âESKÉ RAFINÉRSKÉ

INFORMAâNÍ âTVRTLETNÍK
âESKÉ RAFINÉRSKÉ
â Í S L O
3/2001
AKTUÁLNÍ TÉMA
Bezpeãnost pfiedev‰ím
PORTRÉT:
Jaromír Truhláfi
TRENDY
Motorová paliva na poãátku
tfietího tisíciletí
LIST Z HISTORIE
âeské rafinérie do roku 1918
KONCERT
na podporu boje
proti rakovinû
I N F O R M A â N Í âTVRTLETNÍK
âESKÉ RAFINÉRSKÉ
â Í S L O
INFORMAâNÍ âTVRTLETNÍK
3/2001
âESKÉ RAFINÉRSKÉ
â Í S L O
3/2001
AKTUÁLNÍ TÉMA
Bezpeãnost pfiedev‰ím
PORTRÉT:
Jaromír Truhláfi
TRENDY
Motorová paliva na poãátku
tfietího tisíciletí
LIST Z HISTORIE
âeské rafinérie do roku 1918
KONCERT
na podporu boje
proti rakovinû
OBSAH
Table of Content
3 Slovo úvodem
An Introductory Word
John de Haseth
technick˘ fieditel
Technical Director
EKONOMIKA
4 Bezpeãnost pfiedev‰ím
Safety First
6 Zajímavá ãísla
Interesting Figures
FOKUS
7 Provoz FCC
slavnostnû zahájen
FCC Unit
Officially Launched
8 Nበportrét:
Our Portrait:
Jaromír Truhláfi
PETROLEUM
10 Motorová paliva
na poãátku tfietího tisíciletí
Engine Fuels At the Outset
of the Third Millennium
12 Kaleidoskop
Kaleidoscope
FORUM
Impressum:
MAGAZÍN • informaãní ãtvrtletník
âeské rafinérské, a.s.
Vydavatel: âeská rafinérská, a.s.
ZáluÏí 2
436 01 Litvínov VII
¤ídí redakãní rada
pfiedseda: Ing. Ale‰ Soukup, CSc.
vedoucí sekce vztahÛ s vefiejností
Redakce: agentura Pressin
tel. / fax: 02 - 7273 5704
Fotografie: René Volfík, Drahomíra
Srbová, ZdeÀka Petroviãová
a archiv âeské rafinérské
Grafika: Antonín Votroubek
Grafické studio a tisk: Scantypa s.r.o.
Uzávûrka: 20. 8. 2001
Magazín je distribuován zdarma.
Pfietisk cel˘ch ãlánkÛ i jejich ãástí
je povolen jen se svolením redakce.
Reg. zn. MKâR - 8103
13 Také v Litvínovû v novém
Litvínov Puts On
a New Garb
14 List z historie: âeské
rafinérie do roku 1918
A Page from History:
The Czech Refineries
until 1918
16 Zajímav˘mi aktivitami
proti drogám
Worthwhile Activities
Against Drug Abuse
17 Kvûtinkov˘ koncert
na podporu boje
proti rakovinû
Flower Concert in Support
of a „Fight Cancer“
Campaign
18 Zamûstnaneckému
odpoledni
opût pfiálo poãasí
Another Sunny
âeská rafinérská’s
Employees Party
19 VÏdy s úsmûvem
Keep Smiling
3/2001
ÚVODNÍK
Drazí pfiátelé,
Dear Colleagues,
kdyÏ pí‰u toto úvodní slovo,
uvûdomuji si, Ïe uplynuly jiÏ dva
roky od mého nástupu do âeské
rafinérské. Ohlédnu-li se za uplynul˘mi dvûma lety, vidím nesmírné úsilí, které na‰e spoleãnost
vyvinula, aby vyhovûla nároãn˘m
poÏadavkÛm zákazníkÛ ve stále
se zvy‰ujícím konkurenãním prostfiedí.
As I am writing this introduction I realize that already two
years have passed since I joined
âeská rafinérská. And reflecting
on these last two years I am taken
by the enormous effort our company has invested in meeting demanding customer requirements
in an ever increasing competitive
business environment.
Podívejme se spoleãnû, ãeho
âeská rafinérská v tomto období
dosáhla.
Let’s review together how âeská rafinérská’s business processes and activities have developed
since then.
Zaprvé, v obou rafinériích byl
dokonãen rozvojov˘ investiãní program s cílem získávat maximum svûtl˘ch produktÛ. V listopadu 1999 jsme dali do provozu visbreaker v litvínovské rafinérii, v dubnu 2001 pak byl v Kralupech nad Vltavou úspû‰nû najet komplex fluidního katalytického krakování.
First of all both our refineries have completed their respective round
of upgrading projects which are directed in making the product barrel
output „whiter“. In November 1999 the Visberaker in Litvínov and in April
2001 the Fluid Catalytical Cracker in Kralupy were successfully put on-line.
Na‰e konkurence v uvedeném období nezahálela, ale naopak zvy‰ovala své obchodní aktivity v âeské republice. âeská rafinérská znovu
ukázala kreativitu a schopnost inovovat svou strategii, aby sníÏila tato
moÏná ohroÏení své trÏní pozice. Uvedli jsme do provozu nové stfiedisko
sluÏeb zákazníkÛm, zaloÏili jsme obchodní poboãky na Slovensku
a v Polsku, zavedli jsme pruÏnûj‰í stanovování prodejních cen, abychom
lépe vyhovûli kaÏdodenním poÏadavkÛm zákazníkÛ.
The competition in the meantime has not slowed down either and has
stepped-up their commercial activities in the Czech Republic. âeská rafinérská showed again creativity and inovation in developing strategies
to mitigate these threats by implementing new Customer Service
Center, the creation of subsidiaries in Poland and Slovakia and the development of more flexible product pricing strategies directed to better
address present day requirements of our customers.
Novou éru pro rafinérsk˘ prÛmysl pfiiná‰ejí tvrdé poÏadavky na v˘robu
„ãistûj‰ích paliv“, a to zejména z pohledu mimofiádnû nízkého obsahu
síry. Tento nov˘ v˘voj pfiimûl âeskou rafinérskou zrychlit úsilí o realizaci
investiãních projektÛ, které by dfiíve naplnily poÏadavky nov˘ch specifikací motorov˘ch paliv.
In the area of product specifications for Motor Fuels also a new world
is emerging requiring the Industry to produce cleaner fuels in terms of
inter alia lower sulphur specifications. These new developments have
forced âeská rafinérská to accelerate the pace for the investment projects which are planned to meet these new product specifications.
Koneãnû, âeská rafinérská si uloÏila do svého podnikatelského zámûru pro rok 2001 velmi nároãn˘ úkol: certifikovat spoleãnost podle
mezinárodních norem ISO-9001 a ISO-14001 pro systém fiízení kvality,
resp. pro systém fiízení v oblastí ochrany Ïivotního prostfiedí.
And last but not least âeská rafinérská in its Business Plan for 2001
incorporated a very challenging goal to have the company certified with
the international standards of ISO-9001 and ISO-14001 for respectively a Quality Management System and Environmental Management
System. It is, therefore, with grade pride that I can now inform you that
on Friday 27th July, the Lloyd’s Company has completed the verification
of âeská rafinérská’s Management Systems vs the ISO-standards and
will recommend to the certification authorities to accredit âeská rafinérská with both ISO-9001 and ISO-14001 certification.
S pocitem hrdosti Vás proto mohu nyní informovat, Ïe v pátek 27. ãervence byl dokonãen firmou Lloyd’s certifikaãní audit s tím, Ïe âeská
rafinérská bude doporuãena k udûlení certifikace podle obou norem,
ISO--9001 a ISO-14001.
John de Haseth
technick˘ fieditel
Technical Director
3
EKONOMIKA
âESKÁ
RAFINÉRSKÁ
Bezpeãnost
Bezpeãnost pfiedev‰ím
âeská rafinérská
vûnuje velkou
pozornost
bezpeãnosti práce
a vyuÏívá pfiitom
zku‰eností sv˘ch
zahraniãních
akcionáfiÛ.
Za své úspûchy
jiÏ získala
fiadu ocenûní.
Po vzniku âeské rafinérské v roce 1996 se její vedení zamûfiilo
na bezpeãnost práce a ochranu
zdraví pracovníkÛ jako jeden ze
sv˘ch prioritních úkolÛ. „Vy‰li
jsme pfiitom z praxe na‰ich akcionáfiÛ, pfiedev‰ím firem Conoco
a Shell,“ fiíká ing. Václav Goluch,
vedoucí sekce bezpeãnosti práce,
„kde je tato oblast na ‰piãkové
úrovni. Na základû jejich zku‰eností byla realizována nebo se
realizuje fiada projektÛ.“
¤ádnû vy‰kolit pracovníky
Jednou stránkou vûci pfii provozování rafinérie je zajistit bezpeãnost technologického zafiízení,
a v tom âeská rafinérská udûlala
velk˘ kus práce. T˘ká se to napfi.
zakoncovkování potrubí, programu
4
potrubí mal˘ch prÛmûrÛ, zaji‰tûní
nové diagnostiky, zahájení centralizace velínÛ atd.
Druhou, a podstatnû nároãnûj‰í
je vy‰kolit pracovníky tak, aby
znali pravidla bezpeãného chování a aby také vûdûli, jak se chovat
pfii pfiípadné nehodû. Proto se pfii
provûfiování odborn˘ch znalostí
a dovedností, zejména operátorÛ
jako nejdÛleÏitûj‰ích provozních
pracovníkÛ, posuzuje nejen jejich
znalost bezpeãnostních pfiedpisÛ.
Václav Goluch ov‰em povaÏuje
za mimofiádnû dÛleÏité, aby ‰kolení pracovníkÛ neprobíhalo jen
na teoretické úrovni, ale aby zahrnovalo také praktick˘ v˘cvik. Jako
pfiíklad uvádí poÏární ochranu.
Nejen hasiãi, ale i v‰ichni provozní pracovníci musejí pravidelnû
3/2001
Zmûnit my‰lení lidí
Snad nejobtíÏnûj‰ím aspektem
práce v této oblasti je pfiesvûdãit
pracovníky, ktefií jiÏ byli s bezpeãnostními pfiedpisy seznámeni,
aby je dodrÏovali. A protoÏe z minulosti byli zvyklí na to, Ïe pfiedpisy se dodrÏovat nemusely, bylo
tfieba zásadnû zmûnit zpÛsob jejich my‰lení.
K pfiesvûdãování pracovníkÛ,
aby se bezpeãnû chovali a aby
pouÏívali osobní ochranné pomÛcky (no‰ení pfiíleb a ochrann˘ch
br˘lí se ukázalo jako jeden z nejvût‰ích problémÛ), se pouÏívají
rÛzné metody podpofiené systémem pozitivní motivace, kter˘ se
opírá pfiedev‰ím o odmûÀování
drobn˘mi dárky. „Zavedení tûchto
metod je pfiedev‰ím zásluha na‰eho b˘valého kolegy Joea
Hobbse z firmy Conoco,“ fiíká
Václav Goluch. Zásadou âeské rafinérské se totiÏ stalo hovofiit nejen o nehodách, ale také - a to
pfiedev‰ím - o dosaÏen˘ch úspû‰ích. A jakmile jednotlivec nebo
kolektiv dosáhne sebemen‰ího
úspûchu v kterémkoliv z ukazatelÛ sledovan˘ch v této oblasti, je to
dÛvodem k jeho ocenûní.
Jednou z velmi úãinn˘ch metod
jsou tzv. bezpeãnostní pozorování. To znamená, Ïe kaÏd˘ pracovník mÛÏe poukázat na prohfie‰ek
proti bezpeãnosti práce, s nímÏ
se setkal. Tato pozorování se
pravidelnû vyhodnocují, zji‰tûné
nedostatky se analyzují a pfiijímají
se opatfiení k jejich odstranûní.
K zainteresovanosti pracovníkÛ
na sledování bezpeãnosti svého
okolí pfiispívá skuteãnost, Ïe nejlep‰í pozorovatelé jsou odmûÀováni.
Ocenûní za úspûchy
Jak sledovat bezpeãnost
âeská rafinérská uplatÀuje fiadu ukazatelÛ v oblasti bezpeãnosti práce. K hlavním kritériím patfií
poãet úrazÛ podle kategorií, frekvence úrazÛ, poãet poÏárÛ, poãet
dopravních nehod, ale i dal‰í, jako napfiíklad doba od posledního
registrovaného úrazu (tj. úrazu
s následnou pracovní neschopností). Jak uvádí Václav Goluch,
laboratofie dosáhly jiÏ 2 000 dní
bez registrovaného úrazu a nûkteré provozy nemûly po dobu 1000
dní ani evidovan˘ úraz.
