únor - Sbor Křesťanské společenství Nymburk

ÚNOR 2016
HŘÍCH, ALE I MILOST JSOU STEJNÉ
NA OBOU STRANÁCH MŘÍŽE
Vysvoboď vedené na smrt a zadrž potácející se na popravu!
(Přísloví 24:11)
Poslední lednový týden jsem měl možnost opět navštívit věznici v Jiřicích, kde jsem
se spolu s dalšími třemi kolegy spolupodílel na vězeňské bohoslužbě.
Zvláštní na ní bylo hned několik momentů. Předně to, že místo písní či chval, jak je
známe z našich bohoslužeb, zde zazněly romské – některé dokonce světské písně
(vyjadřující ztrátu svobody a lásky). Do bohoslužeb s čtením a společnou modlitbou
Páně se s radostí zapojili i vězni. Asi nejsilnějším okamžikem bylo v kázaném
evangeliu připomenutí skutečnosti, že zákonitosti, které se týkají našich selhání,
hříchů, ale i Boží milosti, jsou stejné pro všechny lidi: jak pro ty za mřížemi tak i ty,
kteří jsou „na druhé straně“ – venku. Zaznělo slovo povzbuzení, že život s Bohem
mohu začít žít okamžitě, v jakékoli situaci života, prakticky ihned. Bylo dojemné si
s lidmi ve výkonu trestu na závěr bohoslužeb popřát Boží pokoj a požehnat si
navzájem.
Po bohoslužbách jsem měl čas pohovořit si s lidmi z vězeňské vychovatelské péče.
Ptal jsem se na to, co je pro trestané nejobtížnější, zajímal jsem se o změnu poměrů
ve věznicích. Dozvěděl jsem se, že trestaní často trpí nedostatkem smysluplné
činnosti – tedy ve smyslu práce, jak tomu bylo ve věznicích dříve. Další velmi
vážnou věcí je skutečnost, že ztrácejí zázemí „venku“, na druhé straně mříží.
Některých trestaných se zřeknou příbuzní, jindy je opustí manželka s dětmi, i proto
často nemají šanci se znovu zapojit do běžného, plnohodnotného života. Navíc jsou
ve společnosti stigmatizováni jako „kriminálníci“ a není jednoduché pro ně najít práci
a ubytování. Svým způsobem je pro ně vlastně velice snadné recidivovat a vracet se
znovu a znovu zpět do výkonu trestu – na místo, které důvěrně znají.
Při odjezdu domů jsem si vzpomněl na slova Ježíše (Matouš 25:34-36), kterými
popisuje konečné bilancování našich životů při posledním soudu: Potom řekne Král
těm po své pravici: ‚Pojďte, požehnaní mého Otce, přijměte do dědictví království,
které je pro vás připraveno od založení světa. Neboť jsem hladověl a dali jste mi
1
najíst, žíznil jsem a dali jste mi napít, byl jsem cizincem a ujali jste se mě, byl jsem
nahý a oblékli jste mě, byl jsem nemocen a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení a
přišli jste za mnou.‘
Je mi jasné, že ne každý se můžeme dostat do věznice, abychom navštívili vězně
(navíc je otázka, zda ve výše citovaném textu Ježíš nehovoří o věznění pro víru) a
povzbudili je ve víře, k naději a třebas i k lepšímu životu. Nicméně se stačí
rozhlédnout kolem sebe a určitě najdeme někoho, komu můžeme pomoci.
— Petr Plaňanský
PODĚKOVÁNÍ
Na sbírku Nadačního fondu Generace 21 jsme koncem roku jako společenství
odeslali 23.000,- Všem, kteří jakoukoli částkou přispěli na pomoc našim
pronásledovaným bratřím a sestrám z Iráku, moc děkuji. Dar poslouží 153 lidem,
kteří by se měli postupně přesunout do naší země. (První dvě rodiny v počtu deseti
lidí přiletěly v lednu.)
Osobně mám vyřídit poděkování od Dana Drápala všem, kdo se jakkoli podíleli
finančně i modlitebně.
Petr Plaňanský
EKUMENICKÉ BOHOSLUŽBY
V neděli 24. 1. proběhly v evangelickém kostele ekumenické bohoslužby, jejichž
poselství vycházelo z Matoušova evangelia 5. kapitoly: „Vy jste sůl země, vy jste
světlo světa“. Každý z účastníků bohoslužeb si odnesl symbolický krystalek soli, aby
mu byl připomínkou, že jako Ježíšův následovník e pozván k tomu, aby právě on byl
tou solí a světlem.
