metodika projektového vyučování – sylaby pro
Transkript
metodika projektového vyučování – sylaby pro
„Inovace výuky československých a českých dějin 20. století na středních školách v Olomouckém a Moravskoslezském kraji“ METODIKA PROJEKTOVÉHO VYUČOVÁNÍ – SYLABY PRO VÝUKU SOUDOBÝCH ČESKOSLOVENSKÝCH A ČESKÝCH DĚJIN Inovace výuky československých a českých dějin 20. století Úvod Metodický návod k výuce československých a českých dějin 20. století a má posloužit především jako praktický nástroj k výuce složité historické látky. Autoři vycházejí zejména z předpokladu, že dnešnímu studentovi je potřeba podat učivo v co nejpestřejší podobě. Situace v současné výuce dějepisu soudobých dějin je zcela odlišná od stavu bezprostředně po roce 1989. Výuku československých a českých dějin 20. století museli po listopadových politicko-společenských změnách koncipovat z větší části na základě samostatné heuristické a metodické práce. Pořizování podkladových materiálů pro výuku na všech typech škol ztěžovaly minimálně tři faktory: Za prvé: povaha soudobé práce učitele dějepisu je natolik náročná (počet vyučovacích hodin, souběžný pohyb v několika historických obdobích, administrativní náročnost pedagogické práce, rostoucí role učitele v oblasti komunikace s žáky a vzrůstající nároky na sociálně-poradní a psychologickou dimenzi pedagogovy práce), že systematickou přípravu ve formě samostatné originální přípravy na výuku takřka vylučuje. V tomto kontextu je setrvávání učitelů u starších vrstev dějin v rámci výukového procesu zcela pochopitelné, ba i legitimní. Za druhé: starší dějinná období měla i v letech tzv. normalizace fundamentální kvalitní vědecká či populárně naučná díla, z nichž mohli vyučující dějepisu na středních školách vycházet v přípravách. Pro starověk lze uvést pestrý seznam autorů (Jan Pečírka, Jan Burian, Pavel Oliva atd.), pro český středověk např. práce Petra Čorneje, Josefa Žemličky a dalších. V mnoha ohledech problematické 19. století (problematické z hlediska ideologické intepretace) mělo od počátku 80. let zcela zásadní i mezinárodně uznávané dílo Otto Urbana Česká společnost 1848-1918. Učitelé dějepisu, kteří chtěli abstrahovat od tradiční osnovy politických dějin, mohli využít v československém prostoru zcela metodologicky novátorských Dějin hmotné kultury, o něž se zasloužil zejména Josef Petráň. Oproti tomu vědecké i populární 2 zpracování dějin 20. století představovalo takřka neznámou zemi. Relativní uvolnění 60. let 20. století přineslo nejednu zdařilou publikaci k historii československého území (např. Jan Křen, Karel Pichlík). Časový záběr těchto textů logicky zůstával v éře první světové války, formování ČSR, Mnichova a druhé světové války a období po roce 1945 se nevěnoval. Dvě desetiletí od nástupu Gustáva Husáka přinesla opětovnou ideologizaci nejnovějších (soudobých) dějin. Objektivnější a dokonce kvalitní texty k 20. století se objevují až na samotném sklonku 80. let (Diplomaté a ti druzí od Roberta Kvačka) a rovněž ony nesledují s přítomností úzce spjatý a normalizačním režimem úzkostlivě interpretačně monopolizovaný výklad poválečného vývoje. Poslední dvě dekády před listopadem 1989 v disentu či exilu vznikají interpretačně svobodné a nápadité práce, nicméně ty měly logicky zcela minimální dopad na středoškolskou výuku dějepisu. Vědecké zkoumání 20. století, zvláště jeho druhé poloviny, které bylo reflektováno v hodnotných publikacích, přišlo až v 90. letech minulého století a to zejména díky etablování Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky. Je nutné zmínit, že studium soudobých dějin má problematický rozměr sepětí se současností ve všech společnostech. Např. v Německu dlouho po druhé světové válce panovalo interpretační dogma o jasných vinících (vůdčí představitelé režimu, SS) a nevině většinové společnosti nebo morální čistotě Wehrmachtu. Rakousko žilo mýtem první oběti nacismu až do sklonku 80. let 20. století. Navíc, soudobě dějiny, do nichž chronologicky československý vývoj po druhé světové válce náleží, představují relativně novou subdisciplínu historiografie s neustále se rozvíjejícími přístupy (např. metoda orální historie, dnes používaná také ve studentských seminárních projektech na některých středních školách v ČR). Třetím faktorem byla samotná pozice učitele jako subjektu normalizační politické moci. Nemáme sice k dispozici kvantitativní studie zkoumající postoje středoškolských pedagogů k období po roce 1969, ale již kombinace režimních 3 kontrolních mechanismů a pevných osnov výuky dějepisu vylučovala výraznější oponenturu oficiálnímu výkladu československých dějin po roce 1945. Ve čtvrtstoletí po změně systému se situace hluboce změnila: od rigidních a politickou garniturou vnucovaných osnov komunistické éry došlo k přechodu k Rámcovému vzdělávacímu programu, který charakterizuje okruhy témat (srov. http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/skolskareforma/ramcove-vzdelavaciprogramy, s. 47 an.), aniž by omezoval pedagogův prostor pro inovaci a dává vyučujícímu poměrně značný prostor pro vlastní skladbu výuky a důraz na vybraná témata. Dnešní výuka dějepisu samozřejmě není prosta problémů (k nejvýraznějším náleží poměrně častý tlak na snižování dotace po výuku dějepisu), ale na druhé straně umožňuje rozsáhlé využití nových metod prezentace výsledků vědy, komunikace studenty. Náš projekt vycházel z premisy, že hlavním tvůrcem úspěšně výuky dějepisu je osobnost vyučujícího. Za úspěšný chápeme výukový proces, který studentům poskytne základní strukturu vědění o probírané epoše a zejména je inspiruje k dalšímu setkávání s dějinami. Poznávání minulosti má přirozený kulturněhistorický kontext, neboli je v zájmu o vzdělaného či vzdělávajícího se člověka poznávat osudy předešlých generací. Vedle tohoto idealistického přístupu může podnítit studenty středních škol rovněž pozice dějepisu v přijímacích řízeních na vysoké školy. Proto, aby student úspěšně vstoupil do univerzitních studií, musí na humanitních sociálně-vědních, právnických, pedagogických, nebo ekonomických oborech absolvovat zkoušky, které takřka vždy sledují znalost moderních, často soudobých, dějin. Znalost dějepisu, respektive vnímání historie, má tedy i praktický profesní význam. Jako řešitelé projektu, a především historici, kteří májí zájem na co nejpozitivnějším vztahu středoškolských učitelů a jejich studentů k československým a českým dějinám 20. století jsme chtěli poskytnout co možná nejširší paletu zdrojů a 4 přístupů. „Dějiny v pohodě“ nabízejí strukturovanou učebnici, komiks, internetové stránky s dalšími texty, ikonografickými přílohami zdůrazňujícími brázdu dějin 20. století v Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Dále originální video rozhovory dvou z ústředních postav komunistického režimu v 70. a 80. letech 20. století (Milouš Jakeš a Miroslav Štěpán) a symbolu československého odporu proti husákovskému systému i (pro některé) polistopadové politické proměny (Václav Havel). K dispozici jsou rovněž interaktivní mapy sloužící k samostatné práci studentů nebo zadávání úkolů vyučujícím. Tyto mapy umožňují také reflexi regionálních témat. Konečně, web poskytuje také několik návodů a metodik, jež mohou učitelům i studentům poskytnout další informace a inspirace (bibliografie, chronologie, seznamy filmů a internetových zdrojů. Ale opět se vracíme ústřední pozici učitele, který může volit vlastní strategii přípravy výuky a její organizace a projektové materiály mají plnit především roli pomocnou, roli návodu a doporučení. Zejména to je úkolem představených pracovních listů. Vyučující si dle nich může sestavit ideální vyučovací hodinu nebo téma. Materiál obsahuje pro každou tematickou jednotku: doporučenou hodinovou dotaci, popis předpokladů úspěšného zvládnutí tématu, možné úvodní otázky a úkoly pro žáky, propracovanou strukturu vyučovací hodiny (obsahující doporučené činnosti, odkazy na interaktivní materiály webu Dějiny v pohodě a další zdroje, další otázky, úkoly a náměty pro práci se studenty), popis základních cílů výuky a rovněž přílohy přepsaných dokumentů. 5 Téma: Česká společnost v období let 1900-1914 (doporučená časová dotace: 1-2 vyučovací hodiny) Předpoklady úspěšného zvládnutí tématu: Východiskem pro úspěšné zvládnutí tématu žáky bude pochopení základních rysů vývoje české společnosti v období druhé poloviny 19. století, zvláště pak v její závěrečné fázi. Žáci budou schopni na základě dosavadních znalostí z dějepisu, ale i dalších předmětů (zejména českého jazyka a literatury, ale i hudební a výtvarné výchovy atd.) nastínit společenský, ekonomický a kulturní rámec, v němž se formoval život české společnosti na prahu 20. století, a definovat základní cíle, které tato společnost v tomto období měla. Bude jim zřejmý i mezinárodní kontext, v němž se česká společnost vyvíjela. Možné úvodní otázky a úkoly pro žáky: 1. K nadcházejícímu 20. století vzhlížela celá Evropa s velkým očekáváním. V čem ona naděje a víra v lepší zítřky spočívaly? 2. V mnoha ohledech nesnadný život prvních let „nového věku“ tehdejším lidem zpříjemňovaly mj. nové technické vynálezy. Znáte některé z nich? 3. V čem spatřujete největší klady a zápory české společnosti na přelomu 19. a 20. století? Pokuste se stručně popsat její vývoj v průběhu 19. století. Jaké předpoklady by měla splňovat moderní národní společnost, abychom ji mohli označit za vnitřně dotvořenou? Byla takovou společností česká společnost? 4. Jak se díváte na otázku soužití Čechů a Němců v českých zemích, na klady a zápory onoho po staletí utvářeného „konfliktního společenství“? Pokuste se zjistit, jaké bylo na začátku 20. století národnostní složení obce nebo města, v němž žijete. Struktura vyučovací hodiny1 Problematika – činnost Zdroj/strana Česká společnost, věda a kultura na začátku 20. století výklad učitele, práce s komiksem a internetem K - 1900, 1902-1904, 1907, 1908-1912, U/16, I - link, I link, I -link, I -link, I - link poznámky / otázky a úkoly/ náměty k činnostem Otázky a úkoly pro žáky: 1) 2) 3) 1 Víte, kdy byl ve vašem městě otevřen první biograf a kde působil? Jakým způsobem změnily život člověka žijícího na přelomu 19. a 20. století moderní telekomunikační prostředky a jimi šířené informace? Pokuste se vysvětlit podstatu a smysl spolkového života pro Materiály: učebnice – U; komiks – K; internet – I; mapy - M 6 formování české národní společnosti. Znáte některé spolky, které v dnešní době navazují na své počátky v období druhé poloviny 19. století? 4) Které významné osobnosti české vědy, kultury a průmyslu z konce 19. a začátku 20. století znáte? České politické strany na začátku 20. století do vypuknutí 1. světové války výklad učitele, práce s komiksem a internetem I- link, K - 1900, 1906, Problémy a přínosy existence českého národa v rámci habsburské monarchie - četba a rozbor historického dokumentu (úryvek z Masarykovy České otázky) příloha Otázky a úkoly pro žáky: 1) Které politické strany měly před světovou válkou v českých zemích hlavní slovo při formulování zásad a požadavků české národní společnosti? Které sociální a společenské vrstvy tyto strany zastupovaly? Odhadněte, ve kterých oblastech českých zemí tyto politické strany dominovaly. 2) Které významné osobnosti českého politického života z tohoto období znáte? 3) Které z těchto politických stran existují - třeba ve velmi proměněné podobě - i v současnosti? 4) V čem spočíval význam dlouholetého boje za všeobecné volební právo v RakouskoUhersku? Kdy došlo k jeho naplnění? Víte, kdy získaly v českých zemích volební právo také ženy? Otázky a úkoly pro žáky: 1) 2) 3) Charakterizujte hlavní myšlenky Masarykova politického programu a jeho politické taktiky. Jak on sám tento program nazval? Na které významné osobnosti Masaryk svými politickými názory navazoval? Popište a zdůvodněte Masarykův postoj k habsburské monarchii, který zastával na přelomu 19. a 20. století. Kdy své názory v tomto směru radikálně přehodnotil? (po vypuknutí 1. světové války) 7 Základní cíle výuky: Po zvládnutí tématu žáci budou umět analyzovat situaci, v níž se česká národní společnost v prvním desetiletí 20. století nacházela, dokáží zhodnotit její hospodářskou, politickou a kulturní úroveň a posoudí možnosti její samostatné existence. Budou umět popsat postoj vedoucích představitelů českého politického života a zároveň i většiny české společnosti k habsburské monarchii v období bezprostředně před vypuknutím 1. světové války. Současně budou umět provést obecnou charakteristiku sledovaného období a postihnout změny, které nově vstoupily do života lidí a začaly jej výrazně ovlivňovat. Příloha T. G. Masaryk - Česká otázka (1895), úryvky Odsud i program realistický – především vydatné sociální reformy, práce kulturní, politika vnitřní. Socializace české politiky je důsledným pokračováním obrozeneckých idejí: humanita dnes znamená pracovat pro ty, které jsme posud z kulturní práce vylučovali: dát jim pouze některá práva je málo – myslit, pracovat musíme s nimi a pro ně. Uslyšíme v pozdějších výkladech, že sociální otázka je po výtce také otázka česká - národ, jenž vypracoval svou národní církev bratrskou, národ, jenž ústy vyznává tyto ideály velkých předků, má v řešení sociální otázky veliký a nejnárodnější úkol. V politice vnější je přirozený a nutný program Palackého, program státoprávní. Podle humanitního programu a podle historicky daných skutečností znamená program ten v dohodě s našimi německými krajany usilovat o samostatnost v rámci říše rakouské. Prakticky se dá dohodnouti s Němci provádět autonomii ve smyslu selfgovernementu co největší, aby každý národ rozhodoval ve vnitřní politice sám o sobě; to také leží v pojmu lidovosti, které se dovoláváme. Co se týče poměru českých zemí k soustátí rakouskému, tedy pokládám Palackého Ideu státu rakouského přes různé ústavní přeměny posud za bezpečné vodítko; je litovat, že se Palacký, jak jsme slyšeli, sám do jisté míry své „Ideje“ vzdával, doporučuje program více slovanský, národní – tím nechtě, posílil politické fantasty. …naše politika nemůže být úspěšná, nebude-li nesena opravdovým a silným zájmem o osud Rakouska, kterýžto zájem si ovšem nepředstavuji jako neuvědomělou předbřeznovou pasivní loajalitu…, nýbrž jako kulturní a politické úsilí, v souhlase s potřebami našeho lidu, pracovat ku povznesení celého Rakouska a jeho politické správy… Politická taktika musí odpovídat idei humanitní: tedy důsledné využitkování všech moderních pokroků ve všech oborech společenské správy… Může každému člověku nastat doba, že proti násilí musí se bránit železem, netoliko prací a rozumem. I národ český by tak učinil, kdyby se mu sahalo na život. Ale tomu tak není mluvení o hrobu a tak dále je směšnou a ponižující frází. Národ náš, jako každý, má v konstitucionalismu třeba nedokonalém tolik svobody, že příčin k násilné taktice nemá. Proto dnes volání po práci drobné je tak oprávněné - přičiňme se sami a nečekejme, že pro nás a za nás pracovat bude vláda vídeňská a jiní. Kde vadí vláda a policie našim učitelům, našim kněžím, našim advokátům, našim lékařům a jiným všem, aby nepracovali a o pokrok lidu se nestarali? Je holým neštěstím, že si zvykáme očekávat toliko od vlády, samočinnosti se vzdávajíce. To je ten krajní liberalism politický, ta nešťastná víra v – policii…Je totiž osudný klam myslit, že všecka naše historie není než ustavičný boj proti Němcům a proti vládě - tak malí jsme nebyli a nejsme. Vyvíjeli jsme se i positivně, vývoj náš má obsah svůj a vlastní…V tom se realism, a to v otázce nad jiné důležité, liší od Palackého i od Havlíčka a ovšem od věčného teď 8 politisování. Je to požadavek politiky absolutně aktivní a positivní; troufejme si konečně sami být většími - nejsme tak malí, jak nám naši vlastenečtí fňukalové nám, a tedy i jiným, namlouvají… Téma: První světová válka a vznik Československa (doporučená časová dotace: 2 vyučovací hodiny) Předpoklady úspěšného zvládnutí tématu: Žáci budou schopni podat základní charakteristiku české národní společnosti počátku 20. století, nastíní její aspirace a cíle a vysvětlí, jakým způsobem se v tomto období začal proměňovat životní styl a myšlení tehdejších lidí. Zároveň jim budou zřejmé i hlavní rysy mezinárodní situace před vypuknutím 1. světové války, zejména propojení evropských velmocí spojeneckými smlouvami a také základní rozpory, které mezi těmito velmocemi existovaly. Jako úvod k tomuto tématu je vhodné věnovat pozornost příčinám vzniku, nejdůležitějším mezníkům a výsledkům 1. světové války v evropském i světovém kontextu. Možné úvodní opakovací otázky a úkoly pro žáky: 1) Charakterizujte postavení českého národa v rámci habsburské monarchie na začátku 20. století po stránce hospodářské, kulturní a státoprávní. (Možná odpověď: ekonomický a kulturní rozvoj, svých státoprávních cílů ale česká politika nedosáhla) 2) Do kterých aliancí byly rozděleny hlavní evropské mocnosti na začátku 20. století? Jaké hlavní rozpory mezi těmito velmocemi existovaly? 3) Stručně popište průběh, charakter a výsledky 1. světové války. Struktura vyučovacích hodin2 Problematika – činnost Zdroj/strana poznámky / otázky a úkoly/ náměty k činnostem Příčiny a charakter 1. světové války - práce s komiksem, výklad učitele K – 1914, U/22-23 Otázky a úkoly pro žáky: 1) Co bylo bezprostřední příčinou vypuknutí 1. světové války? 2) Mohou se války „podílet“ na urychlení technického pokroku? Uveďte příklady typické pro období 1. světové války. 3) Co rozumíte pod pojmem „černý trh“? Existoval i v některé jiné etapě našich dějin? 