ÚNOR 2008 - Městys Křemže

Ročník 18
ÚNOR 2008
Cena Kč 10,-
Ze zasedání Rady a Zastupitelstva městyse Křemže
Dne 14.1. 2008 se Rada a Zastupitelstvo městyse Křemže
sešlo na své 27. schůzi, kde projednalo následující
záležitosti: žádost o pronájem chatky pod sportovním
areálem Němcalka pro bydlení (žádost byla zamítnuta;
chatka je v dezolátním stavu a žádný ze spolků neprojevil
zájem o její využití), návrh na zrušení poplatku ze psů
a poplatku za likvidaci komunálního odpadu (návrh byl
zamítnut, když pro byl 1 člen ZM a proti ostatní členové
ZM), žádost o pronájem části obecních pozemků na návsi
v Chlumu pro možnost zřízení prodejny smíšeného zboží
(žádost byla schválena s tím, že dle zákona musí být záměr
pronájmu zveřejněn na úřední desce, cena za pronájem
byla stanovena na 500 Kč/rok - tímto rozhodnutím chce
ZM podpořit podnikatelský záměr prodeje smíšeného
zboží a zejména potravin v Chlumu), žádost SDH Chlum
o příspěvek na novou hasičskou stříkačku v hodnotě
100 tis. Kč (žádost byla schválena s tím, že část nákladů
odpracují členové SDH Chlum v rámci rekonstrukce
návesní kaple a přilehlého pozemku), žádost o příspěvek
zdravotně postiženého občana na baterie naslouchacího
zařízení ve výši 1000,-Kč (schváleno), informace starosty
o možnosti podat žádost na výměnu oken a zateplení
objektu základní školy do operačního programu MŽP
(starosta prověří soulad podmínek operačního programu
a energetického auditu základní školy a v případě
souladu vypracuje žádost na výměnu oken). V různém
pak zaznělo: návrh rozpočtu je připraven, v rámci Služeb
obce bylo pořízeno 10 repasovaných kontejnerů na
papír, starosta vyzval k diskusi o osudu objektu kina
a přilehlého prostoru, ze strany zastupitelů pak připomínka
k údržbě účelové komunikace ve Chmelné a nutnosti
opravit poškozené zábradlí v Chlumu.
Po skončení porady zastupitelstva pokračovala ve své
28. schůzi Rada městyse Křemže, která projednala
zejména: přidělení bytu v Domě s pečovatelskou
službou a dále nepříjemné, ale nezbytné zvýšení ceny
měsíčníku Křemežsko. Tiskárna našeho měsíčníku
oznámila v závěru roku 2007 zvýšení nákladů na výrobu
Křemežska v souvislosti se stále stoupajícími náklady na
jeho výrobu. Po provedené poptávce u jiných tiskáren,
kde cenová nabídka byla obdobná, Rada městyse
Křemže rozhodla o zvýšení ceny měsíčníku „Křemežsko“
na 10,- Kč. Přesto obec na tisk Křemežska doplácí téměř
polovinu jeho výrobních nákladů. Prosíme o pochopení
objektivních příčin tohoto rozhodnutí a doufáme, že
nebude znamenat odliv našich čtenářů.
Ing. Josef Troup-starosta
Vážení a milí čtenáři Křemežska,
dnes, když jste si kupovali náš zpravodaj, jistě neuniklo
Vaší pozornosti navýšení ceny z pěti na deset korun
českých. Není to z toho důvodu, že bychom chtěli posílit
náš obecní rozpočet o nějakou tu stokorunu, ale proto,
že se zvýšily náklady na tisk. Tomuto kroku se celá
redakční rada bránila do poslední chvíle, ale museli
jsme nakonec k tomuto kroku přistoupit, neboť není
v silách obecního rozpočtu do takové míry měsíčník
dotovat. Nechceme také omezovat rozsah ani obsah
novin. Věřím, že budete ochotni dát z Vašeho rodinného
rozpočtu o pět korun měsíčně více a zachováte nám
i nadále přízeň. Budeme se i nadále snažit zachovat
úroveň novin, která je doposud.
Za celou redakční radu šéfredaktor,
Mgr. Jan Boršovský
KŘEMEŽSKO
Sokolovna..kino..a co dál?
Vážení přátelé, spoluobčané. Na poslední poradě zastupitelstva našeho městyse jsem navrhl otevřít diskusi
o osudu významného objektu, který je v majetku naší obce,
nás všech, který má významné urbanistické postavení
a historii vzniku plnou nadšení a ideálů…. a dnes objektu, který nemá stále své naplnění, svoji funkci a proto
každým rokem vypadá smutnější a zuboženější.
Asi všichni víme, o jaké stavbě píši, je to objekt bývalé
sokolovny, který vznikl díky velkému nadšení našich předků,
pro mladší je známý již spíše jako kino ve Školní ulici.
Objekt, který má svoje stavební zvláštnosti, je členitý,
dispozice je stvořena pro provoz kina, který není v dnešní
době životaschopný, navazuje na okolní obytnou zástavbu,
strana 1
která má své zvyklosti, co se týče okolního ruchu, na provoz
mateřské školy a knihovny a samozřejmě je také srdeční
záležitostí občanů z naší obce, kteří se na jeho vzniku
podíleli.
Vzhledem k jeho technickému stavu nelze jeho osud dále
odkládat. Proto jsem navrhl, že by mělo padnout definitivní
rozhodnutí zastupitelstva o osudu kina a jeho okolí na
základě vyjádření veřejnosti, následně zorganizovat
architektonickou soutěž na řešení zadaného využití, které
by kromě vlastního stavebního řešení objektivně vyčíslilo
náklady a zároveň bylo podkladem pro případné žádosti
o dotace.
Vzhledem k tomu, že na tomto postupu se shodlo celé
zastupitelstvo, prosím moje spoluobčany, a to všechny,
kterým není lhostejný rozvoj naší obce, aby vyjádřili svůj
názor na jednoduchou otázku:
K čemu by měl sloužit objekt bývalé sokolovny, kina ve
Školní ulici?
Náměty lze předkládat:
- osobně - starosta nebo tajemník
- písemně na adresu: Úřad Městyse Křemže,
Náměstí 35, 382 03
- e-mail: [email protected]
P.S.