Výtěžek sbírky, která byla uskutečněna 1084,- (k níž se přidala částka vybraná za
přednášky v knihovně 725,-) je určena na projekt mobilní hospicové péče
Nablízku, která se rozjíždí pod vedením sester z katolické farnosti v Lysé nad
Labem. Po bohoslužbách následoval čas společného posezení a sdílení kolem
prostřeného stolu. Další společné bohoslužby s ostatními nymburskými církvemi se
uskuteční kolem Letnic.
-ppPROSBA
Ve sboru postrádáme u zvukotechniky malý nástrojový mikrofon. Je dost drahý a
je i dost potřebný. Prosíme, aby ho co nejdřív vrátil, kdo si ho bez vědomí zvukařů
zapůjčil. Díky!
2
DÁMY V NESNÁZÍCH (6) – SÁRA,
ANEB STÁLE STEJNÉ CHYBY… KDO NÁS ZACHRÁNÍ?
Sáru, původně vlastně Sáraj, věrnou průvodkyni svého manžela, vnímám jako ženu
výjimečnou. Ženu podle měřítek její doby velmi krásnou, vnitřně silnou, odhodlanou,
patrně i dost trpělivou.
Nejsem zcela jistě jediný a určitě ne první, kdo má na Sáru takový názor. Nejenže se
dostala do populárních písniček mé doby, její jméno se navíc už po dva tisíce let skví
ve známé „Dvoraně slávy“ výjimečných osobností víry, konkrétně v jedenácté
kapitole listu Židům. Mezi jmény tu jde o to úplně první ženské, a pro skutky víry
s ním spojené tedy i jméno následování hodné. Něco jako „první dáma“ mezi všemi
ženami víry? Nejspíš ano…
Máme před sebou manželku dobrodruha,
která vždy pevně stojí po boku svého
muže všude tam, kde se usadí, či kam se
pohne. Následovnice bez zbytečných
okolků, námitek či únavných protestů.
Co víc si může šťastný muž přát?
Když pročítáme její příběh, dostáváme se
po úvodu o rodišti, rodových vztazích a
desetiletí podnikatelsky celkem
úspěšného života k zásadnímu životnímu
zlomu. Abram a Sáraj se stávají těmi,
kdo se vydávají na dobrodružnou cestu
víry. Poutníci, kteří jsou pozváni
samotným Bohem:
I řekl Hospodin Abramovi: „Odejdi ze
své země, ze svého rodiště a z domu
svého otce do země, kterou ti ukážu.
Učiním tě velkým národem, požehnám tě,
velké učiním tvé jméno. Staň se
požehnáním! Požehnám těm, kdo žehnají
tobě, prokleji ty, kdo ti zlořečí. V tobě
dojdou požehnání veškeré čeledi země.“
(Genesis 12:1-3)
všechny! A mezi řádky slyšíme ještě
jednu doposud neslyšenou rovnici – ten,
kdo žehná tobě, bude požehnán, avšak zle
se povede tomu, kdo ti bude zlořečit…
Říká se, že „změna přináší uzdravení“,
na druhou stranu zároveň platí, že „není
nic únavnějšího, než neustálá změna“.
Do příběhu Abrama a Sáraj vstupujeme
roky poklidného života a na zásadní
změny si musíme počkat vlastně až do
jejich pokročilejšího věku. Nejde
rozhodně o žádné „spokojené klidné
stáří“ – rozuměj stáří pasivní a
„dohasínající“. Ale i přes všechny ty
změny je vše v určité rovnováze: život
hrdinů plyne jako řeka, na níž se čas od
času objeví vodopády či peřeje, aby
změnily směr a rytmus plavby a přinesly
nový náboj a razanci.
Naši dva poutníci (a s nimi všechno to
příbuzenstvo a služebnictvo a zvířectvo)
procházejí cizí, na první pohled
nehostinnou zemi. A obdrží zaslíbení, že
právě tato země připadne těm, kdo
vzejdou z jejich lůna. Abram se učí
naslouchat Božímu hlasu, který
v průběhu vzájemného rozhovoru z něho
„učiní“ Abrahama a z jeho ženy Sáru.
S novou náplní života přichází proměna
Může nás snad překvapit, že tím
prvotním hybatelem, skutečným
iniciátorem dobrodružství je Bůh? Ti,
kdo něco podobného okusili na vlastním
životě, nejspíš překvapeni nejsou… Ale
v pozvání zaznívá přeci jen něco hodně
výjimečného: staneš se požehnáním pro
3
charakteru symbolicky spojená s
přejmenováním. Přejmenováním dochází
k přeznačení osudu člověka, který se
setkává s živým Bohem proto, aby
životem už nikdy více neputoval sám a
opuštěn…
podstatnější – Bůh hledí k srdci a je tím,
kdo je po právu na mnoha místech
nazýván „shovívavý a nesmírně
milosrdný“.
