Tip na rodinný výlet Čtení z obecní kroniky

 OBECNÍ LISTY č.7, 7/2oo8
Věřím, že se u chaloupky rádi zastaví houbaři nebo turisté,
aby si odpočinuli nebo schovali před deštěm, a že se nenajde nikdo,
kdo by chtěl chaloupku, která nás stála hodně práce a nákladů,
poškodit nebo zničit.
-VBst.-
Tip na rodinný výlet
Chtěli by jste
za sportem, kulturou či
odpočinkem? Navštivte
nádherný Státní zámek
Kozel,
který
je
nejnavštěvovanějším
památným
objektem
v západních
Čechách.
Nachází se jižně od
Plzně, nedaleko od obce
Šťáhlavy.
Pokud se vydáte na tento zámek navštivte sportovní areál
Pohoda, kde je minigolfové a pingpongové hřiště, kuželky a dětské
hřiště. Areál je v krásnem prostředí u řeky, kde můžete velice dobře
relaxovat a odpočívat. Kouzelné je, když kvetou rododendrony a
-23-
OBECNÍ LISTY č.7, 7/2oo8
azalky a jiné květiny. Kdo miluje přírodu najde zde mnoho krásy i ve
velkém zámeckém parku.
Zámek Kozel (původně lovecký zámeček) byl postaven na
konci 18. století pro Jana Vojtěcha z Chudenic. Okolí zámku tvoří
40-ti hektarový přírodně krajinářský park, u kterého nechybí ani
rybník. Je dílem S. X. France, všestranného člověka, který byl krom
profese zahradníka i kreslířem, geometrem a archeologem.
Zámecké divadlo bylo původně maštalí pro nejoblíbenější koně
zakladatele zámku. V první polovině 19.století ji Albert Valdštejn
nechal přestavět pro zábavu svých dětí na zámecké divadlo, které
dnes patří k nemnoha zachovalých divadlům té doby. Do areálu
zámeckých budov náleží spolu s jízdárnou, konírnou, lokajnou a
kaplí, která dnes mino jiné slouží jako konzertní a svatební sál. Zde je
možno si objednat civilní i církevní svatbu.
Otevírací doba zámku:
červenec a srpen: od 9 – 17
hodin úterý – neděle. V září a
říjnu od 9- 16 hodin úterý –
neděle.
Otevírací doba v areálu Pohoda:
červenec a srpen: od 11 – 20
hodin úterý – neděle. V září od
14 – 19 hodin úterý – neděle.
Užitečné kontakty:
Zámek:
tel.:
377 969 040,
fax
377 923 710,
e-mail:
[email protected]
Areál Pohoda: tel.: 377 969 460, 777 799 611, [email protected]
http://www.zamek-kozel.cz/
-JN-
Čtení z obecní kroniky
Zápisky ježovského kronikáře pokračují, přibližuje nám
„obraz obce po stránce sociální, bezpečnostní, krásy a hygieny a
-24-
OBECNÍ LISTY č.7, 7/2oo8
společenské“ Vybírám pár zajímavých pasáží a cituji, v lecčems se
za více než 80 let mnoho nezměnilo, bohužel…:
„Notorický alkoholik zde není, neboť kteří by tak mohli
slouti, mají stěží na chléb – Šedivec v chudobinci. Chybou zdejší
odrostlejší mládeže je, že v letních měsících schází se na návsi, kde
zdržuje se dlouho do noci a zpívá. Zpočátku zpívá slušně, ale
nakonec zvrhne se zpěv ve falešné hulákání, což jistě není obci ke
cti…. Zdejší lid není v porovnání s okolními obcemi zaostalý, ale je
velmi apatický, bez iniciativy a rozhodnosti.“
Zřejmě nejstarší dochovaná fotografie z Ježov! Pochází asi z konce 19.století
a zachycuje dvoreček staré dolejší hospody. Na scéně dva pivní skauti, ten vpravo má být
Jan Mlynářík (Koňák) z čp. 44. Hospůdka čp. 55 stála mezi čp. 23 a čp. 24. Snímek je
dárkem F. Schejbala, vnuka majitele této hospody Matěje Kleisnera. Okomentoval dřívější
kronikář Boh. Beran r. 1985.
