ČERNOHORSKÁ_VLIV PROSTŘEDÍ NA TĚLESNÉ MÍRY

VLIV
PROSTŘEDÍ
NA
TĚLESNÉ
MÍRY
HŘEBEČKŮ
ČESKÉHO
TEPLOKREVNÍKA V TESTAČNÍCH ODCHOVNÁCH
The influence of environment on the growth dynamics of the Czech warmblood colts in
rearing facilities fo rtesting youn ghorses
Černohorská, H., Bihuncová,I., Kosťuková, M., Oravcová, I.
Ústav chovu a šlechtění zvířat, Agronomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně,
Zemědělská 1, Brno 613 00, Česká republika
E-mail: [email protected]
Abstrakt
Cílem práce bylo posoudit vliv vnějšího prostředí na tělesné míry hřebečků českého
teplokrevníka v testačních odchovnách. Podkladová databáze zahrnovala data z pravidelných
třídění hřebečků v testačních odchovnách. Mnohonásobným porovnáním jednotlivých efektů
pomocí metody Tukey-B jsme zjistili statisticky průkazný vliv testační odchovny na tělesné
míry hřebečků. Vnější prostředí bylo charakterizováno nadmořskou výškou, ročním úhrnem
srážek, průměrnou denní teplotou a rozborem pastevního porostu a rozborem půdy.
Statistickým zpracováním databáze pomocí Pearsonovy korelace byl zjištěn průkazný vliv
nadmořské výšky, průměrné denní teploty a zastoupení dusíkatých látek v pastevním porostu
na tělesné míry hřebečků. Půdní typ neměl průkazný vliv na tělesné míry hřebečků.
Klíčová slova:koně, český teplokrevník, testační odchovna hřebečků, tělesné míry hřebečků
Abstract
The objektive of the study was to analyse the influence of external environment on the
body measurements of the Czech warmblood colts in rearing facilities for testing young
horses. Ground work database contains data on the regular grading of the colts in the RFT
facilities. By multiple comparisons of the individual effects using the Tukey-B method we
discovered statistically signifiant differences in body measurements of the colts among the
respective rearing facilities for testing young horses. The external environment was
characterized by altitude, average Antal precipitation, average daily temperature and analysis
of soil and analysis of grass vegetation. Statistical processing of data using. Pearson
correlation showed a statistically signifiant effect of altitude, average daily temperature and
representation of N-substances in the pasture on the body measurements. Soil type has no
statistically signifiant effect on body measurements of colts.
Keywords: horses, czechwarm-blood, rearing facilities for testing young horses,body
measurements of colts
Poděkování:Tato práce vznikla za podpory projektů IGA TP 1/2012 a IGA TP 2/2013 AF
MENDELU.
ÚVOD
Nejrozšířenějším plemenem v České republice je český teplokrevník. Tvoří 28 %
z celkového počtu koní chovaných v České republice (Misař, 2011). Současný trend využití
koní českého teplokrevníka v jezdeckém sportu přináší zvýšené nároky na kvalitu
produkovaných koní. Svaz chovatelů českého teplokrevníka vede plemenitbu tak, aby
produkoval vynikající jedince se skokovým, případně drezurními předpoklady. Na základě
selekce je dosahováno genetického pokroku, důsledkem kterého se plemeno vyvíjí a zvyšuje
se jeho průměrná genetická úroveň. Hřebečci českého teplokrevníka jsou testováni od odstavu
do absolvování základních zkoušek výkonnosti hřebců v testačních odchovnách. Provoz
v testačních odchovnách se řídí provozním řádem schváleným svazem chovatelů českého
teplokrevníka. Testační odchovny slouží k několika účelům. Jedním z nejdůležitějších účelů
je poskytnout kompletní data hodnocených hřebečků a na základě výsledků hodnocení
hřebečků kontrolu dědičnosti jejich rodičů. Dalším účelem je výběr talentovaných jedinců
s předpoklady pro využití v jezdeckém sportu.
Cílem práce bylo analyzovat vliv vybraných charakteristik vnějšího prostředí
(nadmořská výška, průměrný roční úhrn srážek, průměrná denní teplota, agrochemický rozbor
půdy a pastevního porostu) na rozdílný růst hřebečků v jednotlivých testačních odchovnách
českého teplokrevníka.
