VODA, VODA, VODA číslo 12

číslo 12
léto
2009
JIHOČESKÝ OBČASNÍK O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ
DOPORUČENÁ CENA 25 Kč
Libuše Jozková
ZÁCHRANNÉ STANICE
Matouš Šimek
VODNÍ REZERVACE
Zdenka Jelenová
ELEKTRÁRNA V PÍSKU
Téma:
VODA, VODA, VODA ...
PORADNY SÍTĚ KRASEC PORADNY SÍTĚ KRASEC PORADNY SÍTĚ KRASEC
CALLA
370 04 České Budějovice, Fráni Šrámka 35
Tel.: 387 310 166, 387 311 381, e-mail: [email protected], web: http://www.calla.cz
Poradna: Po 10–13 h. (především energetika, Edvard Sequens, [email protected]),
St 13–15 h. (především procesně-právní poradenství, Pavla Matějková, [email protected])
St 15–17 h. (především alternativy pro zemědělství, Hana Gabrielová, [email protected]),
Čt 14–17 h. (před. ochrana přírody a krajiny a ekologická obnova po těžbě surovin, Jiří Řehounek,
[email protected]). Databáze instalací OZE na www.zdrojeenergie.cz.
CEGV CASSIOPEIA
370 11 České Budějovice, Jizerská 4, Tel.: 385 520 951, web: http://www.cegv-cassiopeia.cz
Poradna: Út a Čt 12–15 h. Environmentální výchova dětí a mládeže, specializované poradenství
pro pedagogické pracovníky k EVVO, budování školních přírodních zahrad.
ČESKÝ NADAČNÍ FOND PRO VYDRU
379 01 Třeboň, Jateční 311 (Matouš Šimek – tel. 775 114 505, [email protected],
Marie Kameníková – tel. 739 233 081; web: http://www.vydry.org)
Poradna: St a Čt 14–18 h. Průběžně konzultace v oblasti ochrany vydry říční, náhrady škod
(Marie Pacovská 775 364 625, [email protected])
EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS
390 01 Tábor, Převrátilská 330,
Tel: 381 253 904, 545 575 229, e-mail: [email protected], web: http://www.eps.cz
Provoz poradny EPS v Táboře až do odvolání ukončen. S dotazy se můžete obracet na poradnu EPS
v Brně – Markéta Višinková, tel: 545 575 229 (Po 13 – 18h., St 9 – 13 h., Pá 9 – 12h.)
V Táboře pouze knihovna: Út a St 10 – 15 h.
Za podporu děkujeme
Kavárně Měsíc ve dne,
Nová ulice 3, České Budějovice,
která poskytuje prostory pro konání akcí sítě
KRASEC a pomáhá s distribucí časopisu.
MĚSÍC
VE DNE
Kavárna na půl cesty,
Fair-Trade obchůdek,
Galerie, Literární kavárna
www.mesicvedne.cz
EKOCENTRUM – ELEKTRÁRNA KRÁLOVSKÉHO MĚSTA PÍSKU
397 01 Písek, V Podskalí čp. 2537,
Tel. 777 061 224, 608 718 873, e-mail: [email protected], web: http://www.elektrarna.info
Poradna: Út a St 9 – 11 h. Poradenství v oblasti obnovitelných zdrojů energií, EVVO dětí
a mládeže, spolupráce se školami formou exkurzí a seminářů.
EKOWATT
370 01 České Budějovice, Žižkova 1 (budova PVT)
Tel.: 389 608 211, web: http://www.ekowatt.cz, www.energetika.cz
Energetická poradna: Po a St 13 – 17 h. (tým odborných energetických poradců,
kteří mají akreditaci České energetické agentury)
FLORIANUS
377 01 Jindřichův Hradec, Pražská 1286/II
Tel.: 384 382 511, 774 690 755, e-mail: [email protected],
web: http://www.florianus.cz
Poradna: Út 10–13 h., Čt 14–18 h. (Martin Charvát – specializace na oblast přírodních zahrad)
JIHOČESKÉ MATKY
370 01 České Budějovice, Nová 12
Tel.: 387 312 650, e-mail: [email protected], web: http://www.jihoceskematky.cz
Poradna: St 10–16 h., metodická pomoc při účasti ve správních řízeních, při zapojování veřejnosti
do procesů EIA, při zakládání občanských sdružení.
OCHRANA FAUNY ČR
259 01 Votice, Zámecká ul.
390 03 Tábor, Žižkova 250
Tel.: 317 813 178, e-mail: [email protected], web: http://www.ochranafauny.cz
Poradna: Po – Čt 8-16 hod. (konzultace týkající se problematiky ochrany životního prostředí
a metodická pomoc v oblasti ekologické výchovy a osvěty)
REGIO PÍSEK
397 01 Písek, Budějovická 102
Tel. 724 289 100 (Miroslav Mašek), e-mail: [email protected], web: http://www.regiopisek.cz
(organizace je členem Krasce, ale není poradnou)
ROSA
370 01 České Budějovice, Senovážné nám. 9
Tel.: 387 432 030, e-mail: [email protected], web: http://www.rosacb.cz
Poradna: Po 12–17 h, Pá 8–12 h. (všeobecné poradenství, šetrná domácnost, ekospotřebitelství,
komunitní a strategické plánování)
VYHLÍDKA
383 01 Prachatice, Rumpálova 999
Tel. 388 317 806, 724 081 117 (Vlastislav Kašpar),
e-mail: [email protected], web: http://www.dripatka.cz
Poradna: Po a Čt 16–18h., v prostorách CEV Dřípatka (všeobecné poradenství, podpora
a realizace EVVO dětí)
SLUNEČNICE
CENTRUM PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL
OBCHOD SE ZDRAVÝMI POTRAVINAMI A BYLINKAMI
VÁM NABÍZÍ:
OBCHOD SLUNEČNICE
NAJDETE V ČESKÝCH
BUDĚJOVICÍCH
V CHELČICKÉHO
ULICI 21,
MEZI LANNOVOU TŘÍDOU
A RUDOLFOVSKOU ULICÍ
VEDLE ELEKTRO HAVLÍČEK
OTEVÍRACÍ DOBA:
PO – PÁ 8,30 – 18,00
SO 8,30 – 12,00
v
BIOPOTRAVINY, POTRAVINY PRO ZDRAVOU VÝŽIVU
v
BIO OVOCE A ZELENINU, BIOUHERÁK , BIOVÍNO
v
POTRAVINY PRO VEGETARIÁNY A VEGANY
v
ČERSTVÉ KOKOSOVÉ MLÉKO, ŽELEZITÉ VÍNO „KAGOR“
v
VELKÝ VÝBĚR BIO KOŘENÍ, ŽITNÝ KVÁSKOVÝ CHLÉB
v
BIO JAVOROVÝ SIRUP, BIO MELASUBIO CUKROVINKY
Bližší informace
v
BIO POHANKU, JÁHLY, ŠPALDU, OVES, ŽITO, KUSKUS…
na
tel.
č. 603 266 753,
v
VELKÝ VÝBĚR BYLINNÝCH ČAJŮ, TINKTUR A SIRUPŮ
387 315 856
v
MED, MEDOVINU, PROPOLIS A JINÉ VČELÍ PRODUKTY
v
PŘÍRODNÍ KOSMETIKU Z KONOPÍ, WELEDA, LAVERA…
v
SOLNÉ LAMPY, SVÍČKY, VONNÉ TYČKY, RELAXAČNÍ HUDBU
v
VONNÉ OLEJE DO AROMALAMPY A NA MASÁŽE
v
KNIHY O ZDRAVÉ VÝŽIVĚ A O LÉČENÍ NEMOCÍ STRAVOU
v
KNIHY S DUCHOVNÍ A EKOLOGICKOU TÉMATIKOU
v
EKOLOGICKÉ ČISTÍCÍ A PRACÍ PROSTŘEDKY „ECOVER“ A „SODASAN“
v
KAŽDÉ PONDĚLÍ ČERSTVÉ BIOPEČIVO Z PEKÁRNY COUNTRY LIFE NENAČOVICE (BIO CHLÉB,
ROHLÍKY, KOLÁČKY, BAGETY…) – JEDINÁ PEKÁRNA V ČR, KDE SI BIO ZRNO SAMI VYPĚSTUJÍ,
SEMELOU NA KAMENNÉM MLÝNĚ A UPEČOU
Jihočeský občasník o životním prostředí
Název časopisu je odvozen od názvu
Krajské sítě environmentálních center
v jižních Čechách.
Zveřejněné články obsahují názory autorů,
nevyjadřují (pokud není výslovně uvedeno)
ani stanovisko sítě KRASEC,
ani redakční rady.
V y d á v á:
Krasec, o.s., jako časopis Krajské sítě
environmentálních center KRASEC
A d r e s a r e d a k c e:
KRASEC, o.s.,
Senovážné nám. 9, 370 01 České Budějovice
e-mail: [email protected]
O d p ov ě d n á r e d a k t o r k a:
Zdenka Jelenová
R e d a k č n í r a d a:
Libuše Jozková, Jiří Guth, Ivana Jonová
Marie Pacovská, Josef Kadubec
„V e l k é
f o t o n a o b á l c e:
© Jan Voběrek
S a z b a, g r a f i k a a t i s k:
Tiskárna ŠUMAVA, Český Krumlov
E v i d o v á n o:
Ministerstvo kultury ČR, reg. č. E 16312
TIŠTĚNO NA RECYKLOVANÉM PAPÍŘE
Projekt na vydávání časopisu Krasec byl
finančně podpořen v grantovém řízení MŽP
a je spolufinancován Jihočeským krajem.
Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP,
ani názor Jihočeského kraje.
© KRASEC 2009
ISSN 1802-1441
EDITORIAL
Z OBSAHU
Milé čtenářky,
vážení čtenáři,
Martina KUČEROVÁ
NP Šumava – úžasná učebna 6
UČEBNA POD ŠIRÝM NEBEM
STR. 6
„Národní park Šumava je jedinečné místo pro realizaci
programů environmentální výchovy. Divočina je přímo ideálním místem pro pochopení „famóznosti"
přírody prostřednictvím všech smyslů..."
Libuše JOZKOVÁ
Péče o handicapovaná
zvířata
7
Edvard SEQUENS
EIA na další reaktory
v Temelíně?
8
Jaroslava BROŽOVÁ
Když nastanou deště...
9
Radní Karel Vlasák:
Příroda je důležitá
pro obyvatele i turisty
10
Radní Jana Krejsová:
Krizi jsem uvítala
11
PŘÍLOHA PRO RODINU
První pomoc mláďatům
Pijme vodu z vodovodu!
Nahoře bez-obratlí
Výlety bez aut
I
II
III
IV
Matouš ŠIMEK
Povodňový paradox?
13
Oldřich SYROVÁTKA
Nenechme Šumavu žíznit
15
Zdenka JELENOVÁ
Elektrárna královského
města Písku
17
ODJINUD
K ochrane mokradí
na Slovensku
19
MARTINA KUČEROVÁ
NÁHRADY ŠKOD
STR. 12
„Největší škody působí jednoznačně rybožraví predátoři. Objem vyplacených finančních prostředků se
v případě vyder pohybuje v současné době okolo
6,5 mil. korun za rok a u kormoránů okolo 14 mil. Kč
za rok...."
MARIE BEŇOVÁ
NENECHME ŠUMAVU ŽÍZNIT
STR. 15
„V několika vlnách byly zlikvidovány meze a zamokřené louky, krajina byla odvodněna, malé toky zahloubeny, napřímeny. Navazují negativní dopady nejen na
biologickou rozmanitost, ale i ekonomické a sociální.