Sledují se rovnûÏ hodiny od posledního úrazu. Pracovníci âeské
rafinérské jiÏ dokázali odpracovat
více neÏ 2,5 milionu hodin bez
registrovaného úrazu.
Zde je zapotfiebí zmínit se o jedné v˘znamné inovaci. V âeské
rafinérské pracuje mnoho tzv.
kontraktorÛ. Jde o zamûstnance
jin˘ch firem, ktefií vykonávají svou
práci (t˘ká se to pfiedev‰ím údrÏby) v areálu âeské rafinérské.
„Povinností âeské rafinérské je
vytvofiit vhodné podmínky i pro jejich práci,“ vysvûtluje Václav
Goluch, „a zajistit, aby se jim nic
nestalo.“ Proto se podle praxe firmy Shell sleduje nejen bezpeãnost vlastních zamûstnancÛ, ale
i tzv. kombinovaná bezpeãnost, to
znamená vãetnû kontraktorÛ.
V tomto ukazateli byly v období
2000/2001 dosaÏeny více neÏ
3 miliony kombinovan˘ch hodin
bez úrazu s absencí.
Ke sniÏování nehodovosti pfiispívá i skuteãnost, Ïe se vedle
nehod sledují i tzv. skoronehody
a rizikové situace. Omezením poãtu skoronehod a rizikov˘ch situací se podstatnû sníÏí pravdûpodobnost, Ïe dojde ke skuteãné
nehodû. DÛleÏitá je totiÏ prevence
nehod, nikoliv fie‰ení skuteãn˘ch
mimofiádností a havárií, pfiiãemÏ
sledování a odstraÀování pfiíãin
skoronehod je jednou z cest.
Za své úspûchy v oblasti bezpeãnosti práce získala âeská rafinérská
jiÏ nûkolik prestiÏních ocenûní. Jedním
z prvních byla v roce 1999 Cena
Conoco, kterou kaÏdoroãnû udûluje
prezident této ropné spoleãnosti. âeské rafinérské byla udûlena za nejv˘raznûj‰í zlep‰ení bûhem tfií let od svého vzniku. V roce 1996 zaznamenala
63 úrazÛ, z toho 12 registrovan˘ch.
v roce 1999 jich bylo pouh˘ch 12,
z toho jen jeden registrovan˘.
Dal‰í z akcionáfiÛ, firma Shell, odmûÀuje své rafinérie plaketou za kaÏd˘
milion hodin odpracovan˘ch vlastními
zamûstnanci spolu s kontraktory bez
úrazu. âeská rafinérská získala ‰est
takov˘ch plaket, protoÏe jiÏ dvakrát
dokázala odpracovat více neÏ 3 miliony hodin bez registrovaného úrazu.
V roce 1999 získala âeská rafinérská cenu Business Leaders Forum.
Pozitivnû byl hodnocen její komplexní
pfiístup ke zlep‰ení bezpeãnosti
a ochrany Ïivotního prostfiedí.
Podobnou filozofií se fiídí titul
Responsible Care (Zodpovûdné podnikání v chemii), kter˘ udûluje Svaz chemického prÛmyslu âR a kter˘ âeská
rafinérská získala v roce 2000.
V˘sledky âeské rafinérské v bezpeãnosti práce za pût let
Poãet úrazÛ – vlastní zamûstnanci
30
25
poãet úrazÛ
procházet „Ïiv˘m“ v˘cvikem. âeská rafinérská k tomu mj. vyuÏívá
areál pro nácvik ha‰ení prÛmyslov˘ch poÏárÛ v Rotterdamu.
„Je tfieba, aby si v‰ichni na
oheÀ sáhli“, je pfiesvûdãen Václav
Goluch. „Potom se ho nebudou
tolik bát a jejich reakce v pfiípadû
poÏáru budou víceménû automatické.“ A právû úãast provozních
pracovníkÛ povaÏuje za dÛleÏitou,
neboÈ ti nejlépe znají své zafiízení
a vûdí, kdy je lep‰í poÏár hasit
a kdy je lep‰ím fie‰ením zafiízení
odstavit a nechat je „vyhofiet“,
protoÏe hrozí moÏnost následn˘ch
v˘buchÛ.
Poãet poÏárÛ se tak podafiilo
sniÏovat ze 14 v roce 1997 na
5 v roce 1999.
EKONOMIKA
20
15
10
5
0
1996
Registrované
1997
1998
Lékafisky ovûfiené
1999
2000
Evidované
(Number of injuries - lost work day cases, medical treated, registered)
Safety First
Labour safety and the protection of health at
work rank among the priority tasks facing âeská rafinérská. Acting on the strength of the experience
gained by its shareholders, the companies Conoco
and Shell, âeská rafinérská has been or still is implementing a number of projects in this field. These
are primarily measures concerning technological
safety. Furthermore, employees have to be trained
in labour safety rules. The most difficult task of all
is to convince the staff to start actually observing
the safety regulations. In this, they are motivated
by a system based on such methods as safety monitoring, reporting near-accidents and - primarily fostering positive motivation. The important thing
is to report not only labour accidents but to single
out and highlight mainly achievements, and to
5
reward each - even the smallest - success in this
sector. âeská rafinérská applies a whole range of
labour safety indicators. Of special importance is
that âeská rafinérská has been monitoring not
only the safety of its own employees but also follows the indicator called combined safety, i.e. that
of (external) contractors, as well. Another major
factor contributing to the reduction of labour accidents is the practice of reporting what are called
near-accidents and risk situations. As a matter of
fact, prevention of labour accidents - rather than
their investigation or solution - is essential. In recognition of its accomplishments in labour safety
âeská rafinérská has won several awards (Conoco
Award, Shell Plaques, Health and Safe Environment
Award from the Business Leaders Forum, and the
Responsible Care title awarded by the Czech
Republic’s Union of the Chemical Industry).
EKONOMIKA
âESKÁ
RAFINÉRSKÁ
ZAJÍMAVÁ âÍSLA
INTERESTING FIGURES
Podle neauditovan˘ch v˘sledkÛ vykazuje âeská rafinérská za prvních
‰est mûsícÛ roku 2001 zisk pfied zdanûním 1 023 milionÛ Kã pfii obratu 23,8 miliardy Kã. Pro srovnání, zisk pfied zdanûním za prvních ‰est
mûsícÛ roku 2000 ãinil 1 652 miliónÛ Kã pfii obratu 23,5 miliardy Kã.
Zisk pfied zdanûním za druhé ãtvrtletí 2001 dosáhl 970 miliónÛ Kã pfii
obratu 14 miliard Kã. Zisk pfied zdanûním za stejné období roku 2000
ãinil 1 376 miliónÛ Kã pfii obratu 14 miliard Kã.
Based on unaudited information, âeská rafinérská recorded Czech
accounting basis pretax profit for the first six months of 2001 of 1 023
million Kã on revenues of 23,8 billion Kã. This compares with a pre-tax
profit for the first six months of 2000 of 1 652 million Kã on revenues
of 23,5 billion Kã. Pre-tax profit for the second quarter 2001 of 970 million
Kã on revenues of 14 billion Kã, compared to a pre-tax profit for the comparable period in 2000 of 1 376 million Kã on revenues of 14 billion Kã.
Podle mezinárodních úãetních standardÛ ãinil zisk spoleãnosti pfied
zdanûním za prvních ‰est mûsícÛ 1 065 milionÛ Kã. Zisk pfied zdanûním
za druhé ãtvrtletí roku 2001 dosáhl úrovnû 992 miliónÛ Kã.
On the International Accounting Standards basis, the company’s
2001 pre-tax profit for the first six months was 1 065 million, and for
the second quarter was 992 million.
SníÏení zisku ve srovnání s pfiedchozím rokem bylo zpÛsobeno zejména negativním efektem zásob surovin z dÛvodu odli‰ného v˘voje cen ropy, coÏ nebylo kompenzováno vy‰‰í rafinérskou marÏí.
The reduction in profit in comparison with the previous year is mainly
due to negative feedstock effect caused by different development of
crude oil prices, which was not offset by higher margin.
Za prvních ‰est mûsícÛ leto‰ního roku investovala âeská rafinérská
do nov˘ch investiãních projektÛ 1 404 miliónÛ Kã. Dvû v˘znamné v˘robní jednotky, fluidní katalytick˘ krak a vakuová destilace, byly uvedeny do
provozu v prÛbûhu druhého ãtvrtletí 2001 v kralupské rafinérii.
The company spent 1 404 million Kã in the first six months of 2001
on capital projects. Two major units, Fluid cat cracker and Vacuum gas
unit, were put into operation during the second quarter of 2001 in the
Kralupy refinery.
Ekonomické v˘sledky/Economics
Obrat/Revenues
Hrub˘ zisk/Pre-tax profit
I–VI 2001
23,8 mld/billion Kã
1,023 mld/billion Kã
I–VI 2000
23,5 mld/billion Kã
1,652 mld/billion Kã
SVùTOVÉ TRHY ROPY A ROPN¯CH PRODUKTÒ – âTVRTLETNÍ P¤EHLED
WORLD PETROLEUM MARKETS – 3 MONTH OVERVIEW
USD/t
Cena benzínu
Premium FOB ARA
350
330
310
290
270
Cena motorové nafty
Diesel FOB ARA
250
230
USD/bbl
Cena ropy Brent
Brent Crude Oil FOB
28
27
26
25
24
3. 4. 2001
13. 4.
23. 4.
3. 5.
13. 5.
23. 5.
6
2. 6.
12. 6.
22. 6. 27. 6.
3/2001
FOKUS
Provoz FCC slavnostnû zahájen
FCC
V úter˘ 19. ãervna 2001
byl v kralupské rafinérii
âeské rafinérské
slavnostnû zahájen
provoz nové jednotky
fluidního katalytického
krakování (FCC),
která se svojí hodnotou
7 mld Kã fiadí k vÛbec
nejvût‰ím investicím
realizovan˘m v ãeském
prÛmyslu po roce 1990.
komplikací. (Podrobné technické
údaje viz Magazín ã. 2/2001).
Projekt v˘stavby, nákup licence
a pfiípravné práce byly zahájeny
v roce 1998, vlastní stavba tohoto moderního technologického
komplexu zaãala v létû roku
1999. Stavební a montáÏní práce
byly ukonãeny dne 18. bfiezna
2001. PÛvodní harmonogram v˘stavby, kter˘ byl stanoven v délce
29 mûsícÛ, se tak podafiilo zkrátit
o 45 dní. To je podle vyjádfiení zahraniãních odborníkÛ unikátní.
Vedle zkrácení doby v˘stavby a v˘born˘ch v˘sledkÛ v bezpeãnosti
práce se podafiilo dosáhnout i miliardové úspory investiãních nákladÛ, které byly pÛvodnû plánovány ve v˘‰i 8 mld Kã.
Novou jednotku FCC obsluhuje
32 pracovníkÛ ve ãtyfiech smûnách. Pfii jejím najíÏdûní a v poãátcích jejího provozu pomáhali
odborníci z akcionáfisk˘ch spoleãností Shell a Conoco a specialisté
z firmy Universal Oil Products
(UOP), podle jejíÏ licence byla nová jednotka postavena.
Slavnostního okamÏiku, kter˘ byl
velmi v˘znamn˘ pro dal‰í rozvoj
âeské rafinérské, se zúãastnili
místopfiedseda vlády âR a ministr
prÛmyslu a obchodu Miroslav
Grégr, senátor Jaroslav Horák
a fiada dal‰ích hostÛ, mezi nimi
zástupci akcionáfiÛ - firem Unipetrol,
Agip, Conoco a Shell - i generálních dodavatelÛ - firem Fluor Daniel a ABB Lummus Global Brno.
Ministr Grégr v zahajovacím
projevu uvedl, Ïe jde o jednu z nejvût‰ích investic, které se v ãeském prÛmyslu v posledních deseti
letech realizovaly, a zdÛraznil, Ïe
tato jednotka v˘raznû zvy‰uje konkurenceschopnost ãeského rafinérského prÛmyslu.
Generální fieditel âeské rafinérské ing. Ivan Ottis zdÛraznil, Ïe tato investice umoÏÀuje díky hlubokému zpracování ropy podstatnû
zv˘‰it v˘robu tzv. svûtl˘ch produktÛ (autobenzínÛ a motorové nafty). ZároveÀ ocenil rekordní lhÛtu
v˘stavby a pfiedev‰ím skuteãnost,
Ïe cel˘ proces v˘stavby i najíÏdûní
jednotky probûhl bez váÏnûj‰ích
7
FCC Unit Officially Launched
A new fluid catalytic crack unit (FCC), whose
overall value of 7 billion Kã makes it one of the largest investments into the Czech industry since
1990, was ceremoniously launched into operation
in âeská rafinérská’s Kralupy refinery on June 19,
2001. The inauguration was attended by Mr
Miroslav Grégr, the Czech Deputy Premier and
Industry and Trade Minister, and guests including
representatives of the shareholders - Unipetrol,
Agip, Conoco, Shell - as well as the project’s general suppliers -the companies Fluor Daniel and ABB
Lummus Global Brno. This particular investment
project will provide for a substantial increase in
âeská rafinérská’s output of the so-called light products, thus markedly upgrading its competitiveness vis-a-vis the foreign companies. (For detailed
technical data see Magazine No. 2/2001).
