úvodní slovo ročník 21 červenec - srpen 2016 číslo 7

ROČNÍK 21
ČERVENEC
- SRPEN 2016
ČÍSLO 7
FARNÍ
SPOLEČENSTVÍ PŘI KOSTELÍCH
NAROZENÍ PANNY MARIE V MICHLI A SV. FRANTIŠKA Z ASSISI V KRČI
ÚVODNÍ SLOVO
Milí farníci.
Předprázdninové dvojčíslí máte
v ruce a zrovna čtete tyto řádky,
které se nepsaly autorovi lehce.
Vysvětlím. Představte si stejnou
situaci, že dostanete tuto nabídku
napsat pár slov na úvod. Řeknete si
proč ne. Já si taky říkám, že to můžu
zkusit.
Zaváhání
nepopírám.
„A kdy je termín?“, ptám se
v domnění, že budu mít týden
na přípravu, výběr nějaké zajímavé
myšlenky. Nabírám odvahu. „Protože
nastaly menší komplikace, tak nejlepší
by bylo, kdybys to napsal ještě dnes.
Ale nejpozději zítra.“
Podobné situace zažíváme
dennodenně. Kamarád vás požádá
1
o pomoc, která nepočká, nebo v práci
vám šéf zadá úkol, který není lehký
a má samozřejmě vysokou prioritu,
nebo má blízký z rodiny narozeniny,
na
které
jste
mysleli,
ale dny bezprostředně před jste na ně
úplně zapomněli. A mohl bych
pokračovat dál.
Stejně nás k sobě volá Kristus,
který nechce od nás nic nemožné.
A my přesto nedokážeme udělat
ani to minimum, které od nás očekává.
Protože
neslyšíme
jeho
hlas
nebo mu kolikrát nerozumíme.
Ale na to, abychom ho slyšeli,
abychom mu porozuměli, potřebujeme
pokoj v srdci. Ten najdeme v modlitbě.
Musíme Bohu věnovat jakýkoliv čas.
Stačí se modlit 1 minutu denně
(je to možné nebo nemožné?). Pak k té
minutě můžeme přidat další a další.
POZVÁNKA NOVÝM
MINISTRANTŮM
A MUZIKANTŮM
Klidně tu jednu minutu můžeme
vynásobit. Pokud však budeme pořád
na nule, tak tu nulu nejsme schopni
vynásobit ničím, abychom dostali
kladné číslo.
Myslete
na
Krista.
Vždyť všechno, co nás spojuje
s Bohem, je dobré. Tímto spojením
může být a mělo by být i evangelium.
V Písmu svatém nalezneme všechno,
co nám Bůh chce sdělit. Objevte Boží
lásku, která může být povzbuzením
k dalšímu životu.
Naši víru bychom měli potvrdit
přijímáním, nejlépe každý den.
Přijímat
Krista
v
milosti
je posvěcující. Je to eucharistie,
která
nám
dává
sílu,
abychom překonávali trápení.
Chtěl jsem připomenout slova
z návštěvy našeho primase P. Jesúse
Fernándeze,
abychom
rozvíjeli
i v našem společenství tyto tři pilíře
víry, kterými jsou: modlitba, čtení
evangelia a přijímání eucharistie.
Myslím, že naše společenství
je pevné a živé, existuje tady vzájemná
podpora a sdílení, ať je to radost
nebo smutek. Pojďme ještě víc upevnit
vzájemnou úctu a respekt mezi sebou.
Společně v duchu: DVA kostely,
JEDNA farnost.
Milí farníci,
vracím se k nedělní ohlášce
o potřebě nových ministrantů, chlapců
i děvčat, které ovšem mohou,
s otevřeným doporučením, doprovodit
i jejich tátové a ministrovat s nimi.
Stran možného ostychu u dětí
i u dospělých, kteří jste ještě
neministrovali,
si
myslím,
že se takovému ostychu dá předejít
tím, že vás přijde víc. Vy, dospělí
tátové, se spolu můžete předem
domluvit a v neděli, třeba v 10:40
se i s dětmi sejdete před Habrovkou,
abyste pak do sakristie přišli spolu,
a hned nás bude víc. No a neděli
za nedělí, ve společné blízkosti oltáře
se v nás něco nového narodí.