Uzavírání Vltavy pro vodáky je jen špičičkou ledovce..."
POHLEDEM
HELENY KUJANOVÉ
Platí, že jakákoliv snaha a úsilí posouvá člověka dál
a vytváří nové možnosti. Platí to samé i pro neziskovou organizaci? Určitě ano. Cesta se někdy může
zdát značně trnitá a pomalá. Na úspěšnost snažení
působí mnoho faktorů, ale nejdůležitější je prostředí, ze kterého vychází,
a lidé – jejich motivace a přesvědčení.
Sdružení Krasec poskytuje služby nevládním neziskovým organizacím
Jihočeského kraje působícím v oblasti environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO), koordinuje a propaguje jejich aktivity, vyhledává
finanční zdroje pro jejich činnosti, zajišťuje další vzdělávání a výměnu
zkušeností. Krasec sídlí v pronajaté kanceláři v centru Českých Budějovic
a jeho činnost zajišťuje jediný placený zaměstnanec. Na konci loňského
roku se díky úpravě stanov Krasec otevřel i střediskům ekologické
výchovy Jihočeského kraje. Rozšířila se tím jeho členská základna a zesílí
spolupráce environmentálních center ve prospěch EVVO v celém kraji.
OLDŘICH SYROVÁTKA
PANORAMA
Tipy na webové stránky,
nové knihy, recenze...
20-21
Irena KROPÁČKOVÁ
O vetešnících
22
Naše úsilí bude pro další dva roky „odměněno" dotací Státního fondu
životního prostředí. Občanské sdružení Krasec tak bude moci až do roku
2011 realizovat projekt „Pod korunou stromů". V jeho rámci budou podpořeny výukové programy pro jihočeské školy i poradenství pro veřejnost.
Současně bude projekt podporovat udržení a zvyšování kvality poskytovaných služeb členských organizací. Zahájení projektu a výše finančních prostředků je v tuto chvíli ještě podmíněna úspěšností v jednání
s Jihočeským krajem na zajištěním čtvrtinového spolufinancování.
I když témata a zaměření naší práce se mění jen málo (např. předcházení
vzniku odpadů, úspory energie, snižování znečišťování vody a ovzduší
aj.), významně se aktualizují informace i poskytované služby. Ekoporadny
se například připravují na poradenství veřejnosti v programu MŽP „Zelená úsporám", centra ekologické výchovy zase pomáhají učitelům s realizací environmentální výchovy na školách a jejím zařazením do školních
vzdělávacích programů.
Zdá se, že se EVVO v Jihočeském kraji blýská na lepší časy, a proto využijte našich služeb, získávejte informace, nepřestávejte se ptát a snažte se
porozumět. Vždyť přece snaha a úsilí posouvá člověka dál!
Autorka je předsedkyní o.s. Krasec
3
Jihočeský občasník o životním prostředí
Myslím, že se nám tentokrát
povedlo zvolit téma přímo
kolosální. Prolíná totiž celým
naším životem. Řečeno se
svatým Františkem z Assisi:
„Buď chválen, Hospodine, sestrou vodou, která jest velice užitečná, pokorná a cudná."
Nejen taková umí samozřejmě být – i o tom
se v dnešních textech něco dozvíme. Ale
vlastně i povodně či naopak nedostatek vody,
kterým trpí velká část lidstva, jsme si většinou
přivodili sami, svým nerozumným a nepokorným přístupem k Zemi.
„Má tisíce podob, od čiré kapky, téměř nehmotné sněhové vločky nebo jitřní mlhy nad
travami přes tichou lesní studánku nebo
pouštní pramen, který zachrání poutníka před
smrtí žízní, po burácející vodopád, řvoucí
oceán či běsnící potopu..." (Miloslav Nevrlý).
V článcích najdete například tipy na výpravy
do maloplošných rezervací, spojených s vodou, zapřemýšlíme, zda je rozumné (a zdravé
a ekonomické) kupovat pitnou vodu v lahvích, s odborníkem na revitalizace budeme
hledat odpověď na otázku, proč se voda z naší krajiny vytrácí a jaká nás čeká budoucnost.
Kromě textů vodních si ale můžete přečíst
také názory dvou radních Jihočeského kraje,
kteří mají ve své náplni práce témata související s ochranou přírody a životního prostředí. A také se dozvíte o krajských počinech
v oblasti podpory stanic pro handicapované
živočichy a v rubrice Pod lupou o problémech
spojených s náhradami škod způsobených
zvláště chráněnými živočichy. I to je v gesci
kraje.
Jak se zdá, mohou neziskové organizace, odborníci z univerzit, zástupci krajské samosprávy i úředníci úspěšně spolupracovat –
nejen při vzniku tohoto časopisu. Pokud Vás
při četbě cokoli zajímavého „na zelenou notu"
napadne, potěší nás, když se o to s námi
podělíte, například na webových stránkách
www.krasec.cz.
ZDENKA JELENOVÁ
AKTUÁLNĚ ZE SÍTĚ KRASEC
Zprávy od partnerských
organizací
4–5
AKTUÁLNĚ ZE SÍTĚ KRASEC
Třiďte odpad,
Rosa opět
má to smysl
Centrum ekologické výchovy Dřípatka
natočilo šot o třídění odpadu. Natáčení
probíhalo pod vedením režiséra a kameramana kabelové televize v Prachaticích Jana
Voldřicha a účinkují v něm žákyně 4. třídy
ZŠ Vodňanská, které navštěvují na Dřípatce
přírodovědný kroužek „Ježci". Propagační
šot pro městské vysílání vznikl podle scénáře, který si děvčata napsala sama s pomocí vedoucí kroužku a založily ho na rozhovoru přímo u kontejnerů na tříděný
odpad. Malé „herečky" si chtěly natáčení
užít, ale brzy zjistily, že to není jen zábava,
ale také kus pořádné dřiny. Účinkování jim
dalo zabrat víc, než čekaly. „Nejtěžší bylo
zvyknout si na kameru a naučit se texty
nazpaměť," shodly se.
DŘÍPATKA
Rosa propaguje
propaguje
produkty
místnímístní
produkty
Josef KADUBEC, [email protected]
I letos pořádá Rosa v rámci dlouhodobého programu podpory a rozvoje místních produktů
několik akcí a rozvíjí systém certifikovaného značení produktů. Tradiční již jsou kurzy
domácího zpracování mléka, zaměřené především na výrobu sýrů.
V srpnu letošního roku proběhne již třetí ročník Ovčáckých slavností v Borovanech. Během
těchto slavností proběhne také soutěž o nejlepší sýr, který budou hodnotit sami návštěvníci.
Jako další akce je v plánu také kurz zpracování masa, který by měl proběhnout na přelomu
září a října v Českých Budějovicích.
Systém značení produktů z Novohradských hor vstupuje do závěrečné fáze. V současnosti
Rosa vyřizuje formální stránky ochranné známky, tedy její registraci na Úřadě průmyslového
vlastnictví. Během registrování ochranné známky budou osloveni výrobci z Novohradska,
které se nám loni podařilo zařadit do katalogu Vyrobeno na Novohradsku, aby podali
přihlášku k certifikaci, pokud o značku mají zájem. Způsob značení konkrétních výrobků
bude řešen individuálně s každým výrobcem.
Rosa ve spolupráci s dalšími subjekty (např. MAS Sdružení růže) se bude snažit o propagaci
značených výrobků prostřednictvím nejrůznějších webových stránek, tisku a katalogu.
Spotřebitel si tak bude moci vybrat mezi zbožím dovezeným a produkty z blízkého okolí.
Foto Dřípatka
Hodnotící kritéria a přihlášku k certifikaci najdou zájemci již brzy na webových stránkách
Rosy. Ostatní akce najdete např. na www.krasec.cz v kalendáři akcí.
Chcete pomoci
Autor pracuje v ekoporadně Rosa, o.p.s.
zraněným zvířatům?
Jihočeský občasník o životním prostředí
4
Záchranná stanice pro handicapované
živočichy při Českém nadačním fondu pro
vydru v Třeboni nabízí možnost stát se
adoptivními rodiči zvířat.
Na www.vydry.org si můžete vybrat z kolonky „Záchranná stanice – Zvířata ve stanici" některé zvíře a podpořit je libovolnou
částkou zaslanou na bankovní účet:
17530251/0100. Podrobné pokyny najdete
na webu. Zvířátko je možno přijít adoptovat i osobně. Všichni jsou ve stanici vítáni!
Sdružení Jihočeské matky pořádá již čtvrtým rokem besedy na 2. stupni základních škol,
ČNFV
středních školách, odborných učilištích a vysokých školách. Beseda s názvem „Energie pro
Energie
Energie
pro budoucnost
pro budoucnost
Monika MACHOVÁ-WITTINGEROVÁ, [email protected]
budoucnost" je zaměřena na problematiku úspor energií, možností využívání obno-
Nové projekty
vitelných zdrojů energie v České republice.
sítě Krasec úspěšné!
Krasec získal dotaci MŽP 199 000 Kč na rok
2009 pro projekt s názvem Rozvoj environmentálního poradenství v jižních Čechách.
Ještě podstatnější je úspěch sdružení
v grantovém programu SFŽP, kde získal
finance pro projekt „Podpora environ
mentálních poradenských a výchovných
center Jihočeského kraje – Pod korunou
stromů". V rámci projektů je plánována
spolupráce s Jihočeským krajem – např.
uspořádání Kulatého stolu, na kterém se
bude jednat o postavení NNO a o představách obou stran o další spolupráci.
KRASEC
Druhá část besedy se soustřeďuje na otázky spojené s využíváním jaderné energetiky (zda je
rozvoj jaderné energetiky řešením klimatických změn, klady a zápory jaderné energetiky).
Školy si mohou samy vybrat, zda uspořádají besedu hodinovou (obnovitelné zdroje energie,
úspory) či dvouhodinovou (obnovitelné zdroje energie, úspory, jaderná energetika).
Do současné doby proběhlo přibližně 200 besed na školách v jižních Čechách, v kraji
Vysočina a Praze.
Kromě besed nabízíme školám na přechodnou dobu (týden až 14 dní) zdarma instalaci
výstavy „Energie pro budoucnost", kde je na přehledných panelech shrnuta problematika
obnovitelných zdrojů, úspor energie, využívání jaderné energetiky a globálních klimatických
změn. Letos jsme tuto nabídku rozšířili o možnost uspořádat pro studenty po ukončení
výstavy vědomostní soutěž o ceny.
O besedy je velký zájem a doufáme tedy, že budou pokračovat i v dalších letech. V případě
zájmu je možno obrátit se přímo na sdružení Jihočeské matky (viz adresář na str. 2).
Autorka pracuje ve sdružení Jihočeské matky.
AKTUÁLNĚ ZE SÍTĚ KRASEC
Zprávy
z Casiopeii
Zprávy
z Casiopeii
Tomáš SMRŽ, [email protected]
Počátek kalendářního roku je vždy ve znamení intenzivní výuky v prostorách ekocentra
a ve školách – za jediné čtvrtletí to znamená celkem 163 environmentálních výukových
programů (EVP). Tyto programy jsou nejčastěji dvouhodinové, interaktivní, metodicky
pestré, poskytující příležitosti k uplatnění ve skupině všem jejím členům.
Tematicky zapadají programy do školních vzdělávacích programů všech stupňů škol a pomáhají při jejich naplňování. Nejčastějšími účastníky jsou žáci základních škol (celkem za
1. čtvrtletí to bylo sto programů pro osmnáct ZŠ), zhruba poloviční je programů pro mateřské školy. Studenti čtyř středních škol se zúčastnili třinácti EVP. Dalšími návštěvníky
ekocentra jsou žáci českobudějovické školy pro sluchově postižené a praktických škol
v Jindřichově Hradci a Trhových Svinech.
