Caritas 2009/2 - Charita Česká republika

Transkript

Caritas 2009/2 - Charita Česká republika
Číslo 2/2009
Inzertní příloha Charity Česká republika
caritas
Té m a :
Milí čtenáři
a příznivci
Charity,
T ř í k r á l o v á
s b í r k a
–
D Ě K U J E M E
Caritas v královéhradecké diecézi
Doprovázení těžce nemocných
a jejich rodin na náročném
a těžkém úseku životní cesty je
posláním Hospice Anežky
České v Červeném Kostelci
a také sester domácí
hospicové péče.
Foto: archiv
po zjištění výsledků Tříkrálové sbírky v letošním roce
se mi zatajil dech. Za posledních devět let jejího konání je
to nejvyšší výtěžek, jenž předčil i Tříkrálovou sbírku v roce
2005, kterou ovlivnilo neštěstí
vlny tsunami. Pro Charitu to
znamená velkou výzvu a zároveň i velkou odpovědnost, jak
co nejúčelněji s přijatými dary naložit. To, že dárci Charitě věří, je pro mne i pro všechny charitní pracovníky velkým
závazkem.
Znovu a znovu ve mně vyvolává obdiv, kolik dobrovolníků na úkor svého volného
času, navzdory sněhu a mrazu
vychází koledovat, aby donesli
do domovů druhých poselství
dobra a radostné zvěsti narození Pána Ježíše. Letos sbírku po
celé republice uskutečnilo bezmála padesát tisíc malých i velkých králů – koledníků. Některé z nich znám osobně a je to
pro mě opravdu nepředstíraná
čest.
Jedním z nich je i David.
Obyčejný kluk ve věku deseti let. Chodí do školy jako
každé dítě, navštěvuje kroužky, má svoji partu kamarádů,
dva sourozence, na Vánoce si
přál snowboard a dostal jej…
Opravdu by se mohlo zdát, že je
to kluk, který se ničím neodlišuje od jiných, že stejně jako jeho
vrstevníci tráví volný čas u počítače, mobilu a televize. V životě Davida je však něco jakoby
navíc, něco, čím se vymyká. Už
pátým rokem totiž chodí koledovat a přesvědčil k tomu i své
nejlepší kamarády. Polovinu let
svého věku tak zahajuje tradiční tříkrálovou poutí. Když se
ho zeptáte proč, odpoví: „Protože chci pomoci.“ Není v tom
nic hraného, nic patetického,
(Pokračování na str. 3)
GENERÁLNÍ PARTNER CHČR
V
královéhradecké diecézi pomáhá nemocným a potřebným třiadvacet oblastních
a farních charit, které v současné
době provozují přes sto padesát
charitních zařízení a projektů v oblasti sociálních a zdravotních služeb. Jejich činnost zastřešuje diecézní charita, která má i své vlastní
projekty. Nejvýznamnější z nich
jsou projekty pomoci uprchlíkům
a Adopce na dálku®. V šesti farnostech působí ještě dobrovolné charity, jež pořádají zejména humanitární sbírky šatstva a zapojují se do
Tříkrálové sbírky.
lická charita Hradec Králové opět naplňovat až ve svobodné společnosti.
Byla zřízena arcibiskupem Karlem
Otčenáškem k 1. lednu 1992, aby navázala na činnost diecézní charity,
která v diecézi působila od doby před
II. světovou válkou až do násilného
přerušení v 50. letech 20. století.
„Učili jsme se od kolegů ze zahraničí – z Německa, Rakouska a Francie. Byla to doba zahájení pilotního
projektu ošetřovatelské péče, budování prvního hospice atd. Tehdy
jsme skutečně zažívali působení Ducha Svatého,“ vzpomíná na začátky
RNDr. Stejskal.
„Posláním charity je pomoc bližnímu v nouzi. Jejím úkolem je také
ukazovat to, že církev není jen uzavřené společenství, ale je to církev
působící ve všedním světě. Jsem
vděčný za celý tým, který se v naší diecézi charitě věnuje,“ říká RNDr. Jiří Stejskal, ředitel Diecézní katolické
charity Hradec Králové.
Své poslání začala Diecézní kato-
JSME NABLÍZKU NEMOCNÝM
A DŘÍVE NAROZENÝM
V prvních letech obnovené činnosti zakládají charity střediska Charitní
ošetřovatelské a pečovatelské služby,
jež pečují o seniory a nemocné v domácnosti. Dnes v královéhradecké diecézi působí patnáct středisek Charitní ošetřovatelské služby a třicet středisek Charitní pečovatelské služby.
Své poslání v pomoci potřebným
nacházelo stále více lidí. „Rodina“ charit se rozrůstala a postupně
vznikaly další charitní střediska pomoci. Dříve narozeným tak už deset let slouží Dům pokojného stáří
sv. Kryštofa v Ústí nad Orlicí. Seniorům se charity věnují také v pěti stacionářích a centrech denních služeb.
V diecézi najdete také deset center
odlehčovacích služeb, kde pečujícím
rodinám usnadňují starost o jejich
nemohoucí blízké.
LÉČÍME A DOPROVÁZÍME
TĚŽCE NEMOCNÉ
Citlivé doprovázení nevyléčitelně
nemocných v těžkém období jejich
života je od roku 1996 posláním Hospice Anežky České v Červeném Kostelci, který byl prvním modelovým
zařízením svého druhu u nás. Stejně
jako dosud Domov sv. Josefa v Žirči
u Dvora Králové nad Labem, kde osmým rokem pečují o nemocné nevyléčitelnou roztroušenou mozkomíšní
sklerózou. Obě tato zařízení provo-
zuje Oblastní charita Červený Kostelec. K těžkým onemocněním, jež zatím nelze vyléčit, patří také Huntingtonova choroba. Pro pacienty s touto
nemocí zřídila Diecézní charita před
pěti lety půjčovnu speciálních zdravotních pomůcek.
JSME PRO SVĚT BEZ BARIÉR
Handicapovaným byli křesťané
oporou odnepaměti. V královéhradecké diecézi byl první vlaštovkou
Stacionář sv. Františka v Rychnově
nad Kněžnou, kde se už patnáct let
věnují dětem a mladým lidem s mentálním a kombinovaným postižením.
Dnes najdete na území diecéze další tři stacionáře pro handicapované
– v Poličce, Ledči nad Sázavou a Chotovicích. Rodinám s handicapovanými dětmi v raném věku pomáhají tři
charitní střediska rané péče. Sedm
našich charit poskytuje osobní asistenci lidem se zdravotním postižením. Tolik potřebný pocit seberealizace a uplatnění nacházejí zdravotně
postižení při práci v Chráněných dílnách u sv. Anny v Žirči a v chráněném
pracovišti Pohoda v Neratově v Orlických horách.
POMÁHÁME TĚM
NEJPOTŘEBNĚJŠÍM V NOUZI
Jedním z hlavních poslání charit je
pomáhat lidem, kteří se ocitli v tíživé
