SPC - Alfuzostad 10 mg - 37077-11

Příloha č.2 k rozhodnutí o změně registrace sp. zn. sukls37077/2011
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Alfuzostad 10 mg tablety s prodlouženým uvolňováním
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna tableta obsahuje 10 mg alfuzosini hydrochloridum.
Pomocné látky:
Jedna tableta obsahuje 8 mg monohydrátu laktosy.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Tableta s prodlouženým uvolňováním.
Popis přípravku : bílé, kulaté, nepotahované tablety se zkosenými hranami.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Léčba středně těžkých až těžkých funkčních symptomů benigní hyperplazie prostaty (BPH).
4.2 Dávkování a způsob podání
Tablety s prodlouženým uvolňováním se polykají celé a zapijí se dostatečným množství tekutiny.
Tablety musí být užívány ihned po jídle každý den ve stejnou dobu.
Dospělí:
Jedna 10 mg tableta s prodlouženým uvolňováním jednou denně. První dávka musí být užita před
spaním.
Starší pacienti (nad 65 let):
Jedna 10 mg tableta s prodlouženým uvolňováním jednou denně, za předpokladu, že počáteční nižší
dávka je dobře snášena a je potřeba zvýšit účinek léku. První dávka musí být užita před spaním.
Farmakokinetické a klinické údaje vztahující se k bezpečnosti neprokázaly, že by bylo nutné snížení
dávky u starších pacientů.
Snížená funkce ledvin:
Mírná až střední renální nedostatečnost
Pokud není nižší dávka dostatečná, může být dávka podle klinické odpovědi zvýšena na 10 mg
alfuzosinu denně. První dávka musí být užita před spaním.
Závažná renální nedostatečnost
Alfuzostad 10 mg by neměl být podáván pacientům s vážnou poruchou funkce ledvin (clearance
kreatininu < 30 ml/min), jelikož pro tuto skupinu pacientů není k dispozici dostatek klinických údajů
vztahujících se k bezpečnosti (viz bod 4.4).
Jaterní nedostatečnost
1
Alfuzosin podávaný v 10 mg tabletě s prodlouženým uvolňováním je u pacientů s jaterní nedostatečností
kontraindikován. Může být uvažováno použití léku s nižším obsahem alfuzosin-hydrochloridu pod
přísným lékařským dohledem. Je třeba se řídit pokyny pro dávkování příslušného přípravku.
4.3 Kontraindikace
- Přecitlivělost na alfuzosin, další chinazoliny (např. terazosin, doxazosin, prazosin) nebo na kteroukoliv
pomocnou látku.
- Stavy s ortostatickou hypotenzí.
- Jaterní nedostatečnost.
- Kombinace s ostatními alfa1-blokátory.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Alfuzostad 10 mg by měl být podáván s opatrností pacientům užívajícím antihypertenziva nebo nitráty.
U některých pacientů může během několika hodin po podání dojít k rozvoji posturální hypotenze s nebo
bez klinických projevů (závrať, únava, asténie, pocení). V tomto případě musí být pacient uložen až do
doby, než příznaky úplně vymizí. Tyto projevy jsou obvykle přechodné, vyskytují se na začátku léčby a
obvykle nebrání v pokračování léčby. Pacienta je nutné upozornit na možný výskyt těchto potíží.
Alfuzostad 10 mg by neměl být podáván pacientům s vážnou poruchou funkce ledvin (clearance
kreatininu < 30 ml/min), jelikož proto tuto skupinu pacientů není k dispozici dostatek klinických údajů
vztahujících se k bezpečnosti.
Alfuzostad by měl být podáván s opatrností pacientům léčeným antihypertenzivy. Krevní tlak musí být
pravidelně kontrolován, zvláště na počátku léčby.
Zvýšené pozornosti je třeba dbát při podání alfuzosinu pacientům, u kterých se objevila výrazná
hypotenze po podání jiného alfa1-blokátoru.
U pacientů přecitlivělých na alfa1 -blokátory musí být léčba zahájena postupně.
Jako u jiných alfa1-blokátorů, také u alfuzosinu je nutné pečlivé sledování pacienta s akutním srdečním
selháním.
U pacientů se srdečním onemocněním by měla léčba srdeční insuficience pokračovat, musí být ale brán
v úvahu fakt, že současné podávání nitrátů a alfuzosinu může zvýšit riziko vzniku hypotenze. Pokud
angina pectoris znovu vzplane nebo se zhorší, léčba alfuzosinem musí být ukončena.
Pacienti s kongenitálním prodloužením QTc intervalu, pacienti s anamnézou získaného prodloužení QTc
intervalu a pacienti užívající léky QTc interval prodlužující musejí být před zahájením a během léčby
alfuzosinem kontrolováni.
V průběhu operace katarakty byl u některých pacientů, kteří dříve nebo současně užívali tamsulosin,
pozorován peroperační syndrom plovoucí duhovky (IFIS, varianta syndromu malé zornice). Byla
obdržena izolovaná hlášení týkající se dalších alfa-1-blokátorů a pravděpodobnost totoho účinku
nemůže být vyloučena. IFIS může vést ke zvýšení výskytu komplikací během chirurgické léčby
katarakty. Proto by měl být oftalmolog informován o probíhající léčbě pomocí alfa-1-blokátorů nebo o
jejich podávání v minulosti.
