OPENSCALE 30.

OPENSCALE 30.-31. 5. 2009
podle předběžných přihlášek z Ameriky, Anglie, Austrálie, Slovenska a z tuzemska měla být letos
naprosto rekordní účast. Studené, deštivé počasí předchozích dvou dnů a vytrvalý déšť od sobotního
rána však část zájemců přece jen od účasti o odradil, takže dopolední létání RAPIER FEST pro
minimakety s nízkotlakými raketovými motory většinou sledovali diváci ukrytí pod střechou verandy
před aeroklubáckou restaurací.
Statické přibodování nových minmaket proběhlo proběhlo poměrně rychle a před třetí hodinou již
přestalo přšet , mraky se protrhaly, slunce ohřálo vzduch na příjemnou teplotu přes 20 0 a bylo úplné
bezvětří - zkrátka naprosto ideální podmínky pro létání s minimaketami.
Nejprve se odlétala 3 kola FLY OFF Schneiderova poháru. Byla to paráda vidět současný start a
kroužení v termice těchto plovákových rychlostních speciálů. Konečné celkové pořadí pak bylo :
1. Lubomír Koutný s Borel hydro 1913
2. Petr Mikulášek s Borel hydro 1912
3. Pavel Vysočan s REP hydro 1913
Vítěz obdržel krásný pohár, další dva pak krásné publikace od Billa Hannana.
O půl čtvrté pak byla zahájena hlavní soutěž dvacetinek a old-timerů. Někteří mladíci ze dvou kroužků
Luboše Koutného od Salesiánů teprve zalétávali své nové výtvory, jeden dokonce byl vůbec poprvé na
letišti. Nicméně Dornier - KOMET je naprosto „blbovzdorná dvacetinka“ a při rozumném seřízení létá
opravdu dobře každému. Takže 5 kometů našich mladíků parádně létalo v ideálních podmínkách a
nadšení kluků i jejich rodičů bylo náramné. Ovšem nejlépe bodoval mladičký Toník Křižka ze Zlína,
létající s tatínkovou Avií BH-1ex. Pavel Stráník jednak hezky předvedl své nové dvouplošné Arado,
hlavně však ukázal, jak létá jeho stratosférický stíhač Mig-224. Start naprosto fantastický, na konci
motoru výška přes 100 m, klouzavý let v silném stoupáku ukazuje, že tam nahoře je slaboučký severní
vítr a ten po deseti minutách zanáší krásnou dvacetinku někam za zalesněný hřbet Palackého vrchu,
Pavel další sledování svého výtvoru vzdal. Velice pěkné lety předvádí Jiří Heřmánek ze Zlína se svým
Arsenalem VG-39 C1, stejně jako i žák Albert Stehlík se stejným typem a Standa Černý z Prahy, který
má hned Arsenaly dva. Svoji roli favorita potvrzuje Tonda Alfery s nádherným dvoumotorákem
Tigercat, stejně jako i Dušan Garba z Fryčovic s parádním Ta-152C a Luboš Koutný s P-63 Kingcobra
a s dvoumotorovým Migem DIS, ten má po opravě při startu ze země na zbytek otáček letěné téměř
maximum, ale při startu z ruky i přes velkou výšku mu do maxima 10 s. chybí, protože závěr letu byl
rozhoupaný. Nádherný let z ruky předvedl Tom Heinl se svým zemědělským PAC-750XL, ale start ze
země byl horší. Angličan Neil Sommerin stále své dvacetinky zalétává, ale soutěžní start zapsaný
nemá. Američan Bernard Guest dokázal ze svého futuristického samokřídla Northrop YB-46 při
jednom letu vymáčknout krásných 50s, ale další lety jsou již jen přehlídkou série lopingů. Robert Pajas
ladil svoji třímotorovou Dewoatinu, stejně jako i Adam Jeník svůj nový Vought, ostatní mladíci z Prahy
se dost drželi v pozadí. Jirka Merta tentokrát nezopakoval předchozí výborné výkony s maličkým Bu-131 a nový Miles Magister potřebuje čas na vyladění...
