Rozbory - Správa CHKO Třeboňsko

Transkript

Agentura ochrany p írody a krajiny R
Správa Chrán né krajinné oblasti T ebo sko
Valy 121, 379 01 T ebo
Rozbory
Chrán né krajinné oblasti
T ebo sko
k 31.12.2006
2
Obsah
strana
1. Identifika ní údaje
1.1. Výnos
1.2. Mezinárodní význam
2. Charakteristika území
2.1. Obecná charakteristika a specifické rysy oblasti
2.2. Geologie, geomorfologie, pedologie
2.3 Hydrologie
2.4. Klimatické pom ry
2.5. Flóra a vegetace
2.6. Fauna
2.7. Vývoj krajiny a osídlení
3. Ochrana p írody
3.1. Zonace CHKO
3.2. Vybraná zvlášt chrán ná území
3.3. Soustava Natura 2000
3.3.1. Pta í oblasti
3.3.2. Evropsky významné lokality
3.4. Památné stromy
3.5. Druhy rostlin a živo ich významné pro OPK
3.5.1. Vybrané druhy rostlin a živo ich významné pro CHKO
3.5.1.1. Významné druhy rostlin
3.5.1.2. Významné druhy živo ich
3.5.2. Invazní a geograficky nep vodní druhy
3.6. Rostlinná spole enstva
3.7. Neživá p íroda
3.8. Územní systémy ekologické stability (ÚSES)
3.9. Krajinný ráz
3.10. Monitoring a výzkum
3.11. Terénní služba
4. Lidské innosti ovliv ující stav p írody a krajiny
4.1. Lesní hospodá ství
4.1.1. Vlastnictví les
4.1.2. Stav les
4.1.2.1 Charakteristika les v jednotlivých zónách
4.1.2.2. len ní les dle kategorií a PLO
4.1.2.3. Zastoupení SLT v CHKO
4.1.2.4. Genové zdroje lesních d evin
4.1.2.5. Zhodnocení zdravotního stavu lesních porost
4.1.2.6. Stav lesnické plánovací dokumentace
4.1.2.7. Jiné okolnosti ovliv ující sou asný stav lesa
4.2. Zem d lství
4.2.1. Charakteristika zem d lství na území CHKO
4.2.2. Zem d lství a ochrana p írody a krajiny
4.3. Myslivost a rybá ství
4.3.1. Myslivost
4.3.2. Sportovní rybá ství
4.3.3. Rybníká ství
4.4. Vodní hospodá ství
4.4.1. Významné vodní toky a vodní plochy z hlediska OPK
4.4.2. Migra ní bariéry na tocích
4.4.3. P ehled malých vodních elektráren na tocích v CHKO
4.5. Hospodá ské aktivity a rozvojové zám ry
4.5.1. Výstavba
3
5
5
6
7
7
7
9
9
10
14
17
20
20
21
29
29
30
31
36
36
36
42
49
53
62
63
66
69
77
80
80
80
80
80
81
82
86
87
93
95
97
97
100
101
101
107
108
114
114
120
120
122
122
4.5.2. Doprava
4.5.3. Technická infrastruktura (inženýrské sít )
4.5.4. Pr mysl, drobná výroba, obchod, sklady a zacházení s odpady
4.5.5. T žba nerostných surovin a rašeliny
4.6. Rekreace, sport, turistika
4.6.1. Potenciál oblasti pro rekreaci
4.6.2. Hlavní provozované aktivity
4.6.3. Vliv rekreace, sportu a turistiky na OPK
4.7. Práce s ve ejností
5. Vyhodnocení dosavadního plánu pé e
6. Literatura
7. Seznam použitých zkratek
P ílohy
.1 Z izovací výnos CHKO
.2. Evropsky významné lokality v CHKO T ebo sko
.3. Seznam generel a plán ÚSES na území CHKO T ebo sko
.4. Model p irozené d evinné skladby - PLO 15 Jiho eské pánve
.5. Za azení vybraných ukazatel jakosti vody v tocích
.6. P ehled jakosti vody v profilech tok
.7. P ehled existujících migra ních bariér na tocích
.8. P ehled malých vodních elektráren na tocích
.9. P ehled územn plánovací dokumentace a podklad
.10. Ložiska nerostných surovin
.11. Kempy a ve ejné tábo išt
.12. P ehled tábo iš vhodných pro vodáky
.13. Trvalá d tská tábo išt
.14. Vybrané lokality pro do asné d tské tábory
Mapové p ílohy
.1. Maloplošná zvlášt chrán ná území
.2. Zonace
.3. Natura 2000
.4. Památné stromy
.5. Územní systém ekologické stability
.6a. Krajinný ráz
.6b. Pásma ochrany krajinného rázu
.7. Vlastníci les
.8. Kategorie lesa
.9. Myslivecké honitby
.10. Nerostný potenciál
.11. Turistické trasy
.12. Kempy, tábo išt , agroturistika
.13. Místní turistické stezky
4
126
130
132
136
145
145
146
148
148
150
153
155
1. Identifika ní údaje
1.1. Výnos
CHKO T ebo sko byla z ízena výnosem ministerstva kultury SR ze dne 15.11. 1979
pod .j. 22737/79 (viz p íl. 1). Základní ochranné podmínky CHKO a další náležitosti
jsou dány zákonem . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny v platném zn ní.
Posláním oblasti je ochrana všech hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích typických
znak i p írodních zdroj , vytvá ení vyváženého životního prost edí a podpora
optimálního rozvoje zem d lské, lesnické, rybá ské a t žební innosti s cílem
hospodárného využívání p írodních zdroj . Prioritní význam mají zejména zdroje
podzemních vod. K typickému charakteru krajiny náleží zejména její povrchové
utvá ení v etn vodních tok a ploch, klima krajiny, vegeta ní kryt a voln žijící
živo išstvo, rozložení a využití lesního a zem d lského p dního fondu, ve vztahu k ní
také rozmíst ní a urbanistická skladba sídliš , kulturní a historické stavby a místní
zástavba lidového rázu.
Výnos je již obsahov a legislativn zastaralý, od doby vyhlášení v n m nebyly
provád ny žádné zm ny. Základní principy ochrany chrán né krajinné oblasti jsou
zakotveny v § 25, § 26 a § 27 zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny
v platném zn ní, bližší ochranné podmínky podle t chto ustanovení vyhlašuje vláda
republiky na ízením. V roce 2005 byl p ipraven pro CHKO T ebo sko návrh nového
vládního na ízení, ve kterém byly v souladu se zákonem uvedeny bližší ochranné
podmínky, lépe odpovídající pot ebám ochrany území. Návrh ve vymezení CHKO také
zohlednil situaci, že n které hranice uvedené v dosavadním výnosu v terénu zanikly.
Návrh vládního na ízení je v p íloze k Plánu pé e.
CHKO T ebo sko se rozkládá v jihovýchodní ásti Jiho eského kraje, p evážn na
ásti území okresu Jind ich v Hradec, z menší ásti zasahuje na území okres Tábor
a eské Bud jovice. Východní hranici CHKO tvo í státní hranice s Rakouskem. Na
území CHKO zasahuje správní území ú ad obcí s rozší enou p sobností T ebo
(p evážná ást území), Jind ich v Hradec, Sob slav, eské Bud jovice a Trhové
Sviny.
CHKO zahrnuje katastrální území (celé nebo ást) t chto obcí:
Bor, Bošilec, Branná, B ilice, By ov, Cep, Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou,
Domanín u T ebon , Drahov, Dunajovice, Dvory nad Lužnicí, Dynín, Frahelž,
Halámky, Hamr, Hamr nad Nežárkou, Hatín, Holi ky u Staré Hlíny, Horusice,
Hrachovišt u T ebon , Hranice u Nových Hrad , Hrdlo ezy u Suchdola nad Lužnicí,
Chlum u T ebon , Kardašova e ice, Klec, Klikov, Kojákovice, Kolence, Krabonoš,
Lhota u Dynína, Libo ezy, Lipnice u Kojákovic, Lomnice nad Lužnicí, Lutová, Lužnice,
Majdalena, Mazelov, Mirochov, Mláka, Mnich u Jind ichova Hradce, Mníšek, Nítovice,
Nová Ves nad Lužnicí, Nová Ves u Klikova, Novosedly nad Nežárkou, Obora u
Vyšného, Plavsko, Pleše, Pon draž, Pon drážka, P eseka, P íbraz, Rapšach, Ratibo
u Jind ichova Hradce, Rose , Smržov u Lomnice nad Lužnicí, Spolí u Ledenic, Stajka,
Sta kov, Stará Hlína, Stráž nad Nežárkou, St íb ec, Suchdol nad Lužnicí, T ebo ,
Šalmanovice, T šínov, Tuš , Val u Veselí nad Lužnicí, Veselí nad Lužnicí, Vlkov nad
Lužnicí, Vyšné, Záblatí u Pon draže, Žíte .
5
Odbornou pé i o CHKO zajiš uje a státní správu ochrany p írody a krajiny vykonává
Správa CHKO T ebo sko se sídlem v T eboni, která je regionálním pracovišt m
Agentury ochrany p írody a krajiny R se sídlem v Praze.
1.2. Mezinárodní význam
CHKO T ebo sko je jednou z šesti eských biosférických rezervací vyhlášených
v rámci programu lov k a biosféra (MAB) UNESCO (BR Trebon Basin vyhlášena
1.3.1977).
Na území CHKO se nacházejí dva mok ady mezinárodního významu chrán né
podle Ramsarské konvence - T ebo ské rybníky (vyhlášeno 2. 7. 1990, rozloha
10 165 ha) a T ebo ská rašeliništ (vyhlášeno 26.10.1993, rozloha 1 100 ha).
T ebo sko je i mezinárodn významným územím z hlediska ornitologického
(Important Bird Area podle klasifikace Birdlife International) jako hnízdišt i tahová
zastávka ady ohrožených druh pták .
Význam T ebo ska z hlediska vytvá ení soustavy Natura 2000 je uveden v kap.
. 3.3.
Obr. 1: Letecký pohled – Malý Tisý
6
2. Charakteristika území
2.1. Obecná charakteristika a specifické rysy oblasti
CHKO T ebo sko p edstavuje mimo ádnou oblast mezi našimi velkoplošnými
chrán nými územími p edevším tím, že se jedná o jedno z mála území vyhlášených
v rovinaté krajin , která byla po staletí ovliv ována a kultivována lov kem. P esto se
zde zachovaly mimo ádn cenné p írodní hodnoty. Na mnoha místech lze ješt hovo it
o harmonické krajin , kde jsou lidské aktivity v ur ité rovnováze s p írodou.
Na utvá ení krajiny T ebo ska se již od 12. století podílel lov k, a to zejména
úpravami vodních pom r této mo álovité krajiny. D myslná sí um lých stok a
um le zakládané rybníky, budované v n kolika etapách od st edov ku do
sou asnosti, p edstavují dokonalý systém postupných koordinovaných krajiná ských
úprav, které citliv využívají a zužitkovávají zdejší p írodní podmínky. P sobení
lov ka se zde v tšinou neprojevovalo ni iv , takže i dnes po 800 letech osídlení ze
zdejší krajiny nezmizely ani charakteristické p vodní biotopy, ani významné druhy
p vodních biot.
Z hlediska p írodov dného je T ebo sko pozoruhodné p edevším svou bohatostí
rostlinstva, které tvo í dominantní složku krajiny. K nejcenn jším biotop m, které jsou
asto ojedin lé nejen v echách, ale i v Evrop , pat í rozsáhlá p echodová
rašeliništ se zachovalými rostlinnými spole enstvy a na n vázanou faunou
bezobratlých. Dalšími nemén cennými prvky jsou rozsáhlé rybni ní soustavy
s druhotn vytvo enými litorálními spole enstvy, která asto nahrazují p vodní
mok adní biotopy.
Sí velkých vodních ploch se stala d ležitým centrem výskytu vodního ptactva, a
to jak hnízdících, tak migrujících druh . V krajin T ebo ska z staly z velké ásti
zachovány v pom rn zna né délce p vodní meandrující toky ek s pravideln
zaplavovanými nivami a zbytky lužních les i extrémn suché lokality vátých písk .
Vyvážená p írodní složka krajiny je na T ebo sku vhodn dopl ována pom rn
ídkým osídlením, absencí velkých pr myslových podnik a zachovalou unikátní
architekturou historických m st a vesnic. P írodní i kulturní faktory tak vytvá ejí
z T ebo ska území mimo ádné minimáln v evropském kontextu a zasluhující si co
nejú inn jší ochranu.
Vodní plochy rybník , ek, um lých vodních tok a jezer vzniklých t žbou
št rkopísk zaujímají okolo 15 % rozlohy krajiny. P ibližn 45 % plochy pokrývají
lesy, necelých 30 % území tvo í zem d lský p dní fond, zbytek p ipadá na
komunikace a lidská sídla.Do CHKO je zahrnuto 68 obcí a osad, z nichž v tšina leží
na jejích hranicích. Nejv tším m stem je T ebo s p ibližn 8 900 obyvateli, celkový
po et obyvatel oblasti dosahuje 28 500, lidnatost je 41 obyvatel na 1 km2.
2.2. Geologie, geomorfologie, pedologie
Podstatná ást CHKO T ebo sko je tvo ena geomorfologickým celkem T ebo ské
pánve, a to p edevším v západní ásti plochým akumula ním pásmem podcelku
pánve Lomnické a ve východní ásti na krystalinickém podloží vyvýšeninami
Kardašo e ické pahorkatiny. T ebo ská pánev má mírný sklon od jihu k severu.
Z hlediska regionáln -geologického pat í tato pánev spolu s pánví eskobud jovickou,
od které ji odd luje vyvýšený Lišovský práh, do systému jiho eských pánví v rámci
jižní ásti eského masivu. Pr m rná nadmo ská výška plochého dna pánve se
pohybuje mezi 410 až 470 m, nejvyšší kóta dosahuje výšky 550 m n. m.
7
Podloží T ebo ské pánve je budováno horninami moldanubika. Ty tvo í nejen
skalní podklad sedimentární ásti T ebo ské pánve v západní polovin CHKO, ale
významn vystupují na povrch v její východní polovin v Kardašo e ické pahorkatin
a v navazujících územích pat ících již k soustav
eskomoravské vrchoviny, tj.
K celku Javo ická vrchovina. Na tomto území se vyskytují jednak metamorfované
horniny (p edevším sillimaniticko-biotitické a cordieriticko-biotitické pararuly a
migmatity) p edprvohorního stá í, jednak granitoidy (r zn zrnité biotitické nebo
dvojslídné žuly a granodiority) moldanubického plutonu stá í prvohorního.
Tektonicky predisponovaná pánev je vypln na sedimenty druhohorního (svrchní
k ída: svrchní turon - campan) až t etihorního (neogén: miocén) stá í, které vývojov
pat í k m lkovodním jezern - í ním sediment m a vznikaly snášením rozrušených a
kaolinizovaných hornin z vyvýšených okraj do depresí pánevního prostoru.
Svrchnok ídová sedimentace, p edstavovaná p edevším klikovským souvrstvím, je
plošn nejrozsáhlejší a nejmocn jší výplní T ebo ské pánve a místy dosahuje
mocnosti až 300 m. Sedimenty tvo í r zn barevné pískovce, slepence, jílovce,
prachovce, jíly a písky r zné zrnitosti a r zného stupn zpevn ní.
Na podstatn menší ploše, p edevším v západní ásti CHKO, vystupují na
povrch t etihorní sedimenty neogénu (souvrství lipnické, zlivské, mydlovarské,
domanínské a ledenické). Jsou tvo eny r zn zbarvenými a r zn zrnitými jíly, písky,
diatomity a k emenci.
Z kvartérních usazenin jsou plošn
nejrozsáhlejší pleistocenní pokryvy
fluviálních št rk a písk (v etn živcových písk ) v í ních nivách Lužnice a
Nežárky o mocnosti až 30 metr . Zejména Lužnice má v jižní a centrální ásti CHKO
zachovánu ukázkovou í ní nivu s n kolika terasovými stupni (z eteln lze však
rozlišit v terénu dv úrovn ) a dochovanou dynamikou toku. Holocenní sedimenty
p edstavují nejmladší vrstvy fluviálních št rk a písk , nivní, deluviální a solifluk ní
hlíny, sedimenty vodních nádrží, kyselé slatiny a oligotrofní rašeliny. Z hlediska
ochrany p írody je významný výskyt vátých písk vzniklých z ejm koncem
posledního glaciálu i v postglaciálu navátím jemných písk z pís itých naplavenin
Lužnice a Nežárky.
T ebo ská rašeliništ se vyvíjela od konce posledního glaciálu na místech
s p íhodnou konfigurací terénu a málo propustným podložím.
asto bývají
definována jako rašeliništ p echodového typu, zejména v jižní ásti území se však
z ejm jedná o oligotrofní submontánní vrchovišt v netypické rovinaté poloze.
Pon kud nejasná z stává p ípadná role výv r podzemních vod p i vzniku a
udržování vodního režimu t chto rašeliniš . Ty hrají v tší roli u lokalit v severní ásti
území, které mají spíše charakter kyselých, avšak živinami bohatších slatiniš .
Nejrozsáhlejší rašeliništ se nacházejí v okolí T ebon , Šalmanovic, Hrdlo ez,
Mirochova a v blízkosti Záblatského a Horusického rybníka. Vedle nich existuje ada
menších ložisek, ve kterých rašelina asto p echází do rašelinných zemin.
P dní pom ry T ebo ské pánve se výrazn odlišují od obdobn utvá ených
celk . V rámci ech jde o nejrozsáhlejší území, kde se jako p dotvorný substrát
uplat ují p edevším nezpevn né p edkvartérní sedimenty na úkor obvyklých zv tralin
pevných hornin, p ípadn kvartérních pokryv . T ebo sko je nejv tším souvislým
areálem semihydromorfních a hydromorfních p d v echách. Rozší ená je psedoglej
primární a glej typický. Organogenní p dy jsou zde z celých ech nejpo etn jší a
vytvá ejí plošn nejv tší souvislé celky. Vedle severo eské pískovcové oblasti je
T ebo sko druhým nejvýznamn jším územím s astým zastoupením hn dých p d –
kambizem typická a kambizem varieta kyselá, v relativn nízké nadmo ské výšce.
8
Území se rovn ž vyzna uje i hojným zastoupením extrémn
kambizem arenická.
lehkých p d –
2.3. Hydrologie
P irozenou osou území a tokem odvod ujícím podstatnou ást pánve je eka Lužnice.
Délka toku v CHKO je 73,2 km, p i emž v horní ásti až po rybník Rožmberk v délce
53,4 km eka bohat meandruje. V této ásti nivy se rovn ž nachází p es 500 trvale
zvodn lých t ní a starých meandr . Lužnice na vtoku do CHKO má plochu povodí
657,35 km2, s pr m rným pr tokem 5,43 m3/s po dobu 90-180 dní, minimální pr tok
dosahuje v letních p ísušcích 0.72 m3/s , velká jednoletá voda je 33 m3/s. Na odtoku
z CHKO, p ed soutokem s Nežárkou, který leží za hranicí CHKO, má Lužnice plochu
povodí 1703,75 km2, s pr m rným pr tokem 5,09 m3/s po dobu 180 dní, minimální
pr tok dosahuje v letních p ísušcích 0.61 m3/s ,velká jednoletá voda je 9 m3/s. Dalším
v tším tokem je eka Nežárka, odvod ující v délce 28,5 km severovýchodní ást
CHKO. Nežárka na vtoku do CHKO má plochu povodí 748,2 km2, s pr m rným
pr tokem 5,39 m3/s po dobu 90-180 dní, minimální pr tok dosahuje v letních
p ísušcích 0,75 m3/s ,velká jednoletá voda je 39 m3/s. Na odtoku z CHKO, na ústí
s Lužnicí má Nežárka plochu povodí 999,64 km2, s pr m rným pr tokem 6,48 m3/s,
po ú inku Nové eky 11,8 m3/s. Dalším v tším tokem je Dra ice s povodím
152,09 km2, s pr m rným pr tokem v ústí s Lužnicí 1,10 m3/s. Vedle t chto
p irozených tok je pro T ebo sko charakteristická složitá sí um lých stok a kanál .
Slouží jak k vypoušt ní, tak k napájení rozsáhlých soustav rybník , které jsou
krajinným fenoménem oblasti.
Západní ást CHKO je od roku 1982 sou ástí Chrán né oblasti p irozené
akumulace vod (CHOPAV) T ebo ská pánev vyhlášené za ú elem ochrany bohatství
podzemních vod.
2.4. Klimatické pom ry
Z hlediska klimatické rajonizace pat í v tšina území T ebo ska do oblasti mírn teplé,
mírn vlhké s mírnou zimou. Pr m rná ro ní teplota ve st ední ásti území (T ebo ) je
7,8 °C, s nejchladn jším lednem –2,8 °C a nejteplejším ervencem 18 °C, pr m rná
teplota vegeta ního období duben až zá í je 14 °C. Pr m rné ro ní srážky dosahují
570 mm. Nejvíce srážek spadne v ervenci, v období letních bou ek: 94 mm. Nejnižší
dlouhodobý srážkový úhrn byl zaznamenán v lednu, kdy spadne jen 30 mm srážek.
Sn hová pokrývka, která je v dlouhodobém pr m ru 20 cm vysoká, obvykle leží 50 až
60 dn . Pr m rné datum prvního a posledního dne se sn hovou pokrývkou je
11. listopad a 21. b ezen. Hloubka promrzání p dy kolísá u suchých substrát mezi 30
až 60 cm, u vlhkých mezi 0 až 20 cm. Pr m rné trvání slune ního svitu je okolo
1750 hodin ro n , s maximem v ervnu: 240 hodin, dn bez slune ního svitu je 86.
Relativní vlhkost vzduchu je v celé pánvi vlivem velkého množství otev ených vodních
ploch zna n vysoká a jen v letních m sících hodnoty denních pr m r klesají pod
75 %. Pro T ebo skou pánev je charakteristický astý výskyt inverzních situací
s bezv t ím, kdy dochází zejména v chladn jší ásti roku k delším obdobím se
stagnací vzdušných mas a astému výskytu mlh. To se pochopiteln projevuje i na
teplotách vzduchu v p ízemní vrstv , v zim je tendence k vytvo ení mimo ádných
minim, ve vegeta ním období dochází ke vzniku p ízemních mrazík .
9
2.5. Flóra a vegetace
CHKO T ebo sko leží ve fytogeografickém obvodu eskomoravského mezofytika,
v tšina území spadá do okresu T ebo ská pánev, pouze na východ do CHKO
zasahuje okres eskomoravská vrchovina.
Významné plochy v potenciálním vegeta ním krytu zaujímá element jehli natého
lesa na submontánních blatkových rašeliništích (Pino rotundatae-Sphagnetum). Na
sterilních lavicích št rkopísk , odvod ovaných za íznutým tokem Lužnice a Nežárky,
se rozprostírají chudé borové lesy (Vaccinio vitis-idaeae-Quercetum),
v p eplavovaných nivách lužní doubravy (Quercus robur–Padus avium) a mok adní
olšiny (Alnion glutinosae). Menšího rozsahu jsou bikové bu iny (Luzulo-Fagetum) na
svazích Javo ické vrchoviny. Nejv tší ást území však charakterizuje subelement
st edoevropského listnatého lesa suprakolinního výškového stupn na pseudoglejích
s r znými typy jedlových doubrav (Abieti-Quercetum).
Každá perioda lesního vývoje v poledové dob zanechala své stopy. Z etelný
zásah lov ka do p irozených porost nastal asi p ed 900 lety. Ke zm n druhové
skladby d evin p isp lo ve st edov ku nejen ž á ení prales pro vytvá ení pastvin,
luk a polí, ale i odvod ování rašeliniš , výstavba rybník a v jižní ásti rozvoj hutí na
zpracování železa a skla. Zm nu dovršil rozmach um lého zales ování, které
v r zné intenzit , p i preferenci hospodá ských jehli natých d evin, trvá dodnes.
Poslední v tší zbytky dubojedlových prales zanikly v polovin 19. století ve st ední
ásti území a dnes na jejich místech vlivem lov ka p evládají jehli naté kulturní
lesy. Jen na proslun ných okrajích p vodních bor , zpravidla na hranách í ních
teras, ješt roste ilimník ezenský (Chamaecytisus ratisbonensis), ost ice v esovištní
(Carex ericetorum), ernýš eský (Melampyrum bohemicum) a poslední jedinci
koniklece jarního (Pulsatilla vernalis).
Bu iny se v malých plochách vyskytují jen na svazích Homolky na východ
území. V bylinném pat e jsou zastoupeny rostliny jarního aspektu a n kolik
podhorských druh - ky elnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) a k. cibulkatá
(D. bulbifera), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), e išnice trojlistá (Cardamine
trifolia) a v senka nachová (Prenanthes purpurea).
Na chlumech mezi Sta kovem a Novosedly nad Nežárkou a na pravém b ehu
Nežárky se místy dochovaly fragmenty lipových doubrav (Stellario-Tilietum).
V ke ovém patru je líska obecná (Corylus avellana), v bylinném podrostu kvete
prvosenka jarní (Primula veris), konvalinka vonná (Convallaria majalis), plicník tmavý
(Pulmonaria obscura) a jaterník trojlalo ný (Hepatica nobilis).
V porostech kyselých doubrav (Genisto germanicae-Quercion), které jsou
druhotn i na hrázích rybník osázených dubem, bývá p imíšena borovice lesní
(Pinus sylvestris), b íza b lokorá (Betula pendula), osika obecná (Populus tremula),
je áb pta í (Sorbus aucuparia) a z ke se objevuje krušina olšová (Frangula alnus).
V bylinném patru je astá kru inka n mecká (Genista germanica) a k. barví ská
(G. tinctoria), pstro ek dvoulistý (Majanthemum bifolium) a ost ice t eslicovitá (Carex
brizoides).
Nejstatn jší duby letní najdeme v r zn velkých fragmentech po í ního luhu
v nivách Lužnice a Nežárky. Mezi dubovými mohykány se uplat ují stromovité
st emchy obecné (Padus avium), ke e kaliny obecné (Viburnum opulus), v bylinném
patru p evládá kop iva dvoudomá (Urtica dioica), metlice trsnatá (Deschampsia
cespitosa), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), sasanka hajní (Anemone nemorosa)
a orsej jarní (Ficaria bulbifera). Vlastní e išt í ních tok a starých meandr lemují
porosty vrby k ehké (Salix fragilis), v pob ežních houštinách je b žný brslen evropský
(Euonymus europaus), vzácn jší srstka angrešt (Ribes uva-crispa), v podrostu
10
e išni ník Haller v (Cardaminopsis halleri) a roztroušen dymnivka bobová
(Corydalis intermedia).
V mok adních olšinách, které se s výstavbou rybník rozší ily na jejich obvody,
p evažuje olše lepkavá (Alnus glutinosa) a vtroušena je olše šedá (A. incana).
V bylinném patru je e išnice ho ká (Cardamine amara) a . bahenní (C. dentata),
star ek Fuchs v (Senecio ovatus), lilek potm chu (Solanum dulcamara), ost ice
prodloužená (Carex elongata) a o. nedošáchor (C. pseudocyperus), rozpuk jízlivý
(Cicuta virosa), áblík bahenní (Calla palustris), bazanovec kytkokv tý (Naumburgia
thyrsiflora), vzácn kapra h ebenitá (Dryopteris cristata) a kapradiník bažinný
(Thelypteris palustris).
Obr. 2: Paprutka nicí (Pohlia nutans)
Z hlediska ochrany p írody jsou v rámci st ední Evropy nejvýznamn jší rozsáhlé
reliktní blatkové bory, které tvo í nejstarší ásti rašeliniš a v podstat uzavírají jejich
poslední stadium vývoje. R znov ké porosty jsou tvo ené st edoevropským
endemitem borovicí blatkou (Pinus rotundata) s vtroušenou b ízou pý itou (Betula
pubescens) a bohatým podrostem rojovníku bahenního (Ledum palustre), bor vky
erné (Vaccinium myrtillus), vlochyn bahenní (Vaccinium uliginosum), suchopýru
pochvatého (Eriophorum vaginatum), klikvy bahenní (Oxyccocus palustris) a kyhanky
sivolisté (Andromeda polifolia). V podmá ených smr inách na obvodu rašeliniš
hojn roste plavu pu ivá (Lycopodium annotinum). Z hub je nalézána lupenitá
kožnatka (Dermocybe sphagnogena), šupinovka Henningsova (Pholiota henningsii),
klouzek žlutavý (Suillus flavidus), šafránka ozdobná (Tricholomopsis decora), na
d ev choroš zubate ek zav šený (Irpicodon pendulus).
Rašelinná prameništ a slatiništ na mineráln bohatších výv rech vody se
vyskytují jako fragmenty typických ost icorašeliníkových spole enstev (Scheuchzerio-
11
Caricetea fuscae). V po áte ních stadiích rašelin ní na pís itých podkladech roste
ost ice sklon ná (Carex demissa), vzácn rosnatka anglická (Drosera anglica) a
r. prost ední (D. intermedia) a na mnoha lokalitách, dnes asto na druhotných
stanovištích, rosnatka okrouhlolistá (D. rotundifolia), plavu ka zaplavovaná
(Lycopodiella inundata) nebo hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba). Pozd jší
stadia s velmi vzácnou ost icí šlahounovitou (Carex chordorrhiza), ost icí dvoudomou
(C. dioica), suchopýrem štíhlým (Eriophorum gracile), vachtou trojlistou (Menyanthes
trifoliata) a orchidejí hlízovcem Loeselovým (Liparis loeselii) existují již jen v oblasti
výv r jižn od Horusického rybníka. Klasické šlenky s istou vodou a ost icí
mok adní (Carex limosa) se najdou výjime n . Pro oligotrofní malé nádrže stojatých
vod jsou typická spole enstva bublinatek (Sphagno-Utricularion) se zevarem
nejmenším (Sparganium minimum), bublinatkou prost ední (Utricularia intermedia),
b. menší (U. minor) a b. bledožlutou (U. ochroleuca).
V istých pr hledných vodách s pís itým dnem jsou asté pono ené "trávníky"
stélkatých parožnatkovitých as (Nitellion flexilis). Až 40 cm vysoká je Chara braunii
nebo v m lkých kyselých vodách jemná, jen 6 cm vysoká Nitella confervacea.
Z vzácných makroskopických
ervených
as se u T ebon
nalezne
Batrachospermum vagum a v ece Lužnici Lemanea fluviatilis.
Na mnoha místech mesotrofních stojatých vod jsou rozsáhlé plochy stulíku
žlutého (Nuphar lutea) a leknínu b lostného (Nymphaea candida). Leknín bílý
(N. alba) se vyskytuje jen na rybnících u Drahova. Mén nápadné jsou na hladinách
populace stolístku p eslenatého (Myriophyllum verticillatum) nebo v chladn jších
vodách rdestu alpského (Potamogeton alpinus). V nádržích s pravidelným
periodickým kolísáním vodního sloupce pokrývá hladinu žebratka bahenní (Hottonia
palustris).
Ob asné vyno ení dna v istých vodách s hrubozrnnými zpevn nými sedimenty
je podmínkou existence významné populace pob ežnice jednokv té (Litorella
uniflora) na Sta kovském rybníku doprovázené bahni kou jehlovitou (Eleocharis
acicularis), sítinou cibulkatou (Juncus bulbosus) a úporem šestimužným (Elatine
hexandra). P i dlouhodob jším obnažení bahnitého nebo pís itého dna se vyvíjí
charakteristické jednoleté spole enstvo (Eleocharition ovatae), jehož strategií je co
nejrychleji využít p íznivou dobu. Rostliny hromadn vyklí í, vyrostou, vykvetou a
vyprodukují velké množství semen, která pak na dn
ekají adu let, než pro n
nastanou op t p íznivé podmínky. Pat í sem celá plejáda velmi zajímavých druh . Na
bahnitých místech roste mechorost trhutka Hübnerova (Riccia huebeneriana), šáchor
tmavý (Cyperus fuscus), jitrocel chudokv tý (Plantago uliginosa), mochna norská
(Potentilla norvegica), rukev bažinná (Rorippa palustris), blat nka vodní (Limosella
aquatica) a sítina rybni ní (Juncus tenageia). Bohaté jsou populace ost ice eské
(Carex bohemica) a puchý ky útlé (Coleanthus subtilis). Na sádkách Šaloun u
rybníka Velký Tisý roste ve spole nosti šáchorku žlutavého (Pycreus flavescens) a
pušti ky rozprost ené (Lindernia procumbens) vzácná masnice vodní (Tillaea
aquatica).
Samostatné nízké spole enstvo (Radiolion linoidis) na vlhkých jemných píscích
je pojmenováno po stozrníku lnovitém (Radiola linoides). Roste v n m t ezalka
rozprost ená (Hypericum humifusum), nehtovec p eslenitý (Illecebrum verticillatum),
ku inka ervená (Spergularia rubra), k. ostnosemenná (S. echinosperma) a sítina
hlavatá (Juncus capitatus).
Rákosiny a ost icové porosty tvo í rozsáhlé plochy vegetace v p eplavovaných
nivách ek a ve výtopách rybník . Rozložení jednotlivých druh na ploše závisí
12
hlavn na výšce vodního sloupce a jeho kolísání, rychlosti pohybu vody a charakteru
sedimentu.
V niv Lužnice a Nežárky dominují po í ní rákosiny (Phalaridion arundinaceae)
s chrasticí rákosovitou (Phalaroides arundinacea), kterou doprovází barborka
p itisklá (Barbarea stricta), místy rozrazil dlouholistý (Veronica longifolia) a bohaté
populace tavolníku vrbolistého (Spiraea salicifolia). Na bahnitých místech se
zna ným kolísáním hladiny roste kamyšník p ímo ský (Bolboschoenus maritimus),
šmel okoli natý (Butomus umbellatus), halucha vodní (Oenanthe aquatica), rukev
obojživelná (Rorippa amphibia) a sk ípina ko enující (Scirpus radicans). Nejvyšší
stupe zatopení vodou a nejmenší kolísání vodního sloupce snášejí spole enstva
rákosin stojatých vod (Phragmition communis). Vedle vysokého rákosu (Phragmites
australis) jsou nápadné plochy orobince širolistého (Typha latifolia) a o. úzkolistého
(T. angustifolia) a i p es zimu zeleného zblochanu vodního (Glyceria maxima).
Rozlehlé plochy ost ic (Magnocaricetalia elatae) u rybník a v m lkých depresích
v nivách ek tvo í ost ice štíhlá (Carex gracilis), o. vyvýšená (C. elata), o. ostrá
(C. acutiformis), o. m chý katá (C. vesicaria), o. zobánkatá (C. rostrata) a
o. plstnatoplodá (C. lasiocarpa), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), t tina
šedavá (Calamagrostis canescens) a smldník bahenní (Peucedanum palustre).
Na rašelinných loukách nebo na zamok ených zrašelin lých minerálních p dách
jsou plochy krátkostébelných ost ic (Caricion fuscae) s ost icí šedavou (Carex
canescens), o. ježatou (C. echinata), o. obecnou (C. nigra), o. p ioblou (C. diandra) a
o. blešní (C. pulicaris), hadím mordem nízkým (Scorzonera humilis), star kem
poto ním (Tephroseris crispa), záb lníkem bahenním (Comarum palustre) a
pupe níkem obecným (Hydrocotyle vulgaris) v mechovém koberci.
ídce se
vyskytuje všivec bahenní (Pedicularis palustris) nebo nízká vrba rozmarýnolistá
(Salix rosmarinifolia). Z hub roste stopkovýtrusá prášivka bažinná (Bovista paludosa),
kalichovka leptoniová (Omphalina epichysium) a vláknice zašpi at lá (Inocybe
acutella).
Ješt v polovin 20. století r zné typy psárkových (Alopecurion pratensis) a
nehnojených pchá ových (Calthion) a bezkolencových podmá ených a vlhkých luk
(Molinion) tvo ily velké formace v zem d lsky obhospoda ované krajin . Dnes po
krajin roztroušen v r zn velkých plochách rostou bezkolenec modrý (Molinia
caerulea agg.), ost ice prosová (Carex panicea), ertkus lu ní (Succisa pratensis),
eb í ek bertrám (Achillea ptarmica), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), všivec
ladní (Pedicularis sylvatica) a jen na n kolika izolovaných lokalitách ho ec ho epník
(Gentiana pneumonanthe), kosatec sibi ský (Iris sibirica), bradá ek vej itý (Listera
ovata), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a vstava kuka ka (Orchis morio).
V minulých staletích formovala otev enou krajinu pastva hospodá ských zví at.
V rozvoln ných pís itých trávnících (Corynephorion canescentis) dosud roste
kost ava drsnolistá (Festuca trachyphylla) a k. vláskovitá (F. filiformis), vzácn ji
trávni ka obecná (Armeria vulgaris) a vrati ka m sí ní (Botrychium lunaria). Sou ástí
pís itých pastvin byly i otev ené pískové p esypy u Vlkova a Lužnice, které pokrývá
pali kovec šedavý (Corynephorus canescens) nebo nahoprutka píse ná (Teesdalia
nudicaulis).
Zna ná ást kv teny se objevila s p íchodem lov ka, zpravidla ze sušších a
teplejších oblastí, a její výskyt bývá asto p echodný. Na pís itých okrajích polí roste
nepatrnec pískomilný (Aphanes australis), píse natka nejmenší (Arnoseris minima),
myší ocásek nejmenší (Myosurus minimus) nebo na vlh ích místech drobýšek
nejmenší (Centunculus minimus).
13
2.6. Fauna
Druhové bohatství vychází p edevším z vysoké diverzity stanoviš . Pro extremn
suché, pís ité lokality jsou typi tí p edevším n kte í zástupci blanok ídlých, nap íklad
kutilky, samotá ské v ely a hrabalky. Na vátých píscích je b žné saran e
modrok ídlé (Sphingonotus caerulans), žije zde pavouk slí ák Arctosa perita.
V píscích probíhá vývoj listokaz Anomala dubia a Anisoplila villosa a dnes již
vzácného chrousta mlyna íka (Polyphylla fullo). Na pís itých okrajích vod v etn
um le vytvo ených pískoven žije st evlík Nebria livida. ada teplomilných, na
T ebo sku výjime ných a faunisticky zajímavých druh je vázána na teplejší lokality
s listná i, p edevším starých dub na hrázích a ve fragmentech lužních les . Je to
p edevším tesa ík obrovský (Cerambyx cerdo), krasci Eurythyrea quercus,
Acmaeodera degener, Coraebus undatus, páchník hn dý (Osmoderma eremita) a
zdobenec Gnorimus variabilis. V borce oslun ných borovic na hrázích rybník se
vyvíjí vzácný tesa ík Nothorina punctata. Ve zbytcích starších borových porost žije
tesa ík zavalitý (Ergates faber), krasec m ák (Chalcophora mariana) a osmiskvrnný
(Buprestis octoguttata) a krasec Buprestis novemmaculata.
Velmi cenná spole enstva bezobratlých jsou vázána na r zné typy mok adních
ekosystém v nivách ek, na rybnících i na další lidskou inností vzniklých vodních
plochách, jako jsou nap . r zné zaplavené pískovny, deprese vzniklé t žbou rašeliny
apod. I když se v t chto biotopech vyskytuje ada cenných druh , jejich význam je i
v kvantit druh b žných, v okolní vysušené krajin mizejících. Jsou to p edevším
r zné druhy m kkýš , korýš , pavouk , vážek, pošvatek, st echatek, chrostík atd.
Na ad lokalit žijí pom rn po etné populace velevruba nadmutého (Unio tumidus).
Životaschopné populace celoevropsky ohrožených druh mlž škeble ploché
(Pseudanodonta complanata) a velevruba tupého (Unio crassus) v tocích Lužnice a
Nežárky pat í mezi poslední v echách. Na ad t ní v inundacích ek i
v rašeliništích jsou b žní dva z našich nejv tších pavouk , lov ík vodní (Dolomedes
fimbriatus) a lov ík D. plantarius. Z vážek byl v roce 1998 na slatiništi u Nežárky
p ekvapiv zjišt n v zatopených porostech ost ice zobánkaté pro echy nový druh
vážky - nejmenší evropská vážka šidélko lesklé (Nehalennia speciosa). Pro st ední
Evropu má však nejv tší význam bohatá populace zeleno erné klínatky rohaté
(Ophiogomphus serpentinus), která vymizela z ady zemí. Životem je vázána na
pís ité e išt meandrující Lužnice a jejích p ítok nad rybníkem Rožmberk. Až
p tiletý vývoj prod lávají i larvy naší nejv tší vážky - páskovce kroužkovaného
(Cordulegaster boltoni). Již koncem kv tna se na vodách slatin objevuje vážka
árkovaná (Leucorrhinia dubia), jasnoskvrnná (L. pectoralis) a tmavoskvrnná
(L. rubicunda), které se adí v echách k nejvzácn jším vážkám.
U lesních cest s náletem osik je hojný nejv tší denní motýl - b lopásek topolový
(Limenitis populi). Osika je živnou rostlinou i housenkám batolce erveného (Apatura
ilia) a b. duhového (A. iris), r zných no ních motýl - stužkonosky modré (Catocala
fraxini), velkého bourovce osikového (Gastropacha populifolia) nebo sn hov
zbarveného hranostajníka bílého (Cerura erminea). Tam, kde se louky již delší dobu
nese ou, létají mizející hn dásci kostkovaní (Melitaea cinxia), modrásci bahenní
(Maculinea nausithous) nebo v tší modrásci o kovaní (Maculinea teleius), jejichž
housenky p ezimují u mravenc . Na suchých travnatých sv tlinách, v ídkých
doubravách u í ních teras spat íme našeho nejv tšího oká e vo avkového
(Brintesia circe). V rozsáhlých suchopýrových a ost icových polích na okrajích
rašeliniš a rybník skryt poletuje oká st íbrooký (Coenonympha tullia). U
rozsáhlých porost tavolníku vrbolistého se v ervnu masov objevuje b lopásek
tavolníkový (Neptis rivularis). Výskyt je významný pro celé echy, protože zde tvo í
14
hranici jeho severozápadního rozší ení ve st ední Evrop a Vitorazskou branou
navazuje na populace v Podunají. V komplexech borových les se vyskytuje
bourovec m sí itý (Cosmotriche lunigera) a v podrostech bor vky v echách již
tém neznámý bourovec bor vkový (Phyllodesma ilicifolia). Na vodních rostlinách,
zvlášt na rdestech, zevarech, stulících i leknínech se ukrývá zavíje vílenka
leknínová (Elophila nymphaeata), v chrasticích šedavka bahenní (Apamea
unanimis), ve vysokých rákosinách šedavka hn doskvrnná (A. ophiograma),
rákosnice orobincová (Nonagria typhae) a na zevarech vzácná rákosnice zevarová
(Archanara sparganii). Na rozsáhlých blatkových rašeliništích se v rámci st ední
Evropy vyskytují nejcenn jší populace motýl . Listy vlochyn žerou housenky
žlu áska bor vkového (Colias palaeno), modráska st íbroskvrnného (Vacciniina
optilete), d evobarvce vlochy ového (Lithophane lamda), m ry vlochy ové (Anarta
cordigera), r znorožce bor vkového (Arichana melanaria) a kropenatce
brusnicového (Itame brunneata). V ke ících rojovníku na erveném blatu se setkáme
s reliktní populací pí ali ky rojovníkové (Eupithecia gelidata), pouzdrovní ka
Coleophora ledi, obale e Olethreutes lediana a podkopní ka Lyonetia ledi. Na
masožravé rosnatce okrouhlolisté žije housenka pernatušky rosnatkové (Buckleria
paludum), na suchopýru pochvatém klínovní ek suchopýrový (Glyphipterix
haworthana) a blýskavky trava ka rašeliništní (Amphipoea lucens) a šedavka
mok adní (Celaena haworthii).
Z význa ných druh ryb a kruhoústých se v istších úsecích Lužnice a Dra ice
dosud rozmnožuje mihule poto ní (Lampetra planeri), mník jednovousý (Lota lota),
sekavec píse ný (Cobitis taenia), m enka mramorovaná (Noemacheilus barbatulus) a
vranka obecná (Cottus gobio). Po etné populace pisko e pruhovaného (Misgurnus
fossilis) obývají p edevším t n v Novo eckých mo álech. Ze 12 zjišt ných druh
žab pat í k nejvzácn jším ropucha krátkonohá (Bufo calamita), rozmnožující se dnes
p edevším v periodicky zaplavovaných depresích v okolí pískoven. V nivách je b žný
skokan štíhlý (Rana dalmatina), v okolí rybník na podmá ených loukách skokan
ostronosý (R. arvalis). Pro rozmnožování obojživelník mají význam p edevším t n
v inundaci ek i r zné zaplavené pískovny v lesích, kde se rozmnožuje olek obecný
(Triturus vulgaris), olek horský (T. alpestris) a olek velký (T. cristatus).
Obdobn jako u obojživelník došlo v devadesátých letech k op tovnému
nár stu po etnosti populací též u šesti druh plaz . Na n kolika lokalitách se op t
objevila užovka hladká (Coronella austriaca), b žná je užovka obojková (Natrix
natrix). Pro paseky v lesích je typická ješt rka živorodá (Zootoca vivipara), která
podobn jako zmije obecná (Vipera berus) obývá i velmi vlhké lokality.
Na T ebo sku byl zaznamenán výskyt tém 280 druh pták , z nichž zde
nejmén 182 druh více i mén pravideln hnízdí. Velká koncentrace rybník ,
vodních tok a mo ál d lá z T ebo ska jednu z nejvýznamn jších lokalit vodních a
mok adních pták ve st ední Evrop . Množství pták zdržujících se na hladinách
rybník v dob migrací, p edevším v podzimním období, m že v n kterých letech
dosáhnout více než 20 000 exemplá .
Na v tšin rybník hnízdí potápka rohá (Podiceps cristatus), spíše pro menší,
zarostlé rybníky je typická potápka malá (Tachybaptus ruficollis). Po ty potápky
ernokrké (Podiceps nigricollis), hnízdící asto v koloniích, se v posledních letech
výrazn snížily. Po átkem osmdesátých let na T ebo sku vznikla hnízdní kolonie
kormorána velkého (Phalacrocorax carbo). Velikost kolonie se pohybuje okolo 200
pár . Kdysi b žný buka velký (Botaurus stellaris) i buká ek malý (Ixobrychus
minutus) dnes hnízdí jen vzácn na n kolika málo lokalitách. Existují jedna v tší a
n kolik menších hnízdních kolonií kvakoše no ního (Nycticorax nycticorax)
15
s celkovým po tem okolo 100 pár . B žná je volavka popelavá (Ardea cinerea),
hnízdící na T ebo sku minimáln ve dvou koloniích. Volavka ervená (Ardea
purpurea) je mizející druh, zatímco stavy volavky bílé (Egretta alba) se zvyšují,
v pozdním lét a na podzim lze pozorovat i více než 300 exemplá pohromad .
B žný je áp bílý (Ciconia ciconia), výhradn v okolí lidských staveb hnízdí okolo 20
pár . V lesních komplexech hnízdí do 10 pár ápa erného (Ciconia nigra).
V oblasti hnízdí asi 200 pár husy velké (Anser anser). Rybníky Velký Tisý a
Horusický jsou letními shromaždišti hus, jejichž celkové po ty p esahují až 10 000
ex., po etnost se v posledních letech snižuje. V podzimních a zimních m sících se
objevují stohlavá hejna severských hus polních (Anser fabalis) a v menší mí e hus
b lo elých (Anser albifrons). Z hnízdících kachen pat í mezi nejvýznamn jší cca 50
pár hohola severního (Bucephala clangula) a více než 40 pár zrzohlávky rudozobé
(Netta rufina). Oblast je také pravidelným hnízdišt m v tšího množství pár
celoevropsky ohrožené kop ivky obecné (Anas strepera).
Prosperující hnízdní populace více než 10 pár orla mo ského (Haliaeetus
albicilla) pat í k nejvýznamn jším v rámci celé st ední Evropy, po et zimujících orl
mo ských dosahuje až n kolika desítek kus . V rákosinách rybník hnízdí okolo 50
pár pochop rákosních (Circus aeruginosus), vedle dalších osmi druh dravc
v oblasti hnízdí i jednotlivé páry lu áka hn dého (Milvus migrans) a lu áka
erveného (M. milvus).
Obr. 3: Orel mo ský a volavka popelavá
Podobn jako v celé st ední Evrop došlo i na T ebo sku k výraznému poklesu
po etnosti tet ev a tet ívk . Tet ev hlušec (Tetrao urogallus), vázaný na lesní
16
porosty, patrn vymizel, tet ívek obecný (Tetrao tetrix) se na n kterých místech
výjime n objevuje. Vzácný je i je ábek lesní (Tetrastes bonasia).
Krátkok ídlí jsou v oblasti zastoupeni p edevším b žnou a hojnou lyskou ernou
(Fulica atra). Na rybnících hnízdí i další zástupce této skupiny - ch ástal vodní (Rallus
aquaticus), v mo álech vzácný ch ástal kropenatý (Porzana porzana) a ch ástal malý
(P. parva).
T ebo sko je migra ní zastávkou desítek druh bah ák , se kterými se setkáme
ve v tším množství v dob tahu p edevším na dnech vypušt ných rybník . Pouze
n kolik málo druh i hnízdí, mimo jiné mizející b ehouš ernoocasý (Limosa limosa)
a vodouš rudonohý (Tringa totanus). Na ad lokalit v etn velkých lesních komplex
hnízdí vodouš kropenatý (T. ochropus). V mo álech je pom rn b žná bekasina
otavní (Gallinago gallinago) a v lesích sluka lesní (Scolopax rusticola).
Jedním z hojn jších vodních pták v oblasti je racek chechtavý (Larus
ridibundus), jeho stavy se však v posledních letech snižují. Další druhy rack se
pravideln objevují na tahu, p ípadn i výjime n zahnízdí. Rybák obecných
(Sterna hirundo) je v CHKO v sou asné dob asi 100 pár , hnízda jsou umíst na
p edevším na um lých, pís itých ostr vcích.
Na T ebo sku hnízdí osm druh sov. Mezi významné pat í více než 100-150
pár kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum) a minimáln 30-50 pár sýce
rousného (Aegolius funereus). Po et pár výra velkého (Bubo bubo) p esahuje 10,
ve specifických podmínkách T ebo ska tato naše nejv tší sova hnízdí na zemi,
p ípadn ve starých stromových hnízdech jiných velkých pták . Na rozdíl od lesních
druh sov se kvantita druh hnízdících v zem d lské kulturní krajin výrazn snižuje,
mizí p edevším sý ek obecný (Athene noctua) a sova pálená (Tyto alba).
Pro rozvoln ná rašeliništ a velké lesní paseky je typický lelek lesní
(Caprimulgus europaeus). Pravideln hnízdí do dvaceti pár led á ka í ního
(Alcedo atthis), op t za íná hnízdit dudek evropský (Upupa epops).
Ve starších lesích je b žný datel erný (Dryocopus martius), v luzích a na
hrázích strakapoud prost ední (Dendrocopos medius). Celkem v oblasti hnízdí sedm
druh datlovitých.
K charakteristickým zástupc m ádu p vc pat í p edevším n které druhy
mok adních pták , jako je nap . cvr ilka slavíková (Locustella luscinioides), sýko ice
vousatá (Panurus biarmicus) a rákosníci. V poslední dob se rozší il slavík modrá ek
(Luscinia svecica) a krkavec velký (Corvus corax).
Na T ebo sku byl prokázán výskyt p ibližn padesáti druh savc . V mok adních
biotopech se na ad míst zdržuje pom rn vzácný rejsec vodní (Neomys fodiens) a
rejsec erný (N. anomalus), hojný je i hraboš mok adní (Microtus agrestis). Existuje
prosperující populace vydry í ní (Lutra lutra) v po tu 150-200 kus , která pat í
k nejv tším a nejstabiln jším ve st ední Evrop . Po átkem sedmdesátých let se op t
rozší il již ve st edov ku vyhubený los evropský (Alces alces). V sou asné dob jeho
stavy op t klesají, jsou pozorovány pouze jednotlivé migrující exemplá e. Z lesnatých
oblastí Šumavy a Novohradských hor nov do oblasti migruje i rys ostrovid (Lynx
lynx).
2.7. Vývoj krajiny a osídlení
Chladné a suché podnebí v poledovém období vytvo ilo krajinu tém bezlesou, jen
se skupinami nízkých borovic, b íz a ke ových vrb podél vod. S postupným
oteplováním a zvlh ováním klimatu se rozší ily sv tlé borové lesy s b ízou a
p ibývalo rostlin kolem mo ál a jezer. V období boreálu se siln oteplilo a celé
17
T ebo sko se krom rašeliniš pokrylo souvislými borovými lesy. Po aly se objevovat
listná e - líska, dub, jilm, lípa, jasan, na zamok ených místech smrk a olše.
Nejrozsáhlejšího zalesn ní dosáhlo T ebo sko v období atlantiku. Vysoké vodní
srážky a vyšší teplota podporovaly rozvoj listnatých lužních les podél Lužnice a
Nežárky. Jiné plochy T ebo ska byly pokryty smíšenými doubravami s lípou, jilmy a
javory. Asi v dob 4 000 let p . n. l. se rozší il na T ebo sko buk a pozd ji v období
subboreálu jedle.
Neporušené pralesy vytrvaly až do období první slovanské a pozd ji i n mecké
kolonizace území ve 12.-14. století. První usedlosti (jednoty, samoty) byly zakládány
podél aluvií vodote í, zatímco vyšší terény na p vodních stanovištích jedlových
doubrav byly využívány zem d lsky.
Na T ebo sku z stala na mnoha místech dochována selská stavení, kapli ky,
návesní kovárny i boží muka v polích. Jsou zde uplatn ny prvky tzv. selského
baroka, jehož využití se na T ebo sko rozší ilo koncem 18. a v první polovin
19. století. Centrum oblasti, m sto T ebo , je dnes vyhlášeno m stskou památkovou
rezervací, obsahující typickou historickou m š anskou zástavbu s množstvím
památkových prvk a vazeb. Rovn ž proslulé rybni ní soustavy a jejich ásti, jako
nap íklad tok Zlaté stoky a Nové eky, rybníky Sv t a Rožmberk, jsou chrán ny jako
unikátní historické technické památky.
T ebo sko má, zvlášt díky rozsáhlým rybník m a les m, mimo ádn vhodné
prost edí pro regeneraci lidských sil. Rekreace na T ebo sku zahrnuje velmi pestrou
škálu inností - turistiku, mototuristiku, cykloturistiku, vodáckou turistiku, houba ení,
ryba ení, tramping a myslivost.
Rybníká ství
První rybníky na T ebo sku jsou zmín ny v dob vlády Karla IV., ale nejv tšího
rozmachu dosáhla výstavba rybník na p elomu 15. a 16. století. Toto období je
spojené s osobností Št pánka Netolického, který první vložil do budování t ebo ské
rybni ní soustavy systém, založil Zlatou stoku a vybudoval celou adu velkých
rybník . Sou asníkem a pokra ovatelem byl Mikuláš Ruthard z Malešova, zakladatel
chlumské soustavy. Jakub Kr ín z Jel an p evzal už dob e a ú eln uspo ádané
rybni ní hospodá ství, aby je ídil a rozši oval ve službách Rožmberk až do roku
1590. Rybníká ství se na rašelinných a pís itých p dách T ebo ska stalo výnosným
zp sobem zkultur ování krajiny a neprob hlo zde masové rušení rybník , které v 17.
a 18. století postihlo ostatní rybníká ské oblasti ech.
Dnes rybníky pokrývají více než 10 % plochy CHKO. Ze 465 rybník o celkové
rozloze 7 448 ha je nejv tší Rožmberk o rozloze 658 ha, mnoho dalších rybník
dosahuje rozlohy p es 100 ha. Z um le založených rybník se vytvo ily lokality, které
nahradily chyb jící p irozená jezera a umožnily rozší ení mnoha mok adních
spole enstev s rozsáhlými plochami litorálních porost . D íve oligotrofní a mezotrofní
nádrže se postupn díky intenzifikaci hospoda ení staly nádržemi eutrofními až
hypertrofními a dnes dochází k zna nému tlaku vysokých, hlavn kap ích obsádek
na polop irozený rybni ní ekosystém.
Lesnictví
Lesy pokrývají okolo 45 % plochy území a p i zapo ítání rozptýlené zelen , jako jsou
porosty na hrázích rybník , sukcesní d evinné formace rostoucí mimo les atp., by
zastoupení zelen vzrostlo o dalších cca 10 %. P vodní rozloha lesních porost
100 % vým ry oblasti. Výraznou zm nu
dosahovala ješt do 12. století tém
prod lala za uplynulá staletí prostorová, v ková a zvlášt druhová skladba les .
18
Podle mapy rekonstruované vegetace by bez zásahu lov ka dnes zaujímaly
podstatnou ást T ebo ska acidofilní doubravy (jedná se p edevším o jedlové
doubravy) a pomístn by byly rozší eny luhy a olšiny, kv tnaté a bikové bu iny,
acidofilní a reliktní bory, vrchovišt a p echodová rašeliništ . Stanovištní podmínky
les v CHKO T ebo sko jsou pom rn pestré. Celkem byly zmapovány 42 soubory
lesních typ v 0. (bory) až 5. (jedlobukový) lesním vegeta ním stupni. Nej ast jší
p dní trofické ady jsou ovlivn ny vodou (p dy oglejené, podmá ené, rašelinné,
obohacené vodou tvo í okolo 65 % území lesních p d), což pln dokresluje
specifické podmínky T ebo ska.
V sou asné dob z staly zachovány jen plošn nevelké zbytky p irozených les ,
dnes ve v tšin p ípad chrán ných, a na podstatné ásti T ebo ska výrazn
p evládají jehli naté typy porost s borovicí nebo smrkem a ob asnou p ím sí
n kolika dalších druh d evin. Z jehli natých d evin (celkem 91 %) p evládá borovice
lesní (56,4 %) a smrk ztepilý (33,8 %), listná e (celkem 9 %) jsou zastoupeny
p edevším dubem letním a zimním (3,0 %), b ízou b lokorou a pý itou (1,3 %), olší
lepkavou (1,1 %) a bukem lesním (1,0 %). Pom rn ídce jsou rozší eny geograficky
nep vodní d eviny (mod ín, douglaska, vejmutovka, dub ervený, akát aj.), jejichž
zastoupení celkem nep esahuje 0,5 %. Dlouhodobým cílem v lesích T ebo ska by
m lo být postupné zvyšování podílu jedle a listná , p edevším dubu a buku, a to
p edevším na úkor borovice, smrku a nep vodních druh jehli nan a listná .
Hospodá sky velmi cen ná je „t ebo ská borovice“ (Pinus sylvestris var.
bohemica) se štíhlým, rovným plnod evným kmenem a kuželovitou korunou, která
dor stá výšky až 42 m. Typickou d evinou T ebo ska je st edoevropský endemit
borovice blatka (Pinus rotundata) a k íženec borovice podvojná (Pinus x digenea).
Borovice blatka spolu s borovicí lesní a jejich k íženci tvo í na T ebo sku svým
rozsahem zcela unikátní rašelinné lesy. Pozoruhodný je výskyt dubu letního
v zaplavovaných nivních územích a na desítkách kilometr hrází rybník a vodních
kanál . Zna ná ást dub je starších 200 let a na n kterých místech mají porosty
pralesovitý charakter.