4) Která významná díla české a 2 Materiály: učebnice – U; komiks – K; internet – I; mapy - M 9 světové literatury zachycují období 1. světové války? 5) Jaký byl dopad 1. světové války na život v zázemí? 6) Které státy můžeme označit za hlavní aktéry 1. světové války? Náměty na mimoškolní aktivitu pro žáky – najděte a vyfotografujte v místě svého bydliště památník padlým z 1. světové války a zkuste společně se svými spolužáky vytvořit jejich fotogalerii (vzor viz I - link) Česká společnost v průběhu 1. světové války, boj za samostatný československý stát - výklad učitele, poslech mapového videa, práce s komiksem a s texty na webu U/24, K - 1916, 1917, M- link, Ilink, I- link Problematika spojení Čechů a Slováků ve společném státě četba a rozbor historického dokumentu (Pittsburská dohoda) příloha 1 Otázky a úkoly pro žáky: 1) Ve kterých zemích se v letech 1914-1918 utvořily jednotky tzv. československých legií? Znáte některá místa jejich bojů? 2) Zjistěte, které osobnosti československých dějin a kultury prošly československými legiemi. Jakým způsobem tyto osobnosti naše dějiny a kulturu ovlivnily? (např. Alois Eliáš, František Langer, Jaroslav Hašek, Ludvík Svoboda, Emanuel Moravec… 3) Zpracujte z dostupných zdrojů medailony hlavních osobností československého zahraničního odboje za 1. světové války - T. G. Masaryka, E. Beneše a M. R. Štefánika. Otázky a úkoly pro žáky (možno zadat žákům i jako samostatnou práci s využitím dalších zdrojů informací): 1) Za jakých historických okolností, kdy a kde byla tato dohoda uzavřena? 2) Kdo ji uzavřel? 3) Co bylo základním obsahem této dohody? 4) Jaké postavení mělo mít podle této dohody ve společném státě Slovensko? 5) Byla tato část dohody po 10 vzniku ČSR realizována? Vznik Československa v říjnu 1918 - výklad učitele, práce s komiksem a četba a rozbor historického dokumentu (recepční zákon) U/25, K -1918, příloha 2 Otázky a úkoly k historickému dokumentu: 1) Za jakých historických okolností a kdy tento zákon vznikl? 2) Zamyslete se nad tím, z jakých důvodů byl tento zákon vyhlášen a proč je označován jako recepční. 3) Objasněte pojem Národní výbor. 4) Připravte si krátké referáty o osobnostech, které jsou pod tímto zákonem podepsány. Námět k diskusi se studenty: Zhodnoťte „klady“ a „zápory“ rozbití Rakouska-Uherska a vzniku samostatného československého státu. (dovršení procesu národní emancipace Čechů a částečně i Slováků, ale rozbití velkého hospodářského celku, vnitřní i vnější zranitelnost Československa) Základní cíle výuky: Po zvládnutí tohoto tématu budou žáci schopni vysvětlit, jaké byly hlavní příčiny rozpoutání 1. světové války, čím se tato válka lišila od předchozích válečných konfliktů 19. století a definovat rozsah tohoto tragického střetnutí i jeho důsledky Zároveň popíší, v jaké změny v uspořádání tehdejší Evropy čtyři válečné roky vyústily – zejména v souvislosti s rozpadem habsburské monarchie a následným vznikem tzv. nástupnických států, mj. i Československé republiky. V kontextu národních dějin jim budou zřejmé přínosy i problémy spjaté se vznikem a existencí samostatného československého státu. Rovněž jim bude zřejmý podíl dohodových mocností i československého odboje na vytvoření Československa (T. G. Masaryk, československé legie). Příloha 1 Pittsburská dohoda Československá dohoda, uzavretá v Pittsburghu, Pa., dňa 30. máje 1918. Predstavitelia slovenských a českých organizácií vo Spojených Štátoch, Slovenskej Lígy, Českého Národného Sdruženia a Sväzu Českých Katolíkov, porokovali za prítomnosti predsedu Česko-Slovenskej Národ. Rady, prof. Masaryka, o česko-slovenskej otázke a o našich posavádných programových prejavoch a usniesli sa nasledovne: 11 Schvaľujeme politický program usilujúci sa o Spojenie Čechov a Slovákov v samostatnom štáte z Českých zemí a Slovenska. Slovensko bude mať svoju vlastnú administratívu, svôj snem a svoje sudy. Slovenčina bude úradným jazykom v škole, v úrade a vo verejnom živote vôbec. Česko-slovenský štát bude republikou, jeho konštitúcia bude demokratická. Organizácia spolupráce Čechov a Slovákov ve Spoj. Štátoch bude podľa potreby a meniacej sa situácie, pri spoločnom dorozumení, prehĺbená a upravená. Podrobné ustanovenia o zariadení česko-slovenského štátu ponechávajú sa osvobodeným Čechom a Slovákom a ich právoplatným predstaviteľom. Albert Mamatey, Ján Janček ml., Milan Getting, Ján Pankuch, rev. Jozef Murgáč, rev. Ján Kubašek, Ondrej Schustek, T. G. Masaryk, Karel Pergler, Dr. Fisher, B. Šimek, J. J. Zmrhal, Hynek Dostál, Vojta Beneš, rev. Innocent Kestl, Jan Straka, Ivan Bielok, rev. Oldř. Zlámal, Michal Bosák, H. H. Miko, Ignác Gessay, Karlovský, rev. Pavel J. Šiška, J. A. Ferenčík. Příloha 2 Zákon Národního výboru o vzniku Československa (tzv. recepční zákon) Samostatný stát československý vstoupil v život. Aby zachována byla souvislost dosavadního právního řádu se stavem novým, aby nenastaly zmatky a upraven byl nerušený přechod k novému státnímu životu, nařizuje Národní výbor jménem československého národa jako vykonavatel státní svrchovanosti toto: čl. 1/ Státní formu československého státu určí národní shromáždění ve srozumění s Československou Národní radou v Paříži. Orgánem jednomyslné vůle národa a také vykonavatelem státní svrchovanosti je národní výbor; čl. 2/ veškeré dosavadní zemské a říšské zákony a nařízení zůstávají prozatím v platnosti; čl. 3/ všechny úřady samosprávné, státní a župní, ústavy státní, zemské, okresní a zejména obecní jsou podřízeny Národnímu výboru a prozatím úřadují a jednají dle dosavadních platných zákonů a nařízení; čl. 4/ zákon tento nabývá účinnosti dnešním dnem; čl. 5/ Národnímu výboru se ukládá, aby tento zákon provedl. Dr.Fr.Soukup v.r., Dr.Vavro Šrobár v.r., Antonín Švehla v.r., Jiří Stříbrný v.r., JUDr. Al.Rašín v.r. 12 Téma: Mezinárodní kontext československých dějin v letech 1918-1945 (doporučená časová dotace: 4 vyučovací hodiny) Výchozí předpoklady pro zvládnutí tohoto tématu žáky Žáci budou chápat, že československé dějiny neprobíhaly izolovaně, ale byly ovlivňovány a do značné míry utvářeny vnějšími okolnostmi, ať už evropskými nebo globálními. Budou schopni identifikovat zásadní otázky a proměny mezinárodních vztahů v období od konce první světové války po konec druhé světové války v roce 1945 a jejich dopad na politický, ekonomický a společenský vývoj v Československu. Tento metodický list představuje jeden z možných výkladů mezinárodního kontextu čs. dějin ve vzájemných souvislostech v rámci samostatné vyučovací hodiny. Možné úvodní opakovací otázky a úkoly pro žáky: 1) Za jakých mezinárodních okolností vznikla první Československá republika? 2) Jak se proměnil středoevropský prostor po konci první světové války? 5) Co to byla Společnost národů? 6) Co to byla tzv. Světová hospodářská krize v meziválečném období a jaké důsledky měla pro Československo? 7) Stručně popište příčiny a průběh druhé světové války. Struktura vyučovacích hodin 3 Problematika – činnost Zdroj/strana Mezinárodní důsledky první světové války a vznik tzv. Versailleského systému - výklad učitele (vítězné a poražené státy v první světové válce, bezprecedentně destruktivní první světová válka jako příčina úvah o rekonfiguraci mezinárodních vztahů v duchu liberálního internacionalismu, Pařížská mírová konference, vznik Společnosti národů) U/ 28-29, K1918 3 poznámky / otázky a úkoly/ náměty k činnostem Otázky a úkoly pro žáky: 1) Které státy patřily po první světové válce mezi vítězné a které mezi poražené? Jaké důsledky pro ně angažmá ve válce mělo? 2) Kteří významní politici se účastnili mírové konference v Paříži? Kdo na této konferenci reprezentoval Československo? 3) Diskuse: Na jakých principech stála Společnost národů? Proč její snaha o zachování míru neměla naději na úspěch? (Příčiny neúspěchu: Neúčast důležitých mocností v SN, Členové Rady sami agresory (např. ItálieHabeš), neexistence společných ozbrojených sil SN, špatná vynutitelnost sankcí, vágně formulovaný pakt SN…) 4) Proč byl americký prezident Woodrow Wilson v nově vzniklém Materiály: učebnice – U; komiks – K; internet – I; mapy - M 13 Československu tak populární, že po něm bylo např. pojmenováno pražské hlavní nádraží? (Odpověď: díky podpoře principu sebeurčení národů v mezinárodních vztazích, na jehož podstatě vznikla i ČSR) Československo a hledání bezpečnostních záruk v novém mezinárodním prostředí – výklad učitele (zdůraznit problém garance východních hranic Německa, maďarský a německý revizionismus a tři pilíře československé zahraniční a bezpečnostní politiky v meziválečném období – Malá dohoda, smlouvy s velmocemi, Společnost národů) U/29, I - link Světová hospodářská krize a politické krize třicátých let – výklad učitele (zdůraznit globální charakter hospodářské krize a její politické důsledky – špatná ekonomická situace jako jedna z příčin nástupu totalitních a autoritářských režimů; agrese Itálie v Habeši a Japonska v Mandžusku jako preludium druhé světové války) U/41-42, K1931, I - link, link, link, link Mezinárodní kontext tzv. Mnichovské krize v roce 1938 - výklad učitele, diskuse U/ 46-47, K1938 Druhá světová válka v Evropě – příčiny a průběh – výklad učitele a diskuse (zdůraznění komplexu příčin); práce s mapou U/ 49, I - link Otázky a úkoly pro žáky: 1) Které důležité mocnosti nebyly od začátku členy Společnosti národů? (Odpověď: Především Německo a Rusko/SSSR) Proč Německo ze SN vystoupilo a proč byl SSSR vyloučen? (Odpověď: Německo vystoupilo po nástupu nacistů k moci. Hitler SN nenáviděl a považoval ji za součást Versailleského systému. SSSR byl vyloučen po invazi do Finska.) 2) Co to byla tzv. Malá dohoda a kterých stát se týkala? Do jaké míry byla efektivní? 3) U kterých velmocí hledalo Československo bezpečnostní záruky a proč? 4) Jakou roli hrála Společnost národů pro Československo? Který významný československý politik se v SN výrazně angažoval (Odpověď: E. Beneš – mj. jako předseda Shromáždění) Otázky a úkoly pro žáky: 1) Kde a proč započala světová hospodářská krize? Jaké důsledky měla pro Československo? 2) Ve kterých evropských státech se v meziválečném období dostaly k moci totalitní či autoritářské režimy? Odhadněte důvody. 3) Jak přispěla ekonomická krize k nástupu nacismu v Německu? 4) Který současný stát býval dříve označován jako Habeš? Mohla Společnost národů zabránit italské agresi proti Habeši? Otázky a úkoly pro žáky: 1) Co to byla politika appeasementu? Byla ze strany západních velmocí vhodně zvolenou strategií? 2) Kdo se účastnil Mnichovské konference a kdo její svolání podnítil? Otázky a úkoly pro žáky: 1) Proč se do druhé světové války v Evropě zapojily Spojené státy americké? 2) Co to byl pakt Ribbentrop-Molotov? 3) Kde probíhaly klíčové bitvy druhé 14 světové války? 4) Jaké důsledky měla druhá světová válka pro Polsko? 5) Jakou roli sehráli ve válce českoslovenští exiloví vojáci? Doporučené cíle výuky Po zvládnutí tohoto tématu budou žáci schopni zařadit politický, ekonomický a společenský život v Československu do mezinárodního kontextu. Uvědomí si proměnu klíčových součástí mezinárodního systému po konci první světové války a současně budou schopni analyzovat možnosti fungování nově nastaveného mezinárodního pořádku. Budou schopni se zamyslet i nad významem Společnosti národů jakožto první univerzální kolektivně bezpečnostní organizace na světě. Uvědomí si, jakou roli v této organizaci hrálo Československo a proč tato organizace ve svém hlavním úkolu zajistit mírové řešení sporů selhala. Dále se žáci seznámí s mezinárodním kontextem hospodářské krize ve 30. letech a jejími politickými důsledky – především z hlediska nástupu totalitních a autoritářských režimů v Evropě. Budou chápat i mezinárodní kontext tzv. Mnichovské krize a krátkozrakost politiky západních velmocí vůči nacistickému Německu. Na základě práce s mapou budou schopni identifikovat místa hlavních bitev druhé světové války. 15 Téma: Československo v období let 1918-1938 (doporučená časová dotace: 3 vyučovací hodiny) Předpoklady úspěšného zvládnutí tématu: Žáci budou schopni s využitím znalostí z předchozích dějinných etap podat základní charakteristiku české společnosti počátku 20. století a vysvětlí dopady událostí první světové války na život a myšlení tehdejších obyvatel českých zemí i na vývoj a směřování poválečné československé a potažmo i evropské a světové politiky. Bude jim jasný podíl dohodových velmocí na vzniku Československa, ale i role československého zahraničního i domácího odboje v průběhu 1. světové války. Možné úvodní otázky a úkoly pro žáky: 1) V čem spatřujete hlavní důvody vzniku Československa jako jednoho z tzv. nástupnických států Rakousko-Uherska? Byly podle vás možné i jiné varianty poválečného vývoje? 2) Byly pro konečný výsledek, tj. vznik samostatného Československa, důležitější aktivity naší zahraniční akce v čele s Masarykem, Benešem a Štefánikem a působení legií, nebo činnost představitelů domácích politických stran? Pokuste se o nalezení relevantních odpovědí na tyto otázky formou řízené (skupinové) diskuze. 3) Které další státy se po 1. světové válce nově objevily na mapě Evropy? Struktura vyučovací hodiny4 Problematika – činnost Zdroj/strana poznámky / otázky a úkoly/ náměty k činnostem Teritoriální geneze Československa v letech 1918-1920, jeho zahraniční politika a národnostní složení - výklad učitele, práce s učebnicí, texty na webu a mapovou aplikací (mapa ČSR 1918-1938 - menšiny a sporná území) U/28, 35, 37, M- link, I - link, I - link, I - link Otázky a úkoly pro žáky: 1) Na které evropské mocnosti se mladá republika ve sledovaném období zejména orientovala jako na garanty své samostatné existence? 2) Pokuste se postihnout nejmarkantnější rozdíly mezi jednotlivými částmi Československé republiky – českými zeměmi, Slovenskem a Podkarpatskou Rusí – po stránce politické, hospodářské, kulturní a duchovní. 3) Které národy a národnostní menšiny žily na území Československa? 4) Jaký byl vzájemný vztah Čechů a Slováků na straně jedné a těchto menšin na straně druhé? Procházel tento vztah ve sledovaném 4 Materiály: učebnice – U; komiks – K; internet – I; mapy - M 16 období výraznějšími změnami? Čím byly tyto změny způsobeny? Politický a ústavní systém první republiky - výklad učitele, práce s učebnicí a texty na webu, četba a rozbor historického dokumentu (československá ústava 1920) U/33-34, K -1919, I - link, I link, I -link příloha Otázky a úkoly pro žáky: 1) Popište ústavně politické zřízení meziválečné Československé republiky a jeho hlavní „stavební kameny“. 2) Pokuste se zhodnotit klady a zápory demokratického parlamentního systému ve dvacátých a třicátých letech 20. století a dnes. 3) Jedním ze symbolů československého státu se stal jeden z jeho zakladatelů, prezident „Osvoboditel“ Tomáš Garrigue Masaryk. Jak se dnes s odstupem času díváte na jeho nezpochybnitelnou autoritu, nemající místy daleko ke kultu osobnosti? 1) 2) 3) 4) 5) 6) Ekonomický vývoj Československa v období 1918-1938 - výklad učitele, práce s učebnicí a texty na U/41-42, K -1931-1932, I link, I -link, I - link Otázky k úryvku z československé ústavy z roku 1920 Jaké údaje lze zjistit přímo z tohoto úryvku o politickém a státním systému ČSR? Jakou podobu měla zákonodárná moc v ČSR? Jakou úlohu hrál prezident? Které ústavy byly asi pro československou ústavu vzorem? V textu ústavy je uváděna možnost vyvlastnění soukromého majetku státem za náhradu. Došlo v době existence První československé republiky (1918–1938) ve větší míře k tomuto procesu? Pokud ano, tak za jakých okolností? (viz pozemková reforma) V čem se ústavní systém ČSR liší a v čem naopak shoduje s ústavním systémem dnešní České republiky? Otázky a úkoly pro žáky: 1) Charakterizujte československé hospodářství v období let 1918-1938. 2) Jak se projevila světová 17 webu, hospodářská krize v Československu? Každodenní život obyvatel práce s učebnicí, komiksem a texty na webu U/32, K - 1937, I - link 1) První republika byla obdobím řady změn takřka ve všech oblastech společenského života – pokuste se ve stručnosti postihnout ty z pohledu tehdejších generací nejzásadnější. Umění a kultura v období první republiky - práce s učebnicí, komiksem a texty na webu U/38-40, K - 1921, 19221924, 1927, I - link, I -link, 1) Zanechal ve vás některý z filmů „pro pamětníky“ hlubší stopu? Pokuste se najít odpověď na otázku, co ještě dnes na tomto mnohdy poněkud idealizovaném úseku našich národních dějin nejvíce oslovuje a přitahuje. Základní cíle výuky: Žáci budou schopni definovat postavení Československé republiky v meziválečné Evropě z hlediska politického, hospodářského a kulturního. Budou umět popsat základy a principy politického a ústavního systému první republiky a porozumí složitým národnostním, sociálním a ekonomickým poměrům uvnitř tohoto státu. Budou aspoň zčásti schopni porozumět i „běžnému životu“ tehdejších lidí. Příloha Československá ústava z roku 1920 (úryvky) …§ 6. Moc zákonodárnou vykonává pro celé území Československé republiky Národní shromáždění, skládající se ze dvou sněmoven: sněmovny poslanecké a senátu… §8. Sněmovna poslanecká má 300 členů, kteří se volí podle všeobecného, rovného, přímého, tajného práva hlasovacího podle zásady poměrného zastoupení… § 13. Senát má 150 členů, kteří se volí podle všeobecného, rovného, přímého, tajného práva hlasovacího podle zásady poměrného zastoupení… Hlava třetí Moc vládní a výkonná 1. Prezident republiky jest volen Národním shromážděním 2. Volen může býti státní občan Československé republiky, který je volitelný do sněmovny poslanecké a dosáhl 35 let… Hlava pátá Práva a svobody, jakož i povinnosti občanské § 106. Rovnost 18 2. Všichni obyvatelé republiky Československé požívají v stejných mezích jako státní občané této republiky na jejím území plné a naprosté ochrany svého života a své svobody, nehledíc k tomu, jakého jsou původu státní příslušnosti, rasy nebo náboženství… § 109. Soukromé vlastnictví 2. Vyvlastnění /soukromého majetku/ je možné jen na základě zákona a za náhradu,… §117. Svoboda učení a svědomí. Svoboda projevu mínění 1. Každý může v mezích zákona projevovat mínění slovem písmem, tiskem, obrazem apod. § 128. Rovnost státních občanů. 