Launched in 1998, the entire construction project
was completed on March 18, 2001, i.e. a full 45
days ahead of schedule. In addition to shortening
the project’s duration, âeská rafinérská succeeded
in making savings in its investment costs worth
a billion Kã, as the original budget amounted to
8 billion Kã. The new FCC unit will be manned by
a staff of 32 operators working in four shifts.
Experts from âeská rafinérská’s share-holding
companies Shell and Conoco as well as specialists
from the Universal Oil Products (UPO) company,
whose license was used to build the new fluid
catalytic cracker, lent a helping hand during the
startup of the unit.
FOKUS
âESKÁ
RAFINÉRSKÁ
V t˘dnu je Jaromír Truhláfi
jedním z tûch, kdo realizují
projekt modernizace
Clausov˘ch jednotek
v litvínovské rafinérii,
o víkendech je manaÏerem
a konferenciérem dechové
kapely Pichlovanka.
Jaromír Truhláfi
Ná‰
portrét
M
E
Z
I
Do rafinérie v Litvínovû nastoupil Jaromír
Truhláfi pfied více neÏ 30 lety po ukonãení studia na chemické prÛmyslovce v Mostû. A i kdyÏ
pracuje stále na stejném místû - u Clausov˘ch
jednotek, mûnily se mezitím firmy, pro které
pracoval: Stalinovy závody, Chemické závody
ãeskoslovensko-sovûtského pfiátelství, Chemopetrol, âeská rafinérská. ZároveÀ se mûnily i jeho pozice - provozáfi, mistr, technolog,
vedoucí oddûlení a po nedávné reorganizaci,
pfii níÏ bylo nûkolik provozÛ slouãeno, asistent
vedoucího podpory provozu.
âeská rafinérská realizuje v souãasné dobû
fiadu v˘znamn˘ch investiãních projektÛ a jedním z nich je rozsáhlá modernizace právû
Clausov˘ch jednotek, které zpracovávají sirovodík vznikající pfii hydrorafinaci ropn˘ch frakcí. „Jeden ze tfií dosavadních ClausÛ byl odstaven a zároveÀ se najel nov˘ velkokapacitní,
v pofiadí ãtvrt˘,“ vysvûtluje Jaromír Truhláfi. Tím
se podstatnû zv˘‰í kapacita tohoto komplexu,
zlep‰í se jeho úãinnost a prospûje to i ovzdu‰í, protoÏe se bude exhalovat v˘raznû ménû
kysliãníku sifiiãitého a sirovodíku, neboÈ se dokonãuje i intenzifikace Sulfreenu, coÏ je druh˘
C
H
stupeÀ zpracování sirovodíku a plynÛ, kter˘
prohlubuje úãinnost konverze.
Tento nároãn˘ projekt je právû ve fini‰i. Pro
pracovníky na Clausov˘ch jednotkách to znamená zaji‰Èovat jak provoz stávajících jednotek, tak najíÏdûní nov˘ch. Navíc se mûní zpÛsob jejich ovládání, pÛvodnû deta‰ované velíny
se nyní pfievádûjí na nov˘ centrální velín.
Jaromír Truhláfi je ãlenem koordinaãního t˘mu,
kter˘ pfiepojování jednotek zaji‰Èuje.
„âeská rafinérská vnesla do na‰í práce fiadu
pozitiv,“ hodnotí Jaromír Truhláfi svého posledního zamûstnavatele. Podle jeho slov je to
pfiedev‰ím jin˘ styl práce, kter˘ lze charakterizovat vût‰í samostatností, vût‰í rozhodovací
pravomocí, ale i vût‰í odpovûdností. S tím
samozfiejmû souvisejí mnohem vût‰í nároky na
pracovníky, ale také lep‰í finanãní ohodnocení.
„Mnû osobnû maximálnû vyhovuje zejména
moÏnost získání informací a zku‰eností z jin˘ch rafinérií a moÏnost studia cizích jazykÛ,“
konstatuje v této souvislosti.
Pozitivem âeské rafinérské je i to, Ïe umoÏÀuje sv˘m pracovníkÛm seznámit se s provozem jin˘ch rafinérií, získat tak nové poznatky
8
E
M
I
Í
a mít moÏnost srovnání. Také Jaromír Truhláfi
nav‰tívil fiadu zahraniãních rafinérií, ale v mnoha pfiípadech nikoliv jako stáÏista, n˘brÏ jako
tlumoãník. Ovládá totiÏ v˘bornû nûmãinu, které se vûnuje od sv˘ch studentsk˘ch let.
Tlumoãil napfiíklad skupinû pracovníkÛ âeské
rafinérské, která se v nûmecké rafinérii
v Leunû zacviãovala na provozování nové jednotky visbreakingu, nebo pfii náv‰tûvách nûmeck˘ch firem (Lurgi) v souvislosti s v˘stavbou
nové Clausovy jednotky. Tady uplatÀuje to, Ïe
zná nejen nûmãinu, ale i odbornou terminologii rafinérské branÏe.
Nûmãina je také spojovacím ãlánkem mezi
jeho prací a jeho nejvût‰ím koníãkem, jímÏ je
konferování. I tomu se vûnuje jiÏ pfies 30 let.
„Zaãal jsem s diskotékami a rÛzn˘mi country
kapelami a nakonec jsem se pfies taneãní kapely dostal k dechovce,“ vzpomíná. Dnes je
nejen konferenciérem, ale i manaÏerem dechové kapely Pichlovanka, která ve stejném
sloÏení pÛsobí uÏ pfies deset let. Jejím kapelníkem je Jaroslav Pichl, kter˘ pracoval v âeské
rafinérské pfies 40 let a letos na jafie ode‰el
do dÛchodu.
3/2001
A
FOKUS
D
E
Jaromír Truhláfi zafiizuje kapele vystoupení
nejen v âeské republice, ale i v Nûmecku.
„Tam je o tuhle muziku stále velk˘ zájem,“ vysvûtluje. Ale i v nûkter˘ch oblastech âech hrají pravidelnû, napfiíklad v Lounech se pfii zábavû pro seniory a stfiední generaci sejde 300 400 lidí. Podobnû je tomu tfieba v Novém
Stra‰ecí nebo v Teplicích. âastá jsou samozfiejmû i vystoupení pro âeskou rafinérskou
(napfiíklad na Zamûstnaneck˘ch odpoledních
v Roudnici, Mostû a Litvínovû).
Stejnû rád ov‰em Jaromír Truhláfi konferuje
sportovní události. Díky sv˘m dlouholet˘m zku‰enostem je ãasto Ïádán, aby moderoval nejrÛznûj‰í sportovní soutûÏe, a to opût nejen
v âeské republice, ale i v Nûmecku. V minulosti se napfiíklad zúãastnil mnoha etap
ZávodÛ míru a osobnû se znal s nûmeck˘mi
cyklisty, ktefií ãasto vyhrávali.
Svému konferenciérskému koníãku vûnuje
Jaromír Truhláfi vût‰inu sv˘ch víkendÛ. Pokud
má volno, odjede na svou oblíbenou chalupu
poblíÏ Jetfiichovic, aby tím kompenzoval bydlení na litvínovském sídli‰ti. Tráví tam i ãást dovolené - samozfiejmû s rodinou, kterou tvofií
C
H
O
manÏelka Daniela, podnikající syn a dcera studující na „porodní bábu“. Jaromír Truhláfi se
dfiíve hodnû vûnoval turistice a horolezectví,
a terény Labsk˘ch pískovcÛ jsou pro to ideální.
„JenÏe víte, jak to na chalupû chodí,“ mírnû si
stûÏuje. „Tam se jezdí makat a záplatovat
prÛ‰vihy jako padající okap, nabouran˘ plot ãi
prasklá voda.“ Zatím jen málokdy se mu podafií najít volnou chvilku a jít s manÏelkou a jejich anglick˘m kokrem Danem na procházku...
V
K
O
U
Furthermore, the entire operation is being switched over to a new control centre. Jaromír Truhláfi is a member of a coordinating team in
charge of the switchover. Just as many other âeská rafinérská employees, to date Jaromír Truhláfi has visited and worked at many foreign
refineries, on numerous occasions not as a trainee but as an interpreter, as he is fluent in German. He also acted as an interpreter for
many âeská rafinérská employees undergoing training on the visbreaker unit in the Leuna refinery or during visits by officials from German
companies to âeská rafinérská. In actual fact, the German language is
also a link between his own work and his greatest hobby - acting as
a compere. He has been going in for this particular hobby for more
than thirty years now. Mr Truhláfi is an MC and manager of the
Pichlovanka brass band, arranging and organizing its performances
Our Portrait: Jaromír Truhláfi
not only in the Czech Republic but also in Germany. The band also
In Between Chemistry and Brass Band Music
gives frequent concerts for âeská rafinérská employees. But Jaromír
Truhláfi is also very keen on emceeing various sports competitions. In
Jaromír Truhláfi joined the Litvínov refinery after finishing his studi-
the past, he participated in many stages of the popular Central
es of chemistry more than thirty years ago. Since then he has been
European Peace Cycling Race. In his free time, he likes spending the
working in the same job - at the refinery’s Claus units, even though his
weekends in his recreation cottage where he also stays for part of his
actual employers and positions have changed over the years. At pre-
holiday together with his family - his wife Daniela, his son who is an
sent, he is assistant to the head of âeská rafinérská’s operation sup-
entrepreneur and his daughter, studying to be a „midwife“. There is al-
port division. A challenging modernization process is currently culmi-
ways something to be done or repaired at his weekend cottage, and
nating at the refinery’s Claus units, making it imperative to safeguard
that is why Jaromír Truhláfi finds little time for a walk with his wife and
the operation of the existing units, while starting up new ones.
his English cocker spaniel named Dan...
9
PETROLEUM
Ing. Václav PraÏák
âeská rafinérská, a.s.
Ing. Milan Solar
ROFA Praha, s.r.o.
Vût‰ina motorov˘ch paliv se skládá hlavní
mûrou z uhlíku a vodíku. Pfii jejich spalování
s kyslíkem dochází k uvolÀování tepelné energie, která je následnû s vût‰í ãi men‰í úãinností pfiemûÀována na energii mechanickou.
Velmi v˘hodné je zejména spalování kapaln˘ch
paliv z hlediska rychlosti jejich hofiení, pomûrnû
snadného skladování a bezpeãnosti provozu.
NejdÛleÏitûj‰ími motorov˘mi palivy jsou
a zfiejmû je‰tû po dlouhou dobu zÛstanou automobilové benzíny a motorové nafty. Jejich
spotfieba je fiádovû vy‰‰í neÏ spotfieba ostatních alternativních paliv jako je bionafta
(ME¤O), smûsné nafty s rÛzn˘m podílem bionafty nebo zkapalnûné ropné plyny (LPG).
Zemní plyn, aÈ jiÏ stlaãen˘ nebo zkapalnûn˘,
na svou konjunkturu teprve ãeká. Zaãíná se urãit˘m zpÛsobem vyuÏívat bioethanol, tj. kvasn˘
líh vznikl˘ zpracováním nadbyteãn˘ch zemûdûlsk˘ch produktÛ, u nás zejména obilí, cukrové
fiepy nebo brambor, ostatní alternativní paliva
jako je napfi. bioplyn se zatím jako motorová
paliva témûfi nepouÏívají. Problematika ‰ir‰ího
vyuÏívání energií na bázi obnoviteln˘ch zdrojÛ
se v‰ak intenzivnû fie‰í a v nepfiíli‰ vzdálené
budoucnosti mÛÏeme oãekávat podstatnû vût‰í uplatÀování tûchto alternativních zdrojÛ
energie.
Kvalitu pouÏívan˘ch motorov˘ch paliv zpoãátku urãoval pouze typ pouÏité suroviny. S rozvojem techniky docházelo ke zdokonalování
spalovacích motorÛ, nové motory v‰ak pro
svÛj provoz vyÏadovaly motorová paliva s vlastnostmi, které jiÏ neodpovídaly pÛvodním ropn˘m frakcím, ale vyÏadovaly dal‰í zpracování
pomocí nov˘ch rafinérsk˘ch technologií.
Nûkteré vlastnosti bylo moÏné upravovat pomocí vhodn˘ch aditiv, jejichÏ v˘voj zaznamenává boufiliv˘ rozvoj zvlá‰tû v poslední dobû.