19
3. Ochrana p írody
3.1. Zonace CHKO
Zonace CHKO T ebo sko byla schválena Ministerstvem životního prost edí dne
3.10.1995 pod .j. OOP/4976/95. Na území CHKO jsou vymezeny t i zóny
odstup ované ochrany p írody. Tato zonace je identická se zónováním biosférické
rezervace T ebo sko (core area, buffer zone, transition zone) a respektuje specifický
charakter T ebo ska jako krajiny lov kem p em n né a pom rn siln hospodá sky
využívané.
Stru ná charakteristika jednotlivých zón:
(1) Do první zóny jsou za azena vybraná maloplošná zvlášt chrán ná území,
jejich ochranná pásma a n která další p írodn mimo ádn hodnotná území, která
dohromady tvo í kostru reprezentující a zajiš ující ochranu všem typickým biotop m
T ebo ska. První zóna má rozlohu 3749 ha, což je p ibližn 5,36 % území a zahrnuje
10 odd lených oblastí. Jsou to ervené blato, Žofinka a Široké blato, které
reprezentují p echodová rašeliništ , Horní Lužnice a Stará eka, zahrnující p vodní
úseky ek se zaplavovanými nivami, periodickými í ními t n mi, zbytky lužních les
a okolními mok ady, Velký Tisý a Rožmberk s druhotn vytvo enými bohatými
litorálními spole enstvy, Ruda s rašeliništ m ve výtop rybníka a Horusická blata a
Záblatské louky s posledními zbytky typických rašelinných a podmá ených
jiho eských luk.
(2) Do druhé zóny jsou za azena území s významnými p írodními hodnotami,
která nejsou chrán na formou MZCHÚ nebo I. zóny. Zde jsou to v tší rybni ní
soustavy, lesní komplexy s význa ným podílem p irozené druhové skladby, n které
nivy vodních tok s b ehovými porosty a cenné lu ní plochy. Rozloha II. zóny je cca
35 879 ha, což je p ibližn 51,26 % plochy CHKO.
(3) T etí zóna tvo í p echod mezi význa nými partiemi CHKO a okolní krajinou.
Je sem za azena p evážná v tšina zem d lsky obhospoda ovaných ploch, lidských
sídel, d ležitých komunikací a místa s t žbou nerostných surovin. T etí zóna zaujímá
plochu cca 30 372 ha, což je 43,38 % plochy CHKO.
V brzké dob p ichází v úvahu zm na zonace ze stávající t ístup ové na
ty stup ovou. tvrtou zónu lze na T ebo sku bez problému vymezit jejím vyd lením
ze stávající t etí zóny (zastav né území v tších sídel, rozsáhlejší pr myslové a
zem d lské areály, aktivní dobývací prostory, souvislé plochy orné p dy apod.).
Pom rn rozsáhlá t etí zóna bude rozd lena na druhou a t etí zónu zejména
s ohledem na zastoupení a kvalitu les , z nichž ást m že p ejít i do první zóny.
s ohledem na zonaci biosférické rezervace by však m lo platit, že III. zóna BR je
rovna sou tu plochy území III. a IV. zóny CHKO.
Tabulka . 1: Celková rozloha jednotlivých zón v CHKO (zaokrouhleno na hektary)
Zóna
PUPFL
ZPF
Rybníky
ostatní
CELKEM
I.
1 760
624
903
462
3 749
II.
27 250
1 150
5 979
1 500
35 879
III.
1 055
19 485
390
9 442
30 372
CHKO
30 065
21 259
7 272
11 404
70 000
20
3.2. Vybraná zvlášt chrán ná území
Na území CHKO T ebo sko je vyhlášeno celkem 33 zvlášt chrán ných území,
z toho:
5 v kategorii národní p írodní rezervace na celkové ploše 1836 ha
1 v kategorii národní p írodní památka na celkové ploše 10 ha
21 v kategorii p írodní rezervace na celkové ploše 2140 ha
6 v kategorii p írodní památka na celkové ploše 42 ha.
Celková plocha zvlášt chrán ných území v CHKO je 4028 ha, tj. cca 5,7 % plochy
CHKO. Seznam MZCHÚ je uveden v následujícím textu, jejich zákres je v map .1 .
NPR: ervené blato, Ruda, Stará eka, Velký a Malý Tisý, Žofinka
NPP: Vizír
PR: Bukové kopce, Dra ice, Horní Lužnice, Horusická blata, Krabonošská niva, Losí
blato u Mirochova, Meandry Lužnice, Na Ivance, Novo ecké mo ály, Olšina u
P eseky, Píse ný p esyp u Vlkova, Rašeliništ Hovízna, Rašeliništ Pele, Rod,
Ruda u Kojákovic, Rybníky u Vitmanova, Staré jezero, Široké blato, Trpnouzské
blato, Výtopa Rožmberka, Záblatské louky
PP: Hliní , Kozí vršek, Lhota u Dynína, Pískovna u Dra ice, Slepi í vršek, Soví les
NPR ervené blato (65)
Vyhlášeno v roce: 1953
Výnos: Vyhl. MK SR .j. 18.584/73 ze dne 29.12.1973 novela, p vodn MK
1.310/53 ze dne 21.9. 1953
Vým ra: 331,43 ha
K.ú.: By ov, Hrdlo ezy, T šínov
P edm t ochrany: Unikátní rozsáhlé rašeliništ s porostem borovice blatky a
rojovníku bahenního
Plán pé e: 2004-2013, schválen MŽP 27.4.2004
Zápis v katastru: ne
Zam eno (ZPMZ): ano
NPR Ruda (375)
Výnos: MŠVU . 147.037/50-IV/1 ze dne 11.5.1950 - Ú . list . 116 ze dne 18.5.1950,
dodat. reg. MK SR Výn. . 14.200/88-SÚOP ze dne 29.11.1988, Vyhl. OÚ
eské Bud jovice ze dne 30.12.1991
Vým ra: 14,65 ha
K.ú.: Bošilec, Horusice
P edm t ochrany: Rašeliništ s r znými stadii sukcese s cennou kv tenou
Plán pé e: 1993-2002, schválen MŽP 9.7.1993, aktual. p.p. V projednání na MŽP
Zam eno (ZPMZ): ano
NPR Stará eka (407)
Výnos: MK .j. 1.604/56-4/6 ze dne 5.3.1956, dodat. reg. MK
SÚOP ze dne 29.11.1988
Vým ra: 745 ha
K.ú.: Holi ky
21
SR Výn. . 14.200/88-
P edm t ochrany: Meandrující tok s lužními porosty a mok ady, borové porosty na
píscích
Plán pé e: 1996-2009, schválen MŽP 30.11.1998 a 11.8.2006
Zam eno (ZPMZ): ano
NPR Velký a Malý Tisý (498)
Výnos: MŠK .j. 52.056/57-D/1 ze 17.6.1957, dodat. reg. MK SR Výn. . 14.200/88SÚOP ze dne 29.11.1988
Vým ra: 615,54 ha
K.ú.: Lomnice n. L., P eseka, Lužnice
P edm t ochrany: Jedna z nejvýznamn jších ornitologických rezervací R, soustava
rybník s litorálnámi porosty
Zam eno (ZPMZ): ne
NPR Žofinka (608)
Výnos: MK SR Výn. 15.732/74 ze dne 16.1.1975
Vým ra: 128,95 ha
K.ú.: Dvory n.L.
P edm t ochrany: Unikátní rašeliništ s porosty borovice blatky a rojovníku
bahenního
Zam eno (ZPMZ): ano
NPP Vizír (1371)
Výnos: Vyhl. plen zas. ONV Jind ich v Hradec ze dne 10.12.1987
Vým ra: 10,22 ha
K.ú.: Hamr
P edm t ochrany: Botanicky a zoologicky cenný lesní rybník s rašeliništ m ve výtop
Plán pé e: 1993-2002, schválen MŽP 3.8.1993, aktual. p.p. V projednání na MŽP
Zam eno (ZPMZ): ne
PR Bukové kopce (1300)
Výnos: Vyhl. MŽP R za dne 14.12.1990, Vyhl. . 6/1991 Sb.
Vým ra: 10,44 ha
K.ú.: Chlum
P edm t ochrany: Zbytek p irozené bu iny nižších poloh
Plán pé e: 2003-2011, schválen SCHKOT 13.1.2003
Zápis v katastru: ano
Zam eno (ZPMZ): ano
22
PR Dra ice (1998)
Výnos: Vyhl. Správy CHKO T ebo sko . j. 2885.98.412 ze dne 20.10.1998
Vým ra: 8,12 ha
K.ú.: Klikov
P edm t ochrany: Meandrující koryto a ka on í ky, v n kterých úsecích charakter
p irozeného podhorského toku
Zam eno (ZPMZ): ne
PR Horní Lužnice (1707)
Výnos: Vyhl. Správy CHKO T ebo sko . j. 941643.520 ze dne 22.8.1994
Vým ra: 414,1 ha
K.ú.: Nová Ves n. L., Krabonoš, Halámky, Dvory n. L., Tuš
P edm t ochrany: Niva Lužnice s p irozeným korytem a etnými meandry, mozaika
lu ních a mok adních biotop
Zápis v katastru: ne (v k.ú. Nová Ves KPÚ)
Zam eno (ZPMZ): ne
PR Horusická blata (1291)
Výnos: Vyhl. plen. zas. ONV Tábor ze dne 18.11.1990 a Vyhl. OÚ .Bud jovice ze
dne 30.12.1991
Vým ra: 53,66 ha
K.ú.: Bošilec, Horusice
P edm t ochrany: Hydroserie rybníka od litorálních porost až po podmá ené louky,
ornitologicky a botanicky cenná lokalita
Zápis v katastru: probíhá v rámci KPÚ
Zam eno (ZPMZ): ne
PR Krabonošská niva (1954)
Výnos: Na ízení OÚ Jind ich v Hradec . 7/98 ze dne 15.5.1998
Vým ra: 36,33 ha
K.ú.: Nová Ves n. L.
P edm t ochrany: P írodní tok eky Lužnice a její nivy s charakteristickým reliéfem
Plán pé e: 1998-2004, schválen OÚ J.H. 26.6.1998
Zam eno (ZPMZ): ne
PR Losí blato u Mirochova (1722)
Vým ra: 201 ha
K.ú.: Mirochov, Dolní Lhota, P íbraz
23
P edm t ochrany: Zachovalý rašelinný komplex s polop irozenými až p irozenými
lesními ekosystémy
Plán pé e: 1995-2007, schválen SCHKOT 25.6.1995 a 22.11.2004
Zam eno (ZPMZ): ano
PR Meandry Lužnice (1721)
Vým ra: 90,25 ha
K.ú.: Holi ky, Majdalena
P edm t ochrany: P irozený tok Lužnice se sítí slepých ramen v r zném stupni
zazemn ní
Zam eno (ZPMZ): ano
PR Na Ivance (1925)
Výnos: Vyhl. Správy CHKO T ebo sko . j. 0980.98.412 ze dne 1.4.1998
Vým ra: 132,36 ha
K.ú.: Cep, Hamr, Klikov, Suchdol, Tuš
P edm t ochrany: Meandrující tok eky s rameny, lužní a smíšené porosty
Zam eno (ZPMZ): ne
PR Novo ecké mo ály (1723)
Vým ra: 236,37 ha
K.ú.: Holi ky St íb ec
P edm t ochrany: Rozsáhlý komplex mok adních ekosystém v inundaci Nové eky
Zam eno (ZPMZ): ano
PR Olšina u P eseky (1720)
Vým ra: 6,28 ha
K.ú.: P eseka
P edm t ochrany: Olšina ve výtop rybníka, sukcesní stádia zazem ující malé vodní
nádrže
Zam eno (ZPMZ): ne
PR Píse ný p esyp u Vlkova (311)
24
Výnos: Vyhl. MK . 36.314/54-IX. ze dne 21.5.1954, dodat. reg. MK SR Výn.
. 14.200/88-SÚOP ze dne 29.11.1988
Vým ra: 0,84 ha
K.ú.: Vlkov
P edm t ochrany: Zachovalá píse ná duna s typickou psamofilní flórou a faunou
Zam eno (ZPMZ): ano
PR Rašeliništ Hovízna (1726)
Vým ra: 7,01 ha
K.ú.: Pon drážka
P edm t ochrany: Rašeliništ s cennými spole enstvy rostlin i živo ich
Zam eno (ZPMZ): ne
PR Rašeliništ Pele (1683)
Vým ra: 11,3 ha
K.ú.: Chlum, Sta kov
P edm t ochrany: Rašeliništ v po áte ním stádiu vývoje na p ítocích rybníka
Vydýma e
Zam eno (ZPMZ): ne
PR Rod (1292)
Výnos: Vyhl. plen. zas. ONV Tábor ze dne 18.11.1990
Vým ra: 36,09 ha
K.ú.: Val
P edm t ochrany: Botanicky a zoologicky cenný rybník s litorálními porosty a
rašeliništ m ve výtop
Zam eno (ZPMZ): ne
PR Ruda u Kojákovic (1392)
Výnos: Vyhl. OÚ eské Bud jovice ze dne 30.12.1991
Vým ra: 44,69 ha
K.ú.: Kojákovice
P edm t ochrany: Litorální porosty rybníka, hnízdišt vodních pták
Zam eno (ZPMZ): ne
25
PR Rybníky u Vitmanova (1727)
Vým ra: 202,8 ha
K.ú.: Holi ky
P edm t ochrany: Rybníky Nový Vdovec a Ženich s p ilehlými rašeliništi a rozsáhlými
litorálními porosty
Zam eno (ZPMZ): ano
Obr. 4: PR Rybníky u Vitmanova
PR Staré jezero (1724)
Vým ra: 128,42 ha
K.ú.: Lutová
P edm t ochrany: Litorální porosty rybníka a p ilehlé rašeliništ se vzácnou kv tenou
a avifaunou
26
Zápis v katastru ano:
Zam eno (ZPMZ): ano
PR Široké blato (1708)
Vým ra: 116,89 ha
K.ú.: Nová Ves u Klikova
P edm t ochrany: Rašeliništ s porostem borovice blatky a rojovníkem bahenním,
sukcesní stadia po t žb rašeliny
Zam eno (ZPMZ): ano
PR Trpnouzské blato (2232)
Výnos: Vyhl. Správy CHKO T ebo sko . 1/2002 ze dne 12.12.2002
Vým ra: 104,04 ha
K.ú.: Dvory n.L., Hranice u N.H.
P edm t ochrany: Rašeliništ s porosty borovice blatky a komplexem sukcesních
stadií po bývalé t žb rašeliny
Zam eno (ZPMZ): ano
PR Výtopa Rožmberka (1725)
Vým ra: 190,5 ha
K.ú.: Stará Hlína
P edm t ochrany: Rozlehlý komplex litorálních porost rybníka a mokrých luk se
vzácnými spole enstvy
Zam eno (ZPMZ): ne
PR Záblatské louky (1709)
Vým ra: 108 ha
K.ú.: Záblatí
P edm t ochrany: Komplex porost litorální vegetace, rašelinných a vlhkých
kosených luk
Zam eno (ZPMZ): ne
PP Hliní (1388)
Výnos: Vyhl. ONV eské Bud jovice ze dne 24.9.1990
27
Vým ra: 4,6 ha
K.ú.: Lhota u Dynína
P edm t ochrany: Rašeliništ se vzácnou kv tenou ve výtop rybníka
Plán pé e: není
Zam eno (ZPMZ): ne
PP Kozí vršek (194)
Výnos: Vyhl. St. pozemk. ú adu . 23.288/24 ze dne 30.4.1924, Výnos MŠANO .
143.547/23-V ze dne 31.12.1933
Vým ra: 0,38 ha
K.ú.: Vlkov
P edm t ochrany: Rulová skalka s ojedin lým výskytem koniklece jarního
Plán pé e: není
Zam eno (ZPMZ): ne
PP Lhota u Dynína (1397)
Výnos: Vyhl. OÚ . Bud jovice ze dne 30.12.1991
Vým ra: 7,25 ha
K.ú.: Lhota u Dynína
P edm t ochrany: Rašelinná louka s typickou kv tenou
Zam eno (ZPMZ): ne
PP Pískovna u Dra ice (2135)
Výnos: Vyhl. Správy CHKO T ebo sko . 1/2001 ze dne 21.6.2001
Vým ra: 7,96 ha
K.ú.: Rapšach
P edm t ochrany: Nerekultivovaná t žebna št rkopísku se skalními výchozy a
specifickou flórou a faunou
Zam eno (ZPMZ): ano
PP Slepi í vršek (398)
Výnos: MK .j. 19.053/55-IX z 5.8.1955 - Ú . list ást 97 ze dne 20.9.1955, dodat.
reg. MK SR Výn. .14.200/88-SÚOP ze dne 29.11.1988
Vým ra: 1,87 ha
K.ú.: Lužnice
P edm t ochrany: Píse ná duna s typickou psamofilní flórou a faunou
Zam eno (ZPMZ): ne
28
PP Soví les (1843)
Vým ra: 20,33 ha
K.ú.: T ebo
P edm t ochrany: Starší lesní porost na rašelin s velkou diverzitou d evin,
ornitologicky významný
Zam eno (ZPMZ): ne
3.3. Soustava Natura 2000
3.3.1. Pta í oblasti
Pta í oblast T ebo sko byla vymezeno na ízením vlády . 680/2004 Sb. Rozloha
oblasti je p ibližn 47 500 ha, z toho se 93,5 % nachází na území CHKO T ebo sko,
6,5 % mimo CHKO (rozší ení za hranicemi CHKO zahrnuje lesní komplexy a rybníky
Ohrazenice severn od Drahova a rozsáhlý lesní komplex Homolka navazující na
východní hranici CHKO v k.ú. Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou). Pta í oblast
zahrnuje celkem 63,5 % rozlohy CHKO T ebo sko (centrální a severní ást CHKO).
Ochranné podmínky ( innosti vázané na souhlas orgánu ochrany p írody),
p esný popis vedení hranic a mapa se zákresem hranic pta í oblasti jsou uvedeny
ástka 232/2004
v citovaném na ízení vlády (publikováno ve Sbírce zákon
z 31.12.2004, str.12 202 – 12 207).
Cílem ochrany pta í oblasti je zachování a obnova ekosystém významných pro
níže jmenované druhy pták v jejich p irozeném areálu rozší ení a zajišt ní
podmínek pro zachování populací t chto druh ve stavu p íznivém z hlediska jejich
ochrany.
- druhy pták , pro které byla oblast vyhlášena, s odhadovaným po tem pár ,
p ípadn exemplá (* - po et jedinc , ** - po et protahujících jedinc ):
áp erný (Ciconia nigra)
datel erný (Dryocopus martius)
husa velká (Anser anser)
kop ivka obecná (Anas strepera)
kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum)
kvakoš no ní (Nycticorax nycticorax)
led á ek í ní (Alcedo atthis)
lelek lesní (Caprimulgus europaeus)
lži ák pestrý (Anas clypeata)
moták pochop (Circus aeruginosus)
orel mo ský (Haliaeetus albicilla)
rybák obecný (Sterna hirundo)
sk ivan lesní (Lullula arborea)
slavík modrá ek (Luscinia svecica)
strakapoud prost ední (Dendrocopos medius)
sýc rousný (Aegolius funereus)
29
5-15
50-100
10 000-20 000 (*)
600-1000 (**)
100-150
100-120
10-30
15-30
300-600 (**)
30-60
10-15
80-100
20-40
150-250
50-200
30-50
v elojed lesní (Pernis apivorus)
volavka bílá (Egretta alba)
žluna šedá (Picus canus)
10-20
až 380 (*)
50-100
- další druhy p ílohy I. sm rnice Evropské unie . 79/409/EHS, které se na lokalit
také vyskytují nebo byly zaznamenány:
buka velký (Botaurus stellaris)
buká ek malý (Ixobrychus minutus)
ch ástal kropenatý (Porzana porzana)
ch ástal malý (Porzana parva)
ch ástal polní (Crex crex)
áp bílý (Ciconia ciconia)
husa b lo elá (Anser albifrons)
husa polní (Anser fabalis)
je ábek lesní (Tetrastes bonasia)
lejsek b lokrký (Ficedula albicollis)
lejsek malý (Ficedula parva)
lu ák ervený (Milvus milvus)
lu ák hn dý (Milvus migrans)
moták pilich (Circus cyaneus)
racek ernohlavý (Larus melanocephalus)
rybák erný (Chlidonias niger)
uhýk obecný (Lanius collurio)
volavka ervená (Ardea purpurea)
volavka st íb itá (Egretta garzetta)
výr velký (Bubo bubo)
zrzohlávka rudozobá (Netta rufina)
3.3.2. Evropsky významné lokality
Na základ sm rnice Rady 92/43/EHS (o ochran p írodních stanoviš , voln žijících
živo ich a plan rostoucích rostlin) bylo na území CHKO T ebo sko vyty eno 16
lokalit, za azených do národního seznamu (stanoven na ízením vlády . 132/05 Sb.).
Základní údaje o t chto územích jsou uvedeny v tabulce . 2, podrobn jší
specifikace je v p íloze . 2.
Tabulka
. 2: Základní údaje o evropsky významných lokalitách soustavy Natura
2000
Jméno
lokality
T ebo sko st ed
Rozloh P edm t ochrany – typ p írodního stanovišt soustavy Natura
a (ha) 2000 a druhy chrán né EU
(* hv zdi ka ozna uje prioritní stanovišt a druhy)
4026,93 9190 Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur)
na pís itých pláních
91E0*Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální
Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae)
91F0 Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem
vazem (Ulmus laevis) a jilmem habrolistým (Ulmus minor),
jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým
(Fraxinus angustifolia) podél velkých ek atlanstké a
st edoevropské provincie (Ulmenion minoris)
30
Velký a Malý
Tisý
677,66
Ruda
77,76
ervené blato 395,37
Široké blato
95,56
Lužnice
a Nežárka
859,50
Nad jská
soustava
Hliní Pon drážka
Cepská
pískovna a
okolí
T ebo
612,26
Žofina hu
Purkrabský
rybník a
To ník
Lomnický
velký rybník
Malý
Horusický
rybník
Šti í rybník
Odm ny u
rybníka Sv t
164,32
1037 klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia)
1188 ku ka ohnivá (Bombina bombina)
1084* páchník hn dý (Osmoderma eremita)
1145 pisko pruhovaný (Misgurnus fossilis)
1082 potápník (Graphoderus bilineatus)
1149 sekavec píse ný (Cobitis taenia)
1088 tesa ík obrovský (Cerambyx cerdo)
1355 vydra í ní (Lutra lutra)
1393 srpnatka fermežová (Drepanocladus vernicosus)
1887 puchý ka útlá (Coleanthus subtilis)
7140 P echodová rašeliništ a t asovišt
91D0*Rašelinný les
1903 hlízovec Loesel v (Liparis loeselii)
7120 Degradovaná vrchovišt (ješt schopná p irozené obnovy)
7140 P echodová rašeliništ a t asovišt
1145 pisko pruhovaný (Misgurnus fossilis)
1032 velevrub tupý (Unio crassus)
1166 olek velký (Triturus cristatus)
141,16 1166
98,12
olek velký (Triturus cristatus)
45,10
7,90
1088 tesa ík obrovský (Cerambyx cerdo)
1061 modrásek bahenní (Maculinea nausithous)
41,63
4,99
3,81
1,19
3.4. Památné stromy
Na území CHKO T ebo sko je vyhlášeno celkem 227 památných strom (208 dub ,
13 lip, 2 buky, 2 hrušn , 1 klen, 1 jilm), z toho 41 strom jednotliv , 3 aleje a 1
skupina strom . V tšina jedinc se nachází v památných alejích. Z vyhlášených
31
jednotlivých strom jsou 3 stromy padlé (1 lípa – nejv tší na území CHKOT, 1 klen, 1
hruše ), ale jejich ochrana nebyla doposud oficiáln zrušena, ve stromo adích je
zaniklých dalších 9 jedinc . Nejmohutn jší jedinci mají obvod kmene (v 1,30 nad
zemí) výjime n nad 7-8 m, cca 30 jedinc má obvod v tší než 6 m, cca 1/2 všech
jedinc p esahuje obvod 5 m a 4/5 jedinc obvod 4 m.
Dále je v úst edním seznamu památných strom evidováno na území CHKO
T ebo sko pod 13 eviden ními ísly 44 jedinc strom , které však nebyly ádn
vyhlášeny. Podle dostupných informací se jedná o poz statky aktivity ONV v Tábo e,
který ochranu významn jších jedinc p i r zných p íležitostech sice prezentoval ve
form památných strom , ve skute nosti však k jejich faktickému vyhlášení nedošlo.
P i kontrole t chto strom v roce 2006 bylo konstatováno, že n které z nich již
fyzicky neexistují a stávající ve v tšin p ípad nespl ují kritéria pro jejich vyhlášení
památnými stromy. Z výše uvedených d vod je proto nutné je z úst edního
seznamu i z jiných zdroj odstranit.
Seznam památných strom na území CHKO T ebo sko je uveden v tab. . 3.
Krom strom již vyhlášených památných strom se na území CHKO vyskytuje ada
jedinc
nadstandardních dimenzí, jedinc
zvláštních svým tvarem, v kem,
estetickým p sobením i jiným zp sobem zajímavých. Správa CHKO T ebo sko má
v evidenci údaje o cca 400 významných stromech n kolika druh (databáze Správy
CHKOT). Zna ná ást takto evidovaných strom se nachází v alejích na hrázích
rybník . U cca 10 – 20 nejmohutn jších, resp. nejohrožen jších z nich se
p edpokládá v následujících letech postupné vyhlášení za památné stromy.
Obr. 5: Nejv tší dub na T ebo sku
32
Ošet ování památných strom
U všech památných strom je pr b žn nebo v n kolikaletých periodách sledován
jejich zdravotní stav. V tšina jedinc se nachází v relativn dobrém zdravotním
stavu, resp. ve stavu odpovídajícím jejich v ku a charakteru. N kte í nejv tší jedinci
jsou již delší dobu ve stavu rozpadajících se strom s více i mén zachovalými
zbytky živých v tví (nap . duby . 303012, 303013, 303025) až po úpln odum elá
torza ( . 303032, 303033, 303035). U n kterých strom došlo k rapidnímu zhoršení
jejich zdravotního stavu v posledních n kolika letech (nap . 303040). V tšina
památných strom vyžaduje speciální ošet ování, p i kterém je kladen d raz nejen
na bezpe nost, ale též zdravotní a estetické hledisko (výchovné, estetické aj. ezy,
výjime n bezpe nostní vázání). V posledních cca 10-15 letech se v nuje
bezpe nostn zdravotním ošet ením památných strom (ale i dalších významných
strom ) na území CHKO T ebo sko mimo ádná pozornost. Do roku 2006 byla již
v tšina památných strom , které vyžadovaly zásahy, z r zných prost edk (PPK,
SFŽP) ošet ena (v letech 2005-2006 byly nap . kompletn ošet eny památné stromy
na hrázi rybníka Rožmberk, v roce 2006 cca 1/2 strom na hrázi Nové eky). Lze
p edpokládat, že v následujících 1-2 letech bude na dokon eno ošet ení zbývajících
památných strom .
Vzhledem k velkému množství památných strom vynakládá Správa CHKO ebo sko
nemalé prost edky na pé i o n , ro n pr m rn n kolik desítek tisíc K .
U významných, ale nechrán ných alejí vedoucích podél komunikací, ale nap . i u
soliterních strom v obcích, n kdy dochází p i ošet ování k nevhodnému o ezávání
v tví ve spodní ásti koruny. Výsledkem je nejen zvýšení t žišt a tím snížení
odolnosti proti v tru, ale asto – v kombinaci se solením komunikací i prosychání
(nap . aleje podél hlavní komunikace Veselí nad Lužnicí – T ebo ).
33
Památné stromy na území CHKO T ebo sko
ís.(státní
seznam)
Po et
(ks)
Katastrální území
Parcelní íslo
Obvod
(cm)
Výška Odhad
(m)
stá í
Rok
vyhl.
Vyhlásil
Poznámka
Název (státní seznam)
D evina
303053
Alej na hrázi Nové eky
Quercus robur
88 Holi ky u Staré Hlíny 703/1, 704/1,2,5 370-720 11-31 200-400 1987 ONV J.Hradec 8 dub zaniklo
303057
Duby na hrázi rybníka
Rožmberka
Quercus robur
76 Stará Hlína
303058
303005.1/1
303006.1/1
303007.1/1
303009.1/1
303012.1/1
303013.1/1
303016.1/1
303021.1/1
303022.1/1
303023.1/1
303024.1/1
303025.1/1
303026.1/1
303027.1/1
303029.1/1
303030.1/1
Tilia cordata
Alej u Jem iny - lípa
Quercus robur
Dub
Quercus robur
Dub
Tilia cordata
Lípa u Podsedku
Quercus robur
Dub
Quercus robur
Dub
Quercus robur
Dub
Quercus robur
Dub na Meteli
Tilia cordata
T ebo ská lípa
Dub u rybníka Velké Stavidlo Quercus robur
Fagus sylvatica
Buk na Skalkách
Tilia cordata
Lípa u lomu
Quercus robur
Dub
Fagus sylvatica
Buk u rybníka Holná
Tilia cordata
Lípa v Chlumu u T ebon
Quercus robur
Majdalenský dub
Pyrus communis
St íb ecká hruše
8
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
Hatín
Kardašova Re
Kardašova Re
Kardašova Re
Kardašova Re
Kardašova Re
Kardašova Re
Nítovice
T ebo
Branná
Sta kov
Sta kov
Kardašova Re
Hatín
Lutová
Majdalena
St íbec
303032.1/1
Dub v Holi kách 1, Dub u
Starého Vdovce 1
Quercus robur
1
Holi ky u Staré Hlíny 141
753
15
400
1987 ONV J.Hradec mrtvé torzo 4 m
303033.1/1
Starého Vdovce 2
Quercus robur
1
653
17
400
1987 ONV J.Hradec suchý, zbytky v tví
303034.1/1
Starého Vdovce 3
Quercus robur
1
705
18
400
1987 ONV J.Hradec
303035.1/1
Dub u St. Vdovce, Dub u
Starého Vdovce 4
Quercus robur
1
Holi ky u Staré Hlíny 232/1
638
20
350
1987 ONV J.Hradec suchý, zbytky v tví
303036.1/1
303037.1/1
303038.1/1
303039.1/1
Dub Destinové
Dub u Nežárky
Dub u Nežárky
Dub u Zadního Dvora
Quercus robur
Quercus robur
Quercus robur
Quercus robur
1
1
1
1
Holi ky u Staré Hlíny
Hatín
Hatín
Hatín
593
848
633
546
22
20
36
22
350
400
350
300
1987
1987
1987
1987
34
ice
ice
ice
ice
ice
ice
ice
9-26 150-400 1987 ONV J.Hradec
455/2, 493
310-662
1286
4195/2
4195/2
4195/2
4195/2
4193
4193
565
2519
714/4
152
70
4038/2
1179
552/1
200/1
958/1
410-546 23-29 200-300 1987 ONV J.Hradec 1 lípa zanikla
555
25
450
1987 ONV J.Hradec
498
24
400
1987 ONV J.Hradec
483
27
400
1987 ONV J.Hradec
480
25
400
1987 ONV J.Hradec
713
29
450
1987 ONV J.Hradec
598
19
400
1987 ONV J.Hradec živoucí torzo
619
27
450
1987 ONV J.Hradec
596
21
200
1987 ONV J.Hradec
689
22
300
1987 ONV J.Hradec
500
23
150
1987 ONV J.Hradec
544
17
200
1987 ONV J.Hradec
490
22
250
1987 ONV J.Hradec rozlomený dvojkmen
482
30
150
1987 ONV J.Hradec
480
30
150
1987 ONV J.Hradec
740
23
300
1987 ONV J.Hradec
100
1987 ONV J.Hradec
214+205 10
704/3
911/1
917
928/2
ONV J.Hradec
ONV J.Hradec
ONV J.Hradec
ONV J.Hradec
Quercus robur
303040.1/1
Dub u Zadního Dvora
Quercus robur
303041.1/1
Dub za vodojemem
Quercus robur
303042.1/1
Dub u Hatína 3
Quercus robur
303043.1/1
Dub u Hatína
Quercus robur
303045.1/1
B ilický dub
303046.1/1
Dub u Budínského rybníka Quercus robur
Quercus robur
303047.1/1
Dub v Mláce, Dub u Mlák
Quercus robur
303048.1/1
Dub u rybníka Zájezek
Quercus robur
303050.1/1
Dub u Velkého Tisého
303051.1/1
Dub u rybníka Malý Zavistivý Quercus robur
Quercus robur
303059.1/1
Novosedelský dub
Quercus robur
303077.1/1
Dub u Vohnoutk
Quercus robur
303078.1/14-14/14 Vršské doubí
Ulmus laevis
303128.1/1
Jilm u Hradecké brány
Quercus robur
303133.1/1
Dub na rozcestí
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
14
1
1
Hatín
Hatín
Hatín
Hatín
B ilice
St íbec
Mláka
Chlum u T ebon
Lomnice nad Lužnicí
Kardašova Re ice
Novosedly n.N.
Pon drážka
Domanín
T ebo
Lutová
936/2
935/1
935/1
951/1
1875
964
268/1
945/1
799
4193
2847/21
2097/1, 610/2
710/8
180/1
482
618
21
250
1987 ONV J.Hradec
580
18
250
1987 ONV J.Hradec
682
22
250
1987 ONV J.Hradec
594
20
250
1987 ONV J.Hradec
587
20
200
1987 ONV J.Hradec
585
19
200
1987 ONV J.Hradec
677
19
300
1987 ONV J.Hradec
565
22
250
1987 ONV J.Hradec
599
24
300
1987 ONV J.Hradec
562
25
250
1987 ONV J.Hradec
474
23
250
1987 ONV J.Hradec
478
24
250
2001 S CHKOT
464-604 23-30 150-250 2001 S CHKOT
382
22
150
2003 M Ú T ebo
523
25
200
2004 M Ú T ebo
Žíte
Hatín
Hatín
53
23/1
839/1
240
575
827
Horusice
St íbec
Drahov
Veselí nad Lužnicí
Drahov
Drahov
Drahov
Drahov
Drahov
Vlkov
Vlkov
Vlkov
Drahov
2305/1
318/2
420
510
370
553
Památné stromy padlé, doposud evidované ve státním seznamu
303028.1/1
303055.1/1
303049.1/1
Žíte ská hruše
Klen v Hatín
Lípa u Jem iny
Pyrus communis
Acer pseudoplatanus
Tilia cordata
1
1
1
12
22
24
Stromy evidované ve státním seznamu, které nebyly vyhlášeny
303044.1/1
303056.1/1
308048.1/1
308061.1/1
30836
30836
30836
30839
30840
30860
30860
30860
30869
Quercus robur
Quercus robur
Tilia cordata
Quercus robur
Tilia cordata
Tilia cordata
Tilia cordata
Quercus robur
Quercus robur
Quercus robur
Quercus robur
Quercus robur
Quercus (17), Tilia (15)
35
200-362
150-444
200-386,222-412
100
300
400
1987
1987
1987
1994 padla
2000 padl
2005 padla
3.5. Druhy rostlin a živo ich významné pro OPK
3.5.1. Vybrané druhy rostlin a živo ich významné pro CHKO
3.5.1.1. Významné druhy rostlin
Na území CHKO T ebo sko se aktuáln vyskytuje 75 druh zvlášt chrán ných
druh cévnatých rostlin, jak je uvádí § 14 odst. 1 vyhlášky MŽP . 395/1992 Sb. a
p íloha . II této vyhlášky. Po et druh pro jednotlivé stupn ohrožení (KO - kriticky
ohrožené, SO - siln ohrožené, O – ohrožené) jsou uvedeny v následující tabulce.
kategorie ohrožení
kriticky ohrožené
siln ohrožené
ohrožené
celkem
po et zvlášt chrán ných druh
rostlin
21
24
30
75
Druhy kriticky ohrožené:
bublinatka bledožlutá (Utricularia ochroleuca)
hlízovec Loesel v (Liparis loeselii)
hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba)
kapra h ebenitá (Dryopteris cristata)
koniklec jarní (Pulsatilla vernalis)
kotvice plovoucí (Trapa natans)
masnice vodní (Tillaea aquatica)
nehtovec p eslenitý (Illecebrum verticillatum)
ost ice dvoudomá (Carex dioica)
ost ice šlahounovitá (Carex chordorrhiza)
pob ežnice jednokv tá (Littorella uniflora)
pušti ka rozprost ená (Lindernia procumbens)
rosnatka dlouholistá (Drosera anglica)
rosnatka prost ední (Drosera intermedia)
rozchodník pý itý (Sedum villosum)
sítina hlavatá (Juncus capitatus)
sítina rybni ní (Juncus tenageia)
stulík malý (Nuphar pumila)
suchopýr štíhlý (Eriophorum gracile)
t tina nachová (Calamagrostis purpurea)
vrati ka he mánkolistá (Botrychium matricariifolium)
zimozelen okolíkatý (Chimaphila umbellata)
Druhy siln ohrožené:
bazanovec kytkokv tý (Naumburgia thyrsiflora)
bublinatka prost ední (Utricularia intermedia)
cídivka zimní (Hippochaete hyemalis)
ho ec ho epník (Gentianella pneumonanthe)
hvozdík pyšný (Dianthus superbus)
jednokvítek velekv tý (Moneses uniflora)
kosatec sibi ský (Iris sibirica)
leknín b lostný (Nymphaea candida)
leknín bílý (Nymphaea alba)
36
ost ice mok adní (Carex limosa)
ost ice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa)
plavu ka zaplavovaná (Lycopodiella inundata)
prysky ník veliký (Ranunculus lingua)
puchý ka útlá (Coleanthus subtilis)
rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia)
r žkatec potopený (Ceratophyllum submersum)
ezan pilolistý (Stratiotes aloides)
suchopýrek alpský (Trichophorum alpinum)
violka slatinná (Viola stagnina)
vstava kuka ka (Orchis morio)
všivec bahenní (Pedicularis palustris)
všivec lesní (Pedicularis sylvatica)
zb hovec jehlancovitý (Ajuga pyramidalis)
zevar nejmenší (Sparganium minimum)
Obr. 6: Koniklec jarní (Pulsatilla vernalis)
Druhy ohrožené:
bledule jarní (Leucojum vernum)
ernýš eský (Melampyrum bohemicum)
áblík bahenní (Calla palustris)
d ípatka horská (Soldanella montana)
hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum)
hvozdík lesní (Dianthus sylvaticus)
kamzi ník rakouský (Doronicum austriacum)
kapradiník bažinný (Thelypteris palustris)
37
klikva žoravina (Oxycoccus palustris)
kru ine ka k ídlatá (Genistella sagittalis)
kruštík tmavo ervený (Epipactis atrorubens)
kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia)
lilie zlatohlavá (Lilium martagon)
om j pestrý (Aconitum variegatum)
ost ice blešní (Carex pulicaris)
ost ice Davallova (Carex davalliana)
pampeliška bahenní (Taraxacum palustre)
plavu pu ivá (Lycopodium annotinum)
plavuník Zeiller v (Diphasiastrum zeilleri)
prha arnika (Arnica montana)
prstnatec májový (Dactylorhiza majalis)
pupe ník obecný (Hydrocotyle vulgaris)
rojovník bahenní (Ledum palustre)
sn ženka p edjarní (Galanthus nivalis)
tolije bahenní (Parnassia palustris)
vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata)
vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia)
vranec jedlový (Huperzia selago)
vrati ka m sí ní (Botrychium lunaria)
žebratka bahenní (Hottonia palustris)
Druhy erveného seznamu kv teny R (pouze výše neuvedené):
C1: Arnoseris minima, Pseudognaphalium luteoalbum, Pycreus flavescens, Radiola
linoides
C2: Alisma gramineum, Centunculus minimus, Cicuta virosa, Elatine hexandra,
Elatine triandra, Hydrocharis morsus-ranae, Najas marina, Scirpus radicans,
Spergularia echinosperma, Teesdalia nudicaulis
C3: Aphanes arvensis, Bolboschoenus maritimus, Butomus umbellatus, Cardamine
trifolia, Carex ericetorum, Hypericum humifusum, Limosella aquatica, Myosurus
minimus, Pinus rotundata, Salix rosmarinifolia, Scorzonera humilis, Spiraea
salicifolia, Stellaria longifolia, Thalictrum lucidum
Komentá k vybraným taxon m:
bazanovec kytkokv tý – v CHKO pom rn astý druh
borovice blatka – výskyt jen na n kolika lokalitách ( ervené blato, Žofinka, Široké
blato, Ko i í blato) s dostate nou vrstvou rašeliny, populace ohrožena
genetickou korozí a introgresivní hybridizací s borovicí lesní
bublinatka prost ední – na T ebo sku známo n kolikero lokalit, stabilní populace
nap . NPP Vizír, ryb. Hliní , rašeliništ u Pon drážky, PR Ruda
cídivka zimní – známa jediná lokalita u Splav na po átku Novo ecké hráze; patrn
nep vodní, p ivezená s navážkou
ernýš eský – vzácný výskyt na n kolika lokalitách, aktuáln potvrzen výskyt mezi
Kolenci a Novosedly n. Nežárkou
drobýšek nejmenší – p ehlížený druh, aktuáln výskyt pravideln ov ován na
úhorových polí kách p i obci Vlkov
d ípatka horská – sporadicky, vázaná na inverzní polohy lesních pot k ,
p edevším v J ásti CHKO, nap . V okolí Šalmanovic
38
hlízovec Loesel v – na jediné známé lokalit v rámci T ebo ska, drobná populace
cca 15 rostlin v NPR Ruda
ho ec ho epník – pom rn b žn se vyskytující druh zrašelin lých vlhkých luk a
lesních lem - etný v okolí Domanína, St íb ecko
hrotnosemenka bílá – bohatá a silná populace na n kolika lokalitách (NPR Ruda,
PR Hovízna, NPP Vizír)
hvozdík lesní – p ehlížený druh, aktuáln ov eny lokality u Holi kovny a u Splav u
Staré eky
hvozdík pyšný – izolovaný výskyt na n kolika lokalitách, pravideln nap . pod hrází
ryb. Malý Dubovec
jednokvítek velekv tý – jediný recentní výskyt znám u ka onu í ky Dra ice u
Františkova
kapra h ebenitá – sporadický výskyt, aktuáln v PR Horusická blata
koniklec jarní – v sou asnosti jediná p vodní lokalita (Vlkov nad Lužnicí), záchranné
kultivace a vysazování semená k na místa historického výskytu (Halámky,
Pele)
kosatec sibi ský – mozaikovitý výskyt na zrašelin lých a podmá ených loukách,
nap . V okolí Nové Vsi, Horusická blata, v okolí St íb ece
kotvice plovoucí – vzácn se vyskytující druh, patrn zavlékaný vodními ptáky nebo
um le vysazovaný, poslední známý výskyt ryb. Žofinka roku 2004
kru ine ka k ídlatá – ojedin le, v CHKO patrn zavle ená, známá jen z jednoho
místa na žel. náspu u Suchdola
kruštík tmavo ervený – patrn zavle ený s navážkou št rku, ojedin lý výskyt na
náspu žel. trati mezi Majdalenou a Suchdolem
ku inka ostnosemenná – vzácn se vyskytující druh, aktuáln ov ený na dn
letn ných rybník Lipnický, Šti í a v roce 2006 i Opatovický
leknín b lostný – mizející druh, ch adnoucí populace na ryb. Vizír a Purkrabský
leknín bílý – sporadický výskyt, um le vysazován soukromníky na menší vodní
plochy, stabilní populace na ryb. Fará ský a P ední Sax u Drahova, Nový u
Smitky
masnice vodní – ojedin lý výskyt na lokalit Sádky Šaloun v Lomnice nad Lužnicí,
v sou asné dob ší ení na vybraná místa v rámci záchranných kultivací
myší ocásek nejmenší – místn hojný na obnažených dnech letn ných rybník a ve
vysychajících kalužinách v polních kulturách
nahoprutka píse ná – pom rn hojn zastoupený druh se stabilní populací v okolí
Vlkova, dále PP Pískovna u Dra ice, u Žít e
nehtovec p eslenitý – stabilní populace s t žišt m výskytu zejména na obnažené
rašelin (Branná) a vlh ím písku (Veselské pískovny)
om j pestrý – vzácn , n kolik rostlin aktuáln potvrzeno na terase Nežárky pod ryb.
Stejný
ost ice dvoudomá – aktuáln potvrzen výskyt mikropopulací z NPR Ruda a PR
Hovízna
ost ice mok adní – t žišt výskytu na jediné lokalit Ruda, stabilní populace stovek
exemplá
ost ice plstnatoplodá – hojn se vyskytující druh, tvo ící rozsáhlé litorální porosty
ve zrašelin lých litorálech rybník
ost ice šlahounovitá – izolovaný výskyt stabilní populace na jediné lokalit v NPR
Ruda
ost ice v esovištní – mozaikovitý výskyt na n kolika lokalitách, vázaná na suché
pís ité p dy – PP Pískovna u Dra ice, Veselské pískovny
39
píse natka nejmenší – slabá a mizející populace v okolí Vlkova a pom rn stabilní
a po etná nová lokalita v Žít i
plavuník Zeiller v – slabá a málo po etná populace n kolika mikrolokalit u
Rapšachu a v polesí Nad jov
plavu ka zaplavovaná – p ehlížený druh, avšak se stabilním a relativn
etným
výskytem na ronících a vlhkých pískách u Veselských pískoven, Cepské
pískovny, rašeliništ Branná
pob ežnice jednokv tá – stabilní a silná populace na ryb. Sta kovský a Hejtman,
v programu záchranných kultivací pokusy o vysazení na historickou lokalitu ryb.
Sv t
prot ž žlutobílá – jediný recentní výskyt na sádkách Šaloun, jinak silná populace
nalezena roku 2004 u Borovan; vysazování na historicky známé lokality v rámci
záchranných kultivací
prysky ník veliký – jediná známá recentní lokalita v PR Horusická blata
puchý ka útlá - velice hojn se vyskytující druh na obnažených dnech letn ných
rybník , tvo ící rozsáhlé monodominantní porosty, nap . ryb. Opatovický,
Pon drážkovský, Malý Horusický
pušti ka rozprost ená – p ehlížená, v sou asné dob silná populace na b ezích
nov vyhrnuté (2004) laguny v Novo eckých mo álech a na obnaženém dnu ryb.
Rožmberk
rosnatka dlouholistá – ojedin lý výskyt, aktuáln n kolik drobných populací v PR
v rájích, PR Hovízna
rosnatka okrouhlolistá – b žn a hojn se vyskytující druh na obnažené rašelin a
vlhkých narušených hlinitopís itých p dách
rosnatka prost ední – vzácný výskyt na n kolika stabilních lokalitách: NPP Vizír,
jižní okraj Záblatského rybníka a um le vytvo ená a udržovaná plocha u nau né
stezky Veselské pískovny
rozchodník pý itý – aktuáln bez p irozeného výskytu v p írod , vysazování na
vybraných lokalitách v rámci záchranných kultivací
rozpuk jízlivý - pom rn hojn se vyskytující druh litorálu rybník a bahnitých
substrát , etné lokality v ostavených ramenech na Horní Lužnici, Chlumecká
rybni ní soustava, Frahelžská soustava
r žkatec potopený – vzácn a nestabiln se vyskytující druh, znám z n kolika
lokalit na T ebo sku – ryb. Obecní u Mláky, Pta í blato
e anka pomo ská – patrn zavle ený druh, stabilní populace na ryb. Malý
Dubovec, ší í se i do okolních rybník
e išnice trojlistá – známa jediná lokalita v PR Bukové kopce
ezan pilolistý – zavle ený druh, sekundární výskyt p i západním okraji ryb. Sv t a
v pískovni ce u bce Branná
sítina hlavatá – ojedin le, recentní p irozený výskyt není znám, na vybrané lokality
vysazován v rámci záchranných kultivací
sítina rybni ní - ojedin le, recentn ov ený p irozený výskyt nap . ryb. Holná, na
vybrané lokality vysazován v rámci záchranných kultivací (pískovna Halámky,
Cepské pískovny, Veselské pískovny)
sk ípina ko enující – pom rn hojn rozší ený druh litorálu rybník a povodí
Lužnice, aktuáln ov en výskyt v PR Horní Lužnice
stozrník lnovitý – vzácn na vlhkých a ronících píscích pouze v okolí Veselských
pískoven
stulík malý – jediná sporná lokalita (k íženec N. lutea x N. pumila ?) v t ni eky
Lužnice u Dvor nad Lužnicí
40
suchopýrek alpský – ojedin lý výskyt v sou asné dob potvrzen pouze z NPR
Ruda
suchopýr štíhlý – spolehliv prokázaný recentní výskyt v NPR Ruda a PR Hovízna
šáchorek žlutavý – aktuáln voln v p írod výskyt tohoto druhu nepotvrzen, um le
vysazován na vhodné náhradní lokality v rámci záchranných kultivací
t tina nachová – rozší ení a výskyt nedostate n znám, poslední údaje z NPR Ruda
a PR Rašeliništ Hovízna
úpor šestimužný – pravidelný výskyt na dnech letn ných rybník , nap . ryb.
Lipnický, Šti í, Malý Horusický, laguna v Novo eckých mo álech aj.
úpor trojmužný - pravidelný výskyt na dnech letn ných rybník , nap . ryb. Lipnický,
Šti í, Malý Horusický, laguna v Novo eckých mo álech aj.
violka slatinná – ojedin lý výskyt na jediné známé lokalit v PR Záblatské louky
vo anka žabí – stabilní a hojný výskyt v odvod ovacích kanálech na Mokrých
loukách kolem T ebon , jinde vzácn
vrati ka he mánkolistá – n kolik drobných a stabilních populací, aktuáln ov en
výskyt u Vlkova a v polesí Hod jov u ryb. Rožmberk
vrati ka m sí ní – nep íliš hojn se vyskytující druh suchých trávníku a kraj cest,
výskyt potvrzen u Vlkova
vstava kuka ka – ustupující druh, n kolik desítek rostlin stabiln na louce p ed
stanicí v NPR Ruda
všivec bahenní – silná a stabilní populace v podmá ených okrajích ryb. Horusický,
PR Horusická blata
všivec lesní – pom rn hojný výskyt v okolí Pístiny a St íbce, u Šalmanovic na
zrašelin lých loukách
zb hovec jehlancovitý – izolovaný výskyt, známé jen dv lokality: v lese u Kolenc
a od roku 2004 podél cesty kolem PR Rašeliništ Pele
zevar nejmenší – ustupující druh, v sou asnosti ov eny lokality v NPR Ruda, PR
Hovízna
zimozelen okolíkatý - známy jsou jen 2 recentní mikrolokality u Kolenc a
u Sta kova; sta kovská lokalita ítá cca 180 kvetoucích jedinc
žabník trávolistý – nedostate n známé rozší ení, aktuáln potvrzeny dv lokality:
v t ních na Horní Lužnici a Pazderní ryb. u Mníšku
žlu ucha lesklá – jediný známý výskyt v niv pot ku u Domanína
Bezcévným rostlinám nebyla v CHKO zatím v nována systematická pozornost.
V nov jším období byly zpracovány ve více MZCHÚ mechorosty, o ostatních
skupinách jsou k disposici pouze zlomkovité údaje.
Mezi fytogeograficky nejvýzna n jší druhy mechorost na T ebo sku pat í
srpnatka fermežová (Drepanocladus vernicosus), jejíž druhová ochrana v stávající
NPR Ruda je navíc nov zaštít na statutem EVL. Další významné mechorosty
T ebo ska jsou vázány svým výsketym na chladn jší rašelinné biotopy, pat í mezi n
nap .: Helodium blandowii, Splachnum ampullaceum, Tetraplodon angustatus.
P estože je oblast vyhlášenou houba skou oblastí, mykologický soupis hub zatím
neexistuje. Významné nálezy z T ebo ska jsou zpravidla zahrnuty v širších
regionálních sd leních ve Sbornících Jiho eského muzea v . Bud jovicích a
Mykologických listech. V posledních letech se zde uskute nily dv týdenní exkurze
mykologické spole nosti, výsledky desítek mykologických specialist se teprve
zpracovávají.
Jako nejzajímav jší se pro výskyt hub jeví rozsáhlá rašeliništ , rašelinné lesy a
louky s množstvím rozkládající se organické hmoty. Z chrán ných hub lze jmenovat
41
výskyt klouzku žlutavého (Suillus flavidus, SO), václavky bažinné (Armillaria ectypa,
KO), vláknice zašpi at lé (Inocybe acutella, KO) i šupinovky Henningsovy (Pholiota
henningsii, O).
Druhovou pestrost hub, krom neprostupných slatinných bažin s množstvím
odumírajících d evin, významn zvyšují fragmenty pralesovitých bu in PR Bukové
kopce a BC Nad jov, i rozsáhlé pís ité borové lesy v etn píse ných p esyp .
Svérázným biotopem jsou i rybni ní hráze, kde byl nap íklad nalezen lošá ek
statný (Phellodon confluens, KO), teplomilný h ib Fechtner v (Boletus fechtneri, KO)
nebo vápnomilný h. královský (B. regius, KO), se z ejmým vztahem na vápn ní
rybník .
3.5.1.2. Významné druhy živo ich
(kategorie ohrožení podle vyhlášky MŽP R .395/1992 Sb., v aktuálním zn ní)
Druhy kriticky ohrožené:
krasec Eurythyrea quercus
potápník Graphoderus bilineatus
rak í ní (Astacus fluviatilis)
velevrub malí ský (Unio pictorum)
mihule poto ní (Lampetra planeri) - EN
blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) - NT
skokan sk ehotavý (Rana ridibunda) - NT
ropucha krátkonohá (Bufo calamita) - EN
skokan ostronosý (Rana arvalis) - EN
zmije obecná (Vipera berus) - VU
b ehouš ernoocasý (Limosa limosa) - CR
buka velký (Botaurus stellaris) - CR
buká ek malý (Ixobrychus minutus) - CR
ch ástal malý (Porzana parva) - CR
koliha velká (Numenius arquata) - CR
lu ák ervený (Milvus milvus) - CR
lu ák hn dý (Milvus migrans) - CR
mor ák velký (Mergus merganser)
orel mo ský (Haliaeetus albicilla) - CR
orlovec í ní (Pandion haliaetus)
ostralka štíhlá (Anas acuta) - RE
rybák erný (Chlidonias niger) - CR
sokol st hovavý (Falco peregrinus) - CR
vodouš rudonohý (Tringa totanus) - CR
volavka ervená (Ardea purpurea) - CR
netopýr erný (Barbastella barbastellus)
netopýr velký (Myotis myotis) - VU
Druhy siln ohrožené:
klínatka rohatá (Ophiogomphus serpentinus)
modrásek bahenní (Maculinea nausithous)
modrásek o kovaný (Maculinea teleius)
páchník hn dý (Osmoderma eremita)
potápník široký (Dytiscus latissimus)
42
+++
+
++
++
++
jednotl., nepravid.
jednotl., nepravid.
3-5
jednotl., nepravid.
++, M
jednotl., nepravid.
1-3
++, M
10-15
++, M
++, M
1-5
++, M
1-5
1-3
tesa ík obrovský (Cerambyx cerdo)
tesa ík zavalitý (Ergates faber)
vážka b loústá (Leucorrhinia albifrons)
vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis) - VU
zdobenec prom nlivý (Gnorimus variabilis)
zdobenec zelenavý (Gnorimus nobilis)
žlu ásek bor vkový (Colias palaeno)
škeble rybni ná (Anodonta cygnea)
velevrub tupý (Unio crassus)
Obr. 7: Tesa ík obrovský (Cerambyx cerdo)
olek horský (Triturus alpestris) - NT
olek obecný (Triturus vulgaris) - LC
olek velký (Triturus cristatus) - EN
ku ka obecná (Bombina bombina) - EN
ku ka žlutob ichá (Bombina variegata) - VU
ropucha zelená (Bufo viridis) - NT
rosni ka zelená (Hyla arborea) - NT
skokan krátkonohý (Rana lessonae) - VU
skokan štíhlý (Rana dalmatina) - NT
skokan zelený (Rana kl. esculenta) - NT
ješt rka obecná (Lacerta agilis) - NT
ješt rka živorodá (Zootoca vivipara) - NT
slepýš k ehký (Anquis fragilis) - LC
užovka hladká (Coronella austriaca) - VU
bekasína otavní (Gallinago gallinago) - EN
43
+++
+++
++
++
+
+
+++
+++
+++
+++
+++
+++
+++
+
desítky
áp erný (Ciconia nigra) - VU
írka modrá (Anas querquedula)
dudek chocholatý (Upupa epops) - EN
hohol severní (Bucephala clangula) - EN
holub doup ák (Columba oenas) - VU
ch ástal kropenatý (Porzana porzana) - EN
ch ástal polní (Crex crex) - VU
ch ástal vodní (Rallus aquaticus) - VU
je ábek lesní (Bonasa bonasia) - VU
kalous pustovka (Asio flammeus) - VU
kavka obecná (Corvus monedula) - NT
konipas lu ní (Motacilla flava) - VU
krahujec obecný (Accipiter nisus) - VU
krutihlav obecný (Jynx torquilla) - VU
k epelka polní (Coturnix coturnix) - NT
kulíšek nejmenší (Glaucidum passerinum) - VU
kvakoš no ní (Nycticorax nycticorax) - EN
led á ek í ní (Alcedo atthis) - VU
lejsek malý (Ficedula parva) - VU
lelek lesní (Caprimulgus europaeus) - EN
lži ák pestrý (Anas clypeata) - CR
moták lužní (Circus pygargus) - EN
moták pilich (Circus cyaneus) - CR
ost íž lesní (Falco subbuteo) - EN
p nice vlašská (Sylvia nisoria) - VU
pisík obecný (Actitis hypoleucos) - EN
potápka rudokrká (Podiceps grisegena) - CR
rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus) - VU
rybák obecný (Sterna hirundo) - EN
sk ivan lesní (Lullula arborea) - EN
slavík modrá ek (Luscinia svecica) - EN
sova pálená (Tyto alba) - EN
sýc rousný (Aegolius funereus) - VU
sý ek obecný (Athene noctua) - EN
sýko ice vousatá (Panurus biarmicus) - EN
tet ívek obecný (Tetrao tetrix) - EN
v elojed lesní (Pernis apivorus) - EN
vodouš kropenatý (Tringa ochropus) - EN
volavka bílá (Egretta alba)
zrzohlávka rudozobá (Netta rufina) - EN
žluva hajní (Oriolus oriolus) - LC
los evropský (Alces alces) - EN
netopýr brandt v (Myotis brandti)
netopýr dlouhouchý (Plecotus austriacus)
netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus)
netopýr parkový (Pipistrellus nathusii) - DD
netopýr pestrý (Vespertilio murinus) - DD
netopýr rezavý (Nyctalus noctula)
netopýr asnatý (Myotis nattereri)
netopýr severní (Eptesicus nilssoni)
44
5-10
do deseti
1-3
40-60
do deseti
10-20
do deseti
50-100
jednotl., nepravid.
10-20
desítky
desítky
100-150
60-120
10-30
desítky
do deseti
1-3
5-10
jednotl., nepravid.
80-100
do deseti
30-50
jednotl., nepravid.