V současné době se realizaci EVP na Cassiopee věnují čtyři lektoři, celkový objem práce činí
asi 1,5 úvazku. Objednávací kalendář do konce tohoto školního roku je plný, přičemž stále
zbývá kolem 60 nevyřízených objednávek. K tomu je třeba dodat, že kapacity pro služby
školám v environmentální výchově jsou v Jihočeském kraji nerovnoměrně rozložené. Skutečný převis poptávky nad nabídkou lze odhadnout jako obrovský, což potvrdil i náš orientační průzkum zájmu škol, provedený koncem ledna. Mezi zájemci tvoří silnou skupinu školy
z „odlehlých" částí kraje, pro něž jsou různé formy spolupráce s centry EV relativně nedostupné. Dosažení celkového vyrovnání nabídky poptávce při optimálním plošném rozdělení
služeb by napomohla systémová podpora regionální sítě center ekologické výchovy, která se
začíná postupně integrovat do občanského sdružení Krasec, které se tím stává širokou
platformou pro environmentální výchovu, vzdělávání a osvětu v Jihočeském kraji.
Nabídku je možné shlédnout na www.cegv-cassiopeia.cz v sekci objednávací systém.
Autor pracuje ve sdružení Cassiopeia.
čtvrtky
Zelené Zelené
čtvrtky 2009
Josef KADUBEC, [email protected]
Každý třetí čtvrtek v měsíci pořádají společnost Rosa a sdružení Calla přednášky spojené
Energie z pole
Calla uspořádala v březnu v rámci projektu
NROS seminář ENERGIE Z POLE, který navázal na stejnojmennou zářijovou exkurzi.
Seminář se věnoval pěstování a zpracování
biomasy a účastníkům poskytl aktuální
informace i zkušenosti z praxe a současně
vytvořil prostor pro diskusi mezi zástupci
státní správy a producenty biomasy. Zájem
o seminář byl neočekávaně veliký a sál
zastupitelstva Jihočeského kraje zaplnilo
přes 80 účastníků nejen z řad zemědělců,
odborné veřejnosti a zpracovatelů biomasy, ale i pracovníků státní správy a studentů. Podrobnou reportáž o příspěvcích,
fotografie a prezentaci ze semináře najdete
na www.krasec.cz.
CALLA
Vydří akce v Krčínově domě
Český nadační fond pro vydru nyní pořádá
pravidelné akce, např. večery s přírodou,
v Krčínově domě v centru Třeboně. Zde je
také otevřena rybářská expozice našich ryb
a v 1. patře se můžete zasmát u výstavy
Čus vydrus! 18. března dům praskal ve
švech, neboť jsme zde uspořádali přednášku o hadech, kterou provázel a mnohé živé
hady představil RNDr. Roman Kössl ze ZOO
Ohrada. Společně s hady si brzy získal přes
60 malých i velkých posluchačů. V dubnu
se uskutečnil Večer aprílový se spisovatelem a kulturologem Františkem Berem a na
Den Země večer na téma „Proč vymírá lesní
hmyz?" s entomologem Štěpánem Vodkou.
Na všechny další akce jste srdečně zváni
(např. v kalendáři na www.krasec.cz)!
ČNF PRO VYDRU
s besedou na vybrané environmentální téma.
Autor pracuje v ekoporadně Rosa.
Chcete si postavit elektrárnu?
Fotovoltaických elektráren neustále přibývá, lákají velké i malé investory. Na rozdíl
od jiných výroben elektřiny se zde dá investovat libovolně vysoká částka. EkoWATT
proto uspořádal seminář určený všem
zájemcům o solární energii. Účastníci se
dozvěděli, co lze čekat od fotovoltaické
elektrárny, jaké jsou technologické možnosti, jak elektrárna funguje po technické,
ekonomické i právní stránce. Tyto informace můžete získat i v ekoporadně. EKOWATT
Foto EkoWATT
5
Jihočeský občasník o životním prostředí
Letošní série Zelených čtvrtků byla zahájena ožehavým tématem ropného zlomu. Jindřich Kalous z Trastu pro ekonomiku a společnost nastínil mimo jiné možné scénáře
vývoje, kdyby lidstvo neustále využívalo
pouze fosilní zdroje.
Při únorovém Zeleném čtvrtku byl promítnut film Hormonální akvárium a poté
následovala debata s režisérkou tohoto
dokumentu Terezou Tara. Téma bylo ve
stručnosti o tom, jak lidská touha po seFoto Krasec
xuální volnosti ovlivňuje životní prostředí,
především vodní organismy (více v textu Hormonální akvárium na str. 21).
Zelený čtvrtek konaný v březnu byl trochu mrazivý a nesl název Oteplování Arktidy. S profesorem Karlem Prachem jsme se podívali na Špicberky, kde v rámci mezinárodního projektu
působí český vědecký tým, sledující vliv klimatické změny na arktické ekosystémy.
V dubnu následoval exkurz do přírodních zahrad s Martinem Charvátem z jindřichohradecké
trvalkové školky Florianus. V květnu bude Ivan Beneš z CityPlan mluvit o bezpečné energetice a v červnu nás čeká Zelená opona. Nebojte se, s tou bývalou oponou železnou má ta
zelená opona společný pouze liniový průběh skrze Evropu. Přednášet bude Michal Bartoš
z Ústavu systémové biologie a ekologie.
Po prázdninové pauze promluví Josef Polívka široce, úzce a hlavně speciálně o papíru. O tom
však již v dalším čísle Krasce.
Z REGIONU
NP Šumava
Šumana
– úžasná učebna
nebem
podširým
širým nebem
Martina KUČEROVÁ, [email protected]
Národní park Šumava je jedinečné místo pro realizaci programů
environmentální výchovy (EV). Chráněná území mají velkou
výhodu – „za přírodou" se nemusí chodit nikam daleko. Divočina je přímo ideálním místem pro pochopení „famóznosti" přírody prostřednictvím všech smyslů.
Děti od mateřských škol až po střední školy se mohou celoročně
účastnit množství programů zaměřených na seznámení s chráněným
územím ve střediscích environmentální výchovy ve Vimperku, v Kašperských Horách a ve Stožci. Na příští školní rok plánujeme velké
množství novinek. Nabídka programů bude zaměřená především na
seznámení se šumavskou přírodou, vyhlásíme celoroční projekty pro
děti všeho věku, činnost zahájí „Kruh učitelů" a Ekoklub, školám
nabídneme k zapůjčení či koupi program o NP Šumava.
Bude pokračovat i úspěšný projekt „přírodovědných kroužků" pro děti
od prvních tříd. Každý měsíc připravujeme akce pro rodiče s dětmi,
aby se i rodiče mohli zapojit do činnosti. Vydáváme se na různé výpravy do NP Šumava, ale i k našim sousedům za hranice. Starší děti se
mohou zapojit do programu mladých strážců „Junior Ranger", který
zastřešuje organizace Europarc sdružující národní parky Evropy.
Programy pro veřejnost
Jihočeský občasník o životním prostředí
6
Na léto chystáme velké množství programů pro všechny cílové skupiny. Novinkou bude „Sázení stromků" – možnost zasadit si svůj strom
v národním parku. Šumava také vždy poskytovala mnoho přírodních
materiálů. Jak se takový kov nebo dřevo zpracovávalo, můžete vidět
ve Stožci u informačního střediska na jarmarku Starých řemesel Šumavy. V rámci programů střediska EV v Kašperských Horách je možné
v průběhu roku vyrazit za ptačím zpěvem, obojživelníky, nahlédnout
do života netopýrů. Tvořivé dílny vás naučí prát, česat, barvit a spřádat
ovčí vlnu na kolovrátku i dále zpracovávat např. tkaním či plstěním,
nahlédnete též do výroby tradičních skleněných korálků. Můžete se
vypravit i na programy v NP Bavorský les.
Přehled všech programů: www.npsumava.cz, přehledný materiál lze získat
i na Správě NPŠ.
Setkání na Rokytě
Rádi bychom návštěvníky bez rozdílu věku pozvali 6. června na společný program NP Šumava, NP Bavorský les a obce Srní. Nad loukami
se prolétne množství dravců brněnské skupiny Zayferus, budete si
moci vyzkoušet lukostřelbu, lanové lezení, drátkováním si ozdobit
kamínek, naučit se vyrábět skleněné korálky, vyzkoušet si své znalosti
a přitom se zaposlouchat do hudby Samsona Lenka a skupiny Hop
Trop. Zároveň si budete moci zakoupit řadu regionálních produktů
ze Šumavy i z Bavorského lesa.
Kruh učitelů
Od příštího školního roku zahájí činnost „Kruh učitelů". Jde o zcela
nový projekt, který pedagogům z jižních a západních Čech nabídne
množství aktivit, např. akreditované semináře, odborné doprovody po
území národního parku, botanické vycházky, exkurze do informačních
zařízení NP Šumava a Bavorský les. Zároveň chceme s učiteli úzce spolupracovat při metodickém zpracování výukových programů a získávat zpětnou vazbu.
První setkání plánujeme na začátek června, kdy bude ve středisku EV
ve Vimperku dokončeno zcela nové zázemí, které bychom rádi učitelům představili.
Kontakt:
Bc. Martina Kučerová, tel: 731 530 447, [email protected]
Z terénního programu. Foto autorka
Ekoklub NP a CHKO Šumava
Ekoklub při středisku ekologické výchovy ve Vimperku je určen především pro šumavské středoškoláky a vysokoškoláky, jimž nabízí exkurze
do přírodně cenných lokalit české i německé Šumavy, besedy s odborníky a praktickou péči o chráněná území. Chystáme sčítání živočichů i rostlin, kosení luk a možnost zapojit se do revitalizace rašelinišť.
Kontakt:
Ing. Romana Maunová, tel.: 731 530 366, [email protected]
Děti malují
Loni v září vyhlásila Správa NPŠ spolu s NP Bavorský les výtvarnou
soutěž pro děti z 1.-4. tříd na téma „Zelená Šumava aneb Život živočichů v NP Šumava a Bavorský les". V březnu vybrala česko-německá
porota nejlepší práce, které budou slavnostně vyhodnoceny
20. června v bavorském informačním středisku „Hans Eisenmann Haus",
kde bude zároveň zahájena výstava prací. Součástí projektu je vydání
kalendáře kreseb.
Nové didaktické materiály
Vloni začala vycházet zcela nová řada propagačních materiálů Světem
šumavské přírody, která seznamuje dospělé i děti s jednotlivými biotopy Šumavy. A tak máte možnost začíst se do „Horských smrčin" či „Šumavských řek", a od července i do dílů „Šumavská rašeliniště" a „Ledovcová jezera". Interaktivní knížečky s ilustracemi Pavla Procházky
nabízejí možnost nakouknout pod hladinu řeky, do koruny stromů, do
historie rašelinišť, atd.
Nejmenším jsou určena didaktické puzzle na téma „Horské smrčiny"
a „Biosférická rezervace". Jejich formát 20 x 60 cm a využití češtiny,
angličtiny i němčiny napovídá, že jsou vhodné pro výuku přírodovědy
i jazyků.
Nový didaktický materiál – tripexeso „Znáš stromy Šumavy?" – děti
naučí rozeznávat 18 druhů stromů rostoucích na české i bavorské straně Šumavy. Informace jsou opět v českém, anglickém a německém
jazyce. Krásné kresby pana Dungela jistě nadchnou malé i velké. Další
díly budou věnovány ptákům, savcům a rostlinám.
