2. ročník 1. číslo ŘÍJEN 2011

Transkript

2. ročník 1. číslo ŘÍJEN 2011
2. ročník
1. číslo
ŘÍJEN 2011
Autor nápisu: Martin Pekár; foto duhy: L
-1-
Slovo úvodem
Milé čtenářky a čtenáři,
v letošním roce jsme připravili pár změn. Změní se vzhled časopisu a
soutěž o ceny (letos již nepůjde o fotosoutěž), také jsme vyměnili složení
týmu. Několik autorů zůstalo, jiní se ještě rozhodují, zda budou či
nebudou spolupracovat. Několik autorů nám odmaturovalo – ti mají jiné
starosti (studijní na VŠ nebo pracovní v zaměstnání).
To je možnost pro nové tváře, jak se říká. Jestliže máte chuť se zapojit
do příprav časopisu, neváhejte, určitě bychom uvítali někoho, kdo fotí,
kreslí, zajímá se o nějaké netradiční věci, o nichž by rád psal, nebo
chce přispět svými názory, články, svou tvorbou apod. Ti, kteří
přispějí, na konci školního roku získají odměnu. Pokud byste se chtěli
zapojit, určitě se ozvěte na mail: [email protected], ráda Vám
sdělím podrobnější informace.
V tomto čísle se tedy můžete zapojit do soutěže, která je celoroční.
Vítěze se dovíme na konci školního roku. Průběžní vítězové budou (jak
jste zvyklí z loňského ročníku) uveřejňováni vždy v následujícím čísle.
Ceny získají tři nejlepší. Zapojit do soutěže se může kdokoli (soutěž není
omezena pouze na žáky školy).
Za ty, kteří pro Vás tvořili toto číslo, přeji příjemné počtení a pěknou
zábavu.
L :-)
-2-
Obsah
Lidské nemoci ........................................................................................................................... 3
Obezita .............................................................................................................................. 3
AIDS ................................................................................................................................... 6
Claude Monet ............................................................................................................................ 8
28. září a 28. říjen .....................................................................................................................10
Učitelé ....................................................................................................................................... 15
M1 Abrams ................................................................................................................................ 16
Paintball................................................................................................................................... 20
Historie populární hudby ......................................................................................................23
Oblíbená kniha ....................................................................................................................... 29
Vlastní tvorba ........................................................................................................................... 35
Soutěž ........................................................................................................................................ 41
-3-
Lidské nemoci
Zdroj: internet
V tomto čísle bych se ráda zaobírala lidskými nemocemi, jako je AIDS a
obezita.
Většina lidí v dnešní době dodrţuje špatný ţivotní styl; kouří, pijí alkohol ve velké
míře, špatně se stravuje, necvičí a velká většina lidí je také neopatrná. Ne kaţdý
můţe být úplně zdravý, štíhlý, ale lidé mohou tyto věci značně ovlivnit svým
chováním a myšlením.
Všechno na sebe navazuje, pokud se nestravujete zdravým způsobem, vaše
imunita je značně oslabená a tudíţ budete náchylnější na nemoci, jako jsou např.
chřipka, rýma či angína. Pokud se přejídáte nebo jíte nepravidelně, není se co
divit, ţe přibíráte na váze.
Tímto bych chtěla poukázat na první nemoc, kterou je obezita.
-4-
Obezita
Foto: internet
Příčiny tohoto onemocnění:
Nepoměr mezi příjmem a výdejem energie, genetická dědičnost,
hormonální vlivy, léky:
1) Nadměrný příjem energie a nedostatek výdeje způsobuje tloustnutí.
Nedostatečný výdej energie je způsoben sedavým způsobem ţivota, jinak
řečeno absolutně se nepohybujete, necvičíte a nevytváříte dostatečný pohyb,
aby se tato energie spotřebovala. Pokud teď mluvíme o energii, tak se tím
myslí tuky, které přijímáme v různých potravinách. Zamyslete se nad sebou, co
uděláte během celého dne proto, abyste si udrţeli váhu, jakou chcete?
Pohybujete se dostatečně? Anebo patříte k lidem, kteří sedí a litují se, protoţe
nevypadají tak, jak by chtěli? Jen vy tohle můţete ovlivnit.
2) I kdyţ můţe být obezita ovlivněná genetickými dispozicemi, dá se onemocnění
korigovat. Např. kdyţ oba vaši rodiče trpěli nebo trpí obezitou, tak je 80%
pravděpodobnost, ţe s tímto budete mít také problémy, bude se muset více
snaţit, více se pohybovat, abyste měli váhu, která vám vyhovuje.
-5-
3) Onemocnění štítné ţlázy. Tohle onemocnění můţe také způsobit obezitu.
Problém způsobuje imunitní systém, který nepovaţuje štítnou ţlázu za část
těla a vyrábí proti ní protilátky. Jestliţe štítná ţláza začne být málo nebo příliš
činná, hovoří se o jejím onemocnění. Onemocnění štítné ţlázy se dá alespoň
částečně léčit a štítnou ţlázu můţeme stabilizovat, nebo můţeme jít na
operaci.
4) Dále způsobují obezitu léky. Vytváří zvýšenou chuť k jídlu, coţ můţe vést
k nadváze. Jedná se většinou o antidepresiva, neuroleptika (psychofarmaka),
léky na uklidnění.
Ne vţdy je obezita způsobena onemocněním, většinou je ovlivněna hlavně vaším
přístupem a chováním. Proto se nelitujte a netrapte se, tohle způsobí jen novou a
větší chuť k jídlu – a to vám moc nepřidá. Pohybujte se, ţijte s radostí. Ať se
můţete kaţdé ráno pochválit před zrcadlem, říct si dnes mi to fakt sluší.  Lítost
vám nepomůţe, jen vám ublíţí.
AIDS
Jedná se o nejčastější onemocnění, které způsobuje smrt, a bylo prohlášeno za
největší hrozbu současnosti.
Toto onemocnění je zapříčiněno vniknutím HIV viru do organismu, které se
projevuje řadou symptomů a infekčních onemocnění. Jedná se o poškození
lidského imunitního systému, který při sebemenší, běţné nemoci není schopen
adekvátně reagovat a selhává.
HIV virus napadá T lymfocyty, coţ jsou struktury imunitního systému, které
rozeznávají cizorodé částice v těle a reagují na ně imunitními reakcemi.
Virus HIV na rozdíl od jiných virů mění strukturu napadených buněk, začleněním
svého vlastního kódu do genetického materiálu napadené buňky. Tím se stane její
neoddělitelnou součástí. Po nějakou dobu je virus latentní (skrytý) a poté přiměje
T lymfocyt vyrábět další virové částice, které se uvolní do krevního oběhu. Tím se
stává nakaţený člověk infekční a rozvíjí se u něj AIDS.
Evidujeme několik možných přenosů tohoto viru a doufám, že vás přečtení
tohoto článku donutí přemýšlet:
-6-
Nechráněný pohlavní styk je nejčastějším důvodem přenosu viru. Nevím, jak
někteří lidé přemýšlejí. Jdou na nějakou akci, diskotéku, pijí alkohol a začínají
se cítit velmi dobře, tančí, baví se a seznámí se s nějakým klukem či holkou.
Něco silného je k sobě táhne a nakonec se spolu vyspí. Je to tzv. sex na jednu
noc, protoţe toho člověka uţ v ţivotě nepotkají. Ráno se probudí s bolestí
hlavy a k tomu ještě zjistí, ţe se vyspali s někým, koho neznají – a to ještě bez
ochrany. Někteří to hodí za hlavu, jakoby se nic nestalo, aţ jednoho dne zjistí,
ţe mají AIDS. Jenţe neţ to zjistí, mají sex s další hromadou lidí, ti ani netuší,
ţe jsou nakaţení a takhle se to neustále opakuje a
šíří.
Další moţností přenosu je krev. A to většinou u lidí
drogově závislých. Lidé berou drogy a pouţívají
stejné injekční jehly, stejné hygienické potřeby:
zubní kartáčky, ţiletky. Za prvé drogy typu heroin
atd. odsuzuju a za druhé, co je to za hloupost
půjčovat si hygienické potřeby patřící někomu
jinému či pouţité jehly? Kaţdý člověk, který má
alespoň něco v hlavě, pouţívá pouze své věci a ne
věci jiných lidí. Stačí se říznout ţiletkou někoho, kdo
je nakaţený, a uţ vám v krvi koluje virus. Zamyslete
se, stojí vám to za to?
Zdroj: internet
A poslední přenos je z matky na dítě. Ţena
nakaţená virem HIV můţe virus snadno přenést i na své dítě, a to buď během
porodu, nebo kojením. Je férové narodit se s takovou nemocí?
Autorka článku: Cantam
Věděli jste?
- Červená stužka je mezinárodně uznávaným znakem solidarity s lidmi
-
nakaženými virem HIV / trpícími nemocí AIDS.
AIDS česky znamená získaného selhání imunity.
Nemoc HIV/AIDS byla poprvé objevena v roce 1981, od té doby se jí nakazily
desítky milionů lidí, nejhůře postižené jsou některé africké státy.
Inkubační doba nemoci je 3–8 týdnů, po které se objevují příznaky akutní
infekce HIV, které jsou velmi podobné chřipce.
