Francis Bacon: Nová Atlantida

Francis Bacon: Nová Atlantida
ě
(práce z d jin filosofie)
Linda Skolková, INSK, 1. ro ník bakalá ského studia, LS 2002/2003
č
ř
I. Úvod
Kdybychom se cht li dozv d t, pro se Francis Bacon rozhodl sepsat utopické dílo Nová
Atlantida, pak bychom možná mohli z stat rovnou v jeho vlasti, tedy na britských ostrovech, protože
práv zde žil i humanista a státník Thomas More, jenž zde již roku 1516 vydal dílo, které ideálnímu
rozvržení lidské spole nosti dalo jméno – svou proslulou Utopii, což byl p vodn – podobn jako
Baconova Nová Atlantida – název smyšleného ostrova (obyvatelé Baconova ostrova svou vlast
nazývají ovšem Bensalem1).
Baconovo dílo vychází roku 1627, což ovšem autorovi z ejm už p íliš pot šení p inést
nemohlo, nebo již p edchozího roku umírá, a to ve v ku p tašedesáti let.
V Nové Atlantid se pochopiteln zrcadlí i pom ry, za nichž Francis Bacon žil, to jest pom ry
tudorovské a následn stuartovské Anglie. Kdyby Bacon nežil na ostrovech (což je samo o sob
podn tným nám tem k p emýšlení nebo alespo ke krátkému zamyšlení, protože vztah mezi
Angli any a zbytkem Evropy je pochopiteln kapitolou samou pro sebe), odkud vzešla i iniciativa
založit na tehdy vlastn teprve nedávno objeveném území nového kontinentu první anglické kolonie,2
možná by jej nenapadlo psát o tom, že p vodní Atlantidou byl vlastn americký kontinent, který m l
být ovšem v minulosti postižen velkou potopou, což m lo za následek, že celý sv tadíl byl vzhledem
k ob tem na životech zp sobených velkou vodou osídlen velmi malým po tem obyvatel.
ě
ě
ě
č
ů
ě
č
ů
ě
ř
ě
ř
ř
ě
ě
ř
ť
ě
ě
ě
ě
ě
ě
ě
ě
ř
ě
ě
ň
č
ě
ě
ů
ě
ě
ě
ě
ě
ů
č
II. Mozaika post eh o díle
Již v p edmluv k Nové Atlantid je e eno, že vzor v deckého ústavu zvaného Šalamoun v
d m je v podstat nedostižný, ovšem v tšina nápad je alespo v n jaké form uskute nitelná.
Implicitn se to však týká státní organizace celého ostrova, ovšem ta v díle není konkrétn ji rozebrána,
protože nap íklad výklad zákonodárství ideálního státu by prý byl pro autora p íliš pracný
a zdlouhavý. Z dnešního hlediska a s jistým stupn m nadhledu m žeme opravdu prohlásit, že
výzkumné ústavy nejr zn jších charakteru mohou na podobném principu, jaký Bacon popsal ve svém
díle, opravdu fungovat.
Nejprve se ale podívejme na ostatní aspekty Baconovy utopie. Nová Atlantida je dílem,
v n mž dosti podstatnou roli hraje náboženství, konkrétn k es anství. Již na samém po átku se
cestovatelé na lodi dostávají do problém zp sobených nep íznivým po asím a následn nedostatkem
zásob, takže se obracejí k Bohu, protože už nevidí jiné východisko ze své nezávid níhodné situace.
