Svět se změnil - Nové technologické trendy.cdr

Svět se změnil - Nové technologické trendy.cdr

Svět se změnil:
Nové technologické trendy
Prof. Milan Zelený
Fordham University New York
Některé technologické trendy podporují a stimulují nové
způsoby a modely podnikání, od produkce a výroby až po služby
a samoslužby. Celá škála globálních technologických trendů
paradoxně neposiluje globalizaci, ale spíše relokalizaci, zdůrazňujíce autonomii a soběstačnost spotřebitele, zákazníka a uživatele v lokálním i regionálním kontextu.
Nové vysoké technologie dávají smysl tehdy, pokud zvyšují
uživatelskou nezávislost a neprohlubují tradiční závislost na
centralizovaných zdrojích, výlučných podpůrných sítích a infrastrukturách, jakož i státním financování a intervencích. Celá
řada tradičních podpůrných sítí ochabuje a vytrácí se díky
paralelnímu zavádění alternativních sítí lokalizovaných nebo
decentralizovaných (distribuovaných).
Za příklad může posloužit technologie elektrického automobilu. Téměř neprůchodná inovační bariera existuje v podobě
rozsáhlé sítě čerpacích stanic, servisních opraven a přidružených prodejen a občerstvení. Tato síť je vlastněna a plně
kapitalizována globálními olejářskými společnostmi, které
nedovolí rozvoj a pronikání nových technologií, které by tuto síť
narušily a oslabily, jako je např. elektromobil. Jen technologie
definičně závislé na stávajících sítích se mohou rozvíjet a posunovat od vynálezu k inovaci. Proto byl v posledních osmdesáti
letech výzkum do elektromobilů v podstatě ignorován nebo
i likvidován. Poslední funkční elektromobily byly typu Porsche
(s motory v kolech) na počátku 20. století.
Teprve v posledním desetiletí, následkem růstu cen ropy,
degradace životního prostředí, dopravního přetížení a upadající kvality i spolehlivosti složitých systémů, nastává oživení
výzkumu a vývoje elektromobilů. Čestné výjimky byly americký
EV1 (General Motors) z 90. let, anebo český EMA-1
(http://www.stream.cz/video/296931-elektromobil-ema-1)
z r. 1969. Oba funkční systémy byly zlikvidovány na základě
politických tlaků ropných producentů.
V posledním desetiletí se baríéra podpůrné technologické sítě
výrazně narušuje, elektromobily pronikají na trh, dokonce i v ČR
(http://www.ehotrod.cz/), vznikají paralelní a nezávislé
dobíjecí stanice: budoucí demisi benzinové sítě v podstatě
nelze odvrátit. Ani pokusy o hybridní stroje a míchání benzinu
téměř do všech tekutin tuto inovační bariéru nezachrání.
Za těchto podmínek jsou nejslibnější technologie ty, které autonomizují uživatele, přinášejí mu vyšší míru nezávislosti a osvobozují jej od rostoucích nákladů provozu a degradovaného
prostředí. Umístění nezávislých elektrických motorů do kol (a la
Porsche) odstraňuje transmise, snižuje poruchovost a zjednodušuje opravy: automobil se začne přibližovat integrovanému
„laptopu“ s minimem mechanických komponent. Stejně tak
umožnění efektivního dobíjení v domácích a veřejných garážích, jakož i v sítích soukromých dobíjecích stanic, osvobozuje
uživatele od závislosti na vnějších zdrojích energie. Podobně
nová technologie piezoelektrické výroby a sběru elektřiny
přímo z vozovky by uzavřelo celý systém do dlouhodobě
sebeudržitelného systému a osvobodilo uživatele od nákladů
na pohonné hmoty, opravy, údržbu a nezdravé prostředí.
Různé autonomizující technologie již dnes vstupují do globální
hospodářsko-společenské sféry a posilují lokální a regionální
soběstačnost a nezávislost. Zde uvedeme pouze obecnější
z nich, které přímo ovlivňují nové business modely a otvírají
prostory pro inovativní podnikání. Technologie internetu,
výpočetní kapacity, digitálních komunikací, síťových organizačních struktur apod. již do praxe pronikly a radikálně mění
podnikatelské modely v celé řadě odvětví. Měřítka jsou
enormní: Facebook umožnil prosíťování 500 milionů uživatelů,
4 miliardy lidí užívá mobilní telefony a 450 milionů plně mobilní
internet – na samém počátku rozvoje.
Důležité je pochopit rapidně akcelerující míru rychlosti takových změn. Schopnost reagovat na kvalitativní transformace
vyžaduje radikální posuny v pojetí strategie, role zákazníka,
vzdělání a přípravy zaměstnanců i manažerů, organizace podniků, atp. Nestačí tyto trendy jen pochopit (jako informace), ale je
nutné je adoptovat a integrovat do strategické akce (tj. znalostí)
podniku. Podniky se zaroveň musí stát laboratořemi pro rychlé
testování a učení se v malém měřítku, aby nakonec neztratily
měřítko velké.
