docStrategický plán rozvoje cestovního ruchu v regionu Brdy – Vltava
download 
Stížnost Transkript
Strategický plán rozvoje cestovního ruchu v regionu Brdy – Vltava
Strategický plán rozvoje cestovního ruchu v regionu Brdy – Vltava MAS Brdy – Vltava, o.p.s Bc. Jarmila eho ková Prosinec 2008 Obsah Úvod ..................................................................................................................................................... 2 1. Základní charakteristika regionu Brdy – Vltava .......................................................................... 4 1.1 Geografie, osídlení .............................................................................................................. 4 1.2 P írodní pom ry .................................................................................................................. 6 1.2.1 Geologie ..................................................................................................................... 6 1.2.1 Geomorfologie............................................................................................................ 6 1.2.1 Klima .......................................................................................................................... 7 1.2.1 Zvlášt chrán ná území .............................................................................................. 7 1.2.1 Botanika...................................................................................................................... 8 1.2.1 Zoologie...................................................................................................................... 8 1.2.1 P da, lesy.................................................................................................................... 8 1.2.1 Vodní toky .................................................................................................................. 8 1.3 Dopravní infrastruktura....................................................................................................... 9 1.3.1 Silni ní........................................................................................................................ 9 1.3.1 Autobusová doprava................................................................................................. 10 1.3.1 Železni ní doprava ................................................................................................... 10 1.3.1 Vodní doprava .......................................................................................................... 12 1.4 Sociáln -ekonomická charakteristika................................................................................ 13 1.4.1 Demografie............................................................................................................... 14 1.4.1 Nezam stnanost........................................................................................................ 15 1.4.1 Školství ..................................................................................................................... 15 1.4.1 Ekonomické subjekty ............................................................................................... 15 1.5 Zdravotnictví ..................................................................................................................... 16 1.6 Finan ní služby ................................................................................................................. 17 2. Nabídka cestovního ruchu.......................................................................................................... 18 2.1 P írodní atraktivity ............................................................................................................ 18 2.2 Kulturn -historické prost edí ............................................................................................ 19 2.2.1 Kulturní chrán ná území .......................................................................................... 19 2.2.1 Další památkový fond............................................................................................... 22 2.3 Kulturn -spole enské prost edí......................................................................................... 24 2.3.1 Kulturn -spole enská za ízení.................................................................................. 24 2.3.1 Kulturn -spole enské akce....................................................................................... 26 2.3.1 Sportovní za ízení a akce.......................................................................................... 28 2.4 Nejvýznamn jší p ístupné atraktivity regionu .................................................................. 32 2.5 Podmínky pro turistiku...................................................................................................... 37 2.5.1 P ší ........................................................................................................................... 37 2.5.1 Cykloturistika ........................................................................................................... 40 2.5.1 Vodní ........................................................................................................................ 41 2.5.1 Hipoturistika ............................................................................................................. 42 2.6 Suprastruktura cestovního ruchu....................................................................................... 42 2.6.1 Ubytovací za ízení.................................................................................................... 42 2.6.1 Stravovací za ízení ................................................................................................... 44 2.7 Organiza ní a informa ní zajišt ní v rámci cestovního ruchu .......................................... 47 3. SWOT analýza ........................................................................................................................... 48 4. Vize regionu v rámci cestovního ruchu ..................................................................................... 51 5. Priority a opat ení ...................................................................................................................... 51 Zdroje ................................................................................................................................................. 55 ř ě ě ě ů č č ě ě č ř ř ě ě ř ě č ř ě č ě č ř ř ě ě ř ř č č ě ř 1 Úvod Zám r vytvo ení strategie cestovního ruchu byl iniciován p edevším samotnými subjekty ě ř ř turistické nabídky. Všichni cítí, že aby region byl v cestovním ruchu konkurenceschopný, prosperoval a aktivn reagoval na zm ny a trendy, musí být koncep n a strategicky ízen. ě ě č ě ř V regionu prozatím chyb la spolupráce v oblasti plánování rozvoje cestovního ruchu, každý ě subjekt se samostatn propagoval a rozvoj této oblasti nebyl nijak koordinován. ě Úkolu formulovat strategii cestovního ruchu se ujala Místní ak ní skupina Brdy – Vltava č jako zástupce ve ejného, soukromého i neziskového sektoru. Strategie poté byla sestavena ř na základ spolupráce mezi všemi zainteresovanými. K p íprav strategie byla vyzvána ě ř ě široká ve ejnost prost ednictvím regionálních masmedií. Prob hla ty i setkání, dále bylo ř ř ě č ř uskute n no dotazníkové šet ení mezi starosty a poskytovateli služeb. č ě ř Celý charakter regionu Brdy – Vltava ovliv uje blízkost hlavního m sta Prahy. Význam ň ě Prahy se projevuje také v cestovním ruchu. Region se prvotn jednodenních výlet ů jeví jako ideální cíl ě z Prahy, p esto dokáže nabídnout více i turist m, kte í se zde ř ů ř rozhodnou p enocovat. V regionu není vyvinuta t žká pr myslová výroba, krajina je ř ě ů zachovalá, životní prost edí není zni ené. Proto mnoho obyvatel Prahy volí tuto oblast jako ř č místo strávení nap . víkendu. Region nabízí atraktivní využití volného asu, stezky jsou ř č ideální pro p ší turistiku, cykloturistiku i hipoturistiku. Blízkost hlavního m sta se projevuje ě ě i v množství druhých domov , tedy chat a chalup a podob regionu jako rekrea ní základny ů ě č pro obyvatele hlavního m sta. ě Jelikož se území regionu rozkládá na území dvou bývalých okres a spádových území t í ů ř obcí s rozší enou p sobností, p i zpracování analýzy tato skute nost p sobí ur ité problémy. ř ů ř č ů č Pokud budou data dostupná, budou v analýze vyjád ena v tšinou za všechny t i spádové ř ě ř oblasti ORP. Strategie je sestavena na období do roku 2013, navazuje na ni pr b žn aktualizovaný ů ě ě seznam projekt chystaných v destinaci. Všechny údaje jsou platné k prosinci roku 2008. ů 2 Strategie je vypracována v souladu s t mito dokumenty: ě Koncepce státní politiky cestovního ruchu na období 2007 - 2013 Program rozvoje St edo eského kraje ř č Program rozvoje cestovního ruchu ve St edo eském kraji ř č Strategický plán rozvoje Svazku obcí Dob íšska a Novoknínska ř Strategický plán Leader MAS Brdy – Vltava Strategické plány jednotlivých obcí Francouzská zahrada dob íšského zámku ř Zdroj: Zámek Dob íš ř 3 1. Základní charakteristika regionu Brdy – Vltava 1.1 Geografie, osídlení Region se nachází v jižní ásti St edo eského kraje. Tvo í jej území mezi severní ástí č ř č ř č Brdského h ebene a ekou Vltavou. Region leží na jihu od hlavního m sta Prahy na d ležité ř ř ě ů spojnici s jižní ástí ech. Institucionáln je provázán Místní ak ní skupinou Brdy – Vltava, Č č ě č která vznikla na území Svazku obcí Dob íšska a Novoknínska a Svazku obcí St edního ř ř Povltaví. Region se rozkládá na území dvou bývalých okres , a to P íbram a Praha – západ. ů ř Mapa regionu1 1 Do mapy není zanesena obec Pi ín č 4 Do regionu Brdy - Vltava pat í následujících 29 obcí: Borotice, Buš, ím, Daleké Dušníky, Č ř Davle, Dob íš, Drevníky, Drhovy, Hradiš ko, H ím ždice, Chotilsko, Korkyn , Malá ř ř ť ě ě Hraštice, Mokrovraty, Ne ín, Nové Dvory, Nový Knín, Obo išt , Oub nice, Pi ín, č ř ě ě č Rosovice, Rybníky, Slapy, Stará Hu , Št chovice, Svaté Pole, Velká Le ice, Voznice a ě ť č Županovice. Tab. 1: Obce regionu, první zmínka, po et obyvatel č Počet obyvatel První písemná k 1.1.2008 zmínka Borotice 297 1207 Buš 283 1292 Čím 257 1318 Daleké Dušníky 401 1357 Davle 1323 1310 Dobříš 8131 1252 Drevníky 314 1379 Drhovy 233 1653 Hradištko 1516 1310 Hříměždice 388 1325 Chotilsko 390 1359 Korkyně 115 1318 Malá Hraštice 823 1454 Mokrovraty 627 1653 Nečín 731 1570 Nové Dvory 187 1432 Nový Knín 1787 1186 Obořiště 598 1333 Ouběnice 180 1325 Pičín 534 1289 Rosovice 733 1305 Rybníky 283 1603 Slapy 741 1292 Stará Huť 1206 1674 Svaté Pole 345 1352 Štěchovice 1603 1209 Velká Lečice 160 1412 Voznice 494 1788 Županovice 78 1235 Zdroj: [online] Po et obyvatel v obcích St edo eského kraje. http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/mesta_a_obce, http://portal.gov.cz Obec č č ř V tšina obcí regionu pat í do spádové oblasti obce s rozší enou p sobností (ORP) Dob íš, ě ř ř ů ř ty i obce pat í do spádové oblasti ORP ernošice a jedna obec do oblasti ORP P íbram. Č č ř ř V rámci len ní č ě ř Č eské republiky na turistické regiony spadá Brdy – Vltava do ,,Okolí Prahy“ a do oblasti ,,St ední echy – západ“. Podle Programu rozvoje cestovního ruchu ve Č ř St edo eském kraji je navržen název regionu ,,St ední echy“ a nov územn je vymezená Č ř č ř ě ě 5 oblast ,,St ední echy – jih“, kam pat í okresy Benešov, Kutná Hora, P íbram, ásti okres Č ř ř ř č ů Praha – východ (p ibližn od silnice I/12 na jih), Praha – západ (p ibližn od rychlostní ř ě ř ě komunikace R4 na jih). 