Prima B-log Filip Fischer - Filip Fischer francouzský jazyk a

Prima B-log
Filip Fischer
Rád bych poděkoval všem, kteří se mnou spolupracovali na vzniku této
práce a realizaci praktické části. Mé poděkování patří především těmto
osobám:
Ing. Karolína Marková, Katedra školní a sociální pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity
Karlovy v Praze
PhDr. Slavomil Fischer, PhD. M.B.A., Katedra pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity
Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
Vedení a pedagogický sbor Gymnázia Dr. Václava Šmejkala v Ústí nad Labem
Žáci třídy Prima B na Gymnáziu Dr. Václava Šmejkala v Ústí nad Labem
Veronika Indrová a Jakub Novotný, žáci 2. ročníku vyššího cyklu Gymnázia Dr. Václava
Šmejkala v Ústí nad Labem
Veronika Němcová, Michaela Roubíková a Monika Bartoníčková, žákyně 3. ročníku
Obchodní akademie Střekov v Ústí nad Labem
Obsah
ANOTACE
1.
2.
ÚVOD
1.1
Seznámení s tématem
1.2
Formulace problému
1.3
Metodologické otázky
BLOG JAKO ICT PODPORA VÝUKY
2.1
Vznik a vývoj pojmu ICT
2.2
Blog
2.2.1 Charakteristika blogu
2.2.2 Typologie blogu
2.2.3 Tvorba blogu
2.2.4 Psychosociální aspekty práce s blogem
2.2.5 Virtuální prostředí z pohledu strategie řízení třídy
3.
PRIMA B-LOG V PRAXI
3.1
Charakteristika zkoumané skupiny
3.2
Spektrum využití weblogu
4.
ZÁVĚR
5.
POUŽITÁ LITERATURA
ANOTACE
Prezentovaná závěrečná práce z pedagogiky s názvem „Prima B-log“ se zabývá možnostmi
využití informačních a komunikačních technologií v současné didaktice cizích jazyků. Práce
se konkrétně zaměřuje na moderní fenomén blogu a jeho přínos ve výuce francouzského
jazyka. Ve své teoretické části se práce věnuje základním definicím klíčových pojmů, poté se
zaměřuje na samotný pojem blogu, jeho tvorbu, typologii a charakter. Teoretická část rovněž
zkoumá psychologické a sociální aspekty jeho reálného použití v rámci školní třídy a také
motivační faktory práce s ním v rámci i mimo rámec školy. Praktická část je především
rozborem existujícího blogu, využívaného při výuce francouzštiny v prvním ročníku nižšího
stupně gymnázia. Výklad v této části je zaměřen na identifikaci a popis jednotlivých
teoretických poznatků, uvedených v citované teoretické části. Je zde rovněž reflektován
vývoj blogu a široké spektrum jeho využití.
1.
ÚVOD
1.1
Seznámení s tématem
Téma práce lze charakterizovat jako multidisciplinární. Zasahuje totiž nejen do školní
pedagogiky, ale také do psychologie a jejích dílčích odvětví, dále do obecné i oborové
didaktiky, informatiky a částečně se dotýká i lingvistiky. Můžeme bezesporu říci, že se jedná
o pedagogicko-psychologickou analýzu aplikace moderní informační technologie pro její
následné využití v rámci efektivnější didaktizace učiva přítomného ve vyučování
francouzského jazyka. Výběr tématu byl dán především aktuálností změn v současné
evropské lingvodidaktice a zvyšujícím se zájmem o nové informační a komunikační
technologie.
1.2
Formulace problému
Práce si klade za cíl vymezit pojem blogu, určit jeho typické vlastnosti, popsat psychosociální
a motivační aspekty jeho působení na žáky a nabídnout možnosti efektivního využití této
technologie při výuce jazyka. Teoretický základ vychází
především z psychologických
otázek motivace ve škole a zaobírá se i problematikou hodnocení žáků a strategie řízení třídy.
Práce je specifická a přínosná v tom, že se snaží výše uvedené teoretické poznatky aplikovat
na virtuální prostředí.
1.3
Metodologické otázky
Výzkum byl koncipován na základě praktického vytvoření blogu, v rámci sedmnáctičlenné
pracovní skupiny prvního ročníku nižšího stupně osmiletého gymnázia v Ústí nad Labem, o
věkovém průměru 11-12 let. V rámci společných hodin francouzského jazyka ve třídě prima
B je blogu http://primani-stavbarka.blogspot.com využíváno jako doprovodné podpory výuky.
Praktická část tedy zachycuje vznik a vývoj blogu a poukazuje na jednotlivé úkazy, které se
snaží za pomoci odborné literatury vymezit a specifikovat.
2.
