Události před_koncem světa

Kázání o posledních věcech 8 – události před koncem světa
29. 11. 2015
V období adventu, který dnes začíná, si nepřipomínáme pouze příchod Spasitele na svět
v tichu zapomenuté betlémské stáje, ale připravujeme se i na jeho druhý příchod ve slávě za zvuku
polnic na konci časů. Podobně jako pozemský život každého z nás jednou skončí a pak staneme před
Bohem, tak ani dějiny tohoto světa nepůjdou donekonečna dál, ale jednou přijde konec. Celý svět pak
předstoupí před Boha, nastane poslední soud, přijde Ježíš Kristus, bude stvořeno nové nebe a nová
země. Kdy to bude, to nevíme. Ani když byl tázán, Pán Ježíš na tuto otázku nedal odpověď. Na druhé
straně už mnoho lidí se snažilo toto tajemství odhalit, snažili se různě vypočítat a stanovit datum
konce světa. Zvláště Svědkové Jehovovi a další sekty už mnohokrát říkali, že ten den je tady. Vždy se
mýlili. Už sv. Pavel píše do Soluně (2 Sol 2,1): „Nenechte se zmást slovem ani žádným listem prý od
nás poslaným, jako by onen den už nastával.“
Přece ale Písmo sv. na mnoha místech uvádí různá znamení, která mají příchodu Krista
předcházet. Stručně si je dnes uveďme. Evangelium bude hlásáno po celém světě. Pán Ježíš říká:
„A toto evangelium o království bude hlásáno po celém světě na svědectví všem národům;
a tehdy přijde konec" (Mt 24,14). Tím není řečeno, že celý svět přijme Kristovo evangelium a bude je
vyznávat, ale to, že bude hlásáno všude a všem národům. To se dnes už víceméně naplnilo, křesťané
jsou dnes přítomni ve všech zemích světa. Ovšem neznamená to, že hned po splnění této podmínky
bude konec světa.
Dále píše sv. Pavel (Řím 11,25n), že se Izraelité se obrátí ke Kristu. Podle tohoto apoštola
většina národů přijme víru v Krista, a potom vstoupí do Církve i izraelský národ. Nemusí to platit pro
všechny židy, ale budou to podle všeho hromadná obrácení ke Kristu. To dnes nevidíme, spíš tu jsou
jen jednotlivé případy přijetí Krista.
Proroci předvídají příchod Eliáše a Henocha, těchto starozákonních postav, které podle
tradice nezemřely, ale byly vzaty do nebe. Prorok Malachiáš (3,23-24) píše: „Hle, já vám pošlu
proroka Eliáše, dříve než přijde den Hospodinův veliký a hrozný. A obrátí srdce otců k synům a srdce
synů k otcům, abych snad nepřišel a nestihl zemi prokletím" (srov. Sir 48,10). Je těžké určit, nakolik
jde o symbolická slova a nakolik o tyto skutečné postavy. Ovšem i podle Janova Zjevení mají před
koncem vystoupit dva svědkové (Zj 11,3), kteří budou podobně jako sv. Jan Křtitel vyzývat k pokání
a budou připravovat lidstvo na konečný příchod Ježíše Krista.
Má nastat velký odpad od víry a příchod Antikrista. Mnoho věřících v Krista bude svedeno
falešnými naukami, lidé propadnou mnoha špatnostem, takže nakonec přijmou nad sebou i vládu
člověka, který přijde jako vyslanec samotného ďábla. On nakonec přinutí velkou část lidstva, aby se
před ním sklonila a uctívala jej jako boha. O Církvi na konci časů a o Antikristu si ještě řekneme něco
příště.
Pán Ježíš vícekrát dále hovoří o znameních na nebi i na zemi a o mnohých
souženích: „A hned po soužení těch dnů se zatmí slunce a měsíc nevydá své světlo a hvězdy budou
padat z nebe… A tu se ukáže znamení Syna člověka na nebi a všechna pokolení země uvidí Syna
člověka přicházet v oblacích s velikou mocí a slávou" (Mt 24,29-30). Přesně nedokážeme popsat, co
tato slova o nebeských i pozemských katastrofách mají znamenat, jak si to máme představit. Mohou
to být otřesy způsobené přírodními silami, mohou to být katastrofy způsobené člověkem nebo
i nadpřirozené jevy.