1.2 P írodní pom ry2 1.2.1 Geologie Celý St edo eský kraj se vyzna uje r znorodou geologickou stavbou. Pestrá je p edevším ř č č ů ř jeho jižní ást, kde leží i region Brdy – Vltava. Území na jihozápadu až jihu kraje budují č zvrásn né horniny Barrandienu, na jihu hlubinné vyv eliny st edo eského plutonu. ě ř Nejvýznamn jší geologickou jednotkou celých st edních ě Č ř Barrandienu. p edstavuje Ten z geologického ř kambrického stá í na n mž spo ívají siln ř ě č ř č ech jsou nep em n né horniny ř hlediska ě fundament ě proterozoicko- varisky zvrásn né sedimenty spodního ě ě paleozoika. Proterozoikum p edstavuje sled mo ských sediment . Spodní ást sledu zaujímá ř ř ů č kralupsko-zbraslavská skupina s hojnými b idlicemi, drobami a prachovci a ř vložkami vulkanických hornin (spilit ) a silicit ů etnými č (buližník ). V nadloží se nachází ů ů št chovická skupina s drobami, prachovci a s hojnými vložkami slepenc (tzv. dob íšské ě ů ř slepence), která lemuje Brdy a H ebeny a vystupuje i v ka onu Vltavy mezi Št chovicemi a ř ň ě Zbraslaví. Sedimenty spodnopaleozoické se nacházejí zajména ve dvou pánvích – p íbramsko-jinecká a skryjsko-tý ovická. Sedimenty p evážn kontinentálního charakteru ř ř ř ě nalézáme p edevším v Brdech (mezi Rokycany, P íbramí a Dob íší) a v okolí Skryjí. ř ř ř P evažují r zné typy slepenc a pískovc , do nadloží p ibývá i vulkanický materiál. Mladší ř ů ů ů ř sedimenty se tu, až na výjime né výskyty, neobjevují. č Paleontologicky zajímavé je jílovské pásmo, sledující údolí Vltavy od Solenic ke Št chovicím a p es údolí Sázavy pokra ující do okolí Jílového, a dále lom Jezírko u ě ř č Dob íše, kde jsou vid t specifické slepence.3 ř ě 1.2.1 Geomorfologie Z hlediska geomorfologického len ní č Č ě R zasahují do mikroregionu oblasti Brdská oblast (jednotka Brdská vrchovina) a St edo eská pahorkatina (jednotka Benešovská pahorkatina). ř č Významnými krajinnými prvky v regionu je na západ ě č ást Brdské vrchoviny tzv. H ebeny, ř ve st edu Kozí Hory a na východní stran ka onovité údolí eky Vltavy, kde se divoké ř ě ň ř 2 Zpracováno i z AOPK R. Chrán ná území R 1. 1.vyd. Praha: Consult, 1996 Zdroje: Geologická minulost eské republiky, Ivo Chlupá a kolektiv, 2002, Akademia Ztracená mo e uprost ed Evropy, V.Turek, R. Horný, R. Prokop, 2003, Akademia Č ě Č 3 Č ř č ř 6 skalní sout sky vytvo ily v jílovském pásmu v oblasti Svatojánských proud na Vltav a ě ř ů ě pod Medníkem na Sázav . Nejvyšším vrcholem Brdských H eben je Studený vrch (660m). ě ř ů Brdy jsou cen né hlavn kv li krásným les m, výhled m, proto p itahují turisty p edevším ě ě ů ů ů ř ř v letním období. V lesích je vyzna eno mnoho atraktivních turistických cest. Území celého č regionu je asto lenité, lesnaté, mimo eky Vltavy hlavn s menšími toky. č č ř ě V tšina území regionu leží v nadmo ské výšce 200 - 600 m nad mo em. Údolí kolem eky ě ř ř ř Vltavy od Št chovic sm rem k Davli a do Prahy leží ve výšce 0 – 200 m nad mo em. Lze ě ě ř konstatovat, že západ a východ mikroregionu leží ve v tší nadmo ské výšce než jeho st ední ě ř ř ást. č 1.2.1 Klima Svým klimatem je majoritní ást regionu za azena do mírn teplé oblasti, oblast kolem č ř ě Davle do teplé oblasti. Pr m rná teplota se pohybuje okolo 7,5 ºC, podél Vltavy bývají ů ě pr m rné teploty vyšší. Z hlediska srážek pat í region do území s nejnižšími srážkami ů ě ř v R.4 Č 1.2.1 Zvlášt chrán ná území Na území regionu Brdy - Vltava se nacházejí jako zvlášt chrán ná území národní p írodní ě ě ř památka a p t p írodních rezervací. V regionu jsou také evropsky významné lokality jako ě ř sou ásti evropského systému Natura 2000 (více v kapitole o p írodních atraktivitách). č ř Zdroj: MAS Brdy - Vltava 4 Zdroj: [online] http://www.ovocnarska-unie.cz/web/web-sispo/klimreg/klimapa.html, http://www.chmi.cz/meteo/ok/infklim.html 7 1.2.1 Botanika Brdy a H ebeny pokrývá tém ř ě kulturních les . souvislý les, pro ostatní krajinu je typická mozaika polí, luk, ř í ní fenomén v údolí Vltavy podmi uje celou mozaiku nejr zn jších Ř ů č ň ů ě rostlinných spole enstev, v etn skalních stepí, ale i v esovin. Na úpatí H eben u Dob íše č č ě ř ř ů ř zasahují dubohab iny, v oblasti na východ od Brd byly nejrozší en jší kyselé doubravy. ř ř ě Údolí Vltavy a skalnaté partie brdské oblasti se vyzna ují smíšenými su ovými lesy, které č ť místy p echázejí do otev ených drolin. ř ř Do regionu zasahují Slapský a Brdský bioregion. 1.2.1 Zoologie V brdské oblasti žije st edoevropská lesní fauna, pozoruhodné je údolí Vltavy, kde mimo ř jiné žije i množství bezobratlých, jak teplomilných, tak vázaných na chladné nebo vyšší polohy. 1.2.1 P da, lesy Tém ě polovina obvodu ORP Dob íš je zalesn na, trochu vyšší podíl zalesn ných ploch ř ř ě ě vykazuje jen ORP P íbram v rámci St edo eského kraje. ORP P íbram a Dob íš ř ř č ř ř zaznamenávají nejnižší podíly zastav ných ploch (1,1 %) v celém kraji. P i bilanci p dy ě podle správních obvod ř obcí s rozší enou p sobností vychází, že pouze ORP Beroun, ů ř ů Dob íš a P íbram mají p evahu nezem d lské p dy nad zem d lskou. ORP ř ů ř ř ě ě ů ě ě Č ernošice má v rámci p dy totožný charakter jako celý St edo eský kraj, vyniká ale v podílu zahrad a ů ř č ovocných sad na zem d lské p d (11 %).5 ů ě ě ů ě 1.2.1 Vodní toky I když území není považováno za tradi ní rybá skou oblast, nachází se v n m mnoho č ř ě rybník a dalších vodních ploch k tomu ur ených. Rybá ství je v regionu velmi oblíbené. ů č ř Pal ivým problémem jsou však vodní nádrže vhodné ke koupání. V regionu je totiž velmi č málo takových ploch. Mnoho rybník je chovných nebo by jejich vy išt ní bylo velmi ů č ě nákladné. Obyvatelé Dob íše proto nemají možnost vodní turistiky v blízkém okolí m sta. ř ě Stejn tak i obyvatele nap . Davle nebo Št chovic trápí neexistence ploch vhodných ke ě ř ě koupání. Zajímavé jsou lomy poblíž obcí N ín a H ím ždice, které jsou pro koupání nebo potáp ní ě č ř ě ě vhodné. 5 Zdroj: [online] http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/vybrane_udaje_o_spravnich_obvodech_orp 8 Na východ regionu je pro vodní sporty ideální eka Vltava v oblasti Slapské nádrže. Podél ě ř ní je vybudováno množství kemp a chatových osad umož ujících pobyt a vyžití u vody. ů ň Nejznám jšími osadami na Vltav ě ě jsou H ím ždice, Županovice, Cholín, Milovice, ř ě Kobylníky, Živohoš a Ždá . Na ece Vltav byly vybudovány p ehradní nádrže Št chovice ň ť ř ě ř ě a Slapy, dnes zajímavé technické památky. Vltava je také významná pro lodní dopravu, p edevším rekrea ní. Protože byla vybudována nádrž na Slapech, došlo k zatopení n kolika ř č ě osad. Dnes je v t chto místech oblíbené potáp ní. ě ě Do regionu zasahuje i eka Sázava, která se u Davle vlévá do Vltavy. V centrální ásti ř č území je nejvýznamn jším tokem Kocába protékající Novým Knínem, která se do Vltavy ě vlévá ve Št chovicích. Kocába je spíše romantický trampský potok protékající hlubokým ě skalnatým údolím. V úseku Nový Knín – Št chovice se využívá p i dostatku vody i pro ě ř vodáctví. S vodním živlem jsou také spojené tradice regionu jako tramping, vora ství a zlatokopectví. ř 1.3 Dopravní infrastruktura 1.3.1 Silni ní Celý St edo eský kraj ovliv uje blízkost hlavního m sta Prahy. Toto se projevuje i ř č ň ě v dopravní infrastruktu e, kdy kraj je navázán na Prahu hustou dopravní sítí, která je ale ř asto také p etížená. Region Brdy – Vltava protíná rychlostní komunikace R4 vedoucí č ř z Prahy kolem Dob íše do P íbrami. ř ř Hlavní silni ní tahy uvnit regionu p edstavují silnice II. t ídy č ř ř ř .102 (Obory – Ne ín – Drevníky – Chotilsko - Korkyn – Št chovice - Davle….), č č ě ě .104 (Davle - Jílové u Prahy), č .106 (Št chovice - Hradištko…), č ě . 114 (…Dob íš - Stará Hu – Mokrovraty - Nový Knín – Korkyn - Chotilsko…), č ř ě ť . 116 (Nový Knín - Malá Hraštice..), č .119 (Dob íš - Drhovy - Borotice…).6 č ř Avšak v celém regionu p evažují silnice III. t ídy. ř 6 ř Zdroj: [online] http://www.rsd.cz/doprava/silnicni_sit/html/1_st.htm 9 1.3.1 Autobusová doprava Mnoho obyvatel regionu dojíždí p edevším autobusy za prací i studiem, nákupy a zábavou ř č do Prahy, proto je do hlavního m sta zajišt na i kvalitní autobusová doprava zejména z ě ě Dob íše, Nového Knína i St edního Povltaví. Území obsluhují jak soukromí p epravci na ř ř ř pravidelných linkách tvo ících St edo eskou integrovanou dopravu (SID), tak autobusy na ř ř č linkách Pražské integrované dopravy (PID) a další. Pražská integrovaná doprava zajiš uje ť spojení s Prahou a další regionální autobusovou dopravu. Tab. 2: Linky PID operující na území regionu Číslo linky Trasa 314 Smíchovské nádraží - Nová Ves pod Pleší 317 Smíchovské nádraží - Dobříš nám. 338 Smíchovské nádraží - Hradištko, Pikovice, most 361 Smíchovské nádraží - Nový Knín 390 Smíchovské nádraží - Neveklov, Jablonná 437 Štěchovice - Štěchovice 438 Štěchovice - Rabyně, Měřín 439 Štěchovice - Nový Knín 440 Štěchovice - Štěchovice, Masečín 444 Jílové u Prahy, náměstí - Měchenice, žel.st 488 Mníšek pod Brdy, náměstí - Nový Knín, Libčice Zdroj: [online] http://www.ropid.cz/mapy/Primestske-autobusy__s190x359.html St edo eská integrovaná doprava (SID) je specifický integrovaný dopravní systém, který ř č vychází ze systému m stské hromadné dopravy (MHD) nejv tších obcí s rozší enou ě ě ř p sobností a jeho propojení na p ím stskou autobusovou dopravu, která zajiš uje jejich ů ř ě ť obsluhu. Cílem SID je vytvá et postupn jednotný systém dopravní obslužnosti celého kraje. ř ě Vymezeny byly dopravní zóny podle okres , ást regionu spadá do zóny D. V sou asné ů č č dob fungují linky SID hlavn jako spojnice P íbram-Dob íš-Praha. 7 ě ě ř ř Problémem je ale dopravní dostupnost menších obcí, velmi špatná situace je hlavn o ě víkendech a svátcích. 1.3.1 Železni ní doprava V rámci železni ní dopravy existuje jediná tra v regionu s íslem 210 na trase Praha – č č ť Vrané nad Vltavou – er any (s odbo kou na Dob íš). Jedná se regionální železni ní tra , Č č č ř zapojenou do PID( Pražské integrované dopravy).Pro nový J č Ř ť 2009/2010 je na trati 7 Zdroj: [online] http://www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/doprava/stredoceska-integrovana-doprava/oblasti-realizace-sid/pribramskaoblast.htm 10 p ipravována taktová doprava ( int. 60 min.).Ve špi kách pracovních dn v nejvytížen jším ř č ů ě úseku Praha – Vrané s int. 30 min. Tra vede z Prahy do Vraného nad Vltavou. Za ním se v odbo ce Skochovice rozdvojuje do č ť sm r :1) M chenice – isovice – Nová Ves pod Pleší – Mokrovraty – Stará Hu – Dob íš Č ě ů ě ř ť 2) Davle – Jílové u Prahy – er any Č č Železni ní tra č ť Zdroj:[online] http://www.cdcargo.cz/files/mapy/kraje.gif N které spoje umož ují rozší enou p epravu zavazadel, p edevším jízdních kol. ě ň ř ř er anské Č ř č v tvi trati se íká také Posázavský pacifik, té dob íšské n kdy Dob íš – Pa íž. P i p íležitosti ě ř ř ě množství kulturních akcí v okolí trat vypravují Č ě ř ř ř ř D a.s. n kolik nostalgických parních ě vlak .Ro n se jedná o cca 15 jízd o které je velký zájem( nap . „ Posázavské linky,Vlakem ů č ě ř na Dob íš na Dob íšské májové slavnosti a Svatováclavské Slavnosti“).Tra je za azena do ř ř ř ť systému eských drah Esko a v pracovní dny je využívána zejména v úseku, kde platí plná Č integrace PID ( M chenice – Praha ) a ( Petrov u Prahy – Praha). ě O víkendech je železni ní doprava výrazn č posilována z d vod ě ů rekrea ní dopravu. Ve všední den ( pond lí 6.10. 2008 ) na trati č zvýšeného zájmu o ů Č ě er any – Vrané nad č Vltavou – Praha Vršovice operovalo 11 pár spoj ( 1 s p estupem ve Vraném ) , 7 pár ů ů ř ů z nich s rozší enou p epravou spoluzavazadel, p edevším jízdních kol. ř ř ř Na trati Dob íš – Praha Vršovice operovalo 8 pár spoj , 2 z nich s rozší enou p epravou ř ů ů ř ř spoluzavazadel, p edevším jízdních kol.8 V sou asné dob panují obavy o budoucnost ř č ě železnice pro osobní dopravu. 