životní situaci nebo na okraji společnosti. Na pomoc maminkám s dětmi
v tísni se v diecézi specializují čtyři
charity, jež provozují městské azylové domy v Hradci Králové, Náchodě, Havlíčkově Brodě a Kutné Hoře.
Přístřeší a pomoc mužům bez domova nabízí Dům Matky Terezy Oblastní charity Hradec Králové. Zejména
mladí lidé, kteří na prahu dospělosti
opouštějí dětské domovy, nacházejí
dočasné útočiště a pomoc při snaze
„postavit se na vlastní nohy“ v Domě
na půl cesty v Náchodě.
PORADENSTVÍ A PREVENCE
Přes tři tisíce občanů ročně vyhledá
pomoc v charitních poradnách, kterých v diecézi najdete devět. Obětem
domácího násilí poskytuje odbornou
pomoc Intervenční centrum Oblastní charity Hradec Králové. Především
(Pokračování na str. 3)
My tři králové jdeme k vám, štěstí, zdraví vinšujem vám!
L
etošní leden nešetřil mrazivými dny, přesto se kolem
svátku Tří králů vyrojily do
ulic měst a obcí olomoucké arcidiecéze skupinky koledníků. Královské korunky, umně zakotvené na
čepicích, aby nemrzly uši, pláště
– barevné nebo bílé – zakrývající
vrstvy teplého oblečení. To aby koledníkům nebyla zima.
„My tři králové jdeme k vám…“
– znělo na zápražích domů i na chodbách paneláků. Celkem 4 331 skupinka koledníků tak v olomoucké arcidiecézi zvěstovala narození děťátka
v Betlémě a do pokladniček s logem
Charity ČR přijímala dary na pomoc
potřebným lidem, o něž se Charita
stará. Skupinka – to byli většinou tři
koledníci a jeden dospělý vedoucí, tedy přibližně patnáct tisíc lidí různého věku – od čtyřletých capartů až po
seniory, kteří se v mrazivých dnech
dobrovolně vzdali tepla domovů, aby
roznášeli radost. Také lidé je většinou
přijímali s radostí. Pro mnohé stařenky či staříky to byla jedna z mála návštěv v jejich osamělých dnech. Čekali, těšili se, pro koledníky měli připraven nejen dárek do pokladničky, ale
také teplý čaj a něco dobrého na zub.
A koledníčci jim kromě zpěvu rozdávali kalendáříky a tříkrálové cukříky,
které jako každý rok pro tuto příležitost vyrobila Chráněná dílna Palonín
Charity Zábřeh.
POKOJ DOMU
Koledníci vyšli připraveni: na
cestu jim požehnal kněz jejich farnosti a rovněž křídy, jimiž psali na
veřeje dveří K + M + B 2009, byly
posvěcené. Někde stačilo přepsat
devítku na konci letopočtu, který
tam skupinka napsala už loni. Pokoj domu tomuto – kdo by se neradoval z takového přání! Hlavní požehnání dal koledníkům již tradičně
otec arcibiskup Jan Graubner. Letos se konalo ve Zlíně, kam se sjeli
tříkráloví koledníci z celé arcidiecéze. Ostatně, nebylo to jediné velké
setkání – pro koledníky byl připraven i Tříkrálový koncert. Kdo se
4. ledna nevešel do Městského divadla v Brně, mohl si koncert vychutnat v přímém přenosu v České televizi anebo večer ze záznamu
v Českém rozhlase.
Foto: Milan Šiška
Některé charity či farnosti si koledování „vyšperkovaly“: Sehnaly
koně, a dodaly tak starodávnému
zvyku na barvitosti a důstojnosti.
Jinde koně nebyli, stačil zpěv koledníčků, jenž potěšil duši i srdce.
Charitní letáčky, tentokrát zářící
barvami a květy znázorňujícími dobré skutky, dostávali lidé do schránek
už před začátkem Tříkrálové sbírky.
Na rubu letáčku si mohli přečíst, jak
charita v jejich regionu využila loňské dary. Že lidé mají důvěru ve využití darovaných peněz, se projevilo na
výsledku sbírky: v oblasti působnosti
Arcidiecézní charity Olomouc se letos
vybrala rekordní částka – 19 135 427
korun, nejvíc v desetileté historii sbírky v této diecézi.
„Letos máme v arcidiecézi čtyři
milionáře,“ řekl koordinátor sbírky
Marek Navrátil o výsledku v některých charitách. Hned ovšem dodal:
(Pokračování na str. 2)
2
/ caritas
Inzertní příloha Charity Česká republika
Tříkrálová sbírka – naděje na lepší svět
T
říkráloví koledníci si z koledování přinesli kromě darů
v pokladničkách také zážit-
ky.
„Velmi nás letos potěšily děti,“
líčila zkušenosti se sbírkou Helena
Kolečkářová, koordinátorka sbírky ze Svitav. „V jednom domě nám
otevřely děti, které byly samy doma. Nejstarší, přibližně dvanáctiletá dívenka, vytáhla ze své vlastní kasičky finanční obnos a se zřejmým
zadostiučiněním přispěla – i s vědomím odpovědnosti za vlastní bratry
a sestry, rodiče a celou rodinu – na
naši sbírku. V tu chvíli si uvědomíte to biblické, že dar se liší svojí velikostí, a to nikoli výší příspěvku, ale
tím, o co se vlastně člověk dělí. Bylo krásné, že i z mála takové dítě dovede dát, navíc ze svých skrovných
úspor. Probouzí to v nás opravdu
velkou naději, že svět jednou bude
lepší.“
Někdy jsou zážitky dojemné, jak
uvedli koledníci Gabriela, Adéla
a Richard Zálešákovi z Nivnice:
„Přicházeli jsme do domku, ve kterém bydlela dvaadevadesátiletá paní. Věděli jsme, že je po mozkové
příhodě, při níž bylo zasaženo mluvící centrum, a ona nemůže mluvit, jen říká ppppp… Byli jsme mile
překvapeni, když nám přišla otevřít
právě tato stará paní.
Při zpívání ,My tři králové jdeme
k vám…‘ se na nás začala usmívat,
v ruce držela dvě pětistovky a dá-
Na koledníky čekala
nejedna nástraha.
Foto: Josef Jílek
rek pro koledníky – mandarinky.
Snažila se do malého otvoru kasičky zasunout bankovky. Jelikož byla pokladnička skoro plná, museli
„Vážíme si však všech výsledků,
protože i malá částka, darovaná
z lásky k bližnímu, je úctyhodná.“
PENÍZE,
KTERÉ SE NEZTRATÍ
A na co byly loni vybrané peníze využity? Výčet by byl dlouhý; kdo chce, může se na něj
podívat na stránkách www.
acho.caritas.cz. Za všechny položky jmenujme alespoň pár:
podpora Hospice Svatý Kopeček a domácí hospicové péče
Charity Kyjov, nákup kompenzačních pomůcek či potřebného vybavení pro charitní pečovatelské služby, dostavba
výtahu v Domově pokojného
stáří v Konici, podpora ordinace praktického lékaře pro lidi
v nouzi Charity Olomouc, pomoc nemocnici Milosrdných