Mají se rozmnožit ničivé války. Opět zde máme slova Ježíšova (Mt 13,8): „Povstane národ
proti národu a království proti království, bude zemětřesení a hlad v různých zemích.“ Války bohužel
provázejí lidstvo během celých dějin a na konci se ještě vystupňují, síly zla budou chtít ještě využít
svůj poslední čas ke konání zkázy. Nevíme přesně, co by se mohlo stát, některá proroctví
z posledních staletí naznačují i možnost jaderné války a co je v oněch proroctvích zvláště časté, je
zvláštní úloha Ruska. To jmenuje P. Maria ve svém fatimském zjevení a vyzývá, aby bylo papežem
a biskupy zasvěceno jejímu Srdci. To se bohužel dosud nestalo. Rusko pak má podle dalších různých
poselství násilím ovládnout celou Evropu a jeho prapor má vlát nad svatopetrskou basilikou. Papež
má zemřít krutou smrtí ve svém vyhnanství. Na konci má ale dojít k obrácení Ruska k Bohu.
Nakonec má dojít k jakémusi požáru světa. Písmo hovoří o trestu, kterým bude svět stižen za
své mnohé nepravosti. Písmo ostatně celkem přesně popisuje morálku společnosti žijící v době konce
(2 Tim 3,1–5). Sv. Pavel píše: „Věz, že v posledních dnech nastanou zlé časy. Lidé budou sobečtí,
chamtiví, domýšliví, budou se rouhat, nebudou poslouchat rodiče, budou nevděční, bezbožní, bez
lásky, nesmiřitelní, pomlouvační, nevázaní, hrubí, lhostejní k dobrému, zrádní, budou mít raději
rozkoš než Boha, budou se tvářit jako zbožní, ale svým jednáním to budou popírat. Takových lidí se
straň.“ Skutečně je dnes zlo mezi lidmi rozšířené více než kdy jindy. Jde především o všeobecnou
neúctu k životu, která se ročně projevuje miliony umělých potratů a stále více i tzv. milosrdnou smrtí,
eutanázií v případě lidí na konci jejich života. O úpadku rodinného života není třeba mluvit. Lidé tak
v mnoha případech urážejí Boha, ničí ten nejcennější dar, dar života, místo oslavy Boha se mu
vysmívají. Proto na počátku světa bylo zlo smeteno vodou potopy, proto byly spáleny ohněm města
Sodoma a Gomora, nenašlo se tam ani deset spravedlivých. Kolik lidí to má být dnes, aby byl svět
zachráněn? Nevíme, ale jistě víme, že se jimi máme stát právě my!
Zde bychom mohli uvést také proroctví z japonské Akity. Tam se staly mnohé zázraky, např.
sochy Panny Marie zde plakaly. R. 1973 Pán Ježíš sdělil řeholní sestře jména Agnes Sasagawa toto:
"Pokud se lidstvo nezačne kát a nepolepší se, Otec sešle na lidstvo hrozný trest. Bude to trest horší
než potopa, takový, jaký lidstvo ještě nevidělo. Z nebe bude padat oheň a smaže z povrchu země
velkou část lidstva. Dobré i zlé. Neušetří ani kněze, ani věřící. Jedinou zbraní, která vám zůstane,
bude růženec a znamení, zanechané vám mým Synem.“
Velmi známé, i když Církví dosud neuznané, je zjevení ve španělském Garabandalu. Tam se
především hovoří o tzv. Varování, které má přijít v posledních časech. Celý svět se při něm má
zastavit a všichni lidé uvidí to, jaký je stav jejich svědomí. Spravedlivé to má více přiblížit k Bohu
a hříšníci budou varováni a voláni k pokání.