V zatím proběhlé diskusi v zastupitelstvu o osudu budovy
zazněly názory:
- přestavět objekt na obytný dům (startovací byty,
nízkonákladové byty)
- víceúčelový objekt (prostory pro Základní uměleckou
školu, zkušebny, prostory pro zájmové kroužky,
víceúčelový sál, fitnes apod. - to vše v jednom objektu či
okolí)
Ing. Josef Troup
Ještě jednou k vodnému a stočnému
Vážení přátelé, spoluobčané. Dovoluji si navázat na svůj příspěvek v prosincovém Křemežsku, kterým jsem se
snažil stručně vysvětlit, proč a za co platíme při odběru pitné vody a vypouštění znečištěné vody splaškové.
Vzhledem k tomu, že se objevují některé dezinformace a populistické názory, rád bych Vás informoval
o současném stavu.
Dne 17.12. 2008 proběhlo veřejné zasedání zastupitelstva našeho městyse. Jedním z hlavních bodů zasedání bylo
projednání návrhu ceny vodného a stočného na rok 2008. Návrh kalkulace ceny vodného a stočného předkládá
provozovatel, vychází ze stavu předchozího roku a předpokladů na rok následující, tj.jak se budou vyvíjet ceny
nakupovaných služeb, jaké povinnosti spojené s náklady má obec nebo svazek obcí jako vlastník vodohospodářského
majetku. Kalkulace, kterou navrhl provozovatel, byla projednána 2x v zastupitelstvu a 2x v Radě městyse, přičemž
pracovního projednání v zastupitelstvu se zúčastnil zástupce provozovatele, aby zodpověděl otázky jednotlivých
zastupitelů a dle jejich zadání předložil nový návrh kalkulace. Tak se také stalo, nový návrh byl opětovně projednán
a doporučen ke schválení. 17.prosince 2007 byla většinovým rozhodnutím zastupitelstva (1 proti, 2 se zdrželi)
schválena dvousložková kalkulace vodného a stočného na rok 2008.
Co to znamená pro běžného odběratele? Cena vodného a stočného bude v následujícím období hrazena ve
2 složkách: pevné, která je určena v závislosti na kapacitě vodoměru, a vlastní pohyblivé složce závislé na množství
odebrané vody dle níže uvedené tabulky.
strana 2
KŘEMEŽSKO
Pevná složka vodného a stočného vyjadřuje fakt, že
vlastník vodohospodářského zařízení či provozovatel
v našem případě, se zavazuje zajistit dodávku pitné
vody či odebrat vodu splaškovou, v kterékoliv době
a v množství dané kapacitou vodoměru. To znamená,
že odběratel, který neodebere ani kubík vody za rok, ale
má smlouvu o dodávce vody, neboť chce mít jistotu, že
bude vždy zásoben, uhradí za rok pevnou složku vodného
a stočného (dle výše uvedené tabulky), která vyjadřuje,
že dodavatel (VaK) neustále zajišťuje případnou dodávku
vody dle kapacity vodoměru odběratele a dle hygienických
požadavků. Jednodušeji řečeno, pokud mám studnu,
kterou využívám pro veškeré svoje potřeby, ale chci mít
zajištěno, že v případě nedostatku vody nebo její snížené
kvality otočím kohoutkem a budu mít stále dostatečné
množství vody ve vysoké kvalitě, tak to je právě paušální
neboli pevná složka vodného, kterou si za tuto službu
platím.
Pozor, pevná složka není odvozena od počtu
obyvatel napojené nemovitosti, jak si někteří
analogicky spojují s paušálním poplatkem za
odpad, který je vybírán v řadě obcí. Pevná
složka je odvozena od kapacity vodoměru,
tj.kolik jím může maximálně protéct vody,
tj.množství, s kterým musí provozovatel
počítat jako rezervou. Nelze tudíž podobně
jako u odpadů spojovat výši pevné složky
s počtem obyvatel připojené nemovitosti.
Dvousložkový systém vodného a stočného
vyjadřuje objektivněji a spravedlivěji náklady
na zajištění zásobování pitnou vodou
a likvidaci vod splaškových.
Na vývoji ceny vodného se pro příští rok
negativně projevila povinnost zajistit tzv.
územně analytické podklady (geodetické
zaměření všech sítí), nárůst cen el. energie, zisk
provozovatele a do budoucna nutná tvorba fondu
obnovy vodohospodářského majetku zvýšením odvodu
nájemného ze strany provozovatele.
P.S: Po výše uvedeném podrobném projednání
předložených kalkulací, rozhodlo dne 17.12. 2007
Zastupitelstvo městyse Křemže o přijetí výše uvedené
dvousložkové kalkulace vodného a stočného na
rok 2008. Návrh byl přijat většinou hlasů, 2 členové
zastupitelstva se hlasování zdrželi, 1 člen byl proti
a navrhl zrušit předloženou kalkulaci a stanovit cenu
za vodné a stočné 100,-Kč/m3.
S úctou Josef Troup, starosta
návrh rozpočtu na rok 2008
Příjmy:
Daně
Výdaje:
17354
Správní poplatky
176
Výherní automaty
25
Místní poplatky
Dotace na státní správu a ZŠ
205
1522,6
Příjmy z VHČ
990
Nájemné kanalizace
6,5
Knihovna
35
Bytový fond
Fond rozvoje bydlení
Nebytové hospodářství
Pohřebnictví
Příjmy z prodeje nemovitostí
Komunální odpad
445
97
157
3
10
510
Pečovatelská služba
40
Místní správa úřadu městyse
80
Finanční operace(úroky z účtu)
40
Ostatní činnosti
Sociální fond
Finanční vypořádání/DPH/
Příjmy celkem
KŘEMEŽSKO
20
100
51
21867
Silnice
3130
Péče o vzhled obce
848
Pečovatelská služba
358
Ostatní komunikace
50
Péče o ZP
Nájemné za pozemek pod čekárnou
0,8
Požární ochrana
40
Místní zastupitelské orgány
Ostatní záležitosti v silniční dopravě
Kanalizace
Základní škola Křemže
324
3000
Místní správa
Poplatky z účtu
Knihovna
599
Sociální fond
Ostatní kultura
128
Pojištění
Sakrální architektura
402
Místní rozhlas
32,5
Sbor pro občanské záležitosti
Tělovýchovná činnost
Využití volného času dětí a mládeže
55
180
20
Fond rozvoje bydlení
104
Bytové hospodářství
150
Nebytové hospodářství
245
Veřejné osvětlení
700
Pohřebnictví
323
Poplatky z úvěru plynofikace Chlum
8
227
928
4848,2
18
70
133
Daň z příjmů za obec
500
Ostatní
20,2
Čerpání sociálního fondu
100
Výdaje celkem
Financování-splátka úvěru plyn Chlum
Výdaje+financování
21406
461,4
21867
32
Územní rozvoj
2592
Odpady
1240
strana 3
Morče
V tomto roce si budeme
vyprávět nejen o pejscích a
kočičkách, ale také o jiných
zvířatech, která se stala
módními mazlíky. Dnes to
bude morče, které je u dětí
dost oblíbené.