K es anství jim pom že také v další etap jejich cesty, kdy se jim poda í p iplout práv k b eh m
Nové Atlantidy. Díky tomu, že jsou k es ané, nejsou piráti a neprolili v posledních ty iceti dnech
krev, jim je dovoleno vstoupit na b eh, aby mohla být nemocným z lodi poskytnuta léka ská pomoc na
pevnin . Na po átku díla se také uplat uje p edstava, že až mo eplavci op t odplují, budou mít
možnost se s ostrovany práv díky ví e setkat v království nebeském. Cestovatelé se také dozvídají,
jakým zázra ným zp sobem se vlastn do Nové Atlantidy k es anství dostalo. Díky situování
popisovaného zázraku do období zhruba dvaceti let po Spasitelov nanebevstoupení je rovn ž z ejmé,
ř
ř
ě
ů
ě
ě
č
ě
ě
ů
ů
ň
ě
ě
č
ě
ě
ř
ř
ě
ů
ů
ě
ř
ě
ě
ť
č
ř
ů
ů
č
ě
ě
ř
ř
ť
ů
ř
ř
ě
ě
ř
ť
č
ř
ř
ř
ě
ů
ř
č
ř
ň
ě
ř
ě
ř
č
ů
ě
ť
ř
ě
ě
1
V této práci dávám p ednost ozna ení ostrova jako Nová Atlantida, protože podle mého názoru toto ozna ení
lépe vystihuje podstatu v ci.
2
Primát zde má m sto Jameston založené již roku 1607, z hlediska názvu státu Virginie není bez zajímavosti, že
je pojmenován na po est anglické královny Alžb ty I.
ř
č
č
ě
ě
č
ě
1
že k es anství se na ostrov ujalo velice brzy, ba prakticky d íve než na evropském kontinent , kde
byli k es ané ješt dlouho naopak pronásledováni. Zázrak je navíc umocn n tím, že a koliv na ostrov
žili krom domácího obyvatelstva i Židé, Peršané a Indové, všichni mohli íst Knihu a List (všechny
kanonické knihy Starého a Nového zákona, a to v etn knih, které v té dob ješt nebyly napsány – je
zde evidentn velice podivuhodným zp sobem manipulováno s asoprostorem), jako kdyby byla
napsána v jejich mate štin , ímž byla zem zachrán na p ed pohanstvím. Bez zajímavosti není ani to,
že ostrovním Žid m je nadále povoleno svobodn vyznávat svou víru, navíc tito Židé Kristovi
p isuzují jen ty nejdokonalejší vlastnosti, což je ovšem v p íkrém rozporu s tím, jakým zp sobem jej
hodnotí Židé žijící kdekoliv jinde.
Detailní popis Rodinné slavnosti m že p ipomínat n které zedná ské praktiky, ovšem
zedná ství vzniká až za átkem osmnáctého století (jaká to náhoda, op t v Anglii!). V souvislosti
s Baconem p ipadá v úvahu spíš inspirace esoterickým bratrstvem rosenkrucián .
Podn tnou myšlenkou aktuální i (nebo zvlášt ) v dnešní dob je také otázka vymýcení
korupce, která je v díle vyjád ena pon kud mírn ji, dokonce je použito zvláštního výrazu dvojí plat,
a to ve spojitosti s ú edníky, kte í by se nechávali obdarovávat nad rámec své zasloužené mzdy. Když
se ovšem naši cestovatelé pokusí vyjád it podobným zp sobem svou vd nost, jsou s laskavostí
odmítnuti.
Z filosofického hlediska jist zaujme i zvláštní situace, která by se dala charakterizovat
Jaspersovou terminologií jako mezní i limitní. Hrdinové p íb hu se totiž nacházejí v neur ité situaci,
která m že budit úzkost (nikoli strach, protože zpo átku nev dí, co je na neznámém míst m že
ekat), cítí, že jsou kdesi mezi životem a smrtí, mezi Starým a Novým sv tem, takže jim m že
oprávn n p ipadat, že byli vyvrženi z normálního sv ta a že se nacházejí na míst p ekra ujícím
možnosti jejich p edstavivosti.
Zpo átku p íb h vypadá jako mírn jší varianta temné orwellovské vize spole enského
pronásledování, protože cestovatel m je p ikázáno (by velice decentním zp sobem, ale p ece jenom
p ikázáno) strávit t i dny v uzav ení klášterních zdí a oni tuší, že p itom budou pozorováni. V té chvíli
ani nev dí, jestli jejich chování a jednání nebude nap íklad vyhodnoceno, aby se na podklad tohoto
zkoumání rozhodlo o možnosti nebo nemožnosti jejich dalšího setrvání na ostrov . Vzhledem k tomu,
že se jedná o utopii, tak samoz ejm nakonec všechno dob e dopadne a mo eplavci mohou s ostrovany
sdílet jejich vlast prakticky po libovoln dlouhou dobu, a to dokonce na státní útraty. Za to je od nich
vyžadováno, aby se bez zvláštního povolení nevzdalovali za m stské hradby.