1. Všichni státní občané …jsou si před zákonem plně rovni a požívají stejných práv občanských a politických, nehledíc k tomu, jaké jsou rasy, jazyka nebo náboženství… 3. Státní občané …mohou …volně užívati jakéhokoliv jazyka… 19 Téma: Rok 1938 a druhá republika (doporučená časová dotace: 2 vyučovací hodiny) Výchozí předpoklady pro zvládnutí tohoto tématu žáky Žáci budou schopni rámcově charakterizovat národnostní složení obyvatelstva Československé republiky v letech 1918‒1938 a také budou chápat základní důvody, které vedly ve 30. letech 20. století ke zvyšující se radikalizaci značné části německé menšiny v Československu. Tyto znalosti získají v předcházejících hodinách, které byly věnovány československým dějinám 20. století. Také jim bude aspoň v základních obrysech zřejmá agresivní zahraniční politika nacistického Německa od nástupu A. Hitlera k moci v roce 1933. Budou rovněž umět objasnit, v čem spočívala politika appeasementu, kterou se řídily Francie a Velká Británie ve vztahu k nacistickému Německu. Pochopení této politiky jim pak umožní porozumět jednání Velké Británie a Francie v období československé krize v roce 1938. Z tohoto důvodu je vhodné zařadit téma „Rok 1938 a druhá republika“ do výuky až po hodinách zabývajících se nástupem nacismu v Německu a vývojem mezinárodní situace ve 30. letech 20. století. Možné úvodní opakovací otázky a úkoly pro žáky: 1) Které národy a národnosti žily na území Československa v letech 1918‒1938? 2) Co označuje pojem Sudety? 3) Proč se ve 30. letech zhoršil poměr značné části německé menšiny k československému státu? (Odpověď: nástup nacismu v Německu, těžké dopady hospodářské krize v československém pohraničí). 4) Stručně popište agresivní zahraniční politiku nacistického Německa ve 30. letech 20. století. 5) Vysvětlete pojem "politika appeasementu" a odhadněte dopady této politiky na situaci v Evropě ve 30. letech 20. století. Jaká historická „poučení“ je eventuálně možné z důsledků této politiky vyvodit? (Možná odpověď: neustupovat agresorovi) Struktura vyučovacích hodin5 Problematika – činnost Zdroj/strana poznámky / otázky a úkoly/ náměty k činnostem Mezinárodní souvislosti a průběh mnichovské krize v roce 1938 - výklad učitele, poslech mapového videa k mnichovské konferenci, studium ukázky z dobového tisku ze září 1938 U/ 46-47, M - link, I - link Samostatný úkol pro některého z žáků - připravte si z dostupných zdrojů referát na téma „Československá opevnění a jejich výstavba ve 30. letech 20. století“ a seznamte s ním ostatní spolužáky. Námět na mimoškolní aktivitu návštěva některého ze zpřístupněných objektů 5 Materiály: učebnice – U; komiks – K; internet – I; mapy - M 20 Obsah mnichovské dohody četba a rozbor textu mnichovské dohody příloha Důsledky mnichovské dohody pro Československo - práce s mapovou aplikací M - link Proměna Československa po mnichovské konferenci a atmosféra tzv. druhé republiky ‒ výklad učitele, četba a rozbor úryvku z díla Josefa Čapka „Psáno do mraků“ U/ 48, I - link; Situace v letech 1938‒1939 práce s komiksem K – 1938,1939 československého opevnění Otázky a úkoly pro žáky: 1) K čemu zavazovala mnichovská dohoda Československo? 2) Představitelé kterých států ji podepsali? 3) Zpracujte z dostupných zdrojů stručné životopisy jednotlivých signatářů mnichovské dohody. Otázky a úkoly pro žáky: 1) Která významná města a hospodářsky důležité oblasti Československo po přijetí mnichovské dohody ztratilo? 2) Zjistěte, jak se po mnichovské konferenci změnily hranice Československa ve vašem kraji. Otázky a úkoly pro žáky: 1) Jak vnímal Josef Čapek proměnu společenské atmosféry v období 2. republiky? 2) Co víte o osudu tohoto spisovatele a malíře v období nacistické okupace? 3) Která jiná literární díla odrážející atmosféru podepsání mnichovské dohody a období druhé republiky znáte? (příklad odpovědi - Torzo naděje Františka Halase) Otázky a úkoly pro žáky: 1) Proč odešel Edvard Beneš po podepsání mnichovské dohody do exilu? Byl to v jeho případě první pobyt v exilu? 2) Jak vůbec rozumíte pojmu exil? Ve kterých obdobích našich dějin došlo k rozsáhlé emigraci z českých zemí a jaké důvody k ní vedly? Znáte některé významné politické nebo kulturní osobnosti českých zemí, které musely opustit svou vlast? (Odpovědi se mohou vztahovat i ke starším dějinám, např. J. A. Komenský) 3) Kdo podle mínění Čechů zradil v souvislosti s mnichovskou dohodou Československo? Jak se vědomí této "zrady" projevilo v orientaci československé zahraniční politiky po 2. světové válce? (odpověď - příklon k 21 4) 5) Sovětskému svazu) Jakou vidíte souvislost mezi Foglarovými Rychlými šípy a atmosférou druhé republiky? Zamyslete se nad důsledky, které mělo přijetí mnichovské dohody a odstoupení pohraničních území bez boje pro morální stav české společnosti. Za jakých okolností došlo v březnu 1939 k definitivnímu rozbití Československa? Námět k diskusi se studenty: Jak by se asi vyvíjely osudy Československa, pokud by československá vláda mnichovskou dohodu odmítla přijmout? Doporučené cíle výuky Po zvládnutí tohoto tématu žáci dokážou popsat, jaké byly příčiny a průběh událostí roku 1938 a jak se v důsledku přijetí mnichovské dohody změnila územní, politická, hospodářská a národnostní struktura československého státu a také společenská atmosféra v období tzv. druhé republiky. Budou si také vědomi toho, že územní okleštění československého státu na podzim 1938 přímo otevřelo cestu k jeho definitivnímu rozbití v březnu 1939. V kontextu evropských a světových dějin získají povědomí o tom, že ani podepsání mnichovské dohody Velkou Británií a Francií nakonec nezabránilo vypuknutí 2. světové války. Příloha Text mnichovské dohody (zkráceno) Německo, Spojené království, Francie a Itálie, vzhledem k dohodě, které již bylo dosaženo ve věci odstoupení území Sudet Německu, ujednali následující podmínky uvedeného odstoupení a opatření z něj vyplývajících, a touto dohodou se zavazují k učinění opatření nezbytných k jejímu naplnění: §1 Vyklizování započne 1. října. §2 Spojené království, Francie a Itálie se shodují v tom, že vyklizení bude provedeno do 10. října, a to bez ničení jakýchkoli existujících zařízení, a že československá vláda je odpovědna za to, že vyklizení bude provedeno bez poškození uvedených zařízení. §3 Podmínky vyklizení podrobně určí mezinárodní výbor, složený ze zástupců Německa, Spojeného království, France, Itálie a Československa. 22 §4 Postupné obsazování převážně německých území německými oddíly započne 1. října. Čtyři územní úseky, označené na přiložené mapě, obsadí německé oddíly v tomto pořadí: úsek označený I. - 1. a 2. října, úsek označený II. - 2. a 3. října, úsek označený III. - 3., 4. a 5. října, úsek označený IV. - 6. a 7. října. Výše uvedený mezinárodní výbor bez odkladu vymezí zbývající území převážně německého charakteru a německé oddíly je obsadí do 10. října. §6 Konečné vymezení hranic provede mezinárodní výbor. Tento výbor je oprávněn doporučit čtyřem mocnostem - Německu, Spojenému království, Francii a Itálii - v určitých výjimečných případech menší odchylky od přísně etnografického stanovení pásem, jež mají být převedena bez lidového hlasování. §8 Československá vláda propustí ve lhůtě čtyř týdnů ode dne uzavření této dohody sudetské Němce, kteří si toto propuštění přejí, ze svých vojenských a policejních jednotek. V téže lhůtě propustí československá vláda sudetoněmecké vězně, kteří si odpykávají tresty odnětí svobody za politické trestné činy. Mnichov 29. září 1938 podepsáni Adolf Hitler Édouard Daladier Benito Mussolini Neville Chamberlain 23 Téma: Okupace českých zemí 1939‒1945 (doporučená časová dotace: 3 vyučovací hodiny) Výchozí předpoklady pro zvládnutí tohoto tématu žáky Žáci budou mít základní přehled o meziválečném evropském vývoji, zejména o nástupu Adolfa Hitlera k moci a o jeho vnitřní i zahraniční politice. Budou také obeznámeni s příčinami mnichovské dohody a budou chápat její důsledky jak pro Československo, tak pro další vývoj situace v Evropě. Žáci již také budou mít základní přehled o průběhu druhé světové války v evropském i světovém kontextu. Možné úvodní opakovací otázky a úkoly pro žáky: 1) Jaké byly příčiny mnichovské dohody v roce 1938? 2) Jaké důsledky měla mnichovská dohoda pro politický život Československa? 3) Na mapě Evropy ukažte/vyznačte: a) hlavní Hitlerovy spojence či spolupracující státy b) maximální rozsah území okupovaného či kontrolovaného nacistickým Německem či jeho spojenci c) hlavní válečné operace, které představovaly mezníky ve 2. světové válce (bitva o Moskvu, bitva o Stalingrad, vylodění spojenců v Normandii) Struktura vyučovacích hodin6 Problematika – činnost Zdroj/strana poznámky / otázky a úkoly/ náměty k činnostem Shrnutí příčin vypuknutí druhé světové války, rozbití Československa a vytvoření Protektorátu Čechy a Morava, represivní charakter okupačního režimu - výklad učitele a poslech mapového videa U/ 49-65, M - link, I - link Samostatné úkoly pro některé žáky - připravte si z dostupných zdrojů referáty na téma perzekuce obyvatelstva (např. heydrichiáda, Lidice, Javoříčko, holokaust) a seznamte s ním ostatní spolužáky. 6 Náměty na mimoškolní aktivitu – sledování filmu s tématikou druhé světové války a okupace, popř. referát o filmu, návštěva některé muzejní expozice s tématikou 2. Materiály: učebnice – U; komiks – K; internet – I; mapy - M 24 světové války a nacistické okupace Rozbití Československa - práce s mapovou aplikací M - link Otázky a úkoly pro žáky: Život a smrt za okupace - práce s texty na webu I - link 1) Na jaké územní celky bylo někdejší Československo v letech 1938-45 rozděleno? 2) Do které z těchto částí byl začleněn váš region? 3) Jaké bylo postavení a osudy jednotlivých částí bývalého Československa v období let 1939-1945? Otázky a úkoly pro žáky: Charakter a cíle nacistické politiky v českých zemích četba a rozbor historického dokumentu (Heydrichův projev) příloha Situace v letech 1939-1945 práce s komiksem K – 1939-1944 1) Jakou roli hrálo okupované území Čech, Moravy a Slezska v záměrech nacistického Německa? 2) S jakými omezeními či nebezpečími se museli vypořádávat čeští občané v Protektorátu Čechy a Morava? 3) Jak se lišilo postavení obyvatel židovského či romského původu od postavení ostatního obyvatelstva? 4) Co je to holokaust a jaký měl průběh? 1) Co víte o autorovi tohoto projevu? 2) Jakými principy se měla řídit nacistická politika vůči Čechům v období války? Z jakých důvodů? Kterou skupinu českého obyvatelstva se R. Heydrich pokoušel získat určitými sociálními výhodami a proč? (Odpověď - zejména dělníky, jejich využití ve válečném průmyslu) 3) Jaké záměry měli nacisté s českým národem po skončení války? 4) Co z opatření prováděných nacistickou okupační správou v průběhu války už bylo východiskem pro „konečné řešení české otázky“? (Odpověď - např. uzavření českých vysokých škol, popravy představitelů české inteligence) Otázky a úkoly pro žáky: 1) Proč byli jedním z hlavních cílů okupačních represí 25 spisovatelé a další představitelé české kultury? Znáte nějaké další osobnosti, které byly během okupace zavražděny? Jak s touto politikou souvisí uzavření českých vysokých škol? 2) Co bylo náplní činnosti domácího odboje? Jaké aktivity mohl vyvíjet? 3) V jakých státech působili účastníci československého zahraničního odboje? Znáte bitvy či střetnutí, na kterých se podíleli? Náměty k diskusi se studenty: Jaký byl význam atentátu na R. Heydricha? Pokuste se porovnat místní a zahraniční kontext tohoto atentátu. Pokuste se aspoň rámcově porovnat situaci Čechů v období let 1939-1945 se situací jiných národů (Slováků, Poláků, Židů…). Doporučené cíle výuky Po absolvování tohoto tématu si budou žáci vědomi, že v daném období bylo území někdejšího Československa rozděleno na několik celků s odlišným postavením a osudy (Sudety, Protektorát, Slovenský štát). Budou schopni popsat represivní charakter nacistické okupační správy a uvést některé příklady represí. Budou si také vědomi, že okupační moc měla zájem na bezprostřední pacifikaci Čech a Moravy a využití jejich hospodářského potenciálu ve válečné mašinérii s tím, že do budoucna by tato území byla plně germanizována. V této souvislosti také získají znalosti o systematické likvidaci některých skupin obyvatelstva (holokaust). Žáci si budou aspoň částečně uvědomovat složitost problematiky odboje a kolaborace. PŘÍLOHA 26 Heydrichův projev k představitelům nacistické správy v Protektorátu (úryvek) „Je třeba pro nejbližší dobu války jasně Čechům ukázat: ať nás miluješ nebo ne, ať pomýšlíš pro později na samostatný stát nebo ne, důležité je, že přinejmenším teď uznáváš, že vyvolat povstání anebo klást odpor je pro tebe v tomto okamžiku jen škodlivé…Ty lidi nezískáme, to nechceme, a ani by se nám to nepodařilo…Potřebuji zde klid, aby…český dělník plně nasadil svou pracovní sílu ve prospěch německého válečného úsilí, aby zde…nic nezdržovalo další zvyšování zbrojní výroby…K tomu patří i to…, že přirozeně musíme dát českým dělníkům natolik nažrat, aby mohli vykonávat svou práci…S ohledem na válku a z taktických důvodů nesmíme připustit, aby se Čech kvůli jistým věcem rozzuřil a vybuchl, a i když musíme být momentálně z určitých taktických důvodů tvrdí, musíme si přesto počínat tak, aby Čech nemohl dospět k závěru – protože nevidí jiné východisko – že musí jít do povstání… Tento prostor musí být jednou definitivně osídlen německy…Abych získal přehled, kdo z lidí v tomto prostoru je vhodný k poněmčení, musím provést soupis obyvatelstva podle rasového zřetele… Jsou tu následující lidé: jedni jsou dobré rasy a dobrého smýšlení, s těmi je to jednoduché, ty můžeme poněmčit. Potom jsou tu…lidé špatné rasy a špatného smýšlení. Takové lidi musím dostat ven. Na Východě je dost místa… Uprostřed zůstává střední vrstva…, ve které jsou špatně smýšlející lidé dobré rasy... To jsou ti nejnebezpečnější, protože tvoří…vůdcovskou vrstvu. Nezbude nám nic jiného než pokusit se usídlit část v říši…a pokusit se je převychovat a poněmčit – nebo, nepůjde-li to, postavit je nakonec ke zdi.“ Téma: Fašismus a nacismus v českých zemích (doporučená časová dotace: 1 vyučovací hodina) 27 Výchozí předpoklady pro zvládnutí tohoto tématu žáky Žáci budou schopni popsat základní příčiny vzniku a hlavní rysy radikálně pravicových proudů - fašismu a nacismu. Taktéž je důležitá i jejich znalost národnostní struktury meziválečného Československa a základní povědomí o průběhu nacistické okupace Čech a Moravy. Možné úvodní opakovací otázky a úkoly pro žáky: 1) Vysvětlete pojmy fašismus a nacismus a charakterizujte jejich ideologii. 2) Které české fašistické strany a organizace z meziválečné éry znáte? 3) Stručně popište příčiny a projevy kolaborace v českých zemích za druhé světové války. 4) Jaké byly příčiny úspěchu Henleinovy Sudetoněmecké strany ve 30. letech? 5) Odkud čerpali čeští fašisté své hlavní ideové vzory? 6) Jak se nacisté za okupace zachovali k českým předválečným fašistickým organizacím a proč? (Odpověď: Představitelé NOF, Vlajky apod. byli postupně vytěsňováni z veřejného života a někteří vězněni, protože byli většinovou českou společností vnímáni jako radikálové. Nacisté sázeli spíše na spolupráci s osobami, které se v předmnichovském Československu těšily určité vážnosti, jako např. Emanuel Moravec.) Struktura vyučovacích hodin7 Problematika – činnost Zdroj/strana poznámky / otázky a úkoly/ náměty k činnostem Politický vývoj meziválečné ČSR s přihlédnutím k pozici české krajní pravice. (Výklad učitele) U/33, 30, K-1926, I http://www.dejinyvpohode.cz/Articles/136 1-2-Fasismus+a+nacismus.aspx Otázky a úkoly pro žáky: 1) Jaké byly hlavní rysy českého fašismu 20. let? (Odpověď: Inspirace italským vzorem, český nacionalismus, idea stavovského státu, ALE: nejednotnost, absence vůdčí osobnosti) 2) Co byla tzv. Gajdova aféra? Německý politický život v ČSR se zaměřením na činnost DNSAP a SdP – výklad učitele U/37, 35, 45, K-1938, I http://www.dejinyvpohode.cz/Articles/136 1-2-Fasismus+a+nacismus.aspx Otázky a úkoly pro žáky: 1) Jak reagovalo německé obyvatelstvo na vznik ČSR? 2) Jak reagovaly čs. úřady na nárůst německého radikalismu kolem r. 1933? 3) Které faktory přispěly k radikalizaci značné části německého obyvatelstva 7 Materiály: učebnice – U; komiks – K; internet – I; mapy - M 28 Kolaborace v protektorátu – výklad učitele U/59, K-1940, Gajdův manifest -četba a rozbor historického dokumentu příloha v ČSR ve 30. letech? (Odpověď: zdánlivý ekonomický úspěch nacistického Německa, nezaměstnanost v ČSR...) Otázky a úkoly pro žáky: 1) Uveďte příklady kolaborantských organizací a jejich významných představitelů. 2) Jaké rozlišujeme formy kolaborace? (Odpověď: udavačství, novinářský aktivismus, členství v pronacistických organizacích...) Otázky a úkoly pro žáky: 1) Jak Gajda charakterizuje liberalismus? 