BLOG JAKO ICT PODPORA VÝUKY
2.1
Vznik a vývoj pojmu ICT
Pojem ICT je v současné době téměř všudypřítomný a jeho použití se považuje za velmi
aktuální a moderní. Ne všichni ale ví, co vše v sobě zmíněný pojem skrývá a na jakém místě
ho lze správně použít. Anglická zkratka ICT1 v překladu znamená „informační a komunikační
technologie“ a její sémantické vymezení je vzhledem k neustálému vývoji v čase velmi
nelehké. Vývoj informačních a komunikačních technologií je dobré sledovat v průběhu
posledních dvaceti let, po jejichž dobu jsme svědky rapidního prohloubení poznatků v oblasti
počítačového inženýrství a vzniku širokého spektra nových technologických zařízení. Již
v roce 1980 byly ve velkých podnicích využívány první počítače a perforované karty. O rok
později přichází do historie první verze operačního systému Microsoft DOS, jejíž použití
vyžaduje pokročilou technickou úroveň uživatele, ale již v 90. letech umí operační systém
využít po mnoha školeních i veřejnost. Příchodem systému DOS, ale dochází k technické
revoluci, která předpovídá urychlení procesu komputerizace. Žáci, kteří se na základní škole
pracně seznamují s fungováním NC (Norton Commander) a jeho české verze M602, systémy
pro management a organizaci souborů, se již na střední škole musí adaptovat na software
Windows 3.11 a pochopit zcela nový uživatelský přístup. V roce 1995 se staré procesory 386
a 486 začínají hroutit a nezvládají nástup produktu Windows 95, který se od netradičně
pojatého softwaru stal základním operačním systémem na celém světě. Produkty firmy
Microsoft se nezvratně stávají
číslem jedna na světovém trhu a dochází k postupnému
vylepšování softwaru. Stejně s informačními technologiemi zažívají boom i technologie
komunikační. Vzniká celosvětový World Wide Web, neboli Internet a s ním i možnost
zasílání elektronické pošty. V důsledku zmenšování vzdáleností a uspěchanosti moderní
evropské civilizace se komunikace rozšiřuje o přenos dat, obrazu a zvuku. Vzniká nekončící
řada zařízení a softwarů, z nichž nejvýznamnější tvoří IrDa, webkamery, ICQ, Skype či blog.
1
Ve francouzštině se používá zkratka TIC – technologies de l´information et de la communication (informační a
komunikační technologie). Francouzská didaktika používá rovněž zkratky TICE – technologies de l´information
et de la communication pour l´éducation (informační a komunikační technologie v oblasti vzdělávání).
V lingvodidaktice je rovněž moderní jazyková mutace DidacTIC, označující přítomnost informačních a
komunikačních technologií ve vzdělávání jazyků.
CUQ, J-P. et al. Dictionnaire de didactique du français. Paris : CLE International, 2003. 303 s. ISBN : 209033972-1
2.2
Blog
Novodobá technologie blogu, která plní funkci informační i komunikační, je významným
způsobem používána při podpoře vyučování na různých typech škol. Proto se této kapitole
budeme věnovat samostatně. Budeme s v ní podrobněji věnovat charakteristice blogu,
možnostem jeho využití, jeho praktickou tvorbou, psychosociálními aspekty jeho použití ve
třídě a v závěru i motivačními faktory, které vedou žáky k práci s touto technologií. Záměrně
se však vyhneme pojmu e-learning, jelikož jeho použití by v našem případě nebylo
významově správné. Zatímco e-learning je významově považován za samostatnou metodu pro
vzdělávání distanční formou, blog chápeme spíše jako doplňující prvek významným
způsobem obohacující tradiční pojetí výuky.
2.2.1
Charakteristika blogu
Jedinečnost blogu lze popsat na základě výstižné definice Quebecké kanceláře pro
francouzský jazyk2, dostupné ve původní verzi na webových stránkách.
„Blog je vyvíjející se stránka, mající podobu osobního deníku s datovaným a pravidelně
aktualizovaným obsahem, seřazeným antechronologicky, na které může uživatel internetu
sdělovat k mnohým tématům své názory a dojmy publikováním vlastních kratších textů
informativního či intimního charakteru, obohacených o hypertextové odkazy, umožňující
čtenáři zasílat své komentáře.“ 3
Blog je většinou zakládán a spravován jednou osobou, která je držitelem tzv.
administrátorských práv, ale příspěvky mohou být publikovány i více účastníky, kteří jsou
k tomuto kroku oprávněni, na základě držení vstupního jména a hesla. Jednotlivé příspěvky
jsou, jak říká definice, řazeny antechronologicky, tedy od nejnovějšího po nejstarší, ale
některé servery umožňují způsob řazení změnit, např. podle klíčových slov. Základní
předností blogu je jeho jednoduchost a dostupnost pro širokou vrstvu uživatelů, kterým stačí
víceméně jen základní počítačová gramotnost a nemusí tak ovládat složité programovací
jazyky a kódy. Můžeme tedy říci, že blog má tendenci vyvíjet se, zatímco klasická internetová
stránka vede k ustrnutí. Každý z aktualizovaných příspěvků může být během několika vteřin
2
Office québecois de la langue française
Office québecois de la langue française. Le Grand dictionnaire terminologique [online]. Dostupné na :
<http://w3.granddictionnaire.com/BTML/FRA/r_Motclef/index1024_1.asp >
3
doplněn komentářem, a to buď ze strany cizích čtenářů, nebo ze strany přihlášených účastníků
blogu. Omezení v tomto směru klade sám administrátor a to s ohledem na cílové využití
blogu. Dostáváme se tedy k hlavní přednosti blogu, kterou je sdílení informací mezi jeho
uživateli nebo mezi tvůrci a čtenáři. Blog se tak stává otevřeným diskusním prostředím a jeho
informační ráz přechází do roviny komunikační. Mezi jednotlivými blogy může existovat i
vzájemné propojení pomocí hypertextových odkazů.