U dospělých je střední doba mezi nákazou virem HIV a propuknutím nemoci
AIDS přibližně deset let, děti nakažené matkou onemocní cca do 2 let.
Každý rok se 1. prosince slaví Den proti AIDS.
-7-
Claude Monet
Jeden
z nejslavnějších
francouzských
umělců. Představitel Impresionismu a malíř
nezdolný neúspěchem svých prvních děl.
To vše bychom mohli říci o Claude
Monetovi.
Claude Monet se narodil roku 1840 v Paříţi,
z které se jeho rodina i on odstěhovali po pěti
letech do Normandie. Malovat ho začal učit
Eugèn Boudin v jeho šestnácti letech. O tři
roky později odjel studovat do Paříţe, kde
podléhá dalším vlnám umění.
Poté se Claude Monet zapsal na akademii
v Siusse,
kde
se
spřátelil
s Pissarem, Delacroixem a Courbetem. Roku
1861 dostal povolávací rozkaz, kvůli kterému
musel jít na frontu do Alţírska. Zde onemocněl tyfem, coţ jej uvolnilo ze sluţby.
Vrátil se zpět do Paříţe a snaţil se prorazit svými výtvory. V témţe roce se také
seznámil se Sisleym, Bazillem a Renoirem, s nimiţ maloval krajiny a debatoval o
umění.
Claude Monet - zdroj: internet
Roku 1863 uspořádal výstavu, která ovšem nebyla úspěšná.
O tři roky později poznal svou nastávající
– Camille Doncieux, tu si vzal v roce
1870.
Monet se snaţil uspořádat další výstavu,
ale nesetkal se s pochopením, nevzdal se
však a odjel na léto k rodičům. Camille
zanechal těhotnou ve společnosti Pissara
a Bazilla. Vrátil se zpět aţ po narození
svého syna Jeana.
Londýnský parlament - zdroj: internet
-8-
Jeho výstava je znovu odmítnuta, navíc jej raní to, ţe jeho přítel Bazille umírá
v pruské válce. Monet pak odjíţdí do Londýna a později také do Nizozemska.
Po jeho opětovném návratu do Francie zjistil, ţe Camille zdědila značné jmění, a
tak si mohou pronajmout domek v Argenteuil.
Společně s Caillebottem vytvořil Monet sdruţení nezávislých umělců. Nakonec se
jejich první výstava konala v roce 1874 u slavného fotografa Nadara. Tato výstava
mu však vynesla posměch za jeho obraz „Imprese“.
Rok na to uspořádal aukci v aukční síni
Drouot. Jeho obrazy se prodávaly od
100 do 300 franků, coţ však nebylo příliš
závratné. Pomalu se však začal zvedat
opar zášti vůči jeho stylu malování.
Odstěhoval se do Normandie, kde se
podruhé oţenil – s Alicí Hoschedéovou. Ta
mu zemřela v roce 1911 a za tři roky
Imprese - zdroj: internet
Monetovi umírá i jeho syn Jean z manţelství s Camille.
Monetovy obrazy začaly být oceňovány a Monet
postupně bohatl.
Po první světové válce
oslepl, podstoupil však
operaci očí a maloval pak
do konce ţivota, resp. do
roku 1926.
Jeho neznámějšími obrazy Slunečnice - zdroj: internet
jsou cykly leknínů, „Dáma
se slunečníkem“, „Snídaně v trávě“ a jeho kritizované
(později naopak chválené) dílo „Imprese“.
Dáma se slunečníkem - zdroj:
internet
Autor článku: Damien
Zdroje: internet – galerie umění, wikipedia a google
-9-
28. září a 28. říjen
Svatý Václav - zdroj: internet
T. G. Masaryk - zdroj: internet
První týden v září jsem zkoušela dělat malou anketu. Vybafla jsem na třídy,
kde učím, jak je možné, že nebyli 28. září ve škole? Ptala jsem se jich, jak
tuto absenci odůvodní svým třídním učitelům. Nachytala se jen hrstka
z nich, v každé třídě se ovšem našel někdo, kdo věděl, proč ten den
nemusíme do školy. Podobně jsem se chystala i na 28. říjen, ale opakovaný
vtip není vtipem, jak tvrdí někteří.
Mezi těmi, kterých jsem se ptala, však byli i ti, kdo mi tvrdili, ţe 28. září vznikla
Československá republika, coţ je ovšem omyl. A tak mi tahle chyba (bohuţel
poměrně častá – a nejen u ţáků) nedala, rozhodla jsem se napsat článek o obou
datech.
Obě data jsou spojena s českou státností a tedy i s tím, ţe jak 28. září, tak
28. října slavíme státní svátek (v kalendáři bývá vyznačen červeně). Ţactvo se
raduje, ţe nemusí do školy, státní zaměstnanci do práce a ostatní, kteří do práce
musejí, se radují z toho, ţe dostanou zaplaceno více. Zkrátka všeobecná radost a
spokojenost.
- 10 -
Co to ovšem takový státní svátek je? Český státní svátek (jinak také Státní
svátek České republiky) je den, který je vymezen zákonem. Kromě státních svátků
zákon vymezuje také ostatní svátky, významné dny a také dny pracovního klidu.
Státní svátky a ostatní svátky jsou dny pracovního klidu (tj. nejde se do školy, do
práce). Významné dny spadají mezi dny pracovní (něco významného se událo,
ale do práce a do školy jdeme). Státní svátky v naší republice oslavují českou
státnost, tedy něco, co pozvedlo náš stát – a to na poli politickém, kulturním i
jiném. Ostatní svátky poukazují na jiné historické události, popř. na tradice (např.
Vánoce).
28. září
28. září je tzv. Den české státnosti, roku
935 (nebo 929 – ono se to přesně neví,
záznamy se liší) byl zavraţděn kníţe Václav
z rodu Přemyslovců. Dnes je znám jako
svatý Václav.
Svatý Václav byl český kníţe, kterého zabil
jeho bratr Boleslav ve Staré Boleslavi
(vraţdy měli v rodině, jeho babičku – svatou
Ludmilu – zabila jeho matka Drahomíra). O
ţivotě svatého Václava se dovídáme např.
z tzv. „Kristiánovy legendy“.
Jezdecká socha sv. Václav od J. V. Myslbeka zdroj: internet
Svatý Václav patřil do éry prvních Přemyslovců, byl synem kníţete Vratislava a
jeho jediné manţelky Drahomíry. Jeho babičkou byla svatá Ludmila a dědečkem
první doloţený Přemyslovec – Bořivoj I. Společně se svou babičkou je povaţován
za hlavního patrona našeho státu a také za symbol české státnosti.
Podle legend svatého Václava vychovávala a ke zboţnosti vedla právě svatá
Ludmila. Byl na svou dobu velmi vzdělaný. Údajně (jak praví legendy) se staral o
svůj lid, byl u něj i oblíbený – a to zejména pro svou dobrosrdečnost, shovívavost
a umírněnost.
Velkým problémem Václavovy vlády byl jeho vztah k východofrancké říši (resp.
spíše k tomu torzu, které z této říše zbývalo). Roku 929 vtrhla saská a bavorská
vojska do Čech a bez problémů se dostala ku Praze. Václav nechtěl, aby jeho
země byla pleněna a drancována, a tak se podrobil. Výsledkem tohoto jednání
byly dvě věci. Pozitivum můţeme spatřovat v tom, ţe došlo k podepsání mírové
smlouvy, negativum mělo ovšem daleko horší následky – toto jednání se totiţ
nelíbilo Václavovu bratru Boleslavovi, a tak jej zabil (nutno podotknout, ţe důvodů
pro zavraţdění měl Boleslav více, např. po smrti Václava se stával on
panovníkem).
- 11 -
Po smrti začal být svatý Václav uctíván i pro svou zboţnost (prý vlastnoručně
pěstoval víno a obilí pro svaté přijímání, pečoval o chudé, stavěl kostely a bořil
modly). Posmrtně údajně také konal zázraky.
Zajímavostí jistě je, ţe původní poslanecký návrh zákona o ostatních svátcích
s tímto dnem nepočítal. Navrţen však byl na základně usnesení výboru pro vědu,
vzdělání, kulturu, mládeţ a tělovýchovu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR –
konkrétně se tak usneslo 24. března roku 2000. Výbor tehdy zvolil pro tento státní
svátek označení „Den české státnosti – Svatý Václav“. Po několika tahanicích a
ne zrovna lichotivých vyjádřeních o tomto svátku, která vzešla z úst politiků, se
nakonec poslanci dohodli, ţe svátek ponese označení „Den české státnosti“. Do
31. prosince roku 1951 byl svátek sv. Václava tzv. památným dnem.
Za zmínku jistě také stojí to, ţe 28. září je dle našeho (tj. gregoriánského)
kalendáře 271. dnem (v přestupném roce pak 272. dnem), do konce roku zbývá
94 dní.
Co se ještě stalo 28. září u nás:
- 995 – Přemyslovci nechali vyvraţdit své konkurenty Slavníkovce, stalo se tak
v Libici, kde měli Slavníkovci sídlo; přeţil pouze svatý Vojtěch a jeho příbuzný
Radim, kteří v té době byli na misiích.
- 1906 – bylo otevřeno dostihové závodiště ve Velké Chuchli.
- 1931 – byla otevřena ZOO v Praze.
- 1941 – R. Heydrich vyhlásil stanné právo.
