únor 2010 - Římskokatolická farnost - Děkanství Choceň

od sv. Františka
∗ občasník choceňské farnosti ∗
1. neděle postní 2010
Milí bratři a sestry,
vstupujeme do postní doby, která je
dobou přípravy na velikonoce, svátky naší
spásy. Písmo svaté svědčí mnoha způsoby
o tom, že jsme zachráněni smrtí a vzkříšením
našeho Spasitele a Pána Ježíše Krista. Posvátné
velikonoční triduum nám opět umožní ponořit se do tohoto tajemství
a zakusit jeho osvobozující a uzdravující moc. Připravme se tedy na tuto
jedinečnou příležitost pečlivě ! „Metanoia“, obrácení, k němuž nás církev
v době postní vybízí, nemůže být pouhou změnou vnějšího chování,
ale musí být především výrazem naší ochoty nechat si proměnit Ježíšovou
smrtí a vzkříšením srdce – tedy zažitý způsob uvažování, smýšlení, cítění,
hodnocení… Ať vám Pán na této čtyřicetidenní cestě požehná !
P. Miroslav
Ze života farnosti
Tříkrálová sbírka
Poděkování za Tříkrálovou sbírku 2010
Už podesáté vyšli kolem svátku Tří králů do ulic měst a obcí České
republiky malí koledníci. Zpívali koledy, písmeny K+M+B (Christus
mansionem benedicat), která psali nad dveře, přinášeli zvěst „Ať Kristus
žehná tomuto domu“ a dali nám příležitost přispět na potřebné.
Dříve bylo koledování výsadou chudých dětí. Dnes nekoledují chudí,
ale koleduje se pro chudé. Chudoba má v každé době svoji novou podobu,
a tak je výtěžek TS určen pro lidi postižené, nemocné, seniory, maminky
s dětmi v tísni, lidi opuštěné nebo bez domova atd. Jednou z organizací,
která se pomocí lidem v nouzi zabývá, je Charita Česká republika a právě na
její aktivity a projekty je Tříkrálová sbírka určena.
Jménem Oblastní charity Ústí n. O. upřímně děkujeme paní
Mgr. Martině Krskové, všem jejím asistentům a koledníkům, kteří nám ve
svém volném čase nezištně pomáhají natolik, že tato sbírka může být vůbec
uskutečněna. Děkujeme panu faráři a panu starostovi, kteří sbírku aktivně
podporovali. A samozřejmě děkujeme vám všem, kdo jste svým finančním
příspěvkem do pokladniček projevili sounáležitost s bližními. Mnozí z vás
jsou sami v situaci sociální nejistoty, a přece dokážete myslet na druhé.
Výtěžek TS 2010 v Chocni a přilehlých obcích činil 161 816 Kč.
Oblastní charita Ústí nad Orlicí zastřešuje tyto aktivity pro klienty z celého
orlickoústeckého regionu, na jejichž provozní náklady poputuje výtěžek TS:
- charitní ošetřovatelskou a pečovatelskou službu
- občanskou poradnu
- regionální půjčovnu kompenzačních pomůcek
- osobní asistenci
- denní stacionář pro seniory
Výtěžek letošní Tříkrálové sbírky je dále určen na přímou pomoc lidem
v nouzi a na část provozních nákladů těchto center, jejichž je Charita
zřizovatelem a provozovatelem: Dům pokojného stáří v Ústí n. Orl.,
centrum pro děti a mládež Pod střechou v Letohradě a rodinné centrum
Kopretina v Horní Sloupnici.
Srdečné díky. Kéž je vám vaše štědrost oplacena a prožijete dobrý rok 2010!
Za Oblastní charitu Ústí n. O.:
Iva Marková a Olga Tomková
Pozn.: Kromě původních záměrů věnuje OCH 10 % z výtěžku také na
zahraniční humanitární pomoc, konkrétně na Haiti a na postižené
povodněmi v Indii.
2
Výsledky Tříkrálové sbírky 2010
v naší farnosti
Choceň
Hemže
Dvořisko
Běstovice
Koldín
Kostelecké Horky
Skořenice
Sruby
Zářecká Lhota
Kosořín
Plchovice
Celkem
101 515,3 431,3 050,6 013,9 670,5 201,7 955,12 323,6 872,3 302,2 484,-
161 816,-
Tříkrálová sbírka v Chocni
2. 1. - 10. 1. jste v Chocni mohli potkat tři krále. Každá skupinka,
kterou tvořili tři děti a jeden dospělý člověk, měla svoji trasu, kterou museli
obejít. 7. 1. jsme vyrazily my, tři holky ze ZŠ Sv. Čecha. Na trase jsme měly
domov důchodců, pár ulic kolem náměstí a menší podniky a obchody.
