Navštivte zajímavá místa krkonošského regionu

Transkript

jaro/léto/podzim 2006
zdarma
Krkonoše - svazek měst a obcí
Krkonošská
sezóna
Zajímavosti
a užítečné rady
pro návštěvníky Krkonoš
S námi bude váš pobyt v Krkonoších bohatší!
Navštivte zajímavá místa krkonošského regionu
• Krkonoše – hory zážitků
• Cykloturistika v podkrkonoší má zelenou
• Soutěž o velikonoční pobyt
• Turistickými cyklobusy tam a zpět
• Výrobky z Krkonoš – originální produkty
• Kdy a kam: www.krkonose.eu
• Na výlet, do muzea... za poznáním
• Mlsejte v Krkonoších
• Objevte polské Karkonosze
Strana 2
Vyhlídka nad Labským dolem
Vážení čtenáři Krkonošské sezóny,
vítáme vás v našem regionu a děkujeme za váš zájem a návštěvu. Držíte v rukou další turistické
noviny vydané za finanční podpory Programu obnovy venkova Svazkem měst a obcí Krkonoše.
Nabízíme v nich zajímavé informace o prostředí, ve kterém můžete prožít svůj volný čas. Pokud se
s Krkonošskou sezónou setkáváte poprvé, je nám ctí vám ji představit. Jestli je vám titul známý už
z loňského roku, věříme, že vás i toto vydání jistým způsobem obohatí.
V klidu a s chutí využijte širokou paletu příležitostí, kterou Krkonoše a jejih podhůří nabízejí pro
zábavu i sport. Ať je váš aktivní odpočinek při turistických výšlapech, jízdách na kolech nebo jiné
aktivní relaxaci podle vašich představ a přání.
Přejeme vám klidný a příjemný pobyt.
Ing. Jan Sobotka,
předseda
Krkonoše – svazku
měst a obcí
Ing. Jiří Novák,
Adolf Klepš,
Helmut Dohnálek,
Ing. Antonín Schäfer,
Ing. Rostislav Vondruška,
ředitel Správy
Krkonošského
národního parku
náčelník Horské
služby ČR, o.p.s.
oblast Krkonoše
1.náměstek hejtmana
Královéhradeckého
kraje
náměstek hejtmana
Libereckého
kraje
ředitel
státní agentury
CzechTourism
KRKONOŠE na veletrzích, výstavách a prezentacích...
Krkonoše – svazek měst a obcí každoročně organizuje a zajišťuje sám,
nebo ve spolupráci s CzechTourismem, Královéhradeckým a Libereckým krajem i dalšími subjekty,
prezentace nejvyšších českých hor.
Stručná rekapitulace nedávno
uplynulého období napoví...
Hospodářská výstava
Krkonoše 2005
Trutnov byl potřetí dějištěm akce
pořádané na podporu povědomí
o podnikatelích regionu. Prostřednictvím stánku Svazku Krkonoše se
propagačními materiály prezentovaly členské obce, města i podnikatelské subjekty.
ubytovatelé. Zaznamenána byla
velká poptávka po materiálech o
cykloturistice v Krkonoších.
Vacantie v Utrechtu
Ve spolupráci s CzechTourismem
byla od 10. do 15. ledna 2006
zajištěna prezentace v Utrechtu v
Holandsku. Vysoká návštěvnost,
cca 150.000 lidí za 6 dní, zajistila
nebývalý zájem o turistický region
Krkonoše. Na společné prezentaci
se podíleli představitelé Královéhradeckého i Libereckého kraje.
Převážně nizozemské návštěvníky
zajímala nabídka kempů, letní i
zimní dovolená. Řada dotazů směřovala na přírodu Krkonoš. Stánek
Krkonoš byl vybaven dostatečným
množstvím tištěných propagačních
materiálů a třemi ubytovacími
katalogy i letáky jednotlivých ubytovatelů.
Brněnský tandem
Regiontour a GO
Touristik & Caravaning
v Lipsku
Během 15-ti leté historie se z „TC
Leipzig“ stal největší veletrh cestovního ruchu této části Německa.
1100 vystavovatelů z 51 zemí obsadilo plochu 56.000 m².
Vysoká návštěvnost posledního
ročníku (víc než 81 tisíc lidí během
5 dnů) potvrdila zájem o cestování.
Stánek Svazku měst a obcí měl k
dispozici prospekty krkonošských
lyžařských areálů a projektu „Krkonoše lyžařský běžecký ráj“. Vlastními propagačními materiály byly
zastoupeny členské obce, města i
ve dnech 12. až 15. ledna 2006 byl
podle sdělení organizátorů nejmohutnější ve své historii. Na
celkem 11.282 m² se představilo
1224 firem z 28 zemí světa, které
navštívilo více než 40.000 lidí.
Stánek Krkonoš s ochutnávkou
harrachovského piva Krkonošské
medoviny, ukázkou výroby skleněných ozdob z Poniklé, prezentací výrobků s certifikací „Made in
Krkonoše“ a řadou propagačních
tiskovin, zaznamenal poptávku
po zimních i letních možnostech
vyžití, byl i místem setkání představitelů věnujících se cestovnímu
ruchu. Významným počinem byla
aktivní účast na sedmi mítincích
s touroperátory Velké Británie,
Polska a Německa.
Seminář s průvodci
Téměř tři sta průvodců cestovního
ruchu zaplnilo přednáškový sál
Národního domu na Vinohradech
v Praze při semináři o Krkonoších,
pořádaném agenturou CzechTou-
rism. Do tří samostatných bloků
byla zahrnuta motivační pozvánka
doplněná fotografiemi, novinkami
na rok 2006 i praktickými informacemi pro činnost průvodců či cestovních kanceláří. Podobné aktivity
jsou propagací u konkrétní cílové
skupiny. Proto mají svůj obrovský
smysl.
Reisen – Hamburg
Druhé největší město Německa
pořádalo 29. ročník mezinárodního turistického veletrhu. Na ploše
62.000 m2 vystavovalo 1070
subjektů z 80 zemí. Expozice navštívilo 100 tisíc
osob. Opravdovou
devizou Krkonoš je
pramen řeky Labe
a Sněžka, ty znal
kupodivu velký
počet návštěvníků, kteří se
zajímali rovněž
o cykloturistiku,
mimo jiné na
trase od pramene
Labe podél řeky až
do Drážďan. Časté byly
otázky ke sjezdovému i
běžeckému lyžování a pěší
turistice v podzimním období. Poptávka byla po propagačních materiálech se seznamy autokempů.
Na skok“ ve Varšavě
„
Polská Agentura Kontakt uspořádala v polské metropoli prezentaci
cestovních příležitostí států Pobaltí,
Slovenska a dalších nově přijatých
zemí Evropské unie. Významné
místo
zastoupené
agenturou
CzechTourism patřilo České republice. Workshopu ve Varšavě se zúčastnilo 150 lidí z resortu cestovního ruchu, ale také zástupců bank,
exportních firem, apod. Představitel CzechTourism seznámil přítomné s lyžařskými možnostmi na
českých horách a rozdal v polštině
vytištěné turistické noviny Krkonošská sezóna.
www.krkonose.eu • www.ergis.cz
Krkonoše – svazek měst a obcí má
osmatřicet členů v horách a podhůří, s více než 60 000 obyvateli, na
území větším než 80 tisíc hektarů
v Královéhradeckém a Libereckém
kraji, od Kořenova až po Žacléř.
Svazek, se sídlem ve Vrchlabí,
vznikl v roce 2000 a jeho hlavní
činností je uvádět do života projekty na podporu cestovního ruchu
v turistickém regionu Krkonoše.
Členy jsou:
Benecko, Bukovina u Čisté, Čermná, Černý Důl, Dolní Branná, Dolní
Dvůr, Dolní Lánov, Harrachov, Horní
Branná, Horní Kalná, Horní Maršov,
Hostinné, Jablonec nad Jizerou,
Janské Lázně, Jilemnice, Klášterská
Lhota, Kořenov, Košťálov, Kunčice
nad Labem, Lánov, Malá Úpa, Martinice v Krkonoších, Mladé Buky,
Paseky nad Jizerou, Pec pod Sněžkou, Poniklá, Prosečné, Rokytnice
nad Jizerou, Roztoky u Jilemnice,
Rudník, Strážné, Studenec, Svoboda nad Úpou, Špindlerův Mlýn,
Vítkovice, Vrchlabí, Vysoké nad
Jizerou, Žacléř.
V Mnichově podruhé
fotografie nejvyšší české hory
Sněžky, pivo z Harrachova a ruční
výroba perlových ozdob dobře zapůsobily. Proudy lidí kolem stánku
neustávaly, zájem o Krkonoše byl
opravdu veliký.
Na největším veletrhu cestovního
ruchu jižní části Německa Svazek
měst a obcí prezentoval Krkonoše
podruhé. V šesti halách nového
mnichovského výstaviště na ploše
66.000 m2, za účasti 1 453 vystavovatelů z 71 zemí proběhl 36. ročník
burzy cestování, aktivního trávení
volného času ve dnech 18. - 22. 2.
2006. Za 5 dnů sem zavítalo přes
125 tisíc návštěvníků. Tradičně nejvíce dotazů bylo na autokempy a
možnosti cykloturistiky i lyžování.
Jubilejní HOLIDAY WORLD
v Praze
Veletrh Holiday World, pořádaný
23. až 26. února 2006, vstoupil
do svého 15. ročníku. Správa
Krkonošského národního parku
využila možnost vystavovat pod
záštitou Ministerstva pro místní
rozvoj. V těsné blízkosti byl stánek
výrobců regionů Krkonoše, Beskydy a Šumava, kteří představili
a prodávali certifikované výrobky.
Sídlem prezentačního stánku Krkonoš – svazku měst a obcí byla
Veletržní hala. Obrovská barevná
ITB-Berlin
Letošní 40. ročník největšího veletrhu cestovního ruchu na světě po
dobu pěti dnů od 8. do 12. 3. 2006
navštívil rekordní počet 160 tisíc
lidí. V 26 dvoupodlažních halách
na 150.000 m2 se prezentovalo 10
856 vystavovatelů z více než 70
zemí. Do stánku Krkonoš pracovně zavítali touroperátoři, zástupci cestovních
kanceláří, nejrůznějších reklamních agentur, novináři. Kromě
obyvatel
Berlína
a návštěvníků z
Německa přišli ve
velkém počtu i Poláci. Dotazy se týkaly
cestování z Berlína do
Krkonoš autem nebo
vlakem. Zájem odborné
veřejnosti
a obrovská návštěvnost
svědčí o faktu, že pro Berlín
a okolí jsou Krkonoše známé a
vzhledem ke vzdálenosti snadno
dostupné.
Krkonoše – hory bez hranic“
„
Představitelé Krkonoš podepsali v
roce 2004 na Benecku se zástupci
polského Zwiazku Gmin Karkonoskich memorandum o vzájemné
spolupráci. Zwiazek Gmin Karkonoskich je rozlohou a počtem
obyvatel totožný se Svazkem Krkonoše, sdružuje sedm střediskových
obcí. Spolupráce se začíná postupně realizovat v projektu „Krkonoše
– hory bez hranic“. Návrhem je
vydávání společné tiskoviny formátu Krkonošská sezóna, mapový
podklad českých i polských Krkonoš a vzájemně propojené webové
stránky.
ŽACLÉŘSKO
Na východním konci Krkonoš se
Rýchorský hřeben prudce propadá
k Žacléři. Druhou stranu široké
pánve uzavírají překvapivě strmé
Vraní hory. Oblasti mezi horami
říkáme Žacléřsko. Pod stejným
jménem utvořily Svazek obcí město
Žacléř a sousední Bernartice, Královec, Lampertice a Zlatá Olešnice.
Mají společnou historii a společně
nabízí zajímavý celoroční program
pro hosty. Několik typů jsme pro
vás vybrali.
Sportovním relaxačním aktivitám
vévodí turistika a cykloturistika.
Nejnižší partie regionu mají charakter podhůří a nejvyšší leží ve
výšce 1000 m n. m., kde se v oblasti
Rýchor vyskytuje bohatá květena
s kouzelným Rýchorským pralesem.
V oblasti Vraních hor a Královeckého Špičáku to jsou klidná až zapomenutá zákoutí s dalekými výhledy
do všech světových stran.
Sportovně založeným návštěvníkům je k dispozici žacléřský areál
s fotbalovým hřištěm, tenisovými
a volejbalovými kurty, hřiště pro
plážový volejbal, fitness centrum a
HORNÍ LABE
Oblast Podkrkonoší patří k nádherným a zajímavým koutům České republiky.
Obce Čermná, Dolní Branná, Dolní
Dvůr, Dolní Kalná, Dolní Lánov,
Dolní Olešnice, Horní Kalná, Horní Olešnice, Chotěvice, Klášterská
Lhota, Kunčice nad Labem, Lánov,
Prosečné, Rudník, Strážné a města
Hostinné a Vrchlabí založily Svazek
obcí Horního Labe. Impulsem bylo
společné budování infrastruktury,
rozvíjení cestovního ruchu, podnikání a především realizace rozvojových projektů obcí podél
řeky Labe.
Každá obec v mikroregionu má své
kouzlo a najdete
v ní pokaždé něco
jiného
a
zajímavého. Ve Vrchlabí, městě s lidovou
architekturou, se
nachází Krkonošské
muzeum Správy Krnap s jedinečnou stálou expozicí „Kámen
a život“ a „Člověk a hory“. Pro
zájemce, kteří chtějí vidět hory
z ptačí perspektivy, jsou připraveny
vyhlídkové lety na letišti v Lánově.
V jednom z nejstarších měst v údolí Labe v Hostinném se můžete
pokochat nádherou soch v Galerii antického umění, malebným
náměstím a renesanční radnicí
s obřími postavami. Zvláštností je
TANVALDSKO
Zveme vás na návštěvu malebného
Tanvaldska a jeho krás. Tanvaldsko
je v posledních letech známo mezi
širokou veřejností především jako
centrum turistiky na rozhraní západních Krkonoš a Jizerských hor.
Mezi jeho turistické cíle patří velký
počet rozhleden Bramberk, Královka, Černá studnice s královnou
rozhleden Štěpánkou.
Atraktivním cílem je
osada Jizerka, ozubnicová železniční trať
Tanvald – Harrachov, tzv.
Zubačka, Protržená přehrada na Bílé Desné
či Přehradní nádrž
Souš a mnohé
další.
Tanvaldsko v čele
s Harrachovem a Kořenovem nabízí řadu možností turistického vyžití a sportovních aktivit
po celý rok. V zimních měsících je
to především sjezdové a běžecké
lyžování. Najdeme tu velký počet
sauna. Cyklistické stezky na Žacléřsku vás zavedou nejen na Rýchory
a k Vraním horám, ale i do Polska.
Zajeďte se podívat turistickým
přechodem v Bobru přes Niedamirów do doliny Srebrnika nebo
silničním přechodem v Královci do
Chelmska.
Bernartice leží na úpatí Vraních
hor. Dnes slučují osady Křenov,
Vrchová, Bečkov a Rybníčky. Vystupte na horu Špičák vysokou
881 metrů, je odtud nádherný
pohled na Krkonoše i do Polska.
Za pěkného počasí tu startují letci
na řiditelných padácích. V obci najdete dvě dominantní stavby. Před
barokním kostelem Nanebevzetí
Panny Marie z druhé poloviny 17.
století stojí barokní Pieta od Jiřího
F. Pacáka, žáka slavného sochaře
Matyáše Brauna.
Při výstavbě železnice z Trutnova
do Královce v letech 1867 – 1869
údolí překlenul 24 metrů vysoký
železniční viadukt. Je to skvělá
kamenická práce a technická památka. Královec je zmiňován již v
roce
1289, obec byla významná
především polohou u hraničního
přechodu do Slezska, dnes Polska.
U železničního přejezdu najdete
památník obětem I. světové války
od akademického sochaře Emila
červená skalní stěna nad řekou
Labe v Klášterské Lhotě. Erozí
byly odkryty vrstvy břidličnatých
usazených hornin s krevelově červenou barvou. Při procházce Rudníkem spatříte zvláštní minerální
pramen v Lázních Fořt. Milovníci
architektury ocení kostel Sv. Jakuba s unikátní lunetovou římsou,
doplněnou sgrafitovou výzdobou
italského stavitele C. Valmadiho
v Dolní Olešnici, kterou také zdobí,
pro oblast Podkrkonoší typické,
krásné roubené domky. Nálezy
zkamenělin plžů jsou k vidění ve
starém lomu v Debrném. Při
návštěvě Dolního Dvora denně
zaslechnete zvonkohru
umístěnou na nároží
kostela. Mění melodie podle ročního
období a díky ní
můžete v Dolním Dvoře zažít
patero
ročních
období: jaro, léto,
podzim, vánoce
a zimu. Mikroregionem prochází
mnoho nově značených cyklistických tras, které jsou doplněné
mapami a odpočívadly. Nadšení
sportovci mohou využít nově otevřený multifunkční sportovní areál
v Hostinném. Nabízí nespočet
sportovních aktivit. Letní období
láká k návštěvě koupališť a kempů,
např. v Dolní Kalné či Rudníku.
Přijměte pozvání k návštěvě Vrchlabska, přijďte si užít turistiku v
kouzelné podhorské krajině. Jsme
rájem houbaření.
lyžařských vleků a lanovek s širokou nabídkou, v Harrachově pak i
světoznámé skokanské můstky.
Areály jsou vybaveny technickým
zasněžováním a poskytují dokonale upravené sjezdové tratě, část
z nich je připravena i pro snowboardisty, rodiny s dětmi si tu také
přijdou na své. V Kořenově, Harrachově i v okolí je pravidelně v zimě
upravováno na stovky kilometrů
běžeckých tratí. V Harrachově lze
nastoupit na Krkonošskou lyžařskou cestu, v Kořenově je nástup
na
Jizerskou
magistrálu a zároveň na upravovanou síť běžeckých
stop „Krkonoše – lyžařský běžecký ráj“.
Součástí je zhruba
30 km tratí v okolí rozhledny Štěpánka.
Na Tanvaldsku jsou připraveny v hojném počtu cyklotrasy. Místo je ideální svým nástupem na cyklotrasy jak v Jizerkách,
tak v Krkonoších, kde se rozvijí
projekt „Krkonoše ze sedla kola“.
Schwantnera, který se v Královci
27. srpna 1890 narodil. Zdejší plastika je jednou z mála, která se na
veřejném prostranství dochovala.
Z jeho prací na Žacléřsku můžete
vidět restaurovanou kašnu u Vily
Křenov a sochu Krista před hřbitovem v Žacléři. Drobné
plastiky jsou i v žacléřském muzeu.
Zajímavý výlet, nejlépe
na kole, vede z Královce po modře značené
stezce přes osady Černá
Voda a Bobr. Poznáte
místa, kde dávnou
zemskou branou po
prastaré
obchodní
stezce ze Slezska do českého vnitrozemí mnohokrát v našich dějinách
pronikla
nepřátelská
vojska. Odbočte ke státní hranici na Růžový
palouček.
VÝCHODNÍ
KRKONOŠE
Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií a Královéhradeckým krajem.
Jestli si rádi hrajete a zároveň poznáváte krásná zákoutí krkonošské
přírody, přijďte do východních Krkonoš a zapojte se do turistické hry Putování Krakonošovým královstvím.
Pravidla: Hra je určena dětem i
dospělým, malým i velkým návštěvníkům Krkonoš.
Soutěž probíhá celoročně, počínaje
letošní letní sezónou po dobu nejméně pěti let, tedy minimálně do
roku 2010.
Účast ve hře je podmíněna zakoupením „cestovního glejtu“ - pasu
Krakonošova království, buď v provedení pro děti nebo pro dospělé.
Oba „glejty“ jsou rovnocenné.
Princip:
Putování Krakonošovým královstvím
je turistickou hrou, v níž pro získání
odměny musí účastník „nasbírat“
do cestovního glejtu nejméně 20
Pro rodiny s dětmi je vhodný nenáročný okruh okolo Štěpánky. Na
čtrnácti kilometrech nabízí výhledy
na Krkonoše, horu Tábor, Český
ráj s Kozákovem, Bezděz, Lužické
hory, dominantní Ještěd a Jizerské
hory s nádherným pohledem na
horu Jizera. S tolika panoramaty
na tak malém úseku patří mezi
rarity. Zdatnější cyklisté využívají
přímé spojení cyklotras s Českým
rájem nebo se sousedním Polskem.
Loni byl otevřen turistický hraniční
přechod Jizerka – Orle. Tím byly
propojeny Jizerské hory a Krkonoše přes polské území bez nutnosti
sjíždět či scházet do údolí.
Na závěr vám doporučujeme kulturní památku: Zubačku - ozubnicovou železniční trať Tanvald
– Kořenov – Harrachov. Vyjížďku
vláčkem by neměl nikdo vynechat.
Čeká vás několik tunelů, pohodlné stoupání, překonání 28 metrů
vysokého jizerského viaduktu a
netradiční zážitky.
Přijďte se na vlastní oči přesvědčit o
krásách těchto míst. Uvidíte, že se
sem budete rádi vracet.
Strana 3
Tady v roce 1628 odcházel do nucené emigrace jeden z nejslavnějších exulantů, představitel českých
generací, zakladatel didaktiky, Jan
Amos Komenský.
Lampertice jsou od 16. století
spojené s těžbou černého uhlí. Do
roku 1992 se tu fáralo v jednom
z nejstarších kamenouhelných dolů
v Čechách. Mnoholetou činnost
připomínají technické památky.
Jedna z vycházek vede kolem těžní
věže jámy Jiří z 19. století. Je chráněnou stavbou.