Jasn vymezenými pravidly soužití na novém míst i dalšími rysy m že Baconova práce
dnešnímu tená i p ipomínat dílo Ztracený obzor (v originále Lost Horizon), které ve dvacátém století
píše James Hilton a v n mž se jedná o unesení letadla s pon kud nesourodou skupinou pasažér , kte í
se následn podle p edem p ipraveného plánu dostávají do bájného vysokohorského kláštera ŠangriLa, v n mž se snoubí buddhismus s k es anstvím. Je s nimi zacházeno podobným zp sobem jako
s Baconovými mo eplavci. Navíc zde hraje také d ležitou roli vzd lání, protože p estože se klášter
nachází na špatn p ístupném míst , má vynikající knihovnu a dochází zde k významným objev m,
by ty se zp tn do okolního sv ta nedostávají.
Podobn jednosm rná komunikace se u Bacona uskute uje mezi Novou Atlantidou
a zbytkem sv ta, protože zatímco v minulosti ostrov rozvíjel pom rn ilé obchodní a kulturní styky
s okolními zem mi, od jistého okamžiku, kdy bylo králem rozhodnuto, že ostrov se m že nadále
vyvíjet samostatn a je zcela sob sta ný, byly p erušeny prakticky veškeré kontakty. Jediným
spojením s okolním sv tem se pro obyvatele ostrova (ovšem krom ob asných cizinc , kte í se sem
zabloudí nap íklad kv li nep íznivé situaci na mo i) stane vysílání tzv. kupc sv tla (viz schéma na
další stran ), kte í s pat i ným vybavením finan ními prost edky plují do cizích zemí, kde skývají
svou totožnost, nakupují knihy, vzorky nejr zn jších v cí apod. Jinými slovy to znamená jediné –
v Nové Atlantid dochází k ohromující kumulaci v deckých poznatk i emeslných dovedností, které
jsou dále rozvíjeny, a proto jsou ostrované na mnohonásobn vysp lejší úrovni než jakákoli jiná zem
v reálném sv t Baconovy doby.
Nyní se již tedy dostáváme k jádru v ci, totiž k Šalamounovu domu neboli Koleji šesti dn ,
což je za ízení zam ené na studium výtvor a tvor božích. Má to být vlastn d m ke zkoumání pravé
podstaty v cí. Hovo í-li se o poznání, používá se termínu Sv tlo, jak je ostatn dob e patrné
i z následujícího schématu, které znázor uje i pracovní nápl jednotlivých skupin obyvatel
Šalamounova domu:
ř
ř
ť
ě
ě
ř
ť
ě
ě
ě
č
ě
č
č
ě
ě
ě
ů
ě
č
ř
ř
ě
č
ě
ě
ů
ě
ř
ř
ů
ř
ř
ů
ě
ř
č
ě
ř
ů
ě
ě
ě
ř
ě
ř
ě
ř
ř
ů
ě
č
ě
ř
č
ě
ů
č
č
č
ě
ě
ů
ě
ů
ř
ě
ř
ě
ě
ě
č
ř
ř
č
ě
ě
č
ř
ř
ů
ř
ř
ť
ů
ř
ř
ř
ě
ě
ě
ř
ř
ř
ě
ě
ě
ě
ě
ř
ů
ř
č
ř
ě
ě
ř
ů
ř
ě
ř
ě
ť
ů
ř
ř
ů
ě
ř
ě
ť
ě
ě
ě
ů
ě
ě
ě
č
ě
ň
ě
ě
č
ě
ů
ř
ě
ě
č
ř
ě
ě
ř
ř
č
ů
ř
ů
ř
ů
ř
ě
ě
ř
č
č
ů
ě
ě
ř
ě
ě
ů
ě
ě
ě
ě
ě
ě
ř
ů
ř
ě
ů
ů
ě
ů
ř
ř
ě
ě
ň
ň
2
ě
OSAZENSTVO
ŠALAMOUNOVA
DOMU
ř
p inášení informací
z ciziny
KUPCI SV TLA
Ě
SLÍDI I
sepisování pokus
Č
ů
HLEDA I TAJEMSTVÍ