Vyrazily jsme v 9.00 od naší školy k náměstí, cestou jsme zpívaly a vybíraly
peníze na Charitu. Cesta vedla kolem školní jídelny, k staré škole a kolem
kostela sv. Františka, přeskočily jsme náměstí, protože náměstí měla na
starost jiná skupinka, a kolem papírnictví jsme zamířily do domova
důchodců. Zdravotní sestry lidem v domově oznámily, že dnes přijdeme.
Nějací lidé chtěli, abychom přišli, těšili se na nás. Obešly jsme celý domov
a s dobrým pocitem odcházely k ulici Kollárova, kde jsme obešly pár
podniků. Na hlavní ulici jsme se snažily obejít všechny obchody. Cestou
jsme zpívaly i lidem na ulici, a čím dál jsme šly, tím víc naše kasička vážila
a tím víc jsme mohly pomoct lidem, kteří to potřebují, za to děkujeme vám těm, kteří do kasiček tří králů něco přihodili, ať už to byl drobný nebo velký
peníz.
Kristýna Skalická
3
2. ledna jsme se zúčastnili letošní Tříkrálové sbírky. S notnou
dávkou dobré nálady, optimismu a kadidla, ovšem se sníženou zásobou
cukříčků (jelikož pravý význam slova "uschovat" Martin pochopil, až když
tři spotřeboval) jsme vyrazili za tímto vznešeným posláním. Hned první tři
zastavení nás málem demotivovala, neboť nikdo neotevřel. Přibližně
u pátého domu jsme se však zdrželi okolo 20-ti minut, protože vstřícný
obyvatel nejen přispěl, ale chtěl nás též vybavit dobrou radou na cestu,
a sice abychom se s nikým dlouho nevybavovali a neumrzli. Zbytek
obchůzky již proběhl podle plánu a až na pár drobných nečekaných
komplikací, které se týkaly Martina a jeho fyziologických potřeb, se nestalo
prakticky nic, co by stálo za zmínku. Marco byl "ten černej vzadu" a tudíž,
kromě načerněného obličeje, musel u každého domu zazpívat i svou sólovou
sloku. Někdy do toho šel s až moc velkým nasazením, čímž nezřídka
riskoval hlasité projevy pobavení ze strany svých kolegů. Ti ovšem dokázali
zachovat svou profesionalitu (vyjma okamžiku, kdy nedočkavý Pavel
to nevydržel a Marcovo sólo podpořil svým zpěvem). Chvilka nepozornosti
a Frantovo setkání s větvemi jednoho seschlého stromu mohlo skončit
ublížením na zdraví. Naštěstí to odnesl jenom roh kartonové koruny.
Svůj okruh jsme zvládli vesele a s úsměvem na tvářích. Pevně
doufáme, že se nám podařilo aspoň trochu téhle naší radosti vnést i do
navštívených rodin.
Skupinka Pavla Janečka
Tříkrálová sbírka ve Skořenicích
Ve středu o vánočních prázdninách před Tříkrálovou sbírkou
si kolednice zhotovily z bílých čtvrtek královské korunky, aby dobře
pasovaly.
Ptám se Jitušky: „Čím načerníme Baltazara?“
Říká: „No, uhlím.“ Ale ono bylo míněno živočišné uhlí. Já jsem ho
neměla. Tak jsem skočila nahoru k našim, kde bydlí má dcera s rodinou.
Říkám Davčovi, protože mamka nebyla doma: „Máte živočišné uhlí?“
„Babi, ty máš průjem?“ „Ne.“ „A na co ho potřebuješ?“ „No, na
4
jednoho krále, který je černý. Víš na Johanku, bude dělat Baltazara.“
V sobotu 2. 1. 2010 jsme se sešli v 8.00 hod. u nás doma.
Jituška říká: „Tak pojď, moje sestra, seš v mé péči.“ Živočišné uhlí
zvlhčila. No, teda Johanka byla jako čertík Bertík. Koukaly jen bílé zoubky
a očička. Mnoho legrace a komentářů.