Druh˘m dÛvodem úpravy kvalitativních parametrÛ motorov˘ch paliv byly od sedmdesát˘ch
let dvacátého století rostoucí poÏadavky na
ochranu Ïivotního prostfiedí pfiedev‰ím v souvislosti s prudk˘m nárÛstem poãtu automobilÛ, coÏ vedlo ke zhor‰ování kvality ovzdu‰í.
Benzín se zaãal pouÏívat jako motorové palivo koncem 19. století. Jednalo se o produkt
získan˘ prostou destilací ropy a jeho vlastnosti byly dány do jisté míry náhodnou skladbou
uhlovodíkÛ v závislosti na pÛvodu zpracovávané
ropy. S postupn˘m v˘vojem a zdokonalováním
benzínového motoru konstruktéfii zji‰Èovali, Ïe
âESKÁ
RAFINÉRSKÁ
V˘voj kvality motorov˘ch paliv
na poãátku tfietího tisíciletí
rÛzné benzíny mají na v˘kon motoru rÛzn˘ vliv,
a to pfiedev‰ím ve vztahu k prÛbûhu hofiení
komprimované smûsi benzínov˘ch par se vzduchem ve válci motoru, coÏ se projevovalo vût‰ím
ãi men‰ím sklonem daného automobilového
benzínu k pfiedãasn˘m detonacím, tzv. „klepání“
motoru. Jako mûfiítko tohoto jevu bylo zavedeno oktanové ãíslo (Oâ). U pÛvodních primitivních automobilov˘ch benzínÛ se oktanové
ãíslo pohybovalo v závislosti na pouÏité ropû
v rozmezí 40 - 60 oktanov˘ch jednotek.
Právû zvy‰ování oktanového ãísla se ukázalo
jako nejv˘znamnûj‰í pfiedpoklad k dosaÏení
vy‰‰ího v˘konu záÏehového spalovacího motoru.
Cesty jak vy‰‰ího oktanového ãísla dosáhnout
jsou v podstatû dvû - úprava uhlovodíkového
sloÏení automobilového benzínu a pouÏití vhodn˘ch pfiísad (aditiv). Cel˘ v˘voj kvality automobilov˘ch benzínÛ pfiedstavuje vlastnû rÛzné
variace a kombinace tûchto variant doplnûné
neustále rostoucími poÏadavky na sniÏování
plynn˘ch emisí a ochranu Ïivotního prostfiedí.
První pováleãné normy na automobilové
benzíny ze zaãátku 50. let uvádûly tfii druhy automobilov˘ch benzínÛ podle hodnoty oktanového ãísla stanoveného motorovou metodou B 63, B 66 a B 70. Oktanové ãíslo v˘zkumnou
metodou nebylo normováno a norma ani neomezovala pfiítomnost olovnat˘ch antidetonátorÛ. Z hlediska destilaãní kfiivky a tûkavosti se
tehdej‰í autobenzíny podstatnû neli‰ily od souãasn˘ch typÛ. PoÏadavky na antidetonaãní
vlastnosti, tj. oktanová ãísla, postupnû rostly
v souvislosti se zdokonalující se konstrukcí
spalovacích motorÛ. Souãasnû se postupnû
mûnil poÏadavek na oktanová ãísla stanovená
motorovou metodou (MM) na oktanová ãísla
stanovená v˘zkumnou metodou (VM).
PoÏadovaná Oâ VM se ustálila na souãasné
úrovni v polovinû sedmdesát˘ch let. Obû oktanová ãísla - VM i MM byla u nás poprvé normována aÏ ve spoleãné normû tehdej‰ího koncernu Chemopetrol v roce 1985.
Osmdesátá léta mÛÏeme charakterizovat jako období razantního sniÏování obsahu olova
v automobilov˘ch benzínech, kdy z pÛvodních
hodnot 0,64 g Pb/l u Speciálu BA-90 resp.
0,77 g Pb/l u BA-96 byl postupnû normován
obsah olova na 0,4 g Pb/l v roce 1982,
0,25 g Pb/l v roce 1985 a koneãnû na
0,15 g Pb/l v roce 1987. Tempo sniÏování obsahu olova v autobenzínech bylo srovnatelné
10
s nejvyspûlej‰ími státy Evropy, pfied námi byla
snad pouze SRN a skandinávské státy.
V roce 1985 byla u nás zavedena v˘roba
bezolovnatého benzínu BA-91, zpoãátku pfiedev‰ím pro v˘voz. Koncem 80. let se z bezolovnatého benzínu s Oâ VM 91 pfie‰lo na tzv.
Eurosuper s Oâ VM 95. PfievaÏujícím vyrábûn˘m typem byly na poãátku 90. let olovnaté
benzíny. Vzhledem k relativnû nízkému obsahu
olova byl v roce 1992 z olovnatého aditiva odstranûn halogenov˘ vyna‰eã, jehoÏ úkolem bylo tvofiit pfii spalovacím procesu s olovem tûkavé halogenidy, které se neusazovaly ve spalovacím motoru.
Dal‰í v˘voj kvalitativních poÏadavkÛ jiÏ byl
urãován témûfi v˘hradnû ekologick˘mi hledisky. Olovnat˘ benzín byl postupnû vytlaãován
bezolovnat˘mi typy, aÏ smûrnice EU 98/70/EC
zcela zakázala uvádûní tohoto typu na trh od
1. 1. 2000. I pfies skladbu a stáfií na‰eho vozového parku pfiistoupila âeská republika
k tomuto zákazu pouze s roãním zpoÏdûním.
To si vyÏádalo plo‰né zavedení bezolovnatého
benzínu s aditivem na ochranu ventilov˘ch sedel umoÏÀujícím provozování na bezolovnat˘
benzín star‰ích motorÛ s netvrzen˘mi ventilov˘mi sedly, které byly pÛvodnû urãeny pouze
pro olovnatá paliva. V citované smûrnici EU
jsou kromû zákazu olova dal‰í kvalitativní
omezení vzhledem k ochranû Ïivotního prostfiedí, a to omezení obsahu aromatick˘ch
uhlovodíkÛ, olefinÛ, benzenu a síry.
Se sv˘mi poÏadavky pfiicházejí také konstruktéfii motorÛ. V˘bor „Worldwide Fuel
Charter“ sdruÏující ACEA, Alliance, EMA
a JAMA vydal v roce 2000 nové vydání sv˘ch
poÏadavkÛ na budoucí paliva. Jsou zde uvádûny 4 stupnû poÏadavkÛ od nejmírnûj‰ích po
nejpfiísnûj‰í v závislosti na emisních limitech,
které mají b˘t plnûny.
Ve smûrnici 98/70/EC jsou také uvedena
omezení nûkter˘ch parametrÛ, která by mûla
v EU platit od 1. 1. 2005. Jedná se o obsah
aromátÛ max. 35 % V/V a obsah síry max. 50
mg/kg. U ostatních parametrÛ nebylo zatím
dosaÏeno shody a to, jak bude vypadat kvalita
v roce 2005, je pfiedmûtem jednání. Shrnemeli uvedené poÏadavky a vezmeme-li do úvahy
moÏnosti rafinérií, lze pfiedpokládat v˘voj kvalitativních poÏadavkÛ na autobenzíny zejména
v oblasti úpravy jejich uhlovodíkového sloÏení,
ãistoty a tûkavosti. Pravdûpodobné je také
3/2001
zavedení normovan˘ch metod pro kontrolu ãistoty palivového systému a elektronické kontroly emisí vznikajících za provozu.
Zaãátek pouÏívání stfiedních ropn˘ch destilátÛ
(motorové nafty) spadá do poãátku 20. století.
Zpoãátku se jednalo zejména o vût‰í stacionární motory a teprve s rozvojem automobilismu, zejména nákladní dopravy, se motorová
nafta uplatnila v ‰ir‰ím mûfiítku jako motorové
palivo. Dal‰ím impulsem jejího masového roz‰ífiení byla industrializace zemûdûlské v˘roby.
I v pfiípadû motorové nafty se zpoãátku jednalo o stfiednû vroucí ropnou frakci z primární destilace ropy. V sortimentu se obvykle nabízely
dva typy nafty s rÛzn˘mi nízkoteplotními vlastnostmi - jeden pro léto, druh˘ pro zimu, a speciální nízkotuhnoucí nafta arktického typu obvykle pro vojenské pouÏití. V˘vojem procházely
zejména poÏadavky na destilaãní rozmezí, cetanové ãíslo a nízkoteplotní vlastnosti, u kter˘ch do‰lo k nejvût‰ímu v˘voji. Zpoãátku se
kvalita za nízk˘ch teplot charakterizovala pouze bodem tuhnutí motorové nafty.
ProtoÏe se ukázalo, Ïe tato definice je nedostateãná, pfiibyl v 60. letech bod zákalu. Ani
tento parametr v‰ak nepopisoval dostateãnû
chování motorové nafty pfii nízk˘ch teplotách,
a tak se od druhé poloviny 70. let zavádûl spolu s bodem tuhnutí parametr filtrovatelnost.
V polovinû 90. let se od bodu tuhnutí zcela
upustilo a spolu s filtrovatelností se zaãíná
prosazovat Cloud point, zvlá‰tû u arktick˘ch
typÛ. Souãasnû probíhají intenzivní práce na
v˘voji nového parametru, kter˘ by lépe charakterizoval chování motorové nafty za nízk˘ch
teplot.
Z hlediska ochrany Ïivotního prostfiedí se
koncem 70. let dostala do popfiedí otázka obsahu síry. Její obsah se zaãal razantnû sniÏovat z pÛvodních hodnot 0,5 % m/m pfies
0,25 % na hodnotu 0,15 % m/m v roce 1987.
âeskoslovensko se tak z hlediska obsahu síry
zafiadilo mezi pfiední evropské státy. Limitní
hodnoty v EU byly v roce 1987 max. 0,3 %,
v roce 1994 max. 0,2 % m/m. Hodnota max.
0,05 % m/m byla v âR zavedena v roce 1995,
coÏ bylo s více neÏ roãním pfiedstihem oproti EU.
Radikální sniÏování obsahu síry s sebou
v‰ak pfiineslo jeden problém. Ukázalo se totiÏ,
Ïe hluboce rafinovaná motorová nafta s obsahem síry pod 500 mg/kg ztrácí svou pfiirozenou schopnost mazat pfiedev‰ím souãásti
vstfiikovacích ãerpadel. Tuto ztrátu bylo nutno
nahradit pfiídavkem mazivostního aditiva. Pro
kontrolu mazivosti motorové nafty byl zaveden
nov˘ parametr - korigovan˘ prÛmûr otûrové stopy, stanoven˘ metodou HFRR. Jeho hodnota
byla stanovena na max. 460 mikrometrÛ.
Dal‰ím mezníkem ve v˘voji kvality motorov˘ch naft byla smûrnice EU 98/70/EC. Kromû
PETROLEUM
úpravy nûkter˘ch parametrÛ se zde zavádí jeden zcela nov˘, a to obsah polyaromatick˘ch
uhlovodíkÛ. Také v pfiípadû motorové nafty formulovali v˘robci a konstruktéfii motorÛ sdruÏení ve Worldwide Fuel Charter své poÏadavky na
kvalitu.
Shrneme-li uvedené poÏadavky na kvalitu
motorov˘ch paliv a vezmeme-li do úvahy moÏnosti rafinérií, lze pfiedpokládat v˘voj kvalitativních poÏadavkÛ na motorové nafty kromû dal‰ího sníÏení obsahu síry zejména v oblasti
úpravy jejich uhlovodíkového sloÏení a cetanového ãísla. Pravdûpodobné je také zavedení
normovan˘ch metod pro kontrolu ãistoty vstfiikovacího systému a elektronické kontroly emisí vznikajících za provozu.
Splnûní tûchto kvalitativních parametrÛ nebude pro rafinérie vÛbec jednoduché a vyÏádá
si znaãné investice do nov˘ch procesÛ a úpravy stávajících technologií. Pfiitom bude nutné
provést rozsáhlou anal˘zu, která stanoví rozumnou mez pro úpravy parametrÛ tak, aby
splnûní tûchto poÏadavkÛ nemûlo na Ïivotní
prostfiedí negativní dopad. Co se t˘ká poÏadavkÛ na kvalitu 2005, zatím na pÛdû evropského parlamentu (smûrnice 98/70/EC) nedo‰lo ke shodû a jednotlivé parametry jsou
pfiedmûtem jednání mezi evropskou komisí,
ekology a motoráfii. Lze pfiedpokládat, Ïe budou schváleny nejpozdûji v prÛbûhu roku
2004.