2) 2) Jaké další ideové směry Gajda kritizuje? Co konkrétně jim vytýká? 3) Jaký myšlenkový směr má podle Gajdy zásluhu na vzniku samostatné ČSR? 4) Jaká hospodářská opatření Gajda prosazuje? 5) Jak Gajda hodnotí náboženství? Doporučené cíle výuky Po zvládnutí tohoto tématu budou žáci schopni podat základní charakteristiky nacismu a fašismu v českých zemích do roku 1945, budou umět vysvětlit příčiny vzniku českých a německých radikálně nacionalistických uskupení v ČSR a vztah české a německé krajní pravice. Dále se budou orientovat v hlavních ideových rysech a rozdílnostech českého fašismu a německého nacismu, stejně jako v problematice protektorátních kolaborantských organizací. PŘÍLOHA Manifest generála r. l. Gajdy 29 Bratři a sestry! Myšlenkový i politický rozklad liberalistických a socialistických nauk vyvolal v celém takřka světě tak mohutnou obrodu nacionalismu, že ani jedna z čelných zemí evropských nezůstala nedotčena touto novou a plodnou duchovní vlnou. Došla nejprve uskutečnění v Itálii, kde její vzmach odpovídal přirozenému temperamentu italskému. Je vidět, že národové pochopili, že jejich kulturní a politické snažení musí jít novými cestami, které jsou vybudovány nejen na základech současných potřeb národů a říší, ale i na základě bohatých zkušeností národních dějin, žijících do dnes ve slavných tradicích minulých dob. Český národ byl odveden od správné cesty rozkladnými myšlenkami, které, podlamujíce jeho sílu, snažily se učiniti z něho tak zvaný „malý národ“ doma i za hranicemi. Neukázněný liberalismus neměl tolik autority, aby zabránil rozložení národa v malé kulturní a politické skupiny, nevraživě potírající jedna druhou. Český realismus vzal národu odvahu k životu a umrtvoval český nacionalismus, tento jedinečný zdroj národní moci. Socialismus nalezl tím půdu připravenou a dokončil naprosté zneuctění národa, který proň (přesně podle jeho ideologie) – neměl ceny, naopak stál v cestě jeho internacionálním cílům. Světová válka uložila národům všech zúčastněných států takové úkoly, že jediné napětí nacionálních sil musilo skončiti velkým vyčerpáním. Proto měli snadnou práci rozkladné idee, donucené ke klidu mohutným vzepjetím nacionalismu ve válce, a uchvátili vládu nad státy. Za několik let své činnosti přivedly tak národy na pokraj – zkázy. Zvláště na národ český dolehla v těchto letech tvrdá tragika osudu: Zatímco nepřehledné řady synů našich zemí krvácely v cizích službách na všech bojištích světových, vybíjel se český nacionalismus doma odporem ke všemu, co jej spojovalo se životem a osudem bývalého císařství. A genius naší vlasti jakoby vyšším řízením – vnukl národu myšlenku, že pro svou spravedlivou věc jest mu bojovati na té straně, která zápasila o ideály svobody národů. Proto stavil se pod prapory spojenců a pokryl vítězné jejich korouhve svěžími vavříny své válečné slávy. Český nacionalismus válečnou politickou moudrostí a odvahou vrátil národu svobodný stát. Jeho úkol nebyl tím ani zdaleka ukončen, poněvadž na něho čekala svízelná práce budovatelská. I toto dílo by býval český nacionalismus přivedl ke zdárnému a slavnému konci. Ale oběti, které mu uložila světová válka a národní odboj, byly tak těžké, že jeho síly ochabovaly, takže nenárodním myšlenkám a hnutím podařil se poměrně lehce zákeřný útok na skutečnou svobodu a čest národa. Proto socialismus nabyl převahy nad všemi svými spřeženci a ovládl stát, řídil osudy jeho plných sedm let a za tuto dobu svedl národ na nebezpečnou cestu mravní, kulturní, hospodářské a politické katastrofy. Avšak přes zlobu pobloudilých národní myšlenka nikdy nevymřela v srdcích českých i slovenských. Stála po celá tato léta na stráži a viděla zkázu, hrozící ze všech stran. Byla přesvědčena, že přijde doba, kdy národ zavolá ji na místo, které ji právem patří, aby obnovila a vybudovala mocnou říši. Pomalu, ale vytrvale sbírala síly. A z těchto dob bídy a naděje vyrostl československý fašismus. Vyšlehl ze živelného a zdravého odporu proti všem těmto jedům, otravujícím a rozkládajícím národní organismus ve všech buňkách jeho tvorby. Prvním jeho úkolem bylo přirozeně ubrániti a zachovati nezasažené dosud části národa a živiti v nich plamen národního sebevědomí a naděje. Podařilo se mu to. Postavil hráz, za níž zmobilisoval své síly, aby je s nadšením a s rozvahou nasadil v pravý čas v rozhodný boj 30 s nepřítelem duševního i hmotného rozkvětu národa. Přichází na bojiště včas. Má síly svěží, plán jasný, cestu přesně vytyčenou. Jsme si vědomi, že celková úroveň národní kultury, blahobytu a moci jest výsledkem těch kladných sil i složek, které – každá podle hodnoty svého obsahu a energie – pracují samostatně a vytrvale na svém díle k rozmachu národa a říše. Chceme proto spravedlivě a přesně vážiti tyto složky a tříditi je pod zorným úhlem národního prospěchu. Co bude nalezeno lehkým a neplodným, bude vymýceno. Všemu kladnému a tvořivému bude naší pomocí uvolněna cesta k největšímu rozvoji. Náboženství, tento mohutný pilíř tisícileté kultury české, je v současném životě našem podceňováno a znehodnocováno. Chceme mu vrátiti jeho zaslouženou čest a svobodu v přesvědčení, že konečný jeho cíl se kryje s cílem naším, tj. vésti národ k mravnosti, svědomitosti a osobní zodpovědnosti. Potíráme kolektivismus a komunismus zvláště proto, že zabraňuje rozvinutí osobních schopností energie. Chceme naopak podporovati všestranný rozvoj každé osobnosti, poněvadž jsme si vědomi toho, že osobní zdatnost nemůže se střetnouti se společností a státem, bude-li ovládána řádem mravním. – Kulturou českou nechť vane duch české země. Víme, že duch tento tvořil díla skvělá a světové úrovně, byť to i mnozí neuznávali. Věříme, že obrozený nacionalismus připraví půdu geniům české kultury, kteří ji ozdobí novou tvorbou českou světové hodnoty. Neuzavíráme se světovým proudům myšlenkovým a tvořivým a chápeme, že možno z nich vytěžiti prvky pro náš kulturní život cenné a užitečné. Víme však, že tyto svérázné prvky dovede české nadání přetvořiti po svém a použíti jich jako platných popudů pro samostatnou tvorbu národní. – Národní hospodářství nechť je výhradně zdrojem blahobytu celého národa. Stavíme národ nad třídu a jsme nesmiřitelnými odpůrci kolektivismu, který by ve prospěch jediné třídy zničil stát, nechápaje, že silný stát jest jedinou zárukou svobodného života všech stavů. Národní hospodářství nutno proto organisovati tak, aby výrobní schopnost národa se zvýšila ve prospěch všech. – Dnešní stát hospodaří bez cílevědomého a velkorysého plánu a krise stíhá krisi. Budeme proto pěstovati hospodářský individualismus a síliti vědomí hospodářské solidarity všech stavů. Každá solidní výroba a potřebné podnikání nalezne u nás živnou podporu, ale lehkomyslné zakládání podniků konjunkturálních budeme potírati, protože ohrožuje nejen hospodářskou bezpečnost podnikatelovu, ale i ničí mnohdy celé řady jiných existencí. – Finanční kapitál nesmí býti mrtvým zlatem, ale musí kolovati v tepnách národního hospodářského života. – Úkol státu jest v dnešních v prvé řadě hospodářský, avšak dnešní zřízení státní nevyhovuje plně této moderní orientaci. Chceme proto přetvořiti státní zřízení tak, aby mohlo tuto důležitou funkci zdárně vykonávati. Otázka sociální jest neoddělitelnou částí našeho národního problému hospodářského. Bezpečnost výroby jest bezpečností práce. Chceme zajistiti blahobyt dělníka, jistotu jeho existence a skutečné zaopatření ve stáří. Spravedlnost, která jest vůdčí ideou fašistického státu, nestrpí útisk žádného stavu. Dnešní politický systém neuznáváme, protože zavinil oslabení státní moci. Politické strany zmocnily se vlády nad státem a otevřely cestu korupci, která poskvrnila hanbou české jméno. Chceme nastoliti státní autoritu ve vší její svrchovanosti, aby si mohla svobodně vybírati na nejdůležitější místa nejschopnější muže! – - 31 Rozlišujeme vládu a správu státních podniků, jež jsou dnes vedeny pod zorným úhlem politických zájmů. Správa tato musí se díti jedině hospodářsky a odborně s vyloučením jakýchkoliv zájmů politických a stranických. Státní a každý veřejný úředník musí býti svému úřadu přiměřeně kvalifikován a honorován. Jediným vodítkem jeho činnosti musí býti zájem státu a zákon. Armáda, dnes považována za pouhé nutné zlo, je a bude pro nás ztělesněním myšlenky státní – patří celému národu a my její zájmy a její bojeschopnost budeme hájiti vždy proti každému! Zásady, které nás vedou v naší práci, vytryskly z čisté a nezištné lásky k národu a jeho říši. Jimi se vkliňuje obrozený český nacionalismus do onoho moderního světového proudění, které pod pojmem „fašismus“ obnovuje odvahu a energii národů. Nevyhýbáme se tomuto jménu, poněvadž víme, že fašismus v každém státě nese znaky svého národa – u nás je jeho obsah český a slovenský. Věrnost k národu, k jeho velké budoucnosti, k slavnému odkazu předků – bude státi na stráži všech našich kroků, takže všechny naše činy ponesou znamení vnitřní zákonitosti a zodpovědnosti před přítomností i budoucností. Chceme, aby naše idea rozohnila českou odvahu k nejkrajnějšímu vypětí sil, aby expanse národní myšlenky a energie zasáhla nejvyšší nejširší oblasti. Celé naše krédo je obsaženo v našem hesle, jež je nám jediným vodítkem: Blaho vlasti – zákon nejvyšší! Chceme, aby v idei naší česká síla a odvaha vzepjala se k nejvyšším cílům a přivedla Vlast naši ke slávě a k velkosti. Radola Gajda Říšská stráž, 1927, roč. I., č. 8 32 Téma: Mezinárodní kontext československých dějin v letech 1945-1989 (doporučená časová dotace: 4 vyučovací hodiny) Výchozí předpoklady pro zvládnutí tohoto tématu žáky Žáci si budou vědomi, že československé dějiny neprobíhaly izolovaně, ale byly ovlivňovány a do značné míry utvářeny vnějšími okolnostmi, ať už evropskými nebo globálními. Budou schopni identifikovat zásadní otázky a proměny mezinárodních vztahů v období od konce druhé světové války až po pád komunistických režimů v roce 1989 a jejich dopad na politický, ekonomický a společenský vývoj v Československu. Tento metodický list představuje jeden z možných výkladů mezinárodního kontextu čs. dějin ve vzájemných souvislostech v rámci samostatných vyučovacích hodin. Možné úvodní opakovací otázky a úkoly pro žáky: 1) Co byla tzv. studená válka? 2) Co byla tzv. „železná opona“? 4) Proč měli českoslovenští komunisté po druhé světové válce relativně vysokou podporu obyvatelstva ČSR? 5) Kdo to byl Michail Gorbačov a jako roli sehrál při zániku sovětského mocenského bloku a rozpadu Sovětského svazu? Struktura vyučovacích hodin 8 Problematika – činnost Zdroj/strana Mezinárodní důsledky druhé světové války a vznik tzv. sfér vlivu, vznik NATO a Varšavského paktu - výklad učitele (vítězné a poražené státy ve druhé světové válce, význam Jaltské konference, rozdělení sfér vlivu a kořeny studené války) a diskuse; práce s mapou U/ 71, I link M Sovětizace a stalinizace střední a východní Evropy; strategie národních front; politické procesy ve střední a východní Evropě – výklad učitele (podobnosti a rozdíly mezi komunistickými procesy ve střední a východní U/78, I - link, link, link 8 poznámky / otázky a úkoly/ náměty k činnostem Otázky a úkoly pro žáky: 1) Které státy patřily po druhé světové válce mezi vítězné a které mezi poražené? Jaké důsledky pro ně angažmá ve válce mělo? 2) Kdo se účastnil tzv. Jaltské konference a jaké byly její výsledky? 3) Diskuse s žáky: Byla studená válka nevyhnutelná? 4) Práce s mapou: Jak se proměnila politická mapa Evropy po rozdělení sfér vlivu? 5) Jaký byl rozdíl mezi NATO a Varšavským paktem? Otázky a úkoly pro žáky: 1) Ve které zemi střední Evropy měli komunisté relativně nejsnazší cestu k moci? Proč tomu tak bylo? (Odpověď: V Československu, Materiály: učebnice – U; komiks – K; internet – I; mapy - M 33 Evropě - možno vč. antisemitismu v politických procesech, imitace sovětských modelů, strategie národních front) Destalinizace ve střední a východní Evropě – výklad učitele (smrt Stalina a její dopady, Chruščovova kritika Stalinova kultu osobnosti, proces destalinizace ve střední a východní Evropě, Pražské jaro jako pozdní projev destalinizace – srovnání s Maďarskou revolucí a polskými protesty v r. 1956) Možno též: šedesátá léta v mezinárodním kontextu (hnutí za lidská práva ve světě, Pařížské události 1968, protiválečné demonstrace v USA, hippies) U/86, 98, K1956, I - link link Období uvolňování napětí mezi USA a SSSR, význam Konference o spolupráci a bezpečnosti v Evropě, sovětská invaze do Afghánistánu a eskalace studené války – výklad učitele (dopady tzv. Karibské krize, smlouvy o jaderném odzbrojování mezi USA a SSSR, význam KBSE a její dopad na Československo – Charta 77, dopady sovětské invaze do Afghánistánu) U/108 Rozpad východního bloku – výklad učitele (nástup Michaila Gorbačova k moci, perestrojka a glasnost, konec komunistických režimů ve střední a východní Evropě – srovnání, hnutí Solidarita v Polsku, pád Berlínské zdi) U/122, I - link důvodem byla silná pozice KSČ ve společnosti, rusofilství části společnosti i absence špatných zkušeností s Ruskem a SSSR) 2) Jak vypadal sovětský způsob života a politického uspořádání? 3) Co to byly politické procesy? Které oběti politických procesů v komunistickém Československu znáte? 4) Proč se v některých komunistických politických procesech objevil prvek antisemitismu? Otázky a úkoly pro žáky: 1) Proč se destalinizace v Československu naplno projevila až o 12 let později než v Polsku či Maďarsku? 2) Co to byl tzv. kult osobnosti? 3) V čem byly hlavní rozdíly mezi událostmi v Maďarsku a Polsku v roce 1956 a v Československu roku 1968? (Odpověď: V Maďarsku celonárodní ozbrojená revoluce, v Polsku dělnické (sociální) bouře, Pražské jaro vzešlo původně z nitra komunistické strany) Otázky a úkoly pro žáky: 1) Proč došlo po tzv. Karibské krizi k uvolnění napětí mezi USA a SSSR? 2) Jaký dopad měly výsledky Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě na Československo? 3) Jakým způsobem se sovětská invaze do Afghánistánu promítla do vývoje studené války? Otázky a úkoly pro žáky: 1) Ve které zemi střední Evropy padl komunistický režim jako první? 2) Proč se události roku 1989 promítly v Československu v rámci středoevropského kontextu až relativně pozdě? Doporučené cíle výuky Po zvládnutí tohoto tématu budou žáci schopni zařadit politický, ekonomický a společenský život v Československu v letech 1945-89 do mezinárodního kontextu. Uvědomí si příčiny 34 studené války a dokáží zařadit nástup komunistů v Československu k moci do širšího mezinárodního rámce. Budou schopni srovnat strategie komunistických stran pro monopolizaci moci i širší kontext sovětizace a stalinizace východní Evropy včetně komunistických politických procesů ve střední a východní Evropě. Pražské jaro si dokáží zařadit do souvislostí s tzv. Polským říjnem a maďarskou revolucí v roce 1956. Budou umět vysvětlit, proč po tzv. Karibské krizi došlo k uvolňování napětí mezi USA a SSSR a jaký dopad měly výsledky Konference o spolupráci a bezpečnosti v Evropě pro vývoj v Československu. Finálně dokáží tzv. sametovou revoluci analyzovat v souvislostech rozpadu východního bloku. 35 Téma: Československo v období 1945‒1948 (doporučená časová dotace: 2 vyučovací hodiny) Výchozí předpoklady pro zvládnutí tohoto tématu žáky Žáci budou obeznámeni s problematikou nacistické okupace českých zemí a holokaustu, stejně jako s průběhem a výsledky druhé světové války. Budou si vědomi toho, že boje probíhaly na více frontách a že se v průběhu války začaly v protihitlerovské koalici objevovat stále silnější rozpory, kdy na jedné straně Sovětský svaz a na straně druhé západní spojenci začali soupeřit o podobu poválečného uspořádání Evropy. Rovněž budou chápat, jaké důsledky měla nacistická okupace a 2. světová válka pro vnitřní situaci i mezinárodní postavení Československa. Možné úvodní opakovací otázky a úkoly pro žáky: 1) Do jakých spřátelených zemí se v průběhu války uchýlili někteří představitelé československého politického života (Velká Británie, Sovětský svaz)? Jaký vliv na volbu dané země měla jejich politická orientace? 2) Jak vypadal průběh konce druhé světové války na území Československa? 3) S jakými problémy a traumaty se museli lidé po ukončení války vypořádávat? 4) Jaké byly důsledky druhé světové války a nacistické okupace pro Československo? (Sociální i nacionální radikalizace obyvatelstva, Československo v sovětské sféře vlivu…) Struktura vyučovacích hodin9 Problematika – činnost Zdroj/strana poznámky / otázky a úkoly/ náměty k činnostem Shrnutí průběhu druhé světové války a osvobození, vysvětlení příčin vzniku studené války výklad učitele a poslech mapového videa U/ 68-71, M - link, I - link Práce s mapou: 9 Na mapě Evropy ukažte/vyznačte: a) přibližnou hranici mezi územími osvobozenými západními spojenci a mezi územím osvobozeným Rudou armádou b) změny v poválečném uspořádání Evropy (územní expanze Sovětského svazu, státy kontrolované Sovětským svazem, rozdělené Německo) Samostatný úkol pro některého z žáků - připravte si z dostupných zdrojů referát na téma osvobození Materiály: učebnice – U; komiks – K; internet – I; mapy - M 36 vašeho města/regionu a seznamte s ním ostatní spolužáky. Shrnutí dopadu druhé světové války na českou společnost, rozbor změn v politickém systému poválečného Československa, vylíčení rostoucí moci komunistické strany - výklad učitele U/ 49-65, 78-81, M - link, I link Otázky a úkoly pro žáky: Cesta KSČ k moci - práce s texty na webu I - link Otázky a úkoly pro žáky: Cesta KSČ k moci - četba a rozbor historického dokumentu (volební program KSČ z roku 1946) příloha 1) Jaké změny přinesl Košický vládní program? 