Ke stažení - Národní památkový ústav
Transkript
Ke stažení - Národní památkový ústav
Operativní dokumentace a průzkum historické stavby (OPD) Elaborát nálezové zprávy (NZ) WWW: <http://www.npu.cz/pp/pridruz/opd/metodika/nz/nz050216/. uložení NZ: http://monumnet.npu.cz/opd/opdlist.php?new=1&IdOpdPam=3173 Evidenční list NÁLEZOVÁ ZPRÁVA OPD Lokalita / Obec (část obce) Jezeří / Horní Jiřetín [567175] k.ú. Jezeří [600105] Objekt římsa hlavního sálu č. Okres / Kraj Most / Ústecký č.p. 1, st.p. 1/1 majitel: Česká republika správce státního majetku: Národní památkový ústav. Valdštejnské nám. 162/3, Malá Strana, 11801 Praha 1 kulturní památka zeměpisné souřadnice č.rejstříku ÚSKP 42992/5-298 50°33´225"s.š., 13°33'301"v.d. od 3.5.1958 IdReg 155229 nadmořská výška 386 m n. m. Zkoumaná část objektu / Prvek barokní oválný sál v jižním křídle zámku / římsa "Název" akce / NZ Havárie římsy a okenní výplně hlavního zámeckého sálu Zpracoval (autor, instituce) Datum akce / Datum vydání NZ PhDr. Kamil Podroužek Ph.D., 22.10. 2013 / 08.11. 2013 SHP- OPD NPÚ ú.o.p. v Ústí n.L. Označení NZ (ev. č. v archivu Místo uložení originálu NZ zpracovatele) NPÚ MK ČR ú.o.p. v Ústí n.L. , SHP OPD Zadavatel OPD (osoba, instituce) Počet stran / Počet příloh 9 / 23 PhDr. Petr Hrubý ředitel NPÚ ÚOP v Ústí n. L. Charakteristika výsledků / Anotace Operativní průzkum a dokumentace byly vyvolány havárií galerie a říms v interiéru hlavního zámeckého sálu, umístěného v prvním a druhém patře jižního křídla zámku. Závěry průzkumu upřesnily starší hypotézu řešení říms sálu, vyslovenou v hloubkovém stavebněhistorickém průzkumu SÚRPMO v roce 1990. Základ úprav interiéru oválného sálu pochází patrně z let 1705 – 1712. Z této stavební stavby se do současnosti zachovaly obvodové zdi a relikty starší interiérové římsy s bílým a šedým vápenným nátěrem. Po požáru zámku dne 29.9.1713 byl prostor adaptován na dvoupodlažní oválný sál s galerií. Dendrochronologická analýza datovala skácení dřeva konstrukcí ochozu galerie do zimy 1716. Takto koncipovaný oválný dvoupodlažní sál s koutovými prostory ve cviklech, s ideálním poměrem os hloubkově orientované elipsy 5:4, nemá v uvedené době v Čechách obdoby. Sál Mansfeldského paláce v Praze, který je jeho nejbližší analogií, byl dokončen až v letech 1736 – 1737. V klasicismu byly poškozené dřevěné konstrukce galerie hlavního zámeckého sálu překryty mohutnou štukovou římsou na laťové armatuře. Shodnou technologií byla realizována také nepravá klenba sálu se štukovým luisézním zrcadlem. Od roku 1802 byla plánována přestavba hudebního sálu na divadlo, která se uskutečnila před rokem 1816, kdy je poprvé připomínán dřevěný portál jeviště, vložený v místech jižních oken bočních zdí zámeckého křídla. Tato úprava prolomila cvikly v jižních koutech do oválného sálu a přerušila na obou stranách galerii i obě římsy. Dílo je duševním vlastnictvím autora a podléhá nakládání dle zákona č. 121/2000 Sb. O právu autorském, ve znění pozdějších předpisů zákona č. 216_2006 Sb, a 156 /2013 Sb. 1. Úvod Okolnosti realizace OPD 1.01 Stav věci v době OPD 1.02 Podklady 1.03 Metody dokumentace 1.04 Operativní průzkum a dokumentace byly provedeny v souvislosti s předprojektovou přípravou sanace