8 Zdroj: [online] http://parnijizdy.ic.cz/, http://www.pacifikem.cz/ 11 1.3.1 Vodní doprava Vodní doprava má v regionu význam v jeho východní ásti, kde protéká eka Vltava. Od č ř T ebenic a dále je Vltava vodní cestou dopravn významnou, pro velkou plavbu. Pro malou ř ě a st ední plavbu je Vltava vhodná ve své st ední ásti. ř ř č Sezónn funguje lodní spojení z Prahy do Št chovic. Osobní lodní linková doprava na této ě ě trase byla zahájena již v roce 1865. Dnes linku z Prahy až ke Slapské p ehrad od kv tna do ř ě ě poloviny zá í provozuje Pražská paroplavební spole nost, a. s. Linka je v provozu o ř č víkendech a svátcích. 9 Tab. 3: Trasa osobní linkové dopravy z Prahy do Št chovic ě km pásmo cena hod - spoj 9:00 stanice * MHD hod PRAHA - Rašínovo nábřeží 18:30 12 I. 70 Kč 10:10 * ČD, BUS Zbraslav 17:25 21 II. 70 Kč 11:10 ČD, BUS Měchenice 16:35 16:20 25 11:25 ČD, BUS Sázava 26 11:35 Mandát 16:05 Štechovice 15:55 Slapská přehrada (Třebenice) 15:00 28 III. 70 Kč 11:55 * BUS 32 12:35 37 13:00 * BUS IV. 70 Kč 15:20 * bezbariérový p ístup Zdroj: [online] http://www.paroplavba.cz/index2.php?page=linkove_plavby.shtml ř Vodní dopravu na Slapech provozuje spole nost Quarter, s. r. o. mimo jiné i na trasách č Slapy – Nová Živohoš , Slapy – Solenice a Týn nad Vltavou – Slapy.10 ť Linka Slapy – Nová Živohoš funguje denn o prázdninách v úseku Slapská p ehrada, ě ť ř Skalice, Rabyn , Ždá , M ín, Hrdli ka, Laguna Hotel, Stará Živohoš , Nová Živohoš a ě ň ě ř č ť ť zp t, délka úseku je 12 km, doba trvání 1 hodina. ě Linka Slapy – Solenice funguje o prázdninách v úterý a tvrtky v úseku Slapská p ehrada, č ř Skalice, Rabyn , Ždá , M ín, Hrdli ka, Laguna Hotel, Stará Živohoš , Nová Živohoš , ě ň ě ř č ť ť astobo , Milovice, Oboz, Cholín, Županovice, Zvírotice, Zr bek, Rovišt , Kamýk n. Č ř ů ě Vltavou, Žebrákov, Solenice-Orlická p ehrada, délka úseku je 52 km, doba plavby 4 hodiny, ř 35 min, po proudu 4 hodiny 10 min. V Solenicích je zajišt na návaznost na lodní dopravu ě na Orlické p ehrad . ř 9 ě Zdroj: [online] http://www.paroplavba.cz Zdroj: [online] http://www.lodnidopravaorlikslapy.cz/index.htm 10 12 Na trase Týn nad Vltavou – Slapy funguje linka o prázdninách v úterý a tvrtky a je dlouhá č 113 km. Spole nost dále zajiš uje i plavbu na Orlické p ehrad , lod také pronajímá a nabízí č ř ť ě ě projíž ky po Slapské p ehrad . ď ř ě Na Vltav také funguje n kolik p ívoz . V rámci regionu je to p ívoz spojující Starou a ě ě ř ů ř Novou Živohoš . Funguje v ervnu omezen , od ervence do srpna každodenn podle č ť ě č ě jízdního ádu. P epravuje i ko árky a jízdní kola. K dispozici je i nepravidelná jízdní ř ř č doprava, podve erní projíž ky apod.11 ď č Díky blízkosti hlavního m sta Prahy a letišt Praha – Ruzyn má region dobrou dostupnost i ě ě ě pro cestující leteckou dopravou. Na území regionu se nenalézají žádná letišt , pouze ě nedaleko od Dob íše, v Dlouhé Lhot u P íbrami stojí sportovní letišt , kde jsou nabízeny i ř ě ř ě vyhlídkové lety do regionu Brdy – Vltava jak na standardních trasách, tak i podle p ání. ř Zdroj: MAS Brdy - Vltava 1.4 Sociáln -ekonomická charakteristika V tšina sídel regionu je venkovských, nezatížených pr myslem, kde v rámci ekonomických ě ů subjekt ů p evažují malé zem d lské podniky. Pr mysl je soust ed n hlavn do v tších ř ě ě ů ř ě ě ě center regionu. V tšina obcí regionu pat í mezi vesnice. Dob íš je m sto a zárove obec ě ř ř ě ň s rozší enou p sobností. M stem je také Nový Knín, m stysem jsou Davle a Št chovice. ř 11 ů ě ě ě Zdroj: [online] http://www.slapy.cz/ 13 Do spádové oblasti obce s rozší enou p sobností Dob íš pat í všechny obce mimo obcí Buš, ř ů ř ř Davle, Hradiš ka a Št chovic, které pat í do ORP ernošice, a Pi ína, pat ícího do spádové Č ě ť ř č ř oblasti obce s rozší enou p sobností P íbram. P evážná v tšina obcí regionu má dlouhou ř ů ř ř ě historickou minulost. 1.4.1 Demografie ORP Dob íš pat í mezi menší obvody kraje, podle po tu obyvatel je na 23. míst z 26 ř ř č ě obvod kraje, má i malou hustotu obyvatel (p ibližn 628 obyv. na km2). Na druhou stranu ů ř ě ORP P íbram i ernošice pat í mezi obvody s nejvíce obyvateli. Avšak ORP ernošice má Č Č ř ř skoro dvojnásobnou hustotu obyvatel než ORP P íbram a trojnásobnou než ORP Dob íš. ř ř Správní obvod ORP Dob íš se adí na 18. místo mezi obvody. Správní obvod ORP P íbram ř ř ř je nejv tším obvodem kraje, správní obvod ORP ernošice je 7. nejv tší v kraji.12 Č ě ě Od roku 1998 se kontinuáln mírn zvyšuje po et obyvatel ORP Dob íš, p ír stek obyvatel ě ě č ř ř ů je kladný, p sobí na n j hlavn p ír stek zp sobený p ist hováním, p irozený p ír stek je ů ě ě ř ů ů ř ě ř ř totiž záporný. Velmi dynamické tempo v p ír stku obyvatel zaznamenává ORP ř ů Č ů ernošice, což je velikou m rou zp sobeno p ist hováním, od roku 2004 je však v tomto obvodu i ě ů ř ě p irozený p ír stek kladný. V ORP P íbram naopak v posledních letech dochází k mírnému ř ř ů ř poklesu po tu obyvatel.13 č V regionu Brdy – Vltava celkov žije 24 758 obyvatel (k 1.1.2008). P i srovnání obcí ě ř v regionu Brdy – Vltava podle po tu obyvatel vychází, že tém č ě 79 % obcí má mén jak ř ě 1000 obyvatel, z nich nejvíce 200 – 299. V obcích do 1000 obyvatel žije 37 % obyvatel regionu. Nejv tší sídelní aglomerací regionu je jednozna n Dob íš, menší obce pak mají ě č ě ř obyvatelstvo v po tu 1000 –1999 a jsou to obce Davle, Hradiš ko, Nový Knín, Stará Hu a č ť ť Št chovice. ě Tab. 4: Po et obcí podle po tu obyvatel č č Počet obyvatel Počet obcí 0-499 16 500-999 7 1000-1499 2 1500-1999 3 20001 Zdroj: [online] Po et obyvatel v obcích St edo eského kraje. http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/mesta_a_obce, vlastní výpo ty č ř č č 12 13 Zdroj: [online] http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/vybrane_udaje_o_spravnich_obvodech_orp Zdroj: [online] http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/kapitola/4030-07-1995_az_2006-01000 14 P i srovnání ORP podle v kové struktury obyvatel v roce 2007 vychází ORP P íbram a ř ě ř Dob íš podobn jako St edo eský kraj, tedy že 14 - 15 % obyvatel má 0 - 14 let, 71 % ř ě ř č obyvatel má v k 15 - 64 a 14 - 15 % má více jak 65 let. Tomuto trendu se vymyká ORP ě ernošice, kde až 17 % obyvatel má 0 - 14 let, více jak 65 let má 12 % obyvatel. Toto Č souvisí i s kladným p irozeným p ír stkem v tomto ORP. 14 ř ř ů 1.4.1 Nezam stnanost Míra nezam stnanosti byla k 31.12.2007 v kraji na úrovni 4,70 %. V ORP Dob íš to bylo ě ř 5,74 % a v ORP P íbram 6,99 %. Velmi nízkou míru nezam stnanosti vykazuje ORP ř ě ernošice, a to 2,05 %. Rozhodn Č pozitivní je trend poklesu nezam stnanosti ve ě ě St edo eském kraji.15 ř č 1.4.1 Školství Ve v tšin obcí regionu funguje mate ská škola. Ve v tších obcích pak jsou i základní ě ě ř ě školy. St ední školství je pouze na Dob íši, a to Gymnázium Karla apka, Dob íš a St ední Č ř ř ř ř odborné u ilišt , Hluboš. Za dalším st edním a vysokým školstvím studenti dojížd jí do č ě ř ě P íbrami (celkem 7 SŠ a 1 odborné u ilišt ) a Prahy.16 ř č ě V rámci odborného školství cestovního ruchu se v P íbrami nachází Integrovaná st ední ř ř škola hotelového provozu, obchodu a služeb P íbram, v Praze je mnoho odborných škol ř v rámci st edního i vysokého školství. ř 1.4.1 Ekonomické subjekty P i porovnání ekonomických subjekt podle p evažující innosti OKE Č ř ů ř č území ORP Dob íš a P íbram je vyšší podíl subjekt ř ř vychází, že na zabývajících se zem d lstvím, ů ě myslivostí, lesnictvím, v porovnání s pr m rem St edo eského kraje. V ORP ů zase v tší podíl subjekt ě č ů ě ř č s inností v oblasti nemovitostí č Č ě ernošice je a pronájmu; podnikatelské innosti. Ze všech t í spádových oblastí ORP vychází Dob íšsko jako to, kde jsou podniky ř spíše s mén ě ř zam stnanci. Nejv tším zam stnavatelem je zde Bobcat CZ, a.s. sídlící ě ě ě 17 v Dob íši. ř 14 Zdroj: V kové složení obyvatel podle SO ORP, v kových skupin a pohlaví v roce 2007, [online] http://czso.cz/xs/redakce.nsf/i/vekove_slozeni_obyvatelstva_stredoceskeho_kraje 15 Zdroj: [online] http://czso.cz/xs/edicniplan.nsf/t/78003265FF/$File/13-210208q1r07.pdf 16 Zdroj: [online] zdroj http://www.stredniskoly.cz/seznam-skol/stredocesky-kraj/pribram/ ě 17 ě Zdroj: [online] http://www.czso.cz 15 1.5 Zdravotnictví Záchranná služba18 Záchranná služba St edo eského kraje zajiš uje území kraje ze 36 výjezdových stanoviš . ř č ť ť Pro oblast regionu Brdy – Vltava jsou d ležitá tato stanovišt : ů ě ZZS okresu Praha – západ stanovišt Jesenice - Bud jovická 77, 252 42 Jesenice ě ě stanovišt Roztoky - P ílepská 1692, 252 63 Roztoky ě ř stanovišt Rudná - Karlovotýnská 416, 252 19 Rudná u Prahy ě stanovišt Slapy - (pouze 7.-8. m síc): Ždá ě ě ň ZZS okresu P íbram ř stanovišt P íbram - Školní 70, 261 95 P íbram VIII. ě ř ř stanovišt Dob íš - Petrovi ova 601, 263 01 Dob íš ě ř č ř stanovišt Sedl any - Tyršova 160, 264 01 Sedl any ě č č stanovišt Krásná Hora - Krásná Hora nad Vltavou 192, 262 55 ě stanovišt B eznice - Sadová 618, B eznice, 262 72 B eznice ě ř ř ř stanovišt Na Loužku - Milešov ( pouze 7.+8. m síc) ě ě Na Staré Živohošti je b hem letních m síc základna vodní záchranné služby. ě ě ů Léka ské pohotovostní služby ř Smíšené LSPP pro oblast Brdy - Vltava jsou nejblíže v P íbrami, kde je i stomatologická ř LSPP, v evnici a v Praze. Na Dob íši funguje pohotovost jen o víkendech. LSPP pro d ti a Ř ř ě dorost je v P íbrami a Praze. Stomatologická LSPP funguje v Praze. ř L žková zdravotnická za ízení19 ů ř Na území regionu se nacházejí dv l žková zdravotnická za ízení. Na Dob íši je to ě ů ř MEDI HELP spol. s r.o. Masarykovo sanatorium ř Dob íš, které poskytuje pé i na ř č ošet ovatelských l žkách typu Lé ebny dlouhodob nemocných. Ministerstvo obrany je ř ů č ě z izovatelem Vojenského rehabilita ního ústavu Slapy nad Vltavou. ř č Do nemocnic lidé jezdí do P íbrami, kde funguje Oblastní nemocnice P íbram, a.s. nebo do ř ř Prahy. 18 19 Zdroj: [online] http://www.uszssk.cz/index.php?mid=96&msid=93 Zdroj: [online] http://www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/zdravotnictvi/ 16 Na Dob íši se nachází St edisko zdraví s.r.o., kde svoji pé i poskytují jak obvodní, tak ř ř č specializovaní léka i. Dále p sobí zdravotní st edisko v N íni, v H ím ždicích p sobí léka ř ů ř ě č ř ě ů ř vždy v pond lí, v Borovicích je také léka ka. ě ř Pro oblast St edního Povltaví fungují zdravotní st ediska ve Št chovicích, Slapech, Davli a ř ř ě Hradištku. Lékárny se nacházejí v Dob íši, Novém Knín a Davli. ř ě 1.6 Finan ní služby Nejvíce finan ních ústav č ů funguje na Dob íši, mají zde pobo ky ř eská spo itelna, Č č ř Komer ní banka a GE Money Bank i mnoho pojiš oven. V Davli funguje eská spo itelna. Č č ř ť Obchodní místa Poštovní spo itelny v síti Č ř eské pošty jsou v obcích Borotice, Davle, Dob íš, Hradiš ko pod Medníkem, H ím ždice, Korkyn , Ne ín, Nový Knín, Obo išt , ř ř ť ě ě č ř ě Pi ín, Rosovice, Slapy, Stará Hu , Št chovice, Velká Le ice. č ě ť č Bankomaty Dob íš - eská spo itelna, Komer ní banka, GE Money Bank, Poštovní spo itelna, SOB Č Č ř ř č ř Davle - eská spo itelna Č ř Nový Knín - univerzální bankomat Pa ezitý rybník u Svatého Pole ř Foto J. eho ková Ř ř 17 2. Nabídka cestovního ruchu 2.1 P írodní atraktivity Na území regionu se jako chrán ná území nalézají Národní p írodní památka Medník a ě ř p írodní rezervace And lské schody, Hradec, Kobylí Dráha, Kuchy ka a Vymyšlenská ř ě ň p šina. Jako sou ásti soustavy Evropské unie s názvem Natura 2000 jsou regionu také ě č evropsky významné lokality. Tab. 5: Zvlášt chrán ná území v regionu ě Název Rozloha (ha) Medník 19.0200 Andělské schody 13.2493 Hradec 45.9200 Kobylí dráha 53.3900 Kuchyňka Vymyšlenská pěšina 21.1842 67.1900 ě Předmět ochrany Obec Datum vyhlášení Známá lokalita kandíku psího Hradištko 31.12.1933 zubu, jediná v ČR Uchování komplexu dvou lesních luk s bohatým výskytem vzácných a zvláště chráněných Voznice 30.3.2002 druhů rostlin, včetně výskytu vzácných a ohrožených druhů hmyzu a plazů. Výrazný hřbet v Hřebenech s Dobříš 30.1.1989 přirozenými porosty Zakrslé a suťové doubravy, Hradištko 1.2.1990 habřiny a skalní stepi Typický brdský suťový porost Pičín 31.12.1933 Skalnaté svahy s mozaikou Chotilsko-Prostřední Lhota 30.1.1989 lesních typů středního Povltaví Zdroj:[online] http://drusop.nature.cz Tab. 6: Evropsky významné lokality na území regionu Název Aglaia Andělské schody Dobříšský park Dobříšský zámek Dolní Sázava Hrdlička - Žďánská hora Rozloha Předmět ochrany Obec 520,822 Lokalita čolka velkého Dobříš, Voznice Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Kytín, Nová Ves Evropy, lesy svazu Tilio186,834 Acerion na svazích, sutích a v pod Pleší, Voznice roklích, lokalita modráska očkovaného 38,075 Lokalita páchníka hnědého Dobříš 0,485 Lokalita netopýra velkého Dobříš Lokalita hořavky duhové, 398,033 Davle,Hradištko… velevruba tupého Lokalita přástevníka 68,074 Buš, Slapy kostivalového Zdroj:[online] http://drusop.nature.cz Datum vyhlášení 22.12.2004 22.12.2004 22.12.2004 22.12.2004 22.12.2004 22.12.2004 18 Z p írodního hlediska je velmi zajímavá eka Vltava, kde se divoké skalní sout sky ř ř ě vytvo ily v jílovském pásmu v oblasti Svatojánských proud na Vltav a pod Medníkem na ř ů ě Sázav , í ní fenomén Vltavy je velmi r znorodý. ě ř č ů U Vltavy se také nachází nau né stezky s botanickou tematikou (více v ásti podmínky pro č č turistiku). 