Zlatá Olešnice v minulosti spojovaná s těžbou drahého kovu se pyšní
nejstarší dochovanou památkou
regionu kostelem svaté Kateřiny.
Před několika lety stavbě ze 17. století hrozilo zřícení. Přičiněním místních lidí a starousedlíků s podporou
Česko-německého fondu budoucnosti a Programu záchrany
architektonického dědictví se ji podařilo
zachránit. V okolí Olešnice je
rozeseto mnoho
pevnůstek, které
byly
součástí
pohraničního
opevnění z doby
před 2. světovou
válkou.
Linie
bunkrů graduje
betonovou tvrzí
Stachelberg mezi
Žacléřem a obcí
Babí u Trutnova,
vybudovanou
v letech 1935 až
1938. V pevnosti
T73 v létě najde-
te otevřenou muzejní expozici a
přístupný podzemní labyrint chodeb.
Žacléř je označován východní
branou Krkonoš, na Rýchory se
vzácnou květenou je to odtud
jen kousek. Cestou potkáte v zimě i v létě skotský náhorní skot
chovaný v blízkosti Rýchorské
boudy. Sídlí tu i Středisko ekologické výchovy Správy KRNAP. Nabízí celoroční program pro rodiny
s dětmi, studenty a další zájemce
o přírodu. Pro kolemjdoucí je od
středy do neděle otevřený bufet.
Na hlavní trase je po mnoha letech v provozu zajímavý hostinec
Hubertus v osadě Rýchory Vízov.
Při toulkách pěšky, na kole i na
běžkách zaujme řada památek.
Smírčí kříže pamatují dobu gotickou, množství kamenických prací
od neznámých autorů až po věhlasné mistry zdobí křižovatky cest,
náměstí i různá zákoutí. Barokní
mariánský sloup uprostřed Rýchorského náměstí je opět dílem Jiřího
F. Pacáka. Před více než sto lety
naaranžované zkamenělé dřevo
araukarity připomínají hornickou
minulost města. Zaujme vás zdejší
architektura. Řada starých domů si
uchovala původní podloubí a střed
města až po zámek, přestavěný ze
středověkého strážního hradu, je
chráněnou památkovou zónou.
Nezapomeňte navštívit regionální
muzeum v Žacléři na Rýchorském
náměstí. Tam se seznámíte se
zajímavou historií regionu a budete moci obdivovat mnoho krásných předmětů z dávné i nedávné
minulosti.
Hrajte si v Krakonošově království
razítek partnerů Krakonošova království, jimiž jsou podnikatelé poskytující služby v oblasti cestovního
ruchu, z minimálně pěti různých
měst a obcí. Získání razítka je možné v souvislosti s návštěvou či využitím služeb partnerů Krakonošova
království.
Seznam partnerů Krakonošova
království (razítkovacích míst)
získáte v informačních
centrech v katalogu
Krakonošova království a na
www.krakonosovokralovstvi.cz
nebo www.vychodnikrkonose.cz. Jsou
označeni dřevěnou
deskou s logem Krakonošova království.
Cestovní glejty prodávají a
odměny za nasbíraná razítka vydávají informační centra, která jsou
rovněž označená dřevěnou deskou
s logem Krakonošova království.
Najdete je v Trutnově, Mladých Bukách, Svobodě nad Úpou, Janských
Lázních, Černém Dole, Horním
JILEMNICKO
Jilemnice a okolí nabízí v letní sezóně širokou škálu různorodého
vyžití. Ať už je to agroturistika, cykloturistika, pěší výlety nebo výlety
za poznáním. Každý si z nabídky
určitě vybere. Agroturistiky, jízd na
koni a farmářského prostředí
si užijte na farmě Hucul na
úbočí svahu Janovy hory
ve Vítkovicích v Krkonoších,
na ranči Montara v horní
části Čisté u Horek, ranči
Kocanda ve Mříčné nebo
na ekofarmě u Kotyků
v Roztokách u Jilemnice.
Na cykloturistiku se můžete
vydat po méně náročných
trasách v okolí Jilemnice a
cestou se obdivovat podkrkonošským
chalupám
s krásnými lomenicemi,
nebo můžete vyzkoušet
pravé horské stoupání.
Tipy na výlety s mapou a zajímavostmi najdete v jilemnickém
Informačním centru.
Maršově, Malé Úpě a v Peci pod
Sněžkou.
Za nasbíraná razítka si můžete vybrat odměnu (do vyčerpání zásob):
a) bavlněné tričko, igelitovou tašku,
propisovací tužku
b) DVD propagační film o východ
ních Krkonoších, igelitovou tašku,
propisovací tužku
c) bavlněné tričko, hrníček
d) DVD propagační film
o východních Krkonoších, hrníček
Pořadatel si vyhrazuje právo upravit
pravidla i podmínky
soutěže v průběhu
jejího trvání.
Svazek obcí Východní
Krkonoše
542 26 Horní Maršov 102
tel.499 874 156
fax: 499 874 117
mobil: 731 183 920, 739 055702
e-mail:[email protected]
http://www.vychodnikrkonose.cz
Tipem pro pěší výlet může být
naučná stezka „Jilemnice známá
neznámá“. Nenáročná 8,5 kilometrová trasa začíná na jilemnickém
náměstí a provede vás po všech
zajímavostech. Výlet můžete spojit
s prohlídkou Krkonošského muzea
Správy Krnap se stálou expozicí lyžování, expozicí historie západních
Krkonoš a zdejší lidové kultury
nebo s prohlídkou unikátního
souboru lidové architektury ve
Zvědavé uličce. Od poloviny
června do poloviny září informační centrum zajišťuje
prohlídky unikátních opakovacích odbíjecích hodin na
radniční věži.
Dalším tipem na výlet
může být kamenná rozhledna na Předním Žalém.
Navštívit můžete i renesanční zámek v Horní Branné nebo hrobku sv. Kříže,
jenž je rodinnou hrobkou
rodu Harrachů. Dále zříceniny Štěpanického hradu nebo
hradu
Levín.Mikroregion
Jilemnicko je místem pro
příjemnou aktivní i klidnou
dovolenou.
Strana 4
Krkonošský národní park pro vás
Jen co sníh sejde z cest, jen co
ptáčci zapějí své trylky a slunce
prohřeje vzduch, se do hor vydávají první turisté. Navléknou
pohodlně vyšlápnuté pohorky,
natáhnou odolnou větrovku, do
batohu pro jistotu přihodí čepici,
rukavice ale i opalovací krém a
kráčejí vstříc vrcholu. Cesta ubíhá pod nohama a oni se kochají
nádhernými výhledy. Na odpočívadle nasytí tělo. U informačního
panelu občerství duši. Slunce
krásně svítí a všichni mají dobrou
náladu.
Stačilo by málo a mohli bychom
tento článek začínat takto: Turisté musí v cestě klopýtat přes
kameny. Když se chtějí občerstvit,
sednou do vlhké trávy a za celý
den se nedozví vůbec nic o té kráse, která je obklopuje. Přidá-li se
k tomu špatné počasí, tak by dobrou náladu měl jen málokdo.
O to, aby návštěvníci hor měli
dobrou náladu, se stará několik
desítek pracovníků Správy Krkonošského národního parku. Turisté nejčastěji potkají strážce parku.
V uniformě se stávají velvyslanci
organizace. Návštěvníkům podají
„pomocnou ruku“, poradí s plánem cesty nebo vysvětlí dění
v okolní přírodě. Každý z nich je
opravdovou studnicí informací o
Krkonoších. Po horách se nepohybují pouze ukáznění návštěvníci a tak mají strážci povinnost
Rekonstrukce turistických cest
Extrémním klimatickým podmínkám jsou vystaveny cesty vrcholovými partiemi hor. Turisté,
cyklisté, občasný provoz zásobovacích vozidel, letní sucha i
prudké lijáky, třeskutý mráz
a prudké slunce v kombinaci
se silným větrem způsobují, že
i kvalitní povrch na silnici má
kratší životnost, než kdekoliv
jinde. Ovlivňuje to i skutečnost,
kdy v minulosti byl na opravy
cest používán nepůvodní materiál
s obsahem zásaditých složek.
Ty způsobují změny půdního
prostředí. Proto leckde podél cest
vidíme rozrůstající se nepůvodní
druhy rostlin, jako pcháč nebo
kopřivy. Možností, jak postupně
obnovovat dřívější rovnováhu,
je nepůvodní stavební materiál
nahradit žulou nebo krystalickými
druhy břidlic. Správa Krkonošského
národního parku každoročně části
turistických cest rekonstruuje.
V nedávno uplynulých letech to
byly úseky z Pece pod Sněžkou na
Luční horu, zelená turistická trasa
na Výrovku a červená z Výrovky
na Luční boudu. Dále asfaltová
silnička Děvín – Richterovy boudy,
část neasfaltového úseku České
cesty od rozcestí U Čtyř pánů
k prameni Labe až po Českou
budku, asfaltová silnice Vrbatova
bouda k rozcestí U Čtyř pánů.
Úseky přes Úpské rašeliniště,
Koňskou cestu úbočím Luční
hory, od rozcestí U Čtyř pánů do
Kotelského sedla, nebo asfaltová
cesta ze Zlatého návrší k rozcestí
U Čtyř pánů.
Cesty jsou pěkně upravené,
je příjemné chodit v místech,
kde kdysi, v počátcích rozvoje
turistického ruchu v Krkonoších
bývalo - a dnes je opět - dláždění
přírodním
kamenem.
Návrat
k technologii, kterou už před 100
lety používali horalé.
Pětadvacet památných stromů
Na území Krkonošského národního
parku a jeho ochranného pásma si
můžeme prohlédnout pětadvacet
památných stromů mimořádného
vzrůstu nebo stáří. Památným
(stromem nebo stromořadím) je
podle zákona o ochraně
přírody a krajiny vyhlášen
ten strom, který vyniká
svým vzrůstem, věkem
nebo charakteristickou
krajinnou
dominantou, či zvlášť cennou
nepůvodní
dřevinou.
Památným je i strom připomínající historické události
nebo se k němu dokonce
váží různé pověsti a báje. Mezi
nimi je nejvíce lip. Zajímavá je
například i stoletá třešeň v Horním
Lánově (byla vyhlášena v listopadu
2004, mimořádná je svým stářím),
vrba v Černém Dole (v centru obce
u potoka nedaleko hotelu Aurum)
je stará zhruba 250 let a vyrůstá v
nadmořské výšce 620 metrů nad
mořem což je ojedinělé. Jilm u
Harrachovky (najdeme v centru
Harrachova, naproti stejnojmennému hotelu). Za pozornost stojí dub
v Jablonci nad Jizerou (těsně vedle
hlavní silnice u cestyk nádraží,
dohlížet na dodržování zákonů
a nekompromisně trestat toho,
kdo by chtěl přírodu Krkonoš ničit. O naši pohodlnou chůzi se
starají cestáři. Mají za úkol zajistit, aby cesty v horách
měly řádně pročištěné odvodňovací
stružky a svodnice,
usměrňující proudy
vody při deštích.
V případě potřeby
provádějí opravy.
Práce to vůbec není
jednoduchá. Musejí
se postarat o více než
800 km krkonošských
turistických chodníků.
S většími stavebními pracemi
na cestách Správě parku pomáhají externí firmy. Upravují kamenité horské chodníky, aby chůze po
Pohled na Kotel (1435 m n. m.)
nich byla bezpečná. Je to práce
s vysokým podílem ruční zručnosti. Z důvodu unikátní okolní
přírody je tu značně omezena
nebo vyloučena pomoc strojní
mechanizace. Často používaná je tradiční metoda tzv. štětování,
tj. na výšku rovnané a následně
vyklínované kameny. Práce stejně namáhavá jako před
sto lety.
Turisté v terénu
se často setkávají
s výrobky dílny dřevovýroby Správy KRNAP.
Kam se podíváte najdete rozcestníky, lavičky a stoly odpočívadel,
dětská hřiště, informační panely
nebo směrovky.
Botanické zahrádky
Je označení pro bujnou a pestrou
přírodu na svazích krkonošských
ledovcových karů. Jsou výsledkem
pozoruhodné souhry větru, sněhu,
lavin a dávných ledovců. Na
hranách a v závětří „krkonošských
jam“ karů se z návětrných svahů i
náhorních plošin ukládá obrovské
množství sněhu a pravidelně se
sesouvají sněhové laviny. Lavinové
svahy proto neosídlil vysoký les,
jen houževnaté keře a byliny.
Druhová pestrost je veliká. Stín
lesa by nikdy neumožnil takové
společenství rostlin a živočichů
jako světlo, slunce, závětří a
dostatek vlhkosti z dlouhodobě
ležících sněhových polí lavinišť.
Odedávna sem vítr přenáší
semena rostlin, drobné živočichy,
z blízkých i vzdálenějších míst
částečky půdy. Funguje tu jakési
„biologické smetiště“, fenomén,
objevený pro světovou vědu
poprvé právě v Krkonoších. Naši
předci znali tato místa dávno před
příchodem vědců. Sbírali léčivé
byliny, jejichž pestrost nedovedli
vysvětlit jinak, než pomocí pověr
a mýtů. Tak vznikly názvy jako
Krakonošova či Čertova zahrádka
pro místa v Úpské jámě a Obřím
dole, Kotelská zahrádka ve
Velké Kotelní jámě. Schustlerova
zahrádka na svazích Pančavské
jámy byla pojmenovaná na počest
významného krkonošského badatele profesora Františka Schustlera.
Mnohá další místa zůstávají dosud
nepojmenována. Například bohatá
zahrádka Krkonoš v Čedičové rokli
v Malé Sněžné jámě na svůj název
ještě čeká.
Ze stovek druhů rostlin v
krkonošských botanických zahrádkách jmenujme z endemitů (rostlin
vyskytujících se pouze tam a nikde
jinde na Zemi): jeřáb krkonošský, z
alpínských druhů: kopyšník tmavý,
koniklec jarní, střemcha skalní,
kuřička Gerardova, lomikámen
vstřícnolistý, lomikámen mechový,
sasanka narcisokvětá, jinořadec
kadeřavý, prvosenka nejmenší a
desítky dalších.
Rozmanitost se netýká jen květeny karů. Stejně pestré je složení
zvířeny, zejména hmyzu. Neživá
příroda má v karech unikátní
projevy zvláštní typy půd, vývěry
teplého vzduchu ze sutí, zvláštní
tvary tajícího sněhu známé ze světových velehor, velkolepé divadlo
sněhových lavin, mrazové zvětrávání, apod. Právem jsou tato místa
přísně chráněna a jejich prohlídka
je možná pouze z okolních turistických stezek.
jasan ztepilý ve Volském Dole u
Špindlerova Mlýna (vyrůstá
nedaleko horní stanice
malého lyžařského vleku,
asi 500 metrů severním
směrem). Od roku 1979
je památným stromem.
Z důvodů, které v té
době k vyhlášení
vedly, vyjímáme:
„Navrhovaným
předmětem
ochrany je ja
san ztepilý
rostoucí v nadmořské výšce 850
m n.m. Je to místo dalekého výhledu do kraje. Jedná se o zatím
jediný známý jasan těchto rozměrů
v Krkonoších.“ Stáří stromu bylo
odhadováno na cca 180 let, výška
asi 20 metrů, obvod kmene téměř
5 metrů.
Nejmladší z památných stromů
špindlerovskou jedli důvěrně znají
obyvatelé i návštěvníci města. Roste na náměstí, jehož je důstojnou
dominantou. Jedle bělokorá je jednou z původních dřevin Krkonoš a
z lesních porostů téměř vymizela.
Správou KRNAP byla památným
stromem vyhlášena 1. února 2005.
je významný stářím, které
je odhadováno na 250 let),
Důvodem, proč Správa KRNAP za
poslední roky investovala do infrastruktury ve prospěch turistiky
desítky milionů korun, je hlavně
ochrana přírody. Nabídneme-li turistům pohodlnou cestu,
nebudou vyšlapávat stezičky a
zkratky v cenné krkonošské přírodě. Proto mají informační panely,
odpočinková místa i dětská hřiště
s ekologickou tematikou ryze
osvětový charakter. Ceníme si
toho, že lidé neničí, čeho si váží.
Kamenní “mužíci“ do
Krkonoš nepatří
V nejvyšších partiích Krkonoš se
objevují „mužíci“ pyramidy postavené z volně ležících kamenů.
Turisté, dávající prostor tvůrčí aktivitě, si neuvědomují, že na hřebenech Krkonoš nevratně poškozují
povrchové
geomorfologické tvary. Taková místa
nalezneme například v západních
Krkonoších
na
Vysokém kole,
ve
východních Krkonoších na Luční a
Studniční hoře.
Návštěvní řád
Správy
KRNAP
sem
zakazuje
vstup. Poškozovány jsou
lokality východně od Sněžky na
Obřím hřebenu. Neukáznění návštěvníci tu vybudovali několik stovek „mohyl“. Na mnohé spotřebovali velké množství ležících kamenů. Jejich přemísťováním dochází
k nevratnému poškození nebo
úplnému zničení části strukturních
půd, které tisíce let formoval mráz
a led. V dnešní době umíme vypěstovat či přesadit většinu květin, ale
přírodní jevy „uměle“ neudělá ani
ten největší odborník. RNDr. Milena Kociánová, odborná pracovnice
Správy KRNAP, uvedla: „Mrazové
půdy jsou dokladem tundrových
až mrazivých pouštních podmínek
ve střední Evropě z dob ledových.
Odborníci jejich stáří odhadují na
desítky až stovky tisíc let. Z mezinárodního pohledu je jejich hodnota obrovská. V zahraničí se nejbližší podobné lokality nacházejí
ve Skandinávii a ve Skotsku. Právě
ve srovnání s nimi jsou Krkonoše
nejjižnější, izolovanou, takřka reliktní oblastí jejich výskytu. Na území našeho státu najdeme podobné
lokality pouze v Jeseníkách.“ S kamennými pyramidami se setkáme
v zemích, kde neexistuje značení
cest. V Česku postrádají smysl. Díky
Klubu českých turistů je tu nejkvalitnější a nejpropracovanější systém
turistického značení na světě. Když
v Krkonoších potkáte nebo uvidíte
někoho, kdo kamenné mužíky
staví, prosíme, poučte ho nebo mu
věnujte tento článek.
Vysoké kolo
1506
Malý Šišák
1440
Strana 5
Sněžka
1602
Pomezní Boudy
Harrachov
Vydejte se po hřebenech... „Cestou přátelství“
Bezmála osmadvacet kilometrů
měří hřebenová cesta, která vznikla v letech 1881 – 1886. Turistická
trasa byla ve druhé polovině
dvacátého století, po podepsání
pohraniční turistické konvence,
pojmenována „Cestou československo – polského přátelství“. Překračování státní hranice je možné
pouze v místech, která k tomu
jsou určena.
pramen Labe s boudou Pod Violíkem na polské straně.
živočichů, ale i tam najdeme například střevlíky
• Sněžné jámy (Velká 1240 m n.m.
a Malá 1175 m n.m., horní okraje
jam 1490 m n.m.)
Vydejte se s námi na středně náročnou trasu, která za jasného
počasí nabízí široké panoramatické výhledy jak do Čech tak do
Polska.
Nezapomeňte si vzít občanský
průkaz nebo cestovní pas.
• Harrachov (686 m n. m.)
Jeho součástí jsou osady Nový
Svět, Rýžoviště, Janov a Mýtiny.
Od počátků turistiky patří mezi
významná střediska. Byl založen
v 17. století, dostal jméno po
hraběti Ferdinandu Bonaventurovi z Harrachu, který roku 1701
zakoupil jilemnické panství. Vznik
Harrachova, stejně jako osídlení na Ryzím potoce, souvisí se
vznikem sklárny na Novém Světě
v roce 1712. Dnes je sklárna spolu
s pivovarem zajímavým harrachovským turistickým cílem.
• Mumlavský vodopád
Je nejvodnatějším krkonošským
vodopádem s výškou osmi metrů.
Na jeho úpatí jsou v žule vymleté
obří hrnce, prohlubně vzniklé
erozí vody. Představují jeden z
nejcennějších objektů neživé přírody Krkonoš.
•Vosecká bouda (1250 m n. m.)
byla postavena po ukončení
hraničních sporů mezi domácí
a slezskou šlechtou před rokem
1743. Zvyšující se turistický ruch
a snahy hraběte Harracha rozšířit
zákaz pastvy v lese i na území nad
jeho horní hranicí vedl v roce 1896
ke stržení staré chatrné boudy a
vybudování nového stavení určeného pro ubytování hostů. Nynější
podobu objektu přinesla další přístavba až po druhé světové válce.
• Tvarožník (1320 m n. m.)
je osamocená skalka několikametrového tvaru „viklanu“. Patří do rodiny žulových skalních
výchozů. Nedaleko Tvarožníku
směrem k Jínonoši je další skalka stejného původu se jménem
Svinské kameny. Nejen v těchto
místech můžeme pozorovat hejna
tažných ptáků.
• Violík (1472 m n. m.)
je nejvyšší dvacetimetrový skalní
výchoz v Krkonoších. Jeho vznik
daleko víc než u jiných podobných
útvarů ovlivnilo mrazové zvětrávání. Rozvíjející se obchodní kontakty mezi obyvatelstvem na obou
stranách Krkonoš si vynutily vznik
obchodních stezek. Mezi nejstarší
patří Česká stezka, v jejíž trase
vedou i současné turistické cesty.
Jedna z nich spojuje mj.
jsou velkolepým dílem přírodních
sil. Hloubka karu je v případě
Velké Sněžné jámy 250 metrů.