Morče peruánské pochází z Jižní Ameriky. Žije ve vysokých
polohách And v travnatých oblastech. V dírách žijí ve
skupinách 5-15 zvířat. Živí se trávou a některými rostlinami.
Pasou se v ranních a večerních hodinách. Dorozumívají se
mezi sebou hvízdáním a také tímto způsobem upozorňují
na nebezpečí a dokáží se pak rychle schovat do svých
podzemních úkrytů. Morčata se ve volné přírodě páří
v každém ročním období. Gravidita trvá 65 dní narodí se
1-4 mláďata. Za tři týdny se dokáží sama živit a ve věku
dvou měsíců jsou pohlavně dospělá.
Inkové domestikovali morče kolem roku 1000 před n.l. Byl
to pro ně hlavně zdroj potravy a také obětní zvíře pro jejich
bohy. V 16. století se morče dostalo do Evropy se Španěly.
Jsou tři druhy morčat: angorské s dlouhou hedvábnou srstí,
rozetové s kučerami v srsti a krátkosrsté morče-anglické.
Morče se dožívá 6-8 roků, výjimečně může žít déle. Hmotnost
morčete je 700-800 gramů. Samice jsou poněkud lehčí.
Morče má velmi dobře vyvinutý čich, kterým se navzájem
poznávají členové skupiny, která žije pohromadě. Potřebuje
dostatek pohybu, je to zvířátko dost temperamentní. Je
Vylučují velké množství moči, a proto je třeba jejich obydlí
udržovat v čistotě. Nejlepší je kočičí podestýlka, které je
velký výběr. Morčata se také dobře snášejí s králíkem. Není
velký problém tato zvířata krmit, protože na trhu je k dostání
hodně hotových výrobků včetně vitaminů. Morče potřebuje
ohryzávat a pokud mu zuby přerostou ven, lékař je upraví.
Také je někdy potřeba upravit drápy, které jsou přerostlé.
Morčata hlavně potřebují mít dostatek vitaminu
C.
Mají
dlouhé
střevo,
protože
mohou
štěpit celulózu. Celková délka střeva je více než
2 m. Trávení probíhá dlouho a trvá asi 7 hodin.
U morčete není dobré velmi často měnit stravu nebo
nějak jinak experimentovat, aby nenastaly vážné zažívací potíže. Pokud morče požírá pouze čerstvou
trávu a rostliny, ztrácí schopnost syntézy vitamínu
C. Potřebuje tedy potravu s tímto vitamínem. Jsou to slunečnicová semena, obilí, brambory, zelenina, salát, řepa,
jablko, rajčata a seno, které potřebují každý den.
Morčata požírají svůj vlastní trus, aby zůstala zdravá.
Mláďata požírají trus své matky, aby si vytvořila střevní
mikroflóru.
Určitě je třeba si koupit příručku o morčatech, pokud se
rozhodnete koupit si toto zvířátko jako mazlíčka. Je třeba
mu zajistit správnou výživu, bydlení a vše, co potřebuje ke
spokojenému životu.
Květa Pavčíková
Kalendárium
ÚNOR
1.2.1951
– nastoupil do Křemže
pan Miloslav Čech jako farář církve
československé (dnes československé-husitské). Byl přímé
povahy a neohroženě hájil pravdu, spravedlnost a právo
svobodného občana proti jakékoliv nadvládě a diktatuře. Po
osmiměsíčním působení v Křemži byl povolán do PTP a byl
mu odebrán i státní souhlas k výkonu kněžského povolání.
Po propuštění nesměl celý rok vykonávat kněžskou službu,
jeho manželka nesměla jako učitelka vyučovat. Po roce
1968 byl nařčen tehdejší ČST, že zprostředkovával přenos
„kontrarevolučních“ pořadů přes televizní vysilač Kleť. Byla
šikanována celá jeho rodina a trvale mu byla zamítána
žádost o návštěvu sestry v USA. Přestože nepocházel z
našeho kraje, velmi miloval Šumavu. Při putovaní po ní
nachodil asi 5000 km a pořídil na 6000 diapozitivů. Někteří
moji přátelé si jistě vzpomenou na jeho neskutečně krásná
vyprávění, spojené s promítáním fotografii z jeho pobytu v
Americe, kam se na sklonku svého života přece jen dostal.
Miloslav Čech zemřel v roce 1984.
6.2.1990 – byl na veřejném shromáždění občanů v kinosále
projednán návrh všech politických stran na Křemežsku
(Občanského fóra, Československé strany lidové,
Československé strany socialistické, Československé
strana 4
dobré, když se může denně proběhnout a má se kam
schovat, cítí-li se ohrožené.
sociální demokracie a Komunistické strany Československa)
na nové složení místního národního výboru a doplnění sboru
poslanců. Zájem o dění v obci byl veliký, o čemž svědčila
účast asi 230 občanů.
10.2.1938
– se ustanovilo Sdružení Jihočechů „Kleť“
se sídlem v Praze. Cituji z dobového tisku, který takto
informoval: „Je to sdružení rodáků z Českobudějovicka,
Českokrumlovska a Doudlebska, jež chce udržovati přátelství
mezi jihočeskými rodáky a sdružovati je v duchu národním,
kulturním i společenském a pěstovati styky s krajany žijícími
mimo Prahu. Přátelské schůzky těchto krajanů konají se
pravidelně každý čtvrtek večer v kavárně „Tatra“, Praha
II.,Václavské náměstí 17 (vedle Národní politiky).“ Tolik
citace,kdo bývá v Praze může se tam podívat, zda se
zachovaly ještě nějaké stopy.
