Isuzu D-Max - Isuzu Motors

Dmax_1618_test 22.8.2016 9:11 Stránka 16
Test
Dalo by se říci, že ve většině odvětví automobilového průmyslu,
postupují technologie a inovace mílovými kroky. Částečně za to
může tlak ze strany zákazníků, částečně konkurenční boj a
v neposlední řadě také sílící tlak legislativní. Ještě stále se však
najdou i segmenty, kde vládnou technologie starší a prověřené.
Zářným příkladem za všechny budiž fakt, že v USA je již po
desítky let nejprodávanějším autem Ford F-150. Tradiční pick-up
s tradiční konstrukcí láká tolik zákazníků, že jej management
Fordu nemá jako služební auta, protože by chyběla v prodeji.
Tady v Evropě se sice k pick-upům zdaleka tolik netíhne, přesto
se však i na našem trhu najde pár kusů, které stojí za řeč a mají
potenciál oslovit především ty zákazníky, kteří potřebují
pracovní sílu, robustnost a průchodnost terénem.
Jedním z takových vozů je i Isuzu D-Max. Vůz, nad kterým
spousta lidí křiví obočí v otázce „Ono Isuzu vyrábí osobáky?“.
No, vlastně ne tak docela. Isuzu vyrábí D-Max, což je osobák jen
napůl. Je to vůz, kterým lze odtáhnout menší souostroví o
kousek blíž k pevnině, nebo odtáhnout čtyřčlennou rodinu
s enormními nároky na počet zavazadel na dlouhou dovolenou.
Dobře, s tím souostrovím možná malinko přeháním. Přece jenom
umí D-Max na kouli utáhnout „pouze“ 3.5 tuny.
A že je D-Max na pomezí mezi užitkáčem a osobákem, to lze
sledovat v každém jeho aspektu. Tak kupříkladu zevnějšek.
Exteriér D-Maxu není nijak přeumělkovaný, disponuje
16
Isuzu D-Max
výraznými kryty podvozku a pohonného ústrojí, nášlapy a
samozřejmě i koly, obutými do terénních gum. Na druhou stranu
je jeho čtyřmístná karoserie nalakovaná do bílé barvy
s perleťovým nádechem, mříž chladiče mezi nasupenými světly
má titanově šedý odstín a kryt korby s prodloužením střechy
působí civilním, skoro až sportovním dojmem.
Podobná dvouznačnost celého auta pokračuje v interiéru. Zde
jsou až obdivuhodně pohodlná kožená sedadla s elektrickým
nastavením u řidiče, skutečně spousta místa i pro pět osob a
dokonce infotainment s navigací, který sem sice úplně nepasuje,
ale poslouží naprosto uspokojivě. Na druhou stranu je ale vše až
příliš účelné a plastové. Samozřejmě, že u vozu tohoto ražení
nikdo nečekal palubní desku obšitou kůží a panely z exotického
dřeva, ovšem alespoň měkčenou loketní opěrku bychom snad i
zasloužili. Loketka je totiž stejně jako dveřní panel nesmlouvavě
tvrdá, takže otlačené lokty na delších cestách začnou být brzy
otravné. Já jako řidič sedím vcelku vysoko. Většinou mám vůči
interiéru raději spíše nižší pozici, ale vzhledem k výšce a celkové
velikosti auta, nabízí D-Max opravdu ultimativní rozhled do
všech stran, nemluvě o přehledu v terénu. Přímo přede mnou je
volant s ovládáním rádia a tempomatu a také dvojice budíků,
doplněná o jednobarevný palubní počítač.
Co se přepravní kapacity týče, tady není o čem. Jak již bylo
zmíněno, i pět osob se do čtyřdveřové karoserie (v nabídce je
ještě dvoudveřová – dvoumístná a dvoudveřová – pětimístná)
vejde naprosto pohodlně. Korba o užitečné délce 1552 mm a
šířce 1530 mm je ukrytá hned pod dvojicí krytů. Zaprvé je tu
běžné výklopné čelo jako u každého pick-upu, za druhé i
zvedací kryt korby. Obojí je samozřejmě vybaveno
hydraulickými vzpěrami pro co nejjednodušší ovládání a zámky
spolupracují s centrálním zamykáním. A kdyby přece přišla
potřeba vozit něco, co se pod kryt korby nevejde na výšku,
lze jej bez větších problémů sundat a udělat si klasický,
otevřený pick-up.
Dmax_1618_test 22.8.2016 9:11 Stránka 17
Klasickým pic-upem je D-Max i v každém dalším myslitelném
měřítku. Celá konstrukce vozu je postavena na ocelovém rámu
pod karoserií. Přední náprava má nezávislé odpružení
s vinutými pružinami, zadní je stará dobrá a v mnoha ohledech
dosud nepřekonaná tuhá, odpružená listovými pery. Pod
kapotou se potom nachází dost možná nejmodernější prvek
celého vozu, a sice naftový čtyřválec přeplňovaný dvojicí
samostatných turbodmychadel. Motor nabízí 163 koní výkonu,
pořádných 400 Nm točivého momentu a prakticky plochou
křivku krouťáku od 1500 do 4000 otáček. Hned za motorem ale
exkurze do světa moderních technologií končí. Zde je totiž
poněkud archaická pětistupňová automatická převodovka.
Můžete sice ohrnovat nos nad pouhými pěti stupni, ovšem Isuzu
je natolik dobře oddělilo od sebe, že vám šestka či snad dokonce
sedmička rozhodně nebudou scházet. Volba hydrodynamického
měniče na přenos síly je potom zcela samozřejmá. Pro jízdu
těžkým terénem či táhnutí těžkých břemen není lepší a hlavně
trvanlivější volby.