28. říjen
28. října 1918 došlo v Praze na Václavském náměstí k vyhlášení samostatného
Československého státu. Pro český (ale nejen pro něj) národ se tak po rozpadu
bývalého Rakousko-Uherska začaly psát nové dějiny.
Většina Čechů se pod nadvládou Habsburské monarchie (a později RakouskoUherska) necítila zrovna svobodně a samostatně. Uţ např. Palacký poukazoval na
to, ţe by bylo vhodné Čechy s Rakušany zrovnoprávnit, jenţe k tomu nedošlo.
V roce 1914 vypukla 1. světová válka, a tak došlo k odsunutí národnostní otázky
v Rakousko-Uherské monarchii. Počáteční snaha českých politiků o
osamostatnění byla tlačena do pozadí, a tak se česká politika v podstatě odmlčela
a vyčkávala. Jedině české osobnosti, které odešly do zahraničí, se nevzdávaly.
V čele myšlenky samostatného státu stál T. G. Masaryk a jeho příznivci, ti pod
vedením E. Beneše vytvořili tajnou organizaci – známá byla pod názvem Mafie.
Významný vliv – a to i přes cenzuru – měli spisovatelé, novináři, herci a umělci
jako takoví.
- 12 -
Během roku 1916 sestavili Masaryk, Beneš a Slovák
M. R. Štefánik pozdější Československou národní
radu, coţ byl hlavní orgán protirakouského odboje.
Silnou odezvu měli i v československých legiích (ty
se uplatnili zejména na ruské frontě – především
v bitvě u Zborova).
Během roku 1917 se změnilo i české veřejné
mínění. Český básník a dramaturg Národního
divadla a člen Mafie Jaroslav Kvapil sestavil
Manifest českých spisovatelů, v němţ formuloval
poţadavek na samostatnost Čechů.
Domácí politikové vyčkávali a příliš vidět nebyli. Edvard Beneš - zdroj: internet
Významně se zapojili do formování samostatného
státu aţ 6. ledna 1918 (tzv. Tříkrálová deklarace). Jejich vystoupením byl
zahájen společný postup za osamostatnění – a to u
nás i v zahraničí.
Zajímavostí jistě je, ţe rakouská vojska byla
zásobována především z českých zemí, čímţ se
zabývala zemská hospodářská komora (tehdy pod
vedením Antonína Švehly), která se snaţila zatajit stav
zásob, chtěla, aby se na frontu vyváţelo co nejméně, a
tak by zásoby zůstaly pro Čechy. V reakci na tuto
situaci byla na 14. října 1918 vyhlášena generální
stávka a v městě Písek byl rozšířen leták s informací o
vzniku samostatné republiky. Během převratu byly
Milan Rastislav Štefánik zničeny symboly staré vlády, ve městech se objevovaly
zdroj: internet
trikolory (stejné tři barvy jsou na vlajce České
republiky). Téhoţ dne ale bylo vyhlášení republiky
odloţeno, dav se rozutekl a do města byl odvelen oddíl uherských vojáků.
Monarchie se udrţela ještě 14 dnů.
28. října 1918 brzy ráno převzal Antonín Švehla spolu s Františkem Soukupem
jménem Národního výboru Obilní ústav – to mělo zabránit vývozu obilí na frontu.
Krátce poté se rozšířila zpráva o uznání podmínek míru s Rakousko-Uherskem.
Večer byl vydán první zákon, týkal se zřízení samostatného státu.
Do předsednictva Národního výboru byli zvoleni Alois Rašín, František Soukup,
Antonín Švehla, Jiří Stříbrný a Vavro Šrobár, dnes jsou tito politici známí jako tzv.
muži 28. října.
- 13 -
Tímto vznikla tzv. První republika, to je dodnes označení pro Československo
v letech 1918 – 1938, kdy byla podepsána Mnichovská dohoda.
První republika mimo Čech, Moravy a Slezska (česká část Slezska, tj. jeho jiţní
část) zahrnovala ještě území Slovenska a Podkarpatské Rusi. Na tomto území se
hovořilo česky, slovensky, německy, polsky, maďarsky, rusínsky, nářečími
z Ukrajiny, romsky, rumunsky apod.
První republika - zdroj: internet
Co se ještě stalo 28. října u nás:
- 1939 – v řadě měst protektorátu Čechy a Morava proběhly četné demonstrace,
v Praze při nich byl smrtelně raněn medik Jan Opletal a dělník Václav
Sedláček.
- 1945 – E. Beneš zvolen prezidentem.
Autorka článku: L :-)
- 14 -
Učitelé
Učitel sám o sobě je taky jen člověk, i když si polovina z Vás řekne: „Kdo by
dobrovolně mohl jít učit? To je určitě blázen.“, ale víte, proč si tohle říkáte?
Protože každý z nás je určité povahy, ale ne všichni se dokáží vcítit do
učitele. Uvažovali jste někdy nad tím, jak se asi cítí, když celá třída řve a
neposlouchá jeho výklad, jen proto, že jim to nejde, nebo je to nebaví?
Ten učitel/-ka je tady, ale proto, aby nás to naučil/-a, tak proč se chovat s neúctou
k někomu takovému, protoţe nevím kolik z Vás by bylo schopných stoupnout si
před tabuli a vysvětlovat nové učivo, kdyţ to nikoho nezajímá. Pak se není co
divit, ţe Vám napaří písemku, z které dostanete za pět. Kdyţ Vám nejde učivo a
do toho ještě děláte randál, nikdy to nepochopíte a ještě obtěţujete ty, kteří chtějí
dávat pozor.
U učitele/učitelky dělá hodně autorita, myslím, ţe na tom se shodneme všichni.
Kdyţ někdo nemá přirozenou autoritu a je v takovém oboru, tak nemůţe být tolik
šťastný ve své práci jako ten, který má max. autoritu u všech, ale závisí to i na
povaze. Kdyby byli všichni lidé, coţ není reálné, empatičtí a byli zticha při
vyučování a nechali člověka doslova dýchat, tak by nízká autorita nebyla problém.
Ale protoţe to není reálné, tak si někteří učitelé vytváří autoritu jinou. Někteří
autoritu zaloţenou na školním řádu a jiní na svých zvycích. 
Moţná byste se rádi zeptali: „Z jakého důvodu, tohle píši?“ Odpověď je
jednoduchá a ráda na ni odpovím.
1. Dokáţu se vcítit do lidí.
2. Moţná Vás tenhle článek donutí přemýšlet nad sebou samými.
3. Třetím důvodem je to, ţe čtete článek právě od toho blázna, který třeba chce
učit a pomáhat lidem, ať uţ to chtějí nebo ne. I přesto jak se lidé chovají
k ostatním.
Zamyslete se. Kdyţ stojíte před tabulí a říkáte referát, jak Vám je? Někomu to
nevadí, někdo si zvykne, ale většina z nás je nervózní. Proto se zamyslete nad
tím, co děláte, jak se chováte a moţná jednou pochopíte, proč jsem tohle psala.
Autorka článku: Cantam
- 15 -
M1 ABRAMS
Vážení čtenáři,
napadlo mě, jelikož se zabývám vojenskou tématikou atd., psát články
takového charakteru. Zároveň bych vás, čtenáře, rád poprosil o to, abyste
posílali emaily s názory na článek a celkově na to, zda si myslíte, že je dobrý
nápad takové články psát.
M1 Abrams je americký bojový tank, vyrábí ho firma General Dynamics. Jeho
vyuţití našla americká armáda na Blízkém východě a dále směr: Afghánistán,
Irák, Irán, Kuvajt, ale také na misích po celém světě. Tank je stavěný především
pro rychlý přesun (max. 72 km/h), důleţitá je vysoká ochrana posádky, přesné
zaměřování a následné zneškodňování cíle, nízká hmotnost a co nejdelší dojezd,
který činí 465 km (na komunikaci), cca 340 km (v terénu) na jedno naplnění
nádrţe. Americká armáda dosud vyuţívá tři typy těchto tanků. Jsou označovány:
Abrams M1A1 (původní verze)
Abrams M1A1 (vylepšena byla především palebná síla a ochrana posádky,
dnes nejpouţívanější)
Abrams M1A2 (bylo zdokonaleno elektronické vybavení)
- 16 -
Historie:
Při výrobě prototypu se bral ohled především na nejmodernější bojové poţadavky,
nejnovější technologii a především na uplynulé bojové zkušenosti. Ministerstvo
obrany zadalo projekt dvěma firmám, které musely dodrţet veškeré stanovené
poţadavky (např. automatické nabíjení se vyloučilo a bylo pouţito klasické
manuální, které obsluhoval další člen posádky), ale jedna z hlavních podmínek
byla porušena – motor, ten i přes nesouhlas vlády byl místo vznětového motoru
osazen motorem turbínovým. Po výrobě dvanácti prvních strojů se uţ jen
upravovaly některé nesrovnalosti, především s turbínovým motorem. Firma
General Dynamics vyrobila měsíčně cca 30 strojů, coţ je velmi kvalitní výkon,
kdyţ vezmeme v potaz, ţe váha jednoho tanku je cca 60 tun.
První boje:
Tanky Abrams byly nasazeny poprvé v roce 1991 při operaci „Pouštní bouře“
(VÁLKA V ZÁLIVU), invaze čítala 1848 tanků typu M1A1. Díky plátům
ochuzeného uranu v pancíři během bojů nebyl zničen ani jeden z těchto tanků.