Old-timeristé využili nádherného počasí k pohodovému zalétání optimálních výkonů a tak o maxima
nebylo nouze, pouze mladíci s poněkud jankovitými špačky měli plné ruce práce. Vše nasvědčovalo na
zopakování velkého rozlétávání z minulého roku. Všichni jsme děkovali Svatému Petrovi za
fantastické počasí sobotního odpoledne, ředitel soutěže byl asi ze všech nejšťastnější a prohlásil,
zase jsme jednou měli pekelné štěstí, i kdyby se zítra čerti ženili, soutěž je zachráněna a bude mít
regulérní výsledky.
Následoval přesun do připraveného salónku v restauraci U Němců v Medlánkách, dobrá večeře a
mnoho přátelských debat. Velký ohňostroj na Brněnské přehradě limitoval ty, kteří využili ubytování v
hotelu Jelenice u přehrady ( za režijní cenu 150 Kč i se snídaní - zajistil ředitel Mirek Vaněk), někteří
odcházeli dříve, protože museli opravovat modely a vázat nové svazky, ti co podobné problémy neměli
vydrželi až do půlnoci.
Nedělní ráno nás na Medlánkách přivítalo zimou, mrholením a slabým severozápadním větrem. Neil
Sommerin prohlásil, že je to typické britské počasí. Letové časy byly poznamenány navlhlými potahy
modelů. Pouze polystrenový Tigercat Tondy Alferyho tyto problémy neměl a po startu ze země si zalétl
pro vítězství, Ta-152C Dušana Garby sice nebyl optimálně odstartován, ani seřízen, avšak stoupavý
proud a silný svazek vše vyřešily, uletěné maximum mu pak stačilo na druhé místo před Migem-DIS
Luboše Koutného, který si třetí místo jistil spolehlivou P-63- Kincobrou, čtvrtý pak byl Pavel Stráník s
Ar-66C, pátý Jirka Heřmánek s Arsenalem, šestý Tom Heinl s PAC-750XL a sedmý mladý Toník
Křižka s Exprevítem. Nicméně je možné, že celkové pořadí na dalších místech mohlo být trochu jiné,
pokud by někteří hoši z Prahy před svým odjezdem v sobotu odevzdali startovní karty pořadateli,
nestalo se tak a proto vůbec nejsou ve výsledkovce uvedeni.
-2-
Čtyři old-timeristé měli samá maxima a kvalifikovali se do FLY OFF. Na společný start pod deštníky
natáčeli Američan Bernard Guest svého Senátora, Adam Jakeš velkého amerického wakefielda Akron
Favorite, Vlastík Šimek spolehlivého Brožova Desperada a Luboš Koutný Francouze M.B. 23.
Společný start odpočítal Vláďa Kunert. Stoupavost Senátora je fantastická, podobně jako u wakefielda,
ten však po nějaké době přechází do klesavé spirály a končí předčasně ve vysoké trávě. Po minutě je
nejvýše Senátor, má výšku dobrých 100m ale tradičně na konci motoru pohupuje, Felix je jen o málo
níže, zatím o pár pater níže je M.B. 23. Po dvou minutách je však vše jinak, M.B. 23 stále stoupá,
zatím, co konkurentům již motor skončil. Každý se soustřeďujeme pouze na svůj model. Asi po čtyřech
minutách stoupák končí, modely jsou ve dvojnásobné výšce kopců Palackého vrchu a zdá se, že
nebezpečně blízko lesa. Jeden konkurent již zapadl pod horizont, říkám si, že budu nejhůře druhý,
soustředím se na svůj M.B. 23, který se pak na pozadí lesa chvílemi ztrácí, vidím přistávat jednoho
konkurenta na poli, ale nevím, který to je. Můj M.B. 23 je více v levo a stále krouží svah u lesa,
najednou jako by se zastavil - narazil na zemnící lano vedení VVN, to jej shodilo naštěstí tak, že
neskončil v lese, ale jen 5 metrů před ním... Při cestě nazpátek potkávám Bernarda, který mimo svého
Senátora nese i Liliputa, který v sobotu ulétl malému Danovi Vysočanovi. Ptám se časoměřičů jaké je
konečné pořadí. Poněkud nejistě říkají Guest, Koutný Šimek. Vlastík přichází hodně pozdě a bez
Desperada (ten prý je někde v lese, ale já měl dojem, že přistál na poli...). Hubert Pernica pak správně
podotknul, nikdo předem neodhadl, jak dlouhé časy poletíte a jak strašně daleko budou modely
přistávat. Bez dalekohledů v takovém počasí je to na hranici regulérnosti. Také je nutné, aby každý
model měl určeného svého časoměřiče, pak se příště vyhnete případným protestům.