bratří v Brně atd.
Charita peníze dále rozděluje do dvou fondů – krizového
a nouzového, z nichž poskytuje
přímou pomoc lidem v životní
nouzi nebo charitám, které se
vzhledem k sociální politice státu ocitly v krizové situaci, jež by
postihla především klienty, často na službách životně závislé.
Část výtěžku sbírky je určena
též na pomoc v zahraničí. V olomoucké arcidiecézi loni směřovala dětem na Ukrajině a na
pomoc při humanitárních katastrofách – pro Dárfúr a na Haiti, kde řádil hurikán.
„Každá darovaná koruna
je pečlivě evidována a rozdělení peněz podle jednotlivých
konkrétních žádostí posuzuje
tříkrálová komise,“ řekl Marek
Navrátil. „Každý výdaj je do haléře vyúčtován a dárci nemusejí
mít o peníze strach.“
Ivana Jeništová
a mávala rukou. Nerozuměli jsme jí,
a tak jsme se ještě na ni usmáli a už
jsme zvonili u sousedního domu.
Nikdo ale neotvíral. V dalším domě
Iva Jeništová
Modlitba, půst, almužna
My tři králové
jdeme k vám...
(Dokončení ze str. 1)
jsme jí pomoci. Pak jsme napsali na
dveře K + M + B L. P. 2009, poděkovali jsme a odcházeli. Stará paní se
za námi dlouho dívala, něco říkala
nám jedna paní řekla, že sousedka je v nemocnici, a proto nám neotevřela. Teprve teď jsme pochopili, co nám ta stará paní naznačovala. Ovšem to nám došlo pozdě
a nemohli jsme jí ani poděkovat za
upozornění.“
Při koledě nebyla nouze ani o veselé příhody. Jednu popisuje Josef
Jílek z Moravské Třebové: „Zpívali jsme dům od domu a najednou
jsme zahlédli nádherné nové stavení. Zazvonili jsme a chvíli čekali.
Ozvalo se cvak-cvak a otevřela milá usměvavá paní. Začali jsme jako vždy zpívat a v tu chvíli na nás
vyběhl velký uslintaný boxer s vyceněnými zuby. Přiběhl k Lukášovi a oslintal mu celou ruku. Začali
jsme se hrozně smát. Paní nejdřív
moc nechápala. Pak se začala smát
i ona. Napsali jsme křídou požehnání, rozdali jsme cukry a obrázek a šli
jsme dál.“
V Kroměříži chodily koledovat
taktéž řádové sestry. Za sestry svatého Kříže z Kroměříže vzpomíná
sestra Klára Marie: „V jednom domě nás majitel vybídl, abychom šly
dál. Pes okamžitě odběhl a přinesl
papuče… Jinde nám jedna paní dávala stokorunu se slovy, že je to poslední, co má u sebe, v pondělí že
bude důchod. Když jsme jí říkaly,
zda si ji nechce pro jistotu schovat,
odpověděla: ,Ale co, chleba mám
nakoupený a víc nepotřebuji.‘“
P
ostní doba je obdobím, kdy
křesťané prohlubují svůj
vztah k Bohu, bližním a k sobě samému. V každoročním „čekání“ na Velikonoce si připomínáme největší oběť dějin a podstatu
křesťanské víry – Vzkříšení. Ani
letošní rok nebude výjimkou. Na
území olomoucké a brněnské diecéze pak bude doba postní pro věřící obohacena o možnost návratu
ke starobylé postní tradici – almužně.
„Kdo se modlí, ať se postí. Kdo se
postí, ať je milosrdný … Kdo chce nalézt Boží srdce otevřené, ať nezavírá
svoje před tím, kdo jej prosí“ (sv. Petr Chrysolog), je mottem akce, kterou pořádá Charita se souhlasem
obou sídelních biskupů, Mons. Jana
Graubnera a Mons. Vojtěcha Cikrleho. Věřící si na Popeleční středu nebo
na první postní neděli budou moci ve
svých farnostech vyzvednout skládací papírovou schránku, do níž pak po
celou dobu mohou ukládat peníze za
věci, které si v době půstu odřekli.
„Podstatou je, že člověk vloží do
malé papírové schránky obnos přibližně ve výši ceny požitku, který si
odřekl. Například dítě, když se vzdá
čokolády, bonbonu nebo žvýkačky,
dá do pokladničky tři koruny, dospělý za cigaretu ušetří pět korun. Tyto
finance jsou pak použity na charitativní potřeby. Obdobné akce duchovní formace a doprovodného
prožívání duchovní obnovy prostřednictvím staré postní praxe se
pořádají už mnoho let v Anglii, Belgii, Německu, Rakousku, dokonce
i v Polsku a na Ukrajině. Všude se
setkávají s velmi kladným ohlasem,“
vysvětlil ředitel Diecézní charity Brno Oldřich Haičman.
Ke konci postní doby, na Květnou
neděli, věřící donesou svoji almužnu
ve schránkách zpět do kostela, kde ji
odevzdají. Peníze použije církev prostřednictvím Charity na pomoc lidem v nouzi a na podporu charitního díla. Na spodní stranu papírové
schránky budou moci věřící napsat,
jak nebo ve prospěch koho by se
mohla darovaná almužna použít.
„Pro Charitu to budou velmi cenné
informace o tom, jak věřící lidé vnímají sociální situaci lidí ve svém
okolí nebo ve světě,“ dodal ředitel
Arcidiecézní charity Olomouc Václav Keprt.
„Tato cesta duchovního prožitku je zvláště vhodný nástroj pro rodiny při prožívání postní doby s dětmi. Je mnoho cest, jak se uskromnit
ve svých potřebách, a prospět tím
nejenom druhým, ale i sami sobě. Je
v tom skrytý hluboký sociální rozměr
křesťanské víry. Půst totiž obnovuje
naše duchovní síly a umožňuje nám
vnímat Krista skrze potřeby našich
bližních v nouzi,“ uzavřel olomoucký arcibiskup Jan Graubner.
Více informací mohou lidé získat
ve svých farnostech při ohláškách
nebo prostřednictvím místních farních či oblastních charit.
Diana Tuyet-Lan Kosinová,
Marek Navrátil
Severomoravští koledníčci měli úspěch
D
o ulic měst a obcí severní
Moravy se v mrazivých prvních lednových dnech tohoto roku vydalo koledovat více než
dva tisíce kolednických skupinek.
Děti dokázaly na projekty sedmnácti oblastních charit v rámci Diecézní charity ostravsko-opavské vykoledovat téměř deset a půl milionu korun. Výsledek sbírky je o čtyři
sta tisíc korun vyšší než v roce 2008
a pro Diecézní charitu ostravsko-opavskou druhý nejvyšší v devítileté historii Tříkrálové sbírky.
„Po rozpečetění všech 2 277 pokladniček a sečtení jejich obsahů
je výsledek Tříkrálové sbírky 2009
v ostravsko-opavské diecézi ve výši
10 491 828 korun. Ze sedmnácti oblastních charit, které se do koledování zapojily, se ve dvanácti z nich vybralo více než v předchozím roce. Jen