Charakteristické prvky blogu ve shrnutí4:
2.2.2
1.
jednoduchost
2.
strukturovanost
3.
propojenost
4.
aktuálnost
5.
obnovitelnost
6.
sdílení a výměna informací, názorů, postojů
Typologie blogu
Je třeba zmínit, že veškeré třídění blogů do kategorií a skupin, dle orientace a svého záměru,
je především francouzskou specialitou, protože třetina uživatelů této technologie se nachází
právě ve Francii, což potvrzuje i výzkum společnosti Google Europe, která je poskytovatelem
služeb na největším světovém blog serveru „www.blogger.com“5
Samotná francouzština nachází pro označení blogu řadu jazykových mutací, odkazujících
sémanticky především k jeho charakteru datovaného deníku. Jedná se například o výrazy
blog, weblog, weblogue, carnet Web, cybercarnet, journal Web, webjournal, joueb, jourel,
bloc-notes či bloc.
Pro přehlednost rozmanité typologie blogů pro naše účely využijeme následující tabulku,
obsahující francouzskou terminologii včetně anglických ekvivalentů a české vysvětlivky6:
-
blogue actif / active blog / blog je během tří měsíců alespoň jednou aktualizován
-
blogue audio / audio blog / obsah blogu je tvořen z převážné části audio materiálem
-
blogue bilingue / bilingual blog / příspěvky na blogu jsou publikovány dvojjazyčně
4
pozn. autora: charakteristické prvky nejsou řazeny dle preference
AFP. Google affirme qu´un tiers de blogueurs européens sont en France. Le Monde, 16. listopad 2006
6
Office québecois de la langue française. Le Grand dictionnaire terminologique [online]. Dostupné na :
<http://w3.granddictionnaire.com/BTML/FRA/r_Motclef/index1024_1.asp >
5
-
blogue citoyen / citizen blog / blog věnovaný životu obce a jejím občanům
-
blogue collaboratif (collectif) / collective blog / příspěvky blogu pochází od více autorů
-
blogue culinaire / culinary blog / blog věnovaný kuchyni, sloužící pro sdílení receptů
-
blogue culturel / culture blog / blog věnovaný kultuře a kulturnímu programu
-
blogue d´ado / teen blog / blog pro teenagery
-
blogue familial / family blog / intimní rodinný deník s fotografiemi
-
blogue de guerre / warblog / blog s tematikou světových ozbrojených konfliktů
-
blogue journalistique / journalistic blog / komentáře k aktuálním zprávám
-
blogue littéraire / literary blog / blog věnovaný literatuře
-
blogue musical / music blog / blog věnovaný hudbě různých žánrů
-
blogue d´entreprise / bussiness blog / blog určený pro organizaci úkolů ve firmě
-
blogue d´expert / pundit blog / úzce specializovaný blog
-
blogue inactif / inactive blog / neaktualizovaný blog
-
blogue intime / diary blog / osobní deník
-
blogue langagier / language blog / blog věnovaný překladatelství a jazyku
-
blogue mobile / moblog / blog ovládaný přes mobilní telefon
-
blogue administratif / administrative blog / administrativní blog
-
blogue éducatif / edublog / blog užívaný pro podporu vyučování
Jednotlivé formy blogu mohou být i kombinované. Jako signifikantní příklad můžeme uvést
blog primani-stavbarka.blogspot.com. V tomto konkrétním případě jde o aktivní kolektivní
blog sloužící ke vzdělávacím a organizačním účelům.
2.2.3
Tvorba blogu
Nejdůležitějším předpokladem pro tvorbu blogu je pro vyučujícího mít chuť...
1.
udělat pro žáky něco navíc
2.
pracovat s moderními technologiemi a nebát se jich
3.
sebevzdělávat se
4.
sdílet své názory a postoje s ostatními
5.
být moderní
Pokud je vyučující dostatečně odhodlán akceptovat tuto novou pedagogickou výzvu,
následující kroky již pro něj nejsou těžké. Důležitá je prvotní volba serveru, který blog
provozuje. Učitel jakožto budoucí administrátor si může vybrat mezi provozovateli českými
či zahraničními. Výběr zahraničního provozovatele je pro učitele jazyka vhodnější. Pro
francouzštináře je ideální buď volba francouzského serveru, nebo volba amerického serveru
se základním francouzským jazykovým nastavením. Druhá možnost je zmiňována proto, že
blogy amerických provozovatelů jsou zpravidla na vyspělé techničtější a grafické úrovni.
