Vážení a milí čtenáři, dovolte mi, abych vás co

Vážení a milí čtenáři,
dovolte mi, abych vás co nejsrdečněji
přivítal na stránkách našeho zpravodaje poprvé v roce 2015. Poprvé, a přesto
jsme pomyslně ukrojili již třetí měsíc
tohoto roku. Mnohé proto máme za
sebou, mnohé nás ještě čeká.
Nemohu nezmínit jednu z každoročně
největších akcí, kterou je Tříkrálová
sbírka. I v letošním roce se skutečně
povedla, a to především díky štědrosti
dárců a ochotě koordinátorů, koledníků, pracovníků obcí i kněží ve farnostech. Zkrátka, Tříkrálová sbírka je akce, která spojuje celou řadu lidí napříč
společností. Jsem skutečně vděčný a
zároveň hrdý, že sbírka na Hlučínsku
patří po všech stránkách k těm nejlepším v celé republice a je zcela bezkonkurenčně nejlepší v Moravskoslezském kraji. Ještě jednou zdůrazňuji, a
opravdu to není klišé nebo povinná
rétorika ředitele, že jen díky lidem,
kteří zde žijí. O výsledcích sbírky se
samozřejmě dočtete na dalších stránkách KUKátka.
Začátek každého roku přináší ještě
jednu poměrně adrenalinovou záležitost, a tou je čekání na vyhlášení výsledků dotačního řízení z prostředků
státního rozpočtu. V tomto roce byly
navíc tyto prostředky poprvé přidělovány prostřednictvím Moravskoslezského kraje. Naštěstí se neopakovala
situace, která nastala v roce 2012 a
žádné z našich
služeb nehrozí ani
zánik ani radikální
omezení provozu.
Dosud ještě nemáme
podepsá nu
smlouvu,
natož
peníze na účtu, ale
i tak již mohu prohlásit, že výše přidělených prostředků znamená poměrně
dobrý krok ke stabilizaci sociálních
služeb. Samozřejmě to není optimální,
ale tentokrát zcela odpadá nepříjemné
handrkování o doslova každou korunu
a neustálé potupné obhajování stokrát
obhájeného. I když dnes dotační prostředky tvoří jen malou část z našich
celkových příjmů, stále se bez nich
nelze obejít a služby provozovat.
Ve zbývajících devíti měsících roku
nás toho ještě mnoho čeká. Kromě
běžných provozních záležitostí připravujeme několik projektů a akcí, které
však dosud nejsou potvrzeny, proto je
zde nemohu jmenovat. Rozhodně však
chceme být aktivní ve všem, co přispěje ke zlepšení našich služeb a přiblíží
je ještě více klientům, občanům Hlučínska a přilehlých částí Ostravy, kde
také působíme. Přeji vám dobrý rok!
Lukáš Volný, ředitel
Charitní ošetřovatelská služba
Můj den 31. 12. 2014
Už nebudu říkat, že nemám ráda Silvestra a až budu stará, že ho zaspím,
protože často sloužím Silvestra a Nový rok. Tak tomu bylo i 31.12. 2014.
Vyrazila jsem z domu a
jela jsem k prvnímu pacientovi.
Mezi
obcemi
Chuchelnou a Bolaticemi
do mé služební Pandy narazilo vozidlo Opel Frontera, které přejelo do protisměru, když objíždělo
neosvícenou sanitku. Před
nehodou jsem viděla jen
světla, dále si pamatuji, že
se na mne řítí něco velkého černého a následovala
silná rána.
Po nárazu jsem se snažila
rychle dostat z auta, asi mi pomohli
účastníci dopravní nehody. Cítila jsem
velmi silnou bolest na hrudníku a měla
jsem výrazné dechové potíže. Do příjezdu RZP jsem mohla počkat v
prázdném autobusu, který jel za mnou.
Zastavil a řidič mi umožnil lehnout si
na zadní sedadlo.
Po příjezdu do nemocnice jsem se
podrobila nutným vyšetřením a byla
jsem přijata na lůžkové oddělení traumatologie. Lékař mi oznámil, že si
mám napsat na 31.12. 2014 nové narozeniny, jelikož jsem vyvázla jen
s pohmožděním ramene, hrudníku,
kyčle,
Vůbec
vestra
bolesti
kolene a mnoha modřinami.
mi nevadilo, že mám na Silnedobrovolnou hladovku. Od
jsem dostala analgetickou in-
jekci. Na čtyřlůžkovém pokoji jsem se
cítila jako v „Charitě“, protože mými
spolupacientkami byly ženy po úrazech ve věku 60 až 80 let. Noční službu měly moc hodné sestřičky. Ani
nevím, jestli jsem půlnoc zaspala, zpovzdálí se ozývalo silvestrovské střílení.