Dalšího většího boje se tanky zúčastnili při operaci „Irácká svoboda“. Zde bylo
nasazeno 500 tanků, ale hodně z nich bylo zničeno. Především střelami RPG – 7
(viz obrázky dole) ze stran nebo zezadu v ulicích měst.
Foto - zdroj: internet
Konstrukce:
Základnu tvoří 2×7 pojezdová kola, jedno napínací kolo vpředu a jedno hnací kolo
vzadu. Na podvozku je věţ s kanónem (hlavní zbraní), která se otáčí o 360°.
Průlez řidiče s průzory je umístněný těsně před věţí. Další dva průlezy jsou
umístněny na věţi. Na stranách věţe jsou odpalovače kouřových granátů
(dýmovnic). Palivové nádrţe mají objem 1908 l, protoţe spotřeba na 100 km je
cca 400 litrů.
- 17 -
Foto - zdroj: internet
Pancéřování:
Díky svému dvojitému pancéřování je tank nejlépe pancéřovaný tank své doby.
Jeho prvenství také podpořil fakt, ţe novější verze mají přidané ochuzené uranové
pláty. Tloušťka těchto plátů je cca 100 mm. Přední a prostřední část tanku je
dodatečně „obalená“ plastem (se zesílenými uhlíkovými vlákny) nebo keramikou
pro lepší absorbování střel.
Výzbroj tanku:
Abrams měl původně dráţkovanou hlaveň kanónu, ale později byla vyměněna za
hlaveň s hladkým vrtáním. Tank s sebou veze 40 – 57 kusů munice. Tudíţ jsou
pokusy na zasaţení cíle řádně omezeny.  Dostřel činí cca 4 km, ale s upravenou
speciální municí lze dosáhnout aţ 8 km.
Abrams používá čtyři typy munice:
APFSDS (křidélky stabilizovaná podkaliberní střela s oddělitelnými vodícími
prvky) – uranová střela, ničí především nárazem (viz obrázek dole).
HEAT (vysoce explozivní protitanková střela) – paprsek, který protaví pancíř.
MPAT (víceúčelová protitanková střela) – vybuchuje před zasaţením cíle,
vhodná i na pěchotu.
STAFF (chytrá střela typu vystřel-a-zapomeň) – střelba za obzor.
- 18 -
Foto - zdroj: internet
Vedlejší výzbroj tvoří, kulomet velitele tanku (50 BMG), dále spřaţený kulomet
M240 ráţe 7,62×51 mm, další takový kulomet má po ruce nabíječ tanku. Mezi
další výzbroj posádky patří čtyři pistole, včetně jedné útočné pušky (m-16) pro
případ vyřazení tanku z boje.
Na závěr verze tanku Abrams – určený pro městský boj.
Foto - zdroj: internet
Autor článku: Лукаш Ридл
- 19 -
Paintball
Vážení čtenáři,
v letošním roce bych Vás v prvním díle o sportu seznámil s adrenalinovým
bezkontaktním sportem – nese název paintball.
O co tedy jde? Je to sport, který je mezi lidmi velmi populární – a to především
v posledních letech. Jde o týmový sport, takţe sóloví hráči tu nemají prakticky co
dělat. Hraje se se sportovními zbraněmi, ale také věrnými replikami opravdových
zbraní. Střelivem jsou ţelatinové kuličky o průměru 1,73 mm, které mají barevný
kapalný obsah. Dostřel zbraní je 50 – 80 m. Střílí buď po jednom náboji, dávkou
třeba po třech kuličkách, nebo automatickou palbou (kadence 13 kuliček za
sekundu – někdy i víc  ). Střely jsou poháněny stlačeným vzduchem, nebo CO2.
Foto - zdroj: internet
- 20 -
Historie:
Tady nebudu moc konkrétní, jelikoţ nikdo přesně neví, jak paintball vzniknul.
Nicméně existují tři teorie:
1. Australští značkovači dobytka se opili a začali po sobě střílet (tomuhle věřím já
).
2. V Kanadských lesích označovali střílením barvou stromy určené ke kácení.
3. V armádě vojáci trénovali boj s barevnými projektily, které značkovaly
zasaţeného.
Typy zbraní:
Pump-action – zbraň vystřelí jeden náboj po jednom mechanickém natáhnutí
páky, podobně jako u brokovnice.
Semi-auto
–
zbraň
střílí
poloautomaticky po jednom (prvním)
nataţení dokud nedojdou kuličky nebo
plyn.
Electronic – mají elektronickou rukojeť.
Rozdělení zbraní lze pojmout také podle
ceny. Zbraň se dá sehnat třeba za 1.000
Kč, nebo za 30.000 Kč.
Foto - zdroj: internet
Možnosti hry:
Capture the Flag
Oba týmy vlastní jednu vlaku, vyhrává ten, který ukořistí protivníkovu vlajku a
donese do svého tábořiště, kde se nachází jeho vlajka.
Center Flag
Vlajka je umístěná ve středu hřiště. Vyhrává tým, který donese vlajku do svého
tábora.
Jiná pravidla – dle vlastní fantazie a domluvy…
- 21 -
Co je potřeba ke hře?
Minimálně nějakou masku, zbraň, zásobník, kuličky, plyn (popř. baterie), vhodné
oblečení a obuv, dobrou náladu a týmového ducha.
Foto - zdroj: internet
Foto - zdroj: internet
Autor článku: Лукаш Ридл
- 22 -
Historie populární hudby 4:
Rhythm and Blues, Rock and Roll
Evropa měla ve 40. a 50. letech úplně jiné problémy než rozvíjet populární
hudbu, proto bude tento článek zaměřený především na dění v USA. První
R’n’B a R’n’R skladby k nám začaly pronikat až koncem 50. let
prostřednictvím Rádia Luxembourg a dlouhou dobu byla tato hudba místním
režimem buď přímo zakazována, nebo mlčky trpěna a odsouvána na okraj
zájmu.
R’n’B
Termín Rhythm and Blues se začal pouţívat ve čtyřicátých letech pro označení
městského černošského blues s výraznou rytmikou. Od té doby prošel řadou
změn významu. Od roku 1948 se uţíval pro označování jakékoli hudby vycházející
z černošských kořenů; nahradil tehdy pojem „race music“ (rasová hudba), který se
sice začal pouţívat přímo v černošských komunitách, ale v poválečném světě byl
vnímán jako uráţlivý. Tento paradoxní stav trvá dodnes, přestoţe bez
černošského vlivu by dnešní hudba rozhodně nebyla taková, jakou ji známe – a to
včetně hudby neonacistických kapel. Dnes se termín pouţívá pro mainstreamovou
hudbu kombinující prvky hip-hopu, soulu, funky a původního R’n’B.
Jak uţ sám název napovídá, tento hudební ţánr vychází především z bluesové
tradice. Jiţ koncem 30. let začaly být některé nástroje – především elektrofonické
kytary – mnohem dostupnější neţ dříve. V roce 1940 uţ existovaly některé
dodnes fungující značky elektrických kytar – Rickenbacker, Gibson a Epiphone –
a bylo to právě v roce 1940, kdy inovátor Les Paul vytvořil první plně funkční
elektrickou kytaru španělského typu s plným tělem (čímţ do určité míry vyřešil
problémy se zpětnou vazbou při silném zesílení). Jednalo se o borové poleno 4x4
palce s přidělaným krkem, strunami a snímači. Otevřel tak dveře pro úpravu
výsledného zvuku různými zesilovači a efekty. Na masovou produkci si však
kytary s plným tělem musely počkat deset let, neţ Leo Fender uvedl na trh dodnes
oblíbený Telecaster (tehdy nazvaný Broadcaster).
- 23 -
R’n‘B 40. let převzalo bluesovou tematiku a často také text více recitovaný neţ
zpívaný, doplnilo však výraznou taneční rytmiku (proto se o této hudbě občas
mluví jako o „jump blues“ – skákavé blues) a v textu časté sexuální naráţky. První
R’n‘B hudebník, který zaznamenal opravdový úspěch, byl Louis Jordan, který
později vyvolal skandál, kdyţ veřejně prohlásil, ţe rock’n’roll není nic jiného, neţ
R’n’B zahrané bílými muzikanty. Další oblíbení hudebníci byli například Muddy
Waters, John Lee Hooker nebo Howlin‘ Wolf, to však byli bluesmani starší
generace. Nejvěrnější následovníky našlo rhythm and blues o více neţ dekádu
později za oceánem, ve Velké Británii: Rolling Stones, The Yardbirds aj. byli
společně s rock’n’rollovými The Beatles vůdci tzv. britské invaze do amerických
hitparád.
Hranice mezi R’n‘B a rock’n’rollem je v 50. letech téměř neznatelná, jednalo se
v zásadě o tentýţ ţánr, jenomţe R’n’B byla černošská hudba, která byla v té době
na mnoha rádiových stanicích absolutní tabu. Koneckonců některé z prvních hitů
Elvise Presleyho byly coververze písní původně nahraných černošskými
muzikanty.