Takže jak zvládá D-Max klasickou jízdu po silnici, kde se bude
i přes svoje terénní choutky nacházet většinu času? Že se jedná
o pick-up tradičního střihu i konstrukce je samozřejmě dost znát,
ale musím podotknout, že to není tak špatné. Přední náprava
naprosto parádně žehlí i velké nerovnosti, ta zadní působí
výrazně nervózněji a navíc je na ní cítit charakteristické
poskakování do stran na nerovnostech. Limity celého podvozku
jsou nicméně daleko za hranicemi všedních dnů a je třeba si
uvědomit, že je D-Max připraven i na hodně tvrdé zacházení.
Otřesy od zadní nápravy tedy sice ucítíte, ale libovolné kanály,
retardéry nebo cokoliv dalšího můžete přejíždět bez obav, že se
budou ozývat nepatřičné rány, nebo že se snad dostanete na
dorazy.
Celkově působí podvozek solidním a naprosto skálopevným
dojmem. Nijak mu nevadí ani rychlá jízda po dálnici, ovšem
rychlejší průjezdy zatáčkami bych skutečně nedoporučoval,
neboť nedotáčivost přichází brzy. Ještě jedna drobná nevýhoda
se přímo váže na parkování a manipulaci po městě. Nemám teď
na mysli to, že se pro 5.3 metru dlouhý ingot špatně hledá místo,
ale spíše to, že je odpor posilovače opravdu hodně tuhý a točení
s volantem na místě vyžaduje sílu celého muže.
Motor s převodovkou fungují za každých okolností v téměř
ideální souhře. Celé ústrojí není sice z nejrychlejších a občas
motor zbytečně vytáčí, ale řadí hladce a nemá ani dlouhé
prodlevy při rázném šlápnutí na plyn. Snad kdyby ten diesel byl
o něco tišší. V zátěži se totiž z přední části nese dost výrazný
klapot. To je občas trochu otravné, ale na druhou stranu
odpustitelné vzhledem ke spotřebě. Celý testovací týden,
zahrnující i několik výletů do terénu, totiž nevyžádal vyšší
17
Dmax_1618_test 22.8.2016 9:11 Stránka 18
spotřebu než lehce přes devět litrů na sto. A to je vzhledem
k velikosti, hmotnosti a pohonu dost dobrý výsledek. Žádná
oslnivá dynamika se ale nekoná. Křivka točivého momentu je
hodně plochá, takže se zrychlení dostavuje trochu laxně.
V terénu je D-Max samozřejmě jako ryba ve vodě. Standardní
pohon zadních kol lze i za jízdy přepnout na pohon všech kol,
prostý středového diferenciálu. Uzávěrky předního nebo
zadního diferenciálu sice ve standardní výbavě nejsou, ale i tak
lze téměř bez nadsázky říci, že projedete naprosto všude. Kdyby
nestačila síla klasických převodů, je tu i možnost redukce, která
se hodí nejen na vyjíždění strašlivých krpálů, ale i na jejich
sjíždění. Se zařazenou redukovanou jedničkou jede auto i z toho
nejprudšího kopce prakticky krokem. Také další výkony jsou
dost úctyhodné. Třeba brodění lze zvládnout až do 60 centimetrů
vody, světlá výška pod zadním diferenciálem činí 275 mm a než
D-Maxe hodíte na bok, dosáhnete 49 stupňů bočního náklonu.
Celkově vzato je tedy Isuzu D-Max poměrně impozantním
autem. Jedná se o vůz, který projede i těmi nejhoršími pastmi,
ovšem lze jej bez větších problémů používat i při denním
nasazení. Musíte se smířit jen s větším hlukem a s tím, že vás
tuhá zadní náprava natřese o něco víc, než bývá běžně zvykem.
Interiér je trochu jednoduchý a až příliš účelový, na druhou
stranu je ale dokonale praktický a využitelný pro velké
cestování. No a v neposlední řadě máte velké a na pohled
nezničitelné auto, které na silnici hned tak nepotkáte.
Co se cen týče, základ s manuální převodovkou, dvoumístnou
kabinou a nejnižší výbavou se vejde pod 600 tisíc korun.
Sáhnete-li však po testované nejvyšší verzi Premium se
čtyřdveřovou kabinou, automatickou převodovkou a krytem
korby, vystoupá cena těsně přes milion korun.
Plusy:
• schopnosti v terénu
• robustní podvozek
• přepravní možnosti
• spotřeba
+
Mínusy:
• příliš jednoduchý interiér
• větší hluk od motoru
foto&text Dominik Valášek
Technická data • Isuzu D-Max
Motor:
Typ motoru: .................................... přeplňovaný, vznětový
Válce / ventily na válec: ........................................... 4 / 4
Zdvihový objem (ccm): ............................................. 2499
Nejvyšší výkon (kW / ot/min): ...................... 120 / 3600
Nejvyšší toč. moment (Nm / ot /min): ............ 400 / 1400
18
Provozní vlastnosti:
Maximální rychlost (km/h): ....................................... 180
Zrychlení 0 - 100 km/h (s): ...................................... 11,1
Spotřeba - město/mimo/kombi (l/100 km):
9,5 / 8,6 / 9,1
Rozměry a hmotnosti:
Délka ložného prostoru (mm): .................................. 1552
Šířka ložného prostoru (mm): ................................... 1530
Objem nádrže: ............................................................. 69
Pohotovostní hmotnost (kg): ..................................... 2067
Délka (mm): ............................................................. 5295