lab. listy_1601_ACANTHAMOEBA species.cdr

LABORATORNÍ
LISTY
č.01/2016
Leden 2016
Vážené kolegyně a kolegové,
střídání odcházejícího roku 2015 a právě začínajícího roku 2016 nás nenechalo ani nadechnout. Ale čas
už je takový – trvale a bez přestávky míří někam kupředu a pro uvolňující nadechnutí nechává jen krátké
chvíle, které jsou svojí vzácností o to příjemnější.
Rok 2015 byl určitě rokem dobrým. Vnímám ho jako rok, kdy se nám v rovnováze podařilo udržet čas věnovaný věcem pracovním a osobním. Rok, který nám přinesl starosti i radosti, ale v konečné bilanci odchází
s úsměvem a utvrdil nás v tom, že naše počínání má smysl. Děkuji Vám za spolupráci a partnerství, které je
pro nás velmi důležité a vážíme si jej.
Přeji Vám, aby rok 2016 byl pro Vás rokem trvalé rovnováhy a dával ve všech jeho rozměrech smysl.
David Hepnar
ACANTHAMOEBA SPECIES
nově zavedená kultivační a diagnostická metoda
Úvod:
Akantaméby jsou volně žijící měňavky, které můžeme najít ve vodě, půdě, prachu, vzdušných filtrech,
lidských i zvířecích exkrementech a při onemocnění také v tkáních a orgánech hostitele. Tyto volně žijící
améby byly původně popsány jako Hartmanella castellanii. Jako první je popsal M. Douglas v r. 1930. Do
rodu Acanthamoeba byly zařazeny později (1931). Všechny améby rodu Acanthamoeba byly původně považovány za nepatogenní, dokud Culbertson a jeho tým neobjevili druh, který byl schopen zabít laboratorní zvířata. Tuto patogenní amébu popsali a pojmenovali Singh a Das v roce 1970. Dostala název
A. culbertsoni. Původní kmen byl izolován z indického komunálního odpadu (Visvesvara 2007). Spojitost
mezi optimálním růstem, teplotou a patogenitou objevil Griffin při jeho výzkumu teplotní tolerance améb.
Patogenní A. culbertsoni je schopná života a reprodukce i při 37°C. Jiné akantaméby (A. castellanii,
A. polyphaga, A. astronyxis) nemají tak vysokou teplotní toleranci. A. culbertsoni je tedy pro člověka potencionálně patogenní. Ostatní druhy můžeme zařadit mezi oportunní patogeny, tedy za normálních okolností
neškodné. Ukazuje se však, že otázka medicínského významu akantaméb je stále otevřená. Pro medicínu
se staly Acanthamoeba spp. zajímavými až tehdy, když byla objevena jejich schopnost vyvolat zánět rohovky, hlavně u lidí nosících kontaktní čočky. Ty mohou být kontaminovány vodou nebo aerosolem obsahujícími améby či jejich cysty (Ma 1990, Visvesvara 2007, Khan 2006).
Morfologie:
Akantaméby mají, na rozdíl od Naglerií, jen dvě růstová stadia. Trofozoit a cystu. Pro trofozoit je charakteristické jedno jádro s velkým jadérkem neboli endosomem. Celková velikost trofozoitu je od 12 do 35
mikrometrů. Pohyb trofozoitu je pomalý. Na povrchu má pseudopodia (panožky), kterým se říká akantoSang Lab - klinická laboratoř, s. r. o.
Bezručova 10, 360 01 Karlovy Vary
Hematocentrum s. r. o.
nám. Dr. M. Horákové 1313/8, 360 01 Karlovy Vary
Karlovarské imunologické centrum s. r. o.
Bezručova 10, 360 01 Karlovy Vary
VARAPALO s. r. o.
nám. Dr. M. Horákové 1313/8, 360 01 Karlovy Vary
Jiří Voženílek spol. s r. o.
Pražská 258, 276 01 Mělník
www.labin.cz
podia. Akantaméby se živí bakteriemi, např. E. coli, Enterobacter nebo jinými gramnegativními bakteriemi.