havárie římsy a stavební obnovy hlavního sálu zámku. Zanedbání opravy střešní krytiny, které ohrozilo zatékáním statiku krovu, které je patrné na destrukci bedněné klenby stropu a štukových konzol na severovýchodní a severozápadní straně sálu již v roce 1983 (přílohy 9 a 11) vedlo při dalším neřešením problému k destrukci krovové konstrukce a konzolí, které vyvolaly utilitární stavební zásah za použití železobetonových konstrukcí. K renovaci sálu při tomto stavebním zásahu však nedošlo a při dalším zanedbání sanace dožilých dřevěných konstrukcí došlo k vlivem povětrnosti k vylomení okenních výplní a zatékání dešťové vody urychlilo destrukci dřevěné galerie a na něm zavěšené štukové římsy na východní a západní straně oválného sálu. Tato destrukce odhalila starší konstrukce vynesení překrývající starší štukovou římsu destruovanou vložením galerie. Statické narušení konstrukcí je způsobeno především hnilobou a dřevokaznou houbou v dřevěných prvcích vynášejících galerie, totiž konzolí a šikmých podpor, na které je nabito laťové armování mladší římsy. Hroucením dřevěných nosných prvků dochází i k hroucení římsy a galerie. Katastrální mapa ČUZK k.ú. Jezeří [600105], 2010. Horyna, M. - Vilímková, M. Zámek Jezeří, stavebněhistorický průzkum, SÚRPMO, 1983. Mencl, V. SZ Jezeří, okr. Most, stavebně historický průzkum. Kouďová, fotodokumentace SZ Jezeří, KÚSPPOP, 1989. Macek, P. – Vlček, P. Jezeří zámek, stavebněhistorický průzkum, dílčí hloubkový průzkum, SÚRPMO 1990. Slovní popis, stavební zaměření, fotodokumentace, dendrochronologie, odběr profilace. Jezeří st.p.č. 1/1, výřez digitalizovaného snímku stávající katastrální mapy s vyznačením sálu Jezeří č.p. 1, zápis v katastru nemovitostí, 10/2013, výřez Poloha zkoumané věci 2.01 Souvislosti zkoumané věci 2.02 Charakteristika věcí 2.03 Sledované římsy a dřevěná galerie se nachází v hlavním sále zámku. Oválný sál, dimenzovaný od prvního patra na výšku dvou podlaží, je umístěn v jižním jednotraktovém křídle zámku, které je barokní přístavbou k pětikřídlé budově koncipované do tvaru písmene H. Obě korunní římsy C, D a dřevěný ochoz galerie s prvky A, B tvoří architektonické markanty typového okrouhlého zámeckého sálu. Ten je určen oválem vepsaným obdélníku, o rozměrech os elipsy 14,5 m x 11,8 m, orientovaným delší osou v severojižním směru, tedy na délku traktu jižního zámeckého křídla. Již Mojmír Horyna upozornil ve stavebněhistorickém průzkumu z roku 1983, že tento poměr os elipsy 5:4 odpovídá sálům vrcholně barokní produkce. K tomuto konstatování je však třeba doplnit že orientace sálu a nástup po jeho delší ose odpovídá starší vrstvě oválných zámeckých sálů, spojovaných s tvorbou Giovanni Battisty Alliprandiho (asi 1665 – 1720). Koutové prostory vzniklé vložením oválu do obdélníka jsou prolomeny do oválu. Mají svůj předobraz v uspořádání kruhových sálů pozdní italské renesance, a také oválných sálů vídeňské raně barokní architektury Johanna Lucase Hildebranta. V českém prostředí je nejbližší analogií taneční sál Mansfeldského paláce v Praze, který je dílem Giovanni Battisty Alliprandiho, vlastní sál je však přestavěný do nynější vrcholně barokní podoby až Františkem Ignácem Preé v letech 1736-37. Profilované mezipatrové