Technická a grafická úroveň jsou dva body, u kterých je třeba se pozastavit. Pod technickou
úrovní si musí vybavit to, co nám blog umožňuje. Při správném výběru tedy musíme brát
v potaz ochranu osobních údajů při zasílání příspěvků, možnost omezit přístup na blog pro
determinovanou skupinu či možnost vkládání obrázků a externích souborů pro stažení.
Grafickou úrovní se rozumí především vzhled blogu a možnost výběru mezi různými
grafickými šablonami. Důležité je i formátování písma a celkový dojem, který blog u cizího
čtenáře budí. Pokud vybereme správného provozovatele, průvodce pro založení nového účtu
nás snadno dovede k výsledku. Blog se dá použít i pro krátkodobé účely, může tedy být
kdykoliv učitelem zrušen.
2.2.4
Psychosociální aspekty práce s blogem
Práce s blogem je doprovázena řadou psychologických a sociálních fenoménů, stejně jako u
jiných pedagogických aktivit ve třídě. Zásadní specifikum blogu je, že jevy, které můžeme
v rámci třídy pozorovat, se odehrávají ve virtuálním prostředí a to včetně interference mezi
učitelem a žákem. Přesto jsou v tomto atypickém prostředí viditelně přítomné a můžeme je
identifikovat.
Vstupem do virtuálního prostoru si žák vytváří novou identitu. Žáci se často prezentují svými
vlastními, často jen křestními jmény, jiní však volí anonymní přezdívky, které jsou neznámé
cizím čtenářům. Přestože vyučující v roli administrátora ví, komu jaký nickname7 patří,
přezdívka žákům dovoluje publikovat i méně formální příspěvky, jelikož ji berou za
důvěrnější. Stojí za povšimnutí, že méně výrazní žáci, kteří jsou při hodinách jazyka spíše
pasivní, se na blogu k jednotlivým tématům vyjadřují rádi a často. Důkazem toho jsou
například nepovinná zadání či diskuse, vyjadřující se k problematice jazyka a jeho kultury.
Žák tak získává možnost realizovat se v předmětu a odbourává se u něj komunikační bariéra,
která se u něj může ze strachu či studu před spolužáky při vyučování vyskytovat. S tímto
7
anglický výraz pro přezdívku, užívaný ve virtuálním prostředí
problémem je spojen i sociální fenomén existence ve skupině. Na základě předchozího tvrzení
by se dalo mylně usuzovat, že žáci jsou si ve virtuálním prostředí rovnocenní. Pozorování
chování žáků na blogu prokázalo, že někteří účastníci diskuse zaujímají mezi ostatními
dominantní postavení a dostávají se do role mluvčích. Tato role často vyplývá z jejich
přirozené autority ve třídě a mentální vyspělosti, která promlouvá skrz jejich úroveň
písemného projevu. Nejedná se o ani tak o vědomé outsidery či individuály, kteří se snaží
prosadit nesouhlasem se třídou či pořádáním zábavných představení, avšak o jakési duchovní
či mentální vůdce třídního kolektivu. Důležitý je ale fakt, že založením blogu dává učitel
žákům rovnocenné právo vyjádřit se a zúčastnit se diskuse, tedy zaujmout svůj osobní postoj.
Je dobré připomenout, že anonymní prostředí s sebou často přináší řadu patologických jevů,
v případě třídního blogu může jít o ventilaci osobních problémů či nenaplněných potřeb
prostřednictvím vulgárních výrazů, vyhrožování a jiných typů agrese. Tomu lze předejít
pokud uzákoníme tzv. etický kodex používání blogu, jehož pravidla si žáci mohou stanovit
sami. Při tvorbě etického kodexu u žáků převažuje tendence moralizace a tvorby zákazů toho,
co je ve společnosti považováno za obecně nepřijatelné. Jelikož je kodex dílem celého
kolektivu, málokdo by si dovolil ho porušit z obavy vyloučení ze skupiny.
Do tohoto okamžiku byl charakter blogu popisován spíše z pozice učitele. Je ale třeba položit
si otázku, co vlastně žáky k práci s blogem motivuje. V souvislosti s tímto rozborem si učitel
může utvářet odpověď na paralelní paralelní otázku, která hledá cestu, jak žáky motivovat ke
zmíněné nadstandardní činnosti. Obě otázky můžeme brát za synonymní, protože pochopení
motivace žáků je pro učitele vodítkem k dosažení očekávaných cílů. Obecně můžeme říci, že
motivace žáků je ovlivněna jak vnitřními tak vnějšími faktory. Vnitřní faktory tvoří především
jeho potřeby, vnější motivační zdroje jsou popudy – incentivy.8 Pokud bychom brali v potaz
hierarchii potřeb dle Abrahama Maslowa9, mohli bychom říci, že motivace žáků k práci
s blogem vychází výhradně z potřeb sekundárních. Jde o potřeby sociální, poznávací,
výkonové a seberealizační. Mnohem výstižnější je ale v našem případě aplikace hierarchie
potřeb dle Alderferovy teorie ERG10, podle které je žákovská motivace dána vztahovými
potřebami akceptace, pochopení a vzájemnosti a také potřebami růstu (growth needs),
diferenciace, tvůrčího a produktivního úsilí. Incentivy lze rozdělit na pozitivní a negativní.