2) Co to jsou tzv. „Benešovy dekrety“? 3) Co to byla Národní fronta a jaké výhody NF komunistům poskytovala? 4) Jaké nátlakové prostředky použili komunisté během února 1948? Otázky a úkoly pro žáky: 1) Pokuste se popsat nejdůležitější kroky československých komunistů na cestě k absolutní moci. 1) 2) 3) 4) Situace v letech 1945‒48 práce s komiksem K – 1945-1948 Jaké byly hlavní programové body tohoto dokumentu? Ke kterým sociálním a společenským skupinám se KSČ v tomto programu hlavně obracela? Jakými sliby je konkrétně chtěla získat? (Odpověď: zemědělce, střední třídy, inteligenci)Jaké byly příčiny velkého volebního úspěchu KSČ ve volbách v květnu 1946? Odhadněte, jak se lišila realita po únoru 1948 od slibů obsažených v tomto programu. Otázky a úkoly pro žáky: 1) Jaké byly slabiny státního zřízení poválečného Československa? 2) Jak se změnilo složení československé společnosti během 40. let dvacátého století? 3) Jaké byly příčiny popularity KSČ po druhé světové válce? 37 Námět k diskusi se studenty: Jaký vliv měly změny v národnostním složení v letech 1938-1948 (holokaust, odsun Němců) na další vývoj československé/české společnosti? Mají tyto změny nějaký dopad ještě v současnosti? Doporučené cíle výuky Po zvládnutí této hodiny budou žáci schopni popsat, k jakým změnám došlo v poválečném uspořádání Evropy (železná opona, studená válka, Stalinův vliv ve východní Evropě) i Československa (odsun německého obyvatelstva, vznik Národní fronty, postupné omezování demokratických principů). Budou umět vysvětlit, jak KSČ těchto změn využívala a jakými prostředky postupně posilovala své postavení až ke konečnému uchopení moci v únoru 1948. PŘÍLOHA Program KSČ pro volby 1946 Co chtějí komunisté? Komunisté chtějí pevné spojenectví dělníků a rolníků. To znamená, že chtějí, aby u nás v Československu bylo zachováno úplné a ničím neomezené soukromé vlastnictví české a slovenské půdy, aby už nikdy pracující rolníci nemohli být vyvlastňováni nebo vykořisťováni pozemkovými, průmyslovými a finančními velkokapitalisty, aby konfiskovaná …půda byla odevzdána do úplného a trvalého osobního soukromého a dědičného vlastnictví těm, kdo na ní pracují. Komunisté jsou proti zavádění kolchozů u nás, proti jakýmkoliv formám násilného združstevňování. Komunisté chtějí, aby výkupní ceny živočišných a rostlinných výrobků byly odstupňovány tak, aby na prvém a druhém místě přispívaly k zvelebení drobných a středních hospodářství… Komunisté chtějí zdárný vývoj řemesla, živností, maloobchodu. Komunisté chtějí, aby byl zachován a hájen soukromý majetek všech těch, kdož ho nabyli poctivou prací, aby se podnikání řemeslníků, malých a drobných živnostníků a obchodníků zdárně vyvíjelo a netrpělo konkurencí zištných velkopodnikatelů, aby z distribuce byly vyřazeny všechny zbytečné a prospěchářské mezistupně velkoobchodu. Komunisté chtějí, aby malé a drobné podniky byly spravedlivě a plánovitě vedeny, spravovány a státem podporovány k prospěchu řemesla a obchodu, aby dostávaly spravedlivý příděl surovin, strojů a účasti na veřejných a státních dodávkách, dovozu a vývozu atd. 38 Komunisté chtějí, aby řemeslo mělo zlaté dno a obchod kvetl, aby se malému a drobnému podnikateli za jeho práci, iniciativu a risiko dostalo spravedlivé odměny. Komunisté chtějí rozkvět kultury, svobodu svědomí, vzrůstání významu duševních pracovníků, naší inteligence, vědců a umělců, techniků, státních a veřejných zaměstnanců. To znamená, že chtějí, aby náš národ šel ve stopách Husa, Komenského, Kolára, Šafaříka, Palackého, Havlíčka, Němcové, Smetany, Nerudy, Masaryka, Štúra, Hviezdoslava, Vančury, Kratochvíla, aby vyvíjel svou nezávislou, lidovou, demokratickou pokrokovou kulturu. Komunisté chtějí, aby věda, umění, vzdělání a výchova sloužily u nás lidu, pracujícím, blahobytu, rozvoji a štěstí celého národa a ne jenom úzké vrstvě bohatých, životem přesycených vyvolenců. Komunisté chtějí, aby u nás inteligence – pracovníci hlavy – věrně sloužila své vlasti, pracujícímu lidu a aby bylo zajištěno materiální postavení naší inteligence a výchově nových kádrů vědců, umělců, učitelů, lékařů, inženýrů, techniků, vynálezců, agronomů, úředníků, právníků atd. atd. byla věnována největší péče. Proto ten, kdo chce, aby naše česká a slovenská kultura vzkvétala… ten půjde s komunisty – ten bude volit č. 1 39 Téma: Církevní a náboženský vývoj v českých zemích a Československu v letech 1900–1948 (doporučená časová dotace: 2 vyučovací hodiny) Výchozí předpoklady pro zvládnutí tohoto tématu žáky Vzhledem k úzkému zaměření tématu se po žácích nevyžadují žádné specifické vstupní znalosti, nicméně je vhodné, aby byli alespoň v základní míře seznámení s problematikou křesťanství a jeho vývoje, a to zvláště v českém kontextu (znalost základních termínů, jako jsou římskokatolická církev, reformace, protireformace, husitství apod.). Zde lze využít znalosti, získané nejen ze starších dějin v rámci výuky dějepisu, ale i z jiných předmětů (např. český jazyk a literatura, základy společenských věd atd.). K výkladu z oblasti náboženské a církevní problematiky je vhodné přistoupit až po zevrubném probrání politických dějin daného období, neboť náboženský a církevní vývoj vždy velmi úzce souvisel s politickou situací, což lze názorně prezentovat na všech významných datech českých dějin 20. století (1918, 1938, 1939 či 1948). Pochopení politického vývoje v Československu první poloviny 20. století pak žákům umožní mnohem lépe porozumět církevnímu a náboženskému vývoji. Z toho důvodu je vhodné zařadit téma Církevní a náboženský vývoj v českých zemích a Československu v letech 1900–1948 do výuky až po hodinách zabývajících se druhou světovou válkou. Možné úvodní opakovací otázky a úkoly pro žáky: 1) Jak byste definovali křesťanství? 2) Které náboženské skupiny byste dokázali identifikovat na území zemí Koruny české v 19. století. Jaké vyznání zde převažovalo? 3) Co označují pojmy reformace a protireformace? Jak tato období českých dějin interpretovali významní čeští spisovatelé národního obrození (Karel Havlíček Borovský, František Palacký, Alois Jirásek) 4) Jaký byl vztah habsburské dynastie ke katolické církvi? Struktura vyučovacích hodin10 Problematika – činnost Zdroj/strana poznámky / otázky a úkoly/ náměty k činnostem Náboženský a církevní rozměr první republiky (1918–1938): výklad učitele, mapa náboženských skupin v době první republiky (GIS), práce s texty na webu U/20, 43–44, M - link , I – link, link, link Otázky a úkoly pro žáky: 1) Z jakých důvodů došlo po vzniku první republiky k protikatolické vlně? Jak se toto společenské hnutí projevovalo? Jakou roli v tomto fenoménu hrálo postavení církve v rakouské monarchii? 2) Proč vznikla Církev československá a v čem se odlišovala od katolické církve? Existuje tato církev i dnes? 10 Materiály: učebnice – U; komiks – K; internet – I; mapy - M 40 3) Jak vypadalo početní zastoupení jednotlivých konfesí v době první republiky? Nacházeli se na území ČSR i příslušníci nekřesťanských náboženství? Lze zaznamenat regionální rozdíly? (práce s mapovou aplikací) 4) Stručně vysvětlete dobové pojmy: antiklerikalismus, pokrokářství, klerikalismus a austrokatolicismus Samostatný úkol - připravte si z dostupných zdrojů referát na téma „Stržení mariánského sloupu na Staroměstském náměstí a pokusy o jeho obnovu v současnosti“, možno navázat diskuzí o kladech a záporech obnovy sloupu, případně lze studenty rozdělit do dvou skupin, kdy jedna má obnovu sloupu podporovat a druhá odmítat Námět na mimoškolní aktivitu návštěva některé významné sakrální památky na Moravě Návrh Jednoty československého duchovenstva v Praze na církevní reformu (1919): četba a rozbor historického dokumentu Příloha, I – link Otázky a úkoly pro žáky: 1) V jaké politické a církevní situaci manifest Jednoty československého duchovenstva vznikl? (Nadšení ze vzniku první republiky, protikatolická vlna a velký odpad od církve, snaha přiblížit církev reformou českému národu a ustoupit liberálním požadavkům) 2) Jaké požadavky manifest vytyčil v oblasti reformy církve? 3) Jak na tyto požadavky reagoval Vatikán? Co následovalo? 4) Znáte ve svém okolí nějaký kostel Církve československé? Jaké byly okolnosti jeho vzniku? Marmaggiho aféra: práce s komiksem, práce s texty na webu K – 1925, I – link Otázky a úkoly pro žáky: 1) Kdo to byl Francesco Marmaggi? 41 2) Kdo je člověk na obrázku v komiksu (papež Pius XI.)? Jak se papež volí? Které významné papeže 20. století znáte? Na konkrétního papeže možno zpracovat referát (např. Jan Pavel II.) 3) Jakou roli v celé aféře sehrál prezident Masaryk? Myslíte, že se zachoval správně? Náboženská situace v letech 1938–1945: výklad učitele, práce s texty na webu U/65, I – link, link, link Otázky a úkoly pro žáky: 1) Jak se vznik druhé republiky projevil v náboženské a církevní oblasti? 2) Co je to tzv. farská republika? Proč se jí tak říkalo? Kdo s tímto označením přišel? 3) Jakým způsobem nacisté zneužili kult sv. Václava? 4) Jaká specifika vykazoval odpor vůči nacistické okupaci v náboženském a církevním prostředí? Doporučené cíle výuky Po probrání dané látky budou žáci schopni popsat hlavní vývojové etapy ve vztahu státu a církve, a to od sklonku existence rakouské monarchie (austrokatolicismus) až po konec druhé světové války. Budou si také dobře vědomi toho, jak zásadní dopad měly politické změny, jako byly vznik první republiky, krátké období druhé republiky nebo nacistická okupace, na náboženský vývoj. Studijní materiály dají žákům rovněž zevrubný přehled o hlavních náboženských skupinách na území Československa a umožní jim orientovat se v dobových termínech (klerikalismus, austrokatolicismus, pokrokářství apod.). Díky znalosti historických událostí budou schopni porozumět i řadě aktuálních problémů v současnosti (např. problematika obnovy mariánského sloupu či problematika církevního reformismu na základě znalosti procesů, které vedly ke vzniku Církve československé). PŘÍLOHA: Návrh Jednoty československého duchovenstva v Praze na církevní reformu (1919) (zkráceno a upraveno) Od doby Karla, Otce vlasti, neměl český národ možnost, aby jednal s hlavou církve sám a přímo. Vždy jen prostředníci mluvili v Římě a jen oni zvěstovali zase v Čechách vůli Říma, nemajíce při tom na srdci ani rozkvět víry, ani prospěch národa, ale pouze zájmy politické a sobecké. Následkem toho jevila se církev našemu národu ne jako nositelka sladkého učení Kristova, ale jako hlasatelka mocenských plánů Němectva a později i 42 Maďarstva. Náš národ měl spravedlivé příčiny nenáviděti systém Habsburků. Politicky utlačovaný, kulturně zanedbávaný a hospodářsky vysávaný národ neměl ani útěchy, jaká sílila Iry a Poláky, kteří měli své vlastní representanty církve, kdežto národ český měl po celá století biskupy, jeho krvi, jeho cítění a tužbám cizí. Mívali jsme biskupy, kteří nejen že česky necítili, oni špatně česky mluvili, ano někteří do smrti česky se nenaučili. Proto český národ ochladl k církvi, jeho inteligence stala se jí přímo nepřátelskou, poněvadž viděla rozdíl mezi theorií evangelia a praksí rakouské katolické církve. České duchovenstvo s bolestí pozorovalo stále horšící se poměry a s teskností hledělo do budoucnosti, v níž vidělo nejhorší kacířství – úplnou lhostejnost. Lid český jí sice nechtěl, protože jeho povaha je velmi nábožensky založena, ale když mu kostely byly germanisovány, ve školách tisícům dětí láska k Bohu jazykem cizím byla vštěpována, když ve Vídni českou prací stavěné a z českých peněz mohutnící měli peníze na mešitu, ale ne na české bohoslužby, pak není divu, že tisíce českých inteligentů a dělníků přestalo považovat za svou povinnost, míti na víře větší zájem než katolický episkopát, než papežský nuncius a než demonstrativně katolických bohoslužeb se účastnící císař. Kdyby Rakousko bylo trvalo ještě sto let, pravděpodobně bylo by přežilo katolicismus v českém národě. Je naší vřelou touhou, aby i s hlavou církve mohl jednati sám bez cizího prostřednictví, aby i v naší církvi tvořil jednotku, soustřeďující všechny věřící našeho jazyka tak, aby žádný občan naší republiky v ohledu církevním nepodléhal cizí jurisdikci mimo sv. Stolici. Proto v zájmu národa i církve zároveň žádáme, aby zřízen byl katolický patriarchát československý. V tom osamostatnění československé církve od vlivů cizonárodních, spatřujeme jedinou možnost přilnutí k apoštolskému stolci a jeho poslání nejen pro nás Čechoslováky, ale pro celý slovanský východ. Hořké jsme my Čechoslováci měli zkušenosti se státním vlivem v církvi. Zasahováním státu do věcí náboženských trpěla víra a trpěl důsledně i stát, když miliony poddaných byly olupovány o drahocenné mravní hodnoty. Proto chceme samosprávu církve ve státě a samosprávu také v církvi samé. Zvláště nám záleží na tom, aby přestal systém obsazování stolců biskupských a jiných vlivných míst v církvi kruhy a lidmi buď na náboženském životě zájmu nemajícími, nebo poměrů našich neznalými. Žádáme, aby duchovenstvo a věřící lid prostřednictvím osob, jejich důvěry požívajících, měl právo navrhovati patriarchovi osoby, vhodné k řízení diecése. Tím nežádáme nic jiného, než aby právo, které v bývalém Rakousku měli ministři, někdy i nevěřící, bylo přeneseno na kněze, církev to pracující, a na laiky, vybrané z těch, kteří nejen Boha vyznávají, ale také celým životem mu slouží. Chceme se vrátit k praksi starší církve, která volbě biskupů kněžstvem a lidem děkuje za většinu svatých biskupů, k praksi obdobné dosavadní volbě papeže těmi, které papež předešlý k hodnosti kardinálské povolal; chceme zdokonalenou praksi v některých diecésích, kde volí kapitola, ač sama za své hodnosti děkuje živlům světským. Vracíme se také ku starým zvykům v církvi, žádáme-li, aby klerus i věřící měli jistý vliv na správu církve v osadách i diecesích. Mohl-li klerus římský být povolán, aby podal úsudek o zavedení nového jazyka bohoslužebného, není přílišno, žádáme-li, abychom byli slyšáni ve věcech svých vlastních, ve věcech, kterým nejlépe rozumíme, protože jsou naší denní starostí. Tato práce však se nám nedaří, jak bychom si přáli. Jednu z příčin toho shledáváme v tom, že zřídla milosti Boží zapečetěna jsou pečetí jazyka nesrozumitelného lidu, a že on odkázán je na slabé slovo naše, místo aby Boží tajemství samo mluvilo k němu. Jaká ztráta pro srdce lidu, že velebné a jímavé obřady svátostí jsou přístupny jen jeho zraku, a sluch z nich ničeho nemá, ač právě víra ze slyšení pochází. Každé přisluhování svátostí a každé žehnání bylo by kázáním nejpůsobivějším, kdyby mu lid jen rozuměl. Jak poučno jest 43 pozorovati lid při pohřbu, jenž sleduje pozorně často neumělá slova písně pohřební, jíž rozumí, kdežto překrásná slova církve nic naň nepůsobí, poněvadž jim nerozumí. Nemáme většího přání, než aby splnila se slova Písma sv., že každý jazyk má vyznávati Boha, poněvadž také každý od něho stvořen jest, a poněvadž před Bohem není rozdílu mezi národy a jejich jazyky. Žádajíce zavedení naší drahé řeči do bohoslužby, nežádáme než obnovení starého řádu sv. Stolicí schváleného. Žádáme si konati služby Boží a přisluhovati svátostmi jazykem živým. S tím souvisí též naše žádost, abychom také breviář směli modliti se v mateřské řeči československé. Ne poslední příčinu smutných poměrů náboženských v našem národě spatřujeme v tom, že nám bylo ukládáno ve škole příliš mnoho vyučovati a ne vychovávati, přeplňovati paměť, ale prázdné ponechávati srdce. Nechceme méně práce, ale toužíme po takové úpravě formy i látky, aby nám i dětem byly všude hodiny náboženství radostnými. Při nynějším katechismu a osnově toho nebylo. Očekáváme, že též státní moc, respektujíc svobodu svědomí, umožní křesťanskou výchovu a výuku dětí. Při všech uvedených tužbách měli jsme na zřeteli jen rozvoj náboženského života v našem státě. Na sebe, na klid duší kněžských myslíme, žádajíce, aby bezženství bylo učiněno zase radou Kristovou, kterou by se řídil kněz i laik, jenž může pochopiti. Prosíme, aby církev nebyla tvrdší než sv. Pavel, jenž, ač sám panic, přece v tom směru neprohlašoval žádné přikázání Boží, ale jen radu dával. Prosíme, aby slova slavné encykliky Rerum novarum, že právo zakládati rodinu je právem přirozeným, o něž nikdo nemá býti připravován, byla vztahována také na kněze. Daleko je nás popírati, že panictví je ozdobou církve, ale jsme povinni říci, že celibát a panictví v praksi nejsou pojmy totožné, a že z celibátu pošlo přemnoho pohoršení věřícím a zkáza mnohých, tak mnohých duší. Jsou ovšem četní kněží, kteří vzdor vlastní křehkosti a nástrahám světa odolávají pokušení, ale pramálo je těch, o nichž to svět věří. Příklad pak, jemuž víry není, přestává býti příkladem. O zdobrovolnění bezženství žádáme kněží bez rozdílu, čistí i kteří hříchu propadli, mladí i starší, ano i starci nad hrob se klonící, protože původem naší prosby není tělesnost, ale přesvědčení pevné a doložené, že celibát zmařil na přemnohých duších účinek vykoupení Kristova. 44 Téma: Československo v letech 1948–1968 (politický, hospodářský a kulturní vývoj) (doporučená časová dotace: 3 vyučovací hodiny) Výchozí předpoklady pro zvládnutí tohoto tématu žáky Žáci budou schopni podat základní charakteristiku období let 1945–1948 v Československu, a to jak v oblasti politické, tak i hospodářské. V oblasti politické budou vybaveni základními znalostmi o základních rysech politického systému tzv. Národní fronty a rostoucímu vlivu komunistické strany, který se projevil ve volbách v roce 1946. V oblasti hospodářské budou mít aspoň rámcové povědomí o řízeném a plánovaném hospodářství, které se opíralo o rozsáhlé znárodnění už v roce 1945. Možné úvodní opakovací otázky a úkoly pro žáky: 1) Která spojenecká vojska osvobodila v závěru 2. světové války Československo? 