Všechny zmíněné materiály je možné zakoupit v informačních střediscích nebo objednat poštou.
Kontakty:
Bc. Martina Kučerová, 731 530 447, [email protected];
SEV Vimperk – Ing. Romana Maunová, 731 530 366,
[email protected];
IS a SEV Kašperské Hory – Ing. Mirka Michnová, 731 530 284,
[email protected];
IS a SEV Stožec – Bc. Pavlína Krupková, 731 530 282,
[email protected].
Autorka je vedoucí oddělení středisek EV v NP Šumava.
Z REGIONU
Péče
o zvířata
Péče o
handicapovaná
v kraji
kraji
zvířata v Jihočeském
Libuše JOZKOVÁ, [email protected]
Vědci k situaci
v NP Šumava
Čeští vědci, kteří se zabývají problematikou
lesů na Šumavě, zveřejnili své vyjádření
k současné situaci v NPŠ. Reagují mimo
jiné na některé publikace z poslední doby,
Centrální záchranná stanice pro zraněné, nemocné či jiným způsobem handicapované
volně žijící živočichy se nachází v Rozově poblíž obce Temelín. Stanice patří pod ZOO
Ohrada v Hluboké nad Vltavou. V praxi ovšem nelze zvládnout z jednoho místa všechny
potřebné zásahy v celém kraji, ale ani následnou péči o handicapované živočichy. Proto
o ně pečuje i několik dalších stanic, provozovaných nestátními neziskovými organizacemi.
Jihočeský kraj podporuje činnost stanic cíleně od roku 2005, ale v roce 2009 se poprvé
podařilo řešit podporu formou přímého příspěvku jednotlivým stanicím. Při určení jeho výše
se vycházelo z objemu poskytovaných služeb, velikosti území, kde pracovníci stanice
zasahují, a z počtu zvířat vzatých do péče v letech 2007-8.
Dvě z podporovaných stanic se nacházejí za hranicemi kraje (Ochrana fauny ČR Votice
působí v oblasti Táborska a Soběslavska a Záchranná stanice volně žijících zvířat Telč na
území Dačicka a části Jindřichohradecka). Stanice využívají finanční příspěvky především na
úhradu části nákladů na transport živočichů, veterinární péči, nákup léčiv, krmiv a případně
na zajištění části mzdových nákladů.
Celkem poskytnuto z rozpočtu Jihočeského kraje
zóny. „Uvítali bychom, kdyby se konečně
dalo na hlas vědecké obce a nikoliv na povrchní dojmy věci neznalých osob nebo
závěry jednostranných a místy účelově
orientovaných studií," píší v závěru vyjádření jeho autoři, mezi nimiž jsou hlavně
vědci z Jihočeské univerzity a z českobudějovické AVČR. Úplný text prohlášení
najdete na www.krasec.cz.
Evropská cena
Výše schválených příspěvků pro r. 2009:
Příjemce:
Centrum ochrany fauny Rozova u Temelína/ZOO Ohrada
Záchranná stanice Makov Nová Ves u Písku
Ochrana fauny ČR, stanice pro zraněné živočichy Votice
Záchranná stanice při Českém nadačním fondu pro vydru Třeboň
Záchranná stanice volně žijících zvířat Telč
Sulimo – sdružení pro záchranu dravců a sov Doudleby
petici Zachraňme Šumavu a snahy některých politiků omezit či zrušit bezzásahové
pro Jihočešku
Výše (tis. Kč):
30
200
200
60
50
60
erozních opatření. Ocenění, které uděluje
600
Evropská organizace vlastníků půdy (ELO),
K nejčastějším zraněním zvířat dochází na silnicích, při střetu ptáků s nezabezpečenými
sloupy elektrického vedení, někdy může být jedno zvíře zraněno jiným a bohužel také
člověkem. Pozor na mláďata – z důvodu neznalosti se někdy nevhodně odeberou z jejich
přirozeného prostředí (zdánlivě opuštěna matkou) a zbytečně se pak dostávají do péče stanice. Při pochybnostech je potřeba konzultovat nalezení opuštěného mláděte na pohotovostním telefonu s pracovníky stanice, na mládě nesahat a nebrat je z místa, kde se nachází!
Stanice nepřijímají do péče nalezená domácí zvířata.
V případě nálezu zraněného nebo nemocného volně žijícího živočicha
kontaktujte záchranné stanice:
Jihočeská farmářka Jana Maděrová z Jistebnice na Táborsku byla v Bruselu oceněna evropskou Cenou za ochranu půdy
a životního prostředí za svůj projekt proti-
tak putuje poprvé v jeho historii do České
republiky. Porotu tvořenou odborníky z několika evropských zemí zaujalo využití
mezí, které chrání půdu před vodní erozí
na jednohektarovém soutěžním pozemku.
Farmářka hospodaří podle pravidel ekologického zemědělství, tedy bez používání
chemických látek a šetrně k přírodě i na
dalších pozemcích.
Záchranná stanice:
Kontakt. telefon: Územní působnost:
Centrum ochrany fauny
Rozova u Temelína
(ZOO Ohrada)
602 112 143
celý Jihočeský kraj
Záchranná stanice
Makov Nová Ves u Písku
724 090 220
Písecko, Blatensko, Strakonicko,
Vodňansko, Milevsko a okolí
Ochrana fauny ČR,
stanice pro zraněné
živočichy Votice
603 259 902
(pro návštěvu
stanice tel.
317 813 178)
Táborsko, Soběslavsko
Záchranná stanice
při ČNFV Třeboň
739 233 081
Jindřichohradecko, Třeboňsko,
CHKO Třeboňsko
vládou v roce 2004 promarnil příležitost
Záchranná stanice
volně žijících zvířat Telč
605 780 737
Dačicko, západní část Jindřichohradecka
k zásadní změně přístupu k obcím. 24
Sulimo – sdružení
pro záchranu dravců
a sov Doudleby
728 468 943
Českobudějovicko, Kaplicko,
Trhovosvinensko, CHKO Třeboňsko,
část Českokrumlovska a Prachaticka
(mimo NP a CHKO Šumava)
a stali se pro stát skutečnými partnery.
Záchranná stanice
při Muzeu Šumavy
Kašperské Hory
723 760 887
NP a CHKO Šumava
Edvard Sequens ze sdružení Calla řekl:
7
Starostové
ze všech šesti lokalit ohrožených hlubinným úložištěm jaderných odpadů se sešli
v Božejovicích na Táborsku. Vyjádřili lítost,
že stát během pětiletého moratoria na provádění geologických prací vyhlášeného
účastníků přijalo výzvu zodpovědným
ministrům, parlamentu a hejtmanům krajů.
Žádají, aby byl respektován jejich názor
„Setkání ukázalo, že ve všech šesti lokalitách
existuje společné volání po zásadní změně.
Cílem práce stanic je vrátit co největší počet vyléčených živočichů zpět do jejich přirozeného
prostředí. V případě trvalého handicapu zůstávají zvířata umístěna ve stanici a mohou
sloužit i pro osvětově výchovnou činnost. Po dohodě s pracovníky lze stanice navštívit v Makově, Voticích, Telči a Třeboni.
Autorka pracuje na Krajském úřadu Jihočeského kraje.
Bohužel přístup státu nás vede opět do slepé
uličky a odkazuje řešení problému radioaktivního odpadu na příští generace."
Více o problému: www.calla.cz.
/zaj/
Jihočeský občasník o životním prostředí
o úložišti
Starostové a zástupci občanských sdružení
Z REGIONU
Seminář
o mokřadech
o mokřadech
Matouš ŠIMEK, [email protected]
Již tradiční, VIII. seminář z ekologie mokřadů a hydrobotaniky,
pořádaný na paměť Slavomila Hejného (1924-2001), se konal
v Botanickém ústavu v Třeboni, pod taktovkou nestora této problematiky RNDr. Jana Květa.
Vědečtí výzkumníci i studenti si na těchto seminářích předávají
své poznatky a využívají jedinečné příležitosti získat přehled
o tom, na čem kdo pracuje, a konzultovat své úvahy a metody
výzkumu. Seminář je typický pestrostí příspěvků, není úzce
zaměřen. Z programu vyberme např. výsledky sledování populace
vzácného růžkatce bradavičnatého na Krvavém rybníku, vliv
revitalizace na ekologii odvodněného šumavského rašeliniště,
výsledky experimentů ověřujících chemické procesy v čistírnách
kořenových vod za účelem poznání jejich účinnosti a jejího možného zvýšení.
Nechyběly ani výsledky průzkumu veřejného mínění jihočechů
o úloze mokřadů, ani referování o projektech a situaci ve vzdálených končinách, ať až v mokřadech Belize, v pobřežních porostech
kanadských jezer, v Dánsku či kolem jezera Nakuru a Ukerewe
(Fingerpoints – projekt ENKI).
Říční nivě, zejména té lužnické, se věnovaly i příspěvky o zkoumání retence vody i změnách ve výskytu některých rostlin i celkové proměny krajinného pokryvu v přírodních i upravených nivách.
EIA na další
reaktory
jaderné reaktory
v Temelíně
v Temelíně?
Jihočeský občasník o životním prostředí
8
Edvard SEQUENS, [email protected]
V únoru skončila první fáze procesu posuzování vlivů na životní
prostředí (EIA) – zjišťovací řízení na projekt „Nový jaderný zdroj v lokalitě Temelín včetně vyvedení výkonu do rozvodny Kočín". Tedy
další dva reaktory ČEZ v JETE. MŽP v závěru řízení požádalo o zásadní doplnění dokumentace pro další etapy hodnocení.
Ta bude muset pokrýt všechny se záměrem přímo související stavební
objekty, bez nichž by nebylo možné reaktory provozovat, ale které
současně mají či mohou mít významné vlivy na životní prostředí. Jde
především o zcela nové dvojité vedení 400 kV Kočín – Mírovka (u Havlíčkova Brodu), které je nezbytné pro vyvedení plánovaného výkonu
do přenosové elektroenergetické sítě a které může mít i dopad do
několika evropsky významných lokalit soustavy NATURA 2000. Pokud
však bude chtít ČEZ postavit nový zdroj o výkonu vyšším než 2000
MW (a v oznámení tyto varianty popsány jsou), muselo by dle zpracovaných analýz dojít k dalšímu výraznému posilování přenosové
soustavy v širším okolí JETE.
S novými reaktory také přímo souvisí rozšíření dopravních tras pro
přepravu nadrozměrných a těžkých komponent (zvažovány jsou větší
reaktory, než byly kdysi dopraveny do JETE). Významným objektem,
který rovněž nebyl v posuzovaných podkladech hodnocen, je sklad
vyhořelého jaderného paliva, ačkoliv bezprostředně souvisí se záměrem nového jaderného zdroje. Bez komplexního vyhodnocení vlivů
všech těchto navzájem souvisejících staveb na životní prostředí, které
by stejně musely projít samostatným procesem hodnocení podle zá-
Foto Krasec
Obsáhlejší příspěvek se zabýval odpovědí mokřadů na změny
klimatu, jiný referát se je snažil odhalovat pomocí změn rozmnožovacího chování obojživelníků.
Zazněly i informace o připravované nové metodice vyčíslování
škod způsobených vydrou či ornitologický příspěvek o vývoji
v počtech a druzích ptactva, které u nás zimuje. Nakonec jsme se
vrátili na Mokrá luka na Třeboňsku, abychom poznali, jak se mění
půdní respirace i mikrobiální aktivita na různě hnojených loukách,
i jaký je vliv letní záplavy na ekosystémovou výměnu CO2.