8
PAVELKOVÁ, I. Motivace žáků k učení – Perspektivní orientace žáků a časový faktor v žákovské motivaci.
Praha : Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 2002. 250 s. ISBN : 80-7290-092-7
9
DRAPELA, V. Přehled teorií osobnosti. Praha : Portál, 1998. 175 s. ISBN 80-7178-251-3
10
FaME UTB Zlín. Motivace pracovníků, motivační programy personální management. [online]. Dostupné na :
<www.fame.utb.cz/cs/uis/kolcavova/docs/personalni_managment/pm-tema06.ppt>
Jako pozitivní popud můžeme chápat učitelovu pochvalu či libé potěšení ze splněného úkolu,
negativním popudem potom může být ohodnocení či časový limit pro zpracování povinných
zadání. Na základě vzájemné interakce potřeb a odpovídajících incentiv vzniká a vyvíjí se
motiv, který je již v těsném vztahu k chování člověka.11 Zatímco potřeby vedou spíše
k vlastním motivačním procesů, popudy může učitel velmi dobře použít ke vnější motivaci.
Otázka využití negativních popudů ve smyslu hodnocení a stanovení časových limitů bude
podrobněji šetřena v následující části práce. Ideálním cestou pro udržení efektivní interference
mezi učitelem a žákem je v případě nadrámcové práce s blogem navození tzv. flow
motivace11 neboli hlubokého zaujetí prací, s ohledem na typické vlastnosti a možnosti blogu,
jakými je novost, neobvyklost, rozporuplnost či možnost experimentovat. Hluboká motivace
může být navozena i projeveným zájmem učitele o svůj předmět, protože ten se na řadu žáků
může přenést.
2.2.5
Virtuální prostředí z pohledu strategie řízení třídy
Návaznost kapitoly, která se bude věnovat převážně řízení třídy ve virtuálním prostředí, je
zcela záměrná. Proto, abychom mohli třídu řídit efektivně, je nezbytné vytvořit určité
motivační pole, které je dané stanovením výkonu a jeho pravidelným hodnocením,
porovnáním nadprůměrných, průměrných a podprůměrných výkonů a následným zavedením
zdravého soutěžení mezi žáky. Můžeme tedy hovořit o tzv. „podnikatelské atmosféře“12. Je
však třeba upozornit na skutečnost, že není učitelovým cílem vytvářet elity, které by byly
vzorem pro méně výkonné žáky, ale rozdělit aktivity na povinné, které by měly dosahovat
průměrné vědomostní a dovednostní úrovně třídy a nepovinné, které vyžadují vyšší
kompetence při řešení problémů a také vyšší zaujetí pro daný úkol. Žáci, kteří se rozhodnou
nepovinná zadání vyřešit musí být motivování nejen vnitřně, ale i učitelovým kladným
ohodnocením, v podobě dobré známky.
Hodnocení práce na blogu je však z mnoha stránek problematické. Jako jiná aktivita má práce
na blogu své cíle. Ty by správně měly splňovat kritéria smartu. Znamená to, že každý ze
stanovených cílů by měl být specifický, měřitelný, akceptovatelný, realizovatelný a
termínovaný.
11
PAVELKOVÁ, I. Motivace žáků k učení – Perspektivní orientace žáků a časový faktor v žákovské motivaci.
Praha : Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 2002. 250 s. ISBN : 80-7290-092-7
12
CANGELOSI, J. Strategie řízení třídy – Jak získat a udržet spolupráci žáků při výuce. Praha : Portál, 1994.
290 s. ISBN 80-7178-014-6
Specifičnost je závislá především na tom, zda učitel dokáže úkol správně zadat. Nesprávné
splnění úkolu a vyplývající nenaplnění učitelem očekávaného cíle často vzniká právě
z neporozumění. Při zadávání úkolu na blog je třeba si tuto skutečnost uvědomit dvojnásobně,
jelikož žák nemá možnost dotázat se v případě nejasností přímo, tak jak je tomu při běžné
vyučovací hodině ve škole.
Zásadním problémem blogu je jeho měřitelnost. Mohli bychom polemizovat, jakým
způsobem stanovit kritéria pro hodnocení tradiční klasifikační stupnicí a zda je to vůbec
možné. Pokud bychom se uchýlili ke tvrzení, že úkoly na blogu známkou hodnotit nelze,
výrazným způsobem bychom nabourali žákovskou motivaci a základní principy fungování
blogu ve třídě by se brzy rozplynuly. V této situaci by bylo by velmi hloupé a nezkušené
rozhodovat se mezi odpovědí ano či ne. Mnohem produktivnější bude zamyslet se, jakým
způsobem si mohu hodnocení výkonů svých žáků uzpůsobit tak, abych jejich aktivitu udržel.
