cestovní ruch v chráněných územích - Jizersko

Transkript

CESTOVNÍ RUCH V CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍCH
REŠERŠE ODBORNÉ LITERATURY
Zpracováno v rámci projektu
Alternativy pro Frýdlantsko
Zadavatel:
Jizersko-ještědský horský spolek
Zpracovatel: PhDr. Jitka Doubnerová
Únor 2008
Studie_CR
CESTOVNÍ RUCH V CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍCH
REŠERŠE ODBORNÉ LITERATURY
Obsah
Úvod
Cestovní ruch v chráněných územích – zkušenosti, příležitosti a rizika
Produkty cestovního ruchu šetrné vůči životnímu prostředí
Systémy řízení a certifikace podle environmentálních principů v cestovním ruchu
Příklady dobré praxe
Závěry
Výběr literatury k tématu
3
5
9
14
26
36
37
Zkratky pouţívané v textu
DSO
EAFRD
ECEAT
EU
CHKO
LAG
LEADER
MAS
MASiF
PRV
ROP
SVT
Dobrovolný svazek obcí
Evropský fond pro rozvoj venkova a zemědělství
Evropské centrum pro eko- a agroturistiku
Evropská unie
Chráněná krajinná oblast
Local Action Group (místní akční skupina); ve frankofonním prostředí používáno spíše GAL
Program podpory venkovských oblastí založený na místních akcích v souladu s rozvojovou
strategií MAS
Místní akční skupina
Místní akční skupina Mikroregionu Frýdlantsko
Program rozvoje venkova (finanční zdroj z prostředků EAFRD na období 2007-2013)
Regionální operační program (finanční zdroj EU na období 2007-2013)
Svaz venkovské turistiky
Jizersko-ještědský horský spolek, 2008
2
Studie_CR
ÚVOD
Cestovní ruch je jako oheň: kuchař na něm uvaří polévku, ale jinému může spálit dům.
Neznámý autor
Tato studie je zpracována jako součást projektu Alternativy pro Frýdlantsko, v němž Jizerskoještědský horský spolek reaguje na záměr svazku obcí Smrk vybudovat areál zimních sportů v oblasti
Smrku v Jizerských horách (Ski areál Smrk). Cílem této práce je doplnit přírodovědné a socioekonomické
studie o nabídku alternativ rozvoje, s nimiž jsou v oblasti cestovního ruchu dobré zkušenosti ve
venkovských oblastech Evropy.
Návštěvník Jizerských hor se ještě v polovině 20. století mohl celý den toulat lesy, mohl zabloudit
a čelit nebezpečím močálů nebo zimy, při obtížné dostupnosti vrcholové části hor a severních svahů mohl
i uprostřed Evropy zažít dobrodružství. Jizerskohorské lesy se zdály nekonečné, nejcitlivější území byla
vzdálená a nedostupná. Díky tomu zde zůstaly zachovány cenné přírodní hodnoty – vzácné živočišné a
rostlinné druhy a společenstva, kterým bez ochrany jejich přirozeného prostředí hrozí vymírání.
Hlavní výzvou pro ochranu přírody, institucionalizovanou v roce 1968 vyhlášením Chráněné
krajinné oblasti Jizerské hory, bylo především zachránit lesní ekosystémy po rozsáhlé ekologické
katastrofě 70. a 80. let, kdy došlo k plošnému odlesnění náhorní plošiny. Paradoxně tato situace vedla
k výraznému zlepšení podmínek pro rekreační aktivity: Jizerské hory se díky síti cest vybudovaných kvůli
dopravě dřeva „zmenšily“. Spolu se zvýšením podílu volného času a dostupností kvalitního sportovního
vybavení se mnohonásobně zvýšila návštěvnost území. Současně s tím, jak se snižuje jiné, dříve v této
oblasti typické hospodářské využití (zemědělství je v útlumu již desítky let, těžba dřeva je vzhledem
k ochraně území omezená, mnoho původních průmyslových areálů je opuštěných), zvyšuje se význam
cestovního ruchu pro udržení podnikatelských a pracovních příležitostí.
Dnes jsou Jizerské hory rekreačním zázemím především pro obyvatele liberecko-jablonecké
aglomerace. Převažují krátkodobé návštěvy, mnoho zdejších sportovců jezdí do Jizerských hor denně po
práci, jako do tělocvičny. Snadná dostupnost tak způsobuje ohrožení rozvoje samotného cestovního ruchu
– ty návštěvníky, kteří nehledají jen sportovní výkon, ale i zážitek a klid, už dnes některé části Jizerských
hor nelákají.
Zbývají oblasti, které jsou pro svou horší dostupnost a nevybavenost službami navštěvované
méně. Takovou oblastí je téměř celá severní strana Jizerských hor s národní přírodní rezervací
Jizerskohorské bučiny, skalními oblastmi a bukovými lesy, s nejvyšší horou české části Jizerských hor –
Smrkem. Z polské strany se tlak na území zvýší zanedlouho, po dobudování plánovaného areálu Stog
Izerski v blízkosti lázeňského městečka Swieradów Zdroj. Lanovka, která na vrchol Stogu bude moci
vyvézt až 2000 osob za hodinu, změní podmínky v jedné z dosud klidových oblastí, blízké územím
s nejvyšší ochranou přírody v systému Natura 2000.
Města Frýdlant a Nové Město pod Smrkem s obcí Lázně Libverda vytvořily dobrovolný svazek
obcí (DSO) Smrk, jehož cílem je rozvoj cestovního ruchu, především vybudování sjezdařského areálu
Smrk. Vznik areálu závisí na získání finančních prostředků, které v území nejsou k dispozici – na dotaci
nebo investorovi. Budoucí propojení areálů Smrk – Stog je zřejmé, ačkoli se dosud v žádném oficiálním
dokumentu neobjevilo. Záměr je prezentován jako jedinečná možnost rozvoje území a záchrana místní
ekonomiky, ale nikdo se dosud nezabýval odhadem počtu potenciálních návštěvníků, budoucími přínosy
a ohroženími území z hlediska ekonomického a sociálního.
3
Studie_CR
Cílem tohoto dokumentu je ukázat jiné možnosti rozvoje cestovního ruchu v obdobných
oblastech, představit zkušenosti především z evropských zemí. Práce vychází z předpokladu, že rozvoj
území umožní především pečlivé a individuální zmapování potenciálu území se zapojením obyvatel, kteří
mohou uplatnit své náměty, schopnosti a vlastní podnikatelské záměry, vyhledání jedinečných
charakteristik daného místa a citlivé, tvůrčí využití tohoto potenciálu tak, aby přínosy pro místní
ekonomiku a sociální rozvoj byly maximální a dopady na životní prostředí co nejmenší.
Pro obecnou část studie byla využita literatura zabývající se cestovním ruchem v chráněných
územích, především z prostředí Velké Británie a USA, kde je toto téma dlouhodobě komunikováno. Tato
část je přiměřeně zestručněna – cílem studie není teoretické bádání.
Pro konkretizaci byl zpracován přehled programů podporujících rozvoj cestovního ruchu šetrného
vůči životnímu prostředí. Podrobně jsou představeny dva programy, které mohou poskytnout metodickou,
případně i finanční pomoc.
Jako samostatná kapitola je zařazen přehled nástrojů řízení cestovního ruchu zaměřených na
ochranu životního prostředí (environmentální management). Tento přehled ukazuje, jaké změny by měly
nastat v infrastruktuře a organizaci nabídky služeb v cestovním ruchu. Nabídka těchto služeb na
Frýdlantsku je zatím nedostatečná, což rozvoj cestovního ruchu v území do značné míry limituje.
Přehled konkrétních příkladů je zpracován na základě výběru realizovaných projektů cestovního
ruchu ve venkovských oblastech Evropské unie, financovaných z programu LEADER. V případě, že bude
tento zdroj na Frýdlantsku v období 2008 – 2013 dostupný, mohou obce nebo podnikatelé tyto příklady
využít jako inspirace k vlastním projektům, a získat prostředky na jejich realizaci.
4
Studie_CR
CESTOVNÍ RUCH V CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍCH – ZKUŠENOSTI, PŘÍLEŢITOSTI
A RIZIKA
Principy a přístupy popisované v této kapitole jsou čerpány převážně ze zahraniční literatury. Většina
těchto přístupů se uplatňuje v systému ochrany přírody v České republice, např. v procesu zpracování
plánů péče chráněných území. Společným východiskem je základní konflikt: cestovní ruch je tržně
orientovanou oblastí, ale management parku a chráněných území je limitován zákony – legislativními
mantinely.
Nejdelší praxi v ochraně území (především v národních parcích), usměrňování pohybu návštěvníků a
dopadů cestovního ruchu nacházíme v USA a Kanadě. Zkušenost těchto států je však v našich
podmínkách limitovaná
velikostí ploch: ve velkém území lze snadno najít oblasti, které lze „obětovat“ – upravit, vybavit,
názorně na nich představit kvality území. Většina návštěvníků zůstává právě v těchto dobře
vybavených územích a dále nepokračuje – tradiční respekt vůči divočině; menšina je celkem
nevýznamná vzhledem k dopadům na území
systémem ochrany: v chráněných územích působí strážci s pravomocemi veřejné ochrany
majetku
obecně rozšířeným povědomím o potřebě ochrany majetku, přičemž i veřejné statky typu
přírodních oblastí jsou vnímány jako majetek.
V řízení ochrany přírody a cestovního ruchu (Park Tourism) se uplatňují manažerské techniky a
nástroje, např. strategické plánování, udržitelný rozvoj destinace apod.
Základní přístupy:
Park je nástrojem ochrany cenného ekosystému
Park je zároveň zdrojem informací, zkušeností, zážitků – ovlivňující vztah lidí k životnímu
prostředí (tento přístup je považován za zásadní – zájem a informovanost lidí může ovlivnit
vyhlášení ochrany v dalším cenném území).
Plánování v oblasti managementu chráněných území a rozvoje cestovního ruchu v nich je znázorněno
schématem:
Plánování
Analýzy, vyhodnocení přírodních hodnot území, silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení
Plán
managementu
Formalizovaný dokument, který stanoví cíle, prostředky, jak jich dosáhnout, a strategii monitorování
Implementace
Prostřednictvím každoročních zdrojů peněz, lidí, politiky
Monitoring
Prosazování,
Upevňování
Ujištění, zda je dosahováno plánovaných cílů
Ujištění, že návštěvníci dodržují stanovená pravidla a že organizace, instituce, lidé sídlící
v parku/chráněném území cítí za budoucnost území spoluzodpovědnost
5
Studie_CR
Jako nejobtížnější moment je vnímáno dosahování konsenzu týkajícího se budoucnosti území. Obtížnost
je dána existencí různorodých zájmů, hospodářskou soutěž – hledáním podnikatelských příležitostí,
nesouladem mezi legislativou a politickými zájmy, konfliktní legislativou (např. ochrana predátorů versus
zemědělství apod.).
Limity rozvoje cestovního ruchu v chráněném území jsou dány několika faktory:
a) Kapacita území
Zachovalé přírodní území je pro návštěvníky atraktivní. Snaha o zvýšení ekonomických přínosů vede
k intenzivnější propagaci území s cílem zvyšovat počet návštěvníků a tím zvyšovat příjmy místních
podnikatelů. Po jisté době se objevuje hranice: kolik návštěvníků už je příliš mnoho? Překročení této
hranice se stává problémem nejen z hlediska citlivosti ekosystémů, ale i z hlediska návštěvníků
samotných („přelidněné“ území přestává být atraktivní).
Na tomto místě je vhodné uvést, že Program rozvoje venkova Libereckého kraje charakterizuje
Jizerské hory jako přetíženou oblast v rámci Libereckého kraje. Zpracovaná podrobná studie Šetrný
rozvoj cestovního ruchu – CHKO Jizerské hory, která zmapovala stávající lůžkovou kapacitu a
vybavenost základní a doprovodnou infrastrukturou pro cestovní ruch a do mapy území zanesla limity
stanovené platnými zákony, potvrdila, že turistická oblast Jizerské hory vykazuje jedny z nejvyšších
hodnot v ukazatelích rekreačně-turistické funkce území i rekreačně-turistického zatížení území v rámci
Libereckého kraje i celé ČR (Lukášová, 2006, s. 162).
b) Akceptovatelná změna
Jde o připuštění změny přírodního území, rezignaci na některé přírodní hodnoty „výměnou“ za
ekonomický rozvoj. Stanoví se v plánovacím procesu, který zahrnuje analýzu území (hodnot, cílů a
zájmů návštěvníků, východisek a zájmů spojených s územím), podrobnou identifikaci z hlediska ochrany
přírody (mapování území – geologie, živé přírody, ekosystémů). Podmínky ochrany přírody je vhodné
vyjádřit v podobě indikátorů – měřitelného a relativně jednoduchého vyjádření citlivosti vůči dopadům
lidské činnosti. Pochopitelnost a přijatelnost těchto indikátorů pro veřejnost je základem úspěchu (např.
dočasný zákaz vstupu do určité oblasti je jistě přijatelnější, je-li vysvětlen popisem dopadů vyrušování
chráněných ptáků při toku a hnízdění). Možnost změny přírodních charakteristik území je pak možné
vyjádřit geograficky, např. v podobě zón odstupňované ochrany přírody.