Sestoupí to do nás přímo ze Srdce
samotné Nejsvětější Trojice. Ona nám
dá jednotu a radost, podobné její
jednotě a její radosti. A vy, mladí
kytaristi, klávesisti, flétnisti, houslisti,
… mistři tamburíny a všichni
muzikanti přijďte taky. Bude to radost
naše i radost celého nebe.
Na závěr bych chtěl říct, že tímto
článkem vás ministranty i muzikanty
osobně
zveme
k bližší
účasti
na liturgii. Ale stejnou mírou
jako pozvání je to i naše osobní prosba.
K jednotě a radosti se vzájemně
potřebujeme a potřebujeme se
vzájemně blízko. V tuto chvíli vám
samozřejmě přejeme hezké prázdniny,
Přeji Vám krásné léto.
Michal Kočiš
2
ale během prázdnin, když budete
nějakou neděli v Praze, tak přijďte
a po prázdninách začneme spolu
všichni.
Fotky můžete posílat na adresu
[email protected].
Těšíme se na Vaše příspěvky. Děkuji.
PROSBA O POSKYTOVÁNÍ
PEČOVATELSKÉ SLUŽBY
DOSTAVBA HABROVKY
Michal Kočiš
P. Antonín Lukeš, M.Id.
KE DNI 16. 6. 2016
Milí farníci,
hledá se pečovatelka v důchodu,
která by byla tak ochotná a mohla
docházet cca třikrát týdně pomáhat
nemohoucímu člověku.
V případě zájmu a ochoty, prosím
kontaktujte otce Antonína.
(tel. 241 485 428)
S upřímným díky,
Markéta Dvořáková
FOTO HABROVKA
Naše fotogalerie na webových
stránkách by potřebovala oživit.
Zatím jsou tam fotografie našich
kostelů. Proto bychom Vás chtěli
požádat, abyste vybrali vaše 3 nejlepší
fotografie, které by mohly tvořit
galerii. Má to jednu podmínku:
na každé fotce by měly být minimálně
2 osoby! Uvidíme, kolik z vás
se do toho zapojí, podle toho bychom
vypsali
nějaké
hlasování.
Možná bychom udělali výstavu,
prezentaci nebo by mohly být
pověšené v kavárně po přestavbě.
3
Technická komise při pastorační radě
má pro všechny farníky pravidelnou
dávku informací okolo dostavby
a
rekonstrukce
farního
sálu
na Habrovce.
Zbývá získat poslední závazné
stanovisko k tomu, aby Stavební úřad
MČ Praha 4 mohl vydat Stavební
povolení k dostavbě farního sálu.
V úterý 14.6.2016 jsme měli pracovní
schůzku s panem architektem
a s pracovníkem arcibiskupství
a domluvili další kroky (a dostali kupu
formulářů
k
vyplnění).
Během prázdnin připravíme výběrové
řízení (na srpen) a podle ceny
a referencí vybereme dodavatele
(srpen/září).
Námi preferované termíny 11/2016 (základy a terénní práce)
a 1-4/2017 hlavní stavba (rekonstrukce
a
montáž
dřevostavby)
se po upozornění, že by dokončení
mohlo zasáhnout až do května,
mohou drobně změnit - s hlavní
stavbou
bychom
začínali
např. již začátkem prosince po farním
adventním
bazaru.
Většina peněz na stavbu
a
rekonstrukci
je
zajištěná,
20. VÝROČÍ ÚMRTÍ
MICHELSKÉHO FARÁŘE
P. JIŘÍHO KABÁTA
ale
ještě
potřebujeme
vybrat
mezi sebou ve farnosti část peněz
(jak už jsme se zmiňovali v minulém
FL).
DAR HABROVCE
Farní
účet
zřízený na
dary
pro dostavbu farního sálu už má
první příspěvky! Budeme moc rádi,
když "své" Habrovce pošlete také dar
v jakékoliv výši - stovky nebo tisíce,
pravidelný
příspěvek
nebo
jednorázový,
budeme
(si navzájem) vděčni za jakoukoli
částku. Habrovka slouží všem a
farním akcím zdarma!