Navrhované řešení je sice ryze účelové, ale přinese vyučujícímu nejlepší výsledky. Uvažujme
například o možnosti ohodnotit daný počet úkolů stejným počtem bodů. Bodová stupnice nám
umožní získat finální známku vysoké hodnoty, která bude žáky velmi ceněná, jelikož se stane
rozhodujícím kritériem při eventuálním rozhodování při nerozhodnosti známky. Nepovinné
domácí úkoly lze hodnotit zvlášť výbornou či jedním bodem. Známka navíc je v tomto
případě příhodnější, protože se předpokládá, že zájemci o nepovinná zadání dosáhnou
vysokého či úplného počtu bodů v povinných úkolech.
Co se týče akceptovatelnosti stanoveného cíle, učitel jazyka musí dobře zvážit, jaká je
současná jazyková a mentální úroveň jeho žáků, aby nežil v očekávání nesplnitelných cílů a
žáci neměli z práce namísto radosti pocit beznaděje. Učitel by měl kognitivní pochody žáků
rozvíjet postupně, tedy postupovat od jednodušších úloh, kdy se žák s blogem seznamuje, až
k náročným zadáním, kdy se již žák stává pokročilým uživatelem této informační a
komunikační technologie.
Hned po akceptovatelnosti vyvstává problém realizovatelnosti. Navzdory všudypřítomnosti
internetu se setkáme s žáky, kteří k tomuto médiu nemají přístup. U starších žáků lze
argumentovat možností návštěvy knihoven či webových kaváren, v dětském věku je ale toto
doporučení vzhledem k zodpovědnosti za dítě problém. Praktické šetření paradoxně dokázalo,
že jediný žák, který k internetu přístup neměl, se stal jedním z nejaktivnějších přispěvatelů.
Tento jev byl pravděpodobně způsoben obavou vyloučení ze skupiny. Aby učitel podobným
rizikům předešel, je z jeho strany seriozní zajistit alespoň dvakrát do pololetí školní učebnu
výpočetní techniky, kde mají žáci možnost úkoly doplnit.
Jak ale může být v takovém případě práce na blogu termínovaná? Jediným možným
termínem, který by žáky nediskriminoval je v podstatě jen pololetí. S takovým termínem ale
blog nedosahuje správného využití. Při praktickém šetření byl u žáků zaznamenáván pouze
údaj, zda byl úkol odevzdán v brzkém termínu, ve standardním termínu či v opožděném
termínu. Tento údaj je ale nehodnotitelný, protože vyšší bodový bonus za publikování úkolu
v brzkém termínu by likvidoval žáky, kteří nemají k počítači přístup. Je tedy otázkou
subjektivního názoru, zda je lepší stanovit termíny direktivně a neakceptovat pochybení či se
podrobit jmenovaným nedostatkům blogu, kdy učitel riskuje, že se mohou jeho původní cíle
zbortit.
Jaká je poslání učitele v roli účastníka blogu? Učitel se ve virtuálním prostředí stává spíše
partnerem než nadřazenou autoritou, jeho postavení mezi ostatními uživateli ve skupině je
však odlišeno tím, že se stává facilitátorem. Přijímá tak roli průvodce či moderátora a
koordinuje jednotlivé diskuse.
Učitel nesmí akceptovat roli diktátora, který by striktně
vymezoval formát očekávaných odpovědí v komentářích a udával sankce za jeho nedodržení.
V takovém případě by totiž výrazně omezil nejen motivaci žáků, ale především kreativní
přístup k plnění úkolů. Mimo jiné by učitel neměl žákům sloužit jako přímý zdroj know-how,
ale měl by žáky vést k nalezení vlastního způsobu, jak dospět k řešení jednotlivých úloh.
3.
PRIMA B-LOG V PRAXI
3.1
Charakteristika zkoumané skupiny
Weblog http://primani-stavbarka.blogspot.com byl vytvořen ve školním roce 2006/2007 ve
třídě Prima B na Gymnáziu Dr. Václava Šmejkala v Ústí nad Labem (www.gym-ul.cz).
Zmíněná třída je složena ze 17 žáků, z toho 10 chlapců a 7 dívek o věkovém průměru 11-12
let. Všichni žáci se francouzský jazyk začínají učit prvním rokem, a to podle učebnice Extra 1
z nakladatelství Hachette, která je má připravuje na praktické zvládnutí kompetencí na
začátečnické úrovni A1 podle Evropského referenčního rámce pro jazyky. Výuka žáků je ve
třídě prima výjimkou, jelikož standardně se na gymnáziích druhý jazyk vyučuje v rozsahu tříd
sekunda-oktáva. Weblog Primy B slouží jako doprovodná metoda k výuce francouzštiny,
zaměřená především na zvýšení zájmu o jazyk a jeho kulturní reálie.
3.2
Spektrum využití weblogu
Na následujících několika ukázkách si uvedeme různé možnosti využití vzdělávacího blogu,
ale nejprve se podíváme na jeho vnější prezentaci.