10-20
5-15
40-60
netopýr stromový (Nyctalus leisleri) - DD
netopýr ušatý (Plecotus auritus)
netopýr ve erní (Eptesicus serotinus)
netopýr velkouchý (Myotis bechsteini) - DD
netopýr vodní (Myotis daubentoni)
netopýr vousatý (Myotis mystacinus)
plšík lískový (Muscardinus avellanarius)
vydra í ní (Lutra lutra) - VU
Druhy ohrožené:
rak bahenní (Astacus leptodactylus)
batolec ervený (Apatura ilia)
batolec duhový (Apatura iris)
b lopásek topolový (Limenitis populi) - EX, EN
b lopásek tavolníkový (Neptis rivularis) - EX, EN
íhalka pospolitá (Atherix ibis)
melák Bombus spp.
chroust mlyna ík (Polyphylla fullo)
kova ík Lacon querceus
krajník hn dý (Calosoma inquisitor)
krasec m ák (Chalcophora mariana)
majka obecná (Meloe proscarabeus)
mravenec Formica spp.
otakárek fenyklový (Papilio machaon)
st evlík Carabus problematicus
svižník polní (Cicindela campestris)
svižník lesní (Cicindela sylvatica)
svižník lesomil (Cicindela sylvicola)
šídlo rašelinné (Aeschna subarctica) - CE
jelec jesen (Leuciscus idus) - VU
mník jednovousý (Lota lota) - VU
pisko pruhovaný (Misgurnus fossilis) - EN
vranka obecná (Cottus gobio) - VU
ropucha obecná (Bufo bufo) - LC
užovka obojková (Natrix natrix) - LC
bramborní ek ernohlavý (Saxicola torquata) - VU
bramborní ek hn dý (Saxicola rubetra) - LC
brkoslav severní (Bombycilla garrulus)
b ehule í ní (Riparia riparia) - NT
cvr ilka slavíková (Locustella luscinioides) - EN
áp bílý (Ciconia ciconia) - NT
írka obecná (Anas crecca) - CR
hýl rudý (Carpodacus erythrinus) - VU
chocholouš obecný (Galerida cristata) - EN
jest áb lesní (Accipiter gentilis) - VU
kop ivka obecná (Anas strepera) - VU
kormorán velký (Phalacrocorax carbo) - VU
koroptev polní (Perdix perdix) - NT
krkavec velký (Corvus corax) - VU
moták pochop (Circus aeruginosus) - VU
45
více druh
více druh
+++
++
jednotl., nepravid.
100-150
+++, Z
200-400
20-30
cca 10
do deseti
++, M, Z
10-20
600-1000
p es 100
10-30
10-20
30-40
moudivlá ek lužní (Remiz pendulinus) - NT
o ešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) - VU
potápka ernokrká (Podiceps nigricollis) - EN
potápka malá (Tachybaptus ruficollis) - VU
potápka rohá (Podiceps cristatus) - VU
rorýs obecný (Apus apus)
slavík obecný (Luscinia megarhynchos) - LC
sluka lesní (Scolopax rusticola) - VU
strakapoud prost ední (Dendrocopos medius) - VU
uhýk obecný (Lanius collurio) - NT
uhýk šedý (Lanius excubitor) - VU
vlaštovka obecná (Hirundo rustica) - LC
výr velký (Bubo bubo) -EN
veverka obecná (Sciurus vulgaris) - NE
10-200
stovky
stovky
stovky
stovky
10-20
desítky
100-200
10-20
10-15
další významné druhy vyskytující se v CHKO T ebo sko a nezahrnuté ve vyhlášce:
husa b lo elá (Anser albifrons)
+++, M, Z
husa polní (Anser fabalis)
+++, M, Z
husa velká (Anser anser) - EN
+++, M, Z
hvízdák euroasijský (Anas penelope) - VU
++, M
jespák bojovný (Philomachus pugnax)
+++, M
jespák obecný (Calidris alpina)
+++, M
kán rousná (Buteo lagopus)
++, Z
kulík bledý (Pluvialis squatarola)
++, M
mor ák prost ední (Mergus serrator)
++, M
mor ák bílý (Mergus albellus)
++, M
+++, M
p nkava jikavec (Fringilla montifringilla)
potáplice severní (Gavia arctica)
++, M
racek b lohlavý (Larus cachinnans) - VU
+
racek bou ní (Larus canus) - VU
++, M
racek malý (Larus minutus)
++, M
vodouš bahenní (Tringa glareola)
+++, M
vodouš tmavý (Tringa erythropus)
++, M
vodouš šedý (Tringa nebularia)
++, M
hrabošík podzemní (Pitymys subterraneus)
Vysv tlivky:
zkratky za názvy druh :
(kategorie podle erveného seznamu ohrožených druh
eské republiky, 2003)
RE - regionally extinct (pro území R vymizelý)
CR - critically endangered (kriticky ohrožený)
EN - endangered (ohrožený)
VU - vulnerable (zranitelný)
NT - near threatened (tém ohrožený)
LC - least concern (málo dot ený)
DD - data deficient (taxon, o n mž nejsou dostate né údaje)
NE - not evaluated (nevyhodnocený)
46
zkratky v pravém sloupci (vyjad ují výskyt a po etnost druhu):
+ - výskyt vzácný, ojedin lý
++ - druh málo po etný, ale pravideln se vyskytující
+++ - b žný a na vhodných stanovištích hojný druh
M - migrace
Z - zimování
íselné údaje - po ty hnízdících pár
komentá e k vybraným taxon m:
b lopásek tavolníkový (Neptis rivularis) - patrn nejpo etn jší populace v rámci celé
R, je vázán na rozsáhlé porosty tavolníku vrbolistého
žlu ásek bor vkový (Colias palaeno) - výskyt v minulosti, nyní se zde již
pravd podobn nevyskytuje
rak í ní (Astacus fluviatilis) - na vybraných lokalitách (Dra ice, Donnerbach) probíhá
od roku 2001 dlouhodobý projekt reintrodukce raka í ního, dosud bylo vysazeno
cca 3 tisíce juvenilních ex.
mihule poto ní (Lampetra planeri) - v minulosti do cca 70 let b žný druh (Zlatá stoka)
tém vymizel, znám pouze z ojedin lých nález (Zlatá stoka nad Pila em, 1992)
mník jednovousý (Lota lota) - pravidelný výskyt a rozmnožování na Staré ece a
Lužnici u Majdaleny
pisko pruhovaný (Misgurnus fossilis) - v rybnících mizející druh, pouze na n kterých
lokalitách hojný (Novo ecký rybník, slepá ramena Lužnice u Majdaleny)
vranka obecná (Cottus gobio) - b žná na Dra ici a st edním toku Lužnice u
Majdaleny, kam se v posledních letech ší í
olek velký (Triturus cristatus) - na ad lokalit, p edevším obnovených a
zaplavených lesních písnících b žný
ropucha krátkonohá (Bufo calamita) - t ebo ská populace ropuchy krátkonohé pat í
v rámci celé R k nejpo etn jším (dv stabilní populace vázané na pískovny u
Veselí n. Luž. a Suchdola n. Luž.), za ú elem zvýšení diverzity stanoviš
vhodných pro rozmnožování obojživelník jsou Správou CHKO obnovovány
zazemn né pískovny a lomy, resp. jsou vytvá eny lokality nové
skokan sk ehotavý (Rana ridibunda) - ojedin lé nálezy v severní ásti CHKO
užovka hladká (Coronella austriaca) - mizející vzácný druh známý z ojedin lých
nález
zmije obecná (Vipera berus) - v posledním desetiletí dochází k p irozenému
zvyšování po etnosti tohoto druhu
brkoslav severní (Bombycilla garrulus) - zimování, výskyt má invazní charakter,
nezimuje každý rok
b ehouš ernoocasý (Limosa limosa) - mizející druh
buka velký (Botaurus stellaris) - mizející druh
buká ek malý (Ixobrychus minutus) - na rybnících mizející druh, v poslední dekád
hnízdí na zaplavených pískovnách
cvr ilka slavíková (Locustella luscinioides) - o po etnosti nejsou p esn jší údaje,
hnízdí více než 10 pár
áp erný (Ciconia nigra) - koncem minulého století dosahoval po et hnízdících pár
10-15, nyní je p edopkládaný stav 5-10 pár
datel erný (Dryocopus martius) - hnízdí 80-100 pár
hohol severní (Bucephala clangula) - hnízdí 40-50 pár
47
husa velká (Anser anser) - hnízdí 150 - 200 pár , oblast byla významným
pohnízdním shromaždišt m, po etnost s maximem v srpnu a zá í dosahovala až
10 000 ex.; za poslední t i roky došlo na shromaždištích k význa nému poklesu
po etnosti, na 2-3000 ex.
hýl rudý (Carpodacus erythrinus) - hnízd ní pravd podobné, ale neprokázané
chocholouš obecný (Galerida cristata) - nehojná ale pravidelná migrace a zimování
je áb popelavý (Grus grus) - v roce 2005 hnízd ní jednoho páru pravd podobné,
v roce 2006 prokázané na území Pta í oblasti T ebo sko
je ábek lesní (Bonasa bonasia) - hnízd ní pravd podobné, ale neprokázané
koliha velká (Numenius arguata) - pravidelné, nehojné migrace
kop ivka obecká (Anas strepera) - b žn a hojn hnízdící druh
kormorán velký (Phalacrocorax carbo) - hnízdní kolonie 100-200 pár , po etnost je
regulována odst elem, který je provád n v mimohnízdní dob a na lokalitách
mimo MZCHÚ
kvakoš no ní (Nycticorax nycticorax) - v posledním desetiletí max. zjišt ný po et
hnízdících pár 118 v jedné hnízdní kolonii
kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) - hnízd ní 100-150 pár
led á ek í ní (Alcedo atthis) - v závislosti na klimatických podmínkách po etnost
výrazn kolísá, hnízdí 5-20 pár
lelek lesní (Caprimulgus europaeus) - v lesních komplexech relativn b žný, o po tu
hnízdících pár nejsou údaje
mor ák velký (Mergus merganser) - migrující
moták pochop (Circus aeruginosus) - hnízd ní 30-40 pár , po etnost se snižuje
orel mo ský (Haliaeetus albicilla) - hnízdí 10-15 pár , zimující populace více než 50
ex., na dvou lokalitách probíhá v zimním období p ikrmování
orlovec í ní (Pandion haliaetus) - migrující
o ešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) - hnízd ní pravd podobné, ale
neprokázané
ostralka štíhlá (Anas acuta) - migrující
pisík obecný (Actitis hypoleucos) - hnízd ní pravd podobné, ale neprokázané
racek b lohlavý (Larus cachinnans) - prokázáno hnízd ní v roce 1998
rybák obecný (Sterna hirundo) - hnízdí tém
výhradn na um lých ostr vcích
z ízených Správou CHKO, po etnost kolísá mezi 50 -100 páry
sk ivan lesní (Lullula arborea) - hnízdí 20-30 pár
slavík modrá ek (Luscinia svecica) - hnízdí 100-200 pár
sokol st hovavý (Falco peregrinus) - migrující
sova pálená (Tyto alba) - mizející druh
strakapoud prost ední (Dendrocopos medius) - hnízdí okolo 100 pár
sýc rousný (Aegolius funereus) - hnízd ní 30-50 pár
sý ek obecný (Athene noctua) - mizející druh
tet ívek obecný (Tetrao tetrix) - hnízd ní pravd podobné, ale neprokázané
v elojed lesní (Pernis apivorus) - hnízdí 10-20 pár
vodouš kropenatý (Tringa ochropus) - hnízd ní 5-15 pár
volavka bílá (Egretta alba) - migrující a zimující, pravidelný výskyt v hnízdní dob ,
pravd podobné ale neprokázané hnízd ní n kolika pár , v letních a podzimních
m sících výskyt až 380 ex. na jedné lokalit
výr velký (Bubo bubo) - hnízd ní 10-20 pár
zrzohlávka rudozobá (Netta rufina) - v posledních letech se stavy zvyšují na více než
50 hnízdících pár
žluna šedá (Picus canus) - hnízdí 40-60 pár
48
hrabošík podzemní (Pitymys subterraneus) - patrn hojn jší, nejsou konkrétní údaje
los evropský (Alces alces) - v osmdesátých letech vzniklá populace byla po roce
1989, po odstran ní hrani ních plot , na území Rakouska vyst ílena, v sou asné
dob jsou pozorovány pouze jednotlivé, migrující exemplá e
netopýr pestrý (Vespertilio murinus) - pravd podobný, velmi vzácný výskyt
plšík lískový (Muscardinus avellanarius) - znám z ojedin lých nález
vydra í ní (Lutra lutra) - po etná, stabilní populace, 150-200 ex.
Lze konstatovat, že jak z hlediska kvalitativního tak i kvantitativního, až na n kolik
výjimek, k zásadním zm nám fauny T ebo ska za poslední dekádu nedošlo.
V p ípad poklesu po etnosti populací n kterých druh m že jít o p irozené kolísání,
pouze u n kterých druh (moták pochop, husa velká) je vysoce pravd podobný
negativní vliv lov ka.
Trvalým negativním jevem je pokles po etnosti fauny rybni ních ekosystém
v d sledku intenzivního hospoda ení.
3.5.2. Invazní a geograficky nep vodní druhy
Invazním druhem rozumíme takový druh, který je na našem území geograficky
nep vodní a sou asn se zde samovoln ší í. Invazní druhy by se nem ly
zam ovat s druhy expanzivními, které jsou u nás p vodní a dokáží masivn
osídlovat nová, pro n ne vždy p irozená stanovišt . V obou p ípadech však jde o
druhy, které mohou negativn ovliv ovat p irozené ekosystémy - vytla ují p vodní
druhy a mnohdy zcela potla í celé spole enstvo. Z hlediska ochrany p írody jsou
ovšem významné p edevším druhy vstupující do (polo)p irozených spole enstev (tzv.
neoindigenofyta) a s výrazným vlivem na jejich strukturu a složení. N které invazní
druhy dokonce vystupují jako edifikátory spole enstva i vegeta ního patra.
Invazní druhy rostlin
Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum)
p vod: Kavkaz (západní ást).
stanovišt : Up ednost uje živinami bohaté hlinité p dy erstv vlhkých až vlhkých
stanoviš , p edevším neudržované louky, rumišt a nejr zn jší ekotony, n kdy i lesní
spole enstva.
rozší ení v CHKO: Historicky i v sou asné dob se jedná jen o izolované drobné
lokality. Nedochází k ší ení druhu.
invazní charakteristiky: Rozši uje se semeny, monokarpický druh.
negativní vliv na stanovišt : Vytvá í rozsáhlé monodominantní porosty, prakticky
likvidující p vodní vegetaci, vyvolává erozní procesy.
provád ná opat ení: v míst výskytu pravideln likvidován ješt p ed kvetením.
Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera)
p vod: Západní Himálaj (temperátní region).
stanovišt : Nejvíce na b ezích ek, mén i potok a rybník , vyžaduje vlhká a
živinami bohatá stanovišt .
rozší ení v CHKO: Jde o intenzivn se ší ící druh, zejména podél vodních tok ,
v blízkosti Zlaté stoky a Nežárky a na b ezích n kterých rybník , po povodních
49
v letech 2002 a 2006 razantn proniká do lužních porost olšin a st emchových
doubrav. V sou asné dob není v reálných možnostech ochrany p írody se snažit
pozastavit expanzi tohoto druhu.
invazní charakteristiky: Jednoletý druh, produkující velké množství semen, tato se ší í
vodou a nejspíš i vodními ptáky (jsou lepkavá).
negativní vliv na stanovišt : Místy dosahuje vysoké dominance, m že vytla ovat jiné,
konkuren n slabší jednoleté druhy.
provád ná opat ení: Žádná opat ení.
Slune nice hlíznatá (topinambur) (Helianthus tuberosus)
p vod: Jižní cíp Jižní Ameriky.
stanovišt : Nejlépe se jí da í na pln oslun ných stanovištích s vlhkými a hlubšími
p dami, stejn dob e je však schopna r st i na leh ích a sušších p dách (luhy,
ruderální stanovišt ).
rozší ení v CHKO: Rostliny se nijak zásadn neší í do krajiny, spíše se jen pomalu
rozr stají na svých sporadických lokalitách.
invazní charakteristiky: Vegetativní množení prost ednictvím oddenk a hlíz.
negativní vliv na stanovišt : Výrazné snížení druhové pestrosti p irozených
spole enstev na postižených místech.
K ídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis)
p vod: Východní Asie (ostrovy Sachalin, jižní Kurily, Hokaidó a Honšú).
stanovišt : Nejlépe se jí da í na stanovištích s vlhkými a hlubšími p dami, stejn
dob e je však schopna r st i na leh ích a sušších p dách (luhy, ruderální stanovišt ).
rozší ení v CHKO: Druh vyskytující se na n kolika rozptýlených lokalitách. Ší ení do
krajiny pozvolné, zejména oddenky. Nov se objevující jako pr vodní druh na erno
zakládaných skládek.
invazní charakteristiky: Vegetativní množení prost ednictvím oddenk , velká
schopnost obr stání po odstran ní nadzemních ástí.
negativní vliv na stanovišt : Potla ení p vodních rostlinných spole enstev
zastín ním a d kladným obsazením p dy pomocí hustého oddenkového a
ko enového systému.
provád ná opat ení: Likvidace na vybraných lokalitách, opakované kosení a po
zmlazení následná aplikace Roundapu na listovou plochu v n kolika po sob
následujících sezonách.
K ídlatka japonská (Reynoutria japonica)
p vod: Východní Asie (Korea, ína, Japonsko).
rozší ení v CHKO: Hojn se vyskytující a rychle se ší ící druh podél žel. trati, podél
Lužnice a Zlaté stoky.
provád ná opat ení: Likvidace na vybraných lokalitách, opakované kosení a po
zmlazení následná aplikace Roundapu na listovou plochu v n kolika po sob
následujících sezonách.
ostatní charakteristiky: Jsou shodné s p edchozím druhem.
T apatka d ípatá (Rudbeckia laciniata)
p vod: SV Kanada, v a st . USA.
stanovišt : B ehy vod, vlhké louky a p íkopy, lužní lesy a jejich lemy, antropogenní
stanovišt .
50
rozší ení v CHKO: N kolik drobných izolovaných lokalit.
invazní charakteristiky: Rozši uje se semeny i vegetativn prost ednictvím oddenk .
negativní vliv na stanovišt : Potla ení diverzity p vodních spole enstev.
Vodní mor kanadský (Elodea canadensis)
p vod: Severní Amerika.
stanovišt : Živinami bohaté stojaté a mírn tekoucí vody.
rozší ení v CHKO: Na n kolika lokalitách intenzivn se ší ící zejména v siln
eutrofizovaných rybnících a nádržích.
invazní charakteristiky: Ší í se p i eutrofizaci rybník , ustupuje po letn ní a zimování.
negativní vliv na stanovišt : Zar stání a zastín ní vodního sloupce, vytla ování
p vodních druh .
Lupina mnoholistá (Lupinus polyphyllus)
p vod: Severní Amerika, v echách v minulosti vysévaná v lesích jako pastva pro
zv .
stanovišt : Mýtiny, paseky, lesní lemy a podél cest, p stovaná jako okrasná rostlina.
rozší ení v CHKO: B žn se vyskytující druh po celém území CHKO, beze známek
intenzivního ší ení.
invazní charakteristiky: Rozši uje se semeny.
negativní vliv na stanovišt : Zar stání a potla ování ostatních rostlinných druh .
Dub ervený (Quercus rubra)
stanovišt : Vlh í a t žší p dy, vyskytuje se ale i na pís itých podkladech.
rozší ení v CHKO: Sou ást zpev ujících hrázových porost , lesní výsadby a kotlíky,
odkud se ší í.
invazní charakteristiky: Rozši uje se semeny, do krajiny proniká i zoochorn –
„soj áky.“
negativní vliv na stanovišt : Zastín ní podrostu a potla ování ostatních rostlinných
druh v bylinném pat e (nudum).
Trnovník akát (Robinia pseudacacia)
stanovišt : Teplejší oblasti a exponovaná stanovišt , žel. náspy, podél cest, lesní
okraje.
rozší ení v CHKO: Sporadická p ím s hrázových porost rybník , podél cest
v lesních výsadbách (Branské doubí).
invazní charakteristiky: Rozši uje se semeny, mohutná regenerace výmladky.
negativní vliv na stanovišt : Alelopatie, potla ování ostatních rostlinných druh
bylinného patra.
provád ná opat ení: Na vybraných stanovištích kácení.
Turanka kanadská (Conyza canadensis)
51
stanovišt : Žel. náspy, p esychavá stanovišt s narušeným p dním povrchem,
v blízkosti pískoven, p ím stská a vesnická ruderální stanovišt .
rozší ení v CHKO: B žn se vyskytující druh po celém území CHKO, rychle se ší ící
zejména kolem suchdolských, halámeckých a veselských pískoven.
invazní charakteristiky: Anemochorní, rozši uje se snadno semeny.
negativní vliv na stanovišt : Zar stání a potla ování ostatních rostlinných druh ,
snižování diverzity.
Zlatobýl kanadský (Solidago canadensis)
stanovišt : P stovaná jako okrasná rostlina, ruderální stanovišt , na b ezích ek.
rozší ení v CHKO: Pravideln se vyskytující druh po celém území CHKO, unikající ze
zahrádek, zásadním zp sobem se nerozši uje na nová území.
invazní charakteristiky: Anemochor, rozši uje se p irozen semeny.
Zlatobýl obrovský (Solidago gigantea)
stanovišt : P stovaná jako okrasná rostlina, ruderální stanovišt , na b ezích ek.
rozší ení v CHKO: Pravideln se vyskytující druh po celém území CHKO, unikající ze
zahrádek, zásadním zp sobem se nerozši uje na nová území.
invazní charakteristiky: Anemochor, rozši uje se p irozen semeny.
Invazní druhy živo ich
V seznamu nejsou uvedeny nep vodní druhy ryb dlouhodob vysazované do rybník
i vodních tok .
Mechovka Pectinatella magnifica
Druh zavle ený ze severní Ameriky. Na území CHKOT obsazuje vody s nižší trofií,
p edevším pískovny a n které rybníky (Hejtman, Pod ezaný). Negativní vliv na místní
spole enstva je nepravd podobný.
Rak pruhovaný (Orconectes limosus)
Zavle ený severoamerický druh. Vzhledem k tomu, že je agresivn jší a p edevším
odolný v i „ra ímu moru“, vytla uje p vodní druhy. V CHKOT prokázán opakovan
na Zlaté stoce u T ebon . Jeho monitoring je sou ástí dlouhodobého projektu
reintrodukce raka í ního v CHKOT.
Želva nádherná (Trachemys skripta elegans), p íp. její k íženci s p íbuznými druhy
Tento druh je u nás hojn prodáván pro teraristické ú ely. Vzhledem k tomu, že
dosahuje v dosp losti pom rn velkých rozm r , bývá asto majiteli vysazován do
volné p írody. Na území T ebo ska byly pravideln pozorovány na rybnících
Chlumské rybni ní soustavy a na t žebn
št rkopísku Cep I. Vzhledem
k nevhodným klimatickým podmínkám není pravd podobné vytvo ení stabilní
populace, tak jak se to stalo v n kterých zemích jižní Evropy.
52
Psík mývalovitý (Nyctereutes procyonoides)
Nep vodní, východopalearktický druh pocházející z Dálného východu. Na naše
území se postupn rozší il z evropské ásti Ruska, kde byl v 1. pol. minulého století
vysazen. ást jedinc jsou patrn potomci exemplá uniklých z farem. Na území
T ebo ska byl doložen z okolí Hrdlo ez a Horusic (nález mlá at), vedle toho existuje
ada dalších více i mén pravd podobných pozorování. Vzhledem k nízké
po etnosti zatím zásadní negativní vliv na místní faunu nebyl prokázán.
Norek americký (Mustela vison)
Nep vodní severoamerický druh rozši ující se u nás díky jedinc m uprchlým
z farmových chov . Na T ebo sku existuje stabilní, pom rn po etná populace.
ada nález a pozorování pochází p edevším z centrální ásti CHKOT, z oblasti
NPR Stará eka, PR Novo ecké mo ály a PR Meandry Lužnice. Konkrétní data zatím
nebyla publikována, podle p edb žných údaj r zných pozorovatel má tento druh
na n kterých rybnících zásadní negativní vliv na populace ady mok adních druh
živo ich , mimo jiné vodních pták .
3.6. Rostlinná spole enstva
V tabulce . 4 jsou uvedeny všechny zjišt né biotopy CHKO a jejich vymapované
rozlohy. U jednotek skupiny X je však nutno si uv domit, že nejde o jejich skute né
rozlohy v oblasti, nebo v rámci kontextového mapování se p írod cizí vegetace
nezaznamenává. Podle udávané lesnatosti CHKO lze dopo ítat, že nevymapováno
bylo p ibližn 135 km2 lesních kultur a celková vým ra formace X9 tak dosahuje
200 km2.
L1 Mok adní olšiny
Nejvíce v centrální ásti CHKO, v oblasti Staré a Nové eky. Biotop byl d íve potla en
odles ováním a odvod ováním, dnes se k n mu op t sukcesn vrací n která
mok adní lada, bylinné patro je však obvykle siln ovlivn né eutrofizací. Hojn
zastoupenými pr vodními druhy jsou nap . Carex elongata, Calamagrostis
canescens, nebo Deschampsia cespitosa. Z ohrožených druh je typický výskyt
Calla palustris a Thelypteris palustris.
L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy
Roztroušen , nejvíce v SV ásti CHKO (lesní komplexy v povodí Nežárky), na
b ezích menších vodních tok , a na lesních prameništích. Druhov pestré p irozené
porosty s Leucojum vernum (podjednotka L2.2A) jsou vzácné, ast jší se vyskytují
ochuzené varianty s Carex brizoides a ruderalizované porosty s Urtica dioica. ást
lokalit vznikla sukcesí z nelesní vegetace, p edevším náletem do tužebníkových lad.
Mnoho porost bylo d íve zni eno odlesn ním a p evodem na smrkové monokultury.
Jednotka je pom rn asto ovlivn na invazí Impatiens glandulifera a I. parviflora.
L2.3 Tvrdé luhy nížinných ek
Podél Lužnice a Nežárky, v okolí Frahelže a nejrozsáhlejší porosty v NPR Stará eka.
Pouze zde byly mapovány i lov kem málo ovlivn né porosty (podjednotka L2.3A).
Pro jiho eské pánve je typické spole enstvo Quercus robur-Padus avium, v podrostu
s dominantní Carex brizoides i s Aegopodium podagraria. Mnohé porosty byly d íve
p evedeny na monokultury jehli nan i topol . Jednotka je místy ohrožena výsadbou
53
nep vodních d evin, invazí druhu Impatiens glandulifera a po povodních z let 2002 a
2006 i masovým ší ením Impatiens parviflora.
Tabulka . 4 – Vým ry biotop v CHKO T ebo sko
biotop
V1A
V1B
V1C
V1E
V1F
V1G
V2A
V2B
V2C
V3
V4A
V4B
V5
M1.1
M1.3
M1.4
M1.5
M1.6
M1.7
M2.1
M2.2
M3
M6
R1.4
R2.2
R2.3
R2.4
plocha (ha)
1,00
2,37
24,04
2,30
471,42
953,16
39,01
7,30
11,08
3,02
19,52
7,41
2,76
763,35
20,65
64,93
16,34
12,64
545,47
85,42
6,23
1,40
3,46
0,99
12,55
45,14
1,48
biotop Plocha (ha)
R3.4
16,52
S1.2
4,73
T1.1
1026,71
T1.3
281,64
T1.4
816,58
T1.5
502,41
T1.6
34,03
T1.9
405,33
T1.10
21,05
T2.3A
0,49
T2.3B
13,86
T3.5B
0,46
T4.2
3,09
T5.1
6,55
T5.2
7,41
T5.3
73,90
T5.5
7,61
T8.2B
2,05
K1
479,26
K2.1
250,18
K3
1,38
L1
639,96
L2.2A
64,31
L2.2B
175,11
L2.3A
27,51
L2.3B
226,95
L3.1
59,73
biotop plocha (ha)
L5.1
91,39
L5.4
585,64
L7.1
403,91
L7.2
1289,14
L7.3
1154,36
L8.1B
1415,19
L9.2A
700,96
L9.2B
533,00
L10.1
295,29
L10.2
3007,89
L10.4
354,72
X1
X2
X3
X4
X5
X6
X7
X8
X9A
X9B
X10
X11
X12
X13
X14
136,29
397,83
181,58
7,75
946,91
112,12
234,00
6,09
6337,55
77,35
71,60
39,64
304,71
163,21
2499,93
L3.1 Hercynské dubohab iny
V CHKO ojedin lý biotop, obvykle bez ú asti edifikátora Carpinus betulus, vyskytující
se p edevším v Chlumské pahorkatin a ve fragmentech a náznacích kolem Lomnice
nad Lužnicí. Jde o maloplošné porosty na vyvýšených a exponovaných chlumech,
stanovištn s vyšší zásobou živin v p d , asto s bohatým bylinným patrem (v etn
Hepatica nobilis, Asarum europaeum, Pulmonaria officinalis, Polygonatum
multiflorum).
L5.1 Kv tnaté bu iny
Na T ebo sku nehojný biotop, zjišt ný nap . na Nad jov u Sta kovského rybníka,
PR Bukové kopce. asté jsou p echody k acidofilním bu inám, v tšina potenciální
rozlohy v oblasti byla p em n na na kultury jehli nan . Lokality ohrožené okusem
spárkaté zv e.
54
L5.4 Acidofilní bu iny
Nejrozší en jší p i východním okraji CHKO mezi Mirochovem a údolím Dra ice,
v polesí Pet íkov, chybí v SZ ásti CHKO. Z ásti nahé bu iny, v podrostu
s charakteristickým výskytem Carex digitata, Carex brizoides, Oxalis acetosella.
Místy p ím s jedle, jedliny podmá ených stanoviš se zachovaly jen ojedin le.
V tšina potenciální rozlohy v oblasti byla p em n na na kultury jehli nan , které
p evažují i v mnoha vymapovaných segmentech bu in.
Obr. 8: Olšina v PR Novo ecké mo ály
L7.1 Suché acidofilní doubravy
P edevším ve st edovýchodní ásti CHKO. Dominuje Avenella flexuosa, Festuca
ovina i Poa nemoralis, v ruderalizovaných porostech Impatiens parviflora a Rubus
sp., v ke ovém pat e pak Frangula alnus, Sorbus aucuparia. V tšina potenciální
rozlohy v oblasti byla p em n na na kultury s borovicí lesní, která p evažuje i
v n kterých vymapovaných segmentech. Místy vysazován Quercus rubra. Do této
jednotky byly p i mapování za azeny i dubové porosty na hrázích rybník .
L7.2 Vlhké acidofilní doubravy
Rozší ená jednotka, prakticky ale chybí v JV ásti CHKO. Dominuje Carex brizoides
a Molinia caerulea s.l., místy invadováno Impatiens glandilifera nebo I. parviflora.
V tšina potenciální rozlohy v oblasti byla p em n na na kultury jehli nan , které
p evažují i v mnoha vymapovaných segmentech. asto sem byly p í mapování
Natura 2000 chybn za azeny dubové porosty na hrázích rybník .
55
L7.3 Subkontinentální borové doubravy
Rozší ený biotop v severní polovin CHKO, dále na jih tém chybí. Obvykle jde o
borové kultury se zmlazením dubu letního, v podrostu s Vaccinium myrtillus, V. vitisidaea, Avenella flexuosa. Odlišení od L8.1 a X9A je n kdy velice problematické.
Velké plochy biotopu byly v minulosti p evedeny na p írod cizí monokultury.
L8.1B Boreokontinentální bory
Zaznamenány nej ast ji na pís itých terasách Lužnice v okolí Suchdola nad Lužnicí
a Halámek. Obvykle jde o borové kultury s podrostem Vaccinium myrtillus, V. vitisidaea, Calluna vulgaris a bohat vyvinutým E0 patrem s charekteristickým výskytem
mechorost a lišejník . Odlišení od L7.3 a X9A je velice problematické,
k vymapovaným segment m je t eba p istupovat kriticky. Místy se vyskytuje invazní
Quercus rubra.
L9.2 Rašelinné a podmá ené smr iny
Rozší ená jednotka, p edevším v JV ásti CHKO v okolí Chlumu u T ebon a
Šalmanovických blat. Zastoupeny jsou ob podjednotky. Jde o smrkové porosty
s dominancí mechového patra, asto poškozené odvodn ním. Odlišení p edevším
podjednotky L9.2B od kulturních smr in je místy obtížné, výsledky mapování nelze
posuzovat nekriticky.
L10.1 Rašelinné b eziny
Vzácný biotop, zaznamenaný por znu v komplexech rašelinné vegetace. Dominantní
d eviny jsou Betula pubescens, B. pendula, Pinus sylvestris, v podrostu pak asto
Molinia caerulea s.l. Jde o sukcesní stadium, vývoj dále sm uje k rašelinným bor m.
Porosty jsou asto druhotn vzniklé po antropických zásazích.
L10.2 Rašelinné brusnicové bory
Rozší ená jednotka, zastoupená hlavn v jižní ásti CHKO. V podrostu dominují
brusnicovité ke íky, nez ídka je zastoupeno i Ledum palustre a pr vodní ke íkové
formace s Vaccinium myrtillus, V. uliginosum, V. vitis-idaea. N které lokality jsou
postiženy odvodn ním, jiné nesou známky d ív jší povrchové t žby rašeliny a astý
je též p evod na borové i smrkové kultury. Spojeno p echody s dalšími jednotkami
rašelinné vegetace.
L10.4 Blatkové bory
Vzácná avšak typická jednotka t ebo ských rašelinných les , vyskytující se prakticky
pouze v rezervacích v jižní ásti CHKO ( ervené blato, Žofinka, Losí blato, Široké
blato, Trpnouzské blato). Mimo rezervace hojný výskyt na lokalit Ko i í blato.
Typický je výskyt Pinus rotundata a Ledum palustre, ke íku Vaccinium myrtillus,
V. uliginosus. Bohat vyvinuto mechové patro s dominancí rašeliník Sphagnum
magellanicum, S. capillifolium, S. fallax, S. rusowii. ást lokalit bylo poškozena
odvodn ním a p evodem na lesní kultury. Na odvodn ných stanovištích snáze
pdobíhá reintrogresní k ížení P. rotundata s P. sylvestris a dochází ve zvýšené mí e
ke genetické korozi. Po extensivním dobývání rašeliny spole enstvo v omezené mí e
regeneruj a vrací se do maldších vývojových stádií.
K1 Mok adní vrbiny
se vyskytující biotop, nejv tší porosty byly zjišt ny v oblasti
Roztroušen
Novo eckých mo ál a v podmá ených výtopách v tších rybník (Pod ezaný,
56
Horusický, Ruda). Dominuje Salix cinerea a S. aurita, pro T ebo sko je typický výskyt
Spiraea salicifolia. ast ji se vyskytují ohrožené druhy Potentilla palustris a
Lysimachia thyrsiflora. Jednotka má tendenci se ší it na neudržovaných lukách a
mok adech.
K2.1 Vrbové k oviny hlinitých a pís itých náplav
Po í ní spole enstvo, velké plochy zaujímá na horním toku Lužnice (PR Horní
Lužnice, PR Na Ivance). Dominuje Salix fragilis a S. triandra, další druhy vrb
(S. viminalis, S. purpurea) jsou vzácn jší.
K3 Vysoké mesofilní a xerofilní k oviny
Spole enstva vysokých k ovin s dominantní ú astí zejména Prunus spinosa, Rosa
canina, Rosa jundzillii, Crategus, sp.div, Pyrus pyraster. Ve vlhké krajin T ebo ska
nehojn a netypicky se vyskytující, p edevším jako sou ást lemových spole enstev
na okrajích les s ruderalizovaným bylinným patrem. Chybí ve v tší mí e ve volné
krajin .
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky
Rozší ená jednotka, nejvíce ve st edovýchodní ásti CHKO. Biotop zahrnuje
heterogenní soubor porost , dominuje Arrhenatherum elatius, Festuca rubra,
Agrostis capillaris, Avenula pubescens aj. asté jsou p echody k dalším lu ním
spole enstv m a X5. Zachovalé porosty jsou vzácné, obvykle jsou degradovány
hnojením, dosíváním druh , orbou, ale i neudržováním lokalit.
T1.3 Pohá kové pastviny
Velmi sporadicky se vyskytující biotop. V tšina zaznamenaného výskytu je zatížena
chybou p i mapování Natury. Byly sem azeny také intenzivn sekané a sešlapávané
trávníky (p edevším v obcích). Reprezentativní a zachovalé porosty (s extensivní
pastvou) jsou velmi vzácné.
T1.4 Aluviální psárkové louky
astá avšak sporn za azovaná jednotka, koncentrována p edevším v niv Nežárky,
na Záblatských lukách a v okolí T ebon na Mokrých lukách. Dominuje Deschampsia
cespitosa a Alopecurus pratensis. Množství porost je narušeno zm nou vodního
režimu, ruderalizací i p ísevem pícnin, zachovalé porosty jsou vzácné. P i absenci
obhospoda ování dochází k p er stání Phalaris arundinacea. asté jsou p echody
k X5 a T1.9.
T1.5 Vlhké pchá ové louky
Roztroušen , nejvíce p i východním okraji severní ásti CHKO. Dominuje Cirsium
palustre nebo Scirpus sylvaticus, místy Carex brizoides. Porosty jsou asto
poškozeny odvodn ním a p edevším však absencí údržby, kdy p echázejí v jednotky
T1.6 a K1. asté jsou p echody k dalším lu ním spole enstv m. Z ohrožených druh
se místy vyskytují Dactylorhiza majalis a Carex hartmanii.
T1.6 Vlhká tužebníková lada
Na T ebo sku p ekvapiv vzácný biotop, blízký p edcházejícímu (vlastn jeho
degrada ní fáze). Typický je výskyt Filipendula ulmaria, ve vymapovaných porostech
asto dominuje Scirpus sylvaticus. P edevším odlišení od T1.5 m že být
57
problematické, k výsledk m mapování nutno p istupovat kriticky. Neudržované
porosty sukcesn p echázejí do K1 a L2.2.
T1.9 St ídav vlhké bezkolencové louky
Roztroušen v celé CHKO. Druhov pestré spole enstvo, dominanty (Molinia
caerulea s.l., Deschampsia cespitosa) se projevují hlavn p i absenci údržby. Mnohé
porosty trpí ruderalizací, ponecháním ladem (místy invaze Calamagrostis sp. div.)
nebo zkulturn ním (zm na vodního režimu, výsev produk ních druh ). asté jsou
p echody k dalším lu ním spole enstv m, z ohrožených druh se vyskytují Salix
rosmarinifolia a Dactylorhiza majalis.
T1.10 Vegetace vlhkých narušovaných p d
Maloplošné porosty, rozptýlené po CHKO, asto p ehlížená jednotka. Vyskytuje se
na pastvinách, stávaništích zv e a místech ovlivn ných zem d lskou technikou.
T2.3 Podhorské a horské smilkové trávníky
V CHKO vzácný biotop, asto jen jako lemové spole enstvo, nap . na vlh ích lukách
v okolí Domanína Dominuje Nardus stricta, Festuca ovina nebo Agrostis capillaris,
porosty nejsou p íliš typické.
T4.2 Mezofilní bylinné lemy
Maloplošná vegetace, asto p ehlížená, nejvíce zaznamenána ve st edovýchodní
ásti CHKO, jako pr vodní spole enstva hrázových porost . Dominuje Trifolium
medium a Melampyrum nemorosum.
T5.1 Jednoletá vegetace pís in
Maloplošná jednotka, zjišt na v severní i jižní ásti CHKO v okolí Cepských a
Halámeckých pískoven a v kempu u Sta kovského rybníka. Porosty jsou
nereprezentativní, jejich za azení vyžaduje revizi. Jako diagnostické druhy byly
ojedin le zaznamenány Aira caryophyllea, Vulpia myuros.
T5.2 Otev ené trávníky pís in s pali kovcem šedavým
Maloplošný biotop, zaznamenaný v severní i jižní ásti CHKO. Krom dominanty
Corynephorus canescens byly zjišt ny i další diagnostické druhy jednotky (Teesdalia
nudicaulis, Filago minima, Spergula morisonii). Spole enstvo je ohroženo hlavn
sukcesními pochody. Udržení ploch je asto podmín no managementovými zásahy.
T5.3 Kost avové trávníky pís in
Stejn jako p edchozí spole enstva byly vymapovány v severní i jižní ásti CHKO, a
to na dosti velké ploše. Za azení porost do tohoto spole enstva vyžaduje kritickou
revizi, nejsou zde p ítomny psamofyty (a ve v tšin segment ani Festuca brevipila),
zastoupeny jsou pouze široce rozší ené acidofyty. Nutno uvažovat o p e azení
k následujícímu biotopu.
T5.5 Acidofilní trávníky m lkých p d
Maloplošné porosty, zaznamenané nejvíce p i východním okraji CHKO. Dominuje
Festuca ovina, Agrostis capillaris, Hieracium pilosella.
58
S1.2 Št rbinová vegetace silikátových skal a drolin
Maloplošné výskyty zejména ve východní ásti CHKO a na skalních výchozech
v pohrani ní lesnaté oblasti mezi Halámkami a Chlumem u T ebon , v ka onu í ky
Dra ice. V tšina porost je tvo ena pouze mechovým patrem, místy se vyskytuje
Polypodium vulgare.
R2.2 Nevápnitá mechová slatiništ
Vzácný biotop, vyskytující se p edevším v severní ásti CHKO. Dominuje Carex
nigra, C. lasiocarpa, C. demissa, C. dioica i Eriophorum angustifolium. Ochraná sky
velice cenné spole enstvo s výskytem množství ohrožených druh . Ohroženo
odvod ováním, eutrofizací a absencí údržby.
Obr. 9: Rašeliništ v PR Široké blato
R2.3 P echodová rašeliništ
Malopošná jednotka, rozptýlená v celé CHKO. Krom ost ic (Carex rostrata,
C. lasiocarpa, C. canescens) a Eriophorum angustifolium dominuje též Potentilla
palustris a Menynthes trifoliata, Drosera rotundifolia. Ochraná sky velice cenné
spole enstvo s výskytem množství ohrožených druh . Vyskytuje se i na druhotných
stanovištích (odvod ovací strouhy aj.), ohrožení jako u p edchozí jednotky.
59
R2.4 Zrašenilé p dy s hrotnosemenkou bílou
Velmi vzácné spole enstvo, velice por znu v celé CHKO (Ruda u Horusic, Vizír)
Krom typických porost s Rhynchospora alba sem byla také azena iniciální
spole enstva pískoven s Lycopodiella inundata a Drosera rotundifolia. Ochraná sky
cenná jednotka, ohrožení stejné jako u ostatních rašelinných spole enstev; porosty
v pískovnách jsou pouze sukcesním stadiem s omezenou možností zachování
pomocí ízené pé e.
R3.4 Degradovaná vrchovišt
Jednotka na T ebo sku myln nesprávn nevylišená. Mezi typické p íklady pat í
nap . t žební plochy v NPR ervené blato, ást Trpnouzského blata, Libo ezy a
Branná.
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod
Rozší ený a hojný biotop, p edevším v severní ásti CHKO. Dominuje Phragmites
australis, Glyceria maxima, Typha sp. div. Ohroženo intensivním rybni ním
hospoda ením (vyhrnování b eh , nadm rná rybí obsádka).
M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrát
Maloplošn ale b žn se vyskytující vegetace okraj rybník , roztroušená v celé
CHKO. Dominuje Alisma plantago-aquatica a Oenanthe aquatica, nez ídka se
vyskytuje i Scirpus radicans nebo Sagittaria sagittifolia.
M1.4 í ní rákosiny
astá jednotka, vázaná hlavn na nivu Lužnice a Nežárky. Dominuje Phalaris
arundinacea, jen vzácn Carex buekii. Porosty chrastice mají tendenci se ší it na
neudržované trávníky v niv (mapováno jako M1.7), samy naopak pom rn dob e
odolávají ecesi d evin. Spole enstvo je asto invadováno Impatiens glandulifera a
Urtica dioica.
M1.5 Pob ežní vegetace potok
Maloplošný biotop, roztroušený po celé CHKO jako pr vodní jednotla lesních
vodote í. Dominuje Glyceria fluitans, Veronica beccabubga a Myosotis palustris s.l.
asto se vyskytuje v antropogenních vodních kanálech.
M1.6 Mezotrofní vegetace bahnitých substrát
P ehlížená a b hem Natury siln podhodnocená maloplošná jednotka, zaznamenaná
nejvíce ve st ední ásti CHKO. Aktuáln hojný výskyt nap . V zazemn ných t ních
Horní Lužnice. Dominuje Calla palustris a Cicuta virosa, mén
asto Menyanthes
trifoliata. Spole enstvo je ohroženo vyhrnováním rybník , odvod ováním a v p ípad
mrtvých ramen sukcesí.
M1.7 Vegetace vysokých ost ic
Rozší ený biotop v celé CHKO, jako jednotka navazující na vysoký litorál v tšiny
rybník . Dominuje Carex acuta, C. vesicaria, C. rostrata, C. elata a Calamagrostis
canescens. Dominance Phalaris arundiancea obvykle zna í degradaci spole enstva.
Z ohrožených druh se ast ji vyskytuje Lysimachia thyrsiflora a Potentilla palustris.
60
Jednotka je ohrožena vyhrnováním rybník , odvod ováním, eutofizací i absencí
pé e.
M2.1 Vegetace letn ných rybník
Hojn se vyskytující spole enstvo, p edevším v severní ásti CHKO a v okolí
T ebon . Dominuje Coleanthus subtilis, Rorippa palustris, Carex bohemica,
Persicaria sp., Alopecurus aequalis. V rámci mapování byla zaznamenána jen menší
ást porost , výskyt je velmi prom nlivý v ase, avšak v p íhodných podmínkách
hojný. Jednotka hostí množství ohrožených druh (Spergularia echinosperma,
Limosella aquatica, Lindernia procumbens) ohrožena je eutrofizací a omezením
letn ní rybník .
M2.2 Jednoletá vegetace vlhkých písk
Velice vzácná jednotka s ojedin lým výskytem, p edevším na náhradních a
druhotných stanovištích (pískovny, písníky) p esto má v CHKO centrum svého
rozší ení v R. Vyskytuje se zde celá ada ohrožených druh (Centunculus minimus,
Hypericum humifusum, Illecebrum verticilatum, Juncus capitatus, Juncus tenageia,
Radiola linoides, Isolepis setacea), hlavním ohrožujícím faktorem je zar stání lokalit
konkuren n siln jšími druhy.
M6 Bahnité í ní náplavy
Maloplošná jednotka, vyskytující se podél Staré a Nové eky. Dominuje Bidens
frondosa, B. tripartita, Persicaria lapathifolia, P. hydropiper.
V1 Makrofytní vegetace p irozen eutrofních a mezotrofních stojatých vod
Rozší ený biotop, pat í sem prakticky všechny rybníky v CHKO. Zjišt ny byly tém
všechny podjednotky (krom V1D), V1E má pouze druhotný výskyt (vysazena
Aldrovanda vesiculosa). Plocha jednotky je jist podhodnocena, pat í sem i v tšina
biotopu X14 (jako V1G, která byla zavedena až v pr b hu mapování). Vegetace je
ohrožena intenzivním hospoda ením na rybnících, asto se také vyskytuje nep vodní
Elodea canadensis.
V2 Makrofytní vegetace m lkých stojatých vod
Maloplošné spole enstvo, rozší ené nejvíce podél Lužnice a v oblasti Novo eckých
mo ál ve st ední ásti CHKO. Vyskytují se všechny podjednotky, ve V2A dominuje
p edevším Batrachium aquatile. Ochraná sky cenné jsou porosty s Hottonia palustris
(V2B).
V3 Makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a t ní
Velmi vzácná maloplošná jednotka, porosty s Utricularia ochroleuca mají na
T ebo sku t žišt svého rozší ení v R a porosty s U. intermedia se vyskytují jen
zde. Lokality jsou ohroženy p edevším odvodn ním, p ípadn eutrofizací.
V4 Makrofytní vegetace vodních tok
Maloplošný biotop, zjišt ný hlavn v severní polovin CHKO. Dominuje Callitriche
hamulata a Sparganium emersum, astá je podjednotka V4B.
V5 Vegetace parožnatek
Vzácná maloplošná jednotka, zjišt ná pouze na t ech lokalitách ve st ední
CHKO.
61
ásti
3.7. Neživá p íroda
A koliv je CHKO T ebo sko ve srovnání s jinými oblastmi pom rn chudá na
atraktivní jevy neživé p írody, v n kterých maloplošných zvlášt chrán ných územích
jsou p edm tem ochrany i zvláštnosti geologické a geomorfologické povahy.
Nejznám jší jsou v tomto sm ru z ejm
postglaciální píse né p esypy,
zachované v okolí eky Lužnice na severu CHKO (PR Píse ný p esyp u Vlkova a PP
Slepi í vršek u Lužnice).
Skalní výchozy podložního krystalinika obnažené t žbou a prom nlivý eolický
reliéf jsou chrán ny v bývalé pískovn nedaleko Rapšachu (PP Pískovna u Dra ice).
Jedná se p vodní dno sedimentární pánvi ky vypreparované t žbou št rkopísku na
ložisku Františkov - Rapšpach.
Geomorfologické jevy v í ní niv , p írodní dynamiku eky i profily k ídovými a
kvartérními sedimenty obnažené erozí je možno studovat v n kolika p írodních
rezervacích vázaných na eku Lužnici mezi státní hranicí a rybníkem Rožmberk (PR
Krabonošská niva, PR Horní Lužnice, PR Na Ivance, PR Meandry Lužnice a NPR
Stará eka).
Pro vlastní T ebo sko netypický balvanitý a pe ejnatý úsek í ky Dra ice
v ka onovitém údolí je chrán n v PR Dra ice.
Územími se specifickým podkladem, morfologií a hydrologií jsou potom
rašeliništ . Krom rozsáhlých submontánních vrchoviš , v minulosti ovlivn ných
drobnou t žbou rašeliny (borkováním) a z ásti tvo ených p vodními blatkovými bory
(NPR ervené blato, NPR Žofinka, PR Široké blato, PR Trpnouzské blato, PR Losí
blato u Mirochova), se jedná také o živinami bohatší slatiništ na pramenných
výv rech (NPR Ruda, PR Rašeliništ Hovízna) a menší rašeliništ v nivách potok
(PR Rašeliništ Pele) i ve výtopách rybník (PR Rod, PR Staré jezero, PP Hliní ,
NPP Vizír).
V PP Kozí vršek a v PR Bukové kopce se nacházejí drobné skalní výchozy.
Na ad míst se nacházejí zajímavé geologické jevy mimo maloplošná zvlášt
chrán ná území. Zajímavé profily sediment do asn obnažené t žbou se nacházejí
v pískovnách – Cep I, Cep II, Bor, Záblatí, Spolí apod.). Rulové skalní výchozy se
nacházejí v okolí Lutové, Kolenc nebo Vlkova a skalní výchozy žul v okolí Jem iny
(Lann v k íž, Ko i í vrch, Jezev í vrch) a zejména v p íhrani ním území Chlumecka
(P ední a Zadní Maršovina). Na n kterých místech se, krom nejb žn jších
žokovitých tvar zv trávajících žulových blok a balvan rozvle ených po svazích,
nacházejí také skalní mísy a viklany.
Jedine nou lokalitou je Rybník Švarcenberk, 0,5 km s Pon drážky. Na
východním a jižním b ehu rybníka jsou zachovány ásti p íb ežní zóny bývalého
jezera Švarcenberk, které obsahují unikátní paleoekologický záznam historie krajiny
a osídlení na T ebo sku v posledních 15 000 letech. Na lokalit byly na základ
návrhu odborník z Archeologického ústavu AV R a P F UK Praha vymezeny dv
zóny s odlišnou velikostí i náplní pé e (viz Plán pé e o CHKO T ebo sko):
• Zóna 1 zahrnuje unikátn dochovanou p íb ežní zónu jezera se zachovalými
sedimenty. Rušivým elementem jsou existující deponie materiálu vyhrnutého z
rybníka (p sobí negativn i na vegetaci v okolí).
• Zóna 2 zahrnuje jeden z okrajových píse ných val jezera (nejlépe
dochovaný), který dokumentuje proces jeho vzniku a je zárove významnou
archeologickou lokalitou ze st ední doby kamenné.
V databázi významných geologických lokalit, vedené eskou geologickou
službou, jsou vedeny (krom již uvedených lokalit MZCHÚ Pískovna u Dra ice, Kozí
62
vršek, Píse ný p esyp u Vlkova, Slepi í vršek, Ruda, Hliní ,
následující lokality na území CHKO T ebo sko:
ervené blato)
Bor-Synochov
1000 m SSZ od kóty 492, k ižovatka cest Suchdol nad Labem - Šalmanovice - Bor,
500 m JJZ od kóty 498 vrch Ochoz. P íležitostná pískovna a pr zkumné kutací jámy
v jejím nadloží. Neogénní jílovité živcové št rkopísky až písky. Lokalita p edstavuje
jeden z nejsevern ji položených výskyt vltavínonosných neogenních št rkopísk .
Zajímavá je i pom rn zna nou koncentrací úlomk prok emen lých d ev a hezkými
ukázkami k ížového zvrstvení ve st n pískovny.
U Huberta
5 km JJV Sta kova, 4 km JV Chlumu u T ebon . Staré drobné l mky s odkryvy v žíle
granitového porfyru p i Planoborské cest . Zachování odkryv ukazujících faciální
p echody mezi granitovým porfyrem a ryolitem v pozdn variských žilných horninách
náležejících k magmatickému centru Homolky. Porfyry intrudovaly do otev ených
tahových zlom , kde rychle tuhnuly. Proto nesou texturní znaky subvulkanických až
vulkanických hornin, p estože vznikaly v hloubce min.1-2 km.
N které z výše uvedených nechrán ných lokalit by bylo žádoucí znovu posoudit
z hlediska možného vyhlášení ochrany. V aktivních obývacích prostorech je nutno
p ipustit, že ada zajímavých jev má do asný charakter a s postupem t žby zaniká.
Významn jší jevy (nap . výchozy skalního nebo jílovitého podloží v pískovnách) je
možno trvale chránit v rámci p ípravy a schvalování rekultiva ních projekt .
V posledních letech byly registrovány zejména v okolí Chlumu u T ebon p ípady
poškození skalních útvar (viklan ) nebo ilegálního odvozu atraktivních žulových
balvan za ú elem jejich použití jako dekora ních p edm t v soukromých
zahradách.
3.8. Územní systémy ekologické stability
Stávající kostru ekologické stability krajiny v CHKO T ebo sko je možno ve srovnání
s jinými oblastmi eské republiky hodnotit celkov jako vyhovující, což je dáno
vysokou lesnatostí a celkov zna ným podílem p irozených a p írod blízkých
biotop (rašeliništ , mok ady, vlhké louky, rybni ní litorály, biotopy í ních niv atd.).
Koeficient ekologické stability vypo tený globáln pro celý T ebo ský bioregion,
zahrnující širší území než CHKO o rozloze cca 1500 km2 dosahuje hodnoty 1,9. Pro
vlastní CHKO je hodnota KES ješt vyšší, tj. p ízniv jší a iní 2,7. Jedná se tedy o
harmonickou krajinu, která se hodnotou KES blíží již krajin relativn p írodní (pro
srovnání - hodnota KES v sousedním regionu eskobud jovické pánve iní 0,9).
Jako tém optimální lze charakterizovat kostru ekologické stability krajiny v jižní
ásti CHKO, zatímco v severní ásti CHKO jsou v krajin stále patrné následky
intenzivního zem d lského hospoda ení v 60.-80. letech 20. století (zcelení pozemk
do nadm rn velkých monotónních blok , plošné meliorace, rozorání luk, likvidace
rozptýlené zelen , nap ímení nebo likvidace drobných vodních tok , plošná
eutrofizace a ruderalizace). To je patrné v okolí Lomnice nad Lužnicí, Záblatí,
Dunajovic, Lužnice nebo B ilic, v jižní ásti v okolí Rapšachu a Suchdola nad Lužnicí.
Situace se postupn zlepšuje upoušt ním od obhospoda ovávání n kterých
63
marginálních pozemk a pom rn rozsáhlým zatrav ováním orné p dy (obnova luk
a pastvin).
Základní koncepce ÚSES je dána územn -technickým podkladem
„Nadregionální a regionální ÚSES eské republiky 1:50 000“ (MŽP a MH, 1996). Na
území CHKO T ebo sko jsou vymezena celkem 3 nadregionální biocentra: . 38
Stará eka, . 39 ervené blato a . 2006 Rašeliništ Ruda - Horusický rybník. T sn
p i východním okraji CHKO je vymezeno nadregionální biocentrum . 56 - Vojí ov
(území Pta í oblasti T ebo sko). Územím CHKO T ebo sko probíhají ty i
nadregionální biokoridory a dále se zde nachází 20 regionálních biocenter (Hranice,
Žofinka, Halámky, P íbrazské rašeliništ , Maršovina, Lužnice pod Suchdolem, Zajíc,
Široké blato, Dra ice, Cep, Hráde ek, U Lapic , Ko i í vrch, Pávek, Hamr,
v Panských, Rod, Píska, U Vilemínky, Veselské pískovny) a n kolik set dalších
skladebných prvk nižší úrovn . P evážná v tšina skladebných prvk ÚSES je
vzhledem k zachovalosti krajiny vymezena jako stávající (vícemén funk ní), nov
nevržených prvk je minimum, p evážn se jedná o nefunk ní ást biokoridor
v zastav ném území obcí a n kolik lokálních biocenter na orné p d .
Stru ná charakteristika nadregionálních biocenter a biokoridor :
NRBC . 38 - Stará eka (cca 4590 ha, k.ú. T ebo , Majdalena, St íb ec, Holi ky,
Stará Hlína, B ilice, P eseka, Lužnice)
Komlex p irozených, polop irozených a áste n hospodá ských les v inundaci
Lužnice a Nové eky a na okolních terasách (vrbiny a olšiny, doubravy, smr iny,
bory), rozsáhlé rybníky s litorálními porosty (rákosiny) a navazujícími hydroseriemi
p echázejícími do mokrých luk, trvalé a periodické t n a mok ady v niv Lužnice a
Nové eky, lu ní porosty. Sou ást evropsky významné lokality uvedené v národním
seznamu T ebo sko-st ed.
NRBC . 39 - ervené blato (cca 1000 ha, k.ú. Hrdlo ezy, Nové Hrady, T šínov,
By ov)
Submontánní blatkové vrchovišt tvo ené áste n plochami degradovanými
drobnou t žbou rašeliny ukon enou na za átku 20. století, které jsou schopné
p irozené obnovy, a dále r znými typy rašelinných les (blatkový bor rojovníkový a
rašelinný bor bor vkový). Evropsky významná lokalita uvedená v národním
seznamu.
NRBC . 2006 - Rašeliništ Ruda (cca 140 ha, k.ú. Horusice, Pon drážka, Bošilec)
Rašeliništ slatinného typu áste n ve výtop Horusického rybníka. V minulosti
rašeliništ odvodn no a t ženo, v sou asnosti probíhá regenerace. P evážná ást
regenerující plochy je porostlá b ezinami a rašelinnými vrbinami. NRBC zahrnuje
dále dva v tší rybníky Pon drážkovský a Švarcenberk) s jejich litorálními pásmy,
menší lesní porosty, hrázové porosty. Na západním okraji (PR Horusická blata) se
jedná o komplex zahrnující litorální porosty rybníka (rákosiny, porosty zblochanu
vodního), k ovité bažinné vrbové porosty, topolový luh, p echodové rašeliništ a
vlhké a mezofilní ost icové, polokulturní až kulturní louky. Evropsky významná
lokalita uvedená v národním seznamu.