Pisatel nemá příliš v oblibě římsko-katolickou církev,
vzhledem k jejímu jednání v našich dějinách. Varuje také před
vzrůstajícím vlivem bolševického Ruska…: „naši bolševici jsou také
pašáci, pracují proti republice, jsou zavíráni pro zpronevěry a
-25-
OBECNÍ LISTY č.7, 7/2oo8
způsobují sociálním myšlenkám nesmírné škody. Dnes je
komunistická strana v rozkladu, protože její ušlechtilejší předáci
pochopili, že nejde u nás provádět ruskou bolševistickou utopii, která
je v praktickém životě nereálná.“
„V naší obci jsou dvě politické strany – agrární a sociálnědemokratická. Milují se jako kočka s myší a to znemožňuje, ke škodě
obce, jejich spolupráci. Ale to není jen problém naší vesnice, stejná
situace je i v nejvyšších politických kruzích, kde dochází k ještě
větším konfliktům. Každý hledí jen ku svému prospěchu a tak třeba
večer si jde lehnout jako agrárník a probudí se jako sociální
demokrat.“
„V naší obci po stránce sociální nemají lidé ustláno na
růžích. Je zde jen šest menších rolníků, ostatní jsou chalupnícidomkáři a dělníci. Živnostníci, z nichž je zde nejvíce zedníků, mají
něco políček, aby si obživu usnadnili. Dělníci musí za prací dojíždět,
nejčastěji do Plzně. Nejlépe se zde daří dvěma šenkýřům a prosperuje
i kovář, který tu nedávno vystavěl novou cihelnu. Pozemková
reforma, která rozdělila panství a statky šlechty mezi nemajetný
venkovský lid podstatně zlepšila jeho situaci. U nás uchazeči dostali
průměrně 2 ha. Panství zde v Ježovech patřilo hraběti Janu Pálfymu
z Merklína. Zbytkový statek, který po rozdělení zůstal, dostal rolník
z Trnčí, Jan Beran. Ten za něj dal své hospodářství a na statek
připlatil.“
„O staré a nemohoucí lidi, příslušníky obce je postaráno
v místním chudobinci. Dostávají příspěvky na šatstvo a obživu a něco
získávají prošením.“
„Obec sama je dosti movitá, má menší peněžní kapitál,
kus lesa a pozemky, které pronajímá. Na výši je tu sousedská
pospolitost, přijde-li někdo o dobytek nebo vyhoří, pomáhají
všichni.“
„Kvůli svépomoci zde byl založen záložní spolek
Raiffaisenka. Spolek z čistého zisku koupil dva secí stroje
s příslušenstvím a přispívá i na obecně prospěšné účely.“
„Obec si platí ponocného, který má v noci chodit po vsi,
hlídat a troubit hodiny. Protože však není žádný dozor, píská si jak
-26-
OBECNÍ LISTY č.7, 7/2oo8
chce, podle nálady a počasí, takže podle něho – nechodit na dráhu!
V tomhle případě platí doslova – za málo peněz, málo muziky.“
„Hasičský sbor je na svém místě, ve vsi už prokázal platné
služby. Máme i polního hlídače. Četnickou stanicí patří naše obec do
Červeného Poříčí.“
„Vzhled vesnice je upravený. Na staveních je vidět, že si
je obyvatelé udržují v pořádku, jen někde jsou ještě došky, dvory jsou
uklizené, hnojiště zakrytá, nikde neteče močůvka přes cestu. Každý
domek má svoji studnu s dobrou pitnou vodou, kromě budovy školy.
Ježovy tak mohou být vzorem mnohým okolním obcím.“
„Zdejší lidé mají pevné kořeny a výtečné zdraví, lidé zde
umírají v poměrně vysokém věku 70-80 let na stáří. Po zdravotní
stránce jsou místní pokročilí a lékaři důvěřují.“
„Po stránce společenské jsou Ježováci dosti vyspělí. Umí
se pobavit jak náleží. Zábavy, zvláště taneční mají ve veliké oblibě a
rozcházejí se až za ranního kuropění. Podporují i divadlo a v oblibě
mají i osvětové přednášky. Mezi sebou chodí na „hrátky“ a temné
hodinky, hodně čtou a mají si tak o čem povídati. Mládež se na
zábavách nepere, což je jí přičítáno k dobru a i dospělí
v nejnapjatějších situacích zachovávají rozvahu a hledí vše urovnat
po dobrém. Celkově je zde společenský život na daleko vyšší úrovni
než jinde.“
-MF-
25. – 27.7.2008 - Pouť ke cti sv. Anny
a program dalších letních akcí v Chudenicích
Pátek 25.7.2008 - noční oživené prohlídky Starého Czerninského
zámku v Chudenicích „Návrat do renesance“ prohlídky od 20.00hod.