Trh motorov˘ch paliv prochází neustál˘m v˘vojem jak z hlediska sortimentu, tak z hlediska mnoÏství. Spotfieba zvlá‰tû automobilového
benzínu signalizuje recesi, stagnaci nebo rÛst
národní ekonomiky. Do celkové spotfieby se také promítá rÛst cen ropy a z toho vypl˘vající
rÛst cen motorov˘ch paliv. To je vidût zvlá‰tû
na pfiíkladu poklesu spotfieby autobenzínÛ v roce 2000.
Zmûny v kvalitû a sortimentu motorov˘ch
paliv budou i nadále ovlivÀovány zejména novou legislativou pfiedev‰ím ve vztahu k ochranû Ïivotního prostfiedí, rozvojem nov˘ch technologií a novinkami v konstrukci spalovacích
motorÛ. Nová aditiva budou stále dokonalej‰í,
budou zlep‰ovat stále ‰ir‰í spektrum uÏitn˘ch
vlastností motorov˘ch paliv a jízdní komfort.
Bez pouÏívání aditiv nebude moÏné splnit stále nároãnûj‰í poÏadavky na kvalitu plynn˘ch
emisí ze spalovacích motorÛ.
Zákon ã. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, definuje v § 77 pohonné hmoty a konstatuje, Ïe
k pohonu motorov˘ch vozidel se smí pouÏívat
pouze pohonné hmoty pfiedepsané v˘robcem,
pfiiãemÏ jejich kvalita musí odpovídat poÏadavkÛm schválen˘m provádûcím právním pfiedpisem. Kromû toho je zde zakotven zákaz prodeje a dovozu olovnat˘ch autobenzínÛ.
11
Provádûcí pfiedpis k tomuto zákonu (vyhlá‰ka MPO ã. 227/2001 Sb.) ukládá povinnost
jednak plnit kvalitativní poÏadavky na motorová paliva podle stávajících norem, jednak zakotvuje povinnost plnit hodnoty podle smûrnice EU 98/70/EC, pfiílohy 1 a 2 od 1. 1. 2003
a pfiílohy 3 a 4 od 1. 1. 2005. Dále se v tomto
pfiedpise uvádûjí podrobnosti t˘kající se monitorování kvality motorov˘ch paliv v celém prÛbûhu jejich distribuce. Monitorování kvality
paliv v souladu s touto vyhlá‰kou bude podstatnû ãetnûj‰í neÏ byly dosud náhodné odbûry vzorkÛ ze strany âOI.
Pfiedná‰ka byla pfiednesena na semináfii
âeské asociace petrolejáfiského prÛmyslu
a obchodu „Moderní pohonné hmoty a maziva
pro motorová vozidla 2001“ dne 11. ãervna
2001 na veletrhu AUTOSALON 2001 v Brnû.
Development of Quality Engine Fuels
At the Outset of the Third Millennium
The most important engine fuels are petrol and Diesel oil. Their
properties (quality) may be affected either by refining technologies or
by additives. Another major criterion is the mounting broadly-based focus on environmental protection. Out of the quality parameters of petrol, which began to be used as an engine fuel at the end of the nineteenth century, the so-called octane numbers (anti-detonating properties) were the first to be employed. The 1980s saw a trend aimed at
reducing lead content in petrol, even though leaded petrol still remained to be a prevailing type of fuel produced. But due to ecological considerations, leaded petrol was soon gradually replaced by lead-free
petrol until the EC Directive No. 98/70 EC banned it altogether as of
January 1, 2000. The Czech Republic adopted that ban with only
a one-year delay. The Directive also lists some restrictions which are
expected to come into force in the European Union as of January 1,
2005. These involve the content of aromatic components and sulphur,
with other parameters being under consideration. When anticipating future requirements to be placed on petrol quality, we may expect especially adjustments in the composition of carbohydrates, its purity and
volatility. Another demand that is likely to be made will concern the
task of checking the purity of the fuel system and of electronically monitoring emissions originating during the operation of motor vehicles
(both for petrol and Diesel oil). The early days of the use of Diesel oil
came at the beginning of the twentieth century. At that time, general
requirements changed, especially in terms of the distillation range, cetane number and low-temperature properties (initially characterized by
the point of congelation, with the cloud point and the parameter of filtrability being added later; while the cloud point began to assert itself
in the 1990s). The issue of sulphur content in petrol came to the forefront during the late 1970s. Sulphur content began to be reduced but
due to the subsequent loss of petrol’s lubricating ability, lubricating additives had to be mixed in, and a new parameter was introduced - the
so-called corrected average abrasion trace. Another landmark came
with the above-mentioned EC Directive. In addition to adjustments made in some parameters, a new one was added - content of polyaromatic carbohydrates. When looking ahead to the future requirements to
be placed on the quality of Diesel oil, we may expect - in addition to
the continued reduction of its sulphur content - particularly changes in
its carbohydrate composition and cetane number. It will be very difficult indeed for oil refineries to meet those qualitative parameters, and
considerable investments will have to be made into new processes
and in adjustments of the existing technologies. (This article is based
on a lecture presented at the AUTOSALON 2001 trade fair in Brno).
PETROLEUM
V
ãele Ïebfiíãku nejvût‰ích svûtov˘ch firem, kter˘ sestavil americk˘
ãasopis Fortune podle jejich pfiíjmÛ
za loÀsk˘ rok, je ropná spoleãnost Exxon Mobil (210 mld USD).
Mezi prvních deset v‰ak patfií i její nejvût‰í konkurenti, nizozemsko-britská ropná skupina Royal
Dutch/Shell (150 mld USD) a britsk˘ koncern BP (149 mld USD).
âESKÁ
RAFINÉRSKÁ
KALEIDOSKOP
Z A J Í M A V O S T Í
Co poãít s vyslouÏil˘mi tûÏebními plo‰inami, jichÏ jsou v mofiích
tisíce? Ameriãané razí svéráznou
cestu. Plo‰iny v Mexickém zálivu
se mají stát vyhledávan˘m domovem mofisk˘ch ÏivoãichÛ. T˘ká se
to napfiíklad tûÏního giganta High
Island A-548, kter˘ postavila pfied
21 lety spoleãnost Texaco. Ta chce
odfiíznout vr‰ek plo‰iny a odvézt
jej na bfieh. Spodek o hmotnosti
kolem 2 700 tun potopí jako dva
díly poloÏené vedle sebe. Stane
se z nich umûl˘ korálov˘ útes.
Dostatek energie pro automobily jednoho milionu americk˘ch domácností po dobu ‰esti let má zajistit projekt tûÏby ropy a zemního
plynu ze dna Mexického zálivu.
Vláda prezidenta George W. Bushe
je i pfies odpor ekologick˘ch aktivistÛ rozhodnuta pronajmout na
600 000 ha mofiského dna spoleãnostem provádûjícím prÛzkum.
TûÏba by se nemûla k pobfieÏí pfiiblíÏit na ménû neÏ 160 km.
Flotila cisternov˘ch lodí koncer-
Monopolní zpracovatel ropy na
Slovensku, Slovnaft Bratislava,
se k 1. ãervenci 2001 slouãil se
svou dcefiinou spoleãností Slovnaft Benzinol. Ta je provozovatelem rozsáhlé sítû ãerpacích stanic
a patfií k nejv˘znamnûj‰ím obchodníkÛm s petrochemick˘mi v˘robky ve Slovenské republice.
V USA prodává ropná spoleãnost
Conoco své produkty prostfiednictvím sítû zhruba 5 000 ãerpacích
stanic. Zásobují ji rafinérie
v Louisianû, Oklahomû, Montanû
a Coloradu. Mimo USA se její produkty prodávají ve zhruba 3 000
ãerpacích stanicích pod znaãkami
Jet nebo Seca. Neamerická síÈ je
zásobována jednak vlastní rafinérií v Anglii a dále dvûma rafinériemi
v âeské republice - provozovan˘mi
âeskou rafinérskou - a jednou
v Nûmecku, v nichÏ má Conoco
vlastnick˘ podíl. Koncem leto‰ního roku bude uvedena do provozu
nová rafinérie v Malajsii, kde
Conoco bude mít podíl 40 %.
Exxon Mobil je nejziskovûj‰í spoleãnost na svûtû - loni 17 miliard
USD). Jeho akcie se poãátkem
devadesát˘ch let prodávaly za 22
dolarÛ, dnes za 86. Dal‰í zisky
souãástí ãínského programu na
elektrifikaci odlehl˘ch obcí. Je to
první projekt této firmy na vyuÏití
obnovitelné energie v âínû a vychází ze zku‰eností s elektrifikací
venkova v JiÏní Africe, na Filipínách, Srí Lance a v Indii.
Vzhledem k mimofiádnému potenciálu plynového pole Britannia v britském sektoru
Severního mofie zv˘‰ila spoleãnost Conoco svÛj tamní vlastnick˘ podíl z 8 na 42 %. To
obráÏí její strategii roz‰ifiovat svou produkci a zásoby prostfiednictvím velk˘ch projektÛ s dlouhou Ïivotností. ZároveÀ zaloÏila se spoleãností Cevron vÛbec první spoleãnou provozní firmu v této oblasti - Britannia Operator Limited.
pfiinese podniku v budoucnu i velkolepá investice v Saúdské
Arábii, na níÏ se podílí dal‰ích
osm zahraniãních investorÛ.
Projekt v hodnotû 20 miliard USD
je zamûfien na rozvoj nalezi‰È
zemního plynu, arabsk˘ch elektráren, plynovodÛ a odsolování vody.
srovnání: Saúdská Arábie disponuje jist˘mi zásobami v objemu
35 miliard tun ropy. Pokud jde
o zemní plyn, odhady hovofií o moÏn˘ch 18 bilionech metrÛ krychlov˘ch. Oblast Kaspického mofie by
mûla do deseti let produkovat
5 % celosvûtové tûÏby ropy.
O
Shell
dborníci jsou pfiesvûdãeni, Ïe
v oblasti Kaspického mofie lze poãítat se 3 - 4 miliardami tun ropy.
To by odpovídalo pfiibliÏnû dvûma
procentÛm znám˘ch svûtov˘ch zásob. Jiné odhady ov‰em vycházejí
z toho, Ïe v podzemí je jí pravdûpodobnû aÏ 30 miliard tun. Pro
Renewables podepsal
s ãínskou spoleãnosti Sun Oasis
Company Ltd. smlouvu o dodávce
solárních systémÛ bûhem pfií‰tích
pûti let aÏ pro 78 000 domácností v oblasti západní âíny. Projekt je
podpofien grantem nizozemské
vlády ve v˘‰i 15 milionÛ USD a je
12
nu Royal Dutch/Shell byla nedávno doplnûna o loì Donax, první
ropn˘ tanker této spoleãnosti vyroben˘ a registrovan˘ v Singapuru. Letos na jafie tam byl jako
první registrován také její tanker
Galeomma urãen˘ pro pfiepravu
zkapalnûného zemního plynu
(LNG). Celkovû v‰ak jde o její
128. tanker pro LNG. Lodû firmy
Shell jsou tradiãnû pojmenovávány podle rÛzn˘ch druhÛ mofisk˘ch
mu‰lí. Tato tradice pochází od
Marcuse Samuela, zakladatele
Shell Transport and Trading Company, kter˘ dopravoval mofiské
mu‰le z Orientu jako ozdobu do
domácností viktoriánské Anglie.
P
fies dvû miliardy metrÛ krychlov˘ch zemního plynu získaly
Moravské naftové doly díky svému desetiprocentnímu podílu na
loÏisku Sawan v Pákistánu. TûÏba
plynu by mûla b˘t zahájena v pfií‰tím roce. Potvrzuje to jejich dohoda s rakouskou ropnou spoleãností OMV. Rozvoj loÏiska bude
provádût spoleãn˘ podnik South
West Miano v ãele s právû OMV.
Podíl v nûm mají také italsk˘ Agip,
Pakistan Petroleum a pákistánská vládní spoleãnost Government Holdings Private.
3/2001
T a
k
FORUM
é
v
v Litvínovû
L
Letos v kvûtnu se âeská rafinérská
v Litvínovû pfiestûhovala do nové
administrativní budovy. Získala tím
dÛstojné sídlo, které je i lépe
pfiístupné pro její obchodní partnery.
Nová administrativní budova âeské rafinérské v Litvínovû vznikla rekonstrukcí objektu
z poãátku 40. let. Budova z pálen˘ch ‰amotov˘ch cihel slouÏila za druhé svûtové války, kdy
Nûmci chemick˘ areál u Litvínova vybudovali,
jako vojensk˘ lazaret. Poté byla dlouho vyuÏívána jako závodní zdravotní stfiedisko. Na pfielomu let 1999/2000 âeská rafinérská odkoupila objekt od Chemopetrolu se zámûrem pfiestûhovat sem v‰echny administrativní pracovníky, ktefií dosud pÛsobili na rÛzn˘ch místech
v˘robního areálu.