15.2.1867 – zemřel náš rodák, kněz Gabriel Schneider.
Je pochován na Vyšehradském hřbitově. Z jeho poměrně
krátkého života se jako zásadní jeví založení řádu školských
sester v našich zemích. Po studiích v Českých Budějovicích
působil jako kněz převážné na Domažlicku. Budu opět citovat
dobovou literaturu, kde se praví, že neocenitelných zásluh si
dobyl zavedením kongregace „chudých školských sester de
KŘEMEŽSKO
Notre Dame“ do království českého. V dalších pramenech
se o této události hovoří takto: „Mezi nejutěšenější zjevy
doby novější ve vlasti naší náleží vznik a rychlý rozkvět
kongregace školských sester, které nade všecky kláštery
panenské v Čechách vyučováním mládeže se zanášející,
hned záhy přilnuly k jazyku českému. Zakladatelem této
znamenité řeholní družiny byl prostý venkovský kněz Gabriel
Schneider.
20.2.1926 – se konala kolaudace elektrárny ing. Stibrala
s turbinou o výkonu 70 kW. Více jsme se o této události, tak
významné pro rozvoj našeho kraje, zmiňovali již minule.
21.2.1906
– schválilo obecní zastupitelstvo v Křemži
návrh pana Josefa Čížka na zřízení elektrárny v jeho mlýně,
když obec zajistí odběr elektrického proudu a jeho rozvod
po obci.
22.2.1987 – zemřel náhle na dovolené v Mexiko City pan
Josef Bukovský, narozený v roce
1925 v Chlumečku. V roce 1949 uprchl na Západ. Po léta
svého exilu žil v Hamiltonu v provincii Ontario v Kanadě,
než přesídlil do USA. Na univerzitě ve Philadelphií dosáhl
doktorátu z biologie a vědecky spolupracoval s profesorem
Františkem Králem.
22.2.1772 – byla jako prvá na našem dnešním hřbitově
pohřbena neznámá žebračka z Jamného u Vrábče, která
na své obchůzce za živobytím zemřela náhle v Loučeji. Po
jejím pohřbu se zde začaly kopat další hroby a do konce
roku bylo na novém hřbitově pohřbeno již 40 zesnulých.
Na starém hřbitově u kostela se ale pohřbívalo současně a
dokonce v prvních letech bylo na něm více pohřbů než na
novém, poněvadž zde byly staré rodinné hroby.
25.2.1913 – se v Chodové Plané u Mariánských Lázní
narodil děkan P. Josef Kníže. Na farnosti ve Křemži působil
v letech 1965 -1980. O jeho pohnutém životě jsem se již
zmiňoval v minulých článcích. Jsem však přesvědčen, že
jeho osobnost jistě stojí za připomenutí.
Léčivé houby
Při četbě prosincového vydání
„Křemežska“
mne
zaujala
zmínka pana Ing. Jana Mejzlíka
o
vrchnostenském
nařízení
k vydání kostry oběšeného
zločince
vrchnostenskému
lékárníkovi Johannovi Debusimu
v Českém Krumlově v roce 1688. Za dlouhých zimních
večerů jsem hledal odpověď, na co tu kostru ten pan
vrchnostenský lékárník potřeboval.
A s potěšením musím panu Ing. Mejzlíkovi sdělit, že jsem
v knize „Co víme o houbách“ od Jaroslava Klána z roku 1989
odpověď našel. Na straně 217, pod nadpisem 11. Léčivé
houby je napsáno, cituji: „V anglické lékárnické knize
Theatrum botanicum z roku 1640 je mezi medicínsky
významnými mechy popsán Muscus ex cranio humano
(mech z lidské lebky). Vyráběla se z něj mast Unguentum
sympatheticum, jíž se léčily rány. …měl by se sbírat
z lebek těch, co byli oběšeni nebo popraveni za přestupky“.
„Mech“ bylo zřejmě nějaké Penicillium či jiná vláknitá
houba, která rostla na nepokrytých hlavách zemřelých lidí
ležících dlouho v márnici.
Moje odpověď je tedy stručná, kostru pan vrchnostenský
lékárník potřeboval k vyrobení léčivé masti, která
obsahovala penicilín. Další otázka je, jaké rány tou léčivou
mastí pan lékárník léčil.
Václav Bürger
Seznam knih půjčených v souboru
z Městské knihovny v Českém Krumlově
Signatura
Autor
DM
504
DM DM 551.5 Allaby Michael D
Bagshawe Louise D
641.5 Baláková Alena D
633.8 Bickel Gabriele D
636.1 Brannaman Buck DM Brezina Thomas
D
001.94 Carter Alan
D
133 Česal Aleš DM Deary Terry DM Denková Melita D
58 Dreyer Eva-Marie D
636.7 Fogle Bruce D
173/176 Forward Susan D
929 Holubová Eva
DM 929 Hora Pavel D
Jacobs Kate D
929 Kabátová Zita D
Klostermann Karel D
929.7 Kotlárová Simona KŘEMEŽSKO
Název
Signatura
Autor
Moje první encyklopedie s Medvídkem
Zvědavá písmenka
Průvodce světem počasí
Jiskření
Tradiční recepty bez lepku
Kouzla z bylinkové zahrádky
2.
Za hlasem ztracených koní
Únos dračího rytíře
Lidé konají zázraky
Magická řemesla
Bombardovaní Britové
Smutná holka hledá kluka
Poznáváme květiny v naší přírodě
Pes
Když je váš miláček lhář
Pravdu, prosím!
Aneta Langerová
Páteční klub pletení
Moje první republika
Spravedlnost lidská a jiné povídky
Bavorové erbu střely
D
DM D
D
D
D
D
D
DM
DM
D
D
DM D
DM DM
D
D
D
D
D
Kříženecký Jaroslav Eva Olmerová
Lange Harald
Pouště
Lank Jiří Rekonstrukce fasád
Lansing Alfred Endurance
Lukáčová Markéta Malba na hedvábí
Malaník Lubomír O rybách, rybářích a jiné zvěři, 2.