Asi nejznámější skladba Louise Jordana „Caldonia“ s typickým výskaným, aţ
hulákaným, refrénem:
http://www.youtube.com/watch?v=PR6pHtiNT_k&feature=related
Píseň z prvního alba Rolling Stones „Now I’ve Got a Witness“ – skupinová
kompozice za účasti Phila Spectora a Gena Pitneye:
http://www.youtube.com/watch?v=rwVmAcdRHtA
R’n’R
Spojení rock and roll můţeme pouţívat ve dvou různých kontextech: 1. jako
synonymum k „rocková hudba“ – velmi široký pojem zahrnující podstatnou část
populární hudby od 50. let po současnost; 2. jako označení hudby 50. let, z níţ se
později vyvinul rock. V této sérii článků se přidrţím prvního uţití, protoţe raná
podobu rocku se nazývá také rockabilly (spojení pojmů rock’n’roll a hillbilly –
tradiční hudba oblasti Apalačského pohoří, jeţ měla na raný rock silný vliv).
Typickým znakem této hudby je dodnes zdůrazněná sudá doba, obvykle na buben
zvaný snare (céčko, šroťák), jehoţ typický třeskutý zvuk je způsoben struněním na
spodní bláně.
- 24 -
Za autora termínu rock and roll je povaţován rádiový diskţokej Alan Freed, který
začal tímto spojením označovat rhythm’n’bluesové skladby, které od r. 1951
pouštěl ve svém pořadu „The Moondog Rock Roll House Party“. Původně se
spojení „rocking and rolling“ pouţívalo pro pojmenování pohybů lodi na
rozbouřeném moři, v mluvené angličtině se obrazně pouţívalo pro náboţenské
vytrţení při gospelových mších, či pro pohyby při sexuálním aktu. Dodnes je
předmětem debat hudebních historiků a teoretiků, jestli původní rock’n’roll bylo
pouze R’n’B přejmenované pro potřeby „bílého“ hudebního průmyslu, nebo šlo o
skutečně novou formu vzniklou spojením R’n’B s country a hillbilly. Kaţdopádně
první rock’n’rolloví muzikanti pocházeli právě z městských oblastí, kde se
střetávaly vlivy bělošské a černošské kultury.
Početné swingové bigbandy plné dechových nástrojů (především saxofonů), tolik
oblíbené před 2. sv. v. se stávaly příliš nákladnými a byly postupně nahrazovány
malými kapelami s bicími, basou a kytarami nebo piánem, zároveň se prosazovalo
R’n’B s křičenými vokály a sviţným rytmem. Vzhledem k tomu, ţe rock’n’roll
vznikal postupně, nelze ţádnou skladbu označit jako „Tu první“. Jednou
z nejvýznamnějších, která nepochybně významnou měrou přispěla k vytyčení
nového ţánru, byla skladba „Rock Around the Clock“ z roku 1954, kterou hráli Bill
Hailey and His Comets (zajímavostí je, ţe jedna z prvních českých rockových
kapel se právě podle nich jmenovala Komety). Je pravda, ţe existují starší
skladby, v nichţ najdeme rockové prvky, tato skladba však jako první dosáhla
doslova celosvětového úspěchu, byť aţ rok po svém vydání.
Bill Hailey byl klíčovou osobou rockabilly a společně s Elvisem Presleyem, Little
Richardem, Jerry Lee Lewisem a spoustou dalších spustili doslova šílenství
mezi americkými teenagery. Díky rozhlasovému a televiznímu vysílání a rozšíření
magnetofonového pásku se staly jejich skladby součástí běţného ţivotního stylu.
Hudba přestala být výjimečnou událostí, za kterou bylo třeba jít do klubu, kde
hudebníci zrovna hráli, ale bylo moţné si písničky z rádia nahrát a učinit je tak
součástí běţného dne. A bylo moţné mnohem víc. Stačilo mít obyčejnou kytaru a
člověk mohl sedět u magnetofonu tak dlouho, aţ se oblíbené skladby naučil.
Celosvětový úspěch pionýrů rock’n’rollu inspiroval milióny mladých k zakládání
vlastních kapel, protoţe rockové skladby nebyly nijak hudebně náročné a navíc,
jak zpětně přiznává řada hudebníků, daly na ně skvěle balit holky.
Poměrně populárním té doby ţánrem byl tzv. doo-wop – hudba vycházející ze
stejných bluesových kořenů a jazzového scatu. Hudební doprovod byl velmi tichý
a ústřední byl vícehlasý zpěv – jeden hlas většinou zpíval text, zatímco několik
doprovodných zpěváků drţelo rytmus a melodii sledy nesmyslných slabik (z toho i
název hudebního směru). Tato odnoţ byla u nás poměrně oblíbená, protoţe
sladění sboristé působili na kulturní komisaře přijatelněji neţ výskající
rock’n’rolloví bouřliváci.
- 25 -
První epocha rock’n’rollu se podle mnohých historiků uzavřela, kdyţ v roce 1959
zemřeli při leteckém neštěstí muzikanti Buddy Holly, The Big Bopper a Ritchie
Valens. Tato událost byla však poslední kapka do rock’n’rollového dţbánu, jehoţ
ucho bylo notně naprasklé: Elvis Presley byl v r. 1958 odveden do armády, Little
Richard se v roce 1957 stal po několika vizích (jedna z nich – velká ohnivá koule
letící k obloze – byla ve skutečnosti raketa nesoucí na oběţnou dráhu druţici
Sputnik 1) členem Církve adventistů sedmého dne a začal se věnovat výhradně
duchovní hudbě. V roce 1958 vyšlo najevo, ţe třetí ţena Jerryho Lee Lewise je
ve skutečnosti jeho třináctiletá sestřenice, coţ ho téměř úplně vyloučilo
z veřejného ţivota, rok nato byl Chuck Berry odsouzen za sexuální styk se
čtrnáctiletou apačskou číšnicí ze svého rasově integrovaného klubu. Krásná
myšlenka narušit rasovou segregaci otevřením podniku bez předsudků tak
skončila obviněním z otrokářství, protoţe Berry přivezl zmíněnou číšnici přes
státní hranici. Nakonec skončil neslavně i „poslední Mohykán“ Alan Freed, který
pouštěl skladby všech rockových muzikantů a otevřeně podporoval Lewise i
Berryho. V roce 1960 byl obviněn z tzv. payoly – přijímání úplatků od nahrávacích
společností výměnou za časté hraní určitých skladeb – a ze střetu zájmů (měl se
autorsky podílet na některých skladbách, které pak pouštěl). Z rádia byl propuštěn
a v roce 1962 dostal podmíněný trest.
Dědictví rockabilly
První evropskou zemí zasaţenou rockem byla pochopitelně stejným jazykem
mluvící Velká Británie, kde se stal populárním především mezi tzv. Teddy Boys –
mladými rváči napodobujícími stylem oblékání předválečné dandye (vzpomeňte si
na hodiny literatury a dekadenci). Další skupinou mladých, kde rock našel úrodnou
půdu, byli fanoušci skifflu – primitivní podoby jazzu s vlivy blues a country hrané
na improvizované nástroje. Skifflovou skupinu The Quarrymen zaloţil na škole
John Lennon, o němţ ještě uslyšíme v příštích dílech. Prvotní snaha
napodobovat a předělávat písně amerických hudebníků neměla dlouhého trvání a
v 60. letech se ve Velké Británii vytvořila svébytná podoba rocku, která prorazila
do amerických hitparád s takovou razancí, ţe se v této souvislosti mluví o britské
invazi.
- 26 -
Teddy Boys - zdroj: internet
Rockový boom měl silný vliv na vnímání rasové příslušnosti. Na začátku 50. let
byla oficiální rasová politika většiny amerických států vyjádřena zkratkou „separate
but equal“ (= oddělení ale rovnoprávní) – města, autobusy, školy, bary, kluby a
jiné veřejné prostory byly striktně rozděleny na prostor určený bělochům a prostor
určený ostatním rasám. Na většině území USA bylo narušení tohoto prostoru
protiprávní a trestné (samozřejmě, pokud se ho nedopustil běloch, coţ se však
nestávalo – proč by běloch chodil do nejchudších částí města?). Najednou bylo na
veřejnosti vidět bílé a černé muzikanty, kteří se k sobě chovali kolegiálně, někdy
dokonce přátelsky. Lví podíl na tom měl právě Allan Freed, který zval do rádia
hosty bez ohledu na rasu, a Chuck Berry, který v New Orleans otevřel rasově
integrovaný klub. Rock’n’roll se tak stal pro mnohé konzervativní Američany
symbolem úpadku tradičních hodnot a ohroţením pro celé USA, naopak pro
mnoho, hlavně mladých, lidí se stal jednotícím prvkem a symbolem boje za
rovnoprávnější a otevřenou společnost. Ten se naplno rozhořel v 60. letech. Nešlo
však jen o boj konzervativních a novátorských myšlenek, ale i o boj generací –
mladí lidé dávali starší generaci najevo, kdo je tady pánem, oblékáním, účesy,
šílenými tanečními kreacemi i jinak. Ostatně, podívejte se na některý
z „rockových“ filmů: Pomáda, Džungle před tabulí, parodický snímek Crybaby
apod.
