První polovina 18

1
První polovina 18. dynastie
ČASOVÉ VYMEZENÍ NOVÉ ŘÍŠE,
cca 1569-1070 BC
Počátek Nové říše – zakladatel: Ahmose I., jehož vítězství nad Hyksósy z něj učinilo
„zakladatele“ 18. dynastie – vyobrazení oslav svátku boha Mína – chrám Ramesse II.
na západním břehu Nilu (Ramesseu) – svědky rituálů královští „předchůdci“, každý
z nich reprezentován sochou
DYNASTIE V NOVÉ ŘÍŠI
18. dynastie
cca 1569-1315 BC
19. dynastie
cca 1315-1201 BC
20. dynastie
cca 1200-1081 BC
18. dynastie
Ahmose I.
Amenhotep I..
Thutmose I.
Thutmose II.
Thutmose III. a Hatšepsut
Amenhotep II.
Thutmose IV.
Amenhotep III. –
Amenhotep IV. (Achnaton)
Tutanchamon
Aj
Haremheb
AHMOSE (cca 1569-1545 BC)
- syn Sanachtenrea Taa (17. dyn.) a
jeho sestry-manželky Ahhotepy;
- předchůdce Kamose zaútočil na
Hyksósy X nezničil je
- Ahmose osvobodil Memfidu a
dobyl Avaridu (18.-22. rok vlády)
- Konec válek – 3 roky obléhal a
poté dobyl opevněné město v JZ
Palestině – Šaruhen, čímž otevřel
cestu pro severovýchodní expanzi
egyptského politického vlivu
aubiografie 2 profesionálních
vojáků:
Š Ahmose, syn Abany – admirál
v egyptském loďstvu
Š Ahmose Pennechbet
2
- Núbie: již Kamose zahájil znovudobývání Núbie X až Ahmose zahrnul Dolní Núbii
do ekonomické struktury egyptského státu. Administrativní centrum: pevnost u 2.
kataraktu – Buhénu a byl vytvořen nový úřad „místokrále Núbie“ (titul: „Královský
syn Jižních zemí“)
= Egypt opětovně získal kontrolu nad obchodními cestami, kterými bylo tradičně
přepravováno vzácné zboží mezi Asií a Afrikou
- znovuobnovení monumentální kamenné architektury
AMENHOTEP I. (1545-1525 BC)
- posun jižní hranice do Sais (mezi 2 a 3 kataraktem)
- důležitý astronomicky fixovaný bod egyptské
chronologie – heliatický východ hvězdy Síria v roce 9
jeho vlády
- matka: Ahmose Nefertari – titul “Božská manželka
Amonova“– velká náboženská a politická moc +
ekonomické bohatství v podobě majetku/nemovitosti,
domácího zboží a zaměstnanců
- Ahmose Nefertari a její syn Amenhotep I. byli
uctíváni jako patroni thébské nekropole
THUTMOSE I. (1525-1516 BC) - vztah k předchozí
královské rodině není zřejmý
- dobytí Núbie dokončeno
na počátku jeho vlády –
posunutí egyptského vlivu
na jih k 3. kataraktu +
zničení Kermy (hlavní
město Kuše) + do
administrativy Núbie
zapojena domorodá knížata
= krok k egyptianizaci
Núbie
- vojenské tažení do oblasti
Karchemiše (poblíž
Eufratu), kde vztyčil stélu
Î zde se Egypt poprvé
střetl s churritskou sílou
Mitanni s centrem v severní
Mezopotámii
= zahájení období politické
expanze + narůstající
3
ambiciózní stavitelský program odpovídá rozšiřujícím se ekonomickým zdrojům
- první velký program rekonstrukce chrámu v Karnaku
- za Thutmose I. došlo poprvé k oddělení místa královské hrobky (Údolí králů) a
zádušního chrámu (západní břeh Nilu) = vznik královské nekropole vyžadoval
založení vesnice řemeslníků – Dér el-Medína
THUTMOSE II. (1516-1504)
- pouze jedno vojenské tažení ve svém 1. roce – aby
potlačil povstání v Dolní Núbii
- maximálně 4 roky vlády
HATŠEPSUT (1502-1482 BC) a THUTMOSE III.
(1502-1482 BC)
- sestra a manželka Thutmose II. – nastoupila jako
regentka v době nezletilosti Thutmose III. do 7.
roku vlády Thutmose III. – pak korunována na
krále
- za Thutmose I. (její otec) - “Božská manželka
Amona” – v okamžiku nástupu na trůn: fce přešla
na její dceru Neferure
- opírala se o skupinu důležitých hodnostářů – z
nich nejvýznamnější: Senenmut
- Dér el-Bahrí: Hatšepsutin zádušní chrám –
výprava do Puntu, koncept tzv. božského zrození –
jejím otcem byl bůh Amon
- I nadále královna datovala podle roků vlády Thutmose III.
- mizí ve 20. roce vlády
- pohřeb v Údolí králů
THUTMOSE III.