NRBK 166: NRBC Stará eka – RBC P íbrazské rašeliništ - NRBC Vojí ov (osy stanovišt bor a stanovišt mezofilních bu in).
NRBK 167: Státní hranice (Krabonoš) – RBC Horní Lužnice - NRBC Stará eka (osy
- stanovišt bor ).
64
NRBK 168: úsek Státní hranice (Krabonoš) – RBC Horní Lužnice - NRBC Stará eka
a úsek NRBC ervené blato – RBC Horní Lužnice (osy - vodní a nivní stanovišt ).
NRBK 169: NRBC 19 - RBC Niva Stropnice – NRBC
nivní stanovišt ).
ervené blato (osy - vodní a
Celé území CHKO T ebo sko je pokryto plány, resp. generely místního ÚSES
zpracovanými v období 1993-2003 n kolika r znými autorizovanými projektanty. Tyto
materiály byly postupn schvalovány jako oborový podklad ochrany p írody a
pr b žn promítány do územních plán obcí a LHP. Celkem je zde zpracováno 43
materiál . V roce 2003 byl zpracován autorizovaným projektantem ing. Ji ím
Wimmerem souborný materiál „ÚSES CHKO T ebo sko“ (1:10 000), který upravil,
doplnil a sjednotil starší materiály ÚSES do jednotné podoby „generálního plánu
ÚSES v CHKO T ebo sko“. Další zp es ování a schvalování skladebných prvk
probíhá v rámci p ípravy územních plán obcí, které jsou zpracovávány v souladu
s novelou stavebního zákona na celé katastrální území (viz kapitola Výstavba). Pro
ú ely aktualizace LHP (LHC Hluboká nad Vltavou, LHC T ebo , LHC Nové Hrady)
bylo nadstandardn zpracováno podrobné vyhodnocení ekologické stability lesních
porost a revize biocenter vymezených na PUPFL.
P ehled generel a plán USES a jejich zpracovatel je uveden v tabulce
v p íloze . 3.
Správa CHKO realizovala v posledních deseti letech pr b žn adu projekt
majících za cíl zlepšení funk nosti významných skladebných prvk ÚSES. Tato
opat ení byla financována jako sou ást managementu MZCHÚ nebo samostatné
akce z Programu pé e o krajinu (PPK) nebo z programu Revitalizace í ních
systém :
- obnova biodiversity mok ad v NRBC Stará eka (obnova t ní, lagun a slepých
ramen v inundaci Nové eky, opat ení k regeneraci rákosin na rybníce Velký
Tisý)
- nadstandardní výsadby meliora ních a zpev ujících d evin v lesních biocentrech
(RBC Nad jov, NRBC Stará eka, RBC Žofinka)
- obnova rašelinných t n k na rašeliništi v RBC Žofinka a RBC P íbrazské blato
- pravidelná údržba lu ních stanoviš (NRBC Stará eka, RBC Záblatské louky)
- revitalizace odstavených í ních ramen (LBC u Vohnoutk a RBK Lužnice)
Pro obce ani vlastníky pozemk (s výjimkou L R s.p.) není realizace konkrétních
projekt ÚSES prioritou. V tšina akcí t chto subjekt z programu PPK se týká
obnovy interak ních prvk (aleje podél cest a na hrázích rybník – Rybá ství T ebo
a.s., M sto T ebo , obec Hatín). Zakládání chyb jících skladebných prvk ÚSES na
ZPF je komplikováno složitými vlastnickými pom ry a požadavky na kompenzace
ztrát na zem d lské výrob . V p íprav je založení chyb jícího biokoridoru v k.ú.
Domanín.
Územní systém ekologické stability krajiny je na celém území CHKO T ebo sko
vymezen dostate n v podob jednoho spojitého „generálního plánu“, díl í plány
ÚSES jsou pr b žn aktualizovány a schvalovány jako sou ást územních plán obcí
zpracovávaných na celé správní území obce. Nadregionální a regionální úrove
ÚSES je zanesena v konceptu územního plánu VÚC Jiho eského kraje. Drtivá
v tšina skladebných prvk ÚSES je funk ních, navržených prvk je na T ebo sku
velmi málo, takže není ohrožena funk nost ÚSES jako celku. Zakládání nových
prvk je komplikováno vlastnickými vztahy a složitostí p ípravy projekt . Pro obce ani
pro vlastníky p dy není budování ÚSES na p írodn bohatém T ebo sku prioritou ve
65
srovnání s jinými akcemi na rozvoj infrastruktury zem d lské krajiny, takže jsou
v této oblasti pasivní. Správa CHKO investuje do obnovy a údržby vybraných prvk
ÚSES p im en svým finan ním možnostem (PPK).
3.9. Krajinný ráz
Charakteristika a specifické rysy krajinného rázu
CHKO T ebo sko je z hlediska charakteru krajiny velmi rozmanitým územím.
Nacházíme zde území s rozsáhlými zem d lskými pozemky polí a luk, s menší
lesnatostí, zato s nejv tšími rybníky a jejich soustavami (severozápadní ást), hust
zalesn ná území s menšími rybníky, rozsáhlými rašeliništi a nižším podílem
zem d lské p dy s p evahou luk a pastvin a s bohatstvím rozptýlené zelen (jižní a
st ední ást), oblast souvislých les (jižní a severovýchodní ást), pestrou í ní nivu
Lužnice a Nežárky, kompaktní vesnice i rozptýlené osídlení atd.
V krajin se velmi výrazn uplat ují rozdíly jednotlivých geomorfologických
celk , které spolu s historickou kultivací krajiny výstavbou rybník a odvod ovacích
soustav, zem d lstvím, lesnictvím a r znými formami vesnické zástavby, vytvo ily
v prostoru T ebo ské pánve celky vícemén homogenní svým krajinným rázem.
V zásad je možno rozd lit území CHKO z hlediska krajinného rázu a v souladu
s geomorfologickým len ním na tyto ty i oblasti (VOREL 1996):
- Borkovická pánev s „lomnickým“ úsekem toku Lužnice s velkými rybníky na
Zlaté stoce
P evážn plochý reliéf, krajina zejména v severní ásti s vyšším podílem zem d lské
p dy (zejména polí) a nižší lesnatostí, rozlohou nejv tší rybníky a jejich soustavy
vázané na Zlatou stoku, technicky upravený a celkov mén hodnotný tok „Malé“
Lužnice (úsek Rožmberk-Veselí nad Lužnicí), vyšší hustota osídlení, vesnice
s bohatší architekturou „blatského“ typu, centrum osídlení.
- lesnatá eskovelenická pánev se „suchdolským“ meandrujícím úsekem toku
Lužnice
P evážn plochý až zvln ný reliéf s výrazným í ním údolím Lužnice, která zde
vytvá í v dlouhém úseku širokou í ní nivu a zachovává si p írodní charakter a
dynamiku, je zde velký podíl les a lesních rašeliniš , vysoký podíl luk a pastvin,
typické formy rozptýleného osídlení (Vitorazsko).
- lesnaté povodí Nežárky
Mírn zvln ný reliéf s m lkým údolím Nežárky vytvá ející širokou í ní nivu, velký
podíl les vytvá ejících souvislé a rozsáhlé lesní masivy (z ásti využívané v minulosti
jako obory – zámek Jem ina), vysoký podíl luk, ídké osídlení, množství rozptýlené
zelen .
- lenitá Chlumská pahorkatina postupn se zvedající z ploché ásti T ebo ské
pánve sm rem k okraji eskomoravské vrchoviny
Výrazn zvln ný reliéf navazující na okraje Javo ické vrchoviny pat ící již k systému
eskomoravské vrchoviny (nap . Homolka), pestrý mozaikovitý charakter krajiny
s vysokou lesnatostí a nižší hustotou osídlení v p íhrani ním pásmu, množství
rozptýlené zelen .
66
P írodní fenomény a osídlení však i v t chto ty ech ástech vytvo ily prost edí
výrazn se lišící svým krajinným rázem. Vzniká tak v tší po et charakterov
stejnorodých území, jejichž podstatné rysy krajinného rázu jsou totožné. Je to
následujících 13 charakteristických krajinných celk , které lze dále rozd lit na tzv.
charakteristické krajinné prostory uvedené v závorce:
1. Borkovická pánev (Horusický a Bošilecký rybník, Záblatí - Pon draž, Tisý Ká ov)
2. St ední tok Lužnice (Rybníky na Lužnici, Lužnice)
3. Dolní tok Nežárky (Val, Hamr, Nežárka, Kolence, Novosedly - Jem ina, Mláka)
4. Plavská pahorkatina (Cikar - Nítovice, Holná)
5. T ebo (Rožmberk, B ilické rybníky, Sv t - Opatovický rybník, Branské rybníky)
6. Stará a Nová eka (Stará eka, Novo ecká hráz, Vitmanovské rybníky, Rybníky
Chlumské soustavy)
7. Chlumská pahorkatina (Stavišt , St íb ec, Mníšek, Žíte - Lutová, Chlum, Texas,
Sta kovský rybník, Hamr - Pa ezí)
8. Pod ezanský rybník (Cep - Hrachovišt , Bor - Kojan)
9. Zámecké polesí, Barbora
10. eskovelenická pánev – Blata ( ervené blato - Ji íkovo údolí, Hranice - Horní
Chalupy, Žofina hu )
11. eskovelenická pánev – Suchdolsko (Benátky, T i Facky, Dvory n/L., Meandry
Lužnice)
12. Povodí Dra ice (Zajíc, Klikov - Františkov, Nový York, Rapšach, Spáleništ )
13. Maršovinská vrchovina
Charakteristické krajinné celky jsou uvedeny v map
. 6a.
Specifické rysy krajinného rázu v CHKO T ebo sko
Z charakteristik jednotlivých charakteristických krajinných celk byly vybrány ty, které
se vyskytují opakovan ve více celcích a lze je považovat za typické znaky
krajinného rázu v CHKO T ebo sko. Jsou jimi:
- rovinatý, v okrajových ástech až pahorkatinný reliéf s malým p evýšením a
mírnými svahy
- vysoký podíl vodních tok a zejména vodních ploch (rybník ); rybníky jsou
uspo ádány v n kolik soustav vzniklých v pr b hu historické kultivace krajiny
- vysoký podíl lesa v krajin ; les se vyskytuje v tšinou ve velkých celcích
(stovky až tisíce ha) a je tvo en p evážn jehli natými porosty
- množství d evin rostoucích mimo les, zejména hrázových porost rybník
- rozptýlená drobná sídla a samostatné obytné stavby (bašty, hájovny,
zem d lské samoty) harmonicky za len né do p írodního rámce
Vymezení pásem ochrany krajinného rázu
A koliv posouzení stavebního zám ru nebo zm ny využití území z hledisek ochrany
krajinného rázu bude vždy záležitosti individuální, pro pochopení prostorových a
krajiná sko-estetických vztah a pro orientaci v rozhodování o území byl vytvo en
podklad, pokrývající jednotným pohledem celé území z hlediska pot eby ochrany
krajinného rázu. Tímto podkladem je „vymezení pásem ochrany krajinného rázu“
zpracované v m ítku 1:50 000 (VOREL 1996).
67
Pásmo A - území p ísné ochrany krajinného rázu
Území, která jsou svým rázem ojedin lá nebo jsou reprezentativní pro jednotlivé
charakteristické krajinné celky. V ur itém smyslu mohou být reprezentativní i pro
celou CHKO.
V tomto pásmu nelze povolovat takové stavby a zm ny využití území, které
negativn ovliv ují n které z hodnot krajinného rázu dot eného prostoru.
Jedná se o území charakteristických krajinných prostor (CHAKP). Vzhledem
k tomu, že se asto dotýkají nebo k sob p ibližují, vznikají souvislejší plochy pásma
A. Zatímco CHKAP v tšinou nejsou striktn vymezeny, nýbrž zahrnují i plochy
vizuáln
ohrani eného prostoru, jsou hranice pásma A vedeny po jasn
definovaných liniích a hranicích v území.
Velké plochy rybník , odd lované velkými plochami polí v rovinatém terénu nebo
jasn vymezené plochy polí s vesnicemi, ležící v lesních masivech bez možnosti
vzdálen jších pohledových vazeb, dávají podmínky pro vznik vzájemn odd lených
území pásma A. Hranice CHKAP a pásma A je proto možno mnohem jasn ji vymezit
v rovinaté krajin vícemén velkoplošné struktury, jako je tomu nap . V Borkovické
pánvi nebo v pánvi eskovelenické. Maloplošná krajinná struktura s malými rybníky,
lesíky, rozptýlenou zelení a zejména s lenitým terénem, který umož uje nes etné
vazby jednotlivých prostor , jsou podmínkami pro vznik velkých, resp. vzájemn
spojených území pásma A (Chlumská pahorkatina, tok Lužnice, tok Nežárky).
Pásmo B – území zp ísn né ochrany krajinného rázu
Území se z etelným krajinným rázem, který je reprezentativní pro území CHKO.
Krajinný ráz území v tomto pásmu spoluvytvá í ráz jednotlivých charakteristických
krajinných celk .
V tomto pásmu nelze povolovat takové stavby zm ny využití území, které
negativn ovliv ují n které z prioritních hodnot krajinného rázu dot eného prostoru
nebo svým d sledkem ovliv ují krajinný ráz území v pásmu A.
Jedná se p evážn o území lesních masiv , o maloplošné krajinné struktury
navazující na pásmo A, eventuáln na velkoplošné krajinné struktury ve složitém
terénu, umož ující dálkové vizuální vnímání celku.
Pásmo C – území b žné ochrany krajinného rázu
Území s mén výraznými hodnotami krajinného rázu nebo s krajinným rázem
narušeným existující hospodá skou inností, osídlením, dopravními a technickými
stavbami a za ízeními.
V tomto pásmu nelze povolovat stavby a zm ny využití území, vytvá ející novou
charakteristickou hodnotu, která neodpovídá p evládajícímu charakteru krajinného
rázu nebo je prvkem negativním z hlediska krajiná sko-estetického.
Jedná se bu o zem d lské plochy p evážn p i obvodu území CHKO, o území
t žby, o území m stských sídelních útvar a p ekvapiv i o velké, ne len né plochy
polí v Borkovické pánvi mezi významnými krajinnými prostory velkých rybník . Je to
dáno tím, že velké scelené lány, ležící v rovinatém terénu pánve, vytvá ejí rozsáhlé
prostory bez pr hled do jiných prostor , bez výrazných horizont . Ztrácí se tak pocit
vymezení prostoru, pocit orientace a neopakovatelnosti dojmu.
Pásma ochrany krajinného rázu jsou uvedena v map
. 6b.
Hlavní negativní krajinné dominanty na území CHKO
Bošilec – zem. areál (haly, hydroglobus)
68
Cep – t ídi ky a skládky písku v DP Cep II
Domanín – hydroglobus
Dvory nad Lužnicí – zem. areál (haly)
Frahelž – produk ní stanice prasat (sila,haly), hydroglobus
Halámky – zem. areál (výkrmna)
Hrachovišt – zem. areál, hydroglobus
Hranice u Nových Hrad – zem. areál (sila, haly, hydroglobus)
Lhota u Dynína, Lhotský dv r – zem. areál (sila, haly), hydroglobus
Lipnice – elektrorozvodna
Lomnice nad Lužnicí – zem. areál (sila), hydroglobus
Majdalena – sloupárna Majdalena (sila, komín, haly) a skládky písku na severním
okraji DP Cep
Nová Ves nad Lužnicí – závod Lasselsberger a.s. (zpracovna živc -haly, lanopás)
Novosedly nad Nežárkou - zem d lské areály (sila, haly), hydroglobus
Plavsko – zem. areál (haly, sila), hydroglobus na SV okraji obce
Pon draž – zem d lský areál
Pon drážka – zem. areál, hydroglobus
Rapšach – zem. areál v obci, hydroglobus, zem. areál Velký London, zem. areál
(dr bežárna) jižn od Spáleništ , velkoskládky hnoje p i silnici na Františkov
Ratibo – zem. areál
Suchdol nad Lužnicí – zem. areál, hydroglobus severn od silnice na Bor,
hydroglobus jižn od silnice na Benátky, výrobní areály JDZ-Stasek (haly, komíny
– starý a nový závod)
T ebo – velkovýkrmna Gigant, v žový d m u Sv ta, zem. areál Dvorce (haly,
hydroglobus)
Tuš – zem. areál (haly)
Val – zem. areál (haly, sila)
Vranín – zem. areál, hydroglobus
3.10. Monitoring a výzkum
Základní inventariza ní pr zkumy botanické (cévnaté rostliny) a zoologické
podchycují druhovou rozmanitost v tšiny MZCHÚ na T ebo sku a jsou pr b žn
dopl ovány o nové nálezy a údaje.
Inventarizace specializovan jší (zam ené nap . na vybrané skupiny
bezobratlých, asy a sinice, mechorosty, houby, atd.) již tak široké spektrum CHÚ
nepokrývají a jsou soust ed ny p edevším na n která vlajková MZCHÚ ( ervené
blato, Ruda, Žofinka). Nov od roku 2006 se zadávají a vyhotovují specializované IP
vybraných skupin organism v rámci finan ních dotací z Programu pé e o krajinu a
kladou si za cíl, pokrýt p edevším nedostate n i zcela neprozkoumaná území.
V návaznosti na vytvá ení soustavy chrán ných území Natura 2000 bylo v letech
2005-2006 zahájeno podrobné monitorování evropsky chrán ných druh rostlin.
Jedná se o druhy: Liparis loeselii (NPR Ruda), Lindernia procumbens (PR Novo ecké
mo ály), Coleanthus subtilis (EVL: Malý Horusický, Šti í, Lomnický Velký + vybrané
rybníky s ov eným výskytem).
V roce 2006 bylo rovn ž zapo ato s pilotní aktualizací vrstvy mapování biotop ,
s monitoringem vybraných biotop a s vyty ováním trvalých monitorovacích ploch.
V pr b hu 12 let by se tak m la zcela zkompletovat a zaktualizovat vrstva
mapovaných biotop z p edešlého mapování.
69
Lokalita
PR Bukové kopce
NPR ervené blato
Obor
lesnictví,
zoologie
botanika
botanika
zoologie
botanika
lesnictví
zoologie
lesnictví,
botanika
botanika
zoologie
botanika
PR Dra ice
zoologie
botanika
zoologie
zoologie
zoologie
PP Hliní
PR Horní Lužnice
zoologie
botanika
PR Horusická blata
PP Kozí vršek
botanika
botanika
zoologie
PR Krabonošská
niva
PP Lhota u Dynína
zoologie
botanika
PR Losí blato u
Mirochova
botanika
Citace
Kloubec B. 1990: Lesnický a ornitologický inventariza ní
pr zkum navrhované státní p írodní rezervace Bukové kopce.
Rektoris L. 1997: Inventarizace mechorost
Kotlaba F. 1955: Mykoflora reservace ervené blato u
Šalmanovic. – Ochr. P ír. 10: 166-170.
Šev ík J. 1984: Inventariza ní pr zkum SPR ervené blato,
obratlovci.
Albrecht J. 1986: Inventariza ní pr zkum státní p írodní
rezervace " ervené blato" - Vegeta ní kryt.- 32 p., eské
Bud jovice, ms.
Kloubec B. 1987: Lesnický inventariza ní pr zkum státní
p írodní rezervace ervené blato.
Spitzer K., Jaroš J.1993: Lepidoptera associated with the
ervené Blato bog (Central Europe): Conservation
implications. - Eur. J. Entomol. 90: 323-336.
Kloubec B. 1996: Problematika hromadného úhynu borovice
blatky v NPR ervené blato a Žofinka (CHKO a BR
T ebo sko).
Rektoris L., Rauch O., Pribá K. 1997: Hynutí borovice blatky
(Pinus rotundata Link) a sukcesní zm ny blatkových bor jako
reakce na m nící se hydrologické a klimatické podmínky
v NPR ervené blato. – P íroda 11: 67-84.
Flí ek J. 1997: Fauna vážek (Odonata) rašeliništ
ervené
blato u Šalmanovic.
Lederer F. 1998: Algal flora of the ervené blato peat bog
(T ebo basin). – Preslia 70:303-311.
Han Z. 2004: Inventariza ní pr zkum Lepidopter
Flí ek J. 1997: Fauna vážek (Odonata) ásti toku eky Dra ice
v CHKO T ebo sko (prostor státní hranice – Františkov).
Beran L. 2005: Vodní m kýši vybraných lokalit CHKO
T ebo sko
K ivan V. 2005: Entomologický inventariza ní pr zkum
vybraných eledí brouk na území PP Pískovna u Dra ice a
PR Rybníky u Vitmanova- Coleoptera
Šev ík J., Janda J. a kol. 1988: Inventariza ní pr zkum navržené SPR Horní Lužnice, IP vertebratologický.
Prachová E., Prach K. 1999: Botanický inventariza ní pr zkum
PR Horní Lužnice.
Hlásek J. 1995: Botanická inventarizace
Záruba P. 1994: Entomologický inventariza ní pr zkum
chrán ného území p írodní památky Kozí vršek (Lepidoptera).
Kloubec B. 1993: Vertebratologický inventariza ní pr zkum
p írodní památky Lhota u Dynína. – Ms., depon. in OkÚ eské
Bud jovice.
Vydrová A. 1993: Inventariza ní pr zkum PP Lhota u Dynína –
vegeta ní kryt.
Vydrová A. 1999: Inventariza ní pr zkum PP Losí blato u
Mirochova.
70
Lokalita
PR Meandry
Lužnice
Obor
botanika
botanika
zoologie
PR Na Ivance
botanika
PR Novo ecké
mo ály
PR Olšina u
P eseky
PR Píse ný p esyp
u Vlkova
zoologie
botanika
zoologie
PP Pískovna u
zoologie
Dra ice
PR Rašeliništ
botanika
Hovízna
PR Rašeliništ Pele botanika
botanika
PR Rod
botanika
botanika
NPR Ruda
botanika
zoologie
botanika
zoologie
botanika
PR Ruda u
Kojákovic
PR Rybníky u
Vitmanova
zoologie
botanika
zoologie
zoologie
PP Slepi í vršek
zoologie
PP Soví les
NPR Stará eka
botanika
zoologie
botanika
botanika
PR Staré jezero
zoologie
PR Široké blato
lesnictví
Citace
Hlásek J. 1997: Inventarizace cévnatých rostlin
Šev ík J. 1984: Inventariza ní pr zkum SPR Stará eka a
navržené SPR Novo ecké mo ály, obratlovci.
Prachová E., Prach K. 1999: Botanický inventariza ní pr zkum
PR Na Ivance.
Kurka R. 1954: Botanická inventarizace
chrán ného území p írodní rezervace Píse ný p esyp u
Vlkova (Lepidoptera).
Beran L. 2005: Vodní m kýši vybraných lokalit CHKO
T ebo sko
Vydrová A. 1999: Inventariza ní pr zkum PP Rašeliništ Pelé
– vegeta ní kryt.
Mat jka T. 1997: Vegeta ní studie rybníka Rod (T ebo sko). –
DP Zem. fak. B.
Albrecht J. 1985: Inventariza ní pr zkum SPR RudaVegeta ní kryt.
Albrecht J., Janda J., Šev ík J., Vlasák P.: 1990:
Inventariza ní pr zkum státní p írodní rezervace Ruda –
Vertebrata.
Han Z. 2004: Inventariza ní pr zkum Lepidopter
Navrátilová J. 2004: Inventariza ní pr zkum NPR Ruda
(Inventarizace rostl. spole enstav a cév. rostlin)
Šev ík J. 1993: Inventariza ní pr zkum p írodní rezervace
Ruda u Kojákovic - Vertebrata.
Šev ík J. , Minuthová D. 1996: Inventariza ní pr zkum
p írodní rezervace Ruda u Kojákovic - Vertebrata.
K ivan V. 2005: Entomologický inventariza ní pr zkum
vybraných eledí brouk na území PP Pískovna u Dra ice a
PR Rybníky u Vitmanova
chrán ného území p írodní památky Slepi í vršek
(Lepidoptera).
Rivola M. 1999: Botanická inventarizace PP Soví les.
Navrátilová J., Navrátil J. 2005: Inventariza ní pr zkum NPR
Stará eka (Inventarizace rostl. spole enstev a cév. rostlin)
Lepšová A. 2005: Mykologický inventariza ní pr zkum v NPR
Stará eka
Šev ík J. 1992: Inventariza ní pr zkum navržené státní
p írodní rezervace Staré jezero – vertebrata.
Kloubec B. 1990: Lesnický inventariza ní pr zkum
71
Lokalita
Obor
zoologie
PR Trpnouzské
blato
NPR Velký a Malý
Tisý
botanika
botanika
botanika
zoologie
zoologie
lesnictví
botanika
botanika
zoologie
botanika
zoologie,
botanika
zoologie
zoologie
botanika
zoologie
botanika,
zoologie
botanika
NPP Vizír
zoologie
botanika
Citace
navrhované státní p írodní rezervace Široké blato.
Flí ek J. 1997: Fauna vážek (Odonata) rašeliništ Široké blato
v CHKO T ebo sko.
Rivola M. 1999: Botanická inventarizace PR Široké blato.
Knížetová L. 1976: Flora a vegetace SPR Velký a Malý Tisý. –
s. ochr. prír. 16: 281-302.
Šev ík J., Janda J. 1988: Inventariza ní pr zkum státní
p írodní rezervace Velký a Malý Tisý.
Janda J., Šev ík J. 1990 : Zm ny v avifaun SPR Velký a
Malý Tisý v letech 1947-1988. - Ptáci v kulturní krajin , eské
Bud jovice 1989: 103-118
Kloubec B. 1990: Lesnický inventariza ní pr zkum Státní
p írodní rezervace Velký a Malý Tisý.
Husák Š., Petr M. 1997: Botanický pr zkum NPR Velký a
Malý Tisý s návrhem na management chrán ného území.
Šev ík J., 1998: Zm ny po etnosti vodních pták na rybníku
Velký Tisý a okolních rybnících v letech 1988-1944. - Sylvia
34:3-12.
Hroudová Z., Kloubec B. 1998: Vliv obhospoda ování rybníka
na stav vegetace v NPR Velký a Malý Tisý.
Kloubec B. 1999: Pokra ování projektu v NPR Velký a Malý
Tisý. – Zpravodaj IBA, 1999: 7.
Bureš J. 2000: Experiment P esecká zátoka na Velkém Tisém.
- In: Mok ady 2000 - sborník referát z celostátní konference,
Olomouc.
Kloubec B., Bureš J., Hátle M. 2000: Rybník Velký Tisý sledování negativních zm n vyvolaných rybá ským
hospoda ením a možnosti regenerace rybni ního ekosystému.
- In: Sborník z konference „Management rybni ních rezervací“
Písek.
Kloubec B., Hroudová Z., Zákravský P. 2000: Sledování
dynamiky rákosových porost ve vztahu k rybá skému
hospoda ení na rybníce Velký Tisý (CHKO T ebo sko). – In:
Mok ady 2000 - sborník referát z celostátní konference,
Olomouc: 72-73.
Kloubec B., Bureš J., Hátle M. 2002: Rybník Velký Tisý sledování zm n vyvolaných rybá ským hospoda ením a
možnosti regenerace významné pta í lokality. – P íroda
(Praha) 13: 139-159.
Hroudová Z., Zákravský P., Kloubec B. 2003: Sledování zm n
vegetace a avifauny v souvislosti s hospodá skými zásahy na
poloostrov L sy (NPR Velký a Malý Tisý).
Navrátilová J., Navrátil J. 2005: Inventariza ní pr zkum NPR
Velký a Malý Tisý (Inventarizace rostl. spole enstav a cév.
rostlin)
K ivan V. 2002: Entomologický pr zkum vybraných lokalit na
území CHKO a BR T ebo sko
Rektoris L. 2005: Inventariza ní pr zkum NPP Vizír
(Inventarizace rostl. spole enstav a cév. rostlin)
72
Lokalita
PR Výtopa
Rožmberka
PR Záblatské louky
Obor
botanika
NPR Žofinka
zoologie
zoologie
hydrologie
botanika
CHKO
botanika
botanika
ekologie
botanika
botanika
botanika
zoologie
hydrobiologi
e
zoologie
zoologie
hydrologie
t žba
hydrologie
botanika
ekologie
ekologie
Citace
Hroudová Z. ed. 1988: Littoral Vegetation of the Rožemberk
Fishpond and its Mineral Nutrient Economy. – Studie SAV 9.
Šev ík J. 1991: Inventariza ní pr zkum navržené státní
p írodní rezervace Záblatské louky – Vertebrata.
Šev ík J. 1984: Inventariza ní pr zkum SPR Žofinka,
obratlovci.
Koroš I., P ibá K., Rektoris L. 1998: T ebo sko - Žofinka,
studie vodního režimu a jeho narušení. GET s.r.o., Praha.
Ku erová A., Rektoris L., P ibá K. (2000): Vegetation
changes of Pinus rotundata bog forest in the Žofinka Nature
Reserve. T ebo Biosphere Reserve.- P íroda. Praha.
17.2000. p.119-138.
Jeník J. 1974: Geobotanická mapa T ebo ska. Druhé
p iblížení. – Quaest. geobiol. 14: 7-32.
B ezina P. 1975: Lesní spole enstva T ebo ské pánve. Rozpravy SAV - ada mat. p ír. v d, 85 (10): 1-116.
Jeník J., P ibil S. eds. 1978: Ekologie a ekonomika T ebo ska.
- BÚ SAV, T ebo .
Jeník J., Kv t J., eds. 1983: Ecological study of inundated
ecosystems near T ebo , South Bohemia, Czechoslovakia. Studie SAV, 1988/4.
Jankovská V. 1987: Skladba p vodních lesních porost
T ebo ska s p ihlédnutím ke složení lužních les . Sborník
Jiho es. muzea es. Bud jovicích - p ír. v dy, 27: 1-8.
Prach K., erný R., Gazda J., Rauch O., Ku era S. 1988:
Vegetace nivy Lužnice. – Sborn. VŠZ Agron. Fak.
Fytotech.5:85-104.
Hanák P., Hartvich P., Hrubec P., Bej ek V., Š astný K.,
Šimek L. 1988: Fauna obratlovc horního toku Lužnice. –
Sborn. VŠZ Agron. Fak. Fytotech.5:131-140.
Pechar L., Hrbá ek J., Dufková V., Komárek J., Kroupa M.,
Papá ek M. 1988: Hydrobiologická charakteristika t ní v niv
Horní Lužnice. – Sborn. VŠZ Agron. Fak. Fytotech.5:73-84.
Bej ek V., Š astný K. 1989: Small mammal communities as
bioindicatoors of man´s interference with wetland ecosystems.
- In: Bohá J., R ži ka V. eds.: Proc. V th Int. Conf.
Bioindicatores deteriorisationis Regionis, p. 175-178.
Zasadil P. 1989: Sezónní zm ny v po tech vodních pták na
vybraných rybnících v CHKO T ebo sko,- SZeŠ Jind ich v
Hradec. (depon in SCHKO T ebo )
Lukavský J. 1990: Zne išt ní povrchových vod v CHKO
T ebo sko II.
Jílek V. a kol. 1990: Monitorace v CHKO a BR T ebo sko.
P edb žná zpráva výzkumného úkolu SPVZ VI-1-3.- Ústav
nerostných surovin, Kutná Hora. (depon in SCHKO T ebo )
Cepák V., Dufková V., Lukavský J., Pechar L. 1990: Kvalita
podpovrchové vody v CHKO T ebo sko.
Trešl M. 1990: Plevele orných p d v okolí Lomnice nad
Lužnicí. – DP ZF B.
P ibil S., Janda J., Jeník J.eds. 1990: Ekologie a ekonomika
T ebo ska po deseti letech. - BÚ SAV, T ebo .
Krupauer V., Bican J., Drbal K. eds. 1990: Extracted san pits:
Man made ecosystems of T ebo biosphere reserve – Studie
73
Lokalita
Obor
zoologie
zoologie
zoologie
zoologie
botanika
botanika
ekologie
hydrobiologi
e
hydrobiologi
e
zoologie
zem d lství
zoologie
botanika
zoologie
botanika
zoologie
zoologie
zoologie
botanika
Citace
SAV 1990/13.
Janda J., Šev ík J. 1990: Monitoring water-birds in the T ebo
Basin Biosphere Reserve. - Proc. XIth Int. Conf. of Bird
Census and Atlas Work, Prague, 1990: 435-436
R ži ka V., Bohá J., Macek J. 1991: Bezobratlí živo ichové
dutých strom na T ebo sku. - Sborn. Jiho es. Muz. P ír.
V dy 31: 33-46.
Havel M. 1991: Ekologie horního toku Lužnice se zam ením
na její ichtyofaunu.
Šimek L. 1991: Monitoring populace husy velké (Anser anser
/L. /) na T ebo sku v letech 1976-1990. -Panurus 3: 77-84.
Husák Š., Rydlo J. 1992: Vodní makrofyta eky Lužnice. –
Muz. Sou . 6:67-108.
Prach K. 1992: Vegetation, microtopography and water table
in the Lužnice River floodplain, South Bohemia,
Czechoslovakia. - Preslia, Praha, 64: 357-367.
P ibá K. (ed.) 1992: Analysis and modelling of wetland
microclimate: The case study of T ebo Biosphere Reserve. Studie SAV, Praha, 168 pp.
Koutníková J. 1993: Trofická charakteristika t ebo ských
rybník (vliv obhospoda ování a zem d lské innosti
v povodí). - DP ZF J U, eské Bud jovice. (depon in SCHKO
T ebo )
Pechar L., Koutníková J.1993: Hydrobiologické sledování
t ebo ských rybník III.
Duchá V. 1993: Štírci (Pseudoscorpionidea) ze stromových
dutin na T ebo sku. – Sborn. Jiho es. Muz. P ír. V dy 33: 6569.
Kala P., T íska J. 1993: Stav zne išt ní složek zem d lského
ekosystému chemickými kontaminanty v oblasti CHKO
T ebo sko.
Mahringová M. 1993: St evlíkovití brouci (Col., Carabidae) a
pavouci (Araneida) r zných typ rašeliniš CHKO T ebo ska.
–DP P F UK Praha. (depon in SCHKO T ebo )
Eiseltová M., Pokorný J. 1994: Filamentous algae in fish
ponds of the T ebo Biosphere Reserve – ecophysiological
study. – Vegetatio 113: 155-170.
apek, M., Kloubec B. 1994: Monitoring ornitocenóz litorálních
porost vybraných oblastí R. – In: "Hodnocení ekologické
zát že st edoevropské krajiny na modelových skupinách
živo ich " ( ást první). Brno: 70-90.
Prach K. 1994: Vegeta ní zm ny mokrých luk na T ebo sku. –
P íroda 1: 97-105.
Pykal J., Janda J. 1994: Po etnost vodních pták na
jiho eských rybnících ve vztahu k rybni nímu hospoda ení. Sylvia 30: 3-11.
Šev ík J. 1995: Po etnost zimujících dravc v zem d lské
krajin T ebo ska.- Buteo 7: 82-84.
Wohlgemuth E 1995: Vodní málošt tinatci (Oligochaeta)
v rybnících v okolí Chlumu u T ebon . - Sborn. Jiho es. Muz.
P ír. V dy 35: 65-67.
Balounová Z., Pecharová E., Rada P. 1995: Charakteristika
litorálních porost vybraných rybník Nad jské rybni ní
74
Lokalita
Obor
zoologie
zoologie
ekologie
krajiná ství
t žba
ekologie
botanika
botanika
botanika
hydrologie
botanika
botanika
lesnictví,
botanika
zoologie
zoologie
zoologie
t žba
Citace
soustavy. – Sborn. Jiho es. Univ. Zem. Fak. Fytotech. 22:2336.
Kloubec B. 1995: Druhová skladba ornitocenóz rákosových
porost jižních ech. – Sylvia 31: 38-52.
Musil P. 1995: Zm ny po etnosti vodních a mok adních pták
na rybnících T ebo ské pánve v letech 1988-1995. - In: HORA
J., Plesník J., Jandová J. eds.: Významná pta í území
v eské republice. - Sborník referát , p. 25-33.
IUCN, 1996: Význam rybník pro krajinu st ední Evropy trvale udržitelné využívání rybník v CHKO/BR T ebo sko.eské koordina ní st edisko IUCN-Sv tového svazu ochrany
p írody Praha a IUCN Gland, Švýcarsko a Cambridge, Velká
Británie, pp. 23-38.
Vorel J. et al. 1996: T ebo sko – hodnocení území CHKO a
BR z hlediska krajinného rázu.
Hor i ka L. 1996: Stanovení limitu ekologické únosnosti vlivu
t žby nerostných surovin v CHKO T ebo sko.
Hátle M., Hlásek J., Šev ík J., Bureš J., erná O., Janda J.,
Jandová J., Ku era S., Lukešová M. 1996: Biosférická
rezervace T ebo sko. - In: Jeník J. ed.: Biosférické rezervace
R (p íroda a lidé pod záštitou UNESCO), p. 138-160,
Empora, Praha.
P oulí ková A. 1996: Rozsivková flóra povodí Lužnice. Diatom flora of the Lužnice river basin (Czech Republic). Preslia, PRaha, 68(3): 257-264.
Prach K., Jeník J., Large A.R.G. eds. 1996: Floodplain ecology
and management. The Lužnice River in the T ebo Biosphere
Reserve, Central Europe. - SPB Academic Publishing bv,
Amsterdam.
Zimmlová L. 1996: Rostliny malých pískoven v CHKO
T ebo sko z hlediska ochrany p írody. – BP BF J U. (depon in
SCHKO T ebo )
Hruška J. 1996: Geochemické a hydrologické zhodnocení
siln zatížených malých povodí a návrh sanace horninového
prost edí v etn e ištních sediment (II. etapa povodí
Lužnice).
Rada V. 1996: Sukcese vegetace na p irozených a a
antropogenních pís itých stanovištích v CHKO T ebo sko. –
DP ZF B.
Kloubec B. 1996: Ov ení regenerace rákosových porost
v CHKO a BR T ebo sko.
Kloubec B. 1997: Hromadné hynutí borovice blatky v CHKO
T ebo sko. – In: MACHÁTOVÁ, Z. (ed.): Práce správ
chrán ných krajinných oblastí eské republiky, 1: 39-41.
Šev ík J. 1997: N kolik poznatk o populaci orla mo ského
(Haliaeetus albicilla) na T ebo sku a její ochran .- Buteo
9:103-108.
Beran L. 1997: Vodní m kkýši Lužnice, Nežárky a Nové eky.
– Sborn. Jiho es. Muz. P ír. V dy 1-2: 35-49.
Rejchard J., Hartvich P. 1997: Ryby CHKO T ebo sko.
Kadlecová R. 1998: Dokumentace hodnocení vliv t žby
pleistocenních št rkopísk u osady Krabonoš na životní
prost edí.
75
Lokalita
Obor
botanika
zoologie
hydrologie,
t žba
botanika
botanika
hydrologie
zoologie
botanika
botanika
zoologie
botanika
botanika,
zoologie
rybníká ství
ekologie
ekologie
zoologie
ekologie
Citace
Kloubec B. 1998: Sou asný stav a perspektivy dubových
porost na rybni ních hrázích v CHKO T ebo sko. – In:
Švecová M., ížková D. eds.: Vliv abiotických a biotických
faktor na zdravotní stav d evin v mimolesní zeleni, p. 16-21.
Musil P. 1998: Zm ny po etnosti hnízdních populací vodních
pták na rybnících T ebo ské pánve v letech 1981-1997. –
Sylvia 34: 13-26.
Unzeitig M. 1998: Propojení t žebních jezer Cep a Cep I hydrogeologický pr zkum. GET s.r.o.
Pokorný P. 1998: Dlouhodobý vývoj vegetace a nejstarší
p sobení lov ka na krajinu na území T ebo ské pánve. BÚ
AV R, T ebo .
Švecová, M. 1998: Monitoring zdravotního stavu dub na
modelových plochách v CHKO T ebo sko. In:Švecová, M., ížková, D. (eds.) Vliv abiotických a biotických
faktor na zdravotní stav d evin v mimolesní zeleni. Sborn.
ref., . Bud jovice 1998, p. 39-40.
Kolektiv 1995-1998: Revitalizace odstavených ramen eky
Lužnice v CHKO T ebo sko. - Projektová dokumentace
k územnímu ízení a stavebnímu povolení ENVI s.r.o. T ebo .
Spitzer K., Bezd k A., Jaroš J. 1999: Ecological succession of
a relict Central European peat bog and variability of its insect
biodiversity. – J. Insect. Conserv. 3: 97-106.
Pokorný P. 1999: Vliv mezolitických populací na krajinu a
vegetaci: nové nálezy ze staršího holocénu
T ebo ské pánve. - Zprávy es. archeol. spol., Suppl., 38:2122.
Prach K. 1999: Výskyt vzácných druh v plevelových
spole enstvech svaz Arnoseridion a Radiolion linoidis na
lokalit u Vlkova, jižní echy (1989-1998). – P íroda 14: 99.
Ku erová M., Roche K. 1999: Otter Conservation in the
T ebo Basin Biosphere Reserve and PLA - scientific
backround and management recommendations.
Švecová M., ížková D. 1999: Aktuální zdravotní stav dub na
hrázích rybník v CHKO T ebo sko. Hráze vhodné pro sb r
osiva.
Hroudová, Z., Kloubec B., Zákravský P. 1999: Dynamika
litorální vegetace a avifauny Opatovického rybníka u T ebon .
– P íroda (Praha) 14: 73-98.
Hule M. 2000: Rybníká ství na T ebo sku. Historický
pr vodce. - Carpio, T ebo .
Pokorný J., Šulcová J., Hátle M., Hlásek J., eds. 2000:
T ebo sko 2000 - ekologie a ekonomika T ebo ska po dvaceti
letech. Sborník p ednášek.
Dykyjová D. 2000: T ebo sko - p íroda a lov k v krajin
p tilisté r že - CARPIO, T ebo .
Šev ík J., erná O. 2000: Hladinové s ítání vodních pták na
t ebo ských rybnících v letech 1986-1999. - In: Mok ady 2000
- sborník referát z celostátní konference, Olomouc.
Hátle M. 2000: Aktuální problémy a zhodnocení vývoje
mok ad mezinárodního významu T ebo ské rybníky a
T ebo ská rašeliništ . - In: Mok ady 2000 - sborník referát
z celostátní konference, Olomouc.
76
Lokalita
Obor
botanika
Citace
Kv t J., Jeník J. & Soukupová L., eds. 2002: Freshwater
wetlands and their sustainable future: evidence from
UNESCO’s Trebon Basin Biosphere reserve.- Man and
Biosphere Series.
3.11. Terénní služba
Terénní služba, které je v innosti Správy CHKO v nována významná pozornost, má
r znorodé formy, zejména :
- exkurzní innost
- údržba terénního informa ního systému
- strážní služba
Terénní služba je na vysoké odborné a kvalitativní úrovni a na její innosti se podílí
jak odborní pracovníci, tak dobrovolní spolupracovníci. Také velmi dob e funguje
spolupráce s d ležitými partnery, p edevším s obcemi.
Exkurzní innost má v tšinou charakter vedení specializovaných odborných
exkurzí (pro zahrani ní odborné návšt vníky, skupiny specialist , ú astníky
odborných seminá apod.). Odborní pracovníci vedou odborné exkurze podle své
specializace, nej ast jší jsou exkurze ornitologické nebo zam ené na vodní a
mok adní ekosystémy. Ro n vedou pracovníci správy CHKO T ebo sko pr m rn
50-60 exkurzí.
Terénní informa ní systém
V rámci budování a údržby terénního informa ního systému Správa CHKO zajiš uje:
- budování a údržbu nau ných stezek
- umis ování a údržbu informa ních panel v turisticky exponovaných místech
- budování a údržbu terénních za ízení usm r ujících pohyb návšt vník
- obnovu a údržbu ozna ení ZCHÚ
Aktuáln se na území CHKO nachází 5 nau ných stezek, které z ídila a udržuje
Správa CHKO. Pro cykloturisty jsou ur eny:
cyklistická nau nou stezku "OKOLO T EBON " (délka 39 km, 22 zastávek
s textovou
ástí v eském a anglickém jazyce) – seznámení
s charakteristickými prvky T ebo ska
cyklistická nau ná stezka "ROŽMBERK" (délka 22 km, 12 zastávek s textovou
ástí v eském, anglickém a n meckém jazyce)- seznámení s historií a
vývojem rybníká ství na T ebo sku.
Pro p ší turisty jsou ur eny t i nau né stezky. Vzhledem k velkému po tu
zahrani ních návšt vník jsou všechny vybaveny textem v eském, anglickém a
n meckém jazyce. Jedná se o 12 km dlouhou nau nou stezku "CESTA KOLEM
SV TA", s nástupním místem v T eboni, která na 16 zastávkách podrobn
seznamuje návšt vníky s p írodními a krajinnými hodnotami T ebo ska. Další
nau nou stezkou je " ERVENÉ BLATO". Na trase 3 km je umíst no 9 zastávek,
v novaných historii, flo e a faun jednoho z nejv tších rašeliniš na T ebo sku.
Nástupním místem je Ji íkovo údolí, 17 km jižn od T ebon . Poslední nau nou
stezkou jsou "VESELSKÉ PÍSKOVNY". Tato nau ná stezka seznamuje návšt vníky
s p írodními zvláštnostmi v oblasti št rkových jezer. Na trase dlouhé 7 km je
77
umíst no 14 zastávek a pobyt na této nau né stezce lze v letních m sících
kombinovat s koupáním ve št rkových jezerech. Nástupním místem je parkovišt u
pískoven ve Veselí nad Lužnicí, cca 20 km severn od T ebon .
Obr. 10: Informa ní panel v pískovn u Cepu
V CHKO turisté využívají i další nau né stezky, které nejsou z ízeny Správou
CHKOT (Velký Lomnický, Pam ti Vitorazska, Domanín, Stezka zdraví „Hráde ek“),
ale správa spolupracovala p i jejich tvorb (texty, fotografie, mapy). Na T ebo sko
rovn ž áste n zasahuje turistická stezka po pr myslových památkách v eskorakouském pohrani í, kterou vybudovala Waldviertel Akademie z Waidhofenu nad
Dyjí.
Nau né stezky jsou zakresleny v map . 13.
Správa CHKO rovn ž umis uje informa ní tabule v blízkosti jednotlivých
maloplošných zvlášt chrán ných území a na p írodov dn i historicky zajímavých
místech. Jejich rozmíst ní váže na stávající sí cyklistických tras a turisticky
zna ených cest. V sou asné dob je v terénu umíst no cca 30 takových
informa ních tabulí. Podél ek, které jsou v letních m sících hojn navšt vovány, je
umíst no dalších 7 informa ních tabulí, poskytujících základní informace pro vodáky.
Správa CHKO trvale pr b žn udržuje ozna ení hranice CHKO, hranic
maloplošných chrán ných území a ozna ení památných strom .
Za ízení
usm r ující
pohyb
návšt vník
jsou
budována
pouze
v nejexponovan jších úsecích v maloplošných chrán ných území nebo na nau ných
stezkách. V tšinou jde o budování a údržbu povalových chodník (zejména v NPR
ervené blato) a zábradlí vyzna ující zákaz vstupu.
78
Ro n vkládá Správa CHKO do budování a údržby terénního informa ního
systému pr m rn cca 200 000 K .
Strážní služba
Strážní služba ochrany p írody není aktuáln na území CHKO vykonávána. Odborní
pracovníci Správy CHKO sice v rámci své innosti kontrolují pr b h prací v MCHÚ,
stav terénních za ízení, provádí sledování zm n ve stavu p írody, zjišt ní erných
skládek, p íp. dodržování podmínek povolených hromadných sportovních akcí, ale
tato innost nemá charakter strážní služby. Strážní služba provád ná d íve
dobrovolnými strážci se neosv d ila. Strážci se, p estože byli ádn proškoleni,
zam ovali spíše na represivní innost v lokalitách, kde byla zvýšená koncentrace
návšt vník , ale kde tato návšt vnost neohrožovala chrán né fenomény. Výsledky
kontrol v nejcenn jších lokalitách byly z hlediska ochrany p írody spíše
kontraproduktivní, nebo nejcenn jší mok adní biotopy nejsou b žn navšt vovány a
a pravidelná lidská p ítomnost vedla v n kterých p ípadech k rušení hnízdících
druh .
79
4. Lidské innosti ovliv ující stav p írody a krajiny
4.1. Lesní hospodá ství
Pozemky ur ené k pln ní funkcí lesa zaujímají na území CHKO T ebo sko
33 105 ha (dle OPRL) a tvo í zhruba 47 % celkové plochy CHKO. Porostní plocha
zaujímá plochu cca 31 000 ha.
4.1.1. Vlastnictví les
Vlastnictví les v CHKO je velmi r znorodé. Nejvýznamn jší je podíl státního majetku
spravovaného Lesy R s.p. Na území CHKO zasahuje n kolik lesních správ L R
(LS). Na území CHKO mají významné plochy les LS Jind ich v Hradec (cca 1/4
celkové rozlohy LS, severovýchod CHKO), LS T ebo (cac 4/5 LS, centrální a
jihovýchodní ást CHKO) a LS Nové Hrady (cca 1/4 LS, jihovýchodní ást CHKO),
v severozápadní ásti malou plochou (cca 1/50) zasahuje ješt LS Hluboká.
Organiza n jsou LS dále rozd leny na revíry, v rámci LS Jind ich v Hradec
zasahují do CHKO revíry Cikar, Kolence, Sýkora, V esná a Zadní les, na LS T ebo
revíry Hod jov, Chlum, Kunšach, Ledenice, Lutová, Nová Hu , Suchdol, Svatá
Barbora a Zámecký, na LS Nové Hrady revíry Hrdlo ezy, Jakule, T šínov a Žofinka a
na LS Hluboká revír Šev tín.
Dále se vyskytují majetky obcí a soukromých vlastník s vlastním LHP (obecní
7,2 %, soukromé 1,3 % porostní plochy les v CHKO). Na území CHKO je 20
obecních nebo m stských majetk s LHP, jejich velikost se pohybuje od 50 do
850 ha (M stské lesy T ebo ). Nejv tší soukromý majetek je LHC Bašta (vlastníci
Z. Nováková a L. Ornstová). Rozptýlen po celé CHKO se vyskytují lesy drobných
vlastník , jejich nejv tší koncentrace je v jižní a západní ásti.
Situaci vlastnictví les se m ní jen v detailu, ke zm n vlastnictví u v tších
majetk aktuáln nedochází.
Rozložení vlastnictví lesa v rámci CHKO je uvedeno v tabulce . 5 a v map .7.
Tab. . 5: Rozložení vlastnictví lesa
LHC
L R, s.p.
Soukromé majetky s LHP
Obecní a m stské majetky s LHP
Majetky za azené do LHO
Celkem
Celkem (ha)
25697
420
2325
4026
32468
Celkem (%)
79,1
1,3
7,2
12,4
100,0
4.1.2. Stav les
4.1.2.1. Charakteristika les v jednotlivých zónách
Do I. zóny jsou p edevším za azena území s nejvýznamn jšími p írodními
hodnotami, zejména vybraná zvlášt chrán ná území (národní p írodní rezervace,
p írodní rezervace, národní p írodní památky, p írodní památky). Jen výjime n jsou
vybrané porosty ponechávány autoregulaci (bez zásah
lov ka), v ostatních
porostech jsou až na malé výjimky provád ny zásahy r zné intenzity, které sm ují
p edevším k obnov samo ídících funkcí ekosystému. V ad porost z stává
80
veškeré mrtvé nebo odumírající d evo, které má význam pro biodiverzitu lesního
prost edí.
Ve II. zón je zahrnuta v tšina rozsáhlejších lesních porost , p ednostn pak
porost s druhovou skladbou blízkou p irozené s uchovanými p írodními hodnotami,
vhodné k hospodá skému využití pro p írodu šetrným zp sobem. V rámci arondace
se však vyskytují i porosty s nevhodnou druhovou skladbou, kde je snahou
p ibližovat hospoda ení na postupnou p em nu porost se skladbou p írod blízkou.
V porostech s p íznivou druhovou skladbou je využívána p ednostn p irozená
obnova. Z geograficky nep vodních druh d evin lze v lesních porostech na základ
výjimky ministerstva životního prost edí vysazovat pouze mod ín, jeho zastoupení
v rámci hospodá ského souboru však nesmí p ekro it 10 %.
Do III. zóny se za azují lov kem zna n ovlivn né lesní porosty s druhov
zcela pozm n nou skladbou, v kov a prostorov málo strukturované. V t chto
porostech je up ednost ována produk ní funkce p i respektování zásad trvale
udržitelného lesního hospodá ství. Stejn jako ve druhé zón lze na základ výjimky
ministerstva životního prost edí v lesních porostech vysazovat pouze mod ín, jeho
zastoupení v lesních porostech hospodá ského souboru však nesmí p ekro it 10 %.
Ve všech t ech zónách, p edevším však v 1. a 2. zón CHKO se nacházejí
n které významné druhy d evin. Hospodá sky velmi cen ná je „t ebo ská borovice“
(Pinus sylvestris var. bohemica), která je považována za nejkvalitn jší p vodní
ekotyp borovice lesní v celé Evrop . Vzhledem k hospodá skému významu (rovný a
plnoštíhlý kmen o délce až 42 m, v tvení jen na vrcholu, vydatná produkce
nesmolnatého d eva) je tento ekotyp Lesy R, s.p. d sledn evidován a zajišt na
jeho ochrana a kontinuita vývoje. Typickou d evinou T ebo ska je st edoevropský
endemit borovice blatka (Pinus rotundata) a k íženec borovice podvojná (Pinus x
digenea). Borovice blatka spolu s borovicí lesní a jejich k íženci tvo í na T ebo sku
svým rozsahem zcela unikátní rašelinné lesy v rámci st ední Evropy. Mezi lokality
s plošn nejvýznamn jším výskytem borovice blatky pat í NPR ervené blato, NPR
Žofinka a PR Široké blato. Pozoruhodný je výskyt dubu letního (Quercus robur), který
je rozší en nejen v ásti lesních porost , ale též v zaplavovaných nivních územích a
na desítkách kilometr hrází rybník a vodních kanál . Pozornost si zaslouží i výskyt
b ízy pý ité (Betula pubescens) a výskyt jejich k íženc s b ízou b lokorou (Betula
pendula).
Plochy ponechané samovolnému vývoji
V rámci CHKO se nevyskytují lesní porosty, které by byly dlouhodob ponechány
samovolnému vývoji. V n kterých zvlášt chrán ných územích (nap . NPR ervené
blato, NPR Žofinka) se nacházejí ásti, kde se lesnicky nehospoda í a správa CHKO
cíleným managementem p ipravuje tyto porosty k ponechání samovolnému vývoji. Tyto
ásti jsou dostate n velké, aby v nich byly eliminovány významné vlivy okolí a stávající
management je zam en na odstran ní rušivých prvk (nálet nevhodnách d evin) a
podporu n kterých málo zastoupených p vodních d evin (borovice blatka).
4.1.2.2. len ní les dle kategorií a PLO
V tšina les v CHKO (98,2 %) spadá do p írodní lesní oblasti (PLO) 15 – Jiho eské
pánve (podoblasti 15b T ebo ská pánev). Na východ do CHKO zasahuje PLO 16
eskomoravská vrchovina v rozsahu cca 600 ha (1,2 % les CHKO).
P ehled kategorií lesa v CHKO T ebo sko je zpracován podle platných LHP a
LHO.
81
Do kategorie lesa ochranného podle § 7, písm. a) - lesy na mimo ádn
nep íznivých stanovištích je za azeno celkem 1894 ha porostní p dy. Kategorii lesa
ochranného na T ebo sku reprezentují hluboká rašeliništ , asto s podílem borovice
blatky. Významn jsou zastoupeny také lesy zvláštního ur ení. P i zapo tení
soub hu kategorií a subkategorií se na území CHKO vyskytují lesy zvláštního ur ení
podle § 8,
odst. 1 písm.a – lesy v ochranných pásmech – 2 ha,
písm.c – lesy na území národních p írodních rezervací - 1021 ha,
odst. 2 písm.a – lesy v I. zónách CHKO a lesy v PR a PP - 1859 ha,
písm.c – lesy p ím stské a další lesy se zvýšenou rekrea ní funkcí- 127 ha,
písm.d - lesy – 8 ha
písm.f – lesy pot ebné pro zachování biologické r znorodosti - 1709 ha,
písm.g – lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích - 128 ha.
K soub hu subkategorií lesa zvláštního ur ení dochází relativn málo.
Rozložení kategorií lesa v rámci CHKO (bez soub hu kategorií) je uvedeno
v tabulce . 6 a v map . 8.
Tab. . 6: Kategorie lesa
Kateg kategorie
les hospodá ský
les ochranný
les zvl. ur ení
celkem
Celkem
ha
26034
1894
3058
30986
Celkem
%
84,0
6,1
9,9
100,0
4.1.2.3. Zastoupení SLT v CHKO
Lesy v CHKO T ebo sko leží v oblasti specifické a velmi rozmanité. Na mírn
zvln né rovin se vedle sebe st ídají zna n rozdílná, v tšinou ost e vyhran ná
stanovišt , podmín ná zna nou pestrostí p dních druh a typ s r zným obsahem
minerálních živin a r znou vlhkostí, tudíž i odlišnou druhovou skladbou a produkcí.
Velká ást stanoviš je st ídav zamok ená nebo pod trvalým vlivem stagnující i
mírn pohyblivé podzemní vody. Vyskytují se zde v tšinou oligotrofní, mén
mezotrofní p dy, relativn chudší na živiny a vápno. Zatímco ást les CHKO má
p íbuzenské vztahy k les m ostatních st edoevropských oblastí, n které typy porost
mohou být považovány díky zvláštních pom r reliéfu, p dy a klimatu za jedine ný
typ vegetace, který nemá jinde obdoby.
Zastoupení SLT v CHKO T ebo sko je zpracováno podle vrstvy lesních typ
aktuáln poskytnuté ÚHÚL k 1.9.2006. Rozdíl v celkové vým e les mezi OPRL a
LHP (+LHO) je zp soben tím, že v OPRL jsou typologicky za azeny i n které plochy,
které LHP a LHO hodnotí jako bezlesí.
Zastoupení SLT v rámci CHKO a v jednotlivých zónách CHKO je uvedeno
v tabulce . 7.