V 8.30 hod. jsme začaly sbírku v první půlce obce na návsi,
v kopečku a růžové ulici. Od rána sněžilo. Chodily jsme s deštníky. Volám
na mobil: „Dědo, (můj muž), uvař nám čaj, aby nebyl teplý. Vyndej
z kvelbu chlebíčky a vánoční cukroví.“ Než jsme posvačily a vyfotily se,
přestalo sněžit.
Jituška, Barunka a Johanka umí skvěle hrát na flétnu. Nikde koledu
neošidily. Celá koleda byla vždy dozpívaná až do konce. Obsahuje pět slok.
Sbírku po obchůzce druhé poloviny vesnice jsme ukončily v dolích, protože
Barunka měla zakoupené lístky do kina v Pardubicích. Stihly jsme to. Opět
volám na mobil. „Dědo, zapni troubu, pařáček s knedlíkama, polévku. Zelí
ohřejem v mikrošce v teflonovém pytlíku.“ Polévka kápaná, než jsme došly
hodně převařená. Kačena, knedlík, zelí. Barunka o oběd přišla.
Děvčata si po zásluze za koledování odnesla různé mlsotky, které
byly rozděleny na tři díly.
Nenavštívily
jsme
Vrchovinu, která patří k naší
obci, čímž se omlouváme.
Kolednice
měly
trošku
chrapot po zpívání, ale i
prstíčky přemrzlé. Jinak
krásný pocit, jak se k nám
občané chovali.
A ještě k dárečkům.
Coby jako modrý rukáv se
žlutými hvězdičkami.
Když jsem to natáhla na hlavu a vršek nadrchala, tak jsem vydumala,
že bych mohla být jako nějaký mudrc.
Děkuji kolednicím – Jitušce Prudičové, Johance Prudičové (sestry)
a Barunce Viktorínové za hezky prožitý den, což se odrazilo na krásném
výsledku naší sbírky.
Vedoucí skupiny Zdeňka Lásková, kostelnice ve Skořenicích
5
Výlet do Jablonného nad Orlicí (5. 2. – 7. 2. 2010)
Tolik sněhu to je krása.
Každé dítě nad tím jásá.
Vezmeme si boty, běžky, lyže
a už nám to z kopce hezky klouže.
Na zahradě iglú stálo,
děti to tam velmi táhlo.
Mši jsme měli v sobotu.
Pak jsme hráli noční hru.
Pan farář ji pro nás připravil,
a tím nás mile překvapil.
Kuchař Vašek ten se snažil,
dobrůtek nám hodně vařil.
Uteklo to jako voda,
všechny hry tam byly moc bezva.
Za vše hezké děkujeme,
za rok zase rádi pojedeme.
Denča Vomáčková
6
Program pro děti (13. 2. 2010)
Adopce na dálku
Návštěva u indických kolegů (25. 9. - 10. 10. 2009)
Projekt Adopce na dálku
Diecézní Charity Hradec Králové
je zaměřený na pomoc dětem
v Indii, v diecézích Belgaum
a Bangalore.
Díky
tomuto
projektu můžou školu navštěvovat
děti z nejchudších rodin.
Ráda bych se s Vámi
podělila o své zážitky z cesty do
7
Indie. Někteří z naší výpravy byli v Indii poprvé. Cestu jsme absolvovali
minulý rok od 25. 9. do 10. 10. 2009. Naše cesta v Indii trvala dva týdny.
Kromě jiného jsme navštívili některé školy, kam chodí podporované děti.
Děti v Indii byly usměvavé, radostné, prostě úžasné ☺. Všude nás
vítaly tradičním kulturním vystoupením. Hudbu, tanec a divadlo mají
indické dívky i kluci v krvi.
U první návštěvy jedné školy v Belgaum se mi dojetím tlačily slzy
do očí. Atmosféra upřímné vděčnosti dětí nás doprovázela na všech školách.
Vždy po předvedení malého
kulturního programu jsme
byli obklíčeni dětmi, které si
s námi chtěly podat alespoň
ruku. Každé z nich mělo
připravenou
anglickou
otázku: „How are you?“
„Jak se máš?“ „What's your
name?“„Jaké
je
tvoje
jméno?“. Bylo to velmi
zajímavé, kolikrát jsem za ty
dva týdny řekla své jméno
☺, a zároveň jsem si žádné
z těch indických jmen nezapamatovala. Také mě potěšilo setkání s Sheetal
Agnel D´Souza, kterou podporuje naše farnost. Sheetal byla moc vděčná
a zároveň šťastná, že viděla někoho z naší farnosti.