u pěti charit byl zaznamenán nižší
výsledek než v roce 2008,“ řekl koordinátor Tříkrálové sbírky v ostrav-
sko-opavské diecézi Martin Hořínek. Částku přesahující milion korun se podařilo vykoledovat Charitě
Frýdek-Místek, Hlučín, Odry, Opava
a Charitě Ostrava, která koledovala
společně s Charitou sv. Alexandra.
Nejlepší výsledek zaznamenala Charita Hlučín. Obyvatelé Hlučína a vesnic na Hlučínsku darovali na charitní
projekty více než 1,5 milionu korun.
„Ze srdce rád bych poděkoval
všem, kteří se zasloužili o tento krásný výsledek. Poděkování patří především všem koledníkům a jejich rodi-
nám, všem koordinátorům a spoluorganizátorům a samozřejmě všem
dárcům, bez jejichž příspěvků by
sbírka neměla smysl,“ řekl ředitel
Diecézní charity ostravsko-opavské
Lukáš Curylo.
Do koledování se zapojily tisíce
dětí, jejich rodiče, mládež i kněží.
„Perličkou letošního ročníku je nejmladší koledník na severní Moravě,
jímž byl Petřík Weimann, který se
vozil v kočárku ozdobeném korunkou a kometou a spolu s rodiči i ostatními sourozenci se zúčastnil koledování ve Slavkově na Opavsku,“ prozradil Martin Hořínek a dodal, že po
sečtení výsledků probíhaly v jednotlivých charitách různé akce jako poděkování koledníkům: „Ty mají rozličný charakter, např. veřejné bruslení
a promítání filmu v Opavě, Charita
Ostrava připravila posezení s kouzelníkem, koledníci z Charity sv. Alexandra se vydali do divadla, jinde
strávily děti odpoledne s připraveným programem a hrami.“
V souvislosti s Tříkrálovou sbírkou vyhlásila Diecézní charita ostravsko-opavská pro koledníky soutěž s názvem Tříkrálové putování.
Námětem soutěže bylo putování tří
králů, a to jak těch biblických, tak novodobých – koledníčků. Do soutěže
bylo možné zasílat fotografie, obrázky a případně psané příběhy z letošního koledování. Část příspěvků byla
vystavena po dobu jednoho týdne ve
foyer Divadla Jiřího Myrona, kdy se
na této scéně hrál Shakespearův Večer tříkrálový.
(mah)
caritas / 3
Inzertní příloha Charity Česká republika
Ohlédnutí za TKS 2009 v pražské arcidiecézi
P
očátkem ledna probíhala ve
všech diecézích České republiky už tradiční Tříkrálová
sbírka. Nyní máme příležitost se
ohlédnout za tím, jaká byla, a třeba se i podívat na to, jak se využívají takto získané peníze. V pražské arcidiecézi se podařilo vybrat
rekordní částku 3 658 144 koruny. V této sumě je obsažen i příjem
z pražského Tříkrálového koncertu, který činil 204 000 korun.
Tříkrálovou sbírku jsme zahájili
v neděli 4. ledna tradičním požehnáním koledníkům. Při mši svaté na pražském arcibiskupství jim
požehnal otec kardinál Miloslav
Vlk. V pondělí 5. ledna jsme pak
v Obecním domě v Praze uspořádali
Tříkrálový koncert. Slavnostní charakter benefičního koncertu podpořili svojí přítomností kardinál Miloslav Vlk, papežský nuncius Diego
Causero a zástupci sedmadvaceti
ambasád.
MĚSTA, VESNICE,
ULICE
I DOMÁCNOSTI
Do Tříkrálové sbírky se letos zapojilo čtyřiadevadesát farností z celé
diecéze. Ve skutečnosti byl však počet farností, kde sbírka probíhala,
daleko vyšší, protože některé farnosti vybíraly i v těch, kde nebylo
možné zorganizovat sbírku vlastními silami. Například do Hořovic,
kde letos Tříkrálovou sbírku nepořádali, přijela skupina pražských koledníků. Koledovali po ulicích,
v centru města a také po domácnostech.
Dalším příkladem velmi dobré
tříkrálové organizace koledování byla Vlašim. V této farnosti zorganizovali tradičně síť koledníků, kteří chodili na koledu nejen po tomto městě,
ale jezdili koledovat i do mnoha vesnic v okolí. Navštěvovali domácnosti, vybírali po ulicích a svojí pílí vybrali ze všech farností diecéze nejvíc
– přes tři sta tisíc korun.
V Praze vybrali nejvíce koledníci
z Kobylis. Více než sto tisíc korun je
jejich farním rekordem. Svědčí to
o obětavosti koledníků i šikovnosti
těch, kteří ve farnosti „dělali zázemí“.
Foto: ADCH Praha
POMOC
POLSKÝCH KOLEDNÍKŮ
Velkou pomocí byla přítomnost
polských dobrovolníků, kteří přijeli
do Prahy z diecéze Katowice. Celkem šedesát mladých lidí pomáhalo
koledovat v Praze a okolí. Na některých stanicích metra i na mnoha jiných pražských místech tak byla
z úst tří králů slyšet polština. I přes
malou jazykovou bariéru byli přijímáni velmi dobře. Zpívali polské
koledy a byli osvěžením pro všechny
kolem.
Při závěrečném sčítání jsme zjistili, že jsme koledovali celkem do
1 008 kasiček. I přes mrazivé počasí
se všem, kteří se do koledování zapojili, podařil velký kus dobré práce.
Rekordní nasbíraná částka poslouží
na mnoho sociálních projektů v diecézi. Na jaře se rozdělí podle žádostí
z farností mnoho peněz na místní
farní projekty. Z těch, které byly
v minulosti podpořeny, můžeme vyjmenovat například podporu dětí ze
sociálně slabých rodin, pomoc nemocným a opuštěným seniorům,
podpory dětských domovů, azylových domů apod.
ZACHRÁNĚNÉ
ŽIVOTNÍ PŘÍBĚHY
Pro dárce, kteří přispěli do Tříkrálové sbírky, i pro každého z nás je
zajímavé si ověřit, jakým lidem
vlastně Charita pomáhá v projektech podporovaných z tříkrálových
peněz. Navštívili jsme proto jeden
z těch, který byl cílem loňské Tříkrálové sbírky. Jedná se o charitní azylový dům pro matky s dětmi v tísni,
jenž byl otevřen v minulém roce
v Praze 5 – Hlubočepích. Z prostředků Tříkrálové sbírky byl podpořen při dostavbě, jež stála celkem
Caritas v královéhradecké...
(Dokončení ze str. 1)
do života dětí a mladých lidí z romských a sociálně slabších rodin vnáší
už dvanáct let světlo kutnohorský Maják zdejší oblastní charity. Odpoledne
po škole ožívají klubovny nízkoprahových zařízení pro děti a mládež „ulice“
ještě v dalších šesti městech diecéze.
Charity jim nabízejí smysluplné aktivity, hry, doučování apod.