LITERÁRNÍ PŘEHLED
Nosným pilířem genetického pokroku ve výkonnosti českého teplokrevníka jsou
genetické informace a fenotypové projevy výkonnosti potomstva hříbat po hřebcích, kteří jsou
zařazeni v chovu českého teplokrevníka (Zuravcová, 2009). Selekce českého teplokrevníka se
provádí na základě informací a výsledků hodnocení potomstva (Šarovská, 2010).Míra
heritability podle Christmana (2004) vyjadřuje, jakou genetickou silou bude daná
charakteristika odevzdaná další generaci. Podle Misaře a Jiskrové (2001) má hodnocení
tělesné stavby v chovu koní mimořádný význam, protože patří mezi limitující výběrové
kritéria při zařazování jedinců do chovu. Pro správnou selekci je důležité mimo jiného i
znalost koeficientu dědivosti (heritability) vlastností (exteriér, skokové schopnosti), které
determinují hodnotu zvířat (Zuravcová, 2009). Tělesné míry kohoutková výška hůlková
(hřebci 162 až 170 cm, klisny 161 až 167cm) a obvod holeně (hřebci 21 až 22,5 cm, klisny
19,5 až 22 cm) jsou součástí chovného cíle plemene český teplokrevník (Nováková, 2010).
Na základě analýzy tělesných rozměrů 738 hřebců a 946 klisen zjistil Pikula et al. (1998), že
h2 pro kohoutkovou výšku hůlkovou u hřebců je 0,155 a u klisen 0,128, pro obvod hrudníku u
hřebců 0,085 a u klisen 0,191, pro obvod holeně u hřebců 0,228 a u klisen 0,252. Dle Duška
(1981) lze pro kohoutkovou výšku hůlkovou a páskovou počítat s hodnotami dědivosti h2
v rozsahu 0,60 až 0,70, obvod hrudi se pohybuje v rozmezí hodnot h2 = 0,20 až 0,30,
koeficient dědivosti obvodu holeně se pohybuje kolem hodnoty 0,35.
Jiskrová a Misař (1997) uvádí, že užitkové vlastnosti koní podmiňuje spolu s vlivem
prostředí polygenní genetická informace. Dušek (2007) uvádí, že užitkové vlastnosti
rozdílných fenotypových hodnot vznikají v důsledku různých genotypových hodnot a
rozdílných vlivů podmínek prostředí. Podkladem pro proces šlechtění v chovu koní je zjištění
míry vlivu genetického založení (genotypu) a vlivu prostředí (Halo et al, 2006).
MATERIÁL A METODIKA
Z pravidelného třídění hřebečků v testačních odchovnách byla vytvořena podkladová
databáze, která zahrnovala údaje z let 2001 až 2011. Do databáze byly zahrnuty data z těchto
testačních odchoven: TO Měník, TO Horní Město, TO Písek, TO Tlumačov, TO Suchá, TO
Železnice.U každého z testovaných hřebečků je v databázi uvedeno jméno, rok narození,
identifikační číslo, životní číslo, jméno otce, jméno matky, jméno otce matky, majitel
hřebečka, testační odchovna, rok konání testace a tělesné míry (obvod holeně, obvod
hrudníku, kohoutková výška hůlková, kohoutková výška pásková) a známky za exteriér,
mechaniku pohybu a růstový standard.
Bylo provedeno základní statistické zpracování databáze analýzou rozptylu pomocí
metody GLM. U statisticky průkazných výsledků bylo provedeno mnohonásobné porovnání
jednotlivých efektů metodou Tukey – B, přičemž jsme se zaměřili na posouzení vlivu testační
odchovny na tělesné míry hřebečků.Efekt otce a roku konání jsme do modelové rovnice
zařadili, aby byl vyloučen jejich vliv.