interiérové římsy z vápenného štuku jsou vytažené šablonami. Dřevěný ochoz galerie s fošnovou podlahou vynášejí dřevěné konzole podepřené profilovanými dřevěnými vzpěrami. Popis věci 2.04 Rozměry věci Materiál(y) 2.05 2.06 Doklady výrobních postupů 2.07 Povrchové úpravy 2.09 1. Římsa D, profilovaná dvojitým mělkým pravoúhlým odsazením, výraznými oblouny, pravoúhlými vyžlabeními a mělkými fabióny, je vytažená šablonou v jemném vápenném štuku na cihlu. Lícová vrstva profilu je patrně utahovaná přidáním sádry, resp. sádra v odleželém štuku vzlínala k povrchu, kde byla kovovou šablonou vytlačována. Lícová strana je pačokována bílým a šedivým nátěrem. 2. Římsa D byla včetně cihlové armatury na několika místech destruována a vyspravena provizorní bedněnou armaturou, potlučenou kovanými hřebíky s propleteným drátem, který přidržoval slaměný výplet. Na ten byla patrně natažena znovu omítka. 3. Uvedená omítková vrstva byla, stejně jako znovu římsa D, poškozena na několika místech vysekanými kapsami pro vynášecí prvky A, B vložené dřevěné galerie. 4. Dřevěný galerie sestává z pozednic vložených do obvodových zdí, přes které jsou patrně plátovány dřevěné konzole podpírané dřevěnými profilovanými šikmými vzpěrami. Oba uvedené prvky jsou z jedlového dřeva. Vzpěry jsou profilovány ve vnějším líci mělkými oblouny a výžlabky. Sesychání dřeva vedlo v ojedinělých případech k odloupnutí profilace, která byla následně přibita na místo kovanými hřebíky. 5. Římsa C je natažena ve štuku na armaturu z latí, přibíjených kovanými hřebíky na profilované vzpěry ochozu galerie. Armatura je obmrštěna hrubým vápenným podhozem, do malty podhozu je přimíšena sláma. Vrstva s profilací je vytažena z jemného vápenného štuku a v líci pačokována vápenným šlemem. Díky dřevěné armatuře působí římsa, profilovaná výžlabky, drobnými oblouny a ostrohrannými lištami, monumentálně. Viz přílohy 4 -8. 1. cihlová armatura starší římsy D. 2. bedněná armatury oprav starší římsy D. 3. tesařsky pracované hraněné trámy pozednic A vynášejících galerie. 4. tesařsky pracované hraněné trámky konzol a profilovaných šikmých podpor B galerie. 5. hoblované široké fošny podlahy galerie. 6. laťová armatura mladší římsy C. 7. slaměný výplet laťové či bedněné armatury. 8. hrubý vápenný omítkový podhoz obmršťující laťovou armaturu. 9. jemný štuk tažený šablonou starší římsy D. 10. jemný štuk tažený šablonou mladší římsy C 11. kované kramle přidržující konzole a podpory galerie. 12. kované hřeby a drát, přidržující laťovou armaturu a slaměný výplet bedněné armaturyOvalené hrany cihel tlačených do kadlubu. Lasturovité záseky po hranění trámů pozednic a galerie. Cihlová armatura říms D, která je součástí obvodové zdi. Laťová armatura s podhozem římsy C. Bílý a šedivý vápenný nátěr římsy D, bílý nátěr římsy C. Úpravy věci Závady Stratigrafie Nápisy, znaky, značky Dílčí prvky věci číslování fotografií ve fotodokumentaci 2.10. 1. Odsekání části římsy D při opírání dřevěných šikmých podpor galerie. 2. Vložení pozednic pro opření konzol galerie. 3. Nadezdění obvodových zdí oválného sálu. 4. Doplnění destruované části cihlové armatury římsy D prkenným bedněním. 5. Pobití šikmých opor galerie latěmi. 6. Natažení štukové římsy na laťovou armaturu. 