Pokud vás téma zajímá, neváhejte a příští zimu se přihlašte (např.
na mail [email protected]). Na dvoudenním semináři panuje
přátelská až rodinná atmosféra a není problém si domluvit přespání v Třeboni (v Botanickém ústavu nebo na ČNFV).
Autor pracuje v Českém nadačním fondu pro vydru v Třeboni
kona č. 100/2001 Sb., by EIA připomínala známé krájení salámu na
tenká kolečka.
Nová dokumentace bude muset obsahovat konkrétní technický
a technologický popis uvažovaných typů reaktorů a jejich dopadů na
životní prostředí. Zatím ČEZ přemýšlí o čtyřech různých (proto)typech.
Vždy po dvou reaktorech, takže výkon nového zdroje by mohl být od
2000 do 3400 MW. Jedná se o výrazně odlišné konstrukce reaktorů,
s čímž souvisí zásadně rozdílné dopady na životní prostředí. Tyto ale
musí být naprosto konkrétně popsány a zhodnoceny, jinak procedura
ztratí svůj smysl.
Rádi bychom viděli, aby dokumentace vyhodnotila způsoby nakládání
s odpady, zejména vysoceradioaktivními, včetně vyhořelého jaderného paliva. Musí být jasné, jak bude s tímto odpadem naloženo nejen
teoreticky, ale i prakticky. V podmínkách ČR to znamená mít nalezeno
místo pro hlubinné úložiště. Nelze stavět další reaktory, produkovat
tisíce tun vyhořelého paliva a důvěřovat ujištěním, že řešení bude
jistojistě nalezeno. Podobně je nezbytné představit koncepci bezpečného ukončení provozu reaktorů s vyhodnocením zejména radiačních
vlivů a ostatních dopadů vybraného postupu na životní prostředí.
Požadavků na dokumentaci je ještě celá řada. Pokud však bude
ČEZ předkládat podobně nedostatečné podklady jako do
zjišťovacího řízení, jen těžko bude moci nadávat
na zdlouhavý povolovací proces kvůli
špatným zákonům a překážejícím
aktivistům.
Případné vybudování nových reaktorů posílí dominantní postavení firmy ČEZ a prodlouží
výrazně exportní charakter naší elektroenergetiky na mnoho
let do budoucnosti.
Autor pracuje
ve sdružení Calla.
Z REGIONU
Když
Když nastanou
nastanou
deště
deště...
Jaroslava BROŽOVÁ, [email protected]
Vždycky, když nastane jarní tání nebo vytrvalejší deště, bojíme se
možných povodní. Udělali jsme opravdu všechno, co bylo v našich
silách, abychom takové riziko co nejvíc omezili?
Budějovice
Budějovice
mekkou obchodu?
Pavla MATĚJKOVÁ, [email protected]
České Budějovice jsou v poslední době pod tvrdou palbou
obchodních, administrativních, popřípadě porůznu kombinovaných velkoplošných center. Na Dlouhé louce má vyrůst
gigantické centrum Stromovka, Družbu u Pražské třídy má
nahradit velkostavba rozšiřující IGY, na křižovatce ulic Mánesova
a Lidická je naplánované administrativní centrum Modrá
Hvězda, na Lannovce zase „přistane" Černý Pelikán.
Všem těmto stavbám je jedno společné – nejedná se o umisťování na
periférii, ale do těch nejzajímavějších, dosud nezastavěných lokalit
vnitřního města. K zastavění tak prakticky zbývá již jen Senovážné
Autorka je členkou sdružení Jihočeské matky.
9
Písecký kamenný most během povodní v srpnu 2002. Foto Wikipedia.cz
a Mariánské náměstí. I tato místa umožňuje územní plán zastavět
podobnými stavbami.
Calla, spolu s dalšími šesti občanskými sdruženími (Arnika, Jihočeské
matky, Hnutí Duha, Modrý most, Stromovka, Vídeňská čtvrť) a Klubem
přátel Českých Budějovic zaslala primátorovi města otevřený dopis
s požadavky na důslednější regulaci výstavby podobných staveb
v centru města (plné znění dopisu najdete na www.krasec.cz). Zatím
zůstal bez odezvy. Neoficiálně prý primátor se zaslanými požadavky
souhlasí a zahrne je jako podnět k novému územnímu plánu. Ovšem
ten se má schvalovat až za celé dva roky – bude ještě v té době co zachraňovat?
Proti obchodnímu centru Stromovka vznikla již petice, ke které lze
připojit podpis na webové stránce
http://ocstromovka.googlepages.com/.
Také obyvatelé z okolí Mánesovy a Lidické připravují petici, která by
donutila vedení města k většímu zájmu na koordinaci soukromých
a veřejných zájmů v tomto území.
Autorka pracuje v ekoporadně Calla.
Jihočeský občasník o životním prostředí
Právě před 150 roky bylo v jihočeské metropoli započato se systematickým měřením výšky vodní hladiny Vltavy. Následující velké
povodně z let 1876, 1888 a 1890 byly podnětem pro vypracování
projektů ochrany Českých Budějovic. Plány byly několikrát upravovány,
vždy však vycházely z pevného přesvěčení, že vše je jen otázkou
dobře vymyšlených technických řešení. S regulací Vltavy i Malše se začalo brzy po 1. světové válce, pokračovala až do čtyřicátých let, kdy
zde vykonávali nucené práce mladí lidé židovského původu, předtím
než byli odvlečeni do koncentračních táborů.
„Město ochráněno jest zátopy a bývalé luční inundované území možno
dnes již plánovitě zastavovati..." – jásal už ve 20. letech časopis
„Jihočeský přehled". Další velké povodně přišly ovšem např. v letech
1924 a 1956. Zejména „tisíciletá voda" v roce 2002 technokratické
optimisty poučila. Hned poté, kdy „spláchla" polovinu Čech, byla k slyšení mnohá předsevzetí, co všechno musíme udělat, aby příště k tak
velkým škodám nedošlo. Mnohokrát se tehdy opakovalo, že pevné
hráze příliš nepomohou, pokud vodu nezadržíme v krajině na horních
tocích řek a nezpomalíme její průtok vodními koryty.
V Holandsku, kde byl systém ochranných hrází doveden takřka k technické dokonalosti a přece zemi v 90. letech proti ničivým záplavám
neochránily, už pochopili, že je třeba změnit přístup a nechat vodě víc
místa. Jaká je ale situace u nás? I nadále se staví v zátopových územích, i když pouze v lokalitách tzv. „pasívní inundace". Chybí protipovodňové plány velkých územních celků, nejlépe celých povodí.
Ochranná opatření se provádějí „salámovou metodou", podle principu
„ochráníme naše Kotěhůlky hrázemi, velkou vodu pošleme sousedům".
Betonáři se radují, mají zajištěnou práci.
U nás v obci se v loňském roce důkladně opevnilo koryto Dobrovodského potoka. Po několika týdnech přišly větší deště a vyplavily
sklepy části níže položeného Suchého Vrbného. Správce toku má prý
už ale vymyšlené perfektní technické řešení, aby k tomu příště nedošlo.
Dosud nezastavěné části břehů Vltavy a Malše v katastru Českých
Budějovic lákají developery, a tak na nich postupně – živelně a bez
jakékoliv urbanistické koncepce – přibývají nová sídliště či obchodní
a kancelářská centra. Kupříkladu k obytné zástavbě uvažované území
od Velkého jezu k Červenému Dvoru bude jistě atraktivní lokalitou pro
stavebníky nových rodinných domů, pokud si nepřečtou historické
záznamy o jeho častém zaplavování. Jistě ne náhodou stával na místě
bývalého buquojského areálu už ve středověku mlýn. Přemýšlejí
o těchto věcech městští radní, když schvalují změny územního plánu?
Už po povodních v roce 1997 navrhovala Agentura ochrany přírody
a krajiny urychlenou realizaci krajinotvorných programů jako preventivních opatření v povodích horních toků řek. K tomu měly být
využity tzv. „komplexní pozemkové úpravy", kterými je uváděn pořádek do evidence vlastníků půdy, zanedbané zejména v období
násilné kolektivizace zemědělství.
Jaká je současná realita u nás v jižních Čechách? Peníze z Evropské
unie na pozemkové úpravy jsou převážně využívány jen ke scelování
pozemků a k výstavbě či obnově místních cest. Na obnovu mezí,
remízků i alejí v krajině není jaksi „nálada", místa pro vysazování nových stromů a keřů se nacházejí jen sporadicky. Zemědělská půda je
přece zdrojem zajímavých dotací – kdo by chtěl na svých pozemcích
„neziskové" dřeviny?
A tak zůstáváme i nadále v začarovaném kruhu, z něhož únik úpravami
krajiny ustrnul povětšinou v teoretické rovině. K urychlené realizaci
chybí zřejmě politická vůle. Až zase nastanou vytrvalé deště, opět
budeme hledat hlavní viníky na nás seslané potopy...
Z REGIONU
Radní Karel Vlasák:
příroda
Příroda je důležitá
proproobyvatele
turisty
obyvatele i ituristy
ZDENKA JELENOVA, [email protected]
Foto Jihočeský kraj
Ing. Karel Vlasák je uvolněný radní Jihočeského kraje, zodpovědný za zabezpečování úkolů
v oblasti životního prostředí, venkovského prostoru; rozvoj života na venkově, zemědělství, lesnictví a rybářství. Člen ODS, 2006-2008 místostarosta Strakonic. Vystudoval geodézii a kartografii
na Stavební fakultě ČVUT v Praze, vybudoval úspěšnou zeměměřičskou firmu, která zaměstnává
15 lidí.
Jaká je vaše vize jakožto člena rady zodpovědného za oblast environmentální výchovy?
Jihočeský kraj má samozřejmě vypracován systém podpory environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO) a informování veřejnosti
o životním prostředí. Myslím si, že nyní, kdy uplynulo několik měsíců od
podzimních voleb, je čas i prostor k uchopení systému environmentální
výchovy, aby opravdu přinášela pozitiva, a to pokud možno v ještě větší
míře, než dosud. Nyní dochází ve spolupráci s krajskou koordinátorkou pro
úsek EVVO (Ing. Libuše Jozková) k upřesnění a sestavení nové koordinační
skupiny pro environmentální výchovu.
V čem změny spočívají?
Především by skupina měla zeštíhlet a dosáhnout větší operativnosti.
Cílem je revize celého systému EVVO v kraji, jeho přizpůsobení novým
trendům a poznatkům.
Jihočeský občasník o životním prostředí
10
Mohl byste to vyjádřit konkrétněji?
Skupina se musí scházet častěji a přijímat konkrétní závěry a doporučení
Jihočeskému kraji, jak na tomto poli postupovat dále. Kraj určitě stojí
o prohlubování spolupráce s neziskovými organizacemi či s jakýmikoli
subjekty, které se zabývají ochranou životního prostředí, ekologickou
výchovou a osvětou.
Jakou máte představu o funkci neziskovek?
Kraji, potažmo mně jakožto uvolněnému radnímu pro zemědělství a životního prostředí, je zřejmá nezastupitelná role neziskových organizací, ať už
členů sítě Krasec či různých dalších.
Spolupracuje se vám s nimi dobře? Jaké jsou vaše osobní zkušenosti?
Životní prostředí je složitá oblast a snaha o jeho udržitelný rozvoj by se
měla stát primárním cílem každého z nás, a je tedy asi dobře, jsou-li kolem
nás subjekty, které nám to připomínají a trochu sráží náš technický
rozhled poněkud zpátky k přírodě.