- nechal odstranit zobrazení královny - poměrně dlouho po plném převzetí moci
- po smrti Hatšepsuty - vojenská kariéra Thutmose III. – záznamy na stěnách chrámu
v Karnaku – 16 tažení průběhu let 22-42
- 3 hlavní cíle vojenských tažení Thutmose III.:
(i) opětovně získat strategicky významnou
Levantu – bitva o Megiddo
(ii) zabezpečit Egyptu přístup k pobřeží a jeho přístavům
(iii) omezení vlivu a moci Mitanni
- od 6. tažení - zajištěn přístup k syrskému pobřeží. Přímá konfrontace s Mitanni – od
roku 33, kdy egyptské jednotky překročily Eufrat + vyplenily oblast jižně od
Karchemiše + Thutmose III. vztyčil stélu poblíž stély Thutmose I.
- zbývající expedice (mezi lety 34 a 42) potvrzení politických a teritoriálních zisků –
opakované rebelie levantských městských států spojených aliancemi s Mitanni +
4
formalizace egyptské politické kontroly = ustanovení jednotek, regulovaný výběr
dávek a místní vládci fungující jako vazalové Egypta
- Núbie – pacifikována zavedení kultu boha
Amona v Gebel Barkalu
na 4. kataraktu –
předvoj další expanze,
zvýšení egypticianizace
- koregence se synem
Amenhotepem II.
AMENHOTEP II. (14541419 BC) –
zdůrazňování sportovní
a vojenské zdatnosti –
vychováván v Memfidě
- Syropalestina: střet
s Mitannci u Megidda
- vzpoury a neloajalita v
regionu = nové vojenské
tažení o 4 roky později masivní deportace
populace = Egypťané
používají taktiku teroru
- POČÁTEK NÁRŮSTU
MOCI CHETITŮ =¾
mírová jednání mezi
Mitannci a Egypťany mírová smlouva po roce
9
- jeho hrobka v Údolí králů použita jako skrýš pro královské mumie (objevena 1881)
- královské ženy rodin Thutmose III. a Amenhotepa II. – nejsou tak výrazné
THUTMOSE IV. (1419-1410 BC), syn
královské manželky Tie
- Gíza – tzv. stéla snu mezi tlapami
sfingy: jako princi se mu ve snu
zjevila sfinga – manifestace
slunečního boha Re-Harachteje a
požádala ho, aby odstranil písek
zakrývající památku; poté co tak
5
učinil byl princ odměněn “královstvím”
- Syropalestina – vojenské akce přímo proti rebelujícím mitannským vazalům –
obnovení smlouvy uzavřené již Amenhotepem II.
- za manželku pojal mitannskou princeznu, jméno se nedochovalo, sňatek zmíněn na
mladší památce
AMENHOTEP III. (1410-1372 BC) syn Thutmose IV. a vedlejší ženy Mutemwije
- v prvních letech vlády sňatek s Tejí, dcerou
významného hodnostáře vozatajstva Juji a jeho
ženy Cuje (rodina pocházející z oblasti
Achmímu) - pohřeb v VoK = důkaz o značném
vlivu jejich dcery Teje
- sňatek mezi Tejí a Amenhotepem III. = na
jednom z pěti komemorativních skarabů, které
byly vydány k oslavě význačných událostí jeho
vlády
- EGYPT JE NA VRCHOLU MOCI – málo
důkazů o konfliktu jak na S tak na J = spíše
mezinárodní kontakty, které rozšířily jméno
tohoto krále až do Mykén, Jemenu a Ašuru
– král se oženil se 2mi mitannskými princeznami
– Giluchepou a Taduchepou (sňatek s
Giluchepou oslaven nápisem na skarabu)
- rozsáhlá stavební činnost:
Théby – Luxor (kolonáda a hypostyl)
Mútin chrám v Karnaku – vybaven
přibližně 600 sochami Sachmety –
pravděpodobně vztyčeny v pokusu o
utišení královy nemoci
Malkata – západní břeh, Théby, rozsáhlý
palác
zádušní chrám - dochovaly se pouze 2
sedící sochy – tzv. Memnonovy kolosy
- stavitel: Amenhotep, syn Hapuúv –
později deifikován
- hlavní ženská postava – velká královská
manželka – Teje – vliv na manžela a
později i na syna (Amenhotepa IVAchnatona
- Amenhotep III. – několik oslav svátku
sed (minimálně 3) + postupně změna jeho
pojetí – získává atributy solárního boha
- krátká korengence se svým synem a nástupcem – Amenhotepem IV.
6
- umírá ve 39. roce vlády
PŘEHLED
- změna administrativy Egypta- oddělení
hierarchie domácí vlády, vojenské
organizace a chrámové administrativy
- zemi vedou 2 vezíři - v hierarchii
hned pod panovníkem
- válečná kořist (váleční zajatci, dobytek a
vzácné předměty) – platba pro armádu +
královské dary pro chrámy
- značná část obdělávané půdy – do
administrativního systému chrámů =
základ pro chrámovou ekonomiku –
nezávislost na panovníkovi