Stáhnout ve formátu

Cyklistika v přírodě –
světový trend rekreace
BIKE konference – Sportlife 2007
Petr Slavík – Česká Mountainbiková Asociace
O tom, že je cyklistika v přírodě trendem současné
doby, není třeba dlouze přednášet. Stačí letmý pohled
do naplněných hal výstaviště… jednoznačně jim kralují horská kola, tedy kola primárně určená pro rekreaci a pohyb v terénu. Je však početné skupině terénních cyklistů věnována v běžném životě dostatečná
pozornost? Dostává se jim podpory nebo spíše šikany? Pojďme se zamyslet nad souvislostmi a odkryjme potenciál fenoménu horského kola i přínosy,
které nabízí.
SLEČNA CYKLISTIKA
Kdyby cyklistika byla slečna, mohla by být klidně
namyšlená. Zdobí ji totiž samé velmi žádané vlastnosti. Je zdravá, ekologická, nenáročná a zábavná. Kdo
by takovou ženu nechtěl mít doma? Nemůžeme se
tedy divit, že v Česku je cyklistika nejvíce aktivně provozovaným sportem1. A zdá se, že
jí začíná být konečně věnována i zasloužená pozornost,
o čemž svědčí přibývající kilometry cyklostezek křižující naši
zemi. Nenáročná, asfaltová cykloturistika má v Česku zelenou.
Ale jak se žije v Česku cyklistům, kteří před asfaltem preferují jízdu v přírodě a terénu?
života občanů ČR a jednak do regionů přinášet zisky
s cestovního ruchu.
PODMÍNKY V ČESKU? ŠPATNÉ!
Často je slyšet, že podmínky pro horskou cyklistiku
jsou v České republice výborné… Nejsou! Výjimečný
je pouze potenciál. Ten je zajištěn institutem obecného užívání lesa, který cyklistům garantuje, že se mohou
v našich lesích pohybovat po všech lesních cestách
prakticky bez omezení4. Podmínky jsou ovšem dané
vlastnostmi a stavem cyklisty používaných lesních cest
a stezek. A zde právě leží kámen úrazu. Cyklista se
v drtivé většině pohybuje po cestách lesní dopravní sítě, tedy cestách, které jsou primárně určeny pro
hospodaření v lese. To znamená, že pokácené dřevo
má vždy přednost před lidmi. Cesty jsou často příliš
BAJKER NEEXISTUJE?
Někdy to u nás vypadá, že ti, kteří rozhodují o podpoře cyklistiky,
se o vynálezu horského kola ještě nedoslechli. Bylo by
to pochopitelné, kdyby byl segment horských kol pouze zanedbatelný. Ale není, ba právě naopak! Více než
třetina u nás prodaných kol je horských2, a více než
polovina cyklistů vyhledává MTB trasy3. Je tedy zřejmé, že velká část jednoho z nejoblíbenějších a nejprovozovanějších sportů se odehrává právě na lesních cestách a stezkách. Znamená to, že by mu tedy
měla být věnována odpovídající pozornost a podpora,
tak aby byly vytvořeny vhodné podmínky pro nezpochybnitelné přínosy, které tato zdravá a atraktivní forma rekreace přináší. Přitom je vhodné kombinovat přínosy sociální a ekonomické. Vždyť důstojné podmínky
pro rekreaci v přírodě mohou jednak zlepšovat kvalitu
1
Zdroj: Factum Invenio – Češi a sport 2004
Zdroj: ASPK, statistika za rok 2006
Podle výzkumu provedeného pro společnost Shocart na vzorku
3000 respondentů se 55 % cyklistů zajímá o MTB výlety.
2
3
Fo
Fot
F
oto
o:: Mic
Mic
Mi
ch
hal
ha
al Ja
a
Jand
nda / Č
nda
ČeM
eMBA
BA
prudké, velmi rozbité a masivně podléhají erozi.
Výběr vhodné cesty pro výlet je krutou loterií. Není proto divu, že do lesa se, s jistou nadsázkou, vydají pouze silní a odvážní jedinci. Obyčejní lidé, toužící odpočinout si na kole v přírodě, si lepší podmínky zřejmě
nezaslouží. Aby bylo trápení terénních cyklistů dokonáno, instituce státní ochrany přírody zakazují vjezd
cyklistů do některých lokalit pod záminkou, že ničí přírodu. Přitom nezávislé vědecké výzkumy opakovaně
dokazují, že terénní cyklista neškodí přírodě více
než pěší turisté5(!!).
4
Výjimkou jsou národní parky a národní přírodní rezervace.
Např. Marion, Jeffrey L. (2006). Assessing and Understanding Trail
Degradation: Results from Big South Fork National River and Recreational Area United States Department of the Interior. U.S. Geological
Survey Patuxent Wildlife Research Center Virginia Tech Field Unit.
White, Dave D., Waskey, M. Troy, Brodehl, Grant P., & Foti, Pamela
E. (2006).“A Comparative Study of Impacts to Mountain Bike Trails in
Five Common Ecological Regions of the Southwestern U.S.“. Journal
of Park and Recreation Administration, 24 (2), 21–41.
5
ZKUŠENOSTI ZE SVĚTA
Snad všechny studie a prognózy vývoje světového hospodářství
předvídají vytrvalý růst segmentu
služeb, především pak v oblasti
trávení volného času a rekreace.
Jestliže toto spojíme s atraktivitou, dostupností a rozšířeností horského kola, pak se naskýtá obrovská šance, jak z tohoto
dynamicky sílícího trendu profitovat. A v mnoha zemích již pochopili, že jakmile pro terénní cyklisty
vytvoří vhodné podmínky, bohatnou na nich celé oblasti.
