Další ukázka

Transkript

Další ukázka

Texty Iva T. Budila a dalších autorů jsou zde užity výhradně za účelem jejich kritické analýzy.
Analýza vybraných částí knihy Ivo T. Budila Za obzor Západu: Proměny
antropologického myšlení od Isidora ze Sevilly po Franze Boase (dále jen ZoZ)
s přihlédnutím k nejnovějšímu vydání jeho práce Mýtus, jazyk a kulturní antropologie
(dále jen MJK)
Zpracoval Jan Snopek
Obecně ke knize ZoZ:
• Autor v knize řádným způsobem neodkazuje na zdroje uváděných informací. Nejsou
zde žádné poznámky (pod čarou ani na konci knihy), jež by se vztahovaly ke
konkrétním informacím uváděným v textu. Ve velice malém množství případů
nalezneme odkaz na zdroj některé citace přímo v textu knihy (jako např. Émile
Durkheim, 1970, str. 14, přeložil Miloslav Petrusek [Budil 2001: 595]).1 V textu zde
analyzovaných částí ZoZ není nicméně ani jeden takový odkaz.
• Budil sice na konec knihy zařadil „Orientační bibliografii a poznámky“ (Budil 2001:
670 – 697), které jsou členěny podle jednotlivých kapitol knihy a obsahují řady jmen
autorů (a roky vydání) publikací (např. White, L., 1963; Benedict, R., 1943; Bieder,
R., 1986; Wax, M., 1956; Stocking, G. W, ed., 1986, 1995, ed., 1996… [Budil 2001:
688]), nikde však neuvádí, jak se tato literatura vztahuje k jeho práci. Má se jednat o
knihy a články, jež využil při psaní přítomné publikace? Nebo jde o publikace, které
doporučuje čtenářům, kteří by se o tématech některé z kapitol chtěli dozvědět více
(tedy nikoli nutně ty, jež sám cituje či je jinak využil při formulaci svého textu)?
Uvedené práce každopádně nejsou nijak propojeny s konkrétními informacemi
uváděnými v kapitole, takže čtenáři nemají šanci zjistit, odkud Budil čerpal podklady
pro svá jednotlivá tvrzení.
• V případech dvou z celkem šesti zde analyzovaných částí knihy (McLennan,
Lubbock) Budil v „Orientační bibliografii a poznámkách“ k příslušné kapitole neuvedl
práci, ze které při psaní kapitoly systematicky vycházel. V obou případech zde
neuvádí ani žádné jiné dílo, jež by se zabývalo předmětem daných kapitol – tedy
životem a dílem těchto osobností, ani žádnou práci, jejímiž autory jsou tyto osobnosti.
Znamená to, že celé tyto části (nejen jejich obsah, ale také řazení jednotlivých
informací) považuje za všeobecně známá fakta? Nebo je vydává za výsledek své
vlastní (původní) odborné práce?
Vysvětlivky k analýze:
Analýza se zaměřuje na pasáže, jež Budil věnoval líčení životů a děl osobností považovaným
za hlavní představitele klasického evolucionismu a neodifuzionismu. Jedná se celkem o 13
osobností (jejichž popis čítá celkem téměř 70 stran, tedy více než desetinu obsahu knihy2).
V případě osmi osobností Budilův text systematicky vychází z jednoho jediného zdroje, ze
Stockingovy práce After Tylor (1995), v případě dalších tří z Kuperova Inventions of primitive
society (1988), v případě dvou z další Stockingovy knihy, Victorian anthropology (1988).
1
Ve většině případů se jedná o citace z prací českých autorů nebo z prací, jež byly přeloženy do češtiny. Citace
z prací vydaných v jiných jazycích jsou často bez jakéhokoli odkazu na zdroj (jakoby se autor domníval, že
českým autorům či překladatelům by mohlo spíše vadit, nebude-li na jejich dílo uveden odkaz, respektive že si
toho mohou snáze všimnout).
2
Bez rejstříku a bibliografie má kniha celkem 660 stran textu.
1
Následující tabulka ukazuje stránky jednotlivých pasáží v ZoZ a místa, na nichž lze nalézt
odpovídající (zdrojový) text. Modrou barvou jsou vyznačeny pasáže, jejichž analýzu čtenář
nalezne na následujících stránkách.
Téma pasáže
Stránky pasáže v ZoZ
Odpovídající stránky v Stránky v původním
zdroji
MJK
Maine
429 – 433
134 – 136, 138
Kuper 1988: 17 – 35
McLennan
433 – 435
136 – 137
Kuper 1988: 35 – 39
Tylor
492 – 497
138 – 140
Kuper 1988: 78 – 82, Stocking
1988: 156 – 164
Lubbock
497 – 499
141 – 142
Stocking 1988: 150 – 156
Morgan
499 – 510
142 – 148
Kuper 1988: 42 – 75
Lang
510 – 514
148 – 149
Stocking 1995: 50 – 63
Frazer
514 – 531
149 – 152
Stocking 1995: 126 – 151
Westermarck
532 – 535
152 – 154
Stocking 1995: 151 – 163
Marett
535 – 539
154 – 156
Stocking 1995: 163 – 172
Rivers
577 – 583
159 – 162
Stocking 1995: 184 – 208
Hocart
583 – 586
162
Stocking 1995: 220 – 228
Grafton Elliot Smith
587 – 590
162 – 163
Stocking 1995: 209 – 214
William James Perry
590 – 592
163
Stocking 1995: 214 – 220
Jednotlivé analýzy jsou tvořeny třemi sloupci textu:
• Prostřední sloupec obsahuje souvislý text kapitoly či její části z knihy ZoZ, jenž Budil
věnoval životu a dílu určité významné osobnosti dějin oboru (jedná se tedy vždy o
jasně vymezený celek, nikoli účelově vybrané pasáže). Text není nijak krácen ani
upravován, řazení jeho částí zde zcela odpovídá řazení v Budilově knize.
• Levý sloupec obsahuje text odpovídajících pasáží původních anglicky psaných
publikací, jež Budil podle mnoha indicií využil k napsání textu analyzovaných částí
knihy. Vzhledem k tomu, že originální texty používané Budilem jsou většinou delší,
než odpovídající kapitoly či části kapitol v Budilově knize, nejedná se v případě
levého sloupce vždy o souvislý text, ale jen o jeho pro analýzu relevantní části. Podle
čísel stránek uvedených v hranatých závorkách na začátku jednotlivých pasáží je
nicméně možné sledovat, na kolik odpovídá řazení informací v Budilově práci jejich
řazení v původním díle.
• Pravý sloupec obsahuje (většinou) souvislý text částí Budilovy další knihy,
nejnovějšího vydání práce Mýtus, jazyk a kulturní antropologie (Budil 2003). Ten je
často zcela identický s částmi textu v prostředním sloupci, aniž by zde byly uvedeny
příslušné odkazy. Při přípravě tematicky odpovídajících částí knihy Budil totiž pouze
vypustil některé odstavce textu ZoZ, někde pak provedl drobné úpravy v rozsahu
záměny jednotlivých slov ekvivalenty. Naprostá většina zde analyzovaných částí
knihy MJK se tak shoduje s textem ZoZ, oproti kterému neobsahují vůbec žádné nové
údaje.
Indicie opisování
Vzhledem k množství titulů, jež obsahuje „Orientační bibliografie a poznámky“
k jednotlivým kapitolám, by se čtenář mohl domnívat, že Budil při psaní těchto kapitol čerpal
z mnoha různých, často primárních zdrojů. Přinejmenším v případě zde analyzovaných částí
2
ovšem vše nasvědčuje tomu, že k napsání každé z částí využil vždy jen jednoho zdroje (a sice
toho, jehož text je uveden v levém sloupci). Na základě čeho tak lze usuzovat?
• Budilova práce je z velké části čistě popisného charakteru. Až na výjimky neobsahuje
prostřední sloupec žádný faktografický údaj (rok, jméno, název instituce či knihy,
informaci o obsahu článku či knihy atp.), který by nebyl v levém sloupci.3 Není vůbec
pravděpodobné (a to ani v případě, že by využil stejné primární zdroje), že by dva
autoři vybrali z mnoha možných informací ty stejné.
• Budil informace většinou řadí úplně stejným způsobem, jak byly řazeny v originálním
díle. Toto řazení přitom není vždy přísně chronologické, jak by se dalo namítnout
v případě líčení sledu životně důležitých momentů představovaných osobností.
• Oproti možné námitce, že se jedná o historická, neoddiskutovatelná fakta, o kterých
prostě není možné psát jiným způsobem, lze namítnout, že jiní autoři píšící o stejných
osobnostech považují za relevantní jiné informace a taktéž způsob, jakým tyto
informace řadí, je jiný.4
3
Od původního díla se text analyzovaných částí liší pouze doplněním slovníkových definicí probíraného
konceptu (jako v případě 11. řádku analýzy části věnované Lubbockovi, kde Budil definuje exogamii a
endogamii) nebo doplněním informace o badatelích, kteří se později věnovali stejnému tématu jako probíraná
osobnost (jako v případě 5. řádku analýzy části věnované Westermarckovi či 15. řádku analýzy části zabývající
se Riversem).
4
Jako příklad lze uvést část o Riversovi. Budil při jejím psaní využil pouze Stockinga (1995), ačkoli Kuperova
práce (1988), kterou využil k představení jiných osobností, obsahuje také kapitolu o Riversovi. Již jen výběr
základních biografických údajů je v Kuperově případě jiný než u Budila a Stockinga.
3
Analýza části kapitoly „Matriarchální utopie“ z knihy Ivo T. Budila Za obzor Západu:
Proměny antropologického myšlení od Isidora ze Sevilly po Franze Boase, str. 433 – 448
Analyzované pasáže z knihy Za obzor Západu jsou zcela totožné s rukopisem stejnojmenné
Budilovy habilitační práce (str. 291 – 293).
Na úvodních stránkách této kapitoly, které popisují život a dílo Johna Fergusona McLennana,
autor systematicky vychází z práce Adama Kupera The Invention of Primitive Society:
Transformations of an Illusion. Na tuto Kuperovu práci však není v dané kapitole ani v
„Orientační bibliografii a poznámkách“ k této kapitole (str. 683) uveden jediný odkaz.
Nejbližší odkaz na práci Adama Kupera najdeme v předchozí kapitole ve zcela jiné
souvislosti na str. 430:
Své naděje vkládal Jeremy Bentham zejména v Jamese Milla, vlivného člena Indické
rady, o kterém prohlásil: „James Mill bude žijící exekutivou a já mrtvou legislativou
britské Indie“ (cit. Adam Kuper, 1988, str. 19).
Jak ukazuje následující analýza, některé pasáže se pak – vesměs bez jakékoli změny oproti
práci Za obzor Západu – objevují také ve čtvrtém vydání Budilovy knihy Mýtus, jazyk a
kulturní antropologie z roku 2003.
Kuper, A. (1988): The invention of
Budil, I. T. (2001): Za obzor Západu:
Budil, I. T. (2003): Mýtus, jazyk a
primitive society: Transformations
Proměny antropologického myšlení
kulturní antropologie. Čtvrté vydání.
of an illusion. London: Routledge,
od Isidora ze Sevilly po Franze
Praha: Triton, str. 136 – 137
str. 35 – 39
Boase. Praha: Triton, str. 433 – 435
(souvislý text)
Vysvětlivka: čísla v hranatých závorkách v prvním sloupci značí stranu, na které jsou uvedené pasáže k nalezení.
1
2
[viz řádky 6 a 15 této analýzy]
V roce 1865 uveřejnil skotský badatel
V roce 1865 vydal
John Ferguson McLennan (1827 –
McLennan
1881) knihu Primitivní manželství
knihu Primitive Marriage: an Inquiry
(Primitive Marriage: an Inquiry into the
into the Origin of the Form of Capture
Origin of the Form of Capture in
in Marriage Ceremonies (Primitivní
Marriage Ceremonies), ve které obrátil
manželství), v níž obrátil logiku
logiku Mainova výkladu: namísto
Mainova výkladu: namísto patriarchální
patriarchální despocie stála podle
despocie stála podle McLennana na
McLennana na počátku lidských dějin
počátku lidských dějin matrilineární
matrilineární společnost
společnost.
[37] „Maine is McLennan's chief
John Ferguson McLennan získal
antagonist“ […].
pověst hlavního Mainova oponenta,
který se podstatnou měrou zasloužil o
vytlačení teze o patriarchální despocii
z hlavního proudu antropologického
myšlení ve druhé polovině
devatenáctého století.
3
Zdá se, že střet obou osobností byl
kromě názorových rozdílů podmíněn
rovněž zásadní odlišností jejich
[37] […] Rivière has commented,
životního příběhu: Peter Rivière
4
adding that „besides his theories
poznamenal, že Henry Maine byl jako
Maine was also an ideal representation
úspěšný právník, přední žurnalista a
of everything to which McLennan was
nekompromisní konzervativec ideálním
either antagonistic or to which he had
ztělesněním všeho, oč John Ferguson
aspired and had failed to achieve“, for
McLennan neúšpěšně usiloval.
Maine was a successful jurist, a
prominent journalist, and an
uncompromising reactionary.
4
[35] John Ferguson McLennan was
John Ferguson McLennan se narodil
[…] John Ferguson McLennan […] se
born in Inverness in 1827, the son of
v Inverness jako syn pojišťovacího
narodil v Inverness jako syn
an insurance agent. He was educated
agenta. Studoval na King's College
pojišťovacího agenta. Studoval na
at King's College, Aberdeen, and at
v Aberdeenu a na Trinity College
King's College v Aberdeenu a na
Trinity College, Cambridge. […] he
v Cambridge. Poté působil jako
Trinity College v Cambridge. Poté
spent two years […] writing for The
novinář v listu The Leader a v dalších
působil jako novinář v listu The Leader
Leader and other periodicals. In 1857
periodikách a roku 1857 se usadil jako
a v dalších periodikách; roku 1857 se
he was called to the bar in Edinburgh.
právník v Edinburghu a byl činný jako
usadil jako právník v Edinburghu a byl
[…] He was for a while secretary of the
sekretář Scottish Society for promoting
činný jako sekretář Scottish Society for
Scottish Society for Promoting the
the Amendment of Law.
Promoting the Amendment of Law.
Amendment of the Law.
5
6
[35] […] he contributed the entry on
Pro Encyclopaedia Britannica napsal
Pro Encyclopaedia Britannica napsal
„Law“ to the Encyclopaedia Britannica,
John Ferguson McLennan heslo
John Ferguson McLennan heslo
in which he sketched the conventional
věnované právu, ve kterém nastínil
věnované právu, ve kterém nastínil
theory of political developmnet, from
evoluční vývoj lidské společnosti od
evoluční vývoj lidské společnosti od
the patriarchal family to the tribe to the
patriarchální rodiny přes kmen ke
patriarchální rodiny přes kmen ke
state.
státu.
státu.
[35] […] (as Tylor remarked […]) „in
Vydání Primitivního manželství se
1865 he published a law-book which
stalo významnou událostí a jeho přínos
had the natural and immediate effect of
ocenil i tehdejší vůdčí představitel
losing him half his briefs. This was
britské antropologie Edward Burnett
Primitive Marriage, the work by which
Tylor.
he made his mark in the scientific
study of man.“
7
[36] A much more significant influence
John Ferguson McLennan byl kromě
on Primitive Marriage is Malthus. In
evolucionistů skotského osvícenství
Chapter 3 of his Essay on the Principle
ovlivněn především dílem Thomase
of Population Malthus had speculated
Roberta Malthuse, britského ekonoma
on the ways in which primitive
a duchovního, jenž v Eseji o principu
communities had restricted their
populace (Essay on the Principle of
populations to a number which could
Population) tvrdil, že počet lidstva na
be supported by their sources. He
zemi vzrůstá geometrickou řadou,
pointed to the great „vices“ of famine,
zatímco množství potravi a zdrojů
epidemic and war, and also to abortion
pouze řadou aritmetickou; jako
and infanticide, writing of a „prodigious
důsledek disproporce mezi oběma
waste of human life occasioned by this
veličinami vznikají hladomory, války a
perpetual struggle for room and food“.
epidemie, které Thomas Robert
Malthus chápal jako nutnou regulaci
lidských populací v rámci obecného
zákona „boje o přežití“.
8
John Ferguson McLennan se
John Ferguson McLennan se
domníval, že primitivní lidská
domníval, že primitivní lidská
5
9
společenství byla nucena se v zájmu
společenství byla nucena se v zájmu
svého přežití uchylovat k infanticidě:
svého přežití uchylovat k infanticidě:
usmrcování novorozenců ženského
usmrcování novorozenců ženského
pohlaví, kteří znamenali pro skupinu
pohlaví, kteří znamenali pro skupinu
větší zátěž než chlapci.
větší zátěž než chlapci.
[36] Female infanticide was actually
Případy zabíjení malých děvčátek
discovered by British administrators
zaznamenali Britové především mezi
among some high-caste groups in
vyššími domorodými kastami v severní
North India. In 1857 Cave-Browne
Indii. Studie Indian Infanticide: Its
published a detailed account, Indian
Origin, Progress and Suppresion,
Infanticide: Its Origin, Progress and
kterou v roce 1857 vydal John Cave-
Suppression, and his book aroused
Browne (1818 – 1898), vyvolala
considerable controversy.
rozsáhlou debatu uvnitř britského
akademického společenství.
10
[37] The practice of large-scale female
Usmrcování ženských novorozenců u
Tato praxe způsobovala nedostatek
infanticide must have obliged them to
archaických společností však vedlo
žen, jež musely být vyhledávány u
look for wives elsewhere, leading to a
k nedostatku žen, které musely být
jiných skupin. John Ferguson
measure of outmarriage (for which
vyhledávány u jiných skupin. John
McLennan razil pro zmíněnou aktivitu
McLennan coined the term
Ferguson McLennan razil pro tuto
označení exogamie.
„exogamy“).
aktivitu označení exogamie.
11
12
Systém exogamie ukládá příslušníku
Systém exogamie ukládá příslušníku
společenské skupiny (rodu, kmene
společenské skupiny (rodu, kmene
frátrie) povinnost uzavírat sňatek
frátrie) povinnost uzavírat sňatek
pouze se členem jiné skupiny, zatímco
pouze se členem jiné skupiny, zatímco
pravidlo endogamie nařizuje uzavírání
pravidlo endogamie nařizuje uzavírání
sňatků výlučně v rámci daného
sňatků výlučně v rámci daného
společenství (rodu, kmene, frátrie).
společenství (rodu, kmene, frátrie).
Vzhledem ke skutečnosti, že
Vzhledem ke skutečnosti, že
v archaických dobách byly ženy
v archaických dobách byly ženy
vzácnou komoditou, exogamie mohla
vzácnou komoditou, exogamie mohla
být prosazována pouze násilnými
být prosazována pouze násilnými
únosy, přičemž symbolické unášení
únosy, přičemž symbolické unášení
nevěsty v rámci dnešních svatebních
nevěsty v rámci dnešních svatebních
obřadů představuje vzdálený ohlas
obřadů představuje vzdálený ohlas
této prehistorické činnosti.
této prehistorické činnosti.
[37] Wives would nevertheless have
Přesto však prvotní společnost trpěla
Přesto prvotní společnost nadále trpěla
remained in short supply, and so men
chronickým nedostatkem žen, a bylo
chronickým nedostatkem žen, a bylo
shared the wives captured by their
proto nutné, aby jedna žena sdílela
proto nutné, aby jedna žena sdílela
group. (McLennan called this
více partnerů. Tím vznikla „hrubá
více partnerů. Tím vznikla „hrubá
arrangement „rude polyandry“. […]) In
polyandrie“ (rude polyandry), v jejímž
polyandrie“ (rude polyandry), která
such conditions it would have been
rámci však nebylo nikdy zřejmé
neposkytovala vodítko ke stanovení
difficult to establish who a person's
skutečné otcovství (primitivní kmeny si
skutečného otcovství.
father was.
navíc podle některých badatelů nebyly
vědomy závislosti mezi pohlavním
aktem a početím).
