za_jaz_cjl_03_01_nep..

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují
s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Královéhradeckého kraje
Modul 01 - Jazyková přípravy
Mgr. Vlasta Zárybnická
1
SYNTAX ……………………… nauka o větné stavbě
OBSAH
FORMA
dvě stránky věty
KOMUNIKAČNÍ
ZÁMĚR
co chceme sdělit
komu to chceme sdělit
NEPRAVIDELNOSTI
SPISOVNÉ (povolené)
CHYBNÉ (nepovolené)
Nepravidelnosti ve větné stavbě
Mgr. Vlasta Zárybnická
2
• Každý z nás musí určitě čas od času napsat nějaký text. Ať už dopis, sms zprávu,
objednávku, blahopřání k narozeninám či svátku, recenzi na film, atp. Často
jsme tak šťastní, když konečně správný vymyslíme obsah, že už nám poté
nezbyde čas zkontrolovat formu. To je ovšem škoda, protože když dáme
dohromady obsahově pěkný text, je škoda, pokud obsahuje formální
nedostatky. Teď nemám na mysli pravopisné chyby, ale prohřešky, které se
týkají české větné stavby. Bohužel se s nimi setkáváme poměrně často, a to
zejména v publicistických, administrativních i jiných textech. Když je ale budeme
umět pojmenovat, bude pro příště snadnější se jim vyhnout.
Česká větná stavba - neboli syntax - (pozor, syntax je ženského rodu, proto
vždy mluvte o té syntaxi, nikoli o tom syntaxu ) je poměrně dost složitá. Kromě
toho se v ní mohou objevit různé zvláštnosti a nepravidelnosti. Ty dělíme na
nepravidelnosti, které jsou považovány za správné a nepravidelnosti, které jsou
považovány za chybu, a tudíž poněkud snižují hodnotu Vašeho textu, pokud
jich použijete.
V jazyce sice platí pravidlo, že lze vedle sebe klást v podstatě cokoli, pokud tím
vyjadřujeme nějaký komunikační záměr, nicméně v textech, které jsou určeny
pro školu, jednání s úřadem nebo komunikaci s lidmi, které zas tak dobře
neznáme, bychom se měli držet toho, co je považováno za správné.
Nepravidelnosti ve větné stavbě
Mgr. Vlasta Zárybnická
3
Samostatný větný člen
Výpustka (elipsa)
Vsuvka (parenteze)
Oslovení, citoslovce, přitakací částice
Nedokončená věta (apoziopeze)
Nepravidelnosti ve větné stavbě
Mgr. Vlasta Zárybnická
4
SAMOSTATNÝ VĚTNÝ ČLEN
• Samostatný větný člen znamená, že
tento větný člen je sice součástí věty,
ale stojí v ní samostatně, je oddělen
čárkou. Samostatného větného členu
použijeme, když na něj chceme
poukázat, naznačit, že je důležitý,
obsahuje novou informaci.
1. ze 3
Nepravidelnosti ve větné stavbě
Mgr. Vlasta Zárybnická
5
SAMOSTATNÝ VĚTNÝ ČLEN
příklad
1. Prázdniny, ty jsem si opravdu užil!
2. Dovolená, tak ta se nám vůbec nevyvedla!
3. Školu, tu teda moc rád nemám!
4. Zima v Krkonoších, ta je opravdu nádherná.
5. Opakovali jsme realismus, Dostojevského.
2. ze 3
Nepravidelnosti ve větné stavbě
Mgr. Vlasta Zárybnická
6
SAMOSTATNÝ VĚTNÝ ČLEN
- Ten není součástí věty a stojí zcela samostatně. Nemá
část podmětovou ani přísudkovou, a tudíž ho nelze
považovat za větu. Používáme ho spíš v mluveném
projevu, protože umožňuje zestručnit vyprávění a
navíc navodí dojem určité dramatičnosti.
1. Konečně jsem dorazil. Pešky. Pět kilometrů.
2. Doma! Konečně! Jsem tak rád, že jsem tady.
3. Výborně. Skvěle. Dávám ti jedničku s hvězdičkou.
3. ze 3
Nepravidelnosti ve větné stavbě
Mgr. Vlasta Zárybnická
7
VÝPUSTKA (ELIPSA)
- Výpustka znamená, že ve větě vynecháme tu
část, která je příjemci známá a bez níž větu
dokáže pochopit. Používáme ji, abychom náš
mluvený či písemný projev zestručnili a
neopakovali stále dokola to, co už bylo řečeno,
nebo co jasně vychází z kontextu.
1. ze 3
Nepravidelnosti ve větné stavbě
Mgr. Vlasta Zárybnická
8
Výpustku v běžné řeči používáme velice často. Je to
v pořádku, jen je nutné dát pozor na to, abychom
z věty vypustili jen to, co je opravdu nadbytečné.