Martinek Michael Křesťané v zemi Indiánů
Mayer Miroslav
Domácí zabijačka
McGinnis Mark W. Budhistické příběhy zvířecí
Meyer Kai Hrozba z Měsíce
Monyová Simona Sebemilenec
Nachlingerová Věra Stromkové květiny
Němcová Marie Škola fotografování pro kluky
Ortemberg Adriana Mládneme s antioxidanty
Penny Susan Výrobky z ručního papíru
Poborák Jiří
Tančící voda
Procházková Lenka Růžová dáma
Rajlich Jiří
Jediný československý maršál
Robb J. D. Smrtící zrada
Robin Lia Numerologie pro každý den
Růžička Jiří Jižní Čechy do kapsy
929 5 69 745.5 641.5 635.9 77 613 745.5 929 133 Název
strana 5
Signatura
Autor
D
DM D
D
D
D
D
DM
D
D
DM
D
D
D
Sanello Frank Schneider Meg
Schramek Andreas
Schramek Andreas
Schramek Andreas
Sipeky Edita Smetana Miloš Smolíková Klára Stout Rex T. Svobodník Jaromír
Škamlová Eva Šmíd Jan Štětinová Dagmar
Švihálek Milan 27 159.9 613.2 929 Název
Signatura
Templáři
Pomoc! Moje učitelka si na mne
Achnaton
Amenofis
Tutanchamon
Moje báječné ženy
Jan Tříska a jeho dvě kariéry
Horác a Pedro v zemi Bójů
Smrt letního hosta
Tygrův sen
U nás v Bernardýnově
Obrázky z Burgundska
Z rytířských dob Čech a Moravy
Zapomenuté výpravy
D
D
D
D
DM D
D
D
D
D
DM D
D
674
81
2
2
2
929
929
712
Autor
Thoma Erwin Thomas Rosie
Thor Brad Váňa Václav Veselá Jana Vrba Miloš Walsch Neale Walsch Neale Walsch Neale Watt Peter Wenig Adolf
Wiener Jan Wirth Peter Název
--viděl jsem tě růst
Iris a Ruby
Elitní žoldáci
Národní kulturní památky a památky
Dětský obrázkový čtyřjazyčný slovník
V lavinách a vánicích
Hovory s Bohem
1.
Hovory s Bohem II.
Hovory s Bohem III.
Po stopách bouře
Čeští bohatýři
Bojovník
Cestičky a posezení
STREJDA PETR
Bylo to v letech už po měnové
reformě, o které ještě den předtím
dělnický president Antonín Zápotocký prohlašoval, že se jí pracující
nemusí obávat, a v době, kdy se kolektivizace vesnice se nevyhnula ani
Loučeji..
Dnes bych tu kouzelnou chaloupku
asi ani nepoznal, ale tehdy to
bylo první stavení, hned jak se
přijede do Loučeje od Vlkance
a úplně první byla kolna, pak stodola,
chlívky, stáje a pak už byla obytná část.
Stáj, ve které měl strejda dvě univerzální
kravičky, tedy v tom smyslu univerzální,
že sloužily jak na obživu tak na svoz
krmení a obilí, ale to ostatně nebylo
nic tak mimořádného, koně mělo ve
vesnici jen několik sedláků. Do domu
se chodilo po obrovských plochých
kamenech, Které byly tak metr nad silnicí a hned pod těmi
kameny bylo hnojiště. Těsné sousedství obývacích prostor
a stáje mělo svoje výhody, bylo to v zimních měsících
svým způsobem ekologické vytápění, nad kterým by
dnes zaplesal mnohý ochránce přírody. Bezprostřední
sousedství hnojiště pak mělo výhodu v tom, že když byla
v sále U Jindrů tancovačka a přespolní chasníci se začali
příliš zajímat o místní krasavice, tak silák Duda Jandů je
bravurním způsobem vyhazoval přímo na ten hnůj. Čímž
jejich sexuální mise obvykle končila, protože takovej odér
nemohly tolerovat ani jinak trénovaný vesnický krasavice.
Bezprostřední blízkost hnojiště ale měla jednu obrovskou
nevýhodu. Popásala se tam snad milionová kolonie much.
Ne snad, že bychom v Rakovníku mouchy neměli, takový
velkoměsto zas nejsme, ale když se zakoupila v koloniálu
mucholapka, vydržela u lustru několik týdnů než byla jakž
takž zaplněná. Ne tak u strejdy. Ony ale tamní mouchy byly
navíc alkoholičky. Strejda totiž měl v policích ve výčepu, což
byla současně i kuchyně, takový arzenál pálenek a likérů,
že pokaždé, když vidím film o Švejkovi a tu slavnou scénu
s nalitým závodčím, …kontušovka, rum a ořechová,
pokaždé se mi strejdův výčep vybaví. A jak se potom
chasníkům i trošku chvěly ruce, když do sebe překvapivě
prali nejenom rum, ale i světlušky, raketu, čerta a bůhvíjak se
strana 6
všechny ta slaďasy jmenovaly, a prokládali to krumlovskou
desítkou, tak mouchy nepromeškaly jedinou šanci a jak
se pootevřely dveře nebo okno, hned si na stolech udělaly
mejdan u těch vycmrndanejch loužiček a zhulákaly se pod
obraz. Maminka z toho byla na mrtvici, bratranec Petr mi
obvykle půjčil kejvačku, kterou vyhrál na nějakých letních
zemědělských oslavách v Krumlově, něco jako Země
Živitelka, ale v menším, já sjel dolů, do Křemže a u Paclíků
jsem nakoupil mucholapek, co jsem v ruksaku na zádech
uvez. Maminka je zavěsila za posměšných komentářů
svého bratra, tedy strejdy Petra, ke stropu a nestačila ani
slézt ze židle a mucholapka už nelapala, tak byla za tu chvíli
osídlená mouchama. Maminka pocházela ze zemědělství,
byla velmi silně nábožensky založená a tolerovala všechny
velké i malé bytosti - proč by je jinak Pán Bůh stvořil ? - ale
k mouchám měla šílenou averzi.
Za dva dny bylo zřejmé, že jestli budeme nakupovat
mucholapky takovýmhle tempem, budeme se muset vrátit
do Rakovníka po svých, autostop tehdy neexistoval, že
všechny prachy utratíme za mucholapky. Paclík větřil dobrej
kšeft a začal je objednávat ve velkokapacitních kontejnerech
jako se dodávají do Latinské Ameriky a jiných tropů.
