Pracovní listy

HISTORIE POZNÁVÁNÍ ZEMĚ A VESMÍRU
První družice
_______
První zvíře na oběžné dráze
_____
První člověk ve vesmíru
_______
VÝCVIK ASTRONAUTŮ
Do výcviku astronautů patří především letecká, parašutistická a lékařská příprava. Astronauti
se dále cvičí k přežití v případě havárie nebo při přistání v neobydlených oblastech a trénují
pobyt ve stavu beztíže a za přetížení. Učí se provádět vědecké pokusy, znát kosmickou
navigaci, udržovat a opravovat kosmické lodě a družice. Kromě toho musí umět dobře
vycházet s ostatními, mít dobrou tělesnou kondici a být naprosto zdraví.
1) Velitel posádky určí, kolik dřepů, kliků a výskoků by měl každý astronaut udělat.
2) Kolik je na obrázku rakety čtverců? ___
Kolik trojúhelníků? ___ Kolik obdélníků? ___
Jak by mohla vypadat raketa složená jen ze tří trojúhelníků a tří
obdélníků?
2
3) Mezinárodní vesmírná stanice (ISS):
a) Astronauti na Mezinárodní vesmírné
stanici (anglicky International Space Station
– ISS) se probouzí v 6:00 hodin ráno a do
spacích pytlů se opět ukládají večer ve
21:30. Kolik hodin a kolik minut spí?
b) Každý den musí astronauti cvičit, aby svaly ve stavu beztíže neochably. Obvykle je cvičení
rozděleno do dvou částí. První trvá 60 minut a druhé 90 minut. Kolik hodin a kolik minut
celkem cvičí?
c) Posádka Mezinárodní vesmírné stanice je tvořena 6 členy. Každých 6 měsíců se celý tým
astronautů obměňuje. Kolik lidí se na palubě ISS vystřídá za 2 roky?
Spíte delší nebo kratší dobu než astronauti?
Jak dlouho denně cvičíte?
Se kterými lidmi byste vydrželi půl roku na místě, odkud se nedá odejít a má velikost jen
několika pokojů?
4) Během kosmických letů zahynulo celkem již
18 astronautů. Z toho byli 4 Rusové,
1 Izraelec a zbytek tvoří Američané. Kolik
umřelo při objevování vesmíru Američanů?
Raketoplán Columbia, kde zahynulo 7 astronautů.
3
5) Vybarvěte stejnou pastelkou poloviny výroků, které k sobě patří. Pak zkuste
uhádnout, kdo je vyslovil, a vybarvěte jejich autora stejně.
Je to malý krok pro
člověka,
Naše Země je kolébkou
rozumu,
Konstantin Eduardovič
Ciolkovskij, zakladatel soudobé
kosmonautiky
cítím se dobře.
1. muž ve vesmíru Jurij
Gagarin z paluby kosmické
lodi Vostok
Tím prvním si však
nejsem tak jist.
12. 4. 1961
Let pokračuje normálně,
ale obrovský skok pro
lidstvo.
Neil Armstrong, když jako
první člověk vstoupil na Měsíc
21. 7. 1969
Albert Einstein, fyzik
Dvě věci jsou nekonečné:
vesmír a lidská hloupost.
nelze ale věčně žít
v kolébce.
6) V kosmické lodi letíte s Američanem, Rusem a Japoncem. Neumíte-li rusky ani
japonsky, domluvte se s nimi anglicky. Přiřaďte pojmy k obrázkům:
4
*7)
Gravitace a stav beztíže
Přečtěte si první odstavec textu a odpovězte na první otázku. Kdo to zvládne, může přečíst
text celý a odpovědět na všechny tři otázky.
Přijde nám úplně samozřejmé, když sbíráme ze země rozsypané pastelky, pijeme z hrnečku
kakao, koupeme se ve vaně nebo ležíme v posteli. To všechno se děje díky přitažlivé síle
Země – gravitaci. V kosmické lodi na oběžné dráze to tak ale nefunguje. Ve vesmíru sice stále
působí gravitace, ale protože loď letí obrovskou rychlostí (takovou rychlostí, že bychom se
z Prahy do Brna dostali za 25 sekund!) po oběžné dráze, síla gravitace se vyrovná se sílou
odstředivou, a nastává tu stav beztíže.
Pro lidský organismus je stav beztíže velice náročný. Cokoliv, co není připevněno, se vznáší.
Není poznat, co je nahoře a co dole, a člověku se může dělat špatně. Krev a další tělesné
tekutiny tečou směrem k hlavě – to může způsobit ucpání nosu a bolesti hlavy. Kosti a svaly
ve stavu beztíže slábnou. Pokud se tedy astronauti chtějí udržet v dobré fyzické kondici, musí
několik hodin denně cvičit!
S jídlem je to ve stavu beztíže také dost složité: nesmějí se jíst potraviny, které se drobí
(například chleba), protože drobky poletují v kabině a astronauti by je mohli vdechnout.
Drobky či ukápnuté kapičky vody také mohou poškodit palubní přístroje. Astronauti mají
proto speciálně připravené pokrmy, které se na palubě kosmického plavidla jedí přímo ze
sáčků lžící; polévky a nápoje se pijí brčkem.