Volby vzhledu vzdělávacího blogu, určeného žákům nižšího stupně gymnázia či druhého
stupně základních škol, není náhodná. Převažují pestré a veselé barvy, které na žáka působí
příjemně. Seriózní firemní prezentace by naopak volily spíše tmavší studené barvy. Levá část
obrazovky nám zobrazuje název blogu a krátký popis ve francouzštině, o něco níže vidíme
přezdívky žáků. Pravá část obrazovky slouží k zobrazení příspěvků, komentářů a fotografií.
Přestože stránky provozuje americká firma, učiteli je umožněno vybrat si francouzské
jazykové nastavení, které je v našem případě vhodnější. Pokud máme k dispozici větší
monitor, s klidem můžeme v levé části obrazovky ponechat aktivovanou lištu s oblíbenými
odkazy a v pravé části obrazovky kontaktní list ICQ komunikátoru.
příloha 3.2.1 celkový vzhled blogu a volba vzhledu
Jednou z již jmenovaných základních charakteristik blogu je jeho propojenost. Znamená to, že
učitel může na blog umístit další související odkazy. Vhodnou ukázkou je osobní blog autora,
sloužící především k uveřejnění informací a zadávání úkolů žákům vyššího stupně gymnázia,
či blog Asociace frankofonních studií, který má formu deníku a čtenáři umožňuje nahlédnout
do archivu uskutečněných akcí tohoto občanského sdružení.
příloha 3.2.2 osobní blog vyučujícího a tvůrce prima blogu (http://filipfischer.hautetfort.com)
příloha 3.2.3 archiv Asociace frankofonních studií (http://ceskafrankofonie.blogspot.com)
Díky vzájemné propojenosti jednotlivých odkazů se stejnou či podobnou tematikou dochází
k pravidelnému navyšování počtu návštěvníků blogu. Průměrná návštěvnost byla měřena na
osobním blogu vyučujícího. Hodnoty jsou obsaženy v níže uvedené tabulce.
měsíc
počet návštěvníků jednotlivců
počet návštěv
září 2006
30
48 (údaj ze 30. 9. 2006)
říjen 2006
94
185 (údaj ze 31.10. 2006)
listopad 2006
128
300 (údaj ze 30. 11. 2006)
prosinec 2006
105
264 (údaj z 19.12. 2006)
příloha 3.2.4 Návštěvnost osobního blogu vyučujícího
V první fázi vzniku blogu měli žáci za úkol vymyslet úvodní heslo, kterým by přivítali cizí
čtenáře a vybrat si mezi několika obrázky ten, který by se stal virtuálním maskotem třídy. Na
následující ukázce z komentářů vidíme postupné jazykové modifikace různých hesel, kdy
vyučující sehrál roli koordinátora a navedl žáky určitým směrem. Právě vznik jazykových
mutací a neologismů je ve světě multimedií velmi častý.
příloha 3.2.5 jazykové mutace a neologismy
Druhým úkolem, který byl zadán chvíli po spuštění blogu, bylo představení uživatelů ve
francouzském jazyce za použití jazykového minima po dvou měsících studia francouzského
jazyka. Žáci se měli představit vlastním jménem, říci kolik jim je let, v jaké zemi a v jakém
městě bydlí a jakými hovoří jazyky. Pozitivum tohoto úkolu je praktické využití minima
nabytých znalostí v reálné situaci, negativem je publikace osobních jmen autorů vzhledem
k veřejné dostupnosti odkazu na blog.
příloha 3.2.6 žáci se představují
Vzhledem ke zmíněné skutečnosti, že učitel není na blogu vysloveně autoritou, ale spíše
partnerem či koordinátorem, bylo nezbytné uvést v platnost v teoretické části zmiňovaný
etický kodex, který si žáci vytvořili sami a dodržují ho, jelikož porušení by znamenalo
vyloučení člena skupiny. Žáci měli za úkol napsat, k čemu by blog mohl sloužit a co by se na
něm naopak objevovat nemělo.
příloha 3.2.7 etický kodex
Ze všeho nejpodstatnější je, aby si sami žáci položili otázku, zda má blogování smysl a
k čemu jim může být tato netradiční metoda vzdělávání užitečná. Vlastní reflexe žáků byla
jedním z úkolů, na jehož následující ukázce prokazatelně vidíme, že žáci možnosti zapojení
internetu do výuky jazyka oceňují.
příloha 3.2.8 reflexe nad smyslem používání blogu
Blog je i prostorem pro vzájemnou diskusi, proto na něm lze uveřejnit témata, na která by
během vyučovací hodiny nezbyl čas. V níže uvedené příloze si můžeme povšimnout příkladu
ze zcela otevřené diskuse o uskutečněné návštěvě rodilého mluvčího, jejíž cílem bylo
pootevřít žákům okna do širšího světa frankofonních reálií a motivovat žáky
k intenzivnějšímu studiu druhého zvoleného jazyka. Je zajímavé, že zatímco diskuse o
návštěvě rodilého mluvčího získala u účastníků blogu ohlas, tak interaktivní fórum, otevřené
za účelem diskuse nad gramatickými problémy, zatím žáky využito nebylo.
ludva said...