Pro jednotlivé testační odchovny bylo charakterizováno vnější prostředí – nadmořská
výška, průměrný roční úhrn srážek, průměrná roční teplota, rozloha pastvin, agrochemický
rozbor půdy a agrochemický rozbor pastevního porostu. Pro agrochemický rozbor půdy byly
odebrány půdní vzorky z pastvin na jednotlivých testačních odchovnách. Nejprve byl oddělen
travní drn, poté odebrán půdní vzorek do hloubky 30 cm. Na každé testační odchovně byly
odebrány 4 půdní vzorky, které byly promíseny a následně usušeny na slunci. Přes síto
s velikostí ok 2 mm byla půda přeseta a připravena pro rozbor půdy podle Mehlich III
(stanovení pH, fosforu, draslíku, vápníku, hořčíku), který byl proveden na ústavu agrochemie,
půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin na MENDELU. Pro rozbor pastevního porostu
byl z pastviny odebrán 1 m2 porostu. Vzorek byl odvezen do laboratoře na MENDELU,
roztříděn na traviny, motýlokvěté a ostatní byliny a jednotlivé sekce byly zváženy. Vzorek byl
následně usušen v sušičce po dobu 24 hodin při teplotě 55 °C a následně znovu zvážen.
Z rozdílu hmotností byla stanovena předběžná sušina. Poté jsme vzorek rozemleli v řezačce a
přesáli přes síto s velikostí ok 2 mm a připravili na rozbor (stanovení sušiny, popela, N-látek,
tuku, vlákniny, ADF a NDF) na ústavu výživy zvířat a pícninářství na MENDELU.
Pomocí Paersonovy korelace byl posouzen vztah mezi jednotlivými tělesnými mírami
(na které měla průkazný vliv testační odchovna) a vnějšími podmínkami prostředí.
VÝSLEDKY A DISKUSE
V současné době je v provozu šest testačních odchoven českého teplokrevníka - TO
Měník, TO Horní Město, TO Písek, TO Tlumačov, TO Suchá, TO Železnice. Přírodní
podmínky jednotlivých testačních odchoven se značně liší, v závislosti na geografickém
umístění testační odchovny. Tabulka č. 1 charakterizuje vnější podmínky jednotlivých
testačních odchoven. Nejníže položená je TO Tlumačov (225 m.n.m.) a Měník (250 m.n.m.),
nejvýše položená je TO Horní Město (680 m.n.m.), které jsou zároveň nejteplejšími a
nejchladnější testační odchovnou. Nejnižší průměrný roční úhrn srážek je v TO Měník, Nový
Dvůr a Tlumačov (550 mm), nejvyšší v TO Horní Město (900 mm) a Železnice (750 mm).
Tab. č.1 – Vnější charakteristiky testačních odchoven
Testační
odchovna
Horní Město
Měník
Nový Dvůr
Suchá
Tlumačov
Železnice
nadmořská
výška
(m.n.n.)
680
250
400
450
225
300
oblast
chladná
teplá
mírně teplá
mírně teplá
teplá
mírně teplá
Průměrná
roční teplota
(°C)
5,3
8,5
7,5
7,5
8,5
6,5
Průměrný roční
úhrn srážek (mm)
Rozloha
pastvin (ha)
900
550
550
750
550
750
18,2
1,6
17,4
14,1
16,5
8,2
Tabulka č. 2 zachycuje výsledky půdního rozboru podle metody Mehlich III. Pastviny
se nacházejí na středně těžkých a těžkých půdách, s půdní reakcí slabě až extrémně kyselou.
Jednotlivé živiny (P, K, Ca, Mg) jsou na pastvinách zastoupeny v optimálním množství,
pouze testační odchovna Horní Město vykazuje nedostatek Ca a Mg v půdě a testační
odchovna Suchá vykazuje nedostatek K, Ca a Mg v půdě. Naopak testační odchovny Měník a
Nový Dvůr vykazují přebytek Mg a K v půdě.