13
14
[37] Consequently the first kinship
Nejstarší příbuzenský systém (kinship)
Nejstarší příbuzenský systém (kinship)
systems would have been based on
byl proto založen na mateřské linii,
byl proto založen na mateřské linii,
blood relationships traced through
matrilinearitě, jako jediné jistotě
matrilinearitě, představujícící jedinou
women only.
pokrevního příbuzenství.
jistotu pokrevního příbuzenství.
[37] In time, the „ruder“ forms of wife-
Z „hrubé polyandrie“ se podle
Z „hrubé polyandrie“ se podle
6
sharing would have given way to a
McLennana vyvinul „tibetský typ
McLennana vyvinul „tibetský typ
more refined arrangement, in which
polyandrie“, sdílení jedné ženy
polyandrie“ spočívající ve sdílení jedné
uterine brothers […] held a wife in
pokrevními bratry, což byl evolučně
ženy pokrevními bratry, což byl
common. This was the type of „Tibetan
důležitý krok k určení otcovství. Děti,
evolučně důležitý krok k určení
polyandry“ […]. „Tibetan polyandry“
které vzešly z tohoto svazku, tak
otcovství. Děti, které vzešly z tohoto
implied that a woman's children also
odvozovaly svůj původ od skupiny
svazku, tak odvozovaly svůj původ od
shared common descent from a set of
mužských sourozenců. Polyandrie se
skupiny mužských sourozenců.
brothers. This was a step in the
postupně transformovala do systému
Polyandrie se postupně transformovala
direction of the recognition of
levirátu a zrodil se koncept otcovské
do systému levirátu a zrodil se koncept
fatherhood. Polyandry might then yield
linie: patrilinearita, přičemž klíčovou
otcovské linie: patrilinearita, přičemž
to a more advanced system, the
úlohu zde sehrál vznik soukromého
klíčovou úlohu zde sehrál vznik
levirate. The idea of fatherhood would
vlastnictví.
soukromého vlastnictví.
become firmly established. Its
development would be stimulated by a
parallel growth in economic well-being,
which would create a need for rules to
govern the transmission of poverty
between generations.
15
[38] In essence, McLennan inverted
John Ferguson McLennan Mainovu
Maine's patriarchal theory. The
evoluční posloupnost obrátil. Zatímco
classical assumption had been that the
Henry Maine předpokládal vývoj od
family was the original social group,
patriarchální rodiny přes rod ke kmeni
that it had gradually yielded the gens,
a státu na základě vzrůstající
which developed into tribe, and that
komplexnosti sociálních vztahů a za
eventually tribes had coalesced to form
„revoluční“ změnu označil přechod od
the state. […] Maine had introduced
pokrevních vazeb k teritorialitě, jeho
the idea of a radical break in human
skotský oponent umístil rodinu na
history, a revolution, as the principle of
samotný závěr evolučního procesu;
blood gave way to the principle of
sociální vývoj podle McLennana
territory. In McLennan's version, the
postupoval od prvotního
first kin-based systems were
matrilineárního kmene k rodu a
matrilineal. […] the family was placed
vyvrcholil vznikem rodiny.
at the end instead of the beginning of
the story. „The order of social
development… is then, that the triabe
stands first; the gens or house next;
and last of all the family.“
16
[38] McLennan's sources were very
John Ferguson McLennan nečerpal
various. He […] did not limit himself to
etnografická data na podporu svých
Indo-European comparisons.
tezí výlučně z indoevropské rodiny, ale
i z řady dalších světových populací.
17
[38] Evans-Pritchard (1981) even
Edward Evans-Pritchard dokonce
asserted that McLennan „was the first
označil ve svých Dějinách
to make a comprehensive analysis of
antropologického myšlení (A History of
everything known about primitive
Anthropological Thought, 1981)
people“ (A History of Anthropological
McLennanovo dílo za první pokus o
Thought, p. 66). However, Waitz's
analýzu veškerých znalostí o
encyclopaedic compilation of
„primitivním světě“. Rozsáhlou
comparative ethnography had begun
encyklopedickou syntézu
to appear in 1859 […].
etnografických poznatků však uveřejnil
7
již roku 1859 německý badatel
Theodor Waitz.
18
19
20
Henry Maine odpověděl na
Henry Maine odpověděl na
McLennanovu kritiku v knize Vesnická
McLennanovu kritiku v knize Vesnická
společenství východu a Západu z roku
společenství východu a Západu z roku
1871. Znovu zdůraznil, že indické
1871. Znovu zdůraznil, že indické
[39] […] Indian villages were firmly
venkovské společenství je založeno na
venkovské společenství je založeno na
based on patria potestas.
patriarchální autoritě (patria potestas)
patriarchální autoritě (patria potestas)
[39] There was little evidence that
a že neexistuje žádný důkaz o
a že neexistuje žádný důkaz o
India, as least, had passed through a
„matriarchální etapě“ v historii
„matriarchální etapě“ v historii
„matriarchal“ phase.
indického příbuzenského systému.
indického příbuzenského systému.
[39] […] in 1871 a more elaborate
Téhož roku ale McLennanovo schéma
Téhož roku ale McLennanovo schéma
version of McLennan's thesis was
začlenil do svého výkladu sociální
začlenil do svého výkladu sociální
published by an American lawyer,
evoluce i americký antropolog Lewis
evoluce i americký antropolog Lewis
Lewis Henry Morgan.
Henry Morgan.
Henry Morgan.
[40] […] it was only in 1833, two years
Henry Maine sice po McLennanově a
Henry Maine sice po McLennanově a
after both Morgan and McLennan had
Morganově smrti vydal studii
Morganově smrti vydal studii
died, that Maine published an all-out
Dissertations on Early Law and
attack on their work, in a section of his
Custom (1883) obsahující ostrou
Custom (1883) obsahující ostrou
kritiku teorie matriarchátu, v níž se
kritiku teorie matriarchátu, v níž se
Custom […]. […] Maine's central
odvolával na darwinismus a vyjádřil
odvolával na darwinismus a vyjádřil
arguments were drawn […] from
pochybnosti o myšlence univerzálního
pochybnosti o myšlence univerzálního
Darwin.
průběhu evoluce lidské společnosti,
průběhu evoluce lidské společnosti,
kterou hlásal Lewis Henry Morgan, ale
kterou hlásal Lewis Henry Morgan, ale
pro několik příštích desetiletí byla
pro několik příštích desetiletí byla
causa patriarchální despocie ztracena.
causa patriarchální despocie ztracena.
8
Analýza části kapitoly „John Lubbock: Tvůrce darwinistické antropologie a
archeologie“ z knihy Ivo T. Budila Za obzor Západu: Proměny antropologického myšlení
od Isidora ze Sevilly po Franze Boase, str. 497 – 499
Na stránkách této kapitoly, která popisují život a dílo Johna Lubbocka, autor systematicky
vychází z práce Georga W. Stockinga Victorian Anthropology. Na tuto Stockingovu práci
však není v dané kapitole ani v „Orientační bibliografii a poznámkách“ k této kapitole (str.
686) uveden jediný odkaz. Nejbližší odkazy na práci Georga W. Stockinga najdeme
v předchozí kapitole ve zcela jiných souvislostech na str. 495 a 496 (oba se však týkají jiné
publikace):
George W. Stocking však v knize Race, Culture and Evolution (1968) ukázal, že
v jistém ohledu byl Matthew Arnold bližší onomu pojetí kultury, jak mu rozumí většina
dnešních sociálních a kulturních antropologů, to znamená jako symbolickému prostoru
lidské existence, ve kterém naše sociální aktivita nabývá svůj význam.
George W. Stocking použil pro Tylorův přístup termín „kulturní darwinismus“.
Stocking, G. W., Jr. (1987): Victorian
Anthropology. New York: The Free
Press, str. 150 – 156
(souvislý text)
1
[150] Eldest son of a prominent
John Lubbock (1834 – 1913) se
London banker who was distinguished
narodil jako prvorozený syn
also as a mathematician and
londýnského bankéře, který vynikl též
astronomer, young Lubbock was close
v astronomii a matematice. Rodina žila
to Darwin from the time he was still a
v hrabství Kent poblíž Darwinova sídla
young boy, when his family moved to
Down House a
John Lubbock (1834 – 1913)
an estate in Kent scarcely a mile from
Darwin's Down House.
malý John, jenž se od raného věku
kromě povinného finančnictví věnoval
též přírodním vědám a geologii,
[151] He was one of the very small
patřil přes své mládí k úzkému kroužku
patřil již jako mladý student k úzkému
group who knew of Darwin's theory
Darwinových důvěrníků, kteří byli
kroužku Darwinových mladých přátel.
before 1858 […].
zasvěceni do jeho evoluční teorie již
[151] In 1855 […] at young Lubbock's
V roce 1855 uvedl věhlasný geolog a
V roce 1855 uvedl věhlasný geolog a
request, Lyell proposed him for
Darwinův přítel Charles Lyell Johna
Darwinův přítel Charles Lyell Johna
před rokem 1858.
2
9
membership in the Geological Society.
Lubbocka jako čerstvého absolventa
Lubbocka jako čerstvého absolventa
Etonu do britské Geologické
Etonu do britské Geologické
Two years later, barely twenty-three,
společnosti (Geological Society) a o
společnosti (Geological Society) a o
Lubbock was elected to the Royal
dva roky později byl třiadvacetiletý
dva roky později byl třiadvacetiletý
Society.
John Lubbock zvolen do prestižní
John Lubbock zvolen do prestižní
Královské společnosti (Royal Society).
Královské společnosti (Royal Society).
[156] […] between 1865 and 1870
Lubbockův evolucionismus byl na
Lubbock shifted his orientation
rozdíl od Mainova, Tylorova nebo
considerably in the context of the
Morganova pojetí inspirován přímo
developing Darwinian debate. […]
dílem Charlese Darwina.
Direct ties to Darwinism are not so
immediately evident in the case of
Edward Burnett Tylor.
3
John Lubbock byl úspěšný nejen ve
John Lubbock
vědě, ale též ve své podnikatelské a
politické činnosti:
[151] […] he was Vice-Chancellor of
působil jako vicekancléř Londýnské
působil jako vicekancléř Londýnské
the University of London, first
univerzity, prezident Institute of
univerzity, prezident Institute of
president of the Institute of Bankers,
Bankers a byl zvolen členem
Bankers a byl zvolen členem
and second chairman of the London
londýnské městské rady.
londýnské městské rady.
County Council.
[…] he entered the world of Liberal
Po několika předchozích pokusech
politics […]. Forbidden by his father to
vstoupil John Lubbock v roce 1870
V roce 1870 byl zvolen za liberální
stand for Parliament in 1863, defeated
jako reprezentant liberální strany na
stranu do britského parlamentu.
in 1865 in part because of his scientific
půdu britského parlamentu.
vies, and again in 1868 […], Lubbock
was finally elected in 1870.
In 1899, his career in public life was
Roku 1899 byl John Lubbock povýšen
Roku 1899 byl John Lubbock povýšen
rewarded with a peerage; he chose his
do šlechtického stavu a stal se lordem
do šlechtického stavu a stal se lordem
title, Lord Avebury, from a prehistoric
z Avebury (podle prehistorického
z Avebury (podle prehistorického
site whose megaliths he had studied
megalitického naleziště, které
megalitického naleziště, jež zkoumal).
[…].
zkoumal).
4
Lubbockovy všestranné zájmy
Lubbockovy všestranné zájmy
zahrnovaly kromě antropologie,
zahrnovaly kromě antropologie,
etnografie, ekonomie a politologie též
etnografie, ekonomie a politologie též
archeolologii, geologii a zoologii.
archeolologii, geologii a zoologii. John
[151] […] much of Lubbock's writing
John Lubbock byl plodným autorem
Lubbock byl plodným autorem řady
was of a distinctly popular character:
řady populárních knih pojednávajících
populárních knih pojednávajících o
works on the geology and scenery of
o geologii Anglie a Švýcarska a
geologii Anglie a Švýcarska a různých
England and Switzerland; books on
různých ekonomických a
ekonomických a politologických studií.
economic and political questins […]
politologických studií.
[153] His pioneering study of the
Kniha Mravenci, včely a vosy (Ants,
Kniha Mravenci, včely a vosy (Ants,
behavior of Ants, Bees, and Wasp […].
Bees, and Wasps, 1882)
Bees, and Wasps, 1882)
představovala Lubbockův originální
představovala Lubbockův originální
příspěvek do etologie.
příspěvek do etologie.
John Lubbock zprostředkoval ve Velké
John Lubbock zprostředkoval ve Velké
Británii nové pojetí archeologie, které
Británii nové pojetí archeologie, které
se zrodilo ve Skandinávii, a umístil je
se zrodilo ve Skandinávii, a umístil je
do evolucionistického rámce.
do evolucionistického rámce. Dánský
Dánský archeolog Christian Jürgens
archeolog Christian Jürgens Thomsen
5
[72] […] the „three age“ system
10
6
Christian Thomsen developed to
Thomsen (1821 – 1885), od roku 1849
(1821 – 1885), od roku 1849 ředitelem
organize the collections of the Danish
ředitelem muzea v Kodani, roztřídil již
muzea v Kodani, roztřídil již v roce
national museum.
v roce 1819 sbírky kodaňského muzea
1819 sbírky kodaňského muzea podle
podle typu materiálu používaného při
typu materiálu používaného při výrobě
výrobě nástrojů na dobu kamennou,
nástrojů na dobu kamennou,
bronzovou a železnou. Vznikla tak
bronzovou a železnou. Vznikla tak
dodnes používaná klasifikace
dodnes používaná klasifikace
evropského pravěku.
evropského pravěku.
[72] […] the Primeval Antiquities of
Thomsenův nástupce Jens Jakob
Thomsenův nástupce Jens Jakob
Denmarck, by Thomsen's pupil J. J.
Asmussen Worsaae (1821 – 1885)
Asmussen Worsaae (1821 – 1885)
Worsaae.
tento tzv. severský třídobý systém dále
tento tzv. severský třídobý systém dále
rozpracoval a
rozpracoval a
[152] […] in 1865 were brought
John Lubbock rozdělil roku 1865 dobu
John Lubbock rozdělil roku 1865 dobu
together with other material in a
kamennou na starší a mladší údobí:
kamennou na starší a mladší údobí:
synthesis […]. Coiner of the distinction
paleolit a neolit. Nové typologické
paleolit a neolit. Nové typologické
between „neolithic“ and „paleolithic“
metody umožňovaly stále detailnější
metody umožňovaly stále detailnější
[…].
7
členění prehistorických dob: výraznou
členění prehistorických dob: výraznou
úlohu při tomto úsilí sehrál především
úlohu při tomto úsilí sehrál především
švédský badatel Oscar Montelius
švédský badatel Oscar Montelius
(1843 – 1921). Jiný švédský
(1843 – 1921). Jiný švédský
archeolog, Hermann Hildebrand (1843
archeolog, Hermann Hildebrand (1843
– 1890), rozdělil v roce 1974 na
– 1890), rozdělil v roce 1974 na
základě výzkumů rakouského
základě výzkumů rakouského
pohřebiště v Hallstattu a švýcarské
pohřebiště v Hallstattu a švýcarské
lokality La Tène dobu železnou na
lokality La Tène dobu železnou na
období halštatské a laténské.
období halštatské a laténské.
John Lubbock ztotožnil klasická stadia
John Lubbock ztotožnil klasická stadia
vývoje subsistence (lovectví a
vývoje subsistence (lovectví a
sběračství, pastevectví a rolnictví),
sběračství, pastevectví a rolnictví),
která stanovili skotští osvícenci,
která stanovili skotští osvícenci,
s jednotlivými archeologickými
s jednotlivými archeologickými
horizonty skandinávské školy. Svoji
horizonty skandinávské školy. Své
vizi univerzálního evolučního vývoje
pojetí tak založil na progresivním
lidstva tak založil na progresivním
zdokonalování technologie odrážející
zdokonalování technologie, která
neustálý růst mentálních schopností
odráží neustálý růst mentálních
člověka a projevující se
schopností člověka a projevuje se
v odpovídajících institucionálních
v odpovídajících institucionálních
změnách.
změnách.
8
[152] The full title of his book in fact
V knize Prehistorická doba, jak ji
V knize Prehistoric Time, as Illustrated
embodies the basic principle of „the
zobrazují prehistorické pozůstatky a
by Ancient Remains and the Manners
comparative method“ of sociocultural
zvyky a obyčeje současných divochů
and Customs of Modern Savages
evolutionism: Prehistoric Times, as
(Prehistoric Time, as Illustrated by
(Prehistorická doba, jak ji zobrazují
Illustrated by Ancient Remains, and
Ancient Remains and the Manners and
prehistorické pozůstatky a zvyky a
the Manners and Custums of Modern
Customs of Modern Savages),
obyčeje současných divochů, 1865)
Savages. For the most part, however,
uveřejněné roku 1865, John Lubbock
John Lubbock těžil z tradice
its general tenor is closer to the
stále ještě v mnohém těžil z tradice
Prichardovy etnologie a některé
diffusionist ethnological tradition that
Prichardovy etnologie a některé
kulturní změny vysvětloval
interpreted cultural change in terms of
kulturní změny vysvětloval
prostřednictvím rozsáhlých migrací a
the migration and contact of races.
prostřednictvím rozsáhlých migrací a
difuzí. John Lubbock nepokládal
11
Thus Lubbock specifically rejected the
difuzí. John Lubbock nepokládal
Evropany doby bronzové za
notion that the European Bronze Age
Evropany doby bronzové za
autochtonní obyvatelstvo starého
was an indigenous development,
autochtonní obyvatelstvo starého
kontinentu, ale za příslušníky árijské
endorsing instead the Aryanist view
kontinentu, ale za příslušníky árijské
rasy, kteří přišli z východu.
that it was introduced by „new and
rasy, kteří přišli z východu.
more civilized people of IndoEuropean race, coming from the East.“
9
10
[156] […] the Origin of Civilisation, in
Studie Původ civilizace a primitivní
Studie The Origin of Civilization and
contrast to Prehistoric Times, placed
podmínky člověka (The Origin of
the Primitive Conditions of Man (Původ
greater emphasis on processes we
Civilization and the Primitive
civilizace a primitivní podmínky
associate with sociocultural
Conditions of Man) z roku 1870 byla již
člověka, 1870), v níž John Lubbock
evolutionism: „independent invention,“
psána zcela v duchu nového
uplatnil komparativní metodu, která
the „psychic unity“ of mankind, and the
evolucionistického paradigmatu. John
byla podložena stadiální teorií, a hájil
„parallelism“ of development […].
Lubbock zde uplatnil komparativní
koncepty „nezávislého vzniku“
metodu, která byla podložena stadiální
sociokulturních fenoménů, „psychycké
teorií, a hájil koncepty „nezávislého
jednoty“ lidstva a „evolučního
vzniku“ sociokulturních fenoménů,
paralelismu“, byla již psána zcela
„psychické jednoty“ lidstva a
v duchu nového evolucionistického
„evolučního paralelismu“.
paradigmatu.
[154] Lubbock attempted to answer the
V přednáškách, které pronesl v letech
degenerationists in papers given to the
1867 a 1868 na půdě British
British Association in 1867 and 1868.
Association, John Lubbock
[…] the degenerationist assumption of
polemizoval s tvrzením
biblical anthropology posed a serious
degeneracionistů, vycházejících
methodological threat to those
z biblické antropologie, že dnešní
committed to an evolutionist view of
„divoch“ představuje upadlého
human origin. By insisting that
následníka civilizovanějších
savages were „the degenerate
předchůdců.
descendants of far superior
ancestors,“ rather than contemporary
remnants or equivalents of the
primitive ancestors of civilized man
[…].
