Únorové vydání - ZŠ a MŠ Pražská Znojmo

Úvodník
Ahoj holky a kluci,
a je tu další číslo našeho časopisu. Těšili jste se? Tentokrát se na něm už nepodíleli
žáci školního parlamentu. Vytvořili jsme totiž redakční tým, který bude časopis
pravidelně připravovat a přinášet vám vše, co vás baví a zajímá. Jmenovitě se na
tomto čísle podíleli Hanka Křivánková, Ondra Trochta, Dan Křesťan, Tomáš Kselík,
Štěpán Balík, Katka Dohnalová, Rosťa Procházka, Dan Sýkora, David Hofman,
Pavel Šareš, Honza Stanislav, Kája Pirožková, Míša Dočkalová, Natálka Bartošíková
a Jirka Kratochvíl.
A co vás na dalších stránkách čeká?
Řekneme vám, co se v nedávné době na
naší škole událo nebo jak budou někteří
z vás trávit jarní prázdniny. Přečíst si
můžete rozhovor s celebritou číslo 2 –
paní zástupkyní Marií Hošpesovou. Další
rubrikou zůstává Ve zdravém těle zdravý
duch a Fandíme našim sportovcům.
Tentokrát se věnujeme tenisu. Pár vám
jich představíme a neopomeneme ani
další z řad našich hokejistů. Hlavním
tématem tohoto čísla jsou české hory.
Spousta z vás se určitě chystá na
pořádnou lyžovačku. Přinášíme tipy, kam
vyrazit, a ještě něco víc! Věděli jste, že
všechny české hory mají své patrony??
Kdo třeba drží ochrannou ruku nad návštěvníky Krkonoš, Jeseníků a Beskyd?
Dozvíte se právě v tomto čísle. Z vašich prací nyní zaujal popis osoby od Kristýny
Jelínkové z 6. A. Najdete v rubrice Z učitelských šuplíků. A zavádíme také novou
stálou rubriku Benjamínci ZŠ Pražská, v níž vám postupně představíme ty nejmenší!
Neminou vás ani Kecy v kleci, křížovky a stránka s názvem Sprichst du Deutsch? 
Příjemné počtení a krásné jarní prázdniny!
Vaše redakce
Aktuálně z naší školy
V úterý 28. 1. 2014 se naše družstvo mladších
žáků zúčastnilo krajského finále ve florbalu,
které se konalo v Pohořelicích. Na turnaji
startovalo sedm družstev a naši kluci se
probojovali až do samotného finále. Jako
soupeř proti nim nastoupila ZŠ z Vyškova.
V dramatickém utkání se o vítězi nerozhodlo
v základní hrací době, protože zápas skončil
1 : 1, a tak přišly na řadu nájezdy, ve kterých
měl soupeř více štěstí. Za vynikající výsledek a
předvedené výkony patří všem našim hráčům
velká pochvala! Našimi reprezentanty byli: Petr Veleba, Vojta Konečný, Tomáš Bajko,
František Filípek, Jakub Čtveráček, Ondřej Svoboda, Jan Křivánek, Matyáš Šána, Tomáš
Pigl, Jiří Kratochvíl, Mirek Bazala a na postu brankáře Jan Molnár, který byl zároveň
vyhlášen nejlepším brankářem celého turnaje.
Jednu lednovou sobotu se vestibul naší školy
proměnil v malířský ateliér. Sešli se zde vybraní žáci
ZŠ Pražská se žáky výtvarného oboru ZUŠ Znojmo
se svými vyučujícími a společnými silami namalovali
abstraktní obraz na čelní stěnu okolo informační
nástěnky. Práce to byla náročná, vyžádala si
spoustu času, sil a hlavně trpělivosti, ale jak se
ukázalo, když se skloubí talent, chuť a elán, nic není
nemožné. Věříme, že tento obraz plný veselých barev
přinese spoustu optimismu a dobré nálady všem,
kdo vstoupí do budovy.
Naši páťáci se vydali do Brna za poznáním. Nejprve navštívili
planetárium na Kraví hoře, kde s astronautem prošli těžkou
zkouškou a přípravou na let do vesmíru, poté poznávali
souhvězdí ve všech ročních obdobích. Program byl tak
poutavý, že jej žáci několikrát odměnili potleskem.
