Abhandlungen der mathematisch-naturwissenschaftlichen
Transkript
Abhandlungen der mathematisch-naturwissenschaftlichen
©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a KVETENA ESKÉHO CENOMANU Napsal Dr. J. VELENOVSKY. S tabulkami Rozpravy Král. VU—XII. eské Spolenosti Nauk. — Tída mathematicko-prírodovdecká, Vil. ady svazek 3. íslo 3. V PRAZE. Nákladem Královské eské Spolenosti Nauk. 1889. — Tiskem Dr. Edvarda Grégra. ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a PedmluYa. xráce tato jest iny nemohly zahrnuty pojednáních dokonením býti kídové floe eské, jež bohužel pro rzné pív jediném souvislém díle, nýbrž roztíštny jsou v následujících studií o : Die Flora der böhm. Kreideformation. Wien. Beiträge zur Paläontologie Österreich- Ungarns und des Orients. 4 Theile. Die Gymnospermen der Kreideformation. Prag, 1887. Die Farne der böhm. Kreideformation. Prag, 1888. Abhandl. der kön. böhm. Gesell. der Wiss. Über einige neue Pflanzenformen der böhm. Kreideformation. Prag, 1887. Sitzber. der kön. böhm. Gesell, der Wiss. Neue Beiträge zur Kenntniss der Pflanzen des böhm. Cenomans. Prag, 1886. Sitzber. der kön. böhm. Gesell, der Wiss. Celá tato práce rozdluje se na dva oddíly, z nichž prvý obsahuje systematické pojednání o druzích rostlin, jež bu pozorování doplují neb opravují. zachovalém stavu, íd se starší Vybral jsem zde jen druhy, nalezené v bohatém a dobe pesvdením, nebyly dosti dobe mli jsme po jsme se omezovati, nebylo-li tu patrných otisky list zvlášt zachovalé zbytky rostlinné bemenem v literatue. ruce, v posudcích svých o dkaz botaniky ve smyslu bu dvoudložných jsou jen nejvybranjší ástí druh charakteristických. špatn že popisování palaeontologických objekt chovalých a uixení naprosto neschopných stává se jen snažili bu uveejnny, novými nálezy až posud hojn Zvlášt poznamenáváme, že ani tímto A i za- tam, kde významu jich Pipojené žijící. se vyskytujících neb píspvkem ani pracemi eského cenomanu vyerpán, obsaženo jest již v samých sbírkách musejních nejmén ješt jednou tolik druh, jež ale pro nedostatený stav jich zachovalosti nebezpeno popisovati. A druh, jichž novým hledáním v nalezištích snadno lze ješt získati, tuším celou adu. dívjšími není celý V druhém materiál flory oddílu zahrnuty jsou povšechné úsudky o všech posud popsaných rostlinách cenomanských v echách. pokud mn I uložení vrstev neznalému podrobné geologie peruckých jsem jest dovoleno. jsem vše možné, co o floe kídové v echách vbec V se dotknul oddílu tomto aspo v té míe, sestavil a vytknul Že výsledky tyto jsou skrovné, vidíme na první pohled, a že místy jsou jen pouhými naznaenými theoriemi, jež erpány íci se dá. 1* ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a jsou z jednotlivých úkaz, jest patrno. Máme-li kde zajištný úkaz, dovoleno initi na základ jeho konkluse, jež smí jiný zvrátiti neb opraviti jen nov dokázanými fakty. Tím tudíž koníme pokraováním slavných studií velikého Stemberga a Cordy, z nichž prvý práv ve vlasti naší fytopalaeontologické. položil základy k mladinké posud není ani pibližn studiem dokoneným, spíše možno Vše co v práci naší podáno, práci svou o kídové floe v Cechách, jež budiž jen jako nepatrným vd íci, že jest to jen pobídkou ku vlastní práci nové, již nkdy podniknou ti, kterým toho dopeje. V Praze, dne 1. ledna 1889. J. Velenovský. osud ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a ást I. systematická. Filices. Acrostichum cretaceum Tab. V sp. n. obr. 22, 23. II. hojn Šedých lupcích u Vyšerovic, kde se Crednerie, Aralie vyskytují dvoudložné, nalezl jsem kuS hidly, jež nic jiného neobsahuje, než samé vrné vyobrazení nám podává naše vité úkrojky tlivé tabulka. Na dlanit a nepravideln rozdleny. ernohndé Celý kapradiny, ml list tož a nejeví vbec žádnou listu, Venezuele, Quatemale a Peru, listové tohoto má vidti, jak se jedno- pechází v dlouhý, tenký apík. listy, jež Otisky Akoliv nemáme posud plodných kus velmi živ upomínají na jeho dlení a nervatura nkterých exotických druh rodu Acrostichum. Úkrojky zeteln árko- nervaturu neb jen stední nezetelný nerv. tedy asi podobu obr. 23. pece podoba otisku a) lze list a jiné kapradiny, jejíž Jednotlivé listy a jich úlomky jsou v úzce úkrojky sbíhají v súžený zpod a zde celý jsou barvy listy A. peltatum Sw., jež této listy rozšíeno jest ve od našich kídových niím nerozeznávají. se a druhu jsou rovnž tuhé ne kožovité a stední jich nerv vyniká rovnž nezeteln. Nepatrný úlomek nalezl jsem také u Lipence. Platy cerium cretaceum sp. n. Tab. V. obr. 16. Vyobrazený úlomek posledního. epel listu kapraového pochází listová byla sotva kožovitá, z lupk Vyšerovických, ponvadž nkterá místa Hlavní nervy jsou všude stejn tlusté a pravideln vidlinat dlené. z velmi jemných píných žilek, jež jsou tlouštky stejné jsou a sice z lomu asnat smakána. Ostatní nervatura sestává a tvoí pravidelná, skoro vesms tyrstranná políka. Bohužel, listu. Z toho, co dosti veliký. že nemáme podobných úlomk máme, více, lze toliko souditi, že list byl abychom si mohli sestaviti celý tvar lalonat a vidlinat dlený a že byl ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a Dr. 3. 6 Podobný tvar tak listu a Velenovský J. význaná nervatura jest ale u kapradin dosti vzácná a proto njakému druhu rodu Platy ceri um, jehož soudím, že bezpochyby náš úlomek náležeti bude Platycerium biforme druhy jmenovanými vlastnostmi se vyznaují. listy s úpln naším Hook. Luzonu má z Jen žilky vedlejší zdají se býti hustšími a v ostejších úhlech stejné. rozdlenými. Osmundophyllum cretaceum Tab. Vyobrazený fragment kapradový rozdílným. Postranní úkrojky jsou ode všech jest srdit mn posud z peruckých u podlouhlé, Nedostatený úlomek tento listm že jest dosti podoben jest vrstev pedu nezídka srdit Nervatura vyniká jen slab a sestává z vidlinat dlených toliko, sp. n. obr. 21. II. žilek. Pipomínáme ovšem k bližšímu urení nezpsobilý. Osmunda druhu žijícího známých vykrojené. regalis L. Úkrojky listové jsou zde podobné a žilnatina táže. Náš úlomek nalezen byl v lupcích Lipeneckých. Cycadeae. Zamites bohemicus m. Tab. obr. listu. zajímavé listy Uprosted kožovité obr. 7. a 8. naší hlavního žebra. Z toho kupedu Celý list se v úzké, Podozaraites odpadaly od rovn uaty objevující lístky Pod ozamites list S nimi se zde mnohem tohoto druhu byl ostatn Zamites bohemicus žebra; soudím asi na metr délky. se domýšleti, r. byl znan asi Ve svém díle velký, list byl dosti m. tupou a sotva tením odpovídá tlouštka lístky, než jaké jsme úzce prodloužen a uprosted sotva širší. Vel. obr. 9. „Die Gymnospermen der böhm. Kreideformation" tohoto listu cykasovitého. dosti emuž Protože nenalézají se v lupcích vtší že celý Tab. dolejší polovici a slabším a stední žebro 1886). Podozamites longipennis jsem soubžn Lístky jednotlivé jsou mezi pípad súženým zpodem každém zprávy král. esk. spolku nauk v Praze lze zpeeného celého že jako u rodu jest patrno, sužují se pozvolna. rozeznávají súženou špikou. vyobrazili, ástí obr. 7. jest po obou stranách odbíhají Jsou od píbuzných hned poznatelny dle toho. Že jsou na zpodu a sotva súženy; lanceolatus Celý naplují ržové lupky Bohdánkovské, Tyto jsou tlakem odtrženy od stedního žebra. listy. jinými otisky velmi asté. (viz nhož od jež Úlomek tabulky. jest silné hlavní žebro, 8. 7, Mezi peetnými otisky list cykasovitých, jsou sp. n. Dnes máme více celých vykreslil exemplá, a popsal z nichž ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a Kvtena eského cenomanu. jeden podán na našem obraze v pirozené podob. zpodu zvolna zúženy, v pedu nejširší a 7 Nejastji jsou velikosti této. Na povrcbu na konci pítupé. Jsou ke probíhá velký poet soubžných, dosti silných nerv. Coniferae. Dammara Tab. V I. borealis Heer. obr. 28, 29. lupcích u Vyšerovic, Kounice, Hloubtína, Lipence, Lidic, Landsbergu, a Peruce vyškytají se velmi asto otisky, jichž vrný obraz vidíme u ís. 28. Bohdánkova Jsou to šupiny pedu znan rozšíené, krátce zobanité, dol pak stopkat rychle súžené. Na jednch jest pední ást velmi píke vyklenuta a v pedu v zobánek do zadu namíený súžena; spodní ást jeví slabounké žilkování podélné a ponkud vyvýšený stední kýl. Druhé otisky mají opan místo vyklenuté ásti slab vyhlubený píný pás. Mimo to jest pak celá hoení i dolejší ást oblouko vitými vráskami proužkována. v široká pín tyto mimo píný kýl, který je v lupku hluboce vytisknut, jeví jen slabou dobe souditi mžeme, že dolejší ást byla dosti plochou. Není teba mnoho obrazotvornosti, abychom v šupinách tchto ihned nepoznali vrnou Otisky tlouštku, takže podobu šupin nyní otisku ve vosku, žijících ímž druh podoba tato na vnitní stran podélné proužkování. se shodují, tak že nelze pochybovati o dílu, že naše jících druh. Že jest zcela Dammara. rodu Obr. 29. jest podán dle negativního ješt lépe vyniká. Také na šupinách Dam máry nalézáme Ostatn v každém ohledu žijící i kídové šupiny úpln významu našich otisk. Jedin v tom nalézáme roz- šupiny nemají na dolejší klínovité ásti kídlovitou obrubu, jako jest to u se vesms vyskytují pochopitelné, ži- ojedinle a že posud nikde nalezena nebyla souvislá šiška, nebo známo, jak rychle a brzo Dam máry šišky se rozpadávají. Také semena posud nebyla pozorována. Velikost šupin popsaných se znan mní. Nkteré se úpln pod tímže urením popsal ze souasných vrstev Gronlundských s (Fl. podobají arct.). jež Heer Heerv popis tm, naším docela se shoduje. Krásné spolku nauk lépe r. dammarové (Dammarophyllum striatum Vel. Zprávy král. esk. 1886), jež u Bohdánkova leží na tchže bidlách, co výše popsané šupiny, tím listy urení tchto šupin potvrzují a snad A porovnáme-li nyní šišky i téže rostlin náležejí. Cunninghamia shledáme mezi podobou plodních šupin e leg ans, jež jsem této konifery a šupinami naší r. 1886 popsal, tož Dammara borealis nápadnou shodu. Šupiny Cunninghamia elegans jsou vlastn zmenšeným obrazem šupin Dammara borealis. Jsou jen více protáhlé, úžeji stopkaté a déle zobanité. Stopkatá ást rovnž není kídlatá. Šupiny Cunninghamia elegans také se šišky opadaly. ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a Dr. 3. g J. Velenovský Araucaria bohemica Tab. V lupcích Lipeneckých vrné podob obrazem nich jest nápadným, znám I. mn obr. sp. n. 20—24. jest jejich znázornn ve byl již po delší dobu otisk, jenž jest Jsou to klínovité otisky ís. 21. veliká tlouštka. Jsouf dol oste pišpiatné. První co na i v smaklém stavu na lupku tlustou V vrstvou uhelnou (bývalou podstatou rostlinnou) vyplnny, jakž vidíme na obr. 23. v otiscích lze dailo ellipsoidické i klínovité dolejší v pedu se sbíhají jež ás klínovitá jest ku hoejšímu jest nkterých mn z níž se po- povrchu jsou otisky tyto pokryty Na mnohých jest dobe vidti, že Jen na dvou otiscích nalezl jsem krátkou špiku, jak také na obraze naznaeno. Jasný výklad k nim podává náležeti. u Lipence, ztratil. Na kraji. uprosted na podél vypouklá. Asi po 5 let nemohl jsem ani pibližn štípal rozeznati vnitní dutinu, zuhelnatlé tlísko vytáhnouti. vráskovitými žilkami, dolejší dobe ásti zcela z níž ale nám oddlena. pi bohužel kus dolejší ásti Vykreslil jsem celou šišku tuto ve emu tušiti, vrné podob drobivé) se polovice tato rozdrobila. Ale se ztracenou ale i mohly otisky klínovité tyto kterou jsem loského roku vy- lupk tískách štípání odletl a v i Také na levé stran byla šiška zachovalá, (jež jsou velice by ale šiška obr. 20., ástí dolejší, jež lupk dostaí nám hned pi vylamování vzdor tmto ztrátám se arou z abychom si celý její obraz sestavili. Z polohy hoejších šupin jest patrno, že jest zakonena a dolejší šupiny rovnž svdí o dolejší její zaokrouhlené basi. Šiška nahoe šiška šiška tato, iest složena vesms ze šupin, jež jsou tože, co zachovalé; tam kde klínovitým zpodem Na dvou šupinách jest Srovnáme-li u pedu nám leží asi na podél vyloužená stední osa. koní dvma krátkýma špikama. vidti, že práv uvedená všechna naše Šupiny jsou ki'ásn otisk obr. 21. podává. se okonují, fragmenty náležejí šiškám pravé araukarie. pozorování, vidíme ihned, Vezmeme-li rozmry z že vykreslené rozlomené šišky a tvar rozmry jednotlivé šupiny dle obr. 21., pi níž ovšem nutno nco pidati na tlouštce, ponvadž je ponkud smákla, obdržíme restaurovaný obraz šišky první eské araukarie, jakž a u ís. 24. jest proveden. Jest to ukonené, jež sbíhá ostrým kulovitá šiška z tudíž složená; šupiny její jsou velmi tlusté, v pedu okrajem ku etných spiraln sestavených šupin valovit a krátce napuchlé, kratikou špikou zteneným ale nekídlovitým okrajm. V dutin ztluštlé ásti klínovité leží semeno. Podobné šupiny má Araucaria brasiliana Lamb. a jiných žijících pomrn malou šiškou a s eský druh liší se ale od této dosti velikými šupinami, jež nesou jen kratikou špiku, která pi štípání skoro vždy zstane v dutin negativu. — eské araukarie mla by asi podobu obr. 22. 23. Na obraze tomto jest také pikreslena li gul a, kterou o\šem tžko na otiscích hledati. Dvody, jež nás opravují popsané fragmenty považovati za šišku a šupiny pravého rodu Araucaria, jsou tedy v pehledu tyto: Živá šupina z 1. Šupiny ojedinle se vyskytující v lupcích svdí tomu, že šišky, jimž náležely, se rozpadávaly jako šišky žijících araukarií. 2. konifera Tvar šupin, jmenovit tlouštka odpovídá araukariové nemá takto ztluštlé šupiny. šupin úpln; žádná jiná ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a Kvílena eského cenomanu. Tlíska v dutin šupin 3. shodují ležící 9 dobe se jediným semenem, v šupin s araukariové uzaveným. Kulovitý tvar šišky opakuje se 4. k naší plodní šišce vesms u posud neznáme. Echinostrobus squamosus Tab. Ve jmenované již I. 16—19. Tab. obr. 13., 14., Velen. obr. II. kídových nahosemenných práci o (1. 1., 2. c.) popsáno a vyobrazeno jest prozatímn zaadna do mesofitického rodu EchinoLetošního roku pinesl p. Kalina z lom Vyšerovických dosti velikou vtévku úlomk nkolik Listnatých vtví šišek pravých araukarií. strobus. jakési opt téže rostliny. tato má konifery, Obraz její tyže vlastnosti, jako ve jež vrné a pirozené pipomenuté podob podán u ís. 1. tab. 11. Vtévka Od stední silné osy oddlují se skoro již lílomky. dvouade tlusté postranní vtve, jež opt nesou po obou stranách nové vtviky, které jsou zcela zeteln sestaveny dvouade, takže celá vtev leží na bidle v jedné ploše. Všechny ast vtévky jsou nápadn tlusté a na povi-chu rhombickými políky pokryté. Pi bližším otisky rhombických ohledání seznáme, že jsou políka tato Každá šupina tévky. Podoba jest šupin, na povrchu jak jsem základ nového materiálu nutno teln vyhlubenou jamku, v níž se husté byl popsal, ás podává nám vaném vtévky vrn proužky sbíhají. objeviti v- pokrývají jest ale ponkud jiná, dobe Pozorujeme-li což tuto na pedu ze- okraje vtévek, Zde vidíme, že mají podobu ku pedu otisk našich šupin. dle tsn šupiny jeví totiž pod špikou u Otisk nahnutého kužele, jenž vyniká z base rhombické. musí se nám patrn "špika kužele které proužkována. pvodn ji opraviti. tam nálezném postranní tož tu a jemn šupin, A je-li tedy šupina z plochy otisknuta, na otisku co dlek pod špikou otisku. Na pírody. obr. 14. jest táže vtévka v Obr. 13. restauro- stavu. mn ale podnes ješt nejasné. Na starších ástech Uspoádání šupin na vtévkách jest vtve jsou v spiralním poádku, na mladých vtvikách jsou ale docela jist v stídavých párech, jakž jsem se již v práci jmenované byl zmínil. Tomuto vstícnému postavení ostatn zcela dobe odpovídá párovité a dvoustranné rozestavení mladých postranních vtviek. Tolik o ástech vegetativních této zvláštní konifery. Dnes možno obraz vidíme u ís. 17. Nemohl jsem sedí na zetelné vtévce, šupinami pokryté Na spojeny. šistic ásti mn ale tušiti, se nikdy nepodailo nalézti je ve spojení s kde (obr. 16, 18, 2). šiškách tchto lze rozeznávati tyto podrobnosti Tam, kde pisedaly ku vtévce, jest oste : Vždy jsou po dvou v dolejší ásti V V dolejší ásti otisklé okrouhlé místo. vidíme více silných, krátkých, širokých a krátce zakonených šupin. ji ale také popsati jíž dávno známy dvojité šistice, jichž vrný ku které zdejší rostlin by náležely, ponvadž vtévkou. Nyní ale máme je v nkolika kusech, plodné šišky. Z bidel Vyšerovických jsou její nám celé šiška hladká, jen v uritých vzdálenostech jest povrch jakoby hrbolatý a z hrbolu vybíhá krátká silná špika. Tída mathematloko-plrodOTdeckí Vlf. 3. Tím zpsobem má hoejší každého šiška v obrysu tvar skoro lalonatý. 2 ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a Dr. 3. J^O Jen na velmi dobe zachovalých a málo smaklých šišticích lze konstatovati, složeny z více devnatých, v má zevn šupina pedu lalonat nenalezl, že Každá by devnaté hoejší šupiny mezi sebou odstávaly, spíše se zdá, jakoby zpodem dohromady splývaly. jalovcových. že jsou vykrajovaných a siln ztluštlých šupin. krátkou rohovitou špiku. Šupiny tyto poznenáhlu pecházejí do malých do- Nikdy jsem lejších. Velenovaký J. Také to jest Snad byly všechny dohromady podivným, že nenacházíme šistice tyto srostlé plod na zpsob nikdy na lupku rozlomené, jako to jest asto u šišek Sequoií a jiných. Nejvýš dležité jsou šištice obr. 16, 18, s nimiž souvisí ješt kousek šupinaté v- Akoliv jsou vtévky pod šiškou mdle otisknuty, pec docela dobe mužem na nich rozeznati charakteristické šupiny sterilní vtve obr. 1. tah. 11. Na vtévkách tchto zeteln tedy poznáváme, že popsané šišky a vtev obr. 1. tab. II. k sob náležejí. Jiným dokladem této souvislosti jest vtev obr. 2. tab. 11. Zde sedí více dvojitých šištic naklonno na konci vtévky. Také vtévka nese dole po stranách malé dva výstelky, jež jsou docela podobn šupinaté jako vtévka obr. 13. tab. I. Povrch vtve samé jeví jen devní ást, na níž nejsou tévky. šupiny znatelný. Podle toho byly naše dvojité davých párech sestaveny. Pedstavíme-li obraz v pirozené velikosti ís. 19. tab. Ze skuten šupinaté vtve máme na kratikých stopkách nahloueny na hlavních šištice Párovité šupiny na stopce pecházejí v šupiny dolejší na šišce, jež jsou také v stí- vtvích. ješt jiný dkaz. také nkolik menší. Jsou šištic, vrn V lupcích u jež se ve tudíž celou šišku v živé si podob, dostáném asi I. obr. 1. tab. II. s dvojitými šišticemi téže rostlin náležejí, Li die, jež tak bohatý jsou na rzné plody, nalezl jsem všem podobají dvojitým šiškám Vyšerovickým, jenže jsou vyobrazeny u ís. 15. tab. I. znan Šištiky tyto jsou krásn zachovalé a pisedají ku vtévkám, které jsou docela stejn šupinaté jako vtve od Vyšerovic. Vtévky tyto ostatn na kusech bidly mezi jinými otisky i bez šištic. Jsou-li silnjší, mají šupiny docela jist v hustém spirálním poádku sestavené (obr. 12. tab. I). Šupiny mají tutéž podobu, totéž prouž- leží kování jako Vyšerovické. Myslím, že Lidické fragmenty patí jinému druhu než Vyšerovické a proto pojmenovány také Echinostrobus minor. Známe zaaditi ji sineae. tedy nyní naši peruckou koniferu do systému. Zde ale stojí dosti dkladn, nezbývá nám tudíž, než Dle vstícného postavení šupin v šiškách náleží do eledi Cupresv odporu s žijícími rody ve svém spirálním uspoádání šupinovitých lístk na hlavních vtvích. Avšak ani v rodech eledi Cupressineae aniTaxodineae žijící. Naše konifera repraesentuje nám typ úpln cizí. Ve florách doby mesofytické potkáváme se ale s nkolika dosti podobnými koniferami. Jmenujem tu pedevším rody Brachyphyllum, Palaeocyparis a Echinostrobus, nenaleznem njaké obdobné formy vesms mají podobn tlusté vtévky a zcela stejn vytvoené šupiny listové. Jurský Echinostrobus zjevem svým velice živ upomíná na naši vtev obr. 1. tab. II. Schimper ve jež svém díle Palaeont. veget. kreslí dokonce na mladých vtévkách této konifery také vstícné šupiny, akoliv jsou tyto na hlavních vtvích spiraln sestaveny. podobn lalonaté tlusté šupiny, jež vybíhají v tlustý ; snad jsou i dohromady srostlé. Nco její mají ržek. Nejvíce podivným znakem perucké konifery naší hromad Také kulovité šišky jest, že sedí vždy dv šištice po- podobného není posud mezi jehlinatými nikde ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a KvStena eského cenomanu. známo. konci vtévky úpln ob Myslím, že postranní osy z úžlabí dvou šištice vynikají co pozdjší (jejich Špika stopky). \'\^ této vtévky pak bezpochyby mezi nimi záhy zakrní. Microlepidium striatulum Tab. V vrný obr. I. gen. et sp. n. 25—27. plastických lupcích Lipeneckých nalezl jsem obraz podává nám tab. I. ís. 26. 5 rozlomených malých úlomek šištice stává se šištic, jichž Jsou obrysu elliptického, uprosted vidíme veteno- vitou osu, k níž pisedají drobné šupiny. Tyto mají podobu velmi jsou vstiných šupin na význanou, na lupku poznatelným. Mají tvar polokruhovit ímž i nepatrný k dolejšku klínovitý, klínovit v kratikou stopku zúženy a zde na povrchu ostrými jizvami vyryty. Jizvy pak dále v ploše šupiny rozbíhají v slabounké paprsky. Okraj pední jest pkn vroubkován a lemovit ztluštn. Od každého vroubku sbíhá dol paprslek. Ztluštlé vi-oubky tyto se Vrné tvoí tyhranná políka, v nichž uprosted sedí hrboulek. velikosti máme u ís. 27. vyobrazení jedné šupiny v pirozené Sestrojíme-li šištice si dle tvaru šupin celou šišku, obdržíme obraz ís. 25. Dle celého zjevu poznáváme ihned, že vytvoené šupiny nemá nové pojmenování náleží njaké konifee a eledi sice z Taxo di um Jakousi obdobu šupin našeho rodu nalézáme ješt u rodu Sphenolepidium. mén etné; mimo to má Šišky prvého rodu jsou ale mnohem tvarem šišek našemu rodu se velmi podobá, Nemohu však ploché šupiny. neb u vyhy- vtší, vroubky šupin vtší každá šupina zetelnou špiku bracteovou, po níž nemohu na našich šupinách stopy nalézti. Také semena nelze rozeznati. i Podobn Microlepidium. nulého a Taxodineae. posud žádný rod z tohoto píbuzenstva, a proto utvoil jsem tu ale má Rod Spenolepidium také klínovité a, jak se zdá, i velikostí proužkované nikde podrobný popis tchto šupin nalézti. Také staré vyhynulé rody Leptostrobus, Voltzia tvarem svých plodních šupin mnoho na rod Microlepidium upomínají. Listnaté vtévky naší konifery jsou posud úpln neznámy. Plutonia cretacea gen. Tab. n. obr. 11—20, tab. III. et sp. n. obr. 1, 2. Konifera tohoto druhu jest velmi hojnou u Vyšerovic, Chuchle, idejší u Kounice a Lipence. Známe podob z ní plodní šišky i listnaté jednu ze šišek Vyšerovických, jichž kuse vedle sebe. sknuty. i Šištice Jednotlivé Šupiny jsou v pedu vtévky. Obraz máme posud 4 14. kusy. znázoruje nám ve vrné Dv na jednom z nich leží mají vejitou podobu a jsou dílem rozlomeny dílem z povrchu oti- šupiny a celý obrys šišky dá se z positivu a negativu zaobleny a dol dobe sledovati. klínovit zúženy. Pod zaobleným koncem nalézá se ostrá, 2* ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a 5- 12 vyniklá špika. Klínovitá ást jeví •D''- dv klínovité ásti Velenovský stední kýl nebo rýhu, po Tato jsou ale velmi nezetelná. semena. J- Hledíme-li postranní vtiskla místa, jejíž stranách zdají se býti dv povrchu šupiny, tož vidíme na zpodní s která snad odpovídají piléhajícím zevn dvma šupinám. Šištice t tyto u Chuchle v mastných jsou a c e a se nalézá, velmi hojné. Jsou vyplnné. Tyto šištice jsou jílech, vesms rozevené v nichž krásná Dryandra a jednotlivé šupiny zuhelnatlou velmi dležitý, nebot nkteré z nich pisedají ku krátké vtévce, i na níž rozeznáváme dobe malá tyhranná políka jizviky listové. Tyto vtévky tchže lupcích mastných ve vtších kusech a jsou vícekráte metlat rozdleny. tyhranné slabé a mají na povrchu malé dol ostré kýlnaté stopy, tévce sedí na cre- hmotou ímž jeví se jizvy po opadalých listech. vtévka oste brázdovanou. mnoha místech ješt dobe zachovalé listy. leží na Jsou dosti Od jizev tchto sbíhají Na vyobrazené velké v- Tyto jsou úzce árkovité, ploché, pedu tyhranným jizvám. V listu samém pozorujem siln kožovité, tuhé, ke zpodu zvolna zúžené a zde bud zaoblené neb snad tyhranné, v pítupé. List jest ve stopeku ztluštlý a zde pisedá ku výše popsaným V každé jizv nalézá se centrální svazek cévní, jenž vbíhá do mnohem 5 nerv, z nichž prostední silnji než ostatní vyniká. tekovitá jamka, která snad odpovídá hrbolku neb listu. Pod špikou nalézá se malinká žláze. Jednotlivé listy opadalé nalezl jsem také u Lipence, kdež jsou zvlášt krásn zachovalé Zde jmenovit jeví tuhou, kožovitou povahu. Vyšerovické jsou vtší Chuchelských. Že práv popsané vtévky s listy náležejí k našim plodním šiškám, jest tedy dokázáno. Také u Vyšerovic leží jednotlivé listy na téže bidle co šištice. Ostatn i jednotlivé listy i listnaté úlomky vtévek jsou u Vyšerovic dosti hojné. fery, Kam máme ale nyní tuto koniferu zaaditi? Šišky podobají se ponkud šiškám Heer z Grönlandu popisuje co Cyparissidium gracile, ale tato má kterou Z jinak listnaté vtévky. žijících šupin v šišce musí náležeti konifer nepodobá se nerv listové upomínají naproti tonia oproti njaká plodní šupinou neb Picea, ale mají 5 U zcela Podle spiralního sestavení V první eledi druhé eledi není podobných šišek; pak nevíme, bractea. Listy se sice podobají jehlicím rodu Abies a onen hrboulek pod špikou. Jizvy po listech a vyniklé stopy tomu dobe na rody jmenované. rodm tmto žádná. bud do eledi Taxodineae neb Abietineae. nenalézáme ale nikde podobných list. nalézá-li se za jí koni- Za to ale jsou vtévky rodu Plu- píliš slabounké, metlaté. Podle všeho toho vidíme, že jist naše konifera patí k rodu úpln cizímu a nyní již vyhynulému. Snad až jednou se naleznou píbuzné a pechodní rody jiné, pomr její k žijícím stane se jasnjším. Chamaecyparites Charonis Tab. in. obr. 3—6., tab. II. sp. n. obr. 9. Vyobrazené úlomky drobné konifery nalezeny dílem v ervenavých lupcích u Boh- dánkova dílem u pravá Lidic. Již z charakteristického Cupressinea. Vtévky rozdlování vtévek vidti lze, že jest to jsou totiž vidlinat dleny, dosti krátké a všude stejn silné. ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a KvSiena eského cenomanu. Na nkterých místech jsou dobe :1^ znatelný šupinaté lístky, které v stídavých párech tsn jsou pitisklé ku vtévce. Podobn listnaté vtévky zhusta Cupressus. Na úlomcích vtévek obr. pozorovati malé rhombické jež rod Chamaecypariš, Thuja, malá šištika vedle pi v tsných stídavých stojí s vtévkou v zetelném Na rozlomena. jedné polovici lze Podobné šištice ješt ve 2 kusech od Lidic, jenže nejsou ve spojení s vtévkou. páiy. Štítek má stední pupek, od nhož se rozbíhají ku okrajm párech. máme a ješt lépe zachované Plodních šupin je asi štítky, u vyskytují Šištika tato jest obrysu elliptiného a na spojení. vrásky. se 5. leží 3—4 Ponkud zvtšené vyobrazení v restaurované podob podává nám obr. 4. Ponvadž nemožno spoísti semena za jednotlivými šupinami, nelze koniferu tuto pesn k nkterému z výše jmenovaných rod postaviti, protože se tyto podstatn jen potem semen rozeznávají. Zevnjškem podobají se ale naše úlomky spíše rodu Chamaecypariš. Ale tolik nám naše úlomky jistého dokazují, že v perucké floe zastoupeny byly také pravé cypišovité z píbuzenstva žijících rod. Metlikovitá vtévka obr. njakému cypišovitému tab. II.. pochází od Vyšerovic. se ale být rozdílnou od pedešlých, mnohem tení vtviky. drobnjší párovité lístky a blíže 8. Zdá druhu. Více odtud I tato docela jist náleží nebo má mnohem nemáme a proto nelze ješt úlomek tento urovati. Frenelopsis bohemica Velen. Tab. n. obr. Vrn bohemica provedená vyobrazení ís. náležejí popsané již konifee Frenelopsis (Zprávy král. es. spol. nauk 1887), která jest obyejným otiskem v lupcích Li- peneckých. Také u Bohdánkova jsou vtévky Naše dva vyobrazené úlomky jsou šišticemi. 4 3, 3, 4. Akoliv jsou ob její dosti ale nejvýš dležitý, rozlomeny, šištice pec asté a nijak se neliší od Lipeneckých. ponvadž jsou ve spojení s plodními v nich ihned poznáváme tytéž šištice, které vtévky u Lipence a o nichž jsem vyslovil domnnku, že by mohly ku F r e n. bohemica náležeti. Zde tedy jest naše domnnka positivním nálezem dokázána. Na našich dvou šišticích od Bohdánkova máme pedevším tuže podobu zevní i velikoo. Pod šišticí opt táž význaná stopeka, kteráž jest posledním lánkem vtévky. Šupinj plodní, z nichž zvlášt ti poslední na obr. 4 dobe z plochy jsou otisknuty, jsou opt vytak zhusta sprovázejí poukle elliptické, Náš již pomrn slabé a pronesený náhled opt (1. v stídavých párech sestavené. c), nemže náležeti Frenelopsis do Vbec nikde mezi cypišo vitými nenašištic s šišticemi rodu Ephedra jest že podle šištic píbuzenstva roduFrenella se tedy úpln potvrzuje. podobn vytvoených šištic. Podobnost našich mnohem vtší. Protože ale sterilní vtévky rodu Frenelopsis rozvtvováním lézáme rodu Ephedra znan mly liší, Frenelopsis a protože i šištice a šupinami od jinak na vtévkách vynikají, samostatným snad rodem z píbuzenstva rodu možno se Ephedra. Snad jest konen rod Frenelopsis jedním ze ztracených typ z ádu Gnetaceae povšechnou ást). Jest aspo velice pravdpodobným, že nyní osamocené rody ádu tohoto domnívati, že (viz se jest v starších dobách také více pechodních rod mezi sebou. ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a 5. X4 Br. J. Picea cretacea Tab. I., sp. n. obr. 4 5. Vyobrazená vtévka jehlinatá nalezena v šedých lupcích íních (Unio). ve spolenosti škeblí úlomek jest ale tak smrku. Silná vtévka tyhrannou Více z toho druhu posud význaný, že nemožno v má na prvního lomu u Vyšerovic nm nemáme Náš a neznáme. na první pohled nepoznati vtévku njakého pedu nesou K tmto nahoe pisedají povrchu množství vyniklých polšták, listových, jež u jizvu po opadlé jehlici se stedním svazkem cévním. zahnuté tvrdé, árkovité, tyhranné, pítupé jehlice. Hrany jejich zanechávají na otisku hluboké rýhy. Jednu jehlici v pirozené velikosti podává nám obr. 5. Kod Picea dokázán již v perucké floe krásnou šiškou Vyšerovickou (viz práci „Die Gymnospermen der böhm. Kreidef.")- Nyní potvrzuje se nález tento i sterilní vtévkou. Jest ovšem tžko tvrditi, že obé náležejí témuž druhu. Zatím nutno zde rozeznávati dva druhy, dokud vtévky s šiškou ve spojení se nenaleznou. Diceras cenomanicus gen. et sp. n. Tab. n. obr. 5—7. V ádku hají vrný šedých lupcích Vyšerovických dosti asto vyskytují se vtévky, jichž podává nám ís. 7. Šupiny tyto odstávají skoro kolmo od vtévky, jsou kuželovité a sbí- kolcovité šupiny. vyniklým polštákem listovým po vtévce. Na jiných vtévkách (obr. 6.) nevidíme žádných šupin, nýbrž místo nich piokrouhlé jizvy sedící na vyniklých polštácích. zpravidla vtévky Že skuten vtévky starší. že mají tytéž vyniklé dlouhotáhlé polštáky, tyto ku pedešlým již Bývají to náležejí, jest patrno z toho, a že na vtévkách, jež ješt šupiny nesou, jsou místy jizvy tyto viditelné. již Nejvýš zajímavým a podivným jest ale fragment obr. co pedešlé, nebo má 5. Jest to totéž polštáové rýhování v dolejší ásti a vtévka téhož druhu, na obou hoejších ramenech vidíme tytéž okrouhlé jizvy a tytéž šupiny, jenže hustji v spiralním V obraz Jsou to tenké, dlouhé vtviky, na nichž sedí dost ídce v spiralním po- dolejší ásti jsou jen poádku Každé rameno vtévky koní jakýmsi plodním ústrojem. Plod tento teln zachován a sestává ze zoban zúžených. Docela dvou dobe do polovice. Chlopn chlopní dole okrouhlého obrysu, jest nahoe v pkn a dlouhý, zetuhý chlope druhou. Pod chlopnmi se pišpiatných šupin, jež kryjou chlopn jest vidti, že ki-yje jedna nalézá zákrov složený z etných, asi sestavené. ti jizvy po stranách a daleko od sebe oddálené. kýlnatých, odstále byly povahy pevné, snad devnaté, nebo jsou v tvrdé bidle oste vytisknuty. Uvažujeme-li nyní o fragmentu tomto (jehož máme dobné), nemožno skuten vtévek patrno, že musely kolcovité šupiny snadno opadati. pijíti k definitivnímu náhledu ješt 2 exempláe o píbuznosti jeho. Podobn šupinaté docela po- Z jizvovitých vtve nalézáme ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a KvUená eského cenomanu. u rod Sequoia, Cryptomeria, Araucaria a neopadají jizvovit. Také mezi vyhynulými rody A jak máme z tvaru otisku nelze Kdybychom mli rozumti plodm skuten plodních šupin, jichž zobanitý tvar skytuje j., Máme zde nejsou jenže nemáme nikde vtévky? Že máme tu tu co initi s (Libocedrus, Ceratostrobus, Araucaria), ale podivné by dv šupiny, kdežto velký poet dolejších ostává ale šupiny spiralní a není tedy že jsou tu bylo, U sterilním. cy- Naše ale bývají to prostední. pišovitých bývají asto také jen nkteré šupiny plodními, má plodním ústrojem, dv zobanité vyvinuty jen poslední rostlina šupiny kolcovité nic podobného. chlopn obklíené zákrovem. njaká konifera, skládala by se šiška tato toliko ze dvou by nás práv nepekvapoval, nebo tu tam také se vy- pochybovati. že jest to pijati, naší a 15 opt mezi Taxo dine ae, cypiše vitou. Náležela-li bylo by naopak divno, že jen pár šupin plodn se vyvinulo. Mezi zobany na levém ramenu leží-li leží malé, ledvinkovité semeno. Tžko ovšem íci, tu nahodile z jiné rostliny, nebo vypadlo-li z plodu tohoto. Ze všeho, co jsme 1. bu Rostlina naše jest Bu není to posud píbuzenstva, jež úpln cizího, jemuž žádný eledi Taxodineae. koniferou typu hynulý rod není podoben a jenž adí se do 2. chudý dsledek: tuto ekli, vyplývá prozatím tento žijící ani vy- dvoudložná krytosemenná, neznámého nese na konci vtévek tobolkovitý plod dvojchlopný, dole zákrovem vbec konifera, nýbrž rostlina šupin obklíený. . Pojmenování rostliny možno prozatím ponechati, ale k zaadní rostliny teba vykati nových šastnjších nález. Angiospermae, Dicotyledoneae. Myricophyllum glandulosum sp. n. Tab. VI. obr. 6—8. na hndo-šedých bidlách ve spolenosti mnoha jiných list dvoudložných (Myrsinophyllum aj.) ze stanoviska Lidického. Jsou dosti kožovité, celokrajné, podlouhle kopinaté, v pedu v krátkou špiku povytažené. Stopka jest tenká, dosti Vyobrazené krátká. bud listy nalézají se Stední nerv ne mnoho z velice jemných síovitých zrnitém povrchu silný, rovný, v pedu žilek složená. Tato jemná podobn jsem M. coriacea zrnité a zcela podobný druh nalezl Mezi listy popsanými K žilnatina ztrácí se v strom a ke žlaznatos a jemná žilnatina iní otisky tyto význanými. povrchu žlaznat bu Ostatní nervatura nezetelná hust žlaznatém listu. Nikoliv tvar list tchto, jenž u sta jiných zrnitá tení. leží žilnaté mají se opakuje, ale Docela podobné mnohé druhy rodu Myrica. nápadná listy, na Nejvíce R. Br. z Portorika. na jednom míst vrn plod ís. 7. mnohem menší, snad vyobrazený otisk tenké stední ose pisedají zde vejité pldky, z nichž nkteré jsou ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a Dr. 3. Jg Vyvinuté jsou v bidle hluboko vytisklé a zakrnlé. Na povrchu podstaty. tyto znamenaly, Heer Yelenovakj J. jich dobe vidti svdí tedy o tom, že byly tvrdé, pevné síkovité žilkování. Nechci urit tvi'diti, co by plody poukazuji k tomu, že docela podobné plody mají nkteré myriky a že ale Tím by ovšem urení výše popsaných list také podobné z Grönlandu popisuje. bylo ješt více pravdpodobným. Myricanthium amentaceum Tab. 24.-26. obr. II. sp. n. se árkovit podlouhlá kvbud jednotliv mezi ostatními otisky nebo jsou spojeny v celé kvtenství pisedajíce ku spolené prodloužené ose (obr. 25.). Obraz náš proveden vrn dle pírody, jest Spolená osa kvtenství jest holá, nenesouc ani šupin ani lístk. ale ponkud zvtšen. Skoro ve všech nalezištích peruckých objevují rostlin tenství, jež leží Jehndovitá kvtenství musela tují. Jehndy samy mezi nimiž tlísek, vejité, tlíska sotva jaké blanité tupé, — osy této snadno opadati, protože s se osamocená vysky- druhé obsahují ídce rozpostavené, šupinky jsou zetelný, v jichž úžlabí sedí šupiny, hojn Jedny jsou složeny ze zrnekovitých jamek neb druhu. jsou dvojího elliptická, jemn pišpiatná, jednotlivá Prvé sedí v celém kvtenství nahoe a jsou snad jehndami snad plodní nažky. samjími. povdti nemžeme. Zdá se však aspo to býti kvtné jehndy njaké bezkorunné rostliny. Kterým listm by však náležely, nevíme. Ponvadž se ale tak hojn všude objevují, budou jist patiti k njakému druhu list, které rovnž jsou ve všech nalezištích rozšíeny. Myslím, že by to mohly být listy, jež oznaujeme jmény Myr i cophyllum Zenkeri a M. serratum, jež náležejí k nejVíce pravdivým, o tchto kvtních ástech posud že jsou to druhm. Složení jehndy samicí nasvduje tomu, že z žijících mužem tu srovnávati jen Myricaceae aSalicineae. Tyto poslední mají ale vícesemenné, dvojchlopnit pukající tobolky, kdežto naše plody jsou nejspíše nažky nepukavé, jednosemenné. Ostatn nemáme nkde ve vrstvách žádné listy vrbové ani topolové, jež jsou pec svou žilnatinou hned po- i'ozšíenjším ád To, co jsme pod znatelny. Mnohem lépe rodem Salix dají se zde jsou rovnž nažky nepukavé. U již uveejnili, jest velmi nespolehlivé. Zde máme podobné klásky kvtní, druh myrik není ale nikde podobn složité Myricaceae. srovnati žijících Možno kvtenství a také ne tak husté a hojnokvté klásky kvtní. rod, kterému naše kvtenství obsahující ád náleží, od žijícího i se ale domnívati, skuten i v tetihorách Platanus laevis 1. tab. I. v kíd hojn Tomu by svdila I. obr. 1., mužem ta 2. podán ve vrné podob jen málo zvtšený první pohled za plody platanové i jsou rozšíeny. Vel. (Credneria laevis Vel.) Tab. obraze i že jest ca rozdílný a že nyní jediný rod myrik obsahoval druhdy vtší poet rzných rod. okolnost, že myriky Na Myr rodu považovati. Na otisk, který již na ose klikat zprohýbané sedí kulovitá ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a KvHena eského cenomanu. kvtenství v potu pti. Poslední jest nešastnou náhodou od bidly odraženo, posledním neb snad ješt jiné následují. V vyniklé stední pole v menší políka rozdlené — je-li u platan koní tenkým zobanem. Tyto v pirozené podob. jsou místy celé mí Celá hlávka kvtní se rozbíhající nažky, z nichž krásn zachovány. 18 takže nevíme, každém kulovitém kvtenství rozeznáváme jest to stední kulovité lžko, jaké známe Kolkolem otisknuty podél paprskovit žijících. \1 mm v Obraz 2. každá znázoruje nám je prmru. Akoliv chlupy pod nažkami nejsou na otiscích zetelný, pece tvar nažek a celé plodenství dosvduje, že zde máme pravý platan. Od platan žijících se náš kídový liší ponkud menšími, etnjšími a více sblíženými hlávkami. Ve své kídové floe (Die Fl. d. böhm. Kreideform. Wien) popsal jsem z Vyšerovic a Mlníka dvoudložné listy co Credneria laevis. Již tehdy jsem poznamenal, že listy tyto liší se znan od pravých Crednerií a rovnž i od eské Cr. bohemie a. Heer ve svém posudku o mé publikaci (Botan. Centralblatt) pipomíná, že Cr. laevis spíš mže býti Náhled tento slavného mistra fytopalaeontologie se dnes tedy potvrzuje nejskvlejším zpsobem. Leží vyobrazené plody platanové v téže vrstv lupk u Vyšerovic, kde platanem. laevis se vyskytují. Máme ješt 3 jiné kusy platanových plod z místa tohoto. Na jednom pak kuse lupku od Mlníka leží list Cr. laevis a jedna plodní hlávka platanová. Z toho všeho tedy docela spolehliv mžeme souditi, že dotyné plody k listm Cr. laevis náležejí. Ostatn není ani u Vyšerovic ani Mlníka žádný jiný druh list znám, práv listy jenž by Cr. mohl za platanový být považován. Heer Máme uvádí platany je tedy nyní i z z kídy Gronlandské, Lesquereux z kídy sev. Ameriky. cenomanu eského. Eucalyptus au uštu s, jsou-li na vtévkách bez list, podobají se plodm Plat. laevis. Pi bližším ohledání ale nálezném mezi obma ihned Jsou otisky Eucal. angustus celé pokryty hranatými políky a pi obvodu kluPlodní klubka na první pohled rozdíl. bíka vidíme hrboulkovit jest klubíko rozlomeno. vyniklé kontury; sted klubíka netvoí žádné pevné lžko, Jednotlivé pldky, jež ostatn jinou podobu, mají sbíhají i když se tu v stedním bodu. Platanus rhomboidea Tab. n. obr. Ve tech Chuchelské listy tuto 10., tab. vyobrazených listech Credneria rhomboidea znaky Lidických list shodují se s Úlomek obr. 3. má zvlášt zpod listu s apíkem. Konsistence vedle. Vel. (Credneria rhomb. Vel.) z 2., 3. nového stanoviska u Lidic poznáváme ihned (I.e.), jež Chuchelskými. pkn IV. obr. posud odjinud známy nebyly. Všechny Velký list jest zachovalou nervaturu. dole ulomen, ale apík není kožovitá, hlavní nervy vystupují oste, listu leží Tetí úlomek má zachovalý kdežto ostatní žilnatina jest dosti jemná. Celý zjev list tchto odpovídá takže sotva lze pochybovati, i že i listy i listm Platanus laevis Lidické a Chuchelské posud plody dokázány nebyly jako pedešlý druh. Trlda mathematlcko-pírodovdecká VII. 3. Heer i náležejí (1. c.) listm žijících platan, pravým platanm, by také je za platany pova3 ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a Ig Dr. 3. žoval, ale souasn Velenovský J. že jsou totožný s americkým tvrdí, Myslím, že podobou naše listy se od tohoto liší druhem kídovým Heerii Lsq. PÍ. píbuzné druhy a že spíše jsou to dva blízce než totožný jeden druh (viz povšechnou ást). Proteophyllum. Tab. IV. obr. 7., 11., 10., 12., V. obr. 13.— 15., tab. VI. obr. 12.— 15. 13., tab. Pod provisorním jménem tímto uvádíme zde 8 druh piaditi možno k rodm ádu Proteaceae. nosti Pr. paucidentatum obr. 12., sp. n. 13. tab. VI. které skoro bez pochyb- list, Druh vyznauje tento kra- se tikou stopkou a velkými nkolika zuby u pedu. List jest neobyejn siln kožovitý a mimo stední nerv nejeví žádnou jinou nervaturu. Nalézá se v lupcích Lidických. Pr. ejné. Saportanum Popsány jsou již v Vel. mé (1. kídových dvoudložných, kdež také podrobn vyobra- Tam také poukázáno k lam in ar um sp. n. Obr. zena nervatura. Pr. i jich podobnosti s 7. nkterými žijícími Proteaceami. Také u Lidic velmi hojný tab. IV. Jsou siln árkovit protáhlé, krátce apíkaté, dobný typ list nalézáme u mnohých Listy tyto jsou u Lidic velice oby- Obr. 14. tab. V. c.) práci o znan kožovité, s rod Proteaceí: Prótea význanou list. di'uh Po- žilnatinou. laurifolia, glabra, le- pidocarpa, Leucodendron a t. d. Typ tento pipomíná také listy rodu Conospermum (viz perucké C ono sp ermop hyllum hakeaef oliu m). Pr. cor nu tum sp. n. Tab. IV. obr. 12. Tento otisk jest velice nápadným, bohužel že mimo vykreslený exemplá více nemáme. Celý jest hluboko vtisknut v bidle, takže možno se domnívati, že byl pevné, Nemá rohovíte konsistence. zdá spíše, jakoby byl na povrchu podéln vráskován. duchými neb parohat dlenými, tuhými, oblými, jež žádného stedního nervu, Srovnáme-li otisk tento má obma pekvapující podobu. Pochází z Lidic. Pr. productum sp. n. Tab. IV. obr. 10., 11. k. p. žijící r. nýbrž se s listy jedno- Petrophila, shle- dáme mezi potu na každém kusu bidly vité a L. linearis Pr. ale vymizelá. Pr. Lidic. Jsou Podobné Pr. Podobné Typ tento listy mají Jsou vždy dlouze árkonkteré druhy rodu Lomatia. listy. Tab. V. obr. sp. n. vykreslených coriaceum 14., tab. exempláích. Ví. obr. 15. Jsou velice sp. n. Také z nalezišt Lidického, Jemnjší nervatura jmenovit u rodu Bank kožovité. opakuje se u mnohých Proteaceí, neobyejn siln listy s pterifolia zubaté. nerozeznání podobné trifidum ve dvou jen skoro má k Nervatura vyniká jen slab. Lidické. hrub na okraji oste Listy tyto otisknuty jsou ve velkém de cor um a. Tab. IV. obr. 13., tab. VI. obr. 15. kožovité, takže okraje postranních Jediné dva úlomky od lalok jsou do bidly vehnuty. podobnou význanou nervaturou mají mnohé druhy rodu Dryandra. R. Br. ku jest si Dr. p. jest nejpodobnjší. sp. n. velmi ozdobného tvaru. Jest Tab. V. obr. 13. opt siln Jediný úlomek kožovitý, s listu, jenž v celosti musil býti nezetelnou žilnatinou. zjev otisku odporuje tomu, že by mohl náležeti nkteré kapradin. villea Calleyi E. Br. Kožovitos Podobné listy i celý má Gre- ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a Kvílena eského cenomanu. Conospermites, Grevillea, nápadn vynikne obdoba u žijících Proteaceí. Tato obdoba u tak velkého potu forem a zajisté potvrzuje námi již vyslovený náhled, že ád Proteaceae A srovnejme ješt popsané již Dryandra z dob dívjších, tož nám z jich s analogickými tvary nemže tak zde být jen nahodilou bohat pod jmény listy celé této ady list až piliš cenomanu vyvinut jako v tetihorách a jako dnes. byl v plod protože jich žily, 19 kvt a manitých druzích a bezpochyby i nemáme, list jejich ale z Nevíme sice, soudíme, že tu které rody v roz- žily rodech. Nejlepším pak potvrzením významu list díve uvedených jest plodní lžko Prote- opsis Proserpinae, Ku Dryandra cretacea své náváme dodatkem, se potvrzuje, ale že i z té okolnosti, i pímé pomrn a (Die Fl. Vel. že jinak i jinak jeví se býti pravou neb kvty známy. Listy tyto jsou rigidní, njakému druhu jež nade vší pochybnost náleží Dryandra aBanksia böhm. Krdfm.) d. existence . Proteaceí. z z Chuchle pozname- Proteaceí v cenomanu eském Dryandrou, teba by posud nebyly plody její listy Comp to nie jsou spíše Pak nalézáme u nkterých druh rodu úkrojky na apíku pemnny v šttinkovité kdežto podobné štíhlé, dlouhé, krátké jako u všech myrik. listy, jež mají nejdolejší cretacea jest rovnž význaným. Nco podobného ii myrik není známo. Poznámky Ho si o vy (Palaeontogr. Fl. v Westf.) u píin této nieho nedokazují. Pozoruhodné jest, že tak velký poet Proteaceí objevuje se na jediném stanovisku Lidickém. Jest to jmenovit ona slabá vrstva, kde uchováno množství plod a kvtních úlomk a peetné drobné lístky dvoudložné, jichž urení jsem se posud neodvážil. Také malý úlomek Dryandra cretacea jsem tu nalezl. Snad si musíme kvtenu Lidickou pedstavovati pocož u naší Dr. osténce, dobnou oné, jaká rozšíena dnes v mnohých krajinách Austrálie, kde podivné jest Proteacey a jiné tohoto rázu hrají hlavní úlohu. Proteopsis Proserpinae gen. Tab. V I. obr. et sp. n. 6—9. Šedých bidlách Vyšerovických známy jsou ode dávna zvláštní otisky, jichž vrný 6, 7. Máme jich v Museu posud 14 kus, z nejvtší ásti v poloze obr. 6 Neteba dlouhého výkladu a srovnávání, abychom v otiscích tchto ihned nevidli smákla lžka kvtní, na nichž zachován jen zákrov mnohohstý, kdežto plody neb kvty z lžka obraz podán u ís. zachovalých. jsou vypadalé. Na otiscích kusu pouklý pupek, kolem obr. 6 nhož do pozorujeme pedevším uprosted kulovitého pole (lžka) vy- jisté vzdálenosti rozbíhají se políka, v nichž vidti stední teku. árkovité stlém lístky, u a), Lžka rozbíhají se na všechny strany na nichž mimo stední kýl nieho nelze rozeznati. lžku hust v prmtu Za tmito políky v hustých parastichách rhombická spiralním poádku sestaveny, kdež jsou husté stlaeny a jeví opt tato jsou, jak patrno, otisknuta z Na dvou ale otiscích máme je také otisknuty ze Na tomto vidíme pedevším pravou šíku lžka, etné Tyto lístky jsou na ztlu- což nejlépe vidíme na odlomeném jich parastichické uspoádání. vnitka, takže zevní jeho povrch není vidti. strany zevní. Takovým dále uprosted dol je také lžko obr. 7. sbíhající tlustou a šupi- 3* ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a Dr. 3. 20 natou stopku, odlámané šupiny, jichž šíka a velikosf siln kožovité a kryjí se tyto jsou stední konen Velenovskij J. vesms stechovit. V pvodním stavu musí míti tedy naše lžko podobu obr. 8. V pri-ezu obr. 9. lžko, na nmž jsou hustá políka co jizvy po opadalých plodech, pak stední zevn pak vidíme pupek, jsou silné zákrovní lístky, jež pomalu sestupují na tlustý apík. S podrobností až pekvapující shodují se tyto plodní ústroje i lžka nkterých Proteaceí. Sám rod Prótea má mnohé druhy, jichž úbory mají Na a složení. devnatý apík. emž Šupiny jest zde tedy patrua. zjeví se bychom uinili nich máme Zde tytéž tlusté kožovité zevní lístky zákrovní, pupkovit vyvýšené lžko, totéž z kvtenstvím s jež sestupují nhož pozdji podobu tutéž na tlustý, otisky umlé do vosku neb hlíny z nkterých úpln vrnou kopii Vyšerovických úbor. Domnívám se proto, že význam tchto otisk šerovických by ale náležely k našim lžkm teaceí jest tu Grevilleophyllum constans. mimo rod Grevillea rodu Prótea. úbor Protey, Kdy- dostali Hojnjším druhem Pro- tvrditi. Tyto lístky také skuten podobají se (Comp o sitae). Vyšerovické úbory pipomínají také úbory složnokvtých bychom které z list Vy- jest nepopiratelným, plodním, tžko pi plody vypadávají, množství drobných jizev v hustých parastichách uspoádaných na lžku. Žádná ale komposita nemá zákrovní lístky tak ztuha kožovité a žádná nemá celé lžko tak devnaté, jako Vyšerovické otisky, které leží na tvrdé bidle, jen v stínovitých obrysech, (ano i nebo lžka jejich i na níž by úbor komposit musel se apíky jsou veskrze více mén jevit dužuaté povahy u forem stromovitých). Crotonophyllum cretaceiim sp. n. Tab. V. obr. 4—11. Vyobrazené dlouhle kopinaté, listy pocházejí z šedých krátce stopkaté, krajované a dole nesoumrné. obyejn zeteln v adu Vykrajování Jen vzácn normním, ten listová jest dosti Sí nervová listu jest rozliné, jest list celý, nevykrojený. svdí pedn dle vykrojení ídí, to, lomu u Vyšerovic. celé kožovitá, Jsou po- bud hluboce a nestejn jež se pi okraji spojují jest velmi hustá. brzo sahá až ku hlavnímu žebru, brzo jest dosti Že v}^- Nervatura vyniká hladká. potu sekunderních nerv, a skládá se z velkého polygonalních políek. z posledního pišpiatné, bud zvolna epel lupk toto vykrajování není snad jen mlké. nahodilým neb ab- že se skoro u všech list objevuje a pak nervatura, která se sku- takže snad není vykrojení nickým zpsobem. Podobn vykrajované listy jsou i u zavinno roztržením neb jiným mechažijících rostlin vzácností a proto, i když neznáme posud ani kvt ani plod píslušných, možno snadno stopovati píbuznost kídových fragment Vyšerovických. Zcela podobn kožovité a zcela podobn vykrajované listy s podobnou nervaturou mají nkteré druhy rodu Cr o ton. Zde však bývá vykrajování ješt vtší, takže list jest rozdlen v jednotlivé odstavce. ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a Kvetena eského cenomanu. Eucalyptus angustus Tab. VI. obr. 21 Velen. 