Tab. č. 2 – Výsledky rozboru půdy na pastvinách
Odchovna
Půdní druh
Horní Město
středně těžká
Měník
středně těžká
Nový Dvůr
středně těžká
Suchá
těžká
Tlumačov
středně těžká
Železnice
těžká
pH CaCl2
3,94
Extrémně
kyselá
6,33
Slabě
kyselá
6,24
Slabě
kyselá
5,01
Silně
kyselá
5,72
Kyselá
5,65
Slabě
kyselá
P mg/kg
121,1
vysoký
K/mg/kg
84,9
vyhovující
Ca mg/kg
679
nízký
Mg mg/kg
47,1
nízký
45,5
vyhovující
240,5
dobrý
3226
dobrý
228,6
Velmi
vysoký
51,7
dobrý
553,3
Velmi
vysoký
102,1
nízký
2712
dobrý
1331
nízký
363,1
Velmi
vysoký
266,8
Velmi
vysoký
77,7
nízký
31,1
vyhovující
442,9
Velmi
vysoký
114,2
vyhovující
3025
dobrý
222,8
vysoký
2658
vyhovující
166,8
vyhovující
95,2
Vysoký
Tabulka č. 3 zachycuje výsledky rozboru pastevního porostu. Nejvíce se odebrané
vzorky lišily v zastoupení N-látek. Nejvíce N-látek v pastevním porostu měla TO Měník
(17,09 %) a Nový Dvůr (15,63 %), nejméně TO Horní Město (9,96 %). Dále se odebrané
vzorky lišily v množství vlákniny, nejvíce vlákniny měla TO Suchá (23,03 %), nejméně
vlákniny TO Železnice (17,73 %). Nejméně kolísaly hodnoty tuku - od 3,14 do 3,52 %.
Tab. č. 3 – Výsledky rozboru pastevního porostu
Odchovna
Sušina % Popel % N-látky % Tuk % Vláknina %
ADF %
NDF %
Horní Město
92,86
6,65
9,96
3,28
20,34
29,43
42,56
Měník
92,98
10,03
17,09
3,34
18,27
26,99
43,4
Nový Dvůr
92,84
9,41
15,63
3,14
18,55
27,81
43,44
Suchá
93,27
9,72
12,44
3,44
23,03
28,72
50,49
Tlumačov
93,3
10,2
10,22
3,52
21,17
26,38
45,17
Železnice
92,84
10,73
17,73
3,34
17,73
26,2
34,72
Z předchozího výzkumu (Černohorská, 2012) bylo zjištěno, že testační odchovna má
vysoce statisticky průkazný vliv na tělesné míry hřebečků: kohoutkovou výšku páskovou,
obvod hrudníku a obvod holeně. Pikula et al. (1998) uvádí, že dědivost (h2) obvodu hrudníku
je 0,085 pro hřebce a 0,191 pro klisny, dědivost (h2) obvodu holeně je 0,228 pro hřebce a
0,252 pro klisny. Podle Duška (1981) jedědivost (h2) pro kohoutkovou výšku páskovou a
kohoutkovou výšku hůlkovou v rozmezí 0,60 – 0,70, dědivost (h2) obvodu hrudníku
v rozmezí 0,20 až 0,30, dědivost (h2) obvodu holeně 0,35. Tyto tvrzení naznačují, že tělesné
míry jsou částečně ovlivněny dědičností a částečně vnějšími faktory (nadmořská výška,
průměrný roční úhrn srážek, průměrná roční teplota, rozloha pastvin, agrochemický rozbor
půdy a agrochemický rozbor pastevního porostu), technologií ustájení a kvalitou výživy.
Statistickým zpracováním údajů pomocí Pearsonovy korelace byl zjištěn statisticky
průkazný vliv nadmořské výšky na kohoutkovou výšku páskovou. Čím je testační odchovna
výše položená, tím je kohoutková výška pásková u testovaných hřebečků menší. Dále byl
zjištěn statisticky průkazný vliv průměrné roční teploty na kohoutkovou výšku páskovou. Čím
je průměrná roční teplota v místě testační odchovny vyšší, tím mají hřebečci větší
kohoutkovou výšku páskovou. Kohoutkovou výšku páskovou ovlivňuje také výživná kondice
jedince, která závisí na kvalitě a množství krmiva a mikroklimatu stáje. Kršková (2000)
uvádí, že čím je organizmus výkonnější, tím citlivěji reaguje na nepříznivé podmínky
prostředí.
