Stáhnout - Smetanova Litomyšl, o.p.s.

Festivalove_noviny_5_Sestava 1 4.7.2012 7:35 Stránka 1
FESTIVALOVÉ
NOVINY
/5
54. MEZINÁRODNÍ OPERNÍ FESTIVAL
SMETANOVA LITOMYŠL
4. ČERVENCE 2012
HVĚZDA PRVNÍ VELIKOSTI. Barytonista Thomas Hampson představí ve světové premiéře písňový cyklus pro sólový hlas a velký symfonický orchestr.
foto archiv
Festival má světovou premiéru
Provede ji hvězda opery Thomas Hampson
Světoznámý americký barytonista Thomas Hampson zazpívá
v Litomyšli. Ve světové premiéře
zazní písňový cyklus Lingua
angelorum české skladatelky
Sylvie Bodorové.
Hvězda koncertních sálů a věhlasných
operních domů vystoupí na festivalu Smetanova Litomyšl. Amerického barytonistu
Thomase Hampsona doprovodí Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK pod
taktovkou dirigenta Christophera Zimmermana. První polovina večera bude patřit
Osmé symfonii Antonína Dvořáka. Druhá
Thomas
Hampson
• Narodil se roku 1955 ve státě Indiana.
• Studoval mimo jiné u legendární německé sopranistky Elisabeth
Schwarzkopfové.
• Roku 1981 zvítězil v renomované
soutěži National Council Auditions,
kterou pro mladé zpěváky pořádá
Metropolitní opera.
je poctou rudolfínské Praze. Písňový cyklus
Sylvie Bodorové vzniknul přímo pro Thomase Hampsona. Připomíná výročí 400 let
od smrti Rudolfa II. Doba, kdy se na císařském dvoře střetávaly výjimečné osobnosti jako Tycho de Brahe, Giordano Bruno
společně s lidmi pochybné pověsti, jakou
měli mystik John Dee nebo jeho druh alchymista Edward Kelley, je hodně inspirující. Rozmanitost na dvoře Rudolfa II. se
projevila i v díle Sylvie Bodorové. Thomas
Hampson bude zpívat v devíti jazycích.
Anglicky, italsky, německy, francouzsky,
osmansky, španělsky, hebrejsky, latinsky
a česky. V českém jazyce zazní Komen-
• V roce 1986 debutoval v Metropolitní opeře jako hrabě v Mozartově
Figarově svatbě.
• Jeho operní repertoár zasahuje od
Mozarta přes Čajkovského, Verdiho
až po Wagnera.
• Je jedním z nejoceňovanějších interpretů klasických písní, především
skladatele Gustava Mahlera.
• Roku 2003 založil nadaci Hampsong Foundation, která má podporovat písňovou interpretaci.
ského chorál Soudce všeho světa, který
pochází z trochu pozdější doby. Světová
premiéra se koná 4. července na II. zámeckém nádvoří.
Kateřina Prouzová
Generální partner festivalu
Záštitu nad festivalem převzali
Václav Klaus,
prezident České republiky,
Alena Hanáková,
ministryně kultury České republiky
Radko Martínek,
hejtman Pardubického kraje
Spolupořadatelé festivalu
Pardubický kraj, Město Litomyšl
a Smetanova Litomyšl, o.p.s.
za finančního přispění
Ministerstva kultury České republiky,
ve spolupráci s Národním památkovým
ústavem, Státním zámkem Litomyšl
a Bohemian Heritage Fund
Festivalove_noviny_5_Sestava 1 4.7.2012 7:35 Stránka 2
česká premiéra
Pohádkový zámek přivítá magickou
a snovou Královnu víl
POD ŠIRÝM NEBEM. Purcellova opera Královna víl se odehraje v romantickém prostředí venkovního zámeckého divadélka v Nových Hradech.
Rokokový zámeček Nové Hrady
hostí Smetanovu Litomyšl.
Hned čtyřikrát v jeho zahradním
divadélku bude uvedeno scénické
provedení opery Henryho Purcella Královna víl. Dílo barokního
zakladatele anglické opery čerpá
ze Shakespearova Snu noci svatojánské.
Příběh plný elfů, víl a kouzel Henryho Purcella měl svou premiéru v Londýně v roce
1692. Na české území se v upravené podobě dostává až teď v rámci Mezinárodního operního festivalu Smetanova
Litomyšl. Královnu víl nastudovala režisérka
Magdalena Švecová společně se svým
manželem, dirigentem Davidem Švecem.
Festivalu přímo na míru
Purcellova opera musela projít mnohými
úpravami.
„Vzhledem k prostoru zahradního amfiteátru a celému konceptu barokního večera
na zámku v Nových Hradech jsme vytvořili
jakousi komorní verzi. Eliminovali jsme
mluvený text a počet zpívaných rolí zredukovali z dvaceti na pět. Samotná linie hudebních částí je velmi nesouvislá, proto
jsme pěvcům přiřadili role původně mluvené, nesoucí hlavní zápletku (Titánie,
Oberon, Klubko). Místo masek s výstupem
alegorických postav užíváme jevištních situací a obrazů,” popisuje postup nastudování Magdalena Švecová.
2
Jako pěvečtí sólisté se v inscenaci objeví
Lenka Máčiková, Jan Šťáva, Anna Hlavenková, Jaroslav Březina a Jiří Sulženko. Sborové party zazpívá Český chlapecký sbor
Boni Pueri. Zpěváky doprovodí soubor historických nástrojů Le Chamarré Chateau
Ensemble.
Věčný Shakespeare
Sen noci svatojánské napsal William Shakespeare před více než čtyřmi sty lety. Od
té doby se tato svatební komedie dočkala
nesčetných zpracování a je dodnes sama
o sobě stálou výzvou pro inscenátory nejrůznějších světových scén. Ostatně jako
většina textů tohoto geniálního básníka.
„V tomto díle se setkává antika, renesance
a baroko se současným člověkem. Pokud
v obrazech partnerských konfliktů, žárlivosti, tužeb, bláhových lásek, společenských tanečků a touhy po harmonii
nalezneme částečně sami sebe, je to jen
další důkaz, že my lidé se v průběhu staletí
ve své podstatě měníme jen velmi málo,”
říká Magdalena Švecová.
Henry Purcell byl nejvýznamnější anglický
skladatel období baroka. Zkomponoval
řadu jednotlivých hudebních čísel k činohrám a lidovým hrám. Jeho autorský rukopis vyšel z odkazu kontrapunktického
umění doby královny Alžběty I. Kolem
roku 1680 se v něm objevily prvky italské
hudby, zejména v harmonické složce. To
se projevuje například v uplatňování tóninových kontrastů či nápodobě lidových
foto Jiří Mělnický
melodií. Purcellova Královna víl je jedním
z prvních samostatných zhudebnění Shakespearovy komedie Sen noci svatojánské. Libreto, jehož autora neznáme,
nesleduje děj Shakespearovy hry. Vybírá
z ní jednotlivé scény a situace jako obraz
vztahů mezi lidmi a pohádkovými bytostmi, jako obrazy lásky a žárlivosti, citů
a vášní.
„Shakespearův text je mnohovrstevný
a naprosto nadčasový. Purcellova hudba
dává těmto kořenům křídla, je originální,
svěží, inspirativní. Obě díla navíc ponechávají velký prostor pro tvůrčí imaginaci,”
myslí si režisérka Švecová a dodává, že důležité je i místo, pro které je inscenace připravena. Zámecké zahradní divadlo se
nesnažila přetvořit, ale naopak z něj vyjít.