do 24.00hod., před prohlídkami ohnivé vystoupení ŠERMDIVADLA
CLATONIA (Rezervace vstupenek - tel.: 376 398 100, 724 00 75 76)
Sobota 26.7.2008 - vystoupení na nádvoří ŠERMDIVADLO
CLATONIA „Pazourkem a střelným prachem“ - denní prohlídky
-27-
OBECNÍ LISTY č.7, 7/2oo8
zámku oživeny renesanční, barokní hudbou v podání CANTATE
CLATONIA - noční oživené prohlídky „Návrat do renesance“,
prohlídky od 19.00hod. do 24.00hod., před prohlídkami ohnivé
vystoupení ŠERMDIVADLA CLATONIA
Neděle 27.7.2008 - tradiční pouť ke cti sv.Anny a sv.Jáchyma rodičů
Panny Marie - v 10.00 hod. slavnostní procesí od kostela sv. Jana
Křtitele ke kapli sv. Anny - v 10.30 hod. slavnostní mše svatá - denní
prohlídky zámku oživeny renesanční a barokní hudbou v podání
„CANTATE CLATONIA“
Úterý 30.7.2008 – od 14.00hod. na nádvoří zámku představení „Vo
Honzovi pohádka“, humoreska v dobových kostýmech s věrnými
replikami historických zbraní v provedení „REGO“- skupiny
historického šermu Vrchlabí
Sobota 2.8.2008 - „ Večer s režisérem Zdeňkem Troškou“ – nádvoří
Starého Czerninského zámku v Chudenicích od 19.30 hod. - denní
prohlídky zámku oživeny renesanční a barokní hudbou v podání
„CANTATE CLATONIA“
Pátek 8.8.2008 - Folkový koncert Vojta „Kiďák“ Tomáško – nádvoří
Starého Czerninského zámku v Chudenicích od 20.00hod.
Pátek 15.8.2008 - noční oživené prohlídky zámku na motivy
pohádky J. Drdy „O čertovské princezně“ od 20.00hod. do 24.00hod.
(rezervace vstupenek na tel.: 376 398 100, 724 00 75 76)
Sobota 16.8.2008 - šermířská a divadelní vystoupení na nádvoří
zámku v provedení rytířů „Gwydyonu“ - denní prohlídky zámku
oživeny renesanční, barokní hudbou v podání CANTATE
CLATONIA - noční oživené prohlídky zámku na motivy pohádky J.
Drdy„O čertovské princezně“ od 19.00hod. do 24.00hod
Neděle 17.8.2008 - šermířská a divadelní vystoupení na nádvoří
zámku v provedení rytířů „Gwydyonu“
Sobota 23.8.2008 – vystoupení na nádvoří ŠERMDIVADLO
CLATONIA „Pazourkem a střelným prachem“ ve 14 hod. a v 16
hod.
Neděle 31.8.2008 - poutní slavnost ke cti sv. Jana Křtitele od 9.30
hod. v kostele sv. Jana Křtitele v Chudenicích
Zdroj: http://www.chudenice.klatovsko.cz/
-BK-
-28-
OBECNÍ LISTY č.7, 7/2oo8
Chodské slavnosti
Jednou z nejvýznamnějších kulturních událostí v našem
regionu je pro nadcházející letní období svatovavřinecká pouť
v Domažlicích a s ní nerozlučně spjaté Chodské slavnosti. V menším
měřítku se podobná akce koná každoročně v rámci klatovské pouti,
kterou jistě mnozí z Vás i přes nepřízeň počasí letos navštívili. Kdo
by však folklóru a pouťového veselí neměl dost, může zavítat ve
dnech 8. - 10. srpna i do Domažlic. K vidění bude bohatý folklórní
program mnoha českých i zahraničních souborů na několika scénách
v centru města, na náměstí si budete moci zakoupit něco pro radost i
užitek na jednom z největších staročeských jarmarků a na své si
přijdou i milovníci dobrého jídla a pití.