1. Ve své publikaci o kídové floe popsal jsem dva druhy list pod jmény Eucalyptus Geinitzi a E. angustus. Oba druhy byly za doby cenomanu v cechách všeobecn rozšíenými stromy, nebo jsou ve všech nalezištích jejich listy zachovány. Velice obyejným úkazem jsou v bidlách Vyšerovických, kdež nezídka i celé plodní neb kvtní vtve již byly Od té doby nalezl jsem nalezeny. Podobné vtévky již v jmenované práci jsou vyobrazeny. opt nkolik vtví, z nichž zvlášt pozoruhodná jest vtev asi 40 cm dlouhá a vícekráte rozvtvená, z níž ás vyobrazena (slab restaurována) u ís. 1. naší tabulky. Klubíek kvtních nese vtev asi 20. Klubíka tato tyry jsou nejvýš zajímavá. tsn Jsou kulovitá a sedí vtévce. jsou vyobrazena ve Na povrchu v úžlabí list. Na obvodu hranatá políka se stedním pupíkem. i vrné podob na obvodu jich naší pozorujeme vynikají co vypouklé hrbolky. Odpovídají-li hrbolky tyto jednotlivým íškám, jež by se sbíhaly do stedu klubíka, nebo jsou-li to jen hrboulky jednolitého, nelze posud celistvého plodu, dobe rozhodnouti, protože materiál Vy- šerovický jest dosti nezeteln zachován. Pvodn neb pozdji složení jsem se domníval, že klubíka ta jsou složena z vtšího potu íšek kvtních plod Mínní blahoviníkových. klubíek posud není na otisku toto viditelné. mže býti pravým, ale také nemusí, Snad v budoucnosti ješt nebofi lepší materiál nám v tom poskytne vysvtlení. Listy podobné listy i tvarem i žilnatinou skuten mají také jiné myrtovité. A podobají se listm rodu Eucalyptus. víme-li dnes, že v cenomanu Ale ád Myrtaceae rznými typy zastoupen, možno také míti za to, že naše vtévka vyobrazená patí njakému rodu z píbuzenstva blahoviníku. Heer uvádí z Grönlandu pravé plody rodu Eucalyptus, takže jest jisto, že v cenomanu i rod tento žil. Naše plody v zmínné práci uveejnné jsou jen šupiny Dammara borealis, jež jsem díve špatn si vykládal. skuten byl Leptospermum cretaceum Tab. V I. sp. n. obr. 10. bidlách Vyšerovických dosti asto vyskytují se vtévky stranách v stídavém poádku znan tlusté, po jichž v nevelkých vzdálenostech sedí elliptické plody, jež jsou v bidle hluboce vytisklé a hmotou uhelnou obyejn vyplnné. patily tlesu plastickému a devnatému. Protože jsou Dle toho jest jisto, že otisky tyto plody tyto na vtévce rozestaveny v spiralním poádku, jest zcela pirozené, že každý z nich jest v jiné poloze otisknut a protože jest mnohdy velmi smákly, lézáme na každém otisku jinou možno tak si celý plod znázorniti. dobe do jest ás podoba jeho až k nepoznání znetvoena. plodu lépe zachovalou a patrnou, takže Nemáme Za to ale na- úpln spolehliv také hned tak druhého plodu kídového, který bychom podrobností znali jako tyto. Obraz náš jest složen z 10 rzných vtévek a plod. ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a 3. 22 Dr. J. Velenovský Plod skládá se z podplodní devnaté íšky, na níž sedí 5 vejito-kopinatých kališných cíp, jež ale snadno musely opadati, protože místy také scházejí, místy jen jeden, dva jsou zachovány. Každý cíp kališní má stední nerv. Tam, kde jest plod otisknut v poloze kolmé ku ploše bidly, krásn vidti vypouklou ásf uprosted íšky, jež sbíhajícími se švy jest jest rozdlena ve ti pole a uprosted vyniklým pupíkem zcela íšky (obraz Na opatena. Podotýkáme výslovn, že jest podél plodech lze vidti, že vypouklá ásf tato nepesahuje okraj dobe na rozlomených 10a). plodech kolmo neb podél rozlomených rozeznáváme ti oddlená tlíska uprosted íšky, která nejsou niím jiným než ti pouzdi'a, jež odpovídají Srovnáme-li plody tyto s plody popsané jen sem náležejí. rodu tohoto jsou jen o nco plody nkterých myi-tovitých, má Nejvíce podobné plody menší, ostatn složení jich tyinky, ale to co tuto podáno, dostaí i tem švm botanikovi, tož rod nutn na víku íšky. uznati musíme, Leptospermum. že Plody Neznáme sice posud píbuznosti našich fragment ne- jest totožné. aby o pochyboval. Plodní vtévky rodu Leptospermum jsou vtévkách vytrvávají. Vyšerovické fragmenty jsou tedy devnaté. Plody devnaté dlouho na vtrem neb jinakým zpsobem ulámané takovéto vtévky, na nichž dlouhou dobu devnaté plody zstávají sedti. Callistemon cretaceum Tab. sp, n. obr. 3. I. Vyobrazená plodní vtévka nalezena v lupcích u Vyšerovic. Mimo tuto chová Museum Na ješt 3 menší úlomky plodní. druhu rodu Callistemon. první pohled poznáváme v tomto Levé rameno vtve jest jako u otisku plody žijícího njakého rodu hust posázeno skoro okrouhlými, devnatými plody, jež jsou na otisku v rozliné poloze zachovány a smá- knuty, takže mnohé z nich sotva zeteln podobou svou docela dobe rozeznáváme na okraji kulatého zpodní jeho polovice sáhající kulaté tlísko. ponoený. Jen u plodu tem pouzdrm tlivé a) lze plodu vynikají. Na postranních ale místy krátké zuby a v dutin plodu asi do Toto jest jen semenník v íšce plodní hluboko na vnitním semeníku rozeznati ti oddlené ásti, což odpovídá semeníku. Na silné, vetenovité ose se nalézají kruhovité jamky, jež naznaují místa, kde jednopldky sedly. Uprosted jamky jest centrální svazek cévní. Vtev pokrauje dále, ale zde nenese více plod. úpln s plodní vtví rodu Callistemon. možno zde v správné rodové urení dvovati. Celý tento fragment shoduje se tedy kvt Cussoiiiphyllum partitiim Tab. V. obr. Tento Cussonia v I bez Vel. 1. list nalezen v lupcích u Hodkovic a jest dalším mé práci o doplkem k dvoudložných kídových uveejnnému. listu pod jménem Jest skoro celý zachován, ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a SvStaia eského cenomanu. jen Špiky lístk jsou spoe a to vbec neb jsou ásten pedu jen u 23 ulámány. Hlavní apík jest ukonen. Lístky jednotlivé jsou jen zubaté a dosti tupé. Postranní nervy vynikají všude jen nezeteln neznatelný. List byl dle všeho dosti kožovitý a na povrchu hladký Jiné úlomky, niklou nervaturou. máme které ješt z téhož nalezišt, málo vy- s náležejí jednotlivým lístkm postranním. Náš výše vzpomenutý Nevíme, nému listu tento list je-li vyobrazený to, žijící Cussonia spicata že urení jest velmi V tom pípad byl by listu výkladu tomuto nasvdovala. vyobrazený listm Cussonia spicata, Tnb. Krátkost apíku na našem více než první náš list podobá se Zvlášt postranní peenodílné listu. celým listem nebo nenáleží-li jen co ást dlanit zpee- list vtšímu po zpsobu nyní lístkem prostedním. Ješt hoejší ást celého list jest list úki-ojky docela se shodují s listy Cussonie. Mám tudíž za pravdpodobným. Dewalqiiea coriacea Vel. (Aralia cor. Vel.) Tab. IV. obr. 1—6. Kožovité a popsali jsme listy, již jež v naší kídové floe nesou jméno Aralia coriacea, máme v nkolika lístkách, dnes vyobrazili od Vyšerovic nové a svým složením pe- kvapující formy list téhož druhu. Rostlina, jíž enou, protože tyto náležejí, listu cenomanské v echách velmi byla za doby rozší- nýbrž že co lístky náležejí vtšímu zpee- že listy tyto nejsou jednoduché neb celé, náhled, nému listy otisky list její skoro ve všech nalezištích se objevují. Již zprvu jsme vyslovili a sice bezpochyby listu dlanit zpeenému. domnnku zpeený dlanit dkuje Museum p. prof. dr. J. Palackému, vidíme, že se silný apík nahoe znožen dlí v jednotlivé apíky, jež pak pecházejí v známé nám lístky. Na apíkách vidíme zcela zeteln, že se od nich jednotlivé Dnešní naše nálezy potvrzují v podstat nýbrž znožen. lístky Na krásn zachovalém oddlovaly kloubnat. Proto se v stáí celý Lístk dnotlivé lístky v lupcích se objevují. jest tuto, jenže list není za který listu obr. 1, list rozpadal a proto tedy nejvíce jen je- celkem 6; levé rameno jest jen jednou roz- dleno, kdežto pravé se zdá býti rozdleno dvakrát, takže by celém ramenu. Že lístek a) Podobn rozdlený patí k ramenu list jest i lístek h) byl pedposledním na d), jest patrno. obr. 3. Lístky obr. 4 náležejí bezpochyby co rameno postranní celému listu složenému. Jsou to ale jist lístky našeho druhu. máme vbec známé znožené listy jednoduchého nám zdánliv pirozený tento výklad ponkud iní zmateným. Dle toho všeho by se zdálo, že tu zpsobu. Ale fragment obr. 2 apík c) a na nm sedící znožené lístky jsou ovšem tože, co listy obr. 1. a obr. 3., ale jak máme rozumti ostatní ásti pod tímto listem. Není to rozhodn vtévka i osa, ku které by list c) pisedal, nebo poloha jednotlivých ástí i hodn celá stední zdánlivá osa jest jen to lánkován. rovnž jako konené postavení znoženého by bylo nepochopitelným, že by k ose a pak Ku lánkm tm té pisedaly dole lístky jednoduché. stedním apíkem, jenž jest u a) a 6) docela listu Roz- zeteln pak kloubnat pisedají ješt po obou stranách jednoduché lístky. ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a ' 24. Dr. 3. J. VeUnovahj Hlavní žebro apíkové není podle toho na našem obraze celé. Následkem toho všeho není také ani list obr. 1. ani obr. 3 celý, nýbrž jen konená ást ješt více složeného listu. A tam, co jak máme máme si nyní pedstaviti celý tento složený zachováno, musí býti tvar celého listu takový, jak obraz restaurovaný ís. 6 (ve zmenšené podob). Takovýto tvar ten spíše jej A marn (Hosius, než jej podivný a skuse mn asi tak, restaurovaný obraz ís. 5 znázoruje. se má vc tak neb onak, eské jsou zpeené bu dle vzoru Co pak jest ona Dewalquea, zjev listu, a že v ži- nalezli. listy náležejí rodu, jednoduše znožené. to listy máme neobyejný který obyejn jménem Dewalquea Wsfl.) a Fl. v. má, že jsou jisto jest, že tu bychom Skoro nepochybuju, že naše naše listu jest velice jíti znázoruje hledali jícím rostlinstvu tuže formu sotva to nám njaké analogie v žijící pírod. Stavba listu obr. 2 zdá poukazovati k tomu, že celý list byl zpeen znožen ješt do druhého stupn bychom nám jak Nechceme-li dále list? nejmén Je-li obr. 5 neb kíd jinde v i byl pozorován Všeobecné se ale za se oznauje. tomu tak u list jiných zemí, nevím, ale obr. 6. neví posud nikdo. Jisto jest, že to jest rod, jenž více v žádném druhu nežije ani píbuzných rod více nemá. Dle kožovité povahy list a kloubke neb strom. natého jich se rozpadání jest velmi pravdpodobno, že to byl bu Obyejn srovnávají fossilní rod Dewalquea s rodem Hellebor us. S tímto ale nemá skuten nic spoleného než dlení listu. Nervatura, ozubení, kožovitos, apík jsou vesms rozdílný. Ostatn známo, že zpeenos listu není sama o sob vždycky kriteriem pí- Máme buznosti. nám zde listy rod Aralia. máme rzn u téhož rodu dle rzných vzor zpeené. Podobným píkladem jest Nebo má podobné Jsem posud toho náhledu, že naše listy kídové asi sem náležejí. zpeené listy a listy velkých rozmríi. Nervatura i kožovitos tu analogie. Klademe- li naši Dewalqueu kladem k Hellebor eím. lupcích se nalézají, ale nevíme, že sem k Araliceím, jest náležejí. Tab. VI. obr. Oba vyobrazené listy z políek složena. Vel. 4, 5. Vyšerovic náležejí témuž di-uhu co Premnophyllum exulum Konsistence listu nebyla píliš kožovitá. z velikých ji o Cissophylhim exulum pod jménem stejn nedokázáno, jako když tom jednou rozhodnou plody, které jist v peruckých protože Dew. coriacea jest v nich tak obecnou. Snad již je známe, Snad Stední nerv uvedený. Zvlášt pkn list v citované zachován jest již list Jemnjší nervatura vyniká jen slabounce a jest dole dosti silný, Okraj jest nepravideln hluboce lalonat vrubovaný. Na u pedu listu obr. 4 práci obr. 5. jest jen se ale siln ztenuje. jest skoro celá stopka zachována. Nemáme žádných spolehlivých pomcek, abychom mohli vysloviti náhled o list tchto, což budiž ponecháno ješt budoucnosti. Dlouhá stopka, tvar a nervatura upomínají spíše listu, na njaký druh rodu Cissus než první malý píbuznosti lalonatý okraj lístek na rod ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a 25 Kvílena eského cenomanu. Premna. ád Ampelideae aspo folium Vel). v dob cenomanské Bresciphyllum cretaceiim Tab. V. obr. V šedolmdých lupcích u Lidic jsou V pedu apík jsou ki-átce zakoníte které dosti nemžeme má podobné II ex a listy žijící mohou zde j. zeteln Listy tohoto druhu leží promnlivé. kožovitá. slabounké, etné, Žilnatina zubaté, dole i s 8., 9., ped okrajem píbuznosti list tchto. Ponkud Arbutus, sp. n. tab. V. obr. 12., tab. VI. obr. 10., 11. pedešlými na každé bidle Lidické u velkém potu. Tvarem vykrojeny, Stední nerv apík jest nám naše tabulka. V pedu jsou tenký a dosti dlouhý, konsistence dosti slabý, rovný, v ped v ostrých úhlech vystupující, pedu znan okrajem ztenený. listu bud listu ne Postranní nei-vy v žilnatin se ztrácející. slab vyniká. Nervaturou i tvarem listu jest list tento dobe znatelným. Zcela podobné typy list Diospyreae. Myrsine ferruginea k. ádu Myrsineae, Sapotaceae a podobn v pedu tupé neb vykrojené listy s touže nervaturou. pochybovati, že skuten listy vyobrazené do tohoto píbuzenstva nenáležejí. nalézáme u p. má celokrajné. mnohé Protoaceae, rod ale také Nejrozlinjší formy podává zúženy a pítupé neb jsou mnoho dvou extremních býti srovnávány. Tab. rV. obr. dosti obr. 2, 3 ve etné, zprohýbané a brzo Myrsinophyllum varians jsou nám vyniká. se vysloviti o generické Brescia formosa, sp. n. hust a oste jest silný a krátký. Secunderní nervy jsou velmi Ani pibližn viti- Jsou dosti tuhé a dosahují na mnoze velikosti a zde v sí rozdlené. Žilnatina jemnjší sotva kde Cissophyllum 2, 3. listy, formách znázoruje, nejobyejnjším otiskem. obr. 2. (viz žil docela Skoro tžko Angiospermae, Monocotyledoneae. Butomites cretaceus Tab. V m. obr. 10.— 13., sp. n. 15. jedné jílovité vrstv, sotva nkolik centimetr silné, na Vidovli u Jinonic vyplují každou vyloupnutou desku úzce ái-kovité listy ve velikém množství. Jiný otisk mimo tento zde nepichází. Na obr. 10. znázornn kus takového lupku z Vidovle, Tída matlitjmatlcto-pírodoYdecká YII. 3. ^ ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a Dr. 3. 26 Rostlina, jíž listy tyto náležejí, J. Velenovský musila zde rsti u velkém potu; žinná neb vodní rostlina, jež tu rostla na bezích vody. Mimo snad to byla to objevuje se druh list ba- tchto také ve všech jiných nalezištích, jenže jen poskrovnu. Listy tyto, akoliv neuritelné posud, jsou pro floru peruckou v cechách velkého významu, nebo jsou to jediné jednodložné, které posud z vrstev peruckých známe. listy Celý zjev listu a jmenovit žilnatina nasvdují tomu, soud že patí rostlin jednodložné. Myslím, kus Špiky že dosahovaly asi 70 cm ale nikdy nedodlal. Konsistence jejich rozhodn není kožovitá, protože jsou otisknuty velmi jemn matn a na mnoha místech vynikající nerv, hustých délky, žilek, Listy se jeví nejdelších dle býti zasené. v lupcích. Uprosted probíhá dosti jsem se jejich silný ale velmi po jehož stranách vidíme množství tenounkých, mdle vystupujících, mezi kterými nikde není žilek píných. tyto vodorovn sestaveny byly hust ve dvou bylinné rostlin, jejíž co prst silný oddenek plazil se náležejí bahn neb zemi. Z oddenku tohoto vynikaly listy kolmo a adách stídavých. Podobných oddenk s ješt pisedlými listy máme více a nejlépe zachovalý pedstavuje nám obraz 15. z Lipence. Celá rostlina mla tedy habituellní podobu obrazu 11. (ve zmenšeném mítku). Zcela podobný obraz poskytuje nám všude a daleko rozšíený Butomus umbel- v má latus. Tento oddenku obr. 15. leží hojná ale listy, ténkovitá, tíboká. Patí-li jichž semínka a úlomky kvtní vci tyto Protože nelze až posud o budiž pojmenování stední nerv jest zastoupen toliko vyniklým kýlem. Butomites Semínka jsou malá ve- obr. 12., 13. tžko íci. píbuznosti fragment tchto náhledu njakého k Vedle naší rostlin, vysloviti, považováno jen za provisorní. Dodatek. Na obraze 14. tab. IIL jsou vykresleny úlomky list Eucalyptus Geinitzi Vyšerovic, jež jsou posázeny okovitými, co hrách velikými, vypuklými tlísky. nich žádnou strukturu než toliko uprosted malý otvrek, jenž tu a tam zdá se 3-4mi lalky. od Nevidíme na být uzaven Tlíska jsou docela nepravideln rozpostavena na listech. Celý zjev tlísek tchto pipomíná nám nkteré druhy hub z ádu Ur e dine a e. Na rozliných jiných listech objevují se dosti asto podobné houby ale velmi malinké. Patrno tedy, že i tento parasitický ád hub byl za doby cenomanu tak dobe vyvinut jako za dn našich. —o-0-">- ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a Kvetena eského cenomanu. 27 Vysvtlení k tabulkám. Tab. Obr. Platanus laevis 2, 1., Vel. Obr. 1. 1. Strboulky plodní z bidel Vyšerovických, málo zvtšené. Obr. Callistemon cretaceum Obi". 3. 2. Jedna nažka málo zvtš., Vrné Vel. pesn dle otisku. vyobrazení plodní vtévky z bidel Vy- šerovických. Obr. Obr. 6. Picea cretacea 5. 4., — 9. Vel. Obr. 4. Vtévka Obr. 5. Jedna Proteopsis Proserpinae. Obr. s jehlicemi od Vyšerovic. jehlice restaurovaná. Vrné 6. vyobrazení lžka u zákrovu plo- dního z vnitní strany. Obi'. Obr. 7. Podobný zákrov ze zevnjška. Obr. 8. Restaurovaný celý plodní úbor. Obr. 9. Celé kvtenství v Leptospermum macrocarpum 10. ásten prezu. Plodní vtévka v piroz. Obr. 10. Vel. vel., restaurovaná. Obr. lOa.Rozlomený plod se strany. pi. Z Obr. lO&.na Obr. 11., 12., 15. Echinostrobus minor Obr. 11. Otisk vtévky v piz. velikosti. Nkolik šupin vrn Obr. 15. Pár Obr. 13., 14., 16. — 19. Vyšerovic. Vel. Obr. 12. Echinostrobus squamosus Obr. 13. Vel. ás dle otisku a zvtšeny. Z bidlic Lidických. Z šedých bidlic Vyšerovických. v pir. šištic vel. vtévky v pir. vel. a vrn dle otisku kreslené. Obr. 14. ás vtévky restaurované. Obr. 16. Dvojitá šištice ve spojení Obr. 17. Pirozený a vrný s šupinatou vtévkou. obraz dvojitých šišti dle otisk. Obr. 18. Jiné dv šištice s ástí vtévky. Obr. 19. Restaurované šištice Obr. 20. — 24. Araucaria bohemica Vel. s Z lupk Lipeneckých. vtévkou. Obr. 20. Vrné vyobra- zení rozlomené šišky. Obr 21. Vrné vyobrazení jedné šupiny mimo šišku ležící. Obr. 22. Restaurovaná šupina. Obr. 23. Restaurovaný prez šupiny. Obr. 24. Restaurovaná šiška v pir. vel. Obr. 25.-27. Microlepidium striatulum Vel. Z lupk Lipeneckých. Obr.. 25. Restau- rovaná šiška. 4* ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a OQ Dr. 3. Velenovaký J. vrn Obr. 26. šiška rozlomená, dle otisku. Obr. 27. Jednotlivá šupina. Dammaraborealis Obr. 28., 29. Z Heer. Vyšerovic. Obr. 28. Vrný obraz šupiny. Obr. 29. Šupina restaurovaná. Tab. IL Obr. 2. 1., Echinostrobus squamosus Obr. Obr. 3. 4. Frenelopsisbohemica 2. Vel. Obr. 7. Obr. 5. Diceras cenomanicus Vyšerovic. vrn dle otisku. Vtev s tévka s Obr. Vtev 1. v pir. velk. nahlouenými šišticemi. Z ervených lupk u Bohdánkova. Obr. pisedlou 3. V- šišticí. Jiná šištice s ástí vtévky. 4. Z Vel. Z Vel. Obr. 5. Vyšerovic. Vrné vyobrazení plodní vtévky. Vtévka s jizvami list. Obr. 7. Vtévka šupinatá. Vtévka jakéhosi druhu cypišovitého. Z Vyšerovic. Chamaecyparites Charonis Vel. Vtévka z lupk Bohdánkovských. Platanus rhomboidea Vel. Z lupk Lidických. Plutonia cretacea Vel. Obr. 11. Restaurovaná šištice. 20. Obr. Obr. 8. Obr. 9. Obr. 10. Ol)].. 11 6. Obr. 12. Otisk listnaté vtévky od Vyšerovic. Obr. 13. Restaurovaná listnatá vtévka. Obr. 14. Otisk i-ozlomené šištice od Vyšerovic. Obr. 15. Šupina vrn dle otisku. Obr. 16. Šupina restaurovaná. Obr. 17. — Obr. 20. Osmundophyllum cretaceum Obr. 21. Obr. 22., 23. 19. Jednotlivé listy Vtévka s vrn dle otisku. jizvami list. Vel. Otisk listu z Lipence. Acrostichophyllum cretaceum Vel. Z Vyšerovic. Obr. 22. Kus bidly s otisky list. Obr. 23. List restaurovaný. Obr. 24.-26. Myricanthium amentaceum Obr. 25. Otisk vtévky ) Obr. 26. Otisk ' Schema jehndy samicí. jehndami samími i samiími. Vel. Obr. 24. s krásn zachovalé jehndy samicí. Z Vy- šerovic. Tab. ni. Obr. 1., 2. Plutonia cretacea Vel. Mastné lupky Chuchelské. Obr. listnatá. 1. Vtévka ásten ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a Kvítena íeakého cenomanu. Obr. Obr. Rozlomená 2. Chamaecyparites Charonis 3—6. Obr. Obr. 7., Obr. 9. Zamites bobemicus 8. vtévkou s jizvami listovými. 3., Vtévky. 5. Vtévka 4. Restaurovaná s šišticí. šištice s vtévkou. ervené lupky Bohdánkovské, eného listu. Vel. Obr. Obr. 10. šištice s ervené lupky od Bohdánkova. Obr. Vel. 6. Obr, 29 Obr. ást 7. zpe- Jednotlivý lístek. 8. Podozamites longipennis Vel. Butomites cretaceus 13., 15. List z — Vel. s lupk Z lupk Bohdánkovských. ást Jinonických. Obr. 10. lupká množstvím otisk list. Obr. 11. Celá restaurovaná rostlina, zmenšena. ast Obr. 12. kvtní. Obr. 13. Semena. Uredinites cretaceus Obr. 14. Obr. 15. Oddenek Vel. Vyšerovice. s listy z lupk Houba na Lipeneckýcb. listech Eucalyptus Geinitzi. Tab. Obr. 1. — 6. Dewalquea coriaceaVel. Z IV šedých bidel Vyšerovických. Obr. 1. — 4. Vrná vyobrazení složitých list. Obr. Obr. 7, Obr. 8,, Obr. 10., Obr. 12, Obr, 13. 5., 6. Theoretický výklad o podob celého listu. Proteophyllum laminarium Vel. List z lupk Lidických, Myrsinophyllum varians Vel. List z lupk Lidických. 11. Proteophyllum productum Vel. List z lupk Lidických. Proteophyllum cornutum Vel, Vrný obraz listu Lidického. Proteophyllum coriaeeum Vel. Úlomek listu od Lidic. 9. , Tab. V. Obr. Obr. Obr. Cussoniphyllum partitum Vel. Složitý list z lupk Bohdánkovských, Bresciphyllum cretaceum Vel. Listy z lupk Lidických. 2., 3. 4. — 11. Crotonophyllum cretaceum Vel. Rzné tvary list z bidel 1. rovických, Obr. 12, Obr, 13. Obr, 14. Obr. 15. Obr. 16. Myrsinophyllum varians Vel. List od Lidic. Proteophyllum decorum Vel. Siln kožovitý úlomek list od Lidic, Proteophyllum Saportanum Vel. List Lidický. Proteophyllum trifidum Vel. List Lidický. Platyceriphyllum cretaceum Vel. Úlomek listu z Vyšerovic. Vyše- ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a 3. 30 Dr. J. Velenovaký Tab. VI. Obr. Obr. Obr. Obr. Eucalyptus angustus Vel. ás plodní vtve, slab restaurovaná. Vyšerovice. Platanus rhomboidea Vel. Z lupk Lidických. 5. Cissophyllum exulum Vel. Listy z Vyšerovic. 4., 6. — 8. Myricophyllum glandulosum Vel. Obr. 6., 8. Listy žlaznat tekované z lupk Lidických. 7. Domnlé plody. Obr. 1. 2., Obr. 10., 3. Myrsinophyllum varians Vel. Listy Lidické. Proteophyllum paucidentatura Vel. Listy Lidické. Proteophyllum trifidum Vel. List Lidický. Proteophyllum coriaceum Vel. List Lidický. IL Obr. 12., 13. Obr. 14. Obr. 15. '•As«)^' ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a ást II. poYšecliná. Perücke vrstvy po stránce geologické. Hlavním složivem peruckých vrstev pecházejí v mastný jest pískovec a lupky rozliné jakosti, jež nezídka jíl. Pískovec perucký jest brzo jemno- brzo hrubozrný a všude bez tmele vápeného, zvlášt jest charakterisován oproti pískovcm jiných útvar. Barvy je žlutavé neb (tak bílé u Nehvizd) neb bývá i zrnka písková velikosti hrachu ano zrný slepenec hojnými malými lupénky perucké slouží, jak úelem láme chrám (most, bílé, Víta a j.) ten tu zvláštní vlastnost, znan ímž vtších oblázk kemenných, lesklé slídy, známo nejen k stavbám se v rozsáhlých sv. i p. u Hloubtína, Poernic, (k. hnd. železem dosti intensivn barven kteráž i jsou z veliké ásti z tchto se dá nabývají mní v hrubojest Pískovce k rzným pracím kamenickým, za kterýmž lomech v celém pruhu stedních cech. že snadno asto pak v lupcích bývá dosti astou. i ímž ist Hmota písková proniknuta Vyšerovic). ale se dosti i Má pískovc zbudovány. a zpracovávati, tesati Staré stavby Pražské pozdji pískovec na vzduchu ale ztvrdne a pevnosti nabývá. Nejen pískovec ale i lupky chovají místy znané množství pyritu, jenž luebn po- zmnn peste zbarvuje celé plochy pískovcových lom (u Mochova a j.). Pískovec tvoí zvlášt v hlubších vrstvách pevnou, tém jednolitou hmotu nevrstevnatou a trhlinami nedlenou. Výše však trhá se v rozliných smrech v kusy a balvany a nejvýš posléze, kde neb i již vzduch a atmosféra psobí, rozpadá se v deskovité kusy a plotny drobné pískové kamení. Mocnosti jest rozliné (1 v nm —5 sáh dle Krejího), celkem Lupky perucké mají dosti rozliné vzezení tetihorním. asto jsou slohu bidlinatého, štípajíce šerovic), jindy drobí se otisk rostlinných moen i co tsto dá se a mnohdy nemálo mohutnjší než hnísti. (k. nepohodlnými. Jsou více p. na mén asto pecházejí v beztvarný Mohutné vrstvy jinde se dobývá a slouží co výborný materiál jílu k se podobají se ve velké, pevné desky (k. v malá lupénka a kruché kousky stávají se velmi slídou bílou neb pískem proniklé, a ale vždy uložené lupky. Vidovli), takže mastné a více mkký tohoto nalézají se mastný lupkm p. u Vyk hledání mén jemnou jíl, jenž roz- nad Chuchlí a tuto pálení zboží chamotového. Jíly tyto bývají ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a 32 Dr. 5. J. Velenovský ale také blavé a nkdy p. u Motol nad graptolitovými bidlami). na mnoze barvy šedé neb temnošedé, neb modravé (k. Jíly beztvarné zpravidla nemají otisk pedmt drobounké uhelné zbytky i živ ervené, žluté, zelené rostlinných neb obsahují jen nezetelné organických. Hlavním nalezištm rostlin jsou toliko lupky Pecházejí v barvy ist bidlinaté, jež jsou rozliných barev a pevnosti. bílé (u Chuchle, Brna na Morav) až do intensivn erné (u Poernic, Kozákova). Význané jsou lupky Bohržovou. asto jsou barvy útvaru, na nmž spoívají a jehož hmotu dánkovské barvou pkn v sob patrn V obsahují. hndorezavé, jež spoívají Kamenné lesklé tom ohledu zvlášt pozoruhodný jsou lupky Jinonické barvy pímo na bidlách silurských stejn zbarvených. erné všude vzácností a jest uhlí kde se vyskytuje (tak tam, i u Slaného podle dráhy, u Vysoan, Skutíka, Pekelce blíže Vamberka), tvoí jen slabou a dle K objemu plošného nepatrnou vrstvu. Jakého jeho by se nevyplácelo. dobývání se nikdy rozhodn nehodí, protože množství pvodu, nemohu dnes s uritostí tvrditi. Na vidti jakousi podobnost s kmeny stromovými, jsou ale jest uhlí toto kusech od Skutíka pocházejících Lze tak zdeformovány a vší anatomické struktury prosty, dobné. Pravd podobnjší a bainné (str. takže i Kusy uhelné od Slaného jsou jednolitou hmotou zdánlivou. flory, jest, tato podobnost a uhlí mže býti jen karbonickému úpln po- že všechno toto uhlí pochází z bývalých rašelin, jež z vodnaté která je sprovází, vším právem pedpokládati lze (viz Krejího geologii 738.). Kmeny, vtve neb kusy dev zachovávají se dvojím zpsobem. Leží-li v pískovci, tož podržují svj pvodní tvar (jsou ovšem smaklé), ale proniknuty jsou pískovcovou hmotou úpln. Jindy (v bidlách pravideln) pemnny jsou v erný uhel, jenž nikterak zjevem se Na ohmat erní a se rozpadá. Kusy a kousky takovéhoto neliší od erného uhlí devného. mnohdy až na více centimetr silnou vrstvu u velkém množství pecházejíce vyplují uhlí erný mour. místy v A tyto práv vrstvy vystupujíce mnohých nešastných podnikatel, kteí mli s nemalým nákladem kutili. Ve vrstvách žlutého neb rovic, souasn kamenného neb hndého jantaru Lipence, plamenem. uhlí velikosti Skutíka, Kozákova. Nepochybujem, že pochází s lupky na den staly se lákadlem je za stopu uhlí, po nmž na mnoha místech v lupcích rostlinonosných nezídka nalézáme kosuky i Znám kousky od Vyšekehký a hoí úsiln adivým kmen etných konifer, jichž vtévky a deva s ním hrachu až líšného oechu. Jantar tento jest velmi z v lupcích jsou uloženy. Plody a šiškovité kmeny Kranner, šišky rodu Pinus a jiné plody jsou v pískovcích pemnny v hmotu pískovou. Listy zachovávají tvar otisk a sotva jsou potaženy zbytkem bývalé jich podstaty. Také jsou tu zachovány a to mnohdy v špatném stavu jen listy pevné a siln kožovité, Odtud snad také si lze vysvtliti, že jsou v pískovcích otisky rostlin oproti lupkm velmi vzácné, nebo jemnjší ast rostlin v hrubé hmot pískové nemohly se zachovati jako v jílu neb lupcích. V lupcích pokrývají desky v malebné smsici. listy, vtévky, plody, kvtní Jsou zpravidla hnd až ast ern (u u velikém asto množství celé Bohdánkova erven) otisknuty. ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a Kvetena eského cenomanu. Šedé neb hndavé plotny Vyšerovické neb Lipenecké nám nemálo zkamenlý Zpsob s 33 krásné zachovalými otisky pipomínají herbá z dob pradávných. zachování zbytk však tu platí pravidlo, že z ím Celkem rostlinných v lupcích jest dle stanovisk rozliný. jemnjší, mastnjší hmoty lupky jsou složeny, tím krásnjší Pekrásn zachovalé jsou u Lipence. Zde lze z otisku listu sloupnouti Pod miki'oskopem celý list v podob hndé prhledné blánky, jež jeví nejjemnjší žilnatinu. vidíme vesms zevní vrstvu pokožkovou a v ní na mnoze i prduchy. Na šišticích a šupinatých vtévkách konifer mžeme zcela dobe nožíkem odlupovati jednotlivé šupinky. Zde vynikají detaily otisk. u Lipence jsou zachovány i nejjemnjší ásti (kvtní na p.) rostlin neb i rostliny celé jemné povahy (Pseudoasterophyllies). Podobn zachovány jsou rostliny v lupcích Hloubtínských, Kozákovských a Lands- a berských. Proslavené lupky Vyšerovické, na oko krásn temn ze všech na rostliny nejbohatší, mají sice rostliny mnohdy ani píinou, že lupky Vyšerovické mají píliš mnoho otisknuté, ale tyto jsou asto dosti špatn zachovalé, takže nervatura na listech není zetelná. Toho jest písady písené a Co se mnohé úkazy, i bílé slídy. týe zpsobu uložení rostlin ve vrstvách peruckých, možno zde zaznamenati jež nám dosti jasn dávají pokyny, jak si máme vyložiti vznik vrstev tchto scenerii krajinou za doby, V kdy se byly utvoily. pískovcích jsou listy a jiné zbytky rostlinné uloženy ve vší možné poloze jsouce v pravém smyslu slova sem tam peházeny a rozmetány. Jsou také více rozlámány a roz- na p. pískovc Nehvízdských, jež naplnny jsou smsicí list, plod a dev, tož zcela jasn vidíme, že písek tohoto pískovce usazen byl silnými proudy vodními neb vlnobitím velkých jezer neb moe. A v tomto za neklidného stavu usazeném kouskovány. Všimneme-li si patrn také v rozmeteném poádku pískovci octnuvší se rostliny musily Zvlášt pozoruhodný jsou výše vzpomenuté vrstvy s se zachovati. uhelnými kousky dev. Vrstvy nm jemný pískovec, a v leží množství naplavených kousk dev a plod neb vtévek v divoké smsici. Celek iní na nás dojem týž, jako písení nánosy s vyplaveným pedmty na bezích jezer neb ek. Tam kde nános obsahuje smeti a drobnjší obsah, jest pak v pískovci peruckém popsaný již ei'ný mour. tyto obsahují Tyto nánosy zpravidla uloženy bývají hned nad lupky neb opt mocné vrstvy pískovc istých. Zcela jinak složeny jsou rostliny v lupcích. jedny vedle a na druhých a jsou mužem se tak, domnívati musíme, se s Dále a s pozorujem, tímže druhem nápadným leží všechny vodorovn listy složeny zachovalé až na malé výminky. Zde vidíme, že celé jest lupk ten neb onen druh rostlinný a mnoha místech pevládá nhož pímo opadaly do ast. kvtní S vtévkami konifer stromu, a rozeznati, že na že vesms Zde Dobe má zbytky ukládaly pozvolna, že sem nebyly naneseny a smeteny vlnami. rostlinné se po nich následují jíly a že mají že S vody. leží stanoviska teba v tom ohledu rozdíl kvteny Tída mathematlcko-pírodcTdecká VIT. 3. listy asto nacházíme i míst jich celá pocházejí z téhož plody neb vtévky pospolu jich plodní šišky. mimo nkolik lupky obou jsou v stejné výši a stejné jednoho druhu na témž listy vc blízko stejných sebe druh ležící a teba téhož horizontu druhy také zcela rozdílné. prvního a posledního lomu u Vyšerovic. povahy, pec v prvém lomu máme zcela Pímo Akoliv jinou floru ^ • ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a ^- 34 til dnerií, "^- Velenovský promíšeny. prvém pevládají samé jehlinaté, kdežto listy dvoudložnýcli jen spoe V posledním lomu jsou oproti tomu dvoudložné s listy Aralií, Cre- Magnolií atd. a jen sporé než v posledním. jsou V -O''- sotva 10 minut Úkaz cesty. Podobn tento jinak si zbytky jehlinatých. A oba lomy jsou od sebe vzdáleny u Lidic, jak pozdji vyložíme. jest to nemožno vysvtliti než kvteny lupk tím, že pijímati nutno, že v jednotlivých nalezištích jsou kvtenami lokálními. Rostliny jednotlivých stanovisk náležejí stromm a kem, jež na témže míst rostly. dkazem jest tvar a zpsob uložení lupk mezi pískovými nejbližšímu okolí, náležejí Toho jiným rostlinonosné kvádry. Lupky netvoí nikde souvislé vrstevní pásmo, jak býváme uvyklí vídati na vi'stvach Lupky perucké tvoí mezi pískovci hnízda vždy malých rozmr plošných a zídka kdy vtší mohutnosti. asto jest takové hnízdo sotva dva až ti metry široké a dlouhé a již ztrácí se mezi pustými kvádry. Je-li pak kvtena takovéhoto hnízda zvláštní, snadno pochopíme, že odnesením celého hnízda zmizí na vždy i pamtníci rostlinní místa tohoto na vždy z povrchu zemského. Tak byly k. p. uloženy krásné Dryandry s jinými ješt druhy v jílovitých, bílých lupcích nad Chuchlí v hnízd sotva ti metry v prmru širokém. Jíly jiných formací. tyto bhem roku odvezly do továren chamotových a s nimi na vždy zmizela andra, jež posud nikde v tak krásných listech nebyla nalezena na míst tom u Chuchle lupk ani jíl více. Praskrovných cnost nám již rozmr poskytly. Skoro mocné pískovce a asi jsme odnesli do Musea. íci, že nalezišt toto již celé p. pkn Mnohá z nich Ar al vrstvách pískovc uloženém jest sídlo Ze se jiná se celá každé i a ada z hnízd furcata Nejvýše a dole jsou dosti hnízd drobných lupk. lupk má svou zvláštní floru. U Vy- hnízd prvního lomu, kdežto jednom pak hnízd v nejvyšších v slídnatém V pkných vtévek Geratostrobus echinatus vedle (Unio). lastur sladkovodních rostliny dobe vídáme tamo roztroušena, Jdeme-li cestou nad vidolím od Peruce ke Stradoni- v jiných hnízdech u Vyšerovic není po ní ani památky. nesetných jsou semo odkrytý profyl vrstev peruckých. že asto jest, nalezena nádherná rostlinnou vzá- v pískovcích u vtším potu, což zvlášt uprosted táhne Nejvýš zajímavé šerovic na Dnes není mžeme tvoívají stejný jakoby vlnitý horizont. po pravé ruce pehled). mnohou na stnách pískovc v otevených lomech. cm, máme Dry- krásná jsou také lupky u Hloubtína, jež tak obyejn Hnízda luijk jsou (viz i v hnízdech lupk práv popsaných za nejklidnjších pomr z nej- postupn od dola nahoru jdou jiné neb vždy bhem asu na témž míst mnila. Skoro všade poíná nejzpodnji množství list myrtovitých, jmenovit blahoviník (Eucalyptus). V bohatém lomu Vyšerovickém zcela dobe sledovati lze pak pásma Crednerií, Aralií a t. d. U Landsberga poínají lupky množstvím Gleichenií, výše pak list dvoudložných bližšího okolí usazovaly, vidíme jiné pevládající druhy dle toho, i z toho, že jak se vegetace a konifer. Nemáme tu ovšem pímo roky poítati dle doby tropických strom peruckého lesa, jaké Dle toho možno souditi také o pibližném stáí tch kterých lupk. floru mírného pásma se sti'omy zimní a letní, mají ku generací ale pijmeme-li i ron opadavými, abychom mohli nejvyšší pomrné stáí p. Sequoie a blahoviníky, tož tvrditi rzných po sob, že celé hnízdo as metr mžeme silné s ohledem na slabé stídání se odpovídá ne mnoha tisícm rok. ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a KvStena eského cenomanu. A mnohá z hnízd mohla se utvoiti pro jednotlivé lupky, druhé jist by musely by dnešních dn, jak druhy míst následkem vliv pírodních ale máme i Kdybychom chtli pijímati vky v kratší dob. pedn flora nejvyšších vrstev rostlin a ' i 35 rozliného složení geologického a za býti dle výše musela býti úpln jinou než celá scenerie veliké rostlinná dolejších. bhem pravidelných a zvlášt nahodilých tisíc Vždy let se víme i za na témže mní. V našich mní. lupcích v celé výši celkem tuže základní floru a jen nkteré druhy se Ze všeho, že hnízda co tuto posud povdíno, vyplývá tedy, lupk jsou usazeniny bý- tní vodních uprosted prales peruckých. Mohly to býti i slepá ramena ek, do nichž upadaly listy a plody pobežních bylin a strom. Toto faktum, jemuž tžko cos na pravdpodobnosti vytýkati, jest dalekosáhlého významu. Pedevším plyne z nho, že zachovalé zbytky rostlin jednotlivých lupk náležejí loMy jsme proto oprávnni kální vegetaci a že sem nebyly tudíž sneseny z dalekých konin. A máme-li ze zbytk jednoho stanoviska sestrojiti si celkový obraz vegetace místa tohoto. takových stanovisk celou adu z Moravy pes Cechy až do Saska, a poskytuje-li nám každé valých jezírek a a zátoky z nich jiný obrázek rostlinný, tož mužem perucké, jaká se prostírala v celém o geografickém a klimatickém rázu krajiny i ovšem na mnoze list a druzích A ze studia o scenerii rostlinné a z této rostlin zbytkem flory lokální, jest nejvýš Nebo máme-li v jednom nalezišti z mnoha druh pocházejících pohromad, tžko když a priori víme, že k sob náležeti fragmenty kvt, vtévek souditi, co k emu a t. náleží, d. i ony mohou. Najdeme-li ale v druhém a tetím k sob se pro urování jednotlivých zbytk rostlinných. množství list, plod, di-uh i dovídáme doby cenomanské. Že jsou jednotlivá stanoviska peruckých dležito My pásmu zemí jmenovaných. rostlin nejen o tvarech a typech systematických ale cenomanských i z nich sestrojiti snadno celkový obraz celé flory si s náleží. ním opt nalezišti a vždy tytéž plody, tož s mezi jinými druhy ten který záhadný kombinace že obé této souditi dovoleno, Pekvapujícím dokladem toho byla kombinace, kterou jsme provedli na p. na Krannera mirabilis, Frenelopsis bohemica, Cunninghamia elegans. kombinace tyto posud novými a novými doklady se potvrzují. Zvíecí zbytky jsou v lupcích i pískovcích velice vzácné. V pískovcích jsou to nkteré špatn zachovalých hmyz Pro není více hmyzu v lupo faun sladkovodní. ryby a v lupcích sladkovodní škeble (Unio) a nkolik velice svdí skuten nevysvtlitelné. (brouci a chrostíci). Všechno to cích zachováno, jest mn hmyz nežil, nelze z vysokého vývinu vegetace souasné ani mysliti. Jest toho tedy píinou zajisté zpsob, jakým se lupky naše usazovaly. Také ve vtšin vrstev tetihorních, jež rostlinami oplývají, nenalézáme žádného hmyzu, kdežto na mnohých stanoŽe by viskách opt tu jest hmyz hojným Nelze pochybovati, a teba by že lupky i tu i rostlin nebylo (ku p. u Kulína). pískovce perucké jsou útvarem sladkovodním, nebo mimo jiné nejlepším toho jsou dokladem zachovalí zde sladkovodní živoichové (lastury, ryby, hmyz a j.). Z jakých ale sladkých vod usadily se mohutné a daleko rozšíené vi'stvy pískovce? Tu ovšem možno vysloviti jen domnnky. Nejspíše že to jsou usazeniny pobežní velkých ek, jež vlévaly še do moe, jehož okraje pruh pískovc stedem cech z Moravy, dále na západ a na severu jezera. ešení otázky této ech oznauje. Snad jsou to i usazeniny velkého sladkovodního ponecháváme odborným geologm. Na jediné dovolíme si toliko ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a Dr. S. 36 Af poukázati. J. Velenovaký se usadily pískovce jakýmkoliv již zpsobem, musíme zde pijímati usazování dílem pozvolné a pravidelné, dílem novými a velkými pívaly a záplavami vodními perušované. Tohoto posledního zpsobu usazování jsou v nkolika etagích nad sebou v pískovcích uložených. nám zetelnými doklady hnízda lupk Znaí-li nám vrstva lupk s pohbenými v nich rostlinami lokální bujnou vegetaci lesní, tož pijímati musíme, že zóna, v níž lupky tyto leží, pokryta byla kdysi úrodnou prstí, nám zachovaly nkteré druhy ve vod Nyní následují na možno jinak vi-stvách v níž rostl les ostatní vegetace, lupk opt mohutné vrstvy pustého pískovce. Toto" že po okolí znova písek usazovaly. Snad bjda tato zátopa jen nahodilá a velkých rozmr, a v nevelké mocnosti vidíme celou Podobné stídání se jíl a písk vídáme Z toho všeho uzavírati teba, i adu stídajících snad to byly jen v urité pra- jíl a písk nad sebou. se nyní v zátokách velikých vod tekutých že celé vrstvy perucké ne- si vtší vody, jež rozlily se Tomuto poslednímu svdí ku p. vrstvy chuchelské, kde periodické povodn. videlnosti ukázka se z níž co krajiny této. než že pedpokládati nutno, vysvtliti, i i stojatých. znaí nám dlouhé období geo- logické petrhované novými a novými pevraty živelními. Vrstvy perucké, Tak ku p. v a pímo na lupky af pískovce, ukládají se v Cechách útvary Pražském spoívají na vrstvách silurských, jinde na karbonu okolí u Kralup), jinde na permu (ku Nad nimi poínají starší. (ku p. p. u es. Brodu). vrstvy kídové mladší (korycanské, blohorské a t. d.) tak, jak nám bezprostedn k pískovcm je eští geologové popisují. Pískovce korycanské pipojují se místy peruckým (tak u Liboce, v každém pípad poznáme po etných Mimo to skoro všade Dejvic) a jsou i na pohled od nich málo Snadno ale rozdílný. mkkýš zde se vyskytujících skoápkách je moských. pecházejí pískovce tyto v zelenavý pískovec glaukonitický. Popis jednotlivých naleziš peruckých rostlin a v nich za- chovalých kvten. Vyšerovice. Lomy do znané hloubky, dající lupky. ad Vyšero\ické (vlastn Vyšehoovické) táhnou se v dlouhé Vyšerovic nad hlubokým luním takže tu lze údolím. pkn Oteveny na západ od vsi jsou na stran jižní a místy vyhloubeny sledovati uložení mocných pískovc a Pískovec láme se zde od dávných dob k rozliným úelm s nimi se stí- kamenickým. Pískovce Vyšerovické jsou jen pokraováním pískovc, jež lámou se v lomech u Nehvizd asi hodinu odtud vzdálených. že i V lomech Nehvizdských není ale po lupcích ani stopy, Vyšerovické lupky jsou malého rozsahu, jakž di-íve z ehož tedy patrno, bylo již vyloženo. Lupky Vyšerovické obsahují celé bohatství kvteny kídové, adu rzných druh a ješt každým rokem nové a nové druhy z níž se známe tuto již velikou objevují. Jsou ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a KvStena eského cenomaiiu. tudíž i Vyšerovice kídové v nejen flory ecliách ale v celé Evrop. Lupky uloženy jsou tu v pískovcích v rozliné síle (až Nejmocnjší jsou ony, plošné. a stanoviskem nejproslulejším zajisté 37 v nichž nalézají se veliké Aralia Kowalewskiana. Mimo ložisko od ostatních to leží jednotlivá ložiska oddlené vyznauje se svou zvláštní na 2 m) a rozliné rozsáhlosti Credneria bohem ica listy v rzné výši nad sebou. Každé kvtenou a jiným mineralogickým lomu ode vsi. Lupky zde složením. Hlavní bohatství rostlin uloženo jest v posledním velikém dosahují až pes metr tlouštky a zaujímají zpodní polohu v pískovcích. Mají povahu pevných, V hmot šedých až ernavých bidel, jež se dosti nesnadno v tenké desky rozštpují. lesknou se etné drobounké lísteky bílé listy, skuten desky bidel šišky, úhledné, mnohdy takže chovalé, vtévky, plody neb ast jest Bunná ale rostliny jsou tu píliš podstata rostliny jest bu nahromadno takové množství list a hnd až Na oko jsou tyto rostlinonosné smáknuté a po vtšin špatn za- kvtní. jen nejhrubší obrysy jich zetelnji vynikají. struktura a složení rostliny jsou ješt zachovány. Šišlíy desku. bidly tchto, jež lze vylámati ve ve- jsou u velikém množství a v malebné pestrosti otisknuty lilíých souvislých plotnách, ernav rzné Na bidlách slídy. Microzamia Jen místy jsou i jemnjší smáknuty v tenkou úpln vyloužena neb zuhelnatlá. V nkterém míst zbytk rostlinných ástí, že jednotlivé otisky nelze rozeznávati. listy Credneria bohemica, jež svou hrubou nápadn se liší od svého okolí. Veliké listy Myrtophyllum Geinitzi, Myricophyllum Zenkeri, Aralioph. coriaceum, A. Kowalewskianum, A. propinquum, A. Daphnophyllum, Hederoph. primordiale, Sapindoph. pelagicum, Magnoli'a amplifolia, Hymenaeophyllum primigenium jsou tu nejobyejnjším Nejhojnjšími otisky jsou tu veliké nervaturou Mezi úkazem. listy jsou praobyejným otiskem kvtenství Myricanthium amentaceum. Plody a plodní ásti jsou tu celkem dosti poídku. Zbytky jehlinatých se mezi listy dvoudložných Widdringtonia Reichu, z níž nezídka Sequoie tu ku podivu vbec scházejí. Za Dammara stické šupiny manitostí hojné a vbec druh. pkn Jediná borealis. to skoro pes stopu veliké metlaté vtve. na každé bidle zahlédnem charakteri- Také cykasovité neoplývají tu ani množstvím ani Microzamia gibba zachovalé, Nejhojnjší jest tu dosti ztrácejí. zachovány jsou iní tu výminku. místy sedí ješt na tlustých vtévkách. Šišky její roz- jsou zde dosti Kapradiny jsou tu pak ídké. Nad tmito lupky natlých kus rostlinnými nalézá se vrstvika, jež peplnna jest množstvím zuhel- dev, vtví a plod; místy pechází dokonce v uhelnou, ernému troudu po- dobnou hmotu. jež Nad vrstvikou práv jmenovanou nemají žádných zbytk rostlinných. Na tchto kmeny povstné a jsou vždy trno, že sem opt pevné kvádry pískové, v nichž nejdoleji kapradiny Dicksonia punctata. Leží zde ve ukládají se stromovité spoívají dosti mocné plastické, nevrstevnaté ponkud smáknuty. Ponvadž objevují se jíly, asto vodorovné poloze je žádné jiné zbytky rostlin neprovázejí, jest pa- byly splaveny a odneseny ze vzdálenjších míst. Zachováno jest z nich zpravidla ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a 3. 3g devo jen vnitní v erný [troud, s ozdobnými jizvami po Velenovsk^ Dl'. J. listech. který vypluje lože kmenu, Zevní obal vzdušných nhož z každý kmen se koen jest promnn dá vyjmouti snadno neb vytáhnouti. Po pískovcích vi'stvu V podstat mají pozorahodným a následují opt šedé, mastné a rostlin prázdné A jíly. nejvrchnjší tvoí v menši neb vtší kusy se rozlamující pískovec. že lupky z jest ale, chudší floru než lomy u Vyšerovic práv popsané uložení ostatní 1 práv Pozoruhodným rzných hnízd v nkterých lomech Nejvýš vrstev. obsahují docela jinou v lomu popsaném. tom ohledu první lom u samé vsi. Také zde poínají vrstvy pevnými kvádry na zpodu, na nichž se ukládá mohutná vrstva pevných lupk, jež bohatý jsou na rostliny. Lupky tyto, zvlášt jsou-li zvtralé, snadno se rozlupují a jsou barvy šedé a bíle jest v prokvtalé. Otisky rostlin jsou vesms bílé, ímž pkn se vyjímají Pekva- na šedém podkladu. Obecnou pujícím jest tu množství konifer, jež zachovány bývají v dosti velkých vtévkách. jest tu i Widdringtonia Reichu, hust plodní šišky neb aspo listnaté jich šupiny sprovázejí a vtévky Cunninghamia elegans, jež vtévky a šišky Sequoia minor. Listy dvoudložných jsou celkem sporé, málo rozmanité a oproti prvnímu lomu nápadné drobné. Nejastjší jsou úzké zpsobu Eucalyptus angustus listy vystupují na svtlo a Myrica Lupky tohoto serrata. na samém návsí Vyšerovickém a jsou tu rovd^ž naplnny t- miže otisky. Nad v kterých rostlinonosnými lupky ukládají se v prvním lomu leží hnízda plastických šedých lupk, íných škeblí (Unio) a sem tam Ceratostrobus echinatus, V lomech u nedaleké tu ale žádných vsi otisky drobn se lámající pískovce, jednom míst nalézá množství Eucalyptus angustus list M o chová v nichž se na a vtévky konifery opakují se tytéž vrstvy jako u Vyšerovic, není otisk rostlinných. Koiinice. Lomy Kounické jen jejich pokraováním. jsou od Vyšerovických asi hodinu vzdáleny a jsou v Lupky zdejší jsou rostliny. Eostliny opakují se tyže a ale kapradina vjíích a bývá na mnoze barvy svtle šedé a v stejném zpsobu zachovalosti. Thyr sopt ris capsulifera, i asto plodonosnou. jež V pískovcích chudší na Zvlášt význanou je tu nkdy v pkných velkých kmeny stromovitých kapradin vyškytá se tu nalezeny etné Dicksonia punctata, Oncopteris Netvalli nlých šišek Krannera mir ab i lis. každém ohledu pomrn a O. Kauniciana vedle plod a dom- Xehvízdy. Nehvfzdské lomy pískovcové (jižn od polní a jsou proslaveny již z dob prastarých, ných budov a staveb Pražských. msteka Nehvízd) leží uprosted pusté roviny kdy odtud odvážen pískovec ku stavb pamt- ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a Kvéiena eského cenonianu. jakosti. Jsou vyhloubeny do veliké hloubky a vrstvy zdejší obsahují jen pískovec rozliné Nejjemnjší jest skoro barvy bílé a pomrn mkký. Lupk zde není. Rostliny jsou tu celkem vzácné. siln kožovitého druhu a gg V hlavních lomech vyskytují se jen ojedinlé listy hroznm i ar gillaceum neb Kr anner a mirabilis, plody kulaté Bomb acoph. jež navštvovatelm šiškám podobné kmeny lom skalníci nabízívají ke koupi. lom odkryty jsou vrstvy žlutavého pískovce, jež jsou peplnny B o m b a c o p h. argillaceum, aAralia Daphnophyllum, Myrtophyllum angustum a všemi ástmi podivné nahosemenné Kr anner a mirabilis, ímž nejlépe jich píslušnost k téže rostlin stává se patrnou. Listy její nezídka dosahují tu délky pes stopu. Hned u vchodu do otisky list Rostliny jsou tu otisknuty hodným jest zpsob hnd sob, jsou zde v pravém slova píbojem vln s a hmota rostlinná jest úpln Nejvýš pozoru- vyloužena. vodorovn na smyslu ve všech možných polohách peházeny. Byly sem tudíž uložení tchto rostlin. Kdežto všude v lupcích leží rostliny pískem naneseny a tak na bezích vod uloženy. Od Jiné otisky, než výše vytené, u Nehvízd jsou vzácností. doneseno do Musea nkolik angustus. Jinak kus ernavých lupk, na nichž jsou nedalekých otisky list Poernic Eucalyptus jsou ale vrstvy tyto nepístupny a tudíž posud botanicky neznámy. Hloubtín a Vysoany. Jižní úklony strání táhnoucích na východ od Vysoan nad Hloubtínem smrem ku Poernicm jeví nám na více místech pkn odkryté vrstvy perucké. V podstat opakují se tu opt lupky a pískovce v podobném uložení jako u Vyšerovic. Drobivé, skoro ernošedé lupky blíže Vysoan obsahují v jedné vrstv (viz profyl) množství zuhelnatlých kousk dev, jež zavdaly podnt ku nešastnému zde kutní po skrovné otisky špatn zachovalých rostlin. uhlí. Drobivé lupky zdejší mají jen pra- Bylo tu možno až posud toliko rozeznati Cu : n- ninghamia elegans, Laccopteris Dunkeri, Eucalyptus angustus, Grevillea constans a Butomites cretaceus. Dále na východ nad Hloubtínem jsou místy vrchní vrstvy splaveny a lupky šedé neb ernavé poki-ývají zde menší pahoreky. a nejvýš lze kehké a drobivé, Lupky tyto takže zachovalé na nich otisky jen jsou celkem s slabé hnd- mocnosti velkou opatrností v celosti odtud odnésti. Jedna vrstva nad lupenovitými lupky proniklá jest spoustou ástí rostlinných a hmota její kasovitých V má podobu houbovitou a jest nápadn lehká. Zde jest sídlo pkných list cy- Podozamites obtusus. lupcích lupenitých jsou rostliny velmi hojné a po kožka na listech slupuje se co jemná hndá vtšin krásn blánka a jeví pod mikroskopem zachovalé. bunné Po- složení. pi sebe menším Mimo rzné plody a otisky posud neurené jsou tu zvlášt hojné vtévky a šišky Sequoia heterophylla, ídejší jest Sequoia major, Frenelopsis bohemica, Widdringtonia Reichu, Cunninghamia elegans, Dammara borealis, Laccopteris Dunkeri, Gleichenia delicatula, Grevillea constans, Bohužel, že zde rostliny tvoí vrstviku sotva 2 cm. silnou a substrát jejich dotknutí se drobí a rozlupuje. ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a 40 ^- /. -Di'. Vélenovský Myricoph. Zenkeri, Myricanthium, Eucalyptus, Proteophyllum productu m (zvlášt hojn!}, Dewalquea coriacea a Butomites cretaceus. Chuchle. Nad výletním a lázeským místem Chuchlí u Prahy ukládají se na vysokých návrších na siluru mohutné vrstvy perucké v podob mastných jíl, jež jsou jen slab prostoupeny pískovcem neb jemným pískem. Jíly zdejší se ve velkých lomech vykopávají a odvážejí do továren chamotových. Vrstvy chuchelské jsou v mnohém zajímavé jiných stáno visk. Místo bidlinatých neb lupenitých a složením lupk dosti odchylné od wstev jsou tu mohutné vi-stvy beztvarého, blavého neb šedého, velice mastného jílu, jenž za sucha jest ki"uchým, za vlhka siln plastickým. Mohutná zpodní vrstva jílu prostoupena jest tu a tam nkolika sotva nkolik centimetr silnými vrstvikami erných zuhelnatlých kousk dev neb erného mouru. Na hranicích tchto vrstviek jsou sporé otisky Eucalyptus Geinitzi a Laccopteris Dunkeri. Ostatn jest jíl i ostatní vrstvy Nad mocnými vi'stev jíly úpln bez nalézá se rostlin. celý sousled velice pravideln jíl a jemného písku neb drobného kemelí svdí se jílu a písku bu (více u povixhu). se stídajících slabých Pravidelné toto stídání pravidelnému stoupání a klesání vody ki-ídové neb pravidelným obdobím roním. V hlavních lomech, jak eeno, není dnes žádných otisk rostlin. odkryty byly ale zde vrstvy, jež obsahují krásné otisky velikých list boidea a význané pro Chuchli Nilssonia bohemie a. mn vbec není ani místo známo, odkud cykasovité lezeno zde ani stopy po rostlinách tchto a — V roce 1869 1870 Platanus rhomOd té doby nenarostliny tyto pocházejí. V roce 1880 — 1881 metr výšky a sotva nkolik poklad krásných a šed na svtlém pkn odkryty na návi*ších zdejších bílé a šedavé krok plošné šíky silné hnízdo. zachovalých rostlin. podkladu. Z jich bunné který zvedli jsme z tchto míst, pokryt byl potu. A jíly, vrstvy tyto Eostliny jsou tu otisknuty podstaty není ale pknými otisky Zde byly velmi hojnými otisky památné kídové jež tvoily sotva obsahovaly celý hnd ozdobn nieho zachováno. Dryandra cretacea (!) neb Každý kus, u velkém Sagenopteris variabilis. Podozamites Z kapradin opakuje se Laccopteris Dunkeri a Kirchner a. Konifery tu sice nejsou hojné, postrádáme tu jmenovit všude rozšíených Sequoií, Cunninghamií a Widdringtonií. Za to máme odtud celé vtévky zajímavé Plutonia cretacea, Zde bylo množství cykasovitých, pu s i 1 1 u z nichž zvlášt podivným jest drobounký s. jejíž šišky ernají se na každém vtším kusu jílu. Z dvoudložných mimo jmenovanou Dryandru zvláš hojn se objevují: Grevilleoph. constans, Conospermoph. hakeaefol., Myricophyllum, Diospyroph. provectum, Eucalyptus, Magnolia. Význané jsou zde malé dvojité šištice, o jichž píslušnosti ješt není rozhodnuto. Dnes jsou vrstvy tyto odvezeny a tím snad na chuchelské z doby cenomanu eského. vky znieny památky ki-ásné flory ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a Kvitena eského cenomanu. 41 Vidovle. Na vršku ii Jinonic zvaném Vidovle spatujeme nejpknji ských formací geologických. ás Hlavní vi'chu tvoí útvar silurský, na uložení všech nm praž- spoívá pískovec pak následuje slabý pruh korycanského zeleného pískovce a nejvýše opuky a lupky perucké, blohorské. Lupky kehké zdejší jsou velice a drobivé a proto nesnadno z nich vybrati potebného materiálu rostlinného, který tu jinak jest dosti bohatý. zejíce místy jsou Lupky tyto jsou siln písité v žlutavý istý pískovec, v kterém jest hojnost šišek rezav hndé, barvy z kteréžto skládá dolejší bidly silurské. Z kapradin jest tu z jich složení i i vtévek Sequoií. poznáváme, že povstaly z pecháBarvy hmoty, která Otisky mají barvu rezavou. hojnou nžná Gleichenia delicatula, z konifer vyškytá se tu hojnji Podocarpus cretacea, Sequoia crispa, z dvoudložných Grevllleophyll. constans, Myricophyllum Zenkeri (zvlášt hojn), Myricanthium, Araliphyll. formosum, Eucalyptus, Dewalquea coriacea. V jedné slabé vi'stvicce lupk mastnjších a složení jemnjšího nalézá se veliké množství samých list Butomites cretaceus. Blízké úklony pískovcové nad Cibulkou mají také šedé lupky perucké, v nichž ale jsou jen velice sporé otisky rostlin. Jsou to hlavn všude obecné listy Eucalyptus angustus. Návrší, jež táhne se od Bílé Hory a Hvzdy ku Praze, kdež koní vysokými úklony mén píkrými svahy na severu k Liboci, Veleslavínu Strahovskými a Petínskými, spadá více a Dejvicm, na jih k Smíchovu, pkné profyly Koším Motolm. a mocných pískovc peruckých na Na všech tchto siluru spoívajících. pískovce glaukonitické, jež místy chovají hojnost lastur moských Na svazích vidti lze nich ukládají se zelené a nejvýše pod ornicí jest zvonivá opuka blohorská. Lupky perucké jsou tu ale všude velice slabounké, bu podoby bidlinaté bu co mastné jíly. Všude pak prozrazují se tím, že praménky vody neb kaluže nemohouce mastným jílem prosáknouti na lupcích tchto se zadržují neb ven vyvrají. Lupky tyto tvoily se jako jinde velmi záhy, nebo nalézají se vesms hluboko na basi pískovc, ano u Motol se pikládají bezprostedn na silurské bidly. Ve vyšších pásmech pískovc se tu více neobjevují. Otisky jsou tu velmi ídké a pipomínají zjevem živ rostliny jinonické, etné úzké listy Eucalyptus angustus jakousi kapradinu a vykopal jsem Pi Sequoii). ernavé lupky, na nichž jsou otisknuty listy Lidice V na den. sledovati. nad graptolitovými bidlami u Motol (také upravování Nebozízku odkryty byly zde u Slaného. okolí Slaného vycházejí perucké pískovce a je sprovázející lupky na Hlavn tam, kde zvedají se pahorky a strán, možno Výšiny zvedající se severn od msta, opuka, mají na svých úpatích Tída mathematlcko-pírodoTdecká VU. vesms 3. podobné šedé Eucalyptus Geinitzi, dobe mnoha místech uložení vrstev tchto na nichž láme se v prostorných lomech odkryté pískovce. Jmenovit u vsi Li die, tam kde 6 ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a ^- 42 Veltnomký D''- J- prorývá dráha vyšší místa, vidti lze až na 15 je více mén vesms lupky rozdlených. až 5 m vysoké stny pískovcové. jen v slabounkých vrstvikách, za to ale tvoí mstu podle dráhy, tam kde mocnosti, jsou tu ale bez otisk. v mocnosti dvojnásobné. Také dále u devný jest Nad nimi pak — že jsou tu jest, více loží mezi sebou a nad sebou i zvonivé, barvy blavé až most nad dráhou, nabývají lupky ukládají Zlonic, Klobuk, ano lupky perucké na den vycházejí, nikde ale Pískovec tento Zajímavo Jsou slohu bidlinatého, dosti pevné, ano tu a tam Dále k hndé. m hrubozrný a zde také bohat Inpky prostoupený. se tu v další krajin i — pokud známo opt pískovce asi Smeenské všude rostlin neobsahují. Lupky Lidické jsou však velice bohaté na rostlinstvo kídové. Otisky jsou barvy hndé až ervenavé a vtším dílem pekrásn zachovalé. Pozoruhodné jest, že každé lože pro sebe zde obsahuje dosti odchylnou floru, z ehož možno souditi, že tu jest pochováno nejen nkolik lokálních ale i dle stáí nkolik se stídajících flor. V nkolika slaboukých Sequoia minor. Ponvadž vrstvikách jest uložena v spoustách vtviek a tu není jiného byl tu otisku, patrn istý les šištic z samá mohutných strom tchto složený. Ve škarp podle hluboké cesty jdoucí ze Slaného do Lidic jest ne mnoho silná vi-stva hndých lupk, jež obsahují mimo jiné ozdobné vtve Sequoia crispa, jež sprovázejí co vlašský oech veliké, kulaté šišky plodní. V téchže vrstvách není vzácností zvláštní lalonatý list Sterculiph. limbatum, listy Banksiph. Saportanum, Proteoph. productum a opt Eucalyptus. Nad škarpou jmenovanou lupk pejemného nivých sotva 2 složení, v níž m vysoko nalézá se asi 4 cm silná vrstvika zvo- uloženo veliké množství plod, kvtních ástí, vtévek a drobných lístk, jež po velké ásti náležejí starobylému ádu Proteaceí. Zplod a šišek pekrásn zachovány. Další pátrání zde se proto odporuuje ješt dalším zkoumatelm. Odtud máme zvlášt pouné vtévky Echinostrobus minor, Ceratostrobus sequoiaephyllus a hojné šupiny Dampodailo se posud jen málo co uriti, akoliv jsou tyto mara borealis. U samé dráhy jsou pístupny lupky rozlupující v plotny vtší i Zde pevládají zvlášt každý kus odštíplé bidly. phyllum, listy Eucalyptus i zde dosti pisité, menší. Tyto pechovávají tuze kožovitých list Pod tmito vrstvami probíhá pískovcem listy barvy šedohndé a nepravideln se bohatou floru, jejíž dvoudložných. A jako v pedešlých vrstvách tak Proteaceí. vrstva mastnjších lupk, v nichž (Platanus rhomboidea), nám blahoviník (Eucalyptus). list platanových V jiných Eucalyptus zbytky pokrývají Veliké listy Bresci- Proteoph. laminarium, Myricophyllum, Myrsinoph. varians, opt nkolik druh opt listy a jiné druhy mísí se v pestrých skupinách. otisky velikých a opt již z nalézají se Chuchle známých místech nalézá se ješt nkolik vrstviek lupk, v nichž ale jen samé listy se objevují. Pod náspem železniním jsou pevné, beztvaré, hndavé lupky slohu nebidlinatého. jest hojnost vtévek a šišek výše vzpomenuté Sequoia minor, a odtud máme krásné dlouhé šišky Cunninghamia e leg ans, jež i vtévky listnaté sprovázejí. V tchto ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a Kvtena eského cenomanu. 43 Yšude mezi lupky spatiti lze více mén silnou vrstvu erného mouru neb zuhelnatlych dev. U samého msta pod jmenovaným mostem devným jest v lupcích dosti silný pruh erné, lesklé hmoty, jež dobe upomíná na kamenné láme se kostkovit a prosáklá jest látkou nerostní. Hmota tato uhlí. Peruc a Strádonice. Dále u PeiTice odkryty jsou na více místech. perucké (podle vi'stvy Lupky rostUnonosné jsou ale již zasypány, msta Peruce tak pojmenovány) takže sám jsem mohl. Dle uchovaného v Museu materiálu vidíme, že jsou barvy šedé, štpné s jest zde je ohledati ne- pkn bidlinat dobe zachovalými baiTy emavé. Dle drah, které se tu daly rozeznati, opt flora samostatného rázu a složení a jist že poskytne ješt mnoho otisky dosti zachována zajímavého, bude-li ješt nkdy stanovisko perucké pístupným. vtévky Sequoia heterophylla, kousky kapradiny GleiLaccopteris Dunkeri, vtve Cunninghamia elegans, šupiny Dammara borealis, metliky Widdrongtonia Eeichii, dvoudložné listy Grevilleoph. constans, Araliph. formosum, A. Daphnophyllum (zvláš Nejastji chenia Zippei se tu opakují (také plodné!), hojn) a opt obligátní Eucalyptus, Dewalquea coriacea Jdeme-li od Peruce ruce ku kdež dlouhotáhlé úklony, a j. Strádonicm nad hlubokým lesm'm údolím, máme po pravé snad nejlépe mžeme sledovati uložem' eského cenomanu. Pískové kvádry rozliné jakosti prostoupeny jsou tu podle celé délky celým systémem vlnit lupk Lupky zdejší jsou ale velice drobivé, ernošedé, Tu a tam prostoupeny jsou sune zuhelnatlou hmotou. Na více místech objevují se také otisky rostlin, tyto jsou ale nejvýš špatn zachovány, takže jsou skoro neuixitelny. Xa lepších kusech mohl jsem ješt rozeznati: Sequoia heterophylla (poukazuje patrn na pemcké nalezišt), Widdringtonia Eeichii, Cunninghamia elegans, Podozamites lanceolatus, Eucalyptus angustus, Cocculus se táhnoucích hnízd nestejné velikosti. nusty v mour a prach pecházející. cinnamomeus (týž co u Lipence). Zde dobe vidíme, že lupky perucké znaí pobežní malé zátoky vodní neb i podle hlavní vody roztroušené. Podobnou scenerii pírodní nalézáme podnes kolem vtších tn jezer neb ek. Mšeno, Charvatec. Nepatrná sbírka otisk Nyní jsou lomy starší. i s z okolí Mšena donesena byla do sbírek musejních v dob lupky rostlinnými u Mšena úpln zasypány. Lupky od Mšena jsou barvy temnošedé s otisky ernavými a dosti nezeteln zachoCelkem pipomínají lupky z okolí Peruce. Nejastjšími druhy zdají se tu býti Gleichenia Zippei, Cunninghamia elegans, WiddringtoniaEeichii, Grevillsoph. valými. constans, Myricoph. Zenkeri, Myricanthium, Eucalyptus, Dewalquea cori- acea a Butomitescretaceus. 6* ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a ^ 3. V Dr. J. Vélenomhi) pískovcových lomech u blízkého Charvatce vyskytují se v pískovci tyže otisky, jako v pískovcích nehvízdských, jmenovit ale všechny opt význam jich ast Krannera mirabilis, ímž se potvrzuje. Lipenec. Nad potokem Hasinou blíž vsi Lipence v okolí Lounském vystupují na den pehledném profylu v nkolika metrech výše. Lupky uloženy tu jsou v mohnízd mezi pískovci majíce až 3 m výšky a asi 10 m délky. hutném vrstvy perucké v Do vrstev. potoka samého zabíhají pevné kvádry pískovcové, jež tvoí tu basi odkrytých Jsou proloženy jen slabounkou vrstvikou lupk se samými angustus. Na pískovcích spoívají lupky. Tyto jsou na zpodu a dosti pevné. Kraje jejich lemují otisky vzácné. Jest to Eucalyptus otisky list tém erné, bidlinat štpné opt vrstviky mouru neb uhlí. V bidlách tchto hlavn Sequoia crispa téže podoby jako u Lidic. jsou Výše následují lupky barvy šedohndé, za sucha a v stavu zvtralém v drobné, sotva Tyto obsahují hmotu jílovitou, velice jemnou ale pec dosti takže jsou v ní veškeré rostliny 1 nejjemnjší povahy pekrásn zachovány jakoby v živém herbái. Na otiscích tch vidti lze nejjemnjší ásti (lístky, šu- lupenité kousky se rozsypávající. pevnou, pinky, nervaturu, jizvy svj pvodní podržují a t. Šišky a tlustší ásti jsou tu d.). tvar a každý list tém nesmáknuty, šupiny a vtévky neb lodyhy potaženy jsou dvojitou blankou, na níž pod mikroskopem pekrásn rozeznáváme strukturu bunnou Mnohé druh i z jsou tu otisknuty ve velikém celé tu jsou pochovány, takže zde jest kvtena ist lokální. Mimo na jisto ze množství a mezi nimi i s hndou prduchy. jemnjší di'uhy vodní všech uvedených okolností souditi možno, že to poet druh Lipeneckých po Vyšerovicích nejbohatším. kvteny v echách nejzpsobilejším Celé zdejší hnízdo mlo by se získati a dáti k disposici to jest Jest proto stanovisko Lipenecké pro studium cenomanské a v každém ohledu nejslibnjším. zkušenému odborníku. Nad lupky ukládá písku a posléze nejvýše se opt mocná vrstva vrstevnatého pískovce a nad touto vrstva souvislého Cenoman tu kryje vrstva korycanská balvany pevných kvádr. a nejvýše opuka. Z vých rostlinstva rostlin. máme od Lipence celé množství dokonale zachovalých a velmi zajíma- Velice obecným otiskem jest tu jemná rostlinka nás upomíná na dávné Asterophyllity, dáno jí s peslenitými lístky, jež živ Pseudoasterophyllites c rérovnž cykasovité. Za to máme zde hojnost proto jméno ta ceus O. F. Kapradiny jsou tu celkem vzácný, Tém nkterých konifer. každý kus lupku, který tu zvedném, jest pokryt skvostnými otisky vtévek Ceratostrobus sequoiaephyllus, jehož šišky také tu a tam mezi otisky dohlédneme. Jest to zajímavá konifera, jež druží se lístk a vtévek. Vedle tohoto druhu jest tu odrd s listy znan Dammara borealis k rodu Sequoia, praobyejnou a sice v zúženými. Šupiny opakují se všude jako u Vyšerovic. Opadalé šupiny šišek s níž má spolený tvar Cunninghamia elegán s, její nejsou tu také vzácností. ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a Kvltena eského cenomanu. Pravým skvostem jest tu ale 45 posud v jediném kuse nalezená a dokonale zachovalá (Araucaria bohemie a), k níž teba ješt hledati listnatých vtévek. Microlepidium striatulum representuje opt nový typ jehlinatý. Metliky Widdringtonia Reichu mezi listy také nejsou práv vzácností. Nejnápadnjším otiskem jest tu ale Frenelopsis bohemica, jejíž vidlinaté v- šiška pravé araukarie tévky pokiyvají jako pentlice celé desky ve velikém množství. S nimi množství místy leží malých šištic plodních, které zeteln dosvdují, že konifera tato nepatí do píbuzenstva r. Frenella. Z dvoudložných jsou tu nejastjšími druhy: Conospermophyllum hakeaefolium, Myricophyllum, Myricanthium, Araliph. formosum, Cocculoph. cinnamomeum, Eucalyptus, Illiciph. deletum, Dewalquea coriacea a konen jednodložná Butomites cretaceus. Sledujeme-li behy nálezném všude potoka Hasiny proti proudu dále od Lipence, ješt mocné stny a strán pískovc a lupk peruckých, v tchto ale nikde jsem nenalezl již zetelných a potebných otisk. Kralupy. Perucké pískovce ukládají se u Kralup v znané pímo na síle vrstev našich na vrchu U Hostibejku nad cesty, jež sbíhá s Kralupy štrkovitých a bizarn mžeme vyhledaných skalách pískovcových útvaru kamenouhelného. Nejlépe sledovati uložení a v blízkých roklích, jež sbíhají Hostibejku do údolí Zákolanského, lze místy dobe vidti lupky perucké, any se skoro bezprostedn ukládají na útvar kamenouhelný. ale žádných rozeznatelných druh rostlinných, nýbrž jen zbytky uhelné, vrstv nad peruckými jest znan Pinus, dlouhá, jest ukládají, úzká, to ale druh, s nalezena dobe pekrásná zachovalými šupinami a semeny. jemuž podobného v nyní pírod žijící p. V Patí slabé mocné jež se tu v Pinus longissima. šiška šedivé Neobsahují zde koínky a vrstv uhelné, která se pipojuje k lasturnatým pískovcm korycanským, ku Vltav. Šiška tato zajisté více nenalézáme. k rodu Jehlice jeho posud jsou neznámy. V tomže pískovci nalézá se hojnost dev zuhelnatlých a rozliných plod a šištic. Tyto jsou ale pro hrubozrnnosf pískovce k studiu nezpsobilé. Za vsí Lob í rývá hluboká cesta v zvedá se jiný vršek podobný Hostibejku. znané hloubce perucké pískovce. I Na jeho stran západní pro- zde prostupuje pískovec šedavý lupek ve vtší neb menší mocnosti. Jest ale siln písitý a prost všech otisk. U samé cesty a paty skály nalézá se vrbtvika lupk sotva nkolik centimetr silná a sotva IDm v ploše obšírná, jež zabíhá pímo pod povrch silnice. Lupky tyto jsou siln písité a mají barvu blavou a žlutavou. flora kídová, jejíž Zde uložena zbytky pokrývají kusy ki'uchych lupk opt podob jest v zcela zvláštní a zajímavá nebarevných, vyloužených smaklých otisk. Druh tu mnoho nerozeznáváme. Z dvoudložných jest tu opt hojným Eucalyptus angustus. Celé plochy pokrývá ale množství vtévek jehlinatých druh Ceratostrobus sequoiaephyl lus a Widdringtonia Reichu. Mezi tmito leží u velikém množství a siln ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a Dr. 3. 46 CO vlašský oech velikých (a vtších), tento S. gan g i má t jež jest pro nenalezeny píslušné listnaté vtévky. niem nejvtší šišky mezi druhy kídovými a v e a, jejímž tedy se Sequoia major, velkošupinných šišek Bohužel, že tu posud nalezišt toto nejvýznanjší. Druh VeUnovsJcý J. se skoro neliší od nyní žijící zdá býti praotcem. hojn soubžn žilkované listy Krannera mirabilis. A s nimi nezídka vyštípneme tu smaklé domnlé šišky téhož druhu. Ano na nkterých kusech pekrásn vidíme, že listy ku šupinám domnlých šišek pisedají, ímž píslušnost obou nejjasnji jest dokázána. Zde tedy máme Krannery v lupcích, kdežto jinde obyejn jen v pískovcích se objevují. V roklích sbíhajících ku ece nálezném ješt více lupk peruckých, tyto ale nemají Vedle jmenovaných otisk vyskytují žádných se v nalezišti rostlin. Mlník nad V krajin kolem Mlníka Sázavou. na Sázav a Uhlíských Janovic uloženy jsou hojn peruckých, jež zde také na více místech kopají ku pipravování zboží chamoto- vrstvy jíl vého. Lobeském Uložení jíl tchto ve všem pipomíná jíly chuchelské, kteiým se mlnické v každém ohledu podobají. Jsou barvy šedavé neb blavé a siln plastické. dosti hojn, jsou dobe zachovány a bu hnd neb Otisky, ernav které v nich se vyškytají zbarveny. Posud ale odtud máme málo materiálu. Z nejvýznanjší druh Platanus laevis, Grevilleoph. constans, Podocarpus cretacea, Myricanthium, Eucalyptus, Myricoph. serrabudiž tu jmenován tum, které v nkterých vrstvách v tisících lístk samotné pokrývá rozsáhlé plochy. Z kapradin nezídka se tu objevuje nžná Gleichenia delicatula. Jehlinaté jsou slab zastoupeny. landsberg ii Oustí nad Orlicí. Pod romantickým hradem Landsbergem v hlubokém lesním údolí vystupují pískovce a lupky perucké v nevelké mocnosti (asi 1 m) jsouce po vtšin brící vodou potoka stále oplachovány. V jedné nádržce potoka, jejíž stnu tvoí pískovec, jest asi 10 cm silná vi-stva lupk, jež obsahují krásn zachovalé otisky rostlin. Lupky tyto mají zjev pevné, tžké, nesnadno se štípající, jemnjší strukturu a ernošedé bidly. listy Rostliny jsou na plotnách otisknuty potaženy jsou zachovalou blánkou, se proto zdejší materiál rostlinný výborn ku Flora tohoto nalezišt jest opt již lze ernav, jeví nej- snadno sloupnouti. Hodí studiu. svého zvláštního rázu a obsahuje mnohé druhy, jež Z kapradin jest tu památnou Gleichenia delicatula a G. acutiloba, jež samy o sob pokrývají v množství nejzpodnjší vrstviku lupk, jež pímo k pískovci piléhají. Z jehlinatých jest to táže úzkolistá odrda Cunninghamia elegán s, jako u Li- jinde se neobjevují neb jsou velmi vzácné. pence, která tu kryje celé kusy bidel. V spolenosti její nalezena krásná zuhelnatlá šiška ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a Kvílena eského cenomanu. pkn téhož druhu, na níž lze šupiny chii Dammara máme borealis rozeznávati jednotlivé šupiny jakoby v stavu živoucím. která tu píslušné šišky. i hojn pichází v Cyparissidium minimum šišticemi druhu Pozoruhodná vtviky s tu jest celých vtvích, z nichž jako tenké jehlice v ptietných svazekách. Drobounké Plodní Druhu Widdringtonia Eei- mísí se mezi jinými otisky. odtud celé vtve a Quenstedti, 47 žín borovice splývají Pinus pedlouhé malinkými šupinkami a malými jsou posud jen odtud známy. vtšin druhm Myricophyllum, Araliphyllum jen odtud známé), Eucalyptus. Kvtní jehndy Myri- Listy dvoudložných náležejí po : anisolobum (velice ozdobné listy canthium jsou tu zvlášt pkn zachovalé. BohdánkoY u Hodkovic. Vysoké úklony, jež bží od vsi Bohdánkova ku Radoovicm u msteka Hodkovic, zdobí po celé délce balvany a rozvaliny pískovc peruckých, v nichž u Boh- dánkova uchována jest pkná sbírka rostlin cenomanských. Nalezišt jest blízko cesty, která vede z Hodkovic do Bohdánkova. Lupky zdejší nejsou mnoho silné (sotva 20 cm) a jsou por- na návrší vyzdviženy. fyrem vysoko Vrchní pískovec jest odnesen a lupky samy pokrývají plochu strán zapadajíce ve velmi šikmém smru kehký, slohu bidlinatého, nádechu naržovlého. Otisky jsou ven ímž zbarveny, Celkem jsou ale dosti plastický a ozdobn nepíliš dobe se do vyjímají od bledého substrátu. Jen tu a zachovalé, nebo Lupek hluboké rokliny. jest velmi ržov a ertam jsou nebarevné. jen kožovité a hrubé ásti rostlinné lépe vynikají. Flora lupk tchto jest opt zvláštního složení. Ze všech otisk jsou tu nejhojnjší cykasovité. Lístky rodu Podozamites nálezném na každém kuse a na jedné bidle podailo se nám dohlédnouti i celý zpeený vjí Pod. lanceolatus, ímž urení jednotlivých lístk nejlépe se potvrdilo. Pod. latipennis a P. longipennis dosahují vtších rozmr. Mezi lístky tmito nezídka bývají i veliké listy Krannera mirabilis. Zde nalezeny také neobyejn siln kožovité listy pravé Damary (Dammarophyllumstriatum), jichž plodné šupiny tu zhusta se také objevují. heterophylla echinatus, Reichu jest zde dosti jenž tu ve velkých vtévkách hojná. Zde konen Patí bezpochyby oboje téže rostlin. Sequoia Ceratostrobus Widdringtonia Frenelopsis bohemica hojnou a zvláš pozoruhodným jest také nalezeny vtévky podivné etn tu pokrývá velké kusy bidel. vtévky u Lipence. Nejobyejnjším druhem jest tu Araliphyllum formosum, Eucalyptus angustus, Dewalquea coriacea, Myricanthium a Myricophyllum. Jedin zde nalézají se pekrásné, peenodílné listy Cussoniphyllum partitum, jichž máme nkolik pkn zachovalých kus. Z kapradin odtud ne mnoho známo. Jediná Gleichenia Zippei astji se mezi i s pisedlými šišticemi, které tak Dvoudložné nejsou otisky objevuje. ani píliš sprovázejí tyže etné ani rozmanité. ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a 48 K J. vli pehledu rozšíení jednotlivých pi všech druh, z Dr. 5. nichž oznaeno kolekem Velenovskij druh stanovisko. nalezišt píslušného jen v jednotlivých exemplárech, píliš hojným, @ podáváme v následujícím seznam Znaménko znaí, že druh znám rostlin @ O znaí, že druh v nalezišti jest ne znaí, že druh zde velice obecným. Perucké vrstvy í>l W a M s M Puccinites cretaceus Vel Oo Gleichenia Zippei Cda. @ G. delicatula Heer. G. acutiloba Heer. . G. rotula Heer. . . o o o G. multinervosa Vel G. crenata Vel. Marattia . o . © oo @ o etacea Vel Dicksonia punctata Stnb. . Thyrsopteris capsulifera Vel Laccopteris Dunkeri Schk. Pteris frigida Heer. P. Albertini Dunk. . . . . . . Asplenium Foersteri D. E. Acrostichum cretaceum Vel. Platycerium cretaceum Vel. Osmundophyllum cretaceum Vel, Jeanpaulia carinata Vel Kirchnera arctica Heer. K. dentata Vel. . . . @@ @ @o m 0@(§)@ o oo @@(o) @ o @@ @ o o Pecopteris minor Vel. Oncopteris Netvalli O. Dm Kauniciana Dm. . Tempskya varians Cda. Rynliolec Marsilia cretacea Vel. Sagenopteris variabilis Vel. @ Selaginella dichotoma Vel. Pseudoasterophyllites cr. Microzamia gibba Cda. Podozamites obtusus Vel O TabUco, Louny, v opuce a B. Hory. . P. latipennis Heer. . . P. longipennis Vel. . . @o @ ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a KvStena eského cenomanu. 