Lubbockovo líčení domorodého či
archaického světa bylo ponuře
„hobbesovské“, bylo prosto
sebemenšího odstínu rousseaovské
idealizace a jeho viktoriánsky
přezíravý tón hraničil s dobovým
[153] […] „the true savage is neither
rasismem: „Divoch není ani svobodný
free nor noble; he is a slave to his own
ani vznešený, je otrokem svých
wants, his own passions; imperfectly
nízkých žádostí a pudů, vystaven
protected from the weather, he suffers
rozmarům živlů a neznalost
from the cold by night and the heat of
zemědělství jej vydává napospas
sun by day; ignorant of agriculture,
hladu a strádání, které jej přivádějí
living by the chase, and improvident in
k ohavnému kanibalismu“.
success, hunger always stares him in
the face, and often drives him to the
dreadful alternative of cannibalism or
death.“
12
Analýza části kapitoly „Andrew Lang a pokus o rehabilitaci pramonoteismu“ z knihy
Ivo T. Budila Za obzor Západu: Proměny antropologického myšlení od Isidora ze Sevilly
po Franze Boase, str. 510 – 514
Na stránkách této kapitoly, které popisují život a dílo Andrew Langa, autor systematicky
vychází z práce Georga W. Stockinga, Jr. After Tylor: British Social Anthropology 1888 1951. Na tuto Stockingovu práci však není v dané kapitole uveden jediný odkaz. Kniha je
zmíněna pouze v „Orientační bibliografii a poznámkách“ k této kapitole (str. 686). Nejbližší
zmínku o práci George W. Stockinga najdeme bez odkazu v následující kapitole ve zcela jiné
„Talent“, zosobněný Aristotelem a Gladstonem, postavil James George Frazer do
protikladu vůči „Géniu“, personifikovanému v Platónovi a Disraelim. George W.
Stocking napsal, že Jamesi George Frazerovi chybělo ve filosofii a psychologii obojí;
charakter jeho vzdělání, způsob myšlení a literárání nadání však odpovídaly téměř
dokonale potřebám tehdejšího antropologického paradigmatu.
Stocking, G. W. (1995): After Tylor.
British Social Anthropology 1888 –
1951. Madison: The University of
Wisconsin Press, 50 – 63.
(souvislý text)
1
Jeden z nejpozoruhodnějších
Andrew Lang (1844 – 1912),
představitelů antropologického myšlení
příslušník starobylého skotského rodu
devatenáctého století, Andrew Lang,
a jeden z nejpozoruhodnějších
[50] He was born in 1844 in the ancient
se narodil roku 1844 ve městě Selkirk
představitelů antropologického
town of Selkirk […] where his
jako příslušník starobylého skotského
myšlení přelomu devatenáctého a
ancestors lived at least seven
rodu.
dvacátého století studoval na
generations […].
[51] In 1861, he matriculated at St.
univerzitách v St. Andrews, Glasgowě
V roce 1861 se zapsal na univerzitu
Andrews University, where he began
v St. Andrews, kde se věnoval mimo
more seriously to write poetry, to read
jiné studiu folkloristiky a mytologie,
in contemporary scholarship on
psal básně a zabýval se i okultními
mythology and folklore, and to learn
vědami.
about (and attempt to practice)
necromancy and alchemy.
After spending a year at Glasgow
Po roce stráveném na univerzitě
University […] in the fall of 1864 he
v Glasgow odešel roku 1864 do
went to Oxford […]. […] Lang studied
Oxfordu. Zde Andrew Lang studoval u
with the Greek scholar Benjamin
proslulého helénisty Benjamina
Jowett, T. H. Green, a missionary of
Jowetta (1817 – 1893) klasické obory
Hegelian idealism among the British
a byl značně ovlivněn Thomasem
empiricist.
Hillem Greenem (18369 – 1882), jenž
13
a Oxfordu.
2
propagoval v britském akademickém
Thomas Hill Green (1836 – 1882) jej
[51] Lang, who at this time knew
společenství filosofii Georga Wilhelma
seznámil s filozofií Georga Wilhelma
Darwin only in a „vague, popular way“
Friedricha Hegela.
Friedricha Hegela a evolucionismus
– and Hegel through Green's lectures
Evolucionismus vyplývající z Hegelova
obsažený v Hegelově učení byl
on Aristotle – concluded that Hegel
učení byl mladému Skotovi mnohem
Langovi mnohem bližší než
had invented evolution before Darwin
bližší než darwinismus, který v té době
darwinismus.
[…].
slavil na britské půdě první úspěchy.
[51] After taking first-class honors in
Univerzitu v Oxfordu Andrew Lang
Po roce 1868 Andrew Lang působil na
„Greats“, Lang won a fellowship at
absolvoval v roce 1868 s vynikajícími
Merton College v Oxfordu,
Merton College, where for the next few
výsledky a ihned získal členství
years his aesthetic interests flowered.
(fellowship) na Merton College.
He devoted himself to poetry in a Pre-
Andrew Lang v této době náležel
Raphaelite mode, to Renaissance and
k estétům počínajícího
medieval French literature, to classical
novoromantismu, které znovu oslovila
studies and to mythology […].
renesanční a středověká francouzská
poezie, klasická literatura a
mytologická látka.
[50] Although Robert Louis Stevenson
Langův blízký přítel, slavný spisovatel
later described him as a „La-dy, Da-dy
Robert Louis Stevenson, jej sice
Oxford kind of Scot,“ […].
ironicky, ale se sympatiemi nazval „LaDy, Da-dy Oxford kind of Scot“.
3
[51] […] by 1875, when he settled in
V roce 1875 se Andrew Lang oženil,
London after his marriage forced him
opustil především z existenčních
to vacate his fellowship, he was
důvodů Oxford a usadil se v Londýně,
po sedmi letech však odešel do
already launched on a career as
kde se poměrně úspěšně živil jako
Londýna, kde se živil jako žurnalista a
literary journalist. […] From the time he
žurnalista a literát. Andrew Lang je
literát. Andrew Lang je autorem
published Ballads and Lyrics of Old
autorem několika desítek knih: kromě
několika desítek knih: kromě Balad a
France in 1872, until his death in 1912
Balad a lyriky staré Francie (Ballads
lyriky staré Francie (Ballads and Lyrics
stopped his pen […] Lang kept
and Lyrics of Old France) z roku 1872
of Old France) z roku 1872 jeho dílo
producing books […]: biography,
jeho dílo zahrnuje biografie, literární
zahrnuje biografie, literární kritiku,
children's books, criticism, essays,
kritiku, sbírky poezie a esejů, historické
sbírky poezie a esejů, historické
fairy tales, fiction, folklore, histories,
romány, komentáře k řeckým autorům,
romány, komentáře k řeckým autorům,
parodies, poetry, renditions of and
pohádky a knihy pro děti. Andrew Lang
pohádky a knihy pro děti. Andrew
commentaries on Greek classics […].
měl značné zásluhy na tom, že
Lang měl značné zásluhy na tom, že
[52] […] it is said that he ridiculed or
romanopisci jako Joseph Conrad,
romanopisci jako Joseph Conrad
disparaged „practically every important
Fjodor Michajlovič Dostojevskij (1821 –
(1857 – 1924), Fjodor Michajlovič
novel that come his way,“ including
1881), Lev Nikolajevič Tolstoj (1828 –
Dostojevskij (1821 – 1881), Lev
those of Conrad, Dostoevski, Hardy,
1810), Henry James (1843 – 1916),
Nikolajevič Tolstoj (1828 – 1910),
James, Tolstoy, and Zola.
Thomas Hardy (1840 – 1928) nebo
Henry James (1843 – 1916), Thomas
Émile Zola (1840 – 1902) vešli na
Hardy (1840 – 1928) nebo Émile Zola
britských ostrovech do obecného
(1840 – 1902) vešli na britských
povědomí.
ostrovech do obecného povědomí.
[51] […] his death in 1912 stopped his
Ještě krátce před svou smrtí roku 1912
Ještě krátce před svou smrtí Andrew
pen in the midst of Highways and
Andrew Lang pracoval na hraničářské
Lang pracoval na hraničářské sbírce
Byways on the Border […].
sbírce povídek z rodného Skotska
povídek z rodného Skotska nazvané
nazvané Highways and Byways on the
Highways and Byways on the Border.
Border.
4
[51 - 52] Lang was, literally, a cultural
Andrew Lang, který byl jedním
phenomenon: the apotheosis of „the
z posledních všestranných vzdělanců
man of letters“ […] in the period when
v době, kdy se tato vrstva postupně
14
that social category was beginning to
proměňovala (ke své škodě) do
be eclipsed by an emergent category
kategorie intelektuálů, vždy litoval
of „intelectuals.“ […] there were
odchodu z antropologie, která mu
moments when Lang felt that he had
splývala především se studiem
missed his calling […] he remarked
mytologie a folklóru.
nostalgically „if I had stayed on here
when I was a young Fellow, and stuck
to one thing… I should have been
really big swell at anthropology.“ […]
Lang came at anthropology from the
study of folklore and mythology […].
V šedesátých a sedmdesátých letech
devatenáctého století, kdy Andrew
Lang intelektuálně dozrával, bylo
britské antropologické společenství
rozštěpeno mezi stoupence
naturmytologických a degenerativních
výkladů Maxe Mülera a
evolucionistickou školu Edwarda
Burnetta Tylora.
5
[52] […] he himself may have felt the
Max Müler ovlivnil Andrewa Langa
direct influence of Müller at Oxford […].
během jeho studií v Oxfordu. Edward
Burnett Tylor, zakladatel
evolucionistického paradigmatu
v antropologii, který byl dominantní
postavou britského antropologického
myšlení až do počátku dvacátého
[52] In Tylorian terms […] the errorts of
století, pojímal svět mýtů a legend jako
primitive men to explain the natural
vzpomínku na dětský věk lidstva a
world around them […].
výraz praktické snahy archaického
člověka porozumět realitě: toto úsilí
však selhávalo na dětinskosti divošské
mysli a neschopnosti uvažovat
[52] […] the „doctrine of survivals“ was
skutečně racionálně. Privilegovanou
the basis for a kind of evolutionary
antropologickou metodou byla podle
sequence of genres […] – from
Edwarda Tylora identifikace a
mythology […] to the folklore of the
srovnávání přežitků, které se
modern European peasantry […].
z archaických časů dochovaly
v modetních kulturách.
6
[53] […] Tylor's theories in Primitive
Andrew Lang četl Tylorovu Primitivní
Andrew Lang byl zpočátku
Culture, which he read in 1872, shortly
kulturu v roce 1872 a téhož roku byl i
stoupencem Edwarda Burnetta Tylora
after Tylor had been introduced to him
jejímu autorovi osobně představen.
a kritizoval dílo jeho oponenta
[…]. Over the next fivteen years, Lang
Vstoupil do služeb tylorovského
Friedricha Maxe Müllera ve studii
authored what has been called his
paradigmatu a o rok později kritizoval
Mytologie a pohádky (1873, Mythology
„exegesis“ of the „new gospel of Tylor,“
dílo Maxe Mülera ve studii Mytologie a
and Fairy Tales).
bringing an end to Müller's domination
pohádky (Mythology and Fairy Tales).
of British folklore studies. The assault
began […] in an essay on „Mythology
and Fairy Tales“.
[…] Lang soon found himself in
V roce 1878 založil Andrew Lang
15
7
correspondence with several other
společně s Tylorovými žáky Edwardem
Tylorian folklorists: Edward Clodd […];
Cloddem, Edwinem Sidneyem
Edward Sydney Hartland, […] who was
Hartlandem, který hájil klasický
still writing books on Primitive Culture
evolucionismus ještě hluboko ve
and Primitive Law in th 1920s; and
dvacátých letech dvacátého století, a
George Lawrence Gomme […]. In
Georgem Lawrencem Gommem
1878, the four men joined with others
proslulou tylorovskou Folk-Lore
in founding the Folk-Lore Society […].
Society.
[53] It was Lang's critique of Müller,
Langova práce Zvyk a mýtus (Custom
however, that led the way; and the
and Myth) z roku 1884, kterou věnoval
essays he collected in 1884 as Custom
Edwardu Tylorovi, polemizovala s
and Myth (and dedicated to Tylor) lay
„filologickým přístupem“ (jenž přičítal
bare in a very clear form the basic
Maxu Mülerovi), který postavil do
assumptions of the „anthropological“
protikladu vůči „metodě
as opposed to the „philological“
antropologické“. Andrew Lang tak
approach to the study of mythology
vystupoval jako obhájce rozluky mezi
and folklore.
filologií a etnologií a s tím související
autonomie antropologického myšlení.
8
[53] For Lang […] „the method of
Folkloristika, představující jedno
folklore“ was structured by a series of
z odvětví antropologie, byla podle
analogies: between relics of the
Andrewa Langa vybudována na
material and the immaterial world […].
systému analogií mezi materiální a
It proceeded by comparison: „when an
duchovní kulturou a mezi oblastmi, ve
apparently irrational and anomalous
kterých určité zvyky působí
custom is found in any country,“ it
anachronicky a iracionálně, a regiony,
looked „for a country where a similar
v nichž jsou tytéž zvyky součástí
practice is found, and where the
normálního smysluplného života. Mýty
practice is no longer irrational and
celého světa jsou podobné, protože
anomalous.“
jsou zaměřeny na to, aby uspokojovaly
(i když nesprávným způsobem)
obdobné utilitární potřeby přírodních
národů.
[55] […] series of confrontations with
Mýtus není „nemocí jazyka“ (jak soudil
Max Müller, designed to show that […]
Max Müler), ale spíše projevem
„myth was a disease of thought, far
„nemoci myšlení“. Ve studii Ferišismus
more than a disease of language“ […].
a nekonečno (Fetichism and the
[…] „Fetichism and the Infinite,“ which
Infinite) Andrew Lang pokračoval
was a rebuttal of Max Müller's Hibbert
v kritice Maxe Mülera a –
Lectures […]. Lang's insistence that
pravděpodobně inspirován pojetím
religion was not „an extension of the
many od Roberta Henryho
idea of Vastness“ grounded in „the
Codringtona (1830-1922) – napsal, že
emotion of awe,“ but rather „a
náboženství nepovstalo z pocitu
development of ideas of Force“ […],
bázně, ale spíše představuje rozvinutí
has a certain resonance of
původní ideje „Síly“.
Codrington's idea of mana […].
9
[55] The argument was essentially
Náboženství charakterizoval v duchu
Tylorian: […] „savage religion, like
učení Edwarda Tylora jako archaický
savage science [was] merely a fanciful
předstupeň vědy, jehož
explanation of what lies beyond the
prostřednictvím se člověk snažil cestou
horizon of experience.“
fantastických spekulací odhalit to, co
16
se skrývá za horizontem zkušenosti.
10
[55] Four years later, Lang authored a
V roce 1888 vyšel Langův sborník
more systematic two-volume
Mýtus, rituál a náboženství (Myth,
presentation of Tylorian thought in
Ritual, and Religion), který významně
Myth, Ritual, and Religion, which […]
přispěl k definitivnímu odklonu britské
gave the coup de grâce to the
akademické obce od naturmytologické
Müllerian school.
školy Maxe Mülera.
[55] Paradoxically, however, during the
V devadesátých letech devatenáctého
1890s Lang became a vocal critic of
století však došlo v Langově
Tylor's theory of animism, adopting
intelektuálním vývoji k zásadnímu
positions on the evolution of religion
obratu: Andrew lang se rozešel
that were in some respects quite
s tezemi Tylorova evolucionistického
consonant […] with the anthropological
paradigmatu a v některých aspektech
assumptions of his intellectual
se ideově sblížil s Mülerovým
antagonist Max Müller. It was shift that
degeneracionismem. Druhé vydání
required quite significant revisions
Mýtusu, rituálu a náboženství z roku
when the second edition of Myth,
1901 již tento Langův příklon k Maxi
Ritual, and Religion was produced in
Mülerovi názorně doložilo.
1901.
[K Langovu zájmu o paranormální jevy
Rozchod s evolucionistickou
viz s. 56 – 59]
antropologií byl u Andrewa Langa
doprovázen zájmem o parapsychologii
a okultní jevy, které se dostaly do
módy v posledních dekádách
devatenáctého století.
11
[56] Lang had been among the
Již v roce 1882 patřil Andrew Lang
founding members of the Society for
k zakládajícím členům Society for
Psychological Research in 1882, and
Psychical Research, zaměřené na
by 1890 was avowing his own
výzkum paranormálních jevů, a v roce
paranormal experiences in print. In
1890 se přihlásil v tisku k vlastním
1894, he published a book called Cock
parapsychickým zkušenostem. O čtyři
Lane and Common Sense, in which he
roky později Andrew Lang uveřejnil
called into question the Tylorian view
knihu Kohoutí ulička a zdravý rozum
of animism […].
(Cock Lane and Common Sense), ve
Později ale svůj postoj revidoval.
které kritizoval Tylorovu koncepci
Přibližně od osmdesátých let
animismu.
devatenáctého století se Andrew Lang
[56 – 57] […] paranormal phenomena
Andrew Lang se snažil učinit
snažil učinit z parapsychologických
[…] from Australia and ancient
z parapsychologických fenoménů, jež
fenoménů, jež lze podle něj prokázat
Alexandria to modern London […]
lze podle něj prokázat jak u přírodních,
jak u přírodních, tak u civilizovaných
were worthy of serious investigation.
tak u civilizovaných národů, legitimní
národů, legitimní součást
součást antropologického bádání:
antropologického bádání, a
[57] […] if savages reasoned not only
člověk disponuje duševními
propagoval teorii pramonoteismu.
incorrectly from „normal“ facts of
schopnostmi, které archaická
dreams and death, but correctly from
společenství dobře znají a využívají
the „abnormal“ facts that science was
například v extatických technikách
wont to dismiss as iposture or
šamanismu; moderní věda je však
hallucination, then their conclusions
bezdůvodně a předsudečně přehlíží
might not have been totally wrong […].
jako efemérní halucinace.
17
12
Andrew Lang vedl „existenciální“
revoltu proti generalizacím
evolucionistického myšlení, zejména
proti snaze Edwarda Tylora a jeho
stoupenců redukovat autenticitu
vnitřního náboženského prožitku
archaického člověka na rané evoluční
stadium vývoje lidské mysli. Skotský
antropolog zdůrazňoval příbuznost
psychického života přírodních i
civilizovaných populací: tuto homologii
však zakotvil nikoli v kognitivních
výkonech, ale v údajných
parapsychologických schopnostech.
13
[57] […] Lang offered more general
Ve výše zmíněném pojednání Kohoutí
comments on what he called „The
ulička a zdravý rozum Andrew Lang
Ghost Theory of Religion.“ Although
předložil tzv. „The Ghost Theory of
we were told of tribes without religion,
Religion“. I ty nejprimitivnější kmeny
closer study indicated that they
věří podle Andrewa Langa v rozličné
believed in spirits, and better
duchovní síly a vyznávají animismus,
information often showed they also
na straně druhé však rovněž disponují
had theistic concepts of a Maker or a
vyvinutou teistickou koncepcí
Judge.
božského „Tvůrce“ nebo „Soudce“.
Tato dualistická věrouka nevzešla
z nesprávného chápání reality, ale
představuje autentický prožitek
božského ve dvou jeho základních
podobách.
14
[58] […] Tylor […] took for granted
Volnomyšlenkář Edward Tylor tvrdil, že
„that the earliest, remote, unknown
pravěký člověk byl veden obdobnými
thinkers on life and the soul were
utilitárními motivy jako člověk moderní:
existing on the same psychical plane
primitivní náboženství jako metoda
as we ourselves.“ But a real Darwinian
ovládnutí duchovních sil bylo tedy
must acknowledge that „we know little
omylem (podobně jako je „populárním
more about the mental condition and
omylem“ dnes). Andrew Lang namítl,
experiences of the earlier thinkers […]
že Edward Burnett Tylor by měl jako
than we know about the mental
důsledný evolucionista připustit, že o
conditions and experiences of the
skutečném vnitřním duševním životě
lower animals.“
našich dávných předků nemůžeme
usuzoval prakticky nic.