A co dojmy? Exotičnost na vás dýchne už při prvním nádechu po
výstupu z letadla. Vysoká vlhkost teplého vzduchu, jiná architektura, jiná
vegetace, jiní lidé a kultura. Všude nás obklopovala zeleň, která ovšem také
často skrývala množství všudypřítomného odpadu.
Během celé cesty jsme měli možnost poznat blíže nejen naše indické
kolegy, děti zapojené do projektu a jejich rodiny, ale také indické zvyky
a kuchyň. Indické jídlo je pro průměrného Evropana, mezi které se řadím
i já, značně kořeněné a pálivé. Nejednou jsem se při jídle sháněla po sklenici
čisté vody ☺.
Velmi mě také překvapil indický silniční provoz. Ze začátku se mi
zdálo, že neuvěřitelně hustá městská doprava skládající se především
z motocyklů, mopedů a jiných podivuhodných strojů, které na sebe neustále
chaoticky troubily, nemá žádný řád. Ovšem zdání klame, jak se říká: „jiný
kraj, jiný mrav“. Prostě jim to tam takto funguje.
8
V Bangalore nás nejvíce zasáhla prohlídka zdejších slumů (čteno
slamů).
„Je to shluk domečků, uplácaných z čehokoliv, nejčastěji z hlíny
a kravského trusu. Nejmenší
domeček, který jsme viděli, měl
1 x 2,5 m a bydlela v něm
šestičlenná
rodina.
Žádná
kanalizace,
elektřina...
Tady
v Bangalore v nich údajně žije až
30% obyvatelstva,“ přibližuje
život nejchudších obyvatel ve
slumech dr. Stejskal.
Naši podzimní výpravu do
Indie zastihly také ničivé záplavy,
které si vyžádaly až 200 obětí na
životech. Prudké deště vyplavily řadu vesnic a voda vzala střechu nad
hlavou až 20-ti tisícům indických rodin.
Většina jich přišla také o svůj dobytek, který je
pro vesničany často jediným zdrojem obživy.
Podporované děti a jejich rodiny byly naštěstí
podle zpráv v pořádku.
Po příjezdu domů jsem ještě mnoho
dnů byla plná dojmů. Děkuji Pánu Bohu, že
jsem měla příležitost navštívit ty, kteří naši
pomoc skutečně potřebují.
Miriam Bartošová
Drazí sponzoři,
doufám, že jste zdraví a daří se vám
v práci. Byla jsem moc šťastná, když jsem
dostala váš dopis a fotku. Děkuji. Souhlasím
s vámi, že sněžení může být moc krásné. U nás
nechumelí, ale také si užíváme vánoční
cukroví jako koláče, sušenky atd. Jsem velmi
ráda a šťastná, že vám můžu vyprávět o vaší
návštěvě v naší škole. Přišli jste do školy
a bylo mi řečeno, že mi pomáháte s mým
vzděláním. Byla jsem šťastná, že vás mám tak
9
blízko přede mnou. Mluvila jsem s vámi. Jste moc milí. Myslím, že jste byli
také šťastni, že jste se se mnou setkali. Mluvili jsme spolu tváří v tvář. Moji
rodiče byli také šťastni, že vás vidí. Děkuji vám za to, co jste obětovali pro
mé vzdělání. Moji rodiče vám jsou velmi vděčni.
Učím se dobře. Ukončila jsem první zkoušky s dobrými známkami.
Všichni jsme v pořádku a máme se dobře a modlíme se za vás.
Přeji vám veselé Vánoce a šťastný nový rok.
Vaše milující Sheetal
Drazí sponzoři,
mnoho pozdravů od vašeho Balaraje. Já
i všichni členové mé rodiny se máme dobře a jsme
zdraví. Jak se daří vám? Jste zdraví? Každý den se
za vás modlím. S vaší pomocí dobře studuji. Jen
díky vaší pomoci byla naše škola v červnu zase
otevřena. Moje sestra je v 6. třídě a bratr v deváté.
Peníze od vás mi velmi pomohly. Pořídil
jsem si za ně školní tašku, boty, ponožky a další
potřeby do školy. 16. července jsme slavili církevní
slavnost Panny Marie Karmelské.
15. srpna jsme slavili den nezávislosti.