To je podle vás hlavní úkol neziskovek?
Každý subjekt, který v dnešní nelehké době dokáže přežít, ať už za
podpory svých příznivců, nebo samospráv, tak určitě prokázal, že své
místo má. A k jejich hlavnímu úkolu – to je spíše otázka na neziskové
organizace a určitě si každá z nich našla právě tu svoji problematiku číslo
jedna.
Problém číslo 1: černé skládky
Co vidíte jako největší kauzy či problémy životního prostředí v kraji?
Tak samozřejmě využití Boletic. Osobně ale nyní cítím jako největší problém existenci třiadvaceti velkých skládek nebezpečného odpadu – to se
primárně dotýká života lidí, kteří v jejich blízkosti žijí. Chtěli bychom
přispět k jejich urychlené likvidaci. Jako první přijde na řadu černá skládka
v katastrálním území obce Cehnice, na rybníku Třtí, kde se ve spolupráci
s Pozemkovým fondem ČR podaří zlikvidovat tisíce kubíků nešťastného
pozůstatku minulosti. Dále mne napadají projekty na zlepšování čistoty
přehradních nádrží Lipno a Orlík. A další oblastí našeho zájmu je samozřejmě Národní park Šumava.
Tam ovšem nemá kraj příliš kompetencí?
Ne, tam má všechny kompetence správa parku, ale my máme velký zájem
na zachování přírodního bohatství a na rozvoji obcí a turistického ruchu
na Šumavě.
Tématem tohoto čísla Krasce je voda – s tím souvisí například
protipovodňová opatření...
Po zkušenostech z povodní věnuje Jihočeský kraj této problematice velkou
pozornost, důkazem toho budiž například grantový program, vyhlašovaný
již několik let, na protipovodňová opatření, který je dotován částkou
osmnáct milionů korun a již mnohá obec díky němu vylepšila svou
připravenost na podobnou pohromu.
Ze strany neziskovek a ekologů k tomu bývají slyšet výtky, že je
pozornost věnována primárně technickým opatřením, která někdy
mohou přinést více škody než užitku... Nemělo by se víc pozornosti
věnovat například krajinotvorným projektům, podpoře retenčních
schopností krajiny a podobně?
Program je určen na úpravy smysluplné, nikoliv výhradně technické!
Samozřejmě vnímám, že tlak těch přírodě-nakloněných organizací –
v dobrém – je na omezení technických opatření a podporu přírodních
procesů, ať už jsou to poldry, rozlivové plochy, přetváření krajiny, ovšem
toto zohledňuje krajský grantový program pro rozvoj venkova a krajiny,
kdy v opatření číslo jedna je možnost čerpat peníze na podporu biodiverzity a právě i na revitalizace vodních toků, čistění zanesených
historických rybníků a vůbec úpravy krajiny, aby měla větší schopnost
pojímat vodu. A to jsou všechno řešení, navrhovaná i nezávislými
ekologickými organizacemi. Rozhodně to není tak, že by krajská samospráva trvala jenom na budování betonových hrází kolem vodních toků!
Myslíte, že spolupráce mezi krajem a sítí ekocenter Krasec, případně
i dalšími neziskovkami, která tady za minulého vedení byla zahájena, bude dál pokračovat?
Já jsem tady víc než čtyři měsíce a sešel jsem se zatím se zástupci Krasce,
Českého nadačního fondu pro vydru a komunikuji se Šmidingerovou
knihovnou, která je takovým přidruženým pozorovatelem Krasce. Nedá se
tedy rozhodně říci, že bych ze strany neziskových organizací byl zrovna
bombardován o četnost vzájemného styku...
A jste nakloněn další spolupráci?
Určitě. Samozřejmě se nová jihočeská samospráva nemůže tvářit, že tady
není nikdo další, kdo by měl hovořit do životního prostředí, a zrovna tak
věřím, že tyto organizace jistě vnímají, že této samosprávě jde primárně
o to, aby jižní Čechy měly nadále přírodu a životní prostředí takové, jako
dosud, a pokud možno ještě lepší. Je to stejně důležité pro místní obyvatele i pro přijíždějící turisty. Je to náš společný zájem.
Z REGIONU
Radní Jana Krejsová:
krizikrizi
jsem
Současnou
uvítala
jsem uvítala
ZDENKA JELENOVÁ, [email protected]
Foto Jihočeský kraj
RNDr. Jana Krejsová je uvolněná členka rady kraje zodpovědná za zabezpečování úkolů v oblasti
ekonomického rozvoje a znalostní ekonomiky, rozvoje podnikatelského prostředí, posilování
konkurenceschopnosti, rozvoje výzkumných kapacit, trhu práce a podpory hospodářsky slabých
oblastí a v oblasti školství, mládeže, sportu a celoživotního učení. Vyučuje na VŠ technické a ekonomické v Č. Budějovicích, členka ČSSD, zastupitelka města Prachatice. Vystudovala Přírodovědeckou fakultu UK.
Co považujete za hlavní problémy, které by nové vedení kraje chtělo
vyřešit v oblasti ochrany přírody a životního prostředí?
Já bych byla raději, kdybyste se zeptala, co chci konkrétně vyřešit já.
Dobře: Co tedy přinášíte jako své hlavní téma?
Díky tomu, že jsem učila životní prostředí na vysoké škole, tak chci zdůraznit to, co vysvětluju studentům: Jsme všichni příliš energeticky nenapapaní. Naše společnost do všeho vkládá příliš energie a máme pořád
všeho málo... Já jsem uvítala krizi! Lidi se musí konečně naučit šetřit. Tato
společnost potřebuje šetřit energiemi všech druhů. Pořádně přemýšlet, zda
si koupím nové boty, zda je opravdu potřebuju – když cokoli kupuju,
musím přemýšlet, kolik se do výroby vložilo energie a také za jak dlouho
se to stane odpadem, který musí někdo zlikvidovat. A znovu se zeptám:
Potřebuju to opravdu? Měli bychom konečně přemýšlet z pohledu úspor
energie a ne, jak všeho vyrábět stále víc a víc!
S tím souvisí i problém stále více odpadů...
Jistě, já vždycky říkám studentům: Prosím vás, nekupujte si ty petky s vodou – nejkvalitnější a nejčerstvější voda teče z kohoutků! Opravdu to tak
je, mám to vyzkoušeno za léta práce na hygieně.
Snažím se působit na okolí
Ještě další téma vás tíží?
Problém popílků a prachu a jejich využití například ve stavebnictví, výstavbě komunikací, protihlukových stěn, zpevňování svahů – tyhle odpady
by neměly končit na skládce, ale měla by se zajistit jejich recyklace, další
využití. To se dá všechno využít, ale musí se chtít!
Z velké části se environmentální výchova týká i škol, které patří do
vaší gesce...
Jistě. Hlavně bych ráda, aby do těch škol chodili odborníci a ne někdo jen
tak „plácat si játra," jestli to tak mohu vyjádřit. Není to v žádném případě
dobrovolná činnost, máme tu přece i odborné školy, jako třeba ve Veselí
nad Lužnicí, které se přímo zaměřují na životní prostředí. Ekologická
výchova je podle mne samozřejmě velice důležitá. Vědomí, že existujou
zákony a vyhlášky, kterými se řídíme... Děti se musí taky naučit rozlišovat
zdroje informací, které jsou validní a které nejsou důvěryhodné...
To je ale spíš informatika – neměla by být úkolem ekologické výchovy i něco hlubšího?
A jak si představujete hloubku při dnešní jednoduchosti? To by mne
hrozně zajímalo!
Přivést děti k poznání přírody, k tomu, že má nějakou hodnotu?
No, můžu vám říct, že devadesát procent dětí sedí u toho počítače a internetu... A je třeba je zvednout a to právě můžete přes zajímavé informace.
Vážit slova a zodpovědnost
Jaká je vaše představa o funkci neziskového sektoru?
Mne mrzí, že pokud jste například fyzická osoba, firma nebo státní či
odborný orgán, tak za své rozhodnutí nesete svou zodpovědnost.
Neziskovky mohou vydat prohlášení, mohou chtít prosadit cokoli, ale oni
za to tu zodpovědnost nenesou. Rozumíte?
Což medializovaná témata jako Boletice, Šumava?
To jsou věci, které se táhnou už dlouhá léta. U Šumavy mne mrzí, že to
došlo tak daleko, že to tam kůrovec sežral. My si musíme udržet vodu
a k tomu potřebujeme vegetaci, lesy, a ty musí člověk udržovat.
Rozumím, nesouhlasím s tím, ale chápu, co asi chcete říct. Jaký je ale
rozdíl mezi zodpovědností neziskové organizace, která v místě působí léta, a třeba politiků?
Každý by měl vážit slova a nést za svá rozhodnutí a činy zodpovědnost.
A mít problém, k němuž se vyjadřuje, dobře nastudovaný, získat kvalitní
informace i z úřadů. Já jsem se s tím setkávala jako hygienik, kdy lidé
z neziskovek často přijeli bez jakýchkoliv informací a vystupovali s tím, že
hygiena v tom daném problému nic neudělala..., a byla to lež. A to sráží
význam neziskových organizací a jejich důvěryhodnost.
Ovšem názory jihočeských vědců jsou odlišné, podporují bezzásahovost... Ale přejděme k environmentální výchově, jak by se v ní
mělo v kraji pokračovat dál?
Ekologickou výchovu by rozhodně měli dělat profesionálové. Já jsem se
s touhle problematikou setkala při své práci na hygieně a zabývám se
životním prostředím, takže vím, že by to měli dělat lidé, kteří absolvovali
Myslíte, že je to obecný problém neziskových organizací?
Myslím, že ano. Setkala jsem se s tím osobně vícekrát. Jinak v neziskovkách je situace úplně stejná jako v politice a nejvíc záleží na
konkrétních lidech. Nepotkala jsem ale zatím žádnou neziskovku, o které
bych mohla říct, že je skvělá. To je moje zkušenost. Cílevědomě jsem je
ovšem nehledala, to je pravda.
11
Jihočeský občasník o životním prostředí
A když to vztáhnu k mé původní otázce? Jakým způsobem tohle
chcete dostat do práce radní?
Osobně se snažím působit na všechny, s nimiž přicházím do styku. Pokud
jde o úlohu kraje, tak tam jde například o opravy vodovodů, rozšíření
vodovodní sítě, zkvalitnění zdrojů pitné vody hlavně v malých obcích. Dále
podpora výstavby kanalizace v obcích, což zase vede ke zlepšení kvality
povrchových vod. Kraj má na tohle všechno grantové programy.
nějaké odborné vzdělávání, měli by za sebou mít oponovanou publikační
činnost a musí být patřičně vybaveni znalostí legislativy. Tohle téma je
spíš v gesci kolegy Vlasáka, nicméně postupně se s touto problematikou
seznamuji. Zatím ještě na to nemám názor.
POD LUPOU
Náhrady škod způsobených
živočichy
chráněnými živočichy
MARIE BEŇOVÁ, [email protected]
V roce 2000 vešel v platnost zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod
způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy (dále jen zákon č. 115/2000 Sb.).
Vybranými živočichy, u kterých lze náhradu škody uplatnit, jsou bobr evropský (Castor
fiber L.), vydra říční (Lutra lutra L.), kormorán velký (Phalacrocorax carbo L.), los evropský
(Alce alce L.), medvěd hnědý (Ursus actor L.), rys ostrovid (Lynx lynx L.) a vlk (Canis lupus
L.). O žádostech poškozených osob rozhoduje příslušný krajský úřad.