V pravé poledne je vyhlášení vítězů a předávání cen, kterých je tentokrát asi za 30 000 Kč. Vítězové v
každé kategorii jak seniorů, tak i žáků dostávají nádherné velké poháry, první tři pak originální diplomy,
krásná kvalitní trička: bílá s motivem letící BH-21 pro dvacetinky a černá se symbolem OPENSCALE.
Všichni žáci v každé kategorii dostávají stavebnice dvacetinek a old-timerů. Dalšími cenami až po
sedmé místo seniorů i žáků jsou odborné knihy a guma TAN Super Sport o průřezech 1,5x1, 3x1 a
6x1. Ceny tradičně předávala starostka ÚMČ Medlánky Mgr. Valentová.
Nezbývá než poděkovat sponzorům, především pak panu Vilému Petříkovi, Adamu Jakešovi, ÚMČ
Medlánky a Bilu Hahhanovi. Zvláštní dík si zaslouží bodovači a časoměřiči Jan Děkaník, Hubert
Pernica, Ladislav Tichý, Ivo Čerešňák a Zdeněk Vávra. Tradiční přátelské prostředí nám poskytl
aeroklub Medlánky a fantastické sobotní počasí pak Svatý Petr.
Přes jistě oprávněný strach z nestabilního počasí a tím způsobené absence hochů z Berouna a
Severních Čech a Zábřeha to byla krásná soutěž, asi 100 modelů v akci, přátelská atmosféra a
inspirace pro další soutěže, tou největší jistě bude Drncův memoriál, pořádaný 5. 9. 2009 při příležitosti
40 ti let od vzniku kategorie dvacetinek jako 1. oficiální Mistrovství ČR v kategorii M-min.
Očekáváme mimořádně velkou účast jak v kategorii dvacetinek, tak i old-timerů ( ti budou mít dva dny
před tím Celostátní v Chotěboři, takže pro některé to budou dvě velké akce během jedné cesty).
A ještě pár slov k problému měřítka 1/20. Jak již jiště víte, tak na žádost některých hochů z Prahy a
okolí jsme na OPENSCALE 2009 na zkoušku uvolnili měřítko, nejen na +- 20%, jak požadoval třeba
Adam Jeník (on chtěl stavět minimakety dle amerických plánů, či dokonce stavebníc 1/24, případně i
1/16), ale zcela úplně, aby si hoši mohli vyzkoušet postavit i minimakety malých racerů.
Nevím kolik minmaket ve volném měřítku tito hoši postavili a jak jsou s nimi spokojeni. Faktem však je,
že v soutěži mimo měřítko 1/20 byly dvě starší JUMBO SCALE Američana Guesta, podobně jako i
třímotorová Dewoitine Roberta Pajase, Vought Vindicator Adama Jeníky 1/24, Arado Ar-66C Pavla
Stráníka určené pro soutěže přesných maket v hale - podobně jako i F7F-3P Tigercat Tondy Alferyho.
Pohled do výsledkové listiny pak řekne vše : zvítězil Toník Alfery s malým Tigercatem, před Dušanem
Garbou a Lubošem Koutným s normálními dvacetinkami, čtvrté místo patří Pavlovi Stráníkovi v selkým
Aradem. Hoši požadující změnu pravidel uzavírají pořadí startovní listiny, nebo tam nejsou vůbec
uvedení.
Problém tedy asi není v měřítku 1/20, ti co to umí dobře, ti dokáží úspěšně bodovat podle jakých koliv
pravidel, ale to není nic nového, třeba takový Tonda Alfery vítězí nejen doma, ale i na mezinárodních
soutěžích v různých kategoriích a dle různých pravidel již 20 let.
Zpracoval : L. Koutný
Brno 1. 6. 2009