Bylo dobré že jsme slyšeli francouzštinu takhle naživo. určitě se mi to moc
líbilo, prakticky jsme jen opakovali co jste nás naučil pane profesore, ovšem
trochu v praxi.
příloha 3.2.9 Diskuse o uskutečněném setkání s rodilým mluvčím
Co se týče různorodosti didaktických aktivit, můžeme dojít ke zobecnění, že všechny druhy
úkolů by měly vést k samostatné práci žáků, jejímž cílem je naučit se pracovat s jinými zdroji,
umět tyto zdroje filtrovat a použít. Jednou z možných aktivit je internetová rešerše na základě
fotografie. Podle níže zobrazené fotografii měli žáci zjistit jméno významného politika a
přirozenou cestou se tak seznámit s aktuální politickou situací ve Francii, podle druhé
fotografie měli žáci identifikovat francouzský region a popsat jeho charakter. Na zobrazených
příkladech si žáci zopakovali nejen číslovky, ale i zeměpis, jelikož výsledné číslice skrývají
po převedení na písmenka názvy významných měst ve třech afrických frankofonních zemích.
Na zmíněných třech typech aktivit vidíme jasnou interdisciplinární koncepci blogu, konkrétně
sledujeme vztah jazyka s občanskou výchovou, zeměpisem a netradičně nám při řešení
pomáhá i matematika.
příloha 3.2.10 internetová rešerše na základě fotografie, vztah s občanskou výchovou
příloha 3.2.11 hledání a popis regionu
příloha 3.2.12 interdisciplinární koncepce zadání
V neposlední řadě může mít blog charakter informativní. Může sloužit jako prostředí pro
zprostředkování a výměnu informací, které se osvědčí např. nemocným či nepřítomným
žákům. Informace je trvalá a dostupná všem, kteří si dokáží zařídit přístup k internetu. Může
jít jak o informaci organizačního rázu, tak o upřesnění zadání domácích úkolů či termínů
jejich odevzdání. V příloze vidíme domluvu žáků a učitele ohledně náročné organizace dne
otevřených dveří pro rodiče budoucích žáků gymnázia.
… potřeboval bych znát váš názor na scénář naší prezentace na dni
otevřených dveří a také bych rád znal jména těch, kteří se budou na
přípravě chtít podílet, chtějí mi pomoci a jsou ochotni ve středu
20.12. ve 14:15 zůstat ve škole a najít si hodinku nebo dvě volna :-)
Více v komentářích...
příloha 3.2.13 předávání informace mezi učitelem a žáky
4.
ZÁVĚR
Práce dokázala definovat pojem blogu, specifikovat jeho typické vlastnosti a rozdělit ho do
kategorií podle využití. Mimoto provedla pro čtenáře významnou analýzu psychosociálních
aspektů práce s blogem a uvedla klady a zápory jeho využití v rámci školní třídy. Mezi
nejdůležitější klady weblogu řadí možnost sdílení informací i postojů, vztah k jiným vědním
disciplínám a také způsob, jakým vede žáky k poznání a k samostatné tvůrčí činnosti.
V použití blogu nachází práce i nedostatky a to především v neobjektivním a sporném
hodnocení zadaných úkolů a také v problematickém stanovování časových limit pro jejich
zpracování. V závěru dochází k hledisku, že tematika blogu je pro současnou lingvodidaktiku
navzdory nedostupnosti odborných zdrojů velmi aktuální, a že použití této technologie může
být na druhém stupni základních škol či na nižším stupni gymnázií velmi perspektivní.
5.
POUŽITÁ LITERATURA
AFP. Google affirme qu´un tiers de blogueurs européens sont en France. Le Monde, 16.
listopad 2006
Blogger. Asociace frankofonních studií [online]. Dostupné na :
<http://ceskafrankofonie.blogspot.com >
Blogger. Prima B-log [online]. Dostupné na : <http://primani-stavbarka.blogspot.com >
CANGELOSI, J. Strategie řízení třídy – Jak získat a udržet spolupráci žáků při výuce. Praha :
Portál, 1994. 290 s. ISBN 80-7178-014-6
CUQ, J-P. et al. Dictionnaire de didactique du français. Paris : CLE International, 2003. 303
s. ISBN : 209-033972-1
DRAPELA, V. Přehled teorií osobnosti. Praha : Portál, 1998. 175 s. ISBN 80-7178-251-3
FaME UTB Zlín. Motivace pracovníků, motivační programy personální management.
[online]. Dostupné na : <www.fame.utb.cz/cs/uis/kolcavova/docs/personalni_managment/pmtema06.ppt>
Hautetfort. Le blogue personnel de Filip Fischer [online]. Dostupné na :
<http://filipfischer.hautetfort.com >
Office québecois de la langue française. Le Grand dictionnaire terminologique [online].
Dostupné na : <http://w3.granddictionnaire.com/BTML/FRA/r_Motclef/index1024_1.asp >
PAVELKOVÁ, I. Motivace žáků k učení – Perspektivní orientace žáků a časový faktor
v žákovské motivaci. Praha : Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 2002. 250 s. ISBN : 807290-092-7