Pak zamířili do technického muzea, kde byl opět bohatý
program v podobě výstavy výtvorů z oblíbené stavebnice
Merkur, výstava letadel, aut, motorek, motorů a na vlastní
kůži si žáci vyzkoušeli technické pokusy v dílně.
Žáci, kteří navštěvují zdravotnický kroužek, se v úterý 4.
2. vydali na stanici rychlé záchranné služby. Profesionální
záchranáři jim ukázali vybavení sanitky i lékařského vozu.
Všichni se nechali změřit oxymetrem, někteří ochutnali,
zdali je glukóza pro diabetiky opravdu sladká či si nechali
na některou z končetin přiložit nafukovací dlahy. Také si
zopakovali, jak se správně zachovat v případě nebezpečí,
jak volat na číslo 155 a jak chránit svoje zdraví.
ANKETA: Co budeš dělat o jarních prázdninách?
Možná jste je zahlédli s notýskem v ruce a foťákem
v druhé. Položili vám pár otázek a chtěli si vás vyfotit.
Řeč je o Hance Křivánkové z 9. B a Štěpánu Balíkovi
z 8. A, kteří pro vás připravili další rubriku, jež patří
výhradně vám, žákům naší školy. Prostřednictvím
redaktorů časopisu 5 + 4 na ZŠ Pražská se vás
v každém čísle zeptáme na vaše názory k aktuálnímu
dění na škole a ve vašem okolí. A protože jarní
prázdniny jsou zcela aktuální, ptali jsme se právě na ně.
Hanka položila pár otázek dětem na prvním stupni.
Lucie Macková 2. B
O jarních prázdninách budu slavit narozeniny. Bude mi 8 a
přála bych si živýho koně. Taky pojedu s mámou, tátou a
bráchem na hory. Na hory jezdíváme často.
Dominik Nečas 2. A
O prázdninách budu asi hrát hry na počítači. Budu doma
s tátou, mámou a mým bráchem, no a možná budeme i u
babičky. Občas jezdíme o prázdninách na hory, ale letos
nejedeme.
Štěpán se ptal na druhém stupni. Výroky těch, co ulovil, opatřil svým komentářem.
Mojí první obětí se stala Lucka Pospíchalová z 9. B. Rozhovor s ní byl velmi
zajímavý, a poté co mi odpověděla na otázku, divila se, že je pouze jedna a anketa
není aspoň o trochu obsáhlejší! To zajisté být může, pokud se bude těšit vaší oblibě!
:) Lucka nám odpověděla takto: Tak rozhodně se nebudu učit! Asi budu chodit ven
s kámošema, odpočívat doma a budu ráda, že jsem aspoň na pár dní pryč ze školy
. Odpověděla sice krátce, ale její odpověď bohatě vyjádřila jednu z variant, jak
využít prázdniny. Člověk někdy prostě potřebuje ubrat a zvolnit tempo, kterým ho
vpřed žene okolní svět, a Lucka nám to svojí odpovědí přesně popsala.
ANKETA: Co budeš dělat o jarních prázdninách?
Druhým člověkem byl Zbyněk Nečas z 8. A.
Rozhovor se Zbyňkem byl zase kapku stručný,
ale to se nakonec u ankety dá očekávat. Zbyněk
má nohu v sádře po prudkém dopadu na zem.
Když doskakoval na koš, nějak se při skoku
vychýlil z rovnováhy a dopadl na levou nohu
znatelným nárazem. To jen tak pro upřesnění.
Zbyněk nám na otázku odpověděl takto: Budu
asi muset jezdit na rehabilitace do nemocnice
kvůli té noze. Jinak budu hrát doma počítačové
hry a budu čekat, až se noha uzdraví.
Třetím z dotázaných byla Nikola Kuchařová z 9. A. Nikola si
užije prázdniny spíše aktivně než pasivně. Ze začátku sice
bude stále doma a bude s kamarády, ale potom.....! Jen si to
přečtěte, ať víte o čem mluvím.
Nikola nám řekla: Budu chodit často ven s kamarády a jen
tak se poflakovat. Od středy do neděle však pojedeme s
rodinou lyžovat na Slovensko. Konkrétně slovensky do
„Bánskej Šťavnice“! To jsou opravdu velmi aktivní prázdniny.
Taková lyžovačka je někdy dost velká zábava! Ale přejděme k poslední osobě!