Sněžná jezírka hluboká jeden
a půl metru vznikla při odtávání
ustupujícího ledovce a jsou hrazena morénovými valy. Vítr v karech
neshromažďuje jenom sníh, ale i
úrodnou zeminu, semena rostlin,
která přináší i z velkých vzdáleností. Proto můžeme v jamách
najít severské, vysokohorské, ale
i teplomilné rostliny. Sněžné jámy
jsou domovem několika endemitů
(vyskytují se pouze tam a nikde
jinde na Zemi). Charakteristická
silueta nad jámami, která připomíná krakovský královský zámek,
přinesla boudě u Sněžných jam
jméno Wawel.
a mandelinku lišejníkovou. Hmyz
je pak potravou pro lindušku
horskou, rehka domácího, ale
i pro rorýse obecného.
• Petrova bouda (1288 m n. m.)
Na místě letní boudy bylo okolo
roku 1811 zakladatelem Janem
Pittermannem zřízeno horské
stavení sloužící budnímu hospodaření. Proslavily ho jízdy na
rohačkách do Špindlerova Mlýna
a Jagniatkowa. V roce 1880 tam J.
Pittermann podnikl první pokusy
o zvládnutí jízdy na lyžích. V letech 1886-87 v sousedství staré
Petrovky vyrostla dvoupatrová
budova s balkonem a terasou.
a porosty borůvky.
• Špindlerova bouda (1215 m n. m.)
Nejstarší bouda pod slezským
sedlem byla založena roku 1784.
Častokrát se ve své minulosti
potýkala s požáry, naposled v lednu 2005. V 19. století v ní byla
dočasně umístěna jednotřídní
škola. V roce 1914 byla povolena
stavba horské silnice ze Špindlerova Mlýna a tím vzniklo rychlé
spojení s centrem oblasti. Dne
24. září 1938 byla silnice obsazena při henleinovském puči.
Po mnichovském diktátu přešel
Špindlerovským sedlem do Čech
pluk horských myslivců a obsadil
Špindlerův Mlýn. Stejnou cestou
přišla 9. a 10. května 1945 do
Krkonoš část vojsk Rudé armády.
V roce 2004 tam byl zřízen pěší a
cykloturistický hraniční přechod
do Polska.
• Malý Šišák (1440 m n.m.)
Asymetrický žulový vrchol je součástí pohraničního hřbetu. Jeho
svahy jsou pokryty mocnými kamennými moři zčásti zarostlými
klečí. Některé keře mohou mít
stáří přes 200 let. Je však těžké
stanovit stáří celého keře, protože
ležící větve postupně zakořeňují
a prorůstají do okolí. Společnost
keřům kosodřeviny dělá borůvčí,
nebo například podbělice alpská,
jestřábníky, hořec tolitovitý a koniklec bílý.
• Velký rybník
(Wielki Staw 1225 m n. m.,
6,5 hektaru a 23 metrů hloubky)
Největší krkonošské jezero ledovcového původu. Jeho dno je tvořeno sutí, místy je i písčité.
• Luční bouda
má mimořádné postavení v historii pohoří. Neleží přímo na trase
„Cesty česko - polského přátelství“, ale jde patrně o první obydlí
na samém hřebenu Krkonoš.
Vznik Luční boudy je datován k
roku 1623. Byla zřízena při staré
obchodní stezce spojující Čechy
se Slezskem. Její význam dokládá
častá obnova po mnoha ničivých
požárech či sněhových kalamitách.
O prioritu ji nepřipravil ani říjnový
požár ve dnech mobilizace v roce
1938. Dnes je Luční bouda v soukromých rukách.
• Jihozápadní úpatí Sněžky
Z kamenné vyhlídky prohlédneme
široké panorama, úpatí Sněžky
a Obřího dolu. Do údolí Obřího
dolu strmě spadající svahy největšího krkonošského karu – Úpské
jámy. Na trvale lavinových drahách rostou vzácné druhy rostlin
a dřevin. Nad porosty kosodřeviny
ve východním svahu Studniční
hory je louka, barevně odlišná od
okolního terénu. Jmenuje se Krakonošova zahrádka. Nepřeberná
řada rostlinných druhů ji řadí mezi
nejbohatší naleziště krkonošské
flóry.
• Vrchol Sněžky (1602 m n. m.)
Nejvyšší česká hora má na Krkonoše neobvykle špičatý tvar. Vytvořily ho ledovce svírající horu ze
tří stran a zpětná říční eroze. Přes
extrémní klimatické podmínky tu
žije řada unikátních organismů.
• Obří hřeben
Spojuje Sněžku a Svorovou horu.
Rozmezí
smrkových
porostů
a kosodřeviny v této nadmořské
výšce nazýváme alpínskou hranicí
lesa. Zatímco v údolích dosahují
smrky až pětatřicetimetrové výšky, v okolí alpínské hranice lesa
jen pět až sedm metrů. Důvodem
jsou extrémně náročné klimatické
podmínky.
• Vysoké kolo (1506 m n. m.)
Suťové terasy na tomto hraničním
vrcholu upoutají na první pohled.
Tvoří tři až pět dobře vyvinutých
plošin, v Krkonoších velmi typických. Terasy vznikly ve studeném
podnebí doby ledové postupným
zvětráváním skalních svahů. Nadmořská výška i charakter vegetace
řadí Vysoké Kolo mezi vrcholy
alpínského stupně. Roste tu vřes,
plazivé formy smrku, vranec jedlový. Extrémní klimatické podmínky
vyhovují životu různých druhů
hmyzu.
• Dívčí (1414 m n. m.) a Mužské
kameny (1416 m n. m.)
Dívčí kameny jsou skupiny skal na
pohraničním hřebenu. Byly prý nazvány na památku smrti pastýřky,
která zahynula nedaleko na Dívčí
louce. Do povrchu první skupiny
skal jsou vyhloubeny okrouhlé
mísy o průměru několika decimetrů. Jejich vznik není zcela jasný.
Přes 50 m dlouhá a 12 m vysoká
skalní kulisa Mužských kamenů
vznikla podobně jako kameny
Dívčí díky erozi. Jejich název je
zřejmě výrazem citů starých horalů pro symetrii. Dívčí kameny
nalézají svůj logický protějšek.
Drsné klima omezuje počet žijících
odpovídá například švýcarskému
Silser-See, ležícímu zhruba o 600
metrů výše.
• Svorová hora (1410 m n. m.)
Kryjí ji klečové porosty, na nichž
šišky zrají až dva roky. Můžeme
pozorovat lindušku luční, ale
i skřivana polního, stejně jako na
mnoha dalších místech Krkonoš.
• Soví sedlo (1164 m n. m.)
Nachází se mezi masivy Svorové
hory a Tabule. Jsou tam zastoupeni ptáci typičtí pro vyšší polohy Krkonoš. V lesích hýl obecný a rudý,
ze savců rejsek horský, hraboš
mokřadní a podzemní.
• Čihadla (1217 m n. m.)
Nejnižší místo Slezského hřebenu.
Na podmáčených plochách se místy
vytvořila malá rašeliniště. Velká
vichřice v roce 1966 na české
straně Krkonoš polámala 420
hektarů smrkového lesa. Na lesní
porosty dlouhodobě negativně
působil imisní spad. Na holinách
se rozšířila třtina chloupkatá
• Malý rybník (Maly Staw 1183
m n. m., 2,9 hektaru, 6,5 metrů
hloubky)
Spolu s Velkou Sněžnou jámou
jsou kotle nad Velkým a Malým
rybníkem nejdokonalejšími karovými formami v polských Krkonoších. Voda obou rybníků je jantarově zbarvena a fyzikálními
vlastnostmi připomíná alpská jezera zaledněná 190 dnů v roce. To
• Pomezní Boudy (1041 m n. m.)
Základy osídlení obce Malá Úpa,
v jejíž nejsevernější části se Pomezní boudy nacházejí, položili ve
druhé polovině 16. století dřevaři.
Rozmach turistiky je znát od konce 18. století. Od roku 1817 byly
z Pomezních bud pořádány jízdy
na rohačkách, které měly cíl v Kowarech na slezské straně hor.
Strana 6
Krkonoše od
Panoramatické
výhledy
z Benecka
Pivní slavnosti ve Vrchlabí
Populární kulturně společenskou
akci od roku 1998 připravuje Občanské sdružení Krkonošské pivní
slavnosti Vrchlabí. Ze skromných
začátků vyrostla akce, na kterou se
dnes těší tisíce milovníků piva, dobrého jídla a skvělé zábavy. Na pivní
slavnosti ve Vrchlabí přijíždějí také
stovky zahraničních návštěvníků.
Od 9 hodin kulturní program zaha-
juje vládce hor Krakonoš. Na pódiu
se vystřídají různé hudební a pěvecké žánry od dechovky, folkloru,
přes country music a rock-and-roll,
po současnou pop-music. Vrchlabské náměstí se ten den a podstatnou část noci mění na jednu obrovskou pivnici, kde ochutnáte mok
z osmi až deseti českých pivovarů.
Při jejich výběru je kladen důraz na
prezentaci menších regionálních
výrobců piva. Mezi tradiční účastníky patří: „Primátor“ z Náchodu,
„Opat“ Broumov, pivovary Svijany
a Nová Paka, „Bernard“ z Humpolce, „Rychtář“ z Hlinska. Nechybí
trutnovský „Krakonoš“. Nestává se
často, aby „pivař“ na jednom místě
ochutnal produkty tolika pivovarů.
Pořadatelé chytře využili příležitost
k vyhlášení tzv. „Pivního referenda“. Každý návštěvník se vstupenkou dostává hlasovací lístek, který
odevzdá do schránky u výčepu
vybraného pivovaru. Ve večerních
hodinách jsou pak výsledky referenda vyhlášeny. Vítězný produkt
a jeho výrobce obdrží diplom a
sošku vládce krkonošských hor.
V průběhu dne je v řadě stánků pa-
Navštivte novostavbu kaple svatého Huberta v malebném koutě
u Jindrovy skály v obci Benecko.
Postavena byla v roce 2005 náhradou za zvoničku,
zbouranou
v 80. letech 20
století. Má
eliptický tvar,
s konvexně
vykrojeným
vstupním
průčelím, ve
štítu nad
vchodem je reliéf s obecním
znakem vytesaným do
hořického
pískovce.
Na střeše kryté
měděným
plechem je
vztyčena
zvonička s cibulovou
věžičkou a
křížkem
na vrcholu.
Celková
výška stavby
je 12
metrů.
matováno nejen na dostatek jídla
od pečeného selete, přes opékané
klobásy až po čerstvé borůvkové
koláče. Pro diváky jsou připraveny
soutěže v kutálení pivních sudů a
nebo pití piva na čas. Víte jaký je
dosavadní rekord? Nejlepší muž
zvládl tzv. „tuplák“ za 11,6 sekundy, nejlepší žena zvládla půllitr piva
za 15,6 vteřiny.
Devátý
ročník
„Krkonošských
pivních slavností“ se letos koná
v sobotu 12. 8. 2006 na náměstí T.
G. Masaryka ve Vrchlabí. Nenechte
si tuto událost ujít. Už nyní jste srdečně zváni.
Pořadatel: Občanské sdružení „Krkonošské pivní slavnosti“ Vrchlabí.
Bližší informace:
i www.kpivnislavnosti.cz
Jedinné vítězství Rakouska v
bitvě u Trutnova 1866
V létě 27. června 1866 nastupuje
pruská armáda do pohraničních
průsmyků na Trutnovsku a Náchodsku. Pokračuje do vnitrozemí. U
Trutnova ji má zastavit 10. armádní
sbor vedený podmaršálkem Ludvíkem Gablenzem. Ještě v týž den
dochází ke krvavé bitvě, která se
toho roku stává jedním z dílčích
střetnutí prusko-rakouské války.
Měla rozhodnout spor mezi oběma
velmocemi: kdo sjednotí a ovládne
rozdrobené Německo.
Dne 3. července 1866 dochází k rozhodujícímu střetnutí. V jedné z největších bitev 19. století u Hradce
Králové vítězí pruské zbraně. Válka
je rozhodnuta. Později se ukázalo,
že bitva o Trutnov byla jedinou
tohoto válečného konfliktu, kdy
Rakousko porazilo Prusko.
U příležitosti 135. výročí bitvy u
Trutnova byla v červnu 2001 slavnostně otevřena naučná stezka
„Den bitvy u Trutnova 27. 6. 1866“.
V letní sezóně provoz zajišťují
členové Klubu vojenské historie
Trutnov. Od úvodní orientační tabule na Krakonošově náměstí se
za čtvrthodinku chůze dostanete
na výšinu Šibeník. Zde se vypíná
památník 10. armádního sboru
Dobří obři v Hostinném
Na městském znaku Hostinného
jsou vyobrazeni dva obři. Přiblížíme
vám jednu z pověstí o jejich původu. V místech, kde bylo založeno
město Hostinné, žili před dávnými
časy lidé nápadní ohromnou postavou. Ostatně dominantní sochy
dvou obrů byly na věčnou paměť
potomkům postaveny i na městské
radnici.
V kraji okolo Hostinného se dnes
rozprostírá několik vesnic. Před dávnými časy jej již pokrývaly mohutné
a husté lesy. Žila v nich divoká zvěř,
vlci, medvědi, rysi a lišky. Všechna ta
havěť v celém kraji vyvolávala nejistotu a nepokoj, poutníkům byla
stejně nebezpečná jako lapkové a
loupežníci. Když byli pocestní ušetřeni jednoho zla, hrozilo jim druhé.
Snadno mohli zabloudit v hlubokých hvozdech a zemřít hladem i
vysílením. To se také často stávalo.
Aby učinili přítrž vší nejistotě, zvolili
měšťané z Hostinného ze svých řad
dva silné a nebojácné muže ohromných postav pekaře a řezníka. Požádali je, aby
procházeli krajem
a pomáhali
každému, kdo
bude jejich
pomoc potře
bovat.
Poslušní
příkazů rady
starších
města,
známější jako Gablenzova mohyla.
Během víkendových dní slouží u
mohyly a Janské kaple průvodci z
řad členů Klubu vojenské historie.
Prohlídky interiérů obou objektů,
ukázky historických zbraní a uniforem, ve srubu u Gablenzova památníku
prodej
propagačních
materiálů, upomínkových předmětů a drobného občerstvení.
V pracovních dnech kromě pondělí
o letních prázdninách jsou průvodci
pouze u památníku, na požádání
zachránili mnoholidí před neštěstím. Vyznamenali se odvážnými a
hrdinskými činy. Na jejich počest
vděční měšťané postavili na hostinskou radniční věž téměř pětimetrové sochy obou ochránců.
Ti dodnes střeží pořádek nejenom
na náměstí a v jeho okolí, ale i vrcholnou událost kulturního života
města - tradiční lidovou slavnost
„PORCIUNKULE“, spjatou se životem františkánů v Hostinném. Koná
se každou první sobotu a neděli
v srpnu od roku 1684.
Při letošním 322. ročníku ve dnech
4. – 6. 8. 2006 se můžete těšit na
bohatý kulturní program, jarmark,
pouťové atrakce a především na
půlnoční sobotní rozhovor obrů.
Ožívají a promlouvají k lidem. Následuje velkolepý ohňostroj doprovázený hudbou. Pořadatel: městské
informační centrum, Náměstí č.p.
70, Hostinné.
( 420 499 404 476
* [email protected]
i www.hostinne.cz
však návštěvníky doprovodí ke kapli a umožní její prohlídku.
• květen, červen, září:
soboty a neděle 13 - 18 hodin
• červenec, srpen:
úterý až neděle 13 - 18 hodin
Průvodce je k dispozici v uvedených termínech v ostatních dnech
po předchozí domluvě
( 605 787 892
Kaple je zasvěcena sv. Hubertovi,
patronovi lovců a lesníků, s oltářním obrazem Miloše Gerstnera.
Ústředním motivem je hubertský
jelen s křížem mezi parohy, který
se poprvé vyskytl na listině s beneckou pečetí z roku 1842. Každoročně, poslední víkend v červenci,
je pořádána slavnost na počest sv.
Huberta.
Kudy k ní? Projděte se po vycházkové trase od centrálního parkoviště směrem na Horní Štěpanice,
nebo směřujte své kroky podle
zvuku zvonu. Uslyšíte ho každý den
ráno v 7 hodin a večer ve 20 hodin.
Od kaple je nádherný pohled na
Kotel a horní část Benecka.
Strana 7
jara do podzimu
Naučná stezka „VIA PIETTE“
V červnu loňského roku byla dokončena
vycházková trasa vybavená naučnými
tabulemi v okolí Svobody nad Úpou a
Janských Lázní. Pojmenována je po bývalém osvíceném občanu Prosper Piette
de Rivage – nazývaném „otec Krkonoš“,
zanechavším po sobě tolik práce, že ji
ani osmdesát uplynulých let nezahladilo.
Vycházková trasa vás zavede ke kulturním památkám i do divočiny okolo
Černohorského potoka. Překvapivě pestrý
a zajímavý je úsek od Piettova pomníku
k Modrokamenné boudě. Cestou minete
pomník německého romantického básníka
Theodora Körnera, jedno z největších mravenišť v Krkonoších, sbírku hlavních deseti
hornin Krkonoš, velký vápencový lom a
zbytky dolu, kde se ve středověku těžilo
zlato a jiné kovy. Při pěkném počasí projedete trasu v pohodě i na horském kole.
Prosper Piette de Rivage (1846 - 1928) byl
synem zakladatele papírny ve Svobodě
nad Úpou. Vzdělanec a humanista, ale
také úspěšný výzkumník a podnikatel,
pokračovatel rodových tradic výrobců
papíru v Krkonoších. Označení „Otec Krkonoš“ si opravdu zasloužil. Jako nezištný
a všestranný spoluzakladatel i dlouholetý
pokladník „Krkonošského spolku“ patřil
k významným osobnostem své doby. Podporoval a propagoval rozvoj turistického
ruchu v Krkonoších. Bez jeho pomoci by
nevycházel např. spolkový časopis „Krkonoše slovem a obrazem“ a řada tehdejších
turistických map.
Genius loci - vzkříšení
Žalý, Žalý... přepěkný
jsi v dáli...
Kamenná rozhledna se tyčí více
než sto let na vrcholu hory Žalý.
V zimě se k populární vyhlídce
nejpohodlněji dostanete sedačkovou lanovkou z lyžařského areálu
v Herlíkovicích u Vrchlabí. V létě
nedlouhou turistickou cestou
z Benecka.
U zrodu rozhledny na Žalém stál
německý
klub
turistů. Na 1019
metrů vysokém krkonošském vrcholu
nejdříve postavili
dřevěnou vyhlídku,
kterou v roce 1889
nahradila ocelová
konstrukce.
V roce 1892 dal
hrabě Jan Harrach rozhledně
dnešní kamennou podobu.
Osmnáct metrů vysoká stavba nabízí jeden z nejkrásnějších panoramatických rozhledů v Krkonoších.
Při jasném počasí ze Žalého uvidíte
Kotel, mohylu Hanče a Vrbaty na
Zlatém návrší, Medvědín,
Černou horu i Sněžku.
Výhled do vnitrozemí
nabízí siluety Ještědu,
Bezdězu, Ralska,
Trosek i Zvičiny.
Rozhledna je otevřena každý den
od 10 do 16 hodin.
Vyhlídkový
ochoz
zůstává uzavřen jen
při velmi špatných
povětrnostních podmínkách.
Dospělí
zaplatí 10 korun,
děti od 5 do 12 let
polovic. Vstupenku
zakoupíte přímo v
rozhledně nebo v
protějším bufetu.
Rozhledy po
Krkonoších
Stráž (782 m n. m)
u Rokytnice nad
Jizerou, Strážník
(610 m n. m)
nad Peřimovem,
Štěpánka (958 m
n. m) na vrchu
Hvězda na rozhranní Krkonoš a
Jizerských hor u
obce Příchovice,
Černá hora u
Janských Lázní
(1299 m n. m.).
Důl Kovárna
pod Sněžkou
Třetí
návštěvní
sezónu
je
zpřístupněn bývalý důl Kovárna v
Obřím dole v Peci pod Sněžkou.
Turisté, kteří se vypraví do podzemí,
nachodí ve zpřístupněných štolách
přibližně čtvrt kilometru. Na trasu
se vydávají v zapůjčených pláštích,
s přílbami a čelovými lampami. Na
hodinové cestě podzemím Sněžky
doprovázejí průvodci z České
speleologické společnosti Albeřice,
kteří důl šestnáct let prozkoumávali
a připravovali pro otevření.
Prohlídková trasa umožní ukázku
starého způsobu dobývání rud s
pomocí ohně nebo speciálního
lešení pro dobývání rudy ze
stropu i model středověkého
rumpálu pro dopravu vytěženého
materiálu. Vstupenky do podzemí
si předem objednejte a zakupte v
Informačním centru Veselý výlet
v Peci pod Sněžkou. V podzemí
můžete fotografovat.
Kapličky, boží muka a kostelíky
v Krkonoších pozvolna získávají
„nový plášť“. Řadu let zanedbávané historické památky opět postupně přinášejí radost a
poznání svému
okolí. Aby se
nezájmem
zašlapaná minulost našich
kořenů znovu
stala
poselstvím dalších
generací, o to
se stará Občanské
sdružení
Zdravé
Krkonoše. Jiří
Daněk
doplňuje: „Nejprve
vytipujeme
komu kaplička, boží muka
nebo
kostelíček s pozemkem patří a zda
rekonstrukce bude vůbec možná.
Pak v kronikách, archívech musíme prostudovat řadu historických
záznamů, hovořit s pamětníky,
získat a porovnat dobové pohlednice i fotografie. Vlastně vypátrat,
jak památka původně vypadala.