Dary prosím posílejte na tento
účet: 2000991165/2010, v kostelích
jsou k dispozici letáčky s účtem
i složenky.
Na účtu je již 55 tisíc, ale potřeba je
ještě mnohem více (několik set tisíc).
Přestože část peněz si sál na sebe
vydělal a vydělá, část peněz máme,
dostaneme příspěvek od arcibiskupství
a něco si půjčíme, potřebujeme ještě
hodně vybrat. Už jsme to dvakrát
dokázali.
Přesnější částku budeme vědět
po uzavření smlouvy s dodavatelem.
Oslovte prosím i známé,
kteří měli Habrovku zapůjčenou,
pokud se jim tam líbilo, mohli by
přispět také. Za příspěvek nad 1 tis. Kč
můžete dostat potvrzení o daru,
za které vám stát vrátí 15% (odpočet
od základu daně pro zaměstnance
i podnikající, podobně i pro firmy).
za Pastorační radu Josef Basík
4
V letošním roce vzpomínáme
dvacet let od úmrtí P. Jiřího Kabáta.
Narodil se 24. 2. 1921 v Krašovicích
na Sedlčansku ve farnosti Krásná
Hora. Obecnou školu navštěvoval
v Krašovicích. Od roku 1935,
poté,
co
ukončil
měšťanku
v Petrovicích,
studoval
na Arcibiskupském gymnáziu v Praze,
po
jeho
uzavření
pokračoval
na
Akademickém
gymnáziu,
kde
v roce
1941
maturoval.
V témže roce nastoupil do dejvického
semináře, škola je v následujícím roce
nacisty uzavřena a v říjnu 1942
je
totálně
nasazen.
Nejprve
v Baumholderu, poté v Brémách
a Mannheimu-Ludvigshafenu.
Z pochodu do nitra Německa
se mu podařilo uprchnout, dostal se
domů, kde ho zastihl konec války.
O prázdninách 1945 se vrátil ke studiu
teologie, kněžské svěcení přijal
z rukou arcibiskupa Josefa Berana
v katedrále sv. Víta dne 20. 6. 1948.
Během
následujících
let
byl na několika místech v Praze
a
jejím
okolí
kaplanem,
mezi tím v roce 1949 za přečtení
pastýřského
listu
odsouzen
k 9 měsícům vězení (k výkonu trestu
nenastoupil). 4. 6. 1956 zemřel
michelský farář JUDr. Vít Mojžíšek
a na jeho místo přišel 1. 7. 1956,
nejprve jako kaplan a od 1. 10. téhož
roku administrátor P. Jiří Kabát.
Přišel mladý sportovně založený kněz,
který kolem sebe soustřeďoval lidi
a nejen mladé. Farnost žila v dobách
zlých, žila i v dobách politického
uvolnění, vždy si uvědomoval svoji
odpovědnost. Byly situace, kdy otec
Jiří musel být ve farnosti vidět.
Na druhou stranu se dokázal stáhnout,
přenechat „svůj prostor“ a postavením
faráře podpořit mimořádného teologa
a duchovního vůdce P. Aloise Moce.
Byla to krásná a bohatá léta.
V únoru 1996 oslavil při oběti
mše sv. 75. narozeniny, za krátko
ho závažné onemocnění upoutalo
na lůžko a 4. července 1996 nemoci
podlehl.
…Nedávno oslavil pětasedmdesát let
svého života. Dlouhý život? Krátký
život? Těžko říct, ale byl to život
kněžský. Život opravdu naplněný
hlásáním
evangelia,
naplněný
přítomností Boží, protože dennodenně
stál u oltáře a bral do rukou chléb,
který slovy Ježíšovými proměňoval
v tělo a krev Pána Ježíše. …Člověk
ho ani nemusel příliš znát,
aby pochopil, že byl dobrým pastýřem,
protože po ovoci se pozná, říká Písmo
svaté… Společenství církve, to tajemné
tělo Kristovo, zde funguje dál… A toto
je znamení opravdu dobrého pastýře,
který měl na mysli společenství,
které mu bylo svěřeno, který měl
na mysli, aby to fungovalo, aby tady
byl Kristus opravdu přítomen.