- 27 -
Bill Hailey and His Comets „Rock Around the Clock“:
http://www.youtube.com/watch?v=zju6KbP_1xY&feature=related
Skladba Elvise Presleyho „Heartbreak Hotel“, o níţ Keith Richards prohlásil, ţe
svět před jejím poslechem a po něm, jsou pro něj dvě různá místa:
http://www.youtube.com/watch?v=efL17ekQZ5k
Jerry Lee Lewis si svou divokou hrou na piáno vyslouţil přezdívku „The Killer“ –
nebavilo ho při hraní sedět, tak vstával, skákal, hrál na piáno nohama a někdy
dokonce piána zapaloval; píseň „Whole Lotta Shakin‘ Going On“:
http://www.youtube.com/watch?v=efL17ekQZ5k
Chuck Berry patřil mezi několik málo černých rock’n’rollových muzikantů. Zato se
jeho verze skladby „Johnny B. Goode“ pravidelně objevuje v nejrůznějších
ţebříčcích nejvlivnějších písní a patří mezi nejvíce předělávané písně všech dob.
Svou vlastní verzi této písně nahráli např. Sex Pistols, AC/DC, Aerosmith, The
Beatles, Carlos Santana, Celine Dion, Elton John, Green Day, Led Zeppelin,
Prince, Rolling Stones aj.:
http://www.youtube.com/watch?v=6ofD9t_sULM
Little Richard je autorem další často coverované klasiky „Long Tall Sally“;
v obecenstvu vidíme Billa Hayleyho:
http://www.youtube.com/watch?v=jqxNSvFMkag&feature=fvst
Johnny Cash patřil mezi nejpozoruhodnější muzikanty 20. století – hrál country,
folk, blues, ale i rock’n’roll nebo gospel. Proslul svým turné po amerických
věznicích a o jeho ţivotě byl natočen kladně hodnocený ţivotopisný film „Walk the
Line“. Jeho píseň „Folsom Prison Blues“ byla jeden z jeho prvních hitů a má
dokonce i českou podobu; pokud jste někdy seděli se starými trampy u táboráku,
určitě ji poznáte:
http://www.youtube.com/watch?v=i1xSt7iganA
The Quarrymen – skifflový předchůdce The Beatles „That’ll Be the Day“:
http://www.youtube.com/watch?v=D8eqtpLxFO0&feature=related
Autor článku: Sherlock
- 28 -
Oblíbená kniha
V prázdninovém čísle jsem psala o svém oblíbeném autorovi – Marku
Frostovi. Napsala jsem tam, že je to možná můj nejoblíbenější autor, za čímž
si stojím. Nutno však dodat, že poté, co jsem o těch oblíbených autorech
přemýšlela, dospěla jsem k závěru, že mám ráda vlastně celou řádku
spisovatelů a ještě větší řadu knih. Dnes bych vás chtěla seznámit se
švédským spisovatelem Stiegem Larssonem a s jeho trilogií.
Stieg Larsson
Stieg Larsson se narodil 15. srpna 1954. Tento
Švéd pracoval jako novinář a také byl spisovatel.
Narodil se na severu Švédska. Jeho rodiče však
v době, kdy se narodil, byli příliš mladí, a tak
vyrůstal o babičky a dědečka na vesnici. Jelikoţ byl
jeho dědeček přesvědčený antifašista, byl
v průběhu
druhé
světové
války
uvězněn
v pracovním táboře (za zmínku jistě stojí, ţe pokud
by byl Dán, bezpochyby by byl odvezen do
koncentračního tábora). Pro Stiega se dědeček stal
muţským vzorem a jeho osud Stiega velmi ovlivnil –
uţ jen tím, ţe se snaţil chránit práva všech, bojovat
za demokracii i svobodu slova.
Krátce poté, kdy Stieg oslavil deváté narozeniny, jeho dědeček zemřel. Stiegovu
výchovu převzali rodiče a on pobýval společně s mladším bratrem ve městě.
Ke dvanáctým narozeninám dostal jako dárek psací stroj, často pak trávil dlouhé
chvíle (i do noci) tím, ţe psal, coţ prý budilo a obtěţovalo celou jeho rodinu.
V osmnácti letech se zúčastnil mítinku proti válce ve Vietnamu, na němţ potkal
svou ţivotní partneru Evu Gabrielssonovu.
Po vojenské sluţbě se vydal do Afriky, chtěl cestovat, jenţe ne vţdy měl zrovna
dostatek peněz. V jednom hovoru jeho otec uvedl, ţe Stieg prý neměl na letenku
z Alţíru zpět do Švédska, a tak si na ni musel vydělat – umýval nádobí. Jenţe ani
to údajně nestačilo, byl nucen ještě prodat své ošacení.
- 29 -
Poté pracoval na poštovním úřadě, ale zabýval se rovněţ politikou – byl členem
švédského levicového hnutí. Stále se zajímal o válku ve Vietnamu.
Od roku 1977 do roku 1999 pracoval jako designér pro tiskovou kancelář. Mimo
jiného se ţivil rovněţ jako skandinávský korespondent v britském antifašistickém
magazínu. Na počátku 80. let se začal aktivněji účastnit boje proti rasismu a proti
pravicovému extremismu. Roku 1991 vydal svou první knihu s názvem „Pravicový
extremismus“, na jejím napsání se podílela Anna-Lena Lodeniusová, coţ je
švédská spisovatelka. Jakýsi neonacistický deník jako odezvu na tuto knihu
publikoval o dva roky později článek, v němţ mj. zveřejnil i fotografie, adresy a
osobní telefonní čísla obou autorů. Vydavatel časopisu byl odsouzen ke čtyřem
měsícům vazby. Tato událost Larssona neodradila, i dále psal o podobných
tématech.
V 90. letech zaloţil nadaci Expo. K jejímu vzniku ho vedly novinářské i politické
zkušenosti. Cílem této nadace bylo sledovat a dokumentovat rasistické a
nedemokratické tendence ve Švédsku. Krátce po zaloţení nadace Expo se
Larsson stal vydavatelem stejnojmenného časopisu. V 90. letech pomáhal řídit
projekt „Stop rasismu“ a brzy byl známý jako odborník na švédské pravicové i
rasisticky zaloţené organizace.
V roce 1999 byl neonacisty ve svém domě zavraţděn hlavní představitel
švédských odborů, policie zjistila, ţe na místě činu se nalézají fotografie a
informace o Larssonovi a jeho přítelkyni Evě, ti se rozhodli učinit radikální
opatření, která měla zajistit jejich bezpečnost. Přestali vystupovat na veřejnosti a
zabezpečili si dům.
Byl znám jako jeden z největších švédských fanoušků sci-fi, dokonce se stal
předsedou Skandinávské společnosti sci-fi a vydával zde dva časopisy.
Stieg Larsson zemřel ve Stockholmu 9. listopadu 2004 na infarkt. Krátce po jeho
smrti se objevily domněnky, ţe smrt souvisela s výhrůţkami, se kterými se musel
potýkat. Tyto domněnky se však nepotvrdily.
Larssonovo světově asi nejznámější dílo bylo vydáno aţ po jeho smrti. Jedná se o
trilogii, která nese podtitul „Milénium“. A s touto trilogií bych vás nyní ráda
seznámila.
- 30 -
Milénium
Larsson zemřel asi 14 dní poté, kdy trilogii dopsal. Autor pomýšlel na napsání
detektivního románu uţ v 90. letech, jenţe mu trvalo, neţ se dostal k beletrii.
Jelikoţ byl milovníkem anglosaské literatury, chápal, co má dobrý kriminální
příběh obsahovat, aby dokázal nalákat čtenáře a nepustit ho. Sám Larsson rád
četl kriminální romány (prý to pro něj bylo odreagováním). Neţ začal psát, řádně
se připravil (vzhledem k tomu, ţe se ţivil především jako novinář, to nebylo nic
divného). Připravil si detailní rozpracování rovnou deseti knih. Na první z nich
začal pracovat roku 1997, ale nakladatelství kontaktoval aţ o šest let později.
Tehdy měl dopsány jiţ dva díly, pracoval na třetím. V nakladatelství jeho rukopisy
odmítli. Na podzim 2003 se obrátil na konkurenční nakladatelství, to s ním
podepsalo smlouvu na vydání všech tří knih (toto je samo o sobě docela unikát –
začínajícím spisovatelům se vydává tak první díl a čeká se na odezvu čtenářů).
Ještě před vydáním ve Švédsku byla práva na všechny tři díly poslána do
Německy a Norska. V průběhu roku 2004 Larsson lehce upravil prvé dva díly a
dokončil ten třetí. Asi měsíc před smrtí poslal Larsson své přítelkyni e-mail s tím,
ţe dokončil asi polovinu čtvrté knihy, má začátek i závěr, chybí však středová
část. Dnes se Larssonova přítelkyně soudí s rodinou o práva na trilogii (potaţmo i
další díly), vzhledem k tomu, ţe nebyli manţelé a neměli děti, má být dědicem
jeho rodina. Eva však vlastní Larssonův notebook s nedokončenou čtvrtou knihou
a tvrdí, ţe Larsson měl s rodinou špatné vztahy. Otázka je, zda se čtenáři dalších
dílů dočkají. A pokud ano, tak v jaké kvalitě.
Někteří tvrdí, ţe tato trilogie je detektivní příběh, jiní říkají, ţe je to psychologicky
profilovaná beletrie s detektivní zápletkou, další se přiklánějí k faktu, ţe jde o
thriller. Dle mého názoru nejde přesně určit, kterou část „Milénium“ pojímá nejvíce.