Návrhová část procesu je založena na popisu příležitostí a formulaci alternativ, vyhodnocení a
výběru optimální alternativy a naplánování konkrétních akcí pro jejich realizaci (např. částečné
zpřístupnění oblasti formou vybudováním informačního centra na přístupovém místě, turistického
chodníku s naučnou stezkou, omezení přístupu do jiných, citlivějších oblastí). Východiskem je snaha o
správné nastavení infrastruktury chráněného území (cesty, stezky, značení, interpretační centra,
odpočivadla, tábořiště, parkoviště atd. – příležitosti pro objevování území) pro návštěvníky: je-li
nastavena nesprávně, může se stát ohrožením přírodní a kulturní integrity místa.
Důležitou součástí plánovacího procesu je monitoring – dlouhodobé sledování dopadů přijatých opatření,
vyhodnocení dopadů a případné změny.
Podle zákona o ochraně přírody jsou chráněné krajinné oblasti v České republice rozděleny do
zón odstupňované ochrany přírody. Vedle toho byly pro Jizerské hory vytyčeny oblasti, které by měly být
zachovány jako klidové, tzn. turistická infrastruktura by měla být plánována tak, aby tato území nebyla
zasažena zvýšenou intenzitou rekreačních a sportovních aktivit. Mapa těchto oblastí je součástí již
citované studie Šetrný rozvoj cestovního ruchu. Zahrnuje převážně území I. a II. zóny a oblasti chráněné
v systému Natura 2000.
6
Studie_CR
Trendy cestovního ruchu (podle Butler, 1998)
Cestovní ruch je odvětví typické segmentací trhu, tzn. poskytovatelé služeb se obracejí na široké
spektrum cílových skupin. Při rozvoji území a podpoře nabídky cestovního ruchu je třeba specifikovat
žádoucí cílové skupiny a nabídku jim přizpůsobit. Nositeli trendů popsaných v následujícím přehledu jsou
klienti vyšších příjmových kategorií – klienti vyhledávající exkluzivní, individuální zážitky, ochotní za ně
platit a uvažující o dopadech svých činností. Právě území svým způsobem výjimečná (cenná svým
přírodním a kulturním dědictvím) by měla vytvářet nabídku právě pro tyto cílové skupiny.
Návštěvníci se více zajímají o ochranu přírody. Zájem o ochranu přírody a environmentální
kvalitu poskytovaných služeb může podmiňovat výběr turistické destinace. Zvyšuje se počet zájemců o
vysoké standardy služeb z hlediska životního prostředí a současně o prostý, efektivní a příjemný servis.
Zároveň se projevuje zájem návštěvníků především o nevyčerpané a nepřelidněné destinace.
Turisté vyhledávají „reálné“ zážitky, zajímají je autentické příběhy i v podobě místní produkce,
tradic a historie, setkávání s lidmi, kteří v území žijí.
Turisté vyhledávají aktivnější dovolenou, s možností dozvědět a naučit se nové věci.
Stoupá zájem návštěvníků o poznávání chráněných území. V rozvinutých zemích se zvyšuje
podíl menších skupin návštěvníků a kratších dob pobytu, což zvyšuje nároky na větší individualitu
nabídky a služby přizpůsobené individuální poptávce.
Průmysl cestovního ruchu přebírá větší odpovědnost v udržitelném rozvoji. Jde především o
environmentální standardy poskytovaných služeb (nízká spotřeba, odpadové hospodářství apod.), ale i o
finanční podporu místních iniciativ, která nahrazuje negativní dopady cestovního ruchu.
Dopady cestovního ruchu na území jsou shrnuty v přehledu:
PŘÍLEŽITOSTI - ŠANCE
OHROŽENÍ – RIZIKA
EKONOMICKÉ
nová pracovní místa a podnikatelské příležitosti
nestabilní poptávka
rozvoj infrastruktury
sezónnost produktů CR
růst produkce místních výrobků
náročnost získání finančních zdrojů
příliv zahraničního kapitálu
vztahy mezi CR a jinými místními odvětvími
daňové výnosy
existence šedé a černé ekonomiky
tvorba místního bohatství
odliv příjmů z území
SOCIÁLNÍ
odpočinek osob
poničení infrastruktury
rozvoj služeb a kvality života i pro původní obyvatele
nárůst kriminality
získání nových zkušeností
růst nákladů na služby
rozvoj sociálních a kulturních kontaktů
změny v sociálních a kulturních vztazích
ENVIRONMENTÁLNÍ
lepší využití místních zdrojů
vyšší dopravní zátěž
Růst investic do kvality vody ad. složek ZP
růst znečištění prostředí a hluku
zájem o ochranu přírodního a kulturního dědictví
vyšší spotřeba energie
růst environmentální gramotnosti – zájem o témata ochrany vyšší produkce odpadů, větší nároky na zdroje (voda)
přírody
neznalost veřejnosti o vlastní odpovědnosti v místním CR
Základní diskusní otázky související s ekonomickými přínosy cestovního ruchu se týkají
zvyšování počtu návštěvníků – budování další infrastruktury v území (nabídky ubytovacích a
stravovacích kapacit, budování a rozšiřování sportovních areálů, parkovacích ploch apod.). Vize příjmů
podnikatelů vede k tlaku na správu území (s požadavky uvolnit podmínky ochrany, přilákat víc
návštěvníků), ale neřeší environmentální a sociální dopady (popř. ekonomické – na řešení negativních
dopadů) – nerovnoměrná distribuce příjmů a nákladů tak znevýhodňuje veřejnou správu.
Ekonomické přínosy pro území jsou významné zejména tehdy, když se uplatňují místní
podnikatelé. Pokud jsou do území směřovány investice zvenčí, dochází i k odlivu příjmů z území a
7
Studie_CR
ekonomický rozvoj je sporný. Řešením je zvýšit příjmy z území, aniž by bylo nutné zvyšovat počet
návštěvníků, např.
- vytipovat a podporovat rozvojové oblasti, které zvýší příjmy od návštěvníků (rozšíření
možností nákupů – např. místní řemeslnické výrobky, průvodcovské služby, ubytování a
stravování)
- snížit odliv prostředků z místní ekonomiky (rozšířit nabídku služeb poskytovaných
místními lidmi).
Také nepříznivé environmentální dopady se zhoršují s velikostí skupin návštěvníků. Velké
skupina nebo sezónní vysoký počet návštěvníků vede k velkému zatížení území, lidé mají tendenci
expandovat do širší oblasti, zvyšuje se dopravní zátěž, množství odpadů apod. Pro citlivé území je
vhodnější orientace na menší skupiny návštěvníků, časově rozptýlené co nejrovnoměrněji do celého roku.
Doporučení pro plánování rozvoje cestovního ruchu v citlivých územích:
Zařízení cestovního ruchu by měla být přednostně umísťována v územích, která jsou odolnější vůči
poškození.
Dopady na území, které mohou být způsobovány návštěvníky, by měly být analyzovány s využitím
kritérií jako jsou typy, velikost, návyky a požadavky cílových skupin. Prostřednictvím analýzy cílových
skupin a jejich aktivit mohou být potřeby území a požadavky cílových skupin uvedeny do souladu.
Na rozvoji cestovního ruchu by se měla podílet místní komunita – v úvodu je nutné vyhodnotit její
potenciál (nabídka služeb, možnost nalézt zaměstnání apod.) a v nabídce cestovního ruchu využít místní
zdroje.
Význam cestovního ruchu pro oblast závisí na distribuci příjmů. Je nevhodné, aby většina příjmů byla
omezena na malý počet podnikatelů – pro území je výhodnější, když jsou příjmy rozloženy např. při
využití místních produktů, do mezd místních obyvatel apod.
Účast veřejnosti při plánování je časově náročná a vyžaduje specifické dovednosti. Zapojení veřejnosti
a především těch skupin, které se na cestovním ruchu mohou aktivně podílet, však může znamenat
efektivnější využití místních zdrojů. Zároveň je možné tak předejít možným konfliktům v budoucnosti.
Průzkumy a analýzy nemusejí být finančně náročné – je možné využívat existující veřejné zdroje a
informace, zkušenosti sousedních území apod.
8
Studie_CR
PRODUKTY CESTOVNÍHO RUCHU ŠETRNÉ VŮČI ŢIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ
Pro vyjasnění terminologie je vhodné v úvodu shrnout, jak je vlastně udržitelná / šetrná turistika
charakterizována:
Charakteristika udržitelné turistiky:
Zaměřuje se na kvalitu zážitku.
Zohledňuje sociální rovnost, respektuje potřeby místní komunity.
Zaměstnává místní obyvatele a zapojuje je do plánování a rozhodování.
Zůstává v mezích možností využití místních zdrojů (minimalizuje negativní vlivy, spotřebu energie,
efektivně řídí odpadové hospodářství, recykluje).
Zachovává celou šířku rekreačních, vzdělávacích a kulturních možností v rámci a napříč generacemi.
Je založena na aktivitách, které reflektují charakter místa a regionu.
Umožňuje turistovi seznámit se s navštíveným regionem a podporuje jeho zájem o komunitu a životní
prostředí.
Nelimituje ostatní odvětví při uplatňování principů udržitelnosti.
Je integrována do místního, regionálního či národního rozvojového plánu.
Minimalizuje nepříznivé dopady na místní společenství, kulturní dědictví, krajinu, zvyky a živočišné druhy a
zároveň podporuje sociální a ekonomickou prosperitu.
Zanechá hmotné a sociální prostředí neoslabené, v ideálním případě i zkrášlené, jako zdroj pro budoucí
požitek.
Zdroj: Ing. Daniel Mourek, Cestovní ruch a životní prostředí. Sborník K udržitelnému rozvoji ČR: vytváření podmínek,
Centrum
Sportovní
a rekreační
aktivity
a cestovní
ruch
UK pro otázky
životního prostředí,
Praha
2002
Jen stručně na tomto místě připomínáme, že jednotlivé formy turistiky a rekreačních sportovních
aktivit jsou různě hodnoceny z hlediska nároků a možných poškození životního prostředí. Velmi
systematicky a podrobně hodnotí provozování jednotlivých typů sportovních aktivit vzhledem
k životnímu prostředí příručka Handbuch Sport und Umwelt (Schemel, 2000). Pro jednotlivé typy
sportovních a rekreačních aktivit specifikuje nároky na území, potenciální konflikty s ochranou přírody a
možnosti řešení konfliktních situací. V našem prostředí bohužel srovnatelný nástroj zatím chybí. Pro
konkrétní podmínky Jizerských hor byla otázka forem turistiky a sportovních aktivit zpracována
v projektu Šetrný rozvoj cestovního ruchu (Mottl, 2006 a Mejzrová, 2006).
Region, který chce cestovní ruch využívat jako nástroj rozvoje, musí samozřejmě zhodnotit své
podmínky a cíle a formulovat, jaké formy turistiky chce podporovat, ale zároveň s formou je nutné
uvažovat i o rozsahu, typu podporovaných akcí a dopadech na životní prostředí. I formy šetrné při
individuálním provozování, jako je pěší turistika, cyklistika, běžecké lyžování apod. mohou při
chaotickém rozvoji nebo při uspořádání masové akce znamenat příjmy pouze pro pořadatele a náklady
spojené s likvidací následků a škod pro veřejnou správu v regionu.
9
Studie_CR
Program Greenways (podle Průvodce programem Zelené stezky, 2001 a www.nadacepartnerstvi.cz )
Od roku 1990 se v České republice rozvíjí program zaměřený na udržitelný
rozvoj koridorů podél vytipovaných turistických tras – zelených stezek
(Greenways). Greenways spojují přírodu, památky, místní tradice a genia loci míst,
která propojují. Mohou být připraveny jako dálkové trasy nebo jako kompletní
turistický produkt. Dlouholeté zkušenosti z Evropy i USA byly pro české prostředí
adaptovány v programu, který od roku 1998 koordinuje Nadace Partnerství, resp.
Partnerství o.p.s. se sídlem v Brně. Partnerství o.p.s. nabízí i další metodickou podporu pro stezky
budované na tělesech zrušených železnic a rozvíjí speciální produkty spojené s šetrným cestovním
ruchem (certifikace služeb).
Definice:
Zelené stezky jsou trasy, komunikace nebo přírodní koridory, využívané v souladu s jejich
ekologickou funkcí a potenciálem pro sport, turistiku a rekreaci. Přinášejí užitek v oblasti ochrany přírody
a kulturního dědictví, zlepšují možnosti pro dopravu, rekreaci a turistiku, jsou výzvou k zdravějšímu
životnímu stylu a udržitelnému využívání místních zdrojů. Zelené stezky vedou občany, zastupitele,
úřady a podnikatele ke společnému plánování a zlepšování života v jejich obci a komunitě.