A já bych v této chvíli chtěl otci Jiřímu
poděkovat, protože opravdu vykonal
dobrou práci…, ale ten dík patří
ve skutečnosti Pánu, protože je to Pán,
kdo do jeho srdce zasel kdysi povolání.
Byl to Pán, který mu dával ve všech
těžkých dobách sílu, aby vytrval,
aby obstál, … aby uměl přijmout kříž
utrpení… Za to všechno je třeba vzdát
díky Pánu.
Děkujeme Ti, Bože.
Stanislav Varhaut
MOJE SPOLEČENSTVÍ
Při zádušní mši sv. za otce Jiřího
biskup František Lobkowicz mj. řekl:
5
Jestli si pamatujete moje
vyprávění z předchozího čísla,
tak teď na to volně navážu, ale změním
jazyk textu. Nevím, jestli psaní
ve slovenštině nebylo moc odvážné.
Ale nakonec bude možná i to v češtině
:-) Předešlý rok byl pro mne moc
důležitý.
Všechno
podstatné
se odehrálo v této farnosti.
Na Silvestra roku 2014 bylo v Praze
setkání
mladých
na
Taizé.
Zapojil jsem se mezi několik dalších
dobrovolníků,
kteří
poskytli
ubytování. U mě bydlela děvčata
z Polska. Nikdy jsem nebyl na Taizé
ve farnosti, tak jsem ani nevěděl,
co od toho očekávat, nebo jak probíhá
modlitba. Bylo to pro mne něco
nového, zajímavého a obohacujícího.
Dobře se u modlitby rozjímá, zpívají
pěkné písničky a má to i sílu
společenství, co je velice důležité.
Díky této události jsem se
posunul dál, i když jsem si to ještě
neuvědomoval. Cítil jsem již delší
dobu, že můj život se ubírá možná
ne špatným, ale jiným směrem.
Věděl jsem, že Bůh mi dal toho
v životě hodně a já jsem mu vracel
málo nebo vůbec nic. Pořád to byl
nějaký kompromis.
Na to přišla další příležitost
k prohloubení vztahu ve společenství,
ale i s Bohem. Nastala v čase,
kdy
ještě
přetrvávaly
hezké
vzpomínky ze setkání mladých.
Nabídka
poutě
do
Santiago
de Compostela byla tou příležitostí,
která přišla v pravý čas.
Řím 12, 2 „A nepřizpůsobujte se už
tomuto světu, ale změňte se a obnovte
svoje smýšlení, abyste dovedli
rozeznat, co je vůle Boží, co je dobré,
bohulibé a dokonalé.“
Rozhodnutí
putovat
bylo
bez nějakých dalších pochybností.
Tomuto cíli jsem se snažil všechno
podřídit. Na cestu jsem chtěl vyrazit
s čistou hlavou. Dalo by se říct,
že se to podařilo a cesta se stala
pro mne neopakovatelným zážitkem.
Samozřejmě nechyběla bolest, únava,
horko na cestě. Ale tyto pocity
vždy přebila radost z putování,
krása
přírody,
poznávání
lidí
a jiné kultury.
Těšil jsem se na mezinárodní
skupinu, a že se budu moct po delší
době „oprášit“ angličtinu. Skupina
byla hodně pestrá, z různých končin
Evropy. Pokaždé se našel někdo,
s kým jsem si mohl popovídat o životě,
škole, práci, duchovnu, o sportu,
společnosti, prostě co nás napadlo.
U pár členů byly jazykové bariéry
nepřekonatelné, protože angličtinu
neovládali a já jsem na druhou stranu
neovládal jejich jazyk. Ale byla
i možnost jít jen tak, bez povídání
a rozjímaní nebo v modlitbě.
Řím 15, 7 „Přijímejte proto jeden
druhého do svého společenství,
jako i Kristus přijal vás – k oslavě
Boží.“
Musíme
naslouchat
Bohu.
Vždyť on je pravda, láska a naděje.
Stačí mít upřímné srdce a Pán nám
pomůže. Je hodně mladých lidí,
kteří se k tomu nikdy neodváží.
Mezi nimi je hodně takových,
kteří se bojí otevřít, chybí jim odvaha
a možná i sebevědomí. Nejdůležitější
6
je ale udělat ten první krok,
rozhodnout se. Toto rozhodnutí
je
na
nás.