Vyvěsili jsme naši národní vlajku a měli
připravený kulturní program. 5. 9. jsme slavili den
učitelů. Blahopřáli jsme svým učitelům a oni byli
velmi rádi a také jsme slavili 14. 11. den dětí. Všem svým kamarádům jsem
dal sladkosti. V říjnu jsme skládali pololetní zkoušky a složil jsem je dobře.
Mám tyto známky: kannada - A+, matematika – A, věda B+, společenské
vědy – B+, angličtina – B.
Dostal jsem váš dopis s fotografií. Moc vám děkuji. Tady je teď dost
zima. Jak je u vás?
Protože se blíží Vánoce, rád bych vám i vašim rodinám popřál veselé
Vánoce a šťastný nový rok 2010.
Váš milující Balaraj
10
Okénko pro seniory
Ohlédnutí za uplynulým letopočtem …….
Letošní, už tradiční novoroční ekumenická bohoslužba přenášená
Českou televizí byla pro mne milým překvapením. Konala se v Anežském
klášteře - motivem byl odkaz svaté Anežky České, ke kterému se všichni
přítomní představitelé nekatolických církví postupně přihlásili. Za mého
mládí věc zcela nemyslitelná!
Obliba našich světců byla tenkrát v protestantských církvích
pramalá, což se přeneslo do celé společnosti. Po celou dobu školní docházky
jsem mezi třiceti až čtyřiceti spolužačkami bývala jediná Anna. Kolem mne
se to hemžilo Květuškami, Jiřinkami, Vlastičkami, Milenkami a Evičkami.
Musím se přiznat, že jsem jim trochu záviděla. To teprve daleko později
jsem objevila, jak je důležité mít tam nahoře věrnou a mocnou patronku!
Přestože ta zmíněná bohoslužba byla milým a nadějným nástupem
do nového roku, ráda bych se ještě trochu vrátila do zcela výjimečného roku
2009.
Pro církev byla jistě nejdůležitější tolik diskutovaná, obávaná,
a nakonec tak nečekaně vydařená návštěva papeže Benedikta XVI.
Dík vstřícným sdělovacím prostředkům jsme se mohli z opakovaných
obrazových reportáží a přednášek těšit až do Vánoc.
Pro naši choceňskou farnost byla v tom roce prvořadou záležitostí
těžká nemoc a následná smrt otce Bohuslava Půlkrábka. Ukázalo se, že Bůh
dopouští, ale neopouští a i bolestná záležitost se může proměnit v určité
dobro. Farnost se neobvykle sjednotila a všecko běželo, jak má. Velký dík
patří především obětavým zastupujícím kněžím. Ale i ostatní se činili. Malé
děti dál přinášely své notýsky s dobrými skutky, slavily radostně Boží Tělo
a ty, kdož se snažily, přistoupily k slavnosti l. sv. přijímání. Podle zájmu
se děti účastnily naplánovaných akcí. Ani dospělí nebyli ochuzeni o své
oblíbené poutní zájezdy. I nadále byl kostel uklizen, vyzdoben a připraven
k bohoslužbám. Kdykoliv bylo třeba, zazpíval na kůru chrámový sbor
střídaný kytarovými skupinami m1adých. Pohřeb pana děkana dne 3. září
proběhl jako náročná slavnost bez jakýchkoliv chyb.
11
Následný farní den se neobyčejně vydařil. Patřil vděčným
vzpomínkám na působení otce Bohuslava a dobrou vůlí a upřímným vítáním
nového kněze, jímž se stal P. Miroslav Dítě. Uskutečnila se i předvánoční
duchovní obnova, Misijní jarmark i tradiční předvánoční besídka.
Jenže toto všechno nevzniklo samo. Za tím celoročním programem
se skrývá mnoho práce i obětí známých i neznámých dobrých duší, které se
starají, abychom my, kdož žádnou pomoc nenabízíme, nic nepostrádali.
Nebudu jmenovat, abych na někoho nezapomněla, ale patří vám zato naše
modlitby a upřímné poděkování.
Toto všechno mi šlo hlavou o vánoční besídce nad pohoštěním, které
musel někdo připravit, v přítomnosti rozjásaných dětí, které přednášely svůj
pečlivě připravený program, který s nimi musel někdo nacvičit. Kdopak
asi??? /„Štěpánku, neboj, příště to už vyjde!“/
A v té chvíli, kdy
jsme si my staří i nastárlí
za doprovodu miniaturní
garmušky zazpívali pár
lidových písniček, mne
znova
napadla
Benediktova
slova
z tuřanského letiště, na
která
nemohu
zapomenout:
12
„R a d o s t je vzácností! Radost posiluje, je správná a chce být
rozdávána a předávána. Je v ní totiž naděje.“
Tož hodně radosti do roku 2010
Anna Syrová
A ještě něco:
Ten betlém v průčelí radnice
se mi moc líbil. Tak díky i za něj!