Podrobný program najdete v obecní vývěsce, případně na
webových stránkách www.chodskeslavnosti.cz.
OBECNÍ LISTY č.7, 7/2oo8
veselice, nechyběly kramářské boudy, vystoupení potulných herců,
později i atrakce. Poutě patřily k nejvýznamnějším svátkům obce. V
Domažlicích byly slaveny tři, vedle svatojánské a mariánské, to byla
pouť svatovavřinecká, která se postupem doby stala nejvýznamnější.
Svatý Vavřinec, národní světec Španělska a ochránce před ohněm,
byl ve 3. století zaživa opečen na železném roštu, když odmítl vydat
církevní poklad.
Kapli na památku tohoto světce slíbili domažličtí radní
vystavět po úspěšném překonání rozsáhlého požáru města v červnu
1683. Stavby se o dva roky později ujala zbožná manželka mistra
mydlářského Zuzana Veselá, která poskytla i pozemky na Veselé
hoře, památném vrchu, odkud staří Chodové oznamovali do
vnitrozemí ohněm vpád nepřítele do země. Kaple byla slavnostně
vysvěcena 10. srpna 1685. V následujících letech však chátrala, až
byla zcela uzavřena. Zrušení se v rámci josefinských reforem dočkal i
barokní kostel, který na jejím místě vyrostl v 60. letech 18. století. Až
do poloviny 19. století sloužil objekt jako stodola.
Roku 1851 byl kostel na Veselé hoře znovu vysvěcen a od
té doby se datuje i sláva původně předměstské pouti, která časem
zastínila i zbývající dvě - svatojánskou a mariánskou. Říkalo se jí
někdy také králičí - obyvatelé chudého Bezděkova si místo tradiční
husy připravovali k slavnostnímu nedělnímu obědu králičí pečínku.
Poutníky, směřující k Vavřinečku, vítaly slavobrány s vycpanými
kožkami králíků a nápisem: "Huž sme si ho husmažíli, huž ho táhnem
z trouby ven, když ste k nám na pouť přišli, dejte si hned kousek
jen“.
Něco z historie…
Pouť byla původně církevní slavností, konanou na
památku světce, jemuž byl objekt (kostel, kaple) vysvěcen. Od 19.
století získala i zábavný charakter, po mši svaté následovala taneční
Poutě v období války
Časem začali na Chodsko, popularizované dobovou
literaturou, proudit i návštěvníci odjinud, přilákaní především
malebností zdejšího folklóru. Chodsko představovalo v očích české
veřejnosti naši velkou minulost, Chodové byli zosobněním
statečnosti, národní hrdosti. To se v plné míře projevilo v srpnu roku
1939, kdy se domažlické pouti zúčastnilo na 120 000 lidí z celých
Čech, včetně předních osobností kultury (Josef Hora, Karel Hašler,
Jiří Mucha, Franta Kocourek, Julius Fučík...). Slavnostní mši sloužil
-29-
-30-
OBECNÍ LISTY č.7, 7/2oo8
kanovník vyšehradské kapituly Msgre. B. Stašek, jehož slova se stala
legendární: " Co slíbíme a řekneme své matce české? Slíbíme jí a
přísahati budeme v této památné chvíli jménem svým i všeho českého
lidu, že ji nikdy neopustíme, nezradíme, až do posledního tlukotu
srdce milovati budeme..." Tradice poutí byla obnovena po šesti
letech, v roce 1945. Do města se sjelo 80 000 návštěvníků, mezi nimi
řada významných osobností. Mši opět sloužil Msgre. Stašek, který se
teprve krátce předtím vrátil z koncentračního tábora Dachau.