Není
vynucené
nebo podmíněné. Je svobodné.
Po návratu domů jsem zjistil,
že putování neskončilo, ale naopak
jsem pouze na jejím počátku. Toto byl
jen začátek cesty. (pokračování příště)
jak podpořit víru dětí i dospělých,
jsou postoje “širší rodiny” společenství. Právě katecheze jsou
takovým organizovaným předáváním
postojů a základů víry ve farním
společenství.
Ve středu výuky náboženství
je náboženství jako zkoumaný objekt,
o kterém se něco dozvídáme. Podobné
je to s morálkou, pravidly, fyzikou,
chemií, učení se různým pravdám,
rituálům a podobně. To je určitě
užitečné. Máme ale vědět, že ty mohou
být nástroji k posílení víry, ale právě
jen nástroji a pomocníky.
Soustředěni máme být na víru,
na “chození s Bohem”
(srov. např. Ř 4,13-14).
Tak si pár rodičů a pár katechetů
myslíme, že i v případě, že je někdo
vzděláván v náboženství a morálce,
má pro něj smysl zkoušet a ochutnávat
habrovkové přebývání s Bohem.
Já
nevím,
nakolik
katecheze
na Habrovce tohle plní, to se možná
pozná časem, my nedodáváme plody,
jenom
semena.
:-)
Zveme vás a vaše děti na katecheze
v příštím roce.
Michal Kočiš
KATECHEZE
A NÁBOŽENSTVÍ
Běžně
říkáme
“nábožko”
i “katecheze” a příliš je nerozlišujeme.
Zkusím
obecnější
zamyšlení
nad katechezemi na Habrovce a dávám
je k úvaze před příštím školním rokem.
Shodneme se asi, jak je v našem
životě důležitá víra. Ježíš mnohokrát
opakuje: “Tvoje víra tě zachránila,
uzdravila.” Nikde jsme nenašli,
že by řekl “jdi, dcero, tvoje
náboženství a morálka tě zachránila,
tvůj světonázor, tvoje zjevené pravdy
tě uzdravily”. Vždy to byla, a dosud
je, víra jako osobní důvěrný vztah
k Bohu, která zachraňuje a uzdravuje.
Zároveň tušíme, že víru nejde našimi
silami předat, natož vnutit, že je to
asi dar. Co tedy můžeme udělat
pro víru? Co je nejbližší víře,
a dokážeme to druhým jakžtakž
předávat, je náš vlastní vztah k Bohu v tom je těžko zastupitelná rodina
a její postoje (takzvaná “výchova,
když nevychovávám”).
Hned
dalším
způsobem,
Josef Basík
POSTOJE PŘI MŠI
7
Zaujal mě článek o postojích
při slavení eucharistie v květnovém
čísle FL. Protože jsem byl překvapen
jeho jednoznačností a autoritativností,
znovu jsem se podíval do dokumentu
"Gesta a postoje při mši" České
biskupské konference (2000). Píše se
tam mj.:
“… Mše je společným dílem celého
shromáždění……”
“… Stáním vyjadřujeme úctu,
ale
také
radost,
připravenost
naslouchat a na slyšené reagovat.
Pro rané křesťanství to proto byl běžný
postoj
při
osobní
modlitbě
i bohoslužbě. Farizeus se postavil
v chrámě; celník stál vzadu (srov. Lk
18,11). Stáním se zároveň reaguje
na zaslíbenou budoucnost: „Stáli před
trůnem
a
před
Beránkem“
(Zj 7,9). Proto se klečení při modlitbě
dokonce zakazovalo o nedělích,
v
době
velikonoční
a
při
eucharistii. Teprve
ve středověku, kdy byli věřící odkázáni
i při mši na soukromou modlitbu,
dávali přednost klečení.”
a také: „...klečí při epiklezi (prosba
k
Duchu
svatému
těsně
před proměněním, pozn. JB),
proměnění a tajemství víry včetně
odpovědi.”
Nikde jinde - podle dokumentu “se
neklečí”.
Ono
také
např. po communiu (přijímání),
kdy jsme uvnitř sjednoceni s Bohem,
jak nejvíc to jde, před kým bychom
klečeli?