Některé faktory, které přispěly k rozvoji hnutí Greenways v Evropě a USA:
Ropná krize v 70. letech
Vznik environmentálních hnutí a hnutí zaměřených proti automobilismu
Vytváření cyklostezek
Rozšíření volnočasových aktivit jako je venkovská a šetrná turistika, aktivní turistika, zájem o rekreační a
sportovní pobyt v přírodě
Rozvoj technologií jízdních kol a kolečkových bruslí
Zvýšená pozornost obyvatel i samosprávy vůči hodnotám kulturního a přírodního dědictví v okolí
Vytvoření asociací typu Rails to Trails v USA, Chemins du Rail v Belgii, Sustrans ve Velké Británii, Cyklistické
asociace ve Francii apod.
Greenways je chráněná značka: zájemce o spolupráci může zpracovat projekt, který naplňuje poslání a
cíle programu, a ucházet se o zapojení do programu. Na základě dohody o partnerství má nositel projektu
možnost využívat informační, organizační a finanční podporu poskytovanou Nadací Partnerství a právo
používat ochrannou známku programu. Základem je veřejná prospěšnost a neziskový charakter
spolupráce.
Konkrétní podoba stezek Greenways závisí na zdrojích komunity, možnostech využití krajiny a prioritách
obyvatel, institucí a představitelů zájmových skupin. Společným prvkem je to, že jsou budovány občany a
pro občany.
Užitek zelených stezek:
Pro dopravu: stezky jsou využívány jak místními obyvateli, tak návštěvníky. Mohou zlepšit
dostupnost často navštěvovaných míst a stát se důležitým a bezpečným prvkem místní dopravní
sítě.
Pro zdraví a rekreaci: stezky jsou otevřeny pro řadu aktivit – pěší turistiku, cyklistiku, in-line
bruslaře, letní tréninky běžců na lyžích (podle podmínek i pro běžky v zimě), koloběžky apod.
Veřejnou dostupností a celoroční využitelností překonávají specializované sportovní areály.
Ekonomické přínosy spočívají v efektivním využití veřejných i soukromých pozemků, stezky
mohou zvýšit cenu přilehlých parcel, prostor a zařízení provozovaných v souladu s funkcí stezky.
Ve spojení se sektorem služeb generují příjmy, vytvářejí pracovní příležitosti při budování a
údržbě.
10
Studie_CR
Jako prvek územního rozvoje přispívají stezky k naplňování různých funkcí stanovených
územním plánem pro určité využití (např. zlepšení dopravní obslužnosti, zhodnocení liniových
krajinných prvků), podporují výsadbu zeleně, tvorbu parkových ploch, ochranu a využití
břehových porostů.
Pro životní prostředí: stezka je praktickou ukázkou, že využívání krajiny může být ohleduplné
vůči životnímu prostředí. V krajině může být osou pro vegetační větrolamy a biokoridory. Může
být nástrojem výchovy a osvěty, informovat o hodnotách přírodního dědictví.
Pro osvětu a vzdělávání: stezka je příležitostí k popisu a interpretaci přírodního, kulturního a
historického prostředí, na odpočinkových místech mohou být umístěny zdroje informací o
místních zajímavostech. Do projektu stezky se mohou zapojit školy, dětské kroužky, místní
komunita a spolky. Návštěva stezky může být impulsem k ochraně opomíjených památek v okolí.
Pro šetrnou turistiku: stezky umožňují návštěvníkům bezprostřední kontakt s přírodním a
sociálním prostředím, umožňují rozptýlit návštěvnost, monitorovat pohyb a zájem návštěvníků,
respektovat únosnou návštěvnost environmentálně citlivých míst.
Principy rozvoje zelených stezek pro střední a východní Evropu
Principy vyjadřují základní kroky a zásady, které vedou ve fázi plánování, budování a rozvoje stezky k
dosažení cílů, zformulovaných v definici zelených stezek.
•
•
•
•
•
•
Zelená stezka vždy existuje jako samostatná komunikace nebo trasa vyznačená samostatným
nezaměnitelných značením v terénu i v mapách.
Zelená stezka má ve svém názvu slovo Greenways (v národním nebo anglickém jazyce), má
svoje téma a pokud je to účelné i své logo.
Navrhované stezky respektují a účelně doplňují plány rozvoje území, dopravy a cestovního ruchu
na všech úrovních. Jsou součástí dopravní politiky sídel a regionů a hlavní náplní generelů pěší a
cyklistické dopravy.
Každá samostatná zelená stezka má hlavního manažera/koordinátora, kterým může být fyzická
osoba, organizace, instituce či obec. Úkolem manažera je vytvořit širší partnerství různých
subjektů podél stezky a pečovat o stálý rozvoj a dobrý stav stezky, značení i jejího vybavení.
Stezky musí splňovat základní nároky na bezpečnost všech jejich oprávněných uživatelů, tj.
účastníků bezmotorové dopravy, pro které je určena.
Zelené stezky jsou součástí veřejné dopravy a vhodně ji doplňují, podporují tzv. transmodalitu
dopravních systémů.
11
Studie_CR
•
•
•
Zelená stezka má směrové značení v terénu podle možností doplněné dalšími prvky informačního
systému (mapy, interpretační panely) a vybaveností pro uživatele, jako jsou odpočívadla, stojany
pro kola, mobiliář pro sport a další.
Informace o zelené stezce rozšiřují všichni partneři pomocí map, informačních letáků,
turistických průvodců a specializovaných brožur a to v tištěné i elektronické formě.
Všechny aktivity spojené s rozvojem zelené stezky dodržují zásady udržitelného rozvoje, ochrany
životního prostředí a místního dědictví.
V České republice zatím fungují:
Greenways Praha – Vídeň (www.prahawien.greenways.info)
Síť stezek pro cyklistiku, pěší turistiku, jedzce na koni, vodáky. Mezinárodní dálková trasa
je doplněna 6 regionálními stezkami a produkty ( Náglova stezka, Novohradsko,
Graselova stezka, Greenway řemesel a vyznání, Výtvarná dílna Zahrádky, Greenway
Čertovo břemeno).
Moravské vinařské stezky (http://vinarske-stezky.cz)
Program je založen na spolupráci 280 obcí, vinařů a dalších partnerů. Páteřní dálková
trasa je doplněna 10 stezkami v jednotlivých vinařských oblastech, exkluzivní nabídkou
programu jsou návštěvy vinných sklepů. Samostatným produktem jsou Sklepní uličky –
propagace specifického rysu vinařských obcí.
Krakow – Morava - Vídeň (http://kmw.grennways.info)
Mezinárodní dálková trasa je součástí polské Jantarové stezky (Amber Trail), která vede až
k Baltskému moři. Na českém (resp. moravsko-slezském) úseku stezky je jedinečnou
charakteristikou plánované nejdelší stromořadí tradičních odrůd ovocných stromů, které
bude stezku doprovázet.
Tyto tři trasy jsou nejstarší a jejich koordinátoři mají nejvíc zkušeností s programem. Jejich
mezinárodní propagaci zajišťuje specializovaná cestovní kancelář Greenways Travel Club
(www.gtc.com), která nabízí pobytové programy na stezkách s kompletním servisem. Součástí ceny za
programový balíček je finanční podpora, kterou zákazník může darovat vybranému projektu, s nímž se při
putování stezkou seznámí.
Stezky, které se zatím rozvíjejí:
Labská stezka
Mezinárodní dálková stezka Praha – Drážďany. S připojením trasy Špindlerův Mlýn – Děčín nabízí tuto
stezku jako produkt cestovní kancelář Topbicycle (www.topbicycle.cz) s doprovodnými službami.
Berounka – Střela (http://grennway.rakovnicko.info)
Nabídka programů v oblasti od Křivoklátska po Manětínsko.
Jizerská stezka (www.cesky-raj.info)
Stezka ve stádiu zrodu – záměr Sdružení Český ráj vybudovat bezpečný a turisticky atraktivní koridor
podél řeky od pramenů Jizery do Prahy.
Rozvoj stezek může být podpořen grantem Nadace Partnerství, které dlouhodobě program rozvíjí a
oslovuje finanční zdroje především z podnikatelského prostředí. Zároveň je však nutné od počátku
uvažovat o místních stabilních zdrojích na koordinaci aktivit na stezce, propagaci i samotnou péči o stav
stezky. Jednou z možností může být program Adoptuj Greenway, který do péče o stezky zapojuje místní
podnikatele, komunity, organizace, formální i neformální skupiny, které se finančními příspěvky i
dobrovolnou prací podílejí na péči o konkrétní úseky stezek.
12
Studie_CR
Pro Frýdlantsko jsou zkušenosti tohoto programu využitelné zejména ve vazbě na mezinárodní
projekt Krakonošovy stezky, která je zatím pracovně vytyčena v Euroregionu Nisa, od Chelmska
Slaskieho (Polsko) do Bad Schandau (Německo). Trasa souvisí s dalšími mezinárodními dálkovými
stezkami v Polsku (Bobertalská stezka) a Německu (Cyklostezka Odra – Nisa, Labská cyklostezka).
Frýdlantskem stezka prochází v úseku Nové Město pod Smrkem – Hejnice – Raspenava – Frýdlant –
Kunratice. Vzhledem k řadě cyklotras vyznačených na Frýdlantsku, zajímavým památkám, ubytovacím
kapacitám a iniciativám, které jsou schopny nabídnout programovou nabídku, je Frýdlantsko nepochybně
připraveno být aktivním partnerem na této trase. Proto považujeme za vhodné sledovat koordinaci vzniku
a vyznačení trasy a vyvinout snahu, aby převzala principy Greenways a přihlásila se k tomuto programu.
Prázdniny na venkově a Stezky dědictví (podle www.prazdninynavenkove.cz a www.heritage-trails.cz)
Dva programy Svazu venkovské turistiky a sdružení ECEAT
(Evropské centrum pro eko- a agroturistiku) jsou založeny na společné nabídce
služeb se zaručenou kvalitou podle standardů ubytování na venkově. Nabídka
je mezinárodní, spolupráce českého sdružení ECEAT s evropskou sítí
umožňuje propagovat služby českých podnikatelů zahraničním návštěvníkům a
motivovat poskytovatele služeb ke zvyšování kvality a standardů nabízených služeb.
Zahrnutí podniku do nabídky a zařazení do katalogu znamená podstoupit proces certifikace
(podrobně v následující kapitole) s možností využití poradenství a metodické podpory, kterou nositel
programu poskytuje. Společná nabídka je pak propagována v publikacích (v tištěném i elektronickém
katalogu), na veletrzích cestovního ruchu a při dalších příležitostech a akcích, jichž se ECEAT a SVT
účastní.
Oba programy jsou založeny na konceptu venkovské turistiky. Tu charakterizuje několik
společných znaků (cit. podle Marie Stříbrné):
malé ubytovací kapacity
komorní, rodinné prostředí
doporučení ubytovávat maximálně 10 osob (možnost podání snídaní v rámci volné živnosti ubytovací služby)
převažující klientela - rodiny s dětmi
hospodářský dvůr se zvířaty - farmářská rodina a její specifické zázemí
vstřícnost k hostům - hosté jako součást rodiny farmáře
Ve vztahu k udržitelnému rozvoji jsou (vedle environmentálních požadavků ve standardech služeb)
významné i přínosy, jaké má venkovská turistika pro zaměstnanost na venkově. Podle zkušeností je
typický zejména vznik podnikatelských příležitostí a pracovních míst pro ženy, kterým nabízí sloučení
práce a péče o rodinu a domácnost, možnost zhodnocení vlastní nemovitosti a práci doma, tzn. lepší
podmínky než při dojíždění za prací.
Praktické rady pro poskytovatele služeb ve venkovské turistice přináší publikace Jedou k nám hosté.
Na Frýdlantsku zatím působí jediný penzion certifikovaný v systému ECEAT – penzion Selský
dvůr v Raspenavě. Zájem dalších subjektů je zatím limitován finančními prostředky, ale byl zaznamenán
jak v poradenské činnosti SVT, tak při akcích pořádaných MASiF (seminář v zaměřený na cestovní ruch
v programu Zelené centrum Frýdlantska, 2005). Pro majitele rodinných farem, chalup a provozovatele
stávajících penzionů by registrace znamenala většinou investice do rekonstrukcí a stavebních úprav.
S využitím metodiky a poradenství Svazu venkovské turistiky a ECEATu a finančních prostředků (např.
ROP, PRV – osa III a IV) by bylo možné v krátké době zvýšit možnost kvalitního ubytování a s využitím
programu nabídku efektivně propagovat. Tato aktivita by posílila marketingovou charakteristiku
Frýdlantska jako venkovské oblasti se zachovalými přírodními a kulturními hodnotami a propojila
Frýdlantsko s podobně zaměřenými oblastmi v Evropě.