Pacienti by měli být upozorněni, že tablety je nutno polykat celé. Jakýkoli jiný způsob podání, jako
např. rozmačkání, rozdrcení, žvýkání, rozmělnění nebo roztlučení na prášek není dovolen. Tyto způsoby
by vedly k nevhodnému uvolňování a vstřebávání léčivé látky s rizikem raných nežádoucích účinků.
2
Tento lék obsahuje laktosu. Pacienti se vzácným vrozeným onemocněním jako je galaktózová
intolerance, laktázový deficit nebo glukózo-galaktózová malabsorpce nesmí lék užívat.
4.5
Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Kontraindikované kombinace:
Blokátory alfa1 receptorů (viz bod 4.3).
Kombinace vyžadující zvýšenou pozornost:
Hladiny alfuzosinu v krvi jsou zvýšeny potenciálními CYP3A4 inhibitory jako je ketokonazol,
itrakonazol a ritonavir.
Antihypertenziva (viz bod 4.4.).
Přípravky s nitráty (viz bod 4.4.)..
Současné užití s antihypertenzivy nebo nitráty zvyšuje riziko hypotenze (viz bod 4.4.)
Podání anestetika pacientům léčeným alfuzosinem může vést k závažné hypotenzi. Je doporučeno lék
vysadit 24 hodin před zákrokem.
Ve studiích na zdravých dobrovolnících nebyly pozorovány žádné farmakodynamické nebo
farmakokinetické interakce mezi alfuzosinem a následujícími léčivy: warfarin, digoxin a
hydrochlorothiazid.
4.6
Těhotenství a kojení
Neuplatňuje se, vzhledem k typu indikace.
4.7
Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Žádné studie zabývající se účinkem léku na schopnost řídit a ovládat stroje nebyly provedeny.
Zvláště při zahájení léčby se mohou vyskytnout vedlejší účinky jako je závrať, točení hlavy nebo
astenie. Toto je třeba brát v úvahu při řízení motorových vozidel nebo obsluze strojů.
4.8
Nežádoucí účinky
Nejčastějším nežádoucím účinkem je závrať, která se vyskytuje u přibližně 5% léčených pacientů.
Nežádoucí účinky s možným vztahem k léčbě jsou uvedeny níže a seřazeny podle vztahu k systémovým
orgánům a absolutní četnosti výskytu.
Frekvence výskytu je definována jako:
velmi časté (1/10);
časté (>1/100 až <1/10);
méně časté (>1/1000 až <1/100);
vzácné (>1/10 000 až <1/1000);
velmi vzácné (<1/10 000);
není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Poruchy krve a lymfatického systému
není známo: neutropenie
Poruchy nervového systému
časté: únava, mdloby/závratě, bolest hlavy, točení hlavy
méně časté: ospalost
3
Poruchy oka
méně časté: poruchy vidění
není známo: peroperační syndrom plovoucí duhovky (IFIS)
Srdeční poruchy
méně časté: tachykardie, palpitace, synkopy (zvláště na začátku léčby)
velmi vzácné: zhoršení nebo objevení se anginy pectoris (viz bod 4.4.), angina pectoris u pacientů s již
existujícím onemocněním koronárních tepen
není známo: fibrilace síní
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
méně časté: rhinitida
Gastrointestinální poruchy
časté: bolest břicha, nevolnost, dyspepsie, průjem, sucho v ústech
méně časté: zvracení
Poruchy jater a žlučových cest
velmi vzácné: hepatotoxicita
není známo: poškození jaterních buněk, cholestatické jaterní onemocnění
Poruchy kůže a podkožní tkáně
méně časté: vyrážka (kopřivka, ekzém), svědění
velmi vzácné: angioedém
Cévní poruchy
časté: posturální hypotenze (na začátku léčby, při vysokých dávkách, znovu zavedení léčby po krátkém
přerušení)
Poruchy ledvin a močových cest
méně časté: inkontinence
velmi vzácné: ojedinělé případy priapismu
Celkové a jinde nezařazené poruchy a lokální reakce po podání
časté: asténie
méně časté: edém, návaly horka, bolest na hrudi
4.9
Předávkování
V případě předávkování musí být pacient hospitalizován a hypotenze léčena běžným způsobem.
Vhodným antidotem je vazokonstrikční látka působící přímo na hladké svaly cév jako např.
noradrenalin.
Uvažována by měla být gastrická laváž a/nebo podání aktivního uhlí. Vzhledem k vysoké vazbě
alfuzosinu na plasmatické proteiny je dialýza obtížná.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1
Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Antagonista alfa1-receptorů
ATC kód: G04C A01
Alfuzosin je racemát, který je perorálně účinným derivátem chinazolinu a selektivně blokuje
postsynaptické alfa1-receptory. In vitro studie prokázaly selektivitu alfuzosinu pro alfa1-receptory
4
lokalizované v oblasti prostaty, dna močového měchýře a v močové trubici. Klinické projevy benigní
hyperplasie prostaty nejsou spojeny pouze s velikostí prostaty, ale i se sympatomimetickými nervovými
impulzy, které stimulací postsynaptických alfa1-adrenoreceptorů zvyšují napětí hladkých svalů dolních
močových cest. Léčba alfuzosinem vyvolává relaxaci těchto hladkých svalů, a tím zlepšuje průtok moči.