Z analýzy pastevního porostu má statisticky průkazný vliv zastoupení N-látek na obvod
holeně. Hřebečci odchovaní na pastvinách s nižším zastoupením N-látek v pastevním porostu
mají větší obvod holeně. Obvod holeně udává sílu kostry (kostnatost), které je jedním
z ukazatelů konstituční tvrdosti u koní. Podle Koubeka (1955) je dobrá konstituce
významným selekčním požadavkem a je vyjádřena dobrým zdravím. Čím má jedinec vyšší
konstituční tvrdost, tím lépe snáší fyzickou zátěž. Výsledky Pearsonovy korelace zachycuje
tabulka č. 4.
Tab. č. 4 – Pearsonova korelace pro vnější podmínky a tělesné míry hřebečků
Vnější podmínky
Nadmořská výška
Průměrná roční teplota
Živiny v půdě
N-látky v pastvině
Kohoutková výška
pásková
-0,79
0,68
Obvod hrudníku
Obvod holeně
-0,79
Na obvod hrudníku hřebečků neměla průkazný vliv žádná ze sledovaných
charakteristik, lze tedy usuzovat, že tato tělesná míra je především ovlivněna vnitřními
podmínkami prostředí – zejména kvalitou a množstvím krmiva a mikroklimatem stáje. Půdní
druh a zastoupení prvků v půdě nemá statisticky průkazný vliv na tělesné míry hřebečků.
Hřebečci v testačních odchovnách byli v odpovídající výživné kondici (dle věku a
ročního období), na pastvinách měli přístup k pitné vodě. Pastevní porost byl různé kvality,
v závislosti na průběhu počasí a lokalitě testační odchovny. Hřebečci byli v testačních
odchovnách rozděleni podle ročníků, každý ročník měl dostatečnou plochu pastviny. Na
pastvině se hřebečci věnovali pasení, odpočinkovým a herním projevům. Při vstupu na
pastvinu projevovali hřebečci zájem o lidi a činnosti, které provádí. Technologie ustájení se
v jednotlivých testačních odchovnách lišila. Většinou byli hřebečci ustájeni ve skupinovém
(volném) ustájení, méně individuálně v boxech.
ZÁVĚR A DOPORUČENÍ PRO PRAXI
Sledované tělesné míry (kohoutková výška hůlková, kohoutková výška pásková, obvod
holeně, obvod hrudníku) hřebečků jsou částečně ovlivněny dědivostí a částečně vnějšími
faktory (podmínky prostředí, technologie ustájení a kvalita výživy). Testační odchovna má
statisticky průkazný vliv na kohoutkovou výšku páskovou, obvod hrudníku a obvod holeně.
Přírodní podmínky jednotlivých testačních odchoven se značně liší, v závislosti na
geografickém umístění testační odchovny. Rozdílné vnější podmínky na jednotlivých
testačních odchovnách mají průkazný vliv na tělesné míry hřebečků. Byl zjištěn statisticky
průkazný vliv nadmořské výšky a průměrné roční teploty na kohoutkovou výšku páskovou.
Z analýzy pastevního porostu má statisticky průkazný vliv zastoupení N-látek v pastevním
porostu na obvod holeně hřebečků. Půdní typ a zastoupení živin v půdě neměly průkazný vliv
na tělesné míry hřebečků.
Technologie ustájení a způsob krmení se v jednotlivých testačníchodchovnách značně
liší. Do budoucna by bylo vhodné sjednotit technologii ustájení hřebečků v jednotlivých
testačních odchovnách, stanovit stejný denní režim (doba strávená na pastvě, čas krmení,
pracovní zatížení) a stanovit doporučené krmné dávky. V neposlední řadě by jednotlivé
testační odchovny měli udržovat pastevní porost v optimálním stavu (druhové složení, výška
porostu při spásání), provádět pravidelné rozbory půdy a pastevního porostu a na základě
výsledků provádět hnojení.
SEZNAM LITERATURY
ČERNOHORSKÁ, H., 2012: Analysis of growth dynamics of the Czech warm-blood based
on results of fading of colts in rearing facilities for testing young horses. Acta
UniversitatisAgriculturae et SilviculturaeMendelianaeBrunensis. Vol. 60, No. 6, 39-48. ISSN
1211-8516.
DUŠEK, J. et al., 2007: Chov koní. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Brázda, 400 p. ISBN 80209-0352-6.
DUŠEK, J., 1981: Koeficienty dědivosti exteriéru a výkonnosti koní. Stud. inform., Živoč.