POMOC UPRCHLÍKŮM
Pomoc uprchlíkům a cizincům
poskytuje od roku 1992 Diecézní
katolická charita Hradec Králové
v rámci sítě poraden Charity ČR.
Vše spustila vlna válečných uprchlíků z Bosny a Hercegoviny a z Arménie, kteří tehdy s pomocí charity našli v ČR nový domov. Od roku 2000
působí diecézní charita také přímo v Pobytovém středisku MV ČR
pro žadatele o udělení mezinárodní
ochrany (azylu) v Kostelci nad Orlicí. Nabízí jeho obyvatelům sociální a právní poradenství a organizuje
pro ně zájmové a vzdělávací aktivity.
ADOPCE NA DÁLKU®
Největšímu zájmu se těší projekt
Adopce na dálku®, který pomáhá již
3 500 chudým dětem v indické Karnatace získat vzdělání. Tento projekt
zahájila diecézní charita v roce 2000
ve spolupráci s indickou diecézí Belgaum a později ho rozšířila také do
arcidiecéze Bangalore. Do Adopce
na dálku® jsou zapojeny tisíce dárců,
mezi nimi také přes sedmdesát organizací a škol. Diecézní charita a dárci podporují také návazné projekty
adopce, jako jsou „Domky pro chudé“, výstavba školy v Manche a další.
POMOC PŘI ZÁPLAVÁCH
Naším posláním je také pomoc lidem v krizové situaci v důsledku živelních katastrof. V masové míře to
byly roky 1997, 1998 a 2000 se škodami po povodních na Moravě a ve
východních Čechách. Při záplavách
v srpnu 2002 směřovala naše pomoc
do zatopených domácností na Plzeňsku. Vysoušeče zdiva a humanitární
pomoc byly poskytnuty také zaplaveným ve středních a jižních Čechách.
DOBROVOLNÍK V CHARITĚ
Dobrovolnická centra najdete
v Hradci Králové, Kutné Hoře a Přelouči. Chcete-li ale nabídnout svou
pomoc a obětovat trochu ze svého
volného času pro druhé, můžete se
obrátit na kteroukoli z našich charit.
Dobrovolníci např. doprovázejí klienty na procházkách, pracují s dětmi
v domovech a klubovnách, pomáhají
při Tříkrálové sbírce nebo benefičních
akcích atd. Bez dobrovolníků se neobejdou ani charitní mateřská centra,
jež najdete už v osmi místech diecéze.
PODĚKOVÁNÍ
V posledních letech vyhledává pomoc a péči charity v královéhradecké
diecézi ročně přes dvacet tisíc občanů. Z jejich děkovných dopisů a od jejich blízkých se dozvídáme, že nejvíce oceňují důstojný přístup k nemocnému a trpělivou péči o klienta. Naše
pomoc potřebným by ale nebyla možná bez podpory našich dárců, kterým
patří náš velký dík.
„Poděkování lidí sestrám v ošetřovatelské péči nebo radost dětí, které
na karnevale pro děti s mentálním postižením vyhrají cenu a usmívají se...
To jsou drobnosti, za něž bych chtěl
děkovat nejen dnes, ale kdykoli. To
jsou momenty, které nám pomáhají
dělat naši práci s větší radostí a lépe.
Děkuji také všem kněžím a farníkům,
kteří nám pomáhají,“ dodává RNDr.
Stejskal.
Jana Karasová
www.hk.caritas.cz
více než 27 milionů korun, a bylo
proto nutné shánět peníze ze všech
možných zdrojů.
V azylovém domě jsme hovořili
s jeho vedoucí Jindřiškou Krpálkovou. Zajímalo nás, jací lidé ho obývají a jaké jsou jejich osudy. Většinou to jsou smutné příběhy matek,
které se z nejrůznějších důvodů ocitly na samém pokraji zoufalství a neumějí sobě a svým dětem pomoci
vlastními silami.
Například příběh jedné zhruba
čtyřicetileté maminky s dvěma malými dětmi. Říkejme jí paní Nováková. Je z Prahy a během svého
manželství zažila mnoho bolesti.
Manžel ji i její malé děti často tyranizoval. Vše vyvrcholilo jednou,
když po přibližně dvouletém dítěti
hodil ve vzteku brusli. Paní Nováková se rozhodla situaci řešit útěkem
z domu spolu s oběma dětmi. Našla
si charitní azylový dům pro matky
s dětmi a jedno odpoledne se zde
prakticky bez ničeho, pouze s dětmi
objevila. Bylo jim poskytnuto vše,
co potřebují k důstojnému životu:
ubytování, jídlo, hygiena. Paní Nováková v domě bydlela kolem čtyř
měsíců a po tu dobu si dávala svůj
život do pořádku. Nakonec si našla
nové zaměstnání i bydlení. Soud
ještě řeší svěření dětí do péče matky. Paní Novákové se však ve zdejším azylovém domě podařilo začít
znovu žít.
Další příběh se odehrává dosud
– jedná se o pomoc matce s pěti dětmi. Ty byly už z rozvrácené rodiny
odebrány a umístěny v dětském domově. Doma je otec soustavně napadal a tohle se jevilo jako jediné řešení. Jsou ve věku 8 – 16 let. Odbor
sociálně právní ochrany dětí oslovil
zdejší charitní azylový dům se žádostí o spolupráci při pomoci této
rodině. „Vyhověli jsme jim,“ řekla
vedoucí domova, „a matku se všemi
dětmi jsme těsně před Vánocemi
přijali. Byla to jediná příležitost, aby
strávily svátky spolu a v bezpečí. Nyní se řeší jejich další život.“
Matka si hledá nové bydlení i zaměstnání, děti chodí do školy a jsou
ve svém novém přechodném domově velmi spokojené. I když jsou stále
velmi plačtivé a je na nich vidět, že
dosavadní život je velmi poznamenal, cítí, že zde jsou v bezpečí a lidé
kolem je mají rádi.
DĚKUJEME
Touto návštěvou v azylovém domě pro matky s dětmi můžeme náš
pohled na Tříkrálovou sbírku uzavřít. Její hlavní smysl a cíl – vybírání
finančních prostředků na charitní
sociální projekty – je, jak jsme se
mohli přesvědčit, velmi potřebný.
Na uvedených příbězích vidíme, že
každý, kdo se do Tříkrálové sbírky
zapojí, dělá velmi záslužnou věc.
Chceme proto poděkovat všem, kteří v organizaci té letošní sbírky pomáhali. Všem koledníkům, jejich
blízkým a samozřejmě také všem
těm, kteří do Tříkrálové sbírky přispěli svým finančním darem. Všechny tyto lidi spojuje společná práce
na dobré věci. A to není málo.
Pavel Šimek
Milí čtenáři
a příznivci Charity
(Dokončení ze str. 1)
je to jakési pro něho samozřejmé
odhodlání. A já bych si přál více
mladých lidí, pro něž je pomoc
bližním tak samozřejmá jako pro
Davida.
Každým rokem mě překvapí také důvěra a ochota dárců. Tříkrálová sbírka 2009, i navzdory ekonomické krizi, předčila veškerá