Už 2.1. jsem byla propuštěna do domácí péče a uzdravovala jsem se za
pomoci rodinných příslušníků a 9.2.
jsem nastoupila do práce.
Milada Meinhardová
zdravotní sestra CHOS
2
Charitní pečovatelská služba
Syndrom vyhoření
Vyhoření není totéž co únava, jak se
mnoho lidí domnívá. Není to ani nemoc, ale spíše psychický stav objevující se často u lidí pracujících
v profesích, které vyžadují mezilidskou komunikaci. Nejvíce jsou ohroženi ti, kteří přichází do styku
s člověkem v nouzi a v náročných
životních situacích.
Jde o duševní stav popisovaný jako
naprosté vyčerpání, vyhasnutí. Dále
jsou přítomny pocity naprosté beznaděje a bezmoci a celkově chybí chuť
do života. Jde o celkové mentální a
citové vyčerpání způsobené dlouhodobým stresem. Syndrom vyhoření se
liší od deprese a únavy tím, že zpočátku postihuje pouze pracovní oblast.
Postupem času však může dojít právě
k rozvoji deprese či chronické únavy.
Varovným signálem jsou pochybnosti
o smyslu vykonané práce. Tento syndrom postihuje stejně často ženy jako
muže.
V dnešní době počet „vyhořelých“ lidí
rapidně narůstá, jsou kladeny stále
větší a větší požadavky na pracovníky
a taktéž s rozvojem technologií paradoxně nastávají situace, kdy jeden
člověk musí zastávat práci několika
lidí. To pak vyvolává frustraci a stres
a od nich již není daleko k syndromu
vyhoření.
Jde však o plíživý proces, proto si
mnoho lidí ani neuvědomí, že se blíží
nějaké nebezpečí. Tento proces si můžeme rozdělit do 5 fází.
Fáze nadšení: kdy pracující ze začátku překypuje elánem a energií. Je
ochoten pro svoji novou práci mnoho
obětovat. V práci nachází uspokojení a
naplnění, a proto zapomíná na své
koníčky a volnočasové aktivity.
Fáze stagnace: je typická tím, že počáteční nadšení opadá a jedinec začíná
zjišťovat, že ne vše je tak ideální, jak
si původně myslel.
Fáze frustrace: nastává ve chvíli, kdy
jedinec začne pochybovat o smyslu
své práce. Tyto pochybnosti jsou nejčastěji založeny na špatných zkušenostech s nespolupracujícím klientem
nebo nadřízenými.
Fáze apatie: přichází po delší době
frustrace. Pracující již vykonává pouze to nejnutnější a svoje zaměstnání
považuje za pouhý přísun peněz pro
život.
Fáze vyhoření: je poslední stadium a
u pracujícího jsou již viditelné příznaky syndromu vyhoření. Je to období
emocionálního a tělesného vyčerpání.
V této poslední fázi vyhoření je nejefektivnější svěřit se do rukou psychologa či psychiatra.
Jak si můžu pomoci sám - je odpočinek, relaxace a pravidelný pohyb. Odpočinkem se rozumí činnost, která se
naprosto liší od činnosti vykonávaných v práci. Velikou roli také hraje
3
kontakt s přáteli, kterým se můžeme o
svých potížích zmínit. V pracovním
kolektivu se pak snažíme o nastolení
příjemného, nesoutěživého prostředí.
Naučme se říkat NE a hlídejme si
vlastní hranice, za které bychom už
neměli jít. Protože přetěžování se je
nejjednodušší cestou k pocitu stresu a
frustrace.
V neposlední řadě je také možno provést několik drobných změn na pracovišti. Například zabezpečení dostatečného osvětlení, pohodlné sezení či
přijatelná teplota místnosti dokáží také
v boji proti syndromu vyhoření značně
pomoci. Z osobního hlediska jsou
ohroženi především lidé s velkými
ideály a očekáváním, vrhající se do
práce s velkým nadšením a odhodláním. Nevhodným je i přehnaný perfekcionismus, přecitlivělost a sklon
k workoholismu.
Kateřina Janošová
pracovnice CHAS
Charitní domov sv. Mikuláše
Co se u nás děje?
Máme za sebou první tři měsíce nového roku. Většinou si říkáme, že ten čas
opravdu rychle letí. Upřímně, ten pocit mám i já, ale o tom, že čas letí, psát
nechci. Chtěl bych vás seznámit, co
jsme v Domově prožili a seznámit vás
s aktivitami, které připravujeme pro
naše klienty.
Leden: V letošním roce jsme přidali
novou aktivitu „kino“, pro naše klienty promítáme každé úterý filmy či
pohádky, o které mají klienti zájem.