Počátky chodských slavností
V letech 1946-49 se ještě uskutečnily chodské pouti na
svatém Vavřinečku, provázené bohatým folklórním programem. Po
roce 1948 přestala být církevní forma slavnosti žádoucí, ačkoli pro
svou zakořeněnost nemohla být zrušena. V následujících letech se
tedy hledala její nová tvář - v srpnu 1951 se připomínalo výročí bitvy
u Domažlic, v níž roku 1431 zvítězili husité nad křižáky. V dalších
letech měla akce charakter dožínkových slavností. Většinu programu
tvořily pořady estrádního typu, klesal zájem návštěvníků, rekordně
nejnižší účast zaznamenali pořadatelé roku 1954.
Roku 1955 se uskutečnil první ročník Chodských
slavností. V prvních pěti letech existence se akce profilovala jako
přehlídka folklórních souborů z české etnografické oblasti. Celé
-31-
OBECNÍ LISTY č.7, 7/2oo8
slavnosti probíhaly v politickém duchu rodícího se socialismu. Podle
dobového letáku bylo jejich úkolem „ukázat tisícovým masám
návštěvníkům Chodska tento kraj v nové podobě – po deseti letech
života v lidově demokratické republice“. Už v roce 1956 se počet
návštěvníků vyšplhal opět na rekordních 80 000. V následujícím
roce se trvalou součástí programu stalo vystoupení dětských souborů.
V roce 1958 proběhla poprvé soutěž o návrh plakátu Chodských
slavností. Mezi 34 výtvarníky uspěl pražský J.Turek. V tomto roce
přivítaly Chodské slavnosti také prvního zahraničního hosta,
lužickosrbský soubor z východoněmecké Chotěbuzi. V roce 1959
následovala po Chodských slavnostech dvoudenní konference o
problémech národopisu v české etnografické oblasti.
Budovatelská léta Chodských slavností
V 60. letech převzalo organizaci Chodských slavností
plzeňské Krajské kulturní středisko. V důsledku toho v programu
převládly pořady estrádního typu, operní a operetní představení. V
letech 1963-1967 byl termín konání slavností přesunut na červencový
Den pohraniční stráže, což mělo ještě více potlačit původní
náboženský charakter svátku. Roku 1964 Československá televize
poprvé v přímém přenosu odvysílala jeden z pořadů Chodských
slavností, pásmo Hu nás na Chodsku. V roce 1965 předcházela
chodským slavnostem pětidenní filmová přehlídka. V následujícím
roce bylo součástí oslav odhalení pomníku pohraničníka. V roce 1968
se konání Chodských slavností vrátilo na původní srpnový termín,
oslavy se přesunuly z města na Vavřinec. V letech 1968-69 byla
součástí oficiálních oslav i tradiční svatovavřinecká pouť, slavnostní
mši celebroval českobudějovický biskup. Na sklonku 60. let padl mj.
neúspěšný návrh, aby se slavnosti konaly pouze jednou za pět let.
Období normalizace na počátku 70. let posílilo ideový podtext oslav.
V roce 1971 se staly Chodské slavnosti součástí rozsáhlých oslav
domažlického milénia. V roce 1976 připomínaly sté výročí narození
hudebního skladatele Jindřicha Jindřicha, jemuž byla odhalena busta
na náměstí Svobody. V roce 1977 se na programu Chodských
slavností poprvé objevilo Dudácké štandrle, dodnes jeden z
-32-
OBECNÍ LISTY č.7, 7/2oo8
nejoblíbenějších pořadů, které se o dva roky později stalo součástí
hlavního programu.
Rozkvět Chodských slavností
V 80. letech došlo k rozkvětu Chodských slavností. Tomu
napomohlo postupné uvolňování společenských poměrů i fakt, že
místní organizátoři měli volnější ruku při sestavování programu,
který tak mohl být zaměřen více na národopis a byl oproštěn od
ideových podtextů a dobových hesel. V roce 1985 odvysílala
Československá televize první polovinu hlavního pořadu Sláva
Chodsku. Tento rok byl také organizátory mylně považován za
jubilejní třicátý ročník Chodských slavností. Protože na svůj omyl
přišli až v průběhu rozsáhlých příprav oslav tohoto jubilea, svévolně
prohlásili první ročník Chodských slavností v roce 1955 za nultý.