15
[59] […] Lang argued that idea of God
Andrew Lang se pokusil prokázat, že
(in the sense of „primal eternal Being,
idea Boha jako nejvyšší bytosti,
author of all things, the father and
prvotního věčného Bytí, Stvořitele
friend of man, the invisible omniscient
světa, otce a přítele člověka a
guardian of morality“) occurred „rudely,
neviditelného strážce morálky se
but recognisably, in the lowest-known
vyskytovala i u nejprimitivnějších
grades of savagery,“ and therefore
národů a nevzešla jako vyšší evoluční
could not have arisen from „the later
stadium z animismu či z víry ve
speculation of men, comparatively
specializované a lokální duchovní
civilised and advanced, on the datum
bytosti. Monoteismus se podle
18
of ghosts.“ […] These „supreme gods
Andrewa Langa nezrodil z polyteismu
[were] not necessarily developed out of
nebo totemismu, ale představuje
'spirits,'“ but belonged „to another
nezávislou paralelní formu religiozity.
branch of faith […].
Andrew Lang prohlásil, že dějiny
There were, in short, not one, but „two
náboženského myšlení zahrnují dva
streams of religious thought, one rising
směry: pojetí věčného, morálního a
in the conception of an undifferentiated
kreativního Bytí na straně jedné a
Being, eternal, moral, and creative, the
animistickou víru v mnohost
other rising in the ghost-doctrine.“
16
spiituálních sil na straně druhé.
Spiritualismus a animismus však
kontaminovaly víru v „nejvyšší Bytost“
a zastřely její původní monoteistický
[60] And as „culture kept advancing“
chrakter. Vzestup animismu byl
on „the material plane,“ the crafts and
způsoben především rozvojem
arts arose, „each needing a god“ […]
materiální kultury a řemesel, během
něhož získaly specializované lidské
činnosti své „duchovní patrony“, kteří
„nejvyšší Bytost“ v kolektivním
náboženském vědomí marginalizovali.
„[…] Judaism had been „strangely
Pouze judaismus byl této degradace
indifferent to the animistic element in
do značné míry ušetřen a v křesťanství
religion.“ Only Christianity, at last,
jsou prvky animismu a monoteismu
combined „what was good in Animism
obsaženy v harmonické rovnováze.
[…] with the One righteous Eternal of
prophetic Israel […].
[…] Lang savored the idea […] that
„To, co nám Bible říká o vývoji
„what the Bible tells us“ about the
hebrejského myšlení“, napsal Andrew
development of Hebrew religion was
Lang, „je přesně to, co se stalo“.
„precisely“ what had occured.
17
[60] Setting himself against the whole
Nezávislý myslitel Andrew Lang se
tendency of Tylorian anthropology […],
v době takřka absolutní nadvlády
Lang had ended in a position very near
tylorovského progresivistického
the degenerationism […].
evolucionismu ve Velké Británii snažil
oživit a nově zprostředkovat „starou
degenerativní teorii“, která byla
organickou součástí biblické
antropologie. Langův
„pramonoteismus“ byl nicméně
inspirován také vlnou zájmu o
parapsychologické jevy v posledních
desetiletích devatenáctého století,
který neměl s „pravověrností“ autorů
opírající se při výkladu rozmanitosti
lidských kultur o svědectví Starého
zákona, mnoho společného.
Dílo Andrewa Langa v mnohém
předznamenalo nástup psychoanalýzy
Sigmunda Freuda a analytické
psychologie Carl Gustava Junga.
[56] […] a pattern that was by no
Andrew Lang – obdobně jako někteří
19
means unusual among Victorian
jeho vrstevníci – konvertoval od
intellectuals at the end of the
viktoriánského liberalismu a
nineteenth century: […] a period of
naturalistického materialismu ke
rationalistic doubt […] and then a
křesťanské víře.
movement back toward
supernaturalism, either of the
conventional religious or the spiritualist
variety – in a context of […] reaction
against „positivism“ and „materialism“
[…].
18
[82] […] the Central European Catholic
Na rozdíl od dalšího stoupence
school of Father Wilhelm Schmidt, who
„pramonoteismu“, rakouského kněze
took inspiration from his advocacy of
Wilhelm Schmidta, však Andrew Lang
primitive monotheism.
nebyl při vytváření své teorie veden
bezprostředním konfesionálním
[81] […] he remained very largely
zájmem. Navzdory veškerému
within the Tylorian tradition even as he
kriticismu Andrew Lang zůstával
attacked its single most substantive
v zásadních otázkách stále v mezích
concept, animism.
Tylorova paradigmatu.
[82] Lang was stil, in short, very much
Náboženství chápal jako individuální
within the British tradition in conceiving
fenomén, který má výraznou etickou
of religion in essentially individual
funkci a jenž je sociální pouze v tom
terms; it had an ethical function, and
smyslu, že umožňuje jedinci, aby
was social in the sense of making
jednal mravně. Původ religiozity
individual men behave in a moral way
Andrew Lang nehledal jako John
[…].
Ferguson McLennan, William
Robertson Smith nebo Émile Durkheim
ve společenském životě, ale stejně
jako Edward Burnett Tylor pokládal
náboženství za výraz snahy individua,
jeho intelektu a emocí, sladit
porozumění světu s praktickým
jednáním.
20
Analýza části kapitoly „Zlomená Zlatá ratolest: krize Tylorova a Frazerova
paradigmatu“ z knihy Ivo T. Budila Za obzor Západu: Proměny antropologického
myšlení od Isidora ze Sevilly po Franze Boase, str. 532 – 539
Na úvodních stránkách této kapitoly, které popisují život a dílo Edwarda Alexandera
Westermarcka, autor systematicky vychází z práce George W. Stockinga After Tylor: British
Social Anthropology 1888 – 1951. Na tuto Stockingovu práci však není v dané kapitole
uveden jediný odkaz, kniha je mezi mnohými jinými díly (včetně tří vlastních
Westermarckových prací) uvedena jen v „Orientační bibliografii a poznámkách“ (společných
pro tuto a předchozí kapitolu) na straně 687. Nejbližší odkaz na práci George W. Stockinga
najdeme v předchozí kapitole ve zcela jiné souvislosti na str. 516:
George W. Stocking napsal, že Jamesu Georgeovi Frazerovi chybělo ve filosofii a
psychologii obojí; charakter jeho vzdělání, způsob myšlení a literární nadání však
odpovídaly téměř dokonale potřebám tehdejšího antropologického paradigmatu.
Zbývalo pouze, aby se James George Frazer s předmět svého celoživotního poslání
setkal.
knize Za obzor Západu – objevují také ve čtvrtém vydání Budilovy knihy Mýtus, jazyk a
Stocking, G. W., Jr. (1995): After
Tylor: British Social Anthropology
1888 – 1951. Madison: The
University of Wisconsin Press, str.
151 – 163
(souvislý text)
[151] Born […] in Helsingfors in 1862,
Edward Alexander Westermarck (1862
Edward Alexander Westermarck (1862
a half-century after Sweden had ceded
– 1939) se narodil v Helsinkách, to
– 1939)
the Grand Duchy of Finland to the
znamená půl století poté, kdy Švédsko
Russian Empire […] being a native
postoupilo Finské velkovévodství
speaker of Swedish when it was still
ruskému impériu. Jeho mateřským
the official language of university
jazykem byla švédština, která byla
education and government
nadále pokládána za úřední jazyk
administration.
státní správy a školství.
Edward Westermarck vystudoval na
Vystudoval na univerzitě v Helsinkách
Moving from aesthetics and literature
univerzitě v hlavním městě gubernie
estetiku, literaturu a filosofii. I když
to philosophy, he was quickly alienated
estetiku, literaturu a filosofii. I když
hlavní důraz byl ve výuce v tehdejší
by the German metaphysics then in
hlavní důraz byl ve výuce v Helsinkách
carské gubernii kladen na německou
vogue, and was soon attracted by
kladen na německou metafyziku,
metafyziku, Edwarda Westermarcka
British empirical tradition.
Edwarda Westermarcka přitahovala
přitahovala tradice britského
tradice britského empirismu a tento
empirismu
příklon k britskému myšlení jej
doprovázel během celé jeho
akademické dráhy.
21
1
[152] After reading […] Herbert
Edwarda Westermarcka oslovila
Spencer's Firtst Principles and MIll's
především díla Herberta Spencera,
essays on religion […] Ernst
Johna Sruarta Milla, Charlese Darwina
Haeckel'sNatural History of Creation
a Ernsta Haeckela.
[…] and a recent Swedish rendition of
Darwin's Descent of Man […]
His honors thesis asked the question,
Titul Westermarckovy magisterské
„Does Civilization Increase the
práce zněl „rousseauovsky“: „Přispěla
Happiness of Mankind?“; employing
civilizace k růstu štěstí lidstva?“ (Does
the hedonic calculus,“ he answered
Civilization Increase the Happiness of
with definite „yes“
Mankind?). Na rozdíl od Jeana
Jacquese Rousseaua však Edward
Westernmarck odpověděl na tuto
otázku jednoznačně kladně.
[152] Westermarck spent his summers
Edward Westermarck v této době trávil
on walking tours […]. Wishing to
hodně času na finském venkově a
improve his Finnish and learn more of
zdokonaloval se ve finštině.
the life of the peasantry, he spent the
summer […] in a country village […].
2
[152 - 153] In September 1887,
V roce 1887 odjel poprvé do Anglie,
V roce 1887 odjel poprvé do Anglie,
Westermarck went to England to
kde žil v rodině svého přítele,
kde žil v rodině svého přítele,
pursue his researches in the British
psychologa Jamese Sullyho (1842 –
psychologa Jamese Sullyho (1842 –
Museum, staying in London with a
1923), pravidelně navštěvoval Britské
1923), pravidelně navštěvoval Britské
family to whom Sully introduced him.
muzeum a stýkal se s příslušníky
muzeum a stýkal se s příslušníky
He was a „constant guest“ in Sully's
mladší generace darwinistů, kteří vedli
mladší generace darwinistů, kteří vedli
home, where he „came into personal
polemiky s tehdy značně vlivným
polemiky s tehdy vlivným
contact with the intellectual
lamarckismem.
lamarckismem.
[…] before he returned to Finland in
Po návratu do vlasti v roce 1888
Po návratu do vlasti v roce 1888
July of 1888 […] he composed a
Edward Westermarck dokončil
Edward Westermarck dokončil
doctoral dissertation which was
disertační práci, již později včlenil do
disertační práci, již později včlenil do
movements in England at that period“
– including neo-Darwinian biologists
who […] where calling into question
the inheritance of acquired characters.
subsequently to form the first six
knihy Dějiny manželství (The History of
knihy Dějiny manželství (The History of
chapters of The History of Human
Human Marriage).
Human Marriage).
Marriage.
[159] […] Westermarck was also very
Edward Westermarck byl velmi aktivní
active in the groves of academe […]
v domácím akademickém prostředí:
the University of Helsingfors, where he
působil jako docent a později jako
Působil jako docent a později jako
was first docent, then Professor of
profesor praktické filozofie na
profesor praktické filozofie na
Practical Philosophy, and the Åbo
univerzitě v Helsinkách a zastával
univerzitě v Helsinkách a zastával
Academy in Finland, where he was
funkci rektora finské Akademie v Abo.
funkci rektora finské Akademie Abo.
Jeho skutečným intelektuálním
V Anglii, která se stala jeho skutečným
founding Rector […].
3
domovem se však stala Anglie;
intelektuálním domovem, přednášel na
[159 - 160] Before Westermarck
Edward Westermarck byl pedagogicky
Londýnské univerzitě a v roce 1903 byl
returned to London in 1903 […]
činný na Londýnské univerzitě a v roce
pozván, aby na půdě London School
Westermarck was asked to give seven
1903 byl pozván, aby na půdě London
of Economics and Political Science
lectures at the London School of
School of Economics and Political
přednášel o „prvotní morálce a
22
Economics on „Early Customs and
Science přednášel o „prvotní morálce
zvycích“; později byl jmenován členem
Morals,“ and in the following years
a zvycích“; později byl jmenován
místní katedry sociologie.
White funded three-year lectureships
členem místní katedry sociologie.
there for Westermarck […] when a
Department of Sociology was formed,
White endowed […] a five-year
personal chair for Westermarck.
4
K hlavním tématům Westermarckova
myšlení náležela problematika
myšlení náležela problematika
[153 - 154] […] Westermarck's […]
exogamie, incestu a rodiny. Edward
exogamie, incestu a rodiny. Edward
thesis: that exogamy originated in an
Westermarck tvrdil, že exogamie se
Westermarck soudil, že exogamie se
„instinctive horror of incest“ that made
zrodila z „instinktivního strachu před
zrodila z „instinktivního strachu před
„sexual love between the nearest kin a
incestem“: příbuzní, kteří žijí společně,
incestem“. Příbuzní, kteří žijí společně,
psychological impossibility,“ not
se vzájemným sexiálním vztahům
se vzájemným sexiálním vztahům
because of the physical relationship
vyhýbají z hlubších psychologických
vyhýbají z hlubších psychologických
itself, but because „there is an innate
příčin, jež je od incestu odrazují; tyto
příčin, jež je od incestu odrazují. Tyto
aversion to marriage between persons
psychické zábrany jsou zakotveny
psychické zábrany jsou zakotveny
living very closely together form early
v biologické výbavě člověka. Vidíme,
v biologii člověka.
youth.“
že Edward Westermarck zdůvodňoval
Edward Westermarck tak zdůvodnil
prohibici incestu argumenty ze sféry
prohibici incestu argumenty
bilogického determinismu, které po
bilogického determinismu, které po
5
6
K hlavním tématům Westermarckova
téměř sto letech znovu opakují dnešní
téměř sto letech zopakovali stoupenci
stoupenci sociobiologie.
sociobiologie.
Klasik britského evolucionismu Edward
Klasik britského evolucionismu Edward
Burnett Tylor stál v romto ohledu blíže
Burnett Tylor stál v romto ohledu blíže
k seciálnímu determinismu a podobně
k seciálnímu determinismu a podobně
jako Sigmund Freud, Leslie White
jako Sigmund Freud, Leslie White
nebo Claude Lévi-Strauss pokládal
nebo Claude Lévi-Strauss pokládal
zákaz pohlavních styků mezi
zákaz pohlavních styků mezi
nejbližšími příbuznými za čistě
nejbližšími příbuznými za čistě
konvenční pravidlo vyplývající
konvenční pravidlo vyplývající
z nároků sociálního života přírodních
z nároků sociálního života přírodních
národů: archaické lidstvo bylo
národů: archaické lidstvo bylo
rozptýleno do malých komunit, jejichž
rozptýleno do malých komunit, jejichž
přežití záviselo na spolehlivém
přežití záviselo na spolehlivém
systému směny a komunikace
systému směny a komunikace
s ostatními společenstvími; stav
s ostatními společenstvími; stav
permanentní interakce byl dosažen a
permanentní interakce byl dosažen a
institucionalizován prostřednictvím
institucionalizován prostřednictvím
exogamie, spočívající v intenzívní
exogamie, spočívající v intenzívní
směně žen, která vytvořila trvalá
směně žen, která vytvořila trvalá
pokrevní pouta. Zákaz incestu zajistil,
pokrevní pouta. Zákaz incestu zajistil,
že společenství disponovalo
že společenství disponovalo
dostatečným počtem svobodných žen,
dostatečným počtem svobodných žen,
určených ke směně.
určených ke směně.
[154] […] in order to defend his
Podle Edwarda Westermarcka je
Podle Edwarda Westermarcka je
position that the family, not the tribe or
historicky i funkcionálně primární a
historicky i funkcionálně primární a
horde, was „the primary social unit of
základní společenskou jednotkou
základní společenskou jednotkou
the human race.“
rodina. Edward Westermarck neměl
rodina. Edward Westermarck neměl
[151] […] Westermarck himself had
nejmenšího pochopení pro teorii
nejmenšího pochopení pro teorii
23
already arrived at critical position on
archaické promiskuity bez pevných
archaické promiskuity bez pevných
two central positions of social
partnerských svazků, kterou hlásali
partnerských svazků, kterou hlásali
evolutionary theory: primitive
Johann Jakob Bachofen, John
Johann Jakob Bachofen, John
promiscuity and the priority of
Ferguson McLennan nebo Edward
Ferguson McLennan nebo Edward
matriarchal marriage forms.
Burnett Tylor: soudil, že jde o pouhou
Burnett Tylor: soudil, že jde o pouhou
fikci, pro niž nesvědčí žádná
fikci, pro niž nesvědčí žádná
prehistorická nebo etnografická data a
prehistorická nebo etnografická data a
která nemá oporu ani
která nemá oporu ani
7
v psychologickém ustrojení člověka.
Westermarckova kritika Edwarda
Burnetta Tylora vyplývala především
Burnetta Tylora vyplývala především
ze skutečnosti, že na rozdíl od Tylora,
ze skutečnosti, že na rozdíl od Tylora,
který byl jakožto dědic idejí skotského
který byl jakožto dědic idejí skotského
osvícenství orientován spíše
osvícenství orientován spíše
lamarckisticky, byl Edward
lamarckisticky, byl Edward
[154] Westermarck was […] a neo-
Westermarck věrný učení Charlese
Westermarck věrný učení Charlese
Darwinian social evolutionist […].
Darwina, jež bylo podáno především
Darwina.
Believing in the survival of the fittest,
v knize O původu člověka.
he was critical of the Tylorian notion of
Tylorova vlivná koncepce „přežitků“
Tylorova vlivná koncepce „přežitků“
survivals, which implied the survival of
byla ve své podstatě nedarwinistická,
byla ve své podstatě nedarwinistická,
the unfit […].
protože implicitně předpokládala
protože implicitně předpokládala
„přežití“ nikoli těch nejschopnějších
„přežití“ nikoli těch nejschopnějších
nebo nejpřizpůsobivějších, ale naopak
nebo nejpřizpůsobivějších, ale naopak
anachronismů či atavismů
anachronismů či atavismů
z předcházejících vývojových stadií.
z předcházejících vývojových stadií.
[154] […] „the mere instincts have
Klíčovou úlohu při vzniku sociálních
Klíčovou úlohu při vzniku sociálních
played a very important part in the
institucí sehrály podle Westermarcka
institucí sehrály podle Westermarcka
origin of social institutions and rules.“
instinkty. Chování „primitivního“
instinkty. Chování „primitivního“
[…] it was naturally selected instinct
člověka nelze vyložit na základě
člověka nelze vyložit na základě
which explained the behavior of
„pomýleného“ rozumu, který se snažil
„pomýleného“ rozumu, který se snažil
savage man.
8
v psychologickém ustrojení člověka.
Westermarckova kritika Edwarda
neúspěšně prostřednictvím magie
neúspěšně prostřednictvím magie
ovládnout přírodu, ale na bázi
ovládnout přírodu, ale na bázi
instinktů, které se vyvinuly přírodním
instinktů, jež se vyvinuly přírodním
výběrem.
výběrem.