Tabulka . 7: Zastoupení SLT
SLT
0G
0K
název
podmá ený smrkový bor
kyselý (dubo-bukový) bor
ha
%
5647
4637
82
17,1
14,0
SLT
0M
0P
0Q
0R
0T
1G
1L
1T
3A
3B
3C
3F
3H
3I
3J
3K
3L
3M
3N
3O
3P
3Q
3S
3V
3Z
4A
4B
4G
4K
4N
4O
4P
4Q
4R
4S
4V
5G
5R
5S
5T
5V
NE
CHKO
CELKEM
název
ha
%
chudý (dubový) bor
1218
3,7
kyselý jedlo-dubový bor
1828
5,5
chudý jedlo-dubový bor
126
0,4
rašelinový bor
2177
6,6
chudý b ezový bor
389
1,2
(vrbová) olšina
187
0,6
jilmový luh
564
1,7
b ezová olšina
7
0,0
lipo-dubová bu ina
40
0,1
bohatá dubová bu ina
74
0,2
vysýchavá dubová bu ina
3
0,0
svahová dubová bu ina
1
0,0
hlinitá dubová bu ina
30
0,1
uléhavá kyselá dubová bu ina
40
0,1
lipová javo ina
2
0,0
kyselá dubová bu ina
2189
6,6
jasanová olšina
22
0,1
chudá dubová bu ina
172
0,5
kamenitá kys. dubová bu ina
120
0,4
jedlo-dubová bu ina
4
0,0
kyselá jedlová doubrava
95
0,3
chudá jedlá doubrava
36
0,1
sv ží dubová bu ina
980
3,0
vlhká dubová bu ina
10
0,0
zakrslá dubová bu ina
10
0,0
lipová bu ina
12
0,0
bohatá bu ina
60
0,2
podmá ená dubová jedlina
716
2,2
kyselá bu ina
545
1,6
kamenitá kyselá bu ina
40
0,1
sv ží dubová jedlina
1729
5,2
kyselá dubová jedlina
3711
11,2
chudá dubová jedlina
689
2,1
sv ží reliktní smr ina
1555
4,7
sv ží bu ina
107
0,3
vlhká bu ina
13
0,0
podmá ená jedlina
484
1,5
rašelinná borová smr ina
1473
4,4
sv ží jedlová bu ina
2
0,0
podmá ená chudá (dubová) jedlina
224
0,7
vlhká jedlová bu ina
0
0,0
typologicky neza azeno
1140
3,4
33105
100.0
Vegeta ní stup ovitost CHKO T ebo sko je charakterizována na zonálních
stanovištích p evahou 3. (11,6 %) a 4. (27,7 %) vegeta ního stupn , astý je výskyt
vegeta ního stupn 0 - bor (48,4 %). Zastoupení edafických kategorií je velmi
pestré. asté st ídání geologického podkladu podmi uje velkou stanovištní pestrost i
na malých plochách. Nej ast ji se vyskytují edafické kategorie K (22,3 %),
G (21,3 %), P (17 %), R (15,7 %) a O (5,2 %), které celkem reprezentují 81,5 % les .
83
Posun v zastoupení SLT oproti p edchozímu plánu pé e je d sledkem revize
typologického mapování p i tvorb OPRL. K dalším revizím oproti stavu uvedenému
v OPRL došlo na základ žádostí vlastník les a v rámci zp esn ní lesních typ
v MZCHÚ.
Zastoupení v kových stup
Zastoupení v kových stup v CHKO T ebo sko je zpracováno podle platných LHP
a LHO. I když byly tyto dokumenty zpracovány v r zných letech, nebyl provád n
p epo et v ku. Zastoupení v kových stup je zpracováno v tabulce . 8.
Tab. . 8: Zastoupení v kových stup
V kový stupe
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
CHKO CELKEM
Celkem
ha
%
400
1,29
1690
5,45
3612
11,66
2440
7,88
2582
8,33
2375
7,67
1944
6,27
2280
7,36
2638
8,51
2028
6,54
2192
7,08
1986
6,41
1886
6,09
1101
3,55
1022
3,30
435
1,40
263
0,85
112
0,36
30986
100,00
Z uvedené tabulky je z ejmé nevyrovnané zastoupení v kových stup , zejména
malá plocha 1. v kového stupn a nadnormální zastoupení 2. v kového stupn ,
z ejm jako d sledek nahodilých t žeb. áste né zachování starých porost
v CHKO ukazuje zastoupení v kových stup 13. až 17. Zatímco v kové stupn 13.
a 14. jsou ješt významn zastoupeny, pak už zastoupení výrazn klesá. Nejvyšší
v k uvád ný v LHP (LHO) je 300 let.
V zastoupení v kových stup na jednotlivých LHC jsou rozdíly, které áste n
odrážejí výskyt významných kalamit a odlišný zp sob hospoda ení v minulosti (v tší
podíl obhospoda ování lesa clonn na LHC Nové Hrady). V tabulce zastoupení
v kových stup
se nemohla projevit sn hová kalamita z jara roku 2006, která
výrazn poškodila hlavn porosty 4. až 7. v kového stupn .
Zachování ur itého podílu starých porost r zných porostních typ je podmínkou
udržení biodiverzity v lesích (houby, hmyz, mikroorganismy) alespo v sou asném
stavu.
84
Zastoupení d evin
Sou asné zastoupení d evin v CHKO je zpracováno podle platných LHP a LHO a je
porovnáno s rekonstruovanou p irozenou d evinnou skladbou. Údaje o zastoupení
d evin v rekonstruované p irozené skladb pro jednotlivé soubory lesních typ jsou
uvedeny v tabulce . 9 a vycházejí z OPRL.
Vým ry uvedené v tabulkách vyjad ují pouze plochu lesních porost , která je
uvedena v LHP a LHO, nejsou zde zahrnuty plochy bezlesí ani jiných pozemk
ur ených k pln ní funkcí lesa a vyjad ují plochu skute nou, nikoliv plochu
redukovanou.
tab. . 9: Porovnání sou asné a p irozené skladby lesa v CHKO T ebo sko
D evina
SM
JD
BO
BL
MD
DG
ostatní jehli naté
DBL
BK
HB
JV
KL
JS
JL
BR
JR
LP
OL
OS
VR
KR
DBC
ostatní listnaté
holina
CHKO celkem
Zastoupení
Zastoupení
v p irozené skladb
v sou asné skladb
%
%
20,28
32,89
9,47
0,68
31,60
54,77
1,18
0,85
--0,25
--0,20
0,03
0,17
12,89
3,49
12,66
1,45
0,26
+
0,11
0,02
0,03
0,03
0,41
0,04
0,38
+
3,51
2,03
0,03
+
1,57
0,19
1,12
1,25
0,90
0,13
0,05
0,01
+
0,02
--0,22
+
0,03
neuvažována
1,29
100,00
100,00
Zastoupení d evin v druhové skladb les není rovnom rné a na jednotlivých celcích
se významn liší. Na všech LHC je nejzastoupen jší d evinou BO, která má všude
více jak 50 %. Na LHC Nové Hrady jsou nejvíce zastoupeny z hlediska p irozené
skladby významná JD (1,7 %) a BL (5,5 %), ale zárove i SM (41,3 %). Vysoký podíl
SM (36,9 %) , ale také nejvyšší zastoupení BK (3,3 %) je na LHC Jind ich v Hradec.
Nejv tší zastoupení DB je na LHC Obec Dynín (16,5 %), velké zastoupení OL je na
LHC Obecní lesy Nová Ves nad Lužnicí (14,1 %).
Z porovnání sou asné a rekonstruované p irozené skladby je vid t zvýšené
zastoupení hospodá sky atraktivních druh (smrku a borovice), na úkor jedle a
listnatých d evin, zejména buku, ale i dubu letního. Také nepatrné zastoupení
ostatních listná
(s výjimkou b ízy b lokoré a olše lepkavé) ukazuje na výrazné
85
zjednodušení d evinné skladby. Do budoucna bude d ležité nejen udržet zastoupení
v R jinak vzácné borovice blatky, ale také postupn zvyšovat zastoupení jedle a
listná a dosáhnout pest ejší druhové skladby lesních porost .
Poznámky ke konstrukci tabulky
P ibližná p irozená skladba byla stanovena na základ vým r jednotlivých lesních typ p evzatých
z LHP a jejich p irozené skladby - viz p íloha . 4. Údaje o sou asné skladb jsou p evzaty z LHP. P i
popisu porost v terénu, provád ném v rámci obnovy LHP, nebyl kladen d raz na p esnou registraci
vtroušených d evin, zejména pak druh hospodá sky málo významných. Z tohoto d vodu není výskyt
t chto d evin v LHP vždy pln podchycen.
P irozená skladba na témž stanovišti vždy kolísala v ase spolu se zm nami klimatu a s tím
související popula ní dynamikou jednotlivých d evin. N které druhy byly v ur itých obdobích v útlumu,
jiné naopak na vzestupu, což se m nilo podle toho, které ovliv ující faktory práv p sobily. P irozená
skladba by m la být proto vyjad ována p ibližnými ísly, která vždy budou mít ur ité rozp tí, p esné
hodnoty ur it nelze. Vzhledem k tomu nebyly využity rekonstruované p irozené druhové skladby podle
jiných autor (nap . podle OPRL).
Pro po íta ové zpracování však musely být tyto údaje jednozna né, proto byl zvolen ur itý
kompromis a údaje pro p irozenou skladbu byly pro tento ú el stanoveny tak, jak je zde uvedeno.
Údaje pro p irozenou skladbu uvedené v tabulce „P irozená skladba les “ vyjad ují druhovou skladbu
na jednotlivých souborech lesních typ , která by zde pravd podobn byla dnes, pokud by lesy nebyly
dot eny lidskými zásahy. Týká se však pouze klimaxového spole enstva. I v p írodních lesích se však
tém vždy nacházelo ur ité procento ploch zasažených živelními pohromami (požár, polomy ap.).
Takto vzniklé holiny rychle zar staly iniciálními stadii lesa, v n mž zde dominovala b íza, osika, jíva,
je áb pta í a další d eviny. Postupn pak docházelo ke spontánním zm nám druhové skladby a
pionýrské d eviny byly nahrazeny t mi druhy, které se zde v konkurenci nejlépe prosadily. Velikost a
charakter takovýchto ploch dnes nelze jednozna n ur it, proto nebyly p i stanovení p irozené skladby
uvažovány. P i posuzování procentického zastoupení jednotlivých druh v p irozené skladb je však
nutné vzít v úvahu, že zastoupení pionýrských d evin v oblasti bylo vždy o n co vyšší, než je zde
uvedeno.
4.1.2.4 Genové zdroje lesních d evin
Na zachování velkého množství genových zdroj lesních d evin v CHKO, zejména
místních populací borovice lesní ukazuje n kolik vyhlášených genových základen a
uznání velkého množství porost pro sb r osiva. Pro sb r jsou uznány p edevším
porosty BO (cca 120 ha v kat. IIA a 360 ha v kat. IIB), SM (cca 75 ha v kat. IIB) a DB
letního (cca 25 ha celkem) i zimního (cca 25 ha celkem). Z hlediska ochrany p írody
je d ležité uznání porost borovice blatky (cca 27 ha v kat. II.A) a olše lepkavé (cca
10 ha v kat. II.A). Z hlediska uchování genofondu lesních d evin je t eba v novat
v rámci CHKO dále pozornost místním populacím, zejména borovice blatky, dubu
letního, olše lepkavé, jedle b lokoré a b ízy pý ité.
Ozn.
GZ
Název GZ
D eviny
LVS
Rozloha
PUPFL
Poznámka
(ha)
24
Vojí ov
SM,JD,DBZ,
BK, BO
4.a 5.
522,91 L R LS Jind ich v Hradec
25
Jem ina
BO
3.a 4.
26-a
Kardašova e ice
BO
0.a 3.
27
Suchdol - Zámecký
BO, SM
0.a 4.
535,00 L R LS T ebo
zdroj: VÚLHM Uherské Hradišt , stav ke 3. tvrtletí 2006
86
Seznam semenných sad v CHKO T ebo sko:
eviden ní íslo UJ
d evina
Borovice
CZ-3-3-BO-82-15-3-C lesní
zkratka název sadu uznaná od plocha (ha)
BO
Zámecký
1981
5,35
CZ-3-3-SM-128-10-4-C Smrk ztepilý
SM
Domanín
1995
3,09
CZ-3-3-TR-162-13-5-C T eše pta í
TR
Vl í Luka
2000
1,23
vlastník
L R,s.p. LS
T ebo
L R,s.p. LS
T ebo
L R,s.p. LS
T ebo
Obr. Lužní les v NPR Stará eka
4.1.2.5. Zhodnocení zdravotního stavu lesních porost
Po adí d ležitosti škodlivých initel v lesních porostech CHKO T ebo sko je
následující:
vítr – sníh – k rovci – tracheomykózy – houby – kolísání hladiny spodní vody –
ostatní hmyzí šk dci – škody zv í
87
1. Vítr, sníh
Otev ená krajina, v níž se nachází lesy bývalého T ebo ského panství v místech
dnešní CHKO T ebo sko a také okolnost výskytu mnoha rašelinných p d, jsou
hlavními p í inami toho, že v porostech jsou soustavn zp sobovány škody v trem a
sn hem. Bo ivý vítr p ichází obvykle v nárazech ze sm r západních (Z, SZ, JZ), i
když nepom rn idší v try východních sm r mohou též zp sobit p ekvapivé škody.
Rychlost bo ivých z v tr dosahuje až 145 km/hod, jako tomu bylo p i polomu
z 1.11.1998. P i takovéto rychlosti v tru nemají starší porosty na exponovaných
lokalitách šanci p ežít.
Jako ilustraci škod zp sobených v trem lze uvést historické polomy na ploše T ebo ské pánve, ve
které se CHKOT nachází:
1700 220 ks vývrat .
1724 (7.7.) zna né škody v trem (Domanín).
1727 (22.1.) vich ice – velké množství stavebního d eva.
1734 (28.2.) vich ice – 2 233 kmen (Velechvín).
1734 ( íjen) vich ice – 2 548 kmen , potom k rovec (Velechvín).
1740 (20.12.) - 255 550 kmen (451 700 kmen na celém panství) – Zámecký 50 000 ks,
Cep 50 000 ks, Hamr 35 000 ks, Kolence 50 000 ks, Dvo išt 4 000 kmen ;Hrdlo ezy 4 000
sáh , Jílovice 606 sáh .
1746-48 smrš na celém majetku (Jem ina, Markéta, Sýkora, Kašpary, Holná, Cikar, Kardašova
e ice).
1756 (7.5.) vich ice, 2 400 kmen (Hamr).
1769 (27.-28.11.a10.12.) vítr, 5 997 kmen + 3 000 kmen .
1781 (5. a 13.4.) vítr 1 546 kmen (Velechvín).
1782 (16.3.) 1 205 kmen (Velechvín).
1784 (19.7.) 1 775 kmen (Hrdlo ezy 855).
1813 (7.– 9.3.) vich ice od Z, 18 618 kmen (Zámecký 2451, Hamr 751, Velechvín 13 259). Dvo išt 210 kmen .
1813 (14.-15.12.) vítr, 4 800 kmen (Velechvín).
1822 (III. a 14.6.) 4 118 kmen , (Kolence 1198, Cep 1195).
1827 (23.3.) 3 048 sáh (Cep 1 131, Kolence 674), revír Dvo išt 830 kmen .
1828 (20.7.) orkán od J – Dolní Hvozd, na majetku Jind ich v Hradec 400 sáh .
1833 (19., 26., 30., 31.12.) 3 091 sáh (Cep 1 069, Kolence 610 kmen ), na majetku
Jind ichohradeckém polomy a souše v abnormálním množství.
1836 – 3 620 sáh na celém Jind ichohradeckém majetku.
1837 (16.4.) 1 174 sáh celý Jind ichohradecký majetek.
1837 (18.6.) orkán JZ, 6 856 kmen – 6 253 sáh (Cep 5 579, Zámecký 678), Hrdlo ezy 690 sáh na
majetku Jind ichohradeckém.
1840 (25.7.) 2 030 sáh po JZ vich ici na Jind ichohradeckém panství.
1844 1370 sáh na Jind ichohradeckém majetku.
1846 (27.3.) z vítr revír Kašpary, s vítr revír Jem ina 1 000 sáh .
1853 (16.9.) vítr, 4 625 kmen (Zámecký).
3
1853 (14-15.12.) vítr JV sm ru celý Jind ichohradecký majetek 77 000 m + 37 600 sáh .
1854 (30.6.) orkán od SZ – 5 000 kmen (Zámecký 2 205, Kolence 1 899), 1 600 kmen Cikar
a
Jem ina.
1854 – 55 (31.12. – 3.1.) 2 190 kmen Velechvín.
1861 (28.7.) 5 200 kmen , (Domanín), 500 sáh Jem ina, 1 740 sáh zbytek majetku
Jind ichohradeckého.
1862 (30.7.) J vítr – 1 245 sáh majetek Jind ichohradecký
1863 (23.7.) vich ice, n kolik tisíc kmen (Libni , Velechvín).
1868 (7.12.) orkán Z, 31 980 kmen , (Domanín 19 700, Velechvín /Ficlovka,Moj / 12 280 kmen ),
4 150 sáh na revíru Dráchov, Kardašova e ice, Cikar, 5 100 sáh panství Bechyn , 1 519
sáh panství Chýnov.
1870 (26.a 27.10.) panství T ebo 33 300 kmen , následný k rovec (do r.1874 zmýceno 4 230
kmen ). 4 101 sáh padlo na panství Chýnov a 8 200 sáh na panství Bechyn .
1878 (7.-8.3.) orkán, 6 869 kmen
(7990 sáh ) Velechvín, 1 880 sáh
na majetku
Jind ichohradeckém.
3
1880 (21-22.11.) v vítr, 6 650 m Velechvín.
88
3
1895 (16 – 18.5.) vítr – mladé porosty,- 5 350 kmen (1200 m ).Velechvín.
3
3
1900 3 700 m (Libni , odd 19 – 2 000 m ) + k rovec - Velechvín.
1901 2 880 sáh na majetku Jind ichohradeckém.
1904 (30-31.1.) menší polom.
3
3
1905 (2.7.) 80 000 m , Velechvín + Hluboká, 700 m na Jind ichohradeckém majetku.
3
1905 (5 a 6.11.) v vítr – 2 300 m Velechvín.
3
3
1906 (20.3.) 1 500 m revír Kolence, 400 m revír Val, 829 kmen padlo na panství Chýnov.
1907 (6.8.) 21 160 sáh na celém majetku Jind ichohradeckém.
3
1910 (11.5.) v vítr - 4 600 m Velechvín.
3
1910 (11 a 12.11.) z vítr - 1 500 m Velechvín.
1911 (5.11.) 9 900 sáh na celém Jind ichohradeckém majetku.
3
1914 (6.4.) JZ vítr - 550 m (Velechvín).
3
1914 (28 a 29.9.) z – SZ vítr,- 550 m Velechvín.
3
3
3
1916 (3.1.) v vítr - 410 m , - 15.2. – 3 600 m a 23. – 24.2. – 1 900 m , Velechvín.
3
1916 (10.6.) JZ vítr,- Velechvín, (Kubí kovo Jitro, Svatý Josef a Bahnitá – 53 000 m , vybudována
3
lesní drážka) a Libni (Ob rka, Moj a Borek – 35 000 m /90 ha).
3
1916 (30.12. až 3.1.1917 JZ vítr – 24 000 m (Velechvín 10 500, Libni 5 000).
3
1918 (po átkem roku) JZ vítr – 10 500 m , Velechvín.
1921 (7.2.) 3 400 sáh na celém majetku Jind ichohradeckém.
3
3
1922 (27.3.) JZ vítr – Velechvín 7 000 m , 4 400 m Jem ina.
3
1922 (15.8.) po z v tru 10 500 m na revíru Jem ina.
3
1925 padlo 1 285 m na panství Chýnov.
3
1926 (25.4.) 2 350 m T ebo .
3
1928 (17.2.) 3 700 m T ebo .
3
3
1929 (31.3.) 3 900 m T ebo , 4 050 m po v trné smršti na panství Bechyn .
3
3
3
1929 (4.7.) SZ vítr – 62 300 m ,(Velechvín 7 000, Libni 500), 4 500 m na Borkovicích, 5 850 m na
3
panství Chýnov, 22 380 m v lesích m sta Tábor (Žele a Sob slav).
3
3
3
1930 (23.11.) JZ vítr – 18 600 m , Velechvín, 2 800 m na panství Chýnov, 6 100 m v lesích m sta
Tábor, Žele a Sob slav.
3
3
1931 (8.7.) 8 000 m (LZ T ebo ), 1 640 m na panství Chýnov.
3
1932 (15.2.) 7 000 m (LZ T ebo ).
3
1934 900 m na panství Chýnov
3
1940 400 m na panství Chýnov.
3
1941 (16.11.) 7 300 m na panství Chýnov
3
1966 (XI - XII. a II.1967) z – SZ vítr – 112 000 m , (LHC T ebo , Mláka).
3
3
1967 z vítr 52 900 m na LHC K. e ice, 137 000 m na LHC J.Hradec.
3
3
3
1969 polesí Sýkora 12 760 m , Kolence 10 300 m , Jem ina 3270 m .
3
1972 10 000 m T ebo
3
3
1974 (17.8.) vítr JZ a SZ sm ru, polom 55 000 m na K. e ici a Jem in , na Strkov 25 000 m .
3
1976 (po .I.) Z vítr – 77 000 m (Suchdol 21500, Zámecký 18 500, Sta kov 15 000, Spáleništ
9 000, Domanín 8 000).
3
3
3
1984 (12.7. a 23.-24.11.) - LHC T ebo - z až SZ vítr – 390 000 m (120 000 m v VII, 140 000 m v XI
3
3
3
+ 130 000 m v narušených st nách + k rovec). Zámecký 52 000 m , Sta kov 70 000 m ,
3
3
Domanín 30 000 m . LHC Dolní Hvozd, z – SZ vítr, napadlo 260 000 m na polesí Žofinka a 200
3
000 m na polesí Jakule. Padlo 15 % zásoby polesí Jakule a 16,2 % zásoby polesí Žofinka.
Nejvíce byly poškozeny porosty smrku (23,1 % zásoby), borovice (9,7 %) a dubu (5,9 %).
3
1990 (26.2. a 1.3.) z nárazový vítr – 148 000 m T ebo (Zámecký 50 000, Sta kov 26 000, Suchdol
3
3
19 000); na Dolní Hvozd 55 000 m , na LHC Tábor napadlo 290 000 m polom (Strkov,
Doubrava, ernice, P íb nice, Kozelky).
3
1994 (28.1.) vítr z a SZ, poryvy se zm nami sm ru, cca 60 000 m na LZ T ebo .
3
1998 1.11. vítr Z, cca 50 000 m na ploše CHKO T ebo sko
Jako ilustraci škod zp sobených sn hem lze uvést historické polomy na ploše T ebo ské pánve, ve
které se CHKOT nachází:
1824 (14.-15.3.) 11 000 kmen postiženo p evážn slabé d evo (Zámecký, Dolní Hvozd).
1827 (23.3.) 6 200 kmen (3 050sáh ), T ebo .
(31.12.) 3 100 sáh ,T ebo .
1868 1 306 sáh statek M šice.
3
3
3
ernická obora, 4 693 m v ostatních revírech
1875 (22.-24.11.) 28 400 m , Velechvín, 11 148 m
panství Bechyn , 2 975 sáh na velkostatku Chotoviny a lesích m sta Tábor.
89
1905 (9.11.) sn hový polom, Velechvín.
3
1906 (19.-20.3.) 25 000 m d eva, T ebo , Dolní Hvozd.
1909 (10.12.) p evážn II. a III. v kové t ídy a mýtné porosty, p evážn poškozené BO porosty,
Velechvín.
3
1920 (XII) 6 000 m .
3
1924 (IV.) 41 000 m .
3
1925 (12.11.) 9 400 m , (Velechvín 6 000, Libni 500).
3
3
3
1930 (11.-12.12.) 16 000 m , (7 000 m , Velechvín), 3 700 m na panství Chýnov.
3
1939 (5.-6.12.) sn hová vich ice až 250 000 m , maximum SM porosty st edního stá í, III.-IV. t ídy
p evážn zlomy; podstatná ást v revíru Velechvín
3
1956 (26.-29.10.) 70 000 m LZ Dolní Hvozd.
3
LHC Byst ice padlo 17 000 m .
3
3
3
1960 (17.-19.3.) 125 000 m (T ebo a Chlum), 36 820 m LZ Dolní Hvozd (36 800 m PN).
3
147000 m padlo na revírech V esná, Kolence, Jem ina, Cikar, Sýkora
1969/70 extrémní sn hový záv s v celé oblasti.
3
1979 (29.- 30.3.+ XI.) 191 000 m , (Domanín - Zvíkov, Ledenice 82 000, Suchdol (Cep) 39 000,
3
Sta kov 35 000, Spáleništ 15 000, Zámecký 9 000). Dolní Hvozd 580 000 m ,
3
3
3
Jakule 260 000 m , Žofinka 52 000 m , T.Sviny 217 000 m . V revírech Vojí ov, Kopce,
3
Jind ich v Hradec, Jem ina,
asy, K. e ice, Sob slav padlo 245 000 m
,
3
LZ Tábor – 84 000 m
3
1980 (25.4.) T ebo 34 000 m , Domanín 15 000, Suchdol 6 000, Sta kov 6 000, Spáleništ
3
3
5 000, Zámecký 2 000;.Dolní Hvozd 82 000 m . Na LZ J.Hradec padlo 90 000 m d eva, na LZ
3
Tábor napadlo 109 000 m d eva
3
3
1981/89 na LHC Tábor v tomto období napadlo 147 000 m polomu z toho v r.1981 74 000 m
3
2005 XII – 2006 III LHC T ebo , 425 000 m d eva. Dosud zpracovávaný sn hový polom na LS
T ebo , Nové Hrady, Jind ich v Hradec.
2. Kolísání hladiny spodní vody
Na lesní kultury v oblasti má negativní dopad sucho a zamok ení. Je to dáno
p dními pom ry území, kde p evažují p dní typy ovlivn né vodou a p dní typy na
rašelin . P i dlouhodobém poklesu hladiny spodní vody v suchých létech dochází
k vyschnutí vrchních vrstev p dy a usychání kultur, které mají m lce rozložený
ko enový systém. V mokrých obdobích naopak díky špatným odtokovým pom r m
dochází k rozsáhlému zamok ení op t s neblahým dopadem na kultury. Tyto škody
se v menší mí e vyskytují i u starších porost .
3. Ostatní abiotické initele
Z dalších škod zp sobených atmosférickými vlivy to jsou škody mrazy, zejména
mrazy pozdními, jimiž jsou zp sobovány tém
každoro n zna né ztráty na
kulturách na rašelinných a mo álovitých p dách. Dále se projevují škody suchem na
suchých píscích a vazkých a uléhavých p dách.
V období vzniku CHKO T ebo sko docházelo na území celé eské republiky
k výraznému imisnímu zatížení ady lesních porost a díky p sobení dalších kalamit
nebyla prognóza vývoje les nijak optimistická, a to ani v lesních porostech
T ebo ské pánve. Na základ pravidelného vyhodnocování stavu lesních porost na
dlouhodobých zkusných plochách v CHKO T ebo sko lze však dnes konstatovat, že
zdravotní stav se jeví jako vícemén vyrovnaný a po dobu existence CHKO
T ebo sko nedošlo k celkovému zhoršení stavu lesních porost . Imise se podílí na
celkovém oslabení porost spole n s ostatními projevy klimatické zm ny. P ímé
škody spadem jedovatých látek jsou lokální a malé.
4. K rovci, ostatní hmyzí šk dci
Jako pr vodní jev sn hových a v trných polom se pravideln objevuje
p emnožení škodlivých druh hmyzu. Škody k rovcem ale nenabyly na T ebo sku
90
nikdy katastrofálního rozsahu. Polomové plochy byly za sledované období, které je
níže uvedené, vždy zpracovávány.
Jako ilustraci škod zp sobených k rovci lze uvést historické polomy na ploše bývalého panství
T ebo , ve které se CHKOT nachází:
1813 Kolenecká obora - asi 4 000 sáh SM napadaného k rovcem
1824 (30.5.) lesní ú ad T ebo hlásí, že z revíru Kolence bylo vyvezeno asi 1 100 sáh k rovcového
d íví a dodate n vyzna eno dalších 165 sáh a v revíru Cep 400 sáh d íví, krom toho se
odhaduje asi 1 500 sáh roztroušených polom , souší a p estárlých kmen .
1835 (14.11.) revír Cep, 2800 kmen napadených k rovcem
1838 (VI-IX) revír Cep, s oteplením se objevil k rovec a byla u in na všechna opat ení k jeho ni ení,
podle zprávy za b ezen a duben 1839 byly, v revíru Cep káceny stromy napadené k rovcem.
1984 ervené blato, po v trném polomu došlo k p emnožení Tomicus piniperda, škody na borovici
blatce.
2003 jako d sledek povodní v roce 2002 a sucha v roce 2003 se objevila v oslabených SM porostech
3
kalamita ve výši cca 34 550 m (p epo et pro plochu CHKOT)
Lze vyslovit dom nku, že v posledním decéniu dochází ke zvyšování agresivity
k rovc , zejména lýkožrouta smrkového (Ips typographus) v porostech SM.
Z ostatních hmyzích šk dc jsou prakticky každoro n zp sobované škody
lýkohubem (Tomicus piniperda a Tomicus minor), jakož i dalšími šk dci (bekyn
zlato itná, bourovec kroužkový, pilatky, ploskoh betka), která však nikdy nenabyly
kalamitního významu. Rovn ž kalamitní výskyt bekyn mnišky (Lymantria monacha)
nebyl za poslední decénium zaznamenán, škody ovšem zp sobit m že (nejv tší
zaznamené jsou z let 1888-91, kdy bylo napadeno na T ebo sku 1043 ha porost ,
z toho 238 ha siln ). Kultury také každoro n zna n trpí klikorohem borovým
(Hylobius abietis). Další škody na kulturách, semeništích a ve školkách jsou
zp sobovány ponravami chrousta (Melolontha melolontha, Melolonhta hippocastani)
a sypavkou (Lophodermium pinastri). Starší sypavkou oslabené borové kultury jsou
napadány smolákem znamenaným (Pissodes notatus).
5. Tracheomykózy, houby
Tracheomykozní onemocn ní (Ophiostoma, Verticilium) jsou patogeny
napadající olšové porosty podél Nové a Staré eky a dubové porosty a stromo adí
tém po celém území T ebo ska. V tšina porost a alejí bývá oslabena zvýšením
hladiny spodní vody po rozsáhlých polomech. Na takto oslabených jedincích a
porostech dochází k masivnímu napadení podkorním hmyzem, který p enáší
tracheomykózu p sobící houby. U borových porost p sobí tracheomykózní
onemocn ní houba Diplodia pinastri, kterou p enáší lýkohub borový a menší. Infekce
houbami zp sobujícími tracheomykozní onemocn ní tedy z ejm úzce souvisí
s pohyby vodní hladiny. Zvlášt v 70. letech prob hlo i na T ebo sku tracheomykózní
onemocn ní na jilmech, které zp sobilo tém úplné vymizení této d eviny z krajiny.
Další houboví šk dci, ozna ovaní spíše jako fytopatogenní houby jsou v oblasti
zastoupeni p edevším následujícími druhy: václavka obecná (Armillaria mellea),
oh ovec borový (Phellinus pini), ko enovník vrstevnatý (Heterobasidion annosum),
pevník krvav jící (Stereum sanguinolentum).
Armiillaria mellea: 1982 poškození porost na LS T ebo v množství 1 147 m3
vyt žené hmoty SM. V dalších letech se toto množství snižovalo až na 30 m3
v roce 1989. V posledních letech se znovu výrazn ji objevuje jako šk dce
mlazin, kde zp sobuje prosychání jednotlivých stromk nebo celých skupin.
Ko enová hniloba po infekci podhoubím václavky zp sobuje vylamování
jednotlivých strom , pro e ování porostu a tím jeho destabilizaci. Velmi astý je
91
spole ný výskyt s Heterobasidion annosum, který ovšem z hmoty kmene
osidluje v tší ást.
Phellinus pini: vyskytuje se na borovicích, také na borovici blatce. Vysoké škody byly
zaznamenány zvlášt na bývalých polesích Zámecký, Sta kov, Spáleništ a
Suchdol.
6. Škody zv í
Jedná se o škody okusem na kulturách a škody loupáním zv í jelení a mufloní
na mladých porostech. Škody loupáním mufloní zv í se projevují hlavn na bývalém
polesí Sta kov, kde byla tato zv bez povolení vysazena. V sou asné dob je tato
zv
pravd podobn vyst ílena. Škody loupáním jelení zv í po roce 1990
zaznamenaly pokles, jako d sledek výrazného snížení stav zv e po pronájmu
režijních honiteb státních les .
Na ásti LS Nové Hrady (bývalé LHC Dolní Hvozd) jsou nejv tší škody
evidovány z let 1950 až 1965 na SM porostech. Po roce 1965 došlo k výrazné
redukci jelení zv e a v d sledku toho i ke snížení škod loupáním vysokou zv í.
Tento trend pokra oval do roku 1968 a od tohoto roku op t za ínají stavy vysoké
zv e vzr stat a s nimi i škody loupáním. Na panství J. Hradec jsou v minulosti
zmi ovány škody vysokou zv í v letech 1732, 1828, 1841 v revírech J. Hradec a
Jem ina. V letech 1849, 1852, 1857, 1858 jsou zna né škody v revírech Cikar,
V esná, Dráchov. Zde jsou také v období 1936–1945 zmi ovány zna né škody da í
zv í.
V posledních letech jsou škody zv í na mírném vzestupu.
7. Hromadné hynutí d evin
V 80. a 90. letech došlo v n kolika rezervacích k r zn rozsáhlému úhynu
starších jedinc borovice blatky. Následkem odumírání se pomístn snížila hustota
blatek a zrychlil se proces zániku rašeliništ . Na základ výsledk pr zkumu lze
konstatovat, že se jedná patrn o dlouhodobý vliv nevhodných odvod ovacích prací
v minulosti v kombinaci se sou asnými nep íznivými klimatickými a dalšími jevy.
V sou asné dob se hromadné hynutí v podstat zastavilo a stále více dochází
k výrazné p irozené obnov blatkových porost , které je podporováno i r znými
zásahy Správy CHKO T ebo sko (stabilizace vodního režimu p ehrazením
vybraných stok, postupná redukce nevhodných sukcesních stádií listnatých d evin na
vybraných místech, výsadba borovice blatky místní provenience atp.). Obdobn
optimisticky lze spat ovat vývoj olšových porost , jejichž stav se v posledních letech
op t za al výrazn zlepšovat. Olšové porosty dnes na ad míst tvo í lesnicky nebo
ochraná sky významné lokality s perspektivou zdárného vývoje.
V 80. a 90. letech 20. století se postupn na celém území T ebo ska za alo
zvlášt v dubových porostech, hlavn u strom st edního a vyššího stá í, projevovat
charakteristické
hromadné
hynutí
listové
zelen
(usychání
strom
s tracheomykózními p íznaky). Koncem 90. let sice došlo ke zpomalení tohoto
procesu, lze však p edpokládat, že v nejbližší dob se zdravotní stav porost
výrazn nezlepší. Toto všechno zd raz uje nutnost v novat maximální úsilí ochran
a zachování jedine ného fenoménu hrázových porost . I když otázka zjišt ní p í in
úhynu i zp sobu úsp šné ochrany není ješt naprosto uspokojiv do ešena, jsou
v sou asné dob známa opat ení, která vedou ke snižování tohoto nep íznivého
trendu.
92
8. Vliv kalamit na ochranu p írody
V sou asnosti jsou kalamity abiotické (zp sobené v trem, sn hem, mrazem
apod.) jevem p sobícím nar stající komplikace pro hospoda ení v lesích
s pravd podobn stále nižším efektem i u dob e aplikovaných ochraná ských zásad,
nap . liniových stabiliza ních prvk proti v tru i výchovných model probírek k vyšší
odolnosti proti škodám sn hem. Kalamity biotické, zejména k rovcové jsou
d sledkem nevhodného lesní hospoda ení.
Kalamity jsou z pohledu ochrany lesa jevem destruk ním, zp sobujícím jednak
navyšování náklad na hospoda ení, ale p edevším rozvrat v lesnickém plánování a
nežádoucí odklon od trvalé produkce, která je vnímána jako optimální využívání
obnovitelného zdroje. Z hlediska ochrany p írody lze konstatovat, že zna ná ást
kalamit však m že mít pozitivní vliv (p ed asná zm na druhové skladby špatn
založených porost , pro ed ní porost s následným zvýšením diverzity prost edí
atp.).
9. Výše t žeb
Abiotické i biotické initele p sobí na stav lesních porost ve zna n odlišné
intenzit , což se projevuje i v každoro n velmi rozdlíných objemech t žeb vzniklých
v d sledku p sobení t chto initel . Objem nahodilé t žby z let 1994 – 2005 je
uveden v následující tabulce (všechny údaje jsou v m3):
rok
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
pr m r
živelná exhalace hmyzová ostatní
100 600
0
8 100
23 000
26 400
200 11 600
7 300
16 300
300
5 700
3 900
14 900
100
2 400
3 800
5 400
0
2 800
11 000
6 100
0
1 800
6 300
30 800
0
1 400
8 200
75 000
0
1 100
18 300
100 600
0
1 400
5 200
54 200
0 56 600
27 700
55 600
0 18 400
17 400
194 700
0
7 900
41 700
56 717
50
9 933
14 483
celkem
131 700
45 500
26 200
21 200
19 200
14 200
40 400
94 400
107 200
138 500
91 400
244 300
81 183
4.1.2.6 Stav lesnické plánovací dokumentace
Pro PLO 15 Jiho eské pánve je OPRL zpracován a je schválen MZe .j. 2222/20005040 na období 2001-2020. Pro PLO 16 eskomoravská vrchovina je OPRL
zpracován a schválen MZe .j. 27063/2001-5040 na období 2001-2020.
Lesní hospodá ské plány a lesní hospodá ské osnovy jsou zpracovány a schváleny
v tšinou na období deseti let s r zným po átkem platnosti. P ehled o zpracovaných
LHP a LHO podává tabulka . 10.
Tab. . 10: Zpracované LHP a LHO
Kód
LHC
Název LHC
Platnost LHP
Rozloha
v CHKO
(ha)
93
Zpracovatel
203000
203402
203403
203405
203407
203408
203420
203801
203802
204000
Hluboká nad Vltavou
LHC Obec Smržov
LHP Obec Bošilec
LHP Obec Dynín
LHP Obec Záblatí
LHP Obec Mazelov
Obecní lesy Pon drážka
LHO . Bud jovice
LHO Smržov
Jind ich v Hradec
2001 - 2010
2001 - 2010
2001 - 2010
2001 - 2010
2001 - 2010
2001 - 2010
2001 - 2010
2001 - 2010
2001 - 2010
2006 - 2015
128
45
85
3
171
20
103
27
152
6513
204405 LHP Obec Drahov
204408 LHP Obec Plavsko
204412 LHP M sto Kardašova
e ice
204426 LHC M sto Veselí nad
Lužnicí
204801 LHO Sob slav, z.o.
Jind ich v Hradec
204802 LHO T ebo , z.o.
Jind ich v Hradec
204803 LHO Jind ich v Hradec,
z.o. Jind ich v Hradec
208000 Nové Hrady
208802 LHO Nové Hrady - ORP
Trhové Sviny
208803 LHO Nové Hrady - ORP
T ebo
208804 LHO N.Hrady - ORP
T.Sviny-dodatek
211801 LHO Tábor
2006 - 2015
2006 - 2015
2006 - 2015
59
87
137
Taxonia, a.s., Olomouc
LesInfo CZ, eské Bud jovice, a.s.
Lesní projekty eské Bud jovice, a.s.
Lesprojekt východní echy, s.r.o., H.
Králové
2006 - 2015
65
2006 - 2015
93
Lesprojekt Stará Boleslav, s.r.o
2006 - 2015
107
2006 - 2015
410
Lesprojekt Krom íž, s.r.o.
2004 - 2013
2004 - 2013
4049
219
Lesprojekt Brno,a.s.
2004 - 2013
242
2004 - 2013
42
2002 - 2011
56
2003 - 2012
2003 - 2012
15006
93
Lesprojekt východní echy, s.r.o., H.
Králové
2003 - 2012
74
2003 - 2012
2003 - 2012
2003 - 2012
92
92
138
2003 - 2012
92
2003 - 2012
2003 - 2012
831
75
2003 - 2012
2003 - 2012
2003 - 2012
2003 - 2012
2003 - 2012
59
5
420
2337
153
Ing. Václav Kliment
Ing. Ji í Heyda
2003 - 2012
100
2003 - 2012
88
212000 LHC T ebo
212401 Obecní lesy Novosedly
nad Nežárkou
212402 Obecní lesy Suchdol
nad Lužnicí
212403 Obecní lesy St íb ec
212404 Obecní lesy Rapšach
212405 Obecní lesy Chlum u
T ebon
212406 Obecní lesy Stráž nad
Nežárkou
212407 M stské lesy T ebo
212408 Obec Nová Ves nad
Lužnicí
212410 Obec Jílovice
212411 LHC Obec Libín
212701 LHC Bašta
212801 LHO T ebo
212802 LHO T ebo - ORP
eské Bud jovice
212803 LHO Trhové Sviny T ebo
212804 LHO Jind ich v Hradec
94
4.1.2.7. Jiné okolnosti ovliv ující sou asný stav lesa
P vodní lesy pokrývající tém celou oblast T ebo ska byly b hem dlouhodobé
lidské innosti redukovány na dnešní necelou polovinu území CHKO. Tyto plošné
zm ny však nelze považovat za zcela negativní, protože s úbytkem lesních
spole enstev vznikala nová, asto vysoce cenná prost edí, díky kterým pat í
T ebo sko v rámci naší republiky k ojedin lým oblastem s vysokou diverzitou
prost edí. Za mnohem zásadn jší lze považovat zm ny v druhové, v kové a
prostorové skladb lesa. P vodní pralesy T ebo ska byly tvo eny dubovými porosty
s jedlí, ve vyšších polohách pak p evažoval buk a p imíšena byla celá ada dalších
druh d evin. Na specifických stanovištích rostla borovice lesní a blatka, místy
p evládal smrk, olše a vrby. Poslední zbytky p irozených nebo p vodních porost
jsou chrán ny v n kolika maloplošných chrán ných územích.
Významným p ed lem pro lesní hospodá ství byl rok 1989, který znamenal nejen
postupné navracení les soukromým majitel m, spojené asto s intenzivn jší a
nevhodnou inností v ad lesních porost , ale p edevším viditelnou zm nu
hospoda ení ve státních lesích. To se projevilo nejen zmenšujícím se objemem výše
t žeb a menšími ko istnickými zájmy, ale též tlakem na jemn jší formy hospoda ení
v etn d razu na p irozené zmlazení, vhodn jší volbou d evin odpovídajících
stanovišti, zmenšováním škod snižováním po tu spárkaté zv e atd.
Ro ní t žba se v dlouhodobém pr m ru na území CHKO pohybuje okolo
180 000 m3. Jak vyplývá z následující tabulky, od doby vzniku CHKO, tj. za
posledních 26 let, byla výše jednotlivých druh t žeb zna n prom nlivá, vzájemn
se podmi uje a závisí na r zných okolnostech. Tak nap . v trný polom v roce 1979
se projevil na výši nahodilé t žby v roce 1980 a obdobn v trné polomy v letech
1985 a 1990 výrazn zvýšily množství této t žby (tím se zárove snížila mýtní
úmyslná t žba), výjime n vysoké t žby pak jsou realizovány v souvislosti se
sn hovou kalamitou v letech 2005 a 2006. Nahodilá t žba se též zvýšila v d sledku
k rovcových kalamit v letech 1987, 2003 a 2004. Koncem platnosti LHP je patrná
snaha o spln ní výchovných zásah v mladších porostech, což se projevilo
v periodickém zvyšování p edmýtní úmyslné t žby. Od po átku 90. let - souvislosti
s celkovými spole enskými i organiza ními zm nami (nap . vznik Les
R v roce
1992) - lze pak pozorovat celkové snížení výše t žeb, po átkem t etího tisíciletí však
výše t žeb op t nabývá objem z 80. let minulého století a za íná již zasahovat do
limit
stanovených zákonem. V minulých desetiletích zp sobovaly p ehnané
požadavky na kvalitu a termíny dodávek t žené d evní hmoty, stejn jako nar stání
nahodilých i mimo ádných t žeb, neplánovaný a asto zna n nevhodný p esun
t žby. P itom polomová hmota vyžadující p ednostní zpracování se v porostech
vyskytovala dlouhodob nezpracovaná. Do ešení vyžaduje i velké plýtvání d evní
hmotou i biomasou v bec. Dalším problémem souvisícím s t žební inností, který se
doposud nepoda ilo zcela vypo ádat, je skute nost, že v mladších v kových
kategoriích nebývá dostate n pln n rozsah pro ezávek i probírek a jejich nekvalitiní
provedení. Mladé porosty jsou proto z ur ité ásti p stebn zanedbané, asto po
sn hových, v trných i hmyzích kalamitách poškozené s dosud ne zcela zpracovanou
d evní hmotou. Sou asný stav probírkových porost , zvlášt monokultur se snižující
se odolností proti škodlivým initel m, nedává p edpoklad jejich zcela zdárného
vývoje do budoucna a je velmi pravd podobné, že ást lesních porost bude
v budoucnu v ješt nep ízniv jším stavu, než je tomu u porost sou asných.
Sumární p ehled t žeb v lesních porostech CHKO T ebo sko od doby jejího
vzniku až po sou asnost je uveden v následující tabulce a grafu. (Jedná se o
95
orienta ní údaje, které byly získany ze zdroj Les
R, p edevším z LS T ebo a
N. Hrady, a extrapolovány na celé území CHKO. Legenda k tabulce a grafu: MÚ –
t žba mýtní úmyslná, PÚ – t žba p edmýtní úmyslná, MIM – t žba mimo ádná, NAH
- t žba nahodilá. Všechny údaje jsou v m3):
rok
1980
1981
1982
1983
1984
1985
1986
1987
1988
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
pr m r
celkem
MÚ
41 945
69 359
96 493
102 128
60 542
10 884
40 514
68 871
84 850
104 372
20 214
35 267
41 259
49 055
41 800
90 000
99 600
115 300
99 800
96 900
81 900
60 400
63 500
50 800
94 000
74 100
68 994
1 793 853
PÚ
5 307
10 361
14 771
11 424
8 463
134
4 678
3 404
17 921
18 639
5 152
40 078
46 262
14 982
9 800
23 900
24 900
23 600
30 000
33 600
30 000
23 200
14 400
7 500
6 500
8 300
16 818
437 276
MIM
NAH
16 525
123 249
8 444
100 948
7 125
66 726
7 279
60 517
5 891
136 269
7 193
293 109
5 727
91 344
141
145 040
10 866
70 646
6 844
44 679
1 688
148 278
51
44 574
622
26 005
313
31 415
400
131 700
1 100
45 500
300
26 200
200
21 200
4 400
19 200
600
14 200
1 100
40 400
2 600
94 400
1 300
107 200
200
138 500
1 400
91 400
800
244 300
3 581
90 654
93 109 2 356 999
Celkem
187 026
189 112
185 115
181 348
211 165
311 320
142 263
217 456
184 283
174 534
175 332
119 970
114 148
95 765
183 700
160 500
151 000
160 300
153 400
145 300
153 400
180 600
186 400
197 000
193 300
327 500
180 048
4 681 237
NAH
200000
MIM
PÚ
MÚ
100000
roky
96
04
02
00
98
96
94
92
90
88
86
84
82
0
80
objem t žeb v m3
300000
Nelesní zele
Také nelesní zele prod lala adu zm n, v posledním století však - na rozdíl od
lesních porost - spíše plošných. Zatímco ješt nap . na p elomu 19. a 20. století
byla rozptýlená zele velmi siln zredukována, pak v polovin 20. století došlo
k jejímu výraznému nár stu, a to díky p echodu ke státnímu vlastnictví i ke zm nám
technologií. Po dobu existence CHKO se plošné a druhové zastoupení rozptýlené
zelen p íliš nem ní - na ad lokalit dochází k její postupné redukci, n která další
místa naopak postupn dále zar stají, a to hlavn b ízou, osikou a vrbami, nebo jsou
zde d eviny cílen vysazovány.
Jedním z nejvýznamn jších krajinných fenomén T ebo ska jsou hráze rybník
s porosty d evin. Hrázové porosty jsou tvo eny pestrou sm sicí d evin (nap . lípou,
olší, b ízou, osikou atd.), bezesporu nejvýznamn jší d evinou je však dub letní, jehož
po etnost lze odhadnout na minimáln n kolik desítek tisíc vzrostlých jedinc .
T ebo ské rybníky prošly b hem n kolika set let od svého založení složitým
vývojem, což v plné mí e platí i o jejich hrázových porostech, jejichž rozsah byl
v r zných obdobích zna n rozdílný. Dub z 15. a 16. století se dnes zachovala jen
nepatrná ást. V tšina dub rostoucích dnes na hrázích rybník dosahuje v ku okolo
cca 80-180 let a velmi citelný je nedostatek mladších v kových kategorií. Na hrázích
je v tšinou siln patrná absence obhospoda ování po 2. sv tové válce a ada
porost není udržována až dodnes. Díky tomu ovšem na n kterých lokalitách mohla
vzniknout zajímavá polop írodní spole enstva, na druhou stranu to v n kterých
p ípadech vedlo též zhoršování jejich zdravotního stavu. Této problematice je
v posledních letech v nována na T ebo sku zvýšená pozornost - provádí se
intenzívní výzkum t chto porost a na základ jeho výsledk jsou uskute ovány
praktické kroky ke zlepšování hrázových porost na vybraných rybnících. Tyto
zásahy se týkají ošet ení a zachování vybraných strom v etn rozpadajících se torz
starých mohutných jedinc , likvidace nevhodných a up ednost ování perspektivních
jedinc , výsadby nových strom atp.
Na perspektivu dubových porost , stejn tak jako ostatních d evin na T ebo sku,
lze tedy do budoucího desetiletí nahlížet relativn optimisticky.
4.2. Zem d lství
4.2.1. Charakteristika zem d lství na území CHKO
Zem d lská p da pokrývá v sou asnosti 19 685 hektar , což je p ibližn 28 %
rozlohy chrán né krajinné oblasti. Charakter zem d lské výroby je závislý hlavn na
p dních a klimatických podmínkách a reliéfu krajiny a je v jednotlivých ástech
CHKO rozdílný. V okrajových
ástech pánve, kam zasahují hn dé p dy
charakteristické zrnitostn lehkou až st edn t žkou strukturou a t žší pseudogleje,
byly podmínky vhodn jší k rozvoji zem d lské výroby a došlo zde v minulosti
k výrazn jšímu odlesn ní a zorn ní pozemk . Tyto prostory, kam pat í oblast
severozápadn od T ebon , okolí Lomnice nad Lužnicí, okolí Dunajovic, Pon draže
a áste n
i Suchdola nad Lužnicí a Stráže nad Nežárkou, jsou dnes
charakterizovány rozlehlými plochami orné p dy s pouze menším podílem luk a
rozptýlené zelen . Z p stovaných plodin zde p evládají obiloviny (pšenice a je men),
epka olejná a pícniny.
97
Základním p edpokladem pro intenzivní rostlinnou výrobu v druhé polovin
20. století se stala úprava vodního režimu. V sou asné dob je odvodn no p es
80 % celkové vým ry zem d lského p dního fondu.
Ostatní plochy na území CHKO jsou charakterizované hlavn výskytem t žkých
nivních p d, pís itými sedimenty v d íve p eplavovaných plochách a rašelinnými
p dami. V t chto oblastech je krajina lenit jší, p evládají menší pozemky
zem d lské p dy s rozptýlenými plochami zelen . Vysoký podíl zde tvo í trvalé travní
porosty ve vyrovnaném pom ru se ených luk a pastvin.
Živo išná výroba je na celém území T ebo ska v tšinou koncentrována do
zem d lských areál a samostatn postavených objekt , které vznikaly v druhé
polovin 20. století. Drobná ustájení zví at v zastav ných území obcí vlivem
koncentrace výroby tém zanikla. P i op tovném vzniku malých farem ve vlastnictví
soukrom hospoda ících zem d lc se po roce 1990 do vesnic áste n vrátily
menší stáje. V tšina kapacity živo išné výroby ale má a pravd podobn bude mít i
nadále velkovýrobní charakter.
Vývoj zem d lství a tradi ní formy hospoda ení
Zem d lství nepat ilo na území T ebo ska s výjimkou okrajových a severozápadních
oblastí k preferovaným zp sob m využívání krajiny. Krajina byla p etvá ena hlavn
díky výstavb rybník a um lých vodote í. Obživu obyvatel asto zajiš ovala t žba
d eva, rašeliny, drobná emesla a pastva domácích zví at, ke které byly využívány i
okraje rybník a lesy. Plocha zem d lské p dy se rozši ovala jen pomalu v okolí
osad a i dnes dosahuje pouze cca 28 % rozlohy CHKO, což je hluboko pod
pr m rem ech i Moravy. Ve složení zem d lských kultur p evládaly dlouho louky a
pastviny, které byly vhodným využitím podmá ených a zrašelin lých pozemk . Díky
pravidelnému kosení a pasení i drobných enkláv a podmá ených okraj rybník a
í ních a poto ních niv se na mnoha místech vytvo ila cenná spole enstva
kv tnatých luk.
V pr b hu 19. století se celková rozloha zem d lské p dy stabilizovala, pozd ji
však docházelo k podstatným zm nám v její struktu e. Zvyšoval se podíl orné p dy a
tempo t chto zm n bylo urychleno velkoplošným odvodn ním zem d lských ploch
sítí tzv. meliora ních stok a drenážních systém v druhé polovin 20. století. Do
konce 80. let bylo odvodn no okolo 80 % zem d lských pozemk a na ornou p du
p ipadalo až 73 % z celkové rozlohy zem d lského p dního fondu. Louky a pastviny
tvo ily jen okolo 23 % plochy. Tato doba mezi lety 1950 a 1990, která je nazývána
dobou kolektivizace zem d lství, p inesla podstatné zm ny ve struktu e pozemk .
V krajin zanikla drobná soukromá polí ka v etn drobných krajinných prvk , což
byly meze, terénní nerovnosti, menší pískovny nebo úvozové cesty a vznikly
rozsáhlé plochy orné p dy. Významné zm ny nastaly i ve struktu e chovu
hospodá ských zví at. Na T ebo sku tém zaniklo pastevní využití pozemk a chovy
zví at byly soust ed ny do tzv. velkochov , kde p evažovalo „vazné“ nebo „roštové“
ustájení zví at ve specializovaných halách. T ebo sko se také stalo jedním z center
chovu prasat. Bylo zde chováno až okolo 70 000 kus rozmíst ných v n kolika
farmách. Problémem se stalo nevy ešené hospoda ení s organickými odpady, hlavn
se surovou prase í kejdou. Ta byla v tšinou jako odpad rozvážena do p írody a to i
p ímo do rybník a vodních tok . Tato nadm rná zát ž živinami zp sobila zánik
mnoha cenných lokalit, hlavn kv tnatých luk, které se rychle m nily v monokultury
nitrofilních druh
trav. Tyto zm ny spolu s masivním rozvojem chemizace
zem d lské výroby m ly také velice negativní dopad na druhové bohatství otev ené
krajiny.
98
Po roce 1989 se projevil p íznivý trend zm n kultur na zem d lských pozemcích.
Po zániku státního statku dnes na zem d lském p dním fondu hospoda í cca 15
v tších podnikatelských subjekt a n kolik desítek samostatn hospoda ících
soukromých zem d lc . Nov
vzniklé subjekty se pom rn
rychle vrátily
k tradi n jším formám hospoda ení, které je daleko p irozen jší pro zdejší klimatické
a pedologické podmínky, k menší rozloze pozemk , vyššímu zastoupení trvalých
travních porost , pastv skotu atd. Díky tomuto trendu se op t podstatn zvýšil podíl
trvalých travních porost z celkové rozlohy ZPF. Krom tradi ních plemen skotu se
v sou asnosti na pastvinách za ínají objevovat pro T ebo sko nová plemena, která
jsou již šlecht na pro pastevní chovy bez tržní produkce mléka a v n kolika lokalitách
jsou chovány i netradi ní druhy jako jelen, bizon nebo da ek.
Po roce 1990 se hlavn z ekonomických d vod snížil po et obyvatel, pro které
bylo zem d lství hlavní obživou a snížil se i tlak na využívání zem d lské p dy.
Došlo k postupnému opušt ní n kterých h e využitelných typ pozemk , což jsou
na T ebo sku hlavn podmá ené plochy. Systém subvencí do zem d lství je dnes
zam en spíše na podporu udržování kulturního stavu krajiny a mnohé pozemky jsou
udržovány pouze díky tomuto dota nímu systému nebo jsou rovn ž za podpory
subvencí p em ovány na lesní p du.
Do budoucna je žádoucí rozvoj podpory citlivého hospoda ení na vybraných
zem d lských pozemcích, které by umožnilo postupnou obnovu druhového bohatství
vázaného na ekosystémy r zných typ zem d lských kultur.
Tab. . 11:P ehled významných hospodá ských subjekt hospoda ících na území CHKO
firma
1. Jiho eská zem d lská
spol.
katastry obcí
Krabonoš, Majdalena, Dvory nad Lužnicí, Hatín,
Novosedly nad Nežárkou, Hrdlo ezy, Cep, Kardašova
e ice, Nítovice, Plavsko
AGRO – B s.r.o. K. e ice Kardašova e ice, Nítovice, Domanín
AGRO SF Suchdol n. Luž. Nová Ves nad Lužnicí, Klikov, Krabonoš, Tuš ,
Halámky, Rapšach, Suchdol nad Lužnicí, Nová Ves u
Klikova
AGROCHOV Dynín d.s.r. Záblatí, Dynín, Lhota u Dynína, Bošilec
Auský, Lomnice nad
Novosedly nad Nežárkou, Mláka
Lužnicí
Josef Blažek, St íb ec
St íb ec, Holi ky
Statek Branná, s.r.o.
Branná, Cep, Domanín, Hrachovišt , Kojákovice
Ing. Cepák, farma Tuš
Tuš
Jan Dvo ák, Drahov
Drahov
H – farma, Ing.Houška
Pístina, St íb ec
Ing. Habersberger
B ilice, Branná, Št pánovice
ZD Horusice
Veselí nad Lužnicí, Horusice
Ivana Jezvíková
Suchdol n.L., Cep, Bor
Ing. Ji í Ježek
Spolí, Domanín, Št pánovice
Jinos – Agro Veselí n. L.
Veselí n.L., Horusice, Vlkov, Drahov, Val, Hamr
K + K, Ing. Ka erovský
Lomnice nad Lužnicí, Lužnice, T ebo , B ilice, P eseka,
Dunajovice, Mláka, Suchdol n.L., Hrdlo ezy, Bor,
Holi ky, Stará Hlína
Ing. Jan Kraus
P eseka, Lomnice nad Lužnicí, Lužnice, Smržov,
Záblatí, Stará Hlína
99
MAZEPOL s.r.o.
Jan Meduna
KOLAGRO – B.Peroutka
VOD Plavsko
Pon draž s.r.o.
ZS Ostrov Val
SEMA spol.s.r.o.
p. Smolík – Obora
Statek Lomnice.s.r.o.
ZD Stráž nad Nežárkou
Mazelov, Záblatí
Pístina
Novosedly n.Než., Sta kov, Kolence
Stráž nad Nežárkou, Hatín, Plavsko, Stajka
Pon draž, Horusice, Záblatí, Lhota u Dynína, Val, Vlkov
nad Lužnicí, Pon drážka, Lomnice nad Lužnicí
Vlkov na Lužnicí, Val, Hamr,
Ratibo , Mnich, Kardašova e ice
T ebo , Branná, Majdalena
Klec, Záblatí, Lomnice nad Lužnicí, Lužnice, Smržov
Stráž nad Nežárkou, St íb ec, Mníšek, Pístina, Žíte ,
Libo ezy
4.2.2. Zem d lství a ochrana p írody a krajiny
P ístup Správy CHKO T ebo sko k hospoda ení na zem d lských p dách je
odstup ován podle polohy pozemk v jednotlivých zónách nebo na území
maloplošných zvlášt chrán ných území.
