Růžový panter – byli jsme u toho! Je mi naprosto jasné, že bych měl

Růžový panter – byli jsme u toho! Je mi naprosto jasné, že bych měl

Růžový panter – byli jsme u toho!
Je mi naprosto jasné, že bych měl dodržet nějakou gradaci, abych vás, čtenáře Bluemovie, postupně
nažhavil a vy jste nakonec hltali každičké slovo, v domnění, že na konci tohoto krátkého článku vás
čeká nějaká naprostá bomba. Ale část mého mladého já si nedokáže pomoci, bouří se, chce to
vykřičet do světa hned. Cítím, že podléhám. Dobře, dobře...tak já to teda řeknu. Zúčastnil jsem se
natáčení nejnovějšího příběhu o Růžovém panterovi. A byl tam ještě Jason Statham, Kevin Kline,
Beyoncé Knowles, režisér Shawn Levy a dalších deset tisíc lidí.
Nejdůležitější informace č. 1 – Beyoncé ve skutečnosti není tak okouzlující, jak by se mohlo zdát podle
těchto obrázků. Ta holka má dokonce docela velkou...tedy chtěl jsem říct, že její zadní část je...sakra,
prostě jednoduše – má trošku větší zadek. Na tribunách se o tom vedly docela drsné debaty, jedna
z teorií (asi ta nejpravděpodobnější) je, že to bylo schválně. Prý tak byly udělány její šaty. Ale tomu já
nevěřím, já ne. Ukažte mi jedinou mladou ženu, jenž si dobrovolně nechá zvětšit svoje sedací ústrojí
do poněkud „doočíbijících“ rozměrů. A nepiště mi tu něco o fanynkách „Džejlou“.
Nejdůležitější informace č. 2 – Jason Statham, představitel trenéra francouzské reprezentace, je
opravdu sympaťák. Dokonale si rozumí s komparsem, a když je to potřeba umí ho i pořádně
rozdovádět. Snad každému, kdo seděl v „kotli“ během natáčení roztržky mezi trenérem a jeho
svěřencem, kde došlo i na pěsti (a ty Jason ovládá z Kurýra a filmů Guye Ritchieho, že?), v paměti
utkvěli ty jeho pokřiky s nemalým výskytem slovíčka „fuck“ podtrhnuté dokonalým „vyfuckováním“
celého stadiónu. Jenom mi přišel na ty bijce, co hrál, jako docela „malý pívo“.
Nejdůležitější informace č. 3 – Režisér Shawn Levy si podle mne a všech mnou dotázaných vzal příliš
velké sousto, když sáhl po této látce. Copak někdo dokáže překonat snímky s Peterem Sellersem
v hlavní roli? Nebo se jim alespoň vyrovnat? Z toho, co jsem měl možnost shlédnout, usuzuji, že
nejnovější Růžový panter do světa díru neudělá. Ale možná také ano, já usuzuji z toho, čeho jsem se
účastnil. Film, který spatří světlo světa během příštího roku, by měl být prequelem všech dosavadních
příběhů o nešikovném inspektorovi. Jenže, na hřišti se hraje s Roteirem, francouzská reprezentace má
ve svém kádru na tehdejší dobu překvapivě mnoho hráčů černé pleti, výzdoba stadiónu neodpovídá
(reklamy na MSN, Rexonu, Smart) a hlavně, proč všude visí vlajky Semifinal, když se hraje finále. No
prostě a jednoduše, tady štáb trošičku zaspal.
Nejdůležitější informace č. 4 – Natáčení Růžového pantera na teplických Stínadlech bylo největší akcí
v české historii komparsu. To můžeme tvrdit s naprostou jistotou. Stěží ale můžeme natáčení
považovat za organizačně zvládnuté. Záchodů málo, pití málo, totální odříznutí od okolního světa na
celých dvanáct hodin. Je ti špatně? Ale mi tě nepustíme ven, běž si stoupnout do fronty. Koukat na lidi
se střevními obtížemi, jak se poslušně staví do řady, přičemž výraz v jejich obličejích připomíná psa
s karamelou v hubě, je vskutku zajímavá zkušenost.
Nejdůležitější informace č. 5 – Shawn Levy řekl: „Tenhle film natáčíme už tři měsíce a procestovali
jsme světa kraj. Dnes ráno jsem říkal, že jste jeden z nejlepších komparsů, se kterým jsem měl
možnost pracovat. Teď, po dvanácti hodinách, musím říci, že jste ten nejlepší ze všech.“ A pak že jsou
Češi béčka.
Lukáš Franz