Zámecká zahrada není „athénským
lesem“, ale zahradou, barevnost zámku se
odráží v barevnosti kostýmů, tvary zámeckých ozdob ve tvarech scénografických
a kostýmních detailů.
Jako v dobách baroka
Obecenstvo si v Nových Hradech neužije
jenom barokní hudbu. Připravena je i prohlídka zámku, malé občerstvení nebo
krátký kurz barokního tance. Pořadatelé
festivalu a majitelé zámečku manželé Kučerovi slibují, že se v půvabném prostoru
objeví opera pravidelně. A to vždycky na
začátku prázdnin. Královna víl je prvním
takovým titulem.
Kateřina Prouzová
Festivalove_noviny_5_Sestava 1 4.7.2012 7:35 Stránka 3
světová premiéra
„Skládat pro někoho přímo na tělo?
To je, jako když dáváte polibek.”
Písně Sylvie Bodorové připomenou dobu vlády Rudolfa II.
Vznikly na přání barytonisty
Thomase Hampsona. Cyklus
Lingua angelorum má na festivalu
svou světovou premiéru.
Jaký je pro vás rozdíl v tom, když píšete
dílo přímo někomu určené a když nevíte,
komu se nakonec dostane do ruky?
Musím přiznat, že většinu svých skladeb
píši na objednávku, tudíž v případě premiéry vím, kdo bude jejich interpretem.
Považuji to za velkou výhodu. Je to, jako
když dáváte polibek někomu, o kom víte,
že vás má rád. Umíte si jistě představit, že
líbat někoho, komu nejste vůbec sympatická, je frustrující pro obě strany. Jsem
ráda, pokud se tomu mohu vyhnout. Psát
pro Thomase Hampsona je však ještě něco
zcela jiného – Thomas Hampson je pěvecká hvězda světové velikosti, a to se nikomu nestává každý den, aby mohl pro
někoho jeho formátu psát, a ještě k tomu,
aby umělec jeho velikosti vznik skladby
podnítil.
Cyklus Lingua angelorum se váže ke 400
letům od smrti Rudolfa II. Co bylo pro vás
při tvorbě největším zdrojem inspirace
a co jste si musela nastudovat?
Tentokrát toho bylo opravdu hodně. Málokteré období našich dějin je tak podrobně zpracované a navíc opředeno
tolika dohady a legendami jako právě
doba vlády Rudolfa II. Hlavní otázka zněla:
Jak to uchopit, aby se ze skladby nestala
právě jenom snůška informací a aby téma
dostatečně promlouvalo k dnešnímu posluchači? Snažila jsem se podívat se na období Rudolfa II. z lidské stránky, najít to, co
nás spojuje, a bylo toho nad očekávání
mnoho. Některé texty, ke kterým jsem se
postupně dopracovala, mne zcela uchvátily svou nadčasovostí i aktuálností. Například španělský satirik F. Quevedo a jeho
báseň „Dneska je žít jen krást a krást“ je
tak žhavě aktuální, že máte pocit, že čtete
spíše novinové zpravodajství než poezii
starou 400 let. Jeho verše s názvem Don
Dinero (Pan Peníze) jsem také použila pro
jednu z částí. Stejně tak Shakespearovy
sonety, které jsem si vychutnala v nádherném překladu Martina Hilského, i když ve
skladbě vždy užívám originální jazyk,
abych zdůraznila multikulturní charakter
tehdejší Prahy. V závěru skladby je samozřejmě použita i čeština. Nechybí ani část
věnovaná alchymii, která byla charakteristická pro tuto dobu a která, jak jsem se
z velkého množství literatury dočetla, obsahovala zcela vše – od mystiky, podvodu,
zárodků celé řady vědních disciplin až k filozofii.
SKLADATELKA. Sylvie Bodorová sleduje roku 2008 světovou premiéru svého oratoria Mojžíš.
foto František Renza
Skladatelek u nás příliš mnoho není.
Nebo alespoň o nich není slyšet. Jaké to
je pohybovat se v tomto výlučně mužském prostředí?
Když jsem začala psát hudbu, bylo mi teprve sedm let. V té době samozřejmě nepřemýšlíte o tom, zda je dobře, že jste
holka. Prostě jsem psala, protože mne to
fascinovalo. Do jisté míry, musím uznat, to
je to i výhoda. Je na vás více vidět, všimnou si vás. Ale protože žádná mince nemá
jenom jednu stranu – má to i řadu nevýhod. Soupeřivost mezi autory a mezi
umělci obecně – to je známá věc. Pokud
jste žena a máte úspěch, asi to ostatní více
bolí… Nechci se zařazovat pouze mezi píšící ženy, chci psát dobrou hudbu a soupeřit se všemi. Když slyšíte hudbu, nikdo
nepozná, zda ji psala žena, anebo muž, ale
jistě poznáte, jestli se vám líbí, anebo ne.
Znám ženy, které jsou tvrdší než nůž,
a muže, které je třeba ochraňovat.
Můžete uvést příklady dalších vašich kolegyň skladatelek?
Protože se věnuji pouze psaní, neučím na
žádné škole, nemám přehled o mladých
talentovaných studentkách kompozice.
Vím, že jich přibývá, a to je dobře. Držím
jim palce. Pro ženu tato profese není lehká
zejména tím, že je to běh na dlouhou trať
a ne každá z těch, které na počátku vypadají nadějně, dokážou tento běh ustát.
Hlavní je vydržet a nikdy nepřestat psát.
Osobně považuji za velkou škodu, že
česká hudba ztratila předčasným úmrtím
Vítězslavy Kaprálové skladatelskou osobnost, která mohla do hudebního života
vnést mnoho zajímavého.
Máte v této chvíli něco rozpracovaného?
Můj diář je nabitý k prasknutí. Čekají mne
velké i malé projekty, domácí i zahraniční.
Držte palce, ať to zvládnu!
Na Smetanově Litomyšli vás můžeme
vidět pravidelně. Jaký máte vztah k tomuto festivalu?
Litomyšl miluju. Mám ráda město, mám
ráda festivalové publikum, mám ráda lidi,
kteří zde festival dělají, protože to dělají
skvěle, a všichni, kdo do Litomyšle na festival přijedou, se vracejí a vracejí se rádi
a to je ta nejlepší vizitka. Doufejme, že jedním z těch, kdo se bude vracet bude
i Thomas Hampson.
Kateřina Prouzová
Aktuální zpravodajství z festivalu najdete na
www.smetanovalitomysl.cz
3
Festivalove_noviny_5_Sestava 1 4.7.2012 7:35 Stránka 4
svět opery
„Orchestr musí z Carmen udělat
strhující drama”
Do Litomyšle jste dorazili s velkým předstihem. Co všechno bylo potřeba udělat,
než jste předstoupili před diváky?
Měli jsme tady generální zkoušku, protože
ta inscenace je komplikovaná a samozřejmě
byla koncipovaná pro jiné prostředí. Tady je
všechno jinak. Bylo nutné všechny si projít,
vyzkoušet akustiku, některé věci změnit.
U režijních záměrů to chápu, protože jeviště je tu mělké a docela široké. Nejsou tu
tahy nad jevištěm, aby se daly spustit kulisy. Není tu točna, kterou v Ostravě máte.
Co se ale mění pro hudebníky?
Pro muzikanty v zásadě nejsou změny zase
tak velké. Hudební koncepce a tempo se
nemění. Ale festival se odehrává venku. Je
to otevřený prostor, má jiný zvuk. Bylo potřeba vyzkoušet, jak s tím zacházet.
Dirigent Robert Jindra.
foto archiv
Národní divadlo moravskoslezské
Ostrava přivezlo na letošní
festival Bizetovu Carmen. Uvedlo
ji po sobě dva večery a pokaždé
v jiném obsazení. Opera vzbudila
mnohé polemiky. Zvláště kvůli
scénickému nastudování. Na
jedné věci se ale shodli všichni.