Vypracování projektu je radostnou
událostí, rozpočet obnovy už méně.
Nejdůležitější a nejsložitější je získat finanční prostředky. Připravujeme grantové projekty, oslovujeme
a spolupracujeme
se
soukromými
osobami, firmami,
institucemi, obecními a městskými
úřady,
Správou
Krkonošského
národního parku.
Na řadu přicházejí
skupinky nadšenců, kteří se s chutí
pouštějí do práce:
architekti, restaurátoři,
kameníci,
řezbáři a řemeslníci, kteří mají
s opravami drobných památek i
historických staveb
velké zkušenosti. Snaží se skloubit
staré osvědčené postupy s novými
technologiemi.“
Odměnou všem jsou obnovené
památky a u nich odpočinková
místa s mnohdy krásnými výhledy
do kraje.
Hudební Paseky nad Jizerou
Původní lidová architektura je do
značné míry určujícím neopakovatelným charakterem obce.
Nejvíce jsou zastoupeny lidové
typy staveb - roubené přízemní chalupy tzv. vysockého
typu. Mnohé z nich jsou zapsány v seznamu kulturních
památek. Nejcennější je
stará škola z 18. století. Je
velkým roubeným stavením s rázovitým výměnkářským přístavkem. Vyučovali
v ní kantor Josef Šimůnek a
pomocník Věnceslav Metelka, oba národní buditelé,
kteří se zasloužili o kulturní rozkvět Pasek.
Škola stojí v krásné
přírodní lokalitě,
v blízkém sousedství dalších
památkově chráněných chalup.
Kulturní život v Pasekách na Jizerou
se začal rychle rozvíjet.
V roce 1789 byl postaven kostel,
od roku 1791 pravidelné školní
vyučování. Učitel Josef Šimůnek společně s Věnceslavem
Metelkou hráli na kůru i na
koncertech skladby vídeňských
i českých klasiků. Svědčí o tom
jejich bohatý notový archív.
Stará tradice se dochovala
do dnešních dnů. Zasloužil se o to Svatováclavský
sbor, zajímavé pěvecké
těleso České republiky
a pořadatel tradičních
„Paseckých hudebních slavností“.
Jejich
historie
začíná v roce
1990. Podobu
slavností pomáhal, společně s hudebníky, vytvářet
Ivan Medek,
publicista
a
bývalý
kancléř
někdejšího prezidenta Václava Havla. V roce 1991 navštívili
slavnosti dirigenti Václav Neumann
a Jiří Bělohlávek. Pravidelně zde
účinkují přední čeští sólisté a orchestrální hráči, zpěváci Jana Jonášová, Virginie Walterová, Zdena
Kloubová-Puklická, Ivan Kusnjer a
další. Základem stálého orchestru
Akademie sv. Václava jsou hudebníci z České filharmonie, Českého
komorního orchestru, Vlachova
kvarteta a jejich přátelé. Pasecké
hudební slavnosti každoročně v
první polovině srpna pořádané
Svatováclavským sborem trvají tři
dny. Na závěrečné slavnostní mši
svaté znějí některé z velkých děl
duchovní hudby.
Letošní „Pasecké hudební slavnosti“
se uskuteční 11. – 13. 8. 2006.
i www.svatovaclavskysbor.wz.cz
Adresa sboru:
512 47 Paseky nad Jizerou 110,
Czech Republic
( +420 481 52 37 38
* [email protected]
Strana 8
KRKONOŠE ZE
Péčí svazku měst a obcí se rozvíjí projekt, který chce ukázat cykloturistům méně známé trasy v podhůří i mimo
jádrové území národního parku. Vzhledem k tomu, že v letní sezóně 2006 došlo k dalšímu rozvoji Krkonošských
cyklobusů, otvírají se nečekané možnosti, jak si užít turistiky na kole.
Krkonoše těsně sousedí s Jizerskými horami a Českým rájem, které se vyznačují mírnějším převýšením a mnoha
vhodnými komunikacemi pro cykloturisty. Doporučujeme využít nabídky nejdelší linky Krkonošských cyklobusů,
která zajíždí až k vlakovému nádraží v Kořenově. Tato obec se zasloužila o vyznačení mnoha cyklotras pomocí
pásového značení podle metodiky Klubu českých turistů. Na rozdíl od silničního značení (známé žluté tabulky
se symbolem kola a číslem) se toto velmi podobá tradičnímu značení pěších tras. Je pouze větší (14 x 14 cm) a
okrajové pruhy jsou žluté. Uprostřed je pruh barevný (červený, modrý, zelený nebo bílý) a směrovky jsou podobné
jako na trasách pěších. Liší se barvou (jsou žluté) a nadpisem (CYKLOTRASY KČT). Nové značení podle metodiky
KČT i další vybavení cyklotras vzniklo dále nově v Podkrkonoší. Následující popisované trasy a okruhy zvou
právě na tyto cyklotrasy, které nabízejí nové méně známé kouty. Zatím nejsou tolik objevené a přitom nabízejí
krásné pohledy na hory, velké množství zajímavostí a v neposlední řadě i příznivé ceny. Připomínáme, že Správa
Krkonošského národního parku v roce 2005 opatřila svoje trasy novými žlutými směrovkami. Žacléřsko má svoje
specifické značení - barevné puntíky ve žlutých čtverečkách.
Doporučujeme
Schématickou mapu naleznete na str. 10 – 11.
Na výlet se však ještě vybavte podrobnou cykloturistickou mapou.
1
Z Krkonoš do Jizerek
(1, 1a, 1b)
Trasy vedou většinou po silnici,
zpevněných a asfaltových komunikacích. Náročnější je krátký úsek
Jizerka – Orle na variantě 1b, kde
v okolí nového turistického hraničního přechodu je cesta ve špatném
stavu a za mokra je v tomto úseku
lépe sesednout z kola. Varianta 1a
je dlouhá asi 17 km. Táhlé stoupání po silnici po cyklotrase č. 22 a
dlouhý sjezd po kvalitní zpevněné
cestě, kde je zelená cyklotrasa.
Varianta 1b při ukončení v Kořenově u nádraží měří asi 28 km
a při ukončení v Harrachově na
autobusovém nádraží asi 30 km.
Je náročnější na převýšení i terén
a obsahuje již zmíněný náročnější
úsek v okolí nového hraničního
přechodu Orle.
Od nádraží v Kořenově vyjedete
po silnici, kde vede hlavní cyklotrasa č. 22 do Polubného. Odkud
budete stále po silnici i cyklotrase č.
22 stoupat na parkoviště na Jizerce
– Mořině, kam mohou také motorová vozidla. Varianta 1a z parkoviště u rozcestníku odbočuje vpravo a po zelené cyklotrase pokračuje sjezdem do údolí Jizery až do
Martinského údolí. Zpět k nádraží
v Kořenově dorazíte po modré
cyklotrase a posléze po silnici, kde
se opět setkáte s cyklotrasou č. 22.
Varianta 1 b pokračuje z parkoviště Jizerka – Mořina dále po
cyklotrase č. 22. Po asfaltové
silničce sjedete do středu osady Jizerka. Zde odbočíte vpravo na žlutou pěší značku, pojedete kolem muzea a potom
sjedete po panelové cestě
k novému hraničnímu
přechodu, k mostu
přes Jizeru. Úsek je
náročný, jedná se
o prudké klesání
a v závěru o neupravenou cestu. Doporučujeme sesednout z kola. Za
hraničním přechodem se dáte
po polském značení do osady
Orle. Odtud vyjedete směr
Jakuszyce po mezinárodní
cyklotrase ER-2. Z té odbočíte
vlevo na křižovatce pod vrcholem Dzial Izerski a podél, zatím stále nefunkční železniční
trati, dojedete na turistický
hraniční přechod Polana Jakuszycka – Mýtiny. Za přechodem vás na zelenou cyklotrasu
dovede zelená pěší značka. Za
podjezdem pod tratí se musíte
rozhodnout, zda se po zelené cyklotrase dáte vlevo a výlet ukončíte
v Harrachově, nebo se dáte vpravo
a kolem harrachovského nádraží
pojedete prudkým sjezdem po
zelené cyklotrase do Martinského
údolí. Odtud vás modrá cyklotrasa
a později cyklotrasa č. 22 dovede
do výchozího místa před nádraží
v Kořenově.
2
Na kole kolem Štěpánky
(2, 2a, 2b)
Vyznačením hlavní cyklotrasy č. 22
a pásových značek v okolí Kořenova i s využitím cyklotras KRNAP
vznikly četné možnosti cykloturistiky kolem nejznámější rozhledny
západních Krkonoš – Štěpánky.
Varianta 2a měří asi 24 km a je
vhodná pro treková kola. Jediný
problematický úsek je sjezd, který
je veden po lesní cestě s náročným
povrchem, je mezi Kořenovem –
Tesařovým a nádražím v Kořenově
kolem Zvoničky a Lesní chaty. Ten
je možné vyloučit použitím málo
frekventované silnice z Kořenova
– Tesařovem do Polubného a zpět
k nádraží Kořenov dojet po cyklotrase č. 22. Na variantě 2b, která
je dlouhá asi 22 km, je ještě o něco
náročnější úsek od hospůdky Na
Perlíčku na Hvězdu, kde je červená
cyklotrasa vedena po polní a lesní
cestě.
Trasu začněte u kořenovského
nádraží a vydejte se po cyklotrase
č. 22 směr Jilemnice. Projedete
Dolním Kořenovem kolem závodu
Cutisin. Nedaleko křižovatky Na
Mýtě se k cyklotrase č. 22 přidá i
cyklotrasa KRNAP č. 3. Dále pojedete nádhernou cestou po
pravém břehu Jizery, které
se říká Planýrka. Dorazíte do
Pasek nad Jizerou. I když vás
prostřednictvím cyklotrasa
KRNAP č. 3 vede prudce
vzhůru ke kostelu, my
vám
doporučujeme
pokračovat dále po
cyklotrase č. 22 až
ke staré škole a na
silnici. Zde odbočíte vpravo a krátký
úsek pojedete po
cyklotrase č. 4170. Na
příští křižovatce se dáte
opět vpravo a přejedete na modře značenou
cyklotrasu. Vyjedete poměrně pohodlně kolem
dolní stanice paseckých
vleků do středu Pasek
nad Jizerou, kde si určitě
prohlédnete
Památník
zapadlých vlastenců a neopomenete se občerstvit.
Dále vás povede modrá cyklotrasa v souběhu s cyklotrasou
KRNAP č. 3 a budete po asfaltové
silničce stoupat mezi krkonošskými
chalupami k chatě Bosna. U Bosny
nezapomeňte sesednout z kola a
pokochat se nádherným výhledem
na západní Krkonoše a Podkrkonoší od nádrže, která slouží v zimě
umělému zasněžování sjezdovek.
Pro další úsek do Kořenova máte
dvě možnosti.
Při volbě trasy 2a se budete držet
dále modré cyklotrasy v souběhu
s cyklotrasou KRNAP č. 3. Pojedete lesem po jedné z nejkrásnějších
cest v této části hor, které se říká
Famberka. Pojedete lesem bez
velkého převýšení a cestou vás
překvapí nádherné průhledy na
Jablonec nad Jizerou nebo Dolní
Kořenov.
Při volbě varianty 2b odbočíte vlevo u Bosny a po asfaltce přejedete
k pravé krkonošské hospůdce Na
Perlíčku. Tam kromě příjemného
občerstvení najdete i rozcestník
s červenou cyklotrasou. Pro cestu
do Kořenova. zvolíte červenou
cyklotrasu, která vás povede kolem
Hutlerova kříže k chatě Hvězda.
Zde budete v bezprostřední blízkosti rozhledny Štěpánka, z které
se vám otevře nádherný pohled na
západní Krkonoše, Jizerské hory a
podhůří. Do Kořenova dorazíte
stále po červené značce. Oba naše
návrhy se sejdou v Kořenově - Tesařově před informačním centrem.
Zpět ke kořenovskému nádraží vás
bezpečně dovede modrá cyklotrasa
kolem chaty Zvonice a Lesní chaty,
která má terénní charakter nebo
můžete použít silnici do Polubného, kde narazíte na cyklotrasu č.
22, po které sjedete také k nádraží
Kořenov.
3
Na kole do Kraje
zapadlých vlastenců
(3a, 3b, 3)
Průjezd Krajem Zapadlých vlastenců je velice atraktivní pro milovníky muzeí a krkonošské historie.
Na trase je muzeum – památník
v Pasekách nad Jizerou, ve Vysokém, v Poniklé a v cíli Krkonošské
muzeum Správy Krnapu v Jilemnici. Navrhujeme dvě možnosti
začátků tras. Trasa 3a měří asi 41
km a začíná v Kořenově u nádraží. Využívá cyklotrasu č. 22. Pod
Pasekami nad Jizerou přechází na
cyklotrasu č. 4170 a po ní vede
většinou po silničkách do Vysokého nad Jizerou. Nové značení
umožňuje i alternativu 3b dlouhou
asi 36 km, která začíná na náměstí
v Rokytnici nad Jizerou. Nejprve
vystoupáte po cyklotrase č. 22 nad
město Zimní stranou. Nahoře přejedete na cyklotrasu č. 4174, po ní
přes Stráž sjedete do Jablonce nad
Jizerou a přes Tříč zase vyjedete do
Vysokého nad Jizerou. Z náměstí
budete pokračovat po cyklotrase
č. 4295. Po ní začnete sjíždět do
údolí Jizery. Trasa, ale ze silnice odbočuje vpravo a po náročnější lesní
cestě vede do osady Jilm. Stále po
cyklotrase č. 4295 sjedete k Jizeře,
přejedete hlavní silnici a obcí Poniklá, začnete opět stoupat. Za Jestřabím dorazíte na hlavní cyklotrasu č. 22, po které delším sjezdem
dojedete po silnici do Hrabačova a
po překročení křižovatky dorazíte
až do centra města Jilemnice.
4
Do Bozkovských jeskyní a
na Horní Pojizeří
(4, 4a, 4b)
Z Jilemnice doporučujeme cykloturistům vyjížďku po husté síti
značených cykloturistických tras na
Horním Pojizeří. Je to kraj krásných
dalekých rozhledů a hlubokých
údolí. Základní varianta okruhu č.
4 měří asi 65 km. Lze ho absolvovat
na trekovém kole. Počítejte s častým stoupáním i dlouhými sjezdy.
Navrhujeme i obměny základní
trasy. Pokud zvolíte z Jilemnice
k Peřimovskému mostu terénní
variantu 4a a dojedete okruh jako
základní č. 4 ujedete asi 61 km a
pokud zvolíte z Bozkova ještě variantu 4b, zkrátíte si trasu o 4 km.
Zvolit můžete variantu č. 4 na jilemnickém náměstí a vydat se po
cyklotrase č. 4171, z které odbočíte
vpravo v Mříčné na cyklotrasu č.
4173. Milovníci náročnějších terénů mohou zvolit variantu 4a,
použít pásově značenou zelenou
cyklotrasu, která začíná na rozcestí
U Labutě a vede kolem vyhlídky na
Kozinci. K Peřimovskému mostu
na cyklotrasu č. 4173 pojedete po
modré cyklotrase. Od Peřimovského mostu vede okruh č. 4 po cyklotrase č. 4173 přes Dolní Sytovou,
Roprachtice a Helkovice do Roztok
u Semil, kde obdivovatele technických památek zaujme přístupný
potoční mlýn. Z Roztok u Semil
vás cyklotrasa č. 4173 dovede před
Jesenný na křižovatku U Babety,
kde odbočíte vlevo na cyklotrasu
č. 4174 a dorazíte do Bozkova
k parkovišti. Slouží návštěvníkům
známých dolomitových jeskyní.
V Bozkově můžete navštívit i kostelní věž, která je přístupná jako
rozhledna. Z Bozkova můžete
zvolit trasu č. 4b a pokračovat
po cyklotrase č. 4174 přes Příkrý a
Benešov u Semil do Loukova, kde
pojedete kolem zajímavého Muzea
techniky až na křižovatku s cyklotrasou č. 4175 nad Valdicemi.
Jinak můžete jet základní okruh č.
4 a použít cyklotrasu č. 4174 jen do
Podbozkova, přejet na cyklotrasu
č. 4170 a kolem Sejkorské kapličky
přes Bítouchov za výhledů do údolí
Jizery dojet do Semil. Ze Semil
použijte cyklotrasu č. 4175, která
vás dovede přes Čikvásky, kde
rád maloval Vladimír Komárek,
také na křižovatku nad Valdice.
Odtud okruh č. 4 pokračujte po
cyklotrase č. 4175 přes Kundratice
na křižovatku s cyklotrasou č. 4171.
Po ní se dáte vlevo a za krásných
pohledů na panorama západních
Krkonoš dorazíte přes Mříčnou
zpět do Jilemnice. Doporučený
cykloturistický výlet lze krátit, když
využijete novou linku turistických
autobusů Jilemnice – Semily – Kozákov.
5
Jilemnickem
křížem krážem (5)
Cykloturistický okruh kolem Jilemnice, který jsme označili jako okruh
č. 5, měří asi 25 km. Začíná v Jilemnici na rozcestí U Labutě, kam vás
z náměstí dovede cyklotrasa č. 22
směr Rokytnice nad Jizerou. Začnete po zelené cyklotrase výjezdem
na Kozinec s výhledy na Krkonoše.
Po zelené dojedete k rozcestníku
pod Kozincem, kde přejedete na
modrou a mezi poli a lesem přes
Roztoky u Jilemnice a Martinice
dojedete do Horní Branné. Zde
přejdete na zelenou, která vede
kousek v souběhu s cyklotrasou č.
22, po které můžete dojet po silnici
do Jilemnice a okruh si zkrátit. Pokud okruh č. 5 budete absolvovat
celý, držte se zelené. Okruh obsahuje hodně nezpevněných úseků,
ale dá se projet i na trekovém
kole.
6
Za poklady evropského
geoparku Český ráj
(6)
Na podzim v roce 2005 byl založen
první evropský geopark v České republice pod názvem Český ráj. Pro
množství geologických zvláštností
bylo do území geoparku začleněno
i okolí Jilemnice a Nové Paky, kde
je známá Klenotnice drahých kamenů a zkamenělin. Navrhujeme
vám v trase č. 6 dlouhé necelých
20 km optimální spojení těchto
měst pro cykloturisty. Z Jilemnice
vyjedete po cyklotrase č. 4171
směr Lomnice nad Popelkou, po
které pojedete až na křižovatku u
Kruhu. Zde přejedete na cyklotrasu
č. 4175. Stále po silnici projedete
Kruhem, serpentinami u Karlova
s nádhernými výhledy na Krkonoše a přes Starou Paku dorazíte do
Nové Paky.
7
Po novém značení
neznámým podhůřím
(7, 7a, 7b, 7c)
Nové proznačení podhůří umožnilo propojení stávajících cyklotras,
Strana 9
SEDLA KOLA
které již byly vyznačeny v Horním
Pojizeří a na Podzvičinsku. Navrhujeme vám projížďku po málo známých koutech, kde najdete samotu, klid i sympatické ceny. Základní
trasa č. 7 je dlouhá asi 50 km, vede
stále po asfaltových komunikacích,
které však někde nejsou v ideálním
stavu.
Z Jilemnice vyjedete po
cyklotrase č. 4171 směr
Lomnice nad Popelkou.
Po krátkém souběhu
s cyklotrasou č. 4175
nedaleko Kruhu na ní
u Kundratic přejedete
směr Semily. Projedete
Kundraticemi,
a
po 4175 odbočíte
do Valdic. Za osadou
přejedete na cyklotrasu č.
4174 a po ní sjedete do Košťálova.
Odbočíte vlevo, obcí projedete po
neznačené hlavní silnici. V Košťálově si můžete prohlédnout zajímavou geologickou lokalitu Kovářův
mlýn, nebo se osvěžit v místním
koupališti s kempem. Na křižovatce u nádraží se dejte na Jilemnici a
záhy odbočte vpravo do Libštátu.
Na náměstí najdete cyklotrasu č.
4171 a cyklotrasu č. 4294. Za městečkem se držte cyklotrasy č. 4294
a po ní projedete Svojkem a obcí
Tample. V serpentinách u Karlova,
odkud je nádherný pohled na Krkonoše pojedete kousek v souběhu
s cyklotrasou č. 4175. V Karlově se
držte stále cyklotrasy č. 4294, odbočte vlevo a po silnici dojeďte do
Studence. Zde přejedete hlavní silnici. V Bukovině je vyznačena alternativa 7a, která umožní propojení
na cyklotrasy na Podzvičinsku, přes
Čistou a Borovnici na Pecku. Základní trasa č. 7 vede po cyklotrase
č. 4294 kolem známého koupaliště
a kempu do Dolní Kalné ke kostelu. Navrhujeme také alternativu 7b
po nové cyklotrase zase na Podzvičinsko, tentokráte do Mostku. Je
možné zvolit i alternativu 7c, která
vede dále po cyklotrase č. 4294, až
na její konec v Hostinném a úsek
Dolní Kalná – Hostinné, měří 8 km.
Základní trasa č. 7 vede po cyklotrase č. 4302 přes Horní Kalnou
do Kunčic, kde naváže na Labskou
cyklotrasu č. 24. Po té dojedete
proti proudu řeky do až Vrchlabí
k nádraží.
8
Za výhledy na Krkonoše
(8, 8a)
V okolí Lánova mají cyklotrasy
nové vybavení. Do tohoto prostoru vás zve okruh č. 8, který vyniká
výhledy na Krkonoše. Je dlouhý i
s výjezdem na Čihadlo asi 28 km.