Leden se nesl ve znamení pohádek,
promítali jsme např. Pyšnou princeznu, Princezna se zlatou hvězdou na
čele, Tři oříšky pro popelku, apod.
Také jsme nezapomínali na mše svaté,
které jsou již tradičně každý čtvrtek,
za což děkujeme duchovním z farnosti
Ludgeřovice. V lednu jsme měli i narozeninové kavárničky, kde jsme se u
dobrého jídla a skleničky něčeho ostřejšího (samozřejmě, že jen klienti:-)
pobavili a zavzpomínali. Ani v roce
2015 na nás nezapomíná pan ředitel,
který mezi nás často chodí a min. jednou měsíčně je tzv. schůzka s vedením
Charity Hlučín a Domova. A závěrem
nemůžeme opomenout ani paní kadeřnici, která se stará o vlasy našich klientů, a to jak žen, tak i mužů.
Únor: Tento měsíc byl ve znamení
nemoci a úmrtí. Celý Domov stihla
chřipková epidemie. Domov uzavřel i
své brány veřejnosti a návštěvám. Letošní chřipka byla opravdu náročná, a
to jak pro klienty, tak i personál.
V našem kolektivu snad nebyl nikdo,
koho by nějakým způsobem neschvátila chřipka (pravda, ze strany klientů
zde adepti jsou:-). Všichni pracovníci
však tento měsíc zvládli a za to jim
4
patří obrovské poděkování, protože
být nemocný a ještě se starat o nemocné, to je opravdu náročné. A tak ještě
jednou děkuji všem kolegům, že jsme
to zvládli.
Březen: Měsíc březen byl ve znamení
postní doby, takže jsme se občas pomodlili modlitbu křížové cesty, také
jsme využili prvních možností pro
procházky v areálu Domova, neboť
pár dní už bylo opravdu jarních – sluníčko hřálo, ptáci zpívali a rozveselovali všechny, kdo slyšel jejich zpěv. I
když zima se jen tak nevzdává. Naši
klienti se už moc těší, až budou moci
jít ven na terasu, až jim připravíme
zase nějaké grilování nebo jinou akci
venku, protože v zimě se všechny aktivity musí odehrávat v interiéru Domova. V březnu jsme v našem „kině“
vybrali téma – filmy pro pamětníky,
takže nechyběl film Prstýnek, Ducháček to zařídí, apod.
Opět i v tomto měsíci si na klienty
udělal čas pan ředitel a sešel se s nimi
na pravidelné schůzce. V březnu se
také někteří kolegové zúčastnili Mezinárodní konference paliativní a hospicové péče, která se konala v Ostravě.
A závěr března patřil dětem ze Základní školy Ludgeřovice, které přišly
potěšit naše klienty. Děti a paní učitelky na nás nikdy nezapomínají, za což
jim chceme velmi moc poděkovat. To
byl jen letmý pohled, neboť každý
měsíc je tvořen dny, dny jsou tvořeny
hodinami a ty sekundami. A je nutné a
důležité, abychom prožívali každičkou
chviličku, která je nám dána. Každý
den je tvořen mnoha okamžiky, situacemi, je zde radost i starost, tedy každý den je pestrý barevný závoj. „Je
zhola zbytečné se ptát, má-li život
smysl či ne. Má takový smysl, jaký
mu dáme.“ (Seneca)
Kamil Kupka
zástupce vedoucí DSVM
Sociálně terapeutická dílna
Zprávičky z STD
5
Ani jsme se nenadáli a první čtvrtletí
roku 2015 je skoro za námi. Sotva
jsme úspěšně opustili naše novoroční
předsevzetí, zhlédli první filmové premiéry a přečetli první knižní novinky,
už se velkou rychlostí řítíme k velikonočním svátkům.
Vzhledem k množství zakázek, které
musíme stihnout, se nám zdá, že se
čas kolem nás jen míhá jako krajina za
okny rozjetého vlaku. Ale nevadí, pro
nás to znamená jediné, že se naše práce líbí, že to, co se naši klienti naučili
a co se ještě naučí, ocení i ti, kteří ani
nevědí, jak je pro mnohé z nich tato
práce náročná. První vlaštovky vyletí
z našich rukou už 17. března, kdy budeme na pozvání Krajského úřadu
Moravskoslezského kraje naše výrobky prodávat přímo v jeho prostorách.
Další prodej pak máme v kulturním
domě v Ostravě-Petřkovicích, kde budeme dokonce 2 dny (26. - 27. března). Jsme zvědaví, jak se budou líbit
novinky, které jsme si připravili a těšíme se na nové nápady, se kterými naši
zákazníci přijdou. Krásné jarní dny.