13
Studie_CR
SYSTÉMY ŘÍZENÍ A CERTIFIKACE PODLE ENVIRONMENTÁLNÍCH PRINCIŮ
V CESTOVNÍM RUCHU
Environmentální systémy řízení
„Ozeleňování“ služeb se v cestovním ruchu projevuje především v hotelnictví a stravování. Při
markantním nárůstu zájmu o environmentální dopady podnikání nejde jen o zvyšování ekologického
povědomí podnikatelů, ale především o ekonomické přínosy (úspory nákladů) a posilování
konkurenceschopnosti podniků (zlepšení image, doložená vyšší kvalita služeb, loajalita zákazníků i
zaměstnanců). Ekologické principy mohou být uplatňovány na úrovni jednotlivých směrnic, nebo celého
podnikového řízení
V oblasti cestovního ruchu se uplatňují především tyto systémy:
• Green engineering – projektování a výstavba šetrná vůči životnímu prostředí (náročnost na
zdroje, úspornost provozu z hlediska spotřeby energie a vody a zatížení prostředí odpady)
• Green management - ekologicky šetrné přístupy při řízení podniku (např.
• Green marketing – zdůrazňování environmentálně příznivého chování v propagaci (např.
využívání biopotravin, ekologicky šetrných produktů apod.), zaměření na cílové skupiny
zajímající se o šetrný cestovní ruch
• EMS, EMAS – Environmental Management System: systém řízení procesů ve firmě s ohledem
na dopady za životní prostředí. Databázi firem s certifikací EMS/EMAS vede Ministerstvo
životního prostředí. Jednodušší než systém EMAS je aplikace směrnice ISO 14001. Cílem těchto
systémů je vzájemná provázanost ekologických, ekonomických a sociálních přístupů k podnikání.
Při certifikaci jde o hodnocení rozhodovacích variant a celkového řízení podniku nejen podle
ekonomických, ale i ekologických aspektů.
Systémy certifikace ekologicky šetrných sluţeb
„The Flower“/Květina – evropská značka ekologicky šetrných sluţeb cestovního ruchu
Národní systém certifikace ekologicky šetrných služeb cestovního ruchu je koncipován jako
nástroj vedoucí k dosažení udržitelnosti v souladu s koncepcí státní politiky cestovního ruchu. Realizace
systému certifikace je jedním z kroků k zavedení strategických dokumentů Evropské komise do praxe.
Jde o tyto dokumenty:
Basic orientations for the sustainability of European tourism
Working together for the future of European tourism
Corporate Social Responsibility: A Business Contribution to Sustainable
Development
Systém ekoznačení platný v Evropské unii je nadnárodní systém, který byl založen
na základě nařízení rady Evropského hospodářského společenství ze dne 23. března
1992 (EEC No. 880/92 on a Community eco-label award scheme).
Program ekoznačení EU je dobrovolný. Přihlásit se do něj mohou jednotliví
podnikatelé, a to prostřednictvím národní agentury. Odpovědným orgánem pro realizaci
evropského programu ekoznačení v České republice je Agentura pro ekologicky šetrné výrobky,
garantem je Ministerstvo životního prostředí. V neprospěch certifikace ze strany malých podniků ve
venkovských oblastech prozatím mluví finanční náročnost (poplatek při žádosti 9000 EUR, roční
poplatky ve výši několika tisíc EUR).
14
Studie_CR
Ubytování na venkově
Zpracovatelem a garantem standardizace ubytovacích služeb v malých podnicích (v soukromí, malé
kempy, pokoje pro hosty), které jsou ve venkovské turistice nejtypičtější, je Svaz venkovské turistiky
(zdroj: www.svazvt.cz). Standardy uvádíme, protože jsou základním minimem, který respektují i ostatní,
nadstavbové certifikační systémy, které zahrnují i environmentální standardy (ECEAT apod.).
STANDARDY UBYTOVÁNÍ V SOUKROMÍ - podrobný prováděcí předpis
1. Postup pro udělení certifikátu
Certifikaci "ubytování v soukromí" provádí z pověření Ministerstva pro místní rozvoj Svaz venkovské turistiky. Ubytovací zařízení
(dále jen UZ), jež má být certifikováno jako ubytování v soukromí, musí odpovídat požadavkům na kategorii, kapacitu a třídu
včetně zvláštních požadavků dle jednotlivých druhů. Každému jednotlivému požadavku s výjimkou závazného minima je
přidělena určitá bodová hodnota. Pro dosažení certifikátu je vyžadováno dosažení stanoveného % z maxima bodů. Závazné
minimum musí být splněno beze zbytku. Splnění požadavků standardů se kontroluje při vstupní a následné kontrolní proceduře.
2. Kategorie
malý kemp
pronájem pozemku pro přechodné ubytování hostů (stan, obytný přívěs), případně vybavené i samostatnými ubytovacími objekty
či pokoji. Malý kemp má samostatné hygienické zařízení, případně další vybavení a technické zázemí.
ubytovací objekt / apartmán (letní byt) s vlastním vařením
samostatná stavba (chalupa) nebo bytová jednotka s jednou nebo více obytnými místnostmi (pokoji, ložnicemi), hygienickým
zařízením, samoobslužnou kuchyní a dalším vybavením. Může být k dispozici i společenská místnost. Pronajímá jako celek.
ubytování se stravováním
ubytovací zařízení, jež poskytuje kromě ubytování (většinou v jednotlivých pokojích, maximálně 4) i stravovací služby (minimálně
snídaně). Může být k dispozici i společenská místnost. Ubytování tohoto druhu zpravidla poskytuje služby na libovolný počet
nocí bez fixního nástupního dne.
3. Kapacita
Ubytovací zařízení může mít maximální kapacitu do 35 osob. O výjimkách může rozhodnout certifikační orgán. V kempu je
kapacita omezena do velikosti 20 kempovacích míst (stání).
4. Třída ubytovacího zařízení (UZ)
Standardy rozlišují 4 kvalitativní třídy. Ubytovací zařízení (UZ) je zařazeno do třídy na základě kontroly. O zařazení do příslušné
třídy rozhoduje certifikační orgán. Pro zařazení do příslušné třídy musí UZ splnit v požadovaném rozsahu:
4.1 Všeobecné standardy
Pro udělení certifikátu je třeba splnit závazné minimum v plném rozsahu
Závazné minimum
Pro všechny třídy:
majitel/provozovatel musí postupovat podle platných zákonů (Živnostenský zákon....)
UZ musí být mimo dosah zdrojů hluku a znečišťování jako jsou dálnice, železniční tratě, letiště, tovární komplexy,
soustavný provoz místních strojů vč. zemědělských, hnojiště, skládky odpadů, jímky, kouř lokálního topení, hlasitý
poslech rádia či televize apod.
UZ musí umožňovat bezpečný a pohodlný přístup přijíždějících a odjíždějících hostů a značení příjezdové cesty musí
umožňovat hostům snadnou orientaci příjezdové komunikace musí mít zpevněný a bezprašný povrch a k dispozici
musí být odstavná plocha pro parkování vozidel
UZ musí umožňovat vstup hostů po celých 24 hodin
ubytovatel/provozovatel musí být tolerantní vůči (odlišnému) náboženství, barvě pleti, sexuálnímu zaměření hostů a
podobně
ubytovatel/provozovatel musí být ochoten komunikovat s hosty a schopen vytvořit příjemnou atmosféru
v UZ nebo v blízkém okolí musí být k dispozici telefon
UZ je udržováno v čistotě a pořádku včetně okolí
pokud je zásobování pitnou vodou zajišťováno z jiného zdroje než veřejného vodovodu, musí být zabezpečena její
zdravotní nezávadnost (atest hygienické služby)
15
Studie_CR
4.2 Standardy pro informace, bezpečnost, ceny a rozsah služeb
Pro udělení certifikátu je třeba splnit závazné minimum v plném rozsahu
4.2.1 Standardy pro informace
Informace jsou velmi důležitým aspektem turistiky. Hosté musí být korektně a plně informováni. Všechny informace musí být na
viditelném místě, aby se zejména s cenami mohl host seznámit ještě před čerpáním služeb.Informace jsou velmi důležitým
aspektem turistiky. Hosté musí být korektně a plně informováni. Všechny informace musí být na viditelném místě, aby se
zejména s cenami mohl host seznámit ještě před čerpáním služeb.
Závazné minimum
Pro všechny třídy:
informační tabule nebo brožura, umístěná na viditelném místě, musí obsahovat nejméně: ceník v Kč a Euro vč.
nabídky speciálních služeb a aktivit a jejich cen, domácí řád, mapu okolí, důležitá telefonní čísla - lékař, policie, hasiči
všichni hosté musí být registrováni v knize hostů
v případě, že ubytovatel není doma, musí nechat přijíždějícím hostům vzkaz s instrukcemi, jak postupovat
Doporučení
Informujte hosty zejména o:
místní přírodě, krajině, kulturních a sociálních podmínkách v místě a okolí
farmě a vlastním hospodářství
místních dopravních spojích (vlak i autobus)
možnostech rekreace a sportu v okolí, včetně cen (plavání, jízda na koni, cyklistika...)
otvíracích hodinách muzeí, hradů, zámků; kulturních programech, provozu kin...
možnostech stravování a nákupu potravin v okolí
konání trhů, jarmarků a festivalů
době konání bohoslužeb
nejbližším turistickém inf. centru, kadeřnictví ......
možnostech koupě turistických průvodců, fotografických publikací o kraji
tom, čím farma přispívá k ochraně přírody a čím mohou přispět hosté, o nebezpečných místech a co dělat v určitých
situacích (např. nebezpečná místa v řece, při požáru, při rychlých změnách počasí na horách apod.)
všechny informace a ceníky uveďte navíc alespoň jedním cizím jazykem (anglicky nebo německy), lépe ve více
jazycích - anglicky, německy, holandsky, příp. francouzsky, italsky atd.
zaveďte knihu - kroniku pro hosty
4.2.2. Standardy pro bezpečnost hostů
Závazné minimum
Pro všechny druhy a třídy:
UZ vybavit lékárničkou první pomoci, průběžně doplňovanou a umístěnou na vhodném místě (mimo dosah dětí).
přijmout opatření, jež zamezí napadení hostů zvířaty ubytovatele, např. psy
Doporučení
mít uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škody
pokud se v blízkosti domu nachází řeka, jezero, přehradní nádrž či jiná volná voda, měl by být k dispozici odpovídající
záchranný prostředek
vybavit stoly v pokojích či noční stolky zásuvkami na zámek na cennosti nebo nabídnout úschovu cenností
4.2.3. Standardy pro ceny a způsob platby
Závazné minimum
všechny ceny, které jsou účtovány v ubytovacím zařízení, musí být uvedeny v ceníku
host musí být seznámen s cenou ještě před poskytnutím požadované služby
ubytovatel je povinen vydat hostům srozumitelný účet s popisem služeb a cenou za ně
jsou stanoveny jednotné ceny pro tuzemce a cizince
16
Studie_CR
4.2.4. Standardy pro služby a aktivity
Doporučení
schopnost komunikace alespoň v jednom cizím jazyce
vyzvednutí a odvezení hosta na zastávku hromadné dopravy
služba hlídání dětí, když jejich rodiče chtějí něco podnikat sami
nabídnout hry, knihy, TV, video, radio, hudební nástroje
k dispozici herna (k hraní kulečníku, stolního tenisu atd.), bazén nebo sauna
nabídnout možnost pomáhat při zemědělských pracích případně i výměnou za jídlo či pobyt
nabídnout či zprostředkovat vyjížďky s koňským povozem, jízdu na koni
půjčování kol a sportovních potřeb, lehátek, houpací sítě a úschova kol hostů
nabídnout návštěvu místních řemeslníků a umělců, pořádání tématických večerů nebo organizovat při zvláštních
příležitostech různé akce (při narozeninách, ukázku místní kuchyně, malování na skle apod.)
prodej místních lidových suvenýrů, pohlednic, knih, map
nabídka itinerářů pro pěší výlety, cyklovýlety atd. v příslušných jazykových mutacích
nabídnout službu praní prádla nebo dát k dispozici automatickou pračku
nabídnout vegetariánská, veganská jídla (veganské = zcela bez živočišných bílkovin, tj.bez mléka, vajec, sýrů...) a
makrobiotickou stravu
4.3. Standardy pro obytnou místnost ( = pokoj, ložnice)
Obytná místnost je uzamykatelný prostor s lůžky a dalším vybavením. Pro udělení certifikátu je třeba splnit závazné minimum +
požadavek třídy.
Závazné minimum
obytná místnost musí být suchá, bez pachu stuchliny či dokonce plísní, větratelná, osvětlená denním světlem,
umístěná nikoliv v suterénu, v topném období vytápěná na stabilní teplotu min. 18,5 °C
obytná místnost smí mít nanejvýš 4 stálá lůžka; pouze dovoluje-li to rozměr místnosti a na přání hosta mohou být
přidána maximálně 2 příležitostná lůžka
min. výška místnosti musí být 2,40 m, při použití patrových lůžek 2,60 m
okna i vnitřní dveře, jsou-li prosklené, musí být vybaveny záclonami a závěsem (žaluziemi či roletami) pro zabránění
pohledu zvenčí a pro možnost zatemnění.
minimální vybavení obytné místnosti: elektrické osvětlení (hlavní pro celou místnost + osv. u každého lůžka a příp.
umyvadla), zrcadlo, zásuvka v dosahu zrcadla, stůl, skříň s přihrádkami a oddílem pro zavěšování šatů vč. věšáků na
šaty (2 ks na os.), nádoba na odpadky, popelník (je-li v místnosti dovoleno kouřit), dle počtu lůžek židle nebo křesla,
noční stolky nebo skříňky, deky navíc pro případ chladného počasí, předložka před lůžkem (kromě podlah krytých
kobercem)
Doporučení
skleničky na vodu a skleničky na čištění zubů, nejsou-li umístěny v koupelně
zásuvky označit hodnotou napětí
4.4. Standardy pro společenskou místnost (obývací pokoj).
Společenská místnost slouží ke společným aktivitám hostů, jako je čtení, hry atd.