Kompletní rekonstrukce byla provedena
v mimofiádnû krátkém termínu - trvala od fiíjna
2000 do dubna 2001. Stavební práce nebyly
jednoduché, protoÏe bylo rozhodnuto zachovat
pÛvodní ráz budovy. „ZÛstaly jen obvodové stûny a pfiíãky. Na v˘chodní a jiÏní stranu jsme navíc vrátili pÛvodní francouzská okna,“ vysvûtluje ing. Radomír Bláha, vedoucí sekce sluÏeb,
která za projekt odpovídala. Zcela byly vymûnûny v‰echny rozvody a stfiecha. Omítky, podlahy a sociální zafiízení jsou nové. PrÛbûh prací obãas komplikovala skuteãnost, Ïe pÛvodní
i
t
v
í
n
o
v
û
dokumentace jiÏ neexistovala, a proto bylo tfieba fie‰it neoãekávané technické problémy.
S tím si operativnû poradil ing. Vladimír
Hovorka ze spoleãnosti LEGOS, kter˘ na stavbû vykonával autorsk˘ dozor. „Dále musel b˘t
brán velk˘ ohled na na‰e spolupracovníky ze
zásobování, ktefií po celou dobu rekonstrukce
v budovû pracovali, a já jim dûkuji za trpûlivost,“ uzavírá ing. Bláha.
„ZároveÀ jsme usilovali o to, aby se administrativní budova v Litvínovû co nejvíce podobala té v Kralupech, pfiestoÏe charakterovû je
kaÏdá z nich jiná,“ podot˘ká Jifií Hykl, vedoucí
projektu. Proto je u vchodu umístûn stejn˘ pylon. V interiérech se uplatÀuje stejná barevnost, aÈ uÏ jde o dvefie, koberce ãi zafiízení kanceláfií. Tomuto zámûru bezesporu napomohla
skuteãnost, Ïe rekonstrukci provádûla stejná
firma jako v Kralupech - Konstruktiva Konsit.
Budova má celkem ãtyfii podlaÏí, v nichÏ se
nachází pracovna generálního fieditele a kanceláfie pracovníkÛ investiãní a finanãní divize
a divize v‰eobecn˘ch záleÏitostí. Ve v˘robním
areálu tak zÛstávají pracovníci technické divize
a úsekÛ, které mají pfiímou vazbu na v˘robu.
Podle ing. Bláhy má nová administrativní
budova fiadu v˘hod. „Za nejdÛleÏitûj‰í povaÏuji
bezpeãnostní hledisko,“ fiíká. Vzhledem k tomu,
Ïe objekt má pfiím˘ vstup, náv‰tûvníci âeské
rafinérské se nemusejí pohybovat po v˘robním
13
v
n
o
v
é
m
areálu.Také zamûstnanci, ktefií se sem nastûhovali bûhem jediného kvûtnového víkendu,
nyní pracují v mnohem bezpeãnûj‰ím, hygieniãtûj‰ím a pfiíjemnûj‰ím prostfiedí.
Nyní se postupnû pracuje na úpravû okolí
a k tomu patfií i vybudování parkovi‰tû pro 85
automobilÛ, úprava pfiedzahrádky a zelen˘ch
ploch v okolí budovy.
Litvínov Puts On a New Garb
In May this year âeská rafinérská moved to a new office building,
reconstructed from an object constructed back in the early 1940s,
when the Germans were building the Litvínov chemical factory. âeská
rafinérská bought the facility at the turn of the years 1999 and 2000
with the intention of moving in all its administrative staff still working
in the production plant. The overall reconstruction project was finished
within an exceptionally short time between October 2000 and March
2001. Construction work was far from simple as the original character
of the building had to be preserved. At the same time, the project’s
designers went out of their way to reconstruct the Litvínov office building to resemble the one in Kralupy as much as possible. That was why
the same pylon was erected near the entrance to the Litvínov office
building, and the same colours were used in its interior decorations as
in Kralupy. The challenging task was made easier by the fact that the
reconstruction project in Litvínov was carried out by the same building
company that worked in Kralupy. The four-storey office building in
Litvínov now houses the CEO office, the company’s investment and
financial divisions plus its general affairs department, while the production plant contains only the technical divisions. The new office
building in Litvínov is a truly dignified seat of the company, providing
better access to âeská rafinérská’s business partners.
FORUM
L
I
âESKÁ
RAFINÉRSKÁ
S
T
Z
H
I
T
Obsahuje parafín a olejovou frakci, která se odstraÀuje filtrací v lisech. Slovo gaã v rÛzné pravopisné úpravû vzniklo z ãeského ka‰e
- ká‰.
Vznik rafinérského
prÛmyslu v ãesk˘ch zemích
a jeho v˘voj do roku 1918
V Rakousko-Uhersku, kam patfiily âechy s Moravou do roku
1918, se tûÏila ropa pfiedev‰ím
ve v˘chodní ãásti fií‰e - Haliãi (jihov˘chodní Polsko a ãást Ukrajiny; od Krakova ke Lvovu).
Zpracovávala se nejdfiíve pfiímo
v haliãsk˘ch rafinériích, které
v‰ak brzy svou kapacitou nestaãily udrÏet krok s tûÏbou. Rafinérie
v ostatních zemích této velké
podunajské monarchie vznikaly
aÏ od osmdesát˘ch let minulého
století. Podle statistiky z roku
1887 jich z celkového poãtu 64
S
V âechách zahájila v˘robu první
továrna na rafinování petroleje
v roce 1887 v Zábofií u T˘nce nad
Labem, ta v‰ak po krátkém trvání
vyhofiela a zanikla roku 1893. Na
Moravû zaloÏil téhoÏ roku hrabû
Lartisch v Novém Bohumínû akciovou spoleãnost Bohumínská rafinérie. Roku 1893 koupila tuto
rafinérii spoleãnost Mineralölrafinerie, Aktiengesellchaft z Budape‰ti. Ta znaãnû roz‰ífiila v˘robu,
takÏe tato rafinérie se stala jedním z nejvût‰ích podnikÛ v tehdej‰ím Rakousku-Uhersku. Patfiily
k ní také dal‰í rafinérie v Rijece
(nyní Chorvatsko) a v Bra‰ovû (nyní Rumunsko). Bohumínsk˘ závod
byl nostrifikován roku 1922, kdy
se vedení pfiestûhovalo z Vídnû
do Prahy, pfievzat pardubickou
firmou Fantovy závody a v dÛsledku silné konkurence byla v˘roba
roku 1930 zastavena.
rakousk˘ch rafinérií bylo umístûno tehdy 56 v Haliãi. Oblast
Haliãe byla v roce 1908 na tfietím
místû ve svûtové tûÏbû ropy. V rakousk˘ch rafinériích se zpracovávala pfiedev‰ím ropa haliãská.
Pozdûji se kromû omezeného dovozu rumunské a americké ropy
v˘znamnûji zaãala uplatÀovat také kavkazská ropa.
âeskou úãast v ropném prÛmyslu dodnes potvrzuje napfi. i v˘raz
gatch (gatsch), coÏ je ka‰ovitá
hmota vznikající pfii v˘robû parafínu.
14
O
R
I
E
Dále na Ostravsku vznikly
Pfiívozské továrny na ãi‰tûní olejÛ,
které zaloÏil v roce 1888 Dr. Max
Böhm. Pfiívozské závody minerálních olejÛ se pozdûji staly akciovou spoleãností, na níÏ se podílela holandská firma Holandische
Maatschapij, Amsterdam. Závod
byl vyprojektován na zpracování
haliãské ropy, ale zpracovával téÏ
kavkazskou ropu. V Pfiívoze se
ukázalo, Ïe haliãská ropa poskytuje kromû tehdej‰ího hlavního
produktu - petroleje - i dobré mazací oleje.
Dal‰í rafinérii, Fantovy závody,
a.s., zaloÏil vídeÀsk˘ obchodník
David Fanta roku 1889 v Pardubicích. Zpracovávala zpoãátku jen
kavkazskou ropu, ale brzy pfie‰la
také na ropu haliãskou. Haliãská
ropa obsahovala 50 % petroleje
a její destilace byla obtíÏnûj‰í neÏ
u ropy kavkazské. VyÏadovalo to
rekonstrukci závodu roku 1904.
Po rekonstrukci produkce rafinérie tak vzrostla, Ïe její v˘robky se
zaãaly vyváÏet do Nûmecka a ·v˘carska. FantÛv závod zavedl kromû
3/2001
v˘roby petroleje, benzínu a mazacích olejÛ i v˘robu parafínu, z nûhoÏ se zaãaly vyrábût svíãky.
Odbytové úspûchy si vyÏádaly dal‰í v˘stavbu závodu s potfiebn˘m
zv˘‰ením základního kapitálu,
a proto David Fanta zaloÏil roku
1907 akciovou spoleãnost.
Kapacita závodu, kter˘ zpracovával koncem století 60 000 tun ropy, se po pfiestavbû zv˘‰ila na
150 000 tun roãnû. Spoleãnost
mûla dva poboãné závody v Uhrách, prodejní sklady ve vût‰ích
mûstech, vlastnila 14 lodí a na
500 Ïelezniãních cisteren.
Následovala v˘stavba rafinérie
minerálních olejÛ v ·umperku, zaloÏená v polovinû devadesát˘ch
let 19. století, kterou získala v roce 1928 bratislavská obchodní
spoleãnost Apollo-Nafta a odstavila ji v polovinû tfiicát˘ch let.
Komanditní spoleãnost Kralupská rafinérie minerálních olejÛ,
Lederer a spol. byla zaloÏena v roce 1900 a zapoãala v˘stavbou továrních objektÛ a Ïelezniãní vleãky na pozemcích o plo‰e 6 ha mezi tratí do Kladna a jiÏním okrajem
mûsta. Tam byla je‰tû téhoÏ roku
zahájena v˘stavba kralupské petrolejky. Její souãástí byla administrativní budova, laboratofie, kotelna, dva v˘‰kové komíny, benzínová, petrolejová a olejová destilace, odparafinování a rafinace olejÛ, tukárna, expedice, baterie
skladov˘ch nádrÏí, potrubní rozvody a jiná pomocná zafiízení. Na Ïelezniãní vleãce se tehdy k posunu
cisteren pouÏívaly v˘hradnû koÀské potahy. Zpracovatelská kapacita byla 20 000 t roãnû. Vyrábûl
se petrolej na svícení, minerální
mazací oleje, vazelíny a téÏ parafiny na svíãky. Rafinérie, jíÏ se fiíkalo petrolejka, zpracovávala roku 1910 ropu z v˘znamného ropného stfiediska v Haliãi - Boryslaw. Podle archivovan˘ch v˘kazÛ
bylo ze 100 kg boryslavské ropy
získáno: 5 kg benzínu, 38 kg petroleje, 5 kg parafínu, 1 kg tûÏk˘ch
olejÛ k mazání, 20 kg plynov˘ch
a ostatních nerafinovan˘ch olejÛ,
3 kg asfaltu a 18 kg ãinily pomûrnû vysoké ztráty. Provoz rafinérie
FORUM
provázely ekologické problémy,
havárie a poÏáry aÏ do první svûtové války, která pfiivodila stagnaci kralupské petrolejky.
tfii podíly, a to na lehkou frakci
(benzín), jeÏ byla tehdy obtíÏn˘m
a neprodejn˘m odpadem, stfiední
frakci tj. petrolej na svícení, a na
zbytek, coÏ byla tûÏká frakce, z níÏ
se asi 2 % vyuÏívala jako mazivo.
Destilace ropy probíhala v leÏat˘ch kotlích o kapacitû 10 aÏ 100
tun ropy. Destilaãní proces zaãínal pfii 50 aÏ 60 °C a první frakce
- surov˘ benzín (cca 10 % obj.) pfiecházela do 135 aÏ 160 °C.
Pak se zavedla do kotle pfiehfiátá
vodní pára a do 300 °C pfiecházel
petrolejov˘ destilát (cca 75 % obj.).
V kotli zbyl mazut, kter˘ se pfievedl do dal‰ích olejov˘ch kotlÛ,
kde se dále destiloval. Destilace
mazutu se provádûla ve vakuu
vodní parou a destilát kondenzoval frakciovanû na nûkolik frakcí.
Destilaãním zbytkem byl asfalt.
Pfii parafinické surovinû se jímaly
jedna nebo dvû frakce parafinového oleje, pfii neparafinické surovinû se olej tfiídil na deset i více
frakcí podle jejich fyzikálních
vlastností. Izolovan˘ parafinov˘
destilát se ochlazoval v krystalizátorech solankou na cca -5 °C.