očekávání a výtěžek přesáhl čtyřiašedesát milionů korun.
Počet našich dárců pak jde do
statisíců.
Jedním z nich je i paní Anna, toho času již v důchodu. Do
Tříkrálové sbírky přispívá sedmým rokem. Když jsem se jí ptal,
co ji k tomu vede, řekla: „Chci pomoci tak, jako bylo několikrát pomoženo i mně.“ Přál bych si, aby
bylo poděkováno všem dárcům,
všem podobným paní Anně, chtěl
bych jim vyjádřit pocit zodpovědnosti i závazku, že jejich dar je co
nejlépe využit. A přál bych si, aby
pomoc pro nás byla tak prostá jako pro paní Annu. To vše pro poslání, které Charita uskutečňuje
– milosrdnou lásku a službu bližním v nouzi.
V minulém roce našlo pomocnou ruku a útočiště prostřednictvím Charity ČR bezmála sto padesát tisíc klientů. Jedním z těchto
mnoha je i pan Karel. Bez střechy nad hlavou žije už třetím rokem, dlouho hledal pomocnou
ruku, která by jej pozvedla z jeho
problémů. Říká, že díky Charitě
nalezl pomoc a naději, že svou situaci může změnit k lepšímu. Přál
bych si, aby pro všechny, kteří
musejí čelit životním zkouškám
a těžkostem, za něž často sami
nemohou, byla naděje a pomoc
takovou samozřejmostí jako pro
pana Karla. A ještě více bych si
přál, aby samozřejmostí pro každého bylo teplo domova a láskyplné rodiny.
Děkuji proto vám všem, koledníkům i dárcům. Naše úsilí charitní pomoci potřebným se vaší
zásluhou stává každým rokem
skutečností!
Oldřich Haičman,
ředitel Charity ČR
4
/ caritas
Inzertní příloha Charity Česká republika
Tříkrálové nadšení na jihu Moravy
V
jedné malebné vesnici na
Břeclavsku nasedá v rychlosti starší paní na kolo, aby
dohonila skupinku dětí, která obchází dům od domu a klepe na
dveře. Nebylo by na tom nic zvláštního, kdyby děti neměly pestrobarevné kostýmy králů a nezpívaly
koledy. Pod domácky zhotovenými korunami je možné vidět skutečně rozradostněné úsměvy, a to
i navzdory mrazu a sněhu.
Paní se tří králů už nemohla dočkat. V rychlosti rozdává bonbony,
sází peníze do kasičky a zase odjíždí.
Ano, podobně to vypadalo na mnoha místech, kde se začátek roku nesl
ve znamení Tříkrálové sbírky.
„Osobně jsem se do sbírky zapojil opět v Hlohovci. Fascinovalo mě
tam nadšení, jež koledování provázelo. Nebylo výjimkou, že přibrzdilo
kolemjedoucí auto, osádka nám přispěla přes okno a zase ,odfrčeli‘ pryč.
Mám obrovskou radost, že se koledování v mnoha obcích stává prestižní
událostí, a zároveň cítím obrovský závazek vůči dárcům, abychom výtěžek
použili pro opravdu ty nejpotřebnější
projekty v našem regionu,“ řekl ředitel břeclavské Charity Josef Gajdoš.
Ačkoli není prvotním posláním
tříkrálové kampaně jen vybírání darů na pomoc potřebným prostřednictvím Charity, předčil výtěžek v brněnské diecézi veškerá
očekávání. Ve 3 198 pokladničkách
se díky koledníkům shromáždilo přes
14,9 milionu korun, a loňská sbírka
tak byla překročena téměř o 1,5 milionu. Oproti minulému roku se do
sbírky rovněž zapojilo znatelně více
koledníků, a to zhruba o šest set.
Za povšimnutí stojí, že v Oblastní charitě Blansko se podařilo poprvé v historii překonat hranici jednoho milionu korun. V Blansku mají být
z výtěžku zaplaceny například služby
práce centra Paprsek naděje. V Jihlavě nakoupí vybavení pro rekvalifikační kurzy střediska Malá řemesla.
V Oblastní charitě Žďár nad Sázavou
plánují rozsáhlou rekonstrukci Denního stacionáře Nesa ve Velkém Meziříčí, jež má umožnit navýšení kapacity objektu a uspokojit další zájemce
ze strany klientů. Charita v Brně zamýšlí výtěžek investovat mimo jiné
jako finanční spoluúčast na vytvoření nástavby Domova pokojného stáří
Kamenná. V Oblastní charitě Břeclav
sbírka podpoří Dobrovolnické krizové centrum, které je pro případ nenadálých událostí partnerem Hasičského záchranného sboru JmK.
Dárci byli
nejen na
jižní Moravě
štědří.
Foto:
DCH Brno
logopeda a psychoterapeuta v charitních střediscích. Poprvé v historii
Tříkrálové sbírky na jižní Moravě také překonala hranici dvou milionů korun Oblastní charita Rajhrad, kde plánují podpořit rozvoj nově vznikajícího
projektu domácí hospicové péče.
Největší nárůst výtěžku zaznamenali na Znojemsku, kde se podařilo
vykoledovat o více než dvě stě tisíc
korun víc. Mezi znojemské záměry
na využití letošní sbírky patří nákup
vybavení a nábytku do Denního stacionáře sv. Damiána nebo příspěvek
na vůz pro Charitní ošetřovatelskou
službu.
DRUHÁ TVÁŘ TŘÍKRÁLOVKY,
TVÁŘ POMOCI
Tříkrálová sbírka má však i jinou
tvář nežli tvář rozzářených koledníků. Nikoli však odvrácenou: tvoří ji
stovky příběhů klientů Charity, kterým sbírka pomohla. Jedním z nich
je také Honza, jenž prochází náročným obdobím dospívání. Byl v partě, jež nebyla úplně vzorem ctností.
Prožil si s ní dokonce i zkušenost
s lehkými drogami.
„Asi jsem se jim chtěl vyrovnat,
chtěl jsem, aby mě někdo uznával.
Jenže pak jsem začal hodně zanedbávat školu a s rodiči jsme se pořádně
hádali. Parta mě ale brzo hodila přes
palubu, když mi rodiče přestali dávat peníze na kapesné. Cítil jsem se
hodně sám. Naštěstí jsem se dověděl
o tomto klubu. Prožijete v něm i adrenalin, ale bez drog, bez zbytečného
vyvádění. Jsou tady fajn lidi,“ popsal
své setkání s charitním nízkoprahovým zařízením Honza.
Jeden z těchto projektů vznikl
i v nedávno založené Oblastní charitě Tišnov. Je to nízkoprahový Klub
Čas pro děti a mládež, jehož služby
na podporu prevence sociálně patologických jevů podpoří rovněž
Tříkrálová sbírka, společně s činností Poradny Porta, která poskytuje
odborné sociální poradenství.
Peněžní dary poputují i do zahraničí. Hodonínská charita, která se
těší mimo jiné z prvenství v počtu
kolednických skupinek, totiž přispěje na rozvoj pečovatelských služeb
v rumunském Banátu.
Na Třebíčsku má být sbírky využito k péči o lidi s duševním onemocněním prostřednictvím terénní