Tou je Leontýna Michalčíková z 6. A. Toto byl asi ten
nestručnější z rozhovorů, ale zároveň nám ukazuje další
způsob trávení času o prázdninách! Řekla mi toto: Budu
u kamarádky z Prahy. Budu tam skoro celé prázdniny.
Bude tedy trávit prázdniny v Praze u kamarádky, což je,
dá se říci, dovolená s přáteli. A to je kombinace
pasivních a aktivních prázdnin. V Praze si totiž užijí
hodně zábavy a zároveň si někdy i odpočinou.
Rozhovor s „celebritou“
Vždy usměvavá, elegantní a šik – taková je naše paní
zástupkyně, Marie Hošpesová, celebrita číslo dvě na ZŠ
Pražská. Už dvanáct let se pohybuje po stejných chodbách jako
vy. V roce 2012 se stala zástupkyní ředitele. Rozhovor s ní
tentokrát udělali Pavel Šareš a Honza Stanislav ze 7. A.
Interview si moc pochvalovali - paní zástupkyně je jako správná
češtinářka velice komunikativní!!! Tak čtěte pozorně, ať vám
něco neunikne!
Co všechno zahrnuje práce zástupkyně?
Takže, v první řadě asi plno papírování, kterého je hodně a zdá
se, že nikdy nekončí. [smích] Dále učím na druhém stupni
český jazyk a ráda bych i do budoucna dějepis. A do toho
všeho musím neustále někoho napomínat na chodbách, ale
díky bohu, také často ve třídách chválit.
Kdy jste začínala s prací pedagoga?
Učím od osmnácti let. Začala jsem působit na Základní škole v Božicích, kde jsem byla půl
roku vychovatelkou. Poté mě přeřadili na první stupeň a do roka jsem již učila na stupni
druhém. Následovala Višňová, 6 let Přímětice a potom již moje srdeční záležitost – Pražská –
kde jsem před mnoha lety sedávala ve vašich lavicích také já.
Chtěla jste vždy učit?
Vůbec by mě nenapadlo, že bych někdy mohla učit. Chtěla jsem studovat práva, ale
nedostala jsem se na školu. Od té doby, co jsem se dostala k učení, mě nadchlo natolik, až
si ani nedokážu představit, že bych dělala něco jiného. Svou práci mám velmi ráda.
Jak dlouho působíte na této škole?
Dvanáct let.
Jaké změny v naší škole plánujete do budoucna?
Hlavně chceme, aby se vám tady líbilo. Takže všechno, co tu děláme, je pro vás. Do
budoucna plánujeme novou učebnu fyziky a chemie a nově upravit třídy pro prvňáčky, tedy
malou školičku. Dále vstupní halu a kuchyňku. Prostě práce až nad hlavu. [smích]
Kdybyste mohla změnit jednu věc na naší škole, co by to bylo?
Vůbec mě nenapadá, co bych tady na této škole změnila, já jsem spokojená. Spíš bych
využila toho velkého prostoru, co máme kolem školy. Mohly by zde stát kurty, zelenat se
zahrádky a děti by se mohly v poklidu učit i venku.
Jste spokojena s výsledky žáků na naší škole?
Jsem, moc se snažíte, a to je to nejdůležitější.
Co ráda děláte ve volném čase?
Čtu, pletu a chodím se svým psem Rosikem na procházku.
Ve zdravém těle zdravý duch!
Vychováme z našich tenistů Berdycha nebo Štěpánka?
V minulém čísle jsme vám představili první sport, jemuž se
věnují žáci naší školy. Z našich kluků ovšem nevyrostou jen
další Jágrové a Haškové. Mezi námi totiž chodí možná i
budoucí Berdychové a Štěpánkové! Hádáte správně – sport,
kterému se budeme v tomto vydání našeho časopisu
věnovat především, je tenis. Na rozdíl od hokeje se mu na
naší škole věnují i děvčata. Jak to na trénincích chodí, zjistil
David Hofman ze 7. B.
Více než jeden rok chodí žáci ŽŠ Pražská na výuku tenisu.
Pod vedením skvělých trenérů se dostávají do tajů tenisové
hry. Učí se základy této hry, pravidla, počítání míčů a
tenisový jazyk. Zároveň slepšují svou kondici, jelikož
každému tréninku předchází pořádná rozcvička.