Doporučujeme začít terénně náročnější modře značenou cyklotrasou od nádraží ve Vrchlabí přes
Horní Lánov do Černého Dolu, jako
u trasy č. 9. V Černém Dole se dáte
po hlavní cyklotrase č. 22 vpravo
do Čisté, přejedete hlavní silnici a
dorazíte ještě po cyklotrase č. 22 na
křižovatku do Fořtu. Zde přejedete
na cyklotrasu č. 4298 směr Lánov.
Pro zájemce navrhujeme i variantu
8a, která vám umožní po silnicích
a cyklotrase č. 4298 dojet přes Terezín do Hostinného, vzdáleného
9 km. Náš okruh č. 8 vede vpravo
- po místní komunikaci dojedete
na křižovatku pod Malou Sněžku.
Zde je nové odpočívadlo, mapa
a panorama Krkonoš. Panorama
upozorňuje na výhled z blízkého
vrchu Čihadlo, který je nejvyšším
v okolí. Od křižovatky lze dojet po
cyklotrase č. 4298 do Prostředního
Lánova k informačnímu centru, což
uvádíme jako alternativu 8b dlouhou 5 km. Hlavní okruh pokračuje
pod Čihadlem přes Dolní Lánov do
Kunčic po cyklotrase č. 4299.
Z Kunčic zpět do Vrchlabí vás dovede Labská cyklotrasa č. 24.
9
Kolem kapliček do lázní
(9)
Zveme vás na projížďku pod Krkonošemi. Navrhovaná trasa č. 9 je
dlouhá asi 18 km a skládá se v první části z hodně terénních úseků.
Je značena pásovou
značkou. Druhá polovina
vede ryze po silničkách.
Trasa začíná ve Vrchlabí
před nádražím. Vede
mezi poli po cestě
a místní komunikaci do Horního Lánova.
Pokračuje stále po
modré k opraveným
kapličkám a k okraji
lomu nad Černým Dolem. Ve středu obce přejedete na
hlavní cyklotrasu č. 22, která vás
po silnici dovede do Janských Lázní, projedete městem kolem krásné
a historické lázeňské kolonády. Trasa č. 22 i naše navrhovaná končí ve
Svobodě nad Úpou.
10
Podél Labe a přes
Hrádeček Podkrkonoším
(10, 10a)
Trasa č. 10, vedoucí zbrusu nově vyznačeným úsekem Labské cyklotrasy č. 24, je dlouhá asi 30 km. Vede
stále po silnicích nebo asfaltových
a zpevněných komunikacích. Má
jen jeden nepříjemný úsek s rozbitým povrchem cesty mezi Čermnou
a Vlčicemi. Nemá velké převýšení.
Krátké stoupání je jen v Hrádečku.
Začíná ve Vrchlabí před nádražím,
kde také začíná Labská cyklotrasa
č. 24. Po ní pojedete po proudu
řeky až do Hostinného převážně
po silnici. V budoucnu zde bude
postupně vznikat cyklostezka.
V Hostinném přejedete na cyklotrasu č. 4300, která vás provede
městem i přes náměstí kolem radnice se známými obry. Stále po cyklotrase č. 4300 projedete Čermnou
a Vlčicemi, kde pojedete krátký
úsek v souběhu s cyklotrasou č.
4299. Po té můžete dojet, jak vám
naznačuje alternativa 10a, do Pilníkova vzdáleného 3,5 km a navázat
na cyklotrasy Podzvičinskem nebo
nasednout na vlak. Trasa č. 10
pokračuje do Hrádečku, projíždí
pod zříceninou hrádku Břecštejn.
Po krásné lesní komunikaci stále
po cyklotrase č. 4300 dojedete do
Horního Starého Města, které je
součástí Trutnova.
11
Ze Špindlerovy
boudy Polskem do
Harrachova nebo na
Pomezní Boudy.
(11, 11a, 11b)
Vyjedeme nově zavedenou linkou
cyklobusu Vrchlabí – Špindlerův
Mlýn – Špindlerova bouda, která
navazuje na páteřní trasu Krkonošských cyklobusů Harrachov – Po-
mezní Boudy. Ze Slezského sedla v
nadmořské výšce 1 200 m sjedeme
„Drogou Sudeckou“ směr Przesieka a přijedeme po 3,5 km na páteřní polskou krkonošskou cyklotrasu
„Euroregionálny szlak rowerovy“ s
označením ER-2. Z této křižovatky
si můžeme vybrat ze dvou, přibližně stejně dlouhých variant
11a
směr Przesieka – Jagniatków - Szklarska Poreba - Jakuszyce a pak
sjet z ER-2 směr Novosvětský průsmyk - Harrachov
Celková délka /Špindlerova bouda
- Harrachov/ = 32 km
Převýšení = 400 m
Zajímavosti: mimo krásných výhledů na strmé svahy polských
Krkonoš s ledovcovými kary a na
druhé straně do jelenohorské kotliny nabízí cyklotrasa další zajímavá
místa a akce – Szklarska Poreba:
Muzeum historie a kultury, dům
Gerharda a Karla Hauptmannů s
národopisnými sbírkami a sklem
z tamější sklářské hutě Josefíny.
Současné polské umění je v Galerii
„F“. Minerály a horniny v Muzeu
Ziemi „Juna“. Muzeum energetiky
v bývalé vodní elektrárně na řece
Kamienna. Každoročně v srpnu se
zde koná největší „Bike festival“ v
Polsku sestávající z maratónu, sjezdu, skoků do vody, dual+trial show
atd. - více informací
na www.bikeaction.pl
Muzeum historie a zámek Nowy
Dwor. Sztolnie Kowary - prohlídka 1200 m dlouhé štoly v bývalém
dole na minerály.
Značení ER-2: Většinou na stromech, kamenech, zdech a dřevěných kůlech se směrovými tabulkami 30 x 20 cm, kde na bílém
podkladě je číslo trasy. Nebezpečná
místa (křižovatky, prudké sjezdy,
kořeny atd.) jsou označeny červeně
– dle nebezpečí stupnicí 1 – 3 !
Závěr: Obě cyklotrasy (obtížnější
východní 11b i lehčí západní 11a)
umožňují později odpoledne využít v cílových místech (Pomezní
Boudy a Harrachov) k návratu na
původní místo opět cyklobusy jedoucí po páteřní trase.
12
Žacléřskem na kole
(12)
Žacléřsko leží na východním okraji
Krkonoš. Nedávno na území stejnojmenného mikroregionu vznikla
hustá síť značených cyklotras a byly
vydány podrobné informační materiály s mapkami. Mají specifické
značení z barevných kruhů namalovaných do žlutých čtverců a originálních směrovek. Zároveň jsou
všechny značené cyklotrasy pojmenované. Síť je tak hustá a vydané
materiály tak podrobné, že si jistě
hled a na který lze až nahoru vyjet
na kole. Cyklotrasy mikroregionu
Žacléřsko jsou v Žacléři napojeny
na značené krkonošské cyklotrasy
a při využití turistického hraničního přechodu Žacléř Bobr - Niedamirów nebo silničního hraničního
přechodu Královec - Lubawka též
na dobře značené cyklotrasy v sousedním Polsku. Doporučme velký
okruh č. 12 dlouhý asi 35 km, který
kopíruje hranice mikroregionu.
Vede ze Žacléře značenými cyklotrasami Boberskou, Železniční
zkratkou a Černovodskou do
Královce. Tento úsek je značen
červenými puntíky. V Královci u
železničního přejezdu odbočíte
vpravo a po hlavní silnici, kde vede
také cyklotrasa č. 4081, přejedete
k další křižovatce, kde začíná Lomová cyklotrasa značená v prvním
úseku červenými a modrými puntíky. Náš okruh č. 12 se drží modrých
puntíků. Křížovou cyklotrasou a
Traverzem Vraních hor projede
pod dominantním Královeckým
Špičákém. Stále po modrém puntíku pokračuje k Rybníčkům na
křižovatku Hony, Debrnskou do
Voletin, kde značka končí na silnici.
Odbočíte vlevo, projedete Nové
Voletiny a Libeč. Před železničním
viaduktem odbočíte vlevo. Začíná
tam Libeňská cyklotrasa značená
opět modrým puntíkem. Vede lou-
11b
- směr Przesieka - Borowice - Karpacz - Kowary a na křižovatce se
žlutou značkou doprava na Pomezní Boudy
Celková délka /Špindlerova bouda
- Pomezní Boudy/ = 31 km
Převýšení = 750 m
Zajímavosti: Karpacz - Muzeum
sportu a turistiky, Muzeum hraček,
dřevěný kostelík Wang z 18. století,
který byl do Karpacze převezený v
roce 1842 z Norska. Western City
- kovbojské městečko se šerifem,
saloonem a předvedením bankovní
loupeže i nájezdu indiánů.
Kowary - původně hornická osada
s těžbou železné rudy. Nachází se
tu řada historických památek: goticko-barokní kostel, barokní kaple
sv. Anny z 18. století a barokní most
se sochou sv. Jana Nepomuckého,
DLOUHÉ SJEZDY
Nejezděte na kole do kopce.
Krkonoše - svazek měst a obcí ve
spolupráci se Správou Krkonošského národního parku doporučují
devět dlouhých cykloturistických
sjezdů. Cyklobusem a lanovkou
se i s kolem vyvezete co nejvýše a
potom se vydáte z kopce.
1
Sjezd do Kraje
zapadlých vlastenců
Harrachov (680 m n. m.), Čertova
hora (1020 m. n. m.), Na Kamlu,
Janov, Na Mýtě, Havírna, Paseky
nad Jizerou, Makov, Zadní Blansko, Přední Blansko, Jablonec nad
Jizerou (450 m. n. m.) = 19 km.
2
Za rozhledy západních
Krkonoš
Harrachov (680 m. n. m.), Čertova
hora (1020 m. n. m.), Ručičky, Dvoračky, Rezek, Roudnice, Hrabačov,
Jilemnice (464 m. n. m.) = 28 km.
3
Kam teče Labe
Herlíkovice (538 m. n. m.), Přední
každý bez problémů sestaví svoji
trasu. Kromě města Žacléř, které
bývalo střediskem hornické pánve,
ve které se těžilo černé uhlí, zde
najdete četné technické památky
i přístupná vojenská opevnění z let
1937-38. Zdatným cykloturistům
bude výzvou Královecký Špičák
(881m), odkud je překrásný rozŽalý (1018 m. n. m.), Benecko,
Křížovky, Kněžice, Vrchlabí, Dolní
Branná, Kunčice nad Labem, Klášterecká Lhota, Hostinné (350 m n.
m.) = 27 km.
4
Po lyžařských trasách
v létě
Špindlerův Mlýn (718 m n. m.),
Medvědín (1234 m n. m.), Horní
Mísečky, Třídomí, Na Rovince,
Benecko, Horní Štěpanice, Dolní
Štěpanice, Hrabačov, Jilemnice
(464 m n. m.) = 25 km.
5
K Malému Labi
Špindlerův Mlýn - Svatý Petr (710
m.n.m), Pláň (1195 m n. m.), Kopřivník, Strážné, Mlýnské Domky,
Kamenný Mlýn, Dolní Dvůr, Lánov
(470 m n. m.) = 22 km.
6
Sjezd pod Liškou
Janské Lázně (670 m n. m.), Černá
Hora (1299 m n. m.), Pražská bouda, Lesní bouda,Tetřeví boudy, A)
- Hříběcí boudy, Strážné, Vrchlabí
(465 m n. m.) = 26 km.
Tetřeví boudy, B) - Dolní Dvůr, Lánov (470 m n. m.) = 25 km.
kami proti proudu říčky Ličné na
křižovatku v Malém Křenově. Odbočíte vpravo. Po silnici přejedete
do Křenova, kde na křižovatce začíná Křenovská cyklotrasa značená
zeleným puntíkem. Po té se vrátíte
do Žacléře.
7
Černodolský sjezd
Hora (1299 m n. m), Černá bouda,
1B směr Lučiny, 19 B, 1E po proudu
Čisté, Černý Důl (595 m n.m.)
= 12 km.
8
Trutnovský sjezd
Hora (1299 m n. m.), Zlatá vyhlídka, Janská Hora, Mladé Buky,
Hrádeček (Břecštejn), Horní Staré
Město, Trutnov (414 m n. m.)
= 20 km.
9
Rýchorský sjezd
Horní Malá Úpa (1066 m n. m.),
Dolní Malá Úpa, Cestník, Lysečinská bouda, Horní Albeřice, Rýchorský kříž, Žacléř, Stachelberg,
Trutnov (414 m n. m.) = 30 km.
• Pokud využijete nové možnosti
pro dopravu cyklistů na lanovce
(Hnědý vrch - 1 200 m n.m.) z Pece
pod Sněžkou, pak se vydejte dolů
směrem k Lesní boudě.
Opačný směr na vrchol Liščí hory
není z důvodu ochrany přírody
povolen!
Strana 10
LIBEREC
HRADEC KRÁLOVÉ
Strana 11
LEGENDA
Krkonošské cyklobusy (strana 12)
Navazující železniční spoje
Doporučené cyklotrasy (strana 8-9)
Dlouhé sjezdy - cyklotrasy (strana 9)
Cesta Česko-Polského přátelství
Hraniční přechod
Hraniční přechod jen pro pěší a cyklisty
Hraniční přechod jen pro pěší
Muzeum
Informační středisko
Rozhledna
Místo dalekého rozhledu
Kostel, kaple
Zámek
Zřícenina hradu
Skály
Bouda, občerstvení
Kemp
Koupaliště
0 km
2 km
4 km
6 km
8 km
10 km
Strana 12
Krkonošské cyklobusy
Od června do září
Krkonošemi letos opět projíždí
cykloturistické autobusy vybavené
pro přepravu kol.
V červenu během víkendů, o
letních prázdninách v červenci a
srpnu denně, v září každý čtvrtek,
v sobotu a neděli. Díky této službě
mají turisté a cykloturisté významnou příležitost poznat v krátké
době podstatnou část Krkonoš.
se vrací zase zpět páteřní linka:
z Harrachova, přes Rokytnici nad
Jizerou, Benecko, Vrchlabí, Janské
Lázně, Pec pod Sněžkou do Horní Malé Úpy.
Východní část Krkonoš - Žacléř je
připojena na páteřní linku také
v každý den do Trutnova. Z Trutnova můžete využít přímou linku
upravenou pro přepravu kol až
na Pomezní Boudy. Cyklobusy
jsou propojeny i na další turistické autobusy v Českém ráji. Stačí
v Jilemnici nebo v Hrabačově přestoupit. Na autobusy v některých
případech navazují vlakové spoje: Trutnov – Hostinné, Hostinné
– Kunčice – Vrchlabí. Do Krkonošských cyklobusů můžete nastoupit
i v Kořenově, kde je přípoj vlaku
z Jizerských hor. Ceny jízdenek
jsou dle tarifu vyhlášeného dopravcem.
Za jízdní kolo je příplatek 10 Kč.
NEZAPOMEŇTE!
Na základní „páteřní“ trasu navazují
přestupové autobusy:
z Vrchlabí
Letos nově mohou příznivci výletů
na kolech využít přímé autobusové spojení z Trutnova na Pomezní
Boudy a z Vrchlabí na Špindlerovu
boudu.
Vydejte se ráno okolo 9 hodin
z Trutnova na Pomezní Boudy, odkud můžete pokračovat například
na Rýchory nebo Žacléř.
Využijte i další novinku. Ranní
cyklobus z Vrchlabí k hraničnímu
přechodu na Špindlerovu boudu.
Udělejte si výlet do Polska. Přes
Szklarskou Porebu se dostanete do
Harrachova, nebo druhou stranou
přes Karpacz na Pomezní Boudy.
Z obou míst je možné využít večer
k dopravě zpět krkonošské cyklobusy. Více na straně 9.
Podrobné jízdní řády naleznete na plakátech a kapesních
jízdních řádech, které jsou pro vás připraveny zdarma
v infocentrech a na www.krkonose.eu, www.ergis.cz.
Z východu na západ a
zase zpět. Dvě pravidelné
linky autobusů v jednom dni, na
trase dlouhé více jak 100 kilometrů, projedou tam a zpět celé
Krkonoše. Na „páteřní“ trasu navazují další autobusové i vlakové
přípoje. Pravidelně denně v obou
směrech (ráno po sedmé hodině)
vyjíždí a večer (kolem půl páté)
Jeden z nejlepších
turistických produktů ČR
do Špindlerova Mlýna
a v letošním roce nově
pokračuje až na Špindlerovu boudu,
z Jilemnice - Hrabačova
do Vítkovic a na Horní
Mísečky a zpět.
Vydavatelství COT media v rámci
4. ročníku soutěže „Náš kraj 2005“
ocenilo 3. místem v kategorii Nejlepší turistický produkt
Krkonošské cyklobusy Svazku měst
a obcí Krkonoše.
Nejenom v sedle koní
Netradiční pohled na oblé vrcholy
hor i jejich podhůří zažijete v sedle
koně. V Krkonoších hospodaří a
o své zvířecí přátele se stará řada
šikovných lidí. Při návštěvě farmy
v doprovodu „domácích“ průvodců
si prohlédnete stáje, koně, spatříte
volně se pasoucí kozy, krávy. Především však můžete využít rozmanitý
program, který má farma pro své
návštěvníky připraven. Vzájemně
se liší, proto zažijete ve společnosti koní, či v jejich sedle pestrý
den s řadou pěkných a nezvyklých
okamžiků. Můžete vyzkoušet jízdu
na žebřiňáku, výuku v jízdárně, vyjížďku na vedeném koni či jízdu ve
volné přírodě.
Doporučujeme výlety do míst, kde
vás rádi přivítají, s koňmi seznámí a
také trochu naučí.
Jilemnicko – svazek obcí vydal
propagační skládačku, která vám
usnadní orientaci. Obsahuje nejenom tipy na výlety se zajímavými
turistickými cíly, ale i slevu na
jednohodinovou „aktivitu“ ve
vybrané krkonošské agroturistické farmě. Do většiny zajímavých
míst se dostanete pěšky, na kole,
osobním
automobilem
nebo
hromadnou dopravou. Je tu řada
dobře vyznačených cyklotras. Neváhejte a vydejte se za poznáním.
Propagační skládačku získáte v informačních centrech v Jilemnici
přímo na náměstí nebo v centru
obce Benecko v InfoFloře. Nezapomeňte při návštěvě nejméně pěti
kulturně – technických zajímavostí
razítkovat místo k tomu určené,
tak získáte slevu do agrofarmy.
a ovcí. Objednat předem můžete
grilování jehňat, vyjížďky v kočáře
nebo jízdu na koni.
U Farmy Hucul na úbočí Janovy
Navštivte:
Ranč Montara, kde chovají dvě desítky koní, nabízí jezdeckou školu
pro děti, mládež i pro dospělé.
Najdete tam jezdecký klub specializovaný na parkurové skákání.
Ranč Kocanda nabízí vyjížďky
povozem taženým koňmi, v létě
bryčkou a cikánským vozem, v zimě saněmi.
Rodinná ekofarma U Kotyků se
chová šetrně k přírodě, hospodaří
a produkuje kvalitní potraviny.
V roce 1999 získali certifikát ekologického chovu na veškerou produkci farmy, tedy masného skotu
V rámci tohoto projektu, jehož celková
hodnota činí 1.150.000
Kč, bylo v loňské letní
sezóně 2005 najeto
37.000 kilometrů, přepraveno téměř třicet
tisíc osob a tři tisíce
kol.
Možnosti použít pravidelné
autobusové
a navazující vlakové
spoje k cyklistickému
výletu tak využilo téměř dvojnásobné množství lidí než
v premiérovém roce 2004. Kolik to
bude v roce 2006?
Zkušenosti ukázaly opodstatněnost
provozu. Dlouhodobě je zvažováhory nad obcí Vítkovice se pase
stádo huculských koní. Počtem i
kvalitou chovných klisen a hřebců
patří mezi nejlepší chovy v ČR. Můžete uvidět také bizony – skotský
náhorní skot.
Obklopenou lesíky a pastvinami
na možnost rozšíření cyklobusů do
Polska, kde Svazek Krkonoše hledá
partnerskou organizaci.
Projekt, podporovaný Libereckým
a Královehradeckým krajem,
městem
Trutnov,
může brzy získat celoroční charakter.
Cílem snažení je integrace se zimní dopravou.
Krkonoše
dostatávají prostřednictvím
cyklobusů šanci navazující dopravy mezi
jednotlivými horskými
středisky.
Přepravu,
bez prodlev, z jednoho konce Krkonoš na
druhý, s návazností
na další autobusové a vlakové
spoje včetně skibusů, snad v blízké
budoucnosti využijí kromě letních
cyklistů i lyžaři.
mezi Vrchlabím a Beneckem najdeme „Kněžickou chalupu“, koně
jsou tu k dispozici celoročně, pro
výcvik jízdy nebo pěkné vyjížďky
do okolí.
Krkonošské originální produkty
www.domaci-vyrobky.cz
Výrobky jsou označeny visačkou, samolepkou na výrobku nebo jeho
obalu. Obrázek na nich je stylizovaný otisk prstu. Vyjadřuje
osobní přístup tvůrce i řemeslný otisk na každém výrobku. Nepravidelná kontura
odkazuje na ruční práci
a dlouholetou tradici, zesvětlené obloučky v horní
části připomínají zamlžené barvy krkonošských
vrcholků na obzoru.
Značka usnadní orientaci jak
hostům, kteří si chtějí odvézt pravý suvenýr z Krkonoš,
tak i místním obyvatelům,
kteří nákupem podpoří „domácí” krkonošské výrobce.
Každý region České republiky má
vlastní, neopakovatelný charakter,
daný přírodním bohatstvím, kulturou a staletými tradicemi. Také
výrobky a produkty pocházející
z určité oblasti nesou část „ducha
regionu”.