Tab. . 12: Rozd lení zem d lského p dního fondu dle zonace CHKO
zóna
1.
2.
3.
CHKO
LPF
1 760
27 250
1 055
30 065
ZPF
624
1 150
19 485
21 259
ryb.
903
5 979
390
7 272
ost.
462
1 500
9 442
11 404
celkem
3 749
35 879
30 372
70 000
Zem d lské pozemky na území I. zóny CHKO nebo v maloplošných chrán ných
územích, kde jsou v tšinou chrán ny dochované zbytky druhov bohatých
podmá ených luk, pat í k pozemk m, o jejichž využití není z d vod p ísných
ochranných opat ení ze strany zem d lských subjekt zájem. Na nejcenn jších
lokalitách s výskytem zvlášt chrán ných druh rostlin je Správou CHKO provád n
cílený management pro podporu udržení populací t chto druh , na mnoha lokalitách
jsou zem d lské pozemky ponechávány p irozené sukcesi a dochází zde k jejich
postupné p em n na k ovinná a postupn lesní spole enstva. Na tyto lokality je
sm ována pravidelná podpora z programu pé e o krajinu, která má za cíl udržování
t chto pozemk pravidelným se ením p evážn lehkou mechanizací spojené
s odstra ováním nevhodných náletových d evin. Velká ást podmá ených luk se zde
nachází na pozemcích rybník .
Do II. zóny jsou za azeny p evážn cenn jší podmá ené louky v nivách ek nebo
v okolí rybník a vodních ploch. Místy jsou to i drobné louky v lesních komplexech
nebo p i jejich krajích. Tyto pozemky byly v minulosti na mnoha místech ovlivn ny
nadm rnou aplikací organických hnojiv, p evážn surové prase í kejdy z velkochov
bývalého státního statku. Dnes zde z d vod zákonných omezení a aplikací
agroenviromentálních program MZe probíhá postupná regenerace t chto porost .
Ve III. zón , která tvo í nejv tší podíl zem d lského p dního fondu, jsou
za azeny všechny zorn né pozemky a v tší plochy intenzivních pastvin a kulturních
luk.
100
P es ur ité pozitivní zm ny, které prob hly na zem d lských pozemcích po roce
1990 je i nadále zem d lství jednou z inností, která zásadn ovliv uje stav krajiny a
n kterých významných biotop . Mezi nejvýznamn jší problémy pat í:
(1) P etrvávající nadm rné zorn ní n kterých pozemk
Hlavn v n kterých lokalitách, jako nap íklad okolí Lomnice nad Lužnicí,
Pon draže, Dunajovic nebo Suchdola nad Lužnicí, se nacházejí rozlehlé pozemky
orné p dy s minimem rozptýlené zelen a trvale zatravn ných ploch. Jsou to oblasti
s nízkou biodiversitou a z d vod vyšší koncentrace technických prvk (sloupy
s elektrickým vedením nebo stožáry mobilních operátor ) i se zna n narušeným
krajinným rázem.
(2) Nadm rná aplikace organických hnojiv na lu ní porosty
V okolí objekt s v tší koncentrací chovu prasat p etrvává zvýšená aplikace
organických hnojiv na n které snadno p ístupné pozemky. I p es významný pokles
plošných aplikací kejdy do krajiny po roce 1990 existuje pot eba n kterých farem
zbavovat se nadbyte ného množství organických odpad (kejda, fugát). Plochy luk,
na které jsou tyto odpady aplikovány, pak dlouhodob trpí zvyšováním obsahu
dusíku a destrukcí druhové skladby.
(3) Zales ování pozemk s nižší bonitou p dy
Po vstupu R do EU se majitel m pozemk otev ela možnost erpat finan ní
prost edky na r zné typy opat ení, v etn podpory ur itých útlumových program .
Jednou z možností je i finan ní podpora zalesn ní nevyužívaných zem d lských
pozemk . Pro tento ú el jsou v p evážné v tšin p ípad vybírány pozemky, které
nejsou pro zem d lství p íliš vhodné. Jedná se asto o mok ady nebo naopak p íliš
suchá stanovišt , která jsou asto velmi cenná z hlediska druhové ochrany. Je zde
op t nutno postupovat v koordinaci s orgány ochrany p írody a plochy ur ené
k zakládání porost d evin na zem d lské p d p esn specifikovat a spole n najít
vhodná místa.
(4) Bodové zne išt ní z lokálních zdroj
Nezabezpe ená polní hnojišt , silážní jámy, nevyužívané zem d lské areály se
místy stávají lokálními zdroji zne išt ní vod. Splachy z t chto zdroj mohou
negativn ovlivnit i vegetaci v jejich okolí.
4.3. Myslivost a rybá ství
4.3.1. Myslivost
V oblasti T ebo ska má myslivost dlouhodobou tradici. Charakter krajiny s výskytem
rozsáhlých, ale i mozaikovit se st ídajících drobných lesních, zem d lských a
vodních ploch umož uje chov mnoha druh zv e. Na majetcích šlechtických rod
byly v minulosti zakládány pro chov zv e rozsáhlé obory. Nejv tšího rozmachu
dosahoval oborní chov zv e na T ebo sku v 18. století, kdy na území CHKO
T ebo sko bylo n kolik obor. V oborách byla chována zejména spárkatá zv (jelen
evropský, dan k skvrnitý) a prase divoké. V pr b hu 20. století došlo k mnoha
zm nám v po tu a velikosti honiteb, které prob hly v n kolika vlnách. Po novelizaci
zákona o myslivosti (2001) došlo k vytvo ení nových honiteb, zm nám v užívání a
101
obhospoda ování honebních ploch a v tšinou ke snížení vým r honiteb. Na území
CHKO T ebo sko v sou asnosti zasahuje 83 honiteb, z toho 53 honiteb se rozkládá
celou plochou uvnit CHKO. P ehled honiteb zasahujících do území CHKO je uveden
v tabulce . 13. Pr m rná velikost honitby je cca 1040 ha (od 420 do 2550 ha).
V tšina honiteb je užívána honebními spole enstvy, ást honiteb na pozemcích ve
vlastnictví Les
R je pronajímána.
Tab. . 13: Honitby zasahující do území CHKO
Název honitby
Bašta
Bažantnice Chlum
Bažantnice Prátr
Blato Šalmanovice
Branná
B ilice
Cep
ervený Jelen
Domanín
Drahov - V esná
Dunajovice
Dvory nad Lužnicí
Dynín
Evženovo údolí
Halámky
Hamr
Hod jov
Hráde ek
Hrachovišt
Hranice
Hranice - Trpnouze
Hrdlo ezy
Hubert
Chlum - Purkráb
Chlum u T ebon
Jakule
Jandovka
Ji íkovo Údolí
Kardašova e ice
Ka týn
Kašpary
Klec
Klec - Nad je
Klikov
Klikov - Dra ice
Kojákovice
Kolence
Kundratice - Sviny Horusice
Kunšach
Libín
Lipnice - Kramolín
Celková plocha
[ha]
555
422
418
879
1382
1540
763
1372
1548
1084
816
1323
2554
1061
705
661
968
958
647
884
689
805
525
1284
840
619
555
720
1289
686
718
787
633
596
634
928
700
Plocha na území
CHKO [ha]
555
422
418
391
1382
1540
763
1372
1109
699
470
1323
1254
1061
705
661
968
958
473
884
689
805
525
1284
840
506
262
267
834
686
718
787
633
596
634
195
700
P evažující charakter
honitby na území CHKO
Les
Zem d lská plocha
Zem d lská plocha
Zem d lská plocha
Zem d lská plocha
Zem d lská plocha
Zem d lská plocha
Les
Zem d lská plocha
Les
Zem d lská plocha
Zem d lská plocha
Vodní plocha
Les
Les
Les
Les
Les
Zem d lská plocha
Les
Zem d lská plocha
Les
Les
Les
Les
Les
Les
Les
Zem d lská plocha
Les
Les
Zem d lská plocha
Vodní plocha
Les
Zem d lská plocha
Les
Les
2448
730
2051
949
912
896
730
392
344
912
Vodní plocha
Les
Les
Zem d lská plocha
Zem d lská plocha
102
Lutová
Lužnice
Majdalena
Mazelov
Mirochov
Mníšek
Nítovice
Nová Hu
Nová Ves
Nová Ves nad Lužnicí
Novosedly
Obora
Ochoz
Plavsko
Pon draž
P eseka
Rapšach
Ratibo
Rožmberk
Sedmidubovka
Smržov
Sta kov
Stará eka
Staré jezero
Stráž nad Nežárkou Pístina
St íb ec
Suchdol (L R)
Suchdol nad Lužnicí
Svatá Barbora
Svatá Má í Magdaléna
Št pánovice
T ebo - Kouty
Tuš
Val - Hamr - Vlkov
Val I
Velký Malý Tisý
Veselí nad Lužnicí - Žíšov
V esná
Zadní les
Žíte
Žofinka
581
1086
631
765
511
1190
1149
893
935
870
2428
857
606
1996
2026
649
1460
1660
2051
963
900
636
1108
1224
581
1086
631
60
511
1133
272
893
935
721
2428
279
606
775
2026
576
1460
936
2051
95
405
636
1108
1224
1256
894
1047
1694
848
972
1595
961
1026
1311
872
1011
2007
828
651
751
970
914
894
1047
1694
848
972
77
961
1026
1311
872
1011
475
827
518
751
964
Zem d lská plocha
Zem d lská plocha
Les
Zem d lská plocha
Les
Zem d lská plocha
Zem d lská plocha
Les
Les
Zem d lská plocha
Zem d lská plocha
Les
Les
Zem d lská plocha
Zem d lská plocha
Zem d lská plocha
Zem d lská plocha
Zem d lská plocha
Vodní plocha
Les
Zem d lská plocha
Vodní plocha
Les
Vodní plocha
Zem d lská plocha
Zem d lská plocha
Les
Zem d lská plocha
Les
Les
Les
Zem d lská plocha
Les
Zem d lská plocha
Les
Vodní plocha
Zem d lská plocha
Les
Les
Zem d lská plocha
Les
Normované stavy zv e v honitbách
V jednotlivých honitbách je krom drobné zv e normován jen srnec obecný.
Normované stavy zv e nep edstavují z hlediska ochrany p írody problém i když
pomístn dochází v lesích ke škodám na kulturách.
Intenzivní a farmové chovy
Na území CHKO T ebo sko se v sou asnosti nenachází žádná obora a pouze 2
samostatná bažantnice, v kterých je ro n vypoušt no celkem cca 20 000 bažant
obecných. Dalších celkem cca 5 000 bažant vypouští do svých honiteb n která
sdružení. Farmový chov zv e nebyl na území CHKO z ízen. Charakter intenzivního
103
chovu má vypoušt ní um le odchovaných kachen divokých (viz dále), které se
dostává do st etu s ochranou p írody.
Obr. 12: Srnec obecný (Capreolus capreolus)
Významné druhy zv e z hlediska OPK
Na území CHKOT se vyskytují tyto druhy tzv. zv e, které lze obhospoda ovat lovem
(dle vý tu zv e uvedeného v § 2, písm d) zákona o myslivosti/.
Savci:
Dan k skvrnitý (Dama dama)
Jelen evropský (Cervus elaphus)
Jezevec lesní (Meles meles)
Kuna lesní (Martes martes)
Kuna skalní (Martes foina)
Liška obecná (Vulpes vulpes)
Ondatra pižmová (Ondatra zibethica)
Prase divoké (Sus scrofa)
Srnec obecný (Capreolus capreolus)
Tcho tmavý (Mustela putorius)
Zajíc polní (Lepus europaeus)
Ptáci:
Bažant královský (Syrmaticus reevesii)
Bažant obecný (Phasianus colchicus)
Hrdli ka zahradní (Streptopelia decaocto)
Holub h ivná (Columba palumbus)
Husa b lo elá (Anser albifrons)
104
Husa polní (Anser fabalis)
Husa velká (Anser anser)
Kachna divoká (Anas platyrhynchos)
Lyska erná (Fulica atra)
Polák chochola ka (Aythya fuligula)
Polák velký (Aythya ferina)
Straka obecná (Pica pica)
Špa ek obecný (Sturnus vulgaris)
Vrána obecná (Corpus corone)
Z druh , které nelze dle zákona o myslivosti § 2 písm. c) lovit nebyla-li k jejich lovu
ud lena výjimka se na území CHKO vyskytují tyto druhy:
savci: vydra í ní (Lutra lutra),
ptáci: írka modrá (Anas querquedula), írka obecná (Anas crecca), havran polní
(Corvus frugilegus), holub doup ák (Columba oenas), jest áb lesní (Accipiter
gentilis), kán lesní (Buteo buteo), kán rousná (Buteo lagopus), kop ivka obecná
(Anas strepera), kormorán velký (Phalacrocorax carbo), koroptev polní (Perdix
perdix), krahujec obecný (Accipiter nisus), krkavec velký (Corvus corax), k epelka
polní (Coturnix coturnix), lži ák pestrý (Anas clypeata), moták pochop (Circus
aeruginosus), poštolka obecná (Falco tinnunculus), racek chechtavý (Larus
ridibundus), sluka lesní (Scolopax rusticola), sojka obecná (Garrulus glandarius),
volavka popelavá (Ardea cinerea), výr velký (Bubo bubo).
Z t chto druh je pravideln , na základ výjimky, loven jen kormorán velký
(Phalacrocorax carbo).
Druhy významné z hlediska zájm OPK:
Prase divoké – vysoké stavy tohoto druhu a z toho vyplývající preda ní tlak na ur ité
skupiny živo ich , p edevším na zemi a v litorálních porostech hnízdících pták . Na
n kterých lokalitách, nap . V NPR Velký a Malý Tisý je p sobení prasat divokých
jedním ze základních faktor negativn ovliv ujících po etnost na zemi, ostr vcích a
v m lkých litorálních porostech hnízdících pták .
Jelen evropský – v oblasti existuje vícemén stabilní populace jelena evropského,
vedle toho p es území T ebo ska migrují jedinci z okolních lesnatých oblastí. O
po etnosti neexistují objektivní údaje. Škody okusem a loupáním dosahují vysokých
hodnot p edevším v hospodá ských lesích, v porostech cenných z hlediska zájm
ochrany p írody je negativní vliv tohoto druhu mén významný.
Los evropský – v druhé polovin minulého století vznikla na T ebo sku stabilní
mikropopulace los z jedinc migrujících na naše území z Polska. Po etnost dosáhla
maxima v osmdesátých letech, kdy byl celkový po et odhadován na 20 exemplá a
kdy se zde tento druh pravideln rozmnožoval. Po odstran ní hrani ních zátaras po
roce 1989 losi migrovali na území Rakouska, kde byla v tšina nich vyst ílena. ást
populace byla patrn zlikvidována nelegálním odst elem i na našem území.
V sou asné dob je výskyt losa na území T ebo ska sporadický, jedná se náhodný
výskyt migrujících jedinc .
Kachna divoká – masové vysazování um le odchovaných kachen divokých
v po tech ádov desítek tisíc je jedním ze zásadních problém ochrany rybni ních
ekosystém . Jedná se p edevším o tyto problémy:
a) Poškozování p írodních stanoviš v místech koncentrace vypoušt ných kachen,
zejména v p ípad , kdy jejich množství vypušt né na jedné lokalit p esahuje její
„únosnou kapacitu“. Vzhledem k etologickým odlišnostem vypoušt ných kachen
105
(krotkost, vazba na lov ka, celoro ní výskyt v hejnech atd.) dochází asto
k jejich soust e ování na omezeném prostoru, kde p sobí silné poškození
vegetace b eh a litorálních porost sešlapem a spásáním vegetace a plošné
zne išt ní a eutrofizaci p dy a vody exkrementy s vysokým obsahem dusíku a
fosforu. Ty vyvolávají, zejména na menších rybnících, nežádoucí zm ny vegetace
(ústup p vodních druh
rostlin a masový rozvoj ruderálních druh
a
spole enstev) a v p ípad vody obecn známé negativní projevy eutrofizace, jako
jsou snížení pr hlednosti vody, kolísání chemismu vody, druhové zm ny fyto- a
zooplanktonu, masový výskyt sinicových vodních kv t atd.). P irozené prost edí
rybníka s dostatkem hnízdních p íležitostí se tak nevratn m ní.
b) P ímá potravní konkurence v i ostatním vodním pták m a poškozování
potravních zdroj rybníka a to zejména spásáním m kké vodní vegetace
(plovoucí a pono ené rostliny) i ástí tvrdších litorálních porost (výhonky rákosu,
orobince, ost ic), naprostou likvidací fauny dna (bentosu), m kkýš , vodního
hmyzu a vají ek i larválních stádií obojživelník
a áste n
hrubšího
zooplanktonu. Potravní konkurence vypušt ných kachen (navíc v kombinaci
s vysokými rybími obsádkami) výrazn zhoršuje podmínky pro ostatní vodní
ptáky.
c) Rušení divokých populací vodních pták stálou p ítomností hejn vypušt ných
kachen ( asto s projevy agresivního chování v i divoce žijícím pták m), astou
p ítomností lidí (obslužného personálu) na krmištích, výstavbou drobných za ízení
spojených s chovem (kryté zásypy, opl tky, lovecké kryty) a zejména lovem, který
v podzimním období probíhá sou asn na ad lokalit a podstatn zmenšuje
rozlohu území, kde mají chrán né druhy pták skute ný klid. Zejména komer ní
lov na polokrotké kachny je spojen s adou rušivých inností, mezi které pat í
nap . hlu né plašení kachen z lodí a jejich vyhán ní z pob ežních porost a zátok
rybníka k letu nad volnou hladinu k linii st elc . asto se jedná o postupy na
hranici myslivecké etiky, p i kterých však zárove trpí zájmy ochrany p írody.
d) P ípadné rozši ování aviárních infek ních chorob v soust ed ných chovech a
jejich p enos na voln žijící populace vodních pták .
Kormorán velký – je celoro n chrán ným druhem, kterého je možno lovit pouze na
základ výjimky ze zákona. Výjimky jsou ud lovány vždy na období dvou let tak, aby
bylo možno operativn reagovat na p ípadné snižování po etnosti jeho populace a
v takovém rozsahu, aby nedocházelo ke snižování po etnosti hnízdících pár . Je
vylou en lov v hnízdní dob a v prostoru MZCHÚ. Po et každoro n ulovených
kormorán se pohybuje v rozsahu cca 500 -1000 kus .
St et myslivosti s OPK
Vypoušt ní kachny divoké z um lých chov – viz. výše.
Lov kachen a husí - po etné hony na tzv. vodní pernatou zv jsou zásadním
rušivým prvkem ovliv ujícím migrující vodní ptáky, kte í jsou touto inností rušeni.
Vzhledem k t snému kontaktu rybník dochází i k rušení v prostoru MZCHÚ.
Ilegální lov chrán ných druh - opakovan dochází k lovu chrán ných druh ,
jejichž lov je zakázán v etn druh , kriticky a siln ohrožených.
Ilegální používání otrávených návnad - nevyskytuje se asto, prokázáno v roce
2006 (otráven orel mo ský).
Živelná výstavba mysliveckých za ízení, p edevším tzv. kazatelen – v n kterých
ástech CHKO jsou tzv. kazatelny rušivým prvkem v krajin a to v etn MZCHÚ,
zejména tehdy je-li toto myslivecké za ízení zbyte n velké a není alespo áste n
106
kryto d evinami v okolí. Z izováním tzv. újediš v jejich blízkosti jsou navíc do lesních
porost , na louky a podél litorálních porost apod. zavlékány r zné nep vodní druhy
plevel .
4.3.2. Sportovní rybá ství
V oblasti sportovního rybá ství neexistují z hlediska zájm ochrany p írody zásadní
problémy, které by bylo nutno ešit v rámci plánu pé e o CHKO. Otev enou otázkou
z stává do budoucna intenzivn jší využívání jezer po t žb št rkopísku pro
sportovní rybolov.
Výkon práva rybá ství je umožn n na území CHKO T ebo sko na t chto úsecích
tok a pískovnách (revírech):
Revíry mimopstruhové:
Revír Košt nický potok 1 - od vtoku do Sta kovského rybníka až k hrázi
Ka ležského rybníka, k revíru pat í nádrže Horní, Farský, Nádrž Benešák.
Revír Lužnice 7B – pískovny Vlkovská velká, Vlkovská malá, Zastávka, U Nehod ,
Zadní.
Revír Lužnice 7 ( ást) – od Veselí nad Lužnicí k silni nímu mostu Vlkov.
Revír Lužnice 8 – od mostu Vlkov k sádkám pod hrází Rožmberka.
Revír Lužnice 10A – od Novo eckých splav k Šulcovu mlýnu v Tušti.
Revír Lužnice 10B – pískovny Cep1, Cep2, Velká Tuš ská, Malá Tuš ská.
Revír Lužnice 11 ( ást) – od Šulcova mlýna ke hranici CHKO.
Revír Nežárka 1 – od soutoku ve Veselí n. Luž. k jezu Metel u Hamru.
Revír Nežárka 2 – od jezu Metel k jezu Šimanov.
Revír Nežárka 3 – od jezu Šimanov k hranici CHKO.
Revír Nová eka 1 – od vtoku do Nežárky k Novo eckým splav m.
Revíry pstruhové:
Revír Dra ice 1 ( ást) - od soutoku s Lužnicí ke st. hranici (hranice CHKO); na této
ásti revíru je rybolov zakázán a lokalita slouží jako chrán ná rybí oblast
z hlediska chovu pstruha
Mezi druhy vysazované do jednotlivých revír pat í hlavn kapr, štika, candát,
sumec, lín, cejn velký, podoustev a úho . V menší mí e je na vhodných lokalitách
vysazován lipan a bolen. V minulosti docházelo i k vysazování ostroretky st hovavé,
což je druh obývající povodí Dunaje a na území CHKO T ebo sko není p vodní. Za
vysazování nep vodních druh je možné považovat i ší ení amura bílého,
tolstolobika a tolstolobce do um lých pískových jezer. Tyto druhy jsou však
dlouhodob chovány v rybnících a z d vod propojení vodních ploch sítí um lých
kanál a pravidelnými záplavami jsou již b žn rozší ené.
Nepravideln jsou eským rybá ským svazem vysazovány i n které zvlášt
chrán né druhy a to mník jednovousý, jelec jesen a st evle poto ní.
Pro sportovní rybolov jsou využívány i n které rybníky. Jde p edevším o:
Sta kovský rybník,
rybník Hejtman,
rybník Nový Kanclí ,
rybní ek u bašty Pon draž,
107
jezírko na vyt ženém rašeliništi v Pon drážce,
rybník Sv t a
rybník Stupský.
Rybníky využívané pro sportovní rybolov mají proti b žn obhospoda ovaným
rybník m z hlediska ochrany p írody n které výhody:
- obsádky ryb jsou smíšené a vyžírací tlak p sobící na ekosystému rybníka je
výrazn menší,
- rybníky nejsou hnojené a kvalita vody bývá na vyšší úrovni,
- rybníky jsou v tšinou dlouhodob napušt né a p ežívá zde bohatší zastoupení
tzv. permanentní fauny (nap . m kkýši a další bezobratlí), která je jinak citlivá na
pravidelné vypoušt ní.
Nevýhodou sportovních rybník je zvýšený ruch po b ezích spojený s negativními
jevy jako je nelegální tábo ení, vjezdy motorových vozidel a hromad ní odpadk .
Celkov lze konstatovat, že výkon práva rybá ství na ekách a n kterých vodních
nádržích není inností, která by vyvolávala zásadn jší st ety se zájmy ochrany
p írody. P i pokra ování v programu revitalizací tok je nutné více spolupracovat
s eským rybá ským svazem p i odstra ování migra ních p ekážek a kontrolách
jiných aktivit na tocích.
4.3.3. Rybníká ství
Rybníky pokrývají v sou asnosti více než 10 % plochy chrán né krajinné oblasti a
tvo í zde celkem 16 vodohospodá ských soustav spádovaných z p evážné v tšiny do
povodí Lužnice a Nežárky. Pouze nepatrná ást v jihozápadní ásti CHKO je
odvod ována í kou Stropnicí. Pozemky (katastrální parcely) rybník nejsou tvo eny
pouze vodní plochou, okolo 20 – 30 % jejich rozlohy je tvo eno mozaikou b ehových
porost , ostr vk , rašeliniš nebo i kosených vlhkých luk. Rybníky byly zakládány
hlavn k chovu sladkovodních ryb, obohatily však krajinu a p írodu i o fenomén, který
zde do té doby chyb l – o sladkovodní jezera. M lké vodní nádrže, jejichž pr m rná
hloubka je pouze 0,8 m vhodn doplnily zalesn nou t ebo skou krajinu a staly se
cennými mok adními biotopy, které v oblasti bez p irozených jezer, jako je eská
kotlina, chyb ly. P i b ezích rybník se vytvo ily pásy litorální vegetace, která se stala
základem cenných mok adních ekosystém s bohatým spole enstvím rostlinných a
živo išných druh . Objem zatáp ných prostor je rovn ž d ležitým reten ním
prostorem, který má význam pro hydrologickou stabilitu v povodí.
Historie vzniku rybník na T ebo sku
V okolí T ebon byly nejstarší rybníky zakládány v dob vlády Karla IV. (Bošilecký
v roce 1355, Dvo išt v roce 1367). V roce 1450 již existovalo na T ebo sku p ibližn
20 rybník o vým e p ibližn 700 ha, a byly budovány další.
Nejv tšího rozmachu však dosáhla výstavba rybník v 16. století. Toto období je
spojené s osobností Št pánka Netolického, který ve službách majitel t ebo ského
panství Rožmberk vložil jako první do budování t ebo ské rybni ní soustavy
systém. V roce 1520 dokon il stavbu Zlaté stoky, um lého kanálu, který p ivád l a
dosud p ivádí vodu z Lužnice do povodí drobn jších p ítok a vytvo il základ
složitého systému napájecích a odpadních stok zajiš ující dostatek vody pro
rozlehlou rybni ní soustavu. Sám pak založil a vybudoval n které známé rybníky
108
jako Horusický, Ká ov a Opatovický, nebo obnovil a zv tšil stávající jako Velký Tisý a
Záblatský.
Sou asníkem a pokra ovatelem Št pánka Netolického byl Mikuláš Ruthard
z Malešova, který ve službách majitel chlumeckého panství Krají z Krajku založil a
vybudoval soustavu rybník v okolí Lutové a Chlumu u T ebon . Jakub Kr ín
z Jel an p evzal už dob e a ú eln uspo ádané rybni ní hospodá ství, aby je ídil a
rozši oval ve službách Rožmberk až do roku 1590. K jeho nejznám jším díl m pat í
rybníky Sv t a Rožmberk a také Nová eka, která odvádí povod ové vlny z Lužnice
do povodí Nežárky a chrání tak rožmberskou hráz.
Rybníká ství se na rašelinných a pís itých p dách T ebo ska stalo výnosným
zp sobem zkultur ování krajiny a díky nevhodným podmínkám pro zem d lství zde
neprob hlo masové rušení rybník , které v 17. a 18. století z d vod ekonomických
zm n i napoleonských válek postihlo ostatní rybníká ské oblasti ech. Na T ebo sku
se dodnes dochovaly rybni ní soustavy v podob , v jaké existovaly již na p elomu
16. a 17. století.
Sou asná struktura vlastnictví rybník
Hlavním objektem chovu ryb je kapr, který není sice v povodí Lužnice p vodním
druhem, ale jeho chov má již dlouholetou tradici. Z vedlejších druh ryb chovají rybá i
zejména lína, štiku, candáta, sumce a ve 20. století se rozší il i chov býložravých
druh : amura bílého, tolstolobika bílého a tolstolobce pestrého.
Protože v tšina rybník T ebo ska byla v majetku šlechtických rod (až do roku
1921 se jednalo o sou ást Schwarzenberského panství) a v rámci pozemkové
reformy byla již ve dvacátých letech 20. století p evedena do vlastnictví státu, nebyla
po roce 1990 p edm tem restitu ních zákon . Tém 85 % rybník v etn všech
rybník v p írodních rezervacích je po jejich privatizaci v roce 1992 ve vlastnictví
Rybá ství T ebo a.s., což možnosti ú inného zasahování do zp sobu hospoda ení
výrazn komplikuje. Spole nost Rybá ství T ebo a.s. je nejv tším eským
rybá ským podnikem a nejv tší evropskou firmou v oboru sladkovodního rybá ství.
Hospoda í celkem na 7 440 ha rybník . Ro ní produkce ryb iní 2 700 – 2 900 tun.
Z toho je 92 % kapra a 8 % vedlejších druh ryb. Podíl exportu iní kolem 70 - 80 %
celkové produkce.
Tab. . 14: Struktura vlastnictví rybník na území CHKO T ebo sko
Vlastník
ha
%
6 289.18
84.50
559.06
7.51
Rybá ství Nové Hrady s.r.o.
136.46
1.83
m sto T ebo
155.39
2.09
rodina Hofbauerova
85.90
1.15
rodina Brunerova
75.61
1.02
141.57
1.90
Rybá ství T ebo a.s.
Rybá ství Kardašova
e ice s.r.o.
ostatní obce a drobní vlastníci
Celková rozloha
7 443.17
109
100.00
Hospoda ení na rybnících a ochrana p írody
Hospoda ení na rybnících probíhalo po n kolik staletí extenzivn a využívalo pouze
p irozenou produkci rybník , která byla na pís itých a rašelinných podložích
T ebo ska v tšinou pom rn nízká. Rybníky tak m ly charakter spíše oligotrofních
až mezotrofních nádrží. Ur itým zlomem bylo zavád ní intenzifikace chovu ryb
v rybnících na základ studií a poznatk Josefa Šusty, který p sobil na p elomu 19. a
20. století na T ebo sku ve službách Schwarzenberg a ve svém díle popsal potravu
kapr a zasadil se o nový styl využívaní rybník v etn používání hnojiv. R st
intenzity hospoda ení se projevil hlavn ve druhé polovin 20. století. Postupná
eutrofizace se zpo átku projevovala zvyšováním výnos ryb, ale i etnosti výskytu
n kterých druh živo ich a rostlin z d vod nár stu potravní nabídky a nár stu
biomasy i biodiverzity ve vodním prost edí rybník . D íve oligotrofní a mezotrofní
nádrže se ale postupn díky intenzifikaci hospoda ení, zahrnující také hnojení, staly
nádržemi eutrofními až hypertrofními. Vysoké rybí obsádky s dominancí kapra za aly
mít negativní vliv na p irozený rybni ní ekosystém, litorální porosty, plovoucí a
pono enou vegetaci i zdroje p irozené potravy - to vše v kone ném d sledku dnes
p sobí nep ízniv p edevším na druhové bohatství oblasti. Hypertrofie rybník
zp sobuje také zna né rozkolísání chemismu vodního prost edí, které je
nebezpe né nejen pro p irozené složky rybni ního ekosystému, ale i pro chované
rybí obsádky.
Obr. 13: Výlov rybníka
Z hlediska vodohospodá ského je intenzita rybá ského hospoda ení dána
za azením rybníka podle kategorizace (kategorizace je p id lována na základ
nezávazné metodiky):
110
V kategorii 1 jsou za azeny rybníky na nichž lze hospoda it pouze extenzivn .
Do vody nesmí být aplikována hnojiva ani krmiva. K rybá skému hospoda ení se
využívá pouze p irozené produkce rybníka. Na T ebo sku jsou to pouze n které
drobné rybní ky a rybníky rekrea ní.
Do kategorie 2 pat í rybníky, pro které je možné (a nutné) ud lit výjimku ze
zákona o vodách (zákon .138/1973 Sb.) pro aplikaci krmiv a hnojiv. Podle stupn
intenzity se dále d lí na skupiny 2.1. intenzifika ní a 2.2. polointezifika ní. V této
kategorii je nutné dodržovat limity pro maximální množství dodaných organických i
anorganických hnojiv a krmiv. Na území CHKO T ebo sko je do této kategorie
za azena drtivá v tšina rybník . Jsou sem za azeny i rybníky ležící na území
maloplošných chrán ných území. D vodem je umožn ní p ípadného p ikrmování
ryb, které m že mít pro stav ekosystému pozitivní vliv.
V kategorii 3 jsou rybníky vy len né pro pr myslový výkrm ryb, které se na
území CHKO nevyskytují.
Hlavní problémy vysoké intenzity rybá ského hospoda ení jsou následující:
(1) Vysoká obsádka ryb
Hustá kap í obsádka v rybnících zp sobuje následující negativní jevy:
mechanicky ni í vodní makrofyta p erýváním dna, neustálým p erýváním zp sobuje
trvalý zákal vody zabra ující rozvoji submerzní vegetace, silným vyžíracím tlakem
omezuje rozvoj hrubého zooplanktonu a dalších bezobratlých (bentos, vodní
m kkýši) a tím ochuzuje potravní nabídku pro další skupiny živo ich (ptáci,
obojživelníci) a p ímým preda ním tlakem likviduje n které jiné druhy živo ich ,
p edevším bezobratlých.
(2) Chemické a biologické zne išt ní vody
Intenzivní chov ryb je spojen s p ikrmováním a hnojením rybník , což zp sobuje
kumulování živin (nadm rné koncentrace dusíku a fosforu) v bahn a zvyšování
trofické úrovn rybni ního ekosystému nad p ijatelnou mez. To má za kone ný
d sledek nap . kyslíkové deficity, botulismus, p emnožení planktonních sinic a as a
další velké problémy. Živiny jsou vyplavovány z rybník i do tekoucích vod. O silném
vlivu eutrofizace sv d í nap . pravidelný výskyt vodního kv tu. Vysoká biomasa
fytoplanktonu, dlouhodobá p ítomnost drobného a absence v tších potravn cenných
druh zooplanktonu, malá pr hlednost vody, nedostatek natantní a pono ené
vegetace, úbytek p íb ežních porost , nápadn malé množství vodního ptactva.
(3) Chov býložravých ryb
Vysazování nep vodních druh býložravých ryb do našich vod (amura bílého,
tolstolobika bílého a tolstolobce pestrého) se rozší ilo v druhé polovin 20. století a
jejich chov na n kterých rybnících p sobí rozsáhlou devastaci vodních makrofyt.
(4) Ší ení nep vodních druh organism
Specifickým problémem je ší ení invazních druh vodních organism , které je
ovlivn no zp sobem a intenzitou hospoda ení. Byly zavle eny druhy jako karas
st íb itý, st evli ka východní, nep vodní druhy rak , vodní mor kanadský apod. Tyto
druhy pak mohou zp sobit významné negativní zm ny v p irozených
spole enstvech.
(5) Odbah ování rybník
Rybníky procházejí p irozen
postupným procesem zanášení, které je
zp sobeno erozními procesy a splachy z okolních pozemk , ale i p ímým hnojením
rybník . Odbahn ní rybník je pak možno považovat za nutnou údržbu. Plošné
111
vyhrnování rybník , tak jak probíhalo v pr b hu 70. a 80. letech 20. století,
zp sobuje mechanickou plošnou likvidaci litorálních porost . Ukládání vyhrnutého
materiálu do obvodových val navíc brání obnov litorálního pásu a urychluje
uzavírání rybni ních b eh porosty d evin.
Náprava sou asného stavu ekosystému na v tšin rybník je zna n obtížná,
protože i p es ur itý pokles p ímé dodávky živin v posledních letech je v rybni ních
sedimentech nakumulována obrovská zásoba organických sediment , která ovliv uje
chemismus vody. Drtivá v tšina rybník je navíc v majetku nebo v pronájmu
soukromých spole ností.
Snahy státní ochrany p írody dosáhnout snížení intenzity rybá ského
hospoda ení minimáln v rybni ních rezervacích se datují p ibližn od roku 1994.
V té dob byly shromaž ovány první d kazy o tom, že nejd ležit jším faktorem
ovliv ujícím kvalitu rybni ního ekosystému je celková hmotnost obsádky kapr .
Možnost prosadit p ísn jší ochraná ský režim narážela od po átku na silný odpor
vlastník rybník a jejich vysoké požadavky na úhradu potenciálních ekonomických
ztrát, což až do své novely v dubnu 2004 zákon . 114/1992 Sb. o ochran p írody a
krajiny neumož oval. Ekonomické dopady byly brány p i posuzování problému
v úvahu i ze strany MŽP. Ve správních ízeních se navíc projevovaly i nejasnosti
právního charakteru (nap . výklad pojmu „intenzivní technologie“ ve vztahu
k rybá skému hospoda ení v rezervacích apod.). První zásadn jší opat ení
stanovovaná Správou CHKO T ebo sko formou rozhodnutí podle § 66 zákona
. 114/1992 Sb. se proto netýkala nejvýznamn jších lokalit a m la spíše charakter
s kompromisními parametry p ijatelnými i pro
provozních experiment
vlastníky. Touto formou byla však postupn získána ada cenných odborných
podklad týkajících se vztahu mezi intenzitou hospoda ení (danou p edevším
velikostí rybích obsádek s dominancí kapra) a stavem rybni ního ekosystému,
zejména pokud jde o zm ny hydrochemických a hydrobiologických parametr
rybníka, potravní nabídku pro divoce žijící druhy vodních pták i ústup nebo naopak
regeneraci rákosových porost . Na základ t chto stále se up es ujících podklad
p istoupila Správa CHKO T ebo sko v n kolika etapách ke stanovení p ísn jších
podmínek hospoda ení v p írodních rezervacích.
Další hospodá ské aktivity vázané na rybníky
(1) Chov kachen
Intenzivní chov domácích kachen p sobil velké problémy hlavn v 80. letech. Velké
koncentrace kachen na rybnících p ispívaly k:
p ísunu živin
degradaci litorálních porost v míst velkých koncentrací
likvidaci vodní vegetace spásáním
Dnes tyto velkochovy zanikly z ekonomických d vod . Místy jsou nahrazovány
chovy a vypoušt ní velkého množství um le odchovaných kachen divokých na
rybníky do honiteb jednotlivých mysliveckých sdružení a jejich lov, asto na ryze
komer ní bázi (poplatkový odst el). V sou asnosti se na T ebo sku tímto zp sobem
každoro n odchovává okolo 100 000 jedinc , n kolik desítek tisíc je potom
vypušt no do volné p írody p ímo v oblasti. Jen Rybá ství T ebo a.s. vypouští na
svých rybni ních honitbách ro n okolo 20 000 kachen. Tento zp sob chovu a lovu
p edstavuje další zdroj neustálého rušení divokých populací vodních pták , omezuje
112
p irozené zdroje jejich potravy, devastuje p írodní stanovišt v siln zatížených
lokalitách a zp sobuje genetickou erozi p vodní divoké populace kachen.
Tab. . 15 : Lokality nejvíce zasažené vypoušt ním polodivokých kachen
lokalita
provozovatel honitby
Nad jská rybni ní soustava
T ebo a.s.
Rybníky v okolí Vitmanova
a.s.
Rybníky Stavišt a Krásné pole
Rybníky v okolí lokality Mok iny
a.s.
Rybá ství
Rybá ství T ebo
Jan Meduna
Rybá ství T ebo
(2) Sportovní rybolov
Novým zp sobem hospodá ského využití rybník je prodej povolenek pro sportovní
rybolov, jedná se hlavn o vodní plochy, které nejsou z r zných d vod (pr to nost,
nedostatek vody) p íliš vhodné pro chov klasických násad kapr . Další podmínkou je
dostupnost a blízkost rekrea ních center s ubytovací kapacitou. V sou asnosti jsou
na území CHKO tímto zp sobem využívány tyto lokality:
Sta kovský rybník
Rybník Hejtman
Rybník Nový Kanclí
Rybní ek u bašty Pon draž
Jezírko na vyt ženém rašeliništi v Pon drážce
Rybník Sv t
Rybník Stupský
Využití rybník pro sportovní rybolov m že mít i pozitivní dopad na rybni ní
ekosystém. Nejsou zde dlouhodob udržovány t žké obsádky kapr je zde tudíž
menší vyžírací tlak na zooplankton i bentos.
Negativním jevem t chto typ rybník je zvýšená koncentrace lidí spojená
s tlakem na budování p ístupových komunikací, produkce odpad a tlak na
urbanizaci b eh .
Hospoda ení na rybnících pat í k nejproblemati t jším aktivitám na území CHKO
T ebo sko. M lké rybníky T ebo ska jsou velice citlivými mok adními ekosystémy,
na kterých se rychle projevují zm ny využívání krajiny a intenzita hospoda ení.
Protože se zárove jedná o um lé nádrže vytvo ené lov kem, které vyžadují stálou
údržbu a vkládání pom rn vysokých finan ních ástek, nelze je zcela odd lit od
systému hospoda ení v krajin , ale je nutné hledat citlivé zp soby jejich využívání,
které umožní existenci bohatých mok adních ekosystém a zárove zajistí stálý
ekonomický p ínos nutný pro jejich údržbu.
113
4.4 Vodní hospodá ství
4.4.1. Významné vodní toky a vodní plochy z hlediska OPK
Nejd ležit jší vodní toky tvo ící prakticky osy CHKO T ebo sko p edstavují Lužnice
(v CHKO cca 124 km, plocha povodí 1704 km2, pr m rný pr tok nad soutokem
s Nežárkou 5,09 m3/s, minimální p ípustný pr tok 0,61 m3/s) a Nežárka (v CHKO cca
30 km, plocha povodí 1000 km2, pr m rný pr tok v ústí 6,48 m3/s, minimáln
p ípustný pr tok 1,08 m3/s). Z dalších vodních tok jsou to um le vybudované kanály
Nová eka (13,5 km) a Zlatá stoka (45,2 km) a dále í ka Dra ice (v CHKO 12 km) a
Košt nický potok (v CHKO 15 km).
Vedle p irozených tok je pro T ebo sko charakteristická nesmírn složitá sí
um lých stok a kanál , sloužících k vypoušt ní a napájení rybník , které jsou
krajinným fenoménem oblasti. Nejznám jší um lé kanály jsou Nová eka a Zlatá
stoka. Ze 465 rybník na území CHKO/BR o celkové rozloze 7 486 ha je nejv tší
Rožmberk o rozloze 658 ha (vodní plocha 489 ha). Celkem zde rybníky tvo í 16
rybni ních soustav (nap . Nad jská, Chlumecká). Podrobnosti o využití rybník jsou
uvedeny v kapitole v nované rybníká ství. K podstatným fenomén m a ke klí ovým
biotop m území pat í více jak 500 trvale zvodn lých t ní a ramen. Jen na území PR
Horní Lužnice (v délce od obce Nová Ves nad Lužnicí po obec Suchdol nad Lužnicí a
v ší i celé údolní nivy, o rozloze 414,1 ha) se nachází 215 trvale zvodn lých t ní a
starých meandr .
Jakost vody v Lužnici, Dra ici, Košt nickém potoce, Nové ece a Nežárce
(Údaje jsou p evzaty z materiálu „Zpráva o jakosti povrchových vod ve vodních tocích
v povodí horní Vltavy za období 2003 – 2004“, Ing. Vladimír Rohlík, Povodí Vltavy
s.p., závod Horní Vltava, eské Bud jovice, 2005.)
Sledované profily na tocích se základními údaji o odb rových místech:
Název toku
název profilu
.km
hp
Lužnice
. Velenice jez
159,72
1-07-01-002
. Velenice pod
158,30
1-07-01-002
Nová Ves
146,90
1-07-02-002
Suchdol n/L
125,10
1-07-02-010
Pila
116,81
1-07-02-017
Stará Hlína
97,66
1-07-02-031
Lužnice
91,30
1-07-02-050
Veselí n/L
76,00
1-07-02-076
Dra ice
Klikov
2,4
1-07-02-013
Košt nický potok Chlum u T ebon
0,8
1-07-02-029
Nová eka
Mláka
2,4
1-07-03-066
Nežárka
Horní Ž ár
40,69
1-07-03-053
Jem ina
22,76
1-07-03-067
Veselí n/L
1,1
1-07-03-079
Vyhodnocení
jakosti
vody
v jednotlivých
profilech
je
provedeno
z reprezentativního souboru hodnot ukazatel jakosti vody klouzavého dvouletí 2003
– 2004 dle SN 75 7221 z íjna 1998 „Jakost vod – Klasifikace jakosti povrchových
vod“. K výpo tu charakteristických hodnot pro za azení do t íd jakosti vody je použito
24 hodnot s etností sledování 12 odb r za rok, tj. 1 odb r za m síc.
114
Základní klasifikace jakosti vody je založena na klasifikaci všech vybraných
ukazatel jakosti vod. Vybranými ukazateli jakosti vod jsou: biochemická spot eba
kyslíku - BSK5, chemická spot eba kyslíku dichromanem - CHSKCr, dusi nanový
dusík – N-NO3, amoniakální dusík – N-NH4, celkový fosfor – Pc a saprobní index
makrozoobentosu – SI makrozoobentos. Výsledná t ída je ur ena podle
nejnep ízniv jšího zat íd ní zjišt ného u jednotlivých vybraných ukazatel .
V p íloze v tabulce . 5 je uvedeno za azení vybraných ukazatel do t íd jakosti
dle SN 75 7221.
V p íloze v tabulce . 6 je uveden p ehled o jakosti vody v profilech, kde jakost
vody v rámci skupin ukazatel (obecné, fyzikální a chemické ukazatele, specifické
organické látky, kovy a metaloidy, mikrobiologické a biologické ukazatele,
radiologické ukazatele) dosáhla podle SN 75 7221 úrovn IV. nebo V. t ídy.
Lužnice – tok je sledován ve trnácti profilech od .km 193,0 Poho í na Šumav
až k ústí do Vltavy v Kolod jích nad Lužnicí .km 4,3. V horním úseku toku od
profilu Poho í na Šumav po eské Velenice je jakost vody velmi dobrá
s celkovým za azením do II. t ídy. Od Nové Vsi nad rybník Rožmberk je celková
jakost vody za azena do III. t ídy, kam ji adí z celé skupiny hodnocených
ukazatel p evážn pouze jeden ukazatel CHSKCr. Ke zhoršení jakosti vody
dochází až v profilu Stará Hlína v d sledku odvodn ní rybni ní soustavy do
Lužnice - Staré eky nad rybníkem Rožmberk. Na horní hranici III. t ídy se jakost
vody dostává v ukazatelích BSK5, CHSKCr a Pc, do II. t ídy v ukazateli N-NH4.
V profilech Lužnice a Veselí nad Lužnicí pod Rožmberkem je tok za azen do
nevyhovující V. t ídy v ukazateli CHSKCr. Negativní vliv rybni ní soustavy na
jakost vody v Lužnici je významný. Lužnice pod Rožmberkem k soutoku
s Nežárkou je hypertrofní dále s postupným p echodem do eutrofie, která je
zaznamenána až k soutoku s Vltavou.
Od roku 1991 se jakost vody zlepšila v celém úseku od státní hranice
OV
s Rakouskem po Veselí nad Lužnicí. Zlepšení nastalo po výstavb
. Velenice, Suchdol nad Lužnicí. Avšak vliv rybni ní soustavy ústící do Lužnice
nad Starou Hlínou a rybníka Rožmberk stále zhoršuje jakost vody pod
Rožmberkem do nevyhovující V. t ídy.
Tab . 16: Kvalita vody v Lužnici. Zm ny charakteristických hodnot základních
ukazatel od roku 1991 v profilech.
-1
mg.l
BSK5
CHSKMn
N-NH4
N-NO3
Pc
1991
8,7
20,5
1,97
0,8
1,7
Nová Ves
1997
2004
5,2
3,8
10,3
9
0,46
0,17
3,9
2,6
0,2
0,23
1991
1997
2004
14,1
15,3
12,5
34,5
27,5
18,2
1,1
1,08
0,64
0,6
2,4
2
0,63
0,39
0,34
P ítoky Lužnice:
Dra ice v profilu Klikov je pom rn istý tok za azený p evážn do I. až II. t ídy
jakosti, do III. t ídy ji adí BSK5 p i dolním limitu t ídy a CHSKCr.
115
Košt nický potok pod Chlumem u T ebon je áste n ovlivn n vypoušt ním
odpadních vod z Chlumu u T ebon a p ed azenými rybníky, v CHSKCr je za azen
do III. t ídy.
Nová eka - jakost vody je obdobná jako v Lužnici profil Pila , za azení do
celkové III. t ídy v ukazatelích BSK5, CHSKCr a Pc.
Obr. 14: Nová eka
Nežárka - tok je sledován v p ti profilech, nejvyšší v .km 45,4 Horní Skrýchov,
uzavíracím profilem je Veselí nad Lužnicí, .km 2,0. V profilu Horní Ž ár pod
zaúst ním odpadních vod z OV Jind ich v Hradec se jakost vody v ukazatelích
kyslíkového režimu proti p edchozímu profilu jen mírn zhoršuje. Zbytkové
zne išt ní z OV se projevuje vzhledem k p edchozímu profilu zvýšením
koncentrace hlavn v Pc (z 0,41 na 0,97 mg/l) na horní hranici IV. t ídy. Dále po
toku dochází ke zlepšování jakosti vody v ukazatelích N-NH4 do II. t ídy, Pc
k dolní hranici III. t ídy. P esto až k soutoku s Lužnicí je tok za azen do celkové
IV. t ídy (v záv re ném profilu v ukazatelích BSK5, CHSKCr a Pc).
Ve srovnání s rokem 1991 a 1997 se jakost vody v Nežárce zlepšila tém ve
všech sledovaných ukazatelích. krom Pc. Ke zlepšení velmi p isp la intenzifikace
m stské OV v Jind ichov Hradci. V záv re ném profilu došlo ke zlepšení
pouze v ukazatelích CHSKMn a N-NH4. Za azení do IV. t ídy jakosti však není
vyhovující.
116
Tab. . 17: Kvalita vody v Nežárce. Zm ny charakteristických hodnot základních
ukazatel od roku 1991 v profilech.
Horní Ž ár
-1
mg.l
BSK5
CHSKMn
N-NH4
N-NO3
Pc
1991
11,5
14,6
5,8
7,5
1997
10,1
14
1,21
5,7
0,42
2004
8,1
11,5
0,86
5,5
0,97
1991
6
23
0,76
0,9
0,55
1997
6,7
15,3
0,7
4,7
0,31
2004
8,3
11,6
0,47
3,7
0,43
Zdroje zne išt ní povrchových vod
V období
platnosti
p edchozího
plánu
pé e
byla
realizována
ada
vodohodpodá ských investic zlepšujících odkanalizování obcí a išt ní odpadních
vod ( OV Suchdol nad Lužnicí, eské Velenice, Lužnice, Lomnice nad Lužnicí,
Hamr-Chlum u T ebon , Nová Ves nad Lužnicí, Krabonoš, Rapšach, St íb ec) a
v p íprav je ada dalších ( OV Majdalena, Dvory nad Lužnicí – Halámky, Stráž nad
Nežárkou, Hatín, Rose , Ratibo , Libo ezy, Mníšek atd.). Situace by se m la dále
zlepšit prosazováním Rámcové sm rnice o vodách a využíváním finan ních
prost edk z dota ních program EU. Jednou z pot ebných a velkých p ipravovaných
investic je intenzifikace a rozší ení OV T ebo (R.A.B. s.r.o.), resp. její dostavba a
rozd lení na m stskou OV a OV pro velkovýkrmnu GIGANT. Tato investice by
m la snížit zatížení rybníka Rožmberk a eky Lužnice zbytkovým zne išt ním a
živinami a p isp t ke zvýšení jakosti vody v problematickém úseku mezi
Rožmberkem a Veselím nad Lužnicí. Nedo ešeným problémem i z hlediska
legislativního je zatížení vodních tok organickými látkami, nerozpušt nými látkami a
živinami p i vypoušt ní rybník p ed výlovem, které v p íslušných profilech m že
znamenat výrazný bodový zdroj zne išt ní vody.
Podzemní vody
Vzhledem ke své geologické stavb a hydrogeologickým podmínkám pat í CHKO
T ebo sko mezi území s bohatým výskytem podzemních vod. Z tohoto d vodu byla
na ízením vlády SR . 85/1981 Sb. ze dne 24.6.1981 z ízena Chrán ná oblast
p irozené akumulace vod (CHOPAV) T ebo ská pánev, která zahrnuje také západní
a jihozápadní ást CHKO. Podzemní vody v CHKO jsou vázány zejména na starší
sedimentární výpl pánve tvo enou svrchnok ídovými a tercierními sedimenty (tzv.
hlubinný ob h) a na mocné kvartérní sedimenty podél toku Lužnice (tzv. m lký
ob h). Oba ob hy podzemních vod spolu souvisí. Množství podzemních vod
v pánevních sedimentech dává krajin CHKO T ebo sko ur itý t etí rozm r, na který
je nutno brát ohled. Akumulované podzemní vody jsou zranitelné zne išt ním
v infiltra ních zónách, asto zna n vzdálených od míst, kde jsou podzemní vody
jímány nap . pro ú ely zásobování pitnou vodou. Hydrogeologickými pr zkumnými
pracemi byly stanoveny v severní ásti T ebo ské pánve (zejména tzv. Horusická
linie) p írodní zdroje k ídových vod 430-600 l/s (z toho využitelných zásob cca
290 l/s), v jižní ásti T ebo ské pánve mezi Halámkami a Majdalenou p írodní zdroje
k ídových i kvartérních vod celkem 670 l/s (z toho využitelných zásob 270 l/s).
Na území CHKO se nacházejí tyto nejvýznamn jší odb ry podzemních vod
(p ípadn jejich ochranná pásma vyhlášená k ochran infiltra ních zón p ed
zne išt ním a narušením vodního režimu): jímací území Horusice - Dolní Bukovsko,
117
Fontea Veselí nad Lužnicí , Hamr Kosky (DP Cep), HBSW DOBRÁ VODA - Tomk v
mlýn By ov, Spolí, Jem ina, Pískovna DP Krabonoš (zdroj pro eské Velenice),
Lomnice nad Lužnicí, P eseka, Domanín, Hrachovišt , Frahelž, Ratibo , Plavsko,
Rapšach, Suchdol nad Lužnicí, Lutová, Stráž nad Nežárkou, Pon draž, Žofina Hu ,
Hranice u Nových Hrad , Kojákovice.
P estože ada v tších obcí vybudovala v posledních letech obecní vodovody
s napojením na vodárenskou soustavu jižních ech a ada dalších investic v oblasti
vodárenství je v p íprav , stále nar stá zájem vlastník pozemk o vybudování
vlastních studen pro zalévání i pro zásobování pitnou vodou. D vodem jsou zvyšující
se náklady na vodné a sto né. Roste také po et individuálních hlubších
hydrogeologických vrt pro zásobování objekt teplem geotermálního p vodu
s využitím tepelných erpadel (T ebo , Domanín, Klikov).
Protipovod ová ochrana
V srpnu 2002 a v b eznu a dubnu 2006 bylo území CHKO T ebo sko, které se
nachází v povodí Lužnice a Nežárky, zasaženo mimo ádnými povodn mi. V prvním
p ípad v d sledku dlouhotrvajících extrémních deš zejména v pramenné oblasti
Lužnice, ve druhém p ípad v d sledku prudkého jarního tání po zim mimo ádn
bohaté na sníh v kombinaci s deš ovými srážkami. Rozbor p í in, pr b hu i d sledk
povodní p esahuje cíl a rozsah rozborové ásti plánu pé e CHKO. Podrobné
meteorologické, vodohospodá ské a technické informace jsou k dispozici
v souhrnných zprávách HMÚ a Povodí Vltavy a.s. a v dalších materiálech (zprávy
povod ových komisí obcí, materiály Rybá ství T ebo a.s., zprávy VÚV T.G.M. Praha
apod.).
Z hlediska ochrany p írody a krajiny je možno konstatovat, že p es katastrofický
rozsah povodní se T ebo sko vyrovnalo s touto situací ve srovnání s jinými regiony
velmi dob e a vzniklé škody na majetku byly relativn malé. V roce 2002 se jednalo o
tzv. stoletou, v n kterých profilech z ejm až o p tisetletou vodu. V období 6. 13.8.2002 spadlo v jižních a západních echách celkem 350 mm deš ových srážek,
tj. 5-13x více než je dlouhodobý normál. Jasn se ukázal význam zachovalých
p írodních krajin a neubanizovaných í ních niv. Vysokou retencí povod ových
pr tok v rybni ních soustavách, v p irozených nivách ek a v dalších rozlivech ve
volné krajin T ebo ska byl nejen snížen rozsah škod ve vlastním regionu, ale došlo
zde též k celkovému zpomalení a zplošt ní povod ové vlny, které v kritických
okamžicích omezilo další zhoršování situace v dolních ástech povodí. Škody na
majetku vznikly asto v místech d ív jších nevhodných lidských zásah do krajiny
(protržení pískovny v DP Cep, poruchy hrází rybník v místech d ívejších oprav
apod.). Jako celek však historická vodohospodá ská soustava T ebo ska a její
úst ední prvek – rybník Rožmberk - p i povodních dob e obstály. Celková retence
vody v krajin CHKO T ebo sko byla v srpnu 2002 odhadnuta na 250-300 milion
m3. I když je tento odhad p esn jšími výpo ty postupn snižován, jedná se v zásad
o objem jedné celé p ehradní nádrže velikosti Lipna nebo Orlíku. Sám rybník
Rožmberk (vodní plocha p i normální hladin 489 ha, zadržovaný objem vody
6,6 mil. m3) v kulminaci zadržoval za svojí hrází p ibližn 70 mil. m3 vody na ploše
2 200 ha. K významn jším poškozením došlo v srpnu 2002 na t chto
vodospodá ských dílech: Novo ecká hráz, ochranná hráz pískovny Cep, hráz Zlaté
stoky, hráze rybník Nový Vdovec, Spolský, Pod ezanský, Nad je, Láska, Divoký,
bezpe nostní p eliv Rožmberka, mosty Vlkov, Spolí, Tuš , Krabonoš. Odhaduje se,
že následky povodní bylo p ímo postiženo pouze 2 % obyvatel CHKO (zejména
118
v obcích Veselí nad Lužnicí, Majdalena, Lužnice), zatímco rozsah zaplaveného
území byl podstatn vyšší (možná až 20-30 %).
Od podzimu roku 2002 probíhaly se souhlasem a za podmínek Správy CHKO
definitivní opravy poškozených míst a v území byla realizována další protipovod ová
opat ení. Úst ední roli v t chto opat eních hraje izolace a zpevn ní Novo ecké hráze
podzemní ocelovou št tovou st nou a tryskovou injektáží jílovocementovou sm sí (I.
etapa realizována 2002-2003, II. etapa v p íprav
na rok 2007), oprava
bezpe nostního p elivu hlavní výpusti a hráze Rožmberka (2003-2006), p ipravované
rozší ení Novo eckých splav (2007) a vybudování bezpe nostního p elivu rybníka
Sv t v T eboni (2004). Protipovod ová opat ení jsou postupn zapracovávána do
územních plán obcí, ve kterých by zárove m la být d sledn promítnuta zásada
dalšího nezastavování údolních niv a ponechání prostoru pro pr chod vysokých
pr tok krajinou. Zatímco v horní a st ední ásti T ebo ska jsou možnosti ochrany
sídel p ed povodní pom rn dob e ešitelné, kritická situace je kv li konfiguraci
terénu a velkému rozsahu zastav ní údolní nivy ve Veselí nad Lužnicí. V sou asné
dob jsou zvažovány a na matematických modelech ov ovány r zné varianty
ochrany tohoto m sta p i severní hranici CHKO, v etn z ízení r zn velkých polder
(Krkavec). P íprava ucelené regionální koncepce protipovod ové ochrany není
v kompetenci Správy CHKO, ale orgán kraje, obcí a správc tok , p edpokládá se
však aktivní ú ast Správy CHKO v tomto procesu a praktická podpora princip , které
jsou v souladu se zájmy ochrany p írody a krajiny.