Orchestr pod vedením dirigenta
Roberta Jindry odvedl dobrý
výkon.
Jaká je pro vás po hudební stránce opera
Carmen?
V době, kdy byla složená, zaznamenala obrovský neúspěch. Dnes je to jedna z nejhranějších a divácky nejoblíbenějších oper. Je
to dílo živoucí, energické. Příběh je o vášních, lásce. Je to něco, co se může odehrát
také v dnešní době, protože jsou tam zásadní emoce. Carmen nepřináší, co se týče
orchestrálních partů, nic těžkého nebo náročného. Těžiště je na pěveckých partech.
Všechny hlavní postavy jsou velice náročné.
Carmen je napsaná pro mezzosoprán, ale
rozpětí té role je obrovské. José patří mezi
nejkrásnější dramatické role. Potom jsou tu
masové scény. Velký sbor s dětským.
Všechno musí do sebe zapadat, aby šla
z hudby obrovská energie a korespondovala s textem. Georges Bizet byl velkým obdivovatelem tvorby Richarda Wágnera,
který dokonalé spojení toho, co se děje na
jevišti, textu a hudby. Bizet se v Carmen o to
pokouší jasně a zřetelně. Orchestr nesmí
jenom doprovázet. Je to hudební drama.
Jak se vám komunikovalo s orchestrem?
Spolupracujeme spolu už dva roky a přirostl
mi k srdci. Jako šéf ostravské opery vím, co
dokáže, znám jeho barvy, k jakému maximu
se dá zvednout. Kde má ještě rezervy. Jací
jednotliví hráči jsou. U této inscenace došlo
k tomu, že původně ji nastudoval můj kolega Oliver Dohnányi. Dovedl k premiéře
a ještě letos ji někdy dirigoval. Když jsem ji
převzal, trochu jsem sáhl k určitým změnám
a pojetí. Udělal jsem dva nové škrty.
Orchestr to rychle pochopil a zareagoval
dobře.
Předpokládám, že s Carmen nevyjíždíte
často a Smetanova Litomyšl byla výjimka.
To je pravda. Není to titul, po kterém sáhnou
festivaly. Většinou se přehlídky zaměřují na
zajímavosti a unikátní věci. A Bizetova Carmen patří mezi divácky oblíbené tituly. Ale
ať už hrajeme doma nebo venku, musí to
být strhující drama a lidé tomu musí porozumět.
Kateřina Prouzová
Podívejte se na zámek
Máte vstupenku na festival
Smetanova Litomyšl? Tak ji nezahazujte. Využijte ji jako slevu
při návštěvě renesančního litomyšlského zámku.
Po předložení platné vstupenky
na některý z pořadů Smetanovy
Litomyšle vám bude v pokladně
Státního zámku Litomyšl místo
obvyklých 120 korun účtováno
pouze 70 Kč. Pozor - týká se
pouze plného vstupného. Na zvýhodněné vstupné nelze další slevu
uplatnit. Akce platí pro obě hlavní
prohlídkové trasy, a to až do
konce 54. ročníku festivalu.
Carmen přinesla publiku dva rozdílné zážitky.
Kameny na druhém nádvoří litomyšlského zámku ještě žhnuly,
když repríza „Carmen" s Národním divadlem moravskoslezským
začala. Nehnuté vedro evokovalo
toreadorskou arénu ještě víc
než včera. Možná i díky tomu
mělo dnešní představení větší
říz. Přitom působilo uvolněněji
a vášnivěji.
Tři hlavní role byly při první repríze obsazeny jinými pěvci než při prvním uvedení:
Carmen zpívala Zuzana Šveda, v roli dona
4
Festivalove_noviny_5_Sestava 1 4.7.2012 7:35 Stránka 5
svět opery
„V Litomyšli jsem zničila drahé
a hlavně vypůjčené šaty”
Na festivalu Smetanova Litomyšl jste už
vystupovala osmkrát. Zažila jste zde nějaké zajímavé chvíle?
Zajímavé, napínavé, náročné, nádherné
a osudové. Například jednou, to bylo na
koncertu s FOKem a zpívala Carminu Buranu. Moje píseň měla krásný prostý text
o dívce, která stojí v červených šatech,
a když se pohne, šaty něžně zašustí. Napadlo mě, že by bylo krásné mít takové červené šaty. Podařilo se mi přemluvit naší
přední módní návrhářku Helenu Fejkovou,
aby mi zapůjčila její exkluzivní model. Hedvábné, rudé šustivé šaty, které prezentovala
na mnoha světových přehlídkách a které
byly jejím rodinným stříbrem. Zpívalo se
v nich dobře, koncert byl oceněn dlouhým
potleskem, ale katastrofa na sebe nedala
dlouho čekat. Při nástupu na děkovačku mi
kolega omylem stoupl na vlečku. Udělala
jsem krok vpřed a pak už jen bezmocně poslouchala ten šílený praskot látky na zádech. Krve by se ve mně nedořezal. Za
mnou seděl celý orchestr a ohromný sbor,
přede mnou diváci. Věděla jsem, že se nemůžu otočit ani na jednu stranu. V uších mi
zněla varování Heleny Fejkové. Asi si umíte
představit, co si všechno chudák můj milý
kolega vyslechl.
Marie Fajtová jako Violeta.
foto archiv
Sopranistka Marie Fajtová je
v Litomyšli jako doma. Sólistka
Národního divadla Praha letos
vystoupí jako hlavní hrdinka
Verdiho opery La Traviata.
Do inscenace, která se hraje
už čtrnáct let, naskočila před
čtyřmi lety. A hraje ji nejraději.
pasují. Ať už barvou, technikou, potažmo
způsobem frázování. Když i vzhledem odpovídají charakteru postav.
Váš repertoár je široký. Hodně se věnujete
barokní hudbě. Ostatně letošní litomyšlský
festival je na ni i poměrně dost zaměřený.
Co pro vás znamená zpívat baroko?
Obvykle jsem obsazována do technicky náročných koloraturních běhavých partů.
Často do těch, které zpívali kastráti. Zpívat
barokní repertoár pro mě znamená nutnost
cvičit, cvičit a cvičit. Udržet si vedle operních legát i pořádnou techniku. Jsem tomu
ráda, ostatně i Lilli Lehmann říká, že zpěvák
bez trylku je jako kůň bez ocasu.
Čemu se v současné době věnujete?
Nejraději a především své dcerunce a svým
blízkým.
Před námi je léto. Bude pro vás odpočinkové, nebo pracovní?
Jsem moc ráda, že nám nakonec vyjde
týden dovolené, ale jinak bude pracovní.
V Německu mě čeká natáčení DVD nádherného Requiem Franze von Suppeho. Také
jsem byla požádána o lektorské kurzy. Mám
před sebou dost koncertů a pak už tu je
nová sezóna.
Kateřina Prouzová
Tentokrát vás diváci uvidí jako Violettu
v opeře Traviata. Kterou ze svých operních
rolí máte nejraději?
Jednoznačně Violettu. Především proto, že
je to velmi rozmanité zpívání. Jak technicky,
tak výrazově. V první části koloraturní,
v druhé zase dramatické a v poslední části
téměř lyrické až křehké. Každé představení
Traviaty je pro mě velká výzva skloubit a interpretovat všechny tyto styly.
Jak hodně určuje konkrétní obsazení výsledek konkrétního představení?