Měl jsem v Loučeji spoustu kamarádů a křivdil bych jednomu
každému z nich, kdybych některého preferoval. Ale řízek
KŘEMEŽSKO
vůbec největší byl Jarda Divišů. Sloužil na vojně u zbraně,
která dnes už neexistuje, byly to vizuální hlásky a obsluhy
měly natrénovaný obrysy imperiálistickech létadel a když by
si nějakej padouch trouf do tábora míru, tak ta hláska by
nahlásila na patřičný místa, že se blíží Šuting Star, Sejbr
nebo dokonce Fantom a protiletadlovci by v předstihu věděli,
po kom to mají prát. Aby nesundali vlastního MiGa, Iljušina
nebo Tupoleva. Já mám letadla dodnes rád, a tak jsme se
zasvěceně bavili, kolik má které letadlo motorů, jak zkosený
křídla a další speciality. Ale Jarda se mi nesmazatelně vryl do
duše jinou vlastností. Pracoval, a teď nevím jestli v Krumlově
nebo v Budějcích, pro podnik zahraničního obchodu Koospol
a nakupoval hovězí dobytek pro tuhletu firmu. A vyprávěl
mi, a nemám důvod mu nevěřit, že oni v tý pézetce mají
takovou stupnici, podle které jalovice hodnotí. Základní třída
je označena římskými číslicemi od I do IV a každá třída má
podtřídu, označovanou písmeny latinské abecedy. Když byla
jalovice bezchybná, dostala Ia, pokud měla nějakou menší
vadu, třeba hrb, nebo nohy do X nebo tak nějak, tak dostala
řekněme IIb a tak podobně. Tuším, že se tomu říká odborně
„profesní deformace“ a doufám, že kdybych někdy Křemži
navštívil, že mi místní feministky nevybouchají krupon už ve
Mříči, tak ten Jarda, když jsme šli na nějakou tancovačku,
vzpomínám právě na ty v hospodě ve Chlumu, jak je hned u
silnice na Lhotku, nebo na ty v lukách nad Křemží, tak jsme
seděli a popíjeli, já se nalejval malinovkou, ale to byla fakt
malinovka, nesrovnatelná s umělotinama, co do nás perou
současný obchodní řetězce, a Jarda, protože byl světák,
tak nelemtal pívo, ale dopřával si vína, tak když jsme viděli
nějakou obzvláště dobře tvarovanou kočku, tak Jarda do
mě šťouchnul a „ Co jí říkáš? To je tak I b.“
A já na tu hru přistoupil a řek jsem, že má trošku moc silný
nohy a v hrudníku je slabší a dal bych jí proto II c. Jarda
zůstal dlouho, možná doživotně, svobodnej a dost možná,
že to bylo kvůli tomu nekonvenčnímu posuzování krásna,
neumím si totiž představit, že by některá rozchodila, kdyby jí
o svatební noci řekl: „Nahoře to je za Ib, ale níž, no to ..“
Maminka měla Jardu dost ráda, nebyl sice „komedář, v tom
dobrém slova smyslu, ale nebyl to morous, které maminka
bytostně nesnášela. A tak ten Jarda se stavěl ve výčepu,
v Loučeji si dával pívo, aby se neřeklo, že se kvůli tomu
Krumlovu vyvyšuje, a maminka zrovna lamentovala nad
tím, že už ten den zavěšuje druhou mucholapku.
„Teta“ - mně pokaždé okouzlilo, že tam se každý, i ten koho
viděli poprvé, oslovoval teto, strejdo. „Teta,“ povídá tedy
Jarda, „já vám poradím, jak se těch much zbavíte,“ a udělal
dramatickou pauzu.
Ale to musím ještě něco vysvětlit. Spásou té doby byla
chemická sloučenina dichlordifenyltrichlormethylmethan,
známější pod zkratkou DDT a její český název byl Dynocid.
Barvou připomínala cement a vyluzovala takový nasládlý
zápach, který ani po staletích není možné s ničím zaměnit.
Tehdy se věřilo, že pomůže výrazně zvýšit hektarové
výnosy úplně všeho, ale hlavně, že zlikviduje amerického
brouka, tedy mandelinku bramborovou. Dodnes se čas od
času objeví archivní filmové týdeníky, jak práškovací letadla
Brigadýr rozsévají tu hrůzu po českých lánech a dokonce
byly takové jako pumpičky na šlapací pohon a pod každý
bramborový keř se zapíchla tlustá jehla a šlápnutím se tam
vpravila smrtící dávka Dynocidu. Rád bych viděl ty potomky
konzumentů takhle ošetřených brambor, Quasimodo musí
proti být manekýn. Byl to poválečný zázrak srovnatelný s
penicilinem a lidi tomu i dost věřili. Dokonce náš krajan,
KŘEMEŽSKO
spisovatel Ota Pavel, dodnes dávají jeho Jak jsem potkal
ryby alias Zlaté úhoře nebo Smrt krásných srnců, pod
dojmem DDT, ne snad, že by se jím nasypal, ale pod tou
propagandou napsal krásnou povídku Otázka hmyzu
vyřešena. Jak se to sypalo na bramborové lány v Loučeji, to
už přesně nevím, myslím, že kolchozníci měli lopatičky jako
na volně loženou mouku a nabírali z vědra a rozhazovali
po polích. Co si ale vzpomínám přesně, tak ze stodoly u
strejdy, která byly po žních od mlatu po střechu zaplněná
snopy obilí, byly najednou do tý samý vejšky papírový
pytle, nemlich takový jako na cement, a v těch pytlích
byl Dynocid. On se sice prodával i u nás, v drogerce, ale
krabička jako od krému na opalování stála majlant a konec
konců, tehdy platilo: kdo nekrade, šidí rodinu. Takže jsme
si domů, kromě darů loučejských niv, vezli v kufru dobře
dvě kila toho Dynocidu, no dnes nás s tím lapit, jdeme do
lochu všichni, zabásli by nás pro přechovávání omamných
a psychotropních látek, ale tehdy se to tak nebralo.