2) Jaký byl osud německého obyvatelstva v Československu po osvobození v roce 1945? 3) Jak byste charakterizovali politický systém Národní fronty? 4) Vysvětlete pojem znárodnění. 5) Proč po osvobození v roce 1945 rostla v Československu podpora komunistické strany? (Možná odpověď: touha po radikální změně, řešení dřívějších politických, národnostních a sociálních problémů, trauma druhé světové války jako hrůzného důsledku ekonomické krize z počátku 30. let) Struktura vyučovacích hodin11 Problematika – činnost Zdroj/strana poznámky / otázky a úkoly/ náměty k činnostem Mezinárodní souvislosti roku 1948 - výklad učitele (tj. stalinizace a destalinizace, studená válka, kult J. V. Stalina); práce s mapou – tzv. železná opona mezi Východem a Západem, poslech mapového videa U/ 71,74,78, M - link Otázky a úkoly pro žáky: 1) Vyjmenujte evropské státy, které se podobně jako Československo staly po 2. světové válce součástí sovětského mocenského bloku. 2) Vyjmenujete některé aktéry procesu stalinizace a destalinizace v Sovětském svazu. 3) Zpracujte z dostupných zdrojů referát o hlavních projevech kultu osobnosti J. V. Stalina. Příčiny a průběh komunistického převratu v únoru 1948 – výklad učitele, práce s komiksem U/79-80, K-1948 Otázky a úkoly pro žáky: 1) Jakou roli sehrály v únoru 1948 tzv. akční výbory Národní fronty? 2) Mohly demokratické síly 11 Materiály: učebnice – U; komiks – K; internet – I; mapy - M 45 Politická perzekuce a exil po únoru 1948 – výklad učitele, práce s komiksem (důraz na konkrétní případy – M. Horáková, H. Píka, Slánský a spol.) U/84,89 K-1950, 1951 Formy perzekuce v období po únoru 1948 - četba a rozbor historického dokumentu (zákon o táborech nucené práce) příloha Cíle komunistické ideologie při přetváření československé společnosti – výklad učitele U/ 87 Podstata socialistické ekonomiky – výklad učitele (důraz na proces znárodnění, kolektivizace, centrální plánování a strukturu československé ekonomiky) U/93-94 zabránit nástupu komunistů násilnou cestou? 3) Zpracujte z dostupných zdrojů referát o osudech Klementa Gottwalda a Edvarda Beneše po únoru 1948. Otázky a úkoly pro žáky: 1) Zpracujete z dostupných zdrojů stručné životopisy M. Horákové a H. Píky a seznamte s nimi ostatní spolužáky. 2) Srovnejte československý exil po únoru 1948 s exilem v období nacistické okupace. Otázky a úkoly pro žáky: 1) Jakými motivy bylo vedeno přijetí tohoto zákona? 2) Kdo rozhodoval o umístění člověka v táboře nucených prací? 3) Jaká základní demokratická zásada tím byla popírána? (o zbavení svobody musí rozhodovat soud) 4) Uveďte další příklady porušování základních lidských práv v ČSR po roce 1948. 5) Tábory nucených prací měly svůj předobraz v podobných institucích v jiné zemi. Ve které a jak se tam tyto tábory nazývaly? (SSSR - gulagy) Otázky a úkoly pro žáky: 1) Z dostupných zdrojů zpracujte referát na téma „Co je to ideologie“ 2) Co si představujete pod pojmem beztřídní společnost? 3) Jaké byly důsledky zavádění komunistické ideologie do československé společnosti? Otázky a úkoly pro žáky: 1) Vysvětlete procesy znárodnění průmyslu a kolektivizace zemědělství v Československu. 2) Jak rozumíte pojmu plánovaná ekonomika? 3) Vyjmenujete některá konkrétní odvětví těžkého a lehkého průmyslu. 46 Kultura v 60. letech – výklad učitele, práce s komiksem U/99-100, K-1963–1967 Otázky a úkoly pro žáky: 1) Uveďte jména a díla některých významných československých spisovatelů a filmových režisérů 60. let 20. století. 2) Které československé filmy obdržely americkou filmovou cenu Oscar? Pražské jaro jako vrchol reforem z 60. let – výklad učitele, práce s komiksem, U/100–106, K-1968, příloha 2 Československo 1948–1968 – práce s komiksem K-1948–1968 Otázky a úkoly pro žáky: 1) Vysvětlete pojem pražské jaro. 2) Popište historickou úlohu Antonína Novotného a Alexandra Dubčeka? 3) Které státy okupovaly 21. 8. 1968 Československo? Proč k této okupaci došlo? 4) Jaký je váš názor na možnosti vojenské obrany Československa v srpnu 1968? Náměty pro otázky a úkoly pro žáky: 1) Proč Československo v roce 1968 nepodpořily západní státy? (Možná odpověď: Československo patřilo do velmocenské sféry vlivu Sovětského svazu) 2) Opravdu byli v tomto období dělníci „vedoucí silou“ ve společnosti? (Možná odpověď: Vedoucí silou byly především komunistická strana, dělníci museli tvrdě pracovat, přičemž jejich životní úroveň byla nízká.) 3) Byli vězni z období 50. let vinni z nepřátelství k socialismu? (Možná odpověď: Většina politických procesů z tohoto období byla vykonstruována na základě falešných obvinění) 4) Kdy začala vysílat v Československu televize? (Odpověď: 1953) 5) Jaká byla úloha N. S. Chruščova? (Možná odpověď: Tento vedoucí představitel komunistické strany Sovětského svazu odhalil předcházející zločiny za éry J. V. Stalina) 6) Co to byl Semafor a kdo byli 47 jeho hlavní představitelé? 7) Kdo byl prvním člověkem ve vesmíru a jak se jmenoval první československý kosmonaut? 8) Odkud Československo dováželo ropu a zemní plyn? (Možná odpověď: Ropa a zemní plyn se dovážely ze Sovětského svazu za poměrně nízké ceny) 9) Uveďte jméno sovětského představitele, který rozhodl o invazi do Československa v srpnu 1968. Doporučené cíle výuky Po zvládnutí tohoto tématu budou žáci schopni podat základní charakteristiku vývoje Československa v letech 1948–1968 v oblasti politické, hospodářské i kulturní. Žáci také budou vybaveni základními znalostmi mezinárodního vývoje v tomto období, a to včetně etapy jistého uvolnění po roce 1956. Budou schopni vnímat roli československé kultury v období 60. let a budou chápat podstatu reformního hnutí ve druhé polovině šedesátých let, které bylo završeno tzv. Pražským jarem 1968. Rovněž jim bude jasné, proč došlo k invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 PŘÍLOHA Zákon o táborech nucené práce (25. říjen 1948, zkráceno) § 1. 1. Aby osoby uvedené v §2 mohly být vychovány k práci jako občanské povinnosti a aby mohlo býti využito jejich pracovních schopností k prospěchu celku, zřizují se tábory nucené práce… 3. Pracovních sil zařazených do táborů bude použito pro výkon prací podnikaných státem, národními podniky a svazky lidové správy ke splnění jednotného hospodářského plánu. § 2. 1. Do táborů budou zařazeny a/ osoby, které jsou starší 18 let, nepřekročily 60. rok věku a jsou tělesně a duševně způsobilé, ale práci se vyhýbají nebo ohrožují výstavbu lidově demokratického zřízení nebo hospodářský život, zvláště veřejné zásobování… b/ osoby právoplatně odsouzené pro některý z činů uvedených v zákonu ze dne 6. října 1948 č. 231 Sb., na ochranu lidově demokratické republiky… § 3. 1. O zařazení do tábora a o době trvání pobytu v něm…rozhodují tříčlenné komise, jejichž členy a náhradníky jmenují krajské národní výbory. 2. Do tábora lze zařadit osoby uvedené v § 2 na dobu od tří měsíců do 2 roků. § 4. Komise zřízená podle § 3, odst. 1 může… 48 a) zakázati osobě zařazené do tábora po jejím propuštění pobyt v určitém územním okrsku nebo místě nebo jí určiti místo pobytu, b) naříditi vyklizení bytu zařazené osoby, c) rozhodnouti, že do živnostenského podniku nebo majetkových podstat zařazené osoby bude zavedena národní správa… 49 Téma: Československo v letech 1969–1989 (politický, hospodářský a kulturní vývoj) (doporučená časová dotace: 3 vyučovací hodiny) Výchozí předpoklady pro zvládnutí tohoto tématu žáky Žáci budou schopni podat základní charakteristiku období let 1948–1968 v Československu, a to jak v oblasti politické, tak i v hospodářské a kulturní. V oblasti politické budou vybaveni základními znalostmi o výsledcích únorového převratu v roce 1948 a o následné politické perzekuci. Dále budou chápat politickou dominanci komunistické strany a vliv vládnoucí ideologie na společnost. V této souvislosti budou obeznámeni i s mezinárodním kontextem vývoje v Československu (stalinizace a destalinizace, studená válka). Žáci budou vnímat společenské oteplení v 60. letech a roli kultury v tomto období, přičemž dokáží analyzovat pražské jaro jako vrchol reformních snah tohoto období. Budou umět vysvětlit pojmy kolektivizace zemědělství, znárodnění a centrálně plánovaná ekonomika a uvědomí si základní problémy a limity vyplývající z tohoto typu ekonomiky. Možné úvodní opakovací otázky a úkoly pro žáky: 1) Charakterizujte únorový převrat v Československu v roce 1948. 2) Vysvětlete pojmy stalinizace a destalinizace. 3) Stručně popište politickou perzekuci v 50. letech v Československu. 4) Vysvětlete pojmy znárodnění průmyslu a kolektivizace zemědělství. 5) Co bylo cílem tzv. Pražského jara v roce 1968? (Odpověď: Pražské jaro usilovalo o reformu existujícího modelu socialistického zřízení v Československu) 6) Které státy okupovaly Československo v srpnu 1968? Proč k této okupaci došlo? Struktura vyučovacích hodin12 Problematika – činnost Zdroj/strana Mezinárodní vývoj v období let 1969–1989 - výklad učitele (období uvolňování napětí v 70. letech, zostření mezinárodního napětí v období Reaganovy administrativy v USA, uvolňování spojené s nástupem M. S. Gorbačova) U/ 108, K-1979 Tzv. normalizace – výklad učitele (soustředit se na časové vymezení a perzekuční akty na počátku tzv. normalizace. Zdůraznit úzkou spojitost mezi U/ 109–110, K-1972 12 poznámky / otázky a úkoly/ náměty k činnostem Otázky a úkoly pro žáky: 1) Popište hlavní etapy vztahu SSSR a USA v 70. a 80. letech. 2) Vyjmenujte politiky, kteří se zasloužili o zmírnění napětí mezi SSSR a USA ve druhé polovině 80. let. 3) V jakém vojenském konfliktu se angažoval SSSR od konce 70. let? Otázky a úkoly pro žáky: 1) Které časové období v našich dějinách označujeme jako tzv. normalizací? 2) Proč došlo na začátku tzv. normalizace k personálním Materiály: učebnice – U; komiks – K; internet – I; mapy - M 50 nuceným odchodem z komunistické strany a výkonem zaměstnání) Ekonomický vývoj v letech tzv. normalizace – výklad učitele (zdůraznit ukončení reforem z druhé poloviny 60. let a návrat k plánované centrální ekonomice) U/ 117, K-1974 Odpor proti normalizačnímu režimu (otázka disentu, Charta 77) - výklad učitele, práce s komiksem U/ 116, K-1977 Charta 77 - četba a rozbor historického dokumentu (Prohlášení Charty 77) příloha čistkám v KSČ? (Odpověď: Z komunistické strany nuceně odcházeli lidé, kteří podporovali reformy ve druhé polovině 60. let.) 3) Jaké důsledky měl pro postižené nucený odchod z komunistické strany? 4) Kdo byl hlavním představitelem normalizačního režimu? 5) Zpracujte z dostupných zdrojů jako referát životopis Gustáva Husáka. Otázky a úkoly pro žáky: 1) Jak fungovala československá ekonomika v letech tzv. normalizace? (Odpověď: Zpočátku prudký růst, který umožnil rozsáhlá sociální opatření a bytovou výstavbu, od druhé poloviny 70. let nástup krizových jevů) 2) Proč existoval v tehdejším Československu nedostatek některých druhů spotřebního zboží? (Odpověď: Centrálně řízená ekonomika nedokázala reagovat na různorodou poptávku obyvatelstva). Otázky a úkoly pro žáky: 1) Kdo tvořil tzv. disent? (Odpověď: zejména umělci a intelektuálové) 2) Co bylo náplní činnosti disidentů? (Odpověď: nejrůznější protirežimní provolání, šíření a ilegální vydávání zakázané literatury – tzv. samizdat) 3) Zpracujte z dostupných zdrojů životopisy disidentských spisovatelů a dramatiků Václava Havla a Pavla Kohouta. Otázky a úkoly pro žáky: 1) Na jaké mezinárodní závazky československého státu se Charta 77 odvolávala? 2) Jaké vnitropolitické události (zmíněné v textu) sehrály roli při vzniku Charty 77? (Odpověď - soudní procesy s členy některých hudebních skupin) 3) Na která konkrétní porušování lidských práv v Československu prohlášení Charty 77 upozorňuje? 51 4) Odhadněte, z jakých důvodů se Charta 77 nevymezovala jako vyhraněná opoziční politická organizace? (Odpověď - snaha sjednotit představitele různých politických názorů a koncepce „nepolitické politiky“ Václava Havla.) 5) Uveďte příklady osobností z politického, vědeckého, kulturního života, které podepsaly Chartu 77. Situace ve druhé polovině osmdesátých let (glasnosť a perestrojka v SSSR, tzv. přestavba v Československu) výklad učitele, práce s komiksem U/ 118, K-1987 Otázky a úkoly pro žáky: 1) K jaké významné změně došlo v SSSR v roce 1985? (Odpověď: Nástup nového vedoucího představitele sovětské komunistické strany M. S. Gorbačova, počátek hospodářských a politických reforem) 2) Proč se československé vedení postavilo k tzv. přestavbě rozpačitě až odmítavě? (Odpověď: Československému vedení připomínaly sovětské reformy situaci v Československu ve druhé polovině 60. let) 3) Jak reagovala na přestavbu československá veřejnost? (Odpověď: Růst otevřených projevů nesouhlasu s normalizačním režimem) Československo 1969–1989 - práce s komiksem K- 1969-1989 Otázky a úkoly pro žáky: 1) Kdo se upálil na protest proti normalizačnímu režimu? Jak hodnotíte tuto oběť? 2) Na počátku tzv. normalizace došlo k další velké vlně emigrace. Proč k ní došlo? Kdy jindy ve 20. století docházelo v českých zemích k masové emigraci? 3) Jaké byly reakce společnosti na tzv. normalizaci? (Odpověď: Docházelo k výrazné orientaci na soukromý život, např. masové pořizování chalup a chat, či sledování oblíbených televizních seriálů) 4) Jaká byla role Státní bezpečnosti (tajné policie) v tomto období? (Odpověď: 52 Státní bezpečnost se orientovala zejména na zastrašování lidí prostřednictvím široké sítě konfidentů) 5) Existovala svobodná umělecká tvorba? (Odpověď: Neexistovala. Např. texty knih, písní, divadelní představení byly podrobeny úřední kontrole – cenzuře. Existovala i tzv. autocenzura) 6) Který významný český spisovatel získal Nobelovu cenu za literaturu? 7) Co si představujete pod pojmem spartakiáda? Námět k mimoškolní činnosti pro žáky: Zkuste najít ve svém okolí někoho, kdo se před rokem 1989 účastnil spartakiád a zjistěte jeho názor na tuto formu tělovýchovné aktivity. Doporučené cíle výuky Po zvládnutí tohoto tématu budou žáci schopni podat základní charakteristiku Československa v letech 1969-1989 v oblasti politické, hospodářské a kulturní. Budou umět dát tyto znalosti do souvislosti s mezinárodním vývojem v tomto období. Rovněž budou chápat podstatu tzv. normalizace jako radikálního vypořádání se s reformním hnutím druhé poloviny šedesátých let. Současně dokáží popsat podstatu disentu a uvést název hlavního protirežimního hnutí (Charta 77). Žáci budou také vnímat tzv. přestavbovou etapu tzv. normalizace (druhá polovina osmdesátých let). PŘÍLOHA Prohlášení CHARTY 77 (zkráceno) Dne 13. 10. 1976 byl ve sbírce zákonů ČSSR zveřejněn "Mezinárodni pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech", které byly jménem naší republiky podepsány v roce 1968, stvrzeny v Helsinkách roku 1975 a vstoupily u nás v platnost dnem 23. 3. 1976. Od té doby mají naši občané právo a náš stát povinnost se jimi řídit. Svobody a práva, jež tyto pakty zaručují, jsou důležitými civilizačními hodnotami, k nimž v dějinách směřovalo úsilí mnoha pokrokových lidí, a jejichž uzákonění může významně pomoci humánnímu vývoji naší společnosti. Vítáme proto, že ČSSR k těmto paktům přistoupilo. Jejich zveřejnění nám ale s novou naléhavostí připomíná, kolik základních občanských práv platí v naší zemi zatím – bohužel – jenom na papíře. … 53 Desítkám tisíc našich občanů je znemožněno pracovat v jejich oboru jenom proto, že zastávají názory odlišné od názorů oficiálních. Jsou přitom často objektem nejrozmanitější diskriminace a šikanování ze strany úřadů i společenských organizací; zbaveni jakékoliv možnosti bránit se, stávají se prakticky obětí apartheidu. Statisícům dalších občanů je odpírána "svoboda od strachu, … protože jsou nuceni žít v trvalém nebezpečí, že projeví-li své názory, ztratí pracovní a jiné možnosti. V rozporu s článkem třináct druhého paktu, zajišťujícím právo na vzdělání, je nesčetným mladým lidem bráněno ve studiu jen pro jejich názory nebo dokonce pro názory jejich rodičů. … Uplatnění práva "vyhledávat, přijímat, rozšiřovat informace všeho druhu, bez ohledu na hranice, ať ústně, písemně nebo tiskem či prostřednictvím umění" …je stíháno nejen mimosoudně, ale i soudně, často pod rouškou kriminálního obvinění (jak o tom svědčí mimo jiné právě probíhající procesy s mladými hudebníky). Svoboda veřejného projevu je potlačována centrálním řízením všech sdělovacích prostředků i publikačních a kulturních zařízení. …je znemožněna veřejná kritika kritizovaných společenských jevů, je vyloučena možnost veřejné obrany proti nepravdivým a urážlivým nařčením oficiální propagandy… Mnoho vědeckých a kulturních pracovníků i jiných občanů je diskriminováno jen proto, že před lety legálně zveřejňovali či otevřeně vyslovovali názory, které současná politická moc odsuzuje. Svoboda náboženského vyznání, … je systematicky omezována mocenskou svévolí; oklešťováním činnosti duchovních, nad nimiž trvale visí hrozba odepření nebo ztráty státního souhlasu s výkonem jejich funkce; existenčním i jiným postihem osob, které své náboženské vyznání slovem či skutkem projevují; potlačováním výuky náboženství apod. Nástrojem omezení a často i úplného potlačení řady občanských práv je systém faktického podřízení všech institucí ve státě politickým direktivám aparátu vládnoucí strany a rozhodnutím mocensky vlivných jednotlivců. Ústava ČSSR a ostatní zákony a správní normy neupravují ani obsah, ani formu, ani tvorbu a aplikaci takových rozhodnutí: jsou převážně zákulisní, často jen ústní, občanům vesměs neznámá a jimi nekontrolovatelná; jejich původci nezodpovídají nikomu než sami sobě a své vlastní hierarchii, přitom však rozhodujícím způsobem ovlivňují činnost zákonodárných i výkonných orgánů státní správy, justice, odborových, zájmových i všech společenských organizací, jiných politických stran, podniků, závodů, úřadů, zařízení, přičemž jejich příkazy mají přednost i před zákonem. Dostanou-li se organizace nebo občané při výkladu svých práv a povinností do rozporu s direktivou, nemohou se obrátit k nestranné instanci, protože žádná neexistuje… Tento stav také brání dělníkům a ostatním pracujícím zakládat bez jakéhokoliv omezeni odborové a jiné organizace k ochraně svých hospodářských a sociálních zájmů a svobodně využívat práva na stávku. Další občanská práva, včetně výslovného zákazu "svévolného zasahování do soukromého života, do rodiny, domova nebo korespondence",… jsou povážlivě narušována také tím, že ministerstvo vnitra nejrůznějšími způsoby kontroluje život občanů, například odposlechem telefonů a bytů, kontrolou pošty, osobním sledováním, domovními prohlídkami, budováním sítě informátorů z řad obyvatelstva (získávaných často nepřípustnými hrozbami nebo naopak sliby)…. V případě politicky motivovaného trestního stíhání porušují vyšetřovatelé a justiční orgány práva obviněných a jejich obhajoby, zaručované článkem 1 prvního paktu i čs. zákony. 