Správa CHKO podporuje zejména p írod blízká opat ení, která využijí retenci
vod v mok adní krajin T ebo ska a zajistí ú innou ochranu ohrožených sídel bez
poškození zájm ochrany p írody a krajiny.
P ehled významn jších provedených revitalizací v CHKO T ebo sko
Revitalizace vodních tok a í ních niv:
- revitalizace odstavených ramen Lužnice v CHKO T ebo sko I. etapa - ramena 1 a 8
(vy išt ní a zpr to n ní dvou starých í ních ramen v celkové délce 750 m,
výpustní a nápustní objekty), PR S 1997
- revitalizace odstavených ramen Lužnice v CHKO T ebo sko II. etapa - ramena 3 a
5 (vy išt ní a zpr to n ní dvou starých í ních ramen v celkové délce 730 m,
vzdouvací, výpustní a nápustní objekty), PR S 1999
- z ízení rozsáhlých lagun pro vodní ptáky v PR Novo ecké mo ály – Nová eka
(PR S 1995)
- odbahn ní zazemn ného ramene Lužnice v PR Meandry Lužnice, p. . 448/1, k.ú.
Holi ky – 1.etapa, PPK 1999
- odbahn ní zazemn né laguny v NPR Stará eka, p. . 377/2, k.ú. Holi ky, PPK 2000
- odbahn ní dvou zatemn ných lagun v NPR Stará eka, p. . 377/2, k.ú. Holi ky –
navázání na akci z roku 2000, PPK 2003
- obnova dvou t ní (o rozm rech: 45 m x 17 m a pr m rné hloubce 2 m, 35 m x 30 m
a pr m rné hloubce 1,5 m) v inunda ním území eky Lužnice, PR Na Ivance,
PPK 2005
- odstran ní migra ních p ekážek v toku Lužnice (Halámky – Na Primárn , PR Horní
Lužnice), PPK 2006
119
Revitalizace ostatní:
- obnova zrušeného rybníka Sousedský v PR Novo ecké mo ály (PR S 1996)
- z ízení deseti rašelinných t n k v NPR Žofinka (PR S 1999)
- z ízení mok ad a jezírek v drobných pískovnách (Branná, PP Pískovna u Dra ice,
Rapšach, Pon drážka, Spolí), PPK 2000-2006
- vybudování 5 m lkých jezírek v PR Losí blato u Mirochova (PPK 2000)
4.4.2. Migra ní bariéry na tocích
Migrace je jedním ze základních životních projev a pot eb mnoha vodních
organism , kterou je podmín na i schopnost rozmnožování, osídlování nových lokalit
a udržování genofondu populací. Omezování migrací na našich tocích se týká hlavn
ryb a kruhoústých. P ekážky pro pohyb a migraci ryb tvo í hlavn p í né stavby,
vzdouvací objekty a místa s nedostate nou hloubkou. Na území CHKO T ebo sko
se vyskytuje n kolik druh p ílohy II Sm rnice Rady . 92/43/EEC, jichž populace
jsou existencí migra ních bariér ohroženy:
velevrub tupý (Unio crassus)
pisko pruhovaný (Misgurnus fossilis)
sekavec podunajský (Cobitis elongatoides)
ho avka duhová západní (Rhodeus sericeus amarus)
mihule poto ní (Lampetra planeri)
Pro pisko e pruhovaného a velevruba tupého jsou na území CHKO T ebo sko
navrženy i lokality evropského seznamu:
Lužnice - Nežárka (velevrub tupý, pisko pruhovaný)
T ebo sko st ed (pisko pruhovaný)
eky Lužnice a Nežárka pat í k tok m s pom rn vysokou fragmentací na díl í
úseky, což má významný vliv na stav populací ryb, ale i ostatních organism , jejichž
populace jsou svým vývojem na populace ryb a jejich migraci vázány (nap . mlži).
eky jsou d leny do pom rn krátkých úsek , kde p ežívají odd lené populace
jednotlivých druh . Propojení t chto úsek je umož ováno pouze p íležitostn p i
povod ových stavech, což je situace pro migra ní tahy nevhodná. Na 150 km toku
Lužnice na území R je evidováno celkem 39 p í ných stup , takže tzv. koeficient
pr chodnosti dosahuje vysoce nep íznivé hodnoty 3,85. Na vlastním území CHKO
T ebo sko je na toku Lužnice migra ních p ekážek evidováno 11, na toku Nové
eky 1 a na toku Nežárky 7 (HARTVICH 1998). Jezové stupn jsou r zného typu a
existují zde r zné možnosti jejich zpr chodn ní. V sou asné dob je v p íprav
projekt rybího p echodu v Nové Vsi nad Lužnicí a na Rozvodí (Povodí Vltavy s.p.).
P ehled existujících migra ních bariér uvádí p íloha . 7.
4.4.3. P ehled malých vodních elektráren na tocích v CHKO
Na území CHKO T ebo sko se v sou asné dob nacházejí tyto malé vodní
elektrárny (údaje z Atlasu za ízení využívajících obnovitelné zdroje energie - Calla,
eské Bud jovice, http://calla.ecn.cz/atlas):
- Nová Ves nad Lužnicí
- Suchdol nad Lužnicí - Na Huti
120
-
Pila Klikov
Kosky
Chlum u T ebon - Hejtman
Šimanov
Stráž nad Nežárkou - jez Gabler
Lihovar Plavsko - Starý mlýn
Rožmberk
Jez Tájek
Klec
Nítovice - Metel
Hamr
Mlýn Krkavec
Veselí nad Lužnicí - Nový jez na Nežárce
Veselí nad Lužnicí - Degárka
Podrobn jší informace o jednotlivých MVE jsou uvedeny v p íloze . 8.
V poslední dob je zaznamenán zájem o energetické využití n kterých dosud
nevyužívaných stup
(Lužnice – Pila ) nebo budování stup
nových k tomuto
ú elu. Veškeré nové migra ní bariéry jsou z hlediska ochrany p írody a krajiny
odmítány, stejn jako aplikace nevhodných typ turbin (tzv. dnový neboli alpský
odb r s turbinou Mitchell-Bánki). Provoz stávajících za ízení je tolerován v rámci
jejich provozních a manipula ních ád (bez nepovoleného zvyšování úrovn jezu
tzv. náplatkami za ú elem akumulace vody v období nízkých pr tok a bez
p erušovaného provozu turbíny, který vede k velkému rozkolísání pr tok pod
elektrárnou a poškozování ekosystému eky).
Bohatství povrchových a podzemních vod je specifickým rysem T ebo ska,
bezprost edn souvisejícím se ochranou p írody a krajiny. Z hlediska druhové
ochrany jsou problematické jezové stupn , které narušují kontinuitu tok a
p edstavují migra ní bariéry pro ryby a další vodní živo ichy. Je zájem na odstran ní
migra ních p ekážek, zejména budováním rybích p echod v období platnosti
p edchozího plánu pé e došlo ke zlepšení celkové situace ve vodním hospodá ství,
zejména k ad investic do odkanalizování obcí, išt ní odpadních vod, sanaci
n kterých zdroj zne išt ní a ke zlepšení zásobování pitnou vodou. Tato opat ení se
projevila zejména zlepšením jakosti vod v horním toku Lužnice a v Nežárce. Mezi
nedo ešené problémy pat í zne išt ní produkované a vypoušt né do tok p i
intenzivním obhospoda ování rybník , které p ispívá k celkové eutrofizaci vod.
Samostatným problémem je modernizace a rozší ení OV v T eboni. Veškerá
opat ení je nutno posuzovat v kontextu protipovod ové ochrany T ebo ska a
moderních zp sob prevence povodní a snižování jejich následk , zejména p i
využití p irozené reten ní schopnosti krajiny T ebo ska (rybni ních soustav, í ních
niv, mok adních systém , p írodních polder ) pro záchyt, relativn neškodný rozliv a
zpomalení povod ových vln. Povodn 2002 i 2006 ukázaly význam takových typ
krajin, jako je T ebo sko, pro ochranu dolních ástí povodí. Zájmy ochrany p írody a
vodního hospodá ství je nezbytné pokud možno sladit.
121
4.5. Hospodá ské aktivity a rozvojové zám ry
4.5.1. Výstavba
Na T ebo sku se prolínají a dotýkají t í výrazné oblasti lidové architektury.
Z Doudlebska na jihozápad , které je nejdéle osídleno, p sobí vliv velmi prosté
architektury jednoduchých forem bez výrazných ozdob. Tvarem a prostotou sem
v opa ném sm ru od severovýchodu zasahuje architektura Jind ichohradecka, která
je sice mladší, ale sama ovlivn ná Vyso inou, má obdobné lapidární vyjád ení.
V obou oblastech byla kamenná architektura b žn jší d íve, než je obvyklé jinde.
Jako klín mezi tyto až puristicky isté sm ry proniká b hem 1. poloviny 19. století od
severozápadu vliv blatenského selského baroka.
Stá í jednotlivých vesnic lze do jisté míry vystopovat i podle jejich urbanistické
struktury. Nejstarší sídla (Kolence, Novosedly, Lužnice, Dunajovice) jsou zpravidla
návesního typu, mladší vesnice (Kojákovice, Suchdol, Hamr) p inesla p evážn typ
lánový. Plán p vodního rozmís ování usedlostí lze doložit na obci Kojákovice, jak se
dochoval do dnešní doby: první usedlosti (jednoty, samoty) se zakládaly podél
údolních aluvií na p dách podmá ených, zatímco vyšší terény na p vodních
stanovištích jedlových doubrav byly využívány zem d lsky. Spojovaly se postupn
ve skupiny, charakteristicky uspo ádané vesnice. Statky stály ve dvou protilehlých
adách se štíty obrácenými do st edu údolí, v n mž byl p ehrazen jeden nebo n kolik
kaskádovit navazujících rybní k , lemovaných dv ma pruhy trávník s listnatými
stromy: jasany, jilmy, olšemi, vrbou, nikdy stromy ovocnými, které se pozd ji sázely
za humny v zahradách. Poto ní údolí takto odvod ovalo d myslným drenážním
p írodním systémem výše položené vlastní obytné a hospodá ské budovy, z nichž se
zadem p es stodoly p istupovalo p ímo do polí, která k usedlosti náležela. Tam též
probíhala, na obvodu obce, vlastní komunikace, takže návesní prostor p edstavoval
ideální zelené obytné prost edí. Osamocené jednoty se udržely na chudých p dách
acidofilních hon , obklopené lesy s malou plochou orné p dy a pastvin.
Starší osídlení vznikalo na p ízniv jších lokalitách, je sev en jší. Pozd ji byla
osídlována místa p ed odvodn ním neobyvatelná, s chudší p dou a zástavba je
proto rozvoln ná. Na jih od Suchdola (výb žek historického Vitorazska) je krajina
poseta rozptýlenými usedlostmi podobn jako na plochách mezi Chlumem a
Sta kovem, kde rozptýlené „jednoty“ vytvá ejí zcela ojedin lou krajinnou kompozici
s výjime nou atmosférou. Památkový ústav v eských Bud jovicích již zpracoval
podklady k prohlášení Vitorazska krajinnou památkovou zónou, stejn jako pro lesní
komplex Jem insko, které složeno ze t í velkopanských loveckých obor je dnes
skv lým p íkladem krajiny p etvá ené lov kem nejen pro užitek, ale komponované
sou asn i pro krásu. Ostatn celá oblast T ebo ska je výjime n zda ilým p íkladem
krajiny p etvá ené v pr b hu mnoha staletí s citem pro rovnováhu krajiny - sídel,
les , polí, luk a vodních ploch, p írody a lidského hospoda ení.
Charakteristické rysy vesnických staveb na T ebo sku vycházejí z místních
p írodních podmínek, b hem svého vývoje odrážely také dostupnost materiál i
bohatství a každodenní pot eby místních obyvatel. Hlavním stavebním materiálem
st edov kého vesnického stavitelství bylo d evo. Vznikala roubená stavení s typickou
vnit ní dispozicí - sv tnice, sí ( erná kuchyn ), komora, chlév. K t mto prostorám
postupn p ibývaly roubené seníky, hospodá ské p íst ešky a sýpky. S bohatstvím
sedláka vzr stal i rozsah dvorce z p vodn jednoduchého, v dvoustranný až
t ístranný s uzav ením do návesního prostoru i na humna. Dispozice dvorce a
uspo ádání vsi se zásadn nem nilo ani v pozd jších obdobích a z ásti z stává
zachováno dodnes. Zm na nastala jen v použití materiálu: kamenné a cihlové zdivo
122
s vápennými omítkami nahradily z v tší ásti d evo, došková i šindelová krytina je
nahrazena pálenou a pozd ji betonovou krytinou.
Architektonický a urbanistický charakter vesnic dotvá ejí domky bezzemk a
dílny (p evážn kovárny) emeslník . Pat í sem i tzv. obecní špejchary a drobné
církevní památky. Významnými komponenty oblasti je ada samot -"jednot"
zakládaných na volných plochách mezi rybníky (nap . mezi obcemi Chlum u T ebon
a Sta kov). Další zvláštnost tvo í bašty - "baštýrny" - rybni ní statky vodního
hospodá ství rozmíst né p i hrázích a mezi soustavou stok a kanál , jimiž je celá
rybni ní soustava protkána (Rožmberská bašta, Novo ecká bašta apod.). V echách
ojedin lým stavebním druhem jsou objekty roubených seník dochovaných zejména
na loukách kolem T ebon .
Obr. 15: Sýpka v Bošilci
Charakteristické rysy tradi ních obytných staveb T ebo ska:
- p ízemní objekt („horizontalita p evažuje nad vertikalitou“), p da není p vodn
obytná (stává se jí po zm n funkce objektu nap . na rekrea ní)
- p evažuje horizontální p dorys objekt , tj. orientace na délku (obdélník min.1:2,
lépe 1:3 a více, užší strana 5 - 8 m)
- jednotlivé objekty (hlavní obytná budova, „výminek“ nebo špýchar ve vedlejším
po adí, stodola, hospodá ská ást s chlévy, d evník atd.) jsou spojovány asto ve
dvorce uzav ené ze t í nebo ze ty stran, asto s ohradní zdí propojují p ední
štíty a prolomenou d ev nými vraty s brankou nebo uzavírající dvorec zezadu
- objekt je ešený se štítem, výjime n s polovalbou, štítová ze je v jedné rovin
(není zde žádný balkon, lodžie, arký apod.), štít je symetrický, výjime n
asymetrický (kryté zápraží do dvora)
123
-
-
podlaha p ízemí je do cca 30 cm nad p ilehlým terénem, d m „vyr stá ze zem “,
vstup do objektu je z boku, ne ve štítu
obvodové st ny tvo í zdivo (cihlové, z nepálených cihel, kamenné) s hladkou
nebo p irozen strukturovanou štukovou omítkou s jedno- až dvoubarevnou
povrchovou úpravou, zejména na hospodá ských budovách je astá kombinace
zdiva s d ev nými prvky (vrata stodol, prkenné výpln mezi zd nými pilí i apod.),
na „schwarzenberských“ stavbách je typické neomítnuté cihlové zdivo
v kombinaci se d evem a kamenem
okenní otvory jsou relativn malé, okna jsou d lená
st echa je symetrická, sedlová se sklonem 38°-45°, nejlépe 42°-43°
krytina je pálená tašková, cihlov ervená až hn do ervená nebo šedá
pokud se vyskytují viký e, tedy s odstupem min. 6-7 m, nízké, nápadné, p dní
nadezdívky nejsou žádné
ímsy jsou minimáln vyloženy (ne více než 30 - 45 cm v etn okapního žlabu,
pokud zde je)
objekt je dopln n bohatou zelení zahrady a sadu (vysokokmeny ovocných strom
i okrasných listnatých d evin místního p vodu)
P vodní urbanistická struktura obcí i tradi ní rysy a provedení jednotlivých staveb
(v etn ve ejných budov – kostel a vesnických kaplí, škol, hostinc , sokoloven,
obecních ú ad atd.) p etrvaly plošn až do 50. let a 60. let 20. století, kdy do vesnic
prudce vtrhla „moderní doba,“ ve zvlášt
nep íznivé podob
socialistické
kolektivizace a zpr mysln ní zem d lství a ideologicky motivované snahy p iblížit
vesnici za každou cenu m stu. Do té doby harmonická struktura vesnic byla
rozbíjena moderními a architektonicky v tšinou nekvalitními i p ímo cizorodými
objekty – pr myslov vyhlížejícími areály velkokapacitních kravín , skladovými
objekty, silážními v žemi a vodojemy, p edimenzovanými kulturními domy,
velkoprodejnami, panelovými domy a adovými „bytovkami“ apod. Vedle nových
nevzhledných objekt asto chátraly p vodní statky. Tém neexistují vesnice, které
by byly t chto zásah ušet eny. Pokud ano, alespo z ásti, rekrutují se z nich
kandidáti na vesnické památkové zóny. V n kterých obcích i ástech jejich katastr
se od 60. let rozb hla i masová výstavba rekrea ních objekt – chat. Naopak vlna
„chalupá ství“- p em ny ásti bytového fondu na rekrea ní objekty - vedla a stále
vede spíše k zachování a kvalitn jší údržb dochovaných staveb lidové architektury.
V sou asné dob se na jedné stran v tradi ním duchu obnovuje ada d íve
zchátralých objekt a hledá se pro n nová funkce (cestovní ruch, agroturistika) a
objevují se i kvalitní a tradi n pojaté novostavby, na druhé stran jsou vesnice pod
tlakem výstavby nevhodných objekt – zejména „katalogových“ rodinných dom ,
asto bezmyšlenkovit p ebíraných z jiných zemí a region , p ípadn se inspirujících
masovou výstavbou na okraji velkých m st (tzv. „podnikatelské baroko“ a bungalovy
satelitních m st). Objevují se také nové požadavky na inženýrské stavby ve
vesnickém prost edí (telekomunika ní v že, nová el. vedení).
P ehled územn plánovací dokumentace a podklad na území CHKO T ebo sko
je uveden v p íloze . 9.
Památková ochrana na území CHKO T ebo sko
V ad vesnic T ebo ska se dochovalo množství selských stavení, kapli ek,
návesních kováren nebo božích muk ve volné krajin . Zachovaly se i objekty, které
mimo tuto oblast nenajdete. Jsou to p edevším bašty roztroušené mezi rybníky, ale
také v echách unikátní d ev né seníky, jejichž nejznám jší skupina je k vid ní na
124
Mokrých lukách u T ebon . Toto bohatství se promítá do skute nosti, že v 7
vesnicích již vesnická památková zóna vyhlášena byla a v 5 dalších je navržena.
V nemén než 23 dalších vesnicích naleznete p es 150 chrán ných objekt .
V samotné T eboni je více než dalších 100 objekt a chrán ných je rovn ž p es 40
seník . Chrán nou technickou památkou je i ást rožmberské rybni ní soustavy se
známou Zlatou stokou, Novou ekou a rybníky Sv t a Rožmberk. ást t ebo ské
rybni ní soustavy je spolu s historickým jádrem T ebon (MPR) navržena i do
seznamu Sv tového kulturního d dictví UNESCO.
P irozené centrum oblasti - T ebo - je m stskou památkovou rezervací
uzav enou v dob e dochovaných hradbách. Loka ní m sto bylo založeno ve druhé
polovin 13. století na míst trhové osady v sousedství tvrze (možná hradu), která
chránila obchodní cestu z ech na Moravu p i pr chodu rozsáhlými bažinami v míst
významné k ižovatky na rakouském pomezí. Ke skute nému rozvoji m sta došlo až
ve druhé polovin 14. století, kdy dvoulodní kostel Sv. Jiljí na rozhraní mezi areálem
vznikajícího kláštera a vlastního m sta nahradil mén výstavný farní kostelík. Ve
vývoji kláštera se nejvýrazn ji uplatnila gotika a baroko, zatímco v areálu zámku byly
pozdn gotické etapy výrazn p ekryty renesan ní výstavbou, která je p es pozd jší
barokní úpravy a dostavby p evládajícím slohem zámeckého areálu.
Teprve 16. století p ineslo výstavbu, a to hned p ekotnou, zd ných
m š anských, doposud d ev ných, dom . K další významn jší stavební etap došlo
až koncem 17. století a zvlášt ve století 18., kdy se tvá m sta znovu výrazn
zm nila. Tuto prom nu umožnil jednak obnovený hospodá ský rozkv t, jednak,
paradoxn , n kolik ni ivých požár .
T ebo vlastní jednu mén známou, ale o to vzácn jší stavební památku. Je to
v roce 1833 dokon ený unikátní m stský divadelní sál v areálu radnice, jehož
hledišt je obkrouženo p vabnými balkony a galeriemi d ev né konstrukce.
Ve vesnici Hamr (u Veselí nad Lužnicí) stojí nejzachovalejší z kdysi po etných
tvrzí, z nichž v tšina zanikla již dávno (Lutová, Veselí, V esná, Val, Stará Hlína,
Ratibo , Slov nice), n které se prom nily v zámky (Kardašova e ice a zejména
Chlum u T ebon , ze kterého se vydal následník rakousko-uherského tr nu
Ferdinand d´Este v roce 1914 na osudovou cestu do Sarajeva) a n kolik lze najít
v podob zarostlých hromad kamenné sut a zbytk zdiva (Voglhaus u Klece). I
významn jší hrady (Stráž nad Nežárkou, T ebo , Lomnice) byly pozd ji p estav ny
na zámky.
V pr b hu 2. poloviny 17. století v n kolika stavebních etapách vyrostl na okraji
ernínské obory Jem ina barokní lovecký zámek v kouzelné poloze na terase nad
lukami podél Nežárky, které jsou osazeny voln roztroušenými mohutnými solitéry
v kovitých dub .
Zajímavým dokladem o charakteru osídlení jsou mimo jiné i židovské h bitovy.
Mezi nejmalebn jší a s nejstaršími náhrobky pat í h bitov v Kardašov
e ici a
h bitov na katastru Pístina, ztrácející se na okraji lesa mezi Stráží nad Nežárkou a
pískovnou. V podobné poloze na okraji téhož lesa Na Pískách necelý kilometr
severozápadn od h bitova lze najít poh ební mohyly halštatské kultury.
Z poutních míst stojí za zmínku Chlum u T ebon , kde je kostel sou ástí
náro n jší barokní krajinné kompozice. Toto založení ovlivnilo nejen vývoj samotné
vesnice Chlum, jejíž centrum se p esunulo z p vodní návsi ke kostelu, ale i
vzdálenou Lutovou, tradi ní centrum oblasti (fara), kde o mnoho starší pou zanikla a
s ní i poutní kostel. T žišt rozvoje se pak (i z jiných d vod ) p esunulo do Chlumu,
zatímco Lutová od 19. století prakticky stagnuje.
125
M stské památkové rezervace:
MPR T ebo (1976)
Národní kulturní památky:
T ebo – zámek a Schwarzenberská hrobka (2001)
T ebo – klášter augustinián s kostelem Sv. Jiljí (1975)
Kulturní památky:
N kolik desítek nemovitých kulturních památek v obcích a ve volné krajin (aktuáln
viz http:// monumnet.npu.cz)
Vesnické památkové zóny
Vyhlášené: Bošilec (1990), Kojákovice (1990), Lutová (1990), Pístina (1990),
Pon drážka (1990), Žíte (1990)
Navržené (širší návrh 2001): Lhota u Dynína, Lužnice, Nítovice, St íb ec
Jiné starší nerealizované návrhy: Záblatí, Hrachovišt , Horusice, Mníšek
Krajinné památkové zóny:
Navržené: KPP Jem insko, KPP Vitorazsko
Jiné starší nerealizované návrhy: KPP T ebo sko
Lokalita nominovaná na vyhlášení za lokalitu Sv tového kulturního d dictví UNESCO
(World Heritage):
T ebo ské rybníká ské d dictví (rozsah území v jednání)
Možnosti Správy CHKO p írody zasahovat do procesu výstavby jsou dány jejím
postavením dot ených orgán státní správy v územním plánování a p i umis ování a
povolování staveb (§ 12 a § 44 zákona . 114/1992 Sb.). Vzhledem k tomu, že
institut krajinného rázu umož uje regulovat vzhled stavby pouze do ur ité úrovn
(nelze postihnout adu detail , problematické je prosazování kvalitních staveb v již
degradovaných lokalitách atd.) a navíc se ada staveb odchyluje p i realizaci od
schválených parametr
(i díky benevolenci stavebních ú ad ), dochází i
v sou asnosti bohužel k dalšímu estetickému znehodnocování vesnického prost edí
nevhodnými stavbami.
Efektivnost Správy je také negativn ovlivn na jejím zahlcením množstvím
stavební agendy ( asto velmi formální), kterou je nutno vy ídit, takže nezbývá as na
významn jší akce a systematickou práci s investory. Jako preventivní nástroj vydala
Správa v roce 2004 první verzi informa ní brožury pro stavebníky obsahující základní
regulativy pro výstavbu v CHKO T ebo sko (Obecné regulativy pro výstavbu a
p estavbu na území CHKO a Pravidla pro stavby v CHKO T ebo sko). V budoucnu
bude nutno vyhodnotit praktické zkušenosti s novým stavebním zákonem.
Neexistence IV. zóny CHKO T ebo sko dosud neumož uje zjednodušit aplikaci § 44
ve v tších obcích. Proces zpracování územních a regula ních plán je nadále
zásadním místem pro uplatn ní koncep ních požadavk ochrany krajiny.
4.5.2 Doprava
Silni ní doprava
Silnice významné z hlediska ochrany p írody a krajiny, které procházejí nebo se
dotýkají území CHKO T ebo sko:
126
Silnice I/24 Veselí nad Lužnicí -T ebo – Halámky (státní hranice)
V období platnosti p edchozího plánu pé e byla na této trase t sn na hranicích
CHKO realizována nová odbo ka ze silnice E 55 u Horusic (mostní objekt p es
železnici Veselí nad Lužnicí – eské Bud jovice) a p eložka v Majdalen v míst
nebezpe ných zatá ek severn od obce. Tyto stavby byly realizovány za podmínek
stanovených orgánem ochrany p írody (v Majdalen došlo ke stažení silni ní a
železni ní dopravy do jednoho užšího koridoru a oddálení komunikace od I. zóny
CHKO, mostní objekt p es „Odleh ova “ zajiš uje bezpe nou migraci vydry í ní
podél vodního toku). Ve stádiu úvah, resp. studií jsou na této trase obchvaty Lomnice
nad Lužnicí a Suchdola nad Lužnicí.
Silnice I/34 ( eské Bud jovice) – T ebo – Jind ich v Hradec
Na této trase byla v období platnosti p edchozího plánu pé e realizována kruhová
k ižovatka v T eboni. V projektové p íprav a povolovacích ízeních v etn EIA je
nové vedení trasy Vranín (hranice CHKO) – T ebo (sou ást nové trasy zahrnují
obchvaty Lišova a Št pánovic), Správa CHKO preferuje nulovou variantu pr chodu
komunikace Vranínem (ve stávající stop ) a sm rem k T eboni variantu AB (severn
od stávající komunikace, což je citliv jší k oblasti rybník Zlatníky – Spolský mlýn).
Dále je od zá í 2005 ve výstavb obchvat Stráže nad Nežárkou ( ešení
odsouhlaseno Správou CHKO).
Dálnice D3 (úsek Sob slav – Bošilec)
Trasa plánované dálnice vede paraleln
hranicí CHKO T ebo sko, avšak svými
V míst k ížení dálnice D3 s Bukovským
ty ech polích v celkové délce 80 m stejn
s železni ní tratí t sn za severozápadní
vlivy se tohoto území áste n dotýká.
potokem je navrženo realizovat viadukt o
jako u železnice.
Silnice II/154 T ebo – Nové Hrady a II/155 T ebo – Borovany
D ležitým místem na t chto silnicích druhé t ídy zajiš ujících spojení do jihozápadní
ásti CHKO T ebo sko a využívaných i t žkou kamionovou dopravou (HBSW Dobrá
voda By ov apod.) je pr tah T eboní procházející na hrázi rybníka Sv t.
V sou asnosti se p ipravuje oprava tohoto úseku. Zárove byla zahájená projektová
p íprava p eložky t chto komunikací okolo historického jádra T ebon (p es prostor
Mokrých luk). Vzhledem k citlivosti tohoto území s mimo ádným krajinným rázem,
daným mimo jiné tím, že z jihu a jihozápadu vstupuje nezastav ná krajina p írodního
charakteru až na okraj historického jádra m sta, je tato stavební akce velmi
problematická, by je rámcov zakotvena v územním plánu m sta. O volb p ípadné
„optimální“ varianty je nutno rozhodnout v návaznosti na objektivní dopravní
zhodnocení nutnosti p eložky a v rámci procesu EIA.
Na území CHKO T ebo sko se vyskytují ješt další silnice II. t ídy, jejichž vliv na
ochranu p írody není významný:
II/147 Veselí nad Lužnicí - Kardašova e ice (tvo í ást hranice CHKO na severu)
II/148 Lišov - Lomnice nad Lužnicí - Mláka (navazuje na I/34)
II/153 Lásenice (navazuje na I/34) - Chlum u T ebon - Majdalena (navazuje na
I/24)
II/103 Halámky (navazuje na I/24) - eské Velenice
Cestní sí silnic III. t ídy je pom rn hustá a je dále dopln na zna ným množstvím
místních komunikací, polních a lesních cest.
127
Železni ní doprava
Železnice Veselí nad Lužnicí –
eské Velenice (tra
. 226 - sou ást
IV. železni ního koridoru)
Tradi ní trasa železni ního spojení Prahy a Vídn (dráha císa e Františka Josefa) je
sou ástí (bo ní v tví) budoucího IV. železni ního koridoru. Procesem EIA prošel
projekt optimalizace této trat ve stávající stop zahrnující její elektrifikace, vým nu
železni ního spodku i svršku a modernizaci stanic a všech technických za ízení.
Projekt je celkov p ijatelný, má však dv sporné díl í ásti – výstavbu protihlukových
zdí na ochranu obytné zástavby p ed hlukem v místech, kde je to nevhodné
z d vodu krajinného rázu (Vlkov, Dvory nad Lužnicí), a výstavbu p ivad e VVN 110
kV z rozvodny Lipnice do eských Velenic. Vhodn jší ešení bude hledáno v rámci
individuálních správních ízení. V p ípad p ivad e VVN kV byla již nalezena a
odsouhlasena trasa minimalizující negativní vliv této stavby na krajinný ráz.
Železnice Veselí nad Lužnicí – eské Bud jovice (tra
. 220 - IV. železni ní
koridor)
Tato železni ní trasa tvo í ást severozápadní hranice CHKO T ebo sko. V rámci
optimalizace hlavní trasy IV. železni ní koridoru je naplánováno její zdvojkolejn ní a
elektrifikace. Upravené trasování oblouk zasahuje mírn do okraje PR Horusická
blata a jejího ochranného pásma a do CHKO zasahuje také nov vedený úsek mezi
stanicemi Veselí n/L.- zastávka a Veselí n/L.- hlavní stanice (v etn nového mostu
p es Nežárku nad jezem). V rámci EIA bylo nalezeno p ijatelné ešení této stavby.
D ležitým místem je k ížení trati a plánované dálnice D3 s Bukovským potokem –
významným biokoridorem a migra ní trasou pro velké obratlovce, kde je na základ
návrhu AOPK navrženo realizovat viadukt o ty ech polích v celkové délce 80 m.
Zimní údržba komunikací
V souladu se základními ochrannými podmínkami je základním typem zimní údržby
komunikací v CHKO T ebo sko pluhování a inertní posyp. Tak jsou ošet ovány
všechny komunikace v CHKO v p sobnosti závod Správy a údržby silnic (SÚS)
Tábor, eské Bud jovice a Jind ich v Hradec s výjimkou následujících úsek
komunikací, kde je s ohledem na zajišt ní bezpe nosti dopravy na páte ních a
mezinárodn významných trasách provád na chemická údržba (solení):
- silnice I. t ídy I/24 od hranic okresu J. Hradec (u Vlkova) na hrani ní p echod
Halámky
- silnice I. t ídy I/34 v úseku Vranín-Stráž nad Nežárkou
- silnice II. t ídy . II/103 v úseku Halámky – Nová Ves nad Lužnicí
V jiných lokalitách byla chemická údržba provád na zcela výjime n a pouze lokáln
za mimo ádn kritických stav sjízdnosti vozovek (svažité úseky apod.).
Výjimka z § 26, odst. 1, písm. h) zákona . 114/1992 Sb. na provád ní chemické
údržby uvedených úsek komunikací byla na základ kladného stanoviska Správy
CHKO vydávána v posledních 13 letech ministerstvem ŽP za t chto podmínek :
- minimalizace množství posypové soli a aplikace v co nejú inn jší podob
(granulovaná s l skráp ná solankou) s p ihlédnutím k aktuální a bezprost edn
o ekávané meteorologické situaci,
- použití nejmodern jší sypací techniky (citlivé automatické dávkova eSTRATOS apod.)
- omezení preventivního posypu na nezbytné minimum,
128
-
okamžité zp tné hlášení jiných aplikací soli na udržení sjízdnosti v kritických
situacích v jiných lokalitách telefonicky na SCHKOT,
zajišt ní ádného skladování soli bez nebezpe í únik do okolního prost edí,
nadstandardní údržba a p ednostní dosadby silni ní zelen geograficky
p vodních a stanovištn vhodných druh v místech s negativními ú inky solení priorita v úsecích silnic I/24 Vlkov-T ebo a I/34 T ebo - Vranín)
ádné proškolení a zajišt ní provozní discipliny posádek sypa
pravidelné ro ní poskytování písemných údaj o množství použité soli,
pokácených d evinách a o nových výsadbách Správ CHKO T ebo sko
Problémy sou asného stavu
Nedostate ná údržba a dosadby silni ní zelen p i komunikacích I. t íd z d vod
nedostatku financí a z d vod prosazování koncepce editelství silnic a dálnic, která
zde nové výsadby v zásad odmítá (do jisté míry st et se silni ní legislativou). Nejsou
tak kompenzovány negativní ú inky solení na silni ní stromo adí, jejichž stav se
zhoršuje (zejména úseky I/24 Vlkov-T ebo ).
Opakovaná snaha n kterých m st a obcí (T ebo , Lomnice nad Lužnicí) p ejít i
na území sídel na chemickou zimní údržbu komunikací (z d vod zanášení
kanaliza ních vpustí inertním posypem, zvýšené prašnosti a vyšších náklad na úklid
v jarním období).
Zhodnocení možností parkování
Vzhledem k relativn hustému osídlení T ebo ska jsou základní možnosti parkování
zajišt ny b žným zp sobem ve m stech a obcích a jsou z hlediska ochrany p írody a
krajiny v zásad bez v tších problém . V ideálním p ípad možnosti parkování
navazují na východiska zna ených tras a nau ných stezek (T ebo ). Další parkovací
možnosti využitelné návšt vníky jsou na odpo ívadlech státních silnic (nap . Holi ky
– Rozvodí, Stráž nad Nežárkou) nebo na zpevn ných plochách u n kterých
rekrea ních za ízení vzniklých z bývalých t žeben (pískovna Vlkov, Tuš ). Vlastní
parkovišt jsou budována provozovateli kemp , penzion a dalších ubytovacích
za ízení. Skromné parkovací možnosti na okrajích a k ižovatkách cest i na
vícemén provizorních parkovištích se nabízí i na jiných návšt vnicky atraktivních
místech (u St íb eckého mostu, v Ji íkov údolí – nau ná stezka ervené blato,
rybník Rožmberk), pro v tší návšt vnost jsou však jejich kapacita i provedení
nedostate né. Nedostatek parkovacích míst (nejen pro osobní automobily, ale i pro
autobusy) m že být limitují pro zvládnutí náporu návšt vník nap . V T eboni
v p ípad , že by zde byla vyhlášena lokalita Sv tového kulturního d dictví UNESCO
v letním období je kritická situace s parkováním na okrajích silnic v blízkosti
rekrea n využívaných pískoven a na vjezdech na lesní cesty.
Až na výjimky (pr jezd t žké nákladní dopravy z jihu CHKO T eboní po silnici II/154
v etn hráze rybníka Sv t) nep estavuje doprava a její infrastruktura na území
CHKO zásadní a ne ešitelné st ety. Obchvaty a p eložky na silnicích I. a II. t ídy,
které jsou realizovány (Majdalena), ve výstavb (Stráž nad Nežárkou) nebo v plánu
(Vranín, Lomnice nad Lužnicí, Suchdol nad Lužnicí, Tuš ) mají p ijatelné varianty,
vyhodnocované v rámci EIA. Díky složité terénní situaci a citlivosti prost edí (Mokré
louky, historické jádro) se jako problematická jeví p eložka trasy silnic II/154 a II/155
okolo T ebon , kde se Správa CHKO staví za podrobné vyhodnocení variant v rámci
procesu EIA, které umožní vybrat trasu obchvatu nejmén poškozující zájmy ochrany
p írody a krajiny. Z hlediska krajinného rázu není vhodné ani mimoúrov ové k ížení
129
silnice I/24 se železnicí u zastávky Lužnice. Problematika je ešena s ú astí Správy
CHKO v rámci p ípravy ÚPN VÚC Jiho eského kraje. Vzhledem k tomu, že proces
investi ní p ípravy liniových staveb trvá adu let a zahrnuje fázi územního plánování,
hodnocení vliv na ŽP i fázi stavebního ízení, je nezbytné zachovat kontinuitu
koncep ního p ístupu a vyjad ování Správy CHKO. U odsouhlasených staveb je
d ležitá kontroila dodržení stanovených podmínek. Zimní chemická údržba
komunikací je dosud akceptována s vládní výjimkou na úsecích silnic I. t ídy a spojce
na hrani ní p echod po silnici II. t ídy. Nem la by být dále rozši ována, naopak
v p ípad zanedbávání údržby a obnovy silni ní zelen je na míst zvážit neud lení
výjimky pro další období, po ínaje zimní sezónou 2008-2009.
P ipravovaná stavba optimalizace IV. železni ního koridoru (tra Veselí nad
Lužnicí – eské Velenice, elektrifikace s jednou kolejí ve stávající stop ) byla
z hlediska OPK vyhodnocena jako p ijatelná s výjimkou instalace protihlukových st n
ve Dvorech nad Lužnicí a ve Vlkov , kde bude v rámci stavebního ízení hledáno
z d vod krajinného rázu jiné ešení. Byl vydán souhlas s p ivad em VVN 110 kV
pro napájecí stanici D v eských Velenicích.
Nep ijatelné je ob as navrhované z izování trvalých sportovních a civilních letiš
s rozsáhlejším provozem (v T eboni u rybníka Sv t, u Horusického rybníka).
V lokalit Dvorce u T ebon byla akceptována plocha pro vzlet a p istání sportovních
létajících za ízení. Pokud dojde k nár stu provozu t chto za ízení (motorové padáky,
motorová rogala, ultralighty), je na míst regulace s omezením let v nízkých
výškách nad ornitologicky významnými lokalitami (hnízdišt , shromaždišt ).
Opakované žádosti o povolení provozu plavidel se spalovacím motorem
(motorové luny pro vodní lyžování, vodní skútry) na rybníce Sv t, p ípadn na
dalších lokalitách jsou odmítány. Výjimkou je na rybníce Sv t provoz doprovodných a
záchraná ských lun p i vesla ských závodech a tradi ní provoz ve ejné výletní
vyhlídkové lodi.
4.5.3. Technická infrastruktura (inženýrské sít )
Jako pom rn hust osídlená oblast rozkládající se p i okraji eskobud jovické
sídelní regionální aglomerace je CHKO T ebo sko protkáno adou sítí technické
infrastruktury. Krom vedení místního a regionálního významu oblastí procházejí
také nad azené sít celostátního významu.
Elektrické vedení VVN 400 kV prochází z jaderné elektrárny Temelín sm rem na
eskomoravskou vrchovinu p es CHKO T ebo sko p ibližn po linii Lhota u Dynína Záblatí - Klec - Kolence - Novosedly nad Nežárkou - Plavsko a svými mohutnými
p íhradovými stožáry na mnoha místech ur uje, resp. narušuje krajinný ráz v ad
lokalit. Na elektrickou rozvodnu v Lipnici je vázána ada elektrických vedení, zejména
vedení 110 kV procházející sm rem na Suchdol nad Lužnicí – Chlum u T ebon –
Lutová – Libo ezy – P íbraz, s uvažovanou novou v tví vedenou výhledov ze
Suchdola nad Lužnicí p es Hrdlo ezy a Dvory nad Lužnicí do Nové Vsi nad Lužnicí
(uvažovaná napájecí stanice pro nov elektrifikovanou železni ní tra Veselí nad
Lužnicí – eské Velenice) a do eských Velenic (správa CHKO vydala v roce 2006
souhlas s vydáním územního rozhodnutí).
V posledních letech dochází k astým rekonstrukcím a k rozši ování vedení
22 kV a místních p ipojovacích vedení, což je spojeno s výstavbou nových stožár
nadzemních vedení, transformátor apod. U nov budovaných a rekonstruovaných
vedení je ochrana pro dosedající ptáky ešena p ímo ustanovením § 5a odst. 6
zákona . 114/1992 Sb. (konstruk ní ešení zabra ující usmrcování pták ). U
130
n kterých stávajících vedení 22 kV došlo v posledních letech na základ jednání
Správy CHKO a rozvodných závod k úprav sloup v n kterých úsecích z d vod
ochrany p írody. Jako dosud ne ešené a problematické úseky se z hlediska ochrany
pták jeví tato vedení: pr chod vedení 22 kV PR Na Ivance, pr chod vedení 22 kV
PR Horní Lužnice (Nová Ves nad Lužnicí), systém vedení 22 kV a nižších v celém
okolí NPR Velký a Malý Tisý, vedení 22 kV Pávek – Zadní dv r, vedení 22 kV
Libo ezy – Chlum u T ebon .
Rozvoj elektrifikace obecn zat žuje krajinu stále novými za ízeními, která
ovliv ují také krajinný ráz. Zastav ná území obcí eší v tomto ohledu vyhláška MMR
. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, podle které se
rozvodné energetické a telekomunika ní vedení v zastav ných územích obcí
umis ují pod zem (§ 4 odst. 5). Správa CHKO požaduje provád ní koncových
elektrických vedení (p ípojek) podzemním kabelem také v bezprost edním okolí
hodnotných stavebních objekt a v krajinných enklávách s výjime n hodnotným
krajinným rázem. U vedení vysokých a velmi vysokých nap tí je tento požadavek ze
strany rozvodných podnik striktn odmítán z technických a ekonomických d vod a
možnost ovlivn ní stavby se redukuje na volbu nejmén škodlivé varianty trasy a na
volbu typ stožár , jejich nát ru, zp sobu bezpe nostního zna ení apod. Z d vod
krajinného rázu p edepisuje Správa CHKO n kdy u místních rozvod také použití
d evených sloup místo betonových, p ípadn stanoví u betonových sloup
podmínky pro barevnost.
Územím CHKO prochází ve sm ru západ-východ také dálkový vysokotlaký
plynovod, který v posledních letech prošel generální opravou (vým nou potrubí).
Tato trasa je se souhlasem Správy CHKO stabilizována stejn jako ostatní
nad azené sít v konceptu ÚPN Jiho eského kraje. K budování st edotlakých
p ípojek a k plošné plynofikaci v tších a st edních obcí (T ebo , Veselí nad Lužnicí,
Chlum u T ebon , Suchdol nad Lužnicí, Kardašova e ice, Stráž nad Nežárkou,
Lomnice, Majdalena, Bošilec, Plavsko, Nová Ves nad Lužnicí, Lužnice, Novosedly
nad Nežárkou) došlo s dota ní podporou státu zejména v 90. letech minulého století,
pokud již nebyla provedena d íve. V sou asnosti vzhledem k rostoucím cenám plynu
zájem obyvatel menších obcí o zavedení plynu upadá a ve stále v tší mí e se zavádí
tradi ní i modern jší zp soby vytáp ní d evem.To se týká i okrajových ástí
plynofikovaných sídel. Z hlediska ochrany p írody a krajiny je plynofikace obcí
neutrální a pot ebná infrastruktura je povolována bez v tších problém .
V posledních deseti letech bylo na území CHKO T ebo sko také sm rováno
množství požadavk na výstavbu stožárových základnových stanic telekomunika ní
sít (mobilní telefony - GSM) jednotlivých operátor . V p ípad , že by byly
telekomunika ní stožáry povolovány bez jakékoliv vzájemné koordinace a
spolupráce operátor , došlo by k zatížení krajiny a konkrétních míst vhodných pro
výstavbu (z hlediska konfigurace terénu a blízkosti komunikací) n kolika desítkami
objekt , asto navržených v polohách výrazn narušujících krajinný ráz. Správa
CHKO proto ve spolupráci s úst edím prosazuje požadavek na sdílení technické
infrastruktury více operátory a princip minimalizace t chto za ízení na území CHKO
(p i zachování funk nosti komunika ních sítí). V maximální mí e jsou pro umís ování
anténních systém využívány v první ad stávající objekty (tovární komíny, v žové
vodojemy – hydroglobusy, výškové budovy). Pokud je to možné, jsou nov budované
stožáry umís ovány tak, aby byla ást jejich konstrukce zakrývána lesními porosty.
Pro citliv jší lokality jsou po izovány individuální posudky vlivu stavby na krajinný ráz
(narušení dálkových pohled , viditelnost z kritických bod atd.).
131
Základnové stanice s p íhradovými nebo jednod íkovými stožáry (v žemi) jsou
umíst ny v t chto lokalitách:
Suchdol – T i facky
Halámky – celnice
Mláka
T ebo – Holi ky
Stará Hlína
Sta kov
Libo ezy – oudk v vrch
Aktuáln p ipravované lokality s vydaným souhlasem Správy CHKO:
Cep - JZ od obce, sdílení v že Eurotel a Vodafone
Cep - dobývací prostor Cep II, sdílení v že Vodafone a T-Mobile
Dvory nad Lužnicí - zem d lský areál, sdílení v že t emi operátory
Výhledové lokality dle požadavk a spole né koncepce operátor :
Branná – p ednostn na seníku na okraji obce (sdílení v ží Vodafone a T-Mobile,
odsouhlaseno SCHKOT)
Lužnice – p ednostn na stávajících objektech v zem. areálu (v ž Vodafone,
odsouhlaseno SCHKOT)
Pon drážka (v ž Vodafone, odsouhlaseno SCHKOT)
Mníšek – Žíte (požadavek na 2 v že Vodafone a T-Mobile, neodsouhlaseno
oudk v vrch
SCHKOT – dále jednat, preferovaná varianta sdílení na lokalit
u Libo ez nebo mimo CHKOT)
Vedení sítí technické infrastruktury územím CHKO nelze zcela vylou it, je však nutné
množství t chto za ízení minimalizovat a povolovat jejich výstavbu v p ípadech, že
jsou prokazateln nezbytná a na základ vyhodnocení všech vliv na p írodu a
krajinu (proces EIA, individuální posouzení krajinného rázu). Koncep n je nutno
v as sít ešit a regulovat v rámci územních plán .
Na území MZCHÚ a na dalších místech významných z ornitologického hlediska
je nutné prosadit bezpe nou úpravu nadzemních elektrických vedení. Preferováno je
obecn podzemní vedení elektrických sítí nižších ád , u ostatních vedení volba
sloup s ohledem na krajinný ráz. Umis ování telekomunika ních v ží se ídí
principem jejich minimalizace na základ sdílení více operátory a po vyhodnocení
vliv na krajinný ráz. Z dosavadních požadavk operátor není vy ešena a
odsouhlasena Správou CHKO jedna lokalita (prostor Mníšek-Žíte -Libo ezy).
4.5.4. Pr mysl, drobná výroba, obchod, sklady a zacházení
s odpady
CHKO T ebo sko není významnou pr myslovou oblastí, pr mysl je zde zastoupen
okrajov v podob n kolika st edn velkých podnik a v tšího po tu menších
provoz a drobných živností. Výroba asto navazuje na zde tradi n zastoupená
odv tví primárního sektoru – na t žbu nerostných surovin a rašeliny, na lesnictví,
zem d lství a rybá ství. Mezi tato odv tví pat í stavební výroba (produkce
stavebních hmot a prefabrikát – Lasselsberger a.s., divize živec Nová Ves nad
132
Lužnicí, provozovny Hanson R a.s., Sloupárna Majdalena s.r.o.), d evozpracující
pr mysl (výroba eziva – nap . pila KODAVO s.r.o. Halámky, pily v T eboni, v Chlumu
u T ebon , v Suchdole nad Lužnicí, nábytká ství – nap . RESI s.r.o.T ebo apod.),
výroba skla a keramiky, ( eské sklo a porcelán SF s.r.o., Skloform a.s. Nová Ves
nad Lužnicí), zpracování ryb a zem d lských produkt (zpracovna ryb Rybá ství
T ebo a.s.), zpracování rašeliny (Rašelina Sob slav a.s., provoz Branná) a dále
strojírenské, skladovací a agrochemické podniky zajiš ující servis pro zem d lství a
lesnictví (nap . AGRICO T ebo , Agraservis T ebo ). Z dalších výrobních odv tví je
tradi ní pivovarnictví (pivovar Bohemia Regent a.s. T ebo ). Stále v tší význam
získávají i podniky zužitkovávající bohatství podzemních vod T ebo ské pánve
(Fontea a.s. Veselí nad Lužnicí, HBSW Dobrá voda a.s. By ov - t sn za hranicí
CHKO). V posledních deseti letech došlo na území T ebo ska k rozvoji menších
moderních montážních podnik (zejména v oblasti elektrotechniky), které poskytují
zam stnání mén kvalifikovaným pracovním silám uvoln ným p i transformaci
státního a družstevního zem d lství. Tyto výroby jsou ve vztahu k životnímu
prost edí neutrální a jsou umíst ny i v menších obcích (Moeller Elektrotechnika s.r.o.
Suchdol nad Lužnicí, Lexa Hamr). V oblasti p sobí také celá ada úsp šných
stavebních firem. Specifickým odv tvím T ebo ska je láze ství v T eboni (Bertiny
lázn s.r.o., Lázn Aurora a.s., nov vznikající subjekty). V T eboni jako centru
oblasti došlo k výraznému rozvoji obchodní sít .
Oproti po átku platnosti p edchozího plánu pé e zanikly nebo byly podstatn
zredukovány n které tradi ní výrobní podniky T ebo ska (OTAVAN a.s.T ebo ,
Sklárny eský K iš ál v Chlumu u T ebon ).
Pr myslové podniky jsou p evážn v souladu s územními plány situovány do
schválených pr myslových zón nebo do tradi ních výrobních areál v zastav né
ásti obcí na území III. zóny CHKO a z hlediska p írody a krajiny nep edstavují
významnou zát ž (za p edpokladu, že jsou dodržovány technologické postupy a
provozní normy). Povolování nových provoz i rozši ování stávajících je v tšinou
vázáno na proces EIA. V souvislosti se zp ísn ním zákon na ochranu ŽP došlo ke
zlepšení technického stavu ady pr myslových za ízení a snížení jejich vlivu na ŽP
(akce Plynofikace Sloupárny Majdalena, Odprášení sklá ských pecí a plynofikace
sklárny v Chlumu u T ebon , vodohospodá ské investice v provozech spole nosti
Lasselsberger a.s.).
Pokud existují v daném území v územních plánech schválené a dostate n
kapacitní pr myslové zóny, Správa CHKO nesouhlasí s umís ováním nových
pr myslových závod na jiná místa (do volné krajiny (p ípad nové továrny na výrobu
betonové dlažby firmy BEST a.s. ve Vranín realizované nakonec až za hranicí
CHKO T ebo sko).
Akutní st ety mezi provozem výrobních podnik a zájmy ochrany p írody a
krajiny na území CHKO T ebo sko v sou asné neexistují, p ípadné díl í st ety jsou
ešitelné v rámci povolovacích ízení.
Zacházení s odpady
Narozdíl od období na za átku platnosti p edchozího plánu pé e je stav odpadového
hospodá ství v CHKO T ebo sko na lepší úrovni. V tší starší nepovolené nebo
áste n povolené, avšak nezabezpe ené obecní skládky, byly ukon eny a v tšinou
rekultivovány. Rozší ení nejv tší skládky TKO Stráž nad Nežárkou o t etí skládkovací
bazén bylo shledáno z hlediska OPK p ípustným a prošlo zjiš ovacím ízením EIA.
Pro území CHKO existují legální možnosti ukládání všech druh odpad , ve v tších
obcích existují sb rové dvory a organizované sb rové dny pro ve ejnost. Tzv.
133
evidované staré zát že jsou sledovány p íslušnými orgány v oblasti vodního
hospodá ství a zacházení s odpady. P ímé poškozování zájm OPK není zjišt no.
Skládky odpad a staré zát že
Provozované skládky odpad evidované ve zpráv ŽP Jiho eského kraje (rok
2005), provoz povolen s ú astí Správy CHKO jako dot eného orgánu státní
správy:
Skládka tuhých komunálních odpad Stráž nad Nežárkou (V okraj dobývacího
prostoru Pístina)
Skládka inertního odpadu Dvory nad Lužnicí (bývalá pískovna p i silnici Dvory
n/L.– Hrdlo ezy)
Jiné:
Hamr: P i silnici Hamr – Chlum u T ebon
úprav )
(využití inertního odpadu k terénní
P ehled starých ekologických zát ží evidovaný v systému evidence
kontaminovaných míst – sledováno a ešeno centráln (databáze a mapové
aplikace CENIA: www.cenia.cz)
Drahov: bývalá skládka tuhých komunálních odpad v lokalit Šibeni ní vrch
Hatín: farma (výkrmna vep ) v lokalit Zadní dv r
Kardašova e ice: farma (výkrmna vep ) v osad Cikar a letní výkrmna Cikar –
safari
Suchdol nad Lužnicí: areály bývalých Jiho eských d eva ských závod a.s.
(„starý“ a „nový“ závod)
Suchdol nad Lužnicí: skládka bývalých Jiho eských d eva ských závod a.s.,
lokalita Na Huti
T ebo : SDM T ebo , pr myslový areál na severu m sta mezi železnicí a silnicí
I/24 (Agraservis, Raab…)
Val: bývalá skládka tuhých komunálních odpad Val – Kopaniny (1,5 km v od
obce)
Vlkov: bývalá skládka tuhých komunálních odpad , 500 m z od obce, za h išt m
D íve zjišt né, centráln
nevidované staré zát že (v pr b hu platnosti
p ipravovaného plánu pé e se navrhuje provést jejich revizi v terénu):
Chlum u T ebon : skládka "Na Spálenci" v Chlumu u T ebon (analýzami vody
z kontrolních vrt byl prokázán silný vliv skládky na podzemní vody - zejména
silné zne išt ní kadmiem, beryliem, olovem, vanadem, m dí a zvýšená aktivita
alfa a beta),
Smržov: bývalá obecní skládka Lomnice n/L a dalších obcí v zemníku v polích nad
rybníkem Vydýma u Smržova (p i analýzách podzemních vod z indika ních
vrt nalezeny vyšší koncentrace kyanid a amonných iont )
Kolence: jezírko v bývalém kamenolomu u Kolenc (vpravo od cesty do hájovny
Lipi í) - kontaminace ropnými látkami pravd podobn deponovanými v lokalit
spolu s jiným odpadem
Asanované významn jší staré zát že:
Nová Ves u Klikova: skládky leštírenských kal skláren eský k iš ál (asanace
podzemní drenáží a svrchním t sn ním provedeny v roce 1993)
Holi ky: drobná lesní pískovna p i cest T ebo – samota Holi kovna (skládka
obal od pesticid )
134
Cep: lesní pískovna p i silnice Cep – Majdalena východn
(skládka odpad ze Sloupárny Majdalena)
od Modrého k íže
Staré obecní skládky komunálních odpad (v tšinou uzav ené, alespo
áste n
rekultivované, ob asné recidivy nelegálního skládkování), v pr b hu platnosti
p ipravovaného plánu pé e se navrhuje provést jejich revizi v terénu
Bor: Na Pláních
B ilice: skládka TKO a inertního odpadu "Katovy jámy"
B ilice: hráz mezi rybníky Ka ov a Rožmberk
B ilice: u rybníka Prelátský
Domanín: skládka v pískovn Domanín (inertní odpad)
Drahov: drobné pískovny v niv Nežárky pod obcí
Dunajovice: v malém lomu na Dunajovické ho e
Dvory nad Lužnicí: Lesní chalupy (okraj terasy Lužnice)
Frahelž: u zastávky SD
Halámky: stará pískovna na západním okraji terasy Lužnice
Hamr: okraj starého í ního ramene za mostem p es Nežárku
Kardašova e ice: u stadionu a v pískovn p i cest na Cikar
Klec: u mostu p es Lužnici
Klikov: pískovna Bílý vršek
Kojákovice: u rybníka Votušil
Lomnice nad Lužnicí: u Zlaté stoky nedaleko h bitova a u žel.trati a OV
Novosedly nad Nežárkou: skládka v lomu "Hájice"
Mláka: lokalita "U jedle"
Mníšek: kamenolom
Nová Hlína: stará pískovna mezí obcí a silnicí I/34
Nová Ves nad Lužnicí: východní okraj terasy Lužnice
P eseka: na okraji NPR V. a M. Tisý za suši kou
Rapšach: pískovna v k.ú. Spáleništ
Ratibo : bývalý lom
Rose : bývalý lom
Smržov: zemník v polích nad rybníkem Vydýma
Spolí: dv staré lesní pískovny p i silnici na Domanín
Stráž nad Nežárkou: okraj terasy u lihovaru
Suchdol n./L.: pískovna v Dryjov lesíku, T i Facky
T ebo : u zastávky SD T ebo – lázn
Tuš : stará pískovna p i silnici I/24
Akutní st ety mezi existencí a inností výrobních podnik na území CHKO T ebo sko
a zájmy ochrany p írody a krajiny, které by bylo nutno uvád t v plánu pé e,
v sou asné dob nejsou. P ípadné díl í problémy jsou ešeny v rámci povolovacích
ízení a pr b žné spolupráce s p íslušnými orgány státní správy (vodní hospodá ství,
odpadové hospodá ství). Realizace investic na ochranu ŽP vedly ke zlepšení situace
u starších podnik , nov povolované provozy jsou již provozovány na základ
podmínek vzešlých z procesu EIA, kde se Správa CHKO uplat uje.
Ke zlepšení došlo i v oblasti zacházení s odpady. V CHKO je provozována jedna
zabezpe ená centrální skládka tuhých komunálních odpad (Stráž nad Nežárkou)
rozši ovaná po etapách se souhlasem Správy CHKO. V sou asné dob je
dokon ováno skládkování v prostoru skládkového bazénu II. etapy a je vydáno
stavební povolení na III. etapu.