Okénko pro děti
Ahoj holky a kluci!!! Před několika dny byl jeden významný den. A jeho
jméno se dozvíte, když vyluštíte tajenku.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
Růžové zvířátko, které chrochtá
Jiné slovo pro bicykl
Barevný pták, který umí mluvit
Ochrana proti dešti
Oblečení na plavání
Domácí mazlíček
Domácí mazlíček
Srst ovce
Mládě od koně
10.
11.
12.
13.
14.
15.
Místo, kde se setkávají věřící
Řeka, která protéká Prahou
Jiné slovo pro přikrývku
Kniha knih
Dopravní prostředek, který lítá
Samice od jelena
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
Tento den je prvním dnem postní doby. Kněz dělá věřícím na čelo křížek
popelem a přitom říká: „Čiňte pokání a věřte evangeliu.“ nebo „Pamatuj, že
jsi prach a v prach se navrátíš.“
Liduš Luxová
13
Informace
Obědy pro otce Miroslava
Většina z vás ví, že na farním dnu jsme se rozhodli zvát otce
Miroslava na nedělní obědy. Mnozí z vás již tuto službu prokázali, za což
vám patří poděkování. Pokud jsou ještě někteří farníci, kteří o této službě
nevědí, připomínám, že listina je umístěna na bočním oltáři. Jsou tam
rozepsaná data a kolonky, do kterých se můžete zapsat.
S otcem Miroslavem se předem domluvte o čase a adrese, kdy a kam
má přijet.
V průběhu týdne můžete otce zvát dle vlastního uvážení.
Všem předem patří zaplať Pán Bůh.
Ludmila Krsková
Římskokatolická farnost v Chocni
pořádá
SBÍRKU OBLEČENÍ
•
Vybírá se:
dámské, pánské a dětské ošacení i prádlo, letní i zimní
• lůžkoviny, prostěradla, ručníky, utěrky
• školní a sportovní potřeby, hračky, stany
• NE OBUV!!!
Vše je potřeba zabalit do pytlů nebo krabic.
Sbírka se bude konat
v pátek 5. března 2010 od 15:00 hod. do 17:00 hod.
v sobotu 6. března 2010 od 9:00 hod. do 11:00 hod.
na katolické faře (vchod z ulice Záměstí, vedle zeleniny Pecka)
Předem děkujeme za ochotu a laskavost.
14
Pobožnost křížové cesty
neděle – po mši svaté
středa – od 17.10 hodin
pátek – od 17.00 hodin
Diecézní akce
Diecézní setkání mládeže
Diecézní setkání ministrantů
Hlavní pouť k sv. Vojtěchovi na
24. 4.
Libici nad Cidlinou
Den díkůvzdání arcibiskupa Karla
1. 5.
Otčenáška
Diecézní setkání dětí: Renesance a
15. 5.
reformace
Diecézní setkání seniorů a jejich
12. 6.
přátel
Pouť nemocných a rodin ke svaté
17. 7.
Zdislavě do Jablonného v Podještědí
Hlavní diecézní pouť v Malých
14. 8.
Svatoňovicích
Pouť do Prahy k Pražskému
14. 11.
Jezulátku
27. 3.
17. 4.
Hradec Králové
Vysoké Mýto
Libice nad
Cidlinou
Hradec Králové
Hradec Králové
Hradec Králové
Jablonné
v Podještědí
Malé
Svatoňovice
Praha
15
Toto číslo sponzoruje:
Internetové stránky farnosti
www.chocen.farnost.cz
Uzávěrka dalšího čísla Drobečků je 11. 4. 2010. Příspěvky prosím doručte
na adresu [email protected], Zuzaně Siegelové, Martině Krskové nebo
panu faráři. Díky!
Výrobní náklady na jeden výtisk po odečtení sponzorského daru činí 10 Kč.
Příspěvek prosím vhoďte do kasičky v kostele.
Zodpovědné za jednotlivé rubriky: Lída Luxová (děti), Zuzana Ropková
(mládež).
Drobečky připravili: Josef a Zuzana Siegelovi, Jiří a Martina Krskovi.
16