Například oblast Sea to Sky
v Kanadě profituje díky rekreačním stezkám určeným pro bikery cca 760 milionů Kč6
ročně (!!). Některá vyhlášená lyžařská střediska v USA
již vydělávají více v létě na terénních cyklistech než
v zimní sezóně na lyžařích. Nejedná se však pouze
o severoamerickou specialitu. Světový věhlas má italské Lago di Garda. Lákat bikery se naučili v Německu, Rakousku i dalších zemích. Příklad Walesu ovšem
ukazuje, že podpora terénní cyklistiky funguje i v mnohem skromnějších podmínkách. V zapadlé vesnici
Coed-y-Brenin vybudovali s počátečním kapitálem
20 000 Kč síť singltreků, tedy rekreačních přírodě blízkých stezek. Kdysi chudá a opuštěná lokalita Walesu nyní díky bikerům vydělává bezmála 200 milionů
Kč ročně. To je více než přináší kompletní síť dálkových cyklistických tras v Nizozemí7 (!!). Srovnání efektivity vynaložených nákladů je děsivé – vybudování kilometru asfaltové cyklostezky stojí až desetkrát
více než kilometr přírodního singltreku, poměr výdělku může být opačný…
Singltrek ovšem není pouze produktem podpory turistického ruchu. Přírodní stezky vyrůstají také uprostřed
měst pro odpočinek a zkvalitnění života občanů.
KLÍČ K POKLADU
Zkušenosti z celého světa dokazují, že klíčem pro
Goeft, U., & Alder, J. (2001).“Sustainable Mountain Biking: A Case
Study from the Southwest of Western Australia“. Journal of Sustainable Tourism, 9 (3), 193–211.
Cessford, Gordon. (1995). Off-road impacts of mountain bikes : a review and discussion Wellington, N.Z.: Dept. of Conservation.
6
38 milionů USD za rok 2006, zdroj: IMBA
7
7 miliónů EUR, zdroj: Centrum dopravního výzkumu
Fot
Fo
F
o
otto:
o: D
Da
Daf
affyd
a
yd
ydd
dd
d Da
Davis
vviiiss
plné využití potenciálu horské cyklistiky je singltrek – úzká přírodní stezka příjemně se vinoucí přírodou. Jeho trumfem je spojení plynulosti pohybu a stejnoměrnou úrovní náročnosti díky vedení po vrstevnici
se zábavností, kterou mu poskytuje jeho promyšlený
profil. Singltrek je sdílenou stezkou – zážitky nabízí
cyklistům i pěším, přičemž jednotlivé skupiny uživatelů učí toleranci a slušnosti. Statistika přitom ukazuje,
že jeho členitost zajišťuje neobyčejnou bezpečnost
a omezuje konflikty skupin uživatelů.
Radost z něj mohou mít ekologové i ekonomové. Singltrek představuje minimální zásah do přírody, respektuje ji a umí s ní splynout. Přitom eliminuje
erozi a představuje vysoce efektivní nástroj řízení návštěvnosti přírody, který umí ulevit turisticky přetíženým
lokalitám. Náklady na jeho stavbu jsou nízké8, nutnost
údržby minimální.
Největší pozitivum ovšem netkví v jeho vlastnostech
ale ve společenském přínosu. Singltrek je totiž klíčem
k využití potenciálu, který terénní cyklistika cudně ukrývá. Důmyslné dělení obtížnosti zajišťuje, že přírodní stezky jsou vhodné pro nedělní rodinnou vyjížďku
i zážitek zkušeného bajkera – každý si může vychutnat
výlet přírodou dle svých představ a možností. Dosud
je výlet do přírody riskem často přinášející nepříjemná
blátivá i lezecká překvapení. Přesná metodika stavby
a značení obtížnosti singltreku je zárukou, že si lidé
v přírodě vyberou a také naleznou přesně takový zážitek, jaký hledají. Právě tento standard konečně otvírá přírodu i pro nové skupiny návštěvníků, které se
8
Přibližně 100–300 tisíc Kč/kilometr podle terénu, kterým vede.
dosud do lesa pro špatné podmínky a riziko zkaženého dne zkrátka neodvážili.
Singltrek ovšem není jediným, dogmatickým řešením podpory terénní cyklistiky. Měl by být vždy chytrým rozšířením stávající sítě cest a stezek a vylepšením
možností rekreace. Může však prospět všem – lidem
nabízí konečně jistotu pěkných zážitků v přírodě,
lokality žijí z jejich peněz, prodejci kol se radují
ze zvýšených tržeb a příroda oceňuje ekologické
vlastnosti.
DOBRÝ KONEC PRO VŠECHNY
Ambicí tohoto příspěvku je upozornit na fakt, že terénní
cyklistika není ušmudlanou sokyní dopravní cyklistiky,
ale naopak krásnou nevěstou se zářivou budoucnos-
tí. Věcné argumenty ukázaly, že se jedná o významný
a perspektivní segment cyklistiky, který je nutné brát
na zřetel. Zkušenosti ze všech koutů světa potvrzují, že
pro využití bohatého potenciálu je nutné vytvořit vhodné podmínky, které se však vyplatí všem.
Bylo by chybou se domnívat, že terénní cyklistika útočí a ohrožuje svou dopravní, asfaltovou sestru. Chce
se však stát plnohodnotnou součástí podpory cyklistiky. A vzhledem k velikosti skupiny uživatelů na
to má také plné právo. Pouze funkční a diferenciované propojení dopravní cyklistiky a rekreační cyklistiky
v přírodě totiž vytvoří základy k tomu, aby se jízda na
kole stala v Česku rozšířeným a obecně přijímaným životním stylem.
Fo
Fot
F
oto:
ot
o: P
Pe
Pet
et
e r Slav
avvííkk / Če
a
eMB
eM
MB
M
BA