Kolektiv STD
Tříkrálová sbírka
Je již tradicí, že po vánočních svátcích
a Novém roce se každoročně
v regionu Hlučínska a v okolních obcích, které spadají pod Charitu Hlučín,
koná Tříkrálová sbírka. Tentokrát se
uskutečnil její již patnáctý ročník.
V našem regionu probíhalo koledování během prvního a následně i druhého
lednového víkendu a i letos se povedlo
našim milým koledníkům vykoledovat
krásnou částku, a to 1.861.909,- Kč,
což je o 100.312,- Kč více než vloni.
Z této uvedené částky zůstane Charitě
Hlučín dle celostátně určeného klíče
65%, to je 1.210.241,- Kč.
Charita Hlučín tímto mnohokrát děkuje za obětavou spolupráci všem našim
koledníkům, bez nichž by se Tříkrálo-
vá sbírka jen těžko dala uskutečnit.
Také letos pro ně a pro všechny, kdo
se podíleli na TKS, máme přichystanou odměnu, v podobě promítání filmu v kině v Bolaticích, Protože loni
byli všichni z této akce nadšeni, rozhodli jsme se ji zopakovat. A ohlasy
jsou již teď opět pozitivní.
Dále také samozřejmě děkujeme všem
lidem dobré vůle za vlídné přijetí našich koledníků, za štědré dary a hlavně
otevřená srdce pro NAŠE blízké, pro
lidi, kteří potřebují NAŠI společnou
pomoc a podporu.
Děkujeme vám, že nám pomáháte pomáhat!
Andrea Kostelníková
koordinátorka TKS
Sponzorem tohoto KUKátka je EVAVIT, s.r.o. - Lékárna U Vítka
6
Koledníci z Dolního Benešova
Jubilanti Charity Hlučín
v období od ledna do března 2014
Zaměstnanci Charity Hlučín
Hana Biernatová, Jana Gogolínová, Eva Chojková, Kamil Kupka,
Vojtěch Matušinec, Milada Meinhardová, Eva Pražáková, Věra Stolářová,
Marcela Výtisková, Anna Zajaczová
Klienti Domova sv. Mikuláše
Jindřich Bařina, Dorota Česlíková, Vladimír Greipel, Zdeňka Krautová,
Jitka Kukučková, Marta Lišková, Arnoštka Marková, Gertruda Masná,
Anna Matušíková, Maria Sedláková
Klienti sociálně terapeutické dílny
Věrka Janušková, Jana Karásková, Iveta Matějásková, Táňa Pajáčová,
Kateřina Rotiková, Františka Schenková, Marta Šímová, Irena Veselá,
Simona Vránová, Jarka Vrbátová, Tereza Zoubková
Charita Hlučín přeje všem jubilantům hodně štěstí, zdraví,
radosti, pracovních i životních úspěchů a Božího požehnání!
7
KONTAKT NA JEDNOTLIVÁ STŘEDISKA
Charita Hlučín
U Bašty 275/3, 748 01 Hlučín
ředitel: Mgr. Bc. Lukáš Volný
Tel/fax: 595 043 275, 728 550 637
E-mail: [email protected]
www.charitahlucin.cz
Charitní ošetřovatelská služba
U Bašty 275/3, 748 01 Hlučín
Vedoucí ošetřovatelské služby: Anna Postulková
Tel: 595 042 368, 603 502 779
E-mail: [email protected]
Charitní pečovatelská a asistenční služba
U Bašty 275/3, 748 01 Hlučín
Vedoucí služeb: Andrea Strachotová, DiS.
Tel: 595 042 368, 603 502 753
E-mail: [email protected]
Charitní domov sv. Mikuláše – domov pro seniory
Hlučínská 1330/7a, 747 14 Ludgeřovice
Vedoucí domova: Irena Prchalová
Tel: 595 020 550, 603 501 993
E-mail: [email protected]
Sociálně terapeutická dílna
Hlučínská 1330/7a, 747 14 Ludgeřovice
Vedoucí dílny: Mgr. Tereza Kupková
Tel: 595 053 929, 603 502 618
E-mail: [email protected]
Půjčovna kompenzačních pomůcek
U Bašty 275/3, 748 01 Hlučín
Bc. Andrea Kostelníková
Tel: 595 043 275, 731 354 877
E-mail: [email protected]
KUKátko 2015
Hlučín 16. března 2015
Vychází každé 3 měsíce (čtvrtletník)
vydává: Charita Hlučín, U Bašty 275/3, 748 01 Hlučín
IČO 44941960
Ev. Číslo: MK ČR E 15141
Kontaktní osoba: Bc. Andrea Kostelníková, E-mail: [email protected]
8