Jihočeský občasník o životním prostředí
12
U Krajského úřadu Jihočeského kraje byly dosud uplatněny náhrady
škod způsobených čtyřmi druhy chráněných živočichů: kormorán
velký, vydra říční, rys ostrovid a los evropský. Největší škody působí
jednoznačně rybožraví predátoři, kterými jsou kormorán a vydra, na
rybách. O tom svědčí jak počet podaných žádostí, který se u vyder
ustálil v průměru na 120 žádostech za rok a u kormorána na 20 žádostech za rok, tak objem vyplacených finančních prostředků, který se
v případě vyder pohybuje v současné době okolo 6,5 mil. korun za rok
a u kormoránů okolo 14 mil. Kč za rok. Je možné konstatovat, že v Jihočeském kraji jednak stoupá populace obou zmíněných druhů
živočichů, ale též rybářské společnosti a zejména „drobní" rybáři se
naučili náhradu vzniklé škody uplatňovat.
V případě škod působených rysem se jedná pouze o škody nahodilé,
kdy rys usmrtí čerstvě narozené tele nebo jehně. Vyřizováno bývá
ročně u zdejšího krajského úřadu přibližně pět žádostí, přičemž celková výše vyplacených finančních prostředků nepřesahuje 20 tisíc korun za rok. Los evropský způsobuje již několik let škodu na lesních
porostech v oblasti Vyšebrodska, kde o její náhradu pravidelně žádá
podnik LČR, s.p. Výše vyplacené náhrady se pohybuje do 70 tisíc korun
ročně.
Postup při uplatňování náhrady škody není složitý. V první řadě musí
poškozený vznik škody oznámit místně příslušnému orgánu ochrany
přírody, kterým jsou většinou obecní úřady s rozšířenou působností,
jen na územích chráněných krajinných oblastí a národních parků jsou
to jejich správy. Tento úřad provede místní šetření, sepíše protokol
a vhodným způsobem zajistí důkazní materiál (např. fotodokumentaci). Druhým krokem je pak v případě škod působených kormorány
a vydrami oslovení zpracovatele odborného či znaleckého posudku
o vzniku škody na rybách a o její výši, aby tento zpracovatel měl
dostatek času posudek vypracovat. V případě škody způsobené rysem
musí být osloven veterinární lékař, který stanoví příčinu úhynu zabitého domestikovaného zvířete. Posledním krokem je pak samotné
podání žádosti o náhradu škody krajskému úřadu. V příloze k zákonu
č. 115/2000 Sb. jsou uvedeny náležitosti a doklady žádosti.
Náležitosti žádosti o náhradu škody:
l
jméno,
příjmení, rodné číslo a trvalý pobyt žadatele (poškozeného),
je-li jím fyzická osoba,
l
název, sídlo a identifikační číslo žadatele (poškozeného),
je-li jím právnická osoba,
Foto NPŠ
l
popis
příčin vzniku škody a uvedení rozsahu škody,
vybraného živočicha, který škody podle poznatků
žadatele (poškozeného) způsobil,
l
popis opatření žadatele (poškozeného), které učinil k zabránění
vzniku škody,
l
způsob poskytnutí náhrady škody (např. převodem finančních
prostředků na účet poškozeného u peněžního ústavu, výplatou
peněžní částky v hotovosti v pokladně krajského úřadu nebo
zasláním peněžní částky poštovní poukázkou na adresu
poškozeného).
l
označení
Přílohy k žádosti o náhradu škody:
l
doklad
nebo jiný důkaz o vlastnickém právu k živočichům,
na kterých uplatňována škoda (např. ryby či domestikované zvířata),
l
doklad o uživatelském právu k rybníku, sádce, rybí líhni,
rybí odchovně nebo pstruží farmě,
l
odborný nebo znalecký posudek o vzniku škody na rybách
a o její výši (v případě vydry říční zpracovávají AOPK ČR
a také Český nadační fond pro vydru, Třeboň)
l
potvrzení veterinárního lékaře o příčině úhynu zvířete
v majetku poškozeného,
l
protokol z místního šetření (pokud ho již nedoložil příslušný úřad).
V případě jakýchkoli nejasností či dotazů v souvislosti s uplatňování náhrad škod dle zákona č. 115/2000 Sb. lze kontaktovat
pracovníky krajského úřadu Ing. Marii Beňovou (tel.: 386 720 811,
e-mail: [email protected]) nebo Ing. Dagmar Pivovou (tel:
386 720 773, e-mail: [email protected]).
Zákony
l
Zákon
č.:115/2000 Sb.,
o náhradě škod způsobených zvláště chráněnými druhy
l
Zákon č.: 449/2001 Sb., o myslivosti
l
Zákon č.: 289/1995 Sb., o lesích
l
Vyhláška MŽP č.: 360/2000 Sb.,
o výpočtu výše náhrady škody způsobené chráněnými druhy
Podrobnosti k uplatňování náhrad
za škody způsobené vydrou:
Od roku 2000 je možné poskytnout náhradu způsobené škody na
rybách chovaných v rybích líhních a odchovnách, sádkách, rybnících,
klecových chovech nebo pstružích farmách, pokud se vydra v době
a na místě vzniku škody prokazatelně vyskytovala. Přítomnost vydry
lze zjistit podle pobytových znamení, z nichž nejznámější jsou stopy
(končetiny jsou pětiprsté, s plovací blánou mezi prsty a odlišným
otiskem přední a zadní končetiny), trus šedozelené barvy obsahující
úlomky kostí a rybích šupin s typickým zápachem po rybím tuku
a zbytky kořisti ponechané v blízkosti břehu.
U rybo-chovných zařízení (kromě rybníků) je náhrada ztrát na rybách
možná, pokud tato zařízení byla v době vzniku škody oplocena a na
odtoku a přítoku vody opatřena mřížkami bránícími vniknutí vydry.
Dne 31. 3. 2006 byla schválena změna zákona č. 115/2000 Sb. V této
změně se uvádí, že náhradu škody způsobenou na rybách lze
uplatňovat i v rybářských revírech.
Více informací: Český nadační fond pro vydru, Třeboň, www.vydry.org,
Ing. Marie Pacovská, tel. 775 364 625.
Foto NPŠ
CO
D Ě L A T,
EKOSPOTŘEBITEL
Jak si pořídit
fotovoltaickou elektrárnu
Následující postup je doporučený (není vždy třeba dodržet všechny body
a jejich následnost). Pozor, některé body mohou trvat několik měsíců!
Příloha pro rodinu
Na prostředním vyjímatelném dvojlistu nabízíme
rady a náměty „trvanlivé“ a motivující. Otevíráme
tu časopisovou formu poradny a nezapomínáme
ani na nejmenší čtenáře.
Tipy na výlety zaujmou jistě celou rodinu. Budeme
rádi, když nám napíšete vaše dotazy, postřehy či
náměty, a to buď písemně na adresu Krasec, o.s.,
Senovážné nám. 9, 370 01 České Budějovice (můžete využít korespondenční lístek ze zadní strany
obálky), nebo ještě lépe
e-mailem: [email protected].
1. Podle objemu peněz, které chcete investovat, můžete odhadnout velikost elektrárny. Orientačně lze uvažovat s cenou 120 až 180 tis. Kč./ k Wp
instalovaného výkonu. Pokud chcete dát panely na šikmou střechu, počítejte s plochou zhruba 8 m2/ kWp. Pokud chcete použít pevné panely
na stojanech, je zábor plochy 2x až 3x větší kvůli rozestupům mezi
řadami panelů. Při použití trackerů (dvouosých natáčecích systémů) je
zábor plochy 40 až 50 m2/ kWp.
2. Zjistěte na místním stavebním úřadě, zda v daném místě nebrání
stavbě elektrárny územní plán, ochranná pásma nebo jiné okolnosti.
K D Y Ž ...
První pomoc mláďatům
OLINA ZIGLEROVÁ, Ochrana fauny ČR
4. Zpracujte si podnikatelský záměr a studii proveditelnosti, která zváží
i rizika.
5. Nechte si zpracovat energetický audit, který porovná třeba různé
technologie, jejich cenu a výnos energií. Audit je výhodné zpracovat
souběžně se studií proveditelnosti.
6. Pokud už víte, co budete stavět (výkon, technické parametry), pak
na základě výsledků auditu začněte jednat s místním distributorem
(PRE, ČEZ, E.ON) o technických podmínkách připojení k síti. Pravidla
pro připojení zdroje: www.eru.cz.
7. Nechte si vypracovat projektovou dokumentaci.
8. Požádejte na stavebním úřadě o vydání územního rozhodnutí a následně stavebního povolení. Zde vám sdělí případné další podmínky,
např. nutnost studie EIA. Elektrárnu lze postavit jen v území, kde je to
v souladu s územním plánem. Příp. můžete obec požádat o jeho změnu.
9. Pokud budete investovat s využitím úvěru, začněte jednat s bankou.
10. Podejte případnou žádost o dotaci. V současnosti je získání dotace
spíše teoretickou možností. I když různé programy deklarují podporu
obnovitelných zdrojů, v praxi jsou podmínky takové, že dotaci získat
nelze. Současné dotační programy na národní úrovni viz: dotace pro
fyzické osoby, obce, NNO: Státní fond životního prostředí (www.sfzp.cz);
dotace pro obce a podnikatele: Program EFEKT (www.mpo.cz); dotace
pro podnikatele: Program EKO-ENERGIE (Operační program podnikání
a inovace - OPPI) (www.czechinvest.org/eko-energie); dotace pro obce
a NNO: Operační program životní prostředí (www.opzp.cz). Další možnost představují dotační programy na úrovni krajů, měst a obcí, ale i zde
je šance nízká.
11. Souběžně začněte jednat s ERÚ o přidělení licence pro podnikání
v energetice. Na www.eru.cz najdete podrobnosti a formuláře.
12. Podle způsobu financování případně vyčkejte na výsledek žádosti
o dotaci či úvěr.
13. Proveďte výběrové řízení na dodavatele technologie a dodavatele
stavby.
14. Instalujte systém a připojte k síti, získejte od distributora souhlas
s připojením a provozem. Zařízení musí mít nezávislé měření dodané
energie.
KAREL SRDEČNÝ, EKOWATT
Foto EkoWatt
EkoWatt vám může nabídnout zpracování specializovaného energetického
auditu, studie proveditelnosti a pomoci s vyřizováním žádosti o dotaci.
I
Jihočeský občasník o životním prostředí
Jaro je v plném proudu a do záchranných stanic se opět dostává velké
množství mláďat. Asi nejčastějšími „pacienty" jsou mláďata drobných
pěvců, ale i dravců, sov a savců (veverky, zajíci, srnčata, kuny...). Bohužel, nemálo z nich lidskou pomoc vůbec nepotřebuje a jsou matkám
odebrána z neznalosti.
Vloni bylo často najednou
ve stanici pro zraněné
živočichy Ochrany fauny
ČR i 50 mláďat najednou,
což bylo velmi náročné
fyzicky i časově (24hodinová péče u mláďat) pro
zaměstnance, ale i z hlediska kapacity stanice
zcela vyčerpávající. Proto
bychom rádi připomněli
základní pravidla, která
platí při nálezu mláděte
volně žijícího živočicha.
Asi nejčastěji můžeme naFoto Český nadační fond pro vydru
lézt ptáče. Základem je
rozpoznat, zda se jedná o mládě, nebo zraněného dospělého jedince.
Mládě poznáme podle těchto znaků: Nemá zcela vyvinuté opeření (tělo
a hlavu pokrývá chmýří nebo holá kůže), u pěvců je zobák lemován
zbytnělou kůží žluté barvy.