54 Ve věznicích se s takto odsouzenými lidmi zachází způsobem, který porušuje lidskou důstojnost vězněných, ohrožuje jejich zdraví a snaží se je morálně zlomit. Obecně je porušován i bod 2 článku 12 prvního paktu, zaručující právo občanů svobodně opustit svou zemi, pod záminkou "ochrany národní bezpečnosti" (bod 3) je toto právo vázáno na různé nepřípustné podmínky. Svévolně se postupuje i při udělování vstupních víz cizím státním příslušníkům, z nichž mnozí nemohou navštívit ČSSR například jen proto, že se pracovně či přátelsky stýkali s osobami u nás diskriminovanými… Odpovědnost za dodržování občanských práv v zemi padá samozřejmě především na politickou státní moc. Ale nejen na ni. Každý nese svůj díl odpovědnosti za obecné poměry, a tedy i za dodržování uzákoněných paktů, které k tomu ostatně zavazují nejen vládu ale i všechny občany. Pocit této spoluodpovědnosti, víra ve smysl občanské angažovanosti a vůle k ní, i společná potřeba, hledat její nový a účinnější výraz přivedl nás k myšlence vytvořit CHARTU 77, jejíž vznik dnes veřejně oznamujeme. CHARTA 77 je volné, neformální otevřené společenství lidí různých přesvědčení, různé víry a různých profesí, které spojuje vůle jednotlivě i společně se zasazovat o respektování občanských a lidských práv v naší zemi i ve světě. Těch práv, která člověku přiznávají oba uzákoněné mezinárodní pakty, závěrečný pakt Helsinské konference, četné mezinárodní dokumenty proti válkám, násilí a sociálnímu a duchovnímu útisku, a které souhrnně vyjadřuje Všeobecná deklarace lidských práv OSN. CHARTA 77 vyrůstá ze zázemí solidarity a přátelství lidí, kteří sdílejí starost o osud ideálů, s nimiž spojují svůj život a práci. CHARTA 77 není organizací, nemá stanovy, stálé orgány a organizačně podmíněné členství. Patří k ní každý, kdo souhlasí s její myšlenkou, účastní se její práce a podporuje ji. CHARTA 77 není základnou k opoziční politické činnosti. Chce sloužit k obecnému zájmu jako mnohé podobné iniciativy v různých zemích na Západě a Východě… Svým symbolickým jménem zdůrazňuje CHARTA 77, že vzniká na prahu roku, který byl vyhlášen rokem práv politických vězňů a v němž má Bělehradská konference zkoumat plnění závazků z Helsink. Jako signatáři tohoto prohlášeni pověřujeme prof. dr. Jana Patočku, dr. h. c. Václava Havla a prof. dr. Jiřího Hájka úlohou mluvčích CHARTY 77. Tito mluvčí ji plnomocně zastupují jak před státními a jinými organizacemi, tak i před naší a světovou veřejností a svými podpisy zaručují autenticitu jejích dokumentů. V nás i v dalších občanech, kteří se připojí, budou mít své spolupracovníky, kteří se s nimi zúčastní potřebných jednání, ujmou se dílčích úkolů a budou s nimi sdílet veškerou zodpovědnost. Věříme, že CHARTA 77 přispěje k tomu, aby v Československu všichni občané pracovali a žili jako svobodní lidé. V Praze dne 1. 1. 1977 55 Téma: Sametová revoluce a vývoj v Československu a České republice po roce 1989 (doporučená časová dotace: 2 vyučovací hodiny) Předpoklady úspěšného zvládnutí tématu: Žáci budou schopni nastínit atmosféru ve společnosti 80. let 20. století, podat základní charakteristiku politické situace v Československu v tomto období a vysvětlit, jaké příčiny (politické, ekonomické) vedly k listopadovým událostem roku 1989. Zároveň jim budou zřejmé hlavní rysy politiky východního bloku 80. let a postupná změna klimatu, která v jednotlivých státech východního bloku panovala a vedla k jeho postupnému rozpadu. Možné úvodní opakovací otázky a úkoly pro žáky: 1) Charakterizujte přestavbu v Československu v druhé polovině 80. let 20. století. 2) Popište ekonomickou situaci v Československu na konci 70. a v průběhu 80. let. 3) Popište mezinárodní situaci v tomto období. Struktura vyučovací hodiny13 Problematika – činnost Zdroj/strana poznámky / otázky a úkoly/ náměty k činnostem Sametová revoluce (listopad – prosinec 1989) -výklad učitele, práce s komiksem, četba a rozbor přílohy (provolání OF z 19. listopadu 1989) U/123-124, K – 1989, 1990 Otázky a úkoly pro žáky: 1) Jak probíhaly demonstrace v Praze v listopadu 1989? 2) Co to bylo Občanské fórum a jakou roli hrálo v událostech let 1989-1990? 3) Kdo se stal prezidentem a předsedou parlamentu v prosinci 1989? příloha Otázky k příloze: Jaké požadavky Občanského fóra jsou v tomto textu vytýčeny? 2) Co se míní pojmem vězňové svědomí, který je v textu použit? 3) Charakterizujte aspoň některé z osobností, které jsou podepsány pod tímto dokumentem. (Podle jejich 1) 13 Materiály: učebnice – U; komiks – K; internet – I; mapy - M 56 zastoupení také odhadněte, které společenské a profesní skupiny hrály v činnosti OF v tomto období nejdůležitější roli.) Náměty na mimoškolní aktivitu pro žáky – zeptejte se rodičů, jak vnímali události sametové revoluce a zda se jich osobně zúčastnili. V rámci tohoto rozhovoru je požádejte i o osobní srovnání období před rokem 1989 a po něm. Role kulturních institucí a osobností, symboly proměn U/127, K - 1990 1) Kdo se stal nejvýraznějším symbolem proměn a proč? 2) Kteří zpěváci se zapojili do demokratizačního procesu? -výklad učitele, práce s komiksem Zrod svobodných médií, komercionalizace kultury - U/125, 128, K –1994 Otázky a úkoly pro žáky: 1) Vyjmenujte některá samizdatová média. 2) Jakými proměnami prošel po roce 1989 tisk a další média? Náměty na mimoškolní aktivitu pro žáky – Vyhledejte v knihovně některá periodika z let 1989 a 1990 a sledujte, jak informovala o vývoji ve společnosti. - výklad učitele, práce s tiskem a komiksem Vývoj v Československu a České a Slovenské republice po roce 1989 - výklad učitele, práce s komiksem, učebnicí a texty na webu Otázky a úkoly pro žáky: U/ 131, 137, 140-141, I - link, link, link, K- 1989-2000, Otázky a úkoly pro žáky: 1) Jaké ekonomické a politické úkoly a problémy musela řešit česká a slovenská společnost po pádu komunistického režimu v roce 1989? Námět k diskuzi: Do jaké míry bylo řešení těchto otázek a problémů úspěšné? 2) Jaké byly příčiny rozdělení československé federace v roce 1993? 3) V čem se odlišoval vývoj v České republice od vývoje na Slovensku po roce 1993? 57 4) Součástí kterých významných mezinárodních organizací se Česká i Slovenská republika staly po roce 1989 a kdy k tomu došlo? Základní cíle výuky: Po zvládnutí tohoto tématu žáci nastíní atmosféru, která panovala v Československu na konci 80. let 20. století, objasní události sametové revoluce a vysvětlí změny ve společnosti, které sametová revoluce přinesla. Porozumí novému politickému klimatu jako východisku pro novou společnost formující se na demokratických principech. Žáci budou schopni charakterizovat změny, kterými prošla kulturní sféra a média. Budou umět objasnit fenomén kulturních a politických symbolů sametové revoluce. Bude jim zřejmé i základní vnitropolitické i mezinárodní směřování Československa a České republiky po roce 1989. Příloha Provolání Občanského fóra (19. listopad 1989) Na setkání v hledišti pražského Činoherního klubu bylo dne 19. 11. 1989 ve 22 hodin ustaveno Občanské fórum jako mluvčí té části československé veřejnosti, která je stále kritičtější k politice současného československého vedení a která byla v těchto dnech hluboce otřesena brutálním masakrem pokojně manifestujících studentů…Občanské fórum se cítí být způsobilé okamžitě jednat se státním vedením o kritické situaci v naší zemi, vyjadřovat aktuální požadavky veřejnosti a jednat o jejich řešení. Takovéto jednání, které by mělo být začátkem celospolečenské diskuse o budoucnosti Československa, chce Občanské fórum začít jednáním o těchto naléhavých a širokou veřejností stále otevřeněji formulovaných požadavcích: 1/ Aby ihned odstoupili ze svých funkcí ti členové předsednictva ÚV KSČ, kteří jsou bezprostředně spojeni s přípravou intervence pěti států Varšavské smlouvy z roku 1968 a kteří jsou odpovědni za mnohaletou devastaci všech oblastí společenského života u nás…Jmenovitě jde o Gustáva Husáka, Miloše Jakeše, Jana Fojtíka, Miroslava Zavadila, Karla Hoffmanna a Aloise Indru. Zhoubná politika těchto lidí, kteří po léta odmítali jakýkoli demokratický dialog se společností, zcela zákonitě vyústila do hrůzných událostí posledních dnů… 3/ Aby byla ustavena komise, která konkrétně vyšetří zásahy policie proti pokojně manifestujícím občanům, zjistí jejich viníky a navrhne jejich potrestání. V této komisi musí být zástupci Občanského fóra. 4/ Aby byli okamžitě propuštěni všichni vězňové svědomí, včetně těch, kteří byli zadrženi v souvislosti s posledními manifestacemi… Občanské fórum…je otevřeno všem složkám a silám československé společnosti, kterým záleží na tom, aby i naše země začala pokojným způsobem hledat cesty k demokratickému společenskému uspořádání, a tím i k hospodářské prosperitě. Za Občanské fórum: Ing. Rudolf Battěk, Petr Čepek, Václav Havel, Milan Hruška, prof. dr. Milan Jelínek, Milan Kňažko, dr. Lubomír Kopecký, CSc., Jiří Křižan, Václav Malý, Martin Mejstřík, Petr Oslzlý, 58 doc. dr. Libor Pátý, CSc., Jana Petrová, Jan Ruml, prof. Věnek Šilhán, Ondřej Trojan, ing. Josef Vavroušek, CSc., Saša Vondra. 59 Téma: Sociální stratifikace a menšiny v Československu od roku 1918 (doporučená časová dotace: 2 vyučovací hodiny) Předpoklady úspěšného zvládnutí tématu: Jako úvod k tomuto tématu je vhodné věnovat pozornost důležitým mezníkům českých i obecných dějin, které vedly v průběhu 20. století ke změně národnostní i sociální struktury obyvatelstva v Československu. Možné úvodní opakovací otázky a úkoly pro žáky: 1) Charakterizujte národnostní složení obyvatelstva ČSR po roce 1918. 2) Jaký dopad měla druhá světová válka na národnostní složení obyvatelstva českých zemí? 3) Stručně popište změny ve struktuře společnosti, které přinesl komunistický převrat v únoru 1948. 4) Popište, jaké důsledky mělo pražské jaro pro společnost v ČSR. 5) K jakým změnám došlo v české společnosti po roce 1989. Proměnila se nějakým způsobem národnostní struktura obyvatelstva? Struktura vyučovacích hodin Problematika - činnost Menšiny za první republiky Zdroj/strana U-35, I-link, K – s. 1 Vilda Böhm Hlavní aspekty holocaustu U-50-51, Ilink,l-link,Ilink, I-link,Ilink, K-1944 Češi a Němci v letech 1938-1945 Národnostní menšiny 1945-1948 U-59,I-link, U-72, I-link, Ilink, I-link, K1947 Poznámky/otázky a úkoly/náměty k činnostem Otázky a úkoly pro žáky: 1) Vyjmenujte nejvýznamnější národnostní menšiny v ČSR po roce 1918. 2) Jak se ke vzniku ČSR stavěla německá menšina? 3) Která skupina byla v ČSR považována za národ? 1) Co to byly Norimberské zákony? 2) Vysvětlete pojem arizace židovského majetku. 3) Vysvětlete, jak spolu souvisí konference ve Wannsee a holocaust. 4) Uveďte některé osobnosti, které byly pronásledovány z rasových důvodů nebo kvůli jejich politickému přesvědčení. Mimoškolní aktivita/exkurze: Při exkurzi do Olomouce zkuste ve městě najít stolpersteine, vyfoťte si je a v hodině pak vysvětlete jejich význam. 1) Jak se zacházelo s Čechy v pohraničí po roce 1938? 2) Vysvětlete pojem rezistence. 1) Které dokumenty vytvořily předpoklady pro odsun Němců z Československa? Vysvětlete další důležitou úlohu těchto dokumentů pro poválečné Československo. 2) Popište situaci v pohraničí po odsunu Němců. 3) Vyjmenujte skupiny obyvatelstva, které se po odsunu stěhovaly do pohraničí. 4) Vysvětlete pojem retribuce. 60 Změna sociální struktury společnosti. Likvidace občanské společnosti U-90, I-link,Ilink, K-1949, 1954 Pražské jaro jako generační střet U-105,I-link,Ilink, K1965,1969 Změna společnosti U-132, K-1991 Národnostní menšiny po roce 1989 U-134, K-1993 1) Jak probíhalo pronásledování obyvatelstva a perzekuce po únoru 1948? 2) Jaké skupiny cizinců nejčastěji přijížděly do Československa po roce 1948? 3) Vysvětlete úlohu ROH. 1) Vysvětlete, jakým způsobem docházelo v šedesátých letech ke kritice režimu. 2) Jaký čin se stal symbolem protestu proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa? 1) Popište sociální a společenské změny ve společnosti po roce 1989. 1) Které tři národnostní skupiny jsou v ČR od roku 1993 nejvýraznější? Doporučené cíle výuky Žáci budou schopni podat základní charakteristiku české společnosti v jednotlivých obdobích 20. století, nastíní její aspirace a cíle a vysvětlí, jakým způsobem se v tomto období proměňoval životní styl a myšlení tehdejších lidí. Zároveň jim bude zřejmé národnostní složení obyvatelstva ČSR od roku 1918 až do roku 1945 a také jeho následná proměna a praktické vymizení některých menšin na území ČSR. Příloha: Přehled dekretů, které se týkaly Němců a Maďarů Č. 12/1945 o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa Č. 5/1945 o neplatnosti některých majetkoprávních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organizací a ústavů Č. 28/1945 o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci Č. 100-103/1945 znárodňovací dekrety a revize pozemkové reformy Č. 108/1945 o konfiskaci nepřátelského majetku a o Fondech národní obnovy Č. 71/1945 o pracovní povinnosti osob, které pozbyly československého státního občanství Č. 16/1945 o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech, tzv. velký retribuční dekret Č. 27/1945 – o jednotném řízení vnitřního osídlení tzv. Osidlovací dekret Č. 122 - 123/1945 dekrety o zrušení německých vysokých škol 61 Č. 33/1945 o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské 62 Téma: Církevní a náboženský vývoj v Československu a v České republice v letech 1948–2000 (doporučená časová dotace: 2 vyučovací hodiny) Výchozí předpoklady pro zvládnutí tohoto tématu žáky Vzhledem k úzkému zaměření tématu se po žácích nevyžadují žádné specifické vstupní znalosti, nicméně je vhodné, aby byli alespoň v základní míře seznámení s problematikou náboženského vývoje v českých zemích a na Slovensku v první polovině 20. století. K výkladu z oblasti náboženské a církevní problematiky je účelné přistoupit až po zevrubném probrání politických dějin daného období, náboženský a církevní vývoj totiž vždy velmi úzce souvisel s politickou situací, což je obzvláště patrné v období druhé poloviny 20. století, kdy je celý náboženský a církevní život determinován komunistickou snahou o eliminace náboženství jako takového a násilným prosazováním ateismu. Pochopení politického vývoje v Československu druhé poloviny 20. století pak žákům umožní mnohem lépe porozumět církevnímu a náboženskému vývoji. Z toho důvodu je vhodné zařadit téma Církevní a náboženský vývoj 1948–2000 do výuky až po hodinách zabývajících se komunistickým režimem v Československu. Možné úvodní opakovací otázky a úkoly pro žáky: 1) Byli byste schopni na základě znalostí politického vývoje první poloviny 20. století odhadnout, jaký byl vztah komunistických stran a komunismu obecně k náboženství? 2) Ke které konfesi (církvi) se hlásilo nejvíce obyvatel ČSR v polovině 20. století? 3) Z jakých důvodů byl vztah státu a římskokatolické církve v době první republiky spíše konfliktní? Můžete uvést konkrétní příklady? 4) Měla nacistická okupace dopad i v náboženské oblasti? 5) Na základě znalostí dějin první poloviny 20. století porovnejte náboženskou situaci v Čechách a na Slovensku. Struktura vyučovacích hodin14 Problematika – činnost Zdroj/strana poznámky / otázky a úkoly/ náměty k činnostem Církevní a náboženská situace po uchopení moci komunisty (1948– 1968): výklad učitele, práce s texty na webu U/85, 95, I – link, link, link, link Otázky a úkoly pro žáky: 14 1) Jaký plán měla KSČ ve vztahu ke katolické církvi? Zdařilo se jí tento plán realizovat? 