Když například na ledničce najdeme lístek a na něm
napsáno Brambory, můžeme znejistět, co s nimi vlastně
máme udělat - jestli je oloupat, uvařit nebo dojít
koupit.
Také ve školním prostředí bychom se měli vyjadřovat
celými větami, protože odpovídat jednoslovně není
příliš zdvořilé . Každému už určitě paní učitelka alespoň
jednou řekla: Odpovídej celou větou!
Nepravidelnosti ve větné stavbě
Mgr. Vlasta Zárybnická
9
VÝPUSTKA (ELIPSA)
příklad
1. Když se nás někdo zeptá: Jak se máš? Odpovíme jen: Dobře.
(namísto Mám se dobře).
2. Když čekáme na autobus a celí netrpěliví se ptáme: Kolik je hodin,
zeptáme se často jen: Kolik je?
3 Když student vyjde ze zkušební místnosti, zeptají se ho kamarádi: Za
kolik? Namísto toho, aby řekli: Jakou známku jsi dostal?
4. Když stojíme v obchodě u pokladny, pokladní se nás může zeptat:
Kolik rohlíků?, místo aby se zeptala celou větou: Kolik jste si dal do
sáčku rohlíků?
5. My zase při placení řekneme: Kartou/Hotově! Namísto celé věty:
Budu platit kartou/hotově.
3. ze 3
Nepravidelnosti ve větné stavbě
Mgr. Vlasta Zárybnická
10
VSUVKA (PARENTEZE)
Do věty vsouváme další větu (obsahuje
přísudek). Tato vsunutá část do věty není
mluvnicky začleněná, má charakter jakési
dodatečné informace. Proto vsuvku
neurčujeme jako vedlejší větu. Je však nutné ji
oddělit z obou stran, a to většinou čárkou,
nebo závorkou, lomítkem, pomlčkou.
Typické je to třeba v novinových článcích, v
nichž u slavných osobností je uváděn věk,
místo narození apod.
Nepravidelnosti ve větné stavbě
Mgr. Vlasta Zárybnická
11
VSUVKA (PARENTEZE)
příklad
1. Stalo se to, myslím, loni v létě.
2.
Nehodu - podle očitých svědectví - zavinil řidič
červeného ferrari.
3. Kate Winslet (narozená v roce 1975) získala v
letošním roce svého 1. Oscara.
4. Medovník můžeme posypat oříšky (strouhanými),
případně skořicí /mletou/.
Nepravidelnosti ve větné stavbě
Mgr. Vlasta Zárybnická
12
OSLOVENÍ, CITOSLOVCE, PŘITAKACÍ
ČÁSTICE
Pokud větou kohokoli oslovujeme, oddělíme
oslovovací výraz čárkami. Oslovení může
čtenáře více vtáhnout
do děje.
Kromě oslovení můžeme do věty vložit i jiné
výrazy, které nejsou větným členem a vyjadřují
nějaký zvuk (citoslovce), případně souhlas
nebo nesouhlas, přitakání, atp.
Nepravidelnosti ve větné stavbě
Mgr. Vlasta Zárybnická
13
OSLOVENÍ, CITOSLOVCE, PŘITAKACÍ ČÁSTICE
příklad
1. Stalo se to, myslím, loni v létě.
2.
Nehodu - podle očitých svědectví - zavinil řidič
červeného ferrari.
3. Kate Winslet (narozená v roce 1975) získala v
letošním roce svého 1. Oscara.
4. Medovník můžeme posypat oříšky (strouhanými),
případně skořicí /mletou/.
Nepravidelnosti ve větné stavbě
Mgr. Vlasta Zárybnická
14
NEDOKONČENÁ VĚTA (APOZIOPEZE)
Nedokončená výpověď (nebo také apoziopeze
či zámlka) znamená, že námi zamýšlenou větu
nedokončíme, protože je její konec zřejmý,
případě chceme vyvolat efekt napětí. Také se
může stát, že nás někdo přeruší, a tudíž větu
ani dokončit nestihneme. Za nedokončenou
větou musí vždy následovat tři tečky ...
1. ze 2
Nepravidelnosti ve větné stavbě
Mgr. Vlasta Zárybnická
15
NEDOKONČENÁ VĚTA (APOZIOPEZE)
příklad
1. Když jsem tam přišel, tak právě ...
2. Buď už konečně zticha, nebo tě ...
3. Řekl mi, že buď zaplatím, nebo ...
Nepravidelnosti ve větné stavbě
Mgr. Vlasta Zárybnická
16
ZÁVĚREM
Z výše uvedených zvláštnosti větné stavby je
sice patrné, že jsou považovány za spisovné, a že
je můžeme je tedy ve spisovném textu bez obav
použít, ovšem v rozumné míře. Rozhodně není
dobré, když Váš text bude plný nedokončených
vět, výpustek, vsuvek, oslovení a samostatných
větných členů, protože pak bude pro mnohé
čtenáře nesrozumitelný. I zde tedy platí - všeho s
mírou.