A ten Jarda povídá: „Teta, když trošku toho Dynocidu
nasypete na horký plotnice, u nás se říká těm litinovejm
plátům na kamnech „tály“, tak máte za pár minut po
mouchách.“
Maminka byly příznivě nakloněna experimentům, ale
pominu-li fakt, že „trošku“ je relativní pojem, něco jako
„přiměřeně“ v tom dnes už kultovním filmu o chloridu
sodném nad zlato, s Burianem a s Werichem, a maminka
měla ráda radši víc než míň, a tak na ty roztopený kamna
dala trošku podle jejích měřítek. Pak se jí to nezdálo
a přidala ještě trošku, spíš hrstičku a že půjdeme do Brodu,
pod Vlkanec, vymáchat prádlo, páč tehdy nebyly, dokonce
ani v Loučeji, na pračky vířivky, natož automatky. Strejda,
i když mu hospodu znárodnili a převedli pod Jednotu, tak
byl odpovědný vedoucí a navzdory nepatrným výdělkům
měl ukrutnou sílu papírování. Tak, že ať jdeme napřed, že
nás dohoní, že si ještě udělá nějaký papíry. „Petře,“ řekla
maminka, „na tý plotně je ale nasypanej ten Dynocid.“
Jenže strejda Petr byl samorost a nebojsa, přímo statečník.
Později, když už byla i v Loučeji elektrika, tak proč bych
nesměl šahat mokrou rukou - podívejte - a šáh a necvičilo
to s ním, tak ňákej Dynocid…
Jo a ještě něco, strejda měl takový kulatý brejličky se
stříbrnejma obroučkama, později je od něj okopíroval John
Lennon, no, ten z Beatles, jenže na rozdíl od Lennona byly
ty strejdovy brejličky v plným invalidním důchodu, měly
amputovanou jednu nožičku, hned v kyčli, a strejda ten
handicap vyřešil s lehkostí sobě vlastní, přivázal tam takovou
tu opředenou gumičku, snad z trenek nebo z ponožek,
a pokaždý, když si je nasazoval, tak to byl tedy obřad.
A pak je vycentrovat, aby mu nešlo každý voko jinam, jako
korálový rybě, jako chameleonovi, no makačka.. Picli jsme
tedy prádlo na trakař a Venca Babyloňáků, kterej chodil
i v zimě bosej, nás nadšeně zdravil, páč v trakaři neměl
konkurenta, my to „vyplákali“ v tý křištálově čistý vodě. Dnes,
mít tu tehdejší kvalitu a možnost ji plnit do polyetylenových
flašek, byl bych do roka milionář, pětku za flašku, nejmíň,
ale bůhví, jestli ta voda pod Vlkancem je ještě tak dobrá,
a bůhví, jestli tam ještě ten potůček vůbec je, a pokud je,
tak jestli není zprivatizovanej podnikatelem, kterej mluví
azbukou. Strejdovi do toho asi něco vlezlo, protože nepřijel,
tak jsme to vyplákaný běloskvoucí prádlo naložili, kam se
na tu vlkaneckou vodu hrabou všechny současný saponáty,
přestože jsem patriot a vyrábějí se tady u nás v Rakovníku.
strana 7
Ale jak jsme přijeli k tý kapličce, tak v polovině cesty, v těch
místech, jak se silnice od Loučeje k Vlkanci láme, pořád
ještě stojí, tak už tam jsme viděli ten neklid v přírodě,
vlaštovky, jakoby se chystaly odtáhnout o měsíc dřív, na
silnici popadaný motýlové, včely a pár husek, jak u vás říkalo
vosám a zvláštní nasládlej zápach, ale práškovací létadlo
ani Jožina z Bažin nikde nevidět. Pak nám to došlo. Nabrali
jsme s tím trakařem takovej sprint, že Venca Babyloňáků
obdivně hýkal a rozdal si to s náma, ale byl přeci jenom
celoživotně trénovanej od útlýho věku, no, ale doběhli jsme
jen o koňskou délku pozadu k tý druhý maličký kapličce,
co je hned za Jindrovic stavením a už tam na nás šly
mrákoty z toho nazelenalýho kouře, jak se prodíral všema
spárama, co jich ve stavení bylo. Namočil jsem kapesník
do močůvky, dal si ho na sosák, žádný jiný zvlhčovadlo po
ruce nebylo a popaměti jsme otevřeli všechna okna i dveře.
Když se bojová chemická látka částečně rozptýlila, nalezli
jsme i strejdu. Byl skloněn nad účetní knihou, ty legendární
brejličky mu visely legračně za tu zbylou nožičku za jedním
uchem, ale jinak to na velkou legraci nevypadalo. Naštěstí
neměl ani normalizovanou váhu a já byl tehdy trenovanej,
a tak jsme ho poměrně rychle dopravili na trávník, jak mívali
Divišovi žentour, hned vedle drevníku.
Křemže měla elektriku jako jedno z prvních měst v naší
Galaxii, Loučej zase vodovod. Tím pádem jsem nemusel
svištět pro vodu až dolů k Ochozňáku nebo zpátky do Brodu,
ale polejvali jsme strejdu putýnkou s vodou, načepovanou z
kohoutku. Poměrně brzo se probral. Mluvil řečí, které jsme
nerozuměli, ač jsme se všichni snažili velice velmi. Pokud
vím, nikde na zkušené v cizině nebyl a cizokrajní turisté se
v těch končinách tehdy nevykytovali, že by se jako přičinlivě
naučil v jejich řeči aspoň počítat. No rauš jak z partesu,
a trvalo to až do večera.
Pochybuju, že se DDT dá ještě někde sehnat, a já to
zatluču, i kdybych věděl.. Ale, kdyby snad, tak právě
popsaný experiment raději nezkoušejte. Je to sice lepší než
lysohlávky , LSD, koks i perník dohromady, ale nikde není
řečeno, že vám ta cizokrajná mluva nezůstane natrvalo.
Možná by vám rozuměl akorát tak Venca Babyloňáků, ale
ten už asi tlačí mraky. Ale i kdyby ne, tak rozumět si jen s
jediným člověkem, to je i v současný době setsakramentsky
málo.