shromaž ování
pokus
KUTA I = PR ZKUMNÍCI
provád ní
nových pokus
ď
Č
ů
ě
Č
Ů
ů
sumarizace a klasifikace
pokus
KOMPILÁTO I
Ř
ů
OBV NITELÉ = DOBRODINCI
Ě
výb r užite ných
výsledk
ě
č
ů
ř
NOSI I SV TLA
Č
Ě
ízení nových
pokus
ů
provád ní nových
pokus
ROUBOVA I NÁPAD
Č
ě
Ů
ů
zobec ování experiment
a formulace axiom
TLUMO NÍCI P ÍRODY
Č
ň
Ř
ů
ů
U EDNÍCI A NOVICOVÉ
SLUŽEBNÍCI A POMOCNÍCI
Č
3
ř
P ehled eských a anglických jmen jednotlivých pracovník Šalamounova domu:
č
ů
kupci sv tla
slídi i
hleda i tajemství
kuta i = pr zkumníci
kompiláto i
obv nitelé = dobrodinci
nosi i sv tla
roubova i nápad
tlumo níci p írody
u edníci a novicové
služebníci a pomocníci
merchants of light
depredators
mystery-men
pioneers = miners
compilers
dowry-men = benefactors
lamps
inoculators
interpreters of nature
apprentices and novices
servants and attendants
ě
č
č
č
ů
ř
ě
č
ě
č
ů
č
ř
č
III. Záv r
Baconovo dílo Nová Atlantida jsem si vybrala k etb nejenom kv li svému zájmu o kulturu
anglicky mluvících zemí, zejména pak britskou, ale i s ohledem na studijní obor, protože informa ní
studia a knihovnictví v sob jako jednu z nejpodstatn jších složek zahrnují také odborné a v užším
smyslu v decké informace. S tím souvisí také nutnost zkoumání toho, jakým zp sobem probíhá
nej ast ji komunikace ve v deckých komunitách. A práv to Bacon v rámci popisu fungování
Šalamounova domu velice výstižn nasti uje. Navíc je zde akcentován i jeden z etických problém
(jenž m že být za azen do informa ní etiky jakou sou ásti etiky obecné), který je v Nové Atlantid (na
rozdíl od našeho sv ta) apriorn vy ešen – a to je otázka zneužitelnosti v deckých objev . V Nové
Atlantid panuje ideální stav, kdy veškeré v decké zkoumání je zam eno na rozvoj ostrova a jeho
obyvatel. P estože toto nem že nikdy ve skute ném sv t nastat (možnost budoucího zneužití se
zvlášt v základním výzkumu dá t žko predikovat), m že nám Baconova utopie posloužit jako
inspirace k zauvažování nad tím, že tyto a podobné problémy v bec existují. To už m že být prvním
kr kem k jejich náprav alespo v rámci uskute nitelných možností.
č
ě
ů
č
ě
ě
ě
č
ů
ě
ě
ě
ě
ň
ů
ř
ů
č
č
ě
ř
ě
ě
ě
ů
ř
ě
ě
ě
ř
ů
č
ě
ě
ě
ě
ů
ů
ů
č
ě
ň
ů
č
P i zpracovávání této práce jsem vycházela jak z eského p ekladu, tak z originální anglické
verze díla Nová Atlantida:
ř
ř
č
Bacon, Francis. Nová Atlantida. P el. Alois Bejblík. 3. vyd. Praha: Mladá fronta 1980. 107 s. Prameny
sv. 36.
ř
Bacon, Francis. The New Atlantis. [www dokument] c1993 [cit. 2003-06-20]. Dostupné z www:
http://www.constitution.org/bacon/new_atlantis.htm
4