Domnívám se, že hodně. Krásné je, když se
sejdou zpěváci, jejichž hlasy do sebe jaksi
. Větší vedro přineslo větší vášně
José vystoupil Tomás Černý a v roli Micaëly
Eva Dřízgová-Jirušová.
Šveda se jako Carmen cítila zjevně dobře
a nejen zpívala, ale také se dobře pohybovala a celkově působila věrohodně. Tomáš
Černý má obrovský hlas, krásné legato a intonuje bezchybně. Jeho árie v druhém jednání byla nádherná. Oproti Lucianu
Mastrovi mu možná v samém závěru opery
chyběla živočišná divokost.
Nečekané změny
Kupodivu repríza přinesla změny ve scénických detailech. Hned v předehře, během
motivu Camen, světlo nejen zčervenalo, ale
na pódium také přišla hlavní hrdinka s růží,
rozpoutávající dění celé opery. Obě hlavní
ženské role také oblékly jiné kostýmy.
Carmen měla jasnou identitu, vystupovala
v relativně dlouhých sukních, byla cikánkou
i dámou najednou, což je jeden z obtížných
rysů role.
Micaëla sice i dnes evokovala dámu z velkoměsta, zato červenou maxikabelku nahradila o něco menší hnědá.
Zvláštní bylo, že v obou přídavných letáčcích s obsazením byla Carmen uvedena
jako opera o třech jednáních.
Sehrané těleso
Orchestr hrál do detailu stejně dobře
jako včera. Bylo ale znát, že se v Litomyšli už cítí více doma. Zněl hlasitěji
a uvolněněji. To se týkalo i kompaktního
a barevně vyrovnaného sboru, jehož
tenor si zaslouží zvláštní uznání.
Večer ukázal, jak prospěšné může být
hrát více než jedno představení, zvlášť
u scénických kusů. Publikum křičelo
a poděkovalo dlouhým potleskem za
krásný a silný večer.
Šimon Voseček
5
Festivalove_noviny_5_Sestava 1 4.7.2012 7:35 Stránka 6
festivalové ozvěny
Chystá se program na příští rok
Zazní Má vlast nebo Novosvětská
DOBRÁ NÁLADA. V zákulisí koncertu Hvězdy operního nebe panovala uvolněná přátelská atmosféra – vlevo dramaturg festivalu Vojtěch Stříteský, uprostřed dirigent
Steven Mercurio, vpravo Marcello Giordani.
foto František Renza
Už jenom pár dní zbývá z 54.
ročníku Mezinárodního operního
festivalu Smetanova Litomyšl.
Počasí bylo letos laskavé.
Na zámek proudily davy hudbymilovných lidí. A vše klapalo,
tak jak má. Za celým programem
stojí už několik let dramaturg
Vojtěch Stříteský.
Pane Stříteský, festival ještě zdaleka není
u konce, ale určitě se již dnes můžete
ohlédnout za jeho dosavadním průběhem. Jak s ním jste spokojen?
Musím říci – a říkám to nesmírně rád – že
spokojenost je veliká a převládající. Nejde
jen o velmi dobrou, až vynikající interpretační úroveň představení a koncertů, ale
i o obecně dobrý pocit z dosavadního průběhu festivalu. Proti loňsku nám zatím výrazně více přeje počasí a stavební ruch na
návrší, z nějž jsme měli velké obavy, návštěvníky neobtěžuje přespříliš.
Ale přestože nás čeká již jen několik málo
dní, máme před sebou zásadní projekty,
jejichž úspěšnost bude velmi důležitá pro
celkové hodnocení festivalu.
Mohl byste říci, které programy a pořady
na vás udělaly jako na dramaturga největší
dojem a naopak zklamaly vás některé?
Na první část otázky vám odpovím jako
jeden z mnoha návštěvníků – milovníků
krásné hudby: takřka celý uplynulý víkend
byla jedna velká oslava muziky a českých
muzikantů! Pro mne ta festivalová kulminace začala v Lanškrouně, kde Ivan Ženatý za doprovodu skvělého Barocco
sempre giovane mistrovsky přednesl
6
Čtvero ročních dob, pokračovala nádherným, nepatetickým přednesem Dvořákovy
Lužanské mše Českým filharmonickým
sborem Brno, vyvrcholila neskutečným
zážitkem s Radkem Baborákem a Českou
sinfoniettou a klidně odezněla v půvabném chrámovém nokturnu Simony Šaturové.
Žádný z pořadů dle mého soudu vysloveně nezklamal – ale samozřejmě: bavíme
se o živém umění, o možných zaváháních,
chybách a především různosti náhledů.
Poslouchám všechny názory, to je pro
mne velmi důležité. Vím, že někteří lidé
měli problém s kostýmy a aktualizací Carmen, jiní nebyli příliš spokojeni s Koncertem na přání. Zajímavé je, že jedni tvrdili,
že koncept koncertu byl příliš seriózní,
druzí, že naopak příliš odlehčený. Někomu přišel Marcello Giordani jako zjevení
z jiné galaxie vokální úrovně, ale slyšel
jsem i povzdech, „čekal jsem víc“...
Shoduji se s vámi, že nedělní koncert
z děl vídeňských klasiků byl skutečně mimořádný. V čem podle vás spočívá
kouzlo Radka Baboráka?
Jeden z největších světových dirigentů
Seiji Ozawa nazval Radka géniem a jeho
jméno synonymem pro dokonalost. To
myslím není třeba dál rozvádět. Setkali
jsme se zkrátka s něčím absolutně mimořádným. On už jen pohled na obsazení
orchestru byl nevídaný – vždyť třeba
u prvního pultu primů seděla Martina Bačová s koncertním mistrem Daliborem
Karvayem! Oba věhlasní sólisté a všichni
další podřídili svá mistrovství a virtuozitu
orchestru, hráli s obrovským nadšením, na
doraz, doslova se vyždímali. Právem si pak
vychutnávali dvacetiminutové ovace.
Ostatně – stane se mi maximálně jednou
za dva tři roky, abych rovnou z hlediště
odešel do šaten a pozval dirigenta a soubor k dalšímu účinkování. Tady jsem neváhal ani jedinou sekundu!
Takže se sem Radek Baborák příští rok
vrátí?
Tak takhle jednoduché to u hvězd Baborákova formátu není. V příštím roce je v létě
v Malajsii a pak v Soulu. Dohodli jsme se
na Rok české hudby 2014 a jako výzvu
postavili jeden z nejčestnějších, nejlákavějších – ovšem i nejnáročnějších - uměleckých úkolů vůbec.
Můžete být konkrétní? A na co se mohou
návštěvníci těšit příští rok?
Nechci to již dnes prozrazovat, jen naznačím, že půjde o vrcholnou kompozici Antonína Dvořáka (smích), takže si to stejně
každý domyslí..
55. Smetanova Litomyšl se v příštím roce
bude konat od 13. do 30. června a zahajovat bude opět Česká filharmonie. K naší
radosti zazní přímo pod taktovkou šéfdirigenta Jiřího Bělohlávka dvakrát Má vlast,
pražské Národní divadlo přiveze novou inscenaci Dvou vdov. Brněnská Janáčkova
opera k nám zavítá s festivalovou premiérou Verdiho Sicilských nešpor a dílo Richarda Wagnera, od jehož narození uplyne
také 200 let, bude zastoupeno koncertní
verzí Bludného Holanďana. Myslím, že je
reálné, aby se na sklonku podzimu objevila
na webu první verze programu.