Také je třeba “před závorku”
napsat tři poznámky:
- Nic z navrženého není samozřejmě
bezpodmínečně závazné.
- Jednota není uniformita, a naše
postoje mají vycházet z našeho
vnitřního přesvědčení a nikdo druhý
by
se
neměl
pohoršovat.
- Naše postoje vyplývají i z toho,
že Ježíš podle evangelisty Jana právě
při poslední večeři říká: Již vás
nenazývám
služebníky,
ale
přáteli….
(J
15,15)
Takže s úctou, ale uvolněme se,
prosím.
PS: Ono je vůbec v církvi o mši dost
mýtů. Víte, kdo proměňuje? Koho?
Kolikrát?
O tom zase někdy příště. :-)
"Gesta a postoje při mši" (ČBK 2000)
a www.liturgie.cz pročítal
Josef Basík
NA SVATBĚ
DVOU NEVĚŘÍCÍCH
Byl jsem nedávno na svatbě
dvou nevěřících z nevěřících rodin.
Šli jsme přírodou, k prameni
a kapličce, se zpěvem lidových písní.
A tam snoubenci místo přitakání
úřednici
řekli
sobě
navzájem
manželský slib, ten “náš” kostelní,
a překvapili a dojali většinu
příbuzných, že neříkají “ano”,
ale slibují si navzájem lásku, úctu,
věrnost,
v
dobrém
i
zlém.
Vlastně docela normální, že?
Uvědomil jsem si, že si neslibují
jen naše kostelní hodnoty, ale lidské,
lidmi všeobecně sdílené hodnoty,
které
re-prezentují
znovuzpřítomňují - Boha mezi námi.
8
Když píšu lidské, vycházím z toho,
že naše lidství je obrazem Boha (a/),
my zde obraz dotváříme a Božím
královstvím se necháme prorůstat.
Znovu a znovu se potvrzuje,
že náboženství je tu “jen” proto,
aby pomáhalo našemu nasáknutí
tím božským. A že náboženské
hodnoty nejsou (a nemají) být jiné
než lidské, ani nad jejich rámec - pak
jsou jen dalšími naloženými břemeny
a
dalšími
desátky
(b/).
To náboženské má “jen” pomáhat
vztahu s Bohem a být orientačním
ukazatelem - například desatero:
když půjdeš tudy, způsobíš bolest,
když tudy - nejspíš rozvrat, a tudy,
tudy to je dobré. Když tě svědomí
nevede jinam, nechceš se nepřetržitě
unavovat rozhodováním o dobrém
a zlém, na tuhle cestu se můžeš
spolehnout.
Píšu tento text, protože to nebyl
první “aha zážitek” k tématu víra,
náboženství,
lidství.
Každé
náboženství a jeho tradice má totiž
obecně tendenci stávat se samo
středem života, i namísto Boha,
samo
sebe
monopolizovat.
V našem katolickém náboženském
rybníku je takovým pokušením
si vztah k Bohu (víru) nahradit
morálkou (c/), speciální “církviš” řečí,
mocí,
rituály,
knězem
jako prostředníkem (d/), biskupem
coby feudálem nebo dokonce zaměnit
čistotu (e/), původně průzračné
a nezkreslené myšlení, za “nesex”.
Pokud se to stane, takhle uplácanému
“bohu” se říká v Bibli modla.
Náboženství (morálka atd.) je dobré,
ale máme dát pozor na to, kde je jeho
místo.
Ten slib u kapličky v polích byl
takové “aha” pro lidi náboženské
i nenáboženské.