49 Perucké vrstvy M m P. Eichwaldi Heer. . . . P. lanceolatus Heer. . . . P. pusilhis . Mlssonia bohemica Vel. . Krannera mirabilis Cda. Podocarpus cretacea Vel. . Cunningbamia elegans Cda. Dammara O . borealis Heer. . . @ .,(§)(§) @@@@ @@@@ o© ©© . © Sequoia Reichenbachii Gein. S. fastigiata Stnb S. crispa Vel S. heterophylla Vel S. major Vel S. minor Vel VojIceuJiína, Hoice. v opuce u B. Hory. 9© O @ . © Ješt Dammaraphyllum striatum Vel, Araucaria bohemica Vel. a © © © Vel Zamites bohemicus Vel. a o Charvatec. Hospozln. O |@ @@ @ o © © o Ceratostrobus sequoiaephyl. V. O C. echinatus Vel © Microlepidium striatulum Vel. Cyparissidlura minimum Vel. Widdringtonia Reichu Ett. . Juniperus macilenta Heer. . Chamaecyparites Charonis V. Echinostrobus squammosus V. O @ E. minor Vel Plutonia cretacea Vel. Pinus longissima Vel. P. protopicea Vel P. Quenstedti . . . . . © '@(§) @0 o o© o o O Heer (5) Abies chucMensis Vel. Picea cretacea Vel Frenelopsis bohemica Vel. . @ Q Platanus rhomboidea Vel. P. laevis Vel Ficophyllum stylosum Vel. F. elongatum Vel Crotonophyllum cretaceamVel. Trida mathematicko-píírodoydeclá Tli. 3. @(o) © © © o Oajezd n Jiína. |(g) ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a 3. 50 Dr. J. Velenovský Perücke vrstvy o M O Lauropliyllum plutonium Heer. Sassafrophyllum acutilobum L. Proteopsis Proserpinae Vel. . Dryandrophyllum cretaceum V. Grevilleophyllum constans Vel. Lambertiphyllum durum Vel. Conospermophyl. hakeaefol. V. Banksiphyllum pusillum Vel. B. Saportanum Vel Proteophyllum paucidentat. V. P. trifidum Vel P. laminarium Vel P. coriaceum Vel P. productum Vel P. decorum Vel P. comutum Vel Myricophyllum Zenker! M. serratum Vel M. glandulosum Vel @ @o o @@ S)(q; @ O O O o © . © o o o o o Ett. @ @l@ Myricanthium amentaceum V. Myrsinophyllum varians Vel. Diospyrophylluni provectum V. Sapotophyllum obovatum Vel. Bignoniphyllum cordatum Vel. o ©CO] .q)@cq; @ Cussoniphyllum partitum Vel. Araliphyllum formosum Heer. @ @@ © o @ TurbjoT u © @ Náchoda. A. anisolobum Vel A. trilobum Vel A. Kowalewskianum Sap. . . A. minus Vel A. transitivum Vel A. propinquum Vel A. Daphnophyllum Vel. . . o o o oo ©I® @@ A. dentiferum Vel o o A. furcatum Vel A. decurrens Vel Hederophyllum primordiale H. credneriaefolium Vel. • S. . @@ @@ @@ o© © ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a KvStena eského cenomanu. Perucké vrstvy *> o g "a 51 a a CO J3 ,1 Ö tu 3 3 >l« hí 'S g C3 > C3 o 's .2 a '© N O 3 1 O •C3 O .-a > o o •1 o 2 Ä M m S S 'S |3 CO Bo O « S !z; 1 1 O Terminaliphyllum rectinerve V. Menispermoph. elakovsk. V. i O Cocculoph. cinnamomeuni Vel. Sapindophyllum pelagicum V. S. O ' . @ exulum Vel Temstroemipli. crassipes V. Eucalyptus Geinitzi Heer. E. angustus Vel . . (o) @@ @'@ © @ '(g)(g) CalUstemon cretaceum Vel. . Leptospermum cretaceum V. (g)® Bombacoph. argillaceum Vel. Magnolia Capellinii Heer. M. amplifolia Heer Magnoliphyllum alternans H. Uliciphyllum deletum Vel. S. . Credneria bohemica Vel. . . Dewalquea pentaphylla Vel. . D. coriacea Vel Diceras cenomanicus Vel. Bresciphyllum cretaceum Vel. . . ' @ @ @ @ @ @ Poernice. ^(§) ® OO o @ @ O @ @@ o @: o @ ©(§) H. inaequale Vel H. elongatum Vel Ingophyllum latifolium Vel. @ @,@ @!@ @@ @'@'@!@ ®@ ! . Hymenaeoph. primigenium @;@'@ l|(o) Sterculiphyllum limbatum V. Butomites cretaceus Vel. @ @: @@ apiculatum Vel Cissophyllum Yitifolium Vel. C. @ (§)'(§) O o o @ @,@ o o @ @(S) o @ @ o @ @@ ©o@ šedé lapky n Brna. Pískovec @@@@ n Melnika ua Xiabi. @@@ 1 Ze seznamu tohoto již poznáváme, které njší a která nalezišt jsou nejbohatší potem di'uliy jsou v eském cenomanu nejrozšíe- di'uhu. druhm náležejí: Laccopteris Dunkeri, Cunninghamia elegans, Dammara borealis, Widdringtonia Reichu, Grevilleophyllum constans, Myricoph. Zenkeri, M. serratum, Myricanthium amentaceum, Araliphyllum Daphnophyllum, Eucalyptus Geinitzi, E. angustus, Dewalquea coriacea, Butomites cretaceus. Mohou tudíž druhy tyto býti zárove vodítkem pi K nejrozšíenjším 7* ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a 3. 52 poznávání vrstev peruckých. Dr. J. Velenovsk/j Myslím ostatn, že i jiné pi druhy dalším zkoumání peruckých nalezeny budou na více stanoviskách, než posud seznam náš \'ykazuje. vi'stev Nejbohatšími pak stanovisky jsou: Vyšerovice Chuchle, Lipenec, Lidice a Bohdánkov. jsou vyerpána, átkem a s nimi naopak vyznati dlužno, že posud, co odtud známo, nález, kterých tu vším právem Kritický pehled všech lze souvisící Tím ovšem není eeno, Kounice, že stanoviska tato jest jen nepatrným za- ješt oekávati. druh rostlin v eském cenomanu posud rozeznaných. v jež bylo následujícím uveden pehledný seznam všech druh cenomanských rostlin eských, možno posud bud rozeznati bud uriti. Poádek znaí pirozená soustava rostlinstva. Cryptogamae cellulares. K. dentata Vel. Pecopteris minor Vel. Puccinites cretaceus Vel. Oncopteris Netvalli Cryptogamae vasculares. O. Kauniciana Dm. Dm. Tempskya varians Cda. Filices. Bhizocarpeae. Gleichenia Zippei Cda. G. delicatula Heer. Marsilea cretacea Vel. G. acutiloba Heer. Sagenopteris variabilis Vel. G. rotula Heer. Lycopodiaceae. G. multinervosa Vel. Selaginella dichotoma Vel. G. crenata Vel. Marattia cretacea Vel. Incertae sedis. Dicksonia punctata Stnb. Pseudoasterophyllites cretaceus O. F. Thyrsopteris capsulifera Vel. Laccopteris Dunkeri Schk. Pteris frigida Heer. P. Albertini Cycadeae. Dunk. Asplenium Foersteri D. E. Microzamia gibba Cda. Asplenites dubius Vel. Podozamites obtusus Vel. Acrostichum cretaceum Vel. P. latipennis Heer. Platycerium cretaceum Vel. P. longipennis Vel. Osmundophyllum cretaceum Vel. P. Eichwaldi Heer. Jeanpaulia carinata Vel. P. lanceolatus Heer. Kirchnera arctica Heer. P. pusillus Vel. ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a Kvetena eského cenomanu. Zamites bohemicus Vel. 53 Artocarpeae. Nilssonia bohemica Vel. Ficophyllum stylosum Vel. F. elongatum Vel. Cordaiteae. Krannera mirabilis Cda. Euphorbiaceae. Crotonophyllum cretaceum Vel. Coniferae. Podocarpus cretacea Vel. Laurineae. Cunninghainia elegans Cda. Dammara , Laurophyllum plutonium Heer. borealis Heer. Dammarophyllum striatum Vel. Sassafrophyllum acutilobum Lsq. Araucaria bohemica Vel. Sequoia Reichenbacbii Gein. Proteaceae. S. fastigiata Stnb. Proteopsis Proserpinae Vel. S. crispa Vel. Dryandrophyllum cretaceum Vel. S. heterophylla Vel. S. major Vel. S. minor Vel. Grevilleophyllum constans Vel. Lambertiphyllum durum Vel. Conospermophyllum hakeaefolium Vel. Ceratostrobus sequoiaephyllus Vel. Banksiphyllum pusillum Vel. C. echinatus Vel. B. Saportanum Vel. Microlepidium striatulum Vel. Proteophyllum paucidentatum Vel. Cyparissidium gracile Heer. C. minimum P. trifidum Vel. Vel. P. Widdringtonia Reichu Ett. Juniperus macilenta Heer. P. pro duetm Vel. Chamaecyparites Charonis Vel. Echinostrobus squammosus Vel. laminarium Vel. P. coriaceum Vel. P. decorum P. cornutum Vel. Vel. E. minor Vel. Plutonia cretacea Vel. Pinus longissima Vel. Myricaceae. P. protopicea Vel. Myricophyllum Zenkeri' P. Quenstedti Heer. M. serratum Abies chuchlensis Vel. M. giandulosum Vel. Myricanthium amentaceum Picea cretacea Vel. Ett. Vel. Vel. Frenelopsis bohemica Vel. Myrsineae. Dicotyledones. Myrsinophyllum varians Vel. Plataneae. Platanus rhomboidea Vel. P. laevis Vel. Diospyreae. Diospyrophyllum provectum Vel. ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a 3. 54 Dr. Sapotaceae. Sapotophyllum obovatum Vel. Bignoniaceae. Bignoniphyllum cordatum Vel. J. Velenovaký Ternstroemiaceae. Ternstroemiphyllum crassipes Vel. Myrtaceae. Eucalyptus Geinitzi Heer. E. angustus Vel. Callistemon cretaceum Vel. Ai'aliaceae. Leptospermum cretaceum Vel. Cussoniphyllum partitum Vel. Araliphyllum formosum Heer. A. anisolobum Vel. Sterculiaceae. Sterculiphyllum limbatum Vel. A. trilobum Vel. A. Kowalewskianum Sap. A. minus Vel. Bombaceae. Bombacophyllum argülaceum Vel. A. transitivum Vel. A. propinquum Vel. A. Magnoliaceae. Daphnophyllum Vel. A. dentiferum Vel. A. furcatum Vel. A. decurrens Vel. Hederophyllum primordiale Sap. Magnolia Capellinii Heer. M. amplifolia Heer. Magnoliphyllum alternans Heer. Hliciphyllum deletum Vel. H. credneriaefolium Vel. Caesalpiniaceae. Combretaceae. Hymenaeophyllum primigenium Sap. H. inaequale Vel. Terminaliphyllum rectinerve Vel. Menispermaceae. H. elongatum Vel. Blimosaceae. Ingophyllum latifolium Vel. Menispermophyllum elakovskianum V. Cocculophyllum cinnamomeum Vel. Incertae sedis. Credneria bohemica Vel. Sapíudaceae. Sapindophyllum pelagicum Ung. S. apiculatum Vel. Dewalquea pentaphylla Vel. D. coriacea Vel. Diceras cenomanicus Vel. Bresciphyllum cretaceum Vel. Ampelideae. Monocotyledones. Cissophyllum vitifolium Vel. C. exulum Vel. Butomites cretaceus Vel. ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a KvStena eského cenomanu. 55 Nejmén 200 Celkem tedy rozeznáno až posud 146 druh. druh jiných v nedo- konalých úlomcích plodních neb vegetativních ástech nalézá se posud neureno ve sbírkách musejních, jichž k zajímavým a studium a srovnávání další dležitým výsledkm. velice ohledávání jednotlivých stanovisk, a Lipenec, i poet nichž z s novými a šastnjšími nálezy povede bohdá Tolik jest že jisto, pi bedlivém a dkladném zvlášt nevyeipatelnou studnicí jsou Vyšerovice To ovšem tento se snadno zdesateronásobní. státi se mže jen za vydatné podpory hmotné a píznivých okolností pro toho, kdo v studiu onom pokraovati má. uveejnné jsou jen musí oprav a doplk. práce v oboru tomto posud mnohonásobn doznati Ze souasných flor cizích Naše první pokusy zpracování perucké kvteny, jež Heer zemí nejlépe známa jest posud Gronlandská, z níž Ataneské) popisuje 177 druh. Skrovný poet druh, jež uveejnny byly z Moravy (M odlet ín), Quedlinburku a Niederschöny v Saších a Harcu, a fragmentarní jiné (vrstvy zprávy v rzných spisech doplují vtší neb mrou menší známosti o kvten evropského cenomanu. Díve eské než pistoupíme ku posuzování flory perucké v jakémkoliv ohledu, nutno urení jednotlivých druh. Otázka tato mla by vlastn vždy býti základem každé rozpravy o jakékoliv floe fossilní a kídové zvlášt. V poslední dob jmenovit Schenk, Nathorst a jiní pozvedli hlasu svého proti zpsobu urování díve promluviti rostlin hodnot a správnosti i o našich urení, ano že úlomk jíž vbec Heerových druzích kídových, že z peveliké vtšiny jsou pochybného i nebo nejsou spolehlivého urení schopny, list, ojedinlých fragment kvtních by zbytky tyto náležely. málo kdy se nám dostává a proto i plodních i Positivních píbuznosti nás opravují, lépe jest íci Vším právem kídových, jich pojmenování a zaradování v systém rostlinstva vbec. možno íci lin, o dkaz pouhých nedostatených z skuten mnohdy tžko souditi o rost- k urení rodu ve smyslu botaniky žijící tam, kde tvar, žilnatos listu a jiné okolnosti k posouzení užíti Proteophyllnm pojmenování ku p. Banksia, Prótea a p. Vždy známo, jak nkdy kvtním od sebe se rozeznávají. A nemáme-li na kídových pímo než píbuzné rody jen nepatrnými znaky v ústrojí mžeme rod ádu rostlinách znak kvtních, Ostatn myslím, že nikdy ani cílem fytopalaeontologie nebude konstatovati rody a druhy v rzných dobách neb vbec typy rostlinné, jich poet dle druhuj geologických, nýbrž spíše jen ády, sekce rozšíení na zemi a pomr jich k ostatnímu rostlinstvu. Jednou z nejplodnjších method pi studiu rostlin kídových jest sledovati a studovati druhy rostlin a dle ástí plodních a dle ástí vegetativních, jež všeobecn jsou v etných tož souditi jen pibližn o skupinách neb jen o samém. ád nalezištích rozšíeny a jichž celou sbírku mžeme U si sestaviti. dopídíme všech ástí k botanickému urení potebných a tak si takových snadno se znenáhla konen složiti mžeme celou ady kídových KranPlatanus laevis, druh: Cunninghamia elegans, Frenelopsis bohemica, rostlinu jakoby v stavu žijícím. nera mirabilis a Touto cestou dospli jsme již k poznání celé j. Popisování a vyobrazování ojedinlých a špatn zachovalých fragment jest jen nebo dvry v jich urení nelze míti a i sám autor pravého významu otisku. Lépe proto správn urených než 100 pochybných. ratue na obtíž, nepochopil-li lite- vyobrazení jich bývá pochybeno, znáti 10 druh kídových rostlin ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a 56 'S- Jako teba býti pi urování JD)-. J. Velenovský fossilních zbytk, nejvýš opatrným, tak rovnž neradno opaného, jakž iní ku p. Schenk tém na každé stránce své palaeDle methody této jest urení list bez kvt a plod naprosto nemožným. Kdyby zabíhati do extrému ontologie. tomu tak bylo v pravd, pak by fytopalaeontologie byla vbec nemožnou neb aspo nejvýš neschopnou pokroku, nebo pi fossilních objektech rostlinných vždy nkteré ásti se nám nedostává, a pi listech a vegetativních ástech vbec stává se tak nejastji. Ovšem že mnohé tvaiy list a jich znaky opakují se neb ády nkdy u nejrznjších rod ád a pomru o jejím O ád, ale pec také mají tak jen v kvtních ústrojích jsou vyznaeny. Vše, co na rostlin jest, kvt a význané listy, že pi prvním pohledu na list píslušný rod ihned poznáváme. Ostatn nikde posud nikdo nedokázal, že píbuzenské vztahy rostlin mnohdy nkteré rody píbuzenském. se zakládá. Kombinace kdy pouhý tom, list lze znak soudn stejné právo rozhodovati všech pronáší soud o systematickém postavení rostliny. uriti neb neuriti, hodnotu musí sám v jednotlivých pípadech Probereme-li má Podrobná systematika ostatn sama ne vždycky na povaze rozhodují nejrznjší jichž každý flory dle jich stupn okolnosti, oceniti. veškeré svrchu uvedené druhy pravdpodobnosti urení, bude výsledek naší recense eské kídové asi následující: Puccinites cretaceus. Dle tvaru houby této a zpsobu rozestavení její na listu nelze pochybovati, že tu máme co initi s njakou pravou houbou rezovitou (Uredineae). Druhy uvedených Gleichenií náležejí nade vší pochybnost rodu Gleich enia (v širším smyslu), nebo i plodní ústroje i význané dlení listu tomu nasvduje. Laccopteris Dunkeri mže se s velkou pravdpodobností klásti do ádu Cyatheaceae. Kirchner a. Druhy tohoto rodu jsou systematickým postavením jinak jsou ale zajímavý tím, že pipomínají Platycerium aAcrostichum býti jich urení velice pochybné, starších. mají tak zvláštní tvar listu a nervaturu, že se zdá dosti spolehlivým. Tempskya kazují nám nezvratn, druh a snad i nám kaprad dob a uvedené ti druhy že za doby kmen cenomanu žily Oncopteris) dov echách ješt stromovité kapradiny rzných kapradin (Dicksonia, rod. Thyrsopterls capsulifera jest svým píbuzenstvím rodovým nepochybná. Selaginella dichotoma náleží zajisté rodu Selaginella. Marsilea cretacea jest urením svým dosti pravdpodobná, což se tím potvrzuje, i že z Heer uvádí podobné druhy z kídy Gronlandské. Sagenopteris variabilis. Nepochybné urením. Krannera mirabilis. Veškeré okolnosti svdí, že píbuzenstva starých Cordait. Microzamia gibba. Zajištný rod cykasovitý. Podozamites, Zamites, Nilssonia. A jest to rostlina jen v listech známy, nahosemenná pec nepochybné rody Gykasovité. A Podocarpus cretacea. rostlina neplodná, pec dosti pravdpodobného urení. Daramarophyllum bohemicum. Pouhé sice listy, ale urení skoro nepochybné. ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a Kvtena eského cenomanu. Dammara mara neb tomuto borealis. velice Šupiny sem náležející 57 svdí bu jist pravému rodu Dam- píbuznému. Cunninghamia elegans. Rostlina rodem mezi stojící Cunninghamia aDammara. Echinostrobus jest zajištný svým postavením rod o dvou rozdílných druzích. Cyparissidium gracile. Dle Heerových výzkum dokonale známá konifera. ale k témuž rodu náleží také naše C. minimum, nelze s uritostí tvrditi. Se quo i a. Nade vši pochybnost zajištný rod i s ohledem na rozlišené druhy. Zdali Geratest rob US. Rod o dvou druzích, Wid dringt o nia Reichu. Pinus longissima, P. z blízkého píbuzenstva pedešlého. Po botanicku všestrann známá protopicea a P. Quenstedti i konifera. dle píbuznosti druhové jsou spolehliv uritelný. Frenelopsis bohemie a. mén jasné jest ale O stotou druzích toliko její V pomru umístnní mezi rody svém k Juniperus macilenta a již popsaným nepochybná, Chamaecyparites Charonis kíd ele íci, že repraesentují v naší druhm žijícími. cypišovitých, rodové lze urení s jest ji- ale nespolehlivé. lze Microlepidium strlatulum jest sice posud jen v šiškách známo, ale i tvrditi, že náleží do eledi Taxodineae a že jest tvarem vyhynulým. Araucaria bohemica. Co rod Araucaria nade vši pochybnost jista. dle tchto Picea cretacea. Zde možno mluviti jen o pravdpodobnosti, již potvrzuje urení druhu Pinus protopicea. Plutonia abietina. Zajímavý rod vyhynulý a bezpený svým postavením. Credneria bohemica. Co obskurní rod Credneria nepochybná. Platanus laevis, P. rhomboidea. I v listech i v plodech nepochybný rod P 1 a t a n u s. Cussoniphyllum partit um. ne zajištno, pec dosti pravdpodobno. A Druhy rodu Araliphyllum nejsou naleziš cizích fHeer nalezl plody!) a i dokázány plodními ástmi, ale z analogie sice podoby z listové dosti nepochybné v ádu Arali- Kowalewskianum mže býti tak dobe u rodu Aralia jako Hed er a, jejíž Hederaephyllum primordiale jest bu pravý listy bývají docela podobn lalonaté. rod Hedera neb tomuto nejbližší. aceae. Ar. Druhy rodu Magnolia lze považovati za bezpen urené, protože Heer v totožMorav nalezl s tmiže listy i plody. Druhy rodu Diospyrophyllum a Myr sinophyllum, a v plodech neznámy, nýcfi vrstvách pec z na analogie s nálezy Heerovými a i s ohledem na zvláštnosti list jejich skoro nepochybné. Sapindophyllum apiculatum. Zde lze mluviti jen o stromovité rostlin z píbuzenstva ádu Sapindaceae neb Terebinthaceae. Druhy rodu Cissophyllum náležejí zajisté do ádu Ampelideae. Hymenaeophyllum primigenium a Ingophyllum latifolium prozrazují toliko píbuznost s rody ádu Caesalpiniaceae. Trtda mathematícko-pírodOTdeckA Tlí. 3. 8 ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a 58 ''• ^'- Velenovský •^- Dewalquea jsou jist píbuzný druhm pod tímto rodem již poádu Ranunculaceae, slušno pochybovati. z ádu Myrtaceae jsou dokonale známy a postavením rodovým Dva druhy rodu psaným. Patí-li ale do Všechny di'uhy zajištny. Myricophyllum glandulosum Myricophyllum Zenkeri a za to ale svdí o pravdpodobnosti urení, serratum repraesentují bezpochyby rody povahou list M. vyhynulé. Myricanthium amentaceum. Jsou íci toliko následující: to kvtní po celém kraji rozšíenému; strom tento Všechny uvedené druhy z Nejlépe jest známa O tchto jest zajímavých fragmentech kei jež náležejí stromu neb ústroje, kvtních lze za doby perucké bezkorunný, jehndokvtý. patí skoro jist k ádu tomuto. skvlým dokladem ádu Proteaceae jest ádu Proteaceae Dryandra cretacea a Proteopsis Proserpinae. Jednodložná ale co typ rostlina jednodložný a tím velikého, že jest nám Butomites cretaceus sice bylinný docela jista. jest sice ádu posud dle Významu v cenomanské naší neuritelna, kvten jest jedinou posud známou rostlinou jednodložnou. V každém ohledu pochybného postavení systematického jsou: Ficophyllum, Menispermophyllum Celakovskianum, Bombacophyllum argillaceum, Laurophyllum plutonium, Sassafrophy llum acutilobum, Sapotophyllum obovatum, Illiciphyllum deletum, Terminaliphyllum rectinerve, Sapindophyllum pelagicum, Ternstroemiphyllum crassipes, Hymenaeophyl. inaequale, H. elongatum, Cocculophyllum cinnamomeum, Bignoniphyllum cordatum, Saliciphyllum perucense, Benthamiphyllum dubium, Glyp tostrobus europaeus, Libocedrus salicornioides, Abies chuchlensis, Crotonophyllum cretaceum, Pteris (oba di"uhy), Asplenium (oba), Pecopteris minor, Marattia cretacea. rod ve smyslu živé botaniky jsou dokonaleji známy: Platanus, Magnolia, Cunninghamia, Dammara, Araucaria, Sequoia, Widdringtonia, Pinus, Picea, Marsilia, Leptospermum, Eucalyptus, Callistemon, Gleichenia, Dicksonia, Dle Selaginella. Pehlédneme-li tedy o perucké floe spoívají tento kritický rozvrh, uznati dlužno, vdomosti že posud jen na málo pevných bodech a úloha dalších naše studií že tu jest velmi obsáhlá. listy Výše uvedené diskusse Schenka a Nathorsta týkají kídové oznaovati rodovým jménem žijícím pokud není rod nemén se toho, mají-li se tento dokázán ústroji pouhé kv- máme právo ztotožovati dva druhy rzných naleziš cizích zemí. asto nelze upíti vzájemnou podobnost nkterých druh, ku p. Platanus rhomboidea Vel. a PÍ. Heerii Lsq. neb Sassafrophyllum acutilobum Lsq. eské a americké, ale kdož nám mže specifickou jich totožnost zaruiti, máme-li po tními. Jiná a ruce pouhé listy? A ku Vždy víme, jak malými znaky se z nkdy píbuzné druhy žijící rozeznávají. rzných konin svta vždy jest velké opatrnosti zaA zde máme ztotožovati druh kídový v chatrných úlomcích z ech, Grönlandu, zjištní potebí. závažná jest otázka, kdy téhož druhu žijícího z ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a KvUena eského cenomanu. Sev. Ameriky a chází, d. t. nevdouce mnohdy Nco souasné. jiného jest, bezpené, ani a jsou-li vrstvy, z nichž druh tento po- ztotožujeme-li jednotlivé druhy z naleziš ne mnoho od Tak jist musíme sebe vzdálených a téže formaci náležejících. nomanu eském, moravském 59 saském, protože nalézati stejné druhy v ceno- v nichž vrstvy, se ony druhy nalézají, jsou stejný. Myslím podobných fragment téhož rodu z dalekých zemí tudíž, že lépe jest u velmi pi tom upozorniti na podobnost s druhem dotyným z té zem známým. Vždy nikdy nedospje fytopalaeontologie tak daleko, abychom zavésti jiné specielní pojmenování a které vzdálené pesné sestavovali fossilní flory jako to iníme na mnoze dostaiti pouhé konstatování typ s florami žijícími, rostlinných a vztah Fytopalaeontologii musí jich k žijícímu i vyhynulému rostlinstvu. Pomr kvteny k perucké rostlinstvu kídovému jiných zemí. kídové na Morav a v Sasku jsou jejich stejná s eskou. K vli porovnání kvtena jen pokraováním eských uvádíme, že Modletínská flora na Morav, jak nám ji Heer podává, má s eskou tyto spolené druhy: Sequoia Reichenbachii, Cunninghamia elegans, Pinus Quenstedti, Aralia formosa, Magnolia amplifolia, Eucalyptus Geinitzi. Pravili jsme, že rostlinonosné lupky a pískovce a že jest tudíž Cenomanská kvtena i má dle Heer a tyto s eskou spoacutiloba, Sequoia Reichenbachii, Cun- uQuedlinburgu lené druhy: Gleichenia Zippei, Gl. v Sasku ninghamia elegans (= squamosa). Stanovisko Niederschöna v Sasku, pokud nám od Ettingshausena známo, má tyto stejné druhy: Widdringtonia Reichu, Myricoph. Zenkeri, Sapindophyl. pelagicum, Conospermophyllum hakeae folim Ett. Kvtena jmenovaných tžko tu provádti. stanovisk jest posud chudiká, takže bližší srovnávací v tak veliké bohatosti a rozmanitosti. ve ti doby: 1. Kvtena dsledky kídová flora Grönland ská, již nám líí Heer Celá kídová flora Grönlandu dá se rozdliti dle H e e r a Daleko zajímavjší jest vrstev Komských. 2. Kvtena vrstev Ataneských. 3. Kvtena vrstev Patootských. Kom ská dominujícím potem (posud o 88 druzích) náleží vrstvám nejzpodnjším a vyznauje se Celkem pipadá na kapradiny 43 druhy, na kapradin nahosemenných. koenoplodé 1 druh, na plavuovité Kvtena 1 druh, na jehlinaté 21 druh, na jednodložné 5 lus primaeva Heer. Heer srovnává na pesliky 3 druhy, na cykasovité 10 druh, druh a na dvoudložné jediný druh, totiž kvtenu tuto s kvtenou vi-stev P o p u- Vermíovských (Wernsdorf) a Wealdských (tedy asi pásmo urgonské). Kvtena vrstev Komských obsahuje mnoho typ, jež upomínají na dobu mesofytickou (Pterophyllum, Glossozamites, Anomoz amites, Baiera, Czekanovskia), a8* ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a 3. 60 etn koliv jsou se opakující druhy Dr. 3. Velenovský rod Gleichenia, Sequoia, Piaus, Cyparissidium opt spoleným typem vrstev následujících. Na druhém stupni jest kvtena Ataneská. florou uvádíme celý pehled kvteny Hysterium protogaeum Hr. Rhytisma Hederae Hr. C. fertilis Hammeri vli úplnému srovnání Dicksoni Hr. Podozamites latipennis Hr. Dicksonia grönlandica Hr. „ „ conferta Hr. „ punctata Pteris frigida „ „ minor Hr.' „ tenuinervis Ha.