KOLEDNÍKŮM
PODĚKOVAL KONCERT
Letošní ročník sbírky zpestřil také
koncert pro koledníky, jenž se konal
už podruhé v Městském divadle Brno
a vysílala ho i Česká televize. Smyslem koncertu bylo především poděkovat koledníkům. Pořad zpestřily
i krátké reportáže o tom, jak a komu
peníze ze sbírky pomáhají. V hledišti
divadla sedělo přes šest set koledníků
v kostýmech ze všech koutů republiky, zejména pak z diecézí brněnské,
olomoucké a ostravsko-opavské.
„Je to fajn akce, na kterou jsem se
moc těšil. Vyrazili jsme z docela velké
dálky, abychom se setkali s ostatními
koledníky i třeba s Gipsy, které mám
moc rád,“ svěřil se koledník Marek
z Olomouce.
Na koncertě vystoupil rovněž arcibiskup Mons. Graubner, jenž vyjádřil
poděkování všem, kteří se na sbírce
podílejí. Přinesl s sebou i sošku hudebního ocenění Anděl, jež Tříkrálové sbírce udělila hudební akademie
za charitativní projekt roku. „Není to
anděl z nebe, přesto patří vám všem.
Děkuji vám!“ loučil se s diváky otec
arcibiskup.
Diana Tuyet-Lan Kosinová
Koordinátor musí být vždy připraven…
U
ž podeváté proběhla na
území působnosti Oblastní
charity Žďár nad Sázavou
Tříkrálová sbírka. Její současnou
koordinátorkou je Michaela Mahlová, která zároveň řídí Kambalu – dobrovolnické centrum žďárské charity. „Činnost koordinátora
Tříkrálové sbírky na Žďársku bych
přirovnala ke kormidlování kapitána velké lodi s třináctisetčlennou posádkou dobrovolníků. Koordinátor
je v podstatě kapitán a sluha v jedné
osobě, který se snaží doplout ke společnému cíli,“ říká Michaela.
Jako koordinátorka sbírky se snažím s našimi šedesáti asistenty z různých lokalit okresu získat finanční prostředky pro charitní projekty
a v rámci možností udržovat či rozšířit tradici Tří králů. Toto snažení
vyžaduje od mnoha dobrovolníků
množství práce, promrzlých nohou
a vyzpívaných hlásků. Mým úkolem
je vytvořit těmto lidem zázemí pro
realizaci sbírky, předávat informace a materiál všem zaangažovaným
osobám, jednat s příslušnými úřady
a organizacemi, které s námi spolupracují, apod.
Koordinátorkou „Tříkrálovky“
jste se stala v roce 2006. Jaké jste
měla dojmy z první sbírky?
Po jejím ukončení jsem měla dob-
caritas
rý pocit. Přirovnala bych ho k dobytí vysněného vrcholku hory. Únava
z několikaměsíčního pracovního nasazení se střídala s příjemným pocitem z dobře odvedené smysluplné
práce.
Jak vnímáte sbírku s odstupem
času?
Pozitivně, protože v sobě nese něco vzácně rozdílného od jiných sbírek. Pokud je Tříkrálová sbírka koledníky předávána v duchu tradice
se zpěvem a radostí, pak v ní spatřuji
dobro, jež se šíří za pomoci koledníků od domu k domu. Proto je pro mě
těžké přijímat zprávy, které se mi dostávají, o tom, že lidé ve větších městech našim koledníkům neotevírají.
Copak nechtějí vidět koledníky a slyšet koledu? Vždyť nemusejí přispět
ani korunu, stačí jen otevřít dveře
a usmát se…
Jak probíhá sčítání výtěžku? Kdo
zodpovídá za jeho správnost?
Sčítání výtěžku, tedy vlastně rozpečeťování kasiček, probíhá ve všech
městech a obcích za dohledu pracovníků finančního odboru příslušných
obecních a městských úřadů. Každá pokladnička je rozpečetěna, počty bankovek a mincí zaznamenány
do výčetek, spočteny výtěžky jednotlivých pokladniček, na jejichž základě je pak určena celková částka, kte-
rá musí odpovídat částce vložené na
sbírkový účet. U zapečeťování i rozpečeťování musí vždy být přítomen
jak pracovník obecního úřadu, tak
pracovník Oblastní charity Žďár nad
Sázavou a ti svými podpisy potvrdí
správnost částky výtěžku.
V čem se liší finance z Tříkrálové
sbírky od zdrojů, které jako nezisková organizace získáváte od ministerstev a různých nadací? Na co jsou finance použity?
Výtěžek z Tříkrálové sbírky je velkou pomocí pro charitní projekty.
Napomáhá ke vzniku nových a udržení stávajících projektů. Finanční
prostředky z Tříkrálové sbírky můžeme na základě daných pravidel
vhodně využít podle aktuálních potřeb těch, kteří nás potřebují. Nejsme tak vázáni na podmínky, jež si
stanovují ministerstva či různé nadace. A to ve svém konečném důsledku přispívá k poskytování kvalitnějších služeb.
Koordinátorka M. Mahlová musí umět zkrotit i velblouda.
Foto: autorka
Příloha č. 2, Charita Česká republika. Adresa: Charita Česká republika, Vladislavova 12,
110 00 Praha 1, telefon 296 243 341, e-mail: [email protected]. Odpovědný redaktor:
Petr Bidlo. Foto: archiv CHČR, není-li uvedeno jinak. Vyšlo 2. 3. 2009.
Máte nějaké zajímavé zážitky
z průběhu Tříkrálové sbírky?
Drobných zážitků je spousta a jen
stěží se stručně líčí. Ale zkusme to.
Představte si například: paní házející drobné z balkonu, protože nemohla sejít ze schodů; ženu stojící ve velkém mrazu u dveří s nespláchnutým
šamponem, která vás chce za každou
cenu vidět a slyšet koledovat; zpívání
při kytaře a harmonice v desetistupňovém mrazu a zahřívání se slivovičkou z nejlepší domácí palírny; mnoho
úsměvů na rtech a pár slz na tvářích
při zpívání koledy; roztávání rampouchovitých nohou u dobré bábovky s čajem po dvouhodinovém koledování v mrazu; štěkajícího psa, běžícího od boudy, který se zastaví těsně
před vaším strnulým tělem, poněvadž už nemá delší řetěz.
Ovšem lepší než popisovat je si
vše osobně zažít a vyzkoušet. Nad
to není!
Proto bych ráda poděkovala lidem, kteří přiložili ruku k dílu a pomohli v letošním roce i v letech
minulých při realizaci Tříkrálové
sbírky. Mám na mysli především naše asistenty, koledníky, zaměstnance, Scholu od sv. Kunhuty z Nového Města na Moravě, ale i úředníky
a automechaniky. Všem vám patří velké díky! Bez vás bychom tuto
sbírku nemohli pořádat!
Lenka Judová
PŘÍŠTÍ PŘÍLOHA CARITAS č. 3
VYJDE 21. 4. 2009 V KT č. 17