Kateřina Prouzová
Festivalove_noviny_5_Sestava 1 4.7.2012 7:35 Stránka 7
festivalové ozvěny
„Bez Smetanovy Litomyšle si svůj
život nedovedu představit”
ŘEDITEL FESTIVALU. Jan Pikna bojuje se spoustou problémů okolo festivalu. Ale spokojenost diváků a plné hlediště jsou důvodem, proč jít další rok do toho naplno.
foto František Renza
Festival Smetanova Litomyšl má
obrovskou tradici a prestiž. Může
se pochlubit neopakovatelnou
atmosférou i kvalitní dramaturgií.
Přesto jeho budoucnost nevypadá růžově. Jaké věci dělají
starosti řediteli festivalu Janu
Piknovi?
tury. Zachránil nás návrat České spořitelny
na post generálního partnera a věrnost návštěvníků – výnos ze vstupného činil 35%
rozpočtu! V tom nemáme mezi českými festivaly vážné hudby konkurenci. Přesto se
nepodařilo rozpočet naplnit v plném rozsahu a musíme velmi šetřit, snažíme se ale,
aby to diváci nepocítili.
Letošní ročník se chýlí ke svému závěru, je
čas hodnotit. Jaký byl letos zájem o vstupenky?
I přes složitou ekonomickou situaci obvykle
veliký. Letos jsme ale nasadili do prodeje rekordní počet vstupenek, takže na většinu
pořadů se dalo získat místo téměř do poslední chvíle. Samozřejmě byly výjimky
dlouho dopředu beznadějně vyprodané, ale
na druhé straně se některé pořady doprodaly až po slevě. Je zřejmé, že lidé musejí
šetřit, pravděpodobně si předem vybrali to,
co prostě musí vidět, a u dalších pořadů ponechali náhodě, zda vstupenky zbydou
a budou levnější. Přiznávám ale, že koncerty
mládežnických těles se letos prodávaly
velmi špatně, a abychom je zaplnili, nabídli
jsme vstupenky bezplatně litomyšlským
středním školám. Věřím, že to byl dobrý
vklad do budoucnosti. Koncerty nakonec
totiž patřily k těm nejlepším a studenti, kteří
by třeba na Smetanovu Litomyšl jinak
vůbec nešli, nadšeně aplaudovali. Myslím, že
jsme získali další generaci příznivců.
A jak pořadatelsky?
Musím říct, že se stabilizoval fantastický pořadatelský tým, schopný řešit nejen standardní naplánované úkoly, ale umí se
okamžitě přizpůsobit změněným podmínkám a najít kreativní řešení každého problému.
Jak se vám podařilo zajistit letošní ročník
finančně?
Bylo to mnohem složitější než v minulosti,
sponzoři ubývají nebo snižují své plnění.
Stejně tak snížilo dotaci ministerstvo kul-
Myslíte například určitou kolizi s probíhající rekonstrukcí zámeckého návrší?
Tam se to ukázalo vrchovatě, málokterý návštěvník by věřil tomu, jak zámecký areál
vypadal ještě jeden den před zahájením festivalu. Ale nejen to, divadelní produkce,
práce s množstvím lidí a techniky přináší
prakticky stálé změny. Harmonogram příjezdů účinkujících, ubytování, návozů a staveb scén nikdy nelze předem dokonale
vycizelovat a je velmi těžké skloubit změny
například s požadavkem správy zámku, aby
byla každá podrobnost předem sjednána ve
smlouvě. Pak jsou zkrátka některé dveře zavřené jen proto, že to tak bylo kdysi ujednáno, a my musíme složitě hledat náhradní
řešení, aby se vůbec pořad mohl uskutečnit.
Co bude s festivalem dál?
Smetanova Litomyšl je svou více než šedesátiletou tradicí národním kulturním dědictvím, které je třeba všemi prostředky
chránit. Mám tu čest stát po určitý čas
v čele jejího organizačního týmu a snažím
se dělat vše proto, aby zůstala zachována
a měla prostor pro svůj další rozvoj. Mým
úkolem než předám tuto pozici někomu
mladšímu je zajistit festivalu budoucnost.
Musíme přesvědčit správce zámku, že festival neomezuje jeho provoz, jen krátkodobě
mění jeho chod s přidanou hodnotou stoprocentně naplňující účel památkového zákona: „..zpřístupňovat a vhodně využívat
kulturní památky, aby se podílely na rozvoji
kultury, umění, vědy a vzdělávání, formování
tradic a vlastenectví…“. Musíme vyjednat
trvalou podporu města a kraje, měli bychom získat sponzory a mecenáše, pro
které bude účast na festivalu věcí prestiže
a nebudou ji brát jen jako jeden z mnoha
zábavných eventů pro své klienty.
To zní i trochu skepticky.
Momentálně nás obrovsky nabíjí spokojenost návštěvníků, pochvaly, plná hlediště,
setkávání s dlouholetými příznivci festivalu.
Teď si užíváme chvilky slávy a úspěchu, ale
vím, že hned po skončení tohoto ročníku
začne vše nanovo úplně od začátku – získávání peněz pro další ročník, partnerské podpory, nejvíc mne však vyčerpává nekončící
boj za to, aby vůbec festival na litomyšlském zámku mohl být. Přesto mám festival
moc rád, jsem šťastný v pořadatelské
„rodině“, s kterou teď trávíme prakticky čtyřiadvacet hodin denně a už si bez ní ani
nedovedu svůj další život představit. Takže
se už teď těším na 13. červen 2013, kdy
Smetanova Má vlast otevře 55. Smetanovu
Litomyšl.
Kateřina Prouzová
7
Festivalove_noviny_5_Sestava 1 4.7.2012 7:35 Stránka 8
Smetanova výtvarná Litomyšl
Nenechte si ujít výstavu velkého malíře Kamila Lhotáka
Galerie Zdeněk Sklenář v těchto
dnech připomíná sto let od
narození malíře Kamila Lhotáka.
Ve svých prostorách v Mariánské
ulici prezentuje třicet obrazů,
které mapují umělecký vývoj
Lhotáka. Výstava je k vidění
do 29. července.
„Výstava je překvapivá svou odzbrojující
krásou obsaženou ve všech obrazech. Je to
zážitek jak pro ty, kteří Kamila Lhotáka
dobře znají, tak pro ty, co se s ním setkali
jen letmo,“ říká galerista Zdeněk Sklenář.
Představuje autora od prvních obrazů, které
se zachovaly z 30. let až po léta devadesátá, kdy se jeho dílo značně proměnilo.
mým strýčkem malířem Zdeňkem Sklenářem a jeho přítelem malířem Kamilem
Lhotákem.
Co nového přináší výstava ve vaší galerii?
Kamil Lhoták je vnímán především jako člen
Skupiny 42. Což je legendární uskupení,
které vnímalo a zachycovalo jevy zdánlivě
okrajové. Je vnímán jako velký malíř právě
v letech 1942 až 1948. Touto výstavou jsem
chtěl mimo jiné sdělit, že Lhoták je vynikající
malíř od svých počátků až do pozdních obrazů, které známe. Vytvořil pozoruhodné
dílo. Zobrazuje téma nastupující techniky ve
40. letech, kdy prudce prorůstala do společnosti. Ukazuje nám poetiku zaniklých
technologií a krásy, kterou lidé kdysi obdivovali pro svoji modernost. Pro mě je to
slavnost k 100. výročí Lhotákova narození.
A připomínka velkého přátelství mezi generačními souputníky, mezi dvěma malíři,
Z čeho máte v souvislosti s výstavou Kamila Lhotáka největší radost?
Její význam je pro mě osobní. Chtěl jsem
ukázat všem, co milují výtvarné umění, že
mám rád tyto formy realistického zobrazování. A mám radost z atmosféry, která panuje v Litomyšli. Z hlediska provozu
soukromých galerií jsem pamětníkem.