Trenéři s trpělivostí přistupují ke každému žákovi a
tréninky nastavují i individuálně. Učí je různé typy her –
dvojhru a čtyřhru, údery, podání.
Jednou do roka o podzimních prázdninách pořádají
tenisový camp, ve kterém žáci mohou poměřit své síly
v tom, co se naučili.
Výuka tenisu je pro žáky školy přínosem v rozvoji jejich sportovních zájmů.
A kdo tenis na naší škole hraje? David Hofman udělal několik krátkých interview se
svými kolegy z kurtu. Tady jsou. A v dalším čísle budou další! Těšte se! 
DANIEL HOFMAN 7. B
Jak dlouho hraješ tenis? Rok a půl.
Baví tě to? Celkem ano.
Hraješ Forehand/Backhand? Forehand.
Tvůj idol v tenisu? Berdych Tomáš.
JAN ŠTEFL 7. B
Jak dlouho hraješ tenis?: 2 roky.
Baví tě to? : Ano.
Hraješ Forehand/Backhand: Forehand.
Tvůj idol v tenisu? Berdych Tomáš.
Fandíme našim sportovcům!
Hanka Křivánková z 9. B ve spolupráci s Jirkou Kratochvílem z 6. B opět vyrazila
mezi hokejisty, aby vám představila další z nich. Tak tady jsou naši budoucí
olympionici! 
MIREK BAZALA
Jak dlouho hraješ hokej?
Od 4 let.
Na jakou stranu máš hokejku?
Levá.
Jaké máš postavení v hokeji?
Obránce.
Baví tě hokej?
Jo.
Co tě přivedlo k hokeji?
Táta.
Jaké máš číslo dresu?
12
Jak často máte tréninky?
Pětkrát týdně.
ZBYNĚK HOUZAR
Jak dlouho hraješ hokej?
Od 4 let.
Na jakou stranu máš hokejku?
Levá.
Jaké máš postavení v hokeji?
Útočník.
Baví tě hokej?
Jo.
Co tě přivedlo k hokeji?
Táta.
Jaké máš číslo dresu?
21
Jak často máte tréninky?
Pětkrát týdně.
Naše téma: ČESKÉ HORY – HURÁ NA LYŽE!
Sbalte lyže, popadněte snowboardy a hurá do hor!!! Blíží se jarní prázdniny, ideální
čas si pořádně zasportovat! A české hory mají co nabídnout! Mrkněte!  Informace
vám přináší Kája Pirožková a Míša Dočkalová ze 7. A.
KRKONOŠE
Ski areál Špindlerův Mlýn v Krkonoších je
nejznámějším českým střediskem lyžování.
Vybrat si zde můžete z několika sjezdovek a
snowparků, na vrcholky se dostanete pomocí
lanových drah a vleků. Ubytovat se tu
můžete třeba v hotelu Sněžka, který zde má
dlouholetou tradici. Hotel nabízí skvělé
služby jako je sauna, Whirlpool nebo golf.
Aktuálně je v provozu více jak 16 km
upravených sjezdových tratí. Nedávno byly otevřeny sjezdovky Hromovka a Červená
ve Svatém Petru. K dispozici je návštěvníkům také každodenní večerní lyžování od
18 do 21 hodin právě na Hromovce, která díky své délce přes 1500 m nabízí nejdelší
a navíc nejlépe osvětlenou lyžovačku v noci u nás.
JESENÍKY
I v Jeseníkách si lyžaři přijdou na své.
Vybrat si lze z několika areálů, jako třeba
Praděd, Ramzová, Červenohorské sedlo
nebo Malá Morávka. Nejnovějším a
nejmodernějším lyžařským centrem, které
zároveň nabízí i nejdelší sjezdovku, je zde
Ski areál Kouty nad Desnou. Milovníky
zimního sportu přituhuje pěti sjezdovkami,
dvěma vleky a jednou lanovkou. V současné
chvíli zde leží 65 cm sněhu. Lyžovat můžete
nejen ve dne, ale iv noci, a pokud vám to moc nejde, naučí vás to v lyžařské škole.
Oblíbeným hotelem v Jeseníkách je hotel Andromeda. V hotelu je k dispozici
vířivka, dětský koutek, relaxační masáže.
