degree days (°C)

Výpočet denních stupňů
zavíječ kukuřičný – případová studie
Principy sumy denních stupňů neboli
– degree days (°C)
• Existuje teplotní práh (např. 5 nebo
10°C)
• Při překročení této teploty začíná
vývoj jedince.
• Počet kalendářních dnů během nichž
je dosaženo sledovaných fenofází se
liší v jednotlivých sezónách.
• Celkový počet denních stupňů
(degree-days) zůstává konstantní!!
Fig. 33.36, Campbell & Reece 7th ed. (p. 661) Fig. 45.1, Campbell & Reece 7th ed. (p. 943)
Výpočet denních stupňů
DS (t ) 
t
 (TMAX  TMIN ) / 2  Tbase
i
i
i 1
kde TMAX a TMIN jsou denní teplotní extrémy
Tbase - základní teplota –např. 5°C or 10°C;
a i udává počet dní za něž je hodnota DS
kumulována
„Nedostatky“ metody denních stupňů
Hodnoty teplotních sum pro jednotlivé jedince v populaci
se mohou poměrně výrazně lišit.
Existují rozdíly mezi prahovými hodnotami DD
stanovenými u laboratorních situací a skutečností.
Teplota (°C)
Teplota v
laboratoři
24 hodin
24 hodin
ČAS
Teplota na
poli
Praktická akumulace denních stupňů
Zavíječ kukuřičný – popis škůdce
Vývojový cyklus
Typy poškození
Případová studie – minulé zadání:
• Prahová teplota  = 10°C
• Počátek výpočtu DS:
– Průměrná denní teplota trvale přesahuje 10°C
– Průměrná teplota neklesne pod hodnotu 10°C na více než 3
dny
– TMIN neklesne pod 0°C
• Určete datum počátku náletu motýlů v daném roce
– DS = 288°C a převěďte datum na Juliánský den
• Určete datum počátku aplikace insekticidů
– DS = 520°C a převěďte datum na Juliánský den
Případová studie – pokračování zadání:
• Posuďte zda se v době náletu (DS = 288-432°C) a kladení
vajíček (DS = 321-532°C) nevyskytly:
– velká bezesrážková období (tj. alespoň 10 dní se srážkami < 0.1
mm)
– intenzivní nebo přívalové srážky (denní suma srážek > 20 mm)