Pro udělení certifikátu je třeba splnit závazné minimum v plném rozsahu.
Závazné minimum
společenská místnost musí být vybavena stolem (stoly) a židlemi
osvětlení obývací (společenské) místnosti musí umožňovat dokonalé čtení a psaní u stolu
ve společenské místnosti nesmí být umístěna stálá lůžka
Doporučení
vybavení čalouněnými křesly, pohovkou
vybavení kachlovými kamny nebo krbem
4.5. Standardy pro samoobslužnou kuchyň
Pro udělení certifikátu je třeba splnit závazné minimum + požadavek třídy.
Závazné minimum samoobslužné kuchyně pro kemp:
17
Studie_CR
stavebně oddělený prostor s vybavením pro přípravu jídel a nápojů, mytí nádobí, úschovu nádobí a suchých potravin a
s ledničkou
musí být účinně odvětrávána
musí sloužit výhradně hostům
Závazné minimum samoobslužné kuchyně pro ubytování s vlastním vařením:
stavebně oddělený prostor s vybavením pro přípravu jídel a nápojů, mytí nádobí, úschovu nádobí a suchých potravin a
s ledničkou
musí mít samostatný vchod z chodby
musí být účinně odvětrávána
musí sloužit výhradně hostům
na osobu kompletní příbor (nůž, lžíce, vidlička, lžička), talíř (hluboký, mělký, dezertní), sklenice, hrnek; na jednu
kuchyň: plynový nebo elektrický vařič s alespoň dvěma plotýnkami, konvice na přípravu čaje vč. sítka, dřez, hrnce,
kastroly a poklice (velké, střední, malé), 1 velký hrnec pro 6 a více osob, pánev na smažení, mísa, nůž na krájení,
naběračka, otvírač konzerv, lahví a vývrtka, prkénko, cedník, struhadlo, kartáč nebo houba na mytí nádobí, 2 utěrky na
nádobí (výměna min. 1x za 3 dny), nádoba na odpad, chladnička, smeták, lopatka, smetáček, prachovka, koště, hadr
na podlahu, kbelík
Doporučení
rychlovarná konvice, mikrovlnná trouba
škrabka na brambory
Pro třídu ** a výše:
jednotné příbory a nádobí v dobrém stavu, nikoliv hliníkové, plynový nebo elektrický sporák s troubou a čtyřmi
plotýnkami, kávovar, cukřenka a stolní souprava na koření (pepř, sůl, paprika), skříňka na příbory nebo oddělená
zásuvka, stolní prostírání nebo ubrus, podnos, nádoba na ukládání chleba, džbán na vodu, mačkadla na citrusy,
váleček na těsto, kuchyňské nůžky, pro každou osobu sklenka na víno a šálek s podšálkem.
Pro třídu *** :
velmi kvalitní nádobí, příbory a potřeby na vaření, kvalitní sporák s troubou a grilem, mraznička, mixer nebo robot,
mikrovlnná trouba, k dispozici je čaj, káva, cukr, sůl a základní koření.
Doporučení
služba doplňování chladničky podle objednávky hostů
4.6. Standardy pro lůžka
Závazné minimum
min. rozměr 200 x 80 cm (u nábytku v tradičním stylu je min. rozměr 190 x75 cm)
minimální výška stálého lůžka vč. matrace 40 cm od úrovně podlahy
minimální plocha místnosti pro 1 lůžko je 5 m2, pro patrové lůžko 9,5 m2
jako stálá lůžka nesmí sloužit rozkládací křesla, gauče, pohovky, lehátka atp.
horní plocha lůžka musí být nedělená (matrace z jednoho kusu nebo dělené matrace kryté čabrakou), v jedné rovině,
případný podhlavník musí být odnímatelný
lůžko nesmí vrzat
dává-li se místo 2 lůžek manželské lůžko (dvojlůžko), musí mít plochu pro ležení o rozměrech min. 200 x 150 cm a
musí mít přístup ze stran
užívání patrových lůžek se připouští výjimečně, za předpokladu, že světlá výška místnosti je minimálně 260 cm; horní
lůžko musí mít zábranu a pod matrací nepropustnou podložku; přístup k hornímu lůžku musí být řešen žebříkem
Doporučení
postele vybavit zdravotními matracemi
4.7. Standardy pro hygienická zařízení (HZ)
Koupelna a WC, příp. i oddělená sanitární místnost. Koupelna je stavebně oddělený prostor, v němž je umístěna samostatná
sprcha nebo koupací vana a umyvadlo s tekoucí vodou. Je-li hygienické zařízení součástí obytné místnosti (pokoje, ložnice),
18
Studie_CR
může být součástí koupelny i WC. Pokud hygienické zařízení není součástí obytné místnosti, na každých 6 ubytovaných osob
musí být k dispozici jedna vana nebo samostatná sprcha a samostatné WC.
Závazné minimum
HZ musí sloužit výhradně hostům, personál (provozovatel) má k dispozici jiné
HZ musí být přístupné 24 hodin denně a musí být dostatečně osvětleno
HZ musí mít snadno omyvatelný povrch stěn (keramické obklady) do výše 180 cm (koupelna) nebo 160 cm (WC) a
musí být opatřeno vodotěsnou a snadno omývatelnou podlahou, zabezpečenou proti uklouznutí
HZ musí být vybaveno účinným systémem přirozeného nebo nuceného větrání
koupelna musí mít minimální plochu 3,3 m2 v případě že je vybavena pouze sprchou a 3,8 m2, je-li vybavena i vanou
koupelna musí být vybavena věšáky na ručníky, osušky a oděv, předložkou k vaně nebo sprše, uzavíratelnou nádobou
na odpadky, dostatečně velkou odkládací plochou nebo skříňkou u umyvadla, zrcadlem, umístěným nad umyvadlem,
elektrickou zásuvkou, která je na dosah přívodního kabelu elektrického spotřebiče u zrcadla (holicí strojek, fén)
ve sprše musí být bezpečnostní záchytná tyč a držák na mýdlo
samostatné WC musí být vybaveno splachovací záchodovou mísou, uzavíratelnou nádobou na odpadky, schránkou
nebo držákem s toaletním papírem + zásobním balením a kartáčem na čištění záchodové mísy a věšáky na odložení
svršků.
musí být zabezpečena možnost mytí rukou po použití WC
4.8 Hygienické a ekologické standardy
Závazné minimum
hygienické zařízení pro druhy “kemp” a “ubytování se stravováním” se musí denně umývat a minimálně jednou týdně
dezinfikovat
pro druh "ubytovací objekt/letní byt" se připouští běžný úklid místností hosty; v tomto případě musí být k dispozici
příslušné prostředky pro úklid (smeták, lopatka a smetáček, hadr na podlahu, kbelík, prachovka, případně i vysavač
nebo mechanická metlu na údržbu koberců)
úklid společných hygienických zařízení a závěrečný úklid při změně hostů vždy zajišťuje ubytovatel
poškozené ložní prádlo musí být z užívání vyřazeno
k odkládání odpadů slouží uzavíratelné nádoby (koše, popelnice, kontejnery), nebo silnostěnné igelitové pytle
nádoby na shromažďování odpadu se umisťují mimo budovy co nejdále zejména od oken ubytovacích prostor, jídelny
a kuchyně,společenské místnostie stojanech
kapacita nádob na shromažďování odpadů je stanovena v objemu 1 litr denně na 1 hosta.
nádoby se vyprazdňují nebo odvážejí podle potřeby, nejméně však jednou týdně
k vytápění pokojů se nepoužívají plynová katalytická kamna bez odtahu spalin
odpadní vody jsou likvidovány odpovídajícím způsobem (kanalizace, septik, čistička)
5.1. Malý kemp
Pro udělení certifikátu je třeba splnit závazné minimum + požadavek třídy.
Závazné minimum (třída *)
kempovací místo musí být vodorovné, bez hrbolů a dolíků, zatravněné, nezaplevelené, odvodněné, ne písčité ani se
zpevněným povrchem a musí být dostupné v jakémkoli počasí po celou dobu provozu
na kempovací místo nesmí mít přístup domácí a hospodářská zvířata
minimální plocha pro rodinný stan či obytný přívěs a vozidlo nebo obytné motorové vozidlo je 50 m2
hygienické zařízení pouze pro hosty s tekoucí vodou k dispozici po dobu 24 hodin denně
hygienické zařízení musí být umístěno tak, aby hosté při jeho užívání nerušili jiné hosty
místo pro vylévání odpadní vody je srozumitelně určeno
prostor kempu je ohraničen
Pro třídu ** a výše
hygienické zařízení s tekoucí teplou vodou, v množství minimálně 20l na hosta nebo průtočný ohřívač
k dispozici přípojka el. proudu pro karavany a obytné přívěsy
prostor pro posezení a odpočinek hostů; pokud je venkovní, je zastřešený
samostatný prostor pro mytí nádobí
v objektu nebo ve vzdálenosti do 500 m je zajištěna možnost nákupu občerstvení a zákl. potravin
k dispozici místo pro sušení oděvů
podmínky pro provozování sportů, vč. půjčování sportovních potřeb
19
Studie_CR
je zřízeno ohniště (určeno místo k rozdělávání ohně)
Celkový součet je 44 bodů, pro přidělení třídy je třeba získat 36 bodů
Pro třídu ***
samostatné hygienické zařízení pro ženy a pro muže
k dispozici samoobslužná kuchyňka (stavebně oddělený prostor s vybavením pro přípravu jídel a nápojů, mytí nádobí,
úschovu nádobí a suchých potravin, s ledničkou a nádobou na odpad v blízkosti); účinně odvětrávána, slouží výhradně
hostům
v objektu nebo v docházkové vzdálenosti do 500 m je zajištěna možnost celodenního stravování hostů, prodej
občerstvení a základních potravin
cesta mezi místem pro stany a hyg. zařízením je v noci osvětlena
kempovací místo je vhodně stíněné a jednotlivá "stání" oddělená zelení
vnitřní komunikace mají bezprašný zpevněný povrch
je k dispozici vodovodní přípojka pro obytná auta a přívěsy
v objektu je k dispozici místnost s televizorem nebo rozhlasovým přijímačem
5.2 UBYTOVACÍ OBJEKT / LETNÍ BYT S VLASTNÍM VAŘENÍM
(self catering)
Objekt sestává z obytných místností (pokojů nebo ložnic), samoobslužné kuchyně nebo kuchyňského koutu, hygienického
zařízení, případně společenské místnosti;
obytná místnost je suchá, bez pachu stuchliny či dokonce plísní, větratelná, osvětlená denním světlem, umístěná
nikoliv v suterénu, v topném období vytápěná na stabilní teplotu min. 20 °C
jedna obytná místnost (pokoj, ložnice) má nanejvýš 4 stálá lůžka; a max. 2 příležitostná
min. výška místnosti je 2,40 m, při použití patrových lůžek 2,60 m
hygienické zařízení pouze pro hosty ubytovacího objektu, s tekoucí teplou vodou
min. rozměr lůžek 200 x 80 cm (u nábytku v tradičním stylu je min. rozměr 190 x75 cm)
manželské lůžko (dvojlůžko), má plochu pro ležení o rozměrech min. 200 x 150 cm a musí mít přístup ze stran
lůžko i matrace jsou v dobrém stavu, přiměřené měkkosti, pevné, postel nesmí vrzat
jako stálá lůžka neslouží rozkládací křesla, gauče, pohovky, lehátka atp.
horní plocha lůžka je nedělená (matrace z jednoho kusu), v jedné rovině, případný podhlavník musí být odnímatelný
lůžkoviny poskytuje ubytovatel
umyvadla), zrcadlo (není nutné, je-li např. v koupelně, jež je součástí pokoje), zásuvka v dosahu zrcadla, skříň s
přihrádkami a oddílem pro zavěšování šatů vč. věšáků na šaty (2 ks na os.), noční stolek, polička u každého lůžka,
nádoba na odpadky (není nutné, je-li např. v koupelně, jež je součástí pokoje), popelník (je-li v místnosti dovoleno
kouřit)
okna i vnitřní dveře, jsou-li prosklené, jsou vybaveny záclonami, závěsem, žaluziemi či roletami pro zabránění pohledu
zvenčí a pro možnost zatemnění
společná kuchyně je přiměřené velikosti k počtu ubytovaných osob, vybavená pro přípravu jídel a nápojů, mytí nádobí,
úschovu nádobí a suchých potravin a s ledničkou; je účinně odvětrávána; slouží výhradně hostům ubytovacího objektu
minimální vybavení kuchyně: na osobu kompletní příbor (nůž, lžíce, vidlička, lžička), talíř (hluboký, mělký, dezertní),
sklenice, hrnek; plynový nebo elektrický vařič s alespoň dvěma plotýnkami, konvice na přípravu čaje vč. sítka, dřez,
hrnce, kastroly a poklice (velké, střední, malé), 1 velký hrnec pro 6 a více osob, pánev na smažení, mísa, nůž na
krájení, naběračka, otvírač konzerv, lahví a vývrtka, prkénko, cedník, struhadlo, kartáč nebo houba na mytí nádobí, 2
utěrky na nádobí (výměna min. 1x za 3 dny), nádoba na odpad, smeták, lopatka, hadr na podlahu, kbelík. K dispozici
sůl a základní koření (pepř, majoránka, paprika, apod.)