BESKYDY
V Beskydech leží 30-50 cm sněhu. Nejlepším hotelem zde je čtyřhvězdičkový horský
hotel Soláň. V hotelu najdete fitness centrum a bazén. V blízkosti se nachází sedm
sjezdovek různých obtížností. Vyžití zde najdou i běžkaři, pro něž je v okolí několik
upravených tratí.
Naše téma: ČESKÉ HORY V POVĚSTECH
Krakonoše zná asi každý, ale věděli jste, že nejen Krkonoše ale vlastně všechny
české hory mají svého ochránce? Pocházejí z českých pověstí. Tři nejznámější,
ochránce Krkonoš, Jeseníků a Beskyd, nám přiblíží Natálie Bartošíková ze 7. A.
KRAKONOŠ
Krakonoš chrání Krkonoše. Mluvilo se o něm již v 15.
století. Byl považován za démona větru a bez milosti
trestal každého, kdo ničil krkonošskou přírodu. Někdo si
Krakonoše představoval jako ducha, jiní zase jako
trpaslíka. V německých pověstech dostal jméno
Rübenzall, zlidověle Rybecál, což bylo posléze Čechy
pozměněno na Rýbrcoul. V době národního obrození se
objevily pokusy o počeštění Rýbrcoula na Řepočeta
(Rübe = řepa, zahlen = počítat), což se ale příliš neujalo.
Rýbrcoulem jej nazývali čeští spisovatelé ještě na
počátku 20. stol.
PRADĚD
V překladu Starý otec, je nejvyšší hora Jeseníků ale zároveň patron tohoto pohoří.
Toto jméno se objevilo už na počátku 14. století. Praděd odedávna láká všechny
pocestné. Dokáže jim však ukázat i svou nevlídnou tvář. To se zlobí Praděd, mocný
vládce zdejších hor. Bere na sebe nejrůznější podoby, nejčastěji se však zjevuje jako
stařec s dlouhým bílým vousem. Je spravedlivý, dobrotu dovede ocenit, zato na lidi
zlé má spadeno. Běda tomu, kdo by ubližoval druhým nebo
jeho milovaným horám.
RADEGAST
Radhošť, nejznámější hora Moravských Beskyd, byla
v pohanských
dobách
považována
za
sídlo
jednoho
z nejmocnějších slovanských bohů, Radegasta, nazývaného též
Radhost, Redigast či Radigost. Chrání Beskydy a dává pozor na
lyžaře.
Z učitelských šuplíků…
Tentokrát zaujala práce Kristýny Jelínkové z 6. A. Kristýna ji
napsala v hodině českého jazyka u paní učitelky Jany Sovišové.
Ta jim ukázala obal knížky Školní detektiv, vysvětlila, kdo je
školní strašidlo, a nechala je napsat, jak by asi mohlo vypadat.
Tématem hodiny byl popis osoby. A výsledek? Posuďte sami. 
Školní detektiv Radílek
Dnes vám budu vyprávět o Radílkovi. Radílek je vlastně strašidlo. Ne ledajaké
strašidlo. Je to strašidlo „detektiv Radílek“, se kterým zažijete spoustu legrace, ale
dnes vám budu vyprávět jen o tom, jak Radílek vypadá.
Radílek je hodný, dobrosrdečný, rád pomůže, když je někdo v nouzi. Je
nešikovný, jako můj bratr. Rád si zpívá, ale neumí to, takže zpívá falešně. Je mu
7000 let, takže je velmi mladý.
Má menší postavu, asi jako prvňák, ale má obrovskou sílu, oproti své
velikosti, asi tak jako mravenec. Nejradši nosí tričko s tmavými kostkami, takže
není moc nápadný, a kalhoty, jejichž barva je také tmavá, klobouk stejně tak,
samozřejmě musí mít tvar klobouku Sherlocka Holmese. Boty a ponožky
nepotřebuje, protože nemá chodidla. Vlasy si barví na rezavo. Nikdy mu nechybí
v kapse lupa a snímač otisků prstů, také nesmí zapomenout kompas.
Všechny záhady, které zatím řešil, zdárně vyřešil. Všechny se týkaly školního
prostředí (ztracená aktovka, zpřelámané tužky, rozlité barvy v učebně výtvarné
výchovy,
nefunkční
počítačová
síť,
ukradený
mobilní
telefon
a
další).
Má také nějaké koníčky. Jeho největší zálibou je detektivování, ale nepohrdne ani
lyžováním, nebo plaváním. Ve volných chvílích si čte detektivky, nebo je píše pro
děti.