[155 - 156] […] another influence
Edward Westermarck byl rovněž silně
seems to have been the theory of
ovlivněn teorií emocí amerického
emotions that Wiliam James had
filosofa a psychologa Williama Jamese
enunciated in 1884 (widely known as
(tzv. James-Langeova teorie), podle
the James-Lange theory) […]: „the
kterého jsou city projevy tělesných
emotions are feelings which attach to
pochodů („nepláčeme, protože cítíme
perceptions of certain conditions in our
lítost, ale cítíme lítost, protože
bodies.“
pláčeme“). Během pobytu v Anglii
That influence was surely reinforced in
v roce 1897 se Edward Westermarck
1897, when he went to England […]
na setkání Aristotelské společnosti
and, at the meetings of the Aristotelian
sblížil s Alexandrem Shandem, který
Society, met Alexander Shand […]
v knize Základy charakteru (The
whose only book, The Foundation of
Foundation of Character) James-
Character […]. Shand used the
Langeovu teorii dále rozvinul. Edward
James-Lange theory of the emotions
Westermarck (a spolu s ním William
to argue that characterological types
McDougall) přijal Shandovo tvrzení, že
24
were determined by „systems of
různé „charakterologické typy“ jsou
sentiments“ […]. Shand spoke of
podmíněny instinktivní „soustavou
Westermarck (along with William
emocí“. Edward Westermarck proto
McDougall) as one of those who had
usoudil, že morální hodnocení
accepted his hypothesis […].
vycházejí nikoliv z intelektu, ale z citů:
Westermarck became convinced that
neexistují žádné neměnné morální
„moral judgements are ultimately
pravdy, protože obsahy emotivních
based, not on the intellect, but on
stavů spadají mimo kategorii
emotions,“ and that there could be „no
pravdivosti.
moral truths because the contents of
an emotion fall entirely outside the
category of truth.“
9
[156] […] he departed from England
V roce 1898 se Edward Westermarck
V roce 1898 se Edward Westermarck
[…] in 1898, Morocco was to have
vypravil poprvé zkoumat domorodé
vypravil poprvé zkoumat domorodé
been the first stage […]. During
kmeny ve vnitrozemí Maroka, které
kmeny ve vnitrozemí Maroka, které
twenty-one such journeys to Morocco
v následujících desetiletích navštívil
v následujících desetiletích navštívil
over the next several decades […].
celkem jedenadvacetkrát.
celkem jedenadvacetkrát.
[157] […] Malinowski himself later said
Bronislaw Malinowski později uznale o
Bronislaw Malinowski později uznale o
that „no better field-work exists than
Westermarckově pobytu v této
Westermarckově pobytu v této
that of Westermarck in Morocco“ […].
severoafrické zemi prohlásil, že naznal
severoafrické zemi prohlásil, že naznal
lepší antropologický terénní výzkum.
lepší antropologický terénní výzkum.
[…] Westermarck […] wanted to […]
Hlavním Westermarckovým záměrem
Hlavním Westermarckovým záměrem
illustrate the „close connection
bylo studovat vztah mezi morálními
bylo studovat vztah mezi morálními
between moral opinions and magic
postoji, magií a náboženstvím.
postoji, magií a náboženstvím.
[158] […] when he first went to
Edward Westermarck sice ve svém
Westermarck sice ve svém výkladu
Morocco he carried with him […] The
výkladu náboženských fenoménů
náboženských fenoménů vyšel
Golden Bough […] in treating
vyšel z Frazerovy Zlaté ratolesti, ale
z Frazerovy Zlaté ratolesti, ale na rodíl
Moroccan customs and beliefs, the
na rodíl od intelektualistického Frazera
od intelektualistického Frazera kladl
reference point was often Frazer. […]
kladl důraz na instinktivní základ
důraz na instinktivní základ
Instinctualist rather than intellectualist
religiózního chování.
religiózního chování.
and religious beliefs.“
[…].
10
[158] In treating the general evolution
Jeho pojetí evoluce morálky se opíralo
of morals, Westermarck's intelectual
především o filosofii Davida Huma a
reference points were the major
Jeremy Benthama, což byli oblíbení
figures of the British and Scottish
myslitelé i Jamese George Frazera.
philosophical traditions from Hume and
Bentham to Bain and spencer.
[157] Much of The Origin and
Edward Westermarck shrnul výsledky
Development of Moral Ideas was […]
svého marockého bádání zejména
shrnul v knihách Původ a vývoj
written during the four years he spent
v knihách Původ a vývoj morálních
morálních idejí (The Origin and
in Morocco before 1906. […]
idejí (The Origin and Development of
Development of Moral Ideas, 1906) a
[158] Ritual and Belief in Morocco.
Moral Ideas, 1906) a Rituál a víra
Rituál a víra v Maroku (Ritual and
v Maroku (Ritual and Belief in
Belief in Morocco).
Morocco).
11
[162] […] there is much in Malinowski
Biologický determinismus, jenž byl
that can be traced to Westermarck's
obsažen v díle Edwarda
biologically grounded sociology […].
Westermarcka, měl nezanedbatelný
vliv na Bronislawa Malinowského,
kterého jako Středoevropana
25
Výsledky svého marockého bádání
predisponovala k tomuto typu myšlení
předchozí četba děl Sigmunda Freuda.
Durkheim was sharply critical of those
Westermarckovo učení však kritizovali
who interpreted religious beliefs and
dva myslitelé, jejichž teorie zásadním
practices as „the outcome of feelings
způsobem usměrnily další vývoj
[163]“ A similar issu had […] been
britské antropologie v první polovině
raised […] by […] William Robertson
dvacátého století: Émil Durkheim a
Smith.
William Robertson Smith. První z nich
zařadil severského vědce mezi
badatele, kteří se snaží „tylorovsky“
vyložit náboženské praktiky
z individuálního lidského vědomí a
motivů a kteří přehlížejí sociální sféru
jako rozhodující sílu pro konstituování
religiozity.
12
[162] […] reviewing Westermarck's
Émil Durkheim v recenzi
History of Human Marriage […] he had
Westermarckovy knihy History of
criticized the attempt to „rest sociology
Human Marriage napsal, že pokus
on Darwinism“ as „contrary to proper
založit sociologii na darwinismu je
method“ in sociology.
v rozporu s nejvlastnějším zájmem této
[163] Shortly after Westermarck's
vědy. William Robertson Smith po
History of Human Marriage appeared,
přečtení téže studie prohlásil, že
Smith charged that […] It was based
Edward Westermatck nepředložil pro
on the „tacit assumption“ that „the laws
svou teorii, podle níž společenské
of society are at bottom mere
zákonitosti vyrůstají z instinktů, žádný
formulated instincts,“ and
důkaz.
Westermarck had offered „no evidence
to satisfy anyone […].“
13
William Robertson Smith také
[163] The „crucial test“ was his
poznamenal, že pokud Edward
explanation of the origin of exogamy,
Westermarck objasňoval zrod
which actually took for granted „the
exogamie jako výraz instinktivního
very custom that it profess to explain,“
odporu vůči reálnému nebo
insofar as the postulated instinctive
hypotetickému incestu, jenž vznikl
aversion to inbreeding was explained
v rámci přírodního výběru, dostal se do
as the product of the natural selection
rozporu sám se sebou, protože na
of groups that „through many
počátku (před svým „vyselektováním“
generations“ had avoided „wiving
na instinktivní úroveň) se tento typ
within group“ – that is, that already
chování musel poprvé objasnit jako
practices as a custom the exogamy
zvyk, který však Edward Westermarck
Westermarck wished to ground in
vysvětloval jako sekundátní projev
instinct.
instinktu.
26
Analýza druhé části kapitoly „Zlomená zlatá ratolest: Krize Tylorova a Frazerova
paradigmatu“ z knihy Ivo T. Budila Za obzor Západu: Proměny antropologického
myšlení od Isidora ze Sevilly po Franze Boase, str. 532 – 539
Na stránkách druhé části této kapitoly, které popisují život Roberta Ranulpha Maretta, autor
systematicky vychází z práce Georga W. Stockinga, Jr. After Tylor: British Social
Anthropology 1888 - 1951. Na tuto Stockingovu práci však není v dané kapitole uveden
jediný odkaz, kniha je mezi mnohými jinými díly (včetně tří vlastních Westermarckových
prací) uvedena jen v „Orientační bibliografii a poznámkách“ (společných pro tuto a předchozí
kapitolu) na straně 687. Nejbližší odkaz na práci George W. Stockinga najdeme v předchozí
kapitole ve zcela jiné souvislosti na str. 516:
George W. Stocking napsal, že Jamesu Georgeovi Frazerovi chybělo ve filosofii a
psychologii obojí; charakter jeho vzdělání, způsob myšlení a literární nadání však
odpovídaly téměř dokonale potřebám tehdejšího antropologického paradigmatu.
Zbývalo pouze, aby se James George Frazer s předmět svého celoživotního poslání
setkal.
knize Za obzor Západu – objevují také ve čtvrtém vydání Budilovy knihy Mýtus, jazyk a
Stocking, G. W. (1995): After Tylor:
British Social Anthropology 1888 –
1951. Madison: The University of
Wisconsin Press, str. 159 – 162, 163
– 172.
(souvislý text)
1
[163] Marett's birth in 1866 on the
Robert Ranulph Marett (1866 – 1943)
island of Jersey, within a few miles of
se narodil na ostrově Jersey
the coast of Normandy, symbolized a
v lamanšském průlivu, jehož
greater receptivity to the French
vzdálenost pouhých několik mil od
sociological tradition […].
pobřeží Normandie symbolizuje
[…] his father […] founder of the local
francouzské sociologické škole. Jeho
Robert Ranulph Marett (1866 – 1943)
Marettovu značnou vnímavost vůči
antiquarian Société Jersiase, had
otec navštěvoval Sorbonnu a hrál jako
studied at the Sorbonne before serving
zakladatel starožitnické Société
in a series of important local
Jersiase významnou roli ve správě a
administrative posts.
intelektuálním životě ostrova. Od roku
From the time that he came up to
1884 Robert Ranulph Marett studoval
Jowett's Balliol in 1884, he was „a
na Balliol College v Oxfordu.
Jerseyman at Oxford“ […].
2
[164] […] when a tutor advised him to
Po přečtení Langovy knihy Custom
consult Lang's Custom and Myth […]
and Myth se názorov sblížil
Marett became „an enthusiastic, if
s Tylorovou evolucionistickou školou,
extreme ignorant, disciple of the school
která tehdy vedla tvrdou polemiku
of Tylor“ against the lingvuistic
s filologickou naukou Maxe Müllera.
Aryanism of Max Müller.
27
studoval na Balliol College v Oxfordu
In 1891 he competed successfully for a
V roce 1891 se Robert Ranulph Marett
a od roku 1891 působil na Exeter
fellowship at Exeter College, to which
stal členem (fellowship) Exeter
College.
he remained attached for the rest of
College, kde působil po celý svůj život
his career, serving after 1929 as
(po roce 1929 ve funkci rektora).
Rector.
[…] Marett helped Tylor, whose
Robert Ranulph Marett pomáhal
memory was already failing, with
v devadesátých letech devatenáctého
revisions for the fourth edition of
století stárnoucímu Tylorovi
Primitive Culture […]
s přípravou čtvrtého vydání Primitivní
[165] In the early 1890s he contributed
kultury do tisku. Současně přispíval
to the Economic Review a number of
krátkými ekonomickými a
reviews of books on economic and
sociologickými články a studiemi do
social topics […] After 1897, he
Economic Review a Oxford Magazine.
reviewed a number of sociological and
psychological works for the Oxford
Magazine.
3
[165] […] Marett was coming directly
V roce 1897 se na Oxfordskou
under the influence of psychology quite
univerzitu vrátil ze Spojených států
different from Tylorian and Frazerian
amerických Ferdinand Canning Scott
associationism: the voluntaristic
Schiller (1864 – 1937), přítel a žák
empiricism of William James. […]
filosofa a psychologa Williama
James's thought was specifically
Jamese. Ferdinand Canning Scott
available to Marett through his
Schiller, jenž se později stal
undergraduate acquaintance F. C. S.
sekretářem Oxfordské filosofické
Schiller, who had gone to teach in the
společnosti (Oxford Philosophical
United States, where he was James's
Society, Robert Ranulph Marett byl
friend and philosophical disciple. Upon
jejím presidentem), propagoval
his return to Oxford in 1897 Schiller
v britském prostředí Jamesův
became the leading British exponent of
pragmatismus, který na Roberta
Jamesian pragmatism, and later
Ranulpha Maretta silně zapůsobil.
secretary of the Oxford Philosophical
Society, which Marett served as
president.
[165] Marett's return to anthropology
Přibližně od roku 1899 se Robert
came in 1899 […]. On the eve of the
Ranulph Marett začal systematicky
British Association meetings that fall,
zabývat antropologií náboženství. V té
his Oxford colleague John Myres, a
době jej kolega z Oxfordu, klasický
classical archeologist, asked him if he
archeolog John Linton Myres (1869 –
could enliven the anthropological
1954), požádal, aby na nadcházející
section with something „really
setkání British Association připravil
startling.“ […] Marett produced a paper
něco „opravdu překvapujícího“. Oním
attacking the hypothesis that „had
„překvapením“ byla kritika Tylorova
commanded the allegiance of all men
koncepce animismu a zpochybnění
for some thirty years“: Tylor's animism.
intelektualistického výkladu
[166] The essence of religion was […]
archaického náboženství. Klíčem
in „that steadfast groundwork of
k pochopení religiozity jsou podle
specific emotion wherby man is able to
Roberta Ranulpha Maretta emoce,
feel the supernatural precisely at the
protože „víra nastupuje tam, kde se
point at which his thought breaks
překračují hranice myšlení“.
down.“
Náboženství převádí emocionální
28
napětí „aktem víry“ do symbolických
náhražkových modů jednání, které
vyvolávají katarzi. Náboženský duch
4
[…] it was „something not so much
se tak projevuje spíše v tanci než
thought out as danced out.“
v intelektu.
[…]
Robert Ranulph Marett nahradil
animistickou víru v duši a ducha jako
výchozí formu náboženství
v tylorovském pojetí vírou ve spirituální
[167] He seems to have been
moc. Svoji koncepci archaického
particularly influenced by Codrington's
náboženství, která byla zřetelně
representation of the Melanesian idea
ovlivněna Codringtonovým výkladem
of mana […].
melanéské many, nazval
[166] Marett's paper caused a
animatismem. Marettova přednáška
sensation […].
skutečně způsobila „opravdové
překvapení“. Robert Ranulph Marett
však ani poté kritiku Tylorova a
Frazerova paradigmatu nijak nezmírnil.
5
[166] In 1904, he published a long
V roce 1904 polemizoval
essay in Folk-Lore criticizing the three-
s tristadiálním schématem vývoje
stage theory of intellectual evolution
náboženských představ, které zveřejnil
Frazer had advanced in the second
James George Frazer ve druhém
edition of The Golden Bough. Marett's
vydání Zlaté ratolesti. James George
paper addressed Frazer's argument
Frazer tvrdil, že náboženství jako víra
that religion had arisen when a
v bohy se historicky objevilo tehdy, kdy
„primitive philosopher,“ slowly realizing
si archaický člověk motivovaný
that „time and trial“ had shown that
intelektuální snahou pochopit a
magic lacked the causal efficacy
magicky ovládnout přírodní prostředí
claimed for it, concluded that other
uvědomil, že jeho magické postupy
unseen beings, „like himself but far
selhávají: vytvořil proto představu
stronger,“ directed the course of the
vyšší bytosti, která je podobná jemu
world, and that they must be
samotnému, pouze je nadána
propiatiated in order to accomplish
nekonečnou vyšší mocí, na niž se
what „he had hitherto believed to be
musí jedinec – pokud chce dosáhnout
dependent on his own magic.“
účinků, které předtím přisuzoval magii
– prostřednictvím rituálu obracet.
In a passage with far-reaching critical
Podle Roberta Ranulpha Maretta jde o
implications for evolutionary method,
ničím nepodložené přetvoření
Marett suggested that „one's first
synchronní klasifikace různých typů
impression is that a purely analytical
náboženského chování do
method has escaped its own notice in
pseudogenetického šatu.
putting on a pseudo-genetic guise, that
mere heads of classification have first
been invested with an impermeable
essence, and then identified with the
phases of a historical development
[…].
6
[167] Magic was not, as Frazer
Magie není, jak se domnívali klasičtí
thought, a misguided „savage
evolucionisté „svedení“ Edwardem
equivalent of our natural science“ […].
Burnettem Tylorem, deformovaným
29
It was rather an act of „imperative
archaickým předstupněm moderní
willing“ whose ideal mechanism was
vědy, ale aktem intenzivního
the spell, since „nothing initiates an
„imperativního přání“, jehož ideální
imperative more cleanly, cutting it
formou je zaklínadlo, které překračuje
away from the formative matrix of
meze běžného myšlení a stává se
thought and launching it on its free
osvobozeným „spirituálním
career, than the spoken word“ – the
projektilem“. Víra ve vyšší bytosti není
„very type of spiritual projectile“. And
pokročilejším evolučním stadiem
inasmuch as magic was based on a
zrozeným v důsledku historického
generalized notion of „quasi-personal
selhání magie, ale je přirozeným
agency,“ it was never clearly
projevem postupující personalizace
distinguishable from religion. It was,
magie, která je sama o sobě založena
however, finally „swallowed up in
na intersubjektivní a interpersonální
unmistakable religion“ by a „gradually-
transakci.
intensifying personification,“ which
followed naturally from the fact that the
magical act was „an inter-personal,
intersubjective transaction, an affair
between wills.“
7
[167] In 1907, Marett played the
V roce 1907 Robert Ranulph Marett
primary role in organizing a festschrift
navzdory své pověsti „rebela“
in honor of Tylor's seventy-fifth
předsedal redakci festschriftu
birthday. Directing his own contribution
sestavovanému při příležitosti
again to Frazer, who had
sedmdesátých narozenin Edwarda
„universalized Dr. Tylor's partial
Burnetta Tylora. Ve svém vlstním
correlation“ of taboo and magic, Marett
příspěvku, který byl zdvořile s ohledem
called into question a number of
na oslavence prezentován jako kritika
evolutionary assumptions […]. Taboo
výlučně Jamese George Frazera,
was in the first instance a social rather
Robert Ranulph Marett zpochybnil
than a psychological phenomenon […].
další „dogmata“ klasického
[…] Marett was led to the idea that
evolucionismu: původ tabu, které
taboo was a kind of „negative mana“
Robert Ranulph Marett chápal jako
[…].
příklad negativní many, je třeba hledat
nikoli v oblasti psychologické, ale
sociální.
8
[168] Speaking to the Oxford meeting
Roku 1908 na oxfordském
of the International Congress on the
mezinárodním kongresu o dějinách
History of Religions in 1908, he argued
náboženství Robert Ranulph Marett
that although it might not have
prohlásil, že – ačkoliv archaické
„acquired in the aboriginal mind the full
vědomí zřejmě nedospělo
status of an abstract idea,“ the idea
k abstraktním pojmům – v pozadí
that „religion consists in getting mana
různorodých projevů náboženského
for oneself“ had „long been more or
myšlení a jednání je patrná obecná
less articulately felt by the Melanesian
snaha „zmocnit se many“. Bipolarita
mind.“ The task of the science of
many a tabu, která podle Roberta
comparative religion was to explicate
Ranulpha Maretta představuje vlastní
the notion […]. On this basis, Marett
předmět analýzy antropologie
proposed to generalize the „tabu-mana
náboženství, shrnuje veškeré pozitivní
formula“ to characterize the negative
a negativní aspekty nadpřirozených sil
and positive aspects of supernatural
a souboru magicko-religiózních
30
power, suggesting that for analytic
fenoménů, které nelze dále rozlišit na
purposes both sould be subsumed
základě hypotetických evolučních
within a single undifferentiated sphere
stádií. Robert Ranulph Marett detailně
of the „magico-religious.“
vyložil své pojetí archaické religiozity
v knize Práh náboženství (The
Treshold of Religion) z roku 1909.
9
[168] […] Marett referred to the work of
Robert Ranulph Marett se zasloužil o
the Durkheimians, which he had first
první svébytné zprostředkování díla
become aware of in 1905 – at a point
Émila Durkheima britské odborné
when there was no copy of the Année
veřejnosti (ještě před Alfredem
sociologique in the Oxford library.
Reginaldem Radcliffem-Brownem).
Marett was put off a bit by their
S dílem francouzského sociologa se
„socialistic“ tendency, and he did not
Robert Ranulph Marett poprvé
think it „feasible to deal in their
seznámil v roce 1905 (v této době
concrete way with na abstraction […].“
knihovna v Oxfordu ještě
But as a counter to „the opposite
nedisponovala ani jediným vydáním
tendency running through so much of
L'Année sociologique) a přes dílčí
British work,“ the Durkheimian
výhrady vůči některým generalizacím
emphasis on „the purely social
shledal Durkheimův sociologismus
element“ was „very enlightening,“ and
inspirativním, byť „stojícím v protikladu
in the first volume of the new
vůči soudobým proudům v Británii“.