Výr., Vol. 3, 1–86. Praha: UVTIZ
CHRISTMANN, L., 2004: Degrees of Heritability and genetic correlations in the Hanoverian
breed. In: [online]. <http://www.hanoverian.com/ludwigherit.html>.
JISKROVÁ, I., MISAŘ, D., 1997: Effect of selected factors on sports performance on the
Czech warmblood horse. Czech J. Animal Science, Vol. 42, No. 9, 417–425. ISSN 1212 1819.
HALO, M., 2006: Efficiency trans of breed Sliowak warm-blooded horses. 1, vyd. Slovenska
pol´nohospodarska univerzita v Nitre. 89 p. ISBN 80-8069-66 -7.
KOUBEK, K., 1955: Plemenitba koní. In: Speciální zootechnika. Chov koní. Praha: Státní
zemědělské nakladatelství, 399-491.
KRŠKOVÁ, L., 2000: Využitie sledovania excitability CNS z hl´adiska adaptácie športových
koní na tréningovů záťaž. In: Chov koní v novom tisícročí. Nitra. 59 p. ISBN 80-7137-753-8.
MISAŘ, D., 2011: Vývoj chovu koní v Čechách, na Moravě a na Slovensku. 2. vyd. Praha:
Nakladatelství Brázda, 296 p. ISBN 978-80-209-0383-9.
MISAŘ, D., JISKROVÁ, I., 2001: Chov a šlechtění koní. MENDELU v Brně. 170 p. ISBN
80-7157-510-0.
NOVÁKOVÁ, M., 2010: Řád plemenné knihy českého teplokrevníka. Ročenka Svazu
chovatelů českého teplokrevníka. Písek: AP tiskárna, 5–33.
PIKULA, R. et al., 1998: Genetic condioting of body conformation trans in cold-blooded
horses. In: Zesyty Naukowe Akademii Rolniczej w Szczeczinie. Zootechnika. Poland. Vol.
36, 77 – 130.
PŘIBYL, J., 2008: Šlechtění v globalizujícím světě. In: Aktuální problémy chovu a šlechtění
koní v ČR, Brno: Ústav chovu a šlechtění zvířat Mendelovy univerzity v Brně. 27–31. ISBN
978-80-7375-241-5.
ŠAROVSKÁ, L., 2010: Zhodnocení zkušebního systému u mladých koní sportovních plemen
v ČR. Doktorská disertační práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně. 93 p.
ZURAVCOVÁ, B., 2009: Odhad plemenných hodnot parkúrových koní metódou Blup-animal
model. Doktorská disertační práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně. 84 p.
Lektor 1:
Předložená práce strukturou aspiruje na původní vědeckou práci, vzhledem k současným
požadavkům však vykazuje řadu problematických momentů. V literární části postrádám
kvalitní publikace zabývající se růstem a odchovem teplokrevných hříbat – jsou uvedeny 2
zahraniční práce, které však nemají přímý vztah k meritu věci (zabývají se dědivostí
parametrů koní, z toho jedna u koní chladnokrevných). Ve výsledcích práce jsou sice
uvedeny parametry pastvin apod., ale proč nejsou uvedeny alespoň základní statistické
parametry pro jednotlivé TO u sledovaných tělesných rozměrů, podstatnou informací by měla
být tělesná hmotnost. Dále se zde bez definice v metodické části objevuje třídění na vnitřní a
vnější podmínky prostředí-co se tím míní? Stejně tak úvaha o konstituční zdatnosti dle
obvodu holeně je za současných poznatků dosti problematická. Za úvahu stojí pak vysvětlení
zjištěného vztahu mezi KVP a nadmořskou výškou, průměrnou roční teplotou – co vlastně
charakterizuje KVP? Ze závěrů práce jednoznačně vyplývá potřeba standardizovat ty
podmínky vnějšího prostředí odchoven (zejména krmná dávka a technologie odchovu), aby si
odchovny zasloužily označení testační - zjištěná fakta toto označení nepodporují. Z formální
stránky doporučuji pečlivější korekci pravopisu jak anglickém názvu a abstraktu, tak
v seznamu literatury.