\ Nilssonia Johnstrupi Hr. Stnb. „ longipennis Hr. „ Albertini Dk. „ Schouwii Hr. „ Jenseni Hr. „ fecundum Hr. Baiera incurvata Hr. „ leptopoda Hr. „ sagittata Hr. Ginkgo multinervis Hr. Aspidium Oerstedti Hr. primordialis Hr. „ Juniperus macilenta Phegopteris Jörgenseni Hr. hypnoides Hr." „ Thuites Meriani Hr. Hi*. Asplenium Dicksonium Hr. „ For ster i „ Nordströmi Hr. Deb. Peccopteris striata Stnb. „ borealis Bgn. „ socialis Hr. „ Pfaffiana Hr. „ bohemica Hr. Moriconia cyclotoxon Deb. Cyparissidium gracile Hr. Widdiingtonites subtilis Hr. Eeichii „ Ett. Sequoia Reichenbachii Cda. „ Zippe „ Nauckhoffii Hr. „ comptoniaefolia Ett. „ acutiloba „ gracilis Hr. „ obtusata Hr. Cda. Hr. Hr. Thinfeldia Lesquereuxiana Hr. Marsilia cretacea Hr. Pfaffii „ Libocedrus cretacea Hr. Gleichenia Gieseckiana Hr. Osmunda Obergiana Hr. marginatus Hr. Otozamites grönlandicus Hr. Hr. i naší peruckou Gycas Steenstrupi Hr. Hr. borealis Hr. s této. „ Xylomites aggregatus Hr. Cyathea K „ ambigua Hr. „ rigida Hr. „ fastigiata Hr. „ subulata Hr. Dammara „ borealis Gin. Hr. microlepis Hr. Cunninghamites borealis Hr. Pinus vaginalis Hr. „ Quenstedti „ Staratschini Hr. „ Upernivikensis Hr. „ Olafiana Hr. Hr. Selaginella arctica Hr. Az'undo grönlandica Hr. Equisetum amissum Hr. Majanthemophyll. cretaceum Hr. ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a Kvílena eského cenomanu. Majanthemophyllum lanceolatum Hr. 61 Diospyros prodromus Hr. Lamprocarpites nitidus Hr. Myrsine borealis Hr. Alisma reticulata Hr. Acerates arctica Hr. Sparganium cretaceum Hr. Heder a primordialis Williamsonia cretacea Hr. Sap. cuneata Hr. „ Zingiberites pulchellus Hr. Panax cretacea Hr. Populus Berggi-eni Hr. Aralia Eavniana Hr. „ hyperborea Hr. „ stygia Hr. Cissites formosus Hr. „ amissa Hr. Chondrophyllum Nordenskiöldi Hr, grönlandica Hr. „ Myrica thulensis Hr. orbiculatum Hr. „ „ Zenkeri „ longa Hr. „ emarginata Hr. Ett. Cornus Forcbhammeri Hr. Dewalquea Quercus westfalica Hr. insignis Hr. grönlandica Hr. „ Liriodendron Meekii Hr. Magnolia Capellinii „ Rinkiana Hr. „ Wermingiana Hr. „ „ ferox Hr. „ obtusata Hr. „ hieracifolia Hr. „ Isbergiana Hr. „ thulensis Hr. „ troglodytes Hr. alternans Hr. Hr. Menispermites borealis Hr. „ dentatus Hr. Nelumbium arcticum Hr. Ficus atavina Hr. „ crassipes Hr. Myrtophyllum parvulum Hr. „ Hellandiana Hr. Eucalyptus Geinitzi Macclintockia cretacea Hr. appendiculata Hr. „ Juglans arctica Hr. „ Metrosideros peregrinus Hr. Pterospermites cordifolius Hr. Platanus Heerii Lsq. affinis „ „ Sapindus Morisoni Lsq. recurvata Lsq. Laurus plutonia auriculatus Hr. Apeibopsis Thomseniana Hr. Lsq. Sassafras arctica Hr. „ Hr. „ HoUae „ Odini Hr. „ angusta Hr. Hi*. prodromus Hr. „ Hex antiqua Hr. Celastrophyllura obtusum Hr. Rhamnus Oerstedi Hr. „ acuta Hr. Cinnamomum sezannense Wt. Anacardites amissus Hr. Credneria integerrima Zk. Ehus microphylla Hr. Andromeda Parlatorii Hr. Colutea primordialis Hr. „ Pfaffiana Hr. Dermatophyllites borealis Hr. „ Hr. borealis Hr. acutus Hr. DiospyroB primaeva Hr. „ Langeana Hr. „ coronilloides Hr. „ valde-inaequalis Hr. Cassia Ettingshauseni Hr. ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a g2 VtlenovsTcj ^f"- J- 5' Leguminosites atanensis Hr. Cassia angusta Hr. antiquorum Hr. „ Dalbergia Rinkiana Hr. hyperborea Hr. „ Leguminosites prodromus Hr. „ ovalifolius Hr. „ insularis Hr. Úpln stejné druhy jsou macilentus Hr. „ amissus Hr. „ orbiculatus Hr. „ Dalageri Hr. druh neuri telných. 7 eskými s „ proloženým písmem oznaeny. Píbuzné druhy Cyathea (anal. Laccopteris), Dicksonia, Osmunda, Marsilia, Selaginella, Nilssonia, Thuyites, Cunninghamites, Myrica, Ficus, Platanus, Laurus, Credneria, Diospyros, Myrsine, Aralia, Cissites, Dewalquea, Menispermites, Myrtophyllum, Sapindus, Rhus, Cassia a jiné luštinaté. nalézáme u následujících rod: Již znaným potem dílem stejných, má s eskou peruckou více j ak bezpen souditi, že ob tyto pouhé pehlédnutí seznamu tohoto pekvapuje nás tak dílem píbuzných druh s eskými. Mžeme bu polovici di-uh spolených bud píbuzných, flory jsou souasné. Shoda 200 ani ne celých íci, že ataneská flora druh jest známo. nahosemennými a tajnosnubnými z ehož lze tato jest tím více pozoruhodná, že z I pomr poetný obou srovnalých kvten mezi jednodložnými, dvoudložnými, jest tentýž. Ze seznamu práv uvedeného nutno zajisté vymýtiti celou adu druh co pochybných tomu odpovídá vtšina druh stejným resultátm jako náš seznam eský. urením, Máme tu nápadným zpsobem zastoupeny skoro tytéž ády. Také zde nalézáme ješt dosti ale vzdor velký poet kvten rostlin typu vyhynulého, jež pipojujíce se k našim, zvláštního rázu dodávají cenomanské. Zde potkáváme se s charakteristickou stromovitou kapradinou Dicksonia punctata jako v echách, zde stejn etné druhy krásných Gleichenií, jež jsou význanou Cykasovité rovnž posud nahosemenných. Sequoie kulminují kapradinou cenomanu. berou na oddílu jako v echách. nkolik druh. Dammary nejsou tu ády Myricaceae, v znané rozmanitosti velikého podílu svým potem v djinách rostlinstva echách. Rod Pinus má zde rovnž Plataneae, Diospyreae, Myrsineae, Aralitu vzácností jako v aceae, Magnoliaceae, Menispermaceae, Myrtaceae, Sapindaceae a Leguminosae hrají zde stejn velikou úlohu. Z cenomanských Crednerií jest tu toliko Cr. integerrima, jež známa posud z Harcu, Saska a Westfalska. Tetí stupe tvoí na Gronland kvtena Patootská, jež sice obsahuje ješt nkteré druhy cenomanské, ale u veliké vtšin kloní se k rostlinstvu zpodních tetihor. Heer proto považuje vrstvy Patootské za nejsvrchnjší kídu. Zbývá ješt zmíniti popsání získal si zásluhy se o kídové Saporta. kvten jižní Francie (Bagnol, Beausset), o jíž eskou peruckou celkem nic spoCunninghamites) a teba ji klásti rovnž do Kvtena tato nemá s leného (vyjma rod Cyparissidium a kídy mladší (turonu). Velikého významu pro poznání kvteny kídové vbec má vyšetení pomru kvteny cenomanu evropsko-gronlandského ku kídové kvten Ameriky severní, jež náleží tak ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a KvStena eského cenomanu. zvanému stupni Dakotskému, nmž po 63 co nejstarším následují v Americe ješt vrstvy stáí Dle dobrozdání mladšího, které ale bohužel rostlin nemají. Heerova (Fl. Grönl. 1883) jest Jako doklad uvádí 12 druh obma Reichu, Platanus Widdringtonites Lesquereuxiana, Thinfeldia spolených: ParlaAndromeda recurvata, Heerii, P. affinis, P. Newberryana, Sassafras torii, Diospyros primaeva, Liriodendron Meekii, Magnolia Capellinii, M. alternans, Sapindus Morisoni. K tmto pak ješt Heer zapomnl pipojiti Sequoia flora Dakotská stáím rovna Ataneské na Gronland. Reichenbachii, O kterou Lesquereux veškerých tchto druzích mže ve své kídové floe americké uvádí. vyslovena býti pochybnost, že stejný jsou s grön- landskými a tím mén s evropslíými. Rozhodn na p. tvrdím, že to, co se tu popisuje pod jménem Sequoia Reichenbachii, Widdringtonites Reichu, Platanus Heerii, neodpovídá rostlinám eským. Námi z ech uvedený Sassafras acutilobum mže a nemusí být s americkým stejný. Že ale americká flora Dakotská v mnohém má ráz cenomanské, nemožno rovnž upíti. Opakují se tu nápadným zpsobem mnohé rody, tak: Platanus, Sassafras, Liriodendron, Magnolia, Aralia, Hedera, Gleichenia. Na druhé stran nalézáme ale mnohé rozdíly oproti eské floe cenomanské. Tak ídkými cévnaté tajnosnubné, nahosemenných, jmenovit cykasovitých, jest tu Nejpodezelejším úkazem jsou pak ve floe Dakotské rody Fagus, Quercus, Salix, Liquidambar, Paliurus, Betula, Acer, které jí rozhodn vtiskují ráz tetihorní. V eských peruckých vrstvách není po rodech tchto ani památky a H e e r je v Ataneské floe také nemá neb jen z nepatrné ásti (a to ješt není dostaten dokázáno). Nesrovnalostí tchto mohou býti dvoje píiny. Bu jest kvtena Dakotská mladší jsou tu dosti pramálo, není tu Crednerií. bu (pechodní k tetihorní) než cenomanská eská, tato. Mžeme pomr jiných geografických a klimatických floru vysoin a pahorkatin, kdežto eská Pomr perucké flora flora žila sice mohla pokrývati vlhké nižiny a pobeží. kvteny ku kvtenám a mladších starší Jest to kvteny, hlavn kvtena s níž souasná, ale jinakého rázu a složení než v tomže ase co eská ale za než eská. Mohly ku p. rostliny Dakotské tvoiti vždycky pijímati, že Dakotská bychom triasu, jury, starších vk. naši peruckou mohli porovnávati, v echách nemáme. pak kvtena Vermíovská a Wealdská, k nimž jeví kvtena cenomanu zajímavé vztahy. kvten starších, jest bohatá objevují. Poznámo nám pokud rozmanitost rostlin dvoudložných, které se tu poprvé zorování naše i jiných shodují se v tom, že dvoudložné mají v cenomanu velikou pevahu První, co kvtenu cenomanskou na ráz iní rozdílnou od — — nad vším ostatním rostlinstvem a že se tu objevují v takové dokonalosti rozvoje, nalézáme po celou dobu tetihorní a posud za dn nynjších. Máme tu již hezkou v jaké je adu rod, ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a dobe jež jsou dokázány co totožné Vdenovský ^''- J- ^' g4 mnoho žijícími a s aspo pravdpodobných. jiných jest ády jsou tu vzácnou výminkou. Snad nkdy rod Dewalquea, Credneria, Chondrophyllum, Macclintockia a nám co druhy posud žijících rod neb aspo co rody žijícím dosti píbuzné. Cizí neb snad vyhynulé typy, rody neb druhy se S eeno, možno co tuto tím, tedy poítati co dokázaným faktem. s Jest i podivné objeví j. nám ale nyní ešiti otázky další: Je-li rostlinstvo dvoudložné v cenomanu na tomže stupni dokonalosti jako tetihorní, kde bere se tu náhle v takovém bohatství, jest tu teba dvoudéložných, nebo Rozhodn pedchdce hledati jest proti mysli, že jeho ješt v dobách starších? by dvoudložné rostliny cenomanské mohly býti prvními První poátky dvoudéložných nutno klásti do doby na povrchu zemském. význaný chozí (trias, jura) skuten prvním zaátkem tajnosnubných, dvoudložné tu nikdy nebyly nalezeny. Bylo by odvážno že tu dvoudložné nebyly pozorovány, nevdomost odvolávajíce se na svou podob, v jaké Pvod je známe z Komské z musíme v r. pijímáme, že tu Sem tedy nežily, než poátek dvoudéložných dob když v té pechodní, v níž kladou se vrstvy Vermíovské toliko Grönlandu, která stáím rovná se Vermíovské jedinou dvoudložnou, mesofytické druhy cévnatých že vzdor tomu, k nahosemenným a tajnosnubným a shodují peruckou. Pekvapujícím nálezem obohatil nás ale H e e r ve svém zcela podobné složení obsahujíc skoro známou dvoudložnou tvi'diti, mohly, že ale nikdo jich posud ne- žíti jich zde žily. Doby ped- potem cenomanu, nespadá. jich hledati tedy se tedy v podstat s florou Heer pec tvrdíme, že tu Rostliny zde nalezené patí a "Wealdské. popisu flory tyto zde pravdpodobno, když nenalézajíce nalezl. Spíše jest starší. jsou množstvím nahosemenných a posud velikým i samé nahosemenné a tajnosnubné, Populus primaeva. rostlinou na povrchu zemském. V Wealdské. ale vedle Tedy topol tento komských tedy jest Má totiž tchto nalezl posud první, vrstvách, v nichž ješt Pterophyllum, Glossozamites, Czekanovskia a j.^ hojn se vy- skytují, teba ješt hledati další stopy prvních dvoudéložných, jež jist potem podízeny budou ostatnímu souasnému rostlinstvu. A ponvadž jsou evropské vrstvy Vermíovské a Wealdské rovny stáím Komským, tož ve vi'stvach tchto budoucí badatelé nalézti musí první evropské dvoudložné rostliny. Mimodk dložné a vluzuje se z kterých ped nám do mysle otázka další, jak že tím žijících forem se vyvinuly. Pedem soud pronésti nelze, leda jen naznaiti pravdpodobnou na zemi v tom poadí, v jakém poínajíc. Po nahosemenných je systematika dle následují první dvou- íci nutno, že tu definitivní Známo, že theorii. stupn totiž vyhlížely se rostlinstvo objevuje dokonalosti sestavuje od nejnižších rozhodn krytosemenné tedy a také dvoudložné. Cévnaté tajnosnubné poínají v nejstarších dobách a ustupují pozdji (jura) místa nahosemen- ným, jež tedy i dle palaeontologie i dle srovnávací morfologie a anatomie nutn z cévnatých tajnosnubných se vyvinuly. Po nahosemenných nastupují ve vrstvách zemských krytosemenné dvoudložné, souz prvých se vyvinuly. Nám ale schází pechodních tvar mezi obma. Máme žijící ád Gnetaceae, jenž v mnohém ohledu iní pechody od nahosemenných ku dvou- díme tedy, že sice dložným krytosemenným, ale ád oddíly rostlinstva jmenovaného tak isolovány, že se domnívati tento jest potem rod chudiký, špatn vypluje. musíme, Jsou ostatn že jsou zbytkem i takže mezeru mezi rody bývalého ádu obma tohoto mezi sebou kdysi vtšího pokolení ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a JSvStena eského cenomanu, A rostlinstva. práv snad ß5 z tohoto rostlinstva vznikly první krytosemenné dvoudložné. A tyto neznámé tvaiy pechodní oekáváme ve vrstvách stáí Vermíovských a Wealdských neb dokonce v již jue a liasu. Nahosemenné ných bylin neznáme. jich prastarý pvod vesms rostliny jsou stromovitého (neb kovitého) vzrstu, nahosemen- Tato okolnost je nejvýš pozoruhodná a myslím, že poukazuje dílem na dílem na konec jich rozvoje, v se nemnozí, nýbrž pozvolna na zemi odumírají. stupe cévnatých tajnosnubných, tož nmž již více nových forem netvoí, více Považuj eme-li nahosemenné jen za poslední smle íci mžeme, že ada typ tchto poala tam skuten tvaiy kapradin v devonu a karbonu (a snad již díve!), jichž zbytky Známo dále, že v zemích, málo neb pozvolna se mnily neb kde po dlouhé vbec se a vesms sv. d.) t. neb že tam jsou rostlinstvo nerušené v rozvoji stromovitou (Japan a protilehlé stromovité rody, jichž píbuzní v i mén jsou bylinného tvaru (stromovité komposity a umbellifery a Helen, v tropech a pechodu zem jim píznivých zemích na Kanárech, Madeie, j. Vidíme tedy, že nerušený vývoj po dlouhé d.). t. vky jest píinou z bylinného tvaru do stromovitého. Gnetaceae, vzoru : tož teprv odrodily tvary bylinné. semennými se vyvinuvším, mžeme souditi o podob prvních dvoudložných krytoskuten jen dalším postupem vývoje nahosemenných mohly pímo se objeviti v tvarech stromovitých, jež pozdji 2. Jsou-li typem úpln novým, samostatn a soubžn s naho- Majíce na mysli tyto analogie semenných dvojím zpsobem asi floru nalézáme. klima a všechny podmínky životní nemnily, tam že kráelo a tam že skuten nalézáme pevládati ínské vky bylinnými 1. tož Jsou-li mohly první poátky dvoudložných krytosemenných zaíti také tvary bylinnými. Je-li toto druhé pravdivým, pak ovšem dlouho bychom nebo marn stopy jich hledali ve zídka zpsobilé zachovati se v stavu fossilním. A snad nepítomnos jejich v dobách starších práv tímto dala by se vysvtliti. Tyto všechny náhledy jsou ovšem jen pouhou kombinací myšlenek, budoucnost svrchu položené otázky ešiti musí nikoliv pouhým myšlenkovým pemítáním nýbrž faktickými nálezy v pírod samé. Nalezení prvních dvoudložných krytosemenných bude proto vždy nejvýš dležitým pro djiny rostlinstva vbec. vrstvách zemských, Na V ukázati. byliny jsou tak jednu ješt okolnost v objevování se dvoudložných rostlin v kíd možno po- systematice bývá zvykem klásti bezkorunné na nejnižší dokonalý. Již morfologie nám dokazuje, že velký stupe jako poet bezkorunných dá se dobe mezi jednotlivé [ády prostoplátené a srostloplátené a že pesné rozdlení na bezkorunné, V kíd, vbec v pirozené tvar systematice prosto- a srostloplátené provésti se nedá. kdy se nám poprvé dvoudložné u veliké bohatosti objevují, skuten prosto- i s ostatními dvoudložnými, které se opt stejn také Jmenovit nenalézáme, že by nkterá ze tí jmenovaných skupin nad ostatními pevládala. bezkorunné jsou tu na rovni mén rozestaviti rozdlují na srostloplátené. Velice zvláštním dobro scházejí. úkazem jest, eském cenomanu jednodložné skoro na uvedeno, jest to jediný Butomites cretaceus,. že v Jak v systematické ásti jenž co jednodložná rostlina (generického postavení Vegetativní zbytky rostlin jednodložných jsou sice Tída mathematlcko-prírodovdectá VII. 3. ovšem neuritého) k bližšímu urení jest nepopiratelným.. nejvýš nezpsobilé, 9 za ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a gß Dr. 3. Velenovský J. k jednodložným náležejí. Že v eských peruckých vrstvách jsou vzácností, jest faktem. Také na Gronland jsou od Heer a jen sporé a z ásti i pochybné jich zbytky zaznamenány. Heer vypoítává jich celkem 8 druh, z nichž 4 jsou velice tím to ale že lépe prozrazují, Heerem Také fragment palmy udávaný pochybné. Morav na z Modletína dvojím zpsobem: 1. vzácn zachovaly. 2. Bu Bu skuten žily nejvýš po- jest chybný a k urení docela nezpsobilý. O píin nedostatku jednodložných v cenomanských vrstvách možno opt za doby této byly velice vzácnými a proto hojn jako za dnešních dn, ale mže i náhodou souditi se zde jen nikde se ne- zachovaly. Druhý zpsob výkladu neho upotebován, kde dob rostlo všechno, ale Dovolíme tetihorních. nám se si nám Kdybychom nedpstává. by fytopalaeontologie souditi, byla pohodlným a byl by velmi vdou každém pípad smli ale v nemožnou, nebo každý by íci mohl, že v takto té ktei'e se z toho nic nezachovalo. zde poukázati na objevování jednodložných rostlin v jílech neb bidlách Na mnohých nalezištích tetihorních rostlin že tu byla kdysi scenerie rostlinná podobna rostlin, jinde v palaeontologii býti cenomanu u Vyšerovic, Lipence a d., t. ano že i možno souditi ze zachovalých oné, jakou si zpsob, jakým musíme zbytk mysliti za doby se zbytky ony do vi-stev Každý kousek bidly tetihorní má ale aspo njaký otisk trávy, šáchoru dvoudložné rostliny. Ano musili bychom dlouho hledati usazeniny tetihorní rostlino- dostaly, 'byl týž. neb jiné A nosné, kde by naprosto nebylo jednodložných rostlin. opak toho. Tedy- nedostatek tento zde skuten tehdáž ". nemže obyejn v jílovitých usazeninách a mohly by zeteln a docela otiskla, perucké, z nichž jedna complexm máme práv jen toho, že svt, ve pospolit a možno íci, že po celém všech pásmech a za všech podmínek životních. se píinou nýbrž zde jednodložné nerostly. Trávy a šácharovité rostou nella v peruckých vrstvách být nahodilým, i jiné jich ásti snadno se zachovávají v tvrdých lupcích Vyšerovických, kde jemná Selagi- dobe svdí hlubokému tož by se jist p., i; Listy své stopy zanechati. lesu, jiná A známe-li rzné suchým kenatýra hájm, lokální floiy jiná jehlinatým na nkterém tom stanovisku trávám dailo a jist by se tu také zachovaly. Z toho tedy všeho manu plyne, že se skuten nutno domnívati, že jednodložné za ceno- byly velice vzácnými a že tudíž jsou nejmladším, až v tetihorách se objevujícím a do dnes v nejvyšší dokonalosti a rozmanitosti žijícím typem rostlinným. poruje také objevování se likost, veliké a ija palem mnoze pevné plody pivedly zbytky palem (Sternb.erg aj.) udávali tyto údaje, ukázaly se na. sklonku doby se nám v znané již do dnes nejsou z neod- starší fytopalaeontology na bludnou cestu, že v karbonu a jiných starších usazeninách. Všechny že (v Slezsku, jižní Francii), tedy skuten palmy žily v Evrop teprv na pechodu do doby tetihorní, kdy V eském cenomanu Gronland jsou neznámy, ano i v bohatosti ve všech nalezištích objevují. má.me, Modletínská palma jest pochybná, na domnnce zjev palem, jich ve- býti falešnými, a dnes víme, kídové Této Neobyejný ve vrstvách zemských. . jich kíd posud neamerické dstatek dokázány. Tyto shodné okolnosti bud jen v prvních zaátcích. svdí dosti zejm, že palmy v cenomanu bu ješt nežily, ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a SvStena eského cenomátiu. 67 Ostatn vycházlme-li opt od zákona vývojezpytného, dle nhož ád rostlin, jenž za druh neb i množstvím individuí, jehož rody a druhy jsou doby naší slyne bohatstvím rod, si píbuzný tvoíce blízce souvislé ady, jenž ádem tedy jest pirozeným, moderním, jenž že palmy jsou jist povstal v dobách geologických mladších, tož á priori oekávati musíme, pvodn mladého. . A AMož-ví, to nám také fytopalaeontologie až posud potvrzuje. po píkladu palem, neídí se také.trávy, šáchory a jiné jednodložné, zdali a zdali tyto všechny s nimi v stejné Nemžeme jsme ovšem posud u dob píin se nevyvinuly. poukázati na úkazy, které jsou nám podezelými. opraví a doplní, co tuto jen. v rtách naznaeno.. Prvé- jsme se rozšíeny ve floe jurské ano jež jsou podízeného významu mezi foimami novými, trastuje oproti tetihorám.; -. . ^ : permu a i K Podobn Laccopteris Dunkerj, radinou téhož Jména, z -Wealdu -nmeckélio. dentata, typem jurským, nebo se celá ada jež. jest. bud podobných, . Dickšoiiia a-Thyrsapteris, ^rvý menouhelné. Mohykánem rodu Snad plodné -tob&lky zjevem svého. M a r s ilia jjest té . -Z -fragmentárních kap- s zaznamenává pod rodem pvodem svýni. až_do djoby, {rrij-izlí ,::h^!?i iSagen.opteris varj.abilis,'j6žl tedy cr e t a.c téžs rostlin. e.a náležejí i soudíce Neuro- :ka- ^^2:1'^ zde jest Nejbohatšího rozvoje dosáhl rod tento v rJiätu a.oolithu. hodn potomkem- rodu. S a g&n op ter s.. ..Na jurskou dobu upomíná také bohat vité, a píbuzná cap s uUf,'era Jest j-ozhodn ../ Pímo pekvapujícím _ posledním .. nám živ pipomínají jež Odontopterjs druh. z. doby rod, spadá dokonce ovšem jen oste kon- flora stejná neb velice .Th.ýr;^0|iteris . adu typ, karbonu.. Jsou tu _ a. . práv cenománská rody kapraové dob starsrch^ v literatue známých, pod jmény pteris. . obsahuje posud celou -. . nám aspo dnes dovoleno jest ^ jimi. se ale to-Kirchliera arctica Z^-kapradin- jest - . dále v triasu, i již Budoucí. studie nech. potvrdí neb zvrátí neb zmínilij_že.cenomanská kvtena již; ; všeobecn platné konkluse, protože pec fytopalaeontologií vlastn teprv na po.átku, ale s .. této vyslovovati ;.j _....._. - Naš.e M.a r s il i a je .. .. .; a. roz- .Cj_kaso- vyvinuté rostlinstvo nahosemenné. zbytk eských . pevyšovaly za doby ceno- gronlandských^ manu v Evrop- potem druh- všechny žijící cyJiasovité vbec. V eské floe známe jich již 10 druh. Na stanovisku Chuchelském, a Bohdánko.vském musely cykasovité bráti, hlavního podílu-na složení -lesa -kídového,- nebo tu. nalézáme na každém, iousku bidly nkolik otisk lisjtový&h. Všechny -uvedené- eské druhy úzce souvisí s druhy. jurskými, ano Podozamites lanceolatus jest bezpochyby týž- druh,, který i. v jui-e. zhusta se objevuje. Podobn druží se k jurským a triasovým -xiruhm- Nils s.o ni iL l)_Qhemic a, kterýžto ..typ již v tertiera . : vymizeL I-joí öiiSJiöiiq Z celé flory ssüid - .. .. .1 a aa'iiini) perucké nejpamátnjším zjevem zde opakovati dkazy, -které- jsme na jiném, míst jest .1 Kranuera mirabiliSv Nebudem do- pojdrobna. provedli, a dle.nichž jes rostlina tato nahosenienným typem-z..plbuzenstva pravých .Co.r.dait, jež jdou. z devonu až do permu. Novji teprv Eoiirion.a v literatue uvádné, pod jménem p. zlvštev-oolithových, triasových,: jwealdských a vermíovškých nejsou žádné se shledalo, že žilkované listy, jednodložné osUiny,-nýbi nahosemenné- -A k tmto ukonuje tudíž v cenomanu život starých Cordait. .se druží naše. ELrann er a,^. as tmito : 9* . ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a 68 ^' Ponkud nápadnou Veleiiovaký J- •O'"' že v eské perucké floe nemáme žádných tisoAkoliv jsem po nich ve všech nalezištích se zvláštní pozorností pátral, pec nikde jsem jich nenalezl. Myslím ale, že jist ješt zde budou objeveny. Heer ale uvádí ze souasných vrstev ataneských na Gronland ti druhy rodu B a i e r a, jeden druh rodu Czekanowskia a dva druhy rodu Ginkgo. Tento typ nahosemenných dosáhl nejvyššího vrchole vývoje v jue a klesá práv v kíd, odkudž pak pokrauje až do naší vitých píbuzenstva z okolností jest, Ginkgo. r. doby toliko v rodu Ginkgo. najisto ist jurský typ pedstavují nám perucké dva druhy rodu Echinostrobus, jež bud témuž rodu, co Solenhofenský E. Sternbergii Schmp. náležejí neb tsn k nmu se adí. Jisto ale jest, že jest to konifera rázu prastarého, O druhu Cyparissidium gracile nemáme z nho plodných šišek. Rod v tetihorách již vymizelého. nechci posud initi žádných srovnání, tento jest rovnž typem jursko-kídovým. C. protože minimum patí snad k typu tomuto. Pro cenomanskou kvtenu v echách a snad v Evrop vbec jsou zvláš charakterody: Dicksonia (kmeny), Gleichenia, Dammara, Cunninghamia, Araucaria, Sequoia, Ceratostrobus, Widdringtonia, Frenelopsis. ristickými následující Jsou to rody, které bud ^rfm všeobecným se objevováním bud etnými druhy floe této oproti florám starším i mladším zvláštního rázu vtiskují. Kmeny stromovité kapradiny Dicksonia punctata (Protopteris i geologm vodítkem pi poznávání cenomanských pískovc, nebo v nich objevují. V echách jsou v peruckých pískovcích vbec rozšíeny a uvádí p.) mohou býti skoro všude se se dále z Grön- landu, Saska, Moravy, Westfálska. Krásné na Gronland Gleichenie žilo jich za zemi, a v echách máme Zajímavo jest, že dosáhly v kíd doby kídové více jich 6 druh. také starší) svého nejvtšího rozvoje. Jen druh než jich jest dnes všech dohromady na Ješt v mladší Gleichenie nynjší (již rozprášeny kíd jsou u Cách toliko žilo po nkolik druh. okrsku australsko- malajském. Araukarovité rody Dammara, Araucaria, Gunninghamia svdí o tom, že v cenomanu byly všeobecn rozšíeny a co z nich posud známe, že jest jen malou ukázkou z bohatého kdysi ádu, z nhož dnes žije jen nkolik druh. Nejobyejnjší koniferou za popsáno celé množství druh celé doby kídové svého vrchole vývoje a že ho odtud ubývá pozvolna naší na jediné dva druhy kalifornské. jich máme strobus A k rodu Sequoia Microlepidium. 