V Krkonoších se můžete setkat s výrobky označenými speciálním logem
„Krkonoše – originální produkt®”.
Prošly přísnou certifikací, která zákazníkovi garantuje skutečný původ
v Krkonoších. Místní původ není
jedinou podmínkou pro udělení
značky. Výrobky musejí přispívat
k dobrému jménu regionu, být dostatečně kvalitní, šetrné vůči životnímu prostředí, jedinečné ve vztahu
ke Krkonoším vyrobené tradiční
technologií, ručně nebo z místních
surovin. Značku řemeslným výrobkům, zemědělským a přírodním produktům uděluje otevřené Sdružení
pro krkonošské produkty. Výrobci
mohou přihlásit své výrobky splňující kritéria k posouzení nezávislou
certifikační komisí.
Značení je jednou z možností, jak spojit
ochranu přírody s hospodařením člověka. Značka může prosperovat díky výjimečnosti Krkonoš území se zachovalou
přírodou v národním parku, které je
zároveň součástí evropské soustavy
chráněných území Natura 2000.
Mezi certifikované výrobky patří:
Sněžnice
Historie sněžnic je dlouhá šest tisíc
let. Už tehdy lidé „odkoukali“ princip z přírody – od štíhlých šelem se
širokými tlapami. Sněžnice vznikly
nejprve v Asii, odtud se rozšířily
k severoamerickým indiánům. Od
nich čerpají inspiraci i sněžnice Arni.
Zvednutá špička a kapkovitý tvar při
prvních praktických zkouškách potvrdily správnost volby, takže žádná
„kachní chůze“. Dobře se ovládají i v
hustě zarostlém terénu. Konstrukce
rám – výplet při došlápnutí pruží,
což oceníte zvláště při delším výletu.
Vázání umožňuje univerzální nastavení podle velikosti boty, tedy 4 – 12.
www.arni.cz
Krkonošský nábytek
Truhlářství Tojiba začínalo u jednoho stolu v místnosti pět metrů
čtverečních, jejíž okno vedlo ke
kádi s louhem. Kusy historického
nábytku, jehož repliky dnes vyrábějí, postupně vykupovali po celém
regionu a zachránili před vyvezením
za hranice. Celý proces zpracování
dřeva probíhá na vlastní pile, pozvolným sušením v moderní sušičce
a přes řemeslníky se výrobek dostane k uživateli. Používají masivní
přírodní materiál (smrk, borovici,
HISTORIE
Ničivá povodeň v roce 1897
Odpradávna má jako jedna
z největších katastrof v lidských
osudech vyhrazeno místo velká
voda. Je horší než oheň, často
připomíná zemětřesení, ničivou
silou postihuje přírodu i osudy lidí.
Také Krkonoše, protkané hustou
sítí vodních toků, jsou povodněmi
čas od času postihovány. Horské
klimatické
podmínky,
velký
sklon řek a potoků i další vlivy
znamenají, že odedávna jsou tu vzdor mocným sněhovým vrstvám
a jarním táním - povodňovými
obdobími především letní měsíce.
Povodeň roku 1897, která se
odehrála na území téměř dvou
třetin Čech, části Moravy a Slezska,
Dolního a Horního Rakouska a
velké části Německa, přinesla do
Krkonoš obrazy apokalyptické
zkázy. Jakoby jí na samém konci
19. století vyvrcholily všechny
předchozí
hrozby,
dosavadní
průtrže mračen a velké vody
sužující odedávna krkonošské
obyvatele.
Hrozivá noc
Ještě nevymizely z paměti obyvatel
hor a podhůří následky velkých
povodní v letech 1858 a 1882,
když se po dlouhotrvajících
čtrnáctidenních deštích snesla
nad Krkonošemi poslední tři
červencové dny roku 1897 průtrž
mračen. Husté proudy deště
dosáhly vrcholu 29. července po
osmé hodině večer. Labe a Úpa
se přeměnily v gigantické proudy
bořící a unášející vše, co jim stálo
v cestě. Ničivá síla připravila na
české straně hor o život 120 lidí
a poškodila všechny krkonošské
obce. V apokalypse pokračovala i
na dolních tocích řek.
Tragédie v Obřím dole
Půda ztěžklá vodou se na mnoha
místech uvolnila a sjela po skalním
podloží do údolí. Zemní laviny,
které se vytvořily na svazích
Sněžky, Studniční a Růžové hory,
braly s sebou obrovské množství
štěrku, balvanů, zpřerážených
stromů a pokryly dno Obřího dolu
v šíři až 70 metrů. Dvěma zemním
sesuvům, které se valily z Růžové
hory, stála v dráze obydlí horalů.
Spolu s Úpou vystoupil z koryta
pravobřežní Zelený potok. Příval
vod uzavřel domky s lidmi. Z
koryt se zvedly i ostatní přítoky.
Vzedmutá povodňová vlna
odnesla domy a chlévy. V Peci
pod Sněžkou připravila o život
osm lidí.
Dokonalé dílo zkázy
Povodňová vlna na toku Úpy
ničila úseky silnice a obce ležící
níže. Ve Velké Úpě podemlela
pětasedmdesát domů, sedm
jich úplně zničila. V Temném
Dole i v Horním Maršově
napáchala nedozírné škody.
Naplavené dřevo, trosky domů
a jejich zařízení se přehnaly
přes jez, proud pronikl na pilu
hraběte Černína a smetl ji i se
skládkou dřeva. Během několika
minut živel částečně poničil
třináct stavení, beze stopy zmizelo
jedenáct
domů.
Zkázonosné
dílo pokračovalo do Svobody
nad Úpou. Tvrdý osud postihl
nejednu rodinu, nejedno obydlí.
Lidé zachraňovali holé životy na
střechách do okamžiku, kdy voda
dům strhla a odplavila.
Zbytečné oběti
Sílu voda neztratila ani v Dolním
Maršově. Proud bořil, unášel,
poškozoval a podemílal další
stavby. Parčík pokryla metr vysoká
vrstva bahna, nákladné papírenské
stroje zanesl písek. Poškozeny byly
ohromné zásoby zboží, na dlouhou
dobu byla přerušena výroba. Vodní
proud znemožnil útěk lidem
v budovách, ale i záchranářům.
Smrti neunikli lidé, kteří se
připravovali na svatbu v Breiterově
dub, buk, olši). Surové dřevo vybírají
v prvotřídní kvalitě po celém území
ČR. www.tojiba.cz
Faremní kompost HUCUL – organické hnojivo
Horskou Farmu Hucul nalezneme
v úbočí Janovy hory, u obce Vítkovice. Na 300 hektarech pastvin,
sahajících do nadmořské
výšky až 1100 metrů, se
pase stádo, které se počtem
i kvalitou chovných klisen a
hřebců řadí mezi nejlepší
chovy huculských koní v
České republice. Farma s
podmanivým výhledem na
hřebeny hor a údolí řeky
Jizerky láká drsnou krásou
a působivou atmosférou k
návštěvě nejen milovníky
jezdeckého umění. Farma
Hucul, s.r.o. vyrábí kompost
na ekologické farmě, jediný
s certifikátem biokvality.
www.hucul.cz
Zlatnické práce a šperky z mědi
Měděné šperky mají prý příznivý
vliv na klouby. Použitá slitina má
obsah 99,8% mědi, neobsahuje
nikl. Šperk z dílny Daniely Roudné
nosí i manželka sokolníka korunního prince z Arabských Emirátů.
Autorka získala ocenění v celostátní
soutěži „Stříbrný šperk Brno 2005“.
Při výrobě využívá techniku REIKI
– harmonizující energie.
www.original-sperk.cz
Perličkové vánoční ozdoby
Na začátku minulého století byly
velmi populární vánoční ozdoby ze
skleněných perliček – drobné, třpytivé korálky se navlékaly na drátky a
formovaly do různých tvarů. S montováním zbytků nafoukaných perlí
začali chudí skláři, kteří si přivydělávali při výrobě bižuterie. Málokdo
ví, jak složité a pracné bylo perličky
a ozdoby vyrobit. Postupem času
domě. Nedocenili hrozící nebezpečí
přesto, že byli několikrát vyzváni,
aby opustili dům. Ten se po půlnoci
zřítil a pohřbil v troskách všech
17 svatebčanů. Těla obětí pak
byla nalezena na různých místech
od Svobody nad Úpou až po
Batňovice.
Hrůzy na horním Labi
Největší půdní laviny sjely ze
Stohu, Pláně, Luční hory a Kozích
hřbetů. Jako první zničila povodeň
turistickou cestu vybudovanou
hrabětem Harrachem v Labském
dole. Kolem 22 hodiny strhla most
spojující Bedřichov a Špindlerův
Mlýn. O půlnoci si Labe našlo nové
Strana 13
se centrem vzniku perlových ozdob
stala malá obec Poniklá v Krkonoších. Firma Rautis navázala na více
než stoletou tradici a vyrábí dodnes.
www.rautis.cz
Výrobky z recyklované lepenky
Firma EMBA spol. s r. o. Paseky nad
Jizerou zhotovuje mj. archivní, kan-
celářské a školní potřeby, obaly z
hladkých i vlnitých lepenek, krabice
vhodné na balení sypkých i pevných
předmětů z rozličných materiálů.
Uplatnění nachází ale i u předmětů kovových, při balení potravin či
výrobků k zamrazení. Prezentační
desky firmy EMBA získaly kromě
ocenění Ekologicky šetrný výrobek
a Česká kvalita i mezinárodní cenu
udělovanou obalům WorldStar. Lze
ji mimochodem přirovnat k filmovému ocenění Oskar. Cenu převzala firma v Pekingu na jaře 2006.
www.emba.cz
Sada pohlednic „Krkonoše“ a
obrázky s krkonošskými motivy
Lidé jezdí do Krkonoš mnohdy desítky let. Často si myslí, že je nemůže
už nic překvapit. Radek Drahný netradičním pojetím fotografuje motivy, které představují neznámý úhel
pohledu na Krkonoše. A právě taková je sada jeho pohlednic a obrázků
sídliště Sv. Petr a strhl sedm domů.
Z obydlí W. Hollmanna zbyla část
sklepa, roubený dům P. Kohla
vynesl vodní proud ze základů a
přenesl na jiné místo. Z příbytku
V. Hollmana se jako zázrakem
dochovala střecha, zatímco přízemí
domu
povodeň
bezezbytku
pohltila. Zmizela špindlerovská
kovárna J. Leglera, kancelář pily
hraběte Černína se zásobami dřeva
a řeziva, velká část Nettlovy brusírny
s velkými zásobami špalků, pod
Tabulovými boudami i silnice až do
míst dnešní přehrady. Silnice mezi
Špindlerovým Mlýnem a Vrchlabím
byla na mnoha místech poškozena,
v dlouhém úseku kolem Labské
soutěsky zcela zničena.
Ochromené Vrchlabí
Vodní proud přinášel polenové
i stavební dřevo, stejně tak
i vyvrácené stromy s kořeny,
které
ohrožovaly
mosty.
Rodiny bydlící v blízkosti toku
kvapně
odcházeli.
Kolem
desáté hodiny večer udeřila
na město vichřice, vyjít na ulici
nebylo možné. V Hořením
Vrchlabí Labe opustilo koryto,
vlilo se na pravý břeh
a odplavilo sedm
domů. Podemlelo
železný most na
Benecko, směrem na
Podhůří z větší části
poškodilo
třináct
domů, čtrnáct úplně
strhlo.
řečiště, které
se užívalo před regulací
v roce 1829. Zaútočilo na zadní
stranu hotelu Německý císař,
v němž přebývalo 104 hostů. Ve
dvě hodiny ráno se zřítila celá
jeho zadní strana. Až na lesního
adjunkta Karla Sedláčka ze
Sedmidolí a dvacetiletého pikolíka
byli všichni přítomní zachráněni.
Ničivá velká voda
Škody napáchal Dlouhý potok,
který zpustošil staré hornické
Na přítocích Labe
a Jizery
V
Dolním
Dvoře
sjely zemní laviny a
pokryly údolní polohy
kamennými bloky. Od
Horního Lánova do hor dosahovalo
zpustošené území až k posledním
boudám na Kotelském potoce nebo
od Horního Dvora po Kamenný
mlýn na Klínovém potoce. Ten
zahrady a louky na svém horním
toku proměnil v kamenná pole a
poškodil mnoho domů. Povodeň
na Jizerce překvapila obyvatele
svou prudkostí. Hladina vody
stoupla v průběhu necelé hodiny
v paspartě. www.radekdrahny.cz
Dekorativní konvičky a ručně
malované bytové doplňky
Dekorační předměty a bytové doplňky z rodinného ateliéru „Duhový
domov“ od roku 1999 svojí originalitou rozveselují a rozjasňují domácí
interiéry dětských pokojů v ČR,
Švýcarsku, Švédsku, Rakousku, Irsku
a Jižní Africe. K vidění jsou i ručně
malované keramické obaly na květináče, kalíšky na čajové svíčky, ručně
malované věšáky z masivního dřeva,
mini věšáčky z topolové překližky a
dětské korkové nástěnky s masivním
dřevěným rámem doplněné motivy
zvířátek. Díky stoprocentnímu podílu ruční práce je v každém výrobku
kus autorovy osobnosti.
www.duhovaliska.com
Krkonošská medovina
Bývaly doby, kdy jste v hospodách
na nápojovém lístku našli jen medovinu. Až daleko později ji vytlačilo
levnější pivo a víno. Nápoj z medoviny, který znali staří Řekové, se vrací
i do našeho povědomí. Kvalitní medovina kromě lahodné chuti působí
blahodárně i na lidský organismus,
stejně jako samotný med. Samozřejmě v přiměřeném množství.
www.medovina-apicor.cz
Veselý výlet sezónní noviny
Hlavním smyslem těchto novin je informování hostů Krkonoš a nabízení
programů pro turisty, prezentace
středních a východních Krkonoš.
Jsou distribuovány zdarma v informačních centrech, muzeích, na parkovištích, na veletrzích cestovního
ruchu apod., vychází periodicky dvakrát ročně v 60 tis. nákladu od léta
1992. Články jsou psány pozitivisticky, o vybraných hezkých věcech, bez
kritiky. Vychází také v německé a
polské verzi. www.veselyvylet.cz
o dva metry a razila cestu kudy
mohla. Nejvíce škod způsobila ve
Vítkovicích. Příval odnesl sedm
chalup. V Dolních Štěpanicích
připravil o život tři lidi.
Proti živlům
Katastrofické následky povodně v roce
1897, bolestné ztráty na lidských
životech a nesmírné materiální
škody přiměly české zemské úřady
k mimořádným krokům. Kromě
jiného uvolnily prostředky na rozsáhlé
hrazenářské práce, které měly do
budoucna zabránit opakování pohromy.
C. k. lesnickotechnické oddělení v Praze
vypracovalo pro celé povodí Labe i Úpy
projekty hrazení bystřin, které příčnými
přepážkami miniaturními přehradami a
prahy, zmírňovaly spád dna a sílu vody.
Současně byly zpracovány návrhy na
zalesňování a výsadbu kosodřeviny
v pramenných oblastech toků nad
horní hranicí lesa. Práce začaly v letech
1898 a trvaly až do roku 1913. I dnes
můžeme na vodních tocích Krkonoš
obdivovat hrazenářské práce tehdejších
zručných řemeslníků.
Přehrada Labská
Nejdůležitější stavbou byla retenční
nádrž na Krausových boudách - Labská
přehrada. Byla postavena v letech
1910 až 1914 nákladem 3,5 miliónu
rakouských korun, schopná pojmout
téměř tři a půl miliónu kubických metrů
vody. Vodní dílo se mělo stát symbolem
rakouskouherského mocnářství. Proto
byla na vzdušném límci hráze, těsně pod
korunou přehrady, umístěna rakouská
orlice a pod ní znak s iniciálami císaře
Františka Josefa I. Krátce po vzniku
samostatného Československa, v roce
1918, byla kolem těchto symbolů
řada jednání, která měla vést k jejich
odstranění. Za dva roky byla dvouhlavá
orlice zabetonována, iniciály F. J. I.
vydržely dalších šest let. Tehdy byly
kamenicky upraveny na písmena R.Č.
- Republika Československá.
(Z podkladů historika Miloslava Bartoše.)
Strana 14
KRKONOŠE – lyžařský
ráj
Pozvánka
• Krkonoše – hory zážitků
17 lanovek
124 vleků
Po Krkonošské lyžařské cestě projedete kolem většiny nejimpozantnějších míst nejvyšších českých hor.
Krkonoše jsou v současné době
protkány sítí více než 500 kilometrů pravidelně upravovaných
běžeckých lyžařských stop.
Však také „Krkonoše – lyžařský běžecký ráj“ se svojí
devadesátikilometrovou
páteřní „Krkonošskou
lyžařskou cestou“ je
evropským unikátem a
snese příměr k legendární Union Pacifik, spojující
oceány oblévaný americký
kontinent. S tím rozdílem, že
místo železnice, která přinesla
jiný rozměr do života Divokého
západu, Krkonošská lyžařská
cesta, vzniklá začátkem třetího
tisíciletí na území Krkonošského
národního parku, je základem
• celková přepravní kapacita
117. 896 osob za hodinu
• celková délka sjezdových tratí
141, 6 kilometru
příští (ale už i dnešní) organizované turistiky.
Bílé stopy, za soustavné péče
dvou desítek provozovatelů,
slouží tisícům lidí, kteří si oblíbili
běžecký sport.
Projekt Svazku krkonošských
měst a obcí byl v České části
Krkonoš zahájen v roce 2000.
V minulé zimní sezóně trasy
využilo více než milion návštěvníků zimních hor.
Cílem, i v evropském
měřítku,
výjimečného projektu „pavučiny“
pravidelně
upravovaných
lyžařských tras, je nabídnout veřejnosti zdravou, příjemnou
lyžařskou turistiku a běh na
lyžích, zajistit bezpečnost pohybu po horách, usměrňovat
návštěvnost hřebenových partií
a chránit okolní vzácnou krkonošskou přírodu.
V zimním prostředí krkonošských
skiareálů jsou každoročně pořádány, divácky zajímavé, významné
sportovní akce. Na zasněžených
svazích vidíme plejády závodníků
zimních sportů české i světové
špičky. Připomeňme, že v posledních deseti letech proběhly závody
největšího formátu: Světový pohár
ve slalomu žen, Světové poháry a
mistrovství světa ve skocích a letech na lyžích, Evropské poháry ve
sjezdovém lyžování, Masters Cup Světový pohár lyžování seniorů, Evropské poháry v akrobatickém lyžování, Mistrovství světa v jízdě na
skibobech, Evropský pohár tělesně
postižených, série Českého poháru ve snowboardingu a mnoho
dalších snowboardových soutěží.
Uznávané jsou Mezinárodní závody Horských služeb a skialpinismu,
republikové kvalifikační závody
žactva, různé otevřené lyžařské závody pro veřejnost, lyžařská, snowboardová a akrobatická show.
Opomenout nemůžeme běžecký
závod družstev tradiční „Krkonošskou 70“. Pokud máte zájem být
při tom, využijte webové stránky:
www.holidayinfo.cz. Na nich na
podzim 2006 naleznete odkaz na
aktuální kalendář sportovních akcí
pořádaných v krkonošských skiareálech v zimní sezóně 2006/2007.
V zimě na horách
Přijměte pozvání do zimních
Krkonoš. Moderně vybavené
lyžařské areály a romantika bíle
zasněžených hor vás jistě okouzlí.
K dispozici jsou lyžařské školy a
dětské lyžařské školky. Instruktoři
připravují nejen výuku sjezdového
lyžování a snowboardingu, ale organizují výlety na běžkách, sněžnicích, saních. Půjčovny nabízejí
kvalitní lyžařské a snowboardové
komplety, helmy, snowblady,
bigfooty. Většina skiareálů nabízí
parkování osobních vozidel a dopravu skibusy zdarma.
Vyzkoušejte nejenom lyžováwww.krkonose.eu • www.ergis.cz
ní. Jízda na pořádném kopci
na sáních v Janských Lázních a
Špindlerově Mlýně je zábava pro
celou rodinu. Zážitkem je bobová
dráha v Harrachově a Špindlerově
Mlýně, kdy se v nerezovém krytu,
díky účinnému brzdnému systému, můžete vozit v létě i v zimě.
Při snowtubingu - v neřiditelném
člunu při jízdě v korytě ze sněhu
a ledu s terénními nerovnostmi a
zatáčkami se vám parádně zvedne adrenalin.
Projížďky zimní krajinou v saních
za koňským spřežením jsou nezapomenutelné.
Navštívit můžete plavecké bazény
v Jilemnici, Trutnově, aquapark
ve Špindlerově Mlýně, hotelové
bazény v řadě středisek, hrát tenis
v krytých halách a na squashových
kurtech, na kuželníkových a bowlingových drahách, odpočívat ve
vířivých a whirlpoolových vanách.
Vyzkoušet kulečník, pool, elektronické šipky, jít do sauny, na masáže nebo do posiloven, solárií na
mnoha místech. Bruslit, létat na
paraglidingu či zažít adrenalinové
aktivity, stačí jen chtít! Hotelové
komplexy a sportovní haly nabízí
další sportovní a relaxační vyžití.
Mlsejte
... v Krkonoších
Charakterizovat Krkonoše a nenabídnout několik receptů na zdejší dobroty by byla
chyba.
Z Krkonošské kuchařky Jiřího Marholda jsme pro vás vybrali recepty na některé
místní dobroty.