Některé druhy jsou schopny konzumovat i Legionella sp., sinice i kvasinky. K pohlcení bakterií užívají fagocytózy. K zacystování trofozoita dochází za nepříznivých podmínek (nedostatek potravy, nízká teplota,
přítomnost chemikálií…) Cysty akantaméb mají dvě vrstvy. Vnější ektocystu a vnitřní endocystu. Vnější je
obvykle nepravidelně kulovitá. Endocysty mohou být nepravidelného tvaru (povrchové vroubky, oblé,
trojúhelníkové, čtvercové). Morfologie cyst se mění v závislosti na vnějších podmínkách. Mezi ekto- a
endocystou jsou póry zajišťující kontakt s vnějším prostředím. Cysty jsou VELMI odolné (vůči vysychání,
chladu i antimikrobním prostředkům). V případě zlepšení vnějších podmínek se cysta za několik hodin až
dnů přemění na aktivní formu – trofozoita.
AKANTAMÉBOVÁ KERATITIS (AK)
Je infekce rohovky vzniklé po kontaminaci kontaktní čočky vodou obsahující Acanthamoeba spp. Nemoc
byla objevena r. 1974 ve Velké Británii.
Měňavka se dostane do oka pomocí nedostatečně sterilované kontaktní čočky nebo z vnějšího prostředí
při poškození rohovky. Dále penetruje do Bowmanovy membrány (blanka pod rohovkovým epitelem).
Tím se spustí buněčná lýza, fagocytóza a apoptóza. Dochází k poškození rohovky. K nejlepším léčebným
výsledkům se dojde při včasné diagnostice. Může však dojít k poškození zraku nebo i ztrátě oka.
K léčbě AK se užívá: lokálních léčiv, jako polyhexamethylenbiguanid (0,02%) nebo chlorhexidin (0,02%)
v kombinaci s propanidinem (0,1%). Pro zastavení šíření améb – kortikosteroidy. Při neúspěšné léčbě se
musí rohovka transplantovat.
Laboratorní diagnostika:
Odběr materiálu: Vzorkem jsou – kontaktní čočky, roztok na kontaktní čočky, seškrab z rohovky. (Při podezření na Granulomatózní amébovou encefalitis se odebírá mozkomíšní mok, postup je stejný).
Vzorek se odebírá za aseptických podmínek do sterilní nádobky. Skladuje se při pokojové teplotě 25 – 28 °C.
Nesmí být zmražen! Seškrab z rohovky (ve fyziologickém roztoku) musí být dopraven do 2 hodin, ostatní,
tedy materiál ponořen do tekutiny, do 24 hodin po odběru.
V laboratoři se za aseptických podmínek veškerý materiál kultivuje na selektivní půdě. Půda je po obvodu
utěsněná proti vysychání. Jelikož jsou améby poměrně velké, prohlíží se každý den pod mikroskopem růst
na uzavřené půdě dnem vzhůru. Kultivace trvá 7 dní. Nenarostou-li akantaméby za 7 dní, považuje se výsledek kultivace za negativní.
Praktická poznámka: S návody dle NRL jsme obdrželi do laboratoře Lab In i samotnou akantamébu, kterou
pozorujeme a uchováváme. Diagnostika je celkem „černo-bílá“. Když materiál obsahuje akantaméby, narostou, namnoží se a lze je vidět. Když neobsahuje, na půdě nenaroste nic.
V případě jakýchkoliv dotazů k danému tématu či získání dalších informací kontaktujte MUDr. Petru Fajtovou na telefonu: 353 114 123.
Použitá literatura:
1) JH. Kašková, Mgr. M. Kostka, PhD.: Molekulární charakterizace vybraných kmenů améb s důrazem na potencionální patogeny, 2015.
2) Návody NRL pro dg. tropických parazitárních nákaz
Sang Lab - klinická laboratoř, s. r. o.
Bezručova 10, 360 01 Karlovy Vary
Hematocentrum s. r. o.
nám. Dr. M. Horákové 1313/8, 360 01 Karlovy Vary
Karlovarské imunologické centrum s. r. o.
Bezručova 10, 360 01 Karlovy Vary
VARAPALO s. r. o.
nám. Dr. M. Horákové 1313/8, 360 01 Karlovy Vary
Jiří Voženílek spol. s r. o.
Pražská 258, 276 01 Mělník
www.labin.cz