Galerie Zdeněk Sklenář je první soukromou
v Litomyšli, která bez nadbytečného hluku
od poloviny 90. let v celoročním provozu
začala představovat nejvýznamnější jména
19. a 20. století a současného umění. Mařák
a Slavíček, Kubišta, Kupka, Zrzavý a desítky
dalších věhlasných jmen, legendární výstavy
Boštíka a Sýkory. Není velkého jména, které
bych zde nepředstavil. Děkuji velkému
množství přátel galerie, kteří mě upřímně
podporují. Galerie Zdeněk Sklenář stála
u zrodu celé řady aktivit, které působily jako
rozbuška, a v mnohých rozproudily zájem
o umění, podotýkám s náležitou skromností.
Když jste tady například vystavoval Josefa
Čapka, následovala velká pražská prezentace. Bude mít Kamil Lhoták podobný
osud?
Domnívám se, že Kamil Lhoták, který v současné době prožívá ohromný vzestup cen,
se v budoucnu stane daleko větším fenoménem. Jeho velké objevitelské výstavy teprve čekají pro nové generace. Rozhodně
moje směřování bude postupovat směrem
do zahraničí, do Spojených států a do Číny,
kde připravuji několik rozsáhlých výstav
českého umění.
Kateřina Prouzová
Mistři české malby čekají v domě U Rytířů
Vydejte se na výlet s krajinářem Bohumilem Knittlem
V Městské galerii v domě U Rytířů
na Smetanově náměstí se koná
až do 2. září výstava Mistři české
malby, která je v jistém ohledu
pokračováním výstavy Julius
Mařák, kterou galerie představila
v tomtéž prostoru od března
do června.
Obrazy z fondů České spořitelny (konkrétně z její litomyšlské pobočky) přestavují vedle několika Mařákových prací také
díla jeho přímých i nepřímých žáků z kolekce, která v litomyšlské spořitelně vznikala od sklonku 19. století a je cenným
svědectvím o lokálních zájmech i sběratelském vkusu v okruhu klientů i zaměstnanců našeho nejstaršího bankovního
domu v průběhu 20. století. Vedle obrazů
od špičkových tvůrců (k vidění jsou tu například dvě zcela ojedinělé Chitussiho
práce či obrazy Kavánovy) na výstavě návštěvníci naleznou i díla lokálních umělců,
například výborné oleje Gustava Porše
a mnoha dalších veřejností oblíbených i zapomenutých autorů. Výstava je součástí
celého cyklu, ve kterém Česká spořitelna
8
Generální ředitel České spořitelny Pavel Kysilka na
vernisáži výstavy Mistři české malby. foto F. Renza
Bohumil Knyttl. V zatáčce U lipky u Střemošic.
foto archiv
představuje obrazy ze svých rozsáhlých
sbírek, které (oproti minulosti, kdy bývaly
často vystaveny přímo ve veřejných spořitelních prostorách) jsou dnes spíše částí
bankovních depozit.
odkud je tento neprávem zapomenutý krajinář pořídil. Kurátor výstavy Pavel Chalupa
pozve návštěvníky na 19 kilometrů dlouhou
pouť, při které představí na 50 obrazů,
z nichž každý má svou GPS souřadnici.
Pokud je známo, nikdy se žádná taková
akce nekonala, máte-li tedy chuť a čas, ve
čtvrtek mezi 13. a 14. hodinou můžete na
místě 49°55'23.47"S 16° 7'25.09"V (první
brtečský dům na silnici Lhůta - Brteč)
vstoupit na trasu první světové GPS výstavy. Z Litomyšle je to 15 kilometrů...
GPSku ovšem s sebou mít nemusíte. Trasa
se dá zvládnout i podle mapy. Plán akce
najdete také na gpsknyttl.vmyto.cz. (red)
Na výlet s Bohumilem Knyttlem
Ve čtvrtek 5. července proběhne v rámci
Smetanovy výtvarné Litomyšle také druhá
z dvojice jednodenních akcí letošního ročníku, a sice plenérová výstava obrazů krajináře Bohumila Knyttla (1903-1977), který
na Litomyšlsku a Vysokomýtsku maloval ve
30. a 40. letech 20. století. Obrazy budou
vystaveny v přírodě přímo v místech,
Festivalove_noviny_5_Sestava 1 4.7.2012 7:35 Stránka 9
Litomyšl žije
Objevte umělecký a duševní svět
Josefa Váchala
foto archiv
PORTMONEUM. Malby tiskaře, malíře, grafika a spisovatele Josefa Váchala. Vítejte ve světě bezbřehé fantazie.
Při návštěvě Litomyšle se snadno
dostanete do situace, že nebudete
vědět kam zajít dřív. Na vašem seznamu by nemělo chybět Portmoneum - Museum Josefa Váchala.
Najdete ho v ulici Terezy Novákové.
Tak jako patří k Litomyšli skladatel Bedřich
Smetana, tak k ní i neodmyslitelně patří
knihtiskař Josef Portman. Tento muž, povoláním učitel a později knihovník, byl
v soukromém životě pozoruhodnou osobností. Mezi svými sousedy vynikal především tím, že i když nepatřil mezi zámožné
občany města, shromáždil velmi cennou
sbírku knih a tisků. A nebál se ani experimentů. Proto pozval v roce 1920 do Litomyšle svého přítele Josefa Váchala
a požádal ho, aby mu vyzdobil stropy
a stěny dvou místností svého domu. Josef
Váchal tak učinil a narodilo se Portmoneum. Kromě nástěnné výmalby se ale
můžeme kochat i unikátním vyřezávaným
nábytkem a nejrůznějšími bytovými doplňky. A také věcmi, které nám poodhalí
tolik kontroverzní osobnost tiskaře, malíře,
grafika a spisovatele Josefa Váchala.
Co se skrývá v Portmoneu
Možná zjistíte, že jedním z nejdůležitějších
charakteristických rysů života a díla Josefa
Váchala byla jeho naprostá, v dnešní době
skoro nepochopitelná nezávislost. Celý svůj
život byl tím, koho označujeme slovem solitér. O české společnosti si nikdy nedělal
žádné velké iluze. Myslel si o ní to nejhorší
a také to dával veřejně najevo. Jenže, když
se vztekal nad maličkostmi, neměl nikdo
ponětí, že pod slupkou sarkastického mystifikátora se skrývá vnitřní rána. Váchal totiž
trpěl pocitem zneuznaného umělce a vůbec
nechápal, proč jeho zcela osobitá, nikoho
nenapodobující tvorba ostatní nezajímá.
Ale my se teď nacházíme v roce 1920, kdy
se pustil do výmalby domu svého přítele
Josefa Portmana. V této době si ještě zachovával nadhled a dokázal se na vše dívat
se svým břitkým humorem. A právě Portmeneum je toho důkazem. Na první pohled budete mít pocit, že jeho malby jsou
velmi chaotické. Spatříte tady krajinu
a vedle ní nejrůznější ďáblíky, skřety
a skřítky, do toho objevíte motivy s křesťanskou tematikou a pak se vám najednou zjeví
hinduistická bhavagadhíta. Jenže všechno
má svou vnitřní logiku, kterou nelze odhalit
bez znalosti jeho díla, jeho životních postojů
a uměleckých názorů. Přesně takhle totiž
vypadal duševní a umělecký svět Josefa
Váchala.