hostům je k dispozici společenská místnost, vybavená stolem a židlemi nebo lavicemi dle počtu osob, dostatečně
osvětlená, bez stálých lůžek; jako společenská místnost může sloužit i kuchyně
D - deky navíc pro případ chladného počasí,
každá ubytovací jednotka / apartmá má vlastní hygienické zařízení s tekoucí teplou vodou, příprava vody je bez
zásahu hostů
úklid a povlečení lůžek provádí ubytovatel při střídání, nejméně po 7 dnech
nábytek musí být pevný a v dobrém stavu
vytápění nikoliv lokální tuhými palivy
20
Studie_CR
min. plocha pro 1 lůžko 6m2, pro patrové 10 m2
mýdlo + jeden ručník na osobu poskytuje ubytovatel
k dispozici je místo pro sušení oděvů
předložka před lůžkem (kromě podlah krytých kobercem)
dobrá úroveň výzdoby
k dispozici je venkovní posezení
k dispozici je radiopřijímač
Vybavení samoobslužné kuchyňky **
jednotné příbory a nádobí v dobrém stavu, nikoliv hliníkové, plynový nebo elektrický sporák s troubou a čtyřmi
plotýnkami, mikrovlnná trouba, kávovar. skříňka na příbory nebo oddělená zásuvka, stolní prostírání nebo ubrus,
podnos, nádoba na ukládání chleba, mačkadla na citrusy, váleček na těsto, kuchyňské nůžky, pro každou osobu
sklenka na víno a šálek s podšálkem.
Pro třídu ***
vysoká úroveň nábytku (stylový, starožitný, z mas. dřeva, ve výborném stavu, tvarově a druhově ladící), zařízení a
výzdoby
všude je použita kvalitní podlahová krytina (koberec, dlažba, dřevo, korek ...)
okolí upravené na vysoké úrovni, umožňující hostům maximální soukromí a využítí volného času (terasa, bazén, krb,
apod.)
min. plocha pro 1 lůžko 7m2, patrové lůžko se nepřipouští
k dispozici je pračka nebo služba praní prádla vč.sušení
individuálně nebo termostaticky ovladatelný systém vytápění použitelný i mimo topnou sezónu vč. vytápění koupelny
společenská místnost má oddělené stolování od posezení
k dispozici barevný televizor odpovídající současným požadavkům (např. se satelitním příjmem)
jednu osušku na osobu poskytuje ubytovatel
vysoušeč vlasů, žehlička, čistící potřeby na obuv a oděv volně k dispozici
Vybavení samoobslužné kuchyňky ***
velmi kvalitní nádobí, příbory a potřeby na vaření, kvalitní sporák s troubou a grilem, mraznička, mixer nebo robot
5.3. UBYTOVÁNÍ SE STRAVOVÁNÍM (Bed and Breakfast)
Objekt sestává z obytných místností (pokojů nebo ložnic), společenské místnosti a hygienického zařízení
obytná místnost je suchá, bez pachu stuchliny či dokonce plísní, větratelná, osvětlená denním světlem, umístěná
nikoliv v suterénu, v topném období vytápěná na stabilní teplotu min. 20 °C
obytná místnost se stálými lůžky není průchozí
jedna obytná místnost (pokoj, ložnice) má nanejvýš 4 stálá lůžka; a max. 2 příležitostná
min. výška místnosti je 2,40 m, při použití patrových lůžek 2,60 m
min. rozměr lůžek 200 x 80 cm (u nábytku v tradičním stylu je min. rozměr 190 x75 cm)
manželské lůžko (dvojlůžko), má plochu pro ležení o rozměrech min. 200 x 150 cm a musí mít přístup ze stran
lůžko i matrace jsou v dobrém stavu, přiměřené měkkosti, pevné, nesmí vrzat
jako stálá lůžka neslouží rozkládací křesla, gauče, pohovky, lehátka atp.
horní plocha lůžka je nedělená (matrace z jednoho kusu), v jedné rovině, případný podhlavník musí být odnímatelný
lůžkoviny poskytuje a úklid provádí ubytovatel
umyvadla), zrcadlo (není nutné, je-li např. v koupelně, jež je součástí pokoje), zásuvka v dosahu zrcadla, skříň s
přihrádkami a oddílem pro zavěšování šatů vč. věšáků na šaty (2 ks na os.), noční stolek, polička u každého lůžka,
deky navíc pro případ chladného počasí, nádoba na odpadky (není nutné, je-li např. v koupelně, jež je součástí
pokoje), popelník (je-li v místnosti dovoleno kouřit), předložka před lůžkem (kromě podlah krytých kobercem)
okna i vnitřní dveře, jsou-li prosklené, jsou vybaveny záclonami, závěsem, žaluziemi či roletami pro zabránění pohledu
zvenčí a pro možnost zatemnění
hostům je k dispozici jídelna nebo společenská místnost, vybavená stolem a židlemi nebo lavicemi dle počtu osob,
dostatečně osvětlená, bez stálých lůžek
21
Studie_CR
jídelna nebo společenská místnost (nejméně 14 m2 plochy, přičemž plocha na jedno místo u stolu musí být nejméně 1
m2)
pokud neslouží společenská místnost jako jídelna a zařízení pro stolování je umístěno v pokojích, zvýší se podlahová
plocha pokojů za každého ubytovaného o 1 m2
stoly jsou pokryty čistými, nepoškozenými ubrusy; lze použít i jiný druh prostírání (např. anglické prostírání); k dispozici
je dostatečné množství papírových ubrousků a dochucovacích prostředků (min. pepř a sůl)
hygienické zařízení pouze pro hosty penzionu, s tekoucí teplou vodou
na pokoji minimálně umyvadlo s tekoucí vodou, příprava teplé vody bez zásahu hostů
úklid a povlečení lůžek při výměně hostů (nebo nejméně po sedmi dnech) provádí ubytovatel
nábytek musí být pevný a v dobrém stavu
mýdlo a 1 ručník na osobu poskytuje ubytovatel
základní úroveň výzdoby
min. plocha na 1 lůžko 6m2, pro patrové 10 m2
deky navíc pro pořípad chladného počasí
k dispozici je radiopřijímač
předložka před lůžkem (kromě podlah krytých kobercem)
Celkový součet bodů je 57, pro přidělení třídy je třeba získat 49 bodů
Pro třídu *** a výše
samostatné hygienické zařízení pro každý pokoj s tekoucí teplou vodou a sprchou nebo vanou
kvalitní nábytek (ve výborném stavu, tvarově a druhově ladící) a zařízení, dobrá úroveň výzdoby
podle způsobu využívání jednotlivých místností je použita kvalitní podlahová krytina (korek, dlažba, dřevo, koberec)
individuálně nebo termostaticky ovladatelný systém vytápění použitelný i mimo topnou sezónu vč. vvytápění koupelny
pokoje jsou vybaveny stolkem a židlemi (křesly), podle počtu ubytovaných
upravené okolí (zahrada), poskytující hostům soukromí a možnost využití volného čsu (terasa, zahradní krb, bazén
apod.)
min. plocha na 1 lůžko 7m2, patrové lůžko se nepřipouští
mýdlo, šampon nebo sprchový gel a 2 ručníky na os. poskytuje ubytovatel, výměna ručníků na požádání
ubytovatel je kdykoliv k dispozici nebo je v provozu recepce
k dispozici je pračka nebo služba praní prádla vč. sušení
nabídka místních a tradičních jídel a nápojů
připojení k internetu k dispozici v objektu
barevný televizor odpovídající současným požadavkům (např. se satelitním příjmem) k dispozici v objektu
vysoušeč vlasů, žehlička, čistící potřeby na obuv a oděv k dispozici na požádání
Celkový součet je 80 bodů, pro přidělení třídy je potřeba získat 72 bodů
Pro třídu ****
nadstandardní úroveň nábytku (např. stylový, starožitný, nový z masivního dřeva), zařízení a výzdoby
nadstandardní vybavení hygienického zařízení (zabudovaný fén, apod.)
vysoký standard podávaných jídel vč. nabídky původních krajových specialit
min. plocha na 1 lůžko 8m2
k ručníkům ještě osuška / os., výměna při pokynu (ručník na zemi - vyměnit, ručník na věšáku - ponechat)
denní úklid pokoje ubytovatelem
chodby jsou kryty koberci
telefon s možností meziměstských hovorů na pokoji
barevný televizor se satelitním příjmem k dispozici na pokoji
hostům jsou k dispozici doplňkové služby (sauna, posilovna, služba hlídání dětí, úschova cenností atd.)
22
Studie_CR
ECEAT QUALITY LABEL
Certifikace ECEAT je založena na kvalitě a venkovském charakteru ubytování. Podniky usilující o
značku jsou hodnoceny podle následujících kritérií:
jak poskytují relevantní informace z oblasti životního prostředí a vlastního, environmentálně
šetrného chování podniku svým hostům, zda je i jednání zaměstnanců v souladu se zaměřením
podniku
jak podporují ekologické hospodaření
jak nakládají s vodou a energiemi
jak využívají "zelených stavebních technik"
jak je nakládáno s odpady
jak podporují šetrnou dopravu
jak přispívají k ochraně přírodního dědictví
jak přispívají k ochraně kulturního dědictví
jak podporují místní ekonomiku
Svaz venkovské turistiky a ECEAT poskytují zájemcům o certifikaci metodickou podporu a poradenství.
Na www.eceat.cz/public/docs/onlinetest.php je možné nezávazně si ověřit, zda a jak podnik naplňuje
standardy kvality požadované pro udělení značky.
Cyklisté vítáni – certifikace programu Greenways – Zelené stezky
Certifikace „Cyklisté vítáni“ je jedním z produktů programu Greenways, jejím garantem je
Partnerství o.p.s. Značka je určena ubytovacím a stravovacím zařízením, speciální kategorií jsou
turistické cíle. Cílovou skupinou pro značení jsou cykloturisté, pro něž je značka informací, že podnik
nebo cíl jim poskytne příslušný komfort (např. možnost opravit si kolo, umýt se, ošetřit drobný úraz
apod.).
Pro informaci uvádíme kritéria jednotlivých kategorií:
KRITÉRIA PRO UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ (hotely, penziony, priváty a chaty)
Základní požadavky, povinné
Možnost ubytování na jednu noc
Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků (na požádání hosta jogurt, müsli, ovoce)
Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje
Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol
Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol
Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola
Lékárnička
Informační tabule Cyklisté vítáni
Doplňková nabídka ubytovacích zařízení, min. 3 položky povinné
Zajištění odvozu či přepravy zavazadel pro cyklisty
Zprostředkování výpůjčky kvalitních kol
Možnost zakoupení obědových balíčků
Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola
Prodej cyklistických a turistických map okolí
Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí
Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty
Rezervační servis pro zajištění dalšího ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty
Přístup na internet
Cizojazyčné informační materiály
23
Studie_CR
KRITÉRIA PRO STRAVOVACÍ ZAŘÍZENÍ (restaurace, vinařské sklepy, pivnice)
Přizpůsobení nabídky nápojů potřebám cyklistů, v nabídce alespoň jeden osvěžující „cyklonápoj“, ovocné nebo
bylinkové čaje. Cena nesmí přesáhnout cenu ostatních nealko nápojů a piva
V nabídce alespoň jedno teplé a jedno vegetariánské nesmažené jídlo během celé provozní doby. Nabídka musí
obsahovat jídlo s malým obsahem tuků
Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná
místnost/boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel
Lékárnička
Možnost zakoupení obědových balíčků
Trojjazyčné jídelní lístky
Nabídka místní gastronomické speciality
Nabídka speciálního Cyklo Menu
Celodenní provozní doba
Možnost usušení oblečení a výstroje
KRITÉRIA PRO KEMPY (chatové osady, kempy)
Vymezená a oddělená stanová zóna pro cyklisty a jiné nemotorizované hosty
Povrchy k postavení stanů musí být travnaté, pokud možno hladké a na rovině
Odstavné a parkovací možnosti kol v blízkosti stanů, parkování jízdních kol na území kempu bez poplatků
Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola nebo uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné
uschování kol
Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje
Lékárnička
Informační tabule Cyklisté vítáni: aktuality a informace o službách pro cyklisty
Zajištění odvozu či přepravy zavazadel pro cyklisty
Nabídka posezení u stolků v blízkosti stanové zóny, dle možností zastřešených
Umožnit návštěvníkům vaření na zařízení kempu
Možnost nákupu nejnutnějších potravin
Dostatečné osvětlení přístupových cest ve stanovém areálu
Možnost pronájmu stanů, chatek, bungalovů aj.