Poznámky:
a/ Gn 1,27 (obraz Boží)
b/ Mt 23,4 (svazují břemena),
Mt
23,23
(desátky
místo
milosrdenství)
c/ Ga 2,15-16 a Ga 3,23-25
(Zákon a víra)
d/ 1Tm 2,3-5 (jediný prostředník)
e/ Mt 5,8 (čisté srdce)
Josef Basík
SBÍRKY V KVĚTNU
A ČERVNU 2016
22. 05. 2016
=9.419,--Kč
29. 05. 2016
=8.506,--Kč
05. 06. 2016
=9.604,--Kč
12. 06. 2016
=11.421,--Kč
sbírka na farnost
sbírka na farnost
sbírka na farnost
sbírka na farnost
P. Antonín Lukeš, M.Id.
9
FARNÍ KALENDÁŘ ● ČERVENEC - SRPEN 2016
KLÍČ: P - památka ● SV - svátek ● SL - slavnost
Mše svaté zapsané v tomto kalendáři jsou pouze výjimečné. Pravidelné mše jsou
podle běžného rozvrhu
Pá
So
Ne
Po
Út
1
2
3
4
5
St
6
Čt
Pá
7
8
So
9
Ne
Po
10
11
Út
St
Čt
12
13
14
Pá
15
So
Ne
Po
Út
St
Čt
Pá
16
17
18
19
20
21
22
ČERVENEC
2016
P ● SVATÝ TEOBALD, POUTNÍK A KNĚZ
P ● SVATÝ OTA, BISKUP
14. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
P ● SVATÝ PROKOP, OPAT
SL ● SVATÍ CYRIL, MNICH A METODĚJ, BISKUP.
OBA PATRONI EVROPY A HLAVNÍ PATRONI MORAVY
08:00 ● kostel v Michli ● mše svatá
P ● SVATÁ MARIE GORETTIOVÁ, PANNA A MUČEDNICE
Upálení Mistra Jana Husa - stání svátek
P ● SVATÝ WILIBALD, BISKUP
P ● SVATÝ KILIÁN, MISIONÁŘ, MUČEDNÍK
Po mši svaté ● kostel v Krči ● hodinová eucharistická adorace s četbou
z Nového zákona
P ● SVATÁ VERONIKA GIULIANIOVÁ, ŘEHOLNICE
A NOSITELKA KRISTOVÝCH STIGMAT
15. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
SV ● SVÁTEK SVATÉHO BENEDIKTA,
OPATA A PATRONA EVROPY
P ● SVATÝ JAN GUADBERT, KNĚZ A ŘEHOLNÍK
P ● SVATÝ JINDŘICH, KRÁL
P ● BLAHOSLAVENÝ HROZNATA, MUČEDNÍK A HLAVNÍ
PATRON PLZEŇSKÉ DIECÉZE
P ● SVATÝ BONAVENTURA, BISKUP A UČITEL CÍRKVE
Po mši svaté ● kostel v Krči ● hodinová eucharistická adorace s četbou
z Nového zákona
P ● PANNA MARIA KARMELSKÁ
16. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
P ● SVATÝ EMILIÁN, MUČEDNÍK
P ● SVATÁ MARKINA, ŘEHOLNICE
P ● SVATÝ ELIÁŠ, PROROK
P ● SVATÝ VAVŘINEC Z BRINDISI, KNĚZ A UČITEL CÍRKVE
P ● SVATÁ MARIE MAGDALÉNA
10
So
23
Ne
Po
Út
St
24
25
26
27
Čt
Pá
So
Ne
28
29
30
31
Po
1
Út
2
St
Čt
Pá
3
4
5
So
Ne
Po
Út
6
7
8
9
St
Čt
Pá
10
11
12
So
13
Ne
Po
Út
14
15
16
Po mši svaté ● kostel v Krči ● hodinová eucharistická adorace s četbou
z Nového zákona
SV ● SVÁTEK SVATÉ BRIGITY,
ŘEHOLNICE A PATRONKY EVROPY
17. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
SV ● SVÁTÝ JAKUB STARŠÍ, APOŠTOL
P ● SVATÍ JÁCHYM A ANNA, RODIČE PANNY MARIE
P ● SVATÝ GORAZD A DRUHOVÉ, MISIONÁRI BULHARSKÝCH
SLOVANŮ
P ● SVATÍ NAZARIUS A CELSUS, MUČEDNÍCI
P ● SVATÁ MARTA
P ● SVATÝ PETR CHRYZOLOG, BISKUP A UČITEL CÍRKVE
18. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
SRPEN
2016