6. a jest rozhodn Sequoia, a posud ješt nové se objevují. Zdá Heer druží se bhem se, jíž už odtud že rod tento zde dospl tetihor, až se scvrkne za doby kídy Gronlandské 10 druh, v echách u nás ješt dva blízce píbuzné rody Cerato- uvádí z Praobyejným zjevem v eské perucké floe i jinde v cenomanu bude nalezena. Rod bezpochyby jest Widdringtonia Reichu, tento jde z jež kídy do tetihor a zbývá nyní ve 3 druzích v jižní Africe. Záhadnou koniferou a jdou dále vyhynulý rod. cenomanem až jest rod Frenelopsis, do turonu (ve Francii). jehož zbytky objevují se vzpodní Jest to tedy ist kíd kídový, nyní již ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a Kvtena eského cenomanu. Plutonia cretacea nám dalším dkazem, gQ hojnost doby kídové rod, k nimž analogií v žijící pírod nemáme. Cenomanské Abietineae jsou v eské perucké floe dokonale zajištny vesms píslušeti rodm žijícím. jest Není ješt rozhodnuto, za jsou-li to první typy již v dobách starších fragmenty jejich byly pozorovány (viz že Abietineae jsou nyní mezi jehlinatými tak že Schenk, eledi Pal). Z žilo ješt a zdají se této, nebo té okolnosti, bohat zastoupeny, bych však soudil, že jsou stáí mladšího. Z dvoudložných charakterisují floru cenomanskou rod Platanus, i-zné formy ádu Araliaceae, Proteaceae, Myricaceae, Magnoliaceae, Diospyreae, Caesalpiniaceae, Myrtaceae, velikolisté Crednerie a záhadná posud Dewalquea. Co až potud vyloženo, týká se výhradn kvteny vrstev cenomanských a ásten nejzpodnjší kídy. Jaké pomry floristické panují ve floe stupn turonského neb senonského, tžko posud pro nedostatené známosti flor tchto njakých náhled vyslovovati. V cechách máme ku p. z opuk Blohorských (turon) posud praskrovné zbytky rostlin. Podivným zpsobem opakují se tu ale mnohé druhy z doby cenomanské, tak odtud lze zaznamenati: MicrOzamia gibba (táže, co u Vyšerovic), listy rodu Eucalyptus, Sequoia, Geinitzia. Také u senonu eského (es. Lípa, Bezno, Kieslingswalde) známe celkem málo rostlin. Tyto jsou ale od pei-uckých nám Jeví se mezi florou jury a tetihor. k druhé již velmi odchylný upomínajíce tudíž cenomanská flora co flora Pechod k prvé tvoí úpln na samostatného rázu, jež rostliny floru tetihorní. stojí uprosted komské, wealdské a vermíovské flora seuonská. Akoliv máme v perucké floe tetihorní, pec jich vzájemný pomr v podstat tytéž elementy poetní ili celkové složení rostlinné jest jako ve floe v obou velmi rozdílné. V cenomanu na píklad zaujímají nahosemenné oproti ostatnímu rostlinstva mnohem vtší procenta než v tetihorách. A mezi nahosemennými vynikají opt potem cykasovité, jež jsou v tetihorách vzácnými. Mezi nahosemennými máme kdežto v tetihorách jsou vesms druhy druhm žijícím velmi podobné. ješt mnohé typy žijícím nepodobné, ád doby tetihorní, akoliv rzných rod neb Araliaceae, Magnoliaceae vynikají mezi ostatním rostlinstvem znanji než za tetihor. Myricaceae, Terebinthaceae, Proteaceae, Diospyreae, Ampelideae, rod Populus, Caesalpiniaceae pecházejí pozvolna do spodních tetihor. Za to v tetihorách všeobecn rozšíené L a urine a e, Artocarpeae, Malvaceae, Celastrineae, Juglandeae, Rhodoreae, Ericaceae zdají I tu dvoudložné vypoítávati nelze. se v cenomanu býti Výslovn úpln scházejí. jeví jiné složení než za ády Myrtaceae, ídkými. kee s listy ron opadavými v cenomanu ada rod tetihorních, jež poínají již v zpodním ale vytknouti nutno, že stromy a Proto schází nám tu celá mladším k velikému rozvoji dospívají. Podobnými rody jsou: Betula, Alnus, Carpinus, Ulmus, Quercus, Castanea, Salix, Viburnum, Fraxinus, Cornus, Tilia, Acer, Evonymus, Ehamnus, Zizyphus, Juglans, Pirus, Prunus a t. d. tertieru a v ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a 70 Dr. 5. J. Vehnovský kvteny perucké Celková povaha pomr a ke florám její žijícím. . V _ nám :yj . ví;jí70-;osi: \ } .' .. b . . -í <^ následujícím pokusíme se sestrojiti obraz o vegetaci .kídoyé v echách, jak 'by se asi jevila, sestrojoval tu kdybychom mohli z mrtvých bidel oživiti ji kvten náhledy a obrazy o celé definitivní doba nás k tomu posud neopravuje. Kdo by vrstev na p. odvážil se Jsem dalek její. abych toho, peruckých, nebot dnešní líiti nynjší eskou, floru druh cévnatých rostlin, kdyby z ní znal sotva 200 druh místy ješt nespolehliv urených A flora perucká jest rázu ist tropického, jest.tudjž zajisté daleko bujnjší a potem druh daleko obsáhlejší než skromná kvtena dnešních luh a háj. Pec ale možno si dovoliti. mnohé myšlénky o vci této a to hlavn na základ výše .,:.^.jež ítá celkem asi 1600 I - yylQŽeného fakta, že rostliny jednotlivých naleziš náležejí florám lokálním. floristický celý daleký kraj za doby perucké, tož jeho dle jednotlivých stanovisk, kde rostliny se .Flora perucká byla Magnoliemi, ist V. si Neznámerli tedy jednotlivá místeka tropického rázu. Krajina Vyšerovická se svými Credneriemi, nám Araliemi a stromovitými kapradinami pedstavuje temnu lesním vinuly Podle beh hojnos mokadel a prales, pece možno znázorniti, nám zachovaly.. potoky, se eka, jež tu hluboký, bujný, stinný tvoí etné zátoky a slepá ramena. mohutných korun blahoviníkových (Eucalyptus), Hymenaea, Dammara, nádherných Magnolií, platan a Myrtaceí, na okraji jezírek.. Klenba lesní sestává ž lesním a v podrostu zelenají se vonné myriky, po kmenech vinou velkolisté; pinách mezi nimi rozkládají své prstnaté listy Aralie a Crednerie. pdy befany V tžkém a v sku- a výparj zvlhlé nasyceném vzduchu houpají se nádherné vjíe Gleichenií, stromovitých kapradin (Pro- topteris), cykasovitých (Microzamia) a tu zajisté ze zeleného drniska uhují Dracaenám nenepodobné, smstnáno z nžných trsy Krannery. Na Selaginell vy- blízkém úklonu Cunninghamií, Echinostrob a nad obzor v pozadi trí z k nebesm erné kontury obrovských. strom mamutích (Sequoia).. roští Widdringtonií, lesního vysoko Zvlášt rostliny Yyšerovické vyšší bujnost vegetace. jeví i ve, velikých listech Že tu musel být hluboký nasvdují stromovité kapradiny a nedailo. meovitých list složené les, v nmž i v .celém svém. složení stádá se stále množství by se na suché, pusté a vyprahlé cykasovité, jimž Dle celkového rázu nutno se vmysliti v podobné moe lesy, pásmu rovníkovém podle Konga, Amazonu, na Jáv, Borneu a oznaují co pásmo hygromegatherm. jež rozkládají se v . t. d., jež vbec nejí- par, pd horkém geografové Tady ovšem také pirozeno, že pevládá všude vegetace stromovitá a kovinná, kdežto bylinstvo sotva kde k vtšímu rozvoji dospívá neb aspo obsáhlých formací netvoí. Nevalný rozdíl v rázu vegetace poskytovati musilo stanovisko u Kounice,. jež vlastn jen pokraováním krajiny Vyšerovické. Z bohatších naleziš možno Lidic, Lipence, ješt sestrojiti . .; jest . úplnjší obraz ki-ajinuý ž oiolí Chuchle, Bohdánkova a Landsbergu. Flora Chuchelská jímati si , hluboký prales, v má oproti Vyšerovické dosti rozdílné složení. nmž opt Opt tu musíme pi- blahoviníky, Menispermaceae, Myricaceae, Diospyreae, ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a Kvitena eského cenomanu. 71 Magnolie, Sassafras a velkolisté platany tvoily hlavní podstatu. Zvláštní svžesti dodávají tu ale lesu a jeho mokadlm Nilssonie a podle vody ztepilé Podozamity, množství tylistých Z jehlinatých jest tu hojnou Plutonia cretacea, o jejíž podob si ovšem vného obrazu uiniti nemžeme. Zvláštní ozdobou byly tu kee neb stromy Proteaceí, z Sagenopteris. jmenovit krásnými listy odna sprá- nichž byla Dryandra cretacea. Vegetace okolí Lidického mla opt máme Velikolisté stromy, jaké rozdílné složení. u Vy šer o víc, mizí tu skoro úpln, jen platany (Platanus rhomboidea) jsou tu nejvtším dvou- dložným stromem a ty ješt zanechaly své stopy jen v jedné osamocené vi'stve, takže patí k samostatnému období. Stromy neb kee zdejší vyznaují se drobnými listy a velikou ásf Nechybíme snad, máme-li tu na mysli kraje australské a jihoafrické jich zaujímají Proteaceae. kovím porostlé a stromovím Proteaceí neobyejných kozo vitých list, podivných Mezi nimi vmíseny jsou hojné jehlinaté, Z tchto nejetnjší snad tvoily zvláš jež Sequoia crispa a lepá jest Neobyejn bohatou florou vyznamenává lupky obsahují jist nkolik set rzných covány. druh mnohém upomíná na Flora tato v a plod. partie lesní. minor a posud záhadný Echinostrobus S. Kapradiny a cykasovité scházejí tu skoro úpln, což minor, oddlené kvt svdí stanovisko se rostlinných, jež také o sušší lesní vegetací. Lipenecké. posud jen Lidickou, od Vyšerovické se Zdejší drobivé ásten jsou zpraale znan liší. Cy- ást lesa. Sequoiím podobný vzrstem podoben stromm, mamutím, kasovité a kapradiny jsou tu vzácností, konifery tvoí tu hlavní Ceratostrobus sequoiaephyllus, jenž byl bezpochyby musil zde tvoiti obrovský nmž v les, i místy také ozdobná Sequoia crispa pimísena. .jest Metlatá Frenelopsis bohemica, Widdringtoia Eeichii, Microlepidium a Cunninghamie lemují kraje po stráních a všude v úvalech pokiývají rozsáhlá prostranství. lesa a vysoko zelenají se lupanaté Conospermophyllum a j. V nejpamátnjší jsou tu pro nás krásné; stomy arauvod porstá v množství Butomites; cretaceUs á peslikovitý Behy -• Pseudoastei'ophyllites. .. ; erným /• lese lesní vegetaci karií (Araucaria bohemica). . V stromy Cocculophyllum, Eucalyptus, Aralia formosa, Dewalquea coriacea, jehlinatým lesem pokryté chlumy pod Bohdánkovem u Hodkovic a ;pusté vesovýiy zdejších pahork poskytovaly za doby cenomanské obraz mnohem velikolepjší. Nemáme odtud mnt)ho sice ale rostlin, i ty, jež tu posud byly nalezeny, svdí o ist tro- Zde ku podivu pevládaly nad ostatní vegetací ušlechtilé Cykadey, te na každém úlomku bidly. Zdá se, že zde tvoily formaci pipomínajíce tak nkteré krajiny jihovýchodní Austrálie, kde celé roz- pické, bujné lesní vegetaci. jichž lístky a svou vlastní fragmenty nalézáme tu sáhlé complexy pokrývá mosa) dobe fi Macrozamia Cussoniphyllum a se Vedle nich bují tu trojprsté aralie (Aralia se zdá, foi*- myriky a Proteaceae. Mezi cykasovitými vyžadovaly stejné podmínky životní. borovice Pinus Quenstedti, jež Vtrem pipomíná nám nyní v sadech oblíbenou Ceratostrobus echinatus, Widdringtoia Eeichii, Sequoia heterophylla, Frenelopsis bohemica skládají ostatní Dammara, spiralis. obligátní blaho viníky, vyjímají Krannery, jež, jak vlají ylásko.vité jehlice P. excelsa. opt jíž les jako na stanoviskách pedešlých. patí velké kožovité listy Zde rostla konen (Dammarophyllum bohemicum), které i leží vedle pravá list cykašovitých. V úvalu hlubokých kde vine se chladný les potek blíž Ústí nad Orlicí pod hrdým hradem Lahdsbergem, tam v kyprém mechu a mezi trsy kapradi, tam za dávných vk ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a 3. 'J2 hluboký rostl sice také Dr. Vehnoiiský J. les ale zcela jiné tvánosti. A dnes památky z nho pochovány jsou v mastných, ernošedých bidlách, pes nž hrí istá voda potku. Zvláštní dojem na nás iní pohled na tmavé desky bidel z vody vytažené a ernými otisky Cunninghamií, Wid- Eucalypt a dringtonií, Aralií, vodní šedý v jíl, buk, nigra), nmž leží Gleichenií pokryté. opadané smrk lísek, jedlí, a borovic. Dnes pokrývá bidly na dn malé nádržky javor (Acer pseudoplatanus), zimolezu (Lonicera listy Do téhož hrobu a tímže tedy po dlouhých vcích rostlinstvo téhož stanoviska, rostlinstvu zde zpsobem ukládá se odpoívajícímu úplné ne- 'již Za doby cenomanské byl zdejší les z nejvtší ásti jehlinatý. Svží vejmutovky (Pinus Quenstedti), Cunninghamia elegans, Widdringtonia Reichu a pro zdejší okolí význané Cyparissidium minimum pevládají po veškerém lese. Velice hojné jsou tu opt Gleichenie, Cykasovité scházejí. Z dvoudložných jest tu chajež vykládají celou jednu zpodní vrstvu. podobné. rakteristickou Aralia anisoloba, blahoviníky, myriky a nkteré Proteacey. vk kídových v Cechách. Aspo Tak vmyslili jsme se v život ki-ajin za dávných pibližn máme zajisté správný obraz o tehdejší vegetaci z nkolik stanovisk. Pi znázorování tomto bezdn béeme ku pomoci scenerie rostlinné z kraj tropických za dnešních dn. Jaký ale byl asi celkový ráz kídové flory, jež žila na Gronland a v stední Evrop, máme-liž obdobných neb stejných ješt kvten Jaké bylo tehdáž k nkde v horských krajinách za doby naší? podnebí a jaká asi byla vegetace v celém pruhu zemí od rovníku až obma pólm? Na dovou tyto otázky ovšem budou moci odpovdti teprv floru ze všech zemí. Jsou to otázky, nách vývoje rostlinstva na povrchu zemském, jichž odpov ti, kdož jednou znáti budou kí- tvoí nejdležitjší lánky v dji- nebo doba cenomanu je v ohledu tom pechodní mezi dobou starou a moderní. V s následujícím rody neb druhy posud pokusíme se srovnati zajištné posud typy floiy cenomanu eského žijícími. Osmundophyllum cretaceum nepochybn k pravému rodu O srnu n da, rzných zemí. O. regalis L. má neobyejn velkou areu rozšíení, obývá skoro všechny zem mírného pásma severní polokoule, dále na severu a jihu Afi-iky a na Madagaskaru. Jiné píbuzné druhy rozšíeny jsou od Kamatky až na Ceylon a Borneo a jiné jdou ze severní až do stední Ameriky. Tetihorní druhy rodu Osmunda zdají se býti pímými pedchdci žijících, nebo se náleží jehož neetné druhy dnes rostou dílem v teplém dílem mírném pásmu od nich sotva rozeznávají. svdí zajisté A náš a Heerv pozstatek tohoto rodu z ech a Grönlandu prvním praotcm díve jmenovaných druh. Thyrsopteris capsulifera. Jediný druh Th. elegans jest nádhernou kapra- dinou ostrova Juan Fernandez. Dicksonia punctata. Nyní žijící stromovité Dicksonie rozšíeny jsou v nemnohých druzích na Kanárech, Azorech, Javé a píbuzný našemu druhu D. antarctica Lb. e st domovem v po celé Austrálii, Tasmánii a na N, Seelandu. Pteris frigida Heer. Nyní žijící druhy rodu Pteris zemi v mírném i horkém pásmu. Acrostichum cretaceum. jsou velmi etné a rostou Druhy rodu tohoto rostou nyní v tropech rzných zemí. ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a Kvtena eského a cenoinanu. ;73 Platycerium cretaceum. Píbuzné druhy Platycerium alcicorne Hook. biforme Hook. rozšíeny jsou v Austrálii, Polynesii, v okrsku Malajském a ve P. Vých. Indii. Gleicheniaceae. ád celkem 30 obsahuje tento pických zemích jižní polokoule rozšíených. druh v tropických a subtro- Ma- Nejvíce jich jest v Austrálii, odkudž jdou lajským okrskem nejdále na sever až do Japanu. Sagenopteris variabilis. Píbuzný, nyní rodMarsilia ítá žijící asi 50 druh, Evrop, ostatní rozšíeny jsou v rzných teplých a mírných zemích. kídovému tudíž nejpodo,bnjší druhy i'ostou asto u velikém množství v Austrálii. Selaginella dichotoma. Píbuzné druhy rozšíeny jsou v tropech rzných zemí. Cycadeae ítají nyní 9 rod o 75 druzích a omezeny jsou výhradn na tropické subtropické zem starého a nového svta. Zajímavo, že nový i starý svt má své zvláštní jen 2 rostou v z nichž Veliké a a rody a druhy. Nejhojnjší jsou v horké centrální Americe, Mexiku a Austrálii. Nikdy však nejsou základem vegetace jsouce na mnoze osamoceny a co vzácnosti mezi ostatním rostlinstvem. Dammara mara jen borealis a Dammarophyllum bohemicum. Nyní ítá rod Damjež vesms náležejí okrsku Malajskému a ásten severovýchodní 4 druhy, Kídové druhy Austrálii. se od žijících nepatrn. liší Araucaria bohemie a. Rod Araucaria ítá rice, 10 druh žijících dílem v jižní Ame- dílem v Austrálii. Pinus. Druhy rodu tohoto (potem pásmu, nkteré pestupují i hlavn v severním mírném Kídový druh protože nemáme od nho jehlic. Za 70) rozšíeny jsou nyní obratník dále na jih. Na jižní polokouli scházejí. longissima nesnadno posud srovnávati s žijícími, to P. Quenstedti docela jist patí k sekci Strobus Spach. Nejpodobnjší druhy (P. Strobus a j.) rostou v sev. Americe a Mexiku. Picea Lnk. Naše kídová Pinus protopicea jist sem náleží. Žijící druhy (potem P. 12) rostou v mírném pásmu severní polokoule. Cunninghamia elegans. nensis R. Br. jest vegetativn Sequoia Žijící kídové velmi podobna, Známé druhy Endl. jediný druh v jižní S. ín ale v šiškách se gigantea Torr, a S. a Koinin, C. si- liší. sempervirens Endl. rostou v Kalifornii. Echinostrobus squamosus a E. minor mají i s rodem Arthrotaxis Don, jehož 3 druhy rostou Widdringtonia Reichu. Píbuzné, a ale dosti podobnost ringtonia i šiškách mnohou odchylné druhy rodu Widd- Endl. rostou v jižní Africe a na Madagaskaru. Podocarpus cretacea. Asii a v v šupinách v Tasmánii. mírném pásmu Píbuzné druhy žijící (potem 40) rostou ve východní jižní polokoule. Platanus rhomboidea a P. laevis. Žijící rod Platanus má jeden druh stedomoské Asii a asi 5 druh v severní Americe. Proteaceae. Nyní žijící ád tento bohatý potem rod i druh rozšíen jest skoro vesms na jižní polokouli v pásmu teplém. Nejhojnjší drnhy jsou v Austrálii a na Capu v D. N., ídce rostou na N. Seelandu a v nejdou na sever pes již. Americe a Asii, nkteré v tropické Africe, obratník. Tída mathematícko-pírodovJecká VII. 3. 10 žádné ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a Myricaceae. tropické a východní v Dr. 3. J^. Evrop Obsahují jediný Velenovalcj žijící a severní jižní Asii, J. My r rod i ca o 32 druzích. V Americe, sev. na Azorech a Kanárech; západní Indii, Africe, toliko jediný druh. Araliaceae. Nyní žijící ád V Menispermaceae. druh tento obsahuje sice dosti Jest rozšíen po celé zemi ale nikde nepestupuje 52° jmenovit na horách Mexika, Kolumbie a Granady. s. š. ale ne mnoho rod. Velmi hojné jsou v Americe, subtro- subtropické sev. Americe, záp. Indii, jižní Africe, pické Austrálii. Ampelideae. Všude v subtropických krajinách, hlavn v sev. vyjma Americe; pochybnou Vitis vinifera není žádný druh v Evrop. V Diospyreae. tropické Asii, na Capu, v Austrálii, horké Americe, 1 druh stedomoský. Caesalpiniaceae. Tropické zem vbec. Myrtaceae. Veliký ád tento (asi 1800 druh) rozšíen jest zvlášt v tropických Eody Leptospermum, Callistemon, Eucalyptus (viz kív tropické Asii. Známy jsou povstné lesy blahoviníkové v Aujimž na mnoze podobati se musely perucké lesy v echách. Magno lia. Rod tento ítá nyní 21 druh rozšíených v tropické Asii, východní krajinách po celé zemi. hojn v dové) strálii, Asii, Austrálii, Japanu, atlantické Myrsineae. Laurineae. v sev. mén sev. Americe. Vbec v tropech. Velký ád, v tropických a subtropických zemích. Rod Sassafras Americe. Abychom srovnání cenomanských rostlin žijícími s jištné druhy z vrstev Ataneských na Gronland, jež Heer doplnili, uvedeme zde ješt popisuje a které posud v za- echách pozorovány nebyly. Cyathea. Oba druhy, jež Heer uvádí, velmi mnoho se podobají naší kapradin Laccopteris Dunkeri, akoliv nervatura jest rozdílná. Zajisté ale i naše i Heerovy kapradiny bu spadají pímo pod rod Cyathea bu v jeho nejbližší píbuznost. Nyní žijící druhy rodu Cyathea rozšíeny jsou v tropech vbec, hojné jsou v okrsku australském a indicko-malajském. Ginkgo. Ficus. Jediný Heer žijící druh (G. biloba L.) roste v Japanu a ín. popisuje ti druhy. Nyní rozšíeny jsou v teplých krajinách vbec. Liriodendron Meekii. Nyní žijící Pehlédneme-li nyní srovnávací seznam L. tulipifera L. roste v sev. Americe. nm ihned mnohé pokyny ku posouzení všeobecné povahy kvteny cenomanské. Co pedevším právem íci musíme, jest, že kvtena cenomanu hm jest ist tento, tropickou. nalezneme v Všechny analogie k cenomanským dru- nalézáme dnes ve florách tropických neb subtropických. Dále konstatovati nutno, že tropický ráz ataneské perucké flory má mnohem v echách. vtší Heer listy a jeví sice praví (Fl. arct.), flory na Gronland jest týž jako že rostlinstvo Modletínské na bujnjší vzrst než na Gronland, tvrzení toto ale již Morav proto jest ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a KvStena eského cenomanu, nespolehlivé, že nmu má Heer k náš seznam perucký a Heerv ku srovnání z 75 Modletína jen nkolik druh. ataneský, vidíme naopak, že tu Srovnáme-li máme vtšinu druh a rod spolených. Z a Cechy s toho lze dále souditi, že za doby cenomanu byl rozdíl floristický mezi Grönlandem ohledem na severní šíku bu malý Dále plyne z provedeného srovnání, že nedá se žádnou žijící Dsledek ády roztídny bu žádný. flora cenomanu má svj samostatný ráz a že florou v úplný souhlas uvésti. V znaného významu. tento jest seznamu našem nalézáme stejné rody neb dnes po všech zemích teplého pásma. Nejvýš zajímavo jest, že tu máme rod, které dnes rostou bu výhradn bu po vtšin na jižní polokouli: Proteaceae, Podocarpus, Widdringtonia, Arthrotaxis, Araucaria, Dammara, Gleichenia, Thyrsopteris, Cyathea. A pi tom souasn máme zde rody, které co osamocené vzácnosti a co zbytky dávnovké vegetace posud rostou v severní Americe (Sequoia, Liriodendron, Platanus) neb v okrsku japonsko-ínském, jenž proslaven jest hojnost svou podobností s dnešní druhy rostou brzo v Že té, poet nejvtší jižní polokouli, jest zajisté pozoruhodným. Zdá flora pevrat vyhynula a z veliké ásti jen na udrželo. rod píbuzných že ale následkem geologických v mezi tyto všechny vmíseny jsou že i rody, jichž s cenomanskou se nám, že jsme tu na stop myšlénce, že za florou nalézáme rozšíena od severního pólu daleko za a zmn dnes na jižní obratník, na severní polokouli se úpln pozmnila neb jižní polokouli až nmž skuten nápadn Známo ostatn, konen brzo v oné zemi teplého pásma. doby cenomanu byla stejnotvárná okrslek australský, A vegetací tetihorní. dodnes se zachovala. mnoho analogií A zde opt jest to ku cenomanské floe posud zpodní tetihorní flora na Austrálii se mnoho upomíná. Podle toho všeho bude jednou nejvýš dležité, poznáme-li také cenomanskou floru zemí na jižní polokouli a hory zemí tchto jmenovit v australském okrsku. Také mladší kída a zpodní teti- mohou nám jednou rostlinstva na zemi vbec. poskytnouti materiál ku pekvapujícím zprávám o historii ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a Velenovský: Kvtena eského cenomanu. VeLenovshy del Rorpravjf bál eské spolenosti nauk. ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a Tab. ZiUuFarsky t? Praze. da matliem-pirodvd, VH^ rada '3^ ,waz eic. I. ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a L ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at Velenovský: Kvtena eskkho CENOMANU, Litk. Tarský Vderícvský dd. ilAfT spoiecr .RozDrawlcral eské ^Prirodovd.VII.aQa-3.svaze]L vPntZí ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a Velenovský; Kvtena eského cenomanu l^lenovskú dcL ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a |heTa.-T!:^ Tab.n. lith. Farský vPraze. ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at Velenovský Kvtena eského cenomanu ; Vélenovskú del ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a Velenovský: Kvtena eského cenomanu. 'L í 1 ^ f- /'ii.:v # Velenovsh^ .f del. CT I v'vy bál eské spolenosti nauJc. ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a Tab. m. Lith-Tarský v Praze. ída TTiatiLeiT^.-xíiro doved. VH, rada 3. svazek. ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at Velenovský: Kvetena eského cEnomanu Tab. Velenovský dl Luh Rozprav, vA sDole' sy ýirodovéd.VIIada3?vaz^. Farskif v Frazt in ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a Velenovsio': VeU^i^vskí^ Kvtena eského cenomanu. cfsl. Rozpra"vy bál eské spolenosti nauk. ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a Tab. Lií.Farjkú u PrcLZe. a maüiem-prirodoved. YE. rada 3. svazet. IV. ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at Velenovsk.'- : Kvtenaes kého cenomanu Tab. IV. liih.Farikú c Praxe. TeUyK^íKy «"*- Rozpravy toal eske spolenosti nauk '«ta m,-,^-^^,,,^^,,^^^ ^ .^^^ 3 ^^^^^ ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a Velenovský: Kvtena eského cenomanu. Rozprav)^ foal eské spolenosti naiik. ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a Tab. lízh.FoJ-ský D rída matliem.-prirodovd. YH. rada 3^ svazel V. ProAC ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a L Rozpravy "král eské spolenosti nauk. ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at Velenovský; Kvtena eského ce N OMANU rab. Ye'^jinovii'Cy afi-- RozpraA/y toal estó .Dolenosli sx nauK. ••lila '• ^^^h-^-fx^^i^^^^^. ada 3, svazek y. ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a i ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a Velenovský; Kvtena eského cenomanu. Velctiovski/ dtl. Rozpra\/y l(ral eské spolenosti nauk. ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a Tab. VI. Ltth.Fa-Tslcý v Prax^e. ída matiiem -pírodovd. VI. ada 3. svazei. ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.a r ©digitised by the Harvard University, Ernst Mayr Library of the Museum of Comparative Zoology (Cambridge, MA); Original Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at Velenovský : Kvte NAESKÉHO_CE N OMANU. Tab. YeUnovský Li:h.Fa^skit p Fraz-e. del- Rozpravy toal eské spolenostii nauk. -Prodovéd. W. ada 3 svazej<.. \1