2.2 Kulturn -historické prost edí 2.2.1 Kulturní chrán ná území Na území regionu Brdy – Vltava se nachází m stská památková zóna a množství kulturních ě památek. M stská památková zóna Nový Knín ě MPZ Nový Knín byla vyhlášena v roce 1990, pat í mezi t i m stské památkové zóny na ř ř ě území bývalého okresu P íbram. Mezi památky na území m stské památkové zóny Nový ř ě Knín pat í kostel sv. Mikuláše, socha P. Marie Immaculaty, radnice, mincovna, kašna ř (všechny na nám. Ji ího z Pod brad) a koželužna, z toho jen pr elí v Masnerov ulici.20 ř ě ů č ě Kulturní památky Na území Brdy – Vltava se nachází celkem 63 kulturních památek, nejvíce v Dob íši (18) a ř Novém Knín (16). ě Jak je vid t z tabulky, více jak polovina památek je církevních. V seznamu jsou však i ě technické památky a historické domy. Tab. 7: Kulturní památky mikroregionu Část obce Sídelní útvar Borotice Borotice Buš Davle Davle Davle Dobříš Dobříš 20 Borotice Borotice Buš Památka kostel Nanebevzetí P. Marie fara křižovnická boží muka klášter benediktýnů Ostrov u Svatý Kilián Davle (Ostrovský klášter), archeologické stopy Svatý Kilián kostel sv. Kiliána Davle-Sázava venkovská usedlost Dobříš kostel Nejsvětější Trojice Dobříš kostel Povýšení sv. Kříže čp. Ulice,nám./umístění náves čp.1 při silnici k Slapům Ostrov proti ostrovu sv. Kiliána čp.2 nám. Svobody při silnici Zdroj: [online] http://monumnet.npu.cz 19 Dobříš Dobříš Dobříš Dobříš Dobříš Dobříš Dobříš Dobříš Dobříš Dobříš Dobříš Dobříš Dobříš Dobříš Dobříš Dobříš Dobříš Dobříš Dobříš Dobříš Dobříš Dobříš Dobříš Dobříš Dobříš Dobříš Trnová Dobříš Dobříš Dobříš Trnová Dobříš Hradištko Hradištko Hradištko Hradištko Hradištko Hradištko Nové Dvory Nový Knín Nový Knín Nový Knín Nový Knín Nový Knín Nový Knín kaple sv. Jáchyma židovský hřbitov socha sv. Jana Nepomuckého socha sv. Šebestiána hrad Vargač zámek lékárna tzv. Stará, "U Anděla Strážce" měšťanský dům měšťanský dům Kopáčkův radnice venkovský dům městský dům tzv. Hlasův domeček děkanství zemědělský dvůr panský tvrz Dvorce, archeologické stopy výšinné opevněné sídliště hradiště Hradec, archeologické stopy pomník masakru vězňů městiště Sekanka, archeologické stopy zámek, s omezením: bez budovy ovčína čp. 36 Nové Dvory venkovská usedlost Nový Nový Nový Nový Nový Nový kostel sv. Mikuláše boží muka boží muka - pův. morový sloup socha P. Marie Immaculaty kašna radnice městský dům - pův. včelařská škola mincovna koželužna, z toho jen: průčelí vodní mlýn kostel sv. Františka Serafinského socha sv. Jana Nepomuckého fara vodní mlýn - býv. Brunclíkův tvrz studna - včetně studničního stavení Knín Knín Knín Knín Knín Knín Nový Knín Nový Knín Nový Nový Nový Nový Nový Nový Nový Nový Knín Knín Knín Knín Knín Knín Knín Knín Nový Knín Nový Knín Nový Knín Starý Knín Starý Knín Starý Knín Starý Knín Starý Knín Nový Knín Starý Knín Obořiště Obořiště socha sv. Jana Nepomuckého Obořiště Pičín Pičín Pičín Obořiště Pičín Pičín Pičín klášter kostel Nanebevzetí P. Marie tvrz fara Rosovice Rosovice kaplička sv. Anny Slapy Přestavlky kaplička Nanebevzetí P. Marie čp.7 čp.12 u silnice do Rosovic Rukavičkářská nám. Svobody Mírové nám. Vargač Zámecký park čp.27 Pražská čp.69 čp.103 čp.119 čp.227 Mírové nám. Mírové nám. Mírové nám. Dlouhá čp.244 Mírové nám. čp.275 Antonína Dvořáka čp.676 nám. Svobody S od Dobříše SZ od Dobříše při silnici na Třebšín čp.1 čp.3 JZ část obce čp.1 nám. Jiřího z Poděbrad při silnici na Libčice proti čp. 117 nám. Jiřího z Poděbrad nám. Jiřího z Poděbrad nám. Jiřího z Poděbrad čp.9 Na Salaši čp.47 čp.97 čp.? nám. Jiřího z Poděbrad Masnerova Hraštická náves čp.326 Dvorská čp.327 čp.359 Dvorská čp.? před ohradní zdí klášterní zahrady čp.1 čp.1 čp.10 na hřbitově proti kostelu u silnice od Dobříše do Rosovic Rovínek 20 Slapy Slapy Stará Huť Štěchovice Štěchovice Štěchovice Štěchovice Svaté Pole Svaté Pole Slapy Slapy Stará Huť Štěchovice Štěchovice Štěchovice Štěchovice Svaté Pole Svaté Pole Svaté Pole Svaté Pole Velká Lečice Voznice Velká Lečice Voznice kostel sv. Petra a Pavla zámek vila - památník Karla Čapka kostel sv. Jana Nepomuckého silniční most venkovská usedlost fara kostel sv. Alžběty Duryňské boží muka fara, s omezením: bez ohradní zdi na parc č. 36 čp.1 čp.125 Strž nad Vltavou čp.7 čp.? na křižovatce před čp. 39 čp.1 výklenková kaplička socha sv. Jana Nepomuckého u rybníka Zdroj:[online] http://monumnet.npu.cz/pamfond/hledani.php MPZ Nový Knín Zdroj:[online] http://www.mestonovyknin.cz/ 21 Další památkový fond Krom státem chrán ných památek je v regionu veliké množství nap . drobných sakrálních ě ě ř památek, kapli ek, k íž . Na Vltav byla vybudována vodní díla p edstavující technické č ř ů ě ř památky. V regionu jsou také drobné technické památky jako hamry, mlýny. Dalšími zajímavými technickými atraktivitami jsou poz statky d lní innosti v okolí n kolika obcí. ů ů č ě V minulosti se totiž t žilo zlato v okolí Nového Knína v revíru Psí hory, dále v revíru ě novoknínském, kozohorském a lib ickém. č Mezi památky mohou být p ipsány i budovy, které jsou dnes pod vodou, protože byly ř zatopené výstavbou p ehradní nádrže na Slapech. Atraktivní jsou tak pouze pro potáp e. ř ě č Tab. 8: Další památky regionu Obec Borotice Buš Čím Daleké Dušníky Davle Dobříš Drevníky Drhovy Hradištko Památka Kaple sv. Jana Nepomuckého v Čelině Židovský hřbitov u Čeliny Vyhořelý zámeček v Čelině Zbytky hornických prací na vrchu Rohatec Stopy dolování zlata u Čeliny Barokní kaple se zvoničkou Původní hostinec U Cmíralů (dnes byty) Statek u Sakařů (dnes pekárna) Kaplička na návsi Kříže Kaplička Daleké Dušníky Kaplička Druhlice Kříže u cest Mariánská kaple Starý ocelový most pro pěší Maškův mlýn Památník davelským plavcům Kaplička na Sázavě Zvonice u kostela v Davli Zvonička 1911 ve Sloupu Socha sv. Jana Nepomuckého Památníky Židovský hřbitov Kulturní dům (bývalá synagoga) Historické domy Kříže Kaple Drevníky Kaple Slovanská Lhota Kaple Milina Kaple Nechalov Kaplička Drhovy (náves) Kaplička Homole (náves) Zvonička Pikovice 22 Hříměždice Chotilsko Korkyně Malá Hraštice Mokrovraty Nečín Nový Knín Obořiště Ouběnice Pičín Rosovice Rybníky Slapy Stará Huť Památník obětem II. sv. války Hradištko Pomníček neznámého vojína v Pikovicích Památníky padlých spoluobčanů v I. sv. válce na Brunšově a v Pikovicích Železný křížek u silnice (v Hradištku nedaleko rybníka) Zámeček Kostel sv. Anny Zatopený lom Kapličky (dvě) Fara a kostel sv. Fabiána a Šebestiána (Živohošť) Křížovnický špýchar Důlní štola „Josef“, Smilovice, dnes školní pracoviště ČVUT Praha Kapličky Křížov (dvě) Kaplička Korkyně Kostel sv.Zikmunda ve Velké Hraštici Kaplička na návsi v Malé Hraštici Kaplička Mokrovraty Kaplička Pouště Kaplička Skalice Kaplička Jablonce Kaplička Žebrák Kapličky Nečín (dvě) Mlýny na Kocábě Sokolovna v Tyršova ul. Vyhořelý zámek v Sudovicích Kaplička ve Starém Kníně Kaplička za fotbalovým hřištěm u Kocáby Kaplička v Kozích Horách Kaple sv. Jana a Pavla v Libčicích Důlní díla: Na Kateřince, Karlova štola, Štola č. 1, Václavova štola Sv. Florián pod vrchem Mikule Kaplička na rozcestí k Novému rybníku Kaple ve Lhotce Historické domy (Obořiště čp. 46, čp. 4, Lhotka čp. 2) Kaplička Ostvov Kaplička Ouběnice Pozůstatky hradiště Kaplička Žírovy Kostel sv. Petra a Pavla v Rosovicích Pomník padlým v 1.světové válce u kostela v Rosovicích z roku 1929 Pomník (hrob) padlého sovětského partyzána ve 2. světové válce(Holšiny) Kříže Kostel Kaplička Rybníky Kaplička Libice Historické domy (čp. 55, 66, 67) Kaplička v Přestavlkách Kaplička u cesty do Buše Pozůstatky zlatokopeckých prací Slapská přehrada Kaplička (Dělnická ul.) Čtvrtý hamr 23 Mlýn Plechhamr Kaplička Budínek (na rozcestí ze Svatého Pole na Rybníky) Kaplička v Masečíně (náves) Přehrady a zdymadlo, přečerpávací elektrárna Socha sv. Jana Nepomuckého (Třebenice, pod Slapskou přehradou) Ferdinandův sloup (Třebenice, pod Slapskou přehradou) Svojsíkova mohyla nad Kocábou Kotva Vltavanů (centrum obce) Kříž Hvozdy Kříž rozcestí Masečín Trampské osady (Vltava, Kocába) Tyršův památník – Kocába Památník padlým v I světové válce Kaplanova turbína – Št. elektrárna Kaplička Kaplička Svaté Pole Štěchovice Velká Lečice Županovice 2.3 Kulturn -spole enské prost edí 2.3.1 Kulturn -spole enská za ízení Ve v tších obcích fungují obecní nebo m stské knihovny, ve kterých je asto také ve ejné ě ě č ř internetové místo. Tyto obce mají také kulturní d m nebo sál, kde se po ádají akce, n kde ů ř ě tuto funkci spl ují sály nap . v restauracích nebo hospodách. ň ř Funkci spole enských sál n kdy zastávají i památky, koncerty se konají v kostelech, na č ů ě Zámku Dob íš nebo v Památníku Karla Č ř apka, ve Št chovicích jako spole enské centrum ě č p sobí Multifunk ní centrum Št chovice. ů č ě Muzea se nacházejí v Dob íši, Novém Knín a Prost ední Lhot . ř ě ř ě 24 Tab. 9: Seznam kulturn -spole enských za ízení v regionu ě Obec Davle Dobříš Drevníky Drhovy Hradištko Hříměždice Chotilsko Malá Hraštice Mokrovraty Nečín Nový Knín Ouběnice Pičín Rosovice Stará Huť Svaté Pole Štěchovice Velká Lečice Voznice č ř Zařízení Městská knihovna Davle Kulturní sál Pivovar Veřejné internetové místo (knihovna) Městská knihovna Dobříš Kulturní středisko Dobříš Mateřské centrum Dobříšek Pastorační centrum Sv. Tomáše Veřejné internetové místo (knihovna, městský úřad a MC Dobříšek) Nízkoprahový klub Terén Kulturní dům Obecní knihovna Obecní knihovna Veřejné internetové místo (knihovna) Kulturní dům Muzeum „Křižovnický špýchar“ v Prostřední Lhotě Veřejné internetové místo (OÚ v Chotilsku) Obecní knihovna Obecní knihovna Obecní knihovna ALTER Nečín - centrum starých řemesel a jiných zájmových aktivit Veřejné internetové místo (knihovna) Muzeum Zlata Nový Knín Městská knihovna Nový Knín Veřejné internetové místo (knihovna) Letní kino Sokolovna (divadelní a společenský sál) Obecní knihovna Obecní knihovna Kulturní dům (společenský sál v restauraci) Pohádkový dům V. Klimtové Obecní knihovna Veřejné internetové místo (knihovna) Památník Karla Čapka Kulturní dům Obecní knihovna Veřejné internetové místo (OÚ) Obecní knihovna Veřejné internetové