Porevoluční vývoj Chodských slavností
Počátkem 90. let se do oficiálního programu slavností
vrátila tradiční svatovavřinecká pouť. V porevolučním období, které
přineslo řadu nových podnětů, zájem veřejnosti o folklór značně
poklesl. To se podepsalo i na návštěvnosti a organizaci Chodských
slavností, jejichž program v roce 1991 obsahoval pouhé dva pořady.
Situace se zlepšila v polovině 90. let. Od roku 1996 se program
rozšířil do tří dnů. Přibyly nové pořady (Dostaveníčko s vypravěči,
Národní přehlídka dudáků, Přespolní dudácké muziky…) i nová
pódia (v zahradě Chodského hradu, v Baldovské ulici…).
V posledních letech je kladen stále větší důraz na folkloristické
pořady. Chodské písničky, tance, lidová vyprávění i ukázky lidové
tvořivosti lákají do Domažlic stále více návštěvníků.
(Zdroj: http://www.chodskeslavnosti.cz/cs/historie/)
-BK-
Muzeum techniky a řemesel v Kolovči
OBECNÍ LISTY č.7, 7/2oo8
řemesel v Kolovči. Při zpáteční cestě z Domažlic se můžete na 1-1,5
hodiny zastavit právě tam.
Muzeum techniky a řemesel s výstavní plochou 800 m2 a
více než 4500 exponátů patří mezi největší a nejobsáhlejší muzea
svého druhu v Česku. V expozicích jsou zastoupena všechna tradiční
řemesla a živnosti, které se nacházely na vesnici. V současnosti se
v muzeu nachází více než 25 kompletních řemeslných dílen a živností
a jejich počet se každoročně zvyšuje.
Návštěvníci mohou zhlédnout například tyto řemeslné
dílny - řeznickou, pekařskou, cukrářskou, ševcovskou, truhlářskou,
kolářskou, kloboučnickou a kožešnickou, kartáčnickou, sedlářskou,
krejčovskou. Ze živností zaujme holičství a kadeřnictví, hostinec,
řeznický obchod a tkalcovna. Dále je k vidění expozice hodin a
hracích strojů, kočárků a hraček, elektropřístrojů, zařízení kuchyně,
praní a žehlení, zpracování mléka a hasičská zbrojnice. Součástí
prohlídky je i stále vyrábějící hrnčířská dílna a možnost nákupu
keramiky. Jednou ze zajímavostí je světoznámý kolovečský mlýn na
přemílání starých bab na mladá děvčata.
Otevírací doba muzea
březen – říjen / denně 9.00 – 18.00
listopad – únor / denně 9.00 – 15.00
Otevírací doba keramiky
denně 9.00 – 18.00
(Zdroj: http://www.muzeum-kolovec.wz.cz/index_muzeum_czech.html)
V souvislosti s článkem o historii a konání Chodských
slavností ještě doplňujeme malou pozvánku do Muzea techniky a
-33-
-34-
-BK-
OBECNÍ LISTY č.7, 7/2oo8
OBECNÍ LISTY č.7, 7/2oo8
A na závěr něco pro zábavu hlavně našich nejmenších ☺.
Děkujeme všem, kteří do tohoto čísla občasníku přispěli
nebo poskytli zajímavé materiály a fotografie. Přejeme Vám všem
krásné léto, pohodové prázdniny a dovolenou, mnoho krásných zážitků
z cest! Příští číslo Obecních listů vyjde v říjnu, předem děkujeme za
další podněty, informace, příspěvky a fotografie.
-35-
Občasník vychází pod záštitou OÚ Ježovy v nákladu 115 výtisků.
Redakce: Ing. Pavel Křivohlavý Ph.D., PhDr. Barbora Křivohlavá, Marie
Frantová.
Přispěvatelé tohoto čísla: Ilona Kozáková, Václav Beran st, Václav Beran ml.,
Jitka Neubauerová, Miroslav Neubauer, Milada Slámová
Příspěvky, inzerci či jakékoli informace, týkající se společenského dění, které
byste chtěli otisknout v příštím čísle (vyjde koncem října 2008), prosím včas
předejte někomu z členů redakce nebo zašlete na naší e-mailovou adresu:
[email protected].
© PhDr. Barbora Křivohlavá, 2008.
-36-