Uvažme jen dopad technologií Web 2.0 (společenské sítě, wikipedie, mikroblogy) na management, výkonnost a konkurenceschopnost. Síťové organizace, umožňující inovační spolupráci
mezi zaměstnanci, zákazníky, dodavateli a partnery přímo
ovlivňují a udržují podíl na trhu. Nyní k hlavním trendům:
1. Rozptýlená (distribuovaná) spolutvorba (co-creation).
Komunikující komunity Webu vytvářejí nové trhy, podporují nové produkty a služby, využívají otevřené systémy
(open source) a využívají 68 milionů blogerů, kteří přidávají
hodnotu tím, že popisují, hodnotí a doporučují nové produkty a služby. Vznikají tak samoobslužné komunity zákazníků, kteří informují, radí a pomáhají zákazníkům potenciálním. Vzniká efektivní virální marketing. Není silnější sítě
než „maminka mamince“: ohledně pracích prostředků,
dětských a kojeneckých potřeb, výchovy dětí apod. Potřebujete překlady stránek do 70 jazyků? Využijte 300 tisíc
ochotných „překladatelů“ na Facebooku. Náklady na
kontakt jsou pouhým zlomkem nákladů na tradiční „call
center“, při mnohem vyšší důvěryhodnosti. Outsourcing to
customer se ve všech směrech stává dominantní technologií. Spolutvůrci-nezaměstnanci dávají přednost své
reputaci a viditelnosti před penězi. Podniku, který podpoří,
musí ale plně důvěřovat.
2. Síťová organizace. Přirozené a živé systémy jsou organizovány na základě sítí (networks), ne na základě mechanistických hierarchií, které charakterizují stroje. Flexibilní
sítě dnes pronikají do samé podstaty organizace podniků
a jiných přirozených (ne státních) společenských institucí.
Tyto sítě odstraňují bariéry uvnitř podniku, ale umožňují
i větší prostupnost tradičních hranic a membrán izolujících
podnik od prostředí. Práci je třeba pružně organizovat
kolem kritických úkolů, ne ji vtěsnávat do fixního rámce
ztvrdlých vnitřních struktur. Inovační komunity lze organizovat i napříč tradičními odděleními a geografickými sily
obchodních jednotek. Sítě lze rozšířit na bývalé zaměstnance v důchodu: jejich znalosti a zkušenosti jsou
nenahraditelné. Ve světě je mnohem více dostupného
talentu než mezi tradičními zaměstnanci.
3. Znalostní pracovníci a organizační kapitál. Znalostní pracovníci jsou nákladní, a proto je růst jejich produktivity
mandatorní. Na druhé straně, znalosti se pohybují ve
virtuálním prostoru a fyzická účast nositelů vždy mandatorní není. Technologicky umožněná spolupráce těchto
lidí zvyšuje jejich efficiency i effectiveness. Video- a Webkonference jsou takové nástroje spolupráce, snižují náklady
a rizika, únavu a „vypálení“ fyzického cestování. Lidé geograficky vzdálení dnes mohou spolupracovat na stejném
dokumentu mnohem efektivněji než ve „schůzovním“
prostředí fyzické proximity. Otevřená spolupráce (open
collaboration) napříč celým podnikem zvyšuje inovativnost
a soustředěnost pracovníků. Technologie sama nestačí: je
třeba pochopit rozdíl mezi informacemi a znalostmi a vykreslit mapy neformálních sítí, po kterých informace a zkušenosti v podniku putují; nalézt kde jsou uzly intenzivní
spolupráce a kde úzké profily komunikace. Schopnosti,
kapacity a možnosti spolupráce představují organizační
kapitál podniku a ten je třeba rozvíjet.
4. Od internetu symbolů k internetu věcí. Nahrazování
čárových kodů prvky RFID (radio-frequency identification)
umožňuje, aby informační systémy propojovaly nejen
symboly, ale i fyzické objekty a aktiva, tj. „věci“ samotné, do
sítě internetu věcí. Pomocí RFID získávají objekty schopnost
příjmu, přenosu a vysílání informací v masivních kvantitách.
Objekty se stávají „chytrými“ a schopnými vzájemné komunikace a automatické sebeorganizace. RFID v automobilech
umožňuje pojišťovnám nové hodnocení vozů podle rizik
chování řidičů; automobily se mohou „vyhýbat“ kolizím na
základě komunikace objektů; pacienti jsou nepřetržitě
monitorování ohledně vitálních měření; výrobní procesy
umožňují kontinuální snímání pracovních podmínek a jejich
automatické korekce při snížení odpadů, výsadek a nákladných lidských intervencí. Opět, laboratorní podnikové testy
a experimenty jsou možné za účelem předjímání důsledků
nesprávných rozhodnutí.