Na horách se dobře vede borůvkám. Proto jako přídavek nabízíme recept na borůvkové knedlíky. Ať se vám příprava pochoutek zdaří, přejeme dobrou chuť. Ostatně
ochutnat je můžete na jídelních lístcích řady místních restaurací.
Dobrou chuť!
ä
ä
REBARBOROVÝ
ŠTRŮDL
Suroviny: polévková lžíce cukru,
zrovna tolik hrubé mouky, čtvrt
litru mléka, 4 žloutky, 4 bílky, tuk
s moukou na vysypání plechu.
Náplň: oloupat a podusit půl kila
rebarbory, čtvrt kila cukru, kůra
z citronu.
Příprava: do dvoulitrového kastrolu dáme cukr, tuk, mouku, mléko.
Zahříváme a mícháme, až těsto
zhoustne jako hustá krupicová
kaše. Necháme vychladit, pak přimícháme žloutky
a ušlehané bílky. Připravené
těsto vylijeme
na vymaštěný
plech a pečeme v mírně vyhřáté
troubě. Pak
vyklopíme na
kuchyňský papír, potřeme
rebarborou,
svineme a před
podáváním pocukrujeme a
nakrájíme na
řezy.
TVAROHOVÉ ŠIŠKY
SE ŠVESTKOVAČKOU
Suroviny: půl kila měkkého tvarohu, 250 g tučného tvarohu,
3 vejce, 5 - 6 lžic krupice, sůl.
Omáčka: 20 g švestkových povidel,
sušené švestky, hladká mouka, lžíce
másla, skořice, cukr, citrónová šťáva i kůra, smetana, sůl.
Příprava: tvaroh utřeme s vejci, přidáme krupici a sůl. Tvoříme šišky,
které zaváříme na dobu asi 8 minut
ve vařící vodě. Scedíme, přelijeme
omáčkou.
Do 1 litru sušené švestky, povaříme
a přidáme povidla. Okořeníme
citrónovou kůrou, skořicí, hřebíčkem, přisladíme, přisolíme. Dochutíme citrónovou šťávou. Když sušené švestky změknou, zahustíme
máslovou jíškou a znovu povaříme.
Nakonec odstavíme a zalijeme
smetanou.
ä
ä
Strana 15
BORŮVKOVÉ
KNEDLÍKY
Suroviny: 50 dkg brambor, 30 dkg
polohrubé mouky, 1 vejce, sůl, máslo, borůvky, cukr, tvaroh.
Postup: studené uvařené oloupané
brambory nastrouháme, přidáme
špetku soli, vejce, mouku. Vypracujeme tužší těsto, rozkrájíme
na dílky a vypracujeme placičku.
Naplníme ji borůvkami a uděláme
knedlíky. Vaříme v mírně osolené
vodě asi 10 minut. Podáváme polité máslem a sypané tvarohem,
mákem nebo s cukrem upraženou
strouhankou.
PEČENÁ
JABLKA
Dvanáct a více jablek oloupeme,
vypíchneme středy a
naplníme zavařeninou. Vložíme do
vymazaného pekáče. Utřeme dva
žloutky, 150 g
cukru, 50 g másla, přisypeme
250 g mouky,
zředíme těsto
asi jako na lívance, přimícháme
ze dvou bílků sníh
a jeden prášek do
pečiva. Zapečená
jablka v troubě polijeme každé zvlášť
těstíčkem a upečeme do červena.
Strana 16
Muzea, stálé expozice a informační střediska
Správy Krkonošského národního parku
N
Krkonošské muzeum
Vrchlabí – budova
augustiniánského
kláštera
otevřeno: út – ne
( 499 456 708
* [email protected]
„Kámen a život“ – moderní audiovizuální stálá expozice
„Člověk a hory“ – stálá expozice
o historii osidlování Krkonoš.
Tématicky zaměřené výstavy.
N
Krkonošské muzeum
Vrchlabí
domy č. 222-224
na náměstí Míru
( 499 421 474
* [email protected]
Soubor tří štítových domů, vzácný pozůstatek původní městské
zástavby, patří mezi nejstarší lidové stavby v Krkonoších. V objektech jsou umístěny expozice
národopisná, historie Vrchlabí a
vývoj turistiky v Krkonoších. Pořádány jsou tématické výstavy.
Najdeme tu hlavní informační
středisko Správy KRNAP.
N
Krkonošské muzeum
Jilemnice – zámek
( 481 543 041
* [email protected]
Expozice „Počátky českého
lyžování“ přibližuje vývoj našeho lyžování do roku 1914.
Expozice
historickoetnografická sleduje historický vývoj
západních Krkonoš od počátků
velké kolonizace ve 13. století
až po naší dobu. Včetně známého Metelkova betlému.
Kavánova galerie představuje
téměř 90 děl předního českého krajináře, místního rodáka
(1866 - 1941). Tématicky zaměřené výstavy.
N
tradicemi obce, historií průmyslové výroby, životem a dílem
písmáka, houslaře a muzikanta Věnceslava Metelky. Stálá
expozice „Dějiny krkonošské
houslařské školy“.
Lidová
rukodělná
výroba
s ukázkou tkaní na stavu. Tématicky zaměřené výstavy.
N
Lesnická a myslivecká
expozice v Harrachově
„Šindelka“
otevřeno: po – ne
( 481 528 310
* [email protected]
Stálá naučná lesnicko–myslivecká
expozice se nachází v budově,
kde se od roku 1934 vyráběla
tradiční dřevěná pokrývka střech
– šindel. Návštěvníci tu naleznou
dřevěnou lavici, na které se šindele upravovaly. V přízemí Šindelky
je lesnická expozice s modelem
plavení dřeva a jedinečné saně.
První patro je věnováno myslivecké tématice a multimediální
projekci animovaných fotografií
na téma „Nálada v lese“.
N
Stálá expozice „Vegetační
stupně v Krkonoších“.
( 481 529 188
N
N
Rokytnice nad Jizerou
Stálá expozice „Pouště světa“
- srovnání vrcholových partií
Krkonoš s nejdrsnější přírodou
světa.
( 481 523 694
Pec pod Sněžkou
Obří důl
Stálá ekologická expozice
„Příroda člověku – člověk
přírodě“
( 499 736 311
N
Pec pod Sněžkou
( 499 896 213
N
Harrachov
Špindlerův Mlýn
Stálá expozice „Historické proměny krkonošské přírody i krajiny“. Nalezneme tu zobrazený
tok Labe od pramene k moři,
jeho vliv na krajinu od dávných dob po současnost.Děti si
pohrají s dřevěným pexesem,
na jednotlivých panelech rozpoznávají bylinky podle vůně,
hlasy a stopy zvířátek.
( 499 433 228
Hlavní informační
středisko Vrchlabí
( 499 421 474
N
N
Temný Důl
( 499 874 264
N
Krkonošské středisko
ekologické výchovy
Rýchorská bouda
( 499 895 107
Na území Krkonošského národního
parku je také jedenáct sezónních
informačních středisek (srubů).
Informují, radí případně nabízejí
tištěné propagační materiály a suvenýry. V blízkém okolí srubů jsou
instalovány dřevěné panely s naučnou a informativní tématikou.
(více na straně 20) www.krnap.cz
Krkonošské muzeum
Paseky nad Jizerou
Památník zapadlých
vlastenců
otevřeno út – ne
( 481 523 609
* [email protected]
Expozice seznamuje s bohatými kulturními, společenskými
Kam
ještě za tradicemi a historií regionu
HARRACHOV
Muzeum skla
Sklárna Novosad & syn
( 481 528 141
HARRACHOV
Muzeum historie lyžování
u sklárny
( 481 528 141
HARRACHOV
Hornické muzeum
areál ADOS
( 481 382 078
MALÉ SVATOŇOVICE
Muzeum bří. Čapků
ul. K.Čapka 147
( 499 886 295
PEC POD SNĚŽKOU
Galerie Veselý výlet
( 499 736 130
PONIKLÁ
Muzeum Krkonošských řemesel
( 481 585 262
TRUTNOV
Muzeum Podkrkonoší
Školní 8
( 499 811 897
HOSTINNÉ
Galerie antického umění Nádražní
ulice
( 499 524 239
VYSOKÉ NAD JIZEROU
Vlastivědné muzeum
Dr. Karla Farského
( 481 593 118
LOUKOV
Muzeum technicky
obec Loukov, Háje n. Jizerou
( 481 685 238
ŽACLÉŘ
Městské muzeum
Rýchorské náměstí 10
( 499 739 225
Kdy a kam
¦
ČERVEN 2006
Lánov
„Výstup na Sněžku přes tři vrcholy“
Termín: 4. 6. 2006
Charakteristika: Nově zavedená
akce s ambicí stát se tradicí - turistický výstup na nejvyšší horu Čech,
i s kratší variantou na Tetřeví boudy.
Pořadatel: Obec Lánov
( 499 432 083
i www.lanov.cz
Horní Štěpanice
„Pouť v Horních Štěpanicích“
Termín: 11. 6. 2006
Kontakt: Infocentrum FLORA
( 481 582 606
* [email protected]
i www.benecko.com
Trutnov
„Dětská scéna“
Termín: 16.- 22. 6. 2006
Charakteristika: Celostátní přehlídka a dílna dětských recitátorů a 35.
celostátní přehlídka divadelních
souborů
Pořadatel: Dům kultury Trutnov
( 499 840 080
* [email protected]
i www.dktrutnov.cz
Trutnov
„Pivofest – festival pěnivého moku“
Termín: 17. 6. 2006
Charakteristika: Pivní slavnosti
s kulturním programem.
( 777 642 009
Horní Maršov
„Doteky“
Termín: 17. 6. 2006
Charakteristika: Hudebně divadelní benefiční festiválek na podporu
obnovy fary a kostela.
Pořadatel: Středisko ekologické
výchovy a etiky Rýchory SEVER
( 499 874 280
i www.hornimarsov.cz
Špindlerův Mlýn
„15. Špindlerovská pouť“
Termín: 24.- 25. 6. 2006
Charakteristika: Tradiční akce před
začátkem letních prázdnin, provázená řadou pouličních vystoupení
– mažoretky, kouzelník, flašinetář,
divadlo, šermíři, aerobik, tanec,
hasiči. Nechybí kolotoče, stánky,
občerstvení, ukázky krkonošských
řemesel.
Pořadatel: MěÚ, Špindlerův Mlýn
( 606 921 455, 499 523 656
i www.mestospindleruvmlyn.cz
Pec pod Sněžkou - Velká Úpa
„Divadelní léto“
Termín: 24. 6. 2006
Charakteristika: Odpoledne s divadlem a zábavou, vláček pro děti i
dospělé, občerstvení.
Pořadatel: Chata Borůvka, Velká
Úpa, Pec pod Sněžkou
( 499 736 157
* [email protected]
Černý Důl
„Dětský den“
Termín: 24. 6. 2006
Charakteristika: branný závod a
soutěže pro děti na bývalém hřišti,
dnes parkoviště Markid
Pořadatel: Spolek Krakonoš
( 737 419 264
Trutnov
„Vzpomínková akce ke 140. výročí
bitvy u Trutnova dne 27. 6. “
Termín: 24. 6. 2006
Pořadatel: Klub vojenské historie
Trutnov, Krakonošovo nám., památník generála Gablenze
( 603 990 473
* [email protected]
Jilemnice
4. závod Havex Krkonošského
poháru MTB
Termín: 25. 6. 2006
Charakteristika: Závody v cross
country na horských kolech.
( 603 584 948, 608 482 424
Janské Lázně
„Promenádní koncerty“
Termín: nedělní odpoledne červen–srpen do 27. 8. 2006
Charakteristika: Lázeňské promenádní koncerty na kolonádě.
Pořadatel: Státní léčebné lázně
Janské Lázně, Kulturní odbor MěÚ
( 499 875 121, 499 860 111
i www.janskelazne.com
¦
ČERVENEC 2006
Žacléř
„Den lidových řemesel“
Termín: 5. 7. 2006
Charakteristika: tradiční lidový
jarmark na Rýchorském náměstí
(zač. 8,30 hod.) s možností nákupu
hotových výrobků od řemeslníků,
s bohatým kulturním programem.
Pořadatel: Město a Městské muzeum Žacléř
( 499 739 005, 499 739 225
i www.zacler.cz
„Dřevosochařské sympozium“
Termín: 3. - 9. 7. 2006
Charakteristika: týdenní akce dřevosochařů z ČR, ukázky starých
místních řemesel.
Pořadatel: SDH Františkov
( 604 420 672
* [email protected]
Roztoky u Jilemnice
„Krakonošova tržnice“
Termín: 8.- 9. 7. 2006
Charakteristika: Dvacátý čtvrtý ročník tradiční prodejní akce, stánkový prodej květin, zahrádkářských
a chovatelských potřeb a jiného
zboží.
Pořadatel:
ČSCH Roztoky u Jilemnice
( 481 587 296
Jilemnice
„Krakonošovy letní podvečery“
Termín: 9. – 15. 7. 2006
Charakteristika: Týden Krkonošské
kultury a tradic v obcích mikroregionu Jilemnicko
Pořadatel: Jilemnicko – svazek obcí
( 481 565 111
Dolní Kalná
„Noční výstup na Sněžku za východem slunce“
Termín: začátek července 2006
Charakteristika: 29. ročník nočního 50 km pochodu a výstupu na
nejvyšší horu Čech
Pořadatel: TJ Sokol Dolní Kalná
( 499 448 155
i www.dolnikalna.cz
Harrachov
„3. Harrachovské pivní slavnosti“
Termín: 22. 07. 2006
Charakteristika: Prodej piv z několika pivovarů, bohaté občerstvení,
prase na grilu, živá hudba, příchod
Krakonoše, soutěže, bohatá tombola a taneční zábava.
Pořadatel: Novosad a syn Harrachov
( 481 528 141
* [email protected]
i www.sklarnaharrachov.cz
Vrchlabí
„Vrchlabský jarmark“
Termín: červenec 2006
Charakteristika: Umělecká řemesla, bohatý program, občerstvení
po celý den.
Pořadatel: KD Střelnice Vrchlabí
( 499 422 126
* [email protected]
www.krkonose.eu
www.ergis.cz
Vrchlabí
„Dny řemesel“
Termín: 18. – 21. 7. 2006
Charakteristika: V podloubí tří historických domů ve Vrchlabí ukázky
typických krkonošských řemesel:
drátování, malování hraček, paličkování, pletení ošatek, výroba skleněných figurek, aj. Na vše dohlíží
pán hor Krakonoš.
Pořadatel: Správa Krnap, Vrchlabí
( 499 421 474
i www.krnap.cz
Vrchlabí
„Vrchlabské hudební léto“
Termín: červenec–srpen 2006
Charakteristika: Nedělní koncerty
vážné hudby v Klášterním kostele
sv. Augustina.
Pořadatel: KD Střelnice Vrchlabí
( 499 422 126
* [email protected]
Pec pod Sněžkou
Kinematograf bratří Čadíků
Termín: 21.7.- 21.8. 2006
Charakteristika: Promítání českých
filmů v letním kině.
Horní Maršov
„Krakonošova hudební zahrada“
Termín: 30. 7. 2006 od 14 hodin
Charakteristika: operní koncert
v hřbitovním kostele
Pořadatel: Svazek obcí Východní
Krkonoše
( 499 874 156
* [email protected]
Benecko
Slavnost u kaple sv. Huberta
Termín: poslední víkend v červenci
Pořadatel: OÚ Benecko
Kontakt: Infocentrum FLORA
( 481 582 606
* [email protected]
i www.benecko.com
¦
Strana 17
SRPEN 2006
Hostinné
„Letní slavnost - Porciunkule“
Termín: 5.– 6. 8. 2006
Charakteristika: Tradiční pouť, kulturní program, půlnoční ohňostroj
a rozhovor obrů na hostinském
náměstí.
Pořadatel: Město Hostinné
( 499 404 746
i www.infocentrum.hostinne.info
Jilemnice
„16. Festival dechových hudeb“
Termín: 6. 8. 2006
Charakteristika: První srpnová neděle se stala již tradičně setkáním
milovníků dechové hudby. Program dechových souborů a hostů
z řad populárních osobností.
Pořadatel: Společenský dům JILM
Jilemnice
( 481 544 070
* [email protected]
i www.mestojilemnice.cz
Pec pod Sněžkou
„Pouť sv. Vavřince“
Termín: 10. 8. 2006
Charakteristika: Pěší pouť na Sněžku a mše svatá.
Pořadatel: Město Pec pod Sněžkou
( 499 736 280
i www.pecpodsnezkou.cz
Horní Maršov
„Maršovská pouť“
Termín: 12. 8. 2006
Charakteristika: Obnovená tradice
pouti s bohatým programem u příležitosti svátku Nanebevzetí Panny
Marie. Varhanní koncert, dechovka, rock, divadlo, setkání rodáků i
návštěvníků.
Pořadatel: Obec Horní Maršov
( 499 874 298
* [email protected]
i www.veselyvylet.cz
Vrchlabí
„Krkonošské pivní slavnosti“
Termín: 12. 8. 2006
Charakteristika: Prezentace pivovarů, ochutnávky, soutěže, bohatý
doprovodný program.
Pořadatel: Sdružení pivní slavnosti
( 603 249 461, 777 713 200
Paseky nad Jizerou
„Pasecké hudební slavnosti“
Termín: 11.- 13. 8. 2006
Charakteristika: Tradiční třídenní
slavnosti - koncerty, vernisáž výstavy, slavnostní mše svatá.
Pořadatel: Svatováclavský sbor,
Paseky nad Jizerou
( 481 523 738
Jilemnice
„Vavřinecká pouť“
Termín: 12. – 13. 8. 2006
Charakteristika: Tradiční společenská akce s pouťovými atrakcemi
na Masarykově náměstí a výstava
drobného zvířectva.
Pořadatel: Město Jilemnice
( 481 565 111
Trutnov
„Open air music festival“
Termín: 18.- 20. 8. 2006
Charakteristika: 20. ročník tradičního rokového hudebního festivalu, na PKS Bojišti v Trutnově. Na
4 pódiích vystupují české i zahraniční hudební skupiny.
Pořadatel: Geronimo Agency
( 499 811 810
* [email protected]
i www.trutnov.openair.cz
Černý Důl - Čistá
„Hasičský den“
Termín: 26. 8. 2006
Charakteristika: soutěž ve zručnosti hasičů na hřišti ZŠ Čistá
Pořadatel: Sbor dobrovolných hasičů Čistá v Krkonoších
( 724 229 877
Žacléř
Joannes Koehler „Život a dílo“
Termín do 31. 8. 2006
Charakteristika: Výstava přibližující
život a tvorbu židovského malíře,
který strávil zbytek života v malé
osadě Vrchová pod Královeckým
Špičákem.
Pořadatel: Městské muzeum Žacléř
( 499 739 225
Chotěvice
„Motosraz Kateřina“
Termín: srpen 2006
Charakteristika: 5. motosraz se
soutěžemi v přetahování lanem,
v jedení vánoček na čas, hodu
sudem, soutěži o největší prsa a
pupek, pití piva, koncerty kapel
k poslechu i tanci.
Pořadatel: MK Černí jezdci
* [email protected]
i www.cernijezdci.cz
Pořadatel: Dům kultury
( 499 840 080
* [email protected]
Trutnov
„Dny evropského dědictví“
Termín: 9.- 10. 9. 2006
Charakteristika: Dny otevřených
dveří v památkových objektech
s programem.
Pořadatel: Dům kultury
( 499 840 080
* [email protected]
Janské Lázně
„Výstup na Mont Blanc
v Krkonoších“
Termín: září 2006
Charakteristika: Vytrvalostní závod
(6x pěšky na Černou horu – dolů
zdarma lanovkou, maximálně za 9
hodin). Počet účastníků limitován 50.
osobami.
Pořadatel: Mega Plus Janské Lázně
( 499 875 152
* www.cerna-hora.cz
Jilemnice
„Po stopách řídícího učitele Jana
Buchara“
Termín: 9. 9. 2006
Charakteristika: 19. ročník tradičního pochodu po krásách západních
a středních Krkonoš.
Pořadatel: KČT Jilemnice
( 481 544 029
Svoboda nad Úpou
„Rudolfovy slavnosti“
Termín: 16. 9. 2006
Charakteristika: V říjnu 1580 byla
Svoboda nad Úpou povýšena císařem Rudolfem II. na město. Celý
den plný zábavy: ukázky těžby
zlata a rýžování, historický šerm,
lidová řemesla a výtvarné umění,
pro děti a dospělé zábavný a kulturně sportovní program.
Pořadatel: Město Svoboda nad
Úpou
( 499 871 105
* www.musvoboda.cz
Jilemnice
„Běh do vrchu Jilemnice - Žalý“
Termín: 23. 9. 2006
Charakteristika: 39. ročník běhu
pro všechny kategorie, nejmenší
Lízátkový běh na jilemnickém náměstí.
Pořadatel: ČKS SKI Jilemnice
( 481 544 114
Janské Lázně
„Krkonošská 70 MTB“
Termín: 30. 9. 2006
Charakteristika: Cyklistický závod
na horských kolech tříčlenných
družstev (70 km a 37 km).
Pořadatel: TJ Lokomotiva Trutnov,
další partneři
( 499 811 396, 603 828 305
„Tradiční Rokytnická pouť“
Termín: 30. 9.- 1. 10. 2006
Pořadatel: Město Rokytnice
( 481 549 321
¦
Jablonec nad Jizerou
„Krakonošův festival dechových
hudeb“
Termín: srpen 2006
Charakteristika: 11. ročník přehlídky dechových hudeb.
Pořadatel: Krkonošská dechovka
Jablonec nad Jizerou
( 481 591 293
* [email protected]
¦
ZÁŘÍ 2006
Trutnov
„Trutnovský jarmark“
Termín: 3. 9. 2006
Charakteristika: Neděle plná hudby, divadla a řemesel na Krakonošově náměstí.