Následující fakta Písmo také přímo neuvádí, ale známe je opět z několika zdrojů. Jde o tři dny
temnoty před příchodem Krista. Byly prorokovány mnoha svatými, včetně sv. P Pia nebo bl. Anny
Marie Taigi. Známé je především svědectví stigmatizované ženy Marie Julie Jahenny. Ta oznámila,
že nastanou 3 dny temna, během kterých budou uvolněny pekelné síly a budou hledat všechny Boží
přátele. Ty tři dny budou čtvrtek, pátek a sobota – dny související s Kristovou obětí a s bolestmi
Panny Marie. Panna Maria r. 1882 řekla.: „Peklo bude vypuštěno na zemi. Hřmění a blýskání
zapříčiní, že ti, co nemají pravou víru, zemřou strachy. Během těchto tří dnů temnoty ať je každý
doma, nesmí být otevřeno žádné okno ani dveře, jinak lidé zemřou. Světlo budou dávat pouze
posvěcené svíce. Žádný jiný objekt světlo nevydá. Jedna svíčka postačí na celou dobu trvání noci.
V domech zkažených lidí a rouhačů svíčky světlo nevydají. Nikdo mimo úkryt nepřežije.“
Když tedy čteme o všech těch hrůzách, mohl by nás ovládnout strach. Ale ani biblická kniha
Janova Zjevení, Apokalypsa, nechce v žádném případě vyvolávat nějakou hrůzu a beznaděj. Je to
především kniha o naději. I když síly zla rozpoutají různé katastrofy a pronásledování, v žádném
případě nebudou mít poslední slovo a nezvítězí. Vítězství bude patřit Kristu a jeho věrným. Ano,
Kristus prožil tři dny v hrobě a také tento svět bude zahalen temnotou. Ovšem třetího dne Kristus
přemáhá zlo a smrt a slavně vstává k životu. Stejně i celý svět bude Kristovou mocí obnoven, On také
nedopustí, aby nikdo ze spravedlivých lidí zůstal v zajetí zla. Takže naděje se má stát i naší velkou
životní silou. Pán i nám říká: „Až se to všechno bude dít, vzpřimte se a zdvihněte hlavu, neboť se
blíží vaše vykoupení. Budou vás všichni nenávidět pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude
spasen (Lk, 21,28; Mt 10,22).“
I přes mnohá znamení konce mnozí lidé nebudou příchod Krista čekat a nebudou na něj
připraveni. Opět sv. Pavel píše (1 Sol 5,1–3): „Ta chvíle přijde nečekaně jako zloděj v noci. Až si lidé
budou říkat ‚všechno je v pořádku, žádné nebezpečí nehrozí‘, tehdy zčista jasna na ně dopadne zkáza,
jako porodní bolesti přepadávají rodičku. Nikdo neunikne, nikdo se neschová.“ Bible nás slovy Pána
Ježíše (Mt 24,42–44) nabádá: „Bděte tedy, protože nevíte, v který den váš Pán přijde. Uvažte
přece: Kdyby hospodář věděl, v kterou noční hodinu přijde zloděj, bděl by a zabránil by mu vloupat
se do domu. Proto i vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kdy se nenadějete.“
Máme tedy být stále připraveni na setkání s Pánem. To je ten správný křesťanský postoj. Dokonce
máme příchod našeho Pána urychlovat, jak to píše list sv. Petra (2 Pt 3,12). Jak to máme udělat? Pán
zatím nepřichází, aby dal čas hříšníkům k pokání a bezbožným k obrácení. Čím víc tedy bude nových
a svatých křesťanů, tím spíše Pán přijde. My pak pro to máme něco udělat, především se sami
svatými stát.
Jednou se s Pánem uvidíme tváří v tvář, a proto je nutné, aby on už nyní žil v našem srdci, tam
se máme k němu obracet, máme žít tak, jak si to on přeje, životem víry, naděje a lásky. Pak bude jeho
druhý příchod pro nás radostným setkáním.
Advent je dobou radostného očekávání Kristova příchodu, nikoliv sladkou předvánoční
idylkou nebo naopak dobou horečného uklízení a shánění dárků. Je výrazem našeho přesvědčení
o tom, že Bůh má běh dějin a našich životů pevně ve svých rukou a že celý náš život má v Kristu svůj
jasný smysl a cíl.