2.11 1. Řícení mladší C římsy. 2. Řícení galerie. 3. Odsekání částí starší D římsy při výstavbě galerie. 4. Zmenšení otvoru vyústění štoly. 5. Zanesení stoky splachem. 2.12 1. Starší D římsa sálu, natažená ve štuku na cihlovou armaturu v obvodové zdi 2. Galerie sálu vynášený na dřevěných konzolách opřených do pozednic A, podporovaných profilovanými dřevěnými šikmými vzpěrami B. Kácení dřeva konzol a vzpěr je datováno do zimy roku 1716 3. Mladší římsa C sálu, natažená ve štuku na laťovou armaturu nabíjenou na profilované dřevěné šikmé vzpěry galerie. 2.13 Nebyly zjištěny 2.14 1 – armatura straší římsy D z červených měkce pálených cihel (foto 4, 7, 20) 2 – bedněná armatura oprav starší římsy D (foto 7) 3 – pozednice A vynášející galerie (foto 8) 4 – laťovaná armatura mladší římsy C nabíjená na profilované podpory galerie B (foto 13, 17, 18) 5 – kované kramle přidržující šikmé podpory galerie ke zdi a konzolám (foto 18) 6 – profilovaná římsa D, vytažená ve štuku (foto 13, 14, 20) 7 – profilovaná římsa C vytažená ve štuku (foto 6, 17 – 19) 8 – dřevěné konzoly galerie (foto 8, 18 - 20) 9 – profilované dřevěné podpory galerie (foto 6, 13, 18 - 20) 10 – volutové konzoly (foto 5) 11 – tumbový parapet (foto 17) Tabulka dendrochronologického vyhodnocení odebraných vzorků dřev konstrukcí hlavního sálu SZ Jezeří. Odběr: K. Podroužek , vyhodnocení: T. Kyncl. 3. Interpretace Stavební vývoj, datace a autorské připsání zkoumané věci 3.01 Raně barokní přestavba zámku, započatá v poslední čtvrtině 17. století, byla ukončena rokem 1696, ještě patrně v rámci této stavební etapy došlo k výstavbě vysunutého jižního křídla, které však zůstalo v interiérech pater nedokončeno. Oválný sál v patře byl dokončen až v rámci vrcholně barokní přestavby, těsně před rokem 1713, kdy právě jižní křídlo zámku postihl rozsáhlý požár. Jakkoli popis škod po požáru 25. září 1713, který charakterizuje sledovaný prostor jako „nový, velký, krásný sál s devíti okny, oválnou klenbou zdobenou štukaturou, s velkými sloupy a maskarony“, a konstatuje, že v místě “právě dokončeného oválného sálu je pouze hromada kamení“, a vyčísluje škodu na 4 500 zl., operativní průzkum doložil zachování konstrukce obvodových zdí sálu, štukatury a reliktů starší korunní římsy D. Její vznik lze datoval na základě dendrochronologických dat před požár roku 1713. Se starším interiérem sálu, který na základě uvedeného počtu oken považuji za jednopodlažní, spojuji také polygonální manýristické sloupové hlavice, které byly druhotně použity při mladší výstavbě dvorních rizalitů ve východním průčelí středního křídla zámku, či z menší části uplatněny v zahradách jako torza. (za upozornění na nálezy děkuji Mgr. Haně Hrejčové, správa SZ Jezeří). Obnova oválného sálu, kterou datuji na základě dendrochronologických dat dřevěných konstrukcí galerie do roku 1717, proměnila jeho koncepci. Pokládám za doložené, že teprve při této přestavbě získal sál vykonzolovaný dřevěný ochoz horní galerie. Tuto renovaci reflektují také archivní prameny, které uvádějí, že roku 1722 je zámek již částečně opraven a obýván. Odhadní protokol majetku, sestavený patrně kolem roku 1736, popisuje prostor jako „velký oválný sál s ochozem