Určitě můţeme říci, ţe se jedná o beletrii s detektivní zápletkou a prvky
psychologickými aţ thrillerovými. Pokud byste čekali nějaké něţné čtení, musím
vás zklamat. Neţ se pustíte do louskání prvního dílu, buďte připraveni na
obrovské šoky – především co se týče toho, co vše je člověk schopen udělat. A
v kaţdé z oněch tří knih se nestačíte divit. Lidská duše je tak nechutná a temná,
aţ si čtenář místy říká, zda něco takového můţe člověk udělat. Pokud Larssonovi
uvěříte (a mohu vás ujistit, ţe uvěřitelné jeho příběhy jsou), kladete si otázku, zda
ta stvůra, která páchá taková zvěrstva, je opravdu lidská bestie nebo nějaká
neskutečná zrůda.
- 31 -
V první části trilogie – nese název „Muži, kteří
nenávidí ženy“ – se setkáváme s hlavními
hrdiny Mikaelem Blomkvistem a Lisbeth
Salanderovou. Poměrně veliká řádka čtenářů
(aspoň jsem to četla na různých internetových
fórech) tvrdí, ţe se na knihu těšili, neb na ni
dostali pozitivní odkaz od kamarádů, příbuzných
apod., na druhou stranu údajně byli zklamáni
začátkem. Pravda je ta, ţe pokud chcete zaţít
napínavé chvíle, kdy se nebudete moci odtrhnout
od příběhu, musíte překousnout úvodní „pokec“ o
ekonomii a sáhodlouhé popisy. Můţu vás však
ujistit, ţe nebudete zklamáni.
Velký plusem všech tří dílů je především Lisbeth
Salanderová. Larssonův spolupracovník řekl, ţe
Foto - zdroj: internet
tato postava údajně vznikla během debaty
v průběhu
přestávky
v práci.
Prý
spolu
s Larssonem hovořili o tom, jak by vypadaly a chovaly se postavy z dětských knih,
kdyby byly dospělé. Larsson se začal zabývat představou Pipi Dlouhé punčochy.
Představoval si, ţe by to byla dívka sociálně ne příliš přizpůsobivá okolí, nejspíše
by trpěla lehkou mozkovou dysfunkcí, která by ji distancovala od „normálních“ lidí.
Část těchto myšlenek se promítla právě do postavy Lisbeth.
Příběh první části začíná prologem, v němţ jistý muţ dostane sušenou květinu. Jiţ
několikátou v řadě. Dostává kaţdý rok jinou. A přesně v jeden konkrétní den – na
své narozeniny… První kapitoly jsou věnovány především Mikaeli Blomkvistovi,
coţ je novinář pracující pro časopis Milénium (odtud dostala trilogie souhrnný
název). Blomkvist dostane za úkol vyšetřit dávno promlčený případ, kterým ho
zaúkoluje známý a bohatý průmyslník Vanger. Jde o jeho vnučku Harriet. Harriet
Vangerová se beze stopy ztratila uţ před čtyřiceti lety. Nikdo o ní od té doby
neslyšel, nenašlo se její tělo a nikdo neví, co se mohlo stát. Blomkvist se při
vyšetřování seznámí s Lisbeth Salanderovou, coţ je svérázná a tak trochu
„praštěná“ mladá dívka, která má eidetickou paměť (mnozí z nás toto mylně
označují jako tzv. „dokonalá paměť“), je skvělá hackerka, moc toho nenamluví, ale
mí se postarat sama o sebe i o ty, na kterých jí záleţí. Společně tvoří dokonalý
tým. Postupně je odkrývána šokující minulost rodiny Vangerových a samozřejmě
také hlavních hrdinů, zejména Lisbeth. Musím vás upozornit, tato kniha rozhodně
není pro slabé ţaludky, neb se zde objevují témata typu incest, manţelská nevěra,
sadismus, znásilnění, pokus o vraţdu i vraţdy jako takové. Kdyţ jsem si četla
doporučení na tuto knihu, myslela jsem si, ţe po prvních pár stránkách ji odloţím
a budu zhnusena, jenţe styl, jakým Larsson píše, v sobě nese něco, co nás nutí
číst dále. Pořád nové a nové napětí. Kapitola končí tak, ţe okamţitě chcete číst
dále. Nová zjištění jen prohlubují naši chuť se dovědět pravdu.
- 32 -
Po přečtení prvního dílu jsem si říkala, ţe tím je řečeno vše. Do čtení druhé knihy
jsem šla s obavami – nic nemůţe předčít první díl. Ale přece…
Druhý díl se jmenuje „Dívka, která si hrála s ohněm“.
Hlavní hrdinové zůstávají stejní. Příběh je tentokrát
soustředěn především na Lisbeth Salanderovou. Odkrýváme
její tajnou (a velmi temnou) minulost, „divná“ punkerky a
hackerka dostává nový rozměr – za její problémy můţe to,
v čem vyrůstala (částečně je její příběh naznačen v 1. dílu,
zejména v jeho závěru), ale Lisbeth za vše viní pouze svého
nevlastního otce.
Čtenář však není seznámen jen s Lisbethiným ţivotem,
Larsson rozhodně nepsal její ţivotopis. Druhou hlavní
Foto - zdroj: internet
dějovou linii tvoří novinářská činnost redakce Milénia. Dva
novináři, kteří externě pracovali pro Milénium, byli zavraţděni těsně před tím, neţ
měli publikovat článek o dětské prostituci, korupci a obchodu s tzv. bílým masem.
Hlavní podezřelou se stává právě Lisbeth – na vraţedné zbrani jsou totiţ nalezeny
její otisky, navíc je nalezen mrtvý její poručník. Policie po ní zahájí celostátní
pátrání, které je výrazně podporováno mediálním boomem. V médiích vychází o
Lisbeth skandální informace, je označena za nebezpečnou, za lesbičku a
kompletně je přetřásána její minulost (povětšinou překroucena a upravena tak,
aby vyvolala ještě větší skandál). Mikael Blomkvist je skálopevně přesvědčen o
její nevině a snaţí se najít skutečného vraha (po vrahovi po svém pátrá i Lisbeth).
Ve hře se objevuje gang násilníků, který jde Lisbeth po krku a to vše jenom proto,
ţe to chce jistý Zalaščenko. Celý příběh je napsán napínavě, je to hra o čas a o to,
kdo co udělá dříve, kdo se dříve dostane k informacím, faktům a jak s nimi naloţí.
Zatím závěrečný díl – „Dívka, která kopla do vosího
hnízda“ je opět především o Lisbeth. Ta plánuje pomstu
– chce ji vykonat na lidech, kteří se ji pokusili zabít, neb
ve 2. díle končí s tím, ţe je několikrát postřelena a (dle
mého soudu) jen zázrakem přeţívá, jedna z kulek jí totiţ
uvízla v mozku. Je to zkrátka houţevnaté děvče
s touhou ţít. Mimo toho, ţe se chce mstít lidem, touţí se
pomstít i institucím, které jí téměř zničily ţivot. Jenţe ani
tentokrát to nebude mít jednoduché. Poté, co je
postřelena a Mikael ji zachrání (ona mu zase zachránila
ţivot na konci prvního dílu), leţí pod přísným dozorem
na jednotce intenzivní péče. Zpočátku se nemůţe bez
Foto - zdroj: internet
bolesti ani pohnout, učí se znovu fungovat. Ani
v nemocnici však nemá klid, ve vedlejším pokoji leţí ten,
kdo ji mále zabil (a ona mu zaťala sekeru do hlavy) – Zalaščenko.
- 33 -
Blomkvist se rozhodne, ţe Lisbeth pomůţe – a protoţe zrovna nevěří státní moci,
snaţí se jí pomáhat jinak. Navrhne Lisbeth, ţe se mu bude muset více otevřít,
důvěřovat mu a s její pomocí společně dokáţou, ţe je nevinná a dosáhnou i
pomsty, po níţ Lisbeth tolik touţí – upozorní totiţ na zkorumpované politiky, kteří
mohou za to, co se Lisbeth stalo. Jak vše dopadne, si musíte přečíst sami. Ani
v této knize však nepřijde o napětí, nepřestanete se divit nad tím, čeho všeho je
člověk schopen a co vše (byť o tom mnohdy nevíme) se můţe dít.
Také bych chtěla upozornit na to, ţe třetí díl získal v roce 2008 ocenění The Glass
Key – jde o ocenění za nejlepší dílo severské kriminální literatury.
Podle všech tří dílů vznikly tři celovečerní filmy, nesou stejné názvy jako jejich tři
předlohy. Tuto filmovou trilogii vytvořili Švédové. U nás měl prvý díl premiéru
1. července 2010, druhý díl 11. listopadu 2010 a třetí díl 16. prosince 2010. Jak
jsem se dočetla, vytvářejí svou verzi i Američané a snad by uţ měla být v kinech.