Uživil se uměním
Možná bychom si měli položit otázku, co živilo Josefa Váchala. Budete se asi divit, ale
od mládí až do smrti byly jediným jeho příjmem peníze získané prodejem především
vlastních výtvarných děl. Distancoval se od
nejrůznějších uměleckých spolků a umělců,
kteří se sdružovali v nejrůznějších spolcích
a nesplňovali Váchalova kritéria umělecké
nezávislosti. Jenže vliv, který měly tyto
spolky třeba na přidělování státních zakázek, stipendií nebo prestižních ocenění, byl
tak velký, že umělec, který tvořil své dílo
v ústraní, neměl moc velkou šanci se prosadit, či se dokonce svou prací slušně uživit.
Ale Váchal byl přesvědčený, že je to správná
cesta a že právě odpoutáním od svého
uměleckého okolí upozorní na svou originalitu. Předpoklad mu ale nevyšel a už za
svého života se dostal na okraj pozornosti
jak veřejnosti, tak i mecenášů a postupně
upadl v zapomnění. Není tomu ale tak v Litomyšli. Portmoneum vám nabídne pohled
na svět očima umělce, který tvořil bez autocenzury a s nadhledem. A vy najednou
zjistíte, že základním prvkem jeho díla je
humor. Právě ten je totiž lékem na nemocnou lidskou duši. Kdo se nedokáže zasmát,
dokáže jen těžko porozumět sobě i okolnímu světu. Humor je také možná tou nejlepší formou, jak vyjádřit vztek, nesouhlas
či bolest. Může být jemný, nenápadný,
absurdní, morbidní, sarkastický nebo groteskní. Jaký je ten Váchalův, to zjistíte právě
v litomyšlském Portmoneu.
Naďa Kubínková
VÁCHALOVY STOPY. Odkaz Josefa Váchala zdobí také Pension Paseka.
foto Pavel Vopálka
9
Festivalove_noviny_5_Sestava 1 4.7.2012 7:35 Stránka 10
ozvěny festivalu
Přidejte se do Klubu přátel
a mecenášů Smetanovy Litomyšle
Smetanova Litomyšl je festival
s dlouholetou tradicí. Festival byl
založen roku 1949 a od té doby se
uskutečnilo 54 ročníků. V posledních desetiletích se festival úžasně
rozvinul. Z původně víkendové
akce se stal plnohodnotný
čtyřtýdenní svátek hudby. Kvalita
dramaturgie, účast špičkových
hudebníků a jedinečné prostředí
zámku Litomyšl právem řadí festival mezi nejoceňovanější kulturní
události v České republice. I vy se
nyní můžete spolupodílet na kráse,
lesku a další budoucnosti festivalu
Smetanova Litomyšl.
Mecenášské balíčky
Základ pro všechny balíčky
- zasílání programů na email
- zdarma pozvánky na všechny vernisáže
Smetanovy výtvarné Litomyšle pro dvě
osoby
- zdarma festivalový katalog
- zdarma všechna čísla festivalových novin;
- jmenovité poděkování ve festivalovém
katalogu v prostoru mezi sponzory a na
webových stránkách festivalu.
Bronzový mecenáš
(přispívá darem od 5.000 Kč ročně)
- základ pro všechny balíčky
- přednostní nákup vstupenek v omezeném
počtu 4 vstupenek na jedno představení;
- čtvrtina ze zakoupených vstupenek dle
vlastního výběru označena jako VIP vstupenky a příslušný počet VIP parkovacích
karet.
Stříbrný mecenáš
(přispívá darem od 20.000 Kč ročně)
- základ pro všechny balíčky
- přednostní nákup vstupenek v omezeném
počtu 20 vstupenek na jedno představení;
- polovina ze zakoupených vstupenek dle
vlastního výběru označena jako VIP vstupenky a příslušný počet VIP parkovacích
karet;
- pozvánka na raut pořádaný po zahajovacím a závěrečném koncertu podle
počtu zakoupených vstupenek na uvedené pořady.
Obraz, který čeká velká sláva
Zlatý mecenáš
(přispívá darem od 50.000 Kč ročně)
- základní mecenášský balíček
- přednostní nákup vstupenek v neomezeném počtu;
- jakýkoli počet ze zakoupených vstupenek dle
vlastního výběru označen jako VIP vstupenka
a příslušný počet VIP parkovacích karet;
- automatické přiřazení pozvánek na raut
k VIP pořadům, u nichž se raut uskuteční.
Platinový mecenáš
(přispívá darem od 150.000 Kč ročně)
- základ pro všechny balíčky
- přednostní nákup vstupenek v neomezeném počtu, 20 vstupenek dle vlastního
výběru zdarma;
- jakýkoli počet ze zakoupených vstupenek dle
vlastního výběru označen jako VIP vstupenka
a příslušný počet VIP parkovacích karet;
- automatické přiřazení pozvánek na raut
k VIP pořadům, u nichž se raut uskuteční.
Barbora Krejčí, tel. 724 063 039
[email protected]
www.smetanovalitomysl.cz
Nalaďte si rozhlas
a televizi
Smetanova Litomyšl den po dni
Poslední díl se bude vysílat v sobotu
7. července od 21.50 hodin.
Záznam z koncertů
Česká televize i Český rozhlas zaznamenají pro své vysílání koncert Thomase Hampsona, konaný 4. července.
Zachytí tak jedinečnou světovou
premiéru nové skladby české autorky Sylvie Bodorové.
VELKOLEPÉ DÍLO. Velké pašije malíře Miroslava Rady vzbuzují obdiv.
Dva a půl roku maloval Miroslav Rada
svůj největší obraz Velké pašije.
Pozoruhodné dílo úctyhodných rozměrů
– na šířku měří obraz sedm a půl metru
a vysoký je tři metry čtyřicet - je nyní
vystaveno v kapitulním chrámu Povýšení
sv. Kříže v Litomyšli.
Během letošního festivalu Smetanova Litomyšl je kostel vždy před koncerty na zámku
otevřen veřejnosti, aby si jej návštěvníci
mohli prohlédnout.
„Tento obraz vstoupí do dějin,” takto se
10
foto archiv
před rokem vyjádřil letohradský farář Václav
Vacek, když byl obraz v jeho kostele vystaven.
„Dlouho trvalo, než jsem se rozhodl, že
nazrál čas toto téma namalovat. Je to
událost, která inspirovala řadu hudebních
skladatelů k nesmrtelným skladbám
a malířů k nádherným obrazům plným Boží
slávy, lidské pokory, ale i lidského soucítění
s bolestí,“ svěřil se Miroslav Rada.
Jistotu, že nastala pravá chvíle se do obrazu
pustit, malíř podle svých slov pocítil až
v sedmdesáti osmi letech.
(pro)
Přímý přenos
Český rozhlas pozve posluchače stanice Vltava 8. července k poslechu
přímého přenosu závěrečného koncertu festivalu nazvaného „Největší
symfonické maličkosti”.
Na rozhlasových vlnách
O festivalovém životě každý den informuje Český rozhlas Pardubice.
Pravidelné okénko z Litomyšle vysílá
ze svého pardubického studia v 8.20
hodin. Reportáže, rozhovory s umělci,
perličky ze zákulisí jsou na programu
v Odpoledním regionu po čtvrté hodině odpolední.
(pro)
Festivalove_noviny_5_Sestava 1 4.7.2012 7:35 Stránka 11
litomyšlský zámek
Litomyšlský zámek nabízí zábavu
pro děti i adrenalin pro odvážné
Dějištěm Smetanovy Litomyšle je
krásný renesanční zámek, památka
UNESCO. Jeho dveře jsou pro návštěvníky otevřené i během měsíčního festivalového maratonu. Co
lidé najdou uvnitř? Například výstavu historických pokojíčků
a domečků nebo do zámecké věže
na nová strašidla.