nahoře opatřeným železným zábradlím s listovým ornamentem“. Následující stavební etapě přisuzuji římsu C, která skryla časem poškozené dřevěné opory galerie pod laťovou armaturu a díky typově shodné konstrukci přičítám této úpravě také strop o nepravé klenbě s luisézním štukovým zrcadlem. Na základě typického tvaru štukového zrcadla, umístěného na líci vrchlíku nepravé klenby, datuji tuto stavební úpravu, v rámci níž byly doplněny také štukové římsy u volutových konzol a prostor pohledově sjednocen, do období klasicismu konce 18. století. V té době prostor sloužil jako hudební sál. Na zámku byla založena konzervatoř, jejímž absolventem byl i Josef Spitz, učitel Antonína Dvořáka. Toto období symbolicky uzavřela premiéra třetí Beethovenovy symfonie Eroica, která byla poprvé uvedena v námi sledovaném sále zámku Jezeří v létě roku 1804. Následující druhá klasicistní přestavba, v rámci níž byl sál adaptován na divadelní prostor, proběhla na počátku 19. století a zasáhla viditelně zejména jižní část sálu. Vsazení divadelního portálu přerušilo mezipatrovou římsu od krajní jižní osy severní i jižní stěny v celé výšce. Zároveň byly zjednodušeny konzoly vynášející bedněnou klenbu eliptického stropu nad jižní stěnou. Tato adaptace proběhla před rokem 1816, kdy je prostor charakterizován jako „velký okrouhlý sál, strop a římsa na konsolách, galerie se železným zábradlím, zdoben štukaturou“, ve kterém je zřízeno „krásné jeviště“ Statické poruchy, které jsou důsledkem této stavební úpravy, jsou zmiňovány již roku 1831. 4. Potenciál Doporučení pro průzkumy Doporučení pro památkovou péči 5. Přilohy Fotodokumentace 4.01 4.02 5.01 1. Restaurátorský průzkum barevnosti hlavního zámeckého sálu. 2. Technologický průzkum konstrukcí sálu. 3. Hloubkový stavebněhistorický průzkum odhalených stavebních konstrukcí v zámku, dle jednotlivých typů zařízení: topeniště, schodiště, stropy, podlahy atp. 4. Inventarizace dochovaných architektonických prvků a stavebních detailů. Stavební obnova hlavního zámeckého sálu. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. Panorama stěn hlavního sálu v úrovni 2. patra v pohledu od severozápadu. Vrchlík nepravé bedněné klenby sálu. Galerie a římsa C na severozápadní straně sálu. Galerie a římsa C na jižní straně sálu. Superpozice starší volutové konzole vytažené ve štuku na cihlu a mladší konzole s dřevěnou armaturou. Superpozice starší římsy D, mladších konzol galerie B a nejmladší římsy C na severozápadní straně sálu. Doplnění zděné armatury římsy bedněnou protézou na západní straně sáluOdběrové místo c - dřevěné pozednice na jihozápadní straně sálu, vynášející galerie. Superpozice profilovaných konzol B a mladší štukové římsy s laťovanou armaturou C. Detail zakončení oválu hlavního sálu v jihozápadním koutě, odběrové místo c. Výkop propadu před jižním průčelím jižního křídla, pohled k severu na líc zdiva v průčelí. Profilace tumbové podnože pilastrů na jižní straně sálu, odběrové místo g. Situace galerie na východní straně sálu a jeho ukončení v jihovýchodním koutě. Superpozice starší římsy D, galerie B a mladší římsy C na východní straně sálu. Detail reliktů starší římsy D na východní straně sálu. Odběrové místo e - profilované dřevěné podpory