2) Vyjmenujte jednotlivé aspekty perzekuce vůči církvím a věřícím. Znáte některé případy náboženské perzekuce ze svého regionu? (možno zadat jako samostatnou práci skupině žáků) 3) Co to byly tzv. církevní zákony? Materiály: učebnice – U; komiks – K; internet – I; mapy - M 63 4) Kdo byl Msgre Jan Šrámek? Hlas československých katolických biskupů a ordinářů věřícím v hodině velké zkoušky: četba a rozbor historického dokumentu (pastýřský list z roku 1949, vydaný po vzniku komunistické Katolické akce), práce s textem na webu Příloha č. 1, I – link Náboženský rozměr pražského jara (1968): výklad učitele, práce s texty na webu U/104, I – link Náboženský vývoj v době normalizace: výklad učitele, práce s texty na webu U/119, I – link, link, link, link Otázky a úkoly pro žáky: 1) V jakém dějinném kontextu byl pastýřský list vydán? Co mu předcházelo? Co to vlastně pastýřský list je? 2) Jaké hlavní výtky měli čsl. biskupové vůči komunistickému režimu? V jakých oblastech podle nich docházelo k porušování náboženské svobody? 3) Pokuste se odhadnout, jakým způsobem komunistický režim na vydání pastýřského listu reagoval. 4) Uveďte příklady konkrétních biskupů a jejich osudů po komunistickém převratu (možno zadat jako referáty: Josef Beran, Josef Matocha, Štěpán Trochta). Otázky a úkoly pro žáky: 1) Jakým způsobem se politické uvolnění pražského jara projevilo v náboženské oblasti? 2) Co byl tzv. druhý vatikánský koncil a jaký byl jeho význam v církevním vývoji ve 20. století? 3) Znáte některé další významné koncily církevních dějin? (Tridentský koncil, Kostnický koncil). 4) Námět k diskuzi: myslíte si, že katolická církev by měla svolat další velký reformní koncil? Co by podle vás měla katolická církev ve vztahu k modernímu světu změnit a proč? Otázky a úkoly pro žáky: 1) Na základě znalostí o období normalizace se pokuste nalézt rozdíly mezi občanským disentem a disentem náboženským. Uveďte konkrétní aktivity náboženského disentu. 64 2) 3) 4) Podněty katolíků k řešení situace věřících občanů v ČSSR (petice Augustina Navrátila): četba a rozbor historického dokumentu Příloha č. 2 Obnova náboženské svobody: výklad učitele, práce s texty na webu U/120, 136, I – link, link Co byla tzv. skrytá církev? V jakých oblastech se vzdálila oficiální nauce katolické církve? Proč myslíte, že někteří kněží vstupovali do Pacem in terris? Z jakého důvodu komunisté vůbec podporovali vznik takových organizací? Uveďte příklad významné osobnosti z prostředí náboženského disentu. Možno zpracovat jako referát (Oto Mádr, Tomáš Halík, kardinál František Tomášek) Otázky a úkoly pro žáky: 1) Na které mezinárodní, ideové a vnitropolitické závazky ČSSR v oblasti náboženské svobody se petice odvolává? 2) Na které konkrétní případy porušování náboženské svobody petice upozorňuje? 3) Které kroky petice navrhuje k nápravě? 4) Kolik lidí podepsalo petici Augustina Navrátila? (přes 600 000) Kolik lidí podepsalo pro srovnání petici Několik vět (zhruba 40 000 lidí). Proč myslíte, že petici podepsalo tolik lidí (využití církevní sítě far, kněží, náboženského disentu, podpora na Moravě a hlavně na Slovensku) 5) Z dostupných zdrojů zpracujte referát o osobnosti Augustina Navrátila. Otázky a úkoly pro žáky: 1) Uveďte jméno pražského arcibiskupa a kardinála, který stál v čele československé církve v době pádu komunismu. 2) Uveďte jméno papeže, který stál v čele katolické církve v době pádu komunismu. 3) Z jakého důvodu dochází k restitucím církevního majetku? 4) Co označujeme pod pojmem nová náboženská hnutí? Uveďte 65 jejich příklady. Námět k diskuzi: jaký podle vás měl papež Jan Pavel II. vliv na pád komunismu v Evropě? Fenomén českého ateismu: výklad učitele, práce s texty na webu K – 1925, I – link, link Námět k diskuzi: srovnejte postavení církve (a věřících obecně) v době komunismu a po roce 1989. Jak výrazně se proměnilo? Otázky a úkoly pro žáky: 1) Proč jsou české země označovány za nejateističtější stát na světě? Jaké má tato situace historické příčiny? 2) Vyjmenujte nástroje, které komunistický režim využíval k ateizaci společnosti? 3) Srovnejte současnou míru religiozity v ČR s vybranými státy světa (možno zadat jako referát) Náměty k diskuzi: Myslíte si, že český ateismus je zapříčiněn pouze komunismem, nebo je jeho kořeny nutné hledat již na přelomu 19. a 20. století? Co chápete pod pojmem sekularizace? Můžete uvést konkrétní příklady? Doporučené cíle výuky Po probrání látky budou žáci schopni popsat náboženskou a církevní situaci v Československu v době komunistického režimu, včetně protináboženské represe, vnucené ateizace společnosti a různých nuancí v režimní strategii boje proti náboženským skupinám. Žáci budou také umět charakterizovat opoziční aktivity církve a věřících v rámci disentu, včetně jejích specifik oproti disentu občanskému. Na základě znalostí náboženského vývoje ve 20. století pak budou schopni vysvětlit fenomén českého ateismu i jeho příčiny. Studijní materiály poskytují také základní vhled do některých aktuálních problémů, jako je např. otázka církevních restitucí či role nových náboženských hnutí v České republice. 66 PŘÍLOHA 1: Hlas československých katolických biskupů a ordinářů věřícím v hodině velké zkoušky (zkráceno a upraveno) Všichni jste v poslední době svědky široce založené akce, jejímž cílem je přinutit čs. biskupy k uzavření dohody mezi církví a státem. Usilovali jsme vždy a usilujeme ještě dnes, i když s malou nadějí na úspěch, o to, abychom obhájili a zabezpečili svatá práva vás křesťanů jako svobodných občanů státu. A k těmto všelidským a obecně uznávaným právům člověka patří netoliko svoboda soukromého náboženského přesvědčení a volnost prováděti náboženské úkony, ale i svobodné uskutečňování zásad tohoto přesvědčení jako norem života jednotlivců i společnosti, a to bez obav o osobní svobodu, občanskou rovnocennost a ohrožení existenčních práv. K uskutečňování pak a k zabezpečení této náboženské svobody pro katolíky jsou v pojetí Církve z ustanovení Božího bezpodmínečně nutné tyto další předpoklady: Uznání pravomoci sv. Otce jako nejvyšší viditelné hlavy Církve, jakož i uznání a respektování pravomoci biskupů s ním spojených. Neuznávat tuto zásadní skutečnost znamená neuznávat katolickou Církev, jak ji chtěl mít Kristus, a každá akce, podnikaná mimo, nebo proti vůli biskupů, spojených s římským papežem, přerušuje její základní strukturu, rozbíjí jednotu Církve a směřuje nutně k jejímu zničení. Dalšími zásadními předpoklady pro uznání pravé svobody Církve plynoucí z přirozeného práva je respektování výsostného práva rodičů na výchovu jejich dítek, zabezpečení nejen svobodné křesťanské výuky mládeže, ale i výchovy jak ve škole, tak i mimo školu, uznávání rodiny jako svátostného svazku i práv a povinností z toho plynoucích, jakož i práva věřících na shromažďování ve svobodných sdruženích a organizacích. K tomu přistupují i nutné předpoklady svobodného náboženského života, bez nichž by byl ve svém celku i jednotlivců neuskutečnitelný. To jest: Potřebný počet církevních škol, výchovných sociálně-charitativních ústavů, kulturních a dobročinných institucí, svobodný tisk periodický i knižní v dostatečném počtu, svobodný a neomezovaný přístup ke všem možnostem společenského a kulturního života. Konečně jsou nezbytné i finanční prostředky a hmotné zabezpečení takových institucí a ústavů, neboť bez nich nebylo by možno Církvi rozvinou úspěšnou činnost k blahu našeho lidu a uchránit kostely a církevní budovy před neodvratným zchátráním a zkázou. Toto všechno jsme již v potřebné míře měli a toto všechno bylo nám v poslední době odňato. V těžkých poměrech, za mnohých obtíží budovala Církev u nás s krajními obětmi z naší vůle, z vašich prostředků, pro vás a vaše děti sociální a výchovné ústavy, školy, semináře, exerciční domy, budovala svůj tisk, pastorační a spolkovou organizaci, vytvářejíc podmínky duchovního života. A co z toho všeho za krátkou dobu zbylo? Poohlédněte se jen kolem, sledujte události a zjistíte snadno, že katolická Církev v Čs. republice za staleté služby národu, za svou kulturní a charitativní činnost, za oddanost svému lidu, za neohroženost a utrpení v době okupace, obdržela velmi trpkou odměnu. Stojí tu dnes oloupena, zbavena většiny svobod a práv, zneuctěna, pošpiněna skrytě i veřejně pronásledována. Jen si všimněte, jak se vede dnes Církvi v Československu. V rozhlase i veřejných projevech je vedena soustavná kampaň proti ní, zejména proti sv. Otci a biskupům, kteří jsou její, Bohem stanovení představenými. Posvátný charakter rodiny i svrchované právo rodičů na výchovu dítek jsou záměrně podkopávány. Všechen náboženský tisk, až na vyjímky zcela bezvýznamné, byl zrušen; byly zastaveny dokonce i úřední věstníky ordinářů, jež informovali kněžstvo o důležitých státních zákonech a nařízeních. Místo nich byl zaveden min. školství, věd a umění tzv. Věstník katolického duchovenstva, který zdaleka není katolický, poněvadž 67 nemá církevního schválení, je vydáván proti vůli ordinářů a ač je určen katolickým duchovním, je řízen nekatolíky v duchu proticírkevním a snaží se spravovat přímo státními orgány záležitosti zcela církevní a vyřadit tak biskupy z vykonávání jejich pravomoci. Každá katolická kniha, jež má být vydána, dokonce i knihy modlitební, jsou podrobovány předběžné státní censuře, do katolických nakladatelství jsou dosazováni státní zmocněnci. Byly vydány, pod výhružkou trestu, zákazy jakéhokoliv shromažďování a školení katolíků mimo kostel ano i osud kostelů, jak naznačují nucené soupisy bohoslužebných předmětů a posvátných nádob, je jak se zdá, nejistý. Církev je zbavena posledního zbytku majetku, není respektováno ani zákonem stanovené minimum, v mnoha případech byla zastavena duchovenstvu i výplata kongruy. Církevní školy už téměř neexistují a osud těch několika zbývajících zůstává v trapné nejistotě o svou budoucnost, čímž trpí nejvíce žáci a jejich rodiče. Byl dokonce vykonáván nátlak na rodiče, aby vzali své děti z církevních škol a to přímo pod výhrůžkou existenčních následků. Učitelé náboženství jsou ideově prověřování a jsou jim dávány směrnice jak učit náboženství v duchu materialistickém. Jakákoliv náboženská výchova mládeže ve spolcích, mariánských družinách, eucharistických kroužcích apod. byla na mnoha místech pod trestními následky zakázána a je soustavně znemožňována tím, že si stát osvojil monopol materialistické školní i mimoškolní výchovy, takže výchova v duchu křesťanském je znemožňována a je považována téměř za ilegální. V tomto ohledu dostali jsme se tak daleko, že dokonce i na bohoslovecké fakulty a učiliště byli dosazeni lektoři, tzv. společenských nauk, jejichž posláním je dosíci postupně, aby dokonce i naši bohoslovci byli vychováváni v ideologii materialistické. Zcela protizákonně bylo nařízeno provedení soupisu veškerého církevního jmění, dokonce i kostelních sbírek, a přímým šetřením na místě byl proveden takový soupis v mnoha případech bezohlednými protiústavními prohlídkami. Činí se neustálé pokusy o odnětí zbývajících církevních budov, jejich náboženskému poslání, zejména o zabrání celých klášterů a ústavů pro výchovu kněžského a řeholního dorostu. Zvláště na Slovensku bylo násilně vystěhováno několik řeholních domů a kněží odvezeni nákladními auty. Ministerstvem vnitra byly vydány směrnice Krajským velitelstvím státní bezpečnosti o tom, jak postupovati proti Církvi a jejím příslušníkům. Byla někde zakázána již i duchovní cvičení, na mnoha místech byly znemožňovány náboženské pouti, nebo jich bylo zneužito k účelům nenáboženským. Konference biskupů v Dolním Smokovci, jež měla zaujmout stanovisko k požadavkům vlády, musela být přerušena pro odhalení odposlouchávacího zařízení v zasedací síni. Ministerstvo vnitra bylo požádáno o vyšetření a dosud nepodalo uspokojivé odpovědi. Poslední konference biskupů v Praze byla rušena bezpečnostními orgány, přičemž došlo k obsazení pražské konsistoře státním zplnomocněncem a arcibiskupská residence byla dána pod dozor tajné policie, takže svoboda předsedy biskupských konferencí byla zcela omezena. A při tom jsou taková opatření krajním rušením ústavních svobod a mnoha dosud platných zákonů. V celku možno říci, že mimo kostel je každá náboženská činnost znemožněna a do kostelů se bojí leckde věřící veřejně jít, aby nebyli obviňováni z reakce a nehrozila jim ztráta existence. Je jisto, že se i takto vytvářejí poměry, které jsou nejen v rozporu s právy Božími, nýbrž protiví se i samému přirozenému právu a všeobecně uznávaným právům člověka. PŘÍLOHA 2: Podněty katolíků k řešení situace věřících občanů v ČSSR (zkráceno a upraveno) Veřejní činitelé státní i církevní mluvíce o poměru státu a církví, vícekrát konstatovali, že v této oblasti dosud existují otevřené otázky. Je proto spravedlivé a v souladu s naší Ústavou 68 (čl. 29), abychom se jako věřící občané také k nim sami vyjádřili a tak kladně přispěli k jejich řešení. Ve svých návrzích vycházíme z možnosti, které nám poskytuje naše Ústava, z přijatých helsinských dokumentů a především z dodržování základních zásad v oblasti marx-leninismu v náboženské oblasti, ve kterých se uvádí, (sic) že: „každý musí mít volnost vyznávat jakékoliv náboženství nebo nevyznávat žádné náboženství, že dělat nějaké rozdíly mezi občany, pokud jde o jejich práva v souvislosti s náboženským vyznáním je naprosto nepřípustné, že z oficiálních dokumentů musí být bezpodmínečně odstraněna jakákoliv zmínka a tom či onom vyznání občanů, že církve se musí stát úplně svobodnými, na státní moci nezávislými spolky občanů stejného smýšlení, že jen důsledné splnění těchto požadavků může skoncovat s hanebnou a prokletou minulostí, kdy církev byla v nevolnické závislosti na státu.“ (MarxEngels-Lenin: O ateismu, str. 137, nakl. Svoboda 1974). Z těchto uvedených zásad tedy vyplývají i naše návrhy k nápravě nedostatků a na vytvoření lepších podmínek pro náboženský život: 1. Žádáme, aby stát nezasahoval do výběru a neurčoval počet studentů na teologických fakultách a rovněž aby nezasahoval do výběru vyučujících. 2. Žádáme, aby byl zamezen nezákonný nátlak a zastrašování rodičů a dětí při jejich přihlašování do vyučování náboženství. Přihlášky do náboženství aby se nemusely podávat ve škole, náboženství aby se vyučovalo od 1-9 třídy ZDŠ případně na dalších školách. Aby toto nebylo omezeno jen na prostory školních budov, ale podle potřeby. Dohodou i mimo školy tam, kde pro to jsou podmínky. 3. Žádáme oficiální veřejné písemné prohlášení a také jeho dodržování, že náboženská výchova dětí nesmí být překážkou pro jejich přijetí na studium všech druhů škol, včetně všech středních škol a na vysoké školy pedagogického směru, práva, medicíny a dalších. Z toho důvodů ať se neuvádějí v komplexním hodnocení žáka nejen údaje o náboženském vyznání žáka a jeho rodičů, ale i případná docházka žáka do náboženství a vůbec jakákoliv zmínka o náboženství (SIC) protože každý takový údaj může být zneužit k diskriminaci žáka v podmínkách, kdy oficiální ideologií ve státě je marx-leninismus. 4. Žádáme, aby každé farní společenství mohlo mít legálně farní radu nebo aby jakoukoliv jinou formou mohli být laici nápomocni kněžím, aby kolegiálně pomáhali řešit problémy farnosti a také proto, aby se mohla racionalizovat duchovní správa. 5. Žádáme, aby byla buď přesně vymezena pravomoc církevních tajemníků v tom smyslu, aby bylo zamezeno svévolnému odnímání státního souhlasu z výkonu činnosti duchovních, především za horlivější činnost, zvláště s mládeží. Nejlépe by však bylo, kdyby tato funkce byla zrušena. 6. Žádáme, aby bylo respektováno přání mladých křesťanů pro vstup do řeholních společenství a tato řeholní společenství, aby nebyla žádným způsobem ve své činnosti a existenci omezována. 7. Žádáme o možnost sdružování jak pro dospělé křesťany, tak i pro křesťanskou mládež i mimo kostel ve společenství s knězem. 8. Žádáme umožnění duchovních cvičení (exercicií) pro různé stavy. 9. Žádáme možnost vzájemného styku s křesťanskými organizacemi v celém světě. 10. Žádáme možnost vlastního tisku podle skutečných potřeb věřících. 11. Žádáme možnost odebírání zahraniční náboženské literatury podle zájmů a potřeb věřících. 12. Žádáme právo na pořad v rozhlase a televizi po dohodě se sborem ordinářů nebo později s předsedou biskupské konference. 69 13. Žádáme urychlené a důsledné dokončení rehabilitace nezákonně odsouzených kněží, řeholníků a laiků. 14. Žádáme zamezení diskriminace věřících křesťanů v zaměstnání, především školství. 15. Žádáme zamezení svévolného křížů, kapliček, soch a jiných náboženských a kulturních památek po našich předcích z návsí, cest, měst a jiných míst. 16. Žádáme státní orgány, aby umožnily jmenování nových biskupů, jak tomu je i v jiných socialistických státech. 17. Žádáme odluku církve od státu tak jak v jiných socialistických státech. 18. Žádáme, aby byl vrácen státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti všem kněžím, kterým byl odebrán. 19. Žádáme, aby byla umožněna stavba nových kostelů tam, kde je jich zapotřebí. 20. Žádáme, aby byla povolena služba stálých jáhnů, kteří by byli nápomocni kněžím tam, kde sám kněz na pastoraci nestačí. V jiných zemích, kde není dostatek kněží, je tato praxe běžná. 21. Žádáme, aby věřícím občanům byla umožněna účast, ať již samostatně nebo ve společenství i na poutní místa v zahraničí. 22. Žádáme, aby tak jako je využívaným právem marxistů a jiných ateistů kritické hodnocení náboženství a Církve ve svých článcích v časopisech, v neperiodických publikacích i ve veřejném životě, tak aby byla dána stejná možnost křesťanům a jiným občanům, aby i oni ve svých publikacích i ve veřejném životě mohli podrobit kritickému hodnocení učení marxleninismu. 23. Žádáme, aby bylo zamezeno záměrné rušení Vatikánského rozhlasu v české a slovenské řeči a ostatní vysílání ostatních zahraničních rozhlasových stanic s náboženským obsahem zvláště vysílání mše svaté v české a slovenské řeči. Autoři: Pavel Kopeček, Petr Bilík, Martin Elbel, Jiří Lach, Hynek Melichar, Karel Podolský, Pavel Urbášek, Petr Žák 70