5. Podnik jako trvalá laboratoř. Při experimentací s transakcemi, interakcemi se zákazníky, atp. lze data sbírat
automaticky, v nevídaných rozměrech, bez nákladných
studií „v terénu“. Masivní toky dat se zdvojnásobují každých
18 měsíců – a to jsme na samém počátku nadcházející
akcelerace informačního přetížení („znalostní přetížení“
neexistuje: znalostí není nikdy dost). Strategické scénáře Co
by se stalo, kdyby… umožňují experimentaci v digitálním
prostoru internetu věcí. Kontinuální experimentace přináší
kvalitní rozhodování v reálném čase a vede k radikální
transformaci podnikového výzkumu, inovace a marketingu.
Multifunkční týmy finančních analytiků, expertů IT a marketingu mohou provádět až 65 tisíc testů ročně s různými
kombinacemi tržních segmentů a nových produktů. Tesco
sleduje transakce 10 milionů svých zákazníků pomocí karet
loyality: z toho pak vyplývají kvalitní rozhodnutí ohledně
efektivní reklamy dle segmentů, cenové politiky, pobídek
a rozsahu regálů. Ceny pak lze upravovat denně podle
objemu a typu transakcí. Experimentace se stává součástí
podnikání a podniky se stávají laboratořemi v reálném čase.
Změna způsobu rozhodování je předpokladem pochopení
hodnoty experimentace. „Testovat a učit se“ je předpokladem nového rozhodování.
6. Sebeudržitelnost systémů (self-sustainability). Dlouhodobá sebeudržitelnost se rychle stává další z metrik podnikové
výkonnosti. Udržitelnost vnějšími intervencemi a injekcemi
není dlouhodobá; pouze vnitřní sebeudržitelnost může mít
trvalé dopady. Míra ohrožování prostředí je postupně integrována do hodnocení podnikové výkonnosti investory,
politiky, veřejností a i finančními trhy. I když je IT zdrojem
škodlivých emisí a konzumentem energie, může IT zároveň
škodlivé dopady snižovat použitím v chytrých energetických sítích, chytrých elektroměrech, nízkoenergetických
domech a efektivní logistice. „Zelená“ IT-centra, spojená s
recyklací hardwaru a škodlivin doprovázejí rostoucí nároky
na IT kapcity. Řídíci systémy integrují optimalizaci v použití
zdrojů přímo do organizačních procesů a tak přitahují stále
více externích stakeholders.
7. Výroba je služba. Podniky dnes mohou monitorovat, měřit,
kustomizovat a fakturovat použití jakýchkoliv objektů s vysokou přesností a detailem. Vlastníci aktiv dnes mohou
vytvořát službu vlastně kolem všeho, co si dříve prodávalo
jako produkty. Sítě B2B vítají rozšířenou nabídku služeb,
protože jim to umožňuje zakoupit jednotku služby jako
variabilní náklady a vyhnout se velkým kapitálovým investicím. Spotřebitelský model „Platíš jen za to, co použiješ“,
jako pay-per-song, pay-per-view, pay-per-page, atp.
získává preference po celém světě. Tzv. „cloud computing“
umožňující přístup k potřebným zdrojům skrz sítě, bez
nutnosti ukládat software a data v lokálním počítači, je
výrazem téhož modelového posuvu. „Služby z oblaků“
(cloud services) transformují z produktu na službu software, e-mail, video, atp. bez kapitálových investic a softwarových licencí. Ko-lokace znamená, že výroba nekupuje
součástky do skladiště, ale kupuje jejich montáž (službu) do
funkčního výrobku: platí jen za to, co používá a co funguje,
ne za to, co skladuje. Stejně tak dopravní služby za hodinu,
bez nákupu automobilu pro garážování (viz CarShare,
ZipCar), nebo užití podnikových letadel jako fakturovaných
jednotek služby, ne celého výrobku. Fyzický a znalostní kapitál se zde snoubí a integrují do nového portfolia produktů-služeb. Koncový uživatel či zákazník se stává integrální
součástí systému vyrobního procesu, zabaleného ve vrstvách doprovodných služeb. Samozřejmě, že design tradičního výrobku se liší fundamentálně od designu inovačně
integrovaného produktu (výrobek+služba) a ne každý myšlenkový návyk či rámec disponuje žádoucími schopnostmi.