konzol galerie na východní straně zámku. Detail čela dřevěné pozednice na jihovýchodní straně sálu, vynášející galerie. Detail mladší římsy C, natažené ve štuku na laťovou armaturu nabíjenou na profilované dřevěné podpory B. Odběrové místo e - profilované dřevěné podpory konzol galerie na východní straně zámku. Odběrové místo f - superpozice starší římsy D, dřevěné profilované podpory galerie B a mladší římsy C na západní straně sálu. Detail profilace starší římsy A na severní straně sálu. Plánové přílohy, sondy, odběry, archiválie 5.03 příloha 1 – Rejstříková karta nemovité kulturní památky příloha 2 – Stavební zaměření, půdorys 1. patra sálu v jižním křídle zámku s vyznačenými místy odběrů dendrovzorků a fotopohledy. příloha 3 – Stavební zaměření, půdorys 2. patra sálu v jižním křídle zámku s vyznačenými fotopohledy. příloha 4 – Profil mladší římsy C galerieu 2. patra sálu v jižním křídle zámku příloha 5 - Profil dřevěné podpěry B galerieu 2. patra sálu v jižním křídle zámku. příloha 6 – Profil reliktu starší korunní římsy A sálu v jižním křídle zámku příloha 7 - Rekonstrukce profilace starší korunní římsy A sálu v jižním křídle zámku, dle zaměření P. Macka, SÚRPMO 1990 příloha 8 – Hypotéza staršího řešení římsy sálu dle P. Macka, SÚRPMO 1990 příloha 9 – Detail poškození stropu , galerieu a římsy na severozápadní straně sálu, foto z roku 1983 příloha 10 – Foto galerie a římsy na severní straně sálu z roku 1989 příloha 11 – Foto severovýchodní stěny sálu z roku 1983 příloha 12 – Foto severní stěny sálu z roku 1989 příloha 13 – Foto odběrového místa c, vzorek U4075 příloha 14 – Foto odběrového místa d, vzorek U4078 příloha 15 – Foto odběrového místa g, vzorek U4079a80, dub kácený v zimě 1715/16 příloha 16 – Foto odběrového místa e, vzorek U4077, jedle skácená těsně po roce 1715 příloha 17 – Foto odběrového místa f, vzorek U4076, jedle skácená v zimě 1716/17 příloha 18 – Jedna z přenesených manýristických hlavic, druhotně umístěných v rizalitech východního průčelí středního křídla zámecké budovy 6. Literatura a písemné prameny Seznam užité literatury 6.01 Spisový archiv NPÚ ÚOP v Ústí n. L. a rchiválií Horyna, Mojmír - Vilímková, M. Zámek Jezeří, stavebněhistorický průzkum, SÚRPMO, 1983, sign. 757-1. Mencl, Václav. SZ Jezeří, okr. Most, stavebně historický průzkum, sign. 403, 403a. Kouďová, fotodokumentace SZ Jezeří, KÚSPPOP, 1989, sign. 504-A. Macek, Petr – Vlček, Pavel. Jezeří zámek, stavebněhistorický průzkum, dílčí hloubkový průzkum, SÚRPMO 1990, sign. 28A1. Potůček,Václav. Provedení restaurátorského malířského průzkumu v interiérech státního zámku Jezeří, říjen 1990. Kyncl, Tomáš. Nálezová zpráva dendrochronologické analýzy vzorků dřev z hlavního sáku SZ Jezeří. Dendrochronologická laboratoř Brno, 2013. osobní archiv Petra Hrubého Výpisky k historii hlavního sálu z archiválií spisového archivu NPÚ ÚOP v Ústí n. L., Fotografie 6.02 Fotoarchiv NPÚ ÚOP v Ústí n. L. - foto hlavního sálu, galerie, 1990, Ludmila Skokanová, sign. 90720. - foto hlavního sálu, pohled k jihu , 1990, Ludmila Skokanová, sign. 90721 - foto hlavního sálu, pohled k severu, 1990, Ludmila Skokanová, sign. 90722 - foto hlavního sálu, galerie – severozápadní část s rozrušeným zdivem, 