ŘÍJEN 2006
Vysoké nad Jizerou
„Krakonošův divadelní podzim“
Termín: 14.- 21.10.2006
Charakteristika: 37. národní přehlídka venkovských divadelních souborů nominovaných během roku z
krajských přehlídek. Přehlídka ve
Vysokém se koná od roku 1971.
Pořadatel: OS Větrov a Město Vysoké n/Jiz.
( 481 593 494
Strana 18
Polské Karkonosze aneb sedm dnů v Jelenihorské kotlině
mu vodopádu říčky Podgórnej. Ve
vesnici Mysłakowice si prohlédněte
osadu starých tyrolských domů postavených dávnými usedlíky z Rakouska. V jednom z nich je muzeum.
Odpoledne navštivte město Kowary
a blízké přístupné podzemní chodby
Den 1.
Na rozjetí
Vydejte se do hor Rudawy Janowickie, pásma, které uzavírá Jelenihorskou kotlinu z východu. Krajinně
nejzajímavější částí jsou Góry Sokole – známá oblast pro horolezce.
Turistické cesty vás doprovodí do
nejkrásnějších míst Rudavského
krajinného parku. Krzyżna Góra
(654 m n.m.) a její dvojče, vrchol
Sokolik (623 m n. m.) jsou vynikající vyhlidkové body. Přehlédnete
i pásmo polských Krkonoš. Okolo
jsou roztroušené malebné obce a
městečka – Janowice Wielkie, Karpniki, Wojanów, Łomnica, Trzcińsko,
Bukowiec a Mysłakowice. Nejlépe
se s nimi seznámíte při výletu na
kole. Večer vás zveme k posezení u
jednoho z mnoha rybníků, ochutnáte
místní rybí speciality.
Den 2.
K pokladnici Valonů
Výlet začněte ve Szklarskiej Porębie.
Odtud po stopách Valonů, kteří zde
před staletími hledali zlatonosné
horniny. V nedalekých Jizerských horách je hora Wysoki Kamień (1058
m n. m). Poblíž cesty k této hoře
narazíte na skalní útvary, které
mají svérázné názvy
„Skarbki”, „Skalna
Brama”, „Wieczorny Zamek” (Poklady,
Skální brána, Večerní
zámek). Pochází z pověstí
o skrytých pokladech, které
pod nimi leží. V Szklarskiej
Porębie, v místním Muzeu mineralogie a Muzeu Země si prohlédněte
vynikající sbírku zdejších
typických i vzácných kamenů. Večer vás zveme na
posezení do Staré Valonské
Chaty.
Den 3.
Až na Sněžku
zvaná perlou Krkonoš. Když budete procházet centrem, jež si udrželo
svoji středověkou urbanistickou
tvář, prohlédnete
si zbytky hradeb,
bašty, věže a kostely. Uvidíte jeden
z nejkrásnějších
kostelů ve Slezsku. Náměstí je
obklopené domy
s podloubím. Krkonošské muzeum
nabízí prohlídku
největší kolekce
skla v Polsku.
Pohodlná stezka
(pro cyklisty a chodce) vás vyvede
Krajinným parkem Dolina Bobru
až k Rytířské věži v lokalitě Sedlęcin.
Večer se po návratu do Jelení Hory
určitě nebudete nudit. Divadelní
představení, koncerty a hudební
festivaly jsou skvělou příležitostí k
využití volného času.
Den 5.
Po stopách ledovce
Začněte v obci Jagniątkow (dnes
součást města Jelení Hora). V malebné vile „Łąkowy Kamień” (Luční kámen) bydlel a tvořil Gerhart
Hauptmann, který získal i slavnou
Nobelovu cenu. Údolím řeky Sopot
se dostanete k lokalitě Bażynowe
Skały (Bažinové Skály).
Dále cestou mezi lesy
údolím Czarny Kocioł
Jagniątkowski až na
dno známých Sněžných jam (Śnieżne
Kotły), které jsou
impozantním divem krkonošské
přírody. Ledovec
tu po sobě nechal
strmé žleby, jezírka
a kamenné morény.
Když vyjdete nahoru, můžete si odpočinout
Zveme vás do města Jelenia Góra
(Jelení Hora). Pro svoji krásu je
Den 6.
Polské Podkrkonoší
V polském
Podkrkonoší je
mnoho malebných vesnic, ve
kterých se zachovaly roubené
domy. Začněte
od Staniszowa.
Po
prohlídce
obranného kostelíku
vyjděte
na žulový kopec
Witosza. Jsou
zde štěrbinové jeskyně a nádherná
vyhlídka na Krkonoše a Wzgórza
Łomnickie (Lomnické kopce). O
kousek dál, na úpatí hory Grabowiec
(784 m n. m), která ční nad přehradou Sosnówka, se nachází kaple sv.
Anny a u ní „dobrý pramen“. Odtud
je pěkně vidět, jak je celá přehrada
zvaná též „krkonošské moře“ citlivě
zakomponována do horské krajiny.
Když se budete toulat po úpatí polských Krkonoš kolem domků v obci
Podgórzyn, vydejte se k nedaleké-
Polská informační centra
SZKLARSKA PORĘBA
ul. Pstrowskiego 1
tel.: +48/75/754 77 40
fax: +48/75/754 77 42
e-mail: [email protected]
www.szklarskaporeba.pl
Vydejte se do města Karpacz. Odkud
vede na Sněžku (1602 m n.m.) několik
turistických cest, které se dají podstatně zkrátit i jízdou na sedačkové
lanovce na horu Kopa (1370 m n. m).
Za výstup na Sněžku budete odměněni
certifikátem o dobytí nejvyššího vrcholu Krkonoš a České republiky. Při
zpáteční cestě se na chvíli zastavte u
jezírka Maly Staw a boudy „Samotnia“, která u něj stojí. Odtud se pohodlnou cestou dostanete do Karpacze
Górnego (Horní Karpacz). Zdejší velkou turistickou zajímavostí je dřevěný
kostelík Wang ze 13. století, který sem
byl kdysi převezený z Norska. Až se
budete vracet z výletu, zastavte se ve
Western City – zábavném městečku ve
stylu divokého západu.
Den 4.
Perla Krkonoš
v boudě „Pod Łabskim Szczytem” a
pak sejít dolů do Szklarské Poręby.
Můžete pokračovat na horu Szrenica (1360 m n.
m.) a k boudě
„Hala Szrenicka“ i ke
známému
vodopádu
Kamieńczyka,
který je vysoký 27 metrů.
Zdaleka uslyšíte šumění
jeho kaskád.
Večer
se
možná s chutí
zúčastníte jedné z četných kulturních
akcí v Szklarskiej Porębie.
KARPACZ
ul. Konstytucji 3 Maja 25
tel.: +48/75/76 19 716
fax: +48/75/76 18 605
www.karpacz.pl
KOWARY
ul. 1 Maja 1a
tel.:/fax: +48/75/718 24 89
www.kowary.pl
JELENIA GÓRA
ul. Grodzka 16
tel.: +48/75/76 76 925
fax: +48/75/76 76 935
www.jeleniagora.pl
PIECHOWICE
ul. Żymierskiego 53
tel.:/fax: +48/75/76 17 201
www.piechowice.pl
Den 7.
Po stopách historie
po těžbě vzácných rud.
Začněte od lázní Cieplice (Teplice),
známými již od 13. století (dnes jsou
čtvrtí Jelení Hory). Teplota horkých
pramenů je až 90 stupňů Celsia. Léčivá voda pomáhá na mnohé neduhy.
Po prohlídce
památek, lázeňských parků
a
návštěvě
Muzea přírody, se posílíte
douškem minerální vody.
Pak navštivte
hrad Chojnik,
dominantu nad
obcí Sobieszow. Pevnost ze 13. století nikdy
nebyla dobyta. Stala se prvním
cílem romantických procházek lázeňských hostů. Dodnes ji mnozí
turisté rádi návštěvují. Na nádvoří
si poslechněte legendu o Kunegundě a seznamte se s uměním střílet
z kuše. Pohled z hradní věže skýtá
nádherné panoráma Kotliny Jeleniogórskiej (Jelenihorské kotliny).
Uvidíte věže kostelů a zámků v Jelení
Hoře, Staniszówě, Łomnici, Wojanówě, Miłkówě, Bukowci, Karpniki a
Dziwiszówě.
Sedm dnů v Jelenihorské kotlině berte jako inspiraci, jak za týden poznat
polské Krkonoše a jejich podhůří.
Záleží jenom na vaší chuti a možnostech, jak si je naplánujete. Na místě
získáte podrobné mapy, průvodce a
propagační materiály. Rádi vám poradí také naši zaměstnanci.
Centrum Informacji
Turystycznej i Kulturalnej
458-500 Jelenia Gora
ul. Grodzka 16 (Bašta Grodzka)
tel. 0048 /75/ 76 76 925
tel./fax 0048 /75/ 76 76 935
www.jeleniagora.pl,
www.karkonosze.it.pl
Strana 19
Autokempy v Krkonoších a podhůří
Čas prázdnin, dovolených, cestování, putování, poznávání nových krajů.
Pro řadu lidí je v tomto období přitažlivé ubytování pod šírým nebem. Láká bližší kontakt s přírodou. V Krkonoších a podhůří je mnoho autokempů. Mnozí z vás to jistě uvítají. Nabídka kvality služeb a vybavení
je různorodá. Ubytování v chatkách (eventuálně s přistýlkou) stanech, karavanech. V některých případech celoroční provoz, česká kuchyně, možnosti sportovního vyžití, koupání, bezbariérové sociální zařízení,
koupaliště, dětská hřiště, rybaření, projížďky na koních, sauna, posilovna, půjčovna sportovního vybavení, horských kol, lodiček, v areálu zatravněné volejbalové hřiště, dětské houpačky, společné ohniště,
občerstvení v kiosku, společenská místnost - někdy i s krbem, WC/sprcha, psům vstup povolen, TV/SAT, zařízené kuchyně, možnost grilování, restaurace, večerní program, apod. ...vyberte si ...
HARRACHOV
Kemp Jiskra,
512 46 Harrachov 233
( 481 529 536
* [email protected]
i www.camping.harrachov.cz
ČISTÁ V KRKONOŠÍCH
Slunečná,
543 43 Černý Důl 3
( 499 435 101
Kořenov
JABLONEC NAD JIZEROU
TJ Sokol Autokemp Zátiší
512 43 Jablonec nad Jizerou,
Zátiší 238
( 481 591 335, 481 591 288
* [email protected]
i http://www.jablonec-krkon
ose.com/ubytovani/autokemp/
autokemp.html
RUDNÍK
Kemp Richard a Blanka
543 72 Rudník č.p. 235
i www.dokempu.cz/eng/
podrobnosti.php?id=114
Dolní Dvůr
Čistá v Krkonoších
KOŠŤÁLOV
Autokemp a koupaliště Košťálov
512 02 Košťálov, koupaliště č.p.
332
( 481 689 221, 605 784 802
* [email protected]
i www.kostalov.cz
Prosečné
TRUTNOV
Peklo,
541 02 Trutnov, Horská 187
( 608 863 409
Rudník
Dolní Kalná
Chotěvice
ŠPINDLERŮV MLÝN
Autokemp Správy KRNAP
543 51 Špindlerův Mlýn
( 499 523 534
i www.krnap.cz
VRCHLABÍ
Euro kemp - letiště
543 11 Vrchlabí, P.O. Box 49
( 499 421 292
i [email protected]
CHOTĚVICE
Svatá Kateřina,
543 71 Chotěvice č.p. 326
( 499 395 145, 603 106 898
i www.svkaterina.cz
VRCHLABÍ
Kemp Vejsplachy
543 01 Vrchlabí, Valteřická ul.
( tel. 499 422 196
VRCHLABÍ
Kemp Liščí farma (bez karavanů)
543 62 Dolní Branná 350
( 499 421 656
* [email protected]
i www.liscifarma.cz
DOLNÍ KALNÁ
Kemp Dolní Kalná,
543 74 Dolní Kalná
( 499 448 137
i www.ceskyraj.cz/ubytovani/cz/
kemp.htmkemp.htm
PROSEČNÉ
Autocamp Holman
543 73 Prosečné č.p. 84
( 499 441 447
Na státní hranici
Na českém území jsou silniční přechody v Harrachově, na Pomezních boudách a Královci.
Turistické i cykloturistické přechody: (Více v
mapě na straně 10-11).
• Jizerka - Ovle
• Vosecká bouda - Szrenica
• Luční bouda - Rownia pod Sniezka
• Luční bouda - Slaski Dom
• Soví Sedlo - Sowia Przelecz
• Špindlerova bouda – Przesieka
• Harrachov/Mýtiny – Polana/ Jakuszyce
• Horní Albeřice – Niedamirów
• Žacléř (Bobr) – Niedamirów
Přechody jsou otevřeny
od 1. 4. - 30.9. od 8 do 20 hodin
od 1.10. - 31.3. od 9 do 16 hodin
Evidence: MK ČR E 16345
Tento dokument byl vytvořen za finanční
pomoci Programu obnovy venkova
Libereckého kraje.
• Vydal: Krkonoše – svazek měst a obcí,
Zámek 1, 543 01, Vrchlabí.
Květen 2006. Náklad 70 000 kusů
(česky, polsky, německy)
• Redakční rada: Dáša Palátková, Michal
Vávra, Klára Kroupová, Josef Zelený.
• Spolupracovali: Jan Petera, Vladimír
Sturm, Barbara Róźycka - Jaskólska, Radek
Drahný, Miloš Růžička, Stanislav Pelc, Iljana
Beránková, Michaela Müllerová, Jana
Janoušková, Dagmar Turková, Daniel Mach,
pracovníci krkonošských infocenter.
• Mapový podklad: Jan Petera
• Fotografie: Dáša Palátková, Josef Zelený,
Ing. Pavel Kraus, CzechTourism.
• Německý překlad: Hans J. Warsow
• Polský překlad: Viktoria Puchalska
• Grafický manuál: David Škodný
• Grafické zpracování: Ivan Polonský
• Tisk: Merkurtisk a.s., Náchod.
Náměty, dotazy a připomínky zasílejte
prosím na: [email protected] a
[email protected]
Strana 20
SOUTĚŽ
#
Turistická informační centra
Využijte odborných rad a pomoci pracovníků Informačních
center v Krkonoších nebo Informačních středisek Krkonošského národního parku, kde vám rádi nabídnou řadu dalších propagačních materiálů.
Zapamatujte si a využívejte webovou adresu:
PEC POD SNĚŽKOU
„TURISTA“, přímo v centru
na náměstí 188
tel.: 499 736 280
fax: 499 736 410
* [email protected]
i www.turistapec.cz
ČERNÝ DŮL
Černý Důl 48
tel.: 499 429 618
fax: 499 435 164
* [email protected]
i www.cernydul.cz
HARRACHOV TIC a CA
proti muzeu skla a v budově
MěÚ
tel.: 481 529 401
fax: 481 529 064
* [email protected]
i www.harrachtour.cz
HORNÍ MARŠOV
VESELÝ VÝLET - Temný Důl
tel.: 499 874 298
fax: 499 874 298
* [email protected]
HOSTINNÉ
Náměstí 70
tel.:/fax: 499 404 746
* [email protected]
i www.infocentrum.hostinne.info
Hrajte s námi o ceny
Vážení čtenáři,
připravili jsme pro Vás soutěž o ceny. Stačí, když správně písemně zodpovíte následující tři otázky a zašlete
nám je.
Otázka:
Ceny:
1. Kolik členských měst a obcí má
Svazek Krkonoše?
1. Velikonoční pobyt pro 2 osoby
v Krkonoších na jaře 2007
2. Tradiční výrobky z Krkonoš
PEC POD SNĚŽKOU
„VESELÝ VÝLET“
u autobusového nádraží 196
tel.: 499 736 130
fax: 499 736 131
* [email protected]
........................................................
ROKYTNICE NAD JIZEROU
CK ROKTOUR, s. r. o.
Horní 449
tel.: 481 522 392
fax: 481 522 310
* [email protected]
i www.rokytnice.com
........................................................
SVOBODA NAD ÚPOU
Náměstí Svornosti 527
tel.: 499 871 216
fax: 499 871 167
* [email protected]
i www.musvoboda.cz
ŠPINDLERŮV MLÝN
budova MěÚ v přízemí
tel.: 499 523 656
fax: 499 523 818
* [email protected]
i www.mestospindleruvmlyn.cz
TRUTNOV
Krakonošovo náměstí 72
tel.:/fax: 499 818 245
* [email protected]
i www.trutnov.cz
VRCHLABÍ
Krkonošská 8
tel.: 499 422 136
fax: 499 421 121
* [email protected]
i http://vrchlabi.ergis.cz
2. Jak se jmenuje a kolik metrů
měří nejvyšší hora Krkonoš, zároveň i České republiky?
3. Jak se jmenuje velká evropská
řeka pramenící v Krkonoších a
ústící do Severního moře?
.................................................................
3. Obrazová publikace
Budeme rádi pokud ke svým odpovědím připojíte hodnocení turistických novin Krkonošská sezóna, případně zkušenosti z vašeho pobytu
v Krkonoších.
Uzávěrka:
Do 30. listopadu 2006.

Slosování výherců:
První polovina prosince 2006.
Krkonoše na internetu
Nechybí fotogalerie, galerie virtuálních panoramat, informace o
přírodních zajímavostech, galeriích, lanovkách, vlecích nebo elektronická prodejna upomínkových
předmětů, publikací a map. Nabídku doplňuje možnost posílání elektronických pohlednic z Krkonoš.
www.krkonose.eu
www.ergis.cz
Naleznete široké spektrum informací od obecného představení
regionu, přes přehled přírodních,
kulturních i historických pamětihodností, adresář institucí (informačních středisek, nemocnic,
úřadů,
policie, škol, knihoven,
významných organizací, apod.).
Vyhledat lze informace o sportovních a kulturních aktivitách
nadcházející sezóny, kalendář tradičních slavností, výstav, koncertů,
trhů, folklórních programů, pivních
slavností, setkání s Krakonošem.
Další užitečné internetové adresy:
www.holidayinfo.cz
www.krnap.cz
www.horskasluzba.cz
www.czechtourism.cz
www.kudyznudy.cz
Sezónní informační střediska Správy KRNAP
SRUB ČERTŮV DŮL
ŠPINDLERŮV MLÝN
nedaleko boudy U Bílého Labe vlevo po cca 200 metrech
JANSKÉ LÁZNĚ
stanice lanové dráhy na
Černou horu
tel.: 499 875 186
fax: 499 875 008
* [email protected]
i www.janskelazne.cz
SRUB U HOTELU DĚVÍN
PEC POD SNĚŽKOU
po zelené směr Richterovy boudy
cca 1 km
JILEMNICE
Masarykovo nám. 140,
historická budova spořitelny
tel.:/fax: 481 541 008
* [email protected]
i www.mestojilemnice.cz
SRUB U HOTELU VÁPENKA
HORNÍ ALBEŘICE
u parkoviště nedalo autobusové
zastávky
SRUB POD ČERNOU HOROU
JANSKÉ LÁZNĚ
na Lobkovické cestě, za levotočivou zatáčkou, nedaleko místa Na
výšině
KOŘENOV
autobusová zastávka
Kořenov - motorest
tel.:/fax: 483 399 094
* [email protected]
i www.korenovsko.cz
SRUB V ČERNÉM DOLE
směrem na Hrnčířské boudy, po 1,5
km po levé straně pod hájovnou
LÁNOV
Venkovské infocentrum
mikroregionu Prostřední
Lánov 39
tel.: 499 432 083
* [email protected]
i www.lanov.cz
MALÁ ÚPA
Horní Malá Úpa 129
tel.: 499 891 112
* [email protected]
i http://info.malaupa.cz
Odpovědi adresujte:
Krkonoše – svazek měst a obcí
Klára Kroupová
Zámek 1
543 01 Vrchlabí
Czech Republic
#
BENECKO
INFO FLORA, v centru obce 200
tel.: 481 582 606
fax: 481 582 016
* [email protected]
i www.benecko.com
otevřena denně
od 1.6. do 30.9. 2006
vždy od 8 do 17 hodin
ŽACLÉŘ
Rychorské náměstí 10
tel.: 499 739 225
fax: 499 739 210
* [email protected]
i www.zacler.cz
SRUB ZLATÉ NÁVRŠÍ
HORNÍ MÍSEČKY
nedaleko Vrbatovy boudy u cesty
na Labskou louku
SRUB HORNÍ MÍSEČKY
HORNÍ MÍSEČKY
naproti Jilemnické boudě u cesty
na Zlaté návrší
SRUB V DOLNÍM DVOŘE
projedete směrem na Tetřeví boudy, na konci Rudolfova údolí vlevo
SRUB U LOMU VE STRÁŽNÉM
vedle parkoviště u lomu
SRUB DÍVČÍ LÁVKY
ŠPINDLERŮV MLÝN
na začátku Labského dolu na křižovatce modře značených cest
SRUB VE STRÁŽNÉM
cca 200 m za parkovištěm u lomu
směrem na Hříběcí boudy

Navštivte zajímavá místa krkonošského regionu

Transkript

Podobné dokumenty

Krkonoše - svazek měst a obcí

cena

Ostravská NEJ 2012 - Ostravský informační servis

Otevřít - Památky středních Čech

STRATEGIE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU TURISTICKÉHO

PLOCHY OBČANSKÉ VYBAVENOSTI OV přípustné

TIPY NA VÝLETY MögLIchkEITEN für INTErEsANTE AusfLügE