místo (OÚ) Kulturní dům (Na Chmelnici) Místní lidová knihovna Masečín Multifunkční centrum-společenský sál Veřejné internetové místo(Multifunkční centrum, Informační centrum Masečín) Kulturní dům Kocába Obecní knihovna Obecní knihovna 25 2.3.1 Kulturn -spole enské akce Ve v tšin obcí je rozvinutý spolkový život. V dnešní dob se lidé k tradicím vracejí a ě ě ě obnovují tradi ní akce. V každé obci p sobí sbor dobrovolných hasi , dále existují č ů č ů nejr zn jší sportovní i spole enské spolky a kluby. ů ě č V obcích se tak b hem roku koná spousta akcí místního významu. Lze navštívit tradi ní ě č akce jako masopust v únoru, pálení arod jnic, pout v lét . Oblíbené jsou také mikulášské č ě ě ě besídky, váno ní trhy, setkání se seniory apod. Ke spole enskému životu pat í i tradi ní č č ř č plesy. Nejvýznamn jší akce se uskute ují p irozen v centru regionu v Dob íši. Tou nejv tší jsou ě č ň ř ě ř ě Dob íšské májové slavnosti, v rámci nichž probíhá i divadelní festival ochotník , Svatební ř ů kv tinový den na zámku a akce Vlak na Dob íš, tedy jízda parního vlaku z Prahy na Dob íš. ě ř ř Na konci léta se koná Dob íšský letní festival v anglickém parku zámku Dob íš, což je ř ř hudební festival, v zá í K es anský kulturní festival - Dob íšské zá ení s rozmanitým ř ř ř ť ř programem. V íjnu probíhá sout ž rockových kapel Rockfest Dob íš a v prosinci váno ní ř ě ř č koncerty na zámku. B hem roku nejr zn jší akce organizují Mate ské centrum Dob íšek, Okrašlovací spolek ě ů ě ř ř Dob íš, (divadlo, sout že, besedy…), Orel jednota Dob íš, Sokol Dob íš, ř ě ř farnost Dob íš p i kostele Nejsv t jší Trojice, ř ř ě ímskokatolická Ř ř eskobratrská církev evangelická, skautské Č ě oddíly, dob íšské školy a jiné. V Kulturním dob se b hem roku odehrávají koncerty, ř ě ě divadelní p edstavení a výstavy. ř Další oblíbené akce organizuje Památník Karla apka ve Staré Huti u Dob íše. Pravideln Č ř ě je to vernisáž na ja e, Den pejsk v kv tnu - programové odpoledne pro celou rodinu, ř ů ě recita ní sout ž pro školy v regionu a Svátek barevného listí v zá í - pravidelné programové č ě ř odpoledne. B hem léta lze navštívit divadelní p edstavení na zahrad . ě ř ě V Hradiš ku se mimo jiné koná v kv tnu country festival, v lét Salon Medník po ádaný ť ě ě ř Kulturním prostorem Medník, o. s., v prosinci adventní dny. 26 Ve Št chovicích probíhá Solasido - p vecká sout ž pro d ti a v prosinci tradi ní výstava ě ě ě ě č betlém . Mnoho akcí se po ádá v Multifunk ním centru Št chovice. ů ř č ě V Buši jsou výlovy rybníka, jarní a podzimní brigády a v prosinci se koná Živý betlém. Dále se zde koná každoro n v zá í Oslava Posvícení, která je spojená s jarmarkem emesel č ě ř ř s bohatým kulturním (divadlo pro d ti, pou ové atrakce, živá hudba) a sportovním ě ť programem. Na Vltav , Kocáb ě i Sázav ě jsou aktivní n které osady (Lousiana, Maják, Havran, ě ě Svatojánské proudy…). V Davli se pravideln po ádá rekonstrukce bitvy „U Remagenu“ na starém železném most . ě ř ě Zajímavá akce probíhá každoro n u N ína u lomu Špic, jde o jazzový koncert č ě ě Č č eského klarinetového kvarteta. V Boroticích n které akce organizuje Stéblo, o.s. a konají se zde i výlovy. ě Na Drtinov statku Hn všín se každoro n v srpnu po ádá Memoriál generála Custera, což ě ě č ě ř je p ehlídka fanoušk vojenské historie p ipomínající americkou kavalerii 19. století, na ř ů ř podzim slavnost a v pr b hu roku seminá e. ů ě ř Diskotéky se konají ve Staré Huti, Dob íši, v Hradištku (Rozmarná a Hosp dka na ř ů Pervidle), v H ím ždicích, v letních m sících v Drevníkách, na Živohošti a na Slapech u ř ě ě Vltavy, koncerty v Dob íši, Hradiš ku a p íležitostn i v dalších obcích. ř ť ř ě Stálé kino se v regionu nenachází, oblíbené je ale letní kino v Novém Knín , kde se konají i ě koncerty. Na Dob íši probíhají pravidelné filmové ve ery v kulturním dom . ř č ě 27 Zdroj: MAS Brdy - Vltava 2.3.1 Sportovní za ízení a akce Tab. 10: Sportovní za ízení v regionu ř Obec Borotice Buš Čím Daleké Dušníky Davle Dobříš Drevníky Drhovy Zařízení Školní tělocvična Fotbalové hřiště Víceúčelové hřiště Vodní nádrže (Borotice,Hubenov,Dražetice, Čelina) Kynologické cvičiště (Statek Adámek Čelina) Půjčovna (kemp Cholín) Přístaviště (Cholín, Hubenov) Fotbalové hřiště Tenisový kurt-asfaltový Jízdárna pro Koně (Statek U Dobré vody) Víceúčelové hřiště (malá kopaná,kurt-tenis,nohejbal,volejbal,stolní tenis) Víceúčelové hřiště (v areálu RS Malá Hrdlička) Přístaviště (Hrdlička) Víceúčelová hřiště-travnaté a pískové Vodní nádrže Hala Davle (Fitness, badminton, squash, aerobic, fitbar) Fotbalové hřiště Víceúčelové hřiště Tenisové kurty Volejbalové hřiště Bowling (Hotel V Pivovaře) Přístaviště (dvě) Vodní lyžování-wakeboarding Fotbalové hřiště Víceúčelová hřiště Tenisové kurty Hokejové hřiště, kluziště Nohejbalová hřiště Víceúčelové hřiště s pískovým povrchem Volejbalové hřiště Školní tělocvičny (1. ZŠ, 2.ZŠ, praktická škola), sokolovna, orlovna Hřiště s umělým povrchem (atletika, fotbal, házená…) Sportovní hala (hala, sauna, posilovna) Skate a BMX park Posilovna, fitness Minigolf (momentálně nefunkční) Dětská hřiště s moderními herními prvky Sportovní střelnice Víceúčelové hřiště Vodní nádrž Víceúčelové hřiště Tenisové hřiště-1 antukový kurt Sportovní střelnice Drhovy - Zakopanice 28 Hradištko Hříměždice Chotilsko Korkyně Malá Hraštice Mokrovraty Nečín Nový Knín Obořiště Ouběnice Pičín Rosovice Rybníky Slapy Stará Huť Tělocvična Fotbalové hřiště Tenisový kurt Přístaviště (Brunšov-Mandát) Kluziště Vodní nádrž Fotbalové hřiště Volejbalové hřiště Víceúčelové hřiště Fotbalové hřiště Víceúčelová hřiště (Prostřední Lhota, Živohošť) Tenisové kurty (Prostřední Lhota, Chotilsko) Jízdárna pro koně (Hněvšín) Přístaviště-Živohošť, Smilovice) Minigolf, petanque, in line dráha, stolní tenis-venkovní, antukový tenisový kurt, trávník na badminton (Hotel Atlantida) Jízdárna pro koně (Stáj Rybana) Sokolovna-tělocvična Fotbalové hřiště Fotbalové hřiště Víceúčelové Fotbalové hřiště Víceúčelové hřiště Volejbalové hřiště Hřiště Lomy ke koupání Jízdárna pro koně (Statek Něčín) Školní tělocvična Sokolovna Dětské hřiště-s plochou na sport Víceúčelové dětské hřiště-dětské hřiště s kurtem (tenis, volejbal…) v Libčicích Fotbalové hřiště Fotbalové hřiště Víceúčelové hřiště Motocrosová dráha Fotbalové hřiště Víceúčelové hřiště Sportovní rybník Fotbalové hřiště Víceúčelové hřiště ,,Areál života“-zastřešený altán s krbem + herní prvky pro děti Víceúčelové hřiště Fotbalové hřiště Víceúčelové, školní hřiště Tenisové kurty Minigolf Jízdárny pro koně (Stáj Valento) Přístaviště (Modrá loděnice Slapy 270, Slapy marine - Skalice) Půjčovna Ždáň (pramice, šlapadla, kanoe, kajaky, motorové čluny, windsurfing, aquaskipper.) Půjčovna Slapy marine (loďky, šlapadla, kanoe, lodě, aquaskipper…) Fotbalové hřiště 29 Tělocvična ZŠ Víceúčelové, školní hřiště Vodní nádrž (rybník Strž) Házenkářské hřiště Wellness centrum Svaté Pole Tělocvična v ZŠ Štěchovice Multifunkční centrum (tělocvična, fitness, plážový volejbal, nohejbal, volejbal, dětské hřiště, dva tenisové kurty, solárium) Fotbalové hřiště Tj Štěchovice, Fotbalové hřiště Sokol Masečín Víceúčelové hřiště ZŠ Štěchovice Tenisové kurty Třebenice Bowling (Restautrace Na Peškově) Přístaviště (Štěchovice, Třebenice) Víceúčelové hřiště Na Štěkandě Víceúčelové hřiště Tenisový kurt (dva) Víceúčelové hřiště Přístaviště Vltavanka-půjčovna lodí, potápěčské výzbroje Svaté Pole Štěchovice Velká Lečice Voznice Županovice Se sportovními za ízeními je to podobn jako s kulturními, ím v tší obec, tím v tší ř ě č ě ě nabídka. Obce s po tem obyvatel kolem tisíce již mají anebo se snaží vybudovat č multifunk ní centrum, které by bylo využitelné jak pro kulturní, tak pro sportovní život. č P íkladem úsp šného projektu je Multifunk ní centrum Št chovice. Menší obce mají ř ě č ě v tšinou jen fotbalové nebo víceú elové h išt . Momentáln se rekonstruují d tská h išt . ě č ř ě ě ě ř ě V rámci sezónních ubytovacích za ízení fungují také sportovní za ízení jako h išt nebo ř ř ř ě p j ovny. ů č Tém ě ř ve všech obcích se hraje fotbal, asté jsou fotbalové, nohejbalové, tenisové turnaje. č Jelikož v obcích jsou sbory dobrovolných hasi , b hem léta se konají hasi ské sout že č ů ě č ě (nap . Sout ž SDH o pohár starosty v Chotilsku). Tyto sbory v menších obcích výrazn ř ě ě participují na spole enském život a organizují akce. č ě Zajímavými sportovními akcemi na Dob íšsku jsou závody v seriálu Brdman Adventure, ř které probíhají od dubna do zá í. V roce 2008 to byly závody Jarní b h pro zdraví-Dob íš, ř ě ř Ob ovský duatlon, Dob íšský m stský b h, MTBO Brdman Cross-Dob íš, Giro Pi ín – č ř ě ě ř č MTB maratón, HUMI OUTDOOR Dob íšský tvr ák, Novoknínský triatlon, TREK MTB ď ř Maraton Krakatit Dob íš, ALBION Day by Night-Dob íš, Brdský terénní 1/2 maratónř ř Dob íš. V lét 2008 se na Dob íši uskute nily ješt závody Trek MTB maraton Krakatit ř ě ř č ě 30 Dob íš, cyklistický závod na horských kolech a cyklistický dvoudenní bodovací závod ř dvojic Merida Bike Adventure 2008. V Oub nicích se nachází motocrosová tra , a tak Automototklub Oub nice po ádá závody i ě ě ť setkání. V roce 2008 se zde konal jeden ze závod ř série Mistrovství ů Č R v trialu. Motocrosové závody se odehrávají i ve Slapech. B hem roku se n kolik cyklistických závod odehrává v Pi ín . ě ě ů č ě Ve Št chovicích mimo jiné probíhají závody dra ích lodí v lét a novoro ní výšlapy. ě č ě č Aktivní jsou také osady u ek, které organizují nohejbalové a volejbalové turnaje ř č i pochody. M stys nov organizuje Den sportu aneb Št chovická paralympiáda. ě ě ě V obci Buš se koná triatlon Buš muž. V Chotilsku po ádají novoro ní výšlap na Veselý vrch. ř Již tradi ní a hlavn č č ě mezi mladými lidmi populární je akce Highjump v lomu v H ím ždicích, tedy Mistrovství R ve skocích o vody. Závody dopl ují koncerty. Č ř ě ň V Davli se po ádá Davelský pohár, tane ní sout ž, které se ú astní páry z celé republiky. ř č ě č Závody s ko mi se odehrávají na statcích, v Korkyni závody v drez e a parkuru, na Stáji ň ů ř Valento Landyho pohár. 