Rezervační servis pro zajištění dalšího ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty
KRITÉRIA PRO TURISTICKÉ CÍLE (hrady, zámky, muzea, skanzeny a přírodní památky)
Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla nebo uzamykatelná místnost/boxy pro
bezplatné uschování kol a zavazadel
Lékárnička
24
Studie_CR
Informační/rezervační servis pro zajištění ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty
Rodinná dovolená
Ve spolupráci Nadace Partnerství a Centrály cestovního ruchu Jižní Morava vznikl turistický
produkt Rodinná dovolená na Jižní Moravě, který je založen na nabídce certifikovaných služeb –
turistických zařízení, která nabízejí kvalitní ubytování pro rodiny s dětmi. Přestože jde o systém
regionálně omezený, uvádíme pro inspiraci zvolená kritéria:
Základní, povinná kritéria:
Prostředí
klidná a bezpečná lokalita
od dopravy plně oddělený venkovní prostor pro hraní s nejméně čtyřmi hracími prvky
nekuřácké prostory oddělené od ostatních pevnou přepážkou
světlá hrací místnost s oknem, hračkami a vybavením
Vybavení uzpůsobené rodinám s malými dětmi
ohrazené postýlky a dětské sedačky, přebalovací stolky a koutky
zabezpečení zásuvek
dětské talíře, skleničky a příbory
varná konvice a mikrovlnná trouba pro možnost samostatné přípravy dětské stravy
vybavení pro ruční přeprání, usušení a vyžehlení na pokoji,
nočníky, vaničky na koupání, teploměry, ohřívače mléka a nápojů, fény
Služby
jídelní lístek s jídly vhodnými pro děti do 12 let
možnost využití slev v rámci systému Rodinných pasů
K rozšířené nabídce patří:
Prostředí
unikátní ráz pokojů určených rodinám s dětmi
vymezený hrací prostor v pokojích a ohrádka na hraní pro malé děti
Vybavení
možnost zapůjčení baby-phonu
ložnice s možností zatmění
Služby
vyprání, usušení a vyžehlení do 24 hodin
dětský bar - ovocné šťávy a vhodné potraviny pro děti, ovoce
1x týdně organizovaný program pro celou rodinu (společenské hry, výlety, ...)
dárek pro rodiny ubytované na více nocí
možnost hlídání dětí
25
Studie_CR
PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE
Jako příklady dobré praxe uvádíme výběr projektů, realizovaných místními akčními skupinami
z evropských zemí. Místní akční skupina (MAS) je nezisková organizace sdružující podle pravidel
programu LEADER občany, podnikatele, neziskové organizace a zástupce veřejné správy venkovské
oblasti. MAS zpracovávají rozvojové strategie území, které mohou být zaměřeny i na využití přírodního a
kulturního dědictví regionu. S podporou ze zdrojů Evropské unie pak financují projekty, jimiž jsou tyto
rozvojové strategie uskutečňovány.
Tradiční země Evropské unie mají s programem LEADER zkušenosti už od začátku 90. let, u nás
program funguje od roku 2004 a MAS zkušenosti teprve sbírají. I proto, že na Frýdlantsku místní akční
skupina funguje a uchází se o prostředky z Programu rozvoje venkova, mohou být příklady uvedené na
tomto místě užitečné.
Vybrané příklady dobré praxe byly vybrány z území, jejichž podmínky jsou blízké našim. Jsou
zpracovány formou případových studií se společnou strukturou:
1) místo – popis regionu
2) realizovaná opatření
3) identifikované problémy a rizika, zkušenosti
4) rozpočet projektu
5) zdroj informací, kontakty
Jako příklady byly vybrány projekty od jednoduchých, jednorázových akcí (které ovšem v území
způsobily systémovou změnu a staly se základem dalšího rozvoje) až po náročné akce, které propojily sítě
místních subjektů a vytvořily komunikující a spolupracující systémy podílející se na řízení cestovního
ruchu ve venkovských oblastech.Informace byly čerpány z přehledů a zdrojů Leader+ Contact Point –
informačního centra MAS a programu LEADER a od realizátorů jednotlivých projektů.
Dostupné informace neumožňují vyčíslit finanční přínosy realizovaných projektů a podle
metodiky programu Leader se k jednotlivým projektům pravděpodobně ani nezpracovávaly studie
nákladů a výnosů (cost benefit analysis). Je však zřejmé, že investice v řádu nanejvýš stovek tisíc EUR
podpořily spolupráci veřejného a soukromého sektoru, umožnily rozvoj nových subjektů – organizací,
které zřídily nová pracovní místa a odpovídají za udržitelnost výsledků projektů. Jde o efekty, které jsou
finančně obtížně měřitelné. Kvalitativní změnu v území však zaznamenávají všechny uvedené oblasti.
26
Studie_CR
Horolezecké centrum
Místo
Höglandsklattrarna, Leader+ Sommenbygd, Švédsko
Opatření
V oblasti, kde jsou příznivé podmínky pro horolezectví (skalní lezení) a několik vhodných skalních
oblastí, vybudovalo sdružení mladých lidí cvičnou horolezeckou stěnu v areálu bývalého sila. Původní
budova umožnila postavit tréninkovou stěnu, nízké boulderové objekty na podlaze a vybudovat zázemí –
šatny, toalety, minikavárnu.
Významným přínosem byla účast místních firem, spolufinancování z vlastních – soukromých zdrojů
bylo nezbytné pro úspěšnou realizaci. Zájem soukromých firem o pořádání akcí v novém objektu
(teambuildingové aktivity apod.) je důležitý i z hlediska financování provozu.
Po zahájení provozu je objekt finančně soběstačný. Do budoucna chce sdružení objekt lezeckého centra
profesionalizovat, vznikne nová organizace, která bude odpovědná za provoz a rozvoj centra a vytvoří
pro zajištění provozu pracovní místa.
Problémy a rizika
V průběhu realizace se ukázalo, že projekt vyžaduje mnohem víc práce, než si organizátoři původně
představovali. To může být ohrožením v případě, že jde o dobrovolnickou organizaci, kde členové
pracují ve volném čase a nemusejí mít dostatečnou kapacitu např. pro úřední jednání. Při dlouhých
lhůtách pro vyřizování navíc hrozí únava a rozčarování nad vzdáleností cíle.
Rozpočet
91 118 EUR (dotace z veřejných zdrojů: 50%)
Další informace, kontakty
www.hoglandsklattrarna.se
[email protected]
27
Studie_CR
Stezka v korunách stromů („Baumkronenweg“)
Místo
Regionalverband Sauwald, Rakousko
Opatření
V oblasti Sauwald, která z hlediska cestovního ruchu nevyniká žádnými výjimečnými charakteristikami,
vznikl projekt, který s využitím místních surovin (dřeva) a zapojením místních firem vybudoval v lese
originální turistické stezky – chodníky délky 150 a 170 m ve výšce 10 a 24 m. Součástí jsou ubytovací
kapacity – Baumhotel, „Tarzanův dům“ s 36 lůžky a 6 stromových domků ve výšce 10 m se 2 – 8 lůžky.
Stezky jsou vybaveny akustickým zařízením, které umožňuje naslouchat zesílenému zvuku, který
vydávají stromy v lese. Doprovodné informace seznamují s biologií stromů, přírodním cyklem,
zpracováním dřeva.
Produkt cestovního ruchu vytvořil 22 pracovních míst (včetně míst pro ženy a částečných pracovních
úvazků) v doprovodných službách (ubytování, stravování, informační a průvodcovské služby apod.).
Hlavní investor – soukromý zemědělec se začal věnovat téměř výhradně podnikání v cestovním ruchu a
produkcí své farmy zásobuje Mostschänke – restauraci v areálu.
V roce 2006 zaznamenal Baumkronenweg 200 000 návštěvníků, což je významný nárůst projevující se
v celé širší oblasti. Místní partneři proto hledají další specifika území, aby mohli rozšířit nabídku a
uspokojit rostoucí poptávku návštěvníků po nových zážitcích.
Problémy a rizika
Úspěch projektu je založen na spolupráci a dobré komunikaci místních partnerů.
Rozpočet
762 153 EUR (dotace z veřejných zdrojů: 63%)
www.baumkronenweg.at
[email protected] , [email protected]
28
Studie_CR
Kurz pro místní průvodce
Místo
GAL Pays d´Anlier, de la Sure et de l´Attert, Wallonie, Belgie
Opatření
Projekt reagoval na zájem a potřebu turistického centra ve městě Bastogne, které nebylo schopno
uspokojovat poptávku návštěvníků a tour-operátorů po průvodcích turistů.
Vznikl tréninkový program pro místní obyvatele, který umožnil profesionální kvalifikaci jako průvodci.
Kurz byl složen z teoretické (50 hodin) a praktické (40 hodin) části, z výuky a exkurzí v terénu.
Certifikace kurzu byla projednána s odborem cestovního ruchu regionální vlády a centrálou cestovního
ruchu tak, aby byla kvalifikace průvodců oficiálně uznávána.
Školení realizovala profesionální vzdělávací instituce a spolupracovala s místními experty v oblasti
ochrany přírody a místního přírodního dědictví, místní historie, regionální kuchyně, tradic, folklóru a
pověstí).
Kurzu se zúčastnilo 60 adeptů od 20 do 60 let, mírnou převahu měly ženy. Certifikace dosáhlo 35
účastníků, mj. i proto, že část účastníků se podnikáním zabývat nechtělo a kurz absolvovalo jen pro
rozšíření vlastních vědomostí.
Význam kurzu spočívá ve vzniku nových pracovních míst – částečných úvazků, rozšíření zdrojů příjmů
místních lidí a jejich rodin. Pro návštěvníky znamená možnost získat autentické, exkluzivní informace o
oblasti.
Problémy a rizika
Náročné bylo zapojení kurzu do systému uznávaných kvalifikací a certifikací v cestovním ruchu –
hrozilo zdržení celého procesu. Tuto překážku se podařilo vyřešit během realizace kurzu.
Rozpočet
55 000 EUR (dotace z veřejných zdrojů 90%)
www.leaderwallonie.be
[email protected]
29
Studie_CR
Lidská bytost a kámen
Místo
Müllerthal, obce Mompach a Beaufort, Lucembursko
Opatření
Oblast Müllerthal byla dříve místem těžby nerostných surovin. Její charakter je utvářen různorodým
geologickým podložím, které se stalo hlavním motivem projektu dvou obcí. Kámen byl prezentován jako
základ, který ovlivňuje podobu života celé oblasti: umožňuje vytvořit zásoby vody, ovlivňuje složení
půdy a tím rostlinstvo, zemědělství atd.
Na základě poznatků, získaných ve spolupráci s výzkumnou a odbornou geologickou institucí, byly
připraveny naučné stezky, výukové materiály pro školy, umělecké aktivity založené na zpracování
kamene apod.
Smyslem projektu je zvýšení atraktivity území pro návštěvníky (originální akce), ale i utváření vztahu
místních obyvatel k místu, kde žijí.
Problémy a rizika
Nebyly identifikovány.
Rozpočet
www.mu.leader.lu
[email protected]
30
Studie_CR
Klášter cisterciáků Altfiedland
Místo
Neuhardenberg, Märkische Schweiz / Brandenburg, Německo
Opatření
Cílem projektu byla rekonstrukce a nalezení nového využití objektu bývalého cisterciáckého opatství
v obci Altfiedland. Opatství ze 13. století, „skryté a zapomenuté“ kulturní dědictví bylo od 16. do 19.
století využíváno k nejrůznějším hospodářským účelům a ve 20. století výrazně zanedbáno. V projektu
bylo adaptováno na koncertní sál pro 160 posluchačů, se zkušebnou a skladovými prostory pro technické
vybavení. Vedle vlastní rekonstrukce byla součástí projektu i uspořádání série koncertů středověké
hudby a doprovodných akcí (např. středověkého trhu) a zřízení obchodu s uměleckými a řemeslnými
výrobky a místními potravinami. Cílovou skupinou jsou vedle místních obyvatel i obyvatelé nedalekých
velkých měst (Berlín, Frankfurt nad Odrou, Postupim).
Problémy a rizika
Problematická byla zpočátku nedůvěra veřejné správy města Neuhardenberg a obava regionálního úřadu
z toho, že akce v novém prostoru se stanou konkurencí dosud konaným koncertům na zámku
Neuhardenberg. Díky entuziasmu místních aktivních osobností se podařilo tyto překážky překonat.