P ● SVATÝ ALFONS MARIA Z LUIGUORI,
BISKUP A UČITEL CÍRKVE
P ● SVATÝ EUSEBIOS Z VERCELLI, BISKUP A MUČEDNÍK
P ● SVATÝ PETR JULIÁ EYMARD, KNĚZ
P ● SVATÁ LÝDIE
P ● SVATÝ JAN MARIA VIANNEY, KNĚZ A PATRON KNĚŽÍ
P ● POSVĚCENÍ ŘÍMSKÉ BAZILIKY PANNY MARIE
Po mši svaté ● kostel v Krči ● hodinová eucharistická adorace s četbou
z Nového zákona
SV ● PROMĚNĚNÍ PÁNĚ
19. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
P ● SVATÝ DOMINIK, KNĚZ A ZAKLADATEL
SV ● SVATÁ TEREZIE BENEDIKTA OD KŘÍŽE,
PANNA A MUČEDNICE, PATRONKA EVROPY
SV ● SVATÝ VAVŘINEC, JÁHEN A MUČEDNÍK
P ● SVATÁ KLÁRA, PANNA
P ● SVATÁ JANA FRANTIŠKA DE CHANTAL, ŘEHOLNICE
Po mši svaté ● kostel v Krči ● hodinová eucharistická adorace s četbou
z Nového zákona
P ● SVATÍ PONCIÁN, PAPEŽ, A HYPPOLYT,
KNĚZ A MUČEDNÍK
20. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
SL ● NANEBEVZETÍ PANNY MARIE
P ● SVATÝ ŠTĚPÁN UHERSKÝ, KRÁL
11
St
Čt
Pá
So
Ne
Po
Út
St
Čt
Pá
So
Ne
Po
Út
St
17 P ● SVATÝ MYRON, KNĚZ A MUČEDNÍK
P ● SVATÝ ROCH, DOBRODINEC
18 P ● SVATÁ HELENA
19 P ● SVATÝ JAN EUDES, KNĚZ
Po mši svaté ● kostel v Krči ● hodinová eucharistická adorace s četbou
z Nového zákona
20 P ● SVATÝ BERNARD, OPAT A UČITEL CÍRKVE
21 21. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
22 P ● PANNA MARIA KRÁLOVNA
23 P ● SVATÁ RŮŽENA Z LIMY, PANNA
24 SV ● SVÁTÝ BARTOLOMĚJ, APOŠTOL
25 P ● SVATÝ LUDVÍK, KRÁL
P ● SVATÝ BENEDIKT A DRUHOVÉ,
MISIONÁRO A MUČEDNÍCI V POLSKU
P ● SVATÝ JOSEF KALASANSKÝ,
KNĚZ A ZAKLADATEL PIARISTŮ
P ● BLAHOSLAVENÝ METODĚJ DOMINIK TRČKA,
KNĚZ A MUČEDNÍK
26 P ● CTIHODNÝ MARTIN STŘEDA, ŘEHOLNÍK
27 P ● SVATÁ MONIKA, MATKA SV. AUGUSTINA
28 22. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
29 P ● UMUČENÍ SVATÉHO JANA KŘTITELE
30 P ● SVATÝ FIAKR, POUSTEVNÍK
31 P ● SVATÝ RAJMUND, ŘEHOLNÍK
Slavnosti a svátky ► změny vyhrazené – sledovat kalendář a nástěnku!
Svátost smíření ► 30 min. přede mší nebo na požádání
Další svátosti a svátostiny► na požádání
Sv. růženec ► 30 min. přede mší (Ne7:30 a 9:00 ● Po-So 17:00)

Farní list Řk farnosti u kostela Narození Panny Marie Praha–Michle, Baarova 52/23,
Praha 4, 140 00; tel. 241 485 428; e-mail pro zasílání příspěvků
do farního listu: [email protected] (nebo možno nechat texty příspěvků
v sakristiích kostelů), e-mail farnosti: [email protected]; www.michlehabrovka.cz.
Redakce textů: Kateřina Kyralová; doprava FL na faru: Zdeněk Hučín.
Žádáme autory o pochopení pro redakční a jazykovou úpravu zaslaných textů.
Vychází 26. 6. 2016. Náklad 300 výtisků.
Uzávěrka příspěvků do příštího čísla
bude ve středu 17. 8. 2016 ve 23:59. Příští číslo vyjde 28.8.2016. (Změna termínu
vyhrazena.)
12