31 Zdroj: MAS Brdy - Vltava 2.4 Nejvýznamn jší p ístupné atraktivity regionu Zámek Dob íš s francouzskou zahradou a anglickým parkem21 ř Výrazný zámek v rokokové podob vznikl na míst obytné tvrze. Do sou asné podoby byl ě ě č p ebudován v 18. století, pat il rodu Colloredo-Mannsfeld . V roce 1945 byl konfiskován a ř ř ů p sobil v n m Domov spisovatel . Dnes je op t v soukromých rukách rodu. K zámku ů ě ů ě p iléhá udržovaná francouzská zahrada a anglický park, který je ve ejn p ístupný. Zámek je ř ř ě ř využíván pro poznávací, svatební i incentivní a kongresový cestovní ruch, po ádají se zde ř také akce jako Svatováclavské slavnosti, kv tinový den nebo koncerty. ě Zámek je otev en celoro n , je zde stálá expozice, 11 pokoj ve stylu rokoka a klasicismu. ř č ě ů Foto J. eho ková Ř ř Památník Karla apka22 Č Památník je kulturní p ísp vkovou organizací St edo eského kraje. Sídlí v dom , který je ř ě ř č ě kulturní památkou stojící u rybníka Strž za obcí Stará Hu . ť 21 22 Zdroj: [online] http://www.zamekdobris.cz Zdroj: [online] http://www.capek-karel-pamatnik.cz 32 Tato památka je významn spojena s osobností Karla apka. Ten d m dostal k doživotnímu Č ě ů užívání od svého p ítele u p íležitosti svatby. Spisovatel m l d m jako své letní sídlo, ř ř ě ů pracoval na zahrad domu, psal svá díla, hostil zde p átele. ě ř Využití Památníku je hlavn na poznávací turistiku. asto sem jezdí školní výlety i rodiny Č ě d tmi a senio i. Díky zájmu o aktivní turistiku a dobré dostupnosti památníku je ten ě ř p ístupný i cyklist m. ř ů Památník také organizuje mnoho významných a oblíbených akcí. Je otev en od dubna do ř ř íjna denn krom pond lí, od listopadu do b ezna od pond lí do pátku, o víkendech pro ě ě ě ř ě objednané skupiny. Foto J. eho ková Ř ř Vodní elektrárny Št chovice23 ě Vodní elektrárna Št chovice I byla postavena v letech 1938 – 44 jako druhý lánek ě č vltavské kaskády. Slouží p edevším k vyrovnání kolísavého odtoku ze špi kové elektrárny ř č Slapy. Spolu s nádrží ve Vraném vyrovnává odtok z vltavské kaskády. Umož uje špi kový ň č provoz slapské elektrárny a výrobu pološpi kové elektrické energie. Betonová p ehrada s č ř žulovým obkladem je 22,5 m vysoká a 120 m dlouhá. K vodnímu dílu pat í i plavební ř komora, která p ekonává rozdíl mezi horní a spodní hladinou 19,10 m a je ojedin lá ve ř ě st ední Evrop . ř ě P e erpávací vodní elektrárna Št chovice II. Byla do provozu byla uvedena v roce 1947, ř ě č byla pln automatizována, využívalo se i odpadní teplo z chlazení. Odstavena byla v roce ě 23 Zdroj: [online] http://www.cez.cz/cs/energie-a-zivotni-prostredi/energie-z-obnovitelnych-zdroju/voda/stechovice.html 33 1991, ale v letech 1992 - 1996 prob hla výstavba moderní p e erpávací vodní elektrárny ě ř č Št chovice se spádem až 220 m a um lou nádrží na kopci Homole o obsahu 500 000 m3 ě ě Elektrárnu je možné navštívit celoro n vždy po p edchozím objednání v pracovní dny od 8 č ě ř do 15 hodin. Zdroj: M stys Št chovice ě ě Muzeum zlata Nový Knín24 Muzeum t žby a zpracování zlata na Novoknínsku a historie m sta Nový Knín ě ě Muzeum je umíst né v historické budov mincovny p ímo na nám stí v Novém Knín a ě ě ř ě ě funguje jako pobo ka Hornického muzea P íbram. Muzeum mapuje historii hornické č č ř innosti v oblasti Kocáby, seznamuje i s historií m sta, místními ě ř emesly a tradicí mistrovství v rýžování zlata. Muzeum je otev eno od kv tna do íjna, v kv tnu a íjnu pouze o víkendu, od ervna do zá í ř ě ř ě ř č ř po celý týden mimo pond lí. ě 24 Zdroj: [online] http://www.muzeum-pribram.cz/exhmpb/exmzn/exmzn.html 34 Zdroj: Hornické muzeum P íbram ř Muzeum Špýchar Prost ední Lhota25 ř Muzeum života venkovského obyvatelstva st edního Povltaví ř Muzeum je pobo kou Hornického muzea P íbram a sídlí v památkov chrán ném objektu č ř ě z roku 1770. Nabízí expozici p ibližující hospodá skou ř ř ě innost a život rolník č na ů zem d lské usedlosti ve st edním Povltaví, která byla zp ístupn na v roce 2004. Ve ě ě ř ř ě Špýcharu jsou i archeologická expozice a stálé i sezónní výstavy. č Muzeum je otev eno od kv tna do íjna, v kv tnu a íjnu pouze o víkendu, od ervna do zá í ř ě ř ě ř č ř po celý týden mimo pond lí. ě Zdroj: Hornické muzeum P íbram ř Rozhledna na Veselém vrchu u Mokrska26 Rozhledna je 42 m vysoká a byla postavena v roce 1999 jako základnová stanice ve ejné ř radiotelefonní sít . Po vystoupání 137 schod ě ů se naskýtá neopakovatelný pohled na povltavskou krajinu. Rozhledna se nachází za Prost ední Lhotou u obce Mokrsko a je p ístupná sezónn . ř 25 26 ř ě Zdroj: [online] http://www.muzeum-pribram.cz/exhmpb/exmks/exmks.html Zdroj: [online] http://www.chotilsko.cz/ 35 Zdroj: Obec Chotilsko Rozhledna Studený vrch27 Rozhledna leží na stejnojmenném vrchu na H ebenech, které jsou sou ástí Brd. Je to vlastn ř č ě sedmiboká m ící v ž vysoká 17,5 m a byla postavena v roce 1940. Za p kné viditelnosti ě ř ě ě lze spat it i Krušné hory s Klínovcem nebo íp, Karlštejn, Bezd z a Ješt d. Ř ř ě ě Rozhledna je otev ená b hem letní sezóny, mimo ádn i b hem roku. ř ě ř ě ě Zdroj: Sdružení SERK Štola Josef28 Štola Josef je bývalá pr zkumná štola, jejíž ražba za ala v roce 1981 v souvislosti ů č s geologickým pr zkumem zlatonosných ložisek. Štola se nachází mezi obcemi elina a Č ů Smilovice u Slapské p ehrady. Jedná se o rozsáhlé podzemní dílo s celkovou délkou chodeb ř tém ě ř 8 km, které bylo využíváno nejen p i zjiš ování geologických pom r v oblasti a ř ě ť ů odb ru vzork , ale sloužilo též jako p ístup do podzemní p i poloprovozní t žb zlata ě ů ř ř ě ě v letech 1989-1991. Od roku 2005 slouží štola VUT pro vzd lávací a výzkumné ú ely. Č ě č Pravidelné prohlídky štoly Josef pro nejširší ve ejnost se konají každou druhou sobotu ř v m síci vždy od 10.00 do 12.00 hodin. ě 27 28 Zdroj: [online] http://www.sweb.cz/s.krajina/ Zdroj: [online] https://www.uef-josef.eu/UEF/stola-josef 36 Zdroj: [online] http://www.uef-josef.eu/fotogalerie Pohádkový d m Vít zslavy Klimtové v Pi ín ů ě č 29 ě Pohádkový d m je plný strašidel, sk ítk , vodník , víl a jiných pohádkových bytostí od ů ř ů ů sklepa až po p du. Zahrada v Pohádkové zemi není oby ejná - je magická svým kouzelným ů č jezerem, pot kem a všemi obyvateli co v ní žijí. ů č Tato atraktivita je velmi oblíbená mezi d tmi. Dome ek lze navštívit soukrom , asté jsou ě č ě č návšt vy školních skupin. ě Od dubna do ervna a od zá í do listopadu je otev eno o víkendu, v letní sezón denn . č ř ř ě ě Foto M. Pavlík 2.5 Podmínky pro turistiku 2.5.1 P ší V regionu se nachází mnoho tras vhodných pro p ší turistiku. Atraktivní jsou cesty jak ě v dob íšských lesích, tak u eky Vltavy. Bohužel jejich zna ení je n kdy zastaralé a ř ř č ě poni ené. Chybí také dopl ková infrastruktura jako koše, odpo ívadla, mapy. St edo eský č ň č ř č kraj má pr m rnou hustotu zna ených turistických tras. ů ě č Nau né stezky30 č 29 30 Zdroj: [online] http://www.pohadkovazeme.cz Zdroj: [online] http://stredoceske-vylety.cz/doku.php/stezky 37 V regionu se nachází osm nau ných stezek, v tšinou jsou v nované botanice nebo historii č ě ě t žby zlata. ě Stará Hu - Strž Délka: 7 km ť Po et zastávek: 5 č Zam ení: p íroda, historie ě ř ř apkova stezka je okruh místy, kudy Karel Č Č apek chodil p i svých pobytech na Strži. Na ř jižním konci hráze Stržského rybníka sedával s p áteli.Stezka pokra uje územím, kde ř v minulosti p sobilo n kolik malých provoz ů ě č na zpracování železa – hamr , kde se ů ů využívalo k pohonu vodní síly. Vzrostlý les, takzvané erné jedlí, bylo oblíbeným místem Č houba ení letních host . P es romantický tok í ky Kocáby se klene historický kamenný ř ů ř ř č most, v nedávné dob rekonstruovaný.31 ě NS Nový Knín a okolí Délka: 10 km Po et zastávek: 10 č Zam ení: historie, hornictví ě ř Start a cíl: Muzeum zlata v objektu na nám stí v Novém Knín . ě ě Stezka s deseti zastávkami prochází kolem štol a p ibližuje historii dolování a t žby zlata ř ě v okolí Kocáby a Nového Knína. NS Kozí Hory – Lib ice Délka: 18, 6 km č Po et zastávek: 8 č Zam ení: geologie, hornictví ě ř Start a cíl: Muzeum zlata v objektu na nám stí v Novém Knín , p íp. k ižovatka cest Kozí ě ě ř ř Hory – Dražetice – Hranice Stezka s osmi zastávkami vede po okolí Kozích Hor kolem štol a propadlin. NS Zlaté psí Hory Délka: 5 km Po et zastávek: 12 č 31 Zdroj: [online] http://www.capek-karel-pamatnik.cz/html/turistika.htm 38 Zam ení: historie, t žba zlata ě ř ě Start a cíl: elina - u bývalé štoly Josef Č Stezka prochází atraktivním územím p es obce Mokrsko, kolem štoly Josef i p írodní ř ř rezervace Vymýšlená p šina. ě NS Vymyšlenská p šina Délka: 4 km ě Po et zastávek: 10 č Zam ení: historie, p íroda ě ř ř Start: Kobylníky, cíl: Mokrsko - pod rozhlednou na Veselém vrchu Stezka prochází stejnojmennou p írodní rezervací a p ipomíná i historii ádu K ižovník s ř č ř ř ř ů ervenou hv zdou. ě NS Drtinova Délka: 7,5 km Po et zastávek: 8 č Start: Kobylníky, cíl: Živohoš ť Zam ení: historie ě ř Stezka byla vybudována na po est prof. PhDr. Františka Drtiny, rodáka z Hn všína, č ě p ipomíná plaveckou a rybá skou historii a místa již zaniklá, p ibližuje sv t hmyzu lesních ř ř ř ě porost , hub, živo ich st edního Povltaví i tradici ovocná ství. ů č ů ř ř NS Svatojánské proudy Délka: 7 km Po et zastávek: 12 č Start: Št chovice - východní okraj obce na ervené turistické zna ce, cíl: T ebenice - pod ě č č ř p ehradou ř Zam ení: botanika, zoologie, ekologie ě ř Tato stezka je relativn náro ná a prochází atraktivním skalnatým územím kolem eky ě č ř Vltavy. NS Medník Délka: 5 km Po et zastávek: 16 č Start a cíl: Pikovice- na Posázavské stezce Zam ení: p íroda, historie ě ř ř 39 Stezka prochází údolím eky Sázavy i lesy vrcholu Medník, informuje jak o botanice, tak i o ř stavb železni ní trati. ě č 2.5.1 Cykloturistika Cyklotrasy Hustota vyzna ených cyklotras ve St edo eském kraji je jedna z nejnižších v celé zemi. č ř č V rámci kraje má nízkou hustotu okres P íbram, lépe je na tom oblast Prahy (v etn okresu ř č ě Prahy – západ). Regionem Brdy – Vltava prochází cyklotrasa 308, která se ve Vížin odpojuje z trasy ě Greenways Praha - Víde a cyklotrasa 301. Ob pat í mezi cyklotrasy III. t ídy, to znamená, ň ě ř ř že propojují regionální cíle. Nad Voznicí ješt prochází trasa 8131, která m í 13 km. Z ě ě ř Davle ješt vede trasa Po stopách minulosti sm rem na Zbraslav. ě ě Regionem neprochází mezinárodní ani dálková cyklotrasa. Jen z Davle vychází Posázavská trasa pry z regionu, tato trasa je II. t ídy, m í 239 km a sm uje až na Moravu. č ř ě ř ě ř Tab. 11: Hlavní cyklotrasy regionu Číslo Trasa 19 Lísek - Nové Město n.Mor. - Žďár n.Sáz. - Havlíčkův Brod - Zruč n. Sáz. - Týnec - Davle Vížina-Knížecí studánky-Aglaia-Dobříš-Stará Huť-Hranice-Chramiště- 308 Počet km 239 27 Libčice-Prostřední Lhota 301 Krásná Hora - Kamýk n. Vlt. - Cholín - Čelina - Prostřední Lhota - Čím 42 – Buš 8131 Studánky – Chouzavá – Mníšek p. B. – Skalka 13 Hlavní prioritou kraje je zajišt ní páte ních cyklostezek, vyzna ených v návaznosti na ě ř č dálkové trasy R a evropskou sí EUROVELO. Takové se v regionu nevyskytují. Č ť Aktualizace Generelu cyklistických tras a cyklostezek na území St edo eského kraje však ř č po ítá s návrhy nových cyklotras, nap íklad by m la být vytvo ena páte ní cyklostezka č ř ě ř ř Vltavská jižní, která by m la jít z Vraného nad Vltavou p es Davli, Št chovice, Buš až ě ř ě ke Staré Živohošti a tam by za p ívozem, v Nové Živohošti, pokra ovala sm rem na jih, ř č ě trasa 308 by m la být prodloužena. Navržené nové trasy jsou nap íklad Hradiš ská, ě ř ť Novoknínská. Cyklotrasy v celém St edo eském kraji jsou asto po nevhodných komunikacích, asto se ř č č č silným provozem a nevyhovujícím stavem povrchu. V regionu chybí doprovodná 40 infrastruktura pro turisty, tedy mapy, odpo ívadla apod. Ve m stech nebo obcích asto č ě č chyb jí i stojany pro kola. ě Cyklostezky na území regionu se nacházejí pouze v Dob íši, a to v délce 0,6 km. ř Služby s certifikací Cyklisté vítání Cyklisté vítáni je celonárodní certifika ní systém Nadace Partnerství. Po spln ní podmínek č ě zna ku mohou obdržet ubytovací za ízení, stravovací za ízení i turistické cíle, ta pak č ř ř vyjad uje to, že ur itý objekt je pro cykloturisty vybaven a p ipraven, tzn., mají si kolo kde ř č uložit, pop ípad ř ě ř ím ho spravit apod. č I když je region pro cykloturisty p itažlivý, momentáln se v n m nevyskytuje žádný ř ě subjekt certifikovaný zna kou Cyklisté vítáni. ě 32 č Cyklobusy na území regionu také nefungují. Z Prahy je tedy velmi t žké dostat se s kolem ě do regionu (nepo ítáme-li možnost jízdy na kole již z Prahy). Zavedení cyklobusu by však č p iblížilo region i pro mén zdatné turisty, nap . rodiny s d tmi. Pro n tedy p ichází ř ě ř ě ě ř v úvahu dojet si do regionu autem anebo vlakem. Soupravy umož ující p epravu kol ale ň ř nejsou asté. Již n kolik let PID však má vlastní sezónní cyklobus, který jede z Dob ichovic č p es ě ř itku a Mníšek pod Brdy do Kytína. Jezdí o sobotách, ned lích a svátcích. Ř ř ě Cykloturist m tak tento cyklobus m že region Brdy – Vltava alespo ů ů p iblížit. I na ň ř samotných propaga ních materiálech cyklobusu PID je doporu ován výlet na Dob íš a také č č ř údolím Kocáby p es Nový Knín a Št chovice. V Dob ichovicích navazuje cyklobus na ř ě ř vlakovou dopravu z Prahy, platí na n m tarify PID.33 ě 2.5.1 Vodní eka Vltava je pro vodáky atraktivn jší hlavn v své horní ásti. V