Abraham táhl odtud do krajiny negebské
a usadil se mezi Kádešem a Šúrem;
pobýval jako host v Geraru. O své ženě
Sáře Abraham řekl: „To je má sestra.“
Abímelek, král gerarský, poslal pro Sáru
a vzal si ji. Té noci však přišel k
abímelekovi ve snu Bůh a řekl mu:
„Kvůli ženě, kterou sis vzal, zemřeš;
vždyť je provdaná.“ Proto se k ní
abímelek nepřiblížil a řekl: „Panovníku,
což vybiješ pronárod, i když je
spravedlivý? Což mi on sám neřekl: »To
je má sestra« ? Ano, i ona řekla: »To je
můj bratr«. Učinil jsem to v bezúhonnosti
srdce a s čistýma rukama.“ A Bůh mu ve
snu odvětil: „I já vím, že jsi to učinil v
bezúhonnosti srdce a sám jsem ti
zabránil, aby ses proti mně neprohřešil;
proto jsem ti nedovolil dotknout se jí…“
(Genesis 20:1-6)
Na místech setkání s Bohem budují
oltáře a krok za krokem přijímají
zaslíbení pro své potomstvo, které
nemají! Přesto hledají naději, učí se věřit
a doufat, a bez pochyby tápají a
chybují… Nicméně Sára po celou dobu
oddaně a trpělivě stojí při boku svého
muže. Zdá se, že od života přijímá to, co
je jí nabízeno. Je dokonce ochotna nechat
přezkoušet svou loajalitu k manželovi až
na samu mezní hranici. A to dokonce
hned několikrát!
Poprvé tehdy když manželé se svými
služebníky, majetkem i stády kvůli
hladomoru sestupují za lepším živobytím
do Egypta. Před dvorem faraona ti dva
výtečníci sehrají hru na „nevlastního
bratra a sestru“. Což je sice o vztahu
Abrama a Sáraj pravda, ale víme, že jen
částečná. Podruhé je to podobné, neboť
stejnou povídačkou podvedou i
gerarského krále Abímeleka.
Dva podobné a přeci tolik odlišné
příběhy – leží mezi nimi nejenom
pětadvacet let, nýbrž především řada
zásadních událostí. Abram se rozchází se
synovcem Lotem, kterého později se
zbraní v ruce zachraňuje z rukou
nepřátel. Setkává se s Malkísedekem,
krále Sálemu. Sáraj je ochotná darovat
svému muži k naplnění otcovství
otrokyni Hagar, jak je v té době a krajině
obvyklé. A Hagar Abramovi skutečně
porodí syna. Nikoli syna zaslíbení, nýbrž
syna touhy – Izmaele. Dojde ke změně
jmen našich hrdinů ve spojení se
zaslíbeními a smlouvou od Boha
Hospodina. A také je ustanovena obřízka
mužského těla jako znamení smlouvy
mezi Abrahamovým potomstvem a
Hospodinem. Na pořadu dne je i záhuba
Napadá mě, zda si vůbec můžeme dovolit
posuzovat a odsuzovat poklesek našich
hrdinů – totiž zamlčet část pravdy, když
jim jde o život a majetek?! Byli jsme
snad už někdy v takové situaci my sami?!
Docházíme však k zajímavému zjištění:
podvedeným tento podvod opravdu vadí.
Díky tomuto zakolísání našich hrdinů
můžeme spatřit dvě důležité skutečnosti:
kolem nás žijí lidé usilující o
bezúhonnost, lidé, kteří Boha až tak
dobře neznají a přesto jsou svým
způsobem lidmi „bohabojnými“. A to
4
zhýralých obyvatel krajiny sodomské a
další záchrana Lota a jeho rodiny,
tentokrát prostřednictvím andělů na
přímluvu Abrahama…
nakonec světu daroval Zachránce
zlomených lidí.