1990, Ludmila Skokanová, sign. 90725 - foto hlavního sálu, galerie – severozápadní část s rozrušeným zdivem, 1990, Ludmila Skokanová, sign. 90726 - foto hlavního sálu, galerie – jihozápadní část s rozrušeným zdivem, 1990, Ludmila Skokanová, sign. 90730 - foto hlavního sálu, galerie – jihozápadní část s rozrušeným zdivem, 1991, Roman Kursa, sign. 91813 - foto hlavního sálu, pohled k jihu, 1996, Roman Kursa, sign. 11574 - foto hlavního sálu, pohled k severozápadu, 1996, Roman Kursa, sign. 11575 01 02 03 04 05 06 07 08 →09 →10 →11 →12 13 14 15 16 →17 →18 →19 →20 Nemovité památky Stránka č. 1 z 1 Příloha 1 Číslo rejstříku uz Název okresu Sídelní útvar Část obce čp. Památka Ulice,nám./umístění č.or. HZ R F IdReg 42992 / 5-298 S Most Jezeří Památka : Ochrana stav/typ uzavření : Památkou od : Číslo rejstříku ÚSKP : Název okresu : Sídelní útvar (město/ves) : Část obce : Ulice,nám./umístění : Číslo popisné : Čísla orientační : Obec s rozšířenou působností : Obec (obecní úřad) : Stavební úřad : Finanční úřad : Historická země : Identifikátor záznamu (IdReg) : Jezeří čp.1 zámek Č R 155229 zámek S 3.5.1958 aaa 42992/5-298 Most Jezeří Jezeří 1 ,0 Litvínov Horní Jiřetín Stavební úřad - Městský úřad Litvínov Finanční úřad v Litvínově Čechy 155229 Adresy vlastníků: 14.12.1996 od: do: pozn: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem Hrnčířská 10 400 21 Ústí nad Labem Rejstřík st./reg. seznamu: č.rejst. č.okr. okres obec památka blížší místní určení záznam o zápisu 5-298 4205 Most Albrechtice zámek/A/ + park/B/ + Jezeří /popraviště z ŠKK ONV obj. v podzámčí/C/ + období II. svět. války/ 27. 5. 1963 popraviště/D/ Š/Fe - 63 dat.ozn. č.oznámení zruš.ochr. zr.datum částečné poznámka 1985-07- MK ČSR - 12617/83 - VI/1 z 02 28. 7. 83 - č. parku, č. aboreta - MK ČSR 10454/85 - VI/1 z 2. 7. 85 Expedice ze spisů: Od koho Od-čj. Ministerstvo kultury 12617/83 Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem ze dne typ exp. 28.7.1983 rozhodnutí k částečnému zrušení -/+ kladné 968/98 18.12.1998 informace a dokumentace - ostatní spisy kladné Parcely: ř. parc. díl % pl. omezení památkové ochrany: specifikace/poznámka Katastrální území: Jezeří st. 1/1 100 zámek čp. 1, kočárovna, hospodářská budova, mřížový plot se souborem soch (bysty císařeI-IV), základové zdivo bašty s bazeném, terasa II-VI, rampa, opěrná zeď s kašnou, brána st. 1/2 100 vrátnice st. 1/3 100 hláska st. 1/4 100 st. 1/5 100 panský dům pp. 152 100 park pp. 153 100 park pp. 154 100 park pp. 157 100 zahrada zv. Lustgarden, ohradní zeď, oplocení se zděnými sloupky, tarasní zeď se schodištěm, soch satyra I., socha satyra II. bazén, park pp. 170 100 park pp. 171 100 park pp. 193/2 50 jen část pozemku pp. 199/1 50 jen část pozemku pp. 206/1 100 park, cesta park terasa I pp. 221/1 100 park pp. 222 100 park pp. 224 50 jen část pozemku park pp. 226/1 50 jen část pozemku park http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?tisk=1&Limit=99999&IdReg=155229&oKodKr=42&oNazSidOb=jeze%F... 11.10.2013 Příloha 2 1 5 2 1 4 3 Příloha 3 Příloha 4 mladší římsy C Příloha 5 B Příloha 6 D Příloha 7 Příloha 8 Příloha 9 Příloha 10 →Příloha 11 →Příloha 12 Příloha 13 Příloha 14 →Příloha 15 →Příloha 16 →Příloha 17 Příloha 18