Co je to gravitace?
Proč musí astronauti na oběžné dráze denně cvičit?
Proč nesmí jíst astronauti na oběžné dráze nic, co drobí? Hodila by se vaše dnešní svačina do
kosmické lodi?
________________________________
________________________________
_
5
6
VÝZKUMNÝ ÚSTAV VÝROBY DRUŽIC
1) Zaškrtněte všechny správné možnosti!
Díky družicím můžeme:
a) předpovídat počasí
b) zjistit, že někde vznikl požár
c) bezpečně řídit loď, aby nenarazila do ledovce
d) se opalovat
e) objevit na moři ropnou skvrnu
f) zjistit, kde je znečištěný vzduch
g) dýchat kyslík
h) mapovat ubývání lesů na Zemi
2) Letadla létají nejvýše 10 000 metrů nad povrchem Země. Nejnižší družice obíhají ve
výšce 200 kilometrů nad zemským povrchem. Může se družice s letadlem srazit? Jaká je
nejmenší možná vzdálenost letadla a družice?
3) Každý večer sledujeme
předpovědi počasí, které se
neobejdou bez
meteorologických družic.
Družice A (MetOp) obíhá
Zemi ve výšce 600 km.
Družice B (Meteosat) se pohybuje na oběžné dráze ve výšce 36 000 km.
Která z těchto dvou družic pořizuje snímky oblačnosti nad celou polokoulí? ___
Která z nich sleduje podrobně počasí nad Prahou? ___
4) Americký Globální navigační systém GPS [džípíes] je tvořen celkem 32
družicemi. Pro určení přesné polohy přitom potřebujeme 8krát méně
družic. Z kolika družic musí zachytit náš přijímač („džípíeska“) signál,
abychom určili svou přesnou polohu?
5) V připravovaném evropském navigačním systému Galileo budou
družice obíhat po třech drahách. Na každé dráze bude 9 funkčních
družic a jedna družice záložní. Kolik družic bude v systému Galileo
celkem?
7
6) Srovnejte dva družicové snímky: snímek Washingtonu [vošingtnu], hlavního města
USA (obr. 1), a snímek centra Prahy (obr. 2). Na kterém snímku vidíte přímé čáry
(rovnoběžky a různoběžky) a na kterém čáry křivé? Napište proč.
Obr 1:
Obr. 2:
8
7) Který z těchto tří obrázků nemohla udělat družice? Proč?
1
2
3
9
8) *Evropská kosmická agentura (ESA)
Přečtěte si první odstavec a odpovězte na první otázku. Kdo to zvládne, může si přečíst text
celý a odpovědět na všechny otázky.
Většina raket, družic a navigačních systémů patří velkým státům, jako jsou Spojené státy
americké, Rusko nebo Čína. Protože země v Evropě jsou malé na to, aby dokázaly jednotlivě
vyrábět a vypouštět vlastní družice, spojuje je Evropská kosmická agentura (ESA – European
Space Agency).
Podobně jako mají Spojené státy americké navigační systém GPS [džípíes], rozvíjí Evropská
kosmická agentura svůj vlastní navigační systém Galileo – některé družice jsou již v provozu
na oběžné dráze. Navigační systém Galileo má své sídlo v srdci Evropy – v České republice
v Praze.
Česká republika je jednou z členských zemí ESA. Nemáme žádné vlastní české rakety, ale
máme svoje družice: v minulosti jsme vypustili 5 družic Magion a v současnosti vyrábíme
družicové přístroje. Česko má také svého astronauta: Vladimír Remek vyletěl do vesmíru
roku 1978 jako první Evropan.
Co znamená zkratka ESA?
Co je to Galileo?
Patří Česká republika do ESA?
10
9) *Co v noci vidíme na obloze
Přečtěte si pozorně první odstavec a odpovězte na otázku. Kdo
to zvládne, může číst dál a hledat odpověď i na druhou otázku.
Podívejte se někdy za jasné noci na oblohu. Nejlépe na místě,
kde vás nebudou rušit žádná světla. Uvidíte Měsíc, plno hvězd,
některé planety a také lidské výtvory: letadla, družice i
Mezinárodní vesmírnou stanici ISS.
Jak je od sebe poznáte?
Hvězdy a planety (například Venuše) se při pozorování zdají úplně nehybné. Letadla se
naopak rychle pohybují, blikají a vydávají hluk. Družice plují po obloze pomalu a neslyšně.
Samy světlo nevydávají: stejně jako Měsíc nebo planety odrážejí světlo od Slunce – je to
podobné jako když děláme zrcátkem sluneční prasátka. Nejjasnějšími objekty na noční
obloze hned po Měsíci jsou družice Iridium, planeta Venuše a Mezinárodní vesmírná stanice
ISS. ISS oběhne Zemi za 90 minut a my si na internetu můžeme najít, kdy přesně nad námi
poletí a kde na nebi ji můžeme vidět.
Co všechno v noci vidíme na obloze?
Proč se nám zdá, že družice svítí?
Domácí úkol: Podívejte se na stránky Evropské kosmické agentury (ESA) pro děti:
http://www.esa.int/esaKIDSen/Technology.html
11
12
13