Rozpočet
325 230 EUR (plně hrazeno ze zdrojů veřejné správy)
www.maerkische-schweiz.de
[email protected]
31
Studie_CR
Cesta mistrů
Místo
LAG Kulturerbe Salzkammergut, Horní Rakousko
Opatření
Projekt vznikl ze spolupráce 9 špičkových řemeslníků, kteří vytvořili sdružení na podporu zvyšování
kvality produkce a odbytu. Dnes je součástí „Cesty mistrů“ 42 řemeslníků a sdružení spolupracuje
s MAS ve Štýrsku a Dolním Rakousku. Cílem je vznik celorakouské sítě řemeslnických stezek.
Síť je zaměřena na nabídku řemeslnických výrobků vysoké kvality, pořádá marketingové kampaně
(např. Mistrovské léto, Mistrovský advent), publikuje internetovou stránku a vydává informační
materiály, zastupuje členské řemeslníky na národních i mezinárodních veletrzích.
Problémy a rizika
Jako náročné se ukazuje vytváření souladu potřeb a požadavků řemeslníků a dílen různého typu a
velikosti a udržování rovnováhy mezi komercí a nezávislostí.
Rozpočet
www.meisterstrasse.at
[email protected]
32
Studie_CR
Nádherný Wieringen
Místo
Wieringen, Kop en Hunt en Texel, Nizozemí
Opatření
V oblasti, která je typická vysokou nezaměstnaností, ale zajímavou a charakteristickou krajinou, vzniklo
sdružení 30 drobných podnikatelů, kteří začali spolupracovat při záchraně a rozvoji typického charakteru
území. Nástrojem je nabídka místních produktů, turistických exkurzí a pobytových programů. Sdružení
se rozrostlo na 60 členů, vzniklo společné logo pro prezentaci území, společná propagace místní
produkce (např. medu, oplatek, cibulí tulipánů), sdružení pořádá akce (např. rybí trh, který se v letní
sezoně pořádá každý týden), atraktivní je spolupráce s informačním centrem propagujícím vikingskou
tradici oblasti.
Cílem projektu je podpora místních podnikatelů, rozvoj spolupráce mezi nimi a společná nabídka, která
zatraktivní území pro návštěvníky.
Problémy a rizika
Obtížná místa, která se během realizace objevila:
Aktivity jsou závislé na dobrovolnické činnosti, což je pro drobné podnikatele náročné.
Propagace místní produkce vyžaduje zkušenosti.
Nabídku služeb je nutné přizpůsobovat různorodé poptávce různých skupin návštěvníků.
Rozpočet
171 194 EUR (dotace z veřejných zdrojů 97% )
www.wonderlijkwieringen.nl
[email protected]
33
Studie_CR
Zhodnocení ţivotního prostředí
Místo
GAL Entre Sambre et Meuse, Wallonie, Belgie
Opatření
Cílem projektu bylo zlepšení znalosti území ve 46 obcích regionu a zlepšení péče o cenné přírodní
dědictví se zapojením veřejnosti.
V úvodu projektu byla zpracována řada výzkumů – krajinná studie zaměřená na dynamiku a kompozici
krajiny, studie biodiverzity, architektonického dědictví a pasport stezek a cestní sítě. Následně proběhlo
akční plánování s účastí veřejnosti, byl zpracován strategický plánovací dokument a v něm bylo
naplánováno 30 akcí vedoucích ke konkrétním zlepšením v oblasti životního prostředí. Tyto akce byly
financovány z programu Leader.
Proběhly například tréninky a vzdělávací kurzy pro místní obyvatele v oblasti péče o území, informační
kampaně vedoucí k environmentálně příznivým opatřením ve školách, byly zpracovány zásady
managementu jednotlivých systémů a společenstev: netopýři (sčítání, ochranná opatření v oblasti
hnízdišť a zimovišť, informační a naučná kampaň – stezky, publikované materiály), řeky (vzniklo
sdružení, které převzalo ochranu a péči o řeku a břežní porosty), mokřady (zásady správné péče,
spolupráce s farmáři a soukromými vlastníky půdy).
Pro každou z obcí byla zpracována mapa prezentující přírodní dědictví, byly uspořádány exkurze a
výlety s cílem poznávat konkrétní lokality. Stezky propojující jednotlivá zajímavá místa byly upraveny a
vybaveny informačními tabulemi.
Problémy a rizika
Do projektu bylo zapojeno velké množství subjektů – komunikace byla náročná.
Zapojení veřejnosti vyžaduje znalost a využívání speciálních technik, které umožňují efektivní
vedení jednání, s jasnými a konkrétními výsledky tak, aby účast byla pro obyvatele oblasti
motivující a zajímavá.
Rozpočet
www.entre-sambre-et-meuse.be
[email protected]
34
Studie_CR
Horské ekomuzeum
Místo
LAG Montagna, Friuli Venezia, Itálie
Opatření
Cílem projektu bylo propojení existujících iniciativ a služeb pro cestovní ruch v oblasti západní Friuli,
prezentace a využití přírodního dědictví horské oblasti, vytvoření sítě muzeí, environmentálně
orientovaných škol, řemeslnických dílen a subjektů aktivních v oblasti kultury pro rozvoj ekoturistiky.
Vznikla nová organizace – sdružení Lis Aganis, Eko-muzeum Friulských Dolomit, která sdružuje 17
obcí, sdružení místních informačních center, 2 vzdělávací centra a 15 neziskových sdružení aktivních
v cestovním ruchu. Tato organizace nyní zajišťuje komunikaci mezi subjekty, pořádání společných akcí
(např. Týden ekomuzea – cyklus výstav, koncertů, divadelních představení) a společnou propagaci
území.
Problémy a rizika
Vysvětlování a prosazování obsahu pojmu „eko-muzeum“ je obtížné.
Projekt byl náročný na propojování řady různorodých subjektů, vytváření sítě, komunikaci.
Náročné je propojení různorodých aktivit a zajištění standardní vysoké úrovně kvality služeb
poskytovaných jednotlivými subjekty.
Rozpočet
www.montagnaleader.org, www.ecomuseolisaganis.it
[email protected]
35
Studie_CR
ZÁVĚRY
Rozvoj cestovního ruchu v oblasti cenných přírodních hodnot vyžaduje citlivé a individuální
přístupy. Rozsáhlé komerční záměry, které počítají s velkou investicí a přílivem množství návštěvníků,
mohou přinést více škody než užitku. Už ve stádiu záměru jsou vyčerpávající pro nositele projektu
(legislativní limity) a polarizují místní veřejné mínění. Přínosy pro venkovské oblasti přitom zpravidla
nejsou tak přesvědčivé, jak se očekává, naopak dopady mohou být devastující pro přírodní prostředí i
kulturní dědictví a pro vztahy místních obyvatel. Příkladem může být rozvoj druhého bydlení
v apartmánových sídlištích v horských střediscích v Krkonoších, zničení tradičního vzhledu a ztráta
atraktivity obcí a zhoršení životních podmínek (zejména v důsledku nárůstu cen) pro místní obyvatele.
Ve světě existují pozitivní zkušenosti s projekty, které přírodního a kulturního dědictví
venkovských oblastí využívají šetrně, zapojují do plánování rozvoje veřejnost a maximálně využívají
místních zdrojů v podobě znalostí a zkušeností lidí, drobných podnikatelských aktivit a místní produkce.
Podpora rozvoje těchto zdrojů spočívá v propojení do spolupracujících sítí, společné nabídce a
profesionálním marketingu oblasti. Taková činnost vyžaduje velmi dobrou komunikaci veřejného a
soukromého sektoru, je mnohem náročnější - jde o řadu drobných, rozptýlených investic do infrastruktury
a tzv. „měkké“ investice, na niž je většina dostupných veřejných zdrojů a jejich administrátorů připravena
mnohem hůře než na tradičně chápané investice do majetku, staveb, dopravních komunikací. Pro
udržitelnost výsledků projektu se však pro venkovské oblasti ukazuje jako mnohem vhodnější: umožňuje
totiž vyrovnaný rozvoj ekonomické i sociální sféry a zpravidla je zaměřena i na zlepšování přírodního
prostředí (nebo alespoň minimalizuje negativní dopady na něj).
Na Frýdlantsku jsou velmi dobré podmínky pro rozvoj venkovské turistiky. Je možné využít
zkušeností programu Greenways, metodiky ECEAT a spolupráce místních akčních skupin. Existují i
finanční nástroje v podobě ROP nebo PRV. Při dobré komunikaci veřejného a soukromého sektoru a
s fungujícím destinačním managementem může podpora menších podnikatelských subjektů a společná
nabídka produktů šetrného cestovního ruchu přinést stabilní a dlouhodobě udržitelné výsledky.
36
Studie_CR
VÝBĚR LITERATURY K TÉMATU
(autor neuveden): Průvodce programem Zelené stezky Greenways. Informační a metodické listy
programu Zelené stezky Greenways. Veronica a Nadace Partnerství, Brno 2001
(autor neuveden): Jedou k nám hosté. První průvodce pro venkovskou turistiku. ECEAT
Butler, R., Hall, C.M., Jenkins, J. (eds): Tourism and Recreation in Rural Areas. John Wiley and
Sons, Chichester, 1998
Brodský, K.: Maximalizace potenciálu chráněných krajinných oblastí a národních parků v cestovním
ruchu (skripta k projektu „Školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu“). MMR ČR, Praha 2006
Eagles, Paul F.J.; McCool, Stephen F.; Halpenny, Elizabeth A.: Tourism in National Parks and
Protected Areas. Planning and Management. CABI Publishing, Wallingford, UK, 2002
Eagles, Paul F.J.; McCool, Stephen F.; Haynes, C.: Sustainable Tourism in Protected Areas:
Guidlines for Planning and Management. IUCN, Gland, Swiss, 2002
Gartner, W.C.: Tourism Development: Principles, Processes, and Policies. Van Rostrand Reinhold,
New York, USA 1996
Gartner, W.C.; Lime, D.W.: Trends in Outdoor Recreation, Leisure and Tourism. CAB International,
Wallingford, UK, 2000
Lukášová, Iveta (ed.): Šetrný rozvoj cestovního ruchu v CHKO Jizerské hory. Územní studie rozvoje.
Společnost pro Jizerské hory, Liberec 2006
McCool, S.F.; Moisey, R.M.: Tourism, Recreation and Sustainability: Linking Culture and the
Environment. CAB International, Wallingford, UK, 2001
McCool, S.F.; Lime, D.W.(ed.): Limits of Acceptable Change and Related Planning Processes:
Progress and Future Dimensions. USDA Forest Service Intermountain Research Station, Ogden, USA,
1997
Mejzrová, Jana: Rozbor sportovně rekreačních aktivit provozovaných v Chráněné krajinné oblasti
Jizerské hory ve vztahu k ochraně přírody a krajiny. In: Lukášová, I. (ed.): Šetrný rozvoj cestovního
ruchu v CHKO Jizerské hory. Územní studie rozvoje. Společnost pro Jizerské hory, Liberec 2006
Mourek, D.: Cestovní ruch a životní prostředí. In: K udržitelnému rozvoji ČR: vytváření podmínek.
Centrum UK pro otázky životního prostředí, Praha 2002
Mottl, J: Možnosti rozšíření outdoorových sportů v Jizerských horách. In: Lukášová, I. (ed.): Šetrný
rozvoj cestovního ruchu v CHKO Jizerské hory. Územní studie rozvoje. Společnost pro Jizerské hory,
Liberec 2006
Pedersen, A.: Managing Toursim at World Heritage Sites: a Practical Manual for World Heritage Site
Managers. UNESCO WHC, Paris, 2002
Schemel, H.-J.: Hanbudch Sport und Umwelt. Ziele, Analysen, Bewertungen, Lösungansätze,
Rechtsfragen. Meyer und Meyer Verlag, Aachen, 2000
Schütten, H., Räth, B.: The Environmentally Oriented Tour Operator. A Contribution to Sustainable
Tourism Development. Ö.T.A., Bonn, 1997
Stříbrná, M: Venkovská turistika a agroturistika. ProfiPress, Praha 2005
37
Studie_CR
Přehled zdrojů informací na internetu
Agentura pro značení ekologicky šetrných služeb cestovního ruchu
Evropské komise
Cyklisté vítáni – certifikace Partnerství o.p.s.
www.ecolabel-tourism.eu
ECEAT – organizace v ČR
www.eceat.cz
Greenway Berounka – Střela
http://greenway.rakovnicko.info
Greenway Jizera
www.cesky-raj.info
Greenway Krakow-Morava-Vídeň
http://kmw.greenways.info
Greenway Moravské vinařské stezky
http://vinarske.stezky.cz
Greenway Praha – Vídeň
www.prahawien.greenway.info
Nadace Partnerství, Partnerství o.p.s., program Greenways – Zelené
stezky
Prázdniny na venkově – produkt SVT
www.nadacepartnerstvi.cz
Stezky dědictví – produkt SVT
www.heritage-trails.cz
Svaz venkovské turistiky
http://svazvt.cz
38
www.cyklistevitani.cz
www.prazdninynavenkove.cz

cestovní ruch v chráněných územích - Jizersko

Transkript

Podobné dokumenty

Zpravodaj České geologické společnosti č.17

KVALITNÍ KONSTRUKCE PRO SUCHÉ STAVBY – základní kurz