Tak to jsem vám dnes chtěla říci o Radílkovi. Příště si řekneme něco o jeho
příbězích, o situacích, které zažil, nebo které napsal. Dnes se s vámi loučím, tak
ahoj.
Benjamínci ZŠ Pražská
Známe je ze spojovací chodby – skupinku těch nejmenších, kteří ruku v ruce cupitají
na svačinku či oběd. Naši prvňáčci. Mají za sebou první půlrok ve škole a nás
zajímalo, jak se jim daří a co se jim na naší škole líbí. Redaktoři Ondra Trochta, David
Křesťan a Tomáš Kselík vyrazili do jejich tříd položit jim pár otázek. Nemohli však
udělat rozhovor se všemi, proto vám ostatní děti postupně představíme v dalších
číslech našeho časopisu.
1. A
Jakub Kaláb: Ve škole se mi líbí dobře. Můj nejlepší kamarád je Nikolas. Nejvíc mě
baví tělocvik. Líbí se mi družina. Na vysvědčení budu mít asi jednu dvojku
z matematiky.
Nikolas Daniš: Ve škole se mi líbí dobře. Kamarádím se s Kubou. Mám rád češtinu.
Ve škole se mi nejvíc líbí tělocvična. Budu mít dvě dvojky.
Daniela Kozáková: Ve škole se mi líbí dobře. Moje kamarádka je Ivetka. Nejvíc
mám ráda výtvarku. Budu mít samé jedničky.
Michaela Bartůňková: Ve škole se mi líbí hezky. Moje nejlepší kamarádka je
Lucka. Baví mě tělocvik. Nejlepší je ve škole hřiště. Na vysvědčení budu mít samé
jedničky.
Iveta Heroldová: Ve škole se mi líbí dobře. Kamarádím se s Lili. Nejraději mám
výtvarku. Nejvíc se mi líbí hřiště. Budu mít samé jedničky.
Benjamínci ZŠ Pražská
1. B
Adéla Antošová: Ve škole se mi líbí hezky. Kamarádím se s Viktorkou. Nejlepší
předmět je tělocvik. Nejvíc se mi ve škole líbí skákání přes švihadlo. Na vysvědčení
budu mít samé jedničky.
Martina Brožková: Ve škole se mi líbí dobře. Moje kamarádka je Maruška. Nejvíc
mě baví výtvarka. Budu mít samé jedničky.
Adam Baláž: Ve škole se mi líbí dobře. Můj nejlepší kamarád je Martin. Baví mě
tělocvik. Na škole se mi nejvíc líbí jídelna. Budu mít asi samé jedničky.
Karolína Běhalová: Ve škole se mi líbí dobře. Kamarádím se s Larou a Tomášem.
Nejlepší předmět je tělocvik. Líbí se mi družina. Budu mít samé jedničky.
Lara-Sofie Dörr Mercedes: Ve škole se mi líbí dobře. Můj nejlepší kamarád je
Kuba. Nejvíc mě baví čeština. Na škole se mi líbí tělocvična. Budu mít dvě dvojky na
vysvědčení.
Kecy v kleci
Rubriku Kecy v kleci připravil pro toto číslo Daniel Sýkora ze 7. B ve spolupráci
s Hankou Křivánkovou z 9. B.
.
Luštím, luštíš, luštíme
Tajenky a skrývačky tohoto čísla připravila Katka Dohnalová z 8. A.
DOPLŇTE PŘÍSLOVÍ
O
U
E
E
E
Í
O
U
E
E
E
Í
Dovedete v obrazci doplnit scházející souhlásky (všechny
samohlásky jsou již vypsány) tak, aby vám
vyšlo velmi známé české přísloví? Tak tedy do
toho!
SKRÝVAČKA
V každé z následujících vět se skrývá jeden
evropský stát.
1.
2.
3.
4.
5.
U fotbalového přenosu večer dřímal tatínek Pavla.
Policista musel na lupiče vystřelit varovný výstřel.
V televizní estrádě vystoupil Krampol s Kocábkem.
Na náledí spadl přímo na kostrč náš starý školník.
Do popelnice vysypal stařec koš se smetím.
Řešení:
PŘÍSLOVÍ: Komu se nelení, tomu se zelení.
SKRÝVAČKA: 1. Malta, 2. Litva, 3. Polsko, 4. Monako, 5. Řecko
Sprichst du Deutsch?