8. Vícestranný podnikatelský model. Hodnota se dnes vytváří
nejen transakcí mezi dvěma stranami, tj. jeden-najednoho, ale stále častěji za účasti více stran. Tradičně,
media, noviny, TV, atd. prodávají obsah čtenářům a divákům, ale přitom generují příjmy také od třetí strany, tj.
z podnikových a osobních reklam. Vícestranný model se
nyní rozšiřuje po internetu, e-mailu, atp. Tato triangulace,
zahrnující producenta, zákazníka a investora se může
transformovat až do efektivní multiangulace. Komunity
lékařů se propojují (zadarmo) do sítí, kde si pokládají
otázky, vyměňují názory a čtou odborné články (Sermo),
zatímco farmaceutické, zdravotní, finanční a státní instituce
platí za přístup k anonymním interakcím a názorovým
šetřením. Skupina zákazníků dostane volný přístup
(freemium) ke gratis službám, zatímco třetí strany platí
(premium) za speciální služby či přístup, jako např. Flickr,
Pandora, Skype, atd. Zatímco některé podniky provádějí
business v sítích, generují přitom data cenná pro třetí
stranu (výfuková data), která se dají prodávat jako vedlejší
produkt. Např. MasterCard prodává službu analýzy spotřebitelských trendů, logistické služby prodávají data o rychle
se pohybujících produktech, atd. Lze si tedy položit otázku:
Kdo může mít benefit z našich výfukových dat, a za kolik?
Nebo, co by se stalo, kdybychom poskytli náš produkt či
službu zadarmo, anebo, co kdyby tak udělala naše konkurence? Odpovědi odkrývají mnohé o podniku a jeho slabinách i nebezpečích.
9. Inovace zdola. Nové podnikatelské modely, které boří inovační bariéry fixovaných podpůrných sítí a infrastruktur,
jsou obzvláště viditelné na rozvojových trzích, kde se postkrizový návrat k růstu projevuje nejintenzivněji. Rozvojové
země se tak stávají zdroji fundamentálních inovací, ve větší
míře než tradiční výrobní a montážní centra. Afrika vyvinula
M-PESA, bankovní služby pro 8 milionů uživatelů mobilních
telefonů. Podobně Safaricom umožňuje v síti čerpacích
stanic přenos virtuální hotovosti do mobilních telefonů.
Čínská Alibaba umožňuje B2B propojování výrobních služeb (30 milionů členů) s potenciálními zákazníky. Čínská
výrobní kapacita je nabízena jako služba pro malé firmy
kdekoliv na světě. Rozvojové země se stávají zdroji kreativity a konkurence rozvinutým ekonomikám, pevně sešněrovaných v zastaralých a fixovaných korzetech infrastruktur
a inovačních barier. Globální hráči musí proniknout do
těchto lokálních sítí (relokalizace), aby čelili rostoucí konkurenci nových podnikatelských modelů.
10. Veřejné služby a statky. Rostoucí urbanizace obsáhne 70
procent lidstva v r. 2050. Populační hustota vyžaduje řadu
nových a dostupných veřejných služeb a statků, které nelze
produkovat bez pomoci nových technologií a účasti lokální
a regionální samosprávy. Obzvláště zvládnutí a koordinace
dopravního přetížení bude spoléhat na chytré objekty pro
automatické řízení. Různé sensory a RFID na prostředcích
hromadné dopravy, automobilech a dopravních komunikacích umožní samokoordinaci provozu. Stejně tak s vodními a energetickými sítěmi: detekce kontaminace a úzkých
profilů bude stále kritičtější. Úsporné režimy použití pitné
i průmyslové vody budou předpokladem přežití ve
městech. Služby bezpečnosti a veřejné ochrany, mapování
nebezpečných uzlů a ohnisek, realokace policejních a hasičských sborů budou nezbytné. Vzdělávací a instruktážní
služby, přístup k daňovým, registračním, zaměstnaneckým
a podobným službám, jsou přenášeny na internet a internet
věcí. Kolaborace občanů a rezidentů bude integrována do
údržby městských systémů. Veřejná sféra již dnes vyžaduje
virtuální revoluci v podnikatelských modelech. Triáda
samosprávy, businessu a university bude jádrem, obohaceným novou občanskou iniciativou a zodpovědností.
Nových technologických trendů je samozřejmě celá řada,
v sektorech zemědělství, výroby, služeb i veřejných statků. Míry
zavádění nových produktů, výrobků a služeb akcelerují globálně. Zde jsme se soustředili na podpůrné technologie, které
lze uplatnit ve všech sektorech lidské činnosti, které však hlavně
stimulují a přinášejí nové podnikatelské modely, nové způsoby
podnikání, nové způsoby žití. Jsou všude kolem nás již dnes –
zítra už budou nedílnou součástí nového světa. Staneme se
jeho součástí i my?