Sociological Review, Marett published
Četba Émila Durkheima podnítila
an essay elaborating his own
Roberta Ranulpha Maretta k sepsání
„sociological view of Comparative
vlastního „sociologického pohledu na
Religion.“
srovnávací náboženství“ pro první
svazek Sociological Review.
10
Robert Ranulph Marett si na rozdíl od
svých nástupců v britské antropologii,
především Alfreda Reginalda
Radcliffe-Browna, zachoval vůči Émilu
Durkheimovi značnou autonomii.
[169] […] Marett instanced the
Robert Ranulph Marett rovněž neměl
biological school of Novicow and
nejmenšího pochopení pro řadu
Espinas, the racialism of Lapouge and
soudobých směrů intelektuálního
Ammon, economic interpretations
života od Novicowy rasové „biologické
deriving from Marx, and the
školy“, přes Lapougeovu a Ammonovu
anthropogeography of Ratzel – all of
antroposociologii a marxismus až po
which he rejected as apriorist or
Ratzelovu antropogeografii, kterým
reductionist.
všem vytýkal apriorismus a
redukcionismus.
11
[169] Recasting the „British school“
Robert Ranulph Marett vždy hledal
somewhat in his own anti-Frazerian
psychologické východisko: snažil se
image, Marett suggested that it used a
porozumět náboženskému vědomí
„psychological method“ to understand
„zevnitř“ („emicky“, nikoli „eticky“) a
religious consciousness „from the
usiloval o proniknutí k hlubším
inside,“ penetrating behind ritual,
subjektivním faktorům, ze kterých
language, organization, and other
vychází rituál, jazyk, organizace
„outward signs“ to „those subjective
společnosti a ostatní „vnější znaky“
factors of which the objective
kultury.
manifestations formed the more or less
31
loose-fitting garment.“
[…] From the Durkheimians, the British
Durkheimovo učení bylo pro Roberta
could learn the necessity of „a Social,
Ranulpha Maretta přitažlivé, protože
not an Individual, Psychology.“
bylo založeno na sociální
(kolektivistické), a nikoli individuální
psychologii.
12
[169] British students of religion had
Představitelé tradiční britské
fallen victim to the „fallacy of
antropologie, kteří vyzvedávali
Psammetichus“ – the Egyptian king
individuální psychologické či kognitivní
who isolated infants to see what
úkony jedince, jenž „byl vždy
language they would instinctively
ostrovem“, podlehli podle Roberta
speak; reversing this „incubator“
Ranulpha Maretta tzv. Psemmtekovu
approach, Marett suggested that
omylu. Tento egyptský panovník
transplanting a savage child to civilized
saiské dynastie se kdysi pokusil zjistit,
surroundings would make clear „that
která řeč je nejstarší: upřel proto
the supreme determining influence
dvěma dětem normální výchovu a
must rest with the social factor.“
sledoval, kterým jazykem začnou
spontánně komunikovat. Zmínjěný
experiment musel selhat (i když
Hérodotos nás přesvědčuje o opaku),
protože hlavním garantem a nejvyšším
arbitrem našich kulturních znalostí a
dovedností je vždy sociální konsensus:
nic z toho, co se objevilo v průběhu
vývoje lidstva jako součást a výbava
naší mysli a kultury, se neprosadilo
jinak než prostřednictvím společnosti,
to znamená uznání a uchopení ze
strany „těch druhých“.
13
[169] Marett was not ready to abandon
Sociální význam a účel existují pouze
individual psychology entirely, or to
díky svému zakotvení v příslušných
subordinate social psychology to social
společenských institucích. Robert
morphology […]. Although he would
Ranulph Marett nicméně nebyl tak
not go so far as to „say that a religion
radikální jako Émile Durkheim a jeho
is identical with a particular
žáci: prohlašoval sice, že primární
organization of society,“ he did argue
funkcí náboženství je sloužit
that „meanings and purpose“ of
společnosti jako celku, ale nepodřídil
religion existed „not for the individual
sociální psychologii sociální morfologii
tribesman taken at random,“ but „for
a netvrdil, že struktura náboženství
the society as a whole“ – and that
odráží organizaci společnosti.
„social meanings and purposes exist
mainly as embodied in social
institutions.“
14
Vztah mezi Jamesem Georgem
Frazerem a Robertem Ranlphem
Marettem, dvěma předními osobnostmi
britské antropologie počátku
dvacátého století, byl ambivalentní. Je
zřejmé, že když chtěl Robert Ranulph
Marett během polemiky s klasickým
32
evolucionismem zasáhnout Edwarda
Burnetta Tylora, obvykle mířil na
[169] Ever the academic gentleman,
Jamese Georga Frazera. Oba muži
Marett began corresponding with
však k sobě cítili vzájemný respekt a
Frazer before his initial critique in
mezi lety 1904 a 1911 vedli obsáhlou
1904, and in 1911 the two men
korespondenci. James George Frazer
quarelled politely by mail as to who
a Robert Ranulph Marett se přeli o svůj
was the true theoretical heir of William
podíl na intelektuálním odkazu
Robertson Smith
Frazerova nejbližšího přítele, Williama
Robertsona Smithe.
15
[170] Frazer rejected Marett's
James George Frazer důrazně popíral
assertion that Smith, too, had believed
Marettovo (pravděpodobně oprávněné)
in the historical priority of ritual to
tvrzení, že William Robertson Smith
dogma; Marett insisted that Smith had
byl přesvědčen o historické prioritě
attributed to savages only the
rituálu vůči dogmatu. Robert Ranulph
„unconscious“ principles embodied in
Marett zase v rozporu s Tylorovým a
religious practice rather than any
Frazerovým názorem zdůrazňoval, že
„reasoned“ religious belief. After
podle Williama Robertsona Smithe
apologizing for the „over-vigorous“
„divoch“ uchopoval hlubší pravidla
response necessary „when one is up
náboženské aktivity nevědomě, a nikoli
against a giant like you,“ Marett
intelektuálně reflexivně. Robert
retreated to the underlying ideological
Ranulph Marett se odvolával na
point: „All that some of us –
McDougallovy a Lévy-Bruhlovy studie,
McDougall, for instance, and Lévy-
které rovněž „podtrhávaly davový
Bruhl, etc. In France – have trying to
charakter primitivního náboženství a
do is to emphasize the mobbish
primitivního života“.
character of primitive religion and
primitive life.“
16
James George Frazer i Robert
Ranulph Marett byli svou povahou
spíše konzervativními učenci (nikoli
intelektuály ve smyslu, jenž dal tomuto
pojmu na přelomu devatenáctého a
dvacátého století v době Dreyfusova
procesu Ěmile Zola), kteří se
17
[170] Like Frazer – and many of the
v důsledku své vyvinuté
social scientists of his day – Marett
„antropologické“ sensitivity obávali
was fearful of the irrational forces
destruktivních iracionálních sil, které
stirring beneath the surface of
dřímaly pod poklidným povrchem
Edwardian society.
edwardovské Anglie.
[170] […] Marett's work contributed to
Robert Ranulph Marett připravil svým
the reformatin of British social
dílem do značné míry půdu pro
anthropology; much of what we
„sociologický obrat“ britské
associate with Malinowski and
antropologické školy, který byl
Radcliffe-Brown is in fact
spojován především se jmény
foreshadowed in Marett […].
Bronislawa Malinowského a Alfreda
Marett was almost as much an
Reginalda Radcliffe-Browna.
„armchair anthropologist“ as Frazer;
Robert Ranulph Marett byl podobně
aside from several archeological digs
jako James George Frazer označován
on Jersey, his fieldwork was limited to
za „kabinetního antropologa“ (armchair
33
five hours with some pygmies in
anthropologist). Účastnil se několika
London […], and an afternoon
archeologických výzkumů na rodném
watching Aboriginal dances when the
ostrově Jersey, ale kromě toho se jeho
British Association met in Australia in
„přímé antropologické zkušenosti
1914.
s exotismem“ omezovaly na několik
hodin, které strávil při jedné příležitosti
v Londýně ve společnosti „pygmejů“, a
na odpolední návštěvu představení
„domorodých tanců“ během setkání
British Association for the
Advancement of Science v Melbourne
v roce 1914.
18
[170 - 171] […] his influence was
Robert Ranulph Marett však byl (na
enhanced by his institutional activities
rozdíl od Jamese Frazera) velmi činný
at Oxford. It was he who made Exeter
jako pedagog. Mnozí z jeho studentů
College a „nursery of anthropologists“:
na Exeter College jako Arthur Maurice
Rattray, Hocart, and Evans-Pritchard
Hocart nebo Edward Evans-Pritchard
were all his pupils. But it was also
výrazn ovlivnili další vývoj britské
Marett who, after Tylor, became the
antropologie. Po odchodu Edwarda
focal figure of anthropology at the
Burnetta Tylora to byl právě Robert
university level in Oxford. […]
Ranulph Marett, kdo zaujal na
Oxfordské univerzitě postavení
vůdčího antropologa a kdo prosadil
tento obor jako řádnou disciplínu
akademického studia.
19
[172] Initially, the syllabus required
Univerzitní program antropologie
candidates to pass examinations in
v Oxfordu zahrnoval původně kurzy z
both „Physical Anthropology“ and
„fyzické“ a „kulturní antropologie“.
„Cultural Anthropology“ […]. But when
V roce 1908 získal Robert Ranulph
Marett was appointed Tylor's
Marett oficiální pověření přednášet
successor two years after his
„sociální antropologii“ (Reader in
retirement in 1908, his title was listed
Social Anthropology): tento název se
ad Reader in Social Anthropology. […]
nadále udržel především pod vlivem
By 1921, with a better view of how
Durkheimovy sociologické školy –
„social anthropology“ might develop
ačkoliv James George Frazer navrhl
under the Durkheimian influances
jako alternativní termín „mentální
Marett had helped to mediate, Frazer
antropologii“. Sociologismus však
decided that a better alternative to
v této době již nad individualistickým
„physical anthropology“ was after all
mentalismem definitivně zvítězil.
„mental anthropology.“ By that time,
however, „mental anthropology“ in the
Frazerian mode seemed to many itself
out of date, and Marett's contribution to
its passing was by no means
insignificant.
20
Specifickou úlohu v rozvoji
Specifickou úlohu v rozvoji
sociologického a antropologického
sociologického a antropologického
[159] Hybrid offspring of Fabian
myšlení v britském akademickém
myšlení v britském akademickém
socialism and late Victorian university
prostředí sehrála London School of
prostředí sehrála London School of
reform, the London School of
Economics and Political Science, která
Economics and Political Science, která
34
Economics was founded in 1895 as
byla založena v roce 1896 za
byla založena v roce 1896 za přispění
the brainchild of Sidney Webb. In 1900
značného přispění Sisneye Jamese
Sisneye Jamese Webba, propagátora
it became a school within the newly
Webba, propagátora reformního
reformního fabiánského socialismu. O
reorganized University of London, and
fabiánského socialismu. O čtyři roky
čtyři roky později se London School of
in 1903 its curriculum was extended to
později se London School of
Economics and Political Science stala
include the study of sociology.
Economics and Political Science stala
součástí reorganizované University of
součástí reorganizované University of
London a roku 1903 byl její studijní
London a roku 1903 byl její studijní
program rozšířen o výuku sociologie,
program rozšířen o výuku sociologie,
která byla chápána především jako
která byla chápána především jako
součást sociálně evolucionistického
součást sociálně evolucionistického
komparativního paradigmatu.
komparativního paradigmatu.
21
[159] The same year had seen the
Téhož roku byla v Londýně ustavena
Téhož roku byla v Londýně ustavena
founding in London of the Sociological
Sociologické společnost (Sociological
Sociologické společnost (Sociological
Society […].
Society), jejímž organizátorem a
Society), jejímž organizátorem a
[160] […] the society's organizing
mecenášem byl bankéř Victor Branford
mecenášem byl bankéř Victor Branford
spirit, the banker Victor Branford, and
(narozen 1864) a předsedou zámožný
a předsedou zámožný podnikatel
its chief financial angel, the wealthy
podnikatel Martin White. Na půdě
Martin White. Na půdě Sociologické
businessman Martin White […].
Sociologické společnosti se
společnosti se shromáždili reformě
[159] […] an unstable and temporary
shromáždili reformě naladění
naladění sociologové včetně
coalition of „racial sociologists,“ town-
sociologové včetně „sociologů
„sociologů rasových“, kteří vyznávali
planning or „civics sociologists,“ and
rasových“, kteří vyznávali „vědu o
„vědu o společnosti“ zahrnující
„ethical or social work sociologists,“
společnosti“ zahrnující program
program sociálního inženýrství, jenž
brought together by a common
sociálního inženýrství, jenž měl zlepšit
měl zlepšit kvalitu života
concern with the quality of life […] in
kvalitu života v devastovaných
v devastovaných průmyslových
the deteriorating urban environment of
průmyslových čtvrtích.
čtvrtích.
Členy zmíněného hnutí „aplikované
Členy zmíněného hnutí „aplikované
modern civilization and by a belief in
the possibility of a „science of society“
which might improove them.
22
23
[160] The leading eugenicist in the
group was of course Francis Galton
sociologie“, které požadovalo přímé
sociologie“, které požadovalo přímé
[…]. The leading civics sociologist was
„vědecké“ zásahy a reorganizaci života
„vědecké“ zásahy a reorganizaci života
Haddon's friend Patrick Geddes, who
společnosti, byli i přední představitel
společnosti, byli i přední představitel
preffered to think of „Place, Work, and
eugeniky Francis Galton, Haddonův
eugeniky Francis Galton, Haddonův
People“ […] in terms of a dynamic
přítel Patrick Geddes (1854 – 1932),
přítel Patrick Geddes (1854 – 1932),
interaction between organism and
který zkoumal dynamiku vztahů mezi
který zkoumal dynamiku vztahů mezi
environment. […] the ethical
organismem a přírodním prostředím, a
organismem a přírodním prostředím, a
sociologists may be exemplified by
Tylorův žák Leonard Trelawney
Tylorův žák Leonard Trelawney
Leonard Hobhouse, who had been
Hobhouse (1864 – 1929), silně
Hobhouse (1864 – 1929), silně
influenced by Hegelian T. H. Green at
ovlivněný hegeliánem Thomasem
ovlivněný hegeliánem Thomasem
Oxford.
Hillem Greenem.
Hillem Greenem.
[161] Although Branford had hoped
Victor Branford původně doufal, že
Victor Branford původně doufal, že
that „the academic Department of
katedra sociologie na London School
katedra sociologie na London School
Sociology might grow up in active
of Economics bude těsně
of Economics bude těsně
cooperation with th Society,“ there
spolupracovat se Sociologickou
spolupracovat se Sociologickou
were in fact tensions from the very
společností. Brzy však v britském
společností. Brzy však v britském
beginning […].
sociologickém společenství propukly
sociologickém společenství propukly
vážné spory.
vážné spory.
[162] Hobhouse's anti-Spencerian
Leonard Hobhouse, jenž z pozice
Leonard Hobhouse, jenž z pozice
liberal sociology […]
antispencerovské liberální sociologie
antispencerovské liberální sociologie
35
[161] […] who opposed both biological
kritizoval biologický a environmentální
kritizoval biologický a environmentální
and environmental determinism, was
determinismus, odmítal, aby
determinismus, odmítal, aby
hostile to both the eugenics and the
v Sociologické společnosti působili
v Sociologické společnosti působili
civics sociologists. By 1907, the former
stoupenci eugeniky, kteří roku 1907
stoupenci eugeniky, kteří roku 1907
had gone their way with the formation
Sociologickou společnost skutečně
Sociologickou společnost skutečně
of the Eugenics Education Society.
opustili a zřídili vlastní Eugenics
opustili a zřídili vlastní Eugenics
Among the civics sociologists who
Education Society. Zbývající členové
Education Society. Zbývající členové
remained, there was dissatisfaction
Sociologické společnosti však byli
Sociologické společnosti byli
with Hobhouse's rather abstractly
nespokojeni s tím, že se Leonard
nespokojeni s tím, že se Leonard
academic sociology […]. By 1911,
Hobbhouse údajně příliš odklonil od
Hobbhouse údajně příliš odklonil od
dissension had reached a point of
aplikované sociologie a v roce 1911 jej
aplikované sociologie a v roce 1911 jej
crisis, and Hobhouse was forced to
přinutili odstoupit z místa editora
přinutili odstoupit z místa editora
resign as editor of the Sociological
Sociological Review.
Sociological Review.
[161] Although until his death in 1929
Leonard Hobhouse zůstal až do své
Leonard Hobhouse zůstal až do své
he remained the only professor of
smrti v roce 1929 jediným řádným
smrti v roce 1929 jediným řádným
sociology with a regular appointment in
profesorem sociologie ve Velké
profesorem sociologie ve Velké
Britain […].
Británii; na další osudy sociologie,
Británii; na další osudy sociologie,
[162] […] but there was no Hobhousian
která procházela v prvních desetiletích
která procházela v prvních desetiletích
school […] andit is generally agreed
dvacátého století na britských
dvacátého století na britských
that there was a hiatus in the
ostrovech relativní stagnací, však již
ostrovech relativní stagnací, však již
development of sociology in Britain
neměl zásadnější vliv.
neměl zásadnější vliv.
[162] In the meantime, however, the
Mezitím došlo na půdě London School
Mezitím došlo na půdě London School
encompassment of anthropology by
sociology at the London School of
k institucionální odluce antropologie od
k institucionální odluce antropologie od
Economics had long since begun to
sociologie. Etnologie byla nadále
sociologie. Etnologie byla nadále
Review.
24
after its brief Edwardian eflorescence.
25
break down. […] ethnology was „that
chápána jako „dílčí oddíl antropologie,
chápána jako „dílčí oddíl antropologie,
part of anthropology which investigated
který se zabývá různými rasami, jejich
který se zabývá různými rasami, jejich
the characteristics of different races,
zeměpisným rozšířením, migracemi a
zeměpisným rozšířením, migracemi a
their geographical distribution and
vzájemnými vztahy“, zatímco
vzájemnými vztahy“, zatímco
migrations, and their affinities“; in
antropologie byla vymezena jako
antropologie byla vymezena jako
contrast, „anthropology“ was the study
„studium takových vlastností, které
„studium takových vlastností, které
of „those characteristics which are
jsou společné civilizovaným i
jsou společné civilizovaným i
common to civilised and uncivilised
necivilizovaným populacím“.
necivilizovaným populacím“.
The appointment of Charles Seligman
Jmenování Charlese Seligmana v roce
Jmenování Charlese Seligmana v roce
in 1910 to the ethnology lectureship
1910 asistentem a o tři roky později
1910 asistentem a o tři roky později
originally held by Haddon and then in
profesorem antropologie (na místo,
profesorem antropologie (na místo,
1913 to a permanent position as part-
které předtím zastával Alfred Cort
které předtím zastával Alfred Cort
time Proffesor of Anthropology gave a
Haddon) přispělo k další „etnologizaci“
Haddon) přispělo k další „etnologizaci“
further impetus to the development of
antropologie a jejímu vzdálení od
antropologie.
a separate ethnographically oriented
sociologického myšlení.
races“ […].
anthropology. And in the work of other
anthropologists […], this empirical
tradition developed along theoretical
lines quite different from that
represented by Hobhouse's
evolutionary sociology […].
36
Analýza části kapitoly „Vznik a rozmach neodifuzionismu v Německu a ve velké
Británii“ z knihy Ivo T. Budila Za obzor Západu: Proměny antropologického myšlení od
Isidora ze Sevilly po Franze Boase, str. 571 – 592
Část této kapitoly, která popisuje život a dílo Williama Halse Roberta Riverse, autor
systematicky vychází z práce George W. Stockinga After Tylor: British Social Anthropology
1888 – 1951. Na tuto Stockingovu práci však není v dané kapitole uveden jediný odkaz, kniha
je uvedena jen v „Orientační bibliografii a poznámkách“ k této kapitole na straně 688.