Rodiny s dětmi si užijí vyhlídkovou trasu
s názvem Byl jednou jeden domeček. Historické domečky a pokojíčky pro panenky
jsou rozprostřeny po celém prohlídkovém
okruhu vedle nábytkových instalací, které
ukazují návštěvníkům bydlení šlechty v 18.
a 19. století. Exponátů je devadesát a pocházejí ze sbírek soukromých sběratelů,
kteří si je s láskou hýčkají.
Komu straší ve věži
Dále děti potěší prohlídková trasa s názvem
Komu straší ve věži. Z dílny, ze které pochází
medvídek Kuky, vyšla i litomyšlská zámecká
strašidla. Malí návštěvníci se ve věži učí rytířským ctnostem. Musí vyjít úplně nahoru, probudit bílou paní a splnit vše, co od nich
očekává. Pokud obstojí ve zkoušce, jsou pasování na rytíře kamenné strašidelné věže.
Z toho vyplývá povinnost, až bude zámku
nejhůře, budou povoláni a přijdou ho zachránit. Stejně jako blaničtí rytíři českou zemi.
Podzemní labyrint
Ten, kdo hledá trochu vzrušení a dobrodružství, ocení prohlídku podzemních chodeb. Labyrint se nachází pod areálem
NEJEN DO HLEDIŠTĚ. Renesanční zámek zve diváky festivalu na své prohlídkové okruhy.
zámku. Zasahuje až do parku. Trasa je přístupná pouze o víkendech. Kromě odborného výkladu dostanete ještě helmu
a baterku na čelo.
Pernštejnové v Litomyšli
Renesanční zámek nechal postavit Vratislav
z Pernštejna v letech 1568 – 1581. Na pomoc
si pozval císařské stavitele Giovanniho Battistu Aostalliho a Ulrica Aostallise. Psaníčková a figurální sgrafita na fasádách
a štítech a s dvěma velkými bitevními scénami na hlavním nádvoří vytvořili převážně
italští mistři. Pro finanční těžkosti však Pern-
foto František Renza
štejnové postoupili litomyšlské panství v roce
1649 Trauttmansdorffům, za nichž došlo
v zámku k barokním úpravám. Dalšími majiteli byli Valdštejnové – Vartenberkové
a Thurn-Taxisové.
Rodiště Bedřicha Smetany
Zámek byl v roce 1962 vyhlášen Národní
kulturní památkou. V jeho pivovaře se také
2. března 1824 narodil hudební skladatel Bedřich Smetana, který dal jméno mezinárodnímu opernímu festivalu. Od roku 1999 je
celý zámecký areál na Seznamu světového
dědictví UNESCO.
(pro)
Na litomyšlském zámku
se sešla šlechta
Jak se dostanete na pořad
v Nových Hradech?
Smetanova Litomyšl se hlásí
k Pernštejnskému roku.
Na jeden ze svých pořadů pozvala významné šlechtické rody.
Pořadatelé festivalu nabízí zdarma
dopravu na operu Královna víl,
která je na programu 5., 6., a 7.
července. Rezervace není nutná.
Letošní ročník Smetanovy Litomyšle reaguje na vyhlášený Pernštejnský rok a nese
proto podtitul Pocta Pernštejnům. Už 63
let se festival koná v nádherném prostředí
renesančního zámku, poslední velké
stavbě tohoto kdysi mocného rodu. Pocta
Pernštejnům je také název koncertu, který
se konal 1. července na druhém zámeckém nádvoří. Zvuk lesního rohu se v Mozartově koncertu Es dur rozklenul skvělou
akustikou arkádového prostoru v podání
zřejmě nejlepšího hornisty světa Radka
Baboráka, který se však v Beethovenově
„Osudové" a Haydnově symfonii „Poledne" představil i jako dirigent.
Hold Pernštejnům přijeli také vzdát po-
V ceně vstupenek na představení Královna
víl v Nových Hradech je kromě občerstvení
zahrnuta také doprava z Litomyšle do Nových Hradů a zpět. Zájemci o tuto službu
mohou dvěma autobusy Smetanovy Litomyšle vyrazit vždy v den představení ve
20:00 od sochy Bedřicha Smetany na Smetanově náměstí v Litomyšli.
Každý cestující se musí prokázat platnou
vstupenkou na operu Královna víl daného
večera, místa v autobuse není třeba rezervovat předem. Autobusy budou přistavené
u rokokového zámečku v Nových Hradech
také po skončení programu.
Součástí vstupného je i občerstvení. Večer
se koná i za nepříznivého počasí.
(red)
Radek Baborák.
foto František Renza
tomci dalších významných šlechtických
rodů - Jana Germenis-Hildprandt ze
zámku Blatná, Jan Podstatský-Liechtenstein z Velkého Meziříčí, Eliška HaškováCoolidge z Kundratic nebo William
Lobkowicz ze zámku Nelahozeves.
(red)
11
Festivalove_noviny_5_Sestava 1 4.7.2012 7:35 Stránka 12
Litomyšl žije
Zářivý měsíc svěží vítr.cz dorazil
do Galerie Miroslava Kubíka
Galerie Miroslava Kubíka vystavuje
deset zářivých fenoménů současnosti napříč všemi generacemi.
Výstava s názvem Zářivý měsíc
svěží vítr.cz ukazuje umění napříč
generacemi a uměleckými médii –
malbu, sochařství, sklo, architekturu, performance, nová média.
„Její význam je didaktický a má vést k pochopení nových forem umění. Výstava a její
koncept vznikly z celé řady debat s těmi,
kteří se v umění vyznají. Od subjektivního
směřuje k objektivnímu.“
Původně výstava nesla název Top ten contemporary.cz neboli Deset nejvýznamnějších v současnosti z České republiky. Její
kurátor Zdeněk Sklenář se nakonec nechal
inspirovat starým čínským názvem určeným
pro uctění významného.
„Název výstavy ukazuje na jména, která září
jako měsíc v noci. A přináší pohyb a osvěžení podobně jako svěží vítr,“ vysvětluje
Sklenář. Podle něj výstava představuje
deset nejobjevnějších osobností současného českého umění.
„Například dílo Karla Malicha a Milana Grygara považuji za geniální. Novou tvář estetiky nabízí tzv. ošklivé sklo Vladimíra
Kopeckého. Zastoupena je naše téměř
všemi uznávaná národní jednička v archi-
SOUČASNÁ ŠPIČKA. Chodící kbelík Krištofa Kinterii návštěvníky pobavil.
tektuře Josef Pleskot. U něho si vážím toho,
že tam, kde jiní bourají, on staví z původního.
Co jiní vyhodili, on uchopí, současnými technologiemi znovu zpracuje a učiní z něho jakousi stavební hostii,“ říká Zdeněk Sklenář.
Ohlasy na Zářivý měsíc svěží vítr.cz jsou
kontroverzní. Ale s tím její autoři počítali.
„Je jasnozřivou čistotou,“ podotýká Sklenář.
„Buď je přijímána a hodnocena příznivě,
foto František Renza
nebo má své odpůrce. Dokonce jsem slyšela
ohlas, že jsme se díky ní konečně dostali do
21. století,“ říká Miroslava Kubíková. Podle
jejích slov jsou takové výstavy jejich cílem.
Být se svými projekty v 21. století s přiznaným vlivem toho 20. Představovat mladé
a zároveň kvalitní umění.
Instatalce Zářivý měsíc svěží vítr.cz je přístupná do 29. července. Kateřina Prouzová
Festivalové noviny • Noviny Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl 2012 • V nákladu 3000 ks
vydala © Smetanova Litomyšl, o.p.s. • Redaktor: Kateřina Prouzová • Korektury: Ivana Pulgretová, Šimon Voseček
• Grafická úprava a tisk: H.R.G. Litomyšl