území protékající Ř ě ě č St edo eským krajem je využívaná p edevším pro rekrea ní plavbu a další vodní sporty. Na ř č ř č Vltav se nacházejí jak p ístavišt pravidelné vodní dopravy, tak p ístavišt pro menší ě ř ě ř ě plavidla, která n kdy krom kotvení zajiš ují i doprovodné služby. V tšina t chto p ístaviš ě ě ě ť ě ř ť je ale zatím soukromých. Vodní sporty lze provozovat hlavn na vltavské p ehrad Slapy. ě ř ě Jde o vodní lyžování, wakeboarding, jachting, potáp ní apod. Pro tento ú el lze podél ě č Vltavy nalézt p j ovny vybavení pro tyto sporty. Potáp ní se provozuje hlavn ů č ě v ě Županovicích, na Cholín , ve Smilovicích, na Živohošti, Ždáni, kde lze nalézt zbytky dom , ě ů vraky apod.34 32 Zdroj: [online] http://www.cyklistevitani.cz Zdroj: [online] http://www.martinuher.cz/cyklobus.pdf 34 Zdroj: [online] http://www.kaprdivers.cz/cestovani/sladka-voda-slapy/ 33 41 S vodním živlem je také spojeno oblíbené ryba ení. ř Podél ř eky je vybudováno množství ubytovacích za ízení, ale i chatových osad ř s romantickými názvy, na Vltav také kotví houseboaty. V tšina kemp nabízí i p j ování ě ě ů ů č lod k. ě 2.5.1 Hipoturistika Ko ské stezky se nacházejí u obcí Velká Le ice a ím. Č ň č Tento druh trávení volného asu se stává stále oblíben jším. Hipoturistika je spojená č ě s venkovským cestovním ruchem, v rámci hipoterapie m že mít i zdravotní rozm r. ů ě Tab. 12: Subjekty poskytující služby v rámci hipoturistiky Obec Borotice Buš Dobříš Zařízení Statek Adámek Statek U Dobré vody Dvůr Trnová Chotilsko Drtinův statek Hněvšín Služby agroturistika, ustájení, ubytování, sedlárna ustájení, výcvik,vyjížďky, jízdárna ustájení, semináře, hospůdka, jízdárna,kruhová ohrada,sedlovna West Ranch Eldorádo - SK Stáj Rybana Radek Maršák M. a J. Sobotkovi-Velká Hraštice Korkyně Malá Hraštice Farma Larry Grey ustájení, vyjížďky, jezdecký výcvik,velký výběh vyjížďky, zapůjčení koní výcvik jízdy na koni, vodění dětí vodění dětí, vyjížďky na koních do okolní přírody ve Westernovém stylu, jízda v uzavřeném Corral Nečín Statek Nečín ustájení, jízdárna, kruhová ohrada, vyjížďky do přírody a výcvik jezdců i koní Slapy Stáj Valento výuka, prohlídka stájí a exotického ptactva, jízdárna, vyjížďky Štěchovice Villa Gineta ustájení, krytá hala, venkovní jízdárna, výběhy, cvalová louka, víceúčelová místnost, ubytování, kurzy 2.6 Suprastruktura cestovního ruchu 2.6.1 Ubytovací za ízení Tab. 13: Zjišt ná ubytovací za ízení regionu ě Obec Borotice ř Zařízení Chata na Cholíně Kemp Cholín Statek Adámek Čelina Cholín s.r.o. 42 Čím Davle Dobříš Hradištko Hříměždice Chotilsko Malá Hraštice Nový Knín Obořiště Ouběnice Rybníky Slapy Svaté Pole-Budínek Štěchovice Voznice Županovice Ubytování Mlýn v zátoce Pension Vltava Rekreační areál „Malá Hrdlička“ Chata na Hrdličce Hotel V Pivovaře Grado Ubytovna Kaskáda Penzion Sedláček Dobříš Ubytovna Sportovní centrum Penzion Pod Archmankou Hotel Garni zámek Ubytování v soukromí Zájezdní hostinec a penzion Rozmarná Českomoravská společnost chovatelů, a.s. Roučková Martina - ubytovací služby Pension Feo Rekreační zařízení Katka Veřejné tábořiště Restaurace Mandát, penzion Non-stop Pohostinství U Jezírka Soukromá Chata-I. Roháč Hotel Atlantida Veřejné tábořiště Živohošť Rekreační střediska: SAT-AN a U FARY Živohošť Ubytovna Živohošť RS Zátoka Klidné ubytování v karavanu - Stará Živohošť Penzion U Kapličky Chalupa Velká Hraštice Penzion Maruška Hotel U Mikulášků Penzion Nový rybník Chaloupky Rodinný pension - restaurace Jindřichův Mlýn Pension Falco Penzion a Restaurace Na Sklepích Garni hotel Petra Autokemp Skalice Autokemp Ždáň Autocamp Sport Skalice Hotel Fousek Pension Pláž Modrá loděnice jachtklub - ubytování Apartmán Ždáň Ubytování v soukromí-J. Hakenová Ubytovna Na zastávce Penzion U hasičů Tenisové kurty Třebenice Penzion V proudech Villa Gineta Hotel Voznice Penzion Vltavanka 43 Kemp Martin Medek-chata Chata Zdenka Jak je vid t z tabulky, ubytovací za ízení jsou jednozna n koncentrována sm rem k Vltav . ě ř č ě ě ě U této eky se také nacházejí jediná sezónní ubytovací za ízení, tedy kempy a chatové ř ř osady, nabízející ubytování v chatkách, ve vlastních za ízeních (obytná auta, karavany, ř stany). V regionu chybí ubytovací za ízení typu ubytovny pro aktivní turisty a ubytovací za ízení ř ř vyšší t ídy i za ízení poskytující služby typu wellness. ř ř 2.6.1 Stravovací za ízení Tab. 14: Zjišt ná stravovací za ízení v regionu ě Obec Borotice Buš Čím Daleké Dušníky Davle Dobříš ř Zařízení Restaurace Nový Cholín Hostinec Borotice Hostnec Čelina Restaurace U Váňů Restaurace Rotunda Restaurace U Huberta Pension Vltava Hospoda Cukrárna Stáňa Penzion pizzeria Grado Hotel V Pivovaře Řecká taverna Thessaloniki Restaurace Vltavanka Restaurace u Bendů 2 sezónní kiosky u řeky Tipsport bar Cocktail bar Rendez-vous Club Netopýr - Coctail bar Restaurace Modrá kočka Restaurace Na Růžku Restaurace Na Půdě Restaurace U Bílého lva Restaurace Sokolovna Slovanka Bambi bar Zámecká restaurace Dobříš Pizzeria Olivo Hospůdka Sport bar Restaurace Kuklík Bar Domino Walker Herna-bar Apolo 44 Drevníky Hradištko Hříměždice Chotilsko Malá Hraštice Nečín Nový Knín Flamengo Pivnice Pod Větrníkem Pivní bar Pivnice Heinz Restaurace Da Vinci Café Dolce Vita Café Velbloud Cukrárna u Kadleců Pekářství - cukrářství Stanislava Kortánová Corsini café Rock hole Rychlé občerstvení-Komenského Rychlé občerstvení-Jednota Bistro-občerstvení Pizeria Fantozio Občerstvení na tenise Občerstvení za halou Vlaška Dlouhá řeka-čínská restaurace Restaurace Na Prachandě Herna Matrix Motorest Kodetka Grill občerstvení Jídelna Štochl Kulturní dům Cukrárna u Kryštůfků Restaurace U Dolejších Restaurace Na růžku Restaurace U Petra Rajchardov Hospůdka na Pervidle Restaurace JAPEKA Zájezdní hostinec a penzion Rozmarná Restaurace Mandát, penzion Non-stop Restaurace u Volešáků Pohostinství U Jezírka Hotel Atlantida-restaurace Restaurace Prostřední Lhota Vinárna Prostřední Lhota Stánky Živohošť Restaurace SAT-AN Živohošť Restaurace U Kapličky Hospoda U Petrášků Pekárna-cukrárna Stáňa Restaurace Kocík Hotel U Mikulášků Hostinec U Růžičků Bar U Ševce Penzion Maruška Restaurace Na Merendě Restaurace Mako Restaurace Libčice 45 Občerstvení na náměstí Café & Restaurant U Mašků Cukrárna-výroba a prodej Hospůdka „Na návsi“ Restaurace „ U Stefanidesů“ Restaurace Kraus Steak house v Holšinech Hostinec v Rosovicích Restaurace Jindřichův Mlýn Místní pohostinství Rybníky Pizzeria Piaza-Restaurace Na Sklepích Restaurace U Neužilů Restaurace Modrá loděnice Autocamp Skalice, zahr. Restaurace Motorest Slapy Restaurace Ztracený mlýn Garni hotel Petra-Restaurace U Petry Restaurace Pension Pláž Hotel Fousek, restaurace 1.Česká hospoda Kulturní dům Restaurace na Rafandě Mexico Pueblo-mexická restaurace Restaurace Na Chmelnici Restaurace "Na Peškově" Restaurant "U Michala" Občerstvení "Infocentrum" Hospůdka "Na hřišti" Hostinec U Altánu Cukrárna U Marfyho Cukrárna - J.Holá Restaurace a penzion V Proudech Hostinec U Taterů Hostinec U Cihelků Hospůdka u Stiborů Restaurace Kocába Hotel Voznice Formanova rychta Vltavanka Obořiště Pičín Rosovice Rybníky Slapy Stará Huť Svaté Pole Štěchovice Velká Lečice Voznice Županovice Jak ukazuje tabulka, v regionu je relativn velké množství tradi ních stravovacích za ízení. ě č ř V tšina z nich funguje celoro n , pouze za ízení v rámci kemp nebo sportovních areál ě č ě ř ů ů jsou n kdy sezónní. V menších obcích v tšinou nechybí tradi ní hostinec, u v tších obcí se ě ě č ě skladba za ízení rozši uje. ř ř 46 2.7 Organiza ní a informa ní zajišt ní v rámci cestovního ruchu V regionu se nacházejí ty i informa ní centra. Na Dob íši na Mírovém nám stí je to ř č ř č ě Informa ní st edisko p i M stské knihovn Dob íš, které má otev eno celoro n pond lí – č ř ř ě ě ř ř č ě ě pátek od 9 do 17 hodin, od kv tna do íjna také v sobotu od 9 do 11 hodin. ě ř Další informa ní centra jsou ve Št chovicích. Jsou to Informa ní centrum Št chovice č ě č ě (pond lí až pátek 9-15 hod.), Informa ní centrum Mase ín (pond lí a st eda 10-12 , 14-17 ě č č ě ř hod., pátek 14-16 hod.) a Multifunk ní centrum ( pond lí až ned le 10-21 hod.). č ě ě Chybí tak informa ní centrum v turisticky atraktivní oblasti Slap a Nového Knína, v této č oblasti nefungují ani sezónní informa ní centra. č V Dob íši jsou 3 ve ejná internetová místa M stský ú ad, M stská knihovna a MC ř ř ě ř ě Dob íšek. ř V regionu také chybí informa ní tabule, informa ní panely, upoutávky na turistické č č atraktivity apod. V tšina obcí má své internetové stránky, neexistuje však jednotná internetová prezentace ě celého regionu. Na území regionu neexistuje subjekt, který by koordinoval a plánoval rozvoj cestovního ruchu nebo spole nou propagaci. Propagace obcí je zajiš ována obecními ú ady, č ť ř podnikatelé se také propagují sami. Svazky obcí d lají jen n které aktivity dotýkající se ě ě cestovního ruchu, ale nemají kapacity na zast ešování rozvoje cestovního ruchu. Tuto roli ř by m la p evzít MAS Brdy – Vltava. ě ř 47 3. SWOT analýza Silné stránky • Výhodná poloha mikroregionu, dobrá dopravní dostupnost Slabé stránky • Nedostatek pozemk pro rozvoj podnikání • Region jako rekrea ní základna pro obyvatele Prahy • Kvalita silni ních komunikací II. a III. t ídy • Tradice ,,druhých domov ” • Nedostate ná dopravní obslužnost v tšiny obcí o víkendech ů č č ř ů č • Vhodná poloha vzhledem k potenciálním trh m-zahrani ní návšt vníci Prahy ů č ě • Dopravní obslužnost obcí autobusovou dopravou, zejména v pracovních dnech • Existence stabilizovaného a rozvojového centra mikroregionu (Dob íš) s významnou památkou (zámek) ř • Tradice podnikání a p íznivé podnikatelské klima ě • Nevyhovující struktura pracovních sil, nízká i nevhodná kvalifikace pracovních sil č • Podpr m rná podnikatelská aktivita ů ě • Dosud malá aktivita regionu na úseku strategického rozvoje a nízká míra spolupráce mezi obcemi ř • Nekoordinace rozvoje a propagace cestovního ruchu v regionu, malá spolupráce • Diverzifikace ekonomické základny (mikroregion není závislý na rozvoji jednoho nebo dvou odv tví) • Nízká podpora marketingového sloganu „Od Brd k Vltav ”, chybí propagace regionu jako celku ě • Rozvoj pr myslové výroby s nižším stupn m ekologické zát že ě ů ě ě • Turistický potenciál brdských H eben , Nového Knína i St edního Povltaví ř ů ř • Dosud nevyvážené rozložení turistiky center Slapy a Dob íš v i regionu a nedostate né rozložení potenciálu ř ů č č • Existence významných turistických atraktivit-Zámek Dob íš, Památník Karla apka na Strži, Muzeum Zlata Nový Knín, Muzeum Špýchar v Prost ední Lhot ř Č ř ě • Nízká úrove proorganizovanosti cestovního ruchu mezi p irozeným centrem Dob íší a regionem a naopak mezi rekrea ní oblastí Slapy sm rem k Dob íši ň ř ř č ě ř • Množství technických památek • Chyb jící nabídka produkt a turistických balí k cestovního ruchu ě • Existence významného tradi ního rekrea ního centra Slapy č č • Množství vodních ploch k ryba ení ř • Množství cest vhodných pro cykloturistiku, p ší turistiku, hipoturistiku ě • Tradice vora ství, trampingu, zlatokopectví ř • Informa ní centra ve Št chovicích č ě č ů ů • Nízká vybavenost základní infrastrukturou-chybí hlavn ubytovací za ízení ě ř • Nízká vybavenost dopl kovou infrastrukturou (p j ovny kol i lodí, informa ní místa…), chybí zázemí na turistických trasách ň ů č č • Nedostatek alternativních program pro návšt vníky pro p ípad nep íznivého po así (chybí krytý bazén, galerie…) ů ě ř ř č • Málo nadstandardních a specifických 48 za ízení v pohostinství a ubytování ř • Nedostatek místních tradi ních suvenýr a regionálních produkt č ů ů • Informa ní zajišt ní návšt vník mikroregionu č ě ě ů • Vysoká sezónnost cestovního ruchu • P íležitosti • Aktivita