Josef Mašek, Rakovník
ÚŘAD PRÁCE
Úřední hodiny
Česká republika
Jihočeský kraj Český Krumlov
České Budějovice
Jindřichův Hradec
Písek
Prachatice
Strakonice
Tábor
pondělí
8.00 – 17.00
úterý
8.00 – 13.00
středa
8.00 – 17.00
čtvrtek
8.00 – 13.00
pátek
8.00 – 13.00
(pouze pro zaevidování nových uchazečů,
příjem žádostí o dávky SSP)
6%
4,5
6,2
3,4
4,5
5,1
4,0
5,3
4,4
Údaje za 4.čtvrtletí roku 2007 na okrese Český Krumlov
►celkem bylo přijato 1 292 nových uchazečů
►celkem bylo vyřazeno 966 uchazečů ► v evidenci úřadu práce bylo průměrně měsíčně 2 216
uchazečů o zaměstnání, z toho 2 077 dosažitelných
► průměrná měsíční míra nezaměstnanosti byla 5,71 %
• nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v měsíci
prosinci 6,19 % • nejnižší míra nezaměstnanosti byla v měsíci
říjnu 5,22 % ► průměrně bylo měsíčně registrováno 759 volných míst
► průměrně na 1 volné místo připadalo měsíčně 2,96
uchazeče
• nejlepší situace byla v říjnu 2,38 uchazeče
na jedno místo
strana 8
• nejhorší situace byla v prosinci 3,38 uchazeče
na jedno místo
► průměrný věk uchazečů o zaměstnání byl 39,9 let
► průměrná délka evidence uchazečů o zaměstnání byla
523 dní
►průměrný měsíční nárok na podporu v nezaměstnanosti
byl 4 683,- Kč
Okres Český Krumlov se k 31.12. 2007 dostal na
30. místo v míře nezaměstnanosti ze všech 77 úřadů
práce v České republice (seřazeno od úřadů s nejvyšší
mírou nezaměstnanosti k nejnižší). V evidenci úřadu
práce bylo k 31.12.2007 celkem 2 382 uchazečů
KŘEMEŽSKO
KŘEMEŽSKO
strana 9
strana 10
KŘEMEŽSKO
KŘEMEŽSKO
strana 11
ZVÍŘÁTKA VE ŠKOLE
strana 12
KŘEMEŽSKO
Sběr papíru v ZŠ Křemže
Další termín sběru papíru bude ve dnech 3. až 7. března 2008 (pondělí až pátek).
Vzhledem ke zkušenostem s firmou, která papír odváží, jsme nuceni zpřísnit úpravu dodávaných
balíků:
•
•
•
papír musí být PEČLIVĚ SVÁZÁN do balíčků po 5 až 10 kg (výjimečně menší, nikoliv však větší)
papír nesmí být v krabici
balík nesmí obsahovat jiný materiál než papír
Kartony se budou vybírat v omezené míře a musí být též složeny a pečlivě svázány. Většina
občanů tyto požadavky dodržovala, ale kvůli těm několika nepořádným se stalo, že nám papír firma
málem neodvezla. Aby se nám toto neopakovalo, jsme nuceni sběr, který nebude splňovat výše
uvedené požadavky, odmítnout. Za všechny pečlivě svázané balíky předem děkujeme.
Při splnění všech požadovaných podmínek bude další sběrová akce probíhat ve dnech
26. - 30. května 2008.
Za ZŠ a MŠ Křemže Mgr. Zdeněk Podpěra
oznámení
Výbor místní organizace
Českého rybářského svazu Křemže
zve své členy na
výroční členskou
schůzi
konanou dne 22. 3. 2008
od 13:00 hodin
v restauraci na náměstí ve Křemži.
Těšíme se na Vaši účast!
Zpracovávám
znalecké posudky
v oboru ceny a odhady nemovitostí
(veškeré stavby, byty, pozemky,
mimo lesa).
Dále zajistím zpracování kupních,
darovacích příp. směnných smluv.
Zdeněk S c h n e i d e r
soudní znalec
Holubov 134 (u koupaliště)
Telefon: 602 123 231
Výbor MO ČRS Křemže
V minulém čísle jsme vás informovali o možném využití
modrých kontejnerů na papír.
Tyto jsou umístněny na dvou místech ve Křemži a dále pak
ve všech osadách kromě Vinné a Bohouškovic.
KŘEMEŽSKO
strana 13
Z katalogu pana Skláře - Pokračování
strana 14
KŘEMEŽSKO
SPOLEČENSKÁ KRONIKA
David ČÍŽEK
Křemže – 29. 11. 2007
Matouš FUX
Mříč – 30. 11. 2007
Jana TRAJEROVÁ
Chlum – 4. 12. 2007
Kryštof BISCHOF
Křemže – 11. 12. 2007
Nela ZEMANOVÁ
Křemže – 17. 12. 2007
Barbora ZEMANOVÁ
Křemže – 19. 12. 2007
Marek RYTÍŘ
Křemže – 19. 12. 2007
Matyáš VORÁČEK
Křemže – 23. 12. 2007
Matěj Pöschl
Chlum - 26. 12. 2007
Mirpslav Písek
Křemže - 11. 1. 2008
inzerce
Tomáš Jurčík
Křemže - 21. 1. 08
Jiří KOUBA
Loučej – 75 let
ČSOB Pojišťovna, a.s.,
člen holdingu ČSOB
přijme
pro oblast Českokrumlovska
finančního poradce.
Počáteční finanční podpora (5 měsíců)
až 59 tis. Kč, vysoké provize, motivační
odměny. Požadujeme SŠ/VŠ vzdělání,
právní bezúhonnost, dobré komunikační
schopnosti.
V případě zájmu zašlete strukturovaný
životopis na e-mailovou adresu
[email protected],
případně volejte mobil : 604 293 146.
KŘEMEŽSKO
Miloslava JÍLKOVÁ
Chlum 137 – 75 let
Božena BLAŽKOVÁ
Křemže – 75 let
Josef NACHÁZEL
Lhotka – 85 let
Josef KOTEK
Chlum – 80 let
Ludmila POSTLOVÁ
Stupná – 78 let
Vincenc ROZBOUD
Křemže – nedož. 90 let
MUDr. Zdeněk MAŠEK
Křemže – 83 let
Růžena BENEŠOVÁ
Lhotka - 79 let
strana 15
KŘEMEŽSKO - měsíčník
Vydává:
Městys Křemže
Náměstí 35
382 03 Křemže
www.kremze.cz
DIČ: CZ00245950
strana 16
Zodpovídá:
J. Troup
Redakce:
J. Boršovský, J. Cipínová,
Petr Resch, Jan Mejzlík
Uzávěrka:
31. 1. 2008
MK ČR E 11574
Tisk:
Počet výtisků:
Josef Posekaný
tel.: 387 312 242
e-mail: [email protected]
450 ks
KŘEMEŽSKO