Švédská verze mě osobně příliš neoslovila. V knihách byl Mikael popsán jako
šarmantní a charismatický muţ, kterému odolá málokterá ţena. Ve filmu si roli
střihl uznávaný švédský filmový a divadelní herec Michael Nykvist, který sice hrál
uvěřitelně, ale jako lovce ţen bych ho rozhodně neoznačila. Zato Lisbeth se
povedla dokonale. Role podivínské dívky byla svěřena islandské herečce Noomi
Rapace. Myslím, ţe čtenáře, kteří byli knihami nadšeni, můţe odradit útrţkovitost
a také to, ţe redakce Milénia je ve filmu spíše doplňkovou kulisou (to mně osobně
vadilo asi nejvíce). Pokud se však budete dívat na filmy jako na kousky na knize
nezávislé, myslí, ţe byste se mohli docela dobře bavit. Naprostým kladem u filmu
je jistě Noomi Rapace – role Lisbeth jako by jí byla ušita na míru, působí totiţ
věrohodně a přirozeně.
Švédský filmový Mikael Blomkvist - zdroj:
internet
Švédská filmová Lisbeth Salanderová - zdroj:
internet
Autorka článku: L :-)
- 34 -
Vlastní tvorba
Foto: Cult of Chaos
Žebrák
Po ulici jsi kráčel
Dukát zlatý jsi našel
Kdyţ ţebrák k tobě vzhlíţel
Ani na chvíli jsi nepřemýšlel
O tom co správné je udělat
A jen obrátil jsi od něj zrak
Protoţe byl starý nemytý
Kéţ bys tak zůstal jednou i ty
Na své dobro jsi pomýšlel
a domu jsi raději šel
na schodech před domovní brankou
viděl jsi dívku tak strašně bezradnou
plakala a zimou se třásla
v tom uviděl jsi jak je krásná
odnesl sis ji v náručí
srdci snad nikdy neporučíš
dal jsi jí všechno co mohla si kdy přát
ale uţ nikdy sis nevzpomněl ţe s ţebrákem jsi dál…
Autorka básně: Cult of Chaos
- 35 -
Foto: Cult of Chaos
JSI TO TY
Jsi čarodějkou co kouzlí
tou které se ţivot hroutí
jsi poslední kámen srdce
pro který umřít se mi chce
Jsi motýl co křídly mává
právě ten co ţivot mi dává
Jsi blesk venku zuřící
to světlo jasně svítící
Jsi poklad mnou nalezený
kterým jsi jen ty
Jsi všechno na co si vzpomenu
vše bez čeho já právě hynu
jsi krása jsi spása
prokletí i láska…
Autorka básně: Cult of Chaos
- 36 -
Foto: Cult of Chaos
Prokletí
Havraní drápy zobáky klovou
sám ďábel vezme si duši mou
Do srdce zarývá se pařát krvavý
nespatří to snad jiţ svět bezcitný
jak nechali jste mě tu zahynout
jak mrtvolu v křoví hozenou
Coţpak jsem někoho zabila
ţe zabitá hnusně jsem byla
Tělo rozklované zobáky
ve kterém byly zaryty i tesáky
zbloudilých psů vlků hyen
Na tvou smrt mu dnes pijem´
Jak hanebná smrt můţe být
proklínám tě světe v černý stín
Za to jak hnusní ke mně jste byli
jak jen jste mohli vy jste mě zabili
Vrazi co chladnokrevně mě svázali
vy co jste po mně kameny házeli
prý pomsta sladká to měla být
já jen uţ nechtěla jsem více ţít
Ve světě potup hrůzy lakoty
proklínám tě světe ty bláhový
Světe já se jednou zase vrátím
a tvou zkázu spatřím
Autorka básně: Cult of Chaos
- 37 -
Foto: Cult of Chaos
Slunce za obzor zapadá
Slunce za obzor zapadá,
do hlubokého spánku upadá.
Noc zas vládu svou si vezme,
svět černou tmou zas polkne.
Jak říct jí mám slova bezcitná,
co lţou a jsou tak nemilá?
„Běţ, pryč, utíkej,
je-li ti ţivot milej.
Zapomeň, ţe mě znáš,
utíkej. Co tu ještě děláš?“
„Co to říkáš?
Co to povídáš?
Ale já tě miluju nejvíce,
chci být s tebou i za svitu měsíce.“
„Slyšíš, co ti říkám?
Nech mě, to říct pravdu mám?
Nech city stranou být,
nech mě tady, já musím jít."
Co myslet si teď mám,
já ho snad vůbec neznám.
„Otázky stranou nechej
a rychle pryč utíkej.“
„Proč? Co přede mnou tajíš?
Tím mě jen zabíjíš!"
„Neptej se jiţ více,
city mé mizí v dálce,
- 38 -
já tě nemám rád,
já chtěl si s tebou jenom hrát,
proč nechápeš tahle slova,
proč stojíš tu jak socha,
utíkej, vrať se domů,
nech mě tady, já tu zhynu."
„Proč, co se to jen stalo,
srdce bolí, ţalem prasklo.
Co to říkáš, co znamenají ta slova,
proč říkáš mi je stále znova?
Vţdyť ještě před chvíli jsi mi říkal,
ţe beze mě jsi ţalem umíral.
Jak to mám brát,
co to má znamenat?
Miluju tě, na vţdy spolu budem´,
říkals mi před slunce západem.
Tak co tohle mělo být,
proč nechal jsi mě snít?
Srdce bolí, puká,
jsou to strašná muka.“
„Já vím, lehce se mi to neříká,
ale nechci tě vidět umírat…
Měsíc je v úplňku, co to nevidíš?
Běţ, utíkej! Ty se nebojíš?
Nenávidím tě, nesnáším tě,
tak uţ běţ, nech mě tu.
Utíkej dřív, neţ bude ze mě vrah,
utíkej, běţ uţ pryč, já mám strach.“
Srdce zvířete bolí, pláče starostí,
ţe muselo opustit lásku největší.
Musel jsem to udělat,
proč city nemohl jsem dát znát.
Z oči se mi slzy valí,
slunce srpek zmizel v dáli.
Srdce bolí, puká,
bude ze mě stvůra,
zas budu vlkodlak.
Já je předtím miloval,
teď se jedním z nich stal.
Lásku svou jsem ztratil,
jen abych ji zachránil.
Tohle nemůţu jí říct,
pak bude mě nenávidět ještě víc.
Bojím se jí přijít na oči,
co kdyţ se za mnou otočí?
Miluji ji stále víc a víc,
uţ není vidět ani měsíc.
Ráno v krvi se probouzím,
já se tak nesnáším.
Co, to není moţné,
běţí, hledá právě mě!
Ne, stojíme tváři v tvář…
Co teď proboha mám dělat?
- 39 -
Jde ke mně blíţ,
co stane se jiţ?
Miluju tě, lásko, mi šeptala
a jen dlouze mě líbala…
Autorka básně: Cult of Chaos
Oko v záři
Jedním okem dívám se bokem,
bokem se otáčím, směji se okem.
Oko se usmívá celým svým jasem,
jas se zjeví jako barva s katem.
Kat se vzpřímí, barva odtéká,
odtéká v celé své záři,
září se zjeví jako oko v záři.
Září mizí, s okem odchází,
odchází a barva se jen odráţí,
odraz barvy není tak silný,
odchod duše s barvou červenou,
blíţí se konec, loučím se s tebou.
Autorka básně: Cantam
- 40 -
Soutěž
V kaţdém čísle bude uveřejněno deset soutěţních otázek, odpovědi na ně najdete
přímo v daném čísle časopisu Portál, stačí jen pořádně pročíst předešlé stránky.
Vaše odpovědi posílejte na e-mailovou adresu: [email protected].
Započítány budou všechny odpovědi poslané do 22. listopadu 2011.
Na konci roku tři nejlepší z vás obdrţí věcné ceny.
Otázky:
V co se mění mladík v básni „Slunce za obzor zapadá“?
Objasněte pojem „státní svátek“.
Co znamená „Center Flag“?
Ve kterém roce byla poprvé identifikována nemoc AIDS?
Roku 1861 dostal Monet povolávací rozkaz. Kam odešel na frontu?
Tanky Abrams byly nasazeny poprvé v roce 1991 při operaci… Doplňte
název.
7. Pokud jsou obézní vaši rodiče, jak vysoká (v procentech) je
pravděpodobnost, že budete obézní i vy?
8. Kterou dětskou knižní postavičku má připomínat Lisbeth Salanderová?
9. Kdo založil skifflovou skupinu The Quarrymen?
10. Která zvířata se objevují v básni prokletí?
1.
2.
3.
4.
5.
6.
- 41 -

Podobné dokumenty

Emoce v hudbě - Roman Mlejnek

Emoce v hudbě - Roman Mlejnek skutečným smutkem, protože nemáme žádný důvod být smutní, ale něco v nás vyvolává tendenci charakterizovat hudbu jako smutnou nebo dokonce tvrdit, že nás hudba rozesmutnila.

Více

2. ročník 2. číslo LISTOPAD 2011 - Střední průmyslová škola Hranice

2. ročník 2. číslo LISTOPAD 2011 - Střední průmyslová škola Hranice svůj příspěvek (fotku, kresbu, článek, jinou netradiční tvorbu) na emailovou adresu [email protected], ráda Vám sdělím podrobnější informace. V tomto čísle se tedy můţete opět zapojit do s...

Více

zde - FIT - České vysoké učení technické v Praze

zde - FIT - České vysoké učení technické v Praze byly ukončeny jinak než řádně podle § 45 odst. 3 nebo § 46 odst. 3, přičemž období, ve kterém student studoval v takovýchto studijních programech a v ­aktuálním studijním programu souběžně, se do d...

Více