Nejbližší odkaz na práci George W. Stockinga najdeme o několik kapitol dříve ve zcela jiné
George W. Stocking napsal, že Andrew Lang byl „antropologem, který byl donucen se
stát literáteem“, zatímco James George Frazer představoval „literáta, který shodou
okolností působil jako antropolog.
Stocking, G. W., Jr. (1995): After
Budil 2001: Za obzor Západu:
Budil 2003: Mýtus, jazyk a kulturní
Tylor: British Social Anthropology
antropologie. Čtvrté vydání. Praha:
1888 – 1951. Madison: The
Triton, str. 159 – 162 (souvislý text)
University of Wisconsin Press, str.
184 – 208
(souvislý text)
1
Neodifuzionismus se jako svébytný
Difuzionismus se jako svébytný směr
směr antropologického myšlení uplatnil
antropologického myšlení prosadil i ve
ve větší míře i ve Velké Británii, kde se
Velké Británii, kde se k němu na
k němu na prahu dvacátého století
počátku dvacátého století přihlásil
přihlásil William Halse Robert Rivers
William Halse Robert Rivers (1864 –
(1864 – 1922). Tento vůdčí
1922).
představitel britské antropologie
[184] River's father […] was an
v údobí počínajících paradigmatických
Anglican clergyman, who […] had
zvratů se narodil v rodině
settled nearby Chatham.
anglikánského pastora poblíž
Chathamu.
2
[184] […] his maternal uncle, James
Riversovým strýcem z matčiny strany
Hunt […] polygenist racialist […]
byl proslulý badatel a polyfyletista
Hunt had come to anthropology
James Hunt, který dospěl
through an interest in language […].
k antropologické problematice
[184] By 1863, Hunt had established a
V roce 1863 James Hunt založil
center for the treatment of patients in
v Hastingsu středisko pro léčbu
Hastings […].
pacientů trpících poruchami řeči. Po
By the time Hunt died in 1869, River's
Huntově úmrtí v roce 1869 převzal
prostřednictvím zájmu o lidský jazyk.
37
father had also become involved in
Riversův otec zdejší terapeutickou
Hunt's speech therapy practice, which
praxi, kterou provozoval až do roku
he carried on until […] 1880.
1880. Bylo to zřejmě otcovo a strýcovo
zaměření, jež Williama Riverse
přivedlo ke studiu medicíny.
3
[184] […] Rivers received his Bachelor
Roku 1886 získal William Rivers jako
of Medicine degree in 1886 […] the
vůbec nejmladší absolvent v historii
youngest medical graduate at St.
Nemocnice svatého Bartoloměje
Bartholomew's Hospital […]. For the
diplom praktického lékaře. Následující
next two years, he served as ship's
dva roky působil jako lodní lékař a
surgeon, travelling to Japan and North
plavil se až do Japonska a Severní
America […] before election to a
Ameriky.
V roce 1888 se stal členem prestižní
fellowship in the Royal College of
V roce 1888 se William Rivers stal
Královské lékařské koleje (Royal
Physicians in 1888.
členem prestižní Královské lékařské
College of Physicians) a specializoval
[…] Rivers became interested in
koleje (Royal College of Physicians).
se na neurologii a psychiatrii.
neurological and psychiatric problems,
Specializoval se na neurologii a
publishing papers on delirium and
psychiatrii a publikoval studie o hysterii
hysteria, and in 1891 became house
a deliriu.
physician at the National Hospital for
O tři roky později začal William Rivers
the Paralysed and Epileptic.
pracovat v Národní nemocnici pro
William Rivers vystudoval medicínu
a působil jako lodní lékař.
paralytiky a epilepriky (National
Hospital for the Paralysed and
Epileptic).
4
[184] Having read Herbert Spencer on
Již během své cesty na Dálný východ
his voyage to the Far East, Rivers was
se William Rivers seznámil s dílem
receptive to Hughlings Jackson's
Herberta Spencera a později jej
attempt to ground Spencer's mental
zaujala snaha věhlasného neurologa
evolutionism in empirical
Johna Hughlingse Jacksona (1835 –
neurophysiological research.
1911) sladit Spencerovo pojetí
mentální evoluce s výsledky
neurofyziologického výzkumu.
Hughlings Jackson byl pokládán za
významného průkopníka výzkumu
vztahu mezi poškozením různých částí
mozku a poruchami v produkci řeči.
5
Williams Rivers se vydal na studijní
[185] […] work in Germany with Ewald
pobyt do Německa, kde se pod
Hering (on color vision) and Emil
vedením Ewarda Heringa (1834 –
Kraepelin (on psychiatric problems).
1918) zabýval problematikou percepce
barev a u Émila Kraepelina (1856 –
1926) studoval různé dílčí otázky
6
[185] […] Rivers […] settled in
psychiatrie. V pětatřiceti letech se
V pětatřiceti letech se William Rivers
Cambridge […]. When he finally turned
William Rivers usadil v Cambridge a
usadil v Cambridge a rozhodl se
to anthropology, thirty-five years […],
rozhodl se nadále věnovat
nadále věnovat antropologii.
Rivers was predisposed to accept the
antropologii, kterou si osvojil v jejím
then still-prevailling social evolutionary
tehdy vládnoucím evolucionistickém
paradigm.
pojetí.
[Expedici do Torresovy úžiny Stocking
Iniciační význam nejen pro Williama
Iniciační význam nejen pro Williama
věnoval rozsáhleji v jiné kapitole, proto
Riverse, ale v jistém smyslu i pro celou
Riverse, ale v jistém smyslu i pro celou
38
čísla stránek v několika následujících
britskou sociální antropologii měla
britskou sociální antropologii měla
řádkách neodkazují na kapitolu o
expedice do Torresovy úžiny,
expedice do Torresovy úžiny
Riversovi]
oddělující Austrálii od Nové Guineje,
(oddělující Austrálii od Nové Guineje),
Organizovala ji v roce 1898 univerzita
Organizovala ji v roce 1898 univerzita
v Cambridge a sponzorovala British
v Cambridgi a sponzorovala British
Association for the Advancement of
Association for the Advancement of
Science. V čele výpravy stál Alfred
Science. V čele výpravy stál Alfred
Cort Haddon (1855 – 1940), původním
Cort Haddon (1855 – 1940), původním
[99] […] study marine biology […] with
vzděláním biolog, specialista na
vzděláním biolog, specialista na
Huxley's support […]
zoologii mořských organismů a žák
zoologii mořských organismů a žák
darwinisty Thomase Henryho
darwinisty Thomase Henryho
[100] Haddon in 1888 sailed off on a
Huxleyho. Alfred Cort Haddon pobýval
Huxleyho.
solo expedition […] in Torres Straits.
v Torresově úžině již v roce 1888.
7
Expedice z roku 1898 byla původně
zaměřena především na zoologická
zkoumání, výběr účastníků však
přispěl k tomu, že se do středu zájmu
dostaly místní domorodé kultury.
[108 - 109] The selection of
Alfred Cort Haddon si za psychologa
Alfred Cort Haddon si za psychologa
psychologist was […] complicated […]
výpravy zvolil Williama Riverse, jenž
výpravy zvolil Williama Riverse, jenž
he found a specialist […]: W. H. R.
mu doporučil etnomuzikologa Charlese
mu doporučil etnomuzikologa Charlese
Rivers. […] Rivers, however declined
Samuel Myerse (1873 – 1945).
Samuel Myerse (1873 – 1945).
Haddon's invitation, suggesting
Dalšími členy expedičního týmu byli
Dalšími členy expedičního týmu byli
instead his student Charles Myers […].
například Charles Gabriel Seligman
například Charles Gabriel Seligman
Upon hearing from Myers of the
(1973 – 1940) a William McDougall
(1973 – 1940) a William McDougall
venture, William McDougall […]
(1871 – 1938).
(1871 – 1938).
proposed that he also go along. […]
Finaly there was […] a young medical
pathologist named Charles Seligman.
[103] […] Huxley […] doubted that „a
Po návratu z Torresovy úžiny
devotee of anthropology“ could find the
konvertoval Alfred Cort Haddon
„irreducible minimum of bread and
definitivně k antropologii (navzdory
butter […].“ Rather than burn his
varování Thomase Henryho Huxleyho,
bridges, Haddon returned to his chair
aby „za sebou nepálil mosty“), opustil
in Dublin […]. But his commitment to
své dosavadní působiště na univerzitě
anthropology had been made.
v Dublinu a přešel do Cambridge.
[107] […] in 1893 settled his family in a
house in Cambridge.
8
Jak napsala později Barbara FreireMarrecová (Aikenová), na přelomu
devatenáctého a dvacátého století
nastal čas k přehodnocení britské
antropologie jako „kabinetní vědy“:
„…vznikla velmi nebezpečná dělba
práce mezi amatérskými antropology
v terénu – cestovateli, obchodníky,
misionáři a administrátory, kteří
získávali roztříštěné detaily
domorodého života, a profesionálními
antropology, kteří z nich doma
39
vytvářeli teorie. Bylo tak vykonávo
velmi zajímavé a cenné dílo, které
však nelze pokládat za vědecké
v přísném slova smyslu, protože třída
dat, již poskytují neškolení sběratelé,
nepředstavuje vhodný materiál pro
vědeckou indukci.“ Tento osten mířil
především na Jamese George Frazera
a Roberta Ranulpha Maretta.
9
Vyvstal tím problém vědecky
hodnověrné metody sběru
relevantních údajů v terénu při práci se
zkoumaným společenstvím, který
předešlé generace britských i
kontinentálních antropologů
nepociťovaly tak naléhavě. Málokdo
v britském akademickém společenství
byl připravenější se díky svému
odbornému zázemí vyrovnat s touto
výzvou než právě William Rivers.
10
[185] The attempt to transport the
11
12
William Rivers měl během
William Rivers měl během
interdisciplinární cambridgeské
interdisciplinární cambridgeské
expedice za úkol při studiu
expedice za úkol při studiu
apparatus and the methodology of the
domorodých obyvatel ostrovů
domorodých obyvatel ostrovů
academic psychological laboratory to
Torresovy úžiny uplatnit psychologické
Torresovy úžiny uplatnit psychologické
the beaches of the Papuan Gulf […].
metody praktikované v evropských
metody praktikované v evropských
The differences in sensory perceptions
laboratořích. Zaměřil se především na
laboratořích. Zaměřil se především na
between Papuans and Englishmen
rozdíly ve smyslovém vnímání mezi
rozdíly ve smyslovém vnímání mezi
[…].
civilizovanými a přírodními národy.
civilizovanými a přírodními národy.
William Rivers se nejprve při analýze
William Rivers se při analýze
schopností vnímat a rozlišovat
schopností vnímat a rozlišovat
jednotlivé barvy u různých národů
jednotlivé barvy u různých národů
nelézajících se na odlišném
nelézajících se na odlišném
„vývojovém stadiu“ pokusil aplikovat
„vývojovém stadiu“ pokusil aplikovat
klasické evolucionistické schéma.
klasické evolucionistické schéma.
[185 - 186] […] River's initial
Napřímo tak navázal na studii z roku
Napřímo tak navázal na studii z roku
conceptual reference point was […]
1858 od britského filologa a
1858 od britského filologa a
interpretation of Homeric color terms
ministerského předsedy Williama
ministerského předsedy Williama
advanced by British classicist (and
Ewarta Gladstona (1809 – 1898), který
Ewarta Gladstona (1809 – 1898), který
Prime Minister) William Gladstone in
napsal, že staří Řekové Homérovy
napsal, že staří Řekové Homérovy
1858. […] Gladstone had argued that
epochy nebyli schopni přesně
epochy nebyli schopni přesně
Homer „distinguished little beyond
rozeznávat tmavé a světlé odstíny.
rozeznávat tmavé a světlé odstíny.
differences of lightness and darkness.“
Darwinisté na sklonku devatenáctého
[…] Darwinian writers who argued for
století tvrdili, že evoluce lidské
„an evolution of the color sense in
kapacity identifikovat rozličné barvy
historical times,“ […]
probíhá i v historických dobách.
[186] […] on the basis of an analysis of
William Rivers srovnával terminologii
William Rivers srovnával terminologii
color terms he callected among
barev čtyř populací: australských
barev čtyř populací: australských
Australians of the Seven Rivers
domorodců sídlících v Seven River
domorodců sídlících v Seven River
district, among Kiwai Papuans, and
district, papuánských Kiwaiů a
district, papuánských Kiwaiů a
40
among eastern and western islanders
východních a západních ostrovanů
východních a západních ostrovanů
of the Torres Straits, Rivers concluded
v Torresově úžině. Podle Riverse
v Torresově úžině. Podle Riverse
that those four groups represented
zmíněné skupiny reprezentují
zmíněné skupiny reprezentují
„progressive stages in the evolution of
jednotlivá vývojová stádia percepce
jednotlivá vývojová stádia percepce
color language,“ with the „highest
barev, z nichž nejpokročilejší
barev, z nichž nejpokročilejší
stage“ having terms for both green and
ostrované sice dokáží rozpoznávat
ostrované sice dokáží rozpoznávat
blue, but tending to confuse them.
zelenou a modrou, ale mají stále sklon
zelenou a modrou, ale měli stále sklon
Despite the fact that his own tests
je zaměňovat. William Rivers
je zaměňovat. William Rivers
showed that the islanders could
zdůraznil, že identifikace modré barvy
zdůraznil, že identifikace modré barvy
recognize blue […], Rivers argued that
činí obecně příslušníkům přírodních
činí obecně příslušníkům přírodních
it was „nevertheless possible that there
národů problémy, což se údajně odráží
národů problémy, což se údajně odráží
may be some degree of
v i v jejich nedostatečné slovní zásobě.
v i v jejich nedostatečné slovní zásobě.
insensitiveness to this colour“
corresponding to the linguistic
confusion.
13
[186] Pursuing his inquiries among the
William Rivers svůj výzkum později
Singhalese and Tamils in Ceylon,
rozšířil i o cejlonské Sinhalce a Tamily,
among the natives of Upper Egypt,
obyvatele horního Egypta, Eskymáky
among eighteen Labrador Eskimos
z Labradoru a jihoindické Tody, jejichž
[…] and later among Todas, he
terminologii barev se pokusil seřadit do
continue to argue in similar
evoluční posloupnosti směřující ke
evolutionary terms- although to do so
stále větší citlivosti při vnímání barev a
he had to exclude the Eskimos, whose
jejich komplexnější a detailnější
„terminology for color appears to be
kategorizaci. Riversovu
extremely well developed,“ and to
evolucionistickému schématu se však
suggest that the apparent difficulty
vymykali Eskymáci s velmi
modern Egyptians had perceiving blue
sofistikovaným vnímáním barevného
might actually result from sensory
spektra a soudobí Egypťané, kteří měli
degeneration, in order to account for
údajně potíže s identifikací modré
the fact that „the ancient language of
barvy. Skutečnost, že podle
Egypt“ had a definite word for that
dochovaného slovníku starověcí
color.
Egypťané tímto deficitem netrpěli,
vysvětloval William Rivers degenerací
sensorických schopností.
14
[186] It is worth noting the sharp
Riversův závěr byl v příkrém rozporu
contrast with Franz Boas, whose study
se stanoviskem Franze Boase, jenž ve
[…] fifteen years earlier had dealt with
své studii patnáct let před Riversem
a related problem of categorization of
přičítal odlišnou schopnost přírodních
sensory perceptions. Boas argued that
národů kategorizovat smyslové vjemy
the apparent inability of certain non-
nikoli jejich údajné „primitivnosti“, ale
European groups to make the same
vlivu rozdílných lingvistických
phonemic distinctions as Europeans
kategorií. Franz Boas tím
was „in no way a sign of primitiveness“
předznamenal pozdější lingvistický
but rather a reflection of the fact that
relativismus Edwarda Sapira a
the two groups distinguished sense
Benjamina Lee Whorfa.
perceptions in terms of a different set
of linguistic categories.
[187] As a neurologist in the tradition
of Hughlings Jackson, Rivers took for
William Rivers, který byl na rozdíl od
granted that mental evolution was
Franze Boase neurologem ovlivněným
41
manifested at a level below linguistic
concepts and sensory concepts.
Hughlingsem Jacksonem, tvrdil, že
mentální evoluční procesy,
zodpovědné za zpracování
smyslového vnímání, probíhají na
hlubší neurologické rovině než tvorba
lingvistických kategorií nebo prostá
sensorická percepce.
15
Na Riversovy klasické práce
pojednávají o evoluci lidské kapacity
kategorizovat smyslové vjemy navázali
po druhé světové válce Brent Berlin a
Paul Kay, kteří rovněž dospěli
k závěru, že existuje univerzální
vývojová posloupnost ve vytváření
klasifikace barev. Podle zmíněných
badatelů veškeré známé jazyky
obsahují termíny pro „bílou“ a „černou“
barvu; pokud daný jazyk zahrnuje tři
pojmy pro označení barev, je oním
třetím termínem „červená“; v případě,
že jazyk obsahuje čtyři barevné
termíny, přistupuje ke zmíněným třem
barvám buď výraz pro „zelenou“, nebo
pro barvu „žlutou“; jedna z těchto dvou
barev pak dále rozšiřuje barevné
spektrum, jestliže jazyk zná termínů
pět. Dalšími barvami, které postupně
obohacují v průběhu vývoje barevné
spektrum, jsou modrá, hnědá,
purpurová, růžová, oranžová a šedá.
Cecil H. Brown a Stanley R. Witkowski
doplnili univerzální posloupnost
pojmosloví barev příklady
z bionomenklatury, zahrnující
zoologické a botanické termíny,
případně názvy částí těla. Také
v těchto příkladech vědci konstatovali
určité zákonitosti při vytváření
příslušné terminologie, které podle
jejich názoru souvisejí s nárůstem
společenské komplexnosti během
sociální evoluce. Gerrit Jan
Dimmendaal nedávno podrobil
neoevolucionistické hypotézy,
předkládající těsný vztah mezi
rozvojem společnosti a jazykové
terminologie, a evolucionistický výklad
vzniku analytických jazyků obecně
ostré kritice, při níž zpochybnil
zejména schopnost současné vědy
42
objektivně zhodnotit míru sociální
komplexnosti.
16
Po návratu do Velké Británie se
Po návratu do Velké Británie se
William Rivers věnoval studiu
William Rivers věnoval studiu
[189] […] fieldwork carried on among
příbuzenských vztahů. Během pěti
příbuzenských vztahů. Během pěti
the Todas of southern india during five
měsíců v zimě 1901/1902 William
měsíců v zimě 1901/1902 William
months of the winter of 1901 – 1902.
Rivers prováděl terénní výzkum mezi
Rivers prováděl terénní výzkum mezi
Having […] discovered „the
Tody v jižní Indii. Zde se rozhodl šířeji
Tody v jižní Indii.
genealogical method“ during his first
uplatnit tzv. genealogickou metodu
ethnographic venture, he now returned
(Genealogical Method), kterou
to the field to apply it systematically.
vypracoval během expedice do
Torresovy úžiny.
Tato metoda umožňovala rozlišit mezi
příbuzenským systémem založeným
na reálných pokrevních vztazích a
klasifikačním systémem (classificatory
kinship system), jenž řídí
standardizované očekávání
individuálních práv a povinností a jako
takový se podílí na vytváření sociální
struktury. Genealogická metoda se
stala důležitým nástrojem řady
antropologů při shromažďování dat
během práce v terénu.
17
Riversovy výzkumy příbuzenských
systémů byly výrazně ovlivněny dílem
Lewise Henryho Morgana, jež hájil
[194] […] Rivers suggested that critics
ještě v prvním desetiletí dvacátého
(including Westermarck, […] Lang […])
století vůči výtkám skeptiků, jako byli
had failed […].