zahrani ních investor a další p íliv investic do mikroregionu ř č ů ř • Ohrožení • Stav infrastruktury ve v tšin obcí. • Vylid ování venkovských obcí z d vodu nevyhovující kvality života (nabídky ob anské vybavenosti, technické infrastruktury a dalších služeb obyvatelstvu) nebo z d vodu nemožnosti získat práci • Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil • Podcen ní významu cestovního ruchu • Nedostatek pozemk s vybudovanou infrastrukturou a vhodných objekt pro podnikání • Nevyužití potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu a tím ztráta možnosti významných p íjm privátního i ve ejného sektoru • Nedostate né spolupráce a nízké zapojení subjekt p i rozvoji cestovního ruchu • Nevyužití dota ních titul státu a EU (p edevším z d vodu nemožnosti zajistit financování nebo spolufinancování podporovaných projekt ) • Rostoucí konkurence v oblasti cestovního ruchu ze strany jiných region • Nedostate ná podpora regionu ze strany státní a krajské administrativy • Ekologické d sledky p edpokládaného a pot ebného managementu rozvoje cestovního ruchu (zne išt ní les a vodních ploch, produkce odpad , úbytek zelených a rekrea ních ploch neuváženou výstavbou • Zvýšení kriminality • Zastarávání infrastruktury, nedostatek prost edk na údržbu ě ě ň • Dostate ná nabídka pracovních sil a jejich vzd lávání č č ě • R st poptávky v oblasti domácího i p íjezdového cestovního ruchu ů ů ř • Tvorba nových a atraktivních program a produkt pro cestovní ruch s využitím stávajícího potenciálu (venkovská turistika, hipoturistika, cykloturistika, ryba ení, houba ení, vodní turistika, lovecká turistika…) ů ů ř ř • Intenzivn jší spolupráce mezi obcemi svazku a regionu ě • Zapojení podnikatelských subjekt , ve ejných subjekt , obyvatel i neziskového sektoru do rozvoje cestovního ruchu v regionu ů ř ů ů • Rozvoj práce MAS ě ů ů ř ů ř č ů ř č ř • Vytvo ení odpovídajícího organiza ního zázemí pro koordinaci a ízení cestovní ruchu ř č ř ů ů ů ů • Navázání spolupráce s dalšími MAS, spolupráce v rámci turistické oblasti regionu St ední echy-jih i v rámci turistického regionu se STIS, a.s. Č ř č ů ř ř • Možnost aktivního a koordinovaného využití národních a mezinárodních rozvojových program ů • Možnost aktivn využívat prost edky z fond EU a národní dota ní zdroje ě ů ř č • Analýza vodních ploch vhodných č ě ů ů č ř ů 49 k rekrea nímu koupání, zajišt ní p ístupu k nim a zajišt ní rozvoje infrastruktury č ě ř ě • Nevhodná zástavba v rekrea n zajímavých místech č ě • Rostoucí poptávka po wellness a relaxaci • Rozvoj spolupráce se zahrani ními partnerskými obcemi č • Rostoucí poptávka po aktivní turistice, venkovské turistice a geocatchingu • Zvyšování standardu vybavení pro cestovní ruch • Obnovení tradic 50 4. Vize regionu v rámci cestovního ruchu Region Brdy - Vltava bude jednotn koordinovanou a turisticky p átelskou destinací s komplexní a navazující nabídkou. Destinace se bude spole n propagovat, bude rozvíjet partnerství a spolupráci a bude podporovat rozvoj p edevším udržitelných forem cestovního ruchu. 5. Priority a opat ení Prioritní oblast 1 - Jednotné ízení destinace Opat ení 1.1 - Vytvo ení organiza ní struktury ízení destinace ř ř č ř Aktivita1.1.1 - MAS jako ídící organizace cestovního ruchu v regionu ř Aktivita1.1.2 - Zapojení všech zainteresovaných subjekt v regionu MAS ů Aktivita1.1.3 - Propojení destina ního ízení m sta Dob íš a m styse Št chovice č ř ě ř ě ě s destina ním ízením MAS č ř Aktivita1.1.4 - Aktualizace strategie cestovního ruchu Aktivita 1.1.5 - Hledání finan ních zdroj pro pln ní strategie č ů ě Opat ení 1.2 - Spolupráce s ostatními subjekty cestovního ruchu ř Aktivita1.2.1 - Budování spolupráce s aktéry cestovního ruchu v regionu Aktivita1.2.2 - Spolupráce v rámci turistické oblasti St ední echy-jih Č ř Aktivita1.2.3 - Spolupráce se STIS, a.s., s CzechTourism, K T… Č Aktivita 1.2.4 - Spolupráce se zahrani ími institucemi, inspirace dobrou praxí - p . č ř mezinárodní sportovní závody, spolupráce s partnerskými m sty, apod. ě Opat ení 1.3 - Vytvo ení jednotného informa ního systému ř ř č Aktivita 1.3.1 - Jednotná podoba destinace na internetových stránkách Aktivita 1.3.2 - Koordinace innosti informa ních center a informa ních míst č č č Aktivita 1.3.3 - Jednotná prezentace regionu na veletrzích a výstavách cestovního ruchu 51 Aktivita 1.3.4 - Aktualizace informací o regionu Aktivita 1.3.5 - Vyhledávání a tvorba nových komunika ních kanál sm rem k uživatel m č ů ě ů služeb cestovního ruchu Aktivita 1.3.6 - Zajišt ní informovanosti o kulturních, spole enských a sportovních akcích ě č po ádaných v regionu ř Aktivita 1.3.7 - Budování informa ních center a informa ních míst č č Aktivita 1.3.8 - Jednotná regionální zna ka (v etn aktivit na podporu místních prodejc a č č ě ů výrobc – informa ní kampa apod.) ů č ň Priorita 2 - Marketingová podpora cestovního ruchu v regionu Opat ení 2.1 - Propagace regionu ř Aktivita 2.1.1 - Tvorba jednotných propaga ních materiál č ů Aktivita 2.1.2 - Koordinovaná distribuce propaga ních materiál prost ednictvím č ů ř informa ních center a aktér cestovního ruchu v regionu. č ů Aktivita 2.1.3 - Inzerce v regionálních a nad-regionálních databázích mapujících nabídku služeb cestovního ruchu. Aktivita 2.1.4 - Spolupráce s regionálními periodiky a médii, tvorba vlastních regionálních médií (regionální internetová TV) Aktivita 2.1.5 - Propagace regionu na veletrzích a výstavách CR Aktivita 2.1.6 - Vytvo ení internetových stránek a jejich aktualizace ř Aktivita 2.1.7 - Po ádání tematických výstav o regionu (i putovních) ř Aktivita 2.1.8 - Spolupráce s CK, KÚ a dalšími institucemi Aktivita 2.1.9 - Vytvá ení místních publikací (podrobn jší zajímavosti daného místa) pod ř ě spole nou zna kou, jednotným designem č č Aktivita 2.1.10 - Tvorba adresá e živnostník a podnikatel s vazbou na cestovní ruch ř ů ů v regionu, po ádání propaga ních akcí, dobrá informovanost o místní nabídce ř č Opat ení 2.2 - Statistika a šet ení v cestovním ruchu ř ř Aktivita 2.2.1 - Vytvo ení databáze subjekt cestovního ruchu v regionu ř ů Aktivita 2.2.2 - Sledování vývoje nabídky i poptávky cestovního ruchu v regionu Aktivita 2.2.3 - Monitoring návšt vník spole n s informa ními centry, správci atraktivit, ě ů č ě č ubytovateli apod. 52 Aktivita 2.2.4 - Tvorba zásobníku projekt cestovního ruchu - vyváženost nabídky, ů možnosti partnerství a spolupráce, sdílení údaj s Ú adem regionální rady, p ípadn dalšími ů ř ř ě poskytovateli dotací Aktivita 2.2.5 - Aktualizace marketingové podpory na základ výstup šet ení ě Opat ení 2.3 - Tvorba produktových balí k ř č ů ř ů Aktivita 2.3.1 - Zmapování služeb vhodných pro vytvo ení balí k ř č ů Aktivita 2.3.2 - Tvorba balí k pro vhodn vybrané cílové skupiny č ů ě Aktivita 2.3.3 - Existující nabídka pro všechna ro ní období č Aktivita 2.3.4 - Tvorba „suché“ i „mokré“ varianty Opat ení 2.4 - Posilování tradic a podpora tradi ních produkt ř č ů Aktivita 2.4.1 - Zmapování producent tradi ních regionálních produkt a jejich propagace ů č ů Aktivita 2.4.2 - Podpora konání tradi ních akcí č Aktivita 2.4.3 - Podpora církevních tradic v regionu Aktivita 2.4.4 - Využití místních lidských zdroj , podpora ze strany MAS aktivním ů ob an m v regionu (partnerství, informovanost, spolupráce) č ů Aktivita 2.4.5 - Aktivní ochrana místního kulturního a p írodního bohatství ř Priorita 3 - Podpora, zkvalit ování a budování infrastruktury cestovního ruchu Opat ení 3.1 - Rekonstrukce a výstavba základní i dopl kové infrastruktury cestovního ň ř ruchu Aktivita 3.1.1 - Podpora vzniku specifických za ízení cestovního ruchu (netypické ř restaurace, muzea, rozhledny…) Aktivita 3.1.2 - Podpora vzniku nových ubytovacích za ízení a rekonstrukce stávajících ř Aktivita 3.1.3 - Podpora vzniku i rekonstrukce prostor vhodných pro incentivní a č kongresovou turistiku Aktivita 3.1.4 - Podpora budování center volného asu, kulturních aktivit a sportovních č areál ů Aktivita 3.1.5 - Podpora budování dopl kové infrastruktury pro vodní turistiku a ň cykloturistiku ( p j ovny lodí a kol ) ů č Aktivita 3.1.6 - Podpora využití brownfield pro cestovní ruch ů 53 Aktivita 3.1.7 - Rekonstrukce a modernizace rekrea ních zón a objekt v okolí Vltavy č ů Aktivita 3.1.8 - Rekonstrukce zanedbaných turistických atraktivit (nau né stezky č s mobiliá em,parky,oranžérie, mlýny, keltské oppidum apod.) ř Aktivita 3.1.9 - Tvorba stálých výstavních expozic mapujících zajímavosti regionu Aktivita 3.1.10 - Podpora tradic ( vora i, trampové, skauti, zlatokopové, rukavi ká ství) ř č ř Aktivita 3.1.11 - Využití Vltavy jako lokální turistické cesty – mola, p ístavišt , p j ovny ř ě ů č Opat ení 3.2 - Podpora rekonstrukce památek ř Aktivita 3.2.1 - Informování o stavu památek Aktivita 3.2.2 - Mapování zdroj na rekonstrukce ů Aktivita 3.2.3 - Rekonstrukce významných památek regionu (v etn církevních) č ě Aktivita 3.2.4 - Podpora využití památek pro ú ely cestovního ruchu č Opat ení 3.3 - Podpora udržitelných forem cestovního ruchu ř Aktivita 3.3.1 - Zmapování a vytvá ení sít nau ných tras, cyklotras a cyklostezek a p ších ř ě č ě tras a jejich dopl kové infrastruktury ( vybavení ) ň Aktivita 3.3.2 - Zmapování venkovského cestovního ruchu a podpora jeho rozvoje Aktivita 3.3.3 - Podpora hipoturistiky, budování hipostezek a podpora subjekt zabývajících ů se hipoturistikou. Aktivita 3.3.4 - Zmapování a šetrné využívání p írodního bohatství regionu – p írodní ř ř rezervace, památné stromy, apod. Aktivita 3.3.5 - Rekonstrukce historických zem d lských objekt (špýchary, statky apod.), ě ě ů podpora agroturistiky a dalších forem turistiky v t chto objektech ě 54 Zdroje Koncepce státní politiky cestovního ruchu na období 2007 - 2013 Program rozvoje St edo eského kraje ř č Program rozvoje cestovního ruchu ve St edo eském kraji ř č Strategický plán rozvoje Svazku obcí Dob íšska a Novoknínska ř Strategický plán Leader MAS Brdy – Vltava Strategický plán rozvoje m styse Davle ě Strategický plán udržitelného rozvoje m sta Dob íše ě ř Strategický plán rozvoje obce Hradištko Aktualizace Generelu cyklistických tras a cyklostezek na území St edo eského kraje ř č AOPK R. Chrán ná území R 1. 1.vyd. Praha: Consult, 1996 Č Č ě Geologická minulost eské republiky, Ivo Chlupá a kolektiv, 2002, Akademia Č č Ztracená mo e uprost ed Evropy, V.Turek, R. Horný, R. Prokop, 2003, Akademia ř ř http://www.rsd.cz/doprava/silnicni_sit/html/1_st.htm http://www.czso.cz http://www.ovocnarska-unie.cz/web/web-sispo/klimreg/klimapa.html, http://www.chmi.cz/meteo/ok/infklim.html http://www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/doprava/stredoceska-integrovanadoprava/oblasti-realizace-sid/pribramska-oblast.htm http://www.cdcargo.cz http://parnijizdy.ic.cz/, http://www.pacifikem.cz/ http://www.paroplavba.cz http://www.lodnidopravaorlikslapy.cz http://www.slapy.cz/ http://www.uszssk.cz http://www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/zdravotnictvi/ http://drusop.nature.cz http://monumnet.npu.cz http://www.capek-karel-pamatnik.cz http://www.zamekdobris.cz http://www.muzeum-pribram.cz 55 http://www.cez.cz/cs/energie-a-zivotni-prostredi/energie-z-obnovitelnychzdroju/voda/stechovice.html http://www.chotilsko.cz/ https://www.uef-josef.eu http://www.pohadkovazeme.cz http://www.sweb.cz/s.krajina/ http://stredoceske-vylety.cz/doku.php/stezky http://www.cyklistevitani.cz http://www.martinuher.cz/cyklobus.pdf http://www.kaprdivers.cz/cestovani/sladka-voda-slapy/ http://www.cityplan.cz/doprava/mmr/A2/textA2.pdf http://www.zlatokop.cz/CKZ/clanky/cesky/NovyKninStezky/2StezkaLibcice.htm http://kareldrabek.blog.idnes.cz/c/26190/Naucna-stezka-Kozi-hory-Libcice.html http://www.stezky.info internetové stránky obcí a podnikatel ů 56