Rotkäppchen
Es war einmal ein kleines, süßes Mädchen. Jeder, der es ansah, musste es lieben. Einmal schenkte
die Großmutter dem Mädchen eine Kappe aus rotem Samt. Und weil das Kind immer das Käppchen
tragen wollte, nannte man es „Rotkäppchen“.
Eines Tages sagte die Mutter: „Komm, Rotkäppchen, hier ist ein Kuchen und eine Flasche Wein. Bring
das der Großmutter. Sie ist krank und das wird ihr gut tun. Geh aber nicht vom rechten Weg ab!“
Die Großmutter wohnte draußen im Wald. Als nun Rotkäppchen in den Wald kam, traf es den Wolf.
Aber Rotkäppchen kannte ihn
nicht und hatte keine Angst.
„Guten Tag, Rotkäppchen“, sagte
der Wolf, „Wohin gehst du denn?“
„Zur Großmutter!“ – „Und was
trägst du da?“ – „Kuchen und
Wein.“ – „Wo wohnt denn deine
Großmutter?“ – „Tief im Wald, bei
den drei Eichen.“ sagte
Rotkäppchen.
Der Wolf aber dachte: Das junge
Ding wird noch besser schmecken
als die Alte. Aber ich muss sie
beide bekommen. Und er sagte:
„Es ist so schön im Wald. Sieh
einmal die schönen Blumen. Und
wie herrlich die Vögel singen!“ Da
sah Rotkäppchen, wie die
Sonnenstrahlen in den Bäumen
tanzten, und als es die schönen Blumen sah, dachte es: Ich will Großmutter Blumen mitbringen. Da
wird sie sich freuen.
Das Mädchen ging vom Weg ab in den Wald hinein. Es fand immer schönere Blumen und kam immer
tiefer in den Wald. Der Wolf aber ging geradewegs zum Haus der Großmutter und klopfte an die Tür.
„Wer ist draußen?“ „Rotkäppchen. Ich bringe Kuchen und Wein.“ – „Komm nur herein. Ich liege im
Bett und kann nicht aufstehen.“
Da ging der Wolf ins Haus und fraß die Großmutter in einem Stück. Dann zog er seine Kleider an,
setzte ihre Haube auf und legt sich in ihr Bett.
Als Rotkäppchen kam, wunderte es sich, dass die Tür offen war. Sie ging zum Bett: „Ei, Großmutter,
was hast du für große Ohren!“ rief Rotkäppchen. „Damit ich dich besser hören kann!“ – „Ei,
Großmutter, was hast du für große Augen!“
„Damit ich dich besser sehen kann!“ – „Ei, Großmutter, was hast du so große Hände!“ – „Damit ich
dich besser packen kann!“ – „Ei, Großmutter, was hast du für ein schrecklich großes Maul!“ – „Damit
ich dich besser fressen kann!“ rief der Wolf und fraß das Rotkäppchen. Dann legte er sich wieder ins
Bett und schlief ein.
Bald kam ein Jäger am Haus vorbei und hörte ein lautes Schnarchen. Er dachte: Du musst doch
sehen, ob die alte Frau nicht krank ist. Er fand den Wolf im Bett und wollte ihn totschießen. Aber da
fiel ihm die Großmutter ein, er nahm eine Schere und schnitt dem Wolf den Bauch auf. Gleich sprang
Rotkäppchen heraus und dann auch die Großmutter.
Sie füllten den Bauch des Wolfs mit großen Steinen. Als der Wolf aufwachte, wollte er weglaufen. Aber
die Steine waren so schwer, dass er tot umfiel. Da freuten sich alle drei. Der Jäger ging nach Hause,
die Großmutter aß den Kuchen und trank den Wein und Rotkäppchen ging nie wieder vom Weg ab.
Und wenn sie nicht gestorben sind, dann leben sie noch heute.
Šéfredaktor: Veronika Blahynková
Redakce: Hanka Křivánková, Ondra Trochta, Dan Křesťan, Tomáš Kselík, Štěpán Balík, Katka Dohnalová,
Rosťa Procházka, Dan Sýkora, Pavel Šareš, Honza Stanislav, Kája Pirožková, Míša Dočkalová, Natálka
Bartošíková a Jirka Kratochvíl
Korektura: Jana Sovišová