I proto stojím nad Sárou v tichém úžasu
– nad její loajalitou a vytrvalostí… Ale
vlastně ve mně díky ní hlodá malý červ
pochybností: zdá se, že i přes setkání
s Bohem může každý z nás opakovat
stejné chyby! Chyby, které mohou být
chybami fatálními, kdyby do nich ve své
velkorysé milosti nevstupoval Bůh,
neproměňoval je v naše poučení,
nevyužil je k naší proměně. To první a
zásadní, co se od Sáry můžeme naučit –
Bůh s námi i přes mnohá naše trapná
zaškobrtnutí zdaleka nekončí…
Mohutná rodinná sága naplněná
putováním, vyjednáváním, setkáními i
rozchody, boji, nebezpečími, spojená
s nadějemi, tragédiemi i zklamáními. Na
počátku této ságy – nyní už celé rodiny
věřících – stojí jeden muž, který s
odvahou následuje Boží hlas. A po jeho
boku stojí Sára – žena odvážná, věrná a
vytrvalá. Starší manželský pár, který
nepropásl své povolání a přinesl světu
naději. Z tohoto páru vzešel mohutný
rodinný klan, z klanu kmeny, které byly
zotročeny v cizí zemi, ze zotročených
kmenů národ. Národ, který naučil svět
rozmlouvat s Bohem Stvořitelem. Národ,
který přes své pády, porobu a pokoření
A zdá se, že ani my jsme se Sárou
v našem vyprávění zdaleka ještě
neskončili.
— Petr Plaňanský
STEZKA PÍSMÁKA 2016
I letošní rok proběhne soutěž Stezka Písmáka. Loni nás hezky reprezentovali Eliška a
Zbyšek. Doufám, že letos v tom nezůstanou sami a přidají se k nim další odvážlivci,
zejména z oddílu 34. PH RR!
Co se tedy letos čte:
Kategorie N (0-9 let včetně) Matoušovo evangelium, Žalm 101-150
Kategorie M (10-12 let včetně) Matoušovo evangelium, Žalm 101-150, Leviticus
Kategorie S (13-17 let včetně) všechna evangelia, Žalm 101-150, Leviticus, Zjevení sv.
Jana
Kategorie P (18 let a starší) všechna evangelia, Žalm 101-150, Leviticus, Zjevení sv. Jana
Kdo se budete chtít zúčastnit, dejte mi včas vědět. První kolo proběhne v září a říjnu, a ti,
kdo postoupí, pak jedou 17. listopadu do Prahy na celostátní kolo.
-pp-
5
CO, KDY, KDE?
ÚNOR
BOHOSLUŽBY (sborové prostory)
Neděle 7. 2. od 10.00 slovo: Petr Geldner (CB Poděbrady) + slavení pam. Páně
Neděle 14. 2. od 10.00 slovo: Petr Plaňanský
Neděle 21. 2. od 10.00 slovo: Hanka Pinknerová + SPP
Neděle 28. 2. od 10.00 slovo: Petr Plaňanský
DALŠÍ AKCE
Skupinka pro vedoucí nedělky
Středa 3. 2. od 17.00 (ve sboru)
Podobenství pro život, aneb co učil rabi
Ješua z Nazaretu – setkání nad Biblí
s nymburskými duchovními úterý 9. 2. od
17.00 výklad podobenství
Středeční biblická skupinka
Středa 17. 2. a 24. 2. od 18.00, téma:
Podobenství III. a Nebezpečí okultismu I.
Staršovstvo
Pondělí 15. 2. od 19.00 Nymburk
Košíková
Každé pondělí (kromě prázdnin a svátků) od
19.00 v malé tělocvičně gymnázia
Skupinka pro mladé dámy
Pátek – od 17.00 místo podle dohody
s Marcelkou Sivákovou
34. Přední hlídka Royal Rangers (ve sboru)
Každý čtvrtek od 17.00
Mládež
Soboty od 18.00 ve sboru
Skupinka Instrumentálního obohacování
Středy 3. 2., 10. 2., 17. 2., 24. 2. od 15.30,
ve sboru (pro přihlášené)
NAROZENINY V ÚNORU
Markéta Jeníková
Darina Dzurková
Pavel Tlapák
Alžběta Marková
Samuel Dzurko
Joel Jančařík
Matouš Litera
Václav Hofamn
Petr Jeník
Ondřej Urban
Miriam Hrobská
1. 2.
9. 2.
10. 2.
11. 2.
13. 2.
14. 2.
15. 2.
18. 2.
23. 2.
23. 2.
25. 2.
LAVINA je měsíčník vycházející pro vnitřní potřebu Křesťanského společenství Nymburk.
Křesťanské společenství Nymburk, IČ 73631183, číslo účtu 163127268/0600, http://www.ksnymburk.estranky.cz
Kontakty: pastor - Petr Plaňanský (e-mail: [email protected],
mob.: 724 435 386 – na toto číslo můžete volat, kdykoliv budete potřebovat);
staršovstvo - Jaroslav Litera (e-mail: [email protected], tel.: 325 514 674, mob.: 724 309 912),
Karel Marek (e-mail: [email protected], tel.: 325 552 662, mob.: 603 800 891).
Uzávěrka příštího čísla je 25. 2. 2016.
Dá-li Pán, příští číslo vyjde v neděli 28. 2. 2016
6