Vykrystalovan˘ parafín se z chladicích ploch nepfietrÏitû se‰kraboval. Z vychlazené smûsi se pak
parafín oddûloval od oleje v kalolisech. Odfiltrovan˘ parafín zvan˘
gaã se zbavoval zadrÏeného oleje
v potn˘ch komorách. Filtrát z kalolisÛ se oddestiloval na Ïádanou
viskozitu. Parafín se rafinoval kyselinou sírovou a následnû odbarvovací hlinkou.
K dÛleÏit˘m rafinériím náleÏela
kolínská rafinérie petroleje, patfiící âeské akciové spoleãnosti pro
rafinování petroleje a zaloÏená roku 1901 nûkolika majetn˘mi obãany základním kapitálem pÛl miliónu rakousk˘ch korun. Zpoãátku
se ropa pfiiváÏela v Ïelezniãních
cisternách na vlastní vleãku a posun po závodû se provádûl párem
volÛ, které zapfiahali do vagonÛ.
Teprve pozdûji pfii‰ly do provozu
lokotraktory a akumulaãní lokomotivy. Pfies dobré technické vybavení závod trvale zápasil s finanãními a odbytov˘mi potíÏemi;
roku 1925 byl pronajat a roku
1929 prodán americké spoleãnosti Vacuum Oil Company a.s.
se sídlem v Praze. Velké investice
vloÏené touto spoleãností do podniku a vybudovaná prodejní síÈ
podle americk˘ch zku‰eností pfiinesly pak firmû trval˘ vzestup se
znaãn˘mi zisky. Závod zpracovával zpoãátku haliãskou ropu, pozdûji i dolnorakouskou na kotlové
destilaci a vyrábûl petrolej na svícení, benzín a olejov˘ destilát.
Rafinérie ropy na území
Rakousko-Uherska ustavily nûkolikrát od roku 1893 kartelová
sdruÏení, která v‰ak nebyla trvalá
a klíã pfiidûlen˘ch smluvních kvót
pro zpracování ropy se nedodrÏoval. Poslední kartelová úmluva
pfied první svûtovou válkou rozdûlovala mnoÏství zpracovávané ropy podle kontingentního klíãe. Ze
sedmi rafinérií, které pfied první
svûtovou válkou zpracovávaly
365 kt ropy a po válce mûly zhruba 380 kt kapacity, pfiipadalo
40% na Fantovy závody Pardubice
a na zb˘vajících ‰est rafinérií pfiipadalo po cca 10 % (Bohumínská
rafinerie, Apollo Bratislava, Ostrava - Pfiívoz, Lederer Kralupy nad
Vltavou, ·umperk a Kolín). Kartelové spojení existovalo i pozdûji
za první âeskoslovenské republiky.
Destiláty ropy se rafinovaly
v agitérech koncentrovanou kyselinou sírovou a pak louhem. Tato
rafinace byla vynalezena a zavedena jiÏ v roce 1860 v Baku rusk˘m chemikem Eichlerem a odtamtud se roz‰ífiila do ostatních
tehdej‰ích ropn˘ch center jako
Pensylvánie, Haliã a Rumunsko.
K rafinaci se pouÏíval monohydrát
kyseliny sírové dodávan˘ ponejvíce ze západoãesk˘ch továren firmy J. D. Starck.
Rafinérské v˘robky tehdy byly
podle dÛleÏitosti: petrolej, benzín,
mazací oleje (rafinované tj. vfietenové a loÏiskové a nerafinované
Ropa se v tûchto dobách rozdûlovala v rafinériích destilací na
15
tj. vulkánové pro loÏiska Ïelezniãních vagonÛ a válcové pro mazání
parních strojÛ), fiídké oleje (plynov˘ a modr˘ olej) rafinovan˘ parafín, pfiírodní vazelína, petrolejov˘
asfalt a petrolejov˘ koks.
Dal‰í rozvoj jednotliv˘ch ãesk˘ch rafinérií nastal po prvé svûtové válce, av‰ak jiÏ nejen v novém státû, ale také za jin˘ch zdrojov˘ch a odbytov˘ch podmínek.
(Z pfiipravované knihy „Století
motorov˘ch paliv - historie rafinérií ropy v ãesk˘ch zemích“. Na
snímku Fantovy závody v Pardubicích pfied 1. svûtovou válkou dobová rytina, NTM)
A Page from History
The Early Days of the Refiner y Industry
in the Czech Lands and Its Development
Until 1918
Within the Austro-Hungarian monarchy, whose
part Bohemia and Moravia formed until the year
1918, crude oil was extracted mainly in Galicia
(which figured as the world’s third biggest oil-producing region in 1908). Back in 1887, a full 56 out
of Austria’s 64 oil refineries were located in
Galicia. The first oil refinery in Bohemia, established near the town of T˘nec nad Labem in 1887, was
eventually closed down in 1893. The Bohumín refinery was built in North Moravia in the same year.
That plant was later taken over by the Fanta Works
and its production was terminated in 1930. The
year 1888 saw the foundation of the Pfiívoz Mineral
Oil Works in the Ostrava region. The Fanta Works
refinery was founded by the Viennese businessman David Fanta in Pardubice in 1889. This was
followed by the construction of an oil refinery at
·umperk in the 1890s, a plant which was acquired
in 1928 by the Bratislava-based company ApolloNafta. That company closed down the plant in the
1930s. The Kralupy-based Lederer and Co. refinery was founded in 1900 but its operation was
grappling with considerable technical problems
which led to its stagnation. Another major oil refinery in Bohemia was the Kolín facility established
in 1901 by the Czech Joint Stock Company for
Petroleum Refining. Faced with serious financial
problems, the plant was sold to the American
Vacuum Oil Company in 1929. Out of the seven oil
refineries in the Czech lands, which were known to
process 365 kt before World War I, the Fanta
Works in Pardubice accounted for a full 40%, with
the remaining six refineries (Bohumín refinery,
Apollo Bratislava, Ostrava - Pfiívoz, Lederer Kralupy
nad Vltavou, ·umperk and Kolín) making up approximately 10% each. Their main products included
petroleum, petrol, lubricating oils, thin oils, refined
paraffin, petroleum jelly, petroleum asphalt and
petroleum coke. (From a prepared book entitled
„A Century of Engine Fuels - A History of Oil
Refining in the Czech Lands“)
FORUM
âESKÁ
RAFINÉRSKÁ
Vítûzné kresby ze soutûÏe „DÛm m˘ch snÛ“ byly zvût‰eny a pfieneseny na fasádu DDM; na jejich vybarvení
se podílelo okolo 120 kralupsk˘ch dûti a dospûl˘ch.
Pohled do poãítaãové uãebny
DÛm dûtí a mládeÏe (DDM)
v Kralupech vznikl k 1. lednu
2000, ale jiÏ si vydobyl znaãné
uznání. Základem jeho ãinnosti
je protidrogov˘ program, kter˘
obsahuje rozsáhlou nabídku aktivního vyuÏívání volného ãasu
pro dûti a mládeÏ.
Zajímav˘mi aktivitami proti drogám
„SnaÏíme se, abychom dûti zaujali v jejich
volném ãase. Chceme, aby se po návratu ze
‰koly vûnovaly tomu, co je baví, místo aby se
potulovaly na ulici,“ fiíká Marie BlaÏková, fieditelka DDM, kter˘ nedávno pro‰el rekonstrukcí
s cílem vytvofiit odpovídající prostfiedí pro tento
zámûr. „Vycházíme z toho, co dûti opravdu zajímá, a proto jich sem chodí tolik.“
DDM má dnes 58 zájmov˘ch krouÏkÛ - od leteckého modeláfiství pfies kurzy jazykÛ ãi vafiení aÏ po sporty jako kickbox ãi aikido - které
dnes nav‰tûvuje celkem asi 1000 dûtí a mlad˘ch lidí. Mezi nenav‰tûvovanûj‰í krouÏky patfií poãítaãové, jichÏ je devût. Moderní poãítaãová uãebna byla vybavena ve spolupráci s âeskou rafinérskou, která DDM darovala nûkolik
poãítaãÛ. Od podzimu má fungovat dal‰í poãítaãová uãebna, opût za pfiispûní âeské
rafinérské.
Nabídka DDM, kter˘ je pfiíspûvkovou organizací mûsta Kralupy s právní subjektivitou, je
v‰ak mnohem rozmanitûj‰í neÏ jen zmínûné
krouÏky. Dûti mohou pfiijít, kdykoliv chtûjí, tfieba do herny nebo zahrát si tenis. DDM pofiádá
prázdninové tábory, rÛzné soutûÏe, zejména
sportovní, ale i tfieba diskotéky pro dûti. Ve
snaze obnovovat zanikající tradice se tu slaví
posvícení ãi Velikonoce. A protoÏe aktivity
DDM jsou urãeny pro v‰echny od 0 do 100 let,
jak s úsmûvem fiíká Marie BlaÏková, existují
speciální cviãení pro maminky s batolaty ve vûku okolo jednoho roku nebo v˘tvarné krouÏky
pro dûti pfied‰kolního vûku. Velkou ãást sportovního zafiízení DDM mÛÏe vyuÏívat i dospûlá
vefiejnost.
Z protidrogového programu DDM ov‰em vypl˘vá, Ïe nejde jen o to poskytovat dûtem zábavu, rekreaci a vzdûlání. Velk˘ v˘znam má
i formování jejich Ïivotních postojÛ a názorÛ.
Pozoruhodné je napfiíklad úsilí vést je k pomoci tûm, kdo to potfiebují. „Dûti samy organizují
charitativní akce,“ vysvûtluje Marie BlaÏková,
„Nedávno napfiíklad nav‰tívily malé pacienty,
ktefií leÏí na onkologickém oddûlení v PrazeMotole, a pfiedvedly jim, co se u nás nauãily.“
Tak rozsáhlé aktivity by samozfiejmû obûtav˘
ãtyfiãlenn˘ (!) t˘m pracovníkÛ DDM sám nezvládl, i kdyÏ má k dispozici vynikající sbor
externích lektorÛ (napfiíklad kurz kickboxu vede trojnásobn˘ mistr svûta Lubo‰ ·uda). Proto
DDM pfii organizaci sv˘ch akcí tûsnû spolupracuje s matefisk˘mi a základními ‰kolami
v Kralupech, s Kulturním domem, Muzeem,
Zimním stadiónem nebo s místními podniky.
16
Worthwhile Activities Against Drug Abuse
The House of Children and Youth in Kralupy, known under its Czech
acronym DDM, was opened on January 1, 2000. Since then it has
already succeeded in making a name for itself in the town. The backbone of its activities is its drug-prevention programme. The House currently has a gamut of leisure-time activities to offer the local schoolchildren. These include as many as 58 different hobby circles and
groups, regularly attended by some 1,000 local children. The most popular and best attended are DDM’s nine computer groups. Its modern
computer room was equipped in conjunction with âeská rafinérská.
But the overall offer of leisure-time activities prepared by Kralupy’s
House of Children and Youth is much richer and more variegated.
Children may drop in whenever they feel like coming. DDM organizes
holiday camps, various competitions and contests or discotheques for
children. In an effort to restore the region’s rural traditions, country
fairs or Easter holidays are also celebrated here. The House organizes
keep-fit exercises for mothers with kids as well as art classes for preschool children. A large portion of DDM’s sports facilities may be used
by the adult population as well. As implied by its drug-prevention programme, the House of Children and Youth in Kralupy ascribes considerable importance to the task of helping children in shaping their own
life attitudes. Part and parcel of these efforts is a programme aimed
at stimulating children to help those in need. Children themselves are
free to organize charity events. They recently visited small patients in
the Oncology Department in Prague’s Motel Hospital. While organizing
such events, DDM closely cooperates with the local schools, cultural
and sports institutions as well as industrial plants based in Kralupy.
3/2001
FORUM
MUDr. Lubo‰ Vodváfika, fieditel sanatoria Paracelsus,
pfiebírá od ing. Miroslava Debnára, fieditele divize v‰eobecn˘ch záleÏitostí âeské rafinérské, ‰ek na sto tisíc
korun.
Kvûtinkov˘
koncert
na podporu
boje
proti
rakovinû
V rámci Kvûtinového dne (16. 5.)
se v litvínovském kostele Sv.
Michaela Archandûla uskuteãnil
Velk˘ slavnostní májov˘ koncert
na podporu boje proti rakovinû.
Koncert, na nûmÏ vystoupili pfiední sólisté
Národního divadla, byl velmi úspû‰n˘, neboÈ
z pfiíspûvkÛ zhruba 30 místních firem byla
shromáÏdûna obdivuhodná ãástka témûfi
500 000 Kã. V˘tûÏek byl urãen pfiedev‰ím pro
soukromé sanatorium Paracelsus v Mezibofií
u Litvínova, kde se mimo jiné doléãují onkologiãtí pacienti.
Hlavními partner y tohoto humanitárního
koncertu byly dvû nejvût‰í spoleãnosti v regionu - âeská rafinérská a Chemopetrol, z nichÏ
kaÏdá vûnovala ‰ek na 100 000 Kã. Ing.