Podobné dokumenty

Šesté číslo - Psalterium

Šesté číslo - Psalterium i autorů cecilské reformy2 byla Mozartova chrámová hudba objevem, a  to ve smyslu „jéje, vona v kostele může také znít hudba s těmi hezkými postupy, které jsme potkali i  v  jednodušších kompozicíc...

Více

Misijní zpravodaj 12 - Papežská misijní díla

Misijní zpravodaj 12 - Papežská misijní díla jedno tělo a jeden duch v Kristu. Jako lidé požehnaní Bohem se můžeme dělit o Jeho dary s jinými majíce vždy na paměti, že jsme společenstvím ve víře. Jsme odhodláni pokračovat v naší práci tak, ab...

Více

Je církev pro silné, nebo pro slabochy?

Je církev pro silné, nebo pro slabochy? odborný personál. K Božím věcem může mít přístup kdokoliv. Ne však proto, že by velikonoce zvýšily naši kvalitu a my se mohli k Bohu konečně vyšplhat, nýbrž proto, že Bůh svou kvalitu snížil a přiš...

Více

PROSiNec 2012 - Krušnohorský luft

PROSiNec 2012 - Krušnohorský luft že za  hodinu bude všechna ta krása Zažili zde totiž zjevení. pryč. Ranní fotografování je vždy o víře ve štěstí. Ten den, 30. prosince Musel jsem to s někým probrat, a tak 2010, jsem ho měl vrchov...

Více