Často se stane, že mláďata vypadnou z hnízda – nejčastěji při bouři,
větru, silném dešti. Matka pak o ně mimo hnízdo nepečuje, neumí je
dostat zpět, mládě tak na zemi prochladne a zahyne. Proto je nejúčinnější pomocí ptáče vrátit do hnízda mezi sourozence. Pokud je
hnízdo vysoko, nebo není jasné, odkud mládě vypadlo, obraťte se na
odborníky. Nikdy se nesnažte ptáčata odchovávat sami, jednotlivě
odchovaná ptáčata jsou krotká, nenaučí se hledat potravu a po vypuštění
do přírody většinou hynou.
Častou chybou je též záměna vypadlých mláďat s vylétlými, ta lidskou
pomoc nepotřebují, pouze v případě, že jim hrozí nebezpečí od aut, lidí,
koček nebo psů. V tomto případě doporučujeme větší druhy vysadit na
strom, alespoň do dvou metrů vysoko, mláďata pěvců pak odneseme
k nejbližšímu keři. V naší stanici každý rok úspěšně odchováme desítky
mláďat ptáků, která téměř ve všech případech bez jakýchkoliv problémů
můžeme vypustit zpět do přírody.
Mláďata savců se k nám nedostávají tak často, ale péče o ně bývá náročnější a jejich návrat do přírody složitější. Mladí savci se snadno
ochočí a ztrácejí přirozenou plachost. Lidé k nám často nosí mláďata
zajíců, srnčí, jelení, dančí a mufloní zvěře. Pomoc ale potřebuje jen
takové mládě, které je prokazatelně osiřelé, zraněné nebo uvízlé.
Při nálezu jakéhokoliv zraněného volně žijícího živočicha, při nálezu
mláděte či pokud si nebudete jisti, zda zvíře opravdu potřebuje pomoc,
kontaktujte záchrannou stanici ve vašem okolí, nebo městskou policii na
čísle 156, která vám poskytne kontakt na nejbližší záchrannou stanici
(více o jihočeských záchranných stanicích na str. 7).
3. Vyžádejte si od místního distributora (PRE, ČEZ, E.ON) předběžný
souhlas s připojením k síti.
Příloha pro rodinu
DOMÁCNOST
VAŘÍME
Pijme vodu z vodovodu!
Mnozí jsme si již zvykli vyrážet na výlety s PET lahví koupené vody. Někteří se
zásobují balenou vodou i doma. Zbytečně tím zatěžují životní prostředí odpadem
a dopravou, ale také svoji peněženku. Balená voda není ani zdravější, ani bezpečnější, ani levnější než voda z kohoutku!
Kvalitu balených vod ovlivňuje mnoho faktorů. Jsou jimi místo čerpání nebo stáčení,
přeprava skladování v meziskladech, v obchodech i u konečného spotřebitele. Pro
uchování kvality je důležité skladovat vodu v chladu a temnu. V obchodech ovšem
bývají vyskládány v teple a na světle, což může vést k rozvoji mikrobiologických
organismů.
Na základě vyhlášky 275/2004 Sb. je u balených vod označen zdroj vody a kategorie
– voda pramenitá, kojenecká, minerální, nebo pitná. Pitná voda může být stáčena
i z vodovodu, pramenitá a minerální musí pocházet z chráněného podzemního zdroje. Kojenecká voda má přísnější limity na obsah dusičnanů – maximálně 10 mg na
1 litr a mohou být upravovány jen UV zářením. Minerální vody bychom měli pít jen
občas, nadbytek minerálů škodí našemu tělu stejně jako jejich nedostatek.
Voda z vodovodu
Voda z vodovodního řadu podléhá velmi
přísnému dohledu, máme ji velice blízko,
je neustále ve tmě a v chladu, na přepravu není potřeba obalů ani aut. Její kvalita
závisí pouze na zdroji a na stavu potrubí,
za což (mimo soukromé trubky v domech) odpovídá provozovatel vodovodní
sítě. Dvě třetiny obyvatel Jihočeského
kraje jsou připojeny na veřejný vodovod
a nemusí mít o kvalitu zdroje starost.
Z jednotné vodovodní sítě v jižních Čechách teče z hlediska obsahu dusičnanů
voda kojenecká. Vadí-li nám přítomnost
chloru ve vodě, můžeme ji natočit a dát
do lednice. Chlor se odvětrá, případně
zreaguje s látkami obsaženými ve vodě,
voda zůstane bez závady.
Jihočeský občasník o životním prostředí
II
Foto Krasec
Ve starších domech může potíže působit staré olověné potrubí, z něhož se olovo
může uvolňovat, ale tyto problémy jsou už dnes výjimečné. Máme-li podezření na
přítomnost olova či jiných látek, můžeme si nechat udělat test (má jedinou nevýhodu
– cenu). Problematické mohou být soukromé a obecní studny, které bývají někdy
nevyhovující z mikrobiologického hlediska a kvůli obsahu dusičnanů. Je možné si
vyžádat u majitele studny rozbor nebo si jej nechat udělat z odběrného místa (např.
doma v koupelně).
Velkou výhodou vody z vodovodu je cena. Při srovnání dejte pozor na správné
jednotky, vodné a stočné bývá uváděno za metr krychlový – 1 m 3 = 1000 litrů!
O vodu z vodovodu žádejte i v restauracích ke kávě nebo na zředění džusu.
Shrňme, proč pít vodu z kohoutku:
l
je kvalitní,
čerstvá, lehce mineralizovaná,
ideální pro každodenní pití
l
nezatěžuje
l
je asi
přírodu odpadem a dopravou
stokrát levnější než voda balená
l
je jednou
z nejkontrolovanějších potravin
l
je okamžitě
l
nemusíme
dostupná v jakémkoliv množství
se zatěžovat s jejím nošením
l
nepodílíme
se na zbytečném vyčerpávání
hlubinných zdrojů vody
Foto Krasec
JOSEF KADUBEC, Rosa a MARIE PACOVSKÁ, Český nadační fond pro vydru
Literatura: Monika Vokálová, O vodě bez obalu – vydala ZO ČSOP Veronica,
Brno 2008. Možno zdarma stáhnout na http://www.veronica.cz/voda.
S
LÍBOU
Vážené čtenářky a čtenáři, název
prvního dnešního pokrmu je
poněkud zvláštní. Jde samozřejmě o specialitu krajovou,
a i když se některým lidem
nezdá dobré, že z něj nelze na
první poslech zjistit, oč jde, tak jej ponechávám tak, jak
jsem zvyklá, jak jídlo s tímto jménem znám. Jde o „jakousi" hustou polévku, která může sloužit jako samostatné jídlo, podobně jako jiné syté polévky (bramborová,
gulášová apod.). Můžete ji také doplnit sladkým
desertem – což je můj dnešní druhý tip.
Zablafuňky
800 g brambor, 1,5 litru vody, 250 ml mléka, 1 kelímek
smetany (12% tuku), cca 50 g polohrubé mouky, 4 vejce,
50 ml octa, sůl, bobkový list, celé nové koření, celý pepř,
tymián, 2 lžíce cukru, případně citrón
Do menší nádoby dáme půl balíčku celého bobkového
listu, cca 20 kuliček nového koření a 20 kuliček celého
pepře, přidáme cukr, ocet, zalijeme 0,3 litry vody a dáme
vařit na 20-25 minut, pokud je potřeba, přidáme ke koření
v průběhu varu vodu. Oloupané brambory pokrájíme na
větší kousky (velikosti přílohových brambor), zalijeme
vodou, chvíli necháme odstát, vodu vylijeme (odstraní se
tak část škrobu) a zalijeme znovu 1,2 litrem vody, osolíme,
přidáme cca 1,5 kávové lžičky tymiánu a dáme vařit. Když
jsou brambory poloměkké, rozmícháme mouku v mléce
a touto tzv. záklechtkou (což je opravdu strašné slovo,
horší než zablafuňky) základ zablafuněk zahustíme, pravidelně promícháváme, aby se zahuštěná polévka nezačala
ode dna připalovat, cca po 7 minutách přidáme nerozmíchaná vejce, která necháme v polévce srazit, poté hrnec
odstavíme z ohně. Vývar z koření (nenechte se odradit
zeleno-hnědou barvou, to je v pořádku) slijeme přes cedník do polévky a dobře promícháme. Nakonec přidáme
smetanu, opět promícháme a dochutíme podle libosti
(slano/sladko/kyselo). Vyznavačům kyselých příchutí je
možné podat citrón a šťávou ještě přikyselit porci naservírovanou už na talíři.
Jáhlový tvarožník (bezlepkový)
2 hrnky jáhel, voda, sůl, 2 vaničky měkkého tvarohu,
2 vejce, 1 prášek do pečiva, 4 polévkové lžíce cukru (nebo medu či tekutého karamelu), půl sáčku hrozinek
(50 g), 1 hrnek kukuřičné mouky, 0,1 litru oleje, tuk na
vymazání plechu, 1 čokoláda na vaření (100 g), cca 50 g
másla
Jáhly 2-3x spaříme horkou vodou, aby se zbavily nahořklé
příchuti, spařené zalijeme vodou, mírně osolíme a uvaříme do měkka (na kaši), necháme vychladnout (lze také
zpracovat zbylou kaši – tak vlastně recept vznikl). K vychladlé kaši přidáme vejce, tvaroh, cukr/med/karamel,
olej, hrozinky a dobře promícháme, nakonec vmícháme
kukuřičnou mouku s práškem do pečiva. Plech vytřeme
tukem, rozprostřeme těsto (plech nemusí být vysypaný
moukou) a pečeme v troubě (cca 220 stupňů C) do růžova. Čokoládu rozpustíme s máslem a natřeme ji ve stejnoměrné vrstvě na vychladlý tvarožník. Brzy poté můžeme
krájet řezy a ochutnávat, jak se dílo podařilo.
LIBUŠE JOZKOVÁ
Příloha pro rodinu
DĚTI
PRO
NEJEN
III
Jihočeský občasník o životním prostředí
Příloha pro rodinu
VÝLETY
BEZ
AUT
Nejen za Michalem Tučným
a Zdeňkem Troškou
O Anežce
a bouřkovém strachu
Jihočeská vesnice Hoštice u Volyně je všeobecně známá z filmů svého
rodáka Zdeňka Trošky a je dokonce častým cílem autobusových zájezdů. Jejich účastníci se projdou po návsi, posedí v hospodě, zajdou na
hřbitov pozdravit Michala Tučného, ale pak už musí pokračovat za
nějakými dalšími atraktivními cíli, i když z televize vědí, že kolem je
hezká krajina. My, pěší poutníci, si můžeme krásy okolní přírody pěkně
v klidu vychutnat.
Ve spolupráci s občanským sdružením Jihočeské
pohádkové království vám představujeme
pohádkovou formou zajímavé turistické cíle.
Dnes se vydáme na Šumavu. Více informací
o sdružení: www.pohadkovekralovstvi.cz.
Z vlaku na trase Strakonice – Volyně vystoupíme například ve Strunkovicích nad Volyňkou a hned v okolí zastávky můžeme začít vesele
botanizovat. Do vsi dojdeme tak, že popojdeme po silnici kousek
směrem na Strakonice a při nejbližší příležitosti odbočíme doprava na
pěšinu. Vede do kopce mezi dvěma vysokými stráněmi. Mezi domy si
najdeme cestu, která vede jihovýchodním směrem do polí a luk. I tu lemují stráně, tentokrát nižší. V létě jsou hezky rozkvetlé. Tu a tam rostou
i keře, hlavně černý bez a šípