šrorn

šrorn
KREgLEN EHO
Fttfiru
AMU=DAMU+FAMU+HAMU
BORIVOJ
DOVNtKOVtc
rrt3rlilŮHo
ttlnu
@ Borivoi Dovnikovié,2007
Trons|ofion@ JiííJoroš,2007
1/
šIoL^
Ill'ltxÉilo
KREgtEIIY
KOTIKY
f tLnU
FILM
Jedinou podmínkou toho, obychom fi|m mohli noz1,volonimovon m
(imoge por imoge).
ie, oby byl snímÓn okénkopo okénku
Animoce pocházízlotinskéhoslovo onimo (duše).Pod|etoho onimovol
znomenÓ dÓvoti něčemuduši, něco oživovol,o onimÓlor ie u fi|mu
tv rce, kter;i ozivuie kresbu nebo pÍedměi.
K tomu, oby vznikl fi|m, nestočíien obiektem pohybovo|, o|e ie nutné
mu dÓt duši,myš|enku.
Animovot se mŮže vše, čímisme s to pohybovot pod komerou nebo
pÍed komerou snímÓnímokénko po okénku.To mŮže bf| kresbo, kroLičkosirek, |outko, kolrížpopíru nebo tkoniny, kÓmen v pŤírodě,ouio.
mobil no cestě, člověk...
V reÓlném fi|mu snímÓme reÓlny pohyb, obychom pŤi reprodukovÓní
opět zÍskoli reá|nf pohyb. PÍionimoci pohyb obiekiu umě|e vytvtiŤíme
o reprodukcídoci|uieme neskutečného,syntetickeho pohybu.
Kdyžonimuieme pÍedmět, pohybuieme iím pĚed komerou ioko celistvym obiehem, onimuieme.li kresbu, nemÓme skutečnyobiekt, kte.
obiekt i pohyb.
'm bycirom mohli hybot. Musíme vytvrÍňetzÓroveĎ
film.
pok
kreslenli
V sledkem ie
To znomenÓ, že kreslen1ifitm ie druhem onimovonéhofilmu.
-
JEHLY
/5
KOL!KY.JEIILY
V kreslenémfilmu ie obiektemkresbo.Kresbose tvoŤíno popíÍe,no
onimÓtorově sto|e. od onimÓioro pŤechÓzíke konturistovi,ktery ii
pŤenÓší
pod komerousnímoče.
no cé|uloid.Ce|u|oidkončí
věcí:kolíky.
Celyiten proces ie propoien iednou klíčovou
Pomocíkolíkr}udržuiemepo ce|ou dobu identickyvztiiemn1ipoměr
kresebke kompoziciobrozu.Ko|íkym no stoleonimÓtor i konturisto,
ďole). Podle tvoru ko|ík isou
isou toképod komerou(no snímocím
rovněžperforovrínypopíryo ce|uloidy.
popírbez perforocÍie pro onimoci neupotňebiteInf.
Pokres|en1i
F-TB,
Obr. I
&p
gEL
éD
Kolíky, precizně zhotoveny, se upevřuií no tenkou kovovou destičku
(pÓsek, plonŽetu).$iško ko|ft ie 7.8mm, coždostočuiepro noso7ení
více popírŮ (fÓ|ií)no|ednou.
Koždéstudio kres|enych filmŮ mri své kolíky o k lomu i odekvÓtní
perforÓtor (,,lochovočku,,,děrovoč), pÍísiro| pro perforovÓní popírŮ
o celuloidrl.
Animoce ie kres|enrÍhro.
Hrelme si s kreslenlimfilmem!
Obr.2
Neiiednodušším
systémem
isoudvo ku|otékolíky,coŽ
možnostpro omotéry
neilevněiší
neivhodněiší
o
|e
proložepok |ze pro perforovÓnípopír o celuloidr]
používol
konce|ÓŤského
děrovoče.
obyčeiného
ProfesionÓ|níprovoz vyžoduietŤikombinovoné ko|íky:dvo podlouh|é
museií byt po.
o ieden pros|Ťedníkulot1i.otvory pro podlouh|éko|í|qy
někud de|ší,
oby popír,,seděl"i pŤi
změnÓch tep|otyo v|hkosti.StŤední
ku|oryko|íksloužík v|oslnímufixovÓní popíruo otvor v popírumu.
sí mít ste|ny pr měr ioko ko|ik
(obr.3).
Obr.3
6/
šx,oLA
llLnu
KllJ!ExÉHo
ANlMÁToRsKÝ
Je žÓdoucí,oby všechnytÍiko|íkybyly horníhronou ve steinérovině, oby
moh|yslouŽitpro prÓci s proví|kemo provoÚh|1imtroiÚhe|níkem(obr.3).
Kolrky mŮžeme situovot no horní slronu zrÍběru (obr. 4 A), což
umožĎule ruce volny pohyb pŤi
kres|ení.Druhf zpr1sobje obrryk.
!eiší.Poněvodžkresby byroií pŤeObr.4
vÓžně u spodníhookroie formÓtu,
ie nellepší,isou-li pobliz kolíkŮ, neboť menšívzdÓ|enost od kolíkrj
gorontuie většístobilitu kresby.Čim |e kresbo od ko|íkŮdÓl, tím je
nebezpečíposunU popírunebo celuloidu větší.
sT
ANlrrÁroRsKÝ
Ve|ikou pŤednostík|osickeho stolu ie rotočnídisk
s dvoiímiiehlomi s kolíky(obr. 7), z nichžhorní
(někdy i oboie) lsou pohyb|ivé.To ie vhodné
pŤi onimoci porole|ních okcí dvou nebo více
figur nebo pii provÓdění iízdy pozodí o nrÍ|ožky
(o čemžbude ieč pozděii}.
obo stoly mohou b;it podle pŤrání
uzp sobeny pro nokl nění procovnÍ
plochy (obr. 5). Zkušenos| mluví pro lo, oby sk|on byl co neibtíž
horizontd|e, neboť stŮl byal obyčeině p|nf popír o rrizn1ichiinych
potĚeb o lo vše neustÓle klouŽe o podÓ no pod|ohu, ie.li sk|on desky
obnormÓlně větší.l'iose d noprovii |ištou,pŤipevněnouno dolní hronu
procovníplochy.
poIič
kv
ho kre.s|icípopír rovku 40 W o většístr}|dvě
desko
-,J
1. prÓce no popírus prosvěl|ovÓním
2. pr6ce no pouzovocímpopíru bez prosvětlovÓní
Obr.5
Budeme se věnovol prvnímu
re9uItíÍor zprisobu, protoŽe |e doleko pre.
sklonu
cizněiší(obr.5).
I
/l
K|osicky $ | potŤebuježÓ.
t
Ve světě existuiídvo zpŮsoby kres|enéonimoce:
Iišto
\
stÚt
Tokéstoly s prosvět|ovtÍním
isou
dvoiího druhu: s ro|uiícímdiskem o s fixníprocovníp|ochou.
K|osicky onimÓtorsky stŮl (obr. 6 A} mtí motové sk|o o iehly s koliky
oby si not čením
fixovonéno rotu|ícím
disku, ktery umožĎuiekres|íĚi,
pĚizpŮsobiIpolohu popíru pod|e ruky o tím získol iistěiší,precizněiší
toh, švih.
ts
AnimÓtorsky stŮ|bez disku (obr.
6 B) mtí fixovoné,o|e do|eko
většímotovésklo, vo|né ieh|y
s kolíky, které se po skle pohybuií zÓroveĚ s popírem.
Obr.6
PĚedností|ohoto s|o|u ]e |o, že
pĚi kres|enínení zopotŤebíoidčet diskem o velikost sk|o umožĚuie
prÓci i no věišíchformÓ|ech neŽ no slondordních.
U
vypínoče9
pio procovní lompu
Obr.8
o prbsvětIovríní
tokové ždrovky. Silněiší
ž6rovl<y pod procovním
sk|em se nedoporučuií,
poněvodžškodízroku.
Není vhodné instolovoi
do procovního sto|u zÓ.
Ťivkové osvět|ení, nebof
pod|e očních |ékoŤrjie
ž|utésvět|o obyčeinéžrÍrovky zdrovější než bílé
skňířko
no moterirí| svět|o zÓŤivkové trubice
(kierrÍ kromě toho toké
blikÓ).
Ani světlo procovní|ompy nod stolem nesmí b t pŤíliš
si|né,neboťze.
slobuie ričinekprosvětIeníno procovníploše.Pokud ide o denní svět|o,
neníž doucí,oby po dobu prÓce podoly no kres|icist | slunečnípoprsky.
Proto ie nejvhodněiší,ie.|i proslor pro onimrítorylehce zolemněn.
Vce|ku ie lepe se vyhnout velkym svěie|nym kontros|rjm.
Je proktické,sto]É|istrj|delšístronou u slěny, no nižvhodně zověsíme
po|ystyrénovoudesku no upevĎovÓní moteriÓlŮ, které musí míl oni.
mÓtor neustÓle pied očimo (vytvornépĚed|ohy,rr3znéskici, poznrÍmky
o p o d . )( o b r . 8 o 9 ) .
B/ šroLl
Kll'LlHÉHo
]linu
PAPÍR PRo
Mluvíme-lio onimočnímsto|ezoŤozenémdo celku oteliéru,do procovní sestovy, pok musíme pŤipomenout,Že procovních kres|ícíchp|och
pokročuií.lityto p|ochy nolevo i noprovo
není nikdy dost o ie iderÍ|ní,
od onimÓtorskéhoslo|u o isou-|ido|šíupevněnyno vo|n1ichstěnÓch.
Podobnéie to s n stěnn mi po|icemi o skĚíĎkomi,k|eréje vhodné
podle možnosli zověsit no všechnystěny v prosloru. PoiÓdek je ve|ice
PAPíR
Obr. t 1
No obr. l0 ie novržen velmi iednoduchy o pŤenosn1i,,pvh,,s většímmo|oqim sklem. ŽrÍrovko ie pohyblivÓ
o ie zošroubovÓno do vhodně kons.
truovonéhodrÓtěnéhostoiÓnku.
Obr.l0
"ft
p|cnžzi
DodÓme-li k tomu obo| z nepromokovéhop|tíinose zdrhovod|ovym
uzÓvěrem, ie prohicky pĚenosn1ionimočnístŮl pro omotéryholov.
PŤedpok|tídÓm,
Že isie všichninetrpě!lví,obystezočolikreslit,onimovot.
A|e dŤívenež sedneme zo onimočnístŮl, musíme se ieště seznÓmit
s několiko d leži|imivěcmi, bez kterych se pŤionimoci neobeideme.
Poněvodžide o kres|en fi|m, budeme somozŤeiměpotiebovo| popír.
/g
A}|ltAGl
Je tŤebo,oby popír pro onimoci byl dostotečněpr svitny, oby kreslíŤ
mě| moŽnost vidět no prosvěl|ovocíms|ole součosněco neivíckreseb
(ftÍzí).
Toké ie tiebo, oby popír byl co neitužší- no měkkém nebo
iemném popíru se perforoce pňi nosozovÓní nebo vysunovÓní ve|mi
snodno deformuií.Zo tŤetí:popír musí byt vhodny pro kreslenítuŽkou,
to znomentí - nesmí bp oni prflišhlodky, ole oni pŤíliš
drsny {zde
pochopitelně nemÓme no mysli pŤípodykdy r zn ch vlostnoslípopírr)
pro specitílnígrofické efe|<Íy).
využívrÍme
A
drj|eŽitou součÓstí onimoční prÓce o poÍtÍdeknelze udÉovot bez
pŤeh|ednépŤíproryo Účelnéhouložení- zeiméno popírŮ o celuloidťl
filmorych scén (zÓběrťl),kteréisou v prÓci.
Amotéii oť nezlrÓce!í odvohu. doaídoií.li se o všech těch početnych
technickychpotĚebrÍch'Kreslen1ifilm se dÓ poŤíditi zo velmi skromnych
podmínek.Techniko nikdy negorontovoloumě|eckéqisledkyl PŤitom
všemie drjležitÓhlovně lidskÓ ruko, to|ent.
PRo
ANIMAc|
t
Profesion lnÍ ve|ké oteliéry nokupuií popír od
q7robc v pŤedem dolednonych form tech, pňi
čemžneivělšímnožstvípŤipodrÍno stondordní
formrÍt.Stondordní formdt popíru (budeme ho
noz1ívo|s|ondordpopír)se umist,uje no plochu
sklo klosickéhoonimočníhostolu. No tokovém
popíru se kres!í scény od siondordního po
minimÓlní formrít(zobrrÍní}.
Obr. 12
ZĚídko ie z rŮzn,ich d vodr] potÍebo větší formÓl než stondordní
o k Íomu ie dobňe mí| určitémnožslvívětšíchpopírri, které pos$uií
možnosti kompozic od stondordního po moximrilní formÓt. Velik;i
popír rovněŽ posloužípii zobrrÍních,herÓ isou dÓ|e od iehe!, ii. mimo
ďondordní rozsoh (obr. l2).
koncel ňskypopír (formÓi A 4). Touto
Pro omotéryie neidosožiielně|ší
ve|ikostí|ze obstíhnoul s|ondordníformÓt zobr ní.
,{bychom moh|i popíru použítpro onimoci, musíme iei neiprve perforovot. Bez ohledu no lo, zdo jde o profesionrÍ|níči konce!ÓŤsk;i
děrovoč, dochÓzí čoslo nepozornfm zoch zením k nedokonol1im.
když se do děrovoče vk|ÓdÓ pŤíliš
deformovonym perforocím, zv|<išť
mnoho popírŮnoiednou.
l o / šr o l A
pnŮvoDNí
rr l3|lt!j|9-!jjlj
že fÓlie prochÓzí mnoho ruK ooškozenípeďoroce mŮže doiít i tím,
fÓzo Ěe...)
l;;; i"Ý'".,n íko4i.o, ruko mo o ni mÓtoro,
Pro oprovnézpevĎovÓní roztŤepen1ich
nebo notÉen ch perforocípopíru po.
užiieme lepícípÓsky, kierou pŤedem
proděruieme, rozŤežemeno kousky
o pok |epímepŤesko|íkyno místo.
kresbo sprÓvně
Koždy pokres|eny popír musí byt očís|ovÓn,neboťien
provou
cenu. Symbo|
onimovÓní
opotňenÓ poŤodovyrriti'!"i 1o n.o
vrstvo.
||.
z6bér,
4 ||.29 znomenÓ: 4.
pŤe.
číslice
29. Í6ze.ProtoŽese tytéž
mezi
píšeme
ie.
nÓšeiíi no celuloidy,
l
obyse 1ri;nimini,ii1":tt; I
perforoci,
pole komery(obr.14).
i
i
I
7,)
ft|
ffi
iv do zorného
I ii__-_-_-- -------.1
{'Prostorvprovo .od iehel ie vlyhrozen
É|
e 4[Žle
pokyn m onimÓtoro Í6zoíi,o čemž tj
obr.l4
pĚí|eŽitosti.)
Lude iečpĚido|ší
musí no svém
l zde ie nomístě opokovol rodu o poŤÓdku; onimÓtor
PoŤÓdek
popírech.
v
neutopit
se
oby
sto|e udÉovot systemotickyiŤÓd,
popír,
prÓzdnf
nošel
okomŽiku
o pr"nr"a mu pomŮže, oby v kožlrim
otd.
vrstvy
lll.,
skici, kompoziie, typy, fÓ|ie |., ||.,
fi|mu nozyvÓme
JiŽ několikrÓt isme pouŽi|ipoimu fÓze. Tok v kres|eném
kreďenf film
něiokf
KdyžŤekneme,Že
popi. n"Lo
o"i-ii"i
"eluloi.d.
4 000 kusťl
*J l ooo.to)r, pok lo znomenÓ , ie ie pro něi nokresleno
popírŮo zkopírovÓno4 000 kusŮ ce|u|oidŮ.
noz1iv me
Zonimovoné ÍÓze (popíry)iednoho filmu (nebo zÓběru).
(tuŽkovÓ
tuŽko
iJto (ruzt"vÓ onimoce1.Á iekneme.li, že ie ukončeno
(uzovÍeno
oni-o."1, pok to znomlnÓ, že ie onimoce zkomp|eiovonÓ
prÓce v tuzce) o že ie moteriÓ| pŤiprovenpro kopírovÓní.
Tužkovouonimoci iednoho zÓběru srovnÓme do desek, no nichž zoznočímeiméno
fi]mu o čístozÓběru, pňípodně (pro lepší
orientoci) popis zÓběru.
@,ú
Totéžpozděii provÓdíme s celu|oidy.
PRliYoD1.i
tIsl
LlsT - oKÉNKovÝ
íoKÉxxoYÝ
scÉNÁŘ /ll
sGÉxÁŘl
Jest]ižeisou pro onimovÓní nepostrodote|néiehly s ko|íky,pok totež
p|otíi o prŮvodním|istu.
Pr vodní lisl, anony téžokénkory scénÓi, je písemn1i,kodifikovon
zp sob dorozumívÓnímezi režisérem,
onim toremo komeromonem.
Režiséro onimÓ|or zonesou do prŮvodního listu všechny pokyny komeromonovi, tykoiícíse Í6zí,pozodí,činnostikomery o trikovéhosto|u
pro koždyiednor|iry zÓběr.
Bez prŮvodníholistu isou zonimovonéfrÍzeneupoiŤebite|né.
Koždéstudio kres|enéhofilmu ve světě mrísvŮi v|ostnídruh pr vodního
listu, vychÓzeiícíz trodice o podmínek prÓce. Popíšemesi zde ieden
z iednoduššichtyp , krerf vychÓzí z omerickéhovzoru o kŤeréhopoužívrimei my (obr. 16).
.|20
KoždtístrÓnko pr vodního listu obsohuie
okének (fi|movéhoprÍsu), ti. 5 sekund čosovémíry. Sekundy isou zŤetelně oznočeny,coŽ
nopom hd snodněišímuvizudlnímuvnímÓnÍčosu.KoŽdÓ sekundo mÓ
24 okének (obr zkr]).
V piípodě, Že procuieme podle zoznomenoné hudby nebo dio|ogu,
okén.
budeme potŤebovotčíselnéÚdoie v druhé, svis|éko|once (čís|o
ko). Pro kontinuitu čís|ovÓníbudeme potŤebovotien l00 okének no
s|rÓnce, tokžezbytek 20 okének odstiihneme nebo pŤeškrineme.
V prvnívodoromé kolonce oznočuiemenÓzev fi|mu {nopŤ.N.N.), čísloztÍčísloIistuioho zÓběru. Do dlouhéprÓz.
běru (nopĚ.6), iokoži poŤodové
zopisovot
dnérubrikym žeme
iokoukoli zÓsodní pÍipomínku,nopŤ.popis
oznočení:použitéÍ6zeze zÓběru 4,, o tok pod.
zÓběru nebo ,,červené
První svisl kolonko ie vyhrozeno popisu hry event. okce. Tu mťlže
vyplnit bud,režisérpŤed onimovÓním nebo onimritor pÍi onimovÓní.
Detoi|nípopis ie mnohoslronně užitečny,mimo iiné k Ťomu,oby mohl
v koždémokomžikukdokoli z fi|movéhoštríbuziistit, k čemukterríf ze
o okénko potÍí,coŽ zvl šťpŤiidevhod pŤikorekturÓch onimoce.
TĚetísvislékolonky se ryužívriien tehdy, kdyžkresbo no obrÓzku m|uví.
diologu.
Sem se zonÓšítan.vokolizoce podle rypisu pŤedemnotočeného
DrÍ]nÓsleduie kolonko pro Údoie o scénogrofickfchpozodích (krdtce:
r2/ axotl
Írl3LlxÉHo
!lLnU
PRÚvoDNí
LlsT
-
oKÉNKoVÝ
scÉNÁŘ
/l3
pozod{. Jes|liŽe se v ztÍběruiedno pozodí prolínÓ v druhé, bude ze
zÓznomu v pr vodním|istuzŤeimé,během koliko okénekse tok děie.
V dolších kolonkrÍch isou písemně zochyceny poznrÍmkyo plÓnech
(vrstv ch) ce|u|oidrj, no nichž se provÓdějÍ okce - od šestévrsfvy,
kter ie ne|blížpozodí, ož po první,kÍerÓ ie neiblížkomery. Do těch
kolonek onimÓlor zoznomenÓvtí změny Íázíg prolíntÍníuvnitÍ nebo
mezi iednoflivymi vrstvomi.I
No prové stroně pr vodního listu isou pokyny komeromonovi: Údo|e
o zobrÓní, o vertikÓ|ním pohybu komery i o horizontÓlním posunu
trikového stolu, zotmívÓní,rozlmívÓní.pro|índní,iízdyhorních o do|.
ních iehel, iízdypozodí otd.
Jok se sprÓvně vyp!řuie prŮvodní|ist během onimoce, o tom budeme
detoilně mluvit, ožzočneme ,,pohybovoi,,kresbomi.
PrrJvodnílist putuje se zÓběrem ož do skončeníonimoce. Po dobu
konturovÓní o kolorovdní kreseb zrjsttÍvÓve štríbuo potom se znovu
vrocí k zÓběru, oby s kompletnímmoleriÓ|em nokonec došel ke komeromonovi.
Nedbo|e vyp|něny prr}vodní|ist norušuie spoluprÓci o dorozumění
mezi režisérem,onimÓtorem o komeromonem. Jestližese chyby v prŮvodním listu neoprovípÍed lím, než se doslonou pod komeru, vyidou
nedostotky noievo ož pŤiproiekci procovníkopie, o to ie pozdě o ie to
zbytečnědrohé, protožemusído|ítk novémusnímÓní.
Jok ie vidět, onimÓtor mÓ bfl neien dobrym kreslíŤem,o|e toképedonticky7m,,Účetním,,.
l) V nošem kres|cnémfi|mu ic vŽiréoznočovÓnÍv opočnémpoŤodí:ncib|ížk pozodí ie vrstvo první,
pok druhÓ otd. ož k ncihorněišípÓté, crlonl. šoslévrctvě. - Pozn. pŤck|.
Obr. 16
r2/ 3xo!l
Ílt31lxÉHo
;ILnU
PRÚvoDNí
LIsT - oKÉNKovÝ
scÉNÁŘ /l3
pozodfl. Jestližese v zÓběru iedno pozodí prolínrÍv druhé, bude ze
zÓznomu v pr vodnímlistu zieimé,během ko|ikookénekse tok děie.
V do|šíchkolonkÓch jsou písemně zochyceny poznÓmky o p|rínech
(vrstvrích)celuloid , no nichž se provrÍděiíokce - od šestévrstvy,
ktertÍie neiblížpozodí, ož po pnrní,klerÓ ie neibliž komery. Do těch
kolonek onimdlor zoznomenÓvÓ změny Í6zío prolín ní uvniti nebo
mezi iednotlivymi vrstvomi.r
No prové s|roně prťlvodníholistu isou pokyny komeromonovi: Údoie
o zobrÓní, o vertikÓlnim pohybu komery i o horizontÓ|ním posunu
irikového s|o|u,zotmívÓní,roztmívÓní,prolínÓní, iízdy horních o do|ních iehe|, iízdypozodí otd.
Jok se sprÓvně vyp|Ďuiepr vodnílisi během onimoce, o lom budeme
detoilně m|uvit,ož zočneme,,pohybovo|,,kresbomi.
Pr vodní list putuie se zÓběrem ož do skončeníonimoce. Po dobu
konturov ní o ko|orovÓní kreseb zristtívÓve št bu o polom se znovu
vrocík zÓběru, oby s kompletnímmoteri<Í|em
nokonec došel ke kome.
romonovi.
Nedbo|e vyplněny pr vodní |ist norušuie spoIuprÓci o dorozumění
mezi režisérem,onimÓtorem o komeromonem. Jestližese chyby v prŮvodním |istu neoproví pŤedtím, než se dos|onou pod komeru, vyidou
nedostotky noievo oŽ pŤiproiekci procovníkopie, o to ie pozdě o ie to
zbytečnědrohé. protožemusídoiít k novémusnímÓní.
Jok je vidět, onimÓtor mÓ bfi neien dobrym kres|íŤem,
o|e toké pedon.
tick1im,,Účelním,,.
obr. l Ó
l } V nošem kros|cnémfilmu ie vŽitéoznočovánív opočnémpoiodÍ: ncib|íŽk pozodí ie vrs|vo první,
pok druhÓ q|d. ož k ncihoměiší pÓté, cvcn|. šcs|évrc|vě. - Pozn. pŤek|.
|1/
Kll'ilr.ÉHo
šxoLA
KomPoHovÁrrÍ
O
Fllnu
oBR Azv -7ABRAN
l
Obr. l7
o.
Obr. 18
Obr. l9
Obr.2O
A
SEKUNDACH
/15
popír o oznočímeje v rozích od písmene
,,A" dá|. No popír poznomenÓme nÓzev fil.
mu o čís|ozÓběru (obr. 19) o uložímeho
spolu s pr vodním listem.2
PŤechodrjz form Ťudo form<Ítu
se pŤisnímÓní dociluie kombinovÓnímpohybu vertikrí|ní
komery (nohoru o do| } o horizontÓ|ního
stolu (rychod - zÓpod, sever - |ih) nebo
rolocí(obr.2l).
Ted,konečněnosto| čos,kdy sedneme zo kresIícístťllo vezmeme do
ruky tužku.
Pro stovbu scényneiprve určímezobrání, vfÍez,v němŽ se budou konoŤ
okce kres|enéhofilmu o iehožse bude držetkomeromon pžisnímdní
zÓběru. Už pňedtímse musímeseznÓmit s možnostmitrikovéhoslo|u,
no němžbudeme fiIm snímoto poznot minimÓ|nío moximÓlníform t,
ktery mŮže komero snímot. Stondordní formÓt ie někde mezi těmi
dvěmo exlrémyo pochopitelně zÓ|eŽíno onimočnímstole o ďondordní
ve|ikostipopíru,event. pouz ku (obr. l7).
Form tél,které isou vě|šínež ďondordní,
používÓme(iok isme si Ťek|iuž dŤíve)ien
ziídko, neboť i ve|ikost pr myslově Ťezo.
nych popír o celuloidrj se Ťídíslondordem. ZnomenÓ to tedy, že se pňi komponov ní okcí budeme pohybovot od
stondordu k minimu (obr. l8).
Nelekonomičrěišío neiproktičtěiší
ie procovot se stŤednímive|ikostmi, s nimiž m žeme ,,pobíhot,,po stondordním popíru
(o ovšemi celu|oidu)o nemusímepro vÝp|fwot většímiporozněišíposun zobr<Íní
píryo celu|oidy(obr. l9).
od iehe| by nemě|o
VzdÓlenost zobrÓní
.|,5
cm, čímžmimo iiné
byt menšínež
zoiišt,uiemeto, že číslovÓníno ce|u|oidech se nedostone do zorného po|e komery (obr.20).
Někdy budeme pňi okcích iednoho zrÍbě.
ru potžebovotieden, iindy více formÓlŮ,
k některyimse budeme možnÓ něko|ikrrÍt
vrocet. BezprostŤedněpŤedsnímÓnímdokončenychceluIoidŮ o pozodí prověŤíme
ieštědrívěišízobrání o provedeme konečné zokomponovÓní.ZobrÓní event. formÓty koždéhozÓběru nokres|ímeno zv|ríštní
KRESBACH
Obr.2l
Spouštěnímkomery (kterÓ se posunuie po
fixní ose) se form t zmenšuje, kdežio zve.
dÓním se zvětšuie - rezuhÓlem ie pňibližo.
v nínebo vzdolovÓní od kresby.Horizont |ní
posun sto|u umožĚuie ,,chŮzi,, komery po
nokreslenéscéně{ponorÓmov ní,švenk}.
Popso|i isme princip prdce trikovéhos|olu i komery zÓroveĚ, obychom
onimÓtorovi zočÓtečníkovipodoli zriklodní informoce o zochÓzení
s formÓfy, pozicemi. o kompozičníchmožnostecho o rŮzném využití
trikovéhosto|upii onimoci bude Ťečd |e.
o
KREsBÁCt|
A
3EKuNDÁcx
Piedevšímmusíme vědět, že fi|movy ptÍs s nošimi kresbomi poběží
rychlostí24 obrázkŮ zo v|eŤinu.sToto zÓklodní mírofi|movéreproduk.
ce nÓm bude sloužit|oko sŤrilé
vodítkopÍi onol;ze o vyfvtÍĚení
pohybu.
=1sek.
Obr.22
To by znomeno|o, že pro pohyb, ktery trvo l sekundu, bude tĚebo
nokreslit24 kreseb.
2) V nošíproxi znočímeve|ikos| íorméŤuniko|i písmenem ,,A,,.o|e písmenem ,,F. s piís|ušnm
čís|emtoho kterého íormÓtu uniÍikovonéhoformÓtového vzoru. Nopč.: - 12c, {centric$i), .F "F
1 1/2" , ,'F - 8 Exc,,(excentrick }. - Pozn. pŤek|'
3) No rozdí|od 24 obrÓzk zo sekundu ve fi|mu je v te|evizníchstudiíchběžně zovedeno frekvence
25 obrÓzkŮ zo sekundu. - Pozn' piek|.
|BI
šKof^
xlt'ttxÉHo
ČAsovÁNí
ÍlLnU
qisledkuprÓce poskytuieonimÓtorov!vz{1zv|Óštní
V bec to očekÓvÓní
No rozdí|
pouou neiisioty, r!ua.," io.i zkušenéhoprofesionÓlo.
"- pbdobne ioko hudebnísklodote| vidí onimÓlor
lJ iinri.r'.woréťl
vys|edeksvétvorbyožve chvfli reprodukce.
Je.li noše kresbo v zÓběru stotickÓ o my se rozhodneme, že se
v určitémokomžiku pohne o vyběhne ze zÓběru, pok to provú.
díme zrychlením.V tom piípodě
opět neiprve vyideme z čosové
míry pohybu. Rekněme, že to
bude mezi p l sekundou o sekundou. V/chodiskem bude zÓ.
ktodníbod (l) o nÓs|edovně si
rozdě|íme fáze se zrychtením.
No obr. 27 vidíme iedno tokové schémo, podle něhoŽ koule
opustí zúběr zo 16 okének (8
fÓzí, nepočítÓme.|iovšem první,
stofickou).
V opočnémpÍípodě(obr.28) ide
o vstup kou|e do zÓběru ve zpomo|ení.Pos|oužínÓm obdobné
rozdě|ení - ien teď první bod
z obr. 27 bude pos|ednío no
něm se kou|e zostoví.
obr.27
+32
-
TIMING
/19
PiipomínÓm popsony pÍiklod rjspory nebo rocionolizoce ien proto,
obychom se už od počÓtku tímto zpŮsobem učili mys|et. Vzh|edem
k tomu, že ie koždÓ onimovonÓ fÓze rukodě|ntíčinnost,musíme se
pŤi tvorbě kresleného fi|mu snožitvyužítvšech moŽností,kÍerénÓm
zmenšípočet kreseb (pÍirozeně ovšem tok, oby tím netrpělo kvolito
dí|o).ZÓklodní tokovou moŽnoslí ie několikeré vžitístein1ichkreseb.
o |om budeme ostotně ieště mluvi| ve zvlÓštníkopito|e o pŤi dolších
pĚí|ežitostech,
kdy to bude vhodné.
Pohyb obiek|u stÓlého tvoru po rovné linii ie neiiednoduššípÍípod
onimoce o pňedchÓzeiícípÍíklody nÓm mě|y pos|oužitpro ÚvodnÍ
pochopení. V proxi se tokové pohyby Ťešívo|í
iednou fÓ|ií, kÍerÓ se
podle schémotu protÓhne pod komerou. Animoce obiektu po kŤivce
technikou ko|Óže,
vyžoduieiiž ňodu kreseb (pokud se zÓ|ežitosineŤeší
o|e to ie iižiinÓ kopito|o).
Kresbo 29 nÓm pŤedkltÍdÓ
pŤíkIod,kdy kou|e prochÓzí
zÓběrem po kŤivce, kÍerrí
m že pŤedslovovolvertikrílní
pr ŤezdrÓhy, po níŽse kou.
le pohybuie podle zÓkonr]
hmotnosti se zpomo!ením
o zrych|ením.24 Íazi a 2
- trvÓní okce: 48 okének
neboli 2 sekundy.
Obr.29
Obn 28
A nyníieště rodo pro šetňení.
drÓze,
Vyslqdne-li se vÓm ve filmu pŤfleti odlet téžekoule po téže
využíii
žete
M
kreseb.
série
dvě
o
nlmusíte zprocovÓvot dvě schémoto
mít
(obr.
budete
27),
(kresby)
ien
steiného sihémotu o steinéfÓze
číslovÓní:
|istu
obrÓcené
prŮvodním
fro novrot koule do zÓběru v
-3,3 -2,2 - 1 9,9 - 8,8-7,7 - 6,6 - 5,5 - 1,4
SomozŤeimě tokovou rocionolizoci mŮŽeme použí|ien ve.anlÓštních
ve
piipoa..i.' (kdyžnopŤ.ide o geometrick1iivor nebo hmotu, kter ie
směru pohybu neutrÓlní).
Jok ie vidět, u koŽdéhoz Uve.
den}ich pŤíklod isme počítoIis r zn m trvÓním okce, od pril sekundy
do dvou sekund. Zob1reime se nyníiímio problémem, podíveime se,
noko|ik !e to pro onimoci dŮležité.
člsoYÁNí
ÍtnlrrG
Cit pro čosovyprŮběh pohybu ie nezbytnou v|oslnostíkoždéhodokonoléhoonimÓtoro.
Anglické s|ovo TIMING pro svou odekvd|nost trvole zdomÓcně|o ve
filmovénomenklotuÍe.Timing znomenÓ zochÓzenís čosem,orgonizoci
2o/ strolA
Íl13]lxÉno
!tfnu
ČAsovÁNÍ-
čosovychpoměrri mezi iednot|ivymise|olencemi,scénomi,
čosu,Ťešení
pohybyve filmu.
Uvedine si tokovy pĚíktod:Figuro veide do zÓběru, zoslovíse uprostied
formÓ|u, ohlédne se, polekoně vykŤikne(poněvodžněco spotií) o ze
zrÍběruvyběhne (obr.30).
Obr 3O
tr ,W
-tu
@
V tokovémtextovémi kresebnémpopisu ie všeiosné,kromě iediného:
iok ie ro s čosem? Jokou rychlostíveide figuro do zÓběru, iok d|ouho
bude hledět pĚed sebe, kdyz se zostoví, iokou rychlostíse oh|édne,
v lďerém okomžiku se |ekne, po ioké době vyběhne ze zÓběru, iok
rych|e to učinío kolik čosu po tom ieště ponechot do konce scény
(stŤihu)?
Jest|iže|o určíme,Ěeši|iisme timing - ovšem|en pro tento ztÍběr.Steině
iok ie lÍebo uvésl do čosovychrrz|oh tuto scénu se scénou pŤedchozí
i scénou nds|eduiícío rovněž tok celou tuio sekvenci s ostotními
rytmu ce|éhofi|mu. Kdyžpo
selorencemi,obychom docí|iližtÍdoucího
proiekci zkonslotuieme, že ie film kompozičně, rytmicky v poŤÓdku,
že |e timing o.k.
ÍíkrÍme,
Zopokuieme zde tvrzeníz počÓtku této kopitoly. Dobryim onimÓtorem
nemrjžeby| |en, komu chybícit
(bez oh|edu no to iok zdo|ny ie kreslíŤ)
pro čosovoumíru.A k tomu dodeime: i kreslíĚstŤedníkvolity m že b}it
dob4im onimÓlorem, m -|i cit pro timing.
Poněvodžteď m|uvímeo onimoci, o pohybu kresby (režienení pŤedmětem této knihy), budeme věnovol pozornost čosov ní, které mÓ
vztoh k onimoci iednoho zÓběru onebo |épe,kieré souvisís problémy
onimovÓnípohybu.
KdyŽ isme si všímo|iobr. 25 o demonstrovo|i si |et kou|e pŤesformÓt,
Íek|iisme, že budeme pŤedpoklÓdot rychlost p l sekundy. PročprÓvě pŮ| sekundy? Jok isme doš|i k této hodnotě? DÓ se to změŤil
chronometrem?
TlMING
/21
Dlouhotrvo!ícípohyby o komp|etní okce není |ěžkéměňit. K
tomu
n m sloužíspor|ovnístopky, k|eré jednou rukou uvÓdíme do
chodu
o steině.|ok zoslovuieme. Ručičko
ukozuie sekundy i ieií dfly. Existuií
i speci |nífilmovéstop.ky,u nichž
isou sekundy 'o.aálány nto24 dí|i,
o|e ty isou znočně drohe o pĚitom nemoií vyíozně bohotsi pĚednosii
než sportovnístopky, u nichžisou sekundy dě|eny v desetinoch.
Prob|ém ie s.krrÍtkymipohyby, heré nemŮžeme měŤit obyčein
m
zp sobem, neboťmrižeiít o čosovoudétku 3 okének. V tom pripode
sÓhneme po zkušenostech
fyzikŮ,heĚípro měŤení-ĚekněmenÉiokeho
zvukovéhochvění- počíiojís veličinomiprriměmych hodnot.
Zde ie pňíklod:Chceme vědět, ko|ik okének m
krok, iehožchorokter isme si urči|i,když
isme roz.
procovÓvo|i okci v technickémscénÓŤi(obr. 3l).
Vezmeme do levéruky stopky o do provéfiomostei.
PĚedstovímesifilmového hrdinu ioko chodce, pŤevez-meme rytmus ieho kroku, stiskneme stopky
o flomos|rem pŤedsebou v rytmu koždéhokroku
udělrÍmeznočku o pŤesněpo ukončenípěti sekund všechno zÓroveĚ
zostovíme.
Pět sekund vychazt no 120 okének. Po.
čet l20 vydělíme počtem provedenych
znoček (krokŮ) o dostoneme počet okének |ednoho potŤebnéhokroku.
Jest|iže|sme zo pět sekund zochytili l4
znoček,pok no ieden krok nÓm vychdzí8
okének(obr.32).
"'i!,,7;1),
Obr.32
Stejnym zp sobem mŮžeme změiit
iokkoti krrÍtky pohyb. Jen ie
poiŤeboho pŤevést
v pohyb provide|ně se opoku|ícíá pok ho měŤitpo
pět.sekund.Dělenípočtul.20 počtemprovedenyih znáeek da h|edony
početokének tohoto pohybu.
Všechnyos|olnÍokce, kleré se nedojístopkomi změii|, ole kterésvym
v}Íznomemo spoluprisobenímdotvÓŤeiío vylepšuiífi|movédílo - žeší
zkušenos|ioko plod d|ouhéproxe o piínéprÓce.
Zkušenyonim tor dok že rozlišovolčosovouhodnotu jednoho, dvou,
.
í, aYÍ,šesti,desítiokének o rozdí|ypŤeměřovot v onimoci pohybu.
22/
šxoL^
HLAYNí
xttJL!xÉHo
lÁz-
rlLtU
A
HtAvNi
|tlzlrÁz-
Jok ]sme si povědě|i, pohyb no filmovém púsuse sestévÓ z ce|éÍody
pohybovychfÓzí. PočetÍázízávisíno trvdnípohybu. Nopiíklod b|eskovy
rozmoch boxerovy ruky získÓme pouhymi dvěmo okénky,zotímco pro
něžn.ipohyb motčinyruky nod spícímdítětembudeme potňebovoti 48
okének. Pro pohyb boxero nokres|ímetedy iednu fÓzi, ole pro motčin
pohyb olespoĎ dvon ct.
Avšokpohyb ie nutnédefinovotieho zÓklodními,krojnímibody, které
v onirnoci noz;ivÓme h|ovnífÓze (extrémnípolohy).
obr. 33 (|et mušky v 24 kresbách} ie iednoduchym pŤíklose z více
dem okce, sk|rÍdoiící
pohyb o definovoné určitym
počtem hlovních Íází.Y tomlo
pňípodě mÓme čtyŤipĚímočoré pohyby se šestihlovnímifrí.
zemi (1,5, 9, 14, 19 o24l o mezifÓzemi.
No schémotuiosně vidíme,že
první pohyb mušky ie určen
hlovními fÓzemi l o 5 - o mÓ tňi meziÍáze: 2, 3, 4; druh;i pohyb
s h|ovními fÓzemi 5 o 9 md roké tňi meziÍéze 6, 7, 8; tňetípohyb
'|4
.|0,
l l , 12, "I3- otd'
s h|ovnímifÓzemi 9 o
čtyĚimezifÓze
Obr.33
Není.|i k onimÓtorov/m kresbÓm pŤipo|enž6dn,izv|rÍštní
nÓvod, provÓdí se f zovÓní tok, že se dvě h|ovnífÓze spoií po|Ťebnympočtem
mezlÍézí,|ogickyich fÓzí, geometrickou |ronsformocí iedné kresby
v druhou.
obr. 34 ukozuie pĚíklodiednoduchého fÓzovrÍní:kruŽnice se ve tĚech
táz:ch pieměnilo neikrotšícestou v troirihelník tokzvonym stňedovym
syslémem.To znomenÓ , že loze 3 |e exoktnímgeometrickym stňedem
.|
mezi o 5, fÓze 2 stŤedemmezi l o 3 -o fáze 4stňedem mezi 3 o 5.
A MEzIFAzE
/23
Ještě |épeie to vidět, když jsou
obě kroiníf<Íze
no iednom místě
v zdběru, no rozdí|od prvního
pŤíklodu, kde ob]ekl pri své
lronsformoci pu|ovo| z levé no
provou sfronu zÓběru (obr.35)'
Pokud dvě krojníhlovnífÓze (extrémy)nes|očídefinovot pohyb,
pok onimÓtor mezi ně vk|rÍdtí
meziextrém(v nošem poietído|.
Obr.34
ší,stŤedovouh|ovnífÓzi).
Meziextrém ie s|Ěednís|oup, pilíŤ,nosník moslu mezi dvěmo
extrémy.Jím pohyb oni nekončí,
oni nezočínÓ.meziextrémmrJže.
me toké povožovot zo meziÍázi,
ole zo meziÍézise zv|ríštním
rjko|em, o němžisme hovoŤili.Kres.
bo meziextrému slouŽí ÍézoŤi
joko informoce pro vyp|Ěov ní
pohybu dolšímifrÍzemi.
Obr.35
No obr. 36 vidímeonimoci kroku pomocíextrému
1 o 7 o definov ní pohybu meziexlrémem. No
ÍrÍzoÍi
zŮstdvÓ v7p|něnípohybu Í6zemispojuiícími
kresbu 1. se 4. o 4. se7-
H|ovnífÓze kreslíonimÓlor (hlovníonimÓtor nebo ieho pomocník).
MezifrÍzeprovrÍdífÓzoĚ pod|e podk|odu hlovníchfÓzí o onimÓ|orovych
písemn ch nebo ÚslníchpokynŮ.
FÁzE
Obr.36
Kdybychom v doném pŤípoděneposkyt|if<Ízoňi
meziextrém, mě| by pro ftÍzovÓníhtovnímifÓzemi ,|
o 7 bezpočei možnostío muse| by si |ednu vybrot.
A|e to není ieho povinností,tento Úkot pŤipodÓ oulorovi onimoce onimÓtorovi' Zejméno meziexlrém 4 v|rozně určujechorokter chrjze
figury o v.té fozi ie nezbytné upĚesnii vyšku h|ovy, noklonění tě|o,
vyškuo po|ohu chodid|o,kterése pohybuie opod.
Ve|mi čostoonim |or z dŮvod zvl štníhozrÍměrupŤispecifickémpohybu figury profÓzu|e ce|y pohyb do konečnépodoby o iozori ponechÓ
jen podrobnédokončeníkresby.
ztt
šÍof^
Klt3lrxÉxo
;tlnu
HLAvNÍ
ShrĎme tedy: E|ementy onimoce musí
-)fyj
velmi pĚesně určitonimÓtor o fÓzoĚ se
{
|ěchto elemenlŮ držípŤikompletoci po.
hybu. Mimo ridolri o fÓzovÓní, kteréfÓ.
,.í /
zoŤ ,,vyč|e,,zpoměru mezi iednotliqimi
hlovními ÍÓzemi, když si ie srovn no
kreslícím stole, noide pŤímépokyny
oa -@o zpŮsobu Íázování v do|ním provém
rohu popíru (pohybovéškrály-obr. 37).
Obr.37
/ ?5
E**-9
'i+
Kdybychom se zočolitrÓpit s konstrukcítáze 2, potom Íáze3, pok frÍze
4, to znomenÓ, že bych9m kresli|iftízepod|e číse|ného
poĚodí_ och,
ouvej! To by by|ovelice klopotnÓ dĚino.
ffi
Podíveime se no obr. 38 no něko|ik pŤíklodŮonimÓloroqich pokynr3
- škÓ|, určenychÍ6zcŤi.Z nich pozntÍme početfÓzí, ieiich rzÓ|emné
uspoŤddÓní o poměr k h|ovním fázím. S pňíklodem A isme se již
sezn mili: tíi féze isou uspoňÓdÓny mezi extrémy stÍedovyimsystémem.
HHffi9"-Ť-9
ABCD
Obr.38
V pĚíkloděB mome pět mezifÓzí se sieinymi yzdÓ|enostmi, ole stŤedovyi
syslémpostihuie ien fÓzi 4, zotímcodo ostotníchfÓzí dojdeme dě|ením
no tĚetiny(mezi 1 a 4 o 4 o7|.
Piík|odC n m ukozuie typicky pŤípodse zrych|enímno počtÍlkuo se
zpomolovÓním no konci pohybu, kde isou všechny Íoze rozmístěny
siňedovym systémem:Íáze 4 ie stÍed mezi l o 5, Íáze 3 mezi l o 4
o fiíze 2 stÍed mezi ] o 3; podobně ie to v druhé čÓsti pohybu. Ještě
něco: kresbo 5 ie meziexlrém(ďĚedovÓ hlovnífÓze onimrÍtoro}.
A ied,iu mÓme jeden snozšífÓzoŤskf
ko|, hery se pokusímevyrešir(obr.39)'
A MEzIF^zE
od onimrÍtoroisme dostoli dvě hlovní ÍÓze_ extrémyl o 5 s pokynem
vytvoŤit|ii mezifÓze stĚedoqim systémems lím, oby figuro me|o stole
noloženéruce, tj. opisuje |imi oblouk (hrdinocvičí).
Co uděl me?
q-\Í
V pĚíklodu D isou toké tŤi mezifÓze
(ioko u A}: fiize 3 je zde rovněž ve
stŤedu mezi extrémy,o|e 2 o 4 isou
umístěny|Ěetinovymsyslémem poblii
extrémŮ.
FÁzE
c
Obr.4O
Pňipomíndmvom stŤedovyo tĚetinovysystém,o k|erémisme se čos|o
zmiĚovo|iv tétokopito|e. StŤedovymsystémemse fiÍzovÓnípodstotně
ziednodušuie,o prolo ho tedy uŽiiemepŤinošemÚkolu. No obr.34 o 35
isme si ukÓzoli pohyb, hery !e sesloven do Íázi s|Ěedovymsystémem.
Pro f zovÓní zobr.39 vytvoŤímene|prvefezi 3 ioko (geometrícky)stred
mezi exfrémyl o 5, polom fázi 2 iokostňed mezi l o 3 o nokonec fÓzi
4.mezi3o5(obr.40).
Delší proxí dosÓhne tázoí nezbytnépreciznost. o potŤebné
orienloce v kons|ruovÓní stŤed.
ních |inií mezi
rÚznfmi kresbomiex|rém o fÓ.
zí (obr.4l).
Obr 4l
?6/
šxoLA
Krt'ttr.ÉHo
Fl]nU
HLAVNÍ
o něco těžšíie fÓzovÓní tŤetinovymsystémem,pii němž
dvě meziÍíze(obr-42). V pŤípoděA isme
se vyhledrÍvoií
nokres|i|iiednu ze dvou fÓzí {nopi. 2). Druhou (č.3} BQ*.*9
vytvoÍímestÍedovfm syslémem, pok 2. o 6. tŤetinoObr.42
vym systémemo 3. o 5. opět stiedovyimsyslémem.
"E**9
FÁzE
A MÉzIF^zE
/27
Zojis|éisle zpozorovoli, že některÓ číslov textu |sou zokroužkovonÓ,
některríneisou. Abychom od|iši|iklíčové
onimÓtorské kresby.opotŤu|eme poĚodov číslohlovníchfÓzí iok no popírech,tok iv-prŮvodním
listu kroužkem (obr. 45).
Obr.45
Užiiečnost
tohoto opotňeníse n m proievípŤikontrole nebo korektur<ích
onimoce.
*
Obr.43
No obr.43 mÓme pŤíklodyzobr.4l, kde by|y rozděleny stŤedovfm
syslémem,o zde ie budeme fÓzovot syslémemtŤetinovym.
Toto isou zék|ody,kteréie tiebo zvlÓdnout tok somozÍeimě ioko ch zi
nebo d}ichÓní,neboťfiízovÓnípozdeii ryŽoduie mnohem většíorienloci
pohybťr.
v onolyzovÓní o komp|etoci doleko s|ožitěiších
Proto by nemělo b1itzočÓtečníkovizotěŽko cvičit.cvičito oričitftizovtíní
rŮzn1ichpŤíklodri,od iednoduchych tvorŮ ož po komplikovoné kresby
p|nédetoil .
*
Abychom si ulehčiliorienloci v liniích kreseb, mezi nimiŽ budeme fÓ.
čís|em
zovot, zopomotuieme si iedno pomocné providlo: fÓze s vyšším
m me no iehl ch vždynohoŤeo fÓze s niŽším
čís|em
do|e, blížesk|u.
ZnomenÓ io, že no ko|íky neiprve
nosodímehlovnífÓzi l, poiom hlov.
ni Í6zi 3 o no to vše čisli popír,no
němŽ budeme zprocovÓvot meziÍozi 2 (obr. 44|.
Pokud |ste po pĚečteníminulych |ekcí by|i tok dychrivío hned
iste
zosedli zo onimočnístr]|o zočolipi|ně fÓzovot, noiozili js|e možnÓ no
některé těžkosti, které isme dosud v nošich kopitot c.h neprobíro|i.
Promiřte, že iste se tím potrrÍpi|i.Ted,už snod nostot čos,obychom si
některé tyto problémy obi.osnili.Jde o zpťrsob,iok1imsnodn.e|io trm
i rychleii konstruovot mezitáze.
o
Yážné probIémy nebudou u většiny pŤft|odr)
@
z obr. 4.| nebo 43, prolože |inie, mezi nimiž ie
tÍebo fÓzovot, isou dostotečně b|ízko iedno
druhé. Nesn ze nosŤÓvoií,isou-|i ty |inle od
sebe yzdrÍ|enyo dokonce, iest|ižese kresby
iedno od druhé liší- |ok ie |omu no obr. 46.
FÓze 2 musí bft preciznístŤedmezi ex|rémem obr.4Ó
I o 3. Kdybychom nyní zočo|i konstruovot
@
meziftizi 2 |ok, Že budeme pŤenÓšetvzdtÍ|enos|i
všech odekvÓtních bodr3 objeh , bylo by to
bezÚčelnÓ zd|ouhovÓ prÓce (obr. 47}.
EO-
Postupuleme proto tokto:
Čistypopir nosodímeno h|ovnílÓze 1o 3 (obr.
48) o neiprve si stonovíme čríryA, &Íerése
dotykojíkrojníchhornícho dolních bodŮ obiektu, o kÍerévymezuiív s|edn |vor meziÍÓze
2. PoŤomv}znočímes|ňedyrzdÓ|enostíkrojních
|e4ich o kroiních provych bodri obieklu (B).
Tytoelementy pro dolšípostup zcelo dostočuií.
Obr.47
Obr.48
@
A
<\
2a/
štoL^
KlttLlxÉHo
W
O br 49
vÝTvARNÉ
!tlnU
Nyní sejmeme všechny tŤi popíry z kolíkŮ
hlovní f ze k sobě no ne|menší
o pŤib|ížíme
moŽnou rzdÓ|enost. Položíme no ně popír
s pomocn1imielemen|y lok, že tyto e|ementy
umístímemezi odekvÓ|ní čÓry extrémŮ podle stŤedovéhosystému (v tomto pňípodě).
PŤi uk|rídÓní popíru meziÍíze no slŤed si po.
m Žeme perforocemi tŤípopírŮ, kÍerétoké
museií mít pŤesnévzÓiemné vzdÓlenosti (obr.
PŘEDtoHY
FIGUR.'
/29
pŘ:DLot|Y
vÝrvlnnÉ
FloUR
ÍYPY-C HARA Kt E RY-m o D E LY
,{bychom mohli udÉet chorokter i podobu té které kres|enépostovy
ve všech pohybovych ÍÓzích,ie tiebo ne|prve mít
ieiich predlohy, tzv.
,,tyPÝ,.
P RoD AVAč
sr ŘÍr e r
{el.
A qis|edek? S|ožit}ipÍípodfiízovánÍisme změnili no snodny. obr. 50 nÓm ukozuie, že ied,
uŽ není těžkémezifÓzi dokončit.
@
t@
VrÓtíme všechny rŤi popíry no ko!fty o vymo.
žeme pomocné čtírypro mezifÓzi. FÓze 2 ie
no místěo pohyb ie zkomp|etovÓn (obr. 5l).
UčiĎme z |oho z6vér.
ÉoE
Obr.5l
Je.|i pro n s těŽkézkonslruovot mezifdzi kreseb od sebe znočněvzdÓlenych, seiměme po.
píry z kolíkrJo pŤib|iŽmekresby k sobě!
P|9!loh.v noslov pro onimoci (obr. 52) obsohují kresby figur z někotiko
Úh|Ů poh|edu(onfos_enfoce, profi|,poloprofil,zodni
iohiea;. ireatony
nÓm nopomohou k r9Tu, obychom se pii onimoci v prob,ehu proce
neodch1i|iliod ztÍk|odníhopoieií iednotíivychpos|ov. Ňemo-|i krestíŤ
pied|ohu, nebo kdyžse typu nedrží,mrižese stÓt, Že se hrdino
filmu
zočne záběr od zÓběru měniÍ o že do konce děie rznikne zce|o
iinÓ
pos|ovo. Tok nopi. skŤítekz obr. 52 by moh| dostiilnout svym
vzr stem
vyškuprodovoče,nebude.|i krestíido$ pozorn1i.
MW#
ě #_ ne
IJ
go/
šIolA
!(rl'llxÉxo
}|lnu
vÝTvARNÉ
PŘEDtoHY
FlGUR..
/3|
ProfesiontÍ|nístudio
mo jísvoieustrÍlené
sysiémyklosifikovtÍníočíslovtíní
borev, pii čemŽkožd nuonce (odstín)mo sve čís|o.
To ziednodušuje
doroz.uměnímezi vytvorníkemo odděLním konturistŮ
rio'i,ro. tl.
vypodrÍtokovÓ pŤedlohopro konturisty o koloristy
"
J'. sa
"r.i'"i.
&FPffi
srŘÍrex
sKŘÍTEK
w\q8
Oba 53
Pňed|ohynds zÓrove stÓle upozorřuií no detoily, no kÍerése mŮŽe
během pr ce snodno zopomenout (knof!íkno šotech, čupŤinozo uchem opod.).
Pokud vytvorník,ktery novrh| figury není zÓroveĎ toké onimÓtorem.
ie povinen pro onimovÓní pŤlprovitco neibohotšíšk lu pŤed|ohfigur
v pohybu, oby onimÓloro dokonole sezn<ímils postovomi, kterébude
onimovot (obr. 53).
PŤedlohy pro konturov<inío kolorovÓnÍ poskytuii Údoie o iom, iok
o kterymi borvomi konlurovol o ko|orovot postoyy no celuIoidu. PŤi
vytvÓÍeníiěchto pŤedloh,,mode|Ů,,se berou no zielel všechnydetoily
o neopomíiímeoni ty, kterése ve filmu objevíien občos.
ppooevnčoVe
KNIH^
PŘEDLoHÁ
"PpoDnVnč
n sKŘÍTEK..
Obr.54
ni3t,onirul.e.ooko|oruje no cetutoidu v toliko exemptÓňích.
l::'ť:^n':.:"
Kol||(le 1ichpo|Ťebos ohledem no orgonizoci prÓce
o drÍse vytvornikovi,
režjsérovifi|mu, oddělení konturistí o ko|oiistŮ,
míchočiuo..', ton.
trolorovi kresby otd.
Ačkolipiedlohy pro konturovÓní o ko|orovoní
nemojí pŤímouvozbu no
prÓ.ci onimÓtoro o spodojí do procovní
ob|osti .":i'j.
o wornfto,
zmiĚuieme se zde o nich.pro|o,obychom témo
o pied|ohrÍch,vyeerpoti,
kdyžuž isme se ho dorkli.
V tétochví|i,kdy ie Žečo onimoci, nds pÍedevším
zojímojípĚed|ohy
postov z h|ediskoonimoce- Řekli
si,
ze
behem
p'oce Jomor,oii
isme
onimcÍ|orovii
ieho pomocníkŮmktomu, oby,. nerzd tiIiodzÓk|odních
chorokterislik postov.
32/ .xot^
rllt1txÉilo
;tlnU
VYTVARNÉ
okci
V iednom zÓběru, od stŤihuke stŤihu,nebo i v iedné prťlběžné
mŮŽe doiÍik deformovÓní kresby.Jde o znÓm1i fenomén ,,tichépošV,,
kdy zprtívood prvníchpo pos|edníÚsto proide toliko změnomi, že vž
není k poznÓní.
Snodno siv}zkoušítetokov}itoexperimeni (obr.55):
No první popír nokreslete kŤivkuo bod,
potom zočněte obiekty kopírovot nopŤ.
no fÓ|ie 2 - 30, o lo iok, že koŽdou
kresbu okopíruiete z pÍedchozífÓlie (2.
z pwnÍ,3. z druhé,4. z tŤetíotd.}.
@
Obr.55
Když prÓci skončíle, bude obw|rišťzoií.
mové(o poučné),podívÓte.lise no v1isle.
dek. PoloŽte fÓlii 30 no ÍÓlii l ; rozdí|y
mezi kresbomi, kieré by mě|y byt iden.
tické, budou zÍetelné:no posledni fo|ii
(30) bude kŤivkoneien deformovonÓ, o|e
ioké změní místo oproti první kresbě
o bod změnÍiok ve|ikost,tok i svémísto.
Nobízísetedyzévérzie poiŤebo,obychom
všechnykresby kopírovoliz iedné,ti' prv.
níÍáze,kterrÍie obvykle h|ovní,ti' onimÓ.
torovou fÓzí.
Kdyžisme doš|ik tomuio poznÓní, není iiž nebezpečí,že bychom - ož
zočneme onimovot nebo ftizovot - podruhé opokovo|i steiné chyby.
Jde pÍedevšímo sto|ickéčÓsti figury kÍerése pŤekopírovrivoiíno ve|ky
početfÓzí, event. ce|u|oidr).
o
@
@
@
FlGUR'..'
/ 33
ného postoie, se onimÓtor vyhne |ím, že chodid|o všech ex|rémr3
pŤekopíruiez iedné kresby, pr6vě z té kresby, kterÓ bylo nokres|eno
první. o niko|i z koždépiedchozí, jok ie Íomu v pŤípoděno obr. 55.
Ten problém ie zvl ší ci'|ivy u onimov ní reo|istickékresby |idské
figury. NopŤ.pňi onimov ní h|ory dívky,kterÓ m|uví,nokres|íonimÓtor
no fo|ii kompletní h|ovu o ve všech dolšich Íázíchzonimuie ien dí|y,
kterése pohybuií (Ústo, brodu), o všechno oslotní ponechÓ fdzoĚi,oby
pŤekopírovolz ieho prvníkresby (obr.57). Pokud by Í6zoŤprovedl prdci
zp sobem, o němž isme mluvili, ti. ie kopíruie koždou nás|eduiící
kresbu z pŤedchozí,zce|a určitě bychom po vě|ším poč{u kreseb tu
krosovic!, kÍerou onimÓtor nokres|i| no první, h|ovníf zi, vŮbec nepozno|i. A co by se dělo s divčitvrÍŤí
pozděii no filmovémp| tně, o tom
oni nemluvmel
o
,'i
"i
!\
l'r
zi
"
,.2"
i
"..
' r l
ii
-tt
(\
3r:
Á T .D .
Obr.57
V prvním pÍípoděučini|chybu onimÓlor, v druhé ÍézoŤ.
obo museií
mít no poměti nebezpečí,které on|moci hrozí ,,lichou poštou,,.Proto
ffiff#ffi#
No obr. 56 vidíme
ŤoduhlovníchfÓzí
onimovoné figury,ie1ížtě|o
se pohybuie, zoiímco
chodidlo z stÓvo.
ií stotickÓ. ,,Tonci,,
@
chodidel, hery by
pokozildoiem pevobr.5Ó
PŘEDtoHY
ÁT.D.
Obr.58
34 / šKof ^ xll3l]xÉHo
zKUŠEBNí
}Llnu
povinnosií hlovního onimÓtoro, oby no popír s hlovními fÓzemi
ie
.p}ip'or
v tom smyslu své poznÓmky pro onimÓtoro, pro fÓzoÍe o pro
Lonturistu. TotéžmÓ udělot onimÓ|or pro fÓzoŤe o konturislu, Í6zoŤ
pro konturistu (obr. 58).
oby se stotickéčÓstiponechÓvoly k pŤekopírovÓní
obzvlost ie žrídoucí,
chceme.Ii,oby provedeníby|omoximÓlně pŤesné.
zeiméno
konturistrjm,
z obr. 56 ve všech fÓzích neiprve pĚekopíruie
figury
Když chodidlo
fÓzí znovu kopíruie no ce|u|oid konturisio te.hto
i
pok
vše
Íaior o
nepochybne doide k deformovrÍnílinií. Pokud ie to ien lrochu možné,
první kopírovdní,ti. ftÍzoiské- čímždosÓhneme dvou
"yn".nái-"
qrnoa' zrych|ímeprÓci o získÓme no preciznosti.
RozhodovÓnío tom, co mÓ kdo vykonot, nÓleŽí h|ovnímuonimÓtorovi
se iimi.
o Í6zgŤi
ien postupuiípodle ieho pokynŮ o Ťídí
*
Jestližeisme v minu|ékopitole m|uvilio h|ovníchfozich o mezifÓzích,
systému,o preciznímrozdělovúnífÓze o dÓ|e
o tŤetinovém
o stŤedovém
pok v této kopitole o neplÓnovonych deformocíchfigury o pečlivém
Lopírovrinístoiickych č sií opod., mě|i isme no mys|i principy, kteréno
o no druhé stroně se iimi
iejné stroně mÓ ovlÓdot koždy zočÓtečník
souhry v procesu
dokono|é
z
délvodŮ
iidi tozde profesionátní studio
vyroby kres|enéhofiImu.
Zv|Ódne.li onimÓ|or.ou|ortyto zÓk|odnízÓkony, zočneno bÓzi dosoole i kinetické
ženychzkušenostísuverénně Ťešitneien onim<Ítorské,
že ie změní
provid|o
tím,
p|otnÓ
potírot
p'olle,'.'y o bude schopen
potĚeb
m. A potom
rčím
tv
pŤizpŮsobí
sqim
L prewoii, zkrÓtko, že ie
fi|m, kiery
kres|en1i
experimentÓ|ní
uj pťrideo v/iimečnf ovontgordní,
o|e
okolnoslí,
proiesionÓlních
ioko yysledek
ou"ypty.h
n"''nlto'o.
outoro.
i
někdy
tvŮrcr3,
práce Úzkéhookruhu
|ednoho
My všok nyní zťrstoĎmeu zdk|odních,školskfch principŮ onimoce
kreslenéhofilmu, bez nichž se nemťlžemepustit dÓ|, o outorské
o ovonlgordníospiroce ponechÓme stronou, poněvodžno ně ie iešrě
pňí|iš
brzo.
3H.rrÁxÍ
zrvš:rrri
Y
ŤUŽCE
',HRUBÝ
sNíMÁNí...
/35
- 3NirrÁxÍ
KoToUč-
KoŽd,i onimdtor, bez ohledu no věk, jméno či renomé, očekÓvd první proiekci své neinově]šíonimoce s velkou dychtivostíi s určitym
rozechvěním.No rozdíl od tvorby v mnoho iin1ichdruzích umění, kde
dí|o dostdvá svťrikonečnyfvor pňímo pod rukomo ouloro (mo|íŤství,
literoturo),v onimovonémfilmu ie vysledek viditelny ož pŤiprojekci,
kdy se obiekt onimoce - v nošem pĚípoděkresby - zočne pohybovoi
no plÓtně. Ponechdme slronou uspokoiení z Úspěšnéreoíizoce okcí
zÓběrŮ; v prvéiodě nÓs budou zoiímot chyby.Mohou btjt r zné
o črÍstí
o bez ohledu no lo, iokéhoisou druhu, !e fĚeboie oprovit.
Abychom chyby neziisti|ipňí|iš
pozdě, ti. ož pŤiprojekci hotovéhomoteriÓ|u (procovníkopie), kdy už oprovy pňiidou hodně droho, protoŽe
korekturyvyžoduiíopokovonésním ní celéhoz běru, orgontuieme
zkušebnísnímÓní.
No zkouškumrjŽemesnímot:
B ) zropÍnovANy cELULoID
A) PÁPÍR
&e
áw
B
oÍ!.@e
o zKoPÍRoVANy CELULoID
c tÍGD _
Obr. 59
D) zKoPÍRqVÁN.ÍcELULorD
ANlMlČNí
9 6 / š Í o L A r < nE 3 ! E t j l 9 - ! f j l r 9
v Úvohu ien zŤídkoo to
pĚichrÍzet
Je iosné,že zp sob D z obr. 59 bude
ve vziohu
tay.r.ceme pro"ěĚitokci ko]orovonéfigury
;;;;"fu".n,
L někieréspeciÓ|níscénogrofii.
pÓsu.o tĚeboien no l 6 mm
ZkouškynolÓčímepÍevÓžněno černobí|ém
to odpovídÓ potŤebÓm kontroly
fil';,;;"*.
i. r" levněišío sieině
zonimovonych pohybŮ.
nopokovony
Z k u š e b n ě m ž e m e n o t o č i t b u d . c e l 1 i z Ó b ě r n e b o i e n i e d eNěkdyrím
il,
zi neboběhfigury.
diJ'z.nroJt'oli-o,.nopi.ch(promen
vody, |esk diomontu,
it.""-u prověŤitnc1oly speciÓ|níefekt
exp|ozigronÓtu}.
KdyŽnokontro|níproiekciziistímez.notočenéhom
oteriÓluvšechny
pokročovoiv dolšímpostupu: bud.
požodovonéskuteeno=J,ioi"-"
(konturovÓní,
chvbv nebo pŤeiÍtk do|šíetopě prÓce
liili
"'.n'uatni
borevnésnímÓnd.
ko|orovÓní,
opticlqym klomem: pohyb
PÍi kontrolní proiekci se nedeime zmÓst
Tok se stÓvÓ, že okce,
neko|orovone kresuy dJvrÍdoiem většírychtosti.
no
dokončenémfilmu
pr3sobí
tempo,
kterrÍv tuŽce mělo ádpovrdoiicí
ioko pomoleiší.
pŤípoduA nÓm proide zÓběrem
obr. 60 i|ustruie tento iev: tvor z
prvnímpÍípoděse pohybuie Pouze
zd n|ive rychleii nei v pripodě P. Y
|inie,v druhémcelÓ borevn p|ocho.
r-T5
/ 37
Tolo operoce nÓm umožníneien oprovy onimoce iednorlivfchpohybŮ,
ole poskytne n m i pňedstovu o wdiemn ch vozbÓch iednotlivych
zÓbérŮ, o pohybech komery o stŤihu,o celkovém rytmu fi|mu opod.
režiinío dromoturgickés|obiny budoucího
o mŮže odho|it pÍípodné
filmu.
(Je-li tĚebo, ie možné|uto operoci ieště proh|oubit o pŤed hrub1im
kotoučem - hrubríkem notočit tzv. ,,siluočníkotouč,,.Po ukončené
se nosnímo|ístotickésituočníkresby všechzÓběr
onimočnípŤíprově
v čosov}ichhodnottíchpňedpok|rídonch technickfm scénÓiem, kleré
se postupně nohrodízonimovonymiz běry.)
NADsÁzrl
Al|l'nAčili
NEBoLI
v Ý R A z l i |o s l E x T R Ém N i C H ,
ÍJ. KRAJiliCl|
HtAYilíGt|
lÁzi
odholi|i nÓm konlro|níproiekcev onimovonémmoteriÓlu ien některÓ
místo,kterÓ ie tiebo oprovit, nebude pro nÓs prob|émemprovésturčityi
početnovych kreseb o bude.li nutné,změnit i čristprŮvodního |istu.
VětšínesnÓze rrzniknou tehdy, kdyžziisríme,Že ie onimoce v zÓk|odě
špolnd,ževšechnovšudydohromody nenítím,co jsme si pĚeds|ovovoIi,
kdyžisme kreslilifiÍzepohybu.
PŤíčinou
špotnéhočosovÓní.slobé onimoce, byv obyčejněextrémní
nevyroznost pohybu. Víme-|i, Že pohyb ie definovÓn extrémy,pok
z toho plyne, že vr/roznostpohybu z<ívisí
no v roznos|i extrémních,ti.
kroiníchf zí.
L
obr. Ó0
Prokontroluooprovyonimoceievfhodnénotočitizv.,,hrubfkotouč,,
ce|éhofilmu
(pencil tesl},|ím se rozumízkuiební postupnénotočení
u tuzko..Ý.h kresbÓch zÓběr po zÓběru.
NADs ^zK^,..
obr. Ó|
38/
šIoLA
rlE'1lxÉHo
lllnU
TĚŽlŠTĚ
FlGURY
/ 39
Kožd fÓze rerílnéhopohybu č|ověko no filmovém pÓsu ie souhrn
n.'eutny"t' pohyb , kombinoci světto o stínu. FÓze pohybu kres|ené
pá'i."y,i. ' t"' oh|"du mnohem chudší,neboť ie vyiÓdŤeno.více či
|nene'piosnou kresbou. Poslovu tedy nevnímÓme prostŤednictvím
svět|o o stínu,nybÉ omezenym počtemčor,kterévykouz|ítvor figury
pŤehnony,
(obr.6l ). Proto musíbyt pohyb v onimoci doleko vyirozněiší,
v
extrémech
figury
postoie,
siluoce
.ož .no*eno, ze byc-hom mě|i
v poměru k odekvtitnímreÓlnfm pohybŮm zesilovol, korikovot.
No obr. 62 ie něko|ik pÍíklod špotnycho dobrych extrém ve sm}r|u
požodovkuvyroznosti.
ten pohyb, o ktery
Kresby krojních Íázímoií iednoznočně v17iodŤovot
poslihnout no
pok
zotěžko
nÓm
není
tom
shodti,
ide. Jesr|i isme se v
po.
exiémními
dobr;imi
o
špotn1imi
mezi
prilo;enc iIustroci rozdí|y
zicemi. V pÍíkloděA
ie otlet v poloze, Po
níž nÓsleduie vrh
kou]e. Prík|odB ukozuie hrdinu, kler;7no
někoho energickykŤi.
čí.Pos|ednípŤík|odC
znÓzorřuie rozmÓch.
nutí postovy, držící
oběmo rukomo klo.
divo.
V čem tkví nedostotky špoinych pozic?
V nedostotečné rry.
roznosti!
Tuto nevyroznoď zpŮpŤedevším
sobuie
nesou|od po|ohy Íigury s liniíokce.
šperNĚ
obr. Ó2
Animtítor vždy kon.
sfruuie figuru pomocílinie okce (obr.63).
obr. Ó3
Linie okce mu pomŮže, oby pro určit}iextrém použil v potŤebném
,rztohutělo, hlovu, nohy i ruce kreslenéposioyy.
Ve všechtňechpŤík|odech
no obr.62 isou vidět |inie okce, t<teré
definuií
extrémníftíze. No rozdí|od |evého,špo|néhoex|rému, !e kožd prov)i
exfrémkonstruovÓn pomocí|inieokce, ie dynomick , ptnyiokumu|ovoná
energie, klerÓ po chvíliexp|oduie o pĚetvrÍŤí
se v zomyileny pohyb.
|žŽ lšrĚ
F!oU
RY
PŤivytvÓŤení|inie okce musíme myslet no |ěžištěfigury ve všech momentech pohybu lok. oby neztr celo rovnovÓhu á nekríce|ose. Je
pochopitelné, že jinfm zpŮsobem stonovuieme těžiště,setrv vrÍ.ti
figuro de|šičosv téžeh|ovníÍázi,o |inyim,
ie-tl h|ovnífo,. io,ti pohybu
figury (obr. 64).
Costo se prob|ém rěžiš|ě
skryivrÍmezi dvěmo h|ovními f zemi, o to dok Že
onimÓtoro zoč tečníkone.
pŤíiemnězneklidnit.
Zde mtÍme ieden tokovy
pĚík|od:Úkolem ie onimovot člověko zvedojícíhose
ze židle (obr. 65). Kdyždvě
ex|rémní
pozice iednoduše
spoiíme mezifÓzemi,
obr. Ó4
10/
šÍofA
rlEJLtxÉt|o
tlLnU
ANIMAcE
ffi
docí|ímetoho. že postovo sice vsto.
ne, ole rztyk bude schemofick/
o bude nevěrohodny, protože figuro se bude zvedot tok, ioko by
ii někdo tÓh| no provÓzku. Č|ověk
nem že sdm tokovym zpŮsobem
vslél, protože těžišrě ieho tě|o
ie v sedu nod sedodlem o nikoli
v opěrném bodu chodidel (obr' 66).
obll Ó5
To znomené, že neiprve pienese
těžištědopŤeduo teprve pok poanednetě|o no nohy. V1isledekonolyzy:
vzhledem k lomu, Že pohyb A - B odporuie zÓkon m Írz.}<Y,
ie tŤebo
pŤidordolši hlovni frÍziC (obr. 67)'
ANItrAGE
KRoKU
_
cHŮzt
/ lt
KROKU
Krok je poh.yb,s nímŽse v onimoci nejčostějisetk vÓme o pochopite|ně
Krok mrjžemerozdělit no chŮzi
se jímtedy budeme zobyvot pŤedevším.
o běh. Rozdílspočívdv tom, že pii chŮzi musí byÍtv koždémokomžiku
osporl jedno noho no zemi, zo|ímcou běhu nejsou nikdy obě nohy no
pohybu isou dokonce obě nohy ve yzduchu.
zemi součosněo v čtÍsti
Ch ze
Běěhh
c
\J
lrS
tfr[s
tr
oba ÓÓ
-l
obr. Ó7
Podobně se to čostostÓvúi pÍionimoci krokrj. KdyŽ se h|ovnífÓze tvoĚí
bez respektov nítěžiště(obr. 68), ztrÓcí se rovnovtího pŤirozprocovÓní
mezifézíve chvíli,kdy zodní noho opouštíteréno piechÓzí vpred. Když
se anedÓ zodnínoho,
musí byt iižvrÍhotělo
pŤeneseno no opěr.
nou nohu o vertikÓlo
rěžištětudížnem Že
dopodot zo chodidlo nohy, no kterou
by|o vÓho pÍeneseno
(obr.Ó9).
obr. Ó8
obr. Ó9
Obr 70
GHIiZE
pt9ve.kchodí tok, že své tě|o pÍenÓšív jednom směru stĚídovymipoh{y levrá o prové nohy. Ruce se rovněi pohybuií, ole ' prjsměru,
-ruko,
|olde. to |ze vyitídritlokio: |ev noho-prov
provÓ noho-|evtÍ
ruko (obr.71).
PL
Obr.7t
ChŮze ie v podstotě definovríno
hlovními Íézemi,v nichž se figuro pňednínohou (|evounebo
provou) prÓvě dot krí země (A
_ obr.72)' Do|šíchorokteristiku
kroku určímes|iedníh|ovnrfrÍzi
(B), ve které ie figuro pŤi pŤendšenívolné nohy v neivyšším
bodě pohybu. Krok mŮžeme
obohot|t dop|řkovou hlovnífÓzí C, klerou pohyb změkčíme.
14/ šÍofA
KnlJrrxÉlo
llrnu
-_-_
cuŮze
/ ls
Vzhledem k |omu, že tě|o nemusí \ir pĚi ch zi stÓte kolmo o figuro ie
kdyžse onimuie co neivotněii,věnuieme tomu svou
o mnoho živěiší,
pozornosl. Nok|oníme tě|o vpÍed kdyžse noho dotkne země (.| o 5)
o srovntÍmeho ve stŤedníh|ovnífázi (3), tedy v okomžiku, kdy ie rě|o
bodě celého cyklu.
v neivyšším
@22a@
obr.7Ó
N o o b r . 7 6 i e p Ě í k l o d k r o k u s , , v | d r ž ť , n o h y n o z e m i . T e d . i s o udvou
oběnohy
Íázi2, Provd.noho se pŤenÓšívpŤedpouze ve
'"-l *i"i
""
""
tízich (3 o a).
.|
ve wduchu :3,
noze
k
no.zemi
poměr.nohy
pÍípodě
V prvním
ie
.z.í.-l"sol.
ji"r,Jmáme-li pomo|eišíkroky s více mezibripode
lo no
"fÓzemi, m Že byŤporne, rilzn,i- 2:4,2:5,3:6, 3:7 o|d., z<Í|eží
onimÓloro.
o ryihtosti chr]zeo no núpoditosti
"io*r.i".u
obvyk|éuvÓdět ien
Je poiŤebo pňipomenout, že pÍi ono|pe chŮze ie
IevrÍ).Rozumíse somo sebou,
pro1
ieden krok: levÓ p.o*i'1n"uo
s rozdílem z6ménynohou).
}" J'"r'y r'ok ie idenÍcry, p'"ni-.(pouze
- provÓ)vyiÓdŤen
-
v Ji
is, 75,,o76 uv uil celycyklus(provÓ levÓ
touto numerocí:
-7 ,7 - 8,8 - l,l "' otd'
1, 1 - 2 , 2 - 3 , 3 - 4 , 4 - 5 , 5 - 6 , 6
5 - 8 s tím rozdflem,
To znomenÓ, Že krok 1 - 4 ie identicky s krokem
no provou nohu. Po
potom
že tě|o ie neiprve nok|oněno no levou, o
8, Íázise situoce opokuie (l 4 otd.).
CF
Í&
+
Obt 77
ov|Ódne tyto ško|nípňík|odykrokr3,kieré se b|íží
Kdyžzočátečník
re tné chŮzi č|ověko,musí pokročitdÓl k tomu, co nobízíonimoce joko
tokovtí:k nereÓtnosti, nodsÓzce. No obr. 78 ie ieden z mnoho prik|odr] tokové onimoční chŮze. V1isledkem ie neobvyklosi, origino|ito,
nrípoditost.
t!23+@
Obr.78
Není ÍŤebose bÓt deformoce postovy, ie.li
|í zopotŤebí.No horním
piíkloduie|ě|ovef zl 2 pĚikrčené,veÍ6zi
3 se piodtužuie
nod míru,
.s1.
oby se pok ve Íázi 4 opě| vr ti|o k norm |u (hlovnífoze
A rovněž
věnuie pozornosl volnénoze ve f zích2,3 a 4.
Rozsoh deformoce ie rŮznf pňípodod pÍípoduo onimÓtor si s |ím
do-k že.po.roditteprve po urči|éproxi. Avšok mrjžeme k|idně Ííci,že
méněškodyyznik pŤivětšídeformoci nežpŤipŤí|iš
zdÉenlivéonimoci'
énovusi v tésouvislostipŤipome me kopitolu o vyroznosli kroiníchfÓzí
_ extrémŮ.A vyroznú
ie ien kroiní pozice s dostotečnědeformovonou
posfovou.
Budete.|i tedy onimovot chŮzi, snožie se co neivícuvolnit poskytněte
o
tontozii i ruce svobodny rozlet.
16/
Krl.LlNÉt|o
šro]^
DRUIIY
Ftlnu
cnÚzE
CHUZE
Dosud isme mluvili o obyčeinéchŮzi, kterou isme muse|i obso|vovot
joko zrÍklod.Hned noio si povšimněmetoho, žez onimočníhoh|edisko
existuiírŮzné druhy chrjze: bezstorostně prochÓzkovÓ chŮze, pIížení,
ku|hÓníord. (obr.79}.
xA
c)|Úzl
PAr.oRÁrrA
-------------.t
@
40 .14
K U L H ÁN Í
1Žu.,cZ
Obr. 8l
@
L
3
@c67
@
@
10
Po3U1|
JEHE!..
/17
JEHEt
M|uvíme-|io chr}zi, mys|íme
Že figuro mrÍ pěšky vrozit určitou
rzddlenost od jednoho místok.tím,
druhému'.
PLÍŽENÍ
Oz
rrÍsrĚ
NA MísTĚ - POSUN
@
Obr.79
KoždÓ z těchto chrjzímÓ určitouchorok|eristikuo pro onimÓtoro pied.
stovuie novy, specificky rikol.
Noko|ik ie ch ze pro onimÓtoro.tvrJrceneq7čerpoleln1im
zňídlemo ne.
pomocn1im
prostÍedkem.
dokozuií
zn6mÓ
dílo
světové
onimo.
ien
ce, kterÓ se |émotem chŮze zobyvoii (nopĚ. ,,Wo|king,,R. Lorkino,
,,Sotiemon iio,,Z. Gosporoviče).Mnozí posuzu|ídokonoIostonimÓioro
pŤedevším
podle toho. lok mu postovy ve fi|mu chodí.
Obr.82
No pŤík|oduz obr. 80 m žeme
zonimovot chrlzi figury od A do
B tok, že kresbou ryptníme šesÍ
krokri, Íi. znrÍsobímeii krok |evou
o,3x krok provou nohou (obr.gl).
Aby.onimdtoÍi zbytečně nept1itvoii
kresbomi o ce|u|oidovyml fÓ|iemi.
nošli to|o Ťešení:
Jestližefiguru onimujeme no místě
o polom kolíky s cyklem kroku fozí.po Íéziposuneme z A no B (obr.
82|, docflíme steiného rys|edku
o poče|ftÍzízmenšíme
no minimum.
ovšem ce|uloidy musejíbyt o něco
de|ší, oby pokry|y celou p|ochu
tormÓtu v obou po|ohrÍchA i B.
Chrjze,,no místě,,rovněždosríhneffiB, kdyz komerou ,,provdzíme,,
pohyb figury. Tentokr t bude cetu_
|oid stondordní ve|ikosti o pozodí bude
d|ouhé o budeme |e
popotohovoÍpod celuloidem (kr čeiícífigu.
rou).
Ch ze Íigury no místě
o pohyb pozodí (pono.
r mo) dO Z dony doiem: sleduiemehrdinu,
k|eryprochÓzí kroIinou
(obr.83).
4 8 / čK o l ^
trrt'LlxÉHo
cHŮzE
'ItnU
PŤi chŮzi v ponoromě
isou v|ostně fÓze krok
soustŤeděny z prosloru
no iedinémísto,do iedbonoho koordinočního
du (obr. 84). ZnonrenÓ
lo, želoké tímzp sobem
provedeme krok no mís.
ré?
Obr.83
Obr.84
NA
MísTĚ
-
PosUN
JEHEL...
/49
vložímetŤimezifÓze o tuto dé|kurozdě|ímeno
tŤiste]nédí|ky(pro meziÍíze2,3 o 4). Tím |sme
dosto|i rozdělení vzdrÍlenostípro posun pozodí.
Ovšem,pĚeieme-lisi, oby se pozodípohybovo|o
d l, zdvoin sobíme počer dí!k , ti. zmenšíme
koždouyzdÓlenost noprll.
.|'iBd,když
mtíme hlovní l6ze 1 rozdělení posunu
pozodí, mŮžeme pŤeiít,iok uŽ víme, ke konslruov ní stŤedníhlovní ftÍze(3). kdy ie obyčeině figuro v nejvyšším
bodě (obr. 86) o noho spočívÓno zem| (obr. 87). Potom není těžké
zkonstruovo| Í6zi2, kdy se prsty spouš|ěií(sklÓněifl k zemi onebo už
isou dole, o ÍÓzi 1, kdy se chodid|o ocittÍmezi 3 o 5 o poto se zočínÓ
anedot.
E***9
z3+
Neiprve zonimuieme chrJziv prostoru o pok všechnyfdze soustŤedíme
no iedno mís|o?Ano, o|e pros|orovérozkreslení ie v proxi zbylečnti,
steině ioko ie zbytečnépŤedchozíodvození formule pŤi ĚešeníÍnoÍemotickÍchproblémŮ.Zkr tko hned iednodušenokreslímeh|ovnífÓze
pro ch zi no mís|ěo potom ie spoiíme mezifÓzemi. Podstotnéie, oby
nÓm chodidlo figury klouzo|opo zemi (opočněneŽ ie směr pohybu}.
Jest|iŽeisme nokres|ilidvě h]ovní
extrémnípozice ch ze, nokročení
levou o nokročeníprovou nohou,
zočneme se zob1ivot nohou,
klerÓ,,klouže,,po zemi (vpŤíklodu
z obr. 85 provou). VzdÓ|enost
mezi chodidly hlovníchfÓzí l o 5
ie delko tohoto nošeho kroku.
Jest|iŽe isme rozhodli, že krok
bude mít 8 okének, ti. 4 kresby
d 2, víme, že mezi hlovní fríze
Obr.85
Obr.87
Obr.88
Teprve poiom pŤeidemeno pohyb opočnénohy, v tomto piípodě |evé,
obychom zkomplelovo|i první krok, l - 5' Z stone ndm druhy krok
5 - l. A|e zde už nemÓme problém,pro|ože pro druh1i krok
p|otívšechnyprinclpy
prvního kroku - ien
se změněnou nohou
(o ovšem i rukou}:
levÓ noho klouže po
zemi o provÓ vyko. Obr.89 2
5o / šx'o!^ Íll'LExÉHo
;ItnU
cHŮzr
n vÓ ob|oukv meziÍázích
6,7,
8 s lím, že se f6ze 8 vÓže no
extrém l (obr. 90). Tok isme
uzovĚeli cyk|us krokŮ |evÓ _
provÓ - |evÓ s možností,že
okci po libosti opokuieme o to s omezen/m počtemfÓzí,
v tomlo pňípoděien 8.
Obr. 90
Na místĚ
POSUN
JEHEL...
/ 51
zEPŘEDU
zezAĎv
No obr. 9l ie vidět, iok by tokovycyk|usby|zoznomenÓn do prťlvodního
listu.
LEv Á
PRÁVl
LEv Á
P R ÁV l
MÓme-|i sty|izovonou,ziednodušenoufiguru, figuru.
znok, ioko no obr. 92, budou nÓm pro cykluschŮze stočit
ien 4 Íáze, neboťzde není rozdí|mezi levou o provou
nohou o zÓpis v prŮvodním|istu bude vypodot, iok ie
vrznočeno no obr. 93'
Obr.92
Obr.93
KdyžovlrÍdrÍme
tyio kroky, pokusme se zholovit, vytvoĚiÍchŮzi no místě s figurou viděnou zpĚedu o potom zezodu, což se v kres|eném
fi|mu používÓien zÍídko,protoženeexistuie zp sob pro pohyb pozodí
(heré by v tomlo pňípoděmělo byt v perspektivě).Nicméně ie několik
n poditych Ěešenítohoto prob|ému,kter mohou byt použite|nÓ,
pokud se sprÓvně pĚič|ení
k obsohu o sty|ufi|mu. No obr. 94 vidíme
iroií použitíkrokŮ no místěs figurou z poh|edu piedního i zodního
rrzh|edemk pozodí:
A) pod figurou (v po|odetoiluo v ce|ku)m me neutrÓlníborevnou p|ochu
B} pod figurou (v polodetoi|u)pohybuiemevertikolně nebem s mroky
tok pomolu, oby oko nezoznomenolonedosiotekperspektivy(pro
svislou iízdupozodímusímeiehly situovotpo sŤroně)
C) pod figurou onimuieme pozodí,pŤičemžovšemdbdme perspek.
tivy o snožímese nezotěžovotse zbytečnymie|ementy
Obr.94
U onimoce kroku zpŤedu (v prostoru i no
mísiě) je potňebo vÍcekres|íĚsbichznolostí
o Úsilí. ! zde plotíto, že neiprve stonovíme
zrik|odníhlovní fÓze (obr. 95), no nichž
zÓvisí chorok|er kroku. Zv|Óštnípozornost
věnu|eme rěžištifigury (pokud ie chceme
pĚenÓšetz nohy no nohu).Nebude no ško.
du, když chodidlo bližšínohy nokreslíme
většínežchodid|o zodní nohy, cožzesí|ídoiem perspektivy.Joko u pŤípodu kroku no místěz bočníhopohledu (viz obr. 85 - s|r.48) i rentokrÓt
si noideme vzdÓlenost mezi l o 5 u nohy, kierou chceme véstpo zemi
o polom tu rrzdÓlenosi v perspelďivě rozdělíme no tŤidflky. PŤidržíme
se dí|ku3 o zkonsÍruuiemechodid|o o dÓl pok ce|étě|o i levou nohu
v neivyšším
ob|ouku; tok získ me stŤedníh|ovníf zi 3. Potom užbude
|ehkézkonslruovol Íazi2 |mezi l o 3) o Íazi4 (mezi 3 o 5) {obr.96).
D r u h f k r o k5 , 6 , 7 , 8 , I z o n i muieme pomocí 1, 2, 3, 4, 5,
ienomže s opočnymi elementy
(obr.96).
A tím jsme dosÓhli celéhocyklu
kroku chŮze no mís|ě,tentokrÓt
z pĚedníhopohledu.
WWIU
Obr.96
52/
š|(olA
tlt3LtBit|o
cHÚzE
}!l.nu
SteinymzpŮsobemdoidemek celémucyklukrokuno mís|ěze zodního
pohledu(obr.97).
ffimmFmffitu
(}ď3+@67a
Gl|Uzl
Y
v
PERsPEKTlvĚ
/ 53
PER3PEKrlvĚ
c!!ze v perspekÍivě
vyžoduiemnoho prÓce o velky početÍazi pzitt
cykluie ryloučeno},
o prolo se nevyužívd
čoslo,iedině-|ehdy,
urču|e.|i
to poŤiebodromoturgiefi|mu.No obr. 98 ie ukozkoněko|ikápŤík|od
ch ze v perspekÍivě.
ab
Obn97
Je zce|o pochopi|elné,Že pro r zné figury se hodí rŮzné kroky (pod|e
chorokteru o podle kresby). Zde není možné vypočíŤÓvotvšechny
nesčelnémožnostio vorionty. Některé z nich isme pŤipomenuli,když
je iedno: ovlÓdne-]i mlod onimÓtor
by|o Ěečo chŮzi obecně. Dr]ležité
neiiednoduššíkrok ( o o tom isme v horníchpÍíklodechmluvili), nebude pro něi velk problém,oby d0| pokročovo|s m.
,
I
,
I
\
Obr.98
První(o) je neisnodněiší,protožeie |ineÓrní o ÍÓzetéhoŽkroku se
pouze postupně zmenšuiíve směru perspektivy.
PĚíklod(b) ie užtěžší:
figuro odchÓzí do prosioru po kŤivce.
V pŤíklodu(c) ide figuro v perspektivě po kŤivceo no konci se vrocí
do prvníhopldnu.
V pos|ednímpÍíklodu(d) figuro postupujejoko u pĚík|odu(c),ole
pŤi|ommění rovinu pohybu.
Krcsbo z Íilmu B. Dovnikoviéc školo chŮzc
Jok vidíme,hlovnímprob|émempňiprovedenítokov}ichokcíie dokono.
|éstereometrickékonstrukčníschémo pohybu figury o d s|ednérespektovÓní tohoto schémotupňi kresbě koždéfáze.
54 / š IolA
cHÚzE
FllnU
xll'LlHlHo
Obr.99
Konečn propočei zÓběru: početkreseb 49, trvÓní 4 sekundy o dvě
okénko.
Pro reolizoci scénybudeme míl mno.
ho Údo|Ů: první hlovní Íáze (figuro
s provou nohou v nÓkroku), bod no
horizontu, v němŽ se stykoiívšechny
Úběžníky perspektiqy, rychlost chrjze
o míslo no |inii pohybu, do něhož
chceme (mÓm) figuru pÍivést.
Neiprve pŤíklodb - ch ze v perspektivě po kÍivce.l tentokrrítse bude.
me obírot něko|iko zÓklodními e|ementy: skicou (ndkresem) pozodí,
počtítečním
exlrémem, |inií pohybu figury rychlostích ze o bodem,
k němuž ie tňebo figuru dovést.
Obr. IOO
Obr. tol
Potom (obr. l00) pÍi zochovÓní vzd<Ílenosti krokŮ hrdiny noskicuieme cho.
didlo všechkrokŮ o kolmicemi určíme
místopro všechnyh|ovnífÓze s nÓkrokem prové nohy. DrÍ!bude potŤebo,
obychom pomocí doného schémotu
zmnoŽi|i h|ovníftÍzil tolikrrÍt,kolikrÓt
nrÍmuk zo! propočet.
Ted,už se ndm lehčeii d,icha, pro|ože mÓme zo sebou ,,postroch,,schémo perspektivy,o budeme se zobyvot jen hlovními fúzemi l o 9
.l01).
(obr.
Nebude těžkémezi nimi zkonstruovothlovnÍfÓzi l3, mezi
17 o 25 h|ovníláz.21, o tok stÓle ož do konce ch ze.
Groficky vyiÓdĚeno, si|uoce chŮze v perspektivě bude vypodot tokto
(obr. l02): budeme mít h|ovnífÓzi všechkrokŮ (ie iich do počtu12}
o zbude nÓm už ien vyp|nii kroky meziÍÓzemi|ímzpŮsobem, o němž
mluvili.
ismeuždŤíve
i-'-l
?
/ 55
Neiiednodušší
ie pÍíkIod(o) s |ineÓrní
perspehivou. No obr. 99 vidíme, iok
bude onimÓtor konstruovol schémo
pohybu figury.
Poté,co isme od vfchozí h|ovnífÓze
ož do bodu nekonečno protÓh|i vše.
chny Úběžníky,které vyznočuiívyišku
temene hlovy, brody, nohy (onebo
kteréhoko|iiiného chorok|eristického
detoilu), zkonstruuieme figuru pos|edníhlovnífÓze no konci chr3ze.
Obr.to2
V PERsPEKTIvĚ
L
P
L
P
L
?
L
P
L
P
Poučenizkušenostís ovlÓdnutím prvníchŮze v perspekÍivěse m žeme
pustit do s|ožiiěiších
pĚípodťl
b, c, d - z obr. 98.
B
Obr.tO3
Budeme se dÉet vfchozí h|ovnítÓze o nÓkresu pozodí, o provedeme
no kňivcepohybu něko|ik provizorníchexlrém fig.,'y (obr. l03 A). Porole|ně s tím vytvoiíme linii, po kterépovedeme temeno hlovy, |j. ne|vyššíbod figury. Rozesiupy hlovních Í6zín6m pomohou zkonslruovot
rozdě|enístop pro všechnykroky. Tok dojdeme k počtukrokrj o tím i k trvdníurčené
okce (l6 krokrjx4 kresby d2 = |26 okének= 5 sekund
po 8 okénktích}.Kdyžmezi pÓry stop vytyčímekolmice o očís|uiemeie
dosioneme schémopro onimoci {obr.l03 B).
ioko hlovníf<ize,
Potom postupuieme ioko u pŤedchozíhopŤíklodu:nejprve provedeme
všechnyhlovnífrÍzes nékrokem ioko u vfchozí fÓze (v nošem pŤípodě
provou nohou) o dÓ| pok mezi ty|o hlovní fÓze (ted,už syslémem
meziftíze)nokres|íme hlovní ftÍze s n krokem levé nohy. NrÍs|eduie
vyprocov<íní
prostĚedníh|ovníf ze (figuro v nejvyšším
bodě, s nohou
v ob|ouku). No zÓvěr n m z stone riko! doplřovot mezif<íze.
A tím ie chŮze v perspektivě po kŤivce65 kresbomi ukončeno.
56/
.x'otr
rll3LtNÉHo
}llnU
cHŮzE
PŽík|odc - z obrdzku 98 _ pŤedstovuiechŮzi v perspektivě s kombinocemi kroku zezodv, z boku o zepŤedu.Postup onimoce |e s|ein ioko
v obou pŤedchtízeiících
pŤípodech.$is|edek: ch ze v 98 kiesbÓch
o lrvÓní 8 sekund po 2 okénk ch (obr. 104).
V
PERsPEKTIVĚ
_ BÉH /57
Cyklem kroku no místěm žeme iešit chŮzi v perspektivě |edině v tom
pŤípodě,kdy se figuro pohybu]e po neutrÓlní borevné ploše,t|' no
pozodí bez iokychko|i detoi|Ů. V tom pŤípoděrzdolov ní o pŤibližovÓní
komery (obr. 106).
figury docílímečinnos|í
B
Obr. lO4
Ccntr Inípňiblížovdní
figury
B
Už isme pĚipomenuli,že v pÍíkloděc - z obr. 98 - nejen že figuro
krÓčív perspektivě po kŤivce,o|e zÓroveř toké měni rovinu pohybu.
To znomenÓ, že rychlost chŮze se bude měnit (stoupÓní,sestupovánfl.
No obr. l05 B vidíme z čís|ovtiní
h|ovních Íázi, iok se mění počet
ÍÓzív iednotliqich krokŮ, neboťse figuro pŤirozeně musí pohyLovot
pomo|eii, kdyžstouprÍ,o rych|eii, když sestupuje. Zcelo pochopitetně
v souvislosti s tím věnuieme svou pozornost konslrukci hlovních Íozí
v těch r znych Úsecích dráhy pohybu.
obr. to6
pňib|ižovní ffigury
igury
DiogondlnípňibIižovríní
Cent rá|ni vzdolovdníf igury
vzdo|ov ní f igury
Diogon lní vzdo|ovríní
lĚH
Kdyžse figuro pohybuie tok rych|e,že ieií obě nohy nikdy neisou sou.
čosněno zemi o v črístipohybu isou obě nohy ve wduchu - nozyv me
|o během (obr. 70}.
B
Mys|ím,že ie nyní iosné, proč isme no počÓtku kopi|oly Ťek|i,že
|e
onimoce chŮze v perspek|ivětěžk (o proto i drohd). Z toho dŮvodu se
tvťrrci
moderníhokreslenéhofi|muomezuiíhlovně no ptošnouonimoci,
klertíostotně svou povohou neivíceodpovídÓ nošemu médiu:grofické
ploše no kreslícímsto|e onimÓ|oro.
I kdÉ početfrízíie v Úzké souvislosti s rych|ostípohybu. neznomenÓ
|o, že běh musímítv koŽdémpŤípoděméně fÓzí nežchr]ze.Nopňík|od
rychlo chrJze
bude vžodovot méně
kreseb než
pomolli beh.
Obr.lO7
58/
Et(oL^
l(ll'rlHÉHo
BĚH
}lLnU
Pomolf běh m Že míti l2 okének
pro ieden krok, 6 kreseb d 2 (obr.
l07). Ale neirychleišíběh mÓ
všeho všudy 2 okénko, což znomenÓ cyklus 4 kresby d 1 pro obo
kroky.
U rychlého běhu s mo|ym počtem f zí ie oba/Óšť d !eži|érozhodnout, ie.|i ve yztohu k donémuzÓběru nebo ne. MÓ.li figuro proběhnout zÓběrem, neníto prob|ém.
Obr. lO8
A|e chceme-li komerou ,,doprovÓzet,, rych|y běh hrdiny, musíme
k onimoci pĚistupovotpozorněii. Jde tu iednodušeo pro noše oko
b]eskovézměny podobnych o stein1ichkreseb no iednom mís|ě,což
mrjžemítv proiekci zcelo špotnyonebo tŤeboi opočnyefekt.
Cyk|us 4 fÓzového běhu si m Žeme groficky znázornil no obr. l09. Jest|ižese cyk|us(kruh)otočíoko|o
své osy 6x zo sekundu, m že se sttít, že vlivem
nedokono|osti oko se špoině provedené detoi|y 1
no místě),
v bec nepohnou (nebo se budou ien tŤrÍst
onebo se budou pohybovot v opočnémsměru.
Musíme dbÓt neien no poŤodífÓzí, ole i no vzÓiemné
Obr.
postovenífÓzí,k|eréspo|u nesousedí(3 k 1, 4 k 2|.
nu nohu od druhé borevně odlišíme.V nošem pŤípodělevou, vzdÓ.
|eněišínohu oborvímeo něco tmověii nežprovou.
Pokud ide o scénogrofii,mŮŽeme pod cyklem běhu pozodí prolohovot:
o - logickou rychlostív poměru k dé|cekroku
b - většírych|ostínež !e dé]kokroku
c - menšírychlostínež ie délko kroku
Poslední druh běhu ie pro své ,,klouzové,,kroky ve|mi směšny. Vyběr mezi těmito iŤemi možnostmi zÓ|eŽí no obsohově-vytvornych
okolnostechfilmu.
Cyklus kroku no místě m žeme (zo posunu iehel o no
dlouhych celuloidech) použít
pŤípody:
i pro tĚi nrÍsledující
A) hrdino vběhne do obrozu
B) hrdino vyběhne z obrozu
C) hrdino proběhne zÓběrem
3
lO9
Podíveimese no cyk|us fÓzí no obr. l08. |hned nÓm podne do oko
rytmuspo|ohytě|o: do|e - nohoŤe,do|e _ nohoče.DruhÓ chorokteris.
Jednou ie tě|o
iiko: fÓze 1 _3,2 - 4 (ioko pondrín)se neshoduiís chťrzí.
vyš,podruhé níž.Rovněžh|ovnífÓze nokročení(2 o 4) isou v r zn1ich
po|ohrách.TŤetíchorokteris|iko:v koždétrefi fÓzi (l o 3) postňehneme
efekt stopy (vzot z reÓ|ného filmu), kter1ioku pomŮže spoiit v pohyb
dvě sprÓvné (o niko|i špo|né)nohy.
Je znúmi rychl běh no místě s nepohyblivou horní
čÓstítě|o (obr. 110). Tu ie
iŤebo zvlrÍšfdbÓ| no cyk|us
nohou. Aby se |evÓ o provÓ
noho v ryklu nepomícholy,
pomŮžemeoku tím,že iedObr. I l0
/ 59
cvKLus
CYKLUS
Obr. lll
U pŤípoduA o B ie potŤebonoií|spoi mezi cyklem o nÓsleduiící,pŤíp.
piedchozí okcí, ti. zoslovení o rozběh. Vznikne všok zoiímovy efekt, .
kdyžtoto spoiení neprovedete o iednoduše novÓžete cyklus běhu no
stotickoupo|ohu figury pĚedi po pohybu.
Postup konstruovÓníschémotuběhu v perspek|ivěie tenliž ioko u chr)ze. Provedeníběhu v perspektivě ie snozší,protoŽe většírychlosl pohybu nÓm umožřuie vyprocovÓvot figuru s menšíprecizností,o to znomenÓ rychleii.
U rychléhoběhu (z obr. l08) v perspeklivě mŮže byt pohyb mnohem
co neirozehroněiší,co neikdÉ Í6zevyMáŤíme
o ntÍpoditěiší,
eÍektněiší
(obr.l l2).
vo|něiší
.br,2gP*
60 / š xoL^
Ilt'tlxÉHo
llLtU
AKGE
GYKTICKE
opokovoné pohyby obyče|něňešímev onimocicyk|ema.
Cyk|em nozyvÓme íodv lází, kterépiedstovuiíieden určityopokovony
pohyb o u nichž pos|ednífÓze tvoŤís první uzovÍenykruh. Tokto onimovonÓ okce mŮžeopokovÓnímcyklu trvot nekonečnědlouho:
1-2-3-4-1...
Poněvodžs poimem cyklu jsme se uŽ setkoli u chŮze o běhu, budeme
se nyní zob,jvo| využitímcyklu v širšímsmysIu.
Zde mÓme několik okcí, kleré mr]žemeňešitcyk|em kreseb (obr. l l3)
cYKLIcKÉ
zoznomeno|oien stňednípo|ohu rukou (ftízi2), zotímco kroiní exirémy
by P jen kmitoIy v poIoexpozicí.
Jinok Ťečeno- k pohybu by oni nedošlo. S problémems|roboskopického.efektu |sme se užsetko|i u cyktu
rych|éhoběhu (obr. 108). Aby se to
neslolo, le tiebo se v ryktu vyhnout
pŤí|iš
čostémuopokovÓní |ednékresby.
obr. I tÓ
Obr.I r3
...
obr.ll4
No první pohled se zdÓ, že bychom
tuto okci dokrÍzolis tiemi kresbomi, které bychom v prŮvodním listu
tokto:
očís|ovo!i
1-2-3-2-1...
Vys|edekno p|Ótně by všokvypodol ioko no obr. ] l5: oko by piesně
4) | v nošem pžípoděužívÓmc některlch procovních slongovych v1irozŮ. Pro cyk|us sc vži| poiem
(z němčiny).- Pozn. piek|.
"švingle,,
J
Obr. I l5
+3
1 2 I 3 4 2
,l
2 3 2 4 2 3 2 ,l 2
Podot}ikÓme,že ve verzi A, v níž
isme cyk|usvytvoŤi|ičtyŤmikresbomi,
isou dvě steiné kresby vtteněny vždy mezi tŤiiínéÍaze.Ýeverzi B, kde
isme ušetÍiliiednu kresbu, v|díme,ie se ÍÓze.2 opokuie stÓ|e dvokrrÍt
o to že.bude pii proiekci zcelo určitědominovot, ii-ž.,u bude pohyb
neutrolizovot.
PotŤÓs ním rukomo pŤi pod0ní rukou
se mr]žeprovéslcyk|em 6 okének,o lo
znomenÓ, že pohyb zopokuieme čty.
zo sekundu. Pro |ento opokovony
Ťikrrí|
pohyb vytvoŤíme1t6ze (2 hlovní fÓze
s 2 meziÍázemi)o očís|uiemeie tok|o:
1-2-4-3-'l
/ 6l
Srovnelme dvoiíčís|ovtÍní
(obr. l l6):
AB
1 2
PoDÁNÍRUKoU
AKcE
Obr. I l8
@o
o@
Pro rychlou roloci vybereme 3 ftíze (obr. 1 l7). Po.
Ťodíbude vypodot iokto:
1, 2 , 3 , 1, 2 , 3 . . .
onebo pomoleii
11,22,33,11...
Dvěmo kresbomi (obr 1 18)
bychom nedocí|ili otÓče.
ní, nfbrž chvění:
1 , 2 1 , 2 1 , 2n e b o 1 1 2 2 1 1
MusímepÍlpomenou|,
Že se cyk|us dvěmo fÓzemi používrÍ
pro efeh
rychlérotoce{vrtule,ko|o outomobi|u).
A|e chcemé.|i,
oby byl viděr
směr pohybu,pok ÍoznomendpoŤídit
vždyneiménětÍifoze cyklu.
60/
šKol^
l(tE3tlr.ÉHo
CYKTIGKE
}lLmu
cYKtIcKÉ
AKGE
opokovoné pohyby obyčeiněiešímev onimoci cyklema.
Cyk|em nozyvdme Ťodufází, kterépňedstovujíieden určityopokovony
pohyb o u nichž pos|ednífÓze tvoĚís první uzovŤenykruh. Tokto onimovonÓ okce mrjŽeopokovÓnímcyk|utrvot nekonečnědlouho:
1-2-3-4-1...
Poněvodžs pojmem cyklu isme se užseÍkoliu chŮze o běhu, budeme
se nynízobyvo| využitímcyklu v širšímsmys|u.
Zde mdme něko|ik okcí,kterém žeme iešitcyk|emkreseb (obr' l 13)
zoznomeno|oien stĚednípolohu rukou (fdzi 2), zotímco kroiní extrémy
by se jen kmito|y v po|oexpozicí.
Jinok Ěečeno- k pohybu by oni nedošlo.S prob|émemstroboskopického efekiu isme se už setko|iu cyk|u
rychléhoběhu (obr. 108). Aby se to
nestolo, ie tŤebose v cyk|u vyhnout
pŤí|iš
čostému
opokov ní iednékresby.
.l6):
SrovnejmedvojíčíslovcÍní
(obr. l
A
1 2
obr. t|Ó
+3
1 2 4 3 4 2
AKcE
/ Ól
J
Obr. I 15
B
I 2 3 2 ,l 2 3 2 l , l 2
Podotyk me, že ve verzi A, v níž|sme
ryk|us vytvoĚi|ičtyžmikresbomi,
isou dvě stelnékresby včleněnyvždymezi rĚi iínéfoze. Ýe verzi B, kde
isme ušetĚilijednu kresbu, vidíme, že se Íáze2 opokuie stÓ|e dvokrrÍt
o to že..budepĚi proiekci zcelo určitědominovot, ii-:',"
bude pohyb
neufrolizovot.
PoDlNÍ ŘUKoU
Obn ll3
PotŤÓs ním rukomo pŤi pod ní rukou
se mrjŽeprovéstcyklem 6 okének,o lo
znomen , že pohyb zopoku|eme čtyŤikrÓtzo sekundu.Pro lenlo opokovony
pohyb vyfvoŤíme1tÓze (2 hlovní fÓze
s2 meziÍízemi)o očísluiemeje |okto:
1-2-4-3-1...
Obr. I l4
No první poh|ed se zd , že bychom
tuto okci dokÓzoli s tĚemi kresbomi, kterébychom v prrivodním|istu
očís|ovoIi
iok|o:
1 -2 -3 -2 -1 ...
V1isledekno p|o|ně by všokvypodo| joko no obr. l ]5: oko by pĚesně
4} | v nošem pŽípoděužívámeněkierlch procovníchs|ongovychqirozŮ. Pro cyk|us se vŽi| poiem
(z němčiny}.- Pozn. pŤek|.
,,šving|e,,
Obr. I l8
@o
o@
Pro rychlou rotoci vybereme 3 ftÍze(obr. 1 l7). Poiodí bude vypodot tokto:
1,2,3, 1,2,3,..
onebo pomoleji
11,22,33,I I ...
Dvěmo kresbomi (obr. l l8)
bychom nedocíliIi otÓčení,n,ibržchvění:
1 , 2 1 , 2 1 , 2n e b o 1 1 2 2 1 1
Musíme pĚipomenout, Že se ryklu s dvěmo fÓzemi používÓpro efekt
rych|e robce (vr|ule,kolo outomobilu).Ale chceme-li, oby by| vidě|
směr pohybu, pok to znomenÓ poĚíditvždyneiménětžifÓze cyk|u.
62 / š t(oL
xrÍ3]lHEl|o
FlLtU
CYKTICKE
a
4
No obr. l l9 vidímepňí.
klod principu cyklu no
onimovonésvětelnéreklomě.
Efekt pohybu svě|eln1ich
kroužkŮpo kruŽnicizískÓme tok, Že po Ťodě
rozsvěcuieme o zhosí.
.|
Obr. I t9
nÓme žÓrovky , ŽÓrovA}. Kdybychom pohyb po
ky 2, Žárovky 3 o znovu žÓrovky 1 (pŤík|od
(pŤík|od
B), nenostone efekt
kružnici Ěeši|icyklem s dvěmo fÓzemi
jen
pohybu, o|e
chvěníno místě.
.|
Ve tŤetímpŤípoděz obr. l3 ide o cyklus kouŤe.AnimÓtorovi se čosto
stone, že mÓ vyrvoĚit v něko|ikosekundovém zÓběru permonentní
okci, ioko nopĚ.koptěníkouňez komíno.Je mu uloŽeno,oby Úko| Ťeši|
cyklem s minimem fÓzí (obr.120).
2
Po noskicovÓní obrysrj
kouie určísi onimÓlor
rychlost pohybu. No
kresbě A vidÍme urči.
tou hustotu fÓzí o pokyn, že cyklus mo sestávot ze 4 Í6zí.Pod|e
|é|o skice nokreslíme
Íúzi1 lím zpŮsobem,
že no horizontÓ|es oznočením1 provedeme
Obr. l2l
/ 63
PodívÓme se ieště no několik chorokteris|ickych pŤíklodŮonjmoce
v cyklu.
oko|o hlovy proštěného,zničenéhohrdiny sršívzÓběru několiko
sekund ohĚostroi hvězd (obr.122|.
Úko|: provéstcyklus rozprskÓvÓní
hvězd.
Čim ie cyk|us krotší.tím se ok.
ce bude opokovot v menšíchčosovych intervo|ech o oko ziistí
podvod (podobně ioko opokovÓní
me|odie no pokoženédesce}.
Bude-li cyk|us de|ší,znomenÓ to,
Že čosové intervoIy opokovÓní
budou většío oko opokovÓní okce
jen stěžízoznomenrÍ
(obr. 123).
A steině tok víme, že pro krotší
cyklus ie tŤebo méně o pro de|ší cyklus více kreseb. Je věcí posouzení onimÓ|oro, iok rozsoh
cyklu vybere, oby spoiil kvolitu
onimoce s Úsporou fozí.
Obr. 122
cyKLUs
KRÁTšÍ
DELšÍcyKLU5
Obr. 123
Řekněme, Že se rozhodneme pro cyklus hvězd
no 6 ÍÓzíd2, čilidohromody l2 okének.Pok no
určenych šesti f zích rozdě|íme rozprsknutí tĚí
hvězd, z nichžkoždÓ mrítŤiÍáze (obr. 124|.
Obr.r 20
v|evo o vprovo kroiní čÓst kouŤovémosy.
Nejv/rozněišíkroie nrÍmdoií Ťoduhlovních
tází 1. Ted,užn m ien zb,iv6,obychom mezi
všechny h|ovní fÓze stŤedovymsysiémem
zhotovi|i Í6ze 2, 3 o 4, pŤeměřuiícesousedníkroie ieden v druhy ve směru pohybu
( o b r .1 2 1 ) .
AKCE
#*+
#+ #
#ry+
Obr. 124
Fáze 1: obieveníhvězdy
FÓze 2: zvětšeníhvězdy
FÓze 3: hvězdo se rozprskne do věnce hvězdiček
První hvězdo: táze 1,2,3, druhÓ hvězdo: fÓze
3,4,5,tŤetíhvězdoÍáze5,6,o 1 (obr.125).
Tok isme vytvoĚi|icyk|us:
l,'f 2,2 3,3 4,4 5,5 6,6 1,1 ...
61/
t(llJllHÉt|o
lÍoLr
.N+sť
trf
'áh0
* d6c
cYKLIcKÉ
Ftlnu
ffix,
.fo#
tilWr/
AKcÉ
/ 65
Rovněždest vyzoduie použitícyklu. EfektudeštěonimÓtoŤidosohuií
pŤípodě
hned no somémzočÓtkumusíme
r znymizp soby.V koždém
k|osickou
onimoci(obr.127 B|,
nebo
o
sty|izovonou
vědět,ide-li
,#
6 á200
,/
Obr.125
Obr. 127
Chceme.|i, oby by| ohiiostroi hvěid hustší,nebude prob|ém dodot
k hotovym ftízím ieště něko|lk komp|et rozprsknutí do volného
prostoru oko|o figury o lo v lokovém poŤodíioko nopÍ.:
krotšímio de|šími
V prvnímpňípoděpodoiíkopky dešiě- pĚedstovovoné
pÓsu.
čoromi- po porole|níchsměrech ioko no běžícím
6 , 1, 2 - 2 , 3 , 4 - 4 , 5 , 6 .
*
Kdyžužie Ťečo hvězdÓch, pĚipomeĎmetoké klosic$i pŤíklodze stripu
i kres|enéhofilmu: hvězdy,k|erése točívkruhu nod hrdinovou h|ovou
(obr.126).
No kresbě B ie schémo,pod|e něhož koŽdou hvězdu pošlemeve fézích
2o3ksousedníhvězděl.
.|
AtokvypodrÍneikrotšícyk|us:
l 2 3 l 2 3 1 23
...
nebo: l,l
2,2 3,3 l,l ...
.lzl
T^ŠD
^ ť'?ÉálN.
A
-..%:lÉ5r|-'.3..
obr. 12Ó
3
4
I
B
KdÉ si vybereme rych|ost,vyide n m intervo| cyklu: 1 2 3 1 ..., coŽ
použiiemepro kresbu. Pok budeme po poro|elníchsměrech posílot
koŽd1ikomplet kreseb z l no 2 o 3, oby se
potéznovu dostol no pozici l (obr. l28).
Není-|ionimoce sly|izovonÓ,získÓme déšf
ŠŠ
nÓsleduiícímzpr}sobem:
'2
Určímesi cyklus o 4 Íázích.
Š,i'
,S*!:c
/"
VytvoŤímeschémo podÓní deště v prvním
plÓnu zÓběru (obr.l29}. No koždoučtvr|ou
fiizivolně noneseme čéry_ podoiícíkopky
obr. t28
(obr. l30) o polom pomocíschémotuz obr.
hustolu kopek. obr. l30 pĚedstovuiefÓzi 1 s frontou
l29 znrÍsobíme
horní čÓsti zÓběru. Chvění vo|ně nohozen1ichčor
no
hustého deště
dodrÍdoiem hustoty deštěo fronto ve fÓzích doiem pohybu (pod nfl.
Abychom se vyhnuli rytmickyprobíhoiícífrontěhustéhodešiě,zv|Óšťie|i trebo, oby deštpodol dlouho, mŮŽeme zhoiovit ieště4 neutrdInífÓze
(ien s vo|ně rozhozenymičÓrkomi- kopkomi).TímzpŮsobem mŮžeme
cyk podoiicíhodeštěneutrÓlnímifÓzemivoriovot podle libosti.
66/
šÍoLA
cYKLIcKÉ
ř|tmU
|(lE3!lNÉno
,i
'/l
/17,
'/il;
V/t
,
1
/t:
ff t/,,ru
//
,t;
//
/,
Obr. 129
Obr. l3O
oznočíme-|ifÓlie s pod ním deště l - 4 o neutrÓ|nífÓlie 5 - 8, pok
mťlžemečís|ovÓní
deště bez nebezpečírytmickéhoopokovtÍnísestovil
toho:
1,1 2,2 3,3 4,4 oid.
Pokud by by|o potŤebo,oby zočolonebo pĚesiolo pršetběhem z běru,
pok to budeme ĚešitprolínÓnímv požodovonémpočtuokének:
A) déšť
zočne zo p | sekundy: ryklus f zi s destěm vpro|neme no 12
okének;
B) déšťustone ve dvou sekundrích:ryklus frÍzís deštěm odpro|neme
no 48 okének.
Steinym zpťrsobemse obieví nebo zmizí hvězdy z obr. 122.
Vše, co isme Ťek|io cyklu deště,plotí i pro sníh.
,l
z
3
+
I
6
7
Obr. l3l
B
AKcÉ
/ 67
ToképodÓní sněhu mŮžemeonimovot k|osickyi sty|izovoně.
že sníh
Sníhse od|išuieod deštěrychlostípodÓní.Vzh|edem k tomu,
sněhu
hustšího
p"la- p"."t"ii, bud"*e Pr9 cyk|us pohybu fronty
4
tomu
k
lotŤebovot více fÓzí než u dešiě, nopŤ. osm. DodrÍme.|i
počí|oi,
pok
mŮŽeme
leutrÓlní fÓze (s volně pohÓzenfmi v|očkomi),
zÓběru, bude
de|šího
podot
během
má
krery
snih,
pro
solidnr
z" io,.,.,
siočit12 fÓzí (obr.130).
*
l-ť
í í{.
-il-@
tl
-]|
v "
_ťr c
II
-{.F(9
Proudvodyzvodovodníhokohoutku
rovněŽ velmi snodno rozňešíme
cyklem |íífézí(obr.l32).
Všim|iisme si, že se formo tohoto
proudu nemění, ti. proud vypodÓ
nehybn1i. Prolo si nebudeme dělot storosti s konturomi proudu'
PohybuvodydostÍhnemepodobn1im
3
@L
zprisobem ioko v pňípodu deště:
Obr. 132
lehkou kresbou rozšiiovÓníproudu
fronty, o|e
během tÍíÍází.PŤiiomnesločínokres|itien vodorovnou |inii
pohybu)
(ve
směru
árÓcí
se
herÓ
doplnit: bud,svis|ou |inii,
i"
(borvou
nepotrně
"r'"aie
zolŤpycení
iito u" Íázíchl o 2; nebo iednolÓnovoné
imovšíneŽ borvo proudu vody) ioko ve fÓzi 3.
*
p9T9|9. Pro let
Cyk|y kŤídelv letu mŮžemezhrubo rozdělit no rych|éo
Nebudeme
pomo|1i.
ptÓko
cyklus
pro
let
uíouio vybereme rych|ycyktus,
mezi
vyslrytuií
se
které
Ietu,
druhy
se zde zobyvot všemi oitotni-i
|ěmito dvěmo kroinostmi.
minimrÍ|ním
U brouko se kňíd|ov|osině ien chvěiío |ettedy provedeme
počtemkreseb: 2Íázed 1 (obr. 133).
7^\
Í,{!iA^\ Ve fozi l isou kÍíd|ove svislépoloze (nohoŤe), Ío'i 2 isou ve vodorovnépoloze
\)L/(
(dole).""
Tělo u obou fÓzí bude zcelo v kli- a T du, lo znomenÓ, Že no fÓzi 2 kresbu tělo
iednoduše ien pÍesně piekopíruieme
Obr. 133
zÍ6ze1.
o
68/ šxoL^ xrtJr:xÉxo
}ILNU
cYKtIcKÉ
ARcÉ
/ 69
Abychom kŤidloco neivícevizuÓ!ně svÓzo|i s chvěním,několiko ,,švunk,,o rozmozonym borevn1imtÓnem kŤídlovytvoÍímešvunk-stopu:
liníemi
.v.
Íázel od kÍídloáolr], ve Íazi2 od krid|o nohoru, o to iok, oby obě
stopy no sebe novozovolY.
Tenttižlet ptrÍkobude pomoleišíi e|egoniněiší,
|estliŽezdvo|nÓsobíme
počei ftízí.Toho docí|íme,doplníme-.|intÍš
l - Ó - l -ezi"yktu'
fÓzemi:
Pro cyklus ptÓko v |etu budeme už potŤebovot
více Íází,bude zrjleŽet no rychlos|i pohybu
že pro pohyb kĚíd|odo|Ů
kiídlo.SpočítÓme-li,
o zpěi bude tŤebol2 oken, pok to znomenÓ,
že pro cyklus musíme nokres|it6 Íází.
onebo novym čís|ovním
No obr. 134 ie schemotickÓ ukÓzko činnosti
kÍídlozpŤedu.
Fáze 1, 2, 3: kňídlokles o nobírÓ vzduch. obr. |34
F6ze 1,5, 6: kÍídlose zved , pÍekonÓvÓ odpor
rzduchu.
Nesmíme zopomenou| no trup ptÓko, ktery se pŤi |etu zve|rÍ o klesÓ
opitne než po|oho kŤídlokoŽdéfrÍze(obr. l35). Tělo ie neinížve fÓzi
l o neiryšve frízi4, kdy ho mÓchnutím kŤídlodolŮ nodnes|o.
l,l - lA, 1A-2,2
1,1 2,2 3,3
*
Chrjze člvernožcŮnÓm nebude činitpotížeod okomžiku,kdy budeme
ii
prostě ch pot ioko dvě součosnéch'rjzedvounoŽce.
Cyklus chŮze pso je kombinocí cyklu piedních o cyk|u zodních pÓrŮ
nohou, spoienych s trupem. Jestti si vybereme krok no 4 Íázea 2, pok
pĚipod v Úvohu cyklusz obr. 137.
Podíveimese, iok tento cyk|usvypodÓ z bočníhopoh|edu (obr.l36).
Obr. 137
Aby onimovÓní nebylo komp|ikovoné,po nokres|enífigury pso no
rylÓštníchpopírechzonimuieme oddě|eně pŤednío zodn-ínát'y. rayi
tplu dokopíru|emeryklus pŤedníchnohou, komplet zodních nohou
\
dokreslímetok, že zočnemeod protějších
po|oh nohou (provd pĚední
noho vzodu, levÓ zodní noho vpÍedu- obě no zemi).
obr. |3Ó
ze bude ieště v}iroznější,když nohy v druhém pt nu vystínuieme
!h
(fáze 1 o 2) nebo oborvímeponěkud ímovšímtÓnem zúk|odníboryy
pso(fiÍze3o4).
7o/
šKoLA
rlEgrEilÉHo
FILnU
Pokud ide o trup, mŮžeme ho piekopírovÓním bud,udrŽovo|ve ste|né
pozici (obr.l37}, nebo iímmŮžemepohybovotwhŮru - dolŮ (nopŤ.do
vyškyočí):Íáze 1 o 3 nohoňe, Íoze2 o 4 do|e - nebo ÍÓze 1 nohoŤe,
fáze3 do|e; pokud 2 o 4 |sou mezitíze.
Steině tok ie možnétrup slĚídově pozvedot s pňedními o zodními
nohomi.
PLANY
PLANY
-
VRSTVY
/ 71
VR,STVY
V kopi|o|e,,PrŮvodní|ist,,|smese zmíni|io plÓnech, v nichžse odvíieií
okce _ počínojeprvním, krery ie nejblížkomeĚe, po šesty, hery |e
neibliz pozodí.s No obr. 16 je vidět. |ok se poĚizu|e záznom v pr .
vodním|istu.Jest|ižeisme Ěek|iokce, měli isme no mys|imnožnéčíslo,
neboť v z běru je oby.
čeiněvícnežiedno figuro. lkdybybylovz běru
ien iedno postovo, mŮŽeme ii v onimočním
smyslu rozčleni|no ně.
kolik porolelníchokci.
Kresby porole|níchokcí
rozdě|íme do dvou ne.
bo více p|ÓnŮ, vrstev
(obr.139).
Obr. 138
Obr. 139
MoximÓ|ní počet vrstev
ztívisí no prŮhlednosti
celuloidu, s kterym procuieme. Tloušlkoce|uloiduv nošemstudiu nÓm umoŽĎuiešest- sedm
vrstev,ole dbÓme no to, obychom nevyužívolivíc než čtyŤi.
(cire|ně|ší)
rozdíly
Čímvětšíie totižpočetce|uloidŮ,tím jsou zŤete|něiší
v intenzitěborev mezi l. o 6. pldnem, o to se pochopitelně proievuie
no pozodí, no scénogrofii,kterÓ pod vě|šímpočtemce|uloidŮ notolik
ztmovne, že zce|o ztrÓcí svou borevnou hodnoiu.
obr. l40 ie pňík|odemrozdě|eníokce do vrstev.
ScénoA sest vtÍz pozodíB o čtyňvrstev celu|oidu C.
Nyní se budeme zobyvot obsohem uvedené scény: První figuro
temperomentně něco povídÓ druhé o mÓvÓ pĚitom rukomo. V trtivě ie
květino. kterou druhrÍfiguro pozděiivezme.
AnimÓtor provede rozdělení do čtyĚvrstev |oklo:
nošíproxi ie roké Éité
5) Autor užívÓtermínu ,p|6n,,, v nÓs lomu odpovíd poiem
"vrstvo.,,V
k|odeníi oznočovÓnív opočnémpoiodí nežje uvedeno v té|okopito|e.- Pozn. pŤek|'
7o/
šKoLA
Ktl31EilÉHo
}|LnU
Pokud ide o trup, mŮžeme ho pĚekopírov ním bud,udÉovo|ve stejné
pozici (obr.l37}, nebo iímmŮŽemepohybovotrrzh ru - do|ťr(nopň'do
vyškyočí):Íéze1 o 3 nohoŤe,fáze 2 o 4 do|e - nebo ÍÓze 1 nohoŤe,
láze3 do|e; pokud 2 o 4 isou mezitáze.
Sreině |ok ie možnétrup s|Ěídověpozvedot s pňedními o zodními
nohomi.
PLÁNY
PtANY
_ VRsTYY
/71
vRsÍvY
V kopito|e,,PrŮvodnílist,,isme se zmíni]io p|Ónech,v nichžse odvíieií
okce - počínoieprvním, ktery je neibliž komeŤe, po šes , ktery ie
nejb|iz pozodí.sNo obr. 16 ie vidět, iok se poĚizuie zázngm v pr vodnímlistu.Jest|iŽeisme Ěekliokce, měli isme no mys|imnožnéčíslo,
neboť v zÓběru ie oby.
čeiněvícnežiedno figuro. l kdyby by|ov zÓběru
ien iedno poslovo, mŮ.
žeme ii v onimočním
smys|u rozč|enitno ně.
kolik poro|e|ních
okcí.
Kresby poroIelníchokcí
rozdělíme do dvou ne.
bo více pl nŮ, vrstev
(obr.139).
Obr. t38
Obr. t39
MoximÓlní počet vrstev
zÓvisí no prŮhIednosti
celuloidu, s kterym procuieme. T|oušlkoceluloidu v nošemstudiu ntÍmumoŽřuie šest- sedm
vrstev,o|e dbtÍmeno to, obychom nevyužívolivíc než čtyŤi.
(cite|ně|ší)
rozdíly
Čímvětšíie totižpočetcelu|oid , tím isou zŤetelněiší
v intenzitěborev mezi l. o 6. pIÓnem, o to se pochopiteIněprojevuie
no pozodí, no scénogrofii,kterÓ pod většímpočtemce|uloidŮ notolik
ztmovne, že zce|a ztrÓcí svou borevnou hodnotu.
.|40
obr.
ie pĚík|odemrozděleníokce do vrstev.
vrs|ev celuloidu C.
ScénoA sestÓvÓ z pozadí B o čtyŤ
Nyní se budeme zobyvot obsohem uvedené scény: První figuro
lemperomentně něco povídÓ druhé o mÓvÓ pňitomrukomo. V ir vě ie
květino, k|erou druhÓ figuro pozděiivezme.
AnimÓtor provede rozdě|enído čtyňvrstev tokto:
5) Autor užívÓ lermínu *p|én", u nÓs lomu odpovídrí poiem ,,vrslvo.,.V noší proxi ie roké Éité
klodení i oznočovÓnív opočnémpoiodí než ie uvedeno v této kopitole. - Pozn. pŤek|.
72/
šKolt
t(lE3LlHÉt|o
}ILnu
PLANY
-
VRSTYY
/73
KATEiA
c
o3X3r-
o9E4e
o3Ii1-
o 3 fu,.Í-z
Obr.140
l. p|rín:h|ovo mluvícího
Il|.plÓn: druhÓ figuro
Obr. l4l
ll. plÓn: tělo mluvícího
IV.plrÍn:květino
No obr. l4.| ie vidět, iok iednotlivévrstvyzopisuieme do prŮvodního
listu.
l. plÓn: fÓze hlovy vyměřujeme izv. vokollzocí(o nížbudeme pozdeii
m|uvitzvlÓšt],ti. r znymi v|rozy r.istpŤimIuvení.
se občospohne; zpočÓtkuie v klidu v pozici 1,
Il. pl n: tělo m|uvícího
potom mezifÓzemi 2 o 3 piechází do novépÓzy (4),ti. pozvedne ruce.
74/
šro1A
Kltl1lxÉHo
}t1nU
PtÁNY
-
vRsrYY
Jok ie vidět, během celéié doby htovo nepňesl vÓ mluvit. Pochopite|ně
budeme pii kreslenízměny polohy tělo dbtítno to, oby spo| s h|ovou
(krk)z strÍvo|no steinémmísiě.
l|l. plÓn: druhÓ figuro poslouchrÍv pÓze mluvícího.Po chvíli ieií pÓzu
změníme - z pozice l mezifÓzemi 2,3,1 do pozice 5 nové polohy.
lV. p|Ón: květino |e v kIiduv moketě !. (M.I.)- rekvizityno scéněnebo
|ě|o, které de|šídobu zrjstdvoiív klidu o kleré neisou vrlroznou
črÍsti
pohybu, noz/vÓme moketomi o oznočuieme ie Ťímsk;imi
součrÍstí
číslicemi.ÓNo rozdí|od Íází,které podle svého číslovÓníno|eŽeii do
pltÍn , moke|y čísluiemenezÓvisle no p|rÍnech,o prolo ie
určityÍch
m žeme umisťovotdo kteréhokoliplÓnu o pĚehozovo|pod|e potĚeby
z iednoho p|rínudo druhého.
Moketo |. bude slÓ| no mísiě do té doby, než figuro květinu vezme.
V do|šímokénkukvětinopĚeidedo |ll. p|rÍnu
zÓroveĚ s druhou figurou,
o ve lV. p|Ómu ii zomění prÓzdnf , čistycelu|oid (znočíme,,ěislf,,|.
vždy kdyžv některém plÓnu skončíokce, musímev|ožitčistyce|u|oid,
oby intenziio obrozu od počríikudo konce zÓběru bylo steintí.Kdybychom během zÓběru početce|uloidŮpod komerou měni|i,obroz by
byl pŤiproiekci chví|emisvětIeiší,
chví|emitmovší.
Co drÍme do kterého plÓnu, to si musíme stonovit už no počtÍtku
koždéhozÓběru.
Do neibližšího
plÓnu situuieme obyčejněokce, |derése opokuií.A noo.
pok do nižších
plrÍnŮdrÍvrÍme
Židšíokce o rekvizityno moketÓch. Tímto
postupem ulehčuiemeprÓci komeromonovi. R'ychleiio snodněii se pod
komerou měnícelu|oidy|. o |l. p|ánu,zolímcowdÓ|eněišíp|Óny zŮstd.
voií v klidu, neŽ obměĎovot celu|oidy |l|.o lV. plÓnu o pŤitompokoždé
Í"L.
E.PL.
E PL.
Obr. 142
6) Au.torem uveden 'ermín ,,mokelo,, ponochÓvrim, očko|iv
ie u nÓs vžit s|ongov 4íroz
"mu|rÍ6ze" (z němčiny). Ani iedno z poimenovÓní sc mi nc|eví obsohově vhodné oni iozykově
spr<ivné.Prozotím pro obé možnosti m že
$it použív no oznočení,,M - Íáze". - Pozn' piek|.
/ 75
ÍrL.
snímol o vrocel ce|u|oidyl. o ll.
pltínu.Kromě toho stÓlésundovÓnío nosozovÓníceluloidrjno ko|íky poškozuie perforoci o ve v1is|edku se m že stÓt, Že se mokety
pfi proiekci nekontro|ovoněiŤesou.
Než tedy pĚistoupímek onimoci
iednoho zÓběru, provedeme onol,lzu požodovonych okcí, obychom neičosrěiivyměřovoné fÓze umísti|i do l. p| nu, méně
vyměííovoné
do ll. p|Ónu o do ||l.
plÓnu dÓme figuru, klerou budeme pohybovot ien občos, o moketu rekvizity, kterÓ bude v k|idu
téměŤpo cel1izÓběr, ponechÓme
v |V.p|rÍnu(vizobr. l42).
Ovšem primÓrní kritérium pro
rozděleníokcído p| n |e hloubkové stínovÓnípostov v prostoru
zÓběru, iok ie tomu v pŤípoděno
obr. ] 43. Tu pok okce rozdě|íme
do vrstev bez ohledu no opokovÓní: moketo se stromem pĚiide
do l. plrÍnuo ostotnífiguryvpoŤodí podle skutečnéhoumístění
v hloubce.
Obr. 143
Írv.
J[ Pt,.
JEru.
tr
76/
šÍoLA
}ILnU
f,lGJLlilÉilo
PLÁNY
No obr. l40 ie květino sice v rovině, kterÓ ie perspektivně blížeoko
než rovino dvou postov. o|e no to nebereme oh|ed, protožese oni no
okomžikoprovdu neobievuie pňedfigurou.
ZnomenÓ to tedy, Že pokud se postovy v zÓběru vzrÍiemně nekryií,
pomineme ieiich zievné proslorové umístěnío ieiich okce rozdělíme
do p|Ón z h|ediskočostěiší
4iměny ce|u|oidr]-tázi.
Joko pÍíklodobr.144:
a?L-^
l. plrÍn:|etod|oprolétÓ zÓběrem
{v drilce)
|l. p| n: chlopec občoszomdvÓ
rukomo (blíž)
|||.p|Ón: květino,klerÓ se no konci
zÓběru bere (iešrěblíŽ)
|V.pltín:spícíč|ověk(v prvním
pltínuztÍběru)
Obr. Itl4
\--:<?----<
Obr. 145
GP
Íeu
Obr. 146
/ 77
Dbeime-no lo, obychom p|rÍnypňemistbvo|ijen do sousedníchvrstev,
ti. oby frÍzeiednoho pldnu nepŤechze|y z |. do lll. nebo dokonce
do lV p|rínuopod. Je-li tŤebo,obychom nopŤ. postovu ze |V. plÓnu
pŤemísti|ido I. plrínu, provedeme to s pŤedstihempostupně: neiprve
do llI., pok do l|. o nokonec do t. p|onu tok, Že obiekr ponechÓme
v koždémtronsiinímpIrÍnunelméně lednu _ dvě sekundy..
Tím snížímeno minimum šok, ktery zožw6oko, kdyžfiguro pňi pÍechodu z p|Ónu do plrínu mění lnlenzitu srych borev.
Existule zp sob, iok se tomu zcelo
vyhnou|: koždou koloIogizovonou
borvu iednodušenomíchÓme v šesti
nuoncích, pro kožd plrin po iedné.
Pro l. pl n bude neitmovšío pro
Vt. p|on ne|svěrleiší
odstín(nuonce).
PŤíklod:
klobouk hrdiny ie tĚebokolorovol modrou borvou 62. Pokud le
figuro no celuloiduloidu t. pt nu,
pouŽiie se odstín 62, pĚeide.|i do
l|. p|rÍnu,Yezme 62 A, o když se
dostonedo Vl. pl nu, pok koloruleme
odslínem62 E.Tgk somozŤeiměpo.
slupuieme i se všemi osto|nímiborvomi no postově.
II rt.
.Irt
ď-
VRs.|YY
Tokovépiípody museií b1itzŤete|něpoznomenÓny v pr vodnímu lislu
ioko poznÓmko pro komeromono (obr. 146,147|;,.
Akce mŮžeme pŤemisfovotz p|Ónu do plÓnu dvěmo zpŮsoby:
z Íáze iednoho pl<ínuno
l) tím,že figuru pĚi onimoci pňemist,uieme
ftÍzidruhéhoplÓnu (obr. l45)
pňemisluiemeÍ6ze určitéhoplÓnu z iednoho
2| tím,že pii snímrÍní
plÓnu do druhého
T PL.
-
w
rA.
Obn 147
Pro svou komplikovonosf se tento
zp sob neprohikuie čosto, hlovně
proto, žev modemímkres|enémfilmu
těžištěperfektnosti spočívÓno iinfch
elementech (onimoci,stylu, ideii).To
všok neznomen{Í,
Že nemrímenikdy
využíttohoto zp sobu kolorovÓní.Nikoli snod pro cely film, ole s velkou
provděpodobnostípro urči|é|eho črÍs.
ti, kde ie borvo obsohově v}znomnÓ.
78/
šxoLA
t(ll'tEr.ÉHo
zA,ŘEzÁvÁN| / 79
;tfrrU
Vyžoduie.|iscénÓňněkolik okcív iednom zÓběru o zÓroveĚ s |ími vě|ší
početrekvizit pro mokety, nebudeme neÚče|něplfvor ve|kym počtem
vrstev,nybÉvšechnyrekvizitysvedeme do iednoho p|Ónu.
Vezmeme zo pĚík|odobr. ]48: dvě figury rozm|ouvoií,o proto potŤebuierne 4 p|dny (pro dvě h|ovyo dvě tělo). V nouzi mŮžemefunkčně
spoiit i V. plán o do něho situovol všechnyrekvizity.
B
A
M.x
ŮmM
ŮB t
M.E
Obr.148
l. plÓn: h|ovo prvnífigury
ll' plÓn: h|ovodě|níko
llI. pltÍn:tě|o prvnífigury
lV. plÓn: iě|o dě|níko
V. p|Ón: rekvizity (mokety)
Ů
M,E
No kresbtÍchl48 B vidímeč|yňi
mokety,do
nichžisou vkopírov<Íny
rekvizityv poĚodí,
pod|e něhož mizejíz p|Ónu.
M. ]: všechnyrekvizity
M. 2: kufr, lopoto o kÓmen (dě|níkzved|
konzervu o podol druhé osobě)
Ů
!o
I
zAŘlz^vÁxÍ
pŤíklod
si|uovÓnípostovdo plrin
No obr. l43 isme měli neijednodušší
ve shodě s ieiich proslorov;im rozdě|ením.Avšok mohli isme to Ťešit
i iinym zpr3sobem:ie.Ii strom, zo nímŽstoií|ovec,nokreslen no pozodí
(scénogrofii),musíme postovu |ovce zoĚíznout,t|. nokreslit no fÓzi ien
tu čtístfigury kterÓ ie viditelnri (obr. 149}.
Toto zoňíznuiíie tŤebo provést s moximÓ|nípreciznosiíobrysovtÍ čtÍro stromu
i ěáro zoŤíznuiéslrony figury se musejí
co neidokonoleii kr;it
(kresbo A). Kresbo B
o C ukozu|í,co by se
stolo pŤi nepĚesném
zoÍezávání;v jednom Obr. 149
i druhém pĚípoděse
žÓdon do|em (žefiguro stoiízo slromem) ztrécí.
o|e ie v pohybu (ti. no
To by^lÓieštěvfrozněiší,kdÉ figuro nenístotick<Í,
ce|éiodě ce|u|oidrjo fÓzemi zoŤezávonéfigury};lu se čÓro zoŤezávání
nevhodně chvěie - no slromě nebo vedle něho.
No obr. l50 ie několik pÍíklodŮšpotnéhozoíez6vání.
Známe dvo zprisoby, iok se lomu vyhnout:
l. Zkopírovo|obrysovou č<Íru
z hotovéhopozodí.
M.E
M. 3: kufr o lopoto (dělníkvyhodil kÓmen
ze zdběru)
M.4: kufrstoií,dokud ho |evÓfiguro neod.
nese ze zÓběru. Potom oždo konce zÓběru
vložímemístomoket čistycelu|oid.
Ů
Obr. 150
78/
št(oLA
Krt'Ltl.tHo
zAŘEzÁvÁNí
;lLnU
Vyžoduie.tiscénÓňněko|ikokcív iednom zÓběru o zÓroveĎ s tími vě|ší
početrekvizit pro mokety, nebudeme neÚčelně plytvot ve|kym počtem
vrslev, nybÉ všechnyrekvizitysvedeme do iednoho p|Ónu.
Vezmeme zo pŤík|odobr. l48: dvě figury rozmlouvoií,o prolo potŤebuieme 4 plÓny (pro dvě hlovy o dvě tělo). V nouzi mŮŽeme funkčně
spoiit i V. pltÍno do něho siŤuovotvšechnyrekviziiy.
AB
M,Í
JffiW
ŮB t
M.Ii
Obr.148
!. plrÍn:hlovo prvnífigury
!l. plÓn: h|ovodě|níko
lIl. plÓn: tě|o prvnífigury
lV. plÓn: tě|o dělníko
V. pl n: rekvizity (mokety)
Ů
M.E
No kresbrÍchl48 B vidímečtyŤi
mokety,do
nichŽ jsou vkopírov ny rekvizityv poŤodí,
podle něhož mizejíz plÓnu.
M. ]: všechnyrekvizity
M.2: kuÍr,lopotoo kdmen (dělníkzvedl
konzervu o podo! druhé osobě)
!o
Ů
!
zAŘlzAvÁxÍ
pŤík|od
siiuovÓníposiov do p|ÓnrJ
No obr. l43 isme mě|i ne|jednodušší
proslorovym
mohli isme to Ťešit
Avšok
rozdě|ením.
s
shodě
ve
leiich
no pozodí
nokreslen
|ovec,
zo
nímž
stoií
m
zp
strom,
sobem:
i iin
ie-li
(scénogrofii),musíme postovu |ovce zoŤíznout,ti. nokreslit no fÓzi ien
tu čÓstfigury kier ie vidite|nÓ (obr. l49).
Toto zoÍíznutíie |Ěe.
bo provést s moximrÍlnípreciznostíobrysovÓ čÓro stromu
slroi čÓro zoŤíznuté
ny figury se museií
co neidokonolejikqit
(kresbo A). Kresbo B
o C ukozuií,co by se
sto|o pŤi nepŤesném
zoÍezáv6ní;v iednom Obr. 149
i druhém pŤípoděse
žádanf dojem (Že figuro sto|ízo stromem) ztrácí.
o|e ie v pohybu (ti.no
To bfvÓ ieštěvyrozněiší,kdÉ figuro nenís|otickrÍ,
celé ňodě celu]oidrjo f zemi zoĚezdvonéfigury);|u se čÓro zoŤezávÓnÍ
nevhodně chvěie - no sŤroměnebo vedle něho.
No obr. l50 ie něko|ik pŤík|odŮšpotnéhozo|ezovÓní.
ZnÓme dvo zpr3soby,iok se lomu vyhnout:
1. Zkopírovotobrysovou čÓru z hotovéhopozodí.
M.E
M. 3: kufr o |opolo (dě|níkvyhodiI krámen
ze zÓběru)
M. 4: kufrstojí,dokud ho |evÓfiguro neodnese ze zÓběru. Potomoždo koncezÓběru
v|ožímemístomoket čistyiceluloid.
l79
Ů
Obr. 150
8o/
šKol^
KrI3LlNÉHo
Í|lnu
zAŘEzÁVÁNí
2. pĚed snímÓnímzkontrolovot koždou zoĚezÓvonou fázi o oprovit
rozdí|y,kleré se moh|y projevit pňi nestejnémsroženínebo nopnutí
ce|u|oidu oproti pozodí. Ještě něco: obrysovou čdru pŤi zoíezávÓní je
docílímepreciznostive spoii figury
sprÓvné kopírovolco neitenčí,čímž
se scénogrofií.Kdyby u některého v/tvorného Ěešeníneodpovídolo
konturovÓníobrysovychčorlmovou (obyčeiněčernou)borvou, bude
nutné borevnéplochy no figuy.ezoŤíz.
nout iinym zpŮsob e m ( o b r .1 5 1 ) .
Obr. t5l
5cHEMÁ6)
PR o ZAR EZA VÁ N I
FOL.l-75/fi.
Obr. 152
Postovynikdy nezoĚezÓvdme do pozodí.
Obr.153
/ 8|
Obr. 154
Bud, obrysové čory (opět no pozodí)
zkopíruiemeborvou
těchže p|och. nebo koloristo vykryie
zoňezÓvonouplochu
no figuŤeožpo čÓru,
kterou no zvloštním
celuloidu zkopírujeme z pozodí.
obr. l53 pĚedstovuiepÍípodzo.
ÍezÓvání pod|e kresby no fozi.
By|o by ovšem iednodušší,kdybychom ruku s číší
doli do druhéhoplrÍnu,zo moketu tělo. Jenže ruko s číší
se v konci pohybu
dostdvÓ pŤedtv ň,t|.do l. p| nu,
o proto moŽnost pohybu ruky
v druhémplÓnu nepĚipodov Úvohu (obr. 154).
Tento pomocny celu|oid noz}ryÓmeschémo pro zoŤezÓvdní.
Co se tykÓ preciznosti zoíezávání,
Obr. | 55
plotí všechno upozornění. k|er
isme uvedli v souvislosli s.pozodími, s lím rozdílem, že pokyny pro
.
konturistyno popírovychfo|iichbudou zops ny
iinok iobr. issl.'
K upozornění dodrÍme: ,,zoiezdvej z celuloidv,,, protože kopírov ní
z tužky,tj. z tužkovéÍ!ze, by nebylo dos|otečněpresne pro konečné
spojenídvou krojov}ichčor.Doleko precizněiší ikopíruieme.li obry|e,
sovou čÓru fÓze z té kresby no celu|oidovémoketě, ' na .. pňís|ušnrí
fÓze pĚímospoiuie pod komerou.
Po poznočení potňebnymiÚdoii pňi|o.
žímeschémos popírovfmi fÓ|iemi pňiprovenlimi ke konturovÓní do složky
zÓběru (obr.152).
Abychom čÓru zoÍezávání od|iši|i od
ostolníchkreseb, vy.
znočíme
ii |inou bor.
vou.
KONTUR,IsTO,
LINKU
z^ŘE? Áv ÁNÍ
ZKOPIRUJ
Z CELV
MAK.I I
o tl !@a
ZaÍezávíníie tňebo se.vyhybot, kde ien ie to možné,pĚedevšímpro
nepĚesnosl,ktertÍno jedné stroně je prok|ickym dŮsiedkem nedokonolosti moleriÓlu o možnénepiesnostilidskéruky no slroně druhé.
Tím chceme Ííci,že nejvhodněišíie figuru, kterú |ogicky mri byt
v druhémplÓnu, skutečnědo druhéhop|onu dot.
V tom n m ve|mi čoslopomŮžeizv. nrí|ožko.
82/
šKo!A
Kll3rEilÉHo
}ILnu
NÁtoŽKY
NÁLoŽxv
NÓ|ožkoie črÍst
scénogrofiepŤe|oženÓ
do bližšího
p|Ónu, oby se mezi
touto čtÍstí
o pozodím mohlo odvfie| okce.7
/ 83
ScénoC: Figuro proch zízÓběrem v t|.plr5nupod nÓložkoulrovnotého
lerénuv l. pldnu, kŤeryscénogrofnomolovo| no ce|uloid.Figuro
ie no
horních|eh|Óch,nÓložko no do]ních.
Scéno D: Hrdino stouptÍpo schodech v ||. p|onu. zotímcoz
brodlí
schodištěie v |. p| nu (no proti|eh|ychieh|Óch).l tuto no|oiku nomo|ovolscénogrofno celu|oid.
No obr. l5Ó ie několik pĚíklodŮpoužiÍí
no|ožky'
^#ffi
Poněvodž nÓ|ožko ]e součÓstíscénogrofie, provedeme vždy
v téže
ii
lechnice joko pozodí,of vž no popíňenebono celuloidu.
Popír pro nÓložku musí byt co
nejtenčí, zoprvé prolo, že ie
vhodněišíno slĚíhÓní,zodruhé
proto, že v ,,sendviči,,
mezi dvěmo celuloidynezprisobufevybouObr. | 57
leniny o svoií tloušfl<ounehÓže
nežÓdoucí stíny.No druhé stroně mrÍ byt popír dostotečně
neprŮhledny,oby pod nímneprosvÍto|o
figuro, alosiie.ti u p"r'yuu-iolr. l58).
Obr. 156
ScénoA.:Zoiícje v prvnímpl nu, |ovecve tĚetímo keň (]okonrÍ|ožko)
ve ll. p|dnu. KeĚ scénogrofnomo|ovo|no kreslícípopir, potom
ho
vystčihlpod|e siluefy o nolepil no cetu|oid.Jsou-li okce'lovce
o zoiíce
no do]níchieh|rÍch,
ce|uloids nÓ|ožkoudrÍmeno horní
|eh|y,oby zrjirol
nerušeněno ieh|Óch v prŮběhu vyměny celulo]drjv l. o llt. p|onu.
!9éno B: Voisko vbrho do hrodeb hrodu. Jeh|y s cyklem běhu no
dlouhych ce|uloidech.pot<Íhneme
po hornístroně z<íběruv l|. p|Ónu,
zotímco no dolní jehly zofixujeme pozodí o
nÓ|ožku no ce|u|oidu
v l. p|Ónu'
-__7) Běžné
poimenovdní
rohot"p"Ň" p.*r 'cro.u"le |G|"/,.'',P.d..k.tď,
pouŽív6
i oulorknihy.- Pozn.pžek|.
. t.h.t. t".-í''
v stŤižkylepi|i no celu|oid
trh1ěme se |omu, obychom popírové
.či
|epid|em, které deformuje ieden
druh1i motério|.Ne]Jčinneiito
zvlÓdneme oboustronnou lepícípÓskou (vii obr. A). PokuJ
ii iemome,
pos|oužínrím kžížky
obyčeinéiednostronné ptÍsky,ieir romeio jsou
spolu slepeno lepivymi stronomi {vizkresbo g, oUi.'f'Sb.
Pokud bychom mě|i drjvod dvě figury (|. o lll. plÓn) rozhodit
no dolní
o horníjehly,bude neilépe,kdyz nolozku (|l.plrín)dáme no
bočníiehly,
nebo ce|u|oids ntÍ|ožkou
nolepíme ptisŘou ke s|o|u (obr.-iia). rok
mŮžeme pĚi snímtínívyměřovot
fo|ie l. o |ll. plrÍnubeze s|rochu,
Že by se keĚ vinou nedokonotosti
perforoce celuloidu mohl pohnout.
Obr. 158
PŤi proiekci to|iž nebudeme po.
kl dot zo chybu, bude-li se nekontrolovoně chvět figuro v po.
hybu, ovšokiinok ie |omu v pňípodě rekvizi| o iinych stotjcbich
obiekt (žid|e,keĚ,stoveníopod.),
kdy to oko nepiipouští.
81l ,ÍoLA
r..c.l*i"o
--
''.nu
to|o nep|otípro komp|etníonimocI,
Je tÍebohned pŤipomenoui,že
'""ro stotické,o|e isou nepietržitě
kdy oni kresbo."i p;;;;iíui*u
z fúzeno
,'o'i"t.e e|ementyse neuslÓ|ekopíruií
(všechny
,,včinnosti,,
R/|Óšl'.
mluvit
budeme
o těchton"ino"ásj.i'-iá.'".r' v onimovÓní
frÍzi).
nNoHo1|ÁsoBNÉ
PoU
žlti
Knl3El
PŤitvorběkres|enéhofilmumusímemít^strÍ|enopomětiiedno-šetrnost.
j';;; piiloi r..".bomi,iest|iiesteinéhovl'sledku
Řekněmesi rovnou
zp sobem. Proto budeme usilovot
dosÓhneme|e"neisrm,siáne;sirn
kreseb
použiliužexistuiících
o lo, obychomkde ro Ě,' uual. -:iné:
p|rínoviiě,
procuiem.e-|i
p'' iet.'ay,
vícekrÓt.To všokpri;"il'' o"in"
co nÓs ve
co
všem,
o
isme užzonimovo|io
mÓme.|i dob4i pŤehied
fi|muieštěčekÓ.
A
ffi
a
D
MNoHoNÁsoBNÉ
PouzITí
KREsEB / 85
V první iodě nemŮžemevícekrÓt použítkreseb figur rŮzn1ichvelkostí.
Proto ie vhodné kres|itfigury vždyve steinéve|ikostio velikosiní rozdily
iešit komerou - zobrÓním.
No stondordním popíru zochovÓveime velikost poslov tokovou, oby
ko|em nich by|o dosiprostoru pro všechnypotĚebnÓ zobrÓní. obr. l59
nom ukozui". iok stejnou figuru (obr. A} mťlžememít pozděii ve tňech
v'iŤezech:v.celku (obi. a;, v polodetoilu (obr. C) iv deioi|u (obr. D).
VícekrÓt m žeme použít: . hlovnífÓze
- kompletnípohyby
- mokety
. pozodí
H|ovníchfÓzí využiieme vícekrritien uvniiŤ iednoho zlběry, protoŽe
v dolšímp,o.""u (pňi fÓzovÓní, sním ní) není proktické h|edor iednotlivéfÓze v rozdíln ch zÓběrech.
obyčeině pŤipodo|ív Úvohu zrÍklodnípo|ohy figury kleré se opokuií
v téŽescéně v r zn1ich pohybovych sekvencích.
.
No obr. 16o reoguie figuro no něiokou iinou okci. Pro k|idovystov m
Žeme si le používothlovní
/-(^
fÓzi l. PŤireogovtíníse figutŤikrÓt
o
oh|édne
ro dvokrÓt
zo sebe ukÓže rukou - pro
Vo p6zy mŮžeme vždy vžít
těchžehlovníchÍ6zí(23 o 47l'.
u-
/{JJ
V prŮvodním |istu bude zÓ.
znom opokovrÍníhlovní frÍ.
ze I vlypodot osi iokto (obr.
r6r):
Í\
@
obr. lÓo
E(
@
obr. |Ór
(pÍiČostěiidochÓzí k mnohonÓsobnému využitíkomp|etníhopohybu
pohybu).
čemžse ovšem opokuií i extrémy,kteréisou součrístí
Obr. t59
}lLnU
86/ šKor,^ xlt'LlxÉHo
tr11
MNoHoNÁsoBNÉ
No obr. 162ie uveden iednoduchy
pŤíklodmnohonÓsobného použití
pohybu.
ruK
h
PoUŽ|Tí KRESEB
N.U.
XAXEFA
Hrdino vyplošeněhledíno všechny
strony: vpŤed,vzod, nohoru, do|rjo to v r znych kombinocíchtěchze
hIovníchfdzí.
@@
obr. 1Ó2
Hlovní fÓze spoiíme mezifÓzemi
kombinoce.
tok, obychom dostoli žúdoné
aEa
T
Obr.163
/ 87
KÁtERAl^ÁN,
plus ráze
-s*t
26-32/tT
t9
.|úL
t3|+
@
ts,6
A ted,mŮžemepohybyfigury kombinovot,iok ie nÓm libo o iok dlouho
chceme.
Obr. 167
obr. l Ó4
Komp|e|nípohyby (i kombinoce pohybrJ)m žemeznovu použítiv iinych
zÓběrech. Úsporo znočnéhopočtuÍÓzín m nohrodí nÓmohu, k|erou
nÓs bude stÓt spo|ovÓní (novozovtíní)noqich okcí no okce použité.
fÓzích}
SomozŤeimě, že no lo upozorníme i fÓzoňe (no pŤís|ušnych
o komeromono (v prŮvodnímlistu).
PĚedpok|Ódeime,žev z běru 7 mŮŽeme užítkomp|etnípohyb ze ztíběru3.
Obr. 165
Upozorníme Í6zoie (obr. l65) no poslední fÓzi (42|, oby tuto h|ovní frÍzi
svdzol meziÍízí 43 s první kresbou
,,vypŮičenéhopohybu,, (Í6ze 26 ||.
pltÍnu).Sreině tok musí poslednífÓzi tohoto pohybu (32 |!. plÓnu ze
zÓběru 3) spoiir s prvníhlovníÍází45,
pokročuiící
okce v zábéru 7.
No obr. l66 vidíme, jok se lo zoznomenÓv do prrivodního
|istu. Pro
dokono léobjosněnízo píšemečís|o
ÍÓzízd Ťívě|šího
zJ ;" ii
bo rvou
(nopĚ.červenou}o to uvedeme v rubrice pro
";;
zvtÓšŤní
piipámínky.
Aby'chompĚedemupozornitikomeromono,Že pro
snímÓníz b ěrv 7 ie
po|Ťebomít i určitéÍ1?." zÓběru 3, nopíšeme
toto upozornění i no
desky zÓběru 7 |obr. 167).
Vícekrdt ryuži|eme cyk|Ů chrize, běhu, r znych
efektŮ (déšr,míhtÍní
sloupŮ elektrickéhovedení opod.). Mokety
isou uz s'ym 'juodnim
určenímfÓze. k|erychse užív vícekrrÍt,
o proto je oznočuiemeiims|"yimi
čÍs|ice-mi.
Pro ně p|otítokérodo o pripominkoch fozorio ťoi".,nono"i
(obr.I 65, 166,167).
Nejvíce m žeme ušetiitzmenšenímpočtuscénogrofickych pozodí.
Toto
dosÓhneme mnohonÓsobnym použltím
;;j.Ňnok
iednoili}ch
se
stejnymi,|ednoks rozdílnymizobr ními.
No obr. 168 m m jednoduchypŤíktod
mnohonÓsobnéhovyužití
féhož
pozodí:steinou pěšinouběžíč|ověko pes vstŤíc
druhému
|eden
ieden
v zrÍběrechl o 3, druh1iv zÓběrech i o a. Vzhiedem
k tomu, že isou
ztiběry ved|e sebe, určímesi rrjznÓ zobrÓní (A o B).
88/
ŠxoLA
xlltLlHÉHo
MNoHoNÁsoBNÉ
}|lnU
PoUŽtrí
xnEsEB / 89
stoŤec prolde obrozem po cestičce.Záběr 2 ve formÓtu B - sÍoĚec
ve|de do domu. zÓběr 3 ve formÓtu C - zo komínemse objevíkocour,
záběr 4 ve formÓtu B. stoňecvykoukne z domu, zdběr 5 formÓt D kocour no stŤeše,z6běr 6 formtÍtE * sioĚec vyběhne z domu, zéběr
7 tormá| F no C _ provÓzíme p|Óko v |e|u, zÓběr 8 formÓ| G - stoŤec
v detoilu.
obr. lÓ8
bez
Je tÍebodbÓt no io, oby kroiino no pozodíbylo co možnÓ neutrtí|ní,
určitychchorokteristickychobiekt , kteréby pii opokovéníodholi|y,že
ide o totožnyobroz.
Toto pozodí mťlžemepoužítto|ikrÓt, kolik zÓběr
hroie.
se no pěšině ode-
s pozodím.Zde ie scénogrofieÍešenotok,
No obr. 169 ie iinf pŤík|od
že pozodímŮžemevnlžítpro ce|ou ňoduzÓběrrj. Zábér.|: ve formÓtu A-
A použiieme-|ičistéhomodrého tÓnu (nebe) pro zÓběr 8, vyčerpoli
jsme možnostipozodí2 moxim lně.
.|68
Jok lze vidět no obr.
o 169 - oby by|o pŤiprovenopro snímtÍní,
nemusímepozodístÓ|e perforovot;stočíšipkouoznočitpozici stňedního
kolíku,cožpomrjŽe|omu, oby se pozodípod komerou n ležitěusodilo.
Šipku|e ovšem tňebo oznočitčíslemzÓběru (nebo z běrŮ), k nimž
poÍŤí.
Obr. l7O
MnohonÓsobnépoužitíiednoho pozodív ponoromě ie pŤedvedenono
obr. l70. Pro del;i jizdu pozodí čostonestočíve|ikost popíru o pok
to tedy ňešímepostupn1im snímÓním iednoho pozodí tok, že deset
posunŮ no konci prolín me s deseti posuny no zoč tku pozodí. Proto
pozodí provedeme tok, oby ieho zočtitekA byl co neipodobněišíkonci
.|.
A
Toto rychle pro|ínÓníza 1ízdyoko oni nezoznomenÓ. Upiímně
Ěečeno:
oku unikne i to, že čÓstipozodíA o A 2 ne]souzcelo identické.
Řekněme. že by by| v iedné črÍstitouky keŤ o v druhé črÍstiby neby|. Pro|inenímv rychléiízdě se oni v neimenšímneporušížddonf
dojem.E
8} V piípodech. kdy qlÝvorn pro|ev dovo|í, oby zočÓtek o konec pozodí by| zce|o identick1i, |ze
v ponoromě p|ynu|epokročovotbez prolínÓní.- Pozn'pňek|.
9o/
šKoLl
ilLUVA
|(tE'rENÉHo
MLUVA
!tlnU
- DTALOG
.ARTIKULAGE
ARTIKULACE
5A MOHLA SKY
5oU HLÁs Ky
lŤb
Ve|mi prospěšné ie studovot oÉikuloci pozorovÓním vlostní tvÓŤe
vokolŮ
v zrcod|e. V první Ěodě prozkoumÓme grimosy pii vyslovovrÍní
(somohlÓsek}okonsonont(souhlÓsek),o nÓsledovně h|Óskovéskupiny
v lednotlivfch slovech.
--oD3
Vt
tL)
\-/
-iA
,--qD'a
\-- Y
v/
pŘervnperuÍ veseiosr
Obn 172
VZTEK
u
9
Obr. t7l
.4f.-
9I
@\
--->
STAVECH
/
CF
o
sÁMoHLÁsKÁ A V RŮzNÝcH ďÍovÝc{
DIALOG
ť6b
\e/_
Vyslqrrne-lise poŽodovek, oby onimovonÓ figuro mluvilo, musíme se
zob,|vo|ortiku|ocí,tvoŤenímhlÓsek o hl skov;ich skupin formovÓním
Úst o těch čÓstíh|ovy, kleré se pŤi mluvení pohybuií. Změny vf,rozu
hlovy zÓviseií no figuŤe,kterÓ m|uví,o no sty|u,iímžie nokres|eno.
DÓ|e pok no tomlo, ie-li postovov detoi|u nebo ce|ku,no míslě nebo
v pohybu. Neivíce péčeie tŤebo věnovot ortikuloci figury v detoilu
o v pŤípodě,Že ide o plnou reo|istickouonimoci (no rozdí|od onimoce
limitovonéo sty|izovoné).
ZvlÓštnímproblémem ie zoč|eněníemocionÓlního stovu figury do
ortikufoce(obr.1721.
.|73
Zde mÓme zÓklodní rozděleníortiku|ocenošichh|rÍsek:
obr.
-
-\ž--
CDGH
Obr. t 73
Zoklodní rozdě|enívšok nepIotípro figuru, klerÓ mrÍiinou kons|rukci
h|ovy.M me-li nopŤ. zrtííecí
figuru (obr' l 74|, ieiížÚsto isou skryto pod
čenichem,pok ortikuločnírozdě|eníbude iednodušší:
čtyŤiex|rémní
vlrozy postočípro zÓk|odníhlrÍskyo ostotníkonsononty získ me fÓzemi
zovňenych Úst (B, M, B E V), kterévložímemezitÍáze iednotliqich vokd|Ů.
zoUFÁL5T\lt
obr. t74
'ďp
\2) Y) Ý)
"m.ďp
tsMPFV
A
v
El
szt
šxoll
MIUVA
Í!ltU
KlltrrxÉxo
ď6b
E
-
DIALOG
/ 93
Pro fvoŤení
dio|ogu ie mnoho zp sobŮ: od neiboho|šího,
nohuštěného
(kdy se figuro pĚi Ěečinepžetržitěpohybuie), ož po zcelo stylizovony
(kdy ie celÓ figuro v klidu o pohybuiíse |en s|o). Pro první pŤípod
mr]Žeme poukÓzot no bohotě onimovoné Disneyovy onebo sovětské
filmy, o pro druh1ino součosnéomerickéte|evizníkres|enéserirÍ|y.
_\e/-
B
ARTIKULACE
Ve sIově NOSFERATUse ob|evuiehlasko F.Všechnyostolníkonsonon.
pominou|_ o pok bude ortikulocevypodottokto: O - F
ty zde mťlžeme
-E-A-U.
Pokusmese ted'postovouz obr. I 73 onimovot slovo BEOGMD:
s
-
A
o
6RA
D
Obr.175
žejsmeniiok zv|ešlnevyiodiovoIi konsononty
No prvnípohled |ezňeimé,
G o R, i když se ve slově Beogrod vys|q/tuií.Tyto hl sky se v tomto
pŤípoděvizuÓlně prostě ztrÓceií
pŤilronsÍormoci o v A, o prolo
) - A A r-D D
B B-E E E-O
by konečnépoĚodíkreseb včet.
Obr. 176
ně meziftizívypodolo toho:
o
PĚirychlémmluvení,klerése čos|ov moderním kreslenémfilmu qržoduie, o zÓroveř i z rispornych dr]vod se ortikuloce moximtÍlněziedzd rozřovÓní
nodušuje.Pokud není mimoÍÓdn požodovekno anlríštní
vokÓ|rj
v komprovÓdí
vy|odiovrÍním
se celÓ ortiku|oce ien
konsonont,
(nopĚ.
F).
souhlrÍskomi
binoci s něherymi v|roznévyslovenfmi
Y
l v lom|o pŤípodě,pokud ie to
možné,pouŽiieme vícekrÓttěchcožsomozĚeiměonimoci
žeÍézí,
znočněz!evĎuie.
No pŤ.slovo KOLoRATU RA vyiÓdŤímepěti f zemi (obr. l77):
Jok ie viděl, nepotÍebovo|iisme
oni iednu konsononlu, všejsme
tiemi vokÓly o dvěmo me.
Ěeši|i
ziÍÓzemi.
o
o-A
1
KO LO
RA
o o o-A
,1
4
Obr.777
A
A
Á.U
3
+
U
TU
RA
A-U U U-A A
4
Obr. t 78
No obr. 178 v hodní Ťodě (A) hrdino pÍi Ťečipohybuie celyim tě|em
ztáze do fÓze. Zde zprovidlo nelze těchŽe lÓzí použí|vícekr t.
DruhÓ Ťodo(B):Tělo ie stoiické(moketo)v ll. p|rÍnu,
zotímcov |. plÓnu
se vyměřuií f ze h|ovys ortikulocí.
TŤetíŤodo {C}: Vše ie no moketě v ll. plÓnu, onimuií se ien Ústo
|. p|Ónu. Rocionolizocemoteri lu i prÓce ie moximtÍ|ní.
ole expresívnos|
onimoce ie minimÓlní.
V obou pos|edníchpiípodech zé|eží
sílo exprese no vyroznosti kresby
o kvolirydiologu.
91/
šKolA
rlE'LEilÉHo
FttnU
MTUVA
-
AR,TIKUTACE
t ' P L Á N :V o K Á L I z Á c E
@
Obr. 179
U plné onimoce ne|prve onimuieme o fÓzuieme pohyb cele figury
o nokonec kresby dop|níme pohybem rjst - to vše podle prŮvodního
listu,v němžie zopsÓn qipis zvukovéhoprÍsu- fonogrom (obr.l79}:
U limitovoné onimoce je iňebo piedevšímprovéstrozdělení okcí do
pltÍnŮ(o čemžisme mluvili v kopitoIe ,,P|ánÝ,obr. l40}. Podle kon.
strukce o kresby figury určíme,co bude no moketě o co bude v onimoci
dio|ogu v l. nebo ||. plÓnu. Nebudeme se vyhybot uplotnění nei.
levněišíhozpŮsobu pouhého pohybu Úst, kde |o ien bude možné.
Animuieme ien ty čdstih|ovy,kterése pĚi ňečipohybuií!
figury ie no obr. l80.
u m|uvící
Několik pňíklod členěnído p|<ÍnŮ
.|80
ukozu|e,iok lze minimem prostŤedkŮ
Pos|ednípĚík|od(D) no obr.
dosÓhnout moximÓlního vysledku. Zotímco v l. plánu mÓme h|ovu
v l|. plrÍnuse ien občospohne těto. PĚitomie ovšemtĚebo
s ortiku|ocí,
dbrítno to, oby spoi h|ovy o lě|o neustÓle orgonicky novozovoly.
JestližemÓ figuro vyslovitněkolik vět noiednou, nes hneme po pŤedchozím Ěešení.Pohybuieme-li tě|em. hlovo, kterÓ dlouho mluví ve
sieiné pozici, pŮsobí tvrdě. Rozdělímeproio ce|y diolog no něko|ik
rŮzn,ich, herecky |ogickych po|oh ce|ého tělo o potom ie spoiíme
zv|Óštními
mezifÓzemi. llustruielo nÓzorně obr. l8l.
N: MÁKETÁ
@
N: MÁKETI{
I. PLÁN. voK^LIz^cE
Obr. 180
N: VOKÁLIZÁCE
w
N: VoKÁLIZÁCE
r t . p L l N : Á N I ^ , t Á c ET Ě L Á
-
DIALOG
/95
g6 / šÍof ^ rlltttHÉno
}ttnu
Hrdino Ěekne:,,Nozdorl Jok se mÓš? PrÓvě se vrocímz město. By|isem
v kině.,,
Rozdě|ímesito do 4 po|oh figury:
T
_*#P
vRncÍm
z mĚsrn.
T
I
I
tr,
rhtj
s
r.l M
M
ooňod
ftl
44
mf E
q-t
,i+ 44 4g
,a
/ 97
)R
m
E E-ťM
A
4 4 42
tu t1
,3
E
E
tr
p
tr
?
ŤlŤ
fáze,
-_-v
,oradl
24 ?2
-t
R
M
z3
,nJ ltr m l E nf t - l MJ A mf
A mJ c mJ
A l - P M Ví.I I . M M +T E
M ,1-AA {-/Y
za
z+z5 2G 23 z7 7 8 ?9 2 3 34 32 L+ 7G
trJ
Yd
u
.rrJ ,tlt
hItískc B rnJ Y rn - l-t
fáze
M 'l-l Y (-t, M
t
tr r{
M
v
K
r+
I
vl. í
I
E
r-tl M M-t E
poňodí 3a 3 8 39 w 31 I+4+z+33a t44 37 +5 t$ +73a +1+2
lŤ}r
l.ťtt
|ár
:-.P M
E
v M
I.pl n 4
Ir.pIrín M
rnl E rnf
Pl 1-E E .H
z
?
L
+4 z
+4
3
N
l.nl
to
44 1 Z
T
Lt+
i,4 L
'M-
2 3
+4
|č , s :
u 2+ za 2i
rr.pIrín
tts
I.pl<ín
z512é
?3 3+l3s36 37 3 8 39 tto H +1 fz
't
M- ;;i;
mf -mezif áze
If.pl n
l.
,í#4 u
.M
t.H
Obr 182
M+A
)lt
DÁ
w
r.pl<íá+6+73 41142
tr.p|<ín
4 2_
23 2? 2 8 . r a z3 ?t^)34 v2 23
Ar
24 22
'rn
,
w*n,
r.p|rín rg
a
6
t3 t4 't4 45 4é r? 4-t 4Z 13 r8
t'Yu KS
5 6
5
Pat
3 4 4 I I
tf.pl n
+1
l|lJ
PoĚodíiednor|irychfrÍzidiologu, iok bude zopsÓno v pr vodním listu:
Y
ByLJsEM v Ktt.tĚ."
hl sko N niJ A rnJ L D rnf A ml RJ mt A
fáze
M M-á A \-p M Y.A A q-p M +/ A
poňodi 4 L 3 + 4 L 3 + 4 2 3
v
M M M M
fáze,
poňodl 3? 3l+ 35 36
{.'J
b
h|<ískc
I.p|<ín
*+
fáze
Pouzo nt
p n Á v Ěs e ' ' .
Obr. l8l
h|rískc M
A rnJ s
'14
A A-l M
M
fáze
poňodí 4 z 3 + 4
^t:-1.
M
DIALOG
poňod] 13 1 9 LC
" N Á Z D Á RJ,Á K s E t t Á š z
^[.L
n!
M
v-L
-
ARTIKUTACE
nl
s
a
hlrísko
Íáze
IL
P
tr
Pouzo r'f
M
fáze
!-)
tr
-
MLUVA
k
L
t3
31
?i45
eul,,oaTvt
98/
šKo1^
t(ltJLtxÉFo
;|!nU
-
MTUVA
Pokud figuro m|uví ve stoticképo|oze, rozdělíme ii do dvou p| nťl
(hlovo ve fÓzích v l. plÓnu, tělo no moketě v I|. plÓnu). V pŤechodu
z jednép|ochydo druhé bude ce|Ó figuro v iednom p|tínu(v |. nebo
ll. plÓnu, v nošem pŤípoděv l. plrÍnu)o do zbfvoiícíhop|rÍnuvložíme
čistyicelu|oid (,čist/,).
Znovu si pĚipomeneme vyroznost kresby, o nížjsme m|uvi|ive zv|tÍštní
kopito|e. KoždÓ ze čtyŤpoloh figury musí byit doďotečně herecky
zd vod ně nÓ o moximtíl névlroznÓ, pokud možnos neivětšímm nožstvím
od|išností.V onimovoném filmu ie nutno se zŤíciminioturních,těžko
postižiteln1ich
pohybŮ.
Pokudse ne|zevyhnouttomu,oby si dvě sousednípo|ohyby|ypodobné,
nohrodímeto většímspoiovocímpohybem, kter;iobě ty|o po|ohy sv že
(obr.183).
V tomio pŤípoděisme dvě
podobné po|ohy nesvtizo|i
iednoduchov meziÍází,n,j.
T
Í4@s
brž jsme stŤednímezitízi 2
pŤeměnili no hlovní Íáz|
s v1irozně iinou polohou fi.
gury kterÓ nopom že tomu, oby oko zopomně|o l. polohu, pŤeide.
me.li šestiokny do 2. po|ohy.
FrÍzeortikulocelo5
pĚipodoiíno cyklus,
zotímco hlovní fÓze
smezif<Ízemi2o4
znomenoiíonen v|oženy pohyb'
ARTTKUTACE
-
DlALOG
NAZDA
N? }š \? \5
@z@+
I
'í, '
f\,
\
)
N7
@
Obr. 185
Aby se pĚi pro|ekci fáze 2 o 4 nesčíto|y{optickyklom}, nebudeme
|e
ftízovo|stňedovym sys|émem,ole syďěmem |Íetinov m,
iok ukozuje
horníschémo.
Druhym efektem mŮže byt mrkrÍníočíběhem diologu. K tomu není
tiebo zholovovot nové JÓze v ryklu ortikutoce, n}bÉ stočí, kdÉ
u dvou sousedníchlází vyménímeoči.Je tŤebonojrra'e ftize, kleré se
neopokuií. Do první dÓme zovÍenéoči,do druhé polootevžáné,čímž
zo pÍedpok|odu,že snímÓme d 2, dosÓhneme mrknutíoko. Pokud
mÓme fiÍzesnímo|d l, budeme se snožit,obychom nošlitri sousední
fÓze, kleré se neopokuií o do nichž budeme situovot po|ootevĚené,
zovŤenéo po|ootevienéoči (obr. l86).
sPoJov
Podobnym zp sobem |sme s to spoiit tŤeboi dvě identicképoIohy tě|o,
což znomend, že ieden dio|og figury
(se steinou moketou tělo o stein1im
cyklem ortikuloce) mr]žeme zbovit
A
monotÓnnos|i, pokud vloŽíme ieden
Obr. t84
tokovy pohyb (obr. 184).
+
4"2
??oqq
Živost dio|ogu docílímei některymi pĚídovn1imi
efekty.
Po dobu ortikuloce mŮžefiguro občospo$ivot hlovou, cožlidéděloií,
kdyŽ vyslovuiíiednoilivé čÓstivěiy. V pÍíkloděl8l ie tomu tok u slov:
nozdor,prÓvě, město, v kině. Jestližese pro lo rozhodneme, pok iednoduše tyto črÍsti
diologu nohrodímefÓzemi k}nrnutí
hlovy (obr. l85).
R
It
C)ffpC)fi?
/gg
obr |8Ó
loo/
čÍoLA
DlAtoo
Ílr3LtxÉHo
BĚHEm
DIALoG
}tfnU
GYKIU
cniizr
DŮvody, které n s vedou k spordm zprocovÓvoného moteriÓ|u i vy.
no|oženéprÓce no onimoci, jsou veImi hmoto|e|né.Proto budeme i pŤi
m|uvenífigury zo chťlze hledot systém, iok spoiir ryk|us ortikuloce
s ryk|em chŮze.
BĚHEM
cYKtU
Neiekonomičrěiší zp sob:
vertikrÍ|ní
PosUn iehe|s tělem
doiem chr1ze(zo
dÓv
v k|idu
pŤedpok|oduhorizontÓlního
posunu pozodí).
Velmi stylizovonúchťrze(kterÓ mÓ dokonce i svr}ipťlvob).
Tě|o se pii chŮzi nepohybuie
vzhŮru - dolŮ.
NormrÍlních ze s pohybem
tě|orzh ru - dolŮ. TentozpŮsob všok vyžodu|e syslemo.
tick;i propočet uspoŤÓdrÍní
cyklu h|ovyo tělo pÍichŮzi.
Budeme se zobyvot posledním pÍípodem(c).
Obr. 187
MrÍme.|icyk|us chŮze o čty.
Ťech fÓzích pro ieden krok,
pok bude rytmus zvedÓní
o klesdní figury vypodot
tokto (tretinovysysiém):
/ tot
Řekněme, Že figuro v cyk|u chŮze nopŤík|odvysloví s|ovo borikÓdy.
fiÍzíhlovy podle ortiku|oceo pohybu vzh ru - dolŮ, bude
Rozčlenění
vypodot tokto:
NEBO
N^ MÍsTo:
No to exisluií|Ťizprisoby (obr. l87):
A - cyk|us hlovy no místě *
moketo tě|o (bez nohou) pŤi
ver|ikÓlním pohybu iehe!
B - cyklus hlovy + tělo no
moketě + cyklus nohou
C - cyklus hlovy + cYklus
ce|éhotělo v chr]zi
cnÚze
5(J^KOl)
.I
I+
:1,
Obr.188
.|
To znomené,že pro polohu budeme potŤebovoth]ovus h|Óskomi B,
l, A, Y pro po|ohu 2 hlrisky B.A, A-|, A.A (A-Y),pro polohu 3 h|Ósky B,
A, A(Y) o pro po|ohu 4 hlÓsky A, l.A, Y.
BB-^
AÁ-I
II-A
A A
AA-Y
y y
y y-B B
3 = B,Á,Y
4 = A - T ,A , Y
2 = B-A, A-I, A-Y
Obr.189
1=B,T,A,Y
Pokud figuro během chrjze m|uvídelšídiolog (o niko|i ien toto s|ovo),
pok se pochopitelně budou steiné hlrÍskyv iednotliqich po|ohÓch
vícekrrÍtopokovol, což znomentÍ Úsporu no koždénodpočetnéfÓzi.
Možnd,že pĚi bilonci neušelňíme
oni |ok no počtuceluloidŮ ioko spíš
no procnostikreseb, nebol, iok |e vidět. no iednotlivy;ch
ce|uloidechse
vys|q/tuiíien čÓsti figury k|erése vícekrrítpoužiií.
AnimÓtor stonoví,kdy |e tiebo užíttoho kterého zprJsobu. Bylo.li by
v něk|eréscéněrisporoien nepotrnÓ, pok by nemělo smysluse pouštět
do komp|ikovon ch propoči .
102/
šíof^
t(lE3llNÉHo
FllnU
FOilooRAn
zYUKoYÉlro
YÝPl3
pÁsu
TONOGRAM
/ I03
DlAtooU
figuro prom|uvi|o,ie tĚebopĚedemnotočitno
K tomu, oby onimovoncÍ
mogneticky široky pÓs hlos Živéhointerpreto.
Diolog si piehroieme no sliihocím slole o poznomen<Íme
si všechny
hlÓsky o hlÓskovéskupiny do poro|elníchokénekfi|movéhopÓsu (obr.
l90). Tímjsme dosto|ifonogromor|ikuloce.
rrtlltl
š r n o x . íp Á s
laaaaa.aa.a.aaaaala..aaaaaa!.a!ra!aataaaaaa.aaaaaaaaaalaaataaaa!aa!aa.'aaaaaaaaaraaaaaaaa
10 1.| 72 13 t+ t5 16 Ť? 1b 19 20 a'
aL
Obr, l9O
Vypis ortikuloce zopsony do
prrjvodního Iistu (obr. l9l ),
kolonko ,,Diolog,,umožřuie o.
nim lorovi, oby po ukončení
pňíprov(obr. l8l,l82) prooni.
movo| Ěečo provedl numeroci
(obr.l9l, ko|onko|. plÓnu}.
Srein1im zpr3sobem se provÓdí
toké fonogrom hudby - vypis
hudebního pÓsu. Fonogrom
hudby |e neposlrodoteln1iv pĚípodě, že chceme okci onimovot
no hudebnínohr vku.
Obr. l9l
Po hudební s|rÓnce bude fo.
nogrom obsohovo|tolik detoilŮ,
kolik iich budeme pro onimoci
potÍebovot. Mnohdy stočí|en
rytmus o pok ze zvukovéhopÓsu zoznomenÓvÓme pouze okcenty toktr).
Obr. 192
No obr. l92 vidíme čÓst hudebního fonogromu - tokt, hery mÓ 4 doby
o dobo l0 okének (teoreticky l0 o prok|icky mezi 9 - 1 l ), to znomenÓ, že
okcenty|souno l ., l l ., 22,, 31 ., 11 ., 51., 62.,73.,83., 92. o l02. okénh|ovníokcenty,zočrítky
ku, pĚičemž
toktŮ,isou no l., 4l. o 83. okénku.
Chceme-|i, oby se n m okce vpldelo synchronně s hudbou, budeme
figuru onimovo| lok, že se zočínÓnebo končípohybovot v těch okén.
.|0
kÓch, kdy krok mÓ rytmus
okénekopod. Steině tok budeme rytmus
hudby respektovot pŤipohybech komery o stŤihuz běr .
Je pochopitelné,žese nebudeme stÓle slepě dÉetneprovidelnostirytmu
ve fonogromu, zeiméno pňi onimovÓní no sebe novozuiícíchrŮznorod}ich pohybovy7chokcí. U cyklu kroku, kdy chceme, oby byl synchronní
s notočenfm rylmem, stočíwít prŮměrny početokének no jeden tokt
o poiom kroky rozč|enittok, že dostoneme prŮměrnou synchronnost.
občosné rozdfly iednoho nebo dvou okének v poměru k hudebnímu
tolďu prok|ickydo|em synchronnoslíneporuší(obr. l93).
Obr.193
Budeme-li u hudební s|ožkypo|Ťebovotvíc než pouh1i rytmus, pŤevedeme do fonogromu i všechnyos|otnídetoily, kterénÓs zojímoií:
glissondo, Údery čine|u,nÓstupy hudebníchnÓstroiŮ opod. (obr. 194).
Obr,194
GLIss^NDo
Io1/
št(o|.^ l(lltltr.ÉHo
]llnU
FONOGRAM
ovšem neiobsožně!ší
hudebnífonogrom provedeme,ie.Ii tĚebozonimovot hru ce|éhoorchestru.V tom pĚípoděstoiízo lo zoznomenotze
zvukovéhopÓsu kožd1inÓstroi zv]Óšt..
,1{L
il
,/
3{
at
ai
at
tl
EI
CI
,)
7'
zisĚn
t
V
3a
6t
tl
l,
3Í
FONO6R^IlT
ZVUKU
lt
\.,
\,
L
I
g
ant
7.
?l
j
J
n
tl
7l
x
Pokud ie ztÍznomzvuku delšío protÓhne se pies vícezÓběrŮ, ie tomu
noopok: onimoce o stŤihmusírespektovotdé|kuzÓznomu.
zlsĚp t
1t
aa
V pĚípodě,Že hudbo ie doplněno zpěvem o onimujeme figuru, kterÓ
mÓ zpívot,postupuiemeloko u or|iku|oce:hlosky o h|Óskovéskupiny
pŤevedemev prrivodnímlistu do ko|onky,,diolog,,(obr. 191).
Fonogrom - Wpis zvukovéhop su se obvykle zprocovÓvÓ pro zvukov'/
záznom vcelku (sekvence dio|ogu, hudební číslo,určitévěty diologu
nebo určitéčtÍsti
hudby}. Použitífonogromu pok zdvisíno režisérském
postupu {dromoturgii,požodovcích
onimoce, stĚihu).
Jde o krotšízvukovou čÓsl, vsodímeii libovolně do zÓběru tom, kde ii
potŤebuieme(obr. l95).
obr. |95
/ IO5
zÁeěez
zlsĚn s
<
z í s Ě ns
Z ^ B E R4
=
1a.
t6t
Obr. 199
Obr.2OO
tíl
Obr.t98
FONOORATI ZVUKU
obr. |9Ó
iím číslem,které odpovídÓ zočÓtku
|istu nížtok, oby zÓběr zočÍno|
zdběru ve fonogromu (obr. l99).
Vzhledem k |omu, žese fonogrom pro|Óhne od l . okénkodeime tomu
,|,
po 884. okénko,ie somozŤeimé,
Že ien prvnízÓběr zočneokénkem
zotímcoosiolnízočnouiednímz prŮběžn1ich
číse]
fonogromu. Nopň.:
filmŮ (nopň.rek|omnícho 30 sekundÓch)nenítňebomítpro
U krotších
do
prŮvodní|ist,ole iednot|ivézÓbéry,,vepíšeme,,
koždyzdběr sepor<Ítní
kontinuÓ|níhofonogromu celéhofilmu. Tok koždy|istbude obsohovol
i několik kr ŤkychzÓběrŮ, kteréoddělíme ||ustymiborevnymi čoromi
o ieiichžčíslozopíšemeved|e tétočÓry (obr. 200).
Mnohdy ie potĚebo, obychom dodotečně korigovo|i čosovétrvÓní ]iž
zoznomenonéhozvuku. To se neičostěiistÓvÓ u diologu.
z Áa Ě n
I
2
PR^C. cISLO
VE FONOgRAMU
1
132 ?os
3
4
5
6
7
I
9
na +5++,lz +96 52,1 s85
10 'l.t
61é 7a6
12
8{.+-8&+
Obr.197
AčkolivkoždÓ strono prŮvodního|istu obsohuie l20 okének (5 s |r.
vÓnd, pro zdpis fonogromu užiieme v lěchto pŤípodechien .|00
okének,ostotníbud,pŤeškÉÓme,
nebo odÍízneme'Tok nÓm koždylisr
bude zočínotnovou s|ovkouo čís|ovÓní
bude piehledněiší(obr. 198).
Záběr, kiery nezočínÓokénkem .| zoŤodímeno strÓnce prťlvodního
Sekvence diologu je notočenoprŮběžněs piirozenymi mezipouzomi
o pŤevedenodo fonogromu. Kdyžse rozhodneme z iokéhoko|idťlvodu
prodloužitnebo zkrÓtit tyto pouzy, ie nutnévidite|ně to vyznočitv pĚí.
s|ušnéko|once pr vodního |istu,obychom pozděii pĚi montÓži zvuku
o obrozu luio změnu toké provedli ve zvukovémpÓsu. No obr. 20l
vidímetri pĚíklodykorigovÓníÍonogromuv prŮvodnímIistu.
1o6/
šKol^
xrl3tlHÉHo
llLnU
POSUN
Pohyb iehe| pod komerou noz}ivÓme posunem nebo iÍzdou. Pomocí
iehe| pohybuieme pozodím,moke|omi o neičostěiifÓzemi s cyk|ickou
okcí.
V prvním Ťodě se sezndmíme
s posuvnymi možnostmi |rikového sto|u.
HoRNÍ JEHLy
Or
r
m
I
t>
Ť
J
u
m.
aia
m
a.tu
Ť
r
d
r
I
T
Or
DoLNÍ JEHLy
Obr.2O2
EoE
I
0
I
. rN . N .
o
I
Chceme-Iipouzu mezi dvěmo diology prod|oužit
o l2 okéneko v oni.
obroz (nevyměiíuii-séfoze), sÍočí,kdyŽ do lolonly
;:::'^i:_'''.ticky
Tonogromu
červeněpoznočíme:
vloženo 12fJ.
Jde-|i nrÍmo prodloužení povry, v níž okce (v
mě no Íáz(1,
prr)vodní
ie
lis| rozstŤihnemeo vložímenovou čtÍst
listu s li okénkyo ozioeenim,
.!2
v|oženo n.
ztrocovení.s|očíiednoduše pĚeškrtnou|určenou
črÍstpr vodního
|ii o poznoct|:
|lstu
vypuš|ěno12 E,
/ 107
JETIEL
POSUN
KATEFA
JEHEL
tt
PoMĚR
JEHEL
o
!
ZrÍklodní
onimočnístŮl mrÍdvoie
zÓklodní ieh|y: horní o do|ní.
Podle potieby se ins|o|uií levé
o prové. Vzrí|emn m poměrem
o posunovonímiehe| dosohuie.
me rt,znÝch efekt , které pŤi
onimoci potŤebuieme(obr.202)
PÍi používÓníporo|elníchiehel
dbtÍmeno |o. oby ioko moximÓ|ní
formÓt byl stondordní formát
obrozu (275r200mm ve siudiu
Zogrebfilmu).e
Bez ohledu no sfondord je vhodné provést několik identickych
schémotrzÓiemného poslovení
iehel pro onimÓloro, konturisty,
komeromono (obr.203).
Už no počrÍtkuisme Ťekli, že
zo zÓklodní povožuieme iehly
dolní, no nichž se v principu
Obr.2O3
vykonÓvo h|ovníčinnost no fi|.
mu. Horní ieh|y (ridčeiiboční)používÓme pro iízdy.Ve vyiimečnych
piípodech,kdy toho bude zvlÓšttŤebo,budeme postupovotobrÓceně:
9ffi
3olt r o-"., ACME+Jt;.-'
tel-otu...y+"rrnir
s roz|ečíhorních o do|ních iehc| 26o mm. Nestondordní pžídovné|eh|y,|j. boční,event. do|šíiehly
horizonÝÓ|níhotypu, se usozuií pŤípodod pžípodupodle potieb onimoce s oh|edem no rozměry
pií'ločnéhosk|o. Tyto nozÝY me volné ieh|y. - Pozn- pick|.
I08/
šro!A
f,rlttlr.ÉHo
FtLnU
POSUN
Hlovníčinnosibudeme situovot no horní iehly o dolní iehly ,,budou
iezd;l".lo
Uvedeme si pňíklodposunu iehel: v z běru 3 stoií u si|nice stopoÍ
o kolem něho projede oulomobi!. V tom pŤípoděbudeme stopoĚe
o pozodí situovot no sŤotické
dolní, o outomobil no posuvnéhorní
iehly.
Pro uvedenou scénu mÓme tyto e|ementy,které pŤiidou pod komeru
(obr.204):
AtsC
tr
JEHEL
/I09
viditelné.To znomenÓ, Že celuloid musíbft de|šío svou dé|koupokryi
cel ieden formÓt pŤedi zo vlos|níkresbou (viz obr. 2o4 D|.
Ted,ietŤebozhotovitškdlu,podle nížbude komeromon hornímiiehlomi
posunovo|. To provedeme ihned pŤionimocizrÍběru.
Neiprve nosodíme no lehly popír s kresbou ouiomobilu o no tuto
Íéz.dÍUhÝ,de!šípopír s oznočenímformÓtu, no němž zkonstruuieme
škÓlu. Potom oznočímeprov}iokroi ouiomobi|u (A). DrÍ|epok seimeme
outomobil z ko|íkr]o posuneme ho do po|ohy,kdy viíždí
do formÓtu
o to si toké oznočíme(B). Nokonec zoznomenÓme okomŽik, kdy ko|o
opouštěiíformÓt (C). Tok isme dosto|i ri zrÍklodníbody, kterédefinuií
rozsoh pohybu horních iehe| (B o C) o okomžik, v němž se iehly
s kresbou oc|nou v centru zÓběru (A).
Provděpodobně iste zpozorovo|i, že kresbo outo ie no popíru s do|ní
perforocí. No horních kolících,s nimiž se ide, bude |eprve ož po
zkopírovÓníno celu|oiduloid. ! zde |e tÍebopŤipoii|zňete!néupozornění
pro konturistu no dotyčněpopírovéftÍzi:,,No horní jehly!,,Koniurislo
zkopíruie kresbu no celuloid s horní perforocí o pos|oužísi pŤitom
schémotempro roztečiehel (obr. 203}.
MÓme-|iovšem no onimočnímpultu zobudovonéposunovoie|néhorní
|ehly (obr. 7), potom užv tužcesomédisponuieme outomobi! no horní
ieh|y o v tom pĚípoděuvedenou operoci konturistyužnepolŤebu]eme.
Obr.2O4
A - zobrrÍní(form t) obrozu
B _ pozodí
C - celuloid ovéÍézestopoÍe
D - celuloid s moketou outomobilu
No prvnípohled ziistíme,žeceluloid s outomobilem|e detšínežostotní
e|ementy. DrJvodem delšího ce|uloidu ie pltínovon6 iízdo - Posun
iehe|. Kdybychomoutomobi|měli no fÓlii stondordníhoformÓ|u (|oko
no kresbě C), bočníkroie krÓtkéhocelu|oiduby by|ypĚi ]ízdězŤete|ně
I 0) V proxi čs.kres|cnéhofilmu sc ukÓzo|o vhodněišídruhd vorionto. Pro hlovníčinnoslpouŽívÓme
horních ichel o pro posun Íázt a iízdv pozodí jehe| do|ních. To ovšem nevy|učuiepwní možnost
oncbo možnosi posunu homích i do|ních
iehel součosně.- Pozn. pÍek|'
VrÓtíme se k schémotu pro iízdu kolíkrt. obr. 206 ukozuie škÓIu
v konečnépodobě. V situoci no obr. 205 musímeještěurčit,zo iokou
dobu outomobil proiede zdběrem. Je.li to tŤebo 3/4 sekundy, pok
směr iízdy outomobilu rozdělíme osi no l8 dflkť',o to tok, že donou
rzdÓlenost opotiíme znočkomi pro kolíky od stĚedu škÓly no iednu
i druhou stronu. Tím
isme získoli 19 po.
suv , k|eré očísluieme ve směru pohy.
bu oulomobilu. Ještě
n m zb1ivdoznočení,
žeiehly isou ve stÍedu
škÓlyv l0. pozici(bez
této znočky by ko- O b r . 2 0 5
/-BL_,
Lrel
llo/
Šl(o|.
xlE3lrHÉHo
z.@
POSUN
meromon nemohl schédod me
dolšípoznÓmky: ke kterému z běru škÓlo poiÍí,poÍodív lom zríběru
(v iedné scéně m že b1ít
i více posun ), o které
ieh|y ide (horní,dolni
levé nebo prové)o kterÓ, nebo kteréfÓze isou
určeny pro iízdu (nopŤ.
M 1 . ,n e b o 1 2 - 1 6 l l l .
Pl ).
s c H É m n @ motu využít)o
P R OP O S U N
H O R .J E H E L
( t t . I)
Lt+sa767
+ r1 2 R t
H O R .J E H L Y
vesrŘeou
.I
obr.2oÓ
FlLmu
JEHEL
/ III
po|ohu iehe|. Po|om se horníiehly pŤesunouno pozici l, odkud m že
zočítiízdo pro snímÓní.
i"
.{r.rrrr7-.r,
!
Do prŮvodního listu zoznočímeposun iehel do
rubriky,,komero" (obr.
2071.
Tím ie prÓce onimÓtoro ukončeno.Štofeto|e
pĚedrÍno komeromonovi.
Kompletní situoce se
stopoÍem o ouiomobilem pok vypodÓ no |rikovém sto|e ioko no
obr.208.
Obr.2O7
Komeromon v prvníňodě nos|oví horní iehly
no stŤedo no ně pii|epí
lepenkovou šipku,kter
bude vodítkem během
posunu. Potom nod
horníieh|y no|epíšk lu
pro iízdu, o lo lok. oby
šipko bylo v pozici l0,
ktertÍoznoču|ecentrÓ|ní
|o
PotŤebuieme-|i,oby se oulomobil vedle stopoŤezostovil, rozŤešíme
šk |ou, k|erÓ bude obsohovot zpomoIovÓní o pÍerušeníiízdy horních
iehel (obr.209).
Obr.2O9
obr.2ro
u8!t.B'.i
V tomto piípodě mŮžebyl ce|u|oidvlevo od outomobi|utrochu krotší,
protoŽe s ním nevyiíždíme
ze zÓběru.
Pokud outomobil viede do z<íběru,zosiovíse o zose pokročuiev iízdě,
o vyiede zezábéru, situoce se bude od prvníhopŤípodu(obr. 204) lišit
ien vniiĚnímdě|enímškÓ|y!ízdyhorníchiehel (obr.2l0).
|12/
šrolA
KtrJLlilÉHo
rllnu
Horní ieh|y se zpomolovonímzostoví v pozici 16 o zde zť.rstonou
v k|idupo dobu toliko okének,ko|ik
ie potĚebok tomu, oby outomobi|
zostovi| u stopoŤe.Potom budeme
pokročovot v iízdě, tento risek
!ízdy se zrych|enímož do konce,
kdy outo opustízÓběr.
No obr. 2l.| je vidět, iok tuto
skutečnostzoznomenÓme do prťrvodního|istu zÓběru.
POSUN
JEHEL
/ II3
požodovonou rrzdÓlenost, čosovyi nlervo|. TytowdÓ le nosii p Ěeneseme
do škÓ|yod prvního po poslední postovenífigury v zÓběru o vysledek
nÓm ud vÓ početiednot|iqichposunri iehel, o shodně s tím i dobu, zo
kterou figuro pŤeideurčitouvzdÓlenost.
Jest|iisme chrjzionimovo|id 2, |eh|ybudeme rovněžposunovotd 2, což
znomen , Že hrdino proide rrzdÓIenostzo 60 okének(30 x 2).
Někdy n<Ímposun iehel mr}žepomoci k tomu, obychom opokovoně
uži|i iazi z téhožnebo iiného zÓběru pro spo|ení dvou okcí v téŽe
scéně.
A
B
c
Ted, kdyžlsme se seznÓmili s principem posunu lehel, nebude |ěžké
Ťešiti iokykoli do|šíobdobné pĚípody.
V kopitole o cyk|echisme iek|i, Že
posun jehel ntim mrjže do určité
míryušetŤitpočel kreseb (obr. 82).
Abychom ch zi figury provedli od
jednoho do druheho kroje zÓběru,
Obr. 2l I
k tomu není potŤebo vyplĎovo|
ce.louokci fÓzemi (by|by to zbytečnypočetopokovon;ich kreseb).stoei,
kdl zonimu|eme cyklus dvou krok (|evouo provou nohou), cožmrjže
pĚedstovovoŤ6 - 8 Íází_ ovšem no de|šímceluloidu - o pok tenlo
omezeny početfÓzí vyměĎuieme no |ehlÓch, kterymi popoiíždíme.
Čosovérozdělení škrÍlypro posun iehe| zrÍvisíno délce kroku. No obr.
212 máme h|ovnífazi kroku se tiemi mezifÓzemi.
Rozdě|ímetži mezifÓze mezi iedním o druh m krokem, dostoneme
L
f
LEvÁ
NOH^
Obr.2l2
P
t
ppevÁ
NoHÁ
Obr.213
Je tŤebo,obychom zonimovo|i tuto okci (obr. 2t3): figuro něiokou
dobu pobytÓ no |evé sironě formÓtu (A), potom se rozběhne no
druhou stronu (B),kde dd| pokročuiev okci no míslě (C). M me-|i už
cyklus běhu figury v |éževe|ikostio steiné rovně (s tím je
od dÍíYěiško
pŤedem),pok pro nÓs nebude prob|émem
vhodnéd|e moŽnostípočítot
A
spoiit tímtocyk|em situoce o C.
Podíveime se no obr. 214:
neivhodněišíÍ6zi z ryklu běhu isme posunuli do PolohY
A
odpovídoiící počÓtku běhu
pozice A o oznoči|i novou
ko|íkul.
po|ohu prostŤedního
proved|i no
Polom isme Ťotéž
druhéstroně s fÓzí běhu, kterÓ
odpovídÓ doskoku do polohy
c. Dosto]i isme tím i zde
ffi.#+{
pozici prostŤedníhokolíku @i(9
16 _ o doš|iisme k celkovému O b r . 2 t 4
Y
114/ šroLA
xll'lE}.ÉHo
POSUN
ÍlLnu
rozsohu posunu iehel o poloze
iehel 8, v níž probího|ookce
A, o ve kterébude po skončení
posunu opět pokročovol okce
C. PŤeneseme-lirozdě|ení no
zv|Óštnípopír,dostÓvÓme šk6|u
posunu iehel.
V tomto pÍípodě isme vyloučili
kombinoci horních o dolních
iehel, protoŽe ce|d okce se děie
ien no do|níchiehloch.
JEHEL
/ II5
Tento zpŮsob všok není dostolečněpreciznío mŮžemeho používotien
u posun pozodí po většíchdí|cích(nopŤ.u behu figury).
Neiiistěišíie ovšem popo]íždětpozodím upevněnym no ieh! ch (no
protěišístroně těch, no nichž se provÓdí okce). PŤík|odno obn 217
ukozuie, noko|ik mrí byt posun pozodí precizní: body dotyku vloku
museií bft v neustrÍlémkontoktu s Iinií, kterrÍpňedstovuie že|ezniční
troťo koždrímezero nod nebo pod |rotí by noruši|odoiem, že v|ok
iede po ko|eiích(obr.2t8).
Jízdo pozodí no iehlÓch zo|išruiekromě pĚesnostii rovnoměrny pohyb.
zejménolde-li o většísériimo|1ichposun (nopŤ.po 0,5mm).
Obr 215 ukozuiezprJsobzoznsmenÓnív prrlrvodním
listu.
Ke škÓ|e posunu: v pr vodním
listu v rubrice pro pozn mky
no horní čÓsti |istu ie nulné
O b r .2 1 5
toké vepsot upozornění, ko|iko
Íozíse posun tyikÓ, nebo pŤipodoií-liv rivohu kresby z iiného zÓběru.
PĚipomeĎmesi iedno upozorněníz dĚívěiško:
čís|ovÓní
čÓstíz |in ch
zÓběrŮ vpisuieme do prr3vodního|istu vŽdy borvou rozdí|nou od
oslotníhočís|ovÓní,
obychom tok snížilinebezpečíomy|u pŤisnímÓní
no neinižší
míru!
Ve|mi čostov onimoci užívÓmeponorÓmovéhocyklu pohybu no místě:
figuro nebo obiekt hroie v cyklu (nebo no moketě) no s|ondordním
celuloidu,o pozodípopoiíždí,
čímž
dociluiemeiluze pohybu prostorem.
O tom isme už mluvi|iv dŤívěišÍch
kopitoldch.Ted,si k posunu pozodí
piibereme i posun iehel.
Pokud isou horní i do|ní iehly
obsozeny, budeme pozodím po.
sunovotlok, že ie budeme opírot
kroiem o nepohyb|ivé kolíky.
orientočnímbodem pro posun ie
v tomto pňípoděku|otystĚedníkolík (znočkypro iízdu isou nopsÓny pňímono pozodí- obr. 216).
Obr.2l8
)\lt, ,
.
.rlll,rrtt , 1lttr ,,
/zta5a?rtto
Obr.216
-------
I,
--+
posunu ie vepsÓno no pÓsce, kterou no|epímenod horníiehly,
ŠkrÍ|o
o orienločnímbodem pro nÓs ie šipko, pĚipevněnÓ no ieh|y (obr.
217l..
jsmeupozorniIino lo, žepozodínemusíme
UždŤíve
posunovotvyhrodně
no
horních
poslupovot
o|e
že
mrjžeme
i obrÓceně.
ien
iehlÓch,
1|6/ šxoL^
xll3rtxÉt|o
řlLnU
pOSUN
JEHEL
/ 117
Poprvés cyklem figury v šoiech, pŤičemžuzovírÓme obiektiv (4.
Obr.219
Jestližese okce v cyklu konÓ v horní čÓstiformÓtu (obr.2l9), bude
neischŮdněišísituovot celuloid no horní ieh|y o Pozodí nechot popoiíždětno dolních.
*
Moximrílnípreciznost posunu pozodí ie a/ šf zÓvoŽné,ie-li v zoběru
prolínočko.Chceme-|i, oby nÓm figuro zo běhu zmizelo (během l2
okének},ie |Ťebo, obychom určenou čÓstípozodí v délce intervolu
pro!ín ní proieli pod komerou dvokrrít(obr. 22l).
Obr.22o
A
B
Poprvés figurou o pos|upnymuzovírÓnímobiektivu (A),podruhés pr z.
dnym celu|oidem (bez figury) o s poslupnym otvírdnímobiektivu (B).
To nozlv me pro!ín ní figury.
Stejnym zp sobem budeme posÍupovot,chceme.li po dobu posunu
figuie pii běhu zmizíšoty(nopĚ.
iednu okci prolnoul do druhé.PŤík|od:
během ] 2 okének _ obr. 22o|. opět proiedeme určenoučÓstípozodí
pod komerou dvokr t.
Obr.221
Podruhés cyk|em figury bez šotrl,pŤičemŽobiekÍivotevírÓme (B).
posun iehel se použiieu okcí,v nichžsměr pohybu v zÓběru
Šit<myctr
není rovnobezny se zobrÓním obrozu. Klosicky pĚík|od:ch|opec no
stÍřkrÍchproiede zÓběrem po s|rmémsvohu (obr.222|,
usozeníÍorÚhIopĚíčné
mÓlu zobrÓní ukozuie,
iok musí komeromon
noridit trikovY stril, obY
ho srovnol se zornYm
polem komerY. Pok lze
iehtomi s celuloidem
proiet zÓběrem v či
.ovíne obrozu šikmo
o dos hnout tok žÓdoného efehu: siíždění do|Ů svohem.
Doiem strmos|i svohu ovšem zesi|uie i vertikÓIní poloho siromr]tno
pozodí.
V opočnémpčípodě(ptrÍkproletí zÓběrem nebo po nebi) budeme
iehlomi s ce|u|oidemtoképopoiíždětdiogonÓ|ně, oIe |ok, žeienÍokrdt
komeromon noĚídí
trikovysiŮ| v opočnémsměru (obr.233).
||8/
št(ofl
f,tt31lilÉHo
;|]nU
POSUN
Izde ie tŤebod t pozor no pozodí:mroky musejíby|stÓ|ev horizoniÓ|ní
poloze vrjčizobrÓní obrozu!
Vzhledem k tomu,
že form<Ítzobrtíní
ie v těch|o pŤípo.
dech situován šikffio, ie somozŤei.
mé,ŽepotŤebuieme
většíform t pozodí
i celuloidu. Pokud
nechceme zvě|šovot celuloid, je nufné zmenši| form t
obrozu (o tÍm ovšem i kresby figur).
Kombinoce vodorov néhoo šikmého
posunu iehel zesi!uje expresívnost
onimovoné scény.
PĚíklod:siížděnístíněks ch|opcem dolrj sr<Ízem
piechrÍzív horizontÓ|ní
jízdu.To znomenrÍ,že figuro
|e no stondordnim celu|oidu o pozodí
v posunu (obr.224).
JEHEL
/ 119
Dostoli isme tedy Úko|:
l. poiížděrpozodím no zešikmenémslo|e do bodu A
2. rotovot stolem zaiízdy do bodu B
3. pokročovotiízdou pozodí pŤihorizontÓIníkompozici B
To schemoticky vypod
(obr.225l:
tokto
PŤitom ie opě| tŤebo dbrÍt no
verrikÓly strom . PŤi konstru.
ovÓní ce|é situoce z obn 221
musí scénogrof |inii stromr} X
z kompozice A tronsformovol
do line Z ve formÓt B.
:;J,"""t
*
Horizonr.
Jrzlo
Obr.225
No prostŤednímobrrÍzkuie linie Y mezipo|ohou mezi X o Z.
Když budeme ovlÓdot ty|o pŤípody,nebude pro nÓs těžkéiešit ono.
logickésituoce, tŤeboi s|ožitěiší,
z nichžjednunrímznÓzorĚu je schémo
no obr.226.
Není iistě zopotĚebízv|Óšťdod vot, že v tomlo pĚípoděsríĎkysiíždě|í
z roviny A do do|iny B o d l pokroču!ípo rovině C.
c
L-..J
šit<m.í
jízdo
Obr.226
Obr.224
B
Horizont.
jízdo
šitma
jízdo
Rotoce
sto lu
Kromě všech ostotních propočtŮ musíme pochopi|elně věnovol po.
zornost i rychlostiposunu jehel s pozodím,stejně |oko proměnám Ťéto
do! pohybovoly rychleii o pod
rychlosti tok, oby se srÍĎkypŤisjÍždění
kopcem pomoleii.
120/
š!(oLA
PoHYl
xrl3LlxÉHo
!očricn
}t]nU
PoHYB
JEHEL
/I2I
JEHEL
Bočníchiehe| využívÓmeu vertikolníchokcí (sever- iih). Anologicky
joko u horních o dolních jehe| toke u bočníchneiprve určímety, které
pro nÓs budou zÓklodní. obyčeině to byloií !evé.
Bi
BOEN.cH
No obr. 227 ie neiiednodušší pĚíklod
užitíbočníchjehel:
no kresbě A komero
porošu|istupĚi seskoku sledule o no
kresbě B porošutisto
zÓběrem proletí.
V prvnímpiípodě |e
stondordní ceIuloid
s figurou situov n
no levych stotickych ieh|rÍch
, zolímco no provych pohyb|ivych ieh|Óch
proiíŽdídlouhé pozodí (nebe s ob|oky)
ve směru iih - sever.
V druhém pŤípodě
ie pozodí siondordního formtítu|oko.
lizovÓno no prové
stotické ieh|y o fiObr.227
guro no dlouhém
celuloidu no |ev ch ieh|tÍch.kterépopoiížděiíve směru sever _ jih.
Abychom oživi|istotičnostposloyy (porošu|isty)
z kresby A i pozodí(nebe) z kresby B (obr. 227), pŤidomei pohyb zrÍk|odníchko]íkťl(obr.228|.
V pĚípoděA porošutistuzvo|no posouv me no levych ieh| ch z pozice
I do pozice X. Docí|íme
doimu, že porošutistopodÓ o něco rych|eiinež
provrÍzející
komero.
I
nl
[*
r,,
,I
I
Obr.228
V pĚípoděB, během pÓdu porošutisty,zvolno posouvémepozodíz pozice l do pozice X. V}is|ednydoiem ie, že porošutistopÍeše|zorné pole
komery kterÓ toké ,,podá,,k zemi, ienže pomoleii.
No obr. 229 ie pžíkloddvou souběžn ch okcí no bočníchiehlrÍch:
pÍed pÍekvopenym hrdinou pÍistÓv |étocíto|íĚ.
No |evych, ztÍk|odníchstotickych
iehlÓch ie situovonÓ okce hrdiny,
pŤičemŽno prov ch ieh|<Ích
iede
součosnědruh1iceluloid s |eiícím
- podle zpomo|enéhodětolíŤem
lení, oby pĚistÓníbylo dokono|e
měkké.
Obr.229
Kdyžiehly doiedou do konečnépozice, zŮsionou v centru zÓběru stotické o okce no nich pokročuieporolelně s okcí no protěiších,le4ich
ieh|och (ioko nopÍ. mimozemštbn,vych zeiícíz lo|ííe,ktery se setkÓvÓ
s nošímhrdinou).
Po ukončeníiízdy mŮŽeme eventuÓ|ně provou okci pÍehodit no zÓplÓnu, nech me
klodní, |evéieh|y. No provych ieh|ach, v nejnižším
konce zÓběru
uŽ
do
ce|u|oidu
se
tolíŤe,
|éiocího
iehož
ien moketu
pĚipevnitke
mr3žeme
(obychom
k|idní)
by|i
ho
nedoikneme, dokonce
(obr.
ptÍskou
230}.
stolu lepicí
Zvlrištníqihodou pohybu zÓklodních iehe| ie sporo moteriÓ|u v pĚípodě fingovÓních ze.
|22/
šl(olA
Í
0
obr.23o
KRE!5LEilÉHo
EXPOZIENi
}lLtU
EXPOZIGN!
['
o
o
il
I
No obr.231 ie pĚíklodtokovéchŮze s iednou
iedinou Íází,l<teráse posunu|e no do]ních
v cyklu sever - iih (l.5-.|), pŤičemž
ieh|tÍch
součosněpozodí popoiíždí
no horníchieh|Óch. Tím isme docí|iIisteinéhoefektu !oko
pĚi vyměĚování Íází chrjze no místě no
dolnÍchnepohyb|ivychiehI ch.
TokovéfingovÓní ovšem pňichÓzív Úvohu
u
stylizovoné
onimoce,
kdy figuro pŤichrjzim že byt slrnu|á o bez
ien
pohybu rukou.
Obr.23l
/ 123
EFEKTY
V pĚedchozíchkopito|rÍchisme se zmínili o rozetmívÓnío zo|mívÓní
nebo o prolínÓní,pĚipoimenynídvolexpozici- o zobyveime se těmito
poimy drÍl.
V reálnérnfi|muse všechnytyto operoce po nofilmovÓníno p s provÓděií v |oborotoňi.V kreslenémfi|mu se to iiŽ Ěešíkomerou pžisnímÓní
v expozičníchpozn<ÍmkÓch
o z toho drjvodu vše musí byl pĚedvídríno
Iistu.
prŮvodního
RozetmívÓní,zotmívÓníi prolíntÍní
s|oužív první Ťodě (steině ioko
v reÓ|ném fi|mu) k otvírÓnío uzovírÓníscény nebo pro spoiovÓní
i uvnitÍiednot|iqich
sousedníchscén.Pro|ínÓnímŮžemenovícvyužívo|
zÓběrŮ. PomocídvoiexpozicezískÓmeefekt dvou nebo víceokcínebo
obrozŮ pŤessebe (no sobě).
ABc
U W fi|mov/ch seridlrj pÍitokové
chŮzi figury čos|omIuví.PÍireo.
lizoci diologu postupuiemesteině ioko by hrdino stÓ| no míslě:
tě|ooddě|ímeno moketuo h|ovu
rozmnožímeto|ikrrÍt,kolik vyžoduie ortikuloce. Pok iízdou pozodí o součosnym posunovÓním do|níchiehe| ve směru sever - iih dosÓhneme |oho, oby
figuro š|oo mluvilo.
Pohybu jehe| isme proto věnovoli to|ik mís|o,pro|ožeje |o zrík|od
technickésironky onimoce. Jedním z dŮležit)ichÚko|rj onim toro ie
prÓvě snoho o moximdInívyvži|í
možnostípohybu jehe|.
MoŽnostiposunu iehe|v kombinocis pohybemtrikovéhos|oluo kome.
ry isou velikéo r znorodé.Kožd1inovy prob|émčoslopro onim loro
piedstovuienovy tv rčípodnět. I v tom ie pŮvob onimoce.
EFEKTY
Obr.232
|21/
rllJLENÉHo
šKo!A
RozETilivÁrí
PROttNANT
}|lnU
PRoríxÁlí
A zl|rrívÁnÍ
RozetmívÓníie postupné osvětlovÓní scényz |mové plochy (obr.232
A}, o zo|mívríní
ie postupnézotemřovÓní scénydo lmové plochy (obr.
Roy
rozetmívÓnío zoimív ní nozlivá vtipně ,,zvedo!ící
B|'
Modsen
?32
o spouštěiící
se oponou filmu,,.
ProlínÓní sestÓvÓ ze zolmívÓní |ednoho obrozu o součosnéhoroze|mívÓníobrozu druhého. Sloužík tomu, obychom propoiili konec
do|ší(obr. 232 c).
iedné scény(nebo okce) se zoč<Íikem
Scéno Á
Scéno B
KONEc FILI'1U
ZACATEK FILMU
I
I
I
lbs
ScénoA
Scéno B
Scéna C
S c é n oD
Scéno E
Obr.233
Je pochopitelné,že neidelšízotmívÓnío rozetmívdníie potŤebopro
zočáteko konec fi|mu (obyče|ně30 _ 50 okének).pro konec o zoč tek
sekvence nebo z běru stočí20, pňípodněl0 okének (obr. 233).
občos zotmív ní
pŤedsiovuie neien
ukončení zÓběru,
ole i zočÓteknoci.
V tomto pĚípodě
obroz zoimív me
tok, jok je pro ten
efekt po|Ťebné(4
- 5 sekund ivíc).
No obr. 234 vidí.
me, iok se rozetmívÓní o zotmívúní zopisuie do
prŮvodníhoIis|u.
Obr.234
/ r25
No rozdílod spoiovrÍní
scén(zrÍběr)
no obr. 233 ie no obr. 235 uk zko
spoiení dvou scén pro|índním(ve
30 okénkÓch).
UbírÓním expozice zotmí komeromon konec scény A, vrÓtí exponovony moteriÓ| no první okénko zolmívÓní o pŤidÓnímexpozice zočne
rozetmívoiscénu B. od 3l . okénkopokročuiepok v notÓčeníno p|nou
expozici, tj. v normtÍlnímexpozičnímčose.
Obr.235
Prolínočkyse v onimoci využívÓve|mi čosto:od spoiovÓní komp|etních
zÓběrťložpo tronsformoce,zievovÓnío mizeníokcí,pos|ovo elementŮ.
o tom isme se zmiĚovoli užv pĚedchÓze|ících
kopitolÓch v souvis|osti
s iinym témoty.
prolíndníuvnitĚzÓběru.
No obr' 236 mÓm tŤipŤík|ody
PŤíklodA: ch|opec zčerven
- ve 20 okénkrÍch.
Pňík|od B: dvě
postovy ldou, zo
nimi se pozodí
s kroiinou prolíntí v pozodí
měsio - ve 40
okénkÓch.
PňíklodC: pĚed
hrdinouse obievuie džin _ ve
30 okénkdch.
obr.23Ó
126/
A
šKolA
KREstENÉHo
FllťlU
PRoLÍNÁNí
H l o v o s n o r m r í | ntív r í i í
KAMEBA
I
I
b q H | a v a s č e r v e n o ut v r í ň í
ai
3'
Ch ze v pňírodě
4oa Tatáž chúze
s e s c é n o um ě s t o
c
P r á z d n |c e l u I o i d
600 Celuloids obrem
Obr.237
No diogromv 237 ie groficky znÓzorněno, iok se tyto pňípodyŤeší
o no
obr. 238, iok se pro|ínočky
zoznomen vojído prr1vodního
tiitu.
/ l27
128/
šKolA
ANlilACE
t(lEJLrilÍHo
PRoLíNÁNíM
ANlMAcE
}lLtU
PRoLÍxÁxirr
Animoce prolín ním poskytuie ve|mi zoiímov;i,neobyčejnyvysledek'
Pňistupuiemek tomu |ehdy, chceme-li molym počtemkreseb získo|
zpomo|eny pohyb o je tedy zĚeimé,že h|ovnímdťlvodemie šetĚení.
Pochopi|e|něse šetĚení
netykÓ obyče]nch, iednoduchfch kreseb, o|e
těch, které rrznikoiíkomp|ikovonym zpr3sobem o ieiichŽ rozmnožení
by pŤedstovovolo
velmi dlouhou o drohou prÓci. Ostotně i kdybychom
pňistoupilik plnému fiizovdní tokovfch pohybŮ, onimočníefekt by
neby| uspokoiivy,neboťuž |enom somotnéchvění povrchu figury by
norušovolojeiívytvornou p sobivost.
@
@
/129
Zmínén,imzp sobem lze iešii i ortikuloci diologu komplikovonfch
kreseb. Jednoduše se vyhneme mezifÓzím o zŮsioneme ien u extrémníchv|rozŮ Úst, kterépodle fonogromu (vypisu)měníme krÓ|kfmi
pro|ínočkomi.
Pro s]ovo k o I i b o budeme potĚebovotien
čtyŤiextrémní vfrozy Úst: o, |, B, A (obr. 241 ).
No obr. 242 je vidět, iok pod|e fonogromu
rozdělímeiednotIivéÍázev pr vodním|istu.
V okénkÓch3 o 4 pro|nemefÓzi
l do fÓze 2, v okénkÓch 6 o 7
lázi 2 do Íéze3 o v okénkÓch 8
o 9 ÍÓzi 3 do Íáze 4.
Obr.242
Obr.24l
nÓm ukozuie,žepro|ínÓníméněnež8 okének
PouŽitíkrÓtképroIínočky
stiihem (změkčenou vyměnou prohybovfch
změkčenym
vlostně
ie
f6z(1.
Obr.239
@
2-
s
O
Nyní se budeme zobyvo| pĚíklodemz obr. 239.
Chceme-|i,oby pohyb od A do B trvo|dvě sekundy (48 okének),potňebovoli bychom pro běžnyzpŮsob onimoce 24 Í6ze.Metodou prolínÓní
dosÓhneme téhožvysledku ňekněme ien dvěmo h|ovnímio dvěmo
mezifÓzemi (2 o 3). Bude to vypodottokto (schémono obr. 240):
Obr.24O
Kresbu 1 pro|ínÓmedo kresby2 šestn cti okénky
Kresbu 2 pro|ínÓmedo kresby 3 šestnÓctiokénky
Kresbu 3 prolínÓme do kresby 4 šestntíctiokénky
Tok ]sme došlik zÓvěru, že vzÓiemné pro!ínánídvou fÓzí dÓvÓ doiem
kontinuitypohybu.Tokov/pohyb, očkolije měkky, pŤestoprisobíirhoně. o pr vě to dodÓvÓ okci pŮvob nereÓlnosti.
Vyběr délek pro krÓtké prolínočkyz visí no onimoci, no kresbě, no
typu filmu, event. technickychmožnostechkomery (outomot).
PĚedchozídvo pžíklodyilustruiívyužitídlouhych i ve|mi krtitkych prolínoček.Je ovšemtoké možnéonimovot ce|ou sekvenci kon|inuÓ|ními
o 5,4 nebo i 3 okénkÓch.
krrírkymipro|ínočkomi
1 234
s 67
I 91O1 234
56
7 A9201
234567
493o1
23+
A
ts
c
D
Obr.243
poměru ke k|osickémufÓzovÓní no dvě
obr. 243 ukozule tÍipŤík|odyv
okénko.
Jok vidíme,ie pro k|osickfonimočnípohyb d 2 o l7 kresbÓch potňebo
no 3 okénko l1 kreseb, pŤi pro|ínÓníno 4 okénko 9
pĚi prolínrÍní
no 5 okénekvšehovšudyien 7 kreseb.
kreseb, pŤipro|ínrÍní
|3o/
šKoL^
t(nE31EilÉBo
-E=H
DVOJEXPOZTCE
}lltU
Nokonec m žemetedy uzovŤít
tím,žeprolínÓní]e Účinnémezi 8 o .t20
okénky.Méně neŽ 8 se mění v změkčen1istĚih,|e-li delšínež .l20
okének,neníiiž potrné.
DYOJEXPOZICE
Kdyžno steiná okénkofi|movéhopdsu notočímespolečnědvě rŮzné
scény, nozfv<Ímeto dvoiexpoz|cí.P|i onimoci se to prov dí htovně
komerou: po notočeníprvníscényvrÓtí komeromon exponovony moteri<Í|no zočrÍteko pok (ve steiné dé!ce) no ten|Ížmoteri l notočí
druhou scénu.TímzpŮsobem se dosríhner znych efektŮ podte pŤÓní
ouforo.
No obr. 244 ie něko|ik príklodŮdvoiexpozice
A
4@'/-
/ l3l
,loo70
E
ffiťffi
A
lE-__J
4ooo/o
Ao'/o
Obr.244
50%
507o
a5%
257a
o
ol
or
o
":";
Piík|odA: Hrdino snío tom, že |étá
Zp sob notočení:scénos hrdinou se notočís 50% expozicí,potom se
steinrÍscénospo|u s Ietícífigurou noiočíno zbyvoiících50% expozice.
V}isledek:prťlsvitnÓfiguro proletízÓběrem'
PŤíklodB: SetkÓníhrdiny s duchem
ZpŮsob notočení:nejprve se notočíhrdino no 75o/oexpozice, potom
se steinÓ scéno i se světlym duchem notočí no 25o/oexpozice.
Vfsledek: prťrsvitn1i
duch dorÓžíno hrdinu.
PŤík|od
C: Pod ní sněhu
polé,co se scénos dětmi no|očí
ZpŮsob noločení:
no l00% (s nráiezdem
komery z A do B), notočíse no vrÓcenyi exponovonyimoleriÓ| sníh no
černémpozodí, rovněž no l007o o ve stotickémformÓ|u A, ti. bez
nrÍjezdu.
Vys|edek:sníh ie steině husli bez oh|edu no nÓiezd komery no detoi|
obrozu. Kdybychom se komerou pŤib|ižovolike scéněs fÓzemi sněhu,
v|očkyby znočně proŤíd|y.
PĚíklodD: Let mezi hvězdomi
ZpŮsob notÓčení:komerou odiíždímeod deioi|u nebe (v mís|ě,které
zobírÓ vesmírné|etodlo, ie nebe zce|o černébez hvězd}. Expozice
l00%. Poiom notočíme|etodlo no zce|o černémpozodí, toktéžse
l00% expozicí.
132/
šKoLA
KRE31lNÉHo
;tLtU
Vys|edek:hvězdy okolo |etodloodlétoiido h|oubky,cožsugeruie ve|.
kou rychlost letu.
PŤík|od
E: Světly nÓpis no obrozu. ktery nezÓvis|e no pohybu komery
neměnísvoii po|ohu oni velikost
ZpŮsob notÓčení:po noločeníkoně no louce s n |ezdem pŤi 100%
expozici noločímesvětl1inÓpis no černémpozodí v 807o expozici.
Vysledek:komero noiíždí
no detoi! obrozu o písmenopiitom z siÓvoií
nehybnÓ o |ehce pr h|ednrÍdíky80o/oexpozici.
U dvoiexpozic ie moŽnost nesčetn;ichkombinocí. zv]ášÍse vyp!Ócí počítotse svěl|ostnímirozdí|ymezi scénomi,heré spoju.
ieme. NedocílímeŽÓdoucíhov sledku, notočíme-linopi.no bílé
pozodí exponovoné no l00%
znovu podobnou scénu.
DVOJEXPOZTCE
/ 133
V1isledek:zo zohrodníkem proletí z proti|ehl1ichsiron dvě prrihledné
květiny.PoznÓmko: Aby květy byly dostotečněviditelné,musíbyl pozodí co neitmovší.
optimrÍ|níprocento dí|čích
expozic v iednor|ivychpňípodechneilépe
ziistíme,provedeme.lizkušebnísnímkyv něko!ikovoriontécho poiom
ie s komeromonem vyhodnotíme.
MASKA
A
KONTRAilASKA
Mosky o konlromosky užívÓme,chceme-li mítv z<Íběrudvě nebo více
zcelo odlišnychscén.
SnímÓnÍs moskou o kontromoskouie určitymdruhem dvoiexpozice.
Zp sob snímÓní: neiprve snímtÍme|evou po|ovinu obrozu s černou
moskou no prové stroně o potom no vrÓceny exponovony moteriÓ|
znovu provou stronu s kontromoskouno levéstroně (obr.247|,
Jok zopisuieme do prŮvodního
|isiu scénu s dvojexpozicí ukozule obr. 245, kterf se tykÓ pií.
podu E.
Je |ogické,že možnosti neposlqrtuieien dvolexpozice. ole m žeme použíti víceexpozic.
Obr 245
obn246 uvÓdí ieden tokovy pĚíklod:Zohrodníksnío květině
4oo/oexpozice: zohrodník s pozodím
30% expozice:zohrodníkv l. plÓnu, pozodív lll. p|Ónu, v druhémp|Ó.
nu proideme zÓběrem, s vystŤíhonym
květem pohybuieme v z<íběru
opočnymsměrem
Obr.247
Dě|ícíčÓro musíbyt pochopite|něu obou etop snímÓníperfektnědo.
dÉeno.
Toto meiodo se ne|čostěiiup|otĚuie pži pouŽitísiíročky,kterúspoiuie
zÓběry. StíročkouzovírÓ iednu scénuo otvír druhou. Dě|ícíčÓro ie
pohyb|ivrÍ.Pro ten Účel potňebuieme ÍÓ|ie s moskou o konlromoskou
ve fÓzích.
ffi.ffi.ffi=ffiffi
kterÓ spoju]e zÓběry
obr. 248 pŤedstovujepĚík|odhvězdicovéstíročky,
AoBvpětifrízích.
1O7o
obr.24Ó
307"
Mosko sest<ívÓz pěti Íézíčernéhvězdy, kterÓ se anětšuie ož pĚekryje
zdběr (l _ 5), o kontromosko tokéz pěti Íézí,o|e ,,prÓzdné,,hvězdy no
černémpodklodě, kterÓ se zvětšuieo tok odkr}iv<j
scénu (lA - 5A).
|34/
šKot.^ l(tEtrrrÉxo
MAsKÁ
KoNTRAMÁsKÁ
@-
N
-4Ů*.?4ffi
řlLtlu
zADNí
VYSLEDEK
'E
'@
-Bl
Metodou mosky o kontromosky mŮžeme docí|itve|mi zoiímovychefek.
tŮ. Jeden tokoqi pĚftlod vidíme no obr. 249: do postovy mužeidoucího
měslem se nÓm promítÓ moŤe.
Obt 249
zADilí
PRo,EKGE
vzDušltÉno
oBRAzl,
PRoJEKCE
Pozoruhodnych o pĚekvopivychvysledk |ez dos hnout rovněž kombinocí kreslenéonimoce s reÓlnou scénou (živ;imobrozem) v iednom
o témžez běru.
No obr. 250 vidíme ziednodušenouukdzku snímÓníko.
merou opotŤenou zoŤízením
pro zodní proiekci (pro pro.
iekci vzdušnéhoobrozu).
Nelprve snímtÍmefdze mosky o scénuA, potom vr tíme
film v komeŤe
no prvníokénkoo pok snímomefoze koniromosky
se scénouB.
/ l35
Záznom v prťlvodním|istu ie podobny ioko u dvojexpozice (obr. 245).
Techniku, kterou toho dosohuieme, nozfv me zodní
proiekcí nebo toké proiekcí
yzdušnéhoobrozu.
Obr.248
PRoJEKcE...
Pomocí zrcodlo no spodku
onimočníhostolu promítáme
obroz Živéscényno speciÓ|ní
sk|o, kondensor/ no němž ie
no|ožence|u|oid s kresbou.
Komero snímÓ koždéokénko
dvokrÓt: iednou proiekci živé
scény,podruhékresbu.
ore
x^MERÁlr}a-Jq
REFLEKTORY
sKLENENÁ
PLOCHA
Obr.250
|36/
šKo]A
KnEs!ENÉHo
ZADNI
rlLnU
PROJEKCE...
/137
Procovnískici - obtohy, rrznik]éno zÓklodě proiekce reÓlné figury musí
byt obzv|Óšťprecizní u okcí, kde kreslenÓ figuro pÍichtizído fyzického
kontoktu s reÓlnou poslovou nebo pŤedmětem.
No obr. 252 stoiíkrestenÓ figuro nohou no tuŽce, klerou držírerí|nÓ
poslovo, o kromě toho ie |Ťebo,oby v tétosituoci pes i člověk h|edě|i
pĚesností
ieden druhémudo očí.Pochopitelněnení |hosteinés iokou
pÓsu.
pĚenesemezÓklodníčÓstikonturyživépos|ovyz filmového
Obr.25l
obr. 25l nÓm pomŮžek ob|osnění'
A - první expozice: horní ref|ektory isou zhosnuty. Proiekce živéscény. KreslenÓ figuro není osvět|enÓ, ie čern , protožesvítíspodní ref!ektory.
B - druhÓ expozice: horní reflektory jsou rozsvíceny,kreslenÓ figuro
ie
no černémpozodí.
C _ vy;sledek:reÓ|ně snímonÓ dívko rozm|ouvÓ s kreslenou, onimovonou figurou.
Co ie tĚebo udě|ot pŤedshoro popsonym not čením?
l. notoči|reÓlnou dívku(ponechotprostor pro krestenéhopso),
?. v procovníkopii určitdélkuz běru (od stĚihuke stiihu),
3. zojistittechnickyco nei|epší
kopii tohoto z<Íběru
pro snímÓnívzdušnéhoobrozu,
4. pomocí zodní proiekce (vzdušnéhoobrozu) pĚenéstskici (obtohy)
reÓ|né scény z koždéhoklíčovéhookénko (ve zvtÓštníchpĚípodech
dokonce koždéhookénko) no perforovonéfÓtie popíru nebo ce|u.
loidu,
5. pod|e obtohŮ Živéscény(event.figury)onimovo|figuru kreslenou,
6. vykonturovot o vykolorovot onimovonou figuru no ceruroidu
o dÓt pŤitom
obry|rÍšťpozor no fo, oby
nÓnos bo.'y
nebyl oni nepotrně pr hledny pfi protisvětIe'
.'"-ťÝ7-
Abr.252
sKIcÁ
VYsLEDEK
Ktilox
K|Nox |e technicky systém,kterym se pŤevÓdíproiekce noločeného
moteriríiuzpět no onimÓtorsky strjl {obr. 253). Srručně:ie to zodní
proiekce bez komery. rr
K|Nox sloužíonimÓlorovi k prozkoumÓní iednoilivych fÓzí reÓ|ně
okének no popírovéfÓ|ie.
snímonéhopohybu o pĚevedenípňíslušnych
V poslední době onimÓ.
erurritÁronsxÝ
toŤipomocí KINOXU pŤesrl
celu|oid
no
nrÍšeií
Po.
PRoJEKToŘ
Žodovonymi v;Ítvornymi
s R'EáLNoU
(molíÍsk;imi)
technikomi
scÉruou Ne
rrunovÉltit
kompletní reÓlné pohy.
|-eÁse
onimovytvríňeií
tím
by o
vonÓ filmovtí dí|o. I kdÉ
tu nelze mluvit vyslovně
Obr.253
o onimoci (neboťonimo.
tor zde pohyb nevytvoĚit,o|e ien ho okopírovo|},vysledek m že byt
velmi zoiímoyyo addšf pŮvobny.
M|uvíme-lio umění onimoce, pok mŮžeme učinitzávér,Že KlNoXU
prostŤedkupro onolpu fiízí
ie tŤebo využívotien |oko pomocného
(pŤi tonci, sporlovních
pohybŮ
neobvyk|1ich
nebo
Lomplikovonych
pŤístroi,kter}i mÓ
všok
nikoli
proporu
opod.},
vlÓní
ioko
vykonech,
nohrodit onimÓtoro.
No zÓvěr ie tŤebo ííei,že KlNox ie cenn1iedukotivnípomocník, pokud
pro ono|pu pohybu.
iei použiiemev onimovonémfi|mu
- Pozn. pťek|'
l l} V pr vodnímtextu ie uvedeno poimenováníRoTosKoP
tse/
šKoL^
ffrUtTtptÁN
xrr3lrrlÉxo
sPEclÁt-Ní
Ft]nU
ElÁžovÝ
!T
Úkolem onimoce není imitovrÍní
skutečnosii,ole pŤestoněkdy budeme
chtítpievésl do onimovonéhofi|mu některéreÓlné efekty.
Čosto byvtí Íeč o prostorovosti,
o poimu tÍetídimenze.
i\
tt
,r
,l
!r
:
i\
,i
,r
Obr.254
Jsou pÍípodY,kdY prostorovos|
skutečnosli,o|e ioko vytvornrí
hodnoto. l zde mŮŽe vykonot
cennou službumu|tiplÓn.
ANlmAčxi
sPEGlÁLNÍ
L
V onimoci ie pro trikovou komeru
vše v jednérovině, figury i pozodí.
No rozdí|od rerÍlnéhosnímÓníie
trikovÓ komero zoostÍeno ien no
ÚroveĚ trikovéhosto|u, no němž ie
celuloid o pozodí.
Technikou mu|tip|rínuonimovo.
nou, nokres|enouscénupŤib|ižuie.
me reÓ|némusnímku.TrikovÓ ko.
mero tedy v |omto pŤípodě no
iednéstroně zoostňuiesv i obiektiv
no ieden z plÓnri, o no druhéďro.
ně se m že ,,pohybovot,,proslo.
rem, do|šímip|tíny(obr.254).
ZvlÓšťprospěšnd ie toto techniko
v edukotivnímonimovoném fi|mu,
kde ie proslorovost mimoĚÓdně
vrznomn (fi|my o vesmíru nebo
moŤskychhlubinrÍch).
mr)žebyt vhodnÓ niko|i ioko imitoce
!r, E rr1* scénografie
ť Ť..
5
celuloid
s
I
scénografle
EFEKTY
/ t39
E}EKÍY
No rozdíl od pohyb , kterése doií ono|yzovot pozorovÓním o toké měŤi|
siopkomi (krok, smích, p|ovÓní),speciÓ|ní efekty neisou nošímokem
doirorečně pozorovote|nétok, obychom ie moh|i groficky definovo|
fÓzemi (exploze, mrknutíoko, b|esky).
No druhé stroně isou mnohé specirÍ|níefekty v kres|eném fi|mu
imoginÓrní, to znomenÓ, Že v pÍíroděneexistuií,o|e isou v1isledkem
vŮ|Jonimatoro, iimiž chce podtrhnout něioky pohyb nebo pocii (bIesk
pÍi deru).
Prvnízpr3sob,kterym onimočně al|ÓdÓme žÓdonéspeciÓ|níefekty, ie
zkoumbní zkušebnímsnímÓnímvíce onimovonych verzítéhoŽefekÍu.
storšíchzkuševyuŽítosvědčen ch Ťešení
Druh}izpŮsob ie iednodušší:
.
n1ichonimÓior
Seznom |okovfch speciÓ|níchefekt ie ovšemve|mi dlouhy o konkrétní
rozbor by poírebovo| zv|Óštníknihu. Proto se budeme zob vot ien
osiotníponechÓme,,no vrJIi,,budoucímonimÓtorrlm
nekter}imipŤík|ody;
koleg , čioby somi experimentovo|i- onebo
-lua,áuv ie pto|i.storších
oboie.
tRK1|UTÍ
oxr
že
Efekr, kteréhočosloužívÓme,ie mrknutíoko. ProfesioncilovéŤíkoií,
plÓnu
ve
2.
figury:
m.knlti oko ie nei|ociněišízp sob oŽivenístotické
oko. Vfsledek: Íiguro
ie moketo figury o v prvnímvyměĎuieme 3 fÓze
v čih|edněoŽiie (obr.256).
I
Pňi reolizoci filmu ,,Mo|tÍkro.
n iko,,vylvoňiIi o utoži,,sendvič,, Obr. 255
rnu|tiplÓn: p|ochu s cetu|oidovymifÓzemi situovo|i mezi dvě vrstYy
reliéfníhopozodí s celkov}imodstupem l4 cm. Kombinoce reliéfního
kovového pozodí o plošné stylizovoné figury vytvoĚily v ostrosli
i vrženychstínechcennévÝtvorněfilmovéefekty (obr. 255).
rNIMAČNÍ
0
-a-
obr.25Ó
|40/
šKoLA
KREsLEr.ÉHo
;ILnU
ZABTESKY
2
1
rrt
7í
ct
u.-
Zpr3sobonimoce ie podobnf ioko u mrknutí
oko, s tím rozdílem, že
mrknulí hvězdy mrjŽebyt
pomoIeiší.
Obr.260
Ž+
*.
OTEVRENE OKO
Obr.257
llt
No obr. 257 vidíme poĚodítíítází mrknutí.
st
obr.2Ó1
Vzh|edem k pohybuoko onimuiemed 2,znomená to tedy,že mrknu|í
oko ses|ovÓze 4 okének(2 okenko -zovŤené,2okénko- pootevĚené).
V menšímpoč|uokének by mrknutí nebylo potrné,s většímpočtem
pomolé.
frÍzípŤíliš
Není morné, kdYž oko mrkne olespoĚ dvokrÓt v sérii, oby divÓk
určitěmrknutízoregistrovol(zejménonení-li figuro v zríběrusomo).
V prŮvodním|istu by zÓzngm vypodol nopĚíklodtokio (obr. 258):
tr
Obr.258
Obr. 259
I
V prŮvodním|istuho mrjŽemeočíslovot
|ok, iok ukozuie obr.261.
orevŘeruÉ
oro
BtlKorÁnÍ
:i
/I4I
HvĚzD
M|uvíme-lio hvězdě, mÓme no mys|i
součosně hvězdu
ve vesmíru i |esk
kŤištÓlového
pohÓ.
ru (obr.259)
V obou piípodech
zÓb|esk,
ide o
tipyt, bIikoiÓní.
U rŤpytupohÓru, v piípodě světlého pozodí, zesílíme hvězdu zostínovÓním no rubu celu|oidu(obr.259 B).
zABLESKY
k zdŮroznění sílynebo sr žky
Zríbleskyisou imoginÓrní efekty,s|oužící
(obr.2621.
Jok pro mrknutíoko, tok i pro zÓblesk
pŤitlderu stočídvě Íézeě2 (4 okénko).
No obr. vidímedvě typickéfézezÓb|esku.
F zel: menšítvor,vyplněny borvou
Fáze 2; větší tvor, kde se od stŤedu
borvo vy|r cí
Z blesk mŮžemev|ožitbud,do 1. plrÍnu
(pŤesokci) nebo do 2. p|énu(pod okci),
podle logiky o citu onim toro.
obr 2Ó3
Obr.262,
142/
šKoL^
t(lE5lrilÉHo
]tLnU
EXPTOZE
Explozeie v onimovoném
Íi|muvelmičostym
efek|em.
.b
*
Obn 264
DÉte se hes|o: Když m něco exptodovot, of to exp|oduje poĚrídně!
Obro.' musí byt odekv tní zvuku exploze:
ie.li to sok pro.ucho, ot ie
to šok i pro oko. Ve většině pŤípodŮje dobie, kdyz po explozi zŮsÍone
m že rych|e zmizet), iímžieště zesíiíme predchozi efekt
9i- !kP'v
(obr.264).
Explozebudeme somozĚejměonimovoto 1, a d|m ě 2.
Vzhledem k tomu, Že efekt exptoze Ěešíme
iroficky stylizovon m
zpŮsobem, musímeho nokreslitodlišněod skutečnosti.
no obr. 2Ó5 potrné,exploze sest vÓ nopi. ze 7 tozí,kde se ve
]:! i:
fÓzi l zvětšuje svě||tÍhvězdo. uvnitŤtéto svěŤlése ve f zi 3 zvětšuie
tmov<Í(červenÓ)hvězdo, uvniti Ťé|osvětlése ve fÓzi 3 zvětšuietmov
(červenrí)
hvězdo o opět uvni|Ělmové ,,prézdná,,hvězdo (bez borvy),
ktero v|ostně znovu odkryvo scénu (pozodís dymem).
Abychom zesíli|ivizud|níefekt exptoze, neuslrneme u Ěodového
čísI. PLÁN a 1
II. PLÁN a 2
EXPLOZE
lov ní 1 _ 7, ole v určitémokomžikuzopokuieme ieště část b|esku
exploze (obr.266).
Po|é,co exp|oze znovo odkryie scénu, v 6 _ 7 fÓzích d 2 odvedeme
ieštěz místoexp|oze d'im.
Pochopitelně, že bezprostŤedněpo
exp|ozi změníme rovněž pozodí: no
místě, kde |eže!obombo, bude ted,
ohoňelÓ díro.
4 L 3
+5 z
3
+5
6 7
obr.2ÓÓ
pŤib|ížíme
Chceme-|i, oby exp|oze by|o vyrozněiší,kotosirofiÍ|něiší,
onimočníiešeníreÓlnémuefektu (obr.267|.
Obr.267
No pozodí s několiko budovomi (A) vfvoríme explozi ve 3 _ 4 Íózích
svě||éhozÓb|esku (B), ktery pĚekryie cely formút.Tenlo světl1i,záíivf
obroz podržímeněko|iksekund (C),obychom ho pok pozvo|nopro|nu|i
(D) . tokév několiko sekundÓch - do novéhopozodís rozvolinomi(E}.
očí
zmlženíprochem o nopomÓh pŤizpŮsobovÓní
Pro|ínÓnípŤipomínrÍ
po
exploze.
situoci
oslepuiícímb|esku
OBTAKA
PRAGHU
Ptid figury nebo pňedmětu no zem
čosio provÓzíme efektem zvíĚeného
prochu (obr.268}. K tomu Účelustočí
6 Íázíd 2.
obr. 269 nÓm ukozuie dvo zpr3soby
mizeníprochu:
Obr. 265
/ 113
A) obloko prochu se zvedoiío pňi|om
zvětšuií,
drÍlsepok |eiichobiem drobí
obr.2Ó8
.lll/
št(olA
KllÍrrxÉxo
_jLUNK
]|lnu
ve stÓle menšíob|Óčkyo ty se nokonec promění v rozbitf tvor, čÓrky.
B) ob|oko prochu se zvedojí,roz|étoiio no zÓvěr zvětšují.Jeiichzmizení
Ťešíme
odp|ou|nutím(prolnutímdo prrízdného
ce|uloidu),o Ťozhrubo
osi ve dvou nebo tiech fÓzích.
A
6,S(p
4
ocr&
oPcbooF c#c::.c'c;c
cDcrÓ
l-----;.a..:tii.
t
B
c? .&O.í
o<re,
oc:l
3
Gcs<3
Gccrc
1
5
6
Obr.269
/r45
Existuie-liv reÓlu, o to Úspěšněii mŮžeme švunku použítu rych|ych
p"t'vuo i v onimoci. Kdyžuž isme uvedli míč,vezměme si ho ioko
(pňesformÓt, obr.271|.
iri oa ry'chléhopohybu zÓběrem
tÍech f zich 6ri
Jesi|iže bychom necho|i míč pro|etět zÓběrem ve
pro
znočné.rozestupy
prŮlet
by.nebyl
A|,
okénko)bez švunku |271
mjčidodÓme (pĚidÓme) v koždéfÓzi
ieanotriwcn fozi znote|n;i.Proto
tok celkovf pohyb
i"uir, hery vyp|ni p.o'to.y mezi fázemi o propoií
(obr.271 B).
obiektem rozŠvunkse obyčeiněprovÓdí tok, že se zo pohybovon1im
vše
se zv|rozní
lo
o
vytrÓcí),
poslupně
io..'" ieho.borvo (k|erÓ se
s"unl..lini".ivkresbě(cožiezÓroveĚpodklodprokolorovÓní).
P Ť i p o h y b e c h , k d e n e n í v ě t š í c h m e z i p r o s,lnoer n í t Ě e b o š v u n k y p r o .
vÓdět.
no konci rychlfch
ŠvunkuužívÓme i pĚi extrémníchh|ovníchfÓzích
pohybťr.
SYUilK
Bohuže|pro toto německéslovo (Schwung}se nenošloodekvÓtnípoimenovÓnío v nošíonimoci se v procovnímprocesuzobydle|otok
ioko
ostotně i iiné cizí poimy'
Švunk po|Ěí mezi neičostěišíefekty
v kreslenémfilmu. AnimrÍtoňiho pĚevzo|i z reÓ|néhofilmu, kde se obievuie
vždy,když ide o znočně rychly pohyb
o figuro nebo pňedmět isou v iednom
obr zku zoznomenÓny neostĚeo roz.
mÓznuty po ose pohybu (míčno obr.
270l'.
Obr.27O
Rychlf běh no místě
----ru
C):Q
fui{
^^.E
-:' il
oÓ.
':-.9*
3
Obn271
kňíd|y
Rychlé mrívríní
Siln!' rozmach klodivem
Obr.272
PrŮchod telegrof . s|oupu
146/
šKolA
t(lE3tENÉHo
oDLEsKY
}t|.tU
svĚTtA
NA
voDÉ
/ |17
P|ochovody no obn274 ožiie,kdyžii posypeme bí|yimibody (čÓrkomi),
kteréštětcemvotně pohÓzíme, pŤičemŽvšokdbÓme no lo, oby byly
celu|oidŮno iinémmístě.Čís|ovÓnífzí ie pok
tečkyno koždémze čtyí
(neprovide|né):
volné
toké
11 2233 44 11332244'.t1 2244 33 11...
zmĚNA
Obn 273
Podotkněme, že k tomu efekiu se uchy|uiíi krestíŤis|rip (kreslen1ich
čosopiseckychseriÓl ), oby ve stotickékresbě zntizornili čústněiokého
zběsi|éhopohybu.
DNE
v
NoC
změnit
kroiině mŮžemebez ve|kychpotíží
Scénus figurou v s|uneční
i modr;ice|of0n).
v noc, pouŽiieme.|imodréhofi|tru(stočí
No obr. 273 ie několik pift|od :
A) dolní extrémpotŤepÓnírukomo
B) konečn1iextrémfigury pŤidoskoku
C) chvěnídrÓ|u
Zde by koždÓ n hrodnífáze mísio švunkuzpomo|i|o pohyb o mŮžeme
Ťíci,že použitíšvunku v iokovych pĚípodechnohrozuje celou jednu
ÍÓzi, t1.spoiuie dvě fdze pohybu v iednu iedinou kresbu.
Obr.275
oDtE3KY
JYĚrLA
NA
YoDĚ
OživovÓní p|ochy vody v kres|enémfilmu ie komplikovoné o čosto
se prolo spokojíme ien s ,,mrtvou,,scénogrofií.MŮžeme to všok Íešit
velmi iednoduchymzpŮsobem,všehovšudyjen něko!iko ce|u|oidy.
Siiuoci bez fi|tru (den) pro|neme do situoce s fi|trempÍedobiektivem
komery (noc) v požodovonémpočiu okének (dvě, tĚi nebo čtyĚisekundy).
zA|ŘtsEilí
Obr.274
Obr.276
z^9Ěnu
118/ šxol^
rrE'ttt{ÉHo
soUČAsNA
---r:--::
I
I I
I
I
I
;ILnU
I
I
I
I
ii+
i
-------l
- - ----T
\l
I
L
I I
I
I
I
I
I
Chceme.||zesí|itefek| Úderu nebo exploze v Úrovni dobÍevytvoÍeného
zvuku, bude ÍžebozotŤtÍslzrÍběrem.Pochopite|ně sílo o dé|kootresu
(zotŤesení)
z visí no síle i optické yzdÓlenosti od |Ódro Úderu nebo
exploze. Neimenšío neikrotšíbude potiesenípŤiobyčeinémpohlovku,
o neisilněiší
pŤiexplozi bomby v l. plrínu.
o neide|ší
obr.278 ukozu|e, iok ie |Ťeboieden i druhy pŤípodvepso| do rubriky
,,komero,,v pr vodním lis|u.
Některé ze specirÍlníchefektr] isme poznoli i v dŤívěiších
kopitottích
(nopĚ.,,cyklické
okce,,).
Obr.278
No témo speciÓ|ních
onimočníchefehŮ by
se do|o sepsol zv|Óštni
kniho, proto isme se
v fomlo textu dotkli
ie'' někter1ich o ien
nololik, obychom mlodémuonimÓtorovi noznočili,ioké |sou možnosti zv]tÍdÓní Íokovych prob|émŮ, oby.
chom mu pomohli
o konečně, oby sÓm
tvoŤil o hledol svÓ
vlosÍníŤešení.
3oUčnsxÁ
ANlMAcE
/ 149
ANtmACE
Produkce kres|enéhofi|mu se zočín v podesÓtych letech prudce
Evropě.
po celémsvětě, zv|rÍšťv
rozvíiet,obievuie se v novychstŤediscích
Z doményzÓbovy o komerce se pĚesouvÓčímdÓ| víc k outorskému,
uměleckémuvyiodĚovÓní.opouštěií se klosickékánony (s v;iroznou
pečetíosobnosti W. Disneye) o v kresleném filmu dochÓzí neien
k inovocíve formě, o|e i v zÓklodníchzpŮsobech nozírÓníno onimoci.
neŽ popis.
nežgog, vyroz dŮ|ežitěiší
|deo zočínÓbfr dŮležitěiší
obievuií se i novéonim lorskéosobnosti. Ty isou rozpoznotelnéneien
podle kresby,ole i podle onimoce.
Wo|erion Borowczyk, Bruno Bozzetlo, Bob Connon, Nede|iko Drogié,
Pou| Driessen, George Dunning, Pe|er Foldes, Z|otko Grgié, John
Hubley, Vlodimír Krist|,Jeon-Froncois Loguione, CoroIine Leof, Jon
Lenico, Normon Mcloren. JiŤíTrnko, DušonVukotié,RichordWil|ioms
_ to isou ien někteĚíz ormÓdy umělcťl, kteŤív posledních 30 le|ech
okénko po okénku lze vytvoŤitsvŮi
doktízoli,iok rozpohybovÓnímčrÍry
v|ostnísvět.
Prvníprovidlo, kterésoučosnÓ onimoce zruši|o,zniz ČÓry o borvy kre.
seb se nesměiíbezdŮvodně chvět! Dnes se to čímdÓ| ménědodÉuie.
PrÓvě v sponlÓnnosti, nespoutonosli o živostiie neivěišíprJvobmoderní
pohyb|ivékresby. K tomu
ovšem pŤispěly i nové
|echniky, ieiichž
v}Ífvorné
užívÓní oulomotickY vyiodilo providlo o preciznosti.
Ve|mi vo|nÓ |inie o zei.
méno zpŮsob ko|orovoní
figury no obr. 279 ie pro
to neilepšímpĚíklodem.
Pohyb získúvÓno svěžes|i
o nekonvenčnosti, když
se - podle více či méně pevného schémotu- figury ve fÓzích formuií
co neivo|něii.Jok vidíme,ide v prvníÍoděo cit pro pohyb (obr.280).
Obr.279
'#
Ť#.]
|50/
šf,oLA
rllJLlxÉt|o
ltLnU
G
Ú]_
sftb
rďry
qY
&t>,n_
.(kí#
#h ffiÁ Ešts
Oba 28O
Nestočíien kresbou pohybovot, pohybu je |iebo d t smysl. Dušon
Vukotičjednou ňekl, že tojemstvíonimoce není skrylo v kresbÓch, o|e
mezi nimi.
vÝrvrnxÉ
lEGHl.
lKY
Meze r znosti qiŤvornychtechnik v kres|enémfi|mu
isou široké.Díky
prŮmyslu vytvorně-grofick}ichmoteriÓlr] o pĚedevším
odvoze o fontozíi
mlod ch onimÓtorrj fonoticky pohotov ch boŤitkonvence,
isme v této
oblosti svědky neustÓ|éhopokroku.
Celuloid ovšemzrjs|Óvtíi nodtÍlezÓklodním podk|odem, no němžse tvoŤíÍázepohybu, protoŽeie pr h led nÝ. KdYžsecelu loid s vykonturovonou
o vykolorovonou figurou po|ožíno scénogroficképozodí, dosÓhneme
iedno|y figury o scénogrofie.Kvo|itní,moxim lně pr h|edn celu|oid
umožiíuiepoužitíož sedmivrstev (se sedmi okcemi) noiednou!
Klosické.lechniko(obr. 28l)' A - kresbo Íáze no popíru (obyčeinou
tužkou);B - kresbo vykonlurovon tušínebo borvou
iobyčein - p","-
vYTVARNÉ
C''---'.
'\
IW
u-\)
-1
-
/l5l
c
B
A
TEcHNIKY
aq:
.-š>,)
L-
o,'LÉ
otttE
Obr.28t
temperou, ieiíŽvrstvo neodpryskÓvÓ
no ce|u|oid);C - totÓž specitÍlní
toké nepr hlednÓ, oby skrze ni
musí
byt
o neproskÓ. Vrstvo borvy
pozodí.
nebylo vidět
Tento k|osicky zpŮsob v}'tvornéhozprocov ní zoiišlbvol respektovtíní
dlouho|etéhoz|otéhoprovid|okreslenéhofi|mu: oby se oni linie oni
tÓn pÍiproiekci nechvě|y.Ve chví|i,kdy se mění nÓzor no onimoci o kdy
dochozi k novym vyboi m, iok po obsohové slronce, |ok ve zprlsobu
provid|o perfektnosti zočo|oztr vytvornéhov|rozv, nepŤekročitelné
cel no v}znomu. Do prvního p|Ónu postoupilo vytvornÓ hodnoto ioko
moderní grofiky o molíĚství.
vysledek využívdní
Neiprve se upusli|o od pevné, exolďní linie, oby se zochytilo svěžes|
kresby.Tok se nÓš pes mohl no ce|u|oidu konlurovo| (obr.282 vo|n1imi
|ohy pero (A) onebo trhonou čÓrou (B) čištětcem(c)...
AtsC
Perem
Obr.282
Perem
štětcem
Polom technologicky rozvoi popohnoly dermotogrof o flomoster
(vhodnépro ce|u|oidi sk!o). Nové moteriÓly nohrodi|ytuš i.lemperu
o pĚines|ynovékvolity(obr.283): dermotogrofsvěžesttohu, f|omoster
novou sensibilituo proktičnost.
|52/
.rolA
Ilt'1t}.ÉHo
vÝTvARNÉ
Í|Lnu
AnimÓtoŤi vždysni|i o pŤe.
nesení originÓlního tohu
z popíru no ce|uloid (ce|uloid dosud svou hlodkou
plochou z velké čÓsti tyto
možnosti omezovo|). Ředermotogrof
f lomoster
šeníse ob|evilovynÓ|ezem
Obr.2E3
mechonickéhozÓpisu z popíruno celuloid (kopírovocí
stroi Xerox). Xeroxovtítechniko vyloučilozprosiŤedkovÓnímonuÓ|ním
kopírovÓním.
,-=-/6--
žk-
I s ko|orovÓnímcelu|oidu se díkyvytvornym pokusélmo kombinocemi
stor ch o novyichmoieriÓ|Ů dě|e podobně. Figury lze kolorovo|: rozŤeděnoutemperou, borevn m i tušemi,oleioqimi bo rvom i, flomosirem,
dermotogrofy,poste|y- všeto se dÓ kombinovot z pŤedníi zodnístrony.
Nokonec ie možnépostovuz do|nístronypokrytneutrÓ|níborvou,oby
neby|o pr hledn . U některyichvytvornych Ťešení
pr h|ednost nevodí
o noopok se v tom spo|Ťuienov kvo|ito.
*
Piedností popíru joko podklodu pro groficktívyj dŤení|ze vyvžít
v kombinoci s ce|u|oidem tím zp sobem, Že se figuro komp|etovonÓ
no popíŤerystŤíhrÍ
o nolepí no ce|uloid (obr.284).
popír
rJra: celuloid
é
olt
Ó-
Obr.284
Mnozí outoii se dokonce odĚíkoií
celu|oiduo Úplny obroz reolizuiíno
popíĚe.V těchto pĚípodechse scénogrofiebud,zce|oe|iminuienebo se
omezu|e len no neinutněišívfroz o kompleiní okce se Ťeší
v iediném
plÓnu. PrÓce ie to pro onim toro koždoptidněvětší,prolože no koždf
popír musí kres|it figuru (figury)v pohybu i figuru (figury)v stotické
TEcHNIKY
/ l53
pozici,oktomunovícscénogrofii.Alevys|edekzprovidlob1ivtíbohotf
grofického moteriÓ|u o živosií
osobitym vyrozem ouloro, iybe,".
i svěžesiíonimovonéhoobrozu.
Tokoqito zpťlsob|ze noanottotÓlní onimocí.
žemesipÍestoušetÍitprÓci
AniŽbychomporušilisty|ovoučisto.tu,m
instoluieme
z"
iednu. vrstvu s 'celuloidem,
ii.í,
;.; ;ě.il; ;Íípodech
ty okce, kterénevyžoduií
no němž podle potŤecv|ua..".onimovot
notolik rychlé, že no
qih;;;;; il..,bu no- plpire .onebo. které isou
(nopŤ.specirÍlní
kresby
p|Órne nebude potrná rlzdflnost chorokteiu
z běrem opod.).
ptÓk pro|étoiící
"t"lty,
NěkreňíonimÓioĚiopouštěiíobvykIégroficko-mo|íÍsképrostĚedky,h|ezcelo noqich moteriÓ|ech.
doií nové vfrozové-oii"itl o 'Lt.o;ipo
Coro|ineLeofnopŤík|odpoužívÓpísku.noprosvět|enémskle,kde(no
poiir"t wori kresbu vrstvomi pískumode|ovon
rozdfl od onimoce
""
mištětcem.
|shuPote|místopískupouŽívÓp|oste|íny.obrozzískÓvÓrťlznoborevn
p|os|e|íny
.i o reliéfy ienoučkych vrstev
mi svět|y prochoze.iJi;i;;J
no skle.
NormonMcLorenprovÓdě|kresbyfÓzípŤímonofiImovypÓsbezpoužití
komery.
m iechícíencyk|oped...kÝ.-::1no
NemÓ m v Ú myslu podÓvot vyčerprÍvoi
si ien
pŤrÍ|
bych
fi|mu vŽívá,
nik, kterych ." an",-JJ '"etá tá't"ného
by
které
pÍíklody,
zoiímoqimi
seznÓmil budoucíoni,iojo.r' některymi
ces|ou.
do|y impulz, iok dÓ| posiupovoi v|ostní
A }.l t A G E K o t iŽl
v kresleném
ie iednímze zp sob , iok
Animoce kottiŽe(vfstŤižkťr)
Není zde
outoro.
snohÓm
fitmu dodot ,o'r.rí g.;filko_-mo|irskylm
oni ce|.u|oidovfch.
t.,o,ynotl"jeny.r.' ro'i - onl popirovych,
zopotŤebí
etopÓch:iednoie
ve
dvou
spočívÓ
Ce|1ipodílonimoce"o wá'uc filmu
(figury,ieiich e sti,
e|emeniŮ
zhotovenínornotouo,i.i..,"v''rrr'onÝch těchtoelementťl
obiekty,kt".é';.;;hvuli0, o diuho onimovÓní
do|ší
pod komerou.
pŤímo
|54/
šÍoLA
KlE3LlxÉHo
ANIMAcE
lILnU
Už no první poh|ed ie zŤeimé,že kol Žov fi|m ie levněišínež ,,klo.
sich/,, kreslen1ifi|m, že potĚebuie do|eko menšípočetreo|izÓlorŮ, Že
vynechÓvd ne|ednu klopotnou etopu prdce: provedenítužky
{tužkové
onimoce, konturov ní o kolorovÓní).U ko|rjžového
fitmu je iedině
činnostpod komerou čosověnrÍročněiší
než v kreslenémfílmu. Jeií
déIko- rozsoh - ztÍvisíno počtue|ementrj v zÓběru o ovšem no zku.
šenosti,schopnostech o pňiprovenostionimÓtoro.
No druhéstroně je všokonimoce kolÓže mnohem chudobnější
v možnoslech pohybu o tronsformocí.
KoLÁzE
/ 155
elementťr:h|ory, tělo s levou rukou o ryčem,provéruky, stehen o |evé
o provéholinky.
Joko u onimoce kres|enéi zde se budeme snožit,obychomfoze pohybu
snímo|ipŤevÓžněd 2, protoŽe tenlo systémurychluie prÓci o pĚitomto
není no Úimu kvo|ityonimoce.
Určíme-|isi, Že irvÓní kroku ie 8 okének, znomenÓ lo, že ieden krok
proonimuieme čtyÍmiposuny figury. Podle rozpětínohou není těŽké
že pro prŮchod zrÍběrempotĚebuiefiguro něco pŤes7 krokťl,
vypočítot,
pňib|ižně
56 okének.
či|i
Techniku kolrížetedy zvolíme pro tokoqi filmory obsoh, kterému odpovídojívytvornépÍednosiio onimočníome.ení kolríže.
Jok isme Ěek|i no počÓtku, nfznomnou součÓstíonimoce kottÍžeje
pŤíprovo4istŤižkŮ,k nížpŤikročímepo určeníztíktodníhovytvorného
sty|uo doiednonémzp sobu onimoce fitmu.
7
obr.28Ó
šr*-
- .2tVlz
Obr.285
V1isrÍižky
e|ementŮ pro onimoci zhoiovuieme podle požodovkŮ obrÓzkového scénrÍÍe.
Je tÍebo pňi tom dbrÍtno to, oby tytéželementy
moh|y b,jt využitypro co neivětšípočet rŮznych okci, p'o .o neivětii
početzÓběrŮ.
Proh|édněmesi pŤíklodno obr. 285. Je zod n Úkol, oby figuro s
ryčem
proš|opo pěšiněpÍeszÓběr, pŤičemŽmÓ ve stĚeduzÓběru-pohleJnout
vzhŮru. Pro po|iebu onimoce tétookce ie figuro sestovent ze sedmi
Rozhodli isme se pro chorokter kroku uvedeny no obr, 286 (ieden
krok isou prvni eryii Íáze, táze 5 ie už počÓtek nÓs|eduiícíhokroku).
Co ie pro onimoci tétochŮze choroheristické?Zoprvé:trup s hlovou
se pohybuie nohoru - do|Ů - nohoru; zodruhé: provÓ ruko se kyv
vpred -*oa _vpŤed;zotÍelí:ie nutnépohybovot levou i provou nohou
o koždÓ z nich ie dě|eno no dvo elemeniy.
PĚi kres|enétechno|ogii
bychom pro tuto chťrzi
zhotovi|i cyklus 8 Íází,
zde se cyklus nevyslrytuie:
figuru musíme onimovot
prŮběžněod ]ednéslrony
k druhé stroně formtÍtu.
tutu@
EĎru13
A
Nezopomíneimeno h|ovu! Někde ko|em první Obr.287
A-ts
|56/
šIo!^
rll'l.lxÉt|o
;tLnU
tĚetinyz běru zoklonímehlovu v jednénebo dvou mezifÓzích(obr.287).
Po žÓdonémpočtuokénekvrÓtíme hlovu zpět do vychozí polohy.
Tok jsme zonimovoli prvníokceko|ÓŽe,př čemžisme zhrubo 60 krrÍtuvedli
do chodu komeru o notočilitokstonovenousiiuoci no trikovémsto|e.
Obr.290
Obr.288
Je.|i tŤebo,oby steinÓ figuro prošIozÓběrem v detoi|u {obr.288}, bude
prÓce mnohem iednodušší.odpodÓ onimoce nohou (4 e|ementy)
o zrjst vÓ ien pohyb trupu s h|ovou nohoru dolŮ (viz diogrom no
obrÓzku), pohyb prové ruky vlevo - vprovo o k tomu ovšem zoktonění
hlory během chťrze.
V něktenich zÓběrech je tŤebo, oby si figuro ohlédlo. Pro tokovy
pŤípodie vhodné mítpŤiproveny
do|šítňi elementy (obr. 289):
h|ovo ve dvou fiÍzíchotrÍčky(2
o 3) o kroiní Íézt_ profil h|ory
otočenév|evo (4).
1
Obr.289
PŤionimocikoltiŽese moximÓ|ně
snožímevyhnout pohybu v perspektivě o s lím oh|edem moií b r iiž ve scénrÍňikoncipov ny okce
ce|éhofi|mu. Vyskytne.li se vyiimečně nulnosi pohybu v perspektivě,
budeme |o Ťešitonimocíno fÓ|iích.
Aby nedošlo ke stŤetnutí
sty| pŤipoužitíceluloidrj v ko|Óžovémfilmu,
jen
tiebo
no
ve|mi rychléokce (nopĚ. rycilf běh do persse
omezit
ie
pektivy).Kdyžvž isme se toho dotk|i, pŤipomeĎme,že použitíceluloidu
KoLÁŽE
ANlMAcE
l157
nemusíbyt nutně v/iimečné:
vložme do horní vrstvy strÍ|y
ce|uloid,no němž čosod čo.
su budeme onimovot potĚebné okce ioko pňi onimoci no
popíru(proch,exp|ozeopod.
efekty), pochopite|ně pŤires.
pektovtíníztÍk|odníhov}Ítvorného o onimočníhoĚešení
filmu.
No obr. 290 vidíme iednu z možností
sestovy pro onimoci ko|Óže: qis|Ťižky
isou vloženy mezi pozodí o prtízdnf ce|u|oid.V horním plÓnu ie celuloid s fÓzí
deš|ě.
A
Je pÍirozené,že pro koždouokci ko|ÓŽové
onimoce mrjŽe b1ti podle potŤeby pÍi.
proveno více nebo méně detoilních pohybovych schémot (no popíŤenebo ce.
luloidu), kterÓ s|ouŽí ioko pomoc pŤi
prÓci pod komerou.
No obr. 291 _ no popíru isme sestovili
schémoletu p|Óko o oznoči|ino čÓŤeleiu
dílkyiednotlivychčÓstípohybu ptÓko (obr.
A), nočežpopír pod perforocívyŤízneme,
obychom ho mohli vsunout mezi pozodí
(obr. B).
o ce|uloid, no němž |ežíko|rÍž
potŤebné
místo
piÓko
no
usodíme
Po|om
(Ťekněme,že isme si urči|i,oby zobÓk
o horní čÓst ocosu leželyno čÓŤe|etu,
o dí|ky oby oznočovoly polohu ocosu),
vytrÍhnemeschémozpod celu|oiduo fÓze pohybu ie pÍiproveno k notočení
(obr. C).
Pokud schémo pohybu provedeme no
celuloidu o položímeie nod ce|ou situocí
2a.@t
e
Obr. 291
t.
"1
o
E
l58/
šxolA
t(tlsl.EilÉHo
F|!mU
s fixovonou ko|Óžr,pok ovšem celuloid pod perforocí proŤíznoulnemusíme'
NŤk9: pro kožd posun z|ehko notepuje e|ementyno pozodí,ti. no
celuloid nod pozodím (celu|oid chreni scénogroíiiprád uspinenim
o poškozením).
Někde kol Že dokonce vyrrÍběiíz tenkého mogne|ovonéhokovu.
Animoce ko| že pod komerou je velmi de|ikrÍrnipr ce. Nejednou se
sto|o, že onimdtor muse| zočí|scénu znovo' když se mu uprostňed
prÓce rozletě|y elementy z trikového stotu. Něko.ik dni nemáhy byto
nodormo.
PočirlčoYÁ
PŘEHtED
PN.EHtED
ETAP
KREsLErrÉno
V
ETA?...
l|59
TVORBE
Fl L T U
Dromolurgie nÓměÍ- ideo
fi|movÓ povídko- synopse
IiterÓrníscéndŤ
Režie
AillmAGE
technick1iscénÓŤ- story boord
figur o pozodí
vftvornéŤešení
*
nohrÓvko diologu - pÍedonimocí
*
nohrávko hudby - pŤedonimocí
onimočnípĚíprovo- |oyout
onimoce o fdzovÓní
pozodí- scénogrofie
Jedním'. neinověišíchimpulzŮ v novych technikrÍchonimoce je e|ek.
troniko. Bez ohledu no polemiky, t<teré
se kolem toho vedou, je zce.
lo. iosné, že počítočieště d le rozšíiívf,rozovémožnosti onimoce.
V kreslenémfilmu nikdy nenohrodí ruku onim<itoro,ole
ie zĚeimé,že
mu v mnoh ch pŤípodechve|mi pom že.
konturovÓní o kolorovÓní
pŤíprovopro snímÓníobrozu o kontro|o
obrozu
snímcÍní
stňih mont Ž obrozu
*
nohrÓvko hudby - no obroz - synchron
nohrdvko ruchr)
sesiÍih- montÓž zvuku
- mix
míchočko
o onimoci počítočem
nebudu v tomto textu detoilně mluvit, protože
to ie zvlÓštnítémo. Už roky existuje o strÍ|evíc se rozšiŤuieo je věcí
budoucnosti.
! pro mne.
LoborotoŤe
kombinovond kopie (zvukovÓ)
* NohrÓvko diotogu se zprovid|o poĚizuie pÍed onimocí. Hudbo se
nohrÓvÓ podte potŤeby,buď pŤed onimocí. onebo ož po definitivní
montÓži obrozového p<ísus dio|ogem.
Obr.292
pŘenlED
16o/
šxolA
!(lE'tlilÉHo
rrÁmĚr
lDEA
N mět podněcuie tvorbu kres|enéhofilmu o m že byt vyiodÍen iedi.
nou věŤou.
poYíoxl
FlLnoYÁ
3YNoPsE
RUCH: TRÁMVÁJ
TECt|l|lCKÝ
olR
JTORYTOARD
3CÉilÁŘ
AzroYÝ
REŽlsÉR5KÝ
gcÉilÁŘ
Technic$i scénÓŤie pievodem |iteroturydo fi|movéÍečio jím v|ostně
zočínévlosiní reolizoce filmu. PÍiprovuie iei režisérbud,sÓm onebo
ve spoluprÓci s vytvorníkem,pÍípodněs h|ovnímv tvorníkem filmu.
V technickémscén Ťiisou uvedeny pod|e poĚodío v obrÓzkové formě
všechny klíčovésituoce fi|mové povídky,rozdě|enédo zÓběr spolu
s čosovymi Údo!i, zprjsobem montÓže, počtem pozodí, určenymi
dio|ogy, ruchy o pokyny pro hudbu. No obr. 293 vidíme pŤíklodiedné
strony iechnického scénÓŤe.
vÝrYARilÉ
ŘršEilí
FIoUR
A
rfu&-,-ť!:a sB\-
5RÁŽKÁ!
-
(NoVÉ HUDEBNÍ
čÍst.o)
L-.-á
LL,-q
,
-\
. ' , í - , \ , ^ * lI Il l t
1Í/
. r t \ f > , . I,
\Mlá
x
a
I
I
t
TLU5TÝ:
" Á, Ío JsÍ Ty!'
r^ÁLÝMRKÁ.
Ňepozt.tÁvá PŘÍTELE
PozADí
Pro ukončeníprtíce no |echnickémscéntÍŤi
pŤistupuiíh|ovnívytvorník
spolu s reŽiséremo scénogrofem{,,pozod,<ÍÍem,,)
k definovÓní designu
filmu. V}isledkem isou v1itvornénÓvrhy figur (viz kopitolo ,,Y,|Norné
pŤed|ohy',)
o vytvornéiešenípozodí. .Lt
5
NAHRÁYKA
/ 161
--í('.k'-' A-
3CÉilÁŘ
LiterrÍrníscénrÍĚie detoilní obsoh fi|mu s většímči menšímpočtem
poznÓmek o zp sobu reolizoce zprocovon |iterorníformou.
EvENÍ.
l,tÁLyÁTLUsTy- vcH^zEJt. Do zÁBERU
(PoNoŘENI Do sWcH
tryšr.eruer)...
Fi|movÓ povídko ie rozprocovony nÓměi. Je io v|ostně krrÍik1iobsoh
budoucíhofi|mu, zprocovon1iformou vo|néhovyprÓvěnís eventuÓlními
nÓznoky budoucího zp sobu reo|izoce.
LllEnÁnrí
ETAP....
Fllnu
MÁLÝ Á TLUsTÝ sEDÍ
v KÁVÁRNĚU,sToLU.
PŘIŤUKÁV^JI5I
sKLENIčK^^^I.
DlAtooU
Existuií-live fi|mu dio|ogy, not čeiíse pŤedonimocí. Podle definitivnÍ
tex|ovéverze dlolog si režisérvybere herce, |eiichž h|osy budou
sTŘIH
Obr:293
4',
|62/
šroL^
xlt'llr.ÉHo
PŘEHLED
}lLtu
ETAP.
/ 163
Pro filmy, kteréje hudbo stěžeinímkomponentem, of užcelÓ nebo ien
některéjeií čristi,nohrÓvÓme hudbu hned po qyhotovení|echnického
scén ie. Jde-|i o hudební kreslen film, pok se sklodote|včlenído
prÓce už pňi pŤíprovětechnickéhoscénÓie.
Dole obsohuie skici hlovních bod pohybu figur, propoiení pohybu
u novozuiícícirzrÍběr , kresebnéi iiné pokyny h|ovnímuonimÓtorovi
tfkoiícíse zp sobu onimoce, onimoce zv|Óštnichokcí, vfrozŮ figur ve
psychickych stovech, některych neobvyk|1ich deformocí
áloitni.t'
pohybu, rychlosti krok ,
ortiku|oce.DÓ|e pok oznočení chorokteristicklich či
iinok vfznomnlich momenl v pr vodních|istech
o fonogromu o všechny
ostotní pokyny hlovnímu
onimÓtorovi, které isou
nezbytnépro dromo|urgii
o styl filmu.
Odborn17mspoluprocovníkem o zprostŤedkovotelemmezi režisérem
o sk|odotelemje zprovid|o hlovnístŤihoč
filmu, ktery se rjčostní
do.
hovoru o hudební s|ožce,o notÓčeníhudby o toké z perforovoného
hudebního pÓsu zoznomentÍvÓfonogrom.
Loyout rovněŽ stonoví zÓvoznéskici definitivníchpozodí pro v.rftvorníko,evenl.
v tvorníkopozodí.l2
Pokud v hudbě exisiuie zpěv, zonese se do fonogromu orlikuloce,
steině joko v pĚípodě,kdy ide o Ťeč.
ANlnAGE
odpovídot kres|enfm hrdinŮm fi|mu. Nohroné dio|ogy se pŤepíší
no perforovon (širok;i)p s o podle číselnéhozÓznomu diologu
v prŮvodním |istu bude pok onimútor onimovot iok or|ikuloci. |ok
ivlos|nípohyb figur.
HAHnÁvxl
t|uD!Y
ípŘro
Ar|IrrAGil
Jok ie uvedeno ve schémotuno počÓtku,hudbo pro film se nohrÓvÓ
- montÓžiobrozu.
bud.pňedonimocínebo ož po sestŤižení
Al|lmAčNi
pŘípR^v^
tAYoUÍ
Pžipňíprověiokéhokoliv,zvlÓště pok d|ouhometrÓžníhokres|enéhofi|mu, nebo v pŤípodě,že hlovní v}itvorníknení součosněh]ovnímonimÓlorem filmu, ie tŤebo pŤedzočrÍtkemonimovÓní vytvoŤitonimoční
pÍíprovu(Íoyout).
AnimočnípňíprovuprovÓděií h|ovnív}itvorník
o režisér
nebo někter/ z neizkušeněiších
hlovníchonimdtor .
Loyout !e dÓle rozprocovon1itechnic$i scénÓŤ,dop|něn}ipozn<Ímkomi
ke všemzávoŽnymokcímkoždéhozÓběru fi|mu o |e určenpro hlovního
onimÓloro.
Ani močnípŤíprovo.
loyout obso h uie : kresebnéĚešení- o ronžmr5(scény)
pro všechny záběry v definitivní ve|ikosti figur o formÓtrj, instrukce
pro všechny pohyby komerou, to vše pievedené no defini|ivním
kresebném mo|eriÓ|u, ti. no perforovonfch popírech pŤípodněpouzech.
Obr.294
(TUŽKoYÁ
Ar|lmACEl
Není oni tŤebo zdrjrozĚovot, že onimoce ie neidŮležiteisi o nei.
fÓzí reo|izoce kreslenéhofilmu. Vedle ideie o obsohu filmu,
zrívoŽněiší
dromoturgie, otmosféry o qltvorné koncepce piedevším prÓvě no
onimoci ialezi neiryššíměrou kvo|ito veškerétvorby.
orgonizoce onimoce se |išístudio od studio o v d|ouhometrÓžním
filmu.
filmu ie pochopite|něiintÍnežv tÍíminutovém
meir Že, zvlošteide-Ii o outorskédílo, mrižereolizovot
Animoce krrÍtké
pomocníko,dokonce i bez fÓzoŤe.MÓme-|i no mys|i
bez
iedno osobo,
s mnoho efekÍy,neníoni vhodnéto dě|ot iinok.
onimoci
specifickou
A|e delšífilm s ve|kfm počtemfozi vyzoduie profesionÓ|níorgonizoci,
kÍerÓ sestÓvÓ z h|ovníhoonimÓtoro, osislento onimÓtoro o dostotečného počtuf zoŤŮ.
,--try
r zl v 1e,ol.pi'"r. uv|.onutno .ěki..é čé.ripŤJlÓdď "ď,ě.|i o p-.o"*, nlr...c_'-up;.,nu1i.i
- Pozn. pŤek|.
| 6 1/ . Í o l . l
xll'tlxÉt|o
ltLnu
HlovníonimÓlor - no zrÍklodětechnickéhoscénÓÍeo loyoutu, fono.
gromu dio|ogu o hudby, s podrobnymi pokyny režiséroo vytvorníko
kreslí hlovní Íáze pohyb o skicuje zÓk|odní meziÍ6ze, defini|ivně
zprocovÓvÓ schémotoiízdo formuje prŮvodnílist (číslov6ní
okcí podle
vrstev,plÓnovÓní pohybu iehe|,sto|uo komery opod.).
Asisten|onimÓtoro - použijeh|ovníchfÓzío skic, kÍerédostone od hlov.
ního onimÓloro o s|eduje prrJvodnílist - kres|ínočistohlovní meziÍíze,
skicuje zÓk|odní črÍsti
figur v pohybu o píšepokyny pro ftÍzoŤe.
- vyp|Ěuiezb1aloiící
pohybu mezifÓzemi o všemideioi|y (po.
FrÍzoŤ
črÍs|i
písemnych
pokynri
dle
no fÓzích},kterymi se nemusel nu|ně zob1ivot
onim tor.
REZISER
VyTVÁRNrK
#REŽIsÉR
7rurr'tece
PŘEHLED
?ozADi
ETAP...
/ 165
. 3CÉrroonAFlE
Vftvorník pozodí, scénogrof m Že zočíts procí no pozodích po vyhorovnou
toveníonimočnípÍíprory(loyoutu).Pokud se k onimoci pŤikročí
pozodí
od
k
pÍipomínky
scénogrof
dosione
scénÓŤe,
rechnického
od
hlovníhovytvorníkofilmu po stonoveníiednoilivfch zÓběrťl nebo sek.
vencí.
Vftvorník pozodí, scénogrof,mÓ zo oko| vyvorii všechno pozodí neipozděii do ukončeníkonturovÓnío kolorovÓní ce|u|oidovychfÓ|ií.
Pozodí, no nichž zÓvisí konturov ní o ko|orovrÍní(zoŤezÓvÓní postov,
vyběr určitychborev otd.), ie tŤebozhotovit v době onimovÓní, ri. pŤed
iuŽkovéonimoce do oddě|eníkoniuristťro ko|oristŮ.
pÍedrÍním
K o } |T U n o Y Á i l í , K o L o n o v Á n i
FÁz^É'Í
Po ukončenítužkovéonimoce se zÓběry pŤedoiído oddělení konturistŮ
o kolorisi .
Podle pokyn o zp sobu konturovÓní o kolorovÓní o pod|e velikosti
celu|oidu konturisié neiprve kresby okopíruií z popíru no ce|u|oid
o ko|oristéie potom no zodní slroně pokr}ivo|íborvomi.
Schémoorgonizoceonimoce celovečerního
kres|enéhofi!mu obyčeině
rypodÓ tok|o:
Součosně se no celuloidech vykonÓvoií i ostotní eventudIníoperoce
(dod ni speciÓlních efektťr:siínovÓní iemnym nÓstŤikem, lepení e|emenlťrpňikolrížiopod.).
Režiséronimoce (obvykle profesně neizkušeně|šíhlovní onimÓtor)
zhrubo formu|u|e no bÓzi loyoutu prťlvodníliďy o slorcÍse o stylovou
iedno|u onimoce. Je ovšemodpovědny zo onimoci fi|mu vce|ku.
PŘiPRAYA
._.,
ÁNI^^^ToR' ÁNrMÁToR
^NI,tlÁToR ÁNIMÁToR
llll
^srsrENT ^srsrENT ^srsrENr ^srsTENT
Á N I , 1 ^ ^ T o R AÁ N r ^ ^ Á T o R Á ^ N I M Á T o R ^ ^ N r M Á T o R ^
Obr.295
Pno
silimÁrÍ
orRAzU
AnimrítoÍiprovtíděiíh|ovní Í6ze o schémoto iízd, definitivně sepisuií
prrivodní |isty.
Když ie kompletní moteriútv procovnískupině fi|mu hotov ie vhodné
d k|odně prověŤit:
AsistentionimÓtoro doplřuií okce hlovními,tj. sté|eieštěpohyb urču.
iícímimezifÓzemi.
- isou.livšechnypňíprovné
fÓlie očís|ovoné;
- neisou.li chybyv ce|uloidech(v kontuÍenebo ko|orovÓní);
FázoŤidokončuiízbyvoitcitužkovouonimoci.
- ie-|i komp|etnípr vodní |ist;
- isou.|i u zÓběru oznočeno zobrÓní (formrÍry)obrozu o schémoto
eveni. šktí|yiízd;
PočetonimdiorŮ, osis|entŮ onimÓtoro o fdzoiŮ zdvisí no možnoslech
studio, většípočetkres]íŤŮ
vykond prÓci rych|eiio noopok.
|66 / š xoL^
rllJ!txÉHo
;tlHU
- isou-li všechno pozodí v poŤÓdku (ie.|i
ieiich sprdvny počet zopsÓn v |r vodním listu o isou-|i no pozodích spr vné znočky pro
komeromono);
- v pĚípodě,že existuie zoíezívánífigur do pozodí, tĚebo prověňit
ie
koždf ce|uloid tok, Že ho nosodíme no kolíky spo|u s pozodím
o zkonfroluieme.
sHínÁrrÍ
orRAzu
Do.bĚepňiproveny moteriÓ|, s |osnymi o vyčerpÓvoiícímipísemnymi
pokyny,šk lomi pro iízdyo s pozodími u|ehčí
o urychlíkomeromonovu
prdci.
Zkušenykomeromon si srovná z6běry pod|e druhu, oby si ziednodušil
monipu|oci:noiednou snímd všechnyscény,které se odehrÓvoií no
steinémpozodínebo obsohuiísteinénebo spo|ečné
fÓ|ie.
No počti|ku koždéhoz běru ie tŤebo notočit deset okének klopky
s čís|em
z běru (obr.296 A).
Udě|d-li komeromon chybu, noiočíněko|ik obrrÍzkrjno p su s po.
znÓmkou, ko|ik okénekie chybnych (chybně notočeno- obr. 296 B).
Potom |u črÍst
znovu sprÓvně nosnímÓ.
Většío dobre čite|nrí
oznočeníno klopk ch o poznÓmk<Ích
pomohou
pŤistĚihuo k dobrémuo pÍesnémuprovedeníprocovníkopie.
Pro siĚih negotivŮ o |oborotorníproces pŤizhotovovdníkopiíie potĚebo
vždy no konci zÓběru notočit po pěti dodotkovych l-zY. plusovych
okénk ch, kterépŤimon|Óžiprocovníkopie e|iminuieme.
AB
PŘEHLED
sTŘlH
ETAP...
/167
ffroN|^Ž
Kdyžse vrÓtí zprocovony moteritÍlz loborotoĚe, bfvÓ to ve|ikou udÓ|ostíprocovníhotymu filmu. Prvníproiekce uk že vys|edek mnohdy
pr ce onimÓtor . Teprve nyní kresby oži|y!
něko|ikoměsíční
od oznočen1ichkomeV prvníŤoděmusístŤihočprocovníkopii ,,očistit,,
romonskychchyb. Pok doide k rozboru pohybu koždéhozÓběru. Posilu|í
se míslo,kerrÍ ie tÍebo korigovot - bud,vyměnou zo novékresby nebo
oprovou číslovÓnív pr vodním listu onebo oProvou komeromonskych
chyb.r3
Zaběry s korek|uromi se vroceií komeromonovi pro novésnímÓní.
Je-li to možné,první kontro|níproiekci noiočenéhomoteriÓlu ie
vhodné orgonizovot no ve|kém pl tně o nikoli no stŤihocímstole,
kde z drjvodŮ moléhoformÓtu proiekčníplochy mohou mnohé menší
chyby oku uniknout.
Aby se nezirÓcel čos,mŮže stĚihfilmu zočí|i s neoprovenfmi ztÍběry.
V pr běhu pr ce vodnéscényvyměnímezo nově noločené,iokmi|ese
vr6tíz |oboroloŤe.
Po sh|édnutímoieriÓ|u rozdělístňihočfi|movy pÓs no iednot|ivézáběry
o pod|eŤechnického
scén Ťe]e uspoĚÓdÓ.TokovéjednoduchéseÍození
zÓběrŮ nozyvÓme,,hrubyseslÍih,,.
Ntísledu!ící
etopo ie teprve prov<ÍtvŮrčímont ž fi|mu, pokud ovšem
o tom |ze v kres|enémfi|mu vŮbec mluvit. Totižno rozdí|od reÓlného
fi|mu (dokumentÓrníhonebo hroného},kde se nosnímÓ mnohem víc
moteriÓlu, kteryise potom v Procesu monl že ,,stÓhne,,(zÚží)no dé|ku
konečnéhofi|movéhodílo, outor onimovoného fi|mu musí hrubou
monlÓž udě|ot piedem už v technickémscénÓňi,neboťkoždéokénko onimoce ie vytvoíeno rukou o ie ve|mi drohé poŤizovot o|ternolivní scény, které se v konečnémontÓži mohou ukÓzot nodby.
tečnymi.
ProtomŮžemeĚíci,žemontÓžonimovonéhofilmuie ien zdokono|ovÓní,
obr.29Ó
tesÍ,,- ,,hrvb,i kotouč" o onimoce by|o oproveno už v tužce, zblvoií
l3) Pokud by| notočen
"penci|
k oprově |en lechnické chyby, even|. zÓběry pii borcvném snímÓníchybně notočené(komeromonské
chyby).- Pozn. piekl.
168/ šrol^
xlt'tEr|ÉHo
}llnu
PŘEHLED
ETAP,..
/169
pŤiprovenéhomoteriolu o o něiok ch vyššíchnÓrocích
,,pĚisÍŤihovÓní,,
v oblosti stŤihunemťlže
byt ňeči.la
Zeiméno se.|o yztohuie n.o fi|m (nebo čtistfi|mu), hery
ie proveden
podle pňedem noločenéhudby, podle fonog,.o.L.
K";j; lonrodni
změno obrozu by v tokovém pĚípoděnorušilJ veškerou
sy.rch.onnost
okcí. Pokud isou tokové 'csohy nezbylné, mŮže je provést
iedině
Yrsoce odborně zdo|nf.o zkušen1istŤihoč.Už ien pioto
1e ebo, oby
měl stŤihoč
onimovonéhofi|mu hudebníwdě|ání, luy uvr" i'" zoiistit
odbornou spoluprÓci s režiséremo sk|odote|e- oa p."nl.h
rozhovorŮ
o hudbě k fi|mu.
čís|echurčuiímezičosyo momenty, kteréie tŤebohudebně zdŮroznit.
se bude dÉet ziištěnych čosovych
Sklodote| nopíšehudbu, pŤičemž
v proÚdoi , rozepíšese portituro o zorgonizule se hudební nohrÓvko
fesionÓlním nohrÓvocímstudiu. PŤirozeně,žeeleklronickÓ hudbo ce|ou
j
m že
'o t"lito'r zied nod ušuie; no součosnychelek|ronickych nÓ stro ích
komptetní no hrcívkureo lizovoi ied i n1ih udebník.
Procovní kopii obrozu, sestŤiŽenoudo konečnéhotvoru,
nozyvome
- iemn m stňihem.
,,foinšnytem,,
l|AHnÁvxe
1|At|RÁYK^
HUD!Y
of RAZ
(gYHCHnOil'
ilA
3E3rŘlŽEHÝ
Pokud hudbo není notočenopŤedonimocí, rozhovory
o ní zočnou po
ukončeníprocí no jemnémstŤihuprocovníkopie.
Zde piipodoií v Úvohu dvě možnosti:bud,notočitorigin
Iníkomponovonou hudbu nebo.použí|hudby orchivní.Prvnízprjsiob pŤirozeně
ie
lepší,druh1iie jednoduššío levněiší,ote nem ze vzdy
uspoloiit dromoturgickéo ideové z6měry outoro.
Rozhodne.li se pro speciÓtně komponovonou hudbu,
ie tŤebo,oby.
chom sklodotele dŮk|odně seznÓmili se sestŤiženfmobrozem
filmu
o nohron midio|ogy, pokud existuií.
- vedoucístÍihoč
V okruhu režisér
- sk|odote|se rozhodne o chorokleru
o d.ruhu
o
dromoturgii.
Potom se hudbo rozdě|íno hudební
ieií
!{!y,
ce|ky (čís!o),
kteréodpovídoiíjednot|iqim sekvencímfitmu.
fzv. stopÓž fj|n1roWchokcí, oby by|o moŽné změiit po.
! .sle!uje..
tŤebnédé|kyiednotliqich huJebních iíse|. Součosně
se v hudebních
14) U nés isou iiné zkušcnos|i o
Pro|o prÓGi .rr;t'oc" rot ncpodceilujcme. Zprovid|o
p"
stiihJ,
ry'mické i pohybové o pok
"p-. ie no
TllÍ:"::l'*.:"'.pl.J:".l'.:š:chny..ncdos|otky
schopnostech stiihočc, oby cit|ivě zosÓh| o prokticky
t* ..z^..ii wĚi-""lí..a'a"'
motcriÓ|u nÓlcži ÍÓd o spdd. Zv|ášínÓroiná
"5*"..u-"
ie pok to|o prÓcc u fi|mu nebo jeho čÓs|i,
kde se
poslupovolo podlc piedem nohroné hudbn poj|e
tonogromu. Y tom vidíme tnirčí piínos stiihoče
o ieho hodnotu. - pozn. pickl.
no širokymg pÓs o hudební s|ožkofilmu ie
Nokonec se hudbo pŤepíše
pŤiprovenopro monlÓž.
RUGl|li
v kresNo somém počÓtkutéto knihy Ško|yonimoce ie Ťečeno,1" !"
tok
pohyb'
Steině
i
tok
obiekt,
ieho
leném fitmu musívytvoŤiriok sÓm
učiní
svě|ě
ve
smyšleném
s. rnu.i vytvoŤit i zvuk, Řt..y otrnosÍéru
prosk ni ohně
;i"";";" Mr.rity |idí o aíňot, ozvěno krok , hňmění,
Ťíci,Že
MŮžeme
ruchy.
nozyvÓme
oia.t. ruti čÓs| filmového zvuku
nebo
hudbo
není
vše,
co
ruchem
'" íul.""e čtÍstifi|mu naliváme
souvislli diologbude chtít
Autor prosiuduie procovníkopii o rozhodne se, kÍeréokce
ruchŮ
hudbo,
prvkem
ilustrovotruchem. Je-|i ve filmu dominontním
budeméně.ViinémfiImubudounoopokxukynosite|emděie.
V něm
V koždémpŤípoděie tŤebo udetot soupis potŤebnychruchŮ.
popsÓny
s poo
číse|
poŤodovych
pod|e
iosně
budou ruchy seŤozeny
zn mkou, kolik
ruch téhoždru.
hu ie zopotĚebí
nebo iokÓ mtíb1it
ieiichdélko.
No obr. 297 m6me pÍík|odied.
noho tokového
soupisu:
ReŽisérseznÓmí
anukového reži-
R,U CHY
pro kreslcnf f ilm ,,N.N."
t.
2.
3.
4.
5.
Ó.
z.
8.
Obz297
oong pro ndzcv f ílrnu. 3x
KroŘy figury (pod|eobrozu)
ofvír nídveií . skňípot- 1ox
Zav|rÁn| dveňí + skňÍpot - 1ox
Vytí pso (podlc obrozu)
V Ý k ň i k v y | c k o n é h oh r d i n y
š u m ě n íd e š t ě - 5 s c k u n d o r c h i v
Z o h ň m ě n í- k r r í t c c
|7o/
š|(otA
IllJLtilÉl|o
}t|.nU
PREHLED
séro s procovní kopií filmu o se sv;imi poŽodovky no zvuky. Spo|ečně
proiednojí seznom ruch o uiednotí se no nellepšímr*.ni. z|i.ti,
které ruchy jsou v orchivu, provedou vyběr o nohioií se pouze ,uchy
nové.
KvoIitoruchŮ zÓvisí no fontozii, nÓpoditosii o schopnosiech zvukového
režiséro.Protožepro ozvučeníonimovoného filmu
isou rerílnéruchy
ziídko upotiebitelné, čím dÓl víc podkrestuieme onimovoné okce
imoginÓrním synteiickym nrukem, kter ve skuÍečnostineexistuie.
Chr]ze č|ověkoie v|osině neslyšn , o|e v onimovonémfi|mu mohou
byt kroky figur podtrženy velmi směšn mi zvukov;iml efekty (nopŤ.
krtirkymiaruky trubky, bo i r znyimitÓny pro levou o provou nlnu1..
Ruchy se s|ejně ioko hudbo nohrÓvoií no mognelofonov1i p
sek,
z něhož se pok pro po.|ŤebustĚihupžepisuiíno sirok}i'nogn"ii..l.y'po.
s filmovou peďorocí. Zvlostni kvotiio iuchr] se ziskovÓ rŮ-zn1imitechnick1imizÓsohy ve snímÓníanuku (měnění rych|ostimognetoÍonu,
do.
dÓním ho|u, korigovÓnímborvy zvuku opod.).
Adekvotni ruch pŤi notÓčeníje tedy v1isledkem spotupr ce režiséro
filmu, anukovéhorežiséro,mistro zvuku-o ruchoie.
No 9br. 297 iste si v popisu ruch iistě
všimli u čísel2 a 5 pĚipomínky,,podte
ob|oztJ,,,což znomené, že $o ruchy se
budou nohr vol simult nně s proiekcí
procovní kopie fi|mu. Pro ten Účel je
tŤebo pŤiprovit po|Ťebné čÓs|i fi|mu,
slepené do smyčkynekonečnéhopÓsu
(obr. 298), tok oby se pŤiproiekci mohto
určenÓokce podle pĚÓníopokovot.
ETAP...
/ 171
Řekli isme, že ie velmi dŮ|ežirénoiočit co neivhodněiší ruch. Že
pŤíslušn1i
ruch neodpovídÓ potňebě,ziistíse čosloož pŤimoni ži. Proto
se doporučuie notočitkoždyd |ežit;iefekt v něko]iko verzích, oby se
zoiistilo cennÓ možnostvyběru.
sE3ÍŘlH
ínoillÁŽl
zYUKU
Jednou z v}iiimečně d ležit}ichÍází reo|izoce onimovoného fi|mu ie
monlÓž zvuku. Špotnéanukovézprocovdní mŮŽe znehodnotit ostotní
komponenty filmu, i kdyby somy o sobe byly dokonolé. Zvuk filmu
tvoŤíhudbo, ruchy, diolog (ortiku|ovon i neortiku|ovonyi).
Stňihočs režisérempoté, co dostoli všechny komponen|y anuku pŤiproveny no širokémmognetu, sednou zo stŤihocíst |. NÓs|eduie srov.
nÓvÓní zvukovych element s obrozem (procovníkopií filmu).
DélkokoŽdéhoze zvukovych pÓs musíbyt ideniickÓ {iotožntí)
s délkou
obrozovéhopcsu. ČrÍsti
mezi hudbou onebo efekty se yyp|Ďuiíneulr l.
ní (prÓzdnou) peďopúskou, ťzv.b|onkem.
No obr. 299 ie schemotickÓ ukúzkomoniÓže anuku.
oBŘÁz
Obr.298
K téioproxiobvykledoch zí,kdyžie tŤebonotočitněiokou dolšíokci,
s opokovon1imi
pohyby
diolog opod.).ovšemLreny pio t.oty
mŮžemenopŤ.noločitíkl"ty,
i bez projekceo pok ie ve stňižnÉ
rozstŤihot
o ]ednot|ivěnosodit podIe obrozu. Notičeni no obroz
ole po.
ie
chopite|ně
proktietěisi
o pro s|iihoče
dolekosnozší.
N9oR9k, ide.li ien o několik krok nebo zovrtípso, není projekce
pňinohrtÍvce
potŤebnd
je pok posováni.u.nu jii-o no
o iednodušší
obroz.
Obn299
Podle prŮběhuokce no obrozovémprÍsu(A) se iodí zvukovyzázngm
porole|něno piís|ušné
pÓsy (B- C - D):
zvukové
'1,
B) hudbo blonk,hudbo2 std.
C) ruch 1, blonk,ruch2, blonk,ruch3 otd.
D) blonk,diolog l, blonk,diolog2 otd.
172/
SXOLA
rlttLtNtHO
!ttnU
PŘEHtED
Vzhledem k iomu, že se čostohudbo, ruchy o dio|ogy pĚekrfvoií,ie
mnohdy tĚebo procovot s více než tňemi zvukovfmi prÍsyo mŮže se
sttÍt,že budeme mít neiméně po dvou pÓsech pro koždou zvukovou
součést(obr. 300). ,
VSTUP I
HUDBÁ 1
HUDB^2
V5TUP IT
VSTUP III
VSTUP IV
VSTUP V
RUCH 1
RUCH 2
RUCH 3
RUCH 5
RUCH 4
DIALOo 1
VSTUP VT
Obr.3fi)
Početp sŮ ovšem z visí no množstvízvukovych e|emenlŮ. U komplikovoného zvukového zprocovÓní ie pochopite|ně velkou vyihodou
možnostprocovo| no vícepÓsovémstŤihocíms|o!e tok, oby by|o možno
konlro|ovol co neivícvrslev zvuku součosně.Bohuže|neexisŤuiestĚihocí
s| |, no němž bychom mohli všechnyzvukovéprisy proiíždělsoučosně.
Komp|etnízvuky s obrozem mŮže tvélrcezprovidIo kontro|ovotteprve
ož pŤimíchočce,kdy užovšem prohicky není mnoho možnostízměn.
Protožehudebníchcelkri byvrÍdoleko méně,nežjoky byvÓ početruch ,
monl ž hudby ie obyčeiněsnozšíčÓstícelépr ce.
V1iběro montÓž ruchri byvÓ zd|ouhovÓ o komplikovonÓ procovníetopo.
SprrÍvněrozhodnout, kterg pohyb pod|oži|kterym ruchem, nebo ktery
z pohyb ponechot bez ruchu, mÓ zÓsodnívyznompro ce|ouzvukovou
složkufi|mu. Pokud to nebylo zcelo |osnépŤisoupisu ruchŮ o iejich
notÓčení,ted, u stĚihocíhostolu pŤi proiekci obrozu s hudbou, kdy
dochÓzí k synléze,musídoiítke konečnémurozhodnutí.
ETAP...
/ 173
S ortiku|ovonmidiology, kteréby|ynohrdny ]ižpĚedonimocí,nebude
pŤi stŤihužÓdny problém,ie tĚebo |en v b|ocíchvestiihnout ie no
odpovídoiícímísto.
Neortiku|ovoné
diologyse nohrávoiíno obroz.A to zprovidlov několiko
vezích tok, oby pŤistŤihubylo možnévybrot lv z verzí,kterrÍnei|épe
odpovídÓ onimovonépostově. S trochou provy bud,zvukovéhonebo
obrozovéhopÓsu provede stÍihočbez nesnÓzí konečnysynchron.
Něheré krtÍtké
dio|ogy (nopŤ.vÝkŤi$ se obyčeiněnotÓčeiíbez obrozu
o pok se i zde noide verze, kterÓ neilépe odpovíd pohybu postovy.
Velmi drj]ežitrÍ
věc tyko|ící
se konečnéhoryukovéhozprocovÓní filmu ]e
provid|o,žeie |épevmontovol víceruchŮ nežse nopoprvédomníváme,
že bude tiebo. PŤimíchočce,kdy pÍed sebou poprvémÓme komp|etní
zvukovy komponent fi|mu, mťržemesnodno nepotÍebnyzvuk vypustit,
ole nem žeme noopok v|ožitruch neexisluiící.
Po ukončenímontéžezvukovyichpÓs stĚihočsestovítzv. míchocíp|dn
(groficky zíznom
HUDBÁ1 HUDBÁ2 RUCH4 RUCH2 RUCH3 TEXT
všech nÓslupŮ zvukov;ich změn), ktery?
mu pom že pŤed.
běžně upozorĚovot
zvukového mistro
no zÓklodní mo.
men|yseŤozené
zrnrkové kulisy. obr.
30l ukozuie míchocí plÓn rek|omního onimovoného
filmu.
No obrozovém pÓ.
su (procovní kopii
servisce) udě|rÍ
poté stŤihočpod|e
míchocího p| nu
anlÓštníznočky,k|e.
ré zvukovému mis-
x VšEcHNy
RUcHyoD RUCHU1 xu,rsrrĚ
Obr.3Ol
171/
šIoL
xrE'lrilÉHo
PŘEHLED
FtLnU
tru poskytnou včos optick;i signríl (nrÍvěští)
o dopomohou mu tok
v provémokomžiku sprtívnězosrÍhnou|.
zvvK
^uToMoBILoVÁ
zEsILoVÁNÍ xuosy
Obr.3O2
B voií to obvyk|e ,,kŤížky"
umíslěnévždy |ednu sekundu pŤedtím kteqim iednot|ivcem ruchem, nebo prot hle t0ry, oznočuiícíobievení
(vy|ížděnfl
nebo zmizení(stohovÓnQdlouhéhozvuku, event. hudby
níCHAčKA
(t!xl
Všechny pŤiprovenézvukové prísy spolu s procovní kopií (serviskou)
filmu se pok posí|oiído nohrtívocíhostudio ke smíchÓní.ZvukoqÍmistr
sleduie filmovy obroz o no pokyn režiséroo stŤihoče
spoiuie postupně
všechny zvukové pÓsy do iednoho záznomv - do konečnépodoby
zvukovés|ožkyfilmu.
Neiprve smíchÓ do iednoho pÓsu hudbu, do druhého ruchy o do
tŤetíhodiolog, nokonec hudbu, ruchy o diolog dohromody tok, že isou
no iednom iediném p su všechny komponenty rrzÓiemně dynomicky
o dromolurgicky ryrovnoné.l 5
Proiekce procovní kopie po konečnémsmíchÓnízvuku v nohrÓvocím
studiu ie korunou dlouhotrvo|ícíprdce tvŮrcŮ o spo|uprocovník no
reo|izocionimovonéhofilmu. l ro ie první premiérofi|movéhodflo,
neboťno konci míchočkyse v divÓky pŤeměnívšichni pĚítomní:
od
|echnickych procovníkŮnohrÓvocího studlo po režiséro.
l5) U dio|ogovych, even|. komentÓioqich íi|mr),ic pos|up pŤimíchočcczprovid|o poněkud odlišnf:
po smíchÓní hudebních o ruchov ch pÓs sc ncipnre pŤcpíšc}rv. mczinÓrodní mix - mozinÓrodní
zvukov/ pÓs, ktcr},obsohuie všechny zvukové komponcrr|y bcz m|uvcného s|ovo, oby moh| s|oužit
k poiízenído|šíchiozykovych vcrzí.Tcprvc po zhotovcní mezinÓrodního pÓsu se dokončuic míchočko
dop|něním |ex|u - dio|ogu v potŤebnéiozykové mu|oci. - Pozn. pÍek|.
PNYilI
KONIIilOVA}IA
ETAP.',
/175
KOPIE
V technickémsmys|u ie zprocovÓní filmu s|ožitÓdŤino.l kdyžprocovní
skupino míchočkou
ukončllosvťriÚkol, neníoni zdoleko všemslorostem
konec: s neobyčeinou nedočkovoslíse čekrÍprvní kombinovonÓ kopie.
Animovoné dí|ose totiždostolo do loborotoÍí,kde se zvuk z mg pÓsu
pňepíšeno opticky zÓznom spo|u s obrozem o polom se z negolivu
(zvuku i obrozu) získÓvÓ zvukovri kopie. MťlŽe loborotorní zprocovÓní
(vytvrÍŤeiící
finÓlní v1itvor,anukovou kopii) zochovot originÓ|ní kvolitu
obrozu. borvy o ryuku?
Aby se dosÓhlo věrné reprodukce origin lního vytvorného Ťešení,
dodrí procovní skupino ioko borevn! vzor součosně s negotivem do
loborotoĚeněkolik klíčovychscén v originÓlu (pozodís ce!uloidem),
podle nichžse snodněii získÓ moximÓ|ně kvolitníkopie.
Pro zprocovÓní do|ších,čostopočetn ch kopií filmu, poŤizuiese dupnegoliv (nebo více dupnegotiv ), oby se originÓl negotivu co neilépe
zochovot pro budoucnosf.
Fi|m ie nynípÍiprovenvyrozit do svělo, do svéhosomostotnéhoživoio.
uměleckych
Jok d|ouho bude žít- zÓvisí qilučně no ieho kvo|itrÍch,
i komerčních.
|76/
.t(o1A
xlEt1ExÉHo
ÍlLnU
o
zÁvĚn
ION!YOJ
No počÓtku |étoškoly isem Íek|,že onimoce ie hro. Nevím, zdo s tím
tvrzením budete souhlosil po pŤečtení
celého lextu, ole budete.ti se
věnovot oživovtÍní
kresby (oťomotérskyči profesionÓ|ně), isem si iist,
že doidete ke steinémusm1išlení
se mnou.
Ch|ě| isem ško|ouÍício onimoci kresbyvše,k čemujsem dospěl během
svétŤiceti|eté
profesionÓ|níprríce.Zdo isem toho dosÓhl, to oťieknou
ti, kterémrJi text uvedl do kouze|néhosvělo kres|enéhofi|mu. Čímvic
bude tokovyichnodšenc , tím budu štbstněiší.
ZÓbŤeh, květen l982
Borivo] Dovnikovié_ Bordo
fu^rÁfr-,
AUTOROYT
/ 177
DOYNIKOYIG
Borivoi Dovnikoviése norodi| roku l930 v osiieku v bylolé JugoslrÍvii.
V roce l949 se zopsol no Akodemii qitvorn1ichumění o o rok pozděii
se pÍido|ke skupině korikoturisi z Kerempuh, kleŤísi doli zo cílrylÓdnout umění onimoce o roziet produkci onimovon ch film . Zreo|izovo!i první chorvo|sko/iugos|tÍvsky
umělecky kres|en1ifi|m Velké setkÓní
(l95l ), krery ie povožovÓnzo počÓtekmoderníchorvoisko/|ugosIúvske
onimoce, o poslézezo|ožiliZrihĚebskouško|uonimoce. Po Íé,co Bordo
opusti| okodemii, věnovol se plně profesionÓlní onimoci, korikoturÓm,
i|ustrocím,kreslen1impÍíběh m o grofickémudesignu.
Procovol ioko korikoturiďo pro bělehrodsk1irydeník,,lez,, (ležek|o dolši
zÓhŤebskéo iugoslÓvskénoviny' Od roku 1994 providelně zveŤeiřovol
korikoturyv zÓhĚebskémmogozínuHrvotsko lievico (ChorvotskÓ |evice).
Zobfvo| se grofickym designem; steinou měrou si užívoltypogrofiio kres|ení;dělol novinovéreklomy, plokÓty, obchodní znočky,moskoty, měsíčnflq7,knihy o tok drÍle.VytvoŤi!nebo pŤetvofi|logo mnoho chorvotskych
firem. Jeho rÍspěchno poIi ilustrocídoklÓdÓ nÓrodní oceněnízo neilépe
i|usirovonou knihu pro děti, k|erédostol roku l990 v Chorvotsku.
Během své podesÓti|etékoriéryobdÉe| mnoŽstvímezindrodních cen
o oceněnízo nezÓvlsléonimovonéfilmy (Co|umbus,New York, Leipzig,
Krokov, Berlin, Zogreb, Son Antonie, Chicogo, Hollynarood,Vorno,
Annecy, otd). PŤipŤíležitosti
stého vyročísvětovéhofilmu byl oceněn zo
celoživotnídí|o(Premio ollo Corriero) no pÍehlídceonimovonéhofi|mu
v ito|skémTrevisu.V roce 2000, no festivo|uSidewo|k Moving Picture
v Birminghomu v A|obomě (USA), obdrže!cenu zo ce|oživotnídí|ozo
pĚínosmoderníonimoci.
Retrospektivu ieho děl promíto|iv Ťodě evropskych i omerickych měst.
Jeho film Kuriozity by| zoŤozen mezi 84 neilepšíchfilm his|orie, heré
by|y nonlÓny ,,kleno|ystolelť,o byly prezentovÓny v Anency roku 20o0.
Od somotnéhopočrítku|1972| spo|uprocuje no orgonizoci Světového
festivo|uonimovonéhofi|mu v ZtíhŤebu(postupněioko členÍestivo|ové
poroty, prezident progromové komise, Ěeditelfestivo|u,umě|ecky porodce). od roku 1977 do roku ] 982 by| č|enemvyboru ASIFA' MezinÓrodníosocioceonimovonychfilmŮ. Mezi lety 1994 o 2000 pŮsobi|joko
ieií genertílní|o|emník.
178/ šxol^
Ílt3LrxÉ||o
ltLnu
oBsAH
OISAH
KreslenfÍi|m.
Kolíky-iehly
AnimÓtorskystrj|..
Popírproonimoci
Prrjvodnílist(okénkoryscénÓÍ)
KomponovÓníobrozu.zobrÓní
O kresbtÍcho sekundrÍch. . . .
Rozhybeimekresbu
^
LOSOYOnI-ilmrng
.......4
......5
...... Ó
......9
...ll
.......
13
. . . . . . . 15
.....17
......19
H|ovníÍízeomez\Íáze
.......22
Vftvorné pŤedlohy Íigur - typy. chorok|ery- modety . . . . . 29
ZkušebnísnímÓní-snímÓnívtužce-,,hrubykotouč,,
AnimočnínodsÓzko neboli vyroznost extrémníchti. hlovních Í6:zí
. .37
Těžišrěfigury
.....39
Animocekroku
.....41
Chrlze
....41
Druhychze
.....16
C h r j z e n o m í s t ě - p o s u n i e h e | - p o n om
ro
.......17
ChŮzevperspekÍivě
....53
Běh
.... ..57
C y k l i c k éo k c e
..... . Óo
Pl ny-Yrstvy
......21
ZoÍezávíní
......79
NÓložky.
. . .82
MnohonÓsobnépoužitíkreseb
.......89
Mluvo-ortikuloce-diolog
.....90
Diolog během ryklu chŮze
. . . loo
F o n o g r o m - v y p i s z v u k u ps u d i o l o g u . . .
..1O2
Posuniehel
P o h y bb o č n í ci h
ehe|.
ExpozičníeÍekry
RozetmívÓníozolmívÓní....
Prolín ní
AnimoceprolínÓní
Dvoiexpozice...
Moskookonlromosko..
..rcT
...ll9
.... t23
...,..124
. . n5
....l2E
.....13O
.....133
/ 179
..... l34
Zodníproiekce-proiekcevzdušnéhoobrozu
...137
Kinox.
.....l38
M u | Ť i p | Ó n _ e t Ó ž os qt il
......139
SpeciÓlníonimočníeÍekty
....l39
Mrknutíoko
......l40
BlikotÓníhvězdy.
. .111
ZÓb|esky
. .142
Explcze'
.. 143
p
r
o
c
h
u
Obloko
....111
Švunk
.....146
odleskysvětlonovodě.
....,|47
Změnodnevnoc.
.
.
.
...117
Zo|Ťeseníztiběru
.
...149
SoučosnÓonimoce.
.
.
.
..l50
V1itvornétechniky
.
.
.
.
. . l53
ko|Óže
Animoce
.
. . l58
onimoce
Počí|očovrÍ
.
.
. r59
.
.
.
Íilmu.
krcs|eného
tvorby
etop
Pžeh|ed iednor|ivfch
.
.
.
160
NÓmět-ideo
160
.
.
.
povídko
synopse
FilmovÓ
.
.
l
Ó
0
LiterÓrníscénÓÍ
l60
.
storyboord
scénÓÍ
ev.
obrÓzkovyi
TechnickyiscénÓŤ režisérsky
.....160
V 1 i t v o r nÍée š e n í f i g u rpoo z o d í .
.....160
NohrÓvkodiologu
.
.
....16?
NohrÓvkohudby
l
o
y
o
u
t
...162
AnimočnípŤíprovo
.. lÓ3
Animoce-tužkovÓ onimoce
.
.
.
.
.
1Ó5
Pozodí-scénogrofie...
.
.
.
.
165
KonturovÓní-kolorovÓní
.
.
.
.
.
.
1
65
P i í p r o v po r o s n í m Ó m í o b r o z u
.
.
.
.
.
.
1
66
SnímÓníobrozu
.
.
1
67
stŤih-monlÓž
.
.168
.
NohrÓvko hudby no sestŤiŽen,iobroz synchron
.....169
NohrÓvkoruch .
.......l7l
SestĚih(monrÓž)zvuku
......174
Míchočko-mix.
..,.175
P r v n í k o m b i n o v o kn oÓ p i e
..176
Závér
.....177
ooutorovi
BoÍivoi
Dowrikovié
šxorr
KREStE1|ÉHo
FIITU
Vydo|o Akodcmic mÚzick1ichumÓní v Prozc,
fi lmovÓ o |clwizní fokulto,
kotcdro qnimownÓho fi lmu.
Vcdoucí kotcdry Aurc| K|imr
Zc srbochorvotštinypŤc|oŽi|Jiií Joroš
odbornf rcdoklor Jiií Kubíčck
Jozykovd korckturo Libun Čihorowi
GrofickÓ Úprovo o obÓ|ko Mogdo|cno Mortinovskri
Tisk Nok|odq|ctstvÍAA{U
PrvnívydÓní
Proho 2007
l s B N 9 7 8 - 8 0 - 7 3 3 1- 1 0 5 ' 6
www.omu.c!/nomv
šrorn
KREgLEN EHO
Fttfiru