Miroslav Debnár, fieditel divize v‰eobecn˘ch
záleÏitostí âeské rafinérské, pfii této pfiíleÏitosti fiekl:
„Na‰e spoleãnost je potû‰ena, Ïe mohla
spolu s Chemopetrolem pfiispût k tak u‰lechtilé aktivitû, jakou je podpora boje proti rakovinû. Je pûkné, kdyÏ se lidé na chvilku zastaví
a zamyslí nad nelehk˘m osudem tûch, které
tato zákefiná nemoc postihla. A to se myslím
jak dne‰ním koncertem, tak i shromáÏdûn˘mi
finanãními prostfiedky pro rekondiãní centrum
v Mezibofií podafiilo.“
Jak uvedl MUDr. Lubo‰ Vodváfika, fieditel sanatoria Paracelsus, získané prostfiedky budou
pouÏity k roz‰ífiení a zlep‰ení rekondiãních sluÏeb pacientÛm postiÏen˘m rakovinou. Podle
prof. MUDr. ZdeÀka Dienstbiera, pfiedsedy Ligy
proti rakovinû, která koncert v˘znamnû podpofiila, je nesmírnû dÛleÏité zvy‰ovat poãet lidí
právû na rekondiãních pobytech.
Prostor kostela byl zcela zaplnûn tûmi, ktefií
chtûli svou úãastí pfiispût na u‰lechtilou my‰lenku. Krásn˘ hlasov˘ projev i tóny hudby vhodnû zvolen˘ch skladeb v pfiekrásné akustice
barokního kostela poskytly neobvykl˘ záÏitek,
coÏ vyjádfiili diváci dlouh˘m potleskem.
Koncert patfiil k vrcholÛm leto‰ní sezóny na
Litvínovsku.
17
V âeské republice pfiib˘vá roãnû 57 000
nemocn˘ch se zhoubn˘mi nádory a na rakovinu umírá 28 000 pacientÛ za rok. Od roku
1995 v‰ak poãet nemocn˘ch klesá, a to díky
nejen pokroku v medicínû, ale i rozsáhlé
osvûtû.
Flower Concert in Support
of a „Fight Cancer“ Campaign
As part of this year’s celebrations marking Flower Day on May 16,
2001, Litvínov’s Church of St. Michael the Archangel hosted a special
May concert in support of the local „Fight Cancer“ campaign. In this
fund-raising event, approximately 30 companies donated a total of
500,000 Kã, mainly to the private Paracelsus convalescent home at
Mezibofií near Litvínov where oncological patients receive additional
treatment. The two biggest industrial companies in the region - âeská
rafinérská and Chemapol, who each donated cheques for 100,000 Kã
- were the main partners of this humanitarian concert.
FORUM
âESKÁ
RAFINÉRSKÁ
Zamûstnaneckému odpoledni
opût pfiálo poãasí
rokenrolová kapela Mefisto s Viktorem Sodomou. Pfiekrásné poãasí a pfiedehfiát˘ bazén umoÏnily
dospûl˘m i dûtem zaplavat si.
A trochu statistiky: Celkem se
na kralupském koupali‰ti se‰lo
1 650 dospûl˘ch a dûtí, vypilo se
45 sudÛ piva, 3 sudy limonády,
85 litrÛ vína, snûdlo se 55 litrÛ
gulá‰e a 300 kg párkÛ.
KaÏdoroãní piknik âeské rafinérské je stále populární a vyhledávanou pfiíleÏitostí pro setkání
pracovníkÛ a jejich rodin. I v pfií‰tím roce chceme v této tradici pokraãovat a v rámci stfiídání obou
regionÛ, v nichÏ spoleãnost pÛsobí, je na fiadû opût Mostecko.
Doufáme, Ïe nám zase bude pfiát
poãasí.
JiÏ páté odpoledne pro zamûstnance âeské rafinérské se konalo v sobotu 26. kvûtna 2001, tentokrát na koupali‰ti v Kralupech.
A protoÏe toto odpoledne bylo jiÏ
tradiãnû spojeno s oslavou Dne
dûtí, obdrÏely hned u vchodu
v‰echny dûti, které pfii‰ly s rodiãi,
mal˘ dárek. Navíc pro nû byly
v celém areálu pfiipraveny atrakce
a soutûÏe, loutkové pfiedstavení
a vystoupení kouzelníka Grini.
Dospûlí mohli v mnoha stanech
s lavicemi ochutnat gulበa párky,
roudnické víno anebo kru‰ovické
pivo. Na hlavním pódiu pro nû
hrál taneãní orchestr Tandem,
v rámci odpoledního programu
vystoupila skupina Greenhorns
s Janem Vyãítalem a poté retro
18
Another Pleasant Afternoon
for âeská rafinérská Employees
The fifth afternoon for âeská rafinérská employees was held on Saturday May 26, 2001, this
time in Kralupy’s swimming pool. Traditionally, this
event was also organized to celebrate Children’s
Day. There were attractions and competitions prepared in the whole area - such as puppet theatre
performances or magician’s shows. The Tandem
dance orchestra played for the listening or dancing
pleasure of the adults who could also watch performances by the Greenhorns group starring Jan
Vyãítal, and the Mefisto retro rock band featuring
Viktor Sodoma, a Czech pop star of the 1960s.
Thanks to the unseasonably hot weather, adults
and children alike could take a dip in the heated
pool. And finally some statistical data to close our
report with: as many as 1,650 adults and children
came to see the programme, 45 barrels of beer,
3 barrels of soft drinks plus 85 litres of wine were
drunk, 55 litres of goulash and 300 kilos of sausages were consumed.
3/2001
VÏdycky jsou touÏil po vÛni benzínu.
Spojoval jsem si ji s dálkami. Kdo ví,
jestli i proto jsem v mládí nezaãal koufiit, abych mohl tankovat aspoÀ benzín
do zapalovaãe.
Opravdového ãerpání jsem se doãkal
aÏ o nûco pozdûji, kdy mû ob‰Èastnil
str˘c z Nûmecka star‰ím volkswagenem. Kdyby se ten vÛz nejmenoval
brouk podle svého tvaru, mohl by se tak
jmenovat podle svého broukání.
Vedle vÛnû benzínu jsem v tom voze
zaÏil i zcela opaãné nosní pocity. ¤íká se
sice, Ïe ãlovûk nemá breãet nad rozlit˘m
mlékem, ale nûco takového mohl prohlásit jen nûkdo, komu se v Ïivotû nerozlilo mléko v autû! Vím, o ãem mluvím...
Bylo léto, jel jsem z nákupu a vezl
jsem na zadním sedadle ta‰ku, ve které se vzápûtí protrhlo sáãkové mléko.
NeÏ jsem to pfii dojezdu domÛ zjistil, tekutina staãila vsáknout do sedadla.
A taky na podlaze do filcu. Najednou to
bylo od podlahy jiné auto!
Hned po vyloÏení kapající ta‰ky jsem
vzal doma hadr a k˘bl s vodou, abych
se pokusil vym˘t, co se dalo. SnaÏil
jsem o maximální v˘kon, ale pfiesto
jsem druhého dne pfii vstupu do auta
pocítil nelib˘ kyselkav˘ odér.
Od rozlití toho pytlíkového mléka
jsem autu zaãal fiíkat Brouk Pytlík. Ráno
to je‰tû ‰lo, ale pfies den ve sluneãném
FORUM
Konec Brouka Pytlíka
F e j e t o n R u d o l f a K fi e s Èa n a
Jezdil jsem stále s otevfien˘m oknem.
A vÛbec mi nevadilo, kdyÏ jsem chytil r˘mu - je v‰eobecnû známo, Ïe oslabuje
ãich. Ani to nepomáhalo. Stejnû jako
mû neuklidÀoval obecnû platn˘ fakt, Ïe
vytfiíbenost lidského ãichu je ve srovnání s nûkter˘mi zvífiaty nízká. Takov˘ mot˘lí sameãek cítí svou partnerku údajnû
aÏ na vzdálenost jedenácti kilometrÛ!
Chudák mot˘l, pfiedstavím-li si, Ïe jeho partnerka by doma rozlila mléko,
které by nûkde v gauãi zkysalo.
KdyÏ léto skonãilo, byl jsem ‰Èastn˘,
neboÈ ke slovu pfii‰el dosti chladn˘ podzim. Kvasinky - nebo co to bylo - pfiestaly náhle kvasit a v autu zaãalo b˘t zase
lidsky. Bral jsem to jako pokyn, kter˘
bych nemûl pfiehlédnout. Rozhodl jsem
se, Ïe oproti pÛvodnû plánovanému jarnímu prodeji auta bych mûl celou akci
provést uÏ v zimû.
Bylo mi jasné, Ïe nemohu riskovat
prodej do bûÏného bazaru, kde i v zimû
mohou nastat teplé dny a zájemce by to
odradilo.
Zb˘vala jediná moÏnost: obrátit se
na v˘kup vozÛ za hotové. Dodnes exis-
Ïáru docházelo zfiejmû v nûjakému dal‰ímu chemickému procesu. KdyÏ jsem
pak odpoledne otevfiel vÛz, byla to ãichová katastrofa. A to navzdory tomu,
Ïe jsem interiér auta je‰tû nûkolikrát
ãistil, a to i saponátem. Dokonce i s voÀavkou jsem koketoval, ale nic nepfietloukla.
Aã jsem auto cídil, bylo cítit. Mezi cídûním a cítûním je sice jen rozdíl jednoho písmenka, ale ve v˘sledku ‰lo o rozdíl
znaãn˘. Moje ãinnost nepfiiná‰ela Ïádn˘
rezultát, kdeÏto hanebnû vsáklé zkyslé
mléko mûlo v˘sledky trvalé a markantní.
Îe je situace váÏná, to jsem poznal
od chvíle, kdy soused, kter˘ se mnou tu
a tam rád jezdíval do práce, protoÏe
jsme mûli stejnou trasu, najednou odmítal mou nabídku. Zprvu jsem se domníval, Ïe v tom mÛÏe b˘t nûco osobního. Vzápûtí mi do‰lo, Ïe v tom bude cosi jiného: Ïe mu nûco pfieletûlo pfies nos!
Jestli si myslíte. Ïe jsem si na ten
pach zvykl, jste na omylu. Byl z rodu pachÛ, které ani pfii nejlep‰í vÛli nejdou
pod nos - právû proto, Ïe pod nûj neustále jdou.
VÏdy
s úsmûvem
tují svûdci, kterfií by vám mohli potvrdit,
Ïe jsem tak uãinil cílenû v jednom mrazivém dni. Tfieskut˘ chlad byl pro prodej
zcela ideální. Byla to chvíle, kdy zbabûle ukryté archeologické zbytky mléka si
v˘jimeãnû fiekly, Ïe v tom mrazu do vzduchu ani nepáchnou.
Já vím, nebylo to ode mû fair, ale od
toho rozlitého mléka to vÛãi mnû taky
nebylo zrovna korektní.
Od té doby uplynulo uÏ témûfi tfiicet
let a ti‰e doufám, Ïe mÛj tehdej‰í trik
s prodejem v mrazu je uÏ promlãen˘.
Umím si nicménû pfiedstavit, jak mû ãlovûk, kter˘ následnû ten vÛz koupil do
vlastnictví, proklínal. Jak známo od
Vivaldiho, není jen zima, ale existuje
ãtvero roãních období...
Pfiiznám se, Ïe dodnes mám vzpomínku na Brouka Pytlíka spojenu se
smûsicí vÛnû benzínové s tou podstatnû ménû romantickou a podstatnû více
pachatelskou (od slova pach).
KdyÏ pak v tom nejbliωím následujícím létû se udûlalo teplo a nûkdo u bytu zazvonil, vÏdycky jsem trnul, Ïe to
mÛÏe b˘t rozezlen˘ nov˘ majitel, kter˘
se pro auto rozhodl. Pro kaÏd˘ pfiípad
jsem mûl pfiipravenou pokornou omluvu: aÈ mi dotyãn˘ prosím odpustí, Ïe to
bylo mé první auto v Ïivotû - a Ïe jako
zaãínajícímu fiidiãi mi je‰tû teklo mléko
po bradû!
Keep smiling
Miroslav
Barták
Miroslav
Barták
19
Chcete vûdût víc
o na‰í spoleãnosti?
âeská rafinérská, a.s.
Rafinérie Litvínov
ZáluÏí 2
436 01 Litvínov VII
tel.: 035 / 616 11 11
fax: 035 / 616 50 86
Rafinérie Kralupy
O. Wichterleho 809
278 52 Kralupy
nad Vltavou
tel.: 0205 / 71 85 00-3
fax: 0205 / 71 86 40
e-mail: [email protected]
internet:
http://www.crc.cz