135
4.5.5. T žba nerostných surovin a rašeliny
St ety mezi t žbou nerostných surovin a zájmy ochrany p írody a krajiny pat ily
v 80. a v první polovin 90. let 20. století mezi nejvážn jší problémy CHKO
T ebo sko. Na území CHKO je soust ed no p ibližn 6 % zásob št rkopísku v eské
republice. Tyto zásoby jsou p evážn vázány na staré kvartérní í ní terasy podél
Lužnice a Nežárky, tj. na lokality mající zárove výjime ný význam ekologický,
krajiná ský a vodohospodá ský. Podíl T ebo ska na celkovém objemu t žby
št rkopísku v republice však na konci 80. let dosahoval neúm rn vysokých 12 % a
p edstavoval více než 3 miliony tun ro n . V CHKO T ebo sko byla soust ed na
veškerá t žba št rkopísku v Jiho eském kraji. Tento nadm rný rozsah t žby,
diktovaný hospodá ským a politickým tlakem na pln ní prioritních úkol velkého
stavebnictví (nap . jaderná elektrárna Temelín, velká sídlišt ), neodpovídal
p irozeným limit m a možnostem krajiny a vedl k potla ení jiných d ležitých zájm ,
zejména vodohospodá ských, ve prosp ch t žby. Využívání ložisek bylo provád no
neracionáln a neúpln , kvalitní suroviny nebyly navíc ve stavebnictví asto
používány k odpovídajícím ú el m a plýtvalo se s nimi. Krom již rozt žených a
ochranou p írody vícemén akceptovaných lokalit bylo p ipravováno otev ení nových
dobývacích prostor pro t žbu št rkopísku v nejcenn jších ástech CHKO (niva
horní Lužnice mezi Novou Vsí a Suchdolem nad Lužnicí, niva Lužnice a Staré eky
mezi Majdalenou a Rožmberkem, polesí Jem ina atd.). Realizace t chto
maximalistických plán by prakticky vedla ke zni ení ásti nejcenn jších území I.
zóny CHKO a k zániku hodnot, pro které byla CHKO a biosférická rezervace
T ebo sko vyhlášena. Výhledové plány t žby nerostných surovin byly v rozporu i
s omezeními vyplývajícími z vyhlášené Chrán né oblasti p irozené akumulace vod
T ebo ská pánev.
Politické a ekonomické zm ny po roce 1989 se p ízniv projevily i v sou asné
situaci a výhledu t žby surovin v CHKO. Odstran ní centrálního plánování a ízení
ekonomiky, recese ve stavebnictví a zvýšení cen surovin a pohonných hmot spolu
s novými zákony na ochranu životního prost edí (zejména zákon 114/1992 Sb., o
ochran p írody a krajiny) omezily plánované t žby a d íve prosazované zám ry na
rozsáhlou t žbu v nejcenn jších územích T ebo ska se staly nereálnými. V tšina
zásob na d íve plánovaných lokalitách I. zóny z stávala nadále v republikové bilanci
nerostných surovin a nebylo možno vylou it postupnou snahu t žebních organizací o
realizaci p vodních zám r . Tento stav se zm nil v období platnosti plánu pé e
CHKO z roku 1996, na jehož základ byl iniciován Správou CHKOT proces rebilancí
nerostných surovin na území CHKO a postupný p evod zásob nejvíce st etových
ložisek (MZCHÚ, I. a II. zóna CHKO) z kategorie volných zásob mezi zásoby vázané.
V n kolika etapách rebilancí bylo mezi vázané zásoby p evedeno z d vod
ne ešitelných st et s ochranou p írody a krajiny celkem p es 130 milion m3
št rkopísk v ložiscích spravovaných hlavními t žebními organizacemi (Hanson R
a.s.- d íve Pioneer a.s., Lasselsberger a.s. – d íve Calofrig a.s.). Celý proces
iniciování a provád ní rebilancí byl završen zpracováním studie „Nerostný surovinový
potenciál CHKO T ebo sko a limity jeho využití“ (Gekon spol. s.r.o. pro MŽP, Praha
2002, íslo úkolu 65 00 2005), která byla se Správou CHKO v pr b hu prací
konzultována a která do velké míry shrnula i názory Správy CHKO na rebilance
ložisek, rozvoj t žby a na ekologicky pojaté rekultivace. Z této zprávy jsou erpány i
n které údaje v této kapitole.
136
V roce 2003 probíhala v CHKO T ebo sko t žba v tomto rozsahu:
Št rkopísky:
Hanson a.s. 395 000 m3 (tj. 632 000 t p i hustot 1,6 t/ m3)
Calofrig a.s. (Lasselsberger a.s.): 423 000 m3 (tj. 677 000 t p i hustot 1,6 t/ m3)
Celkem: 818 000 m3 (1 309 000 t)
Živcové suroviny:
Calofrig a.s. (Lasselsberger a.s.): 99 000 t
Rebilance
Rebilanci ložisek nerostných surovin provád l v letech 1996-2002 Geofond R u
ložisek nerostných surovin, a to mimo DP t žebních organizací. ešitelskou
organizací byla v CHKO v tšinou s.r.o. GET a p ehodnocení bylo realizováno za
ú asti zástupc SCHKO a t ža e (a.s. Hanson, a.s. Calofrig).
Bu veškeré volné zásoby t chto ložisek nebo jejich ásti byly v souladu
s požadavky vyplývajícími ze zák. . 114/1992 Sb. p evedeny do zásob vázaných.
Tím došlo k odstran ní hlavní st et .
Tab. . 18: P ehled rebilancovaných ložisek
Kód íslo ložiska Název
Kód suroviny
B
3225500
Dvory n. Lužnicí – Tuš
ZS, SP
B
3225300
Majdalena
ZS
B
3211301
Novosedly n. N. – Mláka
SP
B
3009800
Pon drážka *
SP
B
3010400
Stráž n. Nežárkou
SP
B
3010200
Hatín – Jem ina
SP
B
3225401
SP
B
3225301
Majdalena
SP
B
3010401
Stráž n. Nežárkou
SP
B
3010300
T ebo
SP
B
3010000
Val
SP
B
3009900
Horusice-Frahelž *
SP
B
2142300
Halámky
ZS, SP
B
3225501
Tuš -Halámky**
ZS, SP
* v rámci Rebilance zásoby p evedeny do ložiska 3010000 Val
** v DP a CHLÚ Tuš I a.s. Hanson R
Rebilance ložisek št rkopísk nebyly realizovány v DP Krabonoš, Tuš , Cep a Cep I.
O p ehodnocení ložiska Cep 2 (DP Cep II a CHLÚ Cep I a Cep II) bude rozhodnuto
až po napln ní požadavk , které vyplynou ze zpracovaného hodnocení vliv t žby
na životní prost edí (EIA), v sou asné dob se jeví jako p ípustné rozší ení DP Cep II
o 39 ha.
Prognózní zdroje nerostných surovin p ehodnocovaly GÚ a Geofond R. B hem
t chto p ehodnocení byla ada prognózních zdroj P, Q a R p evedena do skupiny
z (zrušené).
137
Tab. . 19: P ehled p ehodnocených prognózních zdroj
íslo prognózního
zdroje
9136300
9131600
9135500
9297800
9136100
9136200
9136000
9138300
9138600
9305100
9134600
9148100
9305600
9305500
9148200
9148000
9305800
9308700
9126300
Název
Novosedly
Drahov-Šibeni ní vrch
Dunajovice
Chlum u T ebon
Jem ina-Jezev í vrch
Jem ina-Ko i í vrch
Kolence
Lutová
Sta kov
Veselí n. Lužnicí
Bošilec-Dynín
Horusice
Horusice I
Klikov
Majdalena
Pon draž
Pon drážka
Spolí-Libín
Kód
suroviny
RS
SK
SK
SK
SK
SK
SK
SK
SK
SK
SP
SP
SP
SP
SP
SP
SP
SP
SP
P ehled st etových ložisek nerostných surovin a jejich specifikace
Ze zákona . 114/1992 Sb. nap . není jednozna n zakázána t žba nerostných
surovin v II. zón odstup ované ochrany. Ale je zde zakázáno hospoda it zp sobem,
vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prost edky, které mohou zp sobit
podstatné zm ny v biologické rozmanitosti, struktu e a funkci ekosystém nebo
nevratn poškozovat p dní povrch, m nit vodní režim i provád t terénní úpravy
zna ného rozsahu. Tato formulace tém
vylu uje možnost velkoplošné t žby
nerostných surovin, resp. je možná jen s podmínkou souhlasu orgánu ochrany
p írody (MŽP R).
Tab. . 20: P ehled lokalit, kde se dosud vyskytují v souhrnu významn jší st ety
zájm
Kód
B
B
B
D
A
A
íslo ložiska
3142200
3140900
3142100
3009600
5141700
5141300
Název
Klikov
Kolence-Pecák
Klikov 2
Drahov-Krkavec
Mláka
Nežárka
Kód suroviny
KK, JO, JN,
KK, JO, JP
JP, JO, JN
SP
JN
SP
Všechna tato ložiska se vyskytují áste n nebo úpln ve II. zón CHKO, ve vazb
na vymezené prvky ÚSES. V n kterých z nich se vyskytují p dy I. a II. kategorie
ochrany.
Zatímco t žba r zných druh keramických surovin (jíl ) na T ebo sku není reálná,
bude zde existovat nadále zna ný zájem o št rkopísky a živcovou surovinu. Význam
138
ložisek je nadregionální až celostátní. T žba t chto surovin probíhá a do budoucna
by m la být realizována nadále na n kterých ložiskách více mén soub žn .
Zatímco trend t žby živcové suroviny je mírn se zvyšující, t žba št rkopísk ve
srovnání s 80. léty 20. století poklesla minimáln o polovinu. D vodem je jednak
stagnace ve stavebnictví, jednak se projevil tlak ze strany SCHKO a MŽP na
omezení neúnosn vysoké t žby. Ú inným nástrojem je i omezení vývozu t chto
surovin.
Tab. . 21: P ehled ložisek s živcovou surovinou v tis. t (stav v r. 2002)
íslo
objektu
B 3142300
B 3225500
B 3225300
B 3225501
Název ložiska
Halámky
Dvory n. L.– Tuš
Majdalena
Tuš -Halámky
Kód
suroviny
ZS
ZS
ZS
ZS
Zásoby bilan ní
Zásoby
t žiteln
volné
vázané
P
V
P
V é
3525 1054 5191 1214 4000
3354
3065
581
435
200
Tab. . 22: Zásoby št rkopísku na T ebo sku (tis. m3)
íslo
objektu
B 3142300
B 3153800
B 3211301
B 3010500
B 3009700
B 3009900
B 3010400
B 3225501
B 3010700
B 3525300
B 3001200
B 3225401
B 3225301
B 3010401
B 3010300
B 3010000
D 3009600
D 3010100
D 5229400
D 5238300
A 141300
Celkem
Název ložiska
Halámky
Cep 2
Novosedly-Mláka
Suchdol n.
Lužnicí
Horusice-Vlkov
Pon drážka
Stráž n.
Nežárkou
Tuš -Halámky
Tuš -Suchdol
n.L.
Veselí n.L.-Vlkov
Hatím-Jem ina
Holi ky u S.
Hlíny
Majdalena
Stráž n. N.
T ebo
Val
Drahov-Krkavec
Lomnice n. L.
Hatín
Plavsko
Nežárka
Kód
suroviny
SP
SP
SP
SP
Zásoby bilan ní
volné
vázané
P
V
P
V
24390 7942 20048 7585
2031
743
329
437
1094
1362
138
5176
2793 1153
Zásoby
t žitelné
23000
2000
700
4800
SP
SP
SP
290
279
786
118
24
270
700
SP
SP
9437
1921
11287
299
5512
1009
1288
-
10000
2000
SP
SP
SP
734
-
-
2616
7713
-
16094
21559
700
-
SP
SP
SP
SP
SP
SP
SP
SP
SP
33097
3730
4376
702
609
4005
521
3
48
1807
50305 23524 49881 81375
139
3000
1000
200
300
48670
V sou asné dob je k dispozici p es 70 mil. m3 volných zásob št rkopísk . Reálné je
vyt žit tém 50 mil. m3 suroviny. Zhruba polovina vyt žitelných zásob je na ložisku
Halámky a.s. Lasselsberger. Zbývající zásoby jsou v tšinou na ložiskách a.s.
Hanson R. P i sou asné t žb 0,9-1,0 mil. m3 je tedy t žba zajišt na na 45-50 let.
Ro ní t žba max. 1 mil. m3 je v souladu s limitem SCHKO, prezentovaným v Plánu
pé e CHKO z roku 1998. Cena vyt žitelné suroviny je tém 11 mld. K .
Ze záv r surovinové studie vyplývá, že se v CHKO T ebo sko vyskytuje asi
300 mil. m3 št rkopísk jen v pleistocénních akumula ních terasách ek Lužnice,
Nežárky, pop . Dra ice. Asi 30 % objemu bylo v prognózních zdrojích, v sou asné
dob již zrušených. Sumárn jde o obrovský surovinový potenciál v hodnot kolem
65 mld. K . Z n ho je však možné vyt žit pouze zmín ných 50 mil. m3. Zbývajících
5/6 objemu suroviny je nevyužitelných pro r zné st ety zájm .
P ehled ložisek nerostných surovin v CHKO T ebo sko je uveden v p íloze 10.
P ehled dobývací prostor nerostných surovin a jejich vliv na zájmy OPK
DP 700639 Cep, 160,87 ha, št rkopísek, vyhlášen G
s. kamenopr myslu .j. DP0553/70 z 27.3.1970, t žební organizace Hanson R a.s.
- vliv na OPK p ijatelný, lze akceptovat dot žení zbytkových zásob št rkopísk
(mokrá t žba) a využití jezera pro transport suroviny z DP Cep I a její praní, návrh
biocentra ÚSES, ešeno v Plánu otvírky, p ípravy a dobývání (POPD)
DP 700978 Cep I, 124,06 ha, št rkopísek, vyhlášen G
s. kamenopr myslu .j.
DP-278/81 z 21.12.1981, t žební organizace Hanson R a.s.
- vliv na OPK p ijatelný, lze akceptovat dot žení zásob št rkopísk (suchá i mokrá
t žba), ešeno v POPD, návrh plánu rekultivace zahrnuje vytvo ení m lkých mok ad
na západním b ehu a vznik nového lokálního biocentra ÚSES
DP 700913 Cep II, 61,23 ha, št rkopísek, vyhlášen G
s. kamenopr myslu .j. DP230/79 z 28.3.1979, t žební organizace Hanson R a.s.
- vliv na OPK p ijatelný, lze akceptovat dot žení zásob št rkopísk v rámci
stanoveného DP (mokrá t žba), ešeno v POPD, návrh rozší ení DP o 39,9 ha (les)
je v ízení EIA, návrh plánu rekultivace zahrnuje vytvo ení m lkých mok ad na
lenitém pob eží a vznik nového lokálního biocentra ÚSES
DP 700737 Horusice, 39,28 ha, št rkopísek, G
s. kamenopr myslu 027/83
z 26.1.1983, t žební organizace Hanson R a.s.
- v sou asnosti net žený, stav z hlediska OPK p ijatelný, návrh na zmenšení DP
z 39,3 na 10 ha jako kompenzace za rozší ení DP Cep II
DP 700858 Horusice I, 32,31 ha, št rkopísek, vyhlášen G
DP 180/76 z 6.9.1976
- v sou asnosti net žený (schválen plán zajišt ní DP), stav z hlediska OPK p ijatelný
DP 600307 Klikov, 4,72 ha, keramické jíly, Jihotvar eské Bud jovice
- v sou asnosti tém
net žený, stav z hlediska OPK p ijatelný, t žbu jíl
keramickou výrobu lze do budoucna dlouhodob akceptovat
140
pro
DP 600324 Krabonoš, 247,60 ha, št rkopísek, živcové suroviny, t žební organizace
Lasselsberger a.s.
- stav z hlediska OPK p ijatelný, v ásti DP vytvo ena sukcesí ochraná sky cenná
náhradní stanovišt (rákosiny s hnízd ním buká ka malého), v dlouhodobém
výhledu lze akceptovat dot žení zásob št rkopísk a živcové suroviny (mokrá t žba),
ešeno postupn v POPD, zpracován návrh generelu rekultivace v etn založení
nového místního biocentra ÚSES
DP 701054 Novosedly nad Nežárkou, 24,28 ha, št rkopísek, vyhlášen G
s.
kamenopr myslu DP 9347/88 z 10.3.1988
- stav z hlediska OPK p ijatelný, lze akceptovat dot žení zásob št rkopísk (suchá
t žba), ešeno postupn v POPD a plánu rekultivace
DP 700487 Pístina, 84,98 ha, št rkopísek, vyhlášen G
0471/68 z 16.9.1968
- stav z hlediska OPK p ijatelný, v sou asnosti prakticky dot žený, z stává zde
základna pro t žbu v DP Novosedly nad Nežárkou, v budoucnu lze akceptovat
p ípadné p et žení št rkopísk do hloubky sacím bagrem v ásti DP za ú elem
vytvo ení rekrea ního jezera, v severní ásti DP se nachází aktivní ízená skládka
komunálních odpad obcí regionu T ebo ska
DP 701064 Stráž nad Nežárkou, 12,66 ha, št rkopísek, vyhlášen Min. výstavby a
staveb.TZÚS/SSZ-603/89 z 19.2.90
- v sou asnosti net žený, návrh na t žbu št rkopísk zahrnuje budoucí využití jezera
pro rekreaci (je mimo CHOPAV), možné vlivy budou posouzeny v procesu EIA
DP 701055 Tuš I, 240,06 ha, št rkopísek, živcové suroviny, vyhlášen G
s.
kamenopr myslu DP-9348/88 z 2.5.1988
- v sou asnosti net žený, d íve vyt žená západní ást lesnicky rekultivována
s pest ejší skladbou d evin, je zde z d vod ochrany p írody zachován m lký mok ad
o rozloze 1 ha, sou asný stav z hlediska OPK p ijatelný, p ípadná otvírka východní
ásti je vázána na posouzení vliv v procesu EIA, z hlediska OPK spíše nep ijatelné
DP 700937 Tuš , 72,00 ha, št rkopísek, vyhlášen G
s. kamenopr myslu DP246/79 z 11.2.1980
- stav z hlediska OPK p ijatelný, v sou asnosti do asn net žený (schválen plán
zajišt ní DP), v budoucnu lze akceptovat dot žení zásob št rkopísk a vytvo ení
rekrea ního jezera a nového lokálního biocentra ÚSES, ešeno v POPD, návrh na
zmenšení DP z 72 na 19,5 ha jako kompenzace za rozší ení DP Cep II
DP 700931 Veselí nad Lužnicí, 19,05 ha, št rkopísek, vyhlášen G
s.
kamenopr myslu 0032/83 z 15.9.1983
- v sou asnosti již net žený, stav z hlediska OPK vyhovující, návrh na zrušení celého
DP jako sou ást územní kompenzace za uvažované rozší ení DP Cep II
DP 701115 Veselí nad Lužnicí I, 33,3 ha, št rkopísek, vyhlášen G
s.
kamenopr myslu DP-244/79 z 14.12.1979
- v sou asnosti již net žený, stav z hlediska OPK vyhovující, návrh na zrušení celého
DP 33,3 ha jako sou ást územní kompenzace za uvažované rozší ení DP Cep II
141
V posledních letech se projevuje zájem o obnovení drobné t žby št rkopísku pro
místní pot ebu na soukromých nebo obecních pozemcích. Tato drobná t žba je však
z hlediska ochrany p írody a zvyšování diverzity krajiny v tšinou akceptovatelná a
v n kterých p ípadech p ímo žádoucí. Na ad míst je v opušt ných pískovnách
evidován výskyt ohrožených rostlin a živo ich (Vlkov, Tuš , Branná, Cep, Nová
Hlína, Spolí aj.) a tato území si zaslouží ochranu jako genofondové plochy. Na
vhodných lokalitách p ichází v úvahu aktivní ochraná ská opat ení (reintrodukce
místních druh , posilování populací apod.). Problémy jsou v p ípad n kterých firem,
které se systematicky zam ují na exploataci nevýhradních ložisek, p i emž výši
t žby již nelze charakterizovat jako drobnou t žbu (Plavsko, pokusy o otev ení
ložisek v lokalitách Krabonoš, Hatín – Jem ina, Drahov, p íprava zám ru v Lomnici
nad Lužnicí).
Obr. 16: Rekultivace po t žb - pískovna Cep
T žba rašeliny
Na území CHKO T ebo sko je uloženo více než 30 % zásob rašeliny celé eské
republiky a tém 60 % všech zásob rašeliny bývalého Jiho eského kraje. Rozloha
rašeliniš zde iní na padesáti lokalitách zhruba 6 500 ha s celkovým objemem
140 mil. m3. Zásoby rašeliny chrán né jako p írodní lé ivý zdroj s vyhlášenými
ochrannými pásmy jsou v CHKO rozloženy na ploše 256 ha s objemem cca
9 mil. m3. Rašeliništ pat í mezi nejcenn jší území CHKO s unikátní flórou a faunou
a jsou významná i v kontextu evropském.
Rašelina není podle bá ského zákona nerostem a nevyhlašují se pro ni ložiska
ani dobývací prostory podle bá ské legislativy. V tšina t žby probíhá na povolení
142
d ív jších okresních nebo krajských národních výbor
i ú ad , ložiska rašeliny
chrán ná jako p írodní lé ivý zdroj podléhají kompetenci Ministerstva zdravotnictví.
V sou asnosti se na území CHKO T ebo sko t ží ro n cca 40 000 m3 (v roce
2004: Hrdlo ezy 23 659 m3, Branský les I 13 498 m3, celkem 37 157 m3 - /Údaje a.s.
Rašelina Sob slav/). T žba rašeliny pro pr myslové ú ely byla v minulosti
provád na zp sobem, který vedl k velkoplošné devastaci území a negativním
zm nám ve vodním režimu. Odvodn ním rozsáhlých ploch došlo ke snížení hladiny
podzemních vod v širším okolí a ke zhoršení celkové vodní bilance území. Úbytky
reten ní schopnosti krajiny po vyt žení ložisek rašeliny nebyly kompenzovány a
rekultivace vyt žených ploch nebyla zam ena ani na obnovu rašelinotvorných
proces . T žba rašeliny také nevratn zni ila n která p írodn cenná území
s výskytem ohrožených druh flóry a fauny (nap . rašeliništ u P íbrazi na hranici
CHKO). Využití rašeliny asto neodpovídalo výjime né hodnot tohoto p írodního
zdroje. Výjimkou je drobná t žba rašeliny jako p írodního lé ivého zdroje pro lázn
T ebo v lokalit Spálená Borkovna (cca 2 000 t ro n ), která byla a je z hlediska
ochrany p írody akceptovatelná.
V sou asné dob jsou t žbou rašeliny pro pr myslové ú ely dot eny následující
lokality, na kterých dosud t ží a.s. Rašelina Sob slav.
Pr myslové t žebny rašeliny
Rašelina Sob slav a.s. závod Branná
ást Branná - ložisko vyt ženo, zrekultivováno na les (60-70 ha)
ást Branský les I - zábor cca 70 ha, aktivní pr myslová velkoplošná t žba
probíhá na základ povolení ONV J. Hradec z roku 1977, cca 1/2 zásob
vyt žena, výhledov návrh na ásti lokálního biocentra ÚSES (kombinace
lesnické a vodohospodá ské rekultivace), dot žení ložiska p ijatelné
ást Branský les II - ložisko net ženo, zájem o t žbu na cca 60 ha po vy ešení
st et s t žbou p írodního lé ivého zdroje, výrazný st et z hlediska OPK,
z hlediska OPK t žba nežádoucí
Rašelina Sob slav a.s. , závod Hranice u Nových Hrad
ást Hranice u Nových Hrad (okr. eské Bud jovice), ložisko vyt ženo a
zrekultivováno na les (cca 60 ha)
ást Hrdlo ezy (okr. J. Hradec): t žbou zasaženo cca 80 ha, pr myslová
velkoplošná t žba probíhá na základ povolení ONV J. Hradec z roku 1974, cca
15 ha zrekultivováno na les, na malé ásti 5 ha rekultivovaných ploch provedena
v zájmu OPK revitaliza ní opat ení (m lké laguny, výsadby borovice blatky),
dot žení ložiska p ijatelné
Rašelina Sob slav a.s., závod P íbraz
- P íbraz - ložisko o rozloze cca 100 ha t sn za hranicemi CHKO T ebo sko, 70
ha zasaženo pr myslovou velkoplošnou t žbou provád nou na základ povolení
t žby KNV eské Bud jovice z roku 1960, t žba ovliv uje vodní pom ry
v p ilehlém území CHKO (PR Losí blato u Mirochova), krom lesnické rekultivace
(40 ha) je navržena vodohospodá ská rekultivace 60 ha (obnova rybníka Blatec)
– v souladu se zájmem OPK v CHKOT
143
Drobné t žebny rašeliny s ukon enou t žbou
-
Kramá ka - t žba pro výrobu kompost provád na na základ povolení ONV J.
Hradec z roku 1982, t žba byla ukon ena v roce 1989, vodohospodá ská
rekultivace, významné zájmy OPK
Pon drážka - t žba drobného ložiska pro výrobu kompost byla provád na na
základ povolení ONV J. Hradec z roku 1979, t žba ukon ena v roce 1987,
vodohospodá ská rekultivace (rybník 6 ha), v jižní ásti zájmy OPK (cenná
rostlinná spole enstva)
Ložiska rašeliny využívaná jako p írodní lé ivý zdroj
(povolení Ministerstva zdravotnictví – eského inspektorátu lázní a z ídel .j.
25.8.1998/29616-Z z 15.9.1998):
-
IL –
Spálená borkovna - ložisko t ženo dle plánu t žby n.p. Rašeliny Sob slav z roku
1970, stav z hlediska OPK p ijatelný, využití dlouhodob možné
Vimperk - ložisko vyt žené, ur eno k ukládání použitého peloidu z lázní T ebo ,
stav z hlediska OPK p ijatelný
Hubert - ložisko net ženo, plán t žby není zpracován
Branský les - ložisko net ženo, plán t žby není zpracován
T žba rašeliny v CHKO T ebo sko v roce 2004:
Branský les: 13 498 m3
Hrdlo ezy: 23 659 m3
Celkem:
37 157 m3
Rašelina (sirno-železitá slatina) pro láze ské ú ely: max. 2 000 t/rok (po využití
v láze ských provozech je slatina regenerována uložením na ložisku Vimperky)
Zájmem a.s. Rašelina Sob slav je pokra ovat v t žb na rozt žených lokalitách
v uvedeném výhledu. Na lokalit Branský les existuje zájem pokra ovat v t žb
severním sm rem až ke Zlaté stoce na lokalitu Branský les II, tj. na plochu o rozloze
75 ha chrán nou jako p írodní lé ivý zdroj s tím, že by došlo ke zrušení stávajícího
ochranného pásma a vyhlášení nového východn od t žebny.
T žba rašeliny pro láze ské ú ely na rozt žené lokalit Spálená Borkovna
(55 ha) a na dalších místech chrán ných jako p írodní lé ivý zdroj (ložiska Hubert a
Branský les) m že v budoucnu probíhat vzhledem k rozsáhlým zásobám rašeliny
prakticky bez asového omezení.
Po obdobích nadm rné exploatace probíhá t žba nerostných surovin i rašeliny
v CHKO T ebo sko v p ijatelných mezích, které vícemén respektují zásady
minulého plánu pé e – akceptování dlouhodobé t žby menších objem surovin na
lokalitách mimo hlavní místa st et s ochranou p írody a krajiny. Ve prosp ch
ochrany p írody p sobí i situace na trhu a legislativa v oblasti ŽP. P ípadné návrhy
na rozší ení a vznik nových dobývacích prostor jsou vázány na proces EIA a budou
podmín ny paralelním zmenšením nebo zrušením jiných dobývacích prostor , kde
byly již zásoby racionáln dot ženy, a adou dalších podmínek. Byla realizována
rozsáhlá rebilance ložisek št rkopísku v místech hlavních st et a i plány rekultivace
vyt žených ložisek se alespo na ásti území m ní v „p írod blízké rekultivace,“
vytvá ející cenn jší náhradní p írodní stanovišt . P etrvávajícím problém je
vzr stající zájem nových t ža ských subjekt o rozsáhlejší t žbu št rkopísku na
144
nevýhradních ložiscích v režimu stavebního zákona, který s sebou p ináší adu rizik.
Výhledovým st etem m že být nesouhlas Správy CHKO s dalším rozši ováním
pr myslové t žby rašeliny po vyt žení stávajících povolených lokalit. ízená drobná
t žba št rkopísku pro místní ú ely vytvá ející ochraná sky cenné biotopy m že být
za ur itých podmínek Správou CHKO podporována.
4.6. Rekreace, sport, turistika
4.6.1. Potenciál oblasti pro rekreaci
T ebo sko pat í mezi nejatraktivn jší oblasti cestovního ruchu v R. Hlavními
atributy jsou výborné p írodní podmínky s množstvím les , vodních ploch a tok ,
kulturní a historické pam tihodnosti a rozvinuté láze ství. V posledních letech stále
nar stá po et tuzemských, ale zejména zahrani ních návšt vník T ebo ska.
Atraktivnost oblasti a vysoké po ty návšt vník dokládají nap . údaje o návšt vnosti
t ebo ského zámku (43 000 návšt vník v roce 2004, 40 600 návšt vník v roce
2005) a Schwarzenberské hrobky (34 080 návšt vník v roce 2004, 35 700
návšt vník v roce 2005).
Rekreace má na T ebo sku výrazn sezónní charakter, nejv tší po et rekreant
je v dob letních prázdnin ( ervenec, srpen). Za ízení pro zimní rekreaci se v CHKO
nevyskytují. Výjimkou jsou lázn v T eboni, zam ené p edevším na lé ení chorob
pohybového aparátu, revmatických poruch, poúrazových a poopera ních stav , které
mají celoro ní provoz.
Hromadná rekreace
Atraktivnost oblasti pro letní rekreaci se odráží v množství vybudovaných
ubytovacích kapacit, které mají trvalý (hotely, penziony) nebo sezónní charakter
(kempy). I když bylo v poslední letech vybudováno mnoho nových hotel , penzion a
kemp , v dob sezóny jejich kapacity nesta í. Zcela v CHKO chybí ubytovací
za ízení vyššího standartu (vícehv zdi kové hotely) pro náro n jší hosty.
P itažlivými místy pro rekreaci jsou zejména vodní plochy. V regionu T ebo ska
se k rekreaci využívají n které rybníky, nap . Sv t, Hejtman a Sta kovský, a
pískovny, nap . u Veselí nad Lužnicí, Majdaleny a Suchdola nad Lužnicí. U
rekrea n intenzivn využívaných rybník jsou rekrea ní a hygienická za ízení, která
u pískoven v tšinou chybí. V tšina rybník v oblasti však pro rekreaci (zejména
koupání) nevyhovuje, hlavn z d vodu zhoršené kvality vody v d sledku intenzivního
chovu ryb.
Dalším p itažlivým rekrea ním místem jsou na T ebo sku lesy. Návšt vnost les
je ve velké mí e ovlivn na sb rem lesních plod a hub, probíhá p evážn v lét a na
podzim a má víkendový charakter.
Velký rozmach na T ebo sku zaznamenala individuální pobytová rekreace –
chalupa ení. V tšina rekrea ních chalup leží v intravilánech obcí. Chalupá ská
rekreace se rozvíjí uvol ováním chalup v malých vesnicích, osadách a na samotách.
ada takto uvoln ných chalup je tak zachrán na p ed celkovým zchátráním. Chalupy
do krajiny stavebn zapadají, asto u nich existuje již vzrostlá zele . Chalupá skou
rekreaci je t eba do budoucnosti podporovat, nebo nahrazuje chatovou rekreaci.
Chaty se na T ebo sku vyskytují v mnoha lokalitách, ale nevytvá ejí souvislou
chatovou zástavbu. Celkový po et chat v CHKO, v etn chat v zahrádká ských
145
koloniích, se odhaduje na cca 400-500. Stále však p etrvává tlak na stavbu
individuálních rekrea ních chat ve volné krajin .
4.6.2. Hlavní provozované aktivity
Kempy a ve ejné tábo išt
V tšina kemp a ve ejných tábo iš je umíst no v t sné blízkosti rybník a pískoven
(nap . Hejtman a Sta kovský rybník). Na územní CHKOT je dohromady 42 funk ních
kemp a ve ejných tábo iš (p íloha . 11). Vzr stající návšt vnost CHKO se
projevuje p etížením kemp . Tento problém by se áste n dal vy ešit tím, že
vyt žené pískovny by se za aly využívat k oficiální rekreaci a v jejich blízkosti se
zbudovaly penziony a kempy.
Výstavba kemp a ve ejných tábo iš vznikala d íve živeln , kempy vznikaly i na
krajiná sky velmi hodnotných místech a n které b ehy rybník jsou jimi zcela
zastav né (nap . Hejtman a Sta kovský rybník). Dalším problémem tohoto druhu
rekreace je, že na území kemp a ve ejných tábo ištích z stávají po letní sezón
umíst né obytné p ív sy (maringotky a karavany), i p esto, že je mají majitelé kemp
a ve ejných tábo iš odstranit z pozemku nejdéle 31.10. každého roku.
Turistika
P ší turistika zaznamenala v posledních letech také velký rozmach. Celé území
CHKO je protkáno hustou sítí turistických stezek, které jsou pravideln udržovány.
V CHKO je vyzna eno cca 330 km turistických tras. Turistické stezky jsou vedeny
tak, aby nenarušovaly hnízdišt pták a nezasahovaly do vzácných a ohrožených
biotop . Turistické stezky zasahují do území 10 MZCHÚ v celkové délce 8,9 km .
Turisté dále využívají nau né stezky, které z ídila Správa CHKO, ale i m sta a r zná
sdružení. Podrobn jší popis nau ných stezek z ízených Správou CHKO je v kap.
3.11. Terénní služba.
Cykloturistika
Nejdynami t jší rozvoj v posledních letech zaznamenala cykloturistika. Rovinatý
terén T ebo ska je jako stvo ený pro tento sport a celá oblast CHKOT je protkána
hustou sítí cyklistických tras (celková délka cca 200 km). Na území CHKO jsou
Správou CHKO pro cyklisty vybudované dv cyklistické nau né stezky. Cyklistická
NS Okolo T ebon je jednou z nejvytížen jších cyklistických tras.
Návšt vníci T ebon mohou využít i nabídky p j oven kol, které se stále
rozši ují.
Vodní turistika
Územím CHKO protékají eky Lužnice a Nežárka, které jsou intenzivn využívány
k vodní turistice. eka Lužnice se stala vodácky nejfrekventovan jší eskou ekou,
kterou každoro n sjíždí tisíce vodák . Je splavná pro sportovní lod již od místa,
kde p itéká na naše území, tj. od Nové Vsi nad Lužnicí. Jedná se o mírnou eku,
p ístupnou i mén zkušeným vodák m na všech b žných druzích sportovních
plavidel a plavba po ní není za normálních vodních stav nebezpe ná. Pod
Majdalenou se Lužnice d lí na Starou a Novou eku. Stará eka, p vodní e išt
Lužnice, protéká územím NPR Stará eka, dále rybníkem Rožmberk a ve Veselí nad
Lužnicí se spojuje s Nežárkou. Nová eka je um le vybudovaný tok pro odvád ní
p ípadné zátopové vody mimo rybník Rožmberk do Nežárky.
146
Mén je vodáky využíván horní tok Nežárky (p ed vyúst ním Nové eky) a jen
p íležitostn (vyšší stav vody) i Košt nický potok nebo Dra ice.
Vodácká tábo išt
V sou asné dob jsou na území CHKOT fungující tato vodácká tábo išt : Suchdol
nad Lužnicí, Majdalena, Mláka, Hamr, Lužnice a Pon drážka. P ehled tábo iš je
uveden v p íloze . 12.
Všechna vodácká tábo išt nabízejí ubytování (chatky, stan), odpovídající
sociální zázemí, ob erstvení a služby jako nap . p j ovna lodí. Kapacita tábo iš
neodpovídá množství vodák . Negativním d sledkem je tábo ení vodák mimo
tábo išt spojené s dalšími problémy (rozd lávání oh , odpadky).
D tská rekreace
Na území CHKO v dob letních prázdnin funguje mnoho tábor ur ených pro d ti a
mládež.
Tyto tábory mají do asný i trvalý charakter. Trvalé tábory jsou vybaveny stálými
chati kami a sociálním za ízením na tábo išti. U do asných tábor se nov
zbudované provizorní objekty po skon ení rekreace z tábo išt odklidí.
V sou asné dob se na území CHKO nachází 9 trvalých d tských tábor (viz
p íloha . 13) a Správa CHKOT má vytipováno 38 lokalit (viz p íloha . 14), na
kterých je povolováno do asné tábo ení d tských kolektiv .
Hlavním problémem tohoto druhu rekreace je, že na do asných tábo ištích
z stávají r zné provizorní stavby.
Agroturistika
Agroturistika se v oblasti teprve rozvíjí, zatím její služby využívají p edevším
zahrani ní návšt vníci. Rekreanti bydlí p ímo v zem d lských farmách a statcích a
podílí se vlastní prací áste n na jejich provozu nap . p stují ekologicky nezávadné
potraviny, starají se o domácí zví ata. Pobyt je dopln n dalšími aktivitami rekrea ního
charakteru (jízda na koni, cykloturistice apod.).
Tab. . 23: Agroturistika
íslo
1.
k.ú.
Pístina
2.
Pístina
3.
Lužnice
4.
Lužnice
provozovatel
Jan Houška
Pístinská . 27
378 02 Stráž nad Nežárkou
pan Polanský
Pístina
Zdena K epelková
Lužnice 28
378 16 Lomnice nad Lužnicí
Ji í Kotrba
Lužnice 47 – dv r Hamr
379 01 T ebo
147
4.6.3. Vliv rekreace, sportu a turistiky na OPK
Vliv rekreace na OPK je zna ný, na území CHKO T ebo sko je dávána p ednost tzv.
m kké form rekreace, která zahrnuje nap . p ší turistiku, agroturistiku a vodáckou
turistiku a na T ebo sku nejrozvinut jší cykloturistiku.
Negativní dopad na OPK mají hlavn za ízení s vysokou koncentrací rekreant .
Kempy, jejichž výstavba vznikala živeln místy narušily ráz krajiny, b ehy rybník
Hejtman a Sta kovský jsou místy zcela zastav ny. S provozem kemp jsou spojeny
další problémy - odpady a neodstran ní do asných staveb, maringotek apod. Další
výstavba kemp není z hlediska OPK žádoucí. Bude vhodné za ít s jejich
rekonstrukcí, ale zejména s využitím nevyužitých zem d lských usedlostí a chalup
pro rekreaci.
Problémy s tábory pro d ti a mládež jsou obvykle v ponechání provizorních
staveb po ukon ení rekreace.
V d sledku nedostate ného zázemí pro vodáky se setkáváme p evážn
v období od kv tna do zá í s vodáky, kte í nedodržují zákon a tábo í a p espávají
mimo vodácká tábo išt . Podél ek z stávají rozd laná ohništ a hromadí se odpad,
který se musí v pravidelných intervalech zajistit odvozem.
Negativní d sledky na OPK má i p ší turistika a cykloturistika. Na nau ných
stezkách a cyklostezkách z stávají po neukázn ných návšt vnících odpadky.
P estože jsou u významných p írodních stanoviš umíst ny informa ní panely, na
kterých je uvedeno, jak se mají návšt vníci v lokalit chovat, dochází nap . K rušení
pták p i hnízd ní, nedovoleným vstup m a sb ru lesních plodin v NPR apod.
4.7. Práce s ve ejností
Práci s ve ejností chápe Správa CHKO T ebo sko jako jednu z významných sou ástí
svého poslání, v oblasti EVVO zajiš uje exkurze, p ednášky, výstavy a publikuje
v regionálním tisku. Pracovníci správy se ú astní natá ení po ad v televizi a
rozhlase, ú astní se a p ednášejí na konferenci „Podzimní dny EVVO“ v eských
Bud jovicích. Správa CHKOT vydává informa ní a propaga ní materiály a distribuuje
je ve spolupráci se školami, m stskými a obecními ú ady, informa ními a kulturními
centry v oblasti a také v návšt vnickém centru.
Návšt vnické centrum a trvalá expozice CHKO a BR T ebo sko „Krajina a lidé“
bylo otev eno v dubnu roku 2004 v prostorách Státního zámku T ebo . Za ízení
vzniklo s podporou dota ních program PHARE-CBC a SFŽP v úzké spolupráci
Správy CHKO T ebo sko, eského nada ního fondu pro vydru a Informa ního a
kulturního st ediska m sta T ebon , které ho provozuje. Každoro n navštíví
expozici cca 10 000 návšt vník . V roce 2006 byla ukon ena druhá etapa výstavby
centra, které návšt vník m prezentuje poznatky o T ebo sku moderní a atraktivní
formou s využitím originálních exponát , figurálních dioramat a více než t iceti
interaktivních audiovizuálních po ad . Od roku 2004 probíhají v prostorách
návšt vnického centra v zimních m sících, kdy je pro b žné návšt vníky expozice
uzav ena, výukové programy pro žáky základních škol v regionu. Personáln tyto
programy zajiš uje Správa CHKO T ebo sko ve spolupráci s návšt vnickým centrem.
Od roku 1999 zajiš uje Správa CHKO a BR T ebo sko ve spolupráci s dalšími
partnery ( eský nada ní fond pro vydru, Iris, o.p.s., M stská knihovna v T eboni)
terénní kurzy environmentální výchovy pro studenty SŠ, žáky ZŠ a MŠ z regionu.
Kurzy probíhají v okolí terénní stanice Hajnice v rozsáhlých pohrani ních lesích u
148
Sta kovského rybníka, p i výuce jsou využívány dv školní nau né stezky. Správa
CHKOT vydala ve spolupráci se svými partnery u ební pom cky – soubory
pracovních list ke každé školní stezce. Každoro n se kurz zú astní 500-600 d tí.
Kurz m p edchází seminá pro pedagogy.
Vedle systematické práce s ve ejností v oblasti školství spolupracuje Správa
CHKO T ebo sko s dalšími partnery v regionu p i organizaci a zajišt ní každoro ních
akcí pro ve ejnost, mezi které pat í nap . Den Zem , Evropský den park , Clean up,
Den strom apod.
Zájemc m z ad ve ejnosti slouží videotéka a knihovna Správy CHKOT.
P edevším videotéka je hojn využívána pedagogy škol p i výuce, ve ejné promítání
film v prostorách expozice organizuje ve spolupráci se SCHKOT eský svaz
ochránc p írody.
Hlavními partnery Správy CHKO a BR T ebo sko v oblasti EVVO jsou: eský
nada ní fond pro vydru, Návšt vnické centrum a expozice „Krajina a lidé“, Informa ní
a kulturní st ediska v T eboni a Veselí nad Lužnicí, SOP T ebo , Iris, o.p.s.,
Rožmberk, o.p.s., ENKI, o.p.s, M stská knihovna v T eboni.
Další vhodnou formou výchovy je vzd lávání návšt vník pomocí nau ných
tabulí p ímo v terénu. V CHKO se nachází deset nau ných stezek, informa ními
cedulemi jsou osazena i jednotlivá MZCHÚ a další p írodov dn i historicky zajímavá
místa (blíže viz kap. 3.11.). Do práce s ve ejností spadá svým charakterem i stráž
ochrany p írody, která je taktéž pojednána v kapitole 3.11.
Práce s ve ejností se v období minulého plánu pé e stala významnou a
respektovanou sou ástí poslání a aktivit Správy CHKO. Rozvíjeny jsou do té doby
tém neexistující i pouze omezen provozované innosti, pro které je vytvo eno
kvalitní zázemí v nových ú elových za ízeních (terénní stanice Hajnice, trvalá
expozice a návšt vnické centrum Krajina a lidé). Hlavní d raz je kladen na
ekologickou výchovu pro žáky a studenty škol na území CHKO a na poskytování
servisu pro p ší turisty a cykloturisty. Výrazná je spolupráce s adou nevládních
organizací (publika ní innost, organizace akcí pro ve ejnost, spole né granty). Na
Správ je personální zajišt ní na vyhovující úrovni. Rozsah aktivit je dán finan ními
prost edky, které jsou každoro n k dispozici.
149
5. Vyhodnocení dosavadního plánu pé e
Zhodnocení napl ování cíl stanovených sou asným plánem pé e
Plán pé e CHKO T ebo sko z roku 1995, schválený MŽP dne 16.7.1996
(aktualizovaná kapitola 3.2.6.4. T žba nerostných surovin a rašeliny schválena dne
7.1.1999, platnost plánu pé e prodloužena do roku 2010 dne 4.3.2005) se ukázal být
v práci CHKO velmi užite ným a do jisté míry nad asovým dokumentem. Jeho
analytická ást byla využívána nejen Správou CHKO, ale i dalšími odbornými
institucemi a jednotlivci (nap . studenti VŠ, v decká pracovišt , zpracovatelé
regionálních koncepcí a územních plán ) jako komplexní zdroj informací o mnoha
aspektech CHKO T ebo sko. Plán byl koncipován velmi široce, shromaž oval údaje
z mnoha obor a oblastí problematiky i mimo vlastní ochranu p írody a byl z ejm
jediným ve ejn dostupným dokumentem, který popisoval T ebo sko v celé jeho
pestrosti (složky p írodní, sociální, ekonomické) a nap í obory i správními celky. To
se ukázalo v n kolika etapách, nap . p i využití plánu pé e pro zpracování program
sociálního a ekonomického rozvoje T ebo ska a m sta T ebon nebo p i p íprav
podklad pro návrh t ebo ské lokality Sv tového kulturního d dictví UNESCO.
Základní strategické (dlouhodobé) cíle uvedené v plánu pé e se ukázaly jako
správné a ada z nich byla pr b žn pln na stejn jako množství st edn dobých cíl
a krátkodobých úkol . Pokud tomu tak nebylo, bylo to z toho d vodu, že se
v pr b hu období platnosti plánu pé e bu podstatn zm nily celkové podmínky,
nebo šlo o cíle a úkoly, jejichž ešení nespadá pod p ímou kompetenci státní ochrany
p írody a kde se nepoda ilo ú inn iniciovat aktivitu jiných orgán státní správy nebo
obcí.
Ze zásadních napln ných cíl
možno jmenovat následující:
-
-
a spln ných úkol
z minulého plánu pé e je
p íprava a vyhlášení nových zvlášt chrán ných území PR Na Ivance, PR
Dra ice, PR Trpnouzské blato, PP Pískovna u Dra ice, PR Krabonošská niva
(spolupráce s Okresním ú adem v J. Hradci)
zajišt ní vhodného managementu p írodních stanoviš a rostlinných a živo išných
druh na desítkách lokalit MZCHÚ i mimo n v rámci programu Pé e o krajinu
(kosení luk, odstra ování náletu a další údržba nelesních stanoviš , údržba a
dosadba p vodních d evin, zejména dubových porost , na rybni ních hrázích a
d evin v lesních biocentrech, tvorba t ní pro obojživelníky, údržba hnízd,
alternativní management rybník , repatriace ohrožených rostlin apod.)
realizace revitaliza ních akcí programu R S „Revitalizace odstavených ramen
Lužnice“, „Obnova rašelinotvorného procesu na submontánním rašeliništi v NPR
Žofinka“, „Obnova biodiversity t ní v NPR Stará eka a PR Novo ecké mo ály“
iniciování rebilancí a p evodu volných zásob št rkopísku ložisek ve st etových
lokalitách (nap . MZCHÚ, I. zóna) mezi zásoby vázané z d vod ochrany p írody
(celkem 130 mil. m3)
zajišt ní uceleného plánu ÚSES CHKO T ebo sko a jeho promítnutí do
územního plánu VÚC Jiho eského kraje, do územních plán obcí a do lesních
hospodá ských plán
zpracování zásad a regulativ výstavby na území CHKO T ebo sko z pohledu
ochrany krajinného rázu a vydání t chto zásad v podob názorného informa ního
materiálu pro ve ejnost, obce a stavební ú ady
150
-
-
-
-
vybudování terénní stanice Hajnice ur ené pro ekologickou výchovu p edevším
žák základních škol z území CHKOT, vypracování program EVVO na této
stanici a jejich realizace od roku 1998 (v rámci sít st edisek EVVO Pavu ina)
iniciace a odborná garance projektu návšt vnického st ediska a trvalé expozice
„T ebo sko – krajina a lidé“ v zámku T ebo provozovaného Informa ním a
kulturním st ediskem m sta T ebon s podílem Správy CHKO (otev eno
slavnostn v roce 2004, 2. etapa dokon ena v b eznu 2006)
p íprava a realizace nau ných stezek Rožmberk, Veselské pískovny a školních
nau ných stezek Sta kovský rybník a Losí blato, spolupráce p i p íprav nau né
stezky Velký Lomnický rybník, obnova stezek ervené blato, Cesta okolo Sv ta a
Okolo T ebon (v etn publikace informa ních materiál )
spolupráce na uspo ádání konference „T ebo sko 2000 – ekologie a ekonomika
po dvaceti letech“ (obsáhlý sborník konference p edstavoval prakticky datovou
základnu plánu pé e aktualizovanou k roku 2000) a na filmu k 20. výro í BR
T ebo sko „Jeden rok v krajin mok ad “ (ú ast na Ekofilmu 1998) a jeho nové
verzi pro prezentaci v návšt vnickém st edisku
autorský podíl na publikacích „Biosférické rezervace
eské republiky“ a
„Chrán ná území R – eskobud jovicko“, kde je souhrnn prezentována CHKO
T ebo sko a MZCHÚ na jejím území
Nad rámec cíl a opat ení plánu pé e, který se tímto novým aspektem vyvolaným
p ístupem eské republiky do Evropské unie nezabýval, ale fakticky jako jeho
praktické napl ování v nejcenn jších územích, je možno jmenovat p ípravu,
projednání a vyhlášení Pta í oblasti T ebo sko a za azení 16 lokalit v CHKO mezi
evropsky významné lokality národního seznamu v rámci vytvá ení soustavy
chrán ných území Natura 2000.
Mezi cíle, kterých se nepoda ilo dosáhnout, pat í p es díl í zlepšení následující:
-
prosazení ú inných opat ení v rybni ních rezervacích vedoucí k extenzivnímu
hospoda ení a k regeneraci rybni ních ekosystém na všech významných
lokalitách, získání významných lokalit do vlastnictví státní ochrany p írody
regulace masového vypoušt ní kachen z um lých odchov do mysliveckých
honiteb
plošné zlepšení estetické úrovn
novostaveb, zejména v rámci souvisle
zastav ných ástí obcí
Vyhodnocení vhodnosti managementových opat ení vzhledem k vytý eným
cíl m
Použitá managementová opat ení se ukázala v období platnosti plánu pé e jako
vhodná a odborn zd vodn ná. V p ípad , že nebylo dosaženo zásadn jšího
zlepšení stavu (nap . rybni ní rezervace), jedná se spíše o absenci nebo
nedostate nou ú innost právních a ekonomických nástroj pro prosazení vhodného
managementu (nap . náhrady hospodá ské újmy zavedené zákonem až v roce
2004), o problémy vyvolané složitými vlastnickými pom ry, p ípadn o nedostatek
finan ních prost edk a organiza ních kapacit na všechna pot ebná opat ení.
151
Obr. 17: Tvorba ostrov v NPR Velký Tisý
152
6. Literatura
DYKYJOVÁ D. (2000): T ebo sko - p íroda a lov k v krajin p tilisté r že
(T ebo sko - Nature and People in the Country of the Five-Petalled Rose). –
CARPIO, T ebo , 111 pp..
DYKYJOVÁ D. & KV T J. (1978), eds.: Pond Littoral Ecosystems. Structure and
functioning. – Ecological Studies 28, Springer-Verlag, Berlin/Heidelberg/New York.
HÁTLE M., HLÁSEK J. (1995), eds.: Plán pé e CHKO T ebo sko. Správa CHKO
T ebo sko, 306 pp. (In Czech).
HÁTLE M., HLÁSEK J., ŠEV ÍK J., BUREŠ J., ERNÁ O., JANDA J., JANDOVÁ J.,
KU ERA S. & LUKEŠOVÁ M. (1996): Biosférická rezervace T ebo sko. - In JENÍK
J. et al. (eds.).: Biosférické rezervace R (p íroda a lidé pod záštitou UNESCO),
Empora, Praha, pp. 138-160.
HEATH M.F., EVANS M.I. (2000), eds.: Important Bird Areas in Europe: Priority sites
for conservation. 1: Northern Europe. - BirdLife International (BirdLife Conservation
Series No. 8), Cambridge, UK, p. 130.
HLÁSEK J. a kol. (2003): Chrán ná krajinná oblast T ebo sko. In ALBRECHT J. a
kol. (203): Chrán ná území R eskobud jovicko, svazek VIII. Agentura ochrany
p írody a krajiny R a EkoCentrum Brono, Praha 68 pp.
JENÍK, J., P IBIL, S. (1978), eds.: Ekologie a ekonomika T ebo ska. Sborník
p ednášek. - Botanický ústav SAV T ebo , 470 p.
CHYTIL J., HAKROVÁ P., HUDEC K., HUSÁK Š., JANDOVÁ J., & PELLANTOVÁ J.
(1999), eds.: Mok ady eské republiky - p ehled vodních a mok adních lokalit R. eský ramsarský výbor, Mikulov, 327 pp.
IUCN (1996): Význam rybník pro krajinu st ední Evropy. Trvale udržitelné využívání
rybník v CHKO a BR T ebo sko. - eské koordina ní st edisko IUCN - Sv tového
svazu ochrany p írody Praha a IUCN Gland, Švýcarsko a Cambridge, Velká Británie,
198 pp.
JENÍK J. & KV T J. (1983), eds.: Ecological study of inundated ecosystems near
T ebo , South Bohemia, Czechoslovakia. - Studie SAV, 1988/4, pp.1–147.
KV T J. (1992): Wetlands of the T ebo Biosphere Reserve - an overview. – In
FINLAYSON M. (ed.): Integrated Management and Conservation of Wetlands in
Agricultural and Forested Landscapes. – IWRB Special Publication, No. 22,
Slimbridge, England, pp. 11–14.
KV T J., JENÍK J. & SOUKUPOVÁ L (2001), eds.: Freshwater wetlands and their
sustainable future: A case study of the Trebon Basin Biosphere Reserve, Czech
Republic. - Man and the Biosphere Series 28, UNESCO, Paris & The Parthenon, pp.
500.
153
POKORNÝ J., ŠULCOVÁ J., HÁTLE M.& HLÁSEK J. (2000), eds.: T ebo sko 2000 ekologie a ekonomika T ebo ska po dvaceti letech. Sborník p ednášek. - ENKI
o.p.s., T ebo , 344 pp.
PRACH K., JENÍK J. & LARGE A.R.G. (1996), eds.: Floodplain ecology and
management. The Lužnice River in the T ebo Biosphere Reserve, Central Europe. SPB Academic Publishing bv, Amsterdam, 285 pp.
P IBIL, S., JANDA, J., JENÍK, J. (1990), eds.: Ekologie a ekonomika T ebo ska po
deseti letech.Sborník p ednášek. - Botanický ústav AV R, MAB/UNESCO, T ebo ,
371 pp.
K ELINA B. a kol. (2002): Nerostný surovinový potenciál chrán ných krajinných
oblastí a limity jeho využití – CHKO T ebo sko. MŽP Praha a Gekon s.r.o. Praha,
289 pp.
VOREL I. a kol. (1996): T ebo sko - hodnocení území CHKO a BR z hlediska
krajinného rázu. ATELIER V, Praha, 115 pp.
154
7. Seznam použitých zkratek
AOPK R - agentura ochrany p írody a krajiny eské republiky
AV R - akademie v d eské republiky
BR - biosférická rezervace
GÚ - eský geologický ústav
HMÚ - eský hydrometeorologický ústav
IŽP - eská inspekce životního prost edí
OV - istírna odpadních vod
SAV - eskoslovenská akademie v d
SOP - eský svaz ochránc p írody
DP - dobývací prostor
EIA - Environmental Impact Assesment (posouzení vlivu na životní prost edí)
EU - Evropská unie
EVL - evropsky významná lokalita
EVVO - environmentální vzd lávání, výchova a osv ta
GIS - geografický informa ní systém
GZ - genová základna
CHKO - chrán ná krajinná oblast
CHKOT - chrán ná krajinná oblast T ebo sko
CHOPAV - chrán ná oblast p irozené akumulace vod
CHLÚ - chrán né ložiskové území
IP - inventariza ní pr zkum
K T - Klub eských turist
KES - koeficient ekologické stability
KNV - krajský národní výbor
KPP - krajinná památková zóna
KPÚ - komplexní pozemkové úpravy
k.ú. - katastrální území
LBC - lokální biocentrum
LBK - lokální biokoridor
L R - Lesy eské republiky
LHC - lesní hospodá ský celek
LHO - lesní hospodá ská osnova
LHP - lesní hospodá ský plán
LS - lesní správa
MAB - Man and biosphere (program lov k a biosféra)
MH - ministerstvo hospodá ství
MK SR - ministerstvo kultury eské socialistické republiky
MMR - ministerstvo pro místní rozvoj
MPR - m stská památková rezervace
MŠMT - ministerstvo školství, mládeže a t lovýchovy
MVE - malá vodní elektrárna
MZD - meliora ní a zpev ující d eviny
MZCHÚ - maloplošné zvlášt chrán né území
MZe - ministerstvo zem d lství
MŽP R - ministerstvo životního prost edí eské republiky
NRBC - nadregionální biocentrum
NRBK - nadregionální biokoridor
NPP - národní p írodní památka
155
NPR - národní p írodní rezervace
NS - nau ná stezka
ONV - okresní národní výbor
OOP - orgány ochrany p írody
OPK - ochrana p írody a krajiny
OPRL - oblastní plán rozvoje les
ORP - obec s rozší enou p sobností
OÚ - okresní ú ad
PHARE - Poland and Hungary Aid for Restructuring of the Economies (program EU
na podporu ekonomické restrukturalizace a politických zm n v Polsku a
Ma arsku, a pozd ji i ve všech kandidátských zemí EU i zemích východního
Balkánu)
PHO - pásmo hygienické ochrany
PLO - p írodní lesní oblast
PP - p írodní památka
PPK - Program pé e o krajinu
PR - p írodní rezervace
PUPFL - pozemky ur ené k pln ní funkcí lesa
RBC - regionální biocentrum
RBK - regionální biokoridor
PR S - Program revitalizace í ních systém
SCHKOT - správa chrán né krajinné oblasti T ebo sko
SFŽP - Státní fond životního prost edí
SLT - soubor lesních typ
SÚOP - státní ústav ochrany p írody
SÚS - správa a údržba silnic
SFŽP - státní fond životního prost edí
TKO - tuhý komunální odpad
ÚHÚL - Ústav pro hospodá skou úpravu les
ÚPN - územní plán
ÚPO - územní plán obce
US - urbanistická studie
ÚSES - územní systém ekologické stability
VŠZ - vysoká škola zem d lská
VÚC - velký územní celek
VÚV T.G.M. - Výzkumný ústav vodohospodá ský T. G. Masaryka
VVN - velmi vysoké nap tí
ZD - zem d lské družstvo
ZCHÚ - zvlášt chrán né území
ZPF - zem d lský p dní fond
ZPMZ - záznam podrobného m ení zm n
ŽP - životní prost edí
156

Rozbory - Správa CHKO Třeboňsko

Transkript

Podobné dokumenty

Mokerský zpravodaj 3/2012

Text práce ve formátu PDF

Příklady možností předcházení vzniku živnostenských odpadů

Červený seznam ohrožených druhů České republiky

Plán odstranění zařízení s obsahem PCB nebo

Aktualizace Regionální surovinové politiky

Telefon název stroje (zařízení) tech. stav rv cena okr - TRUCK

Štětová stěna, 2x kotvená, 1+3 stavební fáze + 1 fáze odčerpání vody

Urbanistická studie „Přírodně rekreační areál Chrlice