Klinické důkazy uroselektivity byly prokázány klinickou účinností a dobrým profilem bezpečnosti u
mužů léčených alfuzosinem včetně starších pacientů a hypertoniků. Alfuzosin může mít středně silné
antihypertenzivní účinky.
U pacientů zlepšuje alfuzosin parametry močení snížením svalového tonu uretry se snížením odporu
odtoku z močového měchýře a tím usnadňuje vyprazdňování močového měchýře.
U pacientů léčených alfuzosinem byl zaznamenán nižší výskyt akutní retence moči než u neléčených
pacientů.
V placebem kontrolovaných studiích alfuzosin u pacientů s benigní hypertrofií prostaty:
- významně zvýšil maximální průtokovou rychlost (Qmax) u pacientů s Qmax menší než 15 ml/s, a to v
průměru o 30 %. Toto zlepšení bylo pozorováno po první dávce,
- významně snížil tlak detrusoru a zvýšil objem, což vedlo k silnému nucení na močení,
- významně snížil reziduální objem moči.
Tyto příznivé urodynamické parametry vedou ke zlepšení klinických projevů spojených s dolními
močovými cestami, tj. plnění (iritativní příznaky) i močení (obstrukční příznaky), což bylo zřetelně
prokázáno.
5.2
Farmakokinetické vlastnosti
V terapeutickém dávkovém rozmezí je farmakokinetika alfuzosinu lineární. Maxima plazmatické
koncentrace je dosažena za přibližně 5 hodin po podání. Kinetický profil je charakterizován velkými
interindividuálním rozdíly v plazmatických koncentracích. Při užívání léku po jídle je absorpce
alfuzosinu zvýšena.
Absorpce
Po první dávce (po jídle) bylo dosaženo maximální plazmatické koncentrace 7,72 ng/ml,
AUCinf 127 ng x hod/ml (po jídle) a tmax 6,69 hodin (po jídle).
Při stabilních podmínkách rovnovážného stavu (po jídle) průměrná AUC při aplikaci (AUCτ)byla 145
ng x hod/ml, průměrná Cmax byla 10,6 ng/ml a Cmin byla 3,23 ng/ml.
Distribuce
Vazba na proteiny krevní plazmy je přibližně 90%. Distribuční objem alfuzosinu u zdravých
dobrovolníků činí 2,5 l/kg. Bylo prokázáno, že se preferenčně distribuuje v prostatě ve srovnání
s plazmou.
Eliminace
Průměrný eliminační poločas alfuzosinu je přibližně 8 hodin. Alfuzosin je rozsáhle metabolizován
v játrech (několika cestami), metabolity jsou eliminovány renální exkrecí a zřejmě i biliární exkrecí. Po
jedné perorální dávce se 75-91% vyloučí stolicí; 35% jako nezměněná látka a zbytek ve formě
metabolitů, což svědčí o jistém podílu biliární exkrece. Asi 10% látky se vyloučí močí v nezměněné
formě. Žádný z metabolitů nevykazuje farmakologickou aktivitu.
Poškození ledvin či jater
Distribuční objem a clearance se zvyšují při snížené renální funkci, zřejmě z důvodu snížené vazby na
proteiny krevní plazmy. Poločas je však nezměněn. U pacientů s těžkou jaterní nedostatečností se
poločas prodlužuje. Maximální plazmatická koncentrace jsou dvojnásobná a biologická dostupnost se
zvyšuje ve srovnání s mladými, zdravými dobrovolníky.
5
Starší pacienti
U starších lidí (> 75 let) je perorální absorpce rychlejší a hodnoty AUC vyšší než u mladších osob.
Zvýšení plazmatické koncentrace může být vysvětleno snížením metabolické kapacity u starších lidí.
Perorální biologická dostupnost je o něco vyšší než u mladších osob. Eliminační poločas zůstává
nezměněn.
5.3
Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Předklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po
opakovaném podávání, genotoxicity, hodnocení kancerogenního potenciálu a reprodukční toxicity
neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.
6.
FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1
Seznam pomocných látek
Monohydrát laktosy
Hypromelosa (E464)
Povidon 25
Magnesium-stearát (E470b)
6.2
Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3
Doba použitelnosti
4 roky.
6.4
Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 30°C.
6.5
Druh obalu a velikost balení
PVC/PVDC//Al blistr.
Velikost balení: 10, 28, 30 a 90 tablet.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6
Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Žádné zvláštní požadavky.
Všechen nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu místními požadavky..
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
STADA Arzneimittel AG
Stadastrasse 2 – 18
D-61118 Bad Vilbel
Německo
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
6
77/013/06-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/ PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
25.1.2006/6.5.2009
10. DATUM REVIZE TEXTU
22.6.2011
7