Edward Westermarck nebo Andrew
Lang. William Rivers však Morganovo
pojetí vývoje příbuzenského systému
obohatil o určité sociologické
modifikace a tím se přiblížil Smithovi
nebo Marettovi a předznamenal
[195] […] rather than being in the first
nástup siciologismu v britské sociální
instance an expression of real or
antropologii. Podle Williama Riverse
assumed biological relationships, the
klasifikační příbuzenský systém
classificatory system was „in its origin
původně vyjadřoval status, a nikoli
expressive of status,“ […]
reálný nebo předkládaný biologický
vztah. William Rivers zdůraznil, že
[197] […] there was „a definite
existuje korelace mezi přítomností
correlation between the presence of a
určitého termínu označujícího
term of relationship and special
příbuzenský poměr a speciální funkcí,
functions attached to the relationship.“
jež je této relaci přidělena.
Whatever his modifications of the
narůstal důraz na pokrevenství.
specifics of Morgan's argument, Rivers
William Rivers nicméně nikdy
did not question that prior marriage
nezpochybnil základní evolucionistický
forms were determinative of present
předpoklad Lewise Henryho Morgana,
18
V průběhu sociální evoluce však
43
kinship relationships;
že soudobá terminologie
příbuzenských vztahů odráží archaické
formy rodiny. Riversovo ocenění
Morgana v jistém smyslu zachránilo
dílo tohoto významného amerického
představitele klasického evolucionismu
v „britském exilu“ před zapomenutím,
protože ve stejné podobě byl odkaz
Lewise Henryho Morgana ve
Spojených státech amerických
Franzem Boasem a jeho žáky
prakticky vymazán z dějin oboru.
19
[189] […] a 700-page monograph that
Sedmisetstránková studie Todové
Sedmisetstránková studie Todové
firmly established Rivers' reputation as
(The Todas) získala Williamu Riversovi
(The Todas) získala Williamu Riversovi
a practioner of „the new anthropology.“
věhlas průkopníka „nové antropologie“
věhlas průkopníka „nové antropologie“
[190] […] help to place The Todas in
a zároveň poprvé naznačila bezděčný
a zároveň poprvé naznačila bezděčný
the movement of British anthropology
metodologický odklon jejího autora od
metodologický odklon jejího autora od
away from evolutionism.
zásad klasického evolucionismu.
zásad klasického evolucionismu.
[192] […] still polyandrous, „the Tudas
Todové, kteří praktikovali polyandrii,
[…]“ had been noted in McLennan's
posloužili již McLennanovi v knize
Primitive Marriage as part of evidence
Primitivní manželství jako ukázka
that „the most ancient system“ of blood
společenství, jehož příbuzenský
relationship was „a system of kinship
systém zachovává některé
through females only“.
matriarchální rysy. William Rivers se
[…] Rivers seems to have been
snažil „vidět“ Tody ve světle
checking the categories of Toda
evolucionistického paradigmatu,
culture against certain traditional
kladoucího důraz na analýzu „přežitků“
issues of evolutionary debate […].
a na individuální psychologickou
Thus there was “little to indicate that
motivaci, avšak záhy zjistil, že
[…] the idea of gods are
vysvětlení geneze todského
personifications of the forces of nature“
náboženství jako produktu
[…].
personifikace přírodních sil nebylo
[192] […] Rivers suggested that the
Podle Williama Riverse žili Todové
Todas had migrated a thousand years
původně v malabárské oblasti, kde byli
ago from the Malabar region, where
ovlivněni křesťanskými a židovskými
they had been influenced by Christian
osadníky a odkud zhruba před tisícem
and Jewish settlements, to Nilgiri Hills,
let odešli do pohoří Nílgiri. Zde
příliš přesvědčivé.
20
where under special environmental
v důsledku specifických přírodních
conditions their religion had undergone
podmínek jejich původní náboženský
simultaneously a theological
systém zdegeneroval.
degeneration […].
[192] For Rivers, the treatment of the
Riversova interpretace náboženství
totality of Toda religion was conceived
Todů tak byla více reziduální než
of more in residual than in integrative
evolucionistická či integrativní, a byla
terms. […] the conclusion to the work,
proto bližší pojetí difuzionistickému
far from hinting at an integrative
než evolucionistickému nebo
functionalist interpretation,
funkcionalistickému.
foreshadows instead Rivers's later
„conversion“ to diffusionism.
44
21
[200] […] he returned to Melanesia in
V roce 1908 se William Rivers vrátil
V roce 1908 se William Rivers vrátil
1908. Having received a grant from the
podporován nadací Persy Sladen
podporován nadací Persy Sladen
Percy Sladen Trust to „study mother-
Trust do Melanésie zkoumat na
Trust do Melanésie zkoumat na
right communities in the Solomon
Šalamounových ostrovech
Šalamounových ostrovech
Islands, and to trace the details ot the
„transformaci matrilineárních vztahů do
„transformaci matrilineárních vztahů do
transition from mother-right to father-
relací patrilineárních“. Spolupracoval
relací patrilineárních“.
right,“ […]. In Melanesia, he was joined
s Westermarckovým žákem Geraldem
by Gerald Wheeler, a student of
Clairem Wheelerem (narozen 1872) a
Westermarck's, and by Arthur M.
zejména s Arthurem Mauricem
Hocart, who had been an
Hocartem, jenž studoval v Oxfordu pod
undergraduate at Marett's Oxford
Marettovým vedením. William Rivers
College. […] Rivers' time was spent
rovněž podnikl na lodi Southern Cross
[…] aboard the mission ship Southern
plavbu, při níž navštívil kromě
Cross, as it sailed among the New
Šalamounových ostrovů Nové Hebridy,
Hebrides, the Banks, the Torres, the
Torresovy ostrovy a ostrovy Santa
Santa Cruz, to the Solomon Islands
Cruz. William Rivers se pokusil
William Rivers se pokusil aplikovat při
[…].
aplikovat při výzkumu melanéských
výzkumu melanéských příbuzenských
22
23
příbuzenských systémů zásady
systémů zásady klasického
klasického evolucionismu založené na
evolucionismu založené na
předpokladu, že charakter soudobých
předpokladu, že charakter soudobých
příbuzenských vztahů odkazuje
příbuzenských vztahů odkazuje
k archaickým sociálním institucím.
k archaickým sociálním institucím.
Lingvistická analýza příbuzenské
Lingvistická analýza příbuzenské
terminologie ho však dovedla k závěru,
terminologie ho však dovedla k závěru,
že určité rysy lze objasnit pouze
že určité rysy lze objasnit pouze
příchodem a působením nové
příchodem a působením nové
[201 - 202] Rivers' conclusion had
populace do Melanésie. Tento
populace do Melanésie. Tento
broader methodological implications. If
Riversův poznatek měl dalekosáhlý
Riversův poznatek měl dalekosáhlý
Melanesian society was „the resultant
metodologický dopad na budoucí
metodologický dopad na budoucí
of the mixture of three or four main
antropologické bádání v Melanésii,
antropologické bádání v Melanésii,
cultures,“ then one was no longer
protože ukázal melanéskou společnost
protože ukázal melanéskou společnost
entitled to take out of the resulting
jako komplexní dynamický celek
jako komplexní dynamický celek
complex „any institution or belief“ and
utvářený vlivem tří nebo čtyř odlišných
utvářený vlivem tří nebo čtyř odlišných
„regard it as primitive merely.“
kultur, a nikoli jako primitivní
kultur, a nikoli jako primitivní
společenství, jehož zvyky, instituce,
společenství, jehož zvyky, instituce,
obřady či náboženské představy (např.
obřady či náboženské představy (např.
mana) můžeme pokládat za
mana) můžeme pokládat za
primordiální evoluční stadia.
primordiální evoluční stadia.
[202] This position was of course close
William Rivers kritizoval podobně jako
to that Boas argued […] a critical
Franz Boas evolucionistické teorie,
reconsideration of evolutionary
podle nichž je kultura funkcí rasy.
assumptions. […] both Boasian and
Kulturu oba badatelé shodně chápali
Riversian diffusionisms involved a
jako neuspořádaný soubor fragmentů,
fracturing of cultural phenomena into
jejichž individuální osudy je zapotřebí
elements for the purposes of historical
studovat historickou metodou. Tady
reconstruction, they did not také the
však příbuznost končila. Franz Boas
same route back.
se snažil jako dědic německého pojetí
[…] characteristic Boasian approach to
„ducha kultury“ (Geist) porozumět
cultural integration was in fact
integraci kultury na psychologickém
psychological, with language providing
základě. Ideální model sjednocení
45
the model.
kulturních elementů představoval
v boasovské antropologii lidský jazyk.
[202] But Rivers seem to have been
Naproti tomu Riversova psychologická
little aware of the various
metoda byla ryze individualistická a
contemporary manifestations of supra-
veškeré soudobé pokusy o
individual psychologizing […] (Le
suprapsychologické uchopení
Bon's crowd psychology, Durkheim's
kolektivní identity (Le Bonova
conscience collective, Wundt's
psychologie davu, Durkheimova
Völkerpsychologie).
conscience collective, Wundtova
Völkerpsychologie) jej nechávaly
chladným.
24
[203] […] Rivers was not led by the
William Rivers nestudoval dílčí kulturní
Germanic notion of Geist toward an
komponenty synchronně integrativně,
integrationist view of patterning […]
ale diachronně jako sousledně
which were related to each other not in
uspořádaná rezidua epizod minulých
paterned synchronic terms but in
kulturních kontaktů.
stratified diachronic terms, as the
layered residue of different episodes of
cultural contact.
Podle Williama Riverse je zapotřebí,
Podle Williama Riverse je zapotřebí,
[203] Rivers insisted that „ethnological
aby etnologická analýza rozlišila
aby etnologická analýza rozlišila
analysis“ necessitated a distinction
důsledky pouhých kontaktních událostí
důsledky pouhých kontaktních událostí
between „mere contact“ and „intimate
od systematičtějšího prolnutí kulturních
od systematičtějšího prolnutí kulturních
intermixture.“ Drawing an analogy to
prvků. William Rivers, který vycházel
prvků. William Rivers, který vycházel
British colonial experience […], he
z britské koloniální zkušenosti, sestavil
z britské koloniální zkušenosti, sestavil
arranged four primary „constituents of
hierarchické pořadí základních
hierarchické pořadí základních
culture“ in a hierarchical index of
konstitutivních elementů každé kultury
konstitutivních elementů každé kultury
intermixture. While previous studies
na základě jejich výpovědní hodnoty
na základě jejich výpovědní hodnoty
had taken „material objects“ as their
pro rekonstrukci historických styků.
pro rekonstrukci historických styků.
„starting point,“ these were in fact th
Materiální objekty, náboženské a
Materiální objekty, náboženské a
least trustworthy indices […]. Magico-
magické představy a jazykové složky,
magické představy a jazykové složky,
religious beliefs were only slightly
na něž předchozí difuzionistické školy
na něž předchozí difuzionistické školy
more resistant; and while native
kladly značnou váhu, nejsou ve
kladly značnou váhu, nejsou ve
linguistic structures were not easily
skutečnosti podle Riverse pro
skutečnosti podle Riverse pro
modifiable, it was not difficult to learn a
etnologickou analýzu směrodatné.
etnologickou analýzu směrodatné.
To, co v každé kultuře přetrvává a
To, co v každé kultuře přetrvává a
new vocabulary […].
25
[203 - 204] But social structure, „the
framework of society“ was quite
vzdoruje konjunkturálním změnám, je
vzdoruje konjunkturálním změnám, je
another matter […] social structure
sociální struktura, která představuje
sociální struktura, která představuje
was „the surest criterion of what is
nejspolehlivější kritérium rozlišení
nejspolehlivější kritérium rozlišení
early and what is late in any given
raných a pozdních součástí dané
raných a pozdních součástí dané
culture.“
kultury. William Rivers poznamenal, že
kultury.
„We find in Oceania islands […] the
na ostrovech Melanésie žijí domorodci,
people wearing European clothes,
kteří nosí západní oblečení, používají
using European utensils, and even
evropské předměty a zbraně, přijali od
European weapons […]; practicing the
misionářů evangelium, ale jejich
ritual of a European religion; and yet
původní sociální struktura zůstala
[…] much of their social structure
nedotčena.
remains thoroughly native and
uninfluenced […].
26
Kniha Dějiny melanéské společnosti
46
Kniha The History of Melanesian
(The History of Melanesian Society)
Society (Dějiny melanéské
z roku 1914 byla shrnutím Riversových
společnosti) z roku 1914 byla shrnutím
melanéských výzkumů a završením
Riversových melanéských výzkumů a
jeho metodologického zrání. Toto dílo
završením jeho metodologického
bylo psáno již zcela ve znamení
zrání. Toto dílo bylo psáno již zcela ve
difuzionistického výkladu, jehož
znamení difuzionistického výkladu,
prostřednictvím William Rivers
jehož prostřednictvím William Rivers
vysvětloval formování melanéského
vysvětloval formování melanéského
příbuzenského systému a kultury
příbuzenského systému a kultury
[206] The major intrusions […] were by
obecně. Podle Riverse do Melanésie
obecně.
two related peoples […]. The firtst to
pronikly nejprve dvě migrační vlny
come were the kava drinkers […].
(populace pijící kavu a žvýkající betel),
They were followed by the betel-
po nichž následovaly dvě vzájemně
chewers […]. There were more recent
odlišné megalitické kultury, vyznávající
complexities, including two distinct
sluneční kult, které zalidnily prakticky
movements of a megalithic sun-
všechny kontinenty a jejichž
worshipping people into Oceania –
prehistorická expanze představovala
migrations whcih Rivers hoped might
celosvětový fenomén.
eventually be brought into „relation
with other parts of the world […].“
[206] […] The History of Melanesian
27
William Rivers i nadále v Dějinách
Society was full of what might be
melanéské společnosti podržel řadu
called „survivals“ of River's earlier
kategorií klasického evolucionismu,
evolutionary orientation: […] marital
například primordiální promiskuitu,
communism, […] totemism […]. He
totemismus nebo Frazerovo pojetí
preferred a Frazerian to a Durkheimian
náboženství, kterému dával přednost
definition of religion.
před Durkheimovým.
[179] At the Portsmouth meeting of the
Svou „konverzi“ k difuzionismu William
Svou „konverzi“ k difuzionismu William
British Association for the
Rivers oznámil veřejně v září 1911 na
Rivers oznámil veřejně v září 1911 na
Advancement of Science in September
zasedání British Association for the
zasedání British Association for the
1911 […] the symposium was
Advancement of Science
Advancement of Science
somewhat overshadowed by William
v Portsmouthu. Toto prohlášení
v Portsmouthu. Toto prohlášení
River's presidential address to the
vzbudilo značný ohlas a je pokládané
vzbudilo značný ohlas a je pokládané
anthropological section, in which he
za jeden z rozhodujících mezníků ve
za jeden z rozhodujících mezníků ve
announced his „conversion“ from
vývoji moderní britské sociální
vývoji moderní britské sociální
evolutionism to the „ethnological
antropologie.
antropologie.
[237] Rivers's return to psychology
Během první světové války se William
Během první světové války se William
was a by-product of his service in
Rivers vrátil znovu k lékařské praxi a
Rivers vrátil znovu k lékařské praxi a
analysis of culture.“
World War I. […] Revers received an
léčil (obdobně jako další účastníci
léčil (obdobně jako další účastníci
„imperative telegram“ from Elliot Smith,
expedice do Torresovy úžiny, Charles
expedice do Torresovy úžiny, Charles
urging him to John Smith on the start
Myers, Charles Seligman a William
Myers, Charles Seligman a William
of a military mental hospital […], where
McDougall) pacienty trpící následky
McDougall) pacienty trpící následky
three others from the Torres Straits
„bombového šoku“.
„bombového šoku“.
William Rivers jako psychoterapeut se
William Rivers jako psychoterapeut se
přiklonil k Freudovu učení a po určitou
přiklonil k Freudovu učení a po určitou
Expedition – Myers, McDougall, and
Seligman – were involved in the
treatment of soldiers „shell shocked“
by the horror sof trench warfare.
[…]
47
[279] […] Rivers, the leader of the
dobu byl pokládán za nejznámějšího
dobu byl pokládán za nejznámějšího
psychoanalytic movement in
advokáta psychoanalýzy ve Velké
advokáta psychoanalýzy ve Velké
anthropology […]. Rivers […] was
Británii. Sigmundu Freudovi nicméně
Británii.
critical of Freud's narrowly sexual
vyčítal přílišný důraz na sexuální
focus.
povahu libida a údajné podcenění
pudu sebezáchovy. Riversova činnost
za války jej přivedla do blízkosti řady
významných představitelů britského
vědeckého a kulturního života,
například Roberta Gravese,
[239] […] Graves […] was also
strongly influenced by Rivers.
Arnolda Benetta (1867 – 1931)
[229] […] it was this „later“ Rivers that
nebo Bertranda Russela (1872 –
Arnold Bennett remembered as […]
1970).
Po roce 1918 se William Rivers
aktivně zapojil do veřejného života.
[239] […] Rivers […] was standing as a
Smrt jej zastihla během voleb do
Labour candidate for Parliament at the
parlamentu, jichž se účastnil jako
time of his death.
kandidát za labouristickou stranu.
28
William Rivers prošel komplikovaným
William Rivers prošel komplikovaným
vývojem od klasického evolucionismu
vývojem od klasického evolucionismu
po difuzionismu, v jehož rámci se
po difuzionismu, v jehož rámci se
sblížil se zástupci heliolitické školy,
sblížil se zástupci heliolitické školy,
Graftonem Elliotem Smithem a jeho
Graftonem Elliotem Smithem a jeho
studentem Williamem Jamesem
studentem Williamem Jamesem
Perrym. Hlavní proud britského
Perrym. Hlavní proud britského
antropologického myšlení však
antropologického myšlení však
směřoval k integrativní dehistorizaci,
směřoval k integrativní dehistorizaci,
založené na socilogismu Alfreda
založené na socilogismu Alfreda
Reginalda Radcliffe-Browna, nebo na
Reginalda Radcliffe-Browna, nebo na
biologizujícím psychologismu
biologizujícím psychologismu
[228] […] until several years after his
Bronislawa Malinowského. William
Bronislawa Malinowského. William
death in 1922, William Rivers was the
Rivers, jenž byl v mezidobí po
Rivers, jenž byl v mezidobí po
single most influential figure in British
odchodu Edwarda Burnetta Tylora a
odchodu Edwarda Burnetta Tylora a
anthropology […]
před nástupem Bronislawa
před nástupem Bronislawa
Malinowského pokládán za
Malinowského pokládán za
nejvlivnějšího britského antropologa,
nejvlivnějšího britského antropologa,
sehrál při přípravě obratu britské
sehrál při přípravě obratu britské
antropologie k funkcionalismu
antropologie k funkcionalismu
důležitou úlohu.
důležitou úlohu. William Rivers byl
[252] Malinowski carried into the field
William Rivers byl profesorem Alfreda
profesorem Alfreda Reginalda
the […] Notes and Queries […] and
Reginalda Radcliffe-Browna i
Radcliffe-Browna i Bronislawa
there are various passages in
Bronislawa Malinowského, který
Malinowského, který používal
Malinowski's diary […] which suggest
používal Riversovu knihu Poznámky a
Riversovu knihu Poznámky a otázky
that his own ethnographic experience
otázky antropologie (Notes and
antropologie (Notes and queries on
was leading him along the same path.
queries on anthropology) jako základní
anthropology) jako základní
metodickou pomůcku během terénní
metodickou pomůcku během terénní
práce. William Rivers sám však
práce. William Rivers sám však
v tomto novém paradigmatu (možná
v tomto novém paradigmatu (možná
pouze v důsledku svého předčasného
pouze v důsledku svého předčasného
48
úmrtí) již nenašel místa.
49
úmrtí) již nenašel místa.

Další ukázka

Transkript

Podobné dokumenty

Novinky v biologické podmíněnosti sexuální orientace

drama odmítnutého dítěte prožívané v dospělosti

Perutě od obzoru k obzoru

Pištínský zpravodaj č. 1 2006

OES bakalářský - OES | Otevřené Elektronické Systémy

ŘÍJEN 2011 text

říjen

article.download - Ústav státu a práva AV ČR