Nepravidelnosti ve větné stavbě
Mgr. Vlasta Zárybnická
17
CHYBNÉ
NEPRAVIDELNOSTI VE VĚTNÉ STAVBĚ
ANAKOLUT (vyšinutí)
ZEUGMA
(spřažení vazeb)
KONTAMINACE
(smíšení vazeb)
ATRAKCE (skladební spodoba)
Nepravidelnosti ve větné stavbě
Mgr. Vlasta Zárybnická
18
ANAKOLUT (VYŠINUTÍ)
Něco ve větě nám vybočuje mimo pravidla. Například vytvoříme delší
souvětí s vloženými větami, a tak zapomeneme, že se nám v nich musí
shodovat podmět s přísudkem.
Maruška a Petr, kteří se přihlásili na matematickou
soutěž, nakonec zůstal doma. Správně: zůstali
Vyšinutí se ale nemusí týkat jen shody podmětu s přísudkem.
Použijeme například špatný tvar vztažného zájmena, nebo podstatné
jméno v nesprávném pádě.
Lucie Bílá v letošním roce opět obdržela Zlatého
slavíka, který získala již po jedenácté.
Správně: kterého
Okno, které zůstalo otevřené, vlezl zloděj do domu.
Správně: oknem
Nepravidelnosti ve větné stavbě
Mgr. Vlasta Zárybnická
19
ZEUGMA (SPŘAŽENÍ VAZEB)
Slovesa přechodná - ustálená vazba (VALENCE)
potřebují předmět, abychom je mohli ve větě nebo
promluvě použít.
JÍT - (obvykle někam) Jdu ven. Jdu do kina. Jdeme na
výlet.
SLEDOVAT - (koho, co) Sleduji televizi. Policie
sledovala stopy únosce dětí.
DÁT – (někomu něco, nebo něco někam) Dal mi
dárek. Dal jsem si košili na ramínko.
Slovesa nepřechodná - předmět nepotřebují.
PRŠET, SNĚŽIT, MŽÍT - Prší. Sněží. Mží.
Nepravidelnosti ve větné stavbě
Mgr. Vlasta Zárybnická
20
SLOVESA SE STEJNOU VAZBOU (VALENCÍ) MŮŽEME VE VĚTĚ SPOJOVAT:
Policie objevila a zneškodnila ukrytou bombu.
(objevila - koho, co; zneškodnila – koho, co)
Napsal i zkontroloval si svůj úkol.
(napsal – koho, co; zkontroloval si – koho, co
Tatínek nakrmil (koho, co) a přebalil (koho, co) miminko.
SLOVESA S RŮZNOU VAZBOU MUSÍME VE VĚTĚ ROZEPSAT:
Přednesl a diskutoval o svém referátu.
(přednesl – koho, co; diskutoval o kom, o čem)
!!! Přednesl svůj referát a diskutoval o něm. !!!
Starala se (o koho, co) a vyučovala svého syna (koho,
co).
!!! Starala se o svého syna a vyučovala ho !!!
Nepravidelnosti ve větné stavbě
Mgr. Vlasta Zárybnická
21
KONTAMINACE
= SMÍŠENÍ VAZEB = CHYBNÁ ZÁMĚNA
VAZEB
Diskutovat politiku.
Diskutovat o politice.
Přemýšlet na problému. Přemýšlet o problému.
Pomýšlet o rezignaci.
Pomýšlet na rezignaci.
Bavit se nad školou.
Bavit se o škole.
Nepravidelnosti ve větné stavbě
Mgr. Vlasta Zárybnická
22
ATRAKCE
= SKLADEBNÍ SPODOBA, tj.
slovní tvary zvukově podobně, ale gramaticky chybné:
Je širší než delší. (ustálené spojení)
Je širší, než je dlouhý.
vizme - měli bysme (bychom)
pohazoval rukama
obdivován ženama (-ami)
schůzka s děvčatama (s děvčaty)
salát s vejcetem (s vejcem)
se třema chlapcema (se třemi chlapci)
Nepravidelnosti ve větné stavbě
Mgr. Vlasta Zárybnická
23
ZÁVĚREM
Při psaní jakéhokoli textu, na kterém záleží,
je důležité si ho po sobě přečíst a
zkontrolovat nejen hrubky a čárky, ale také
to, jestli v něm nejsou výše uvedené
syntaktické chyby. Tedy to, zda se nám
podmět shoduje s přísudkem a i ostatní
větné členy jsou ve shodě a zda jsme
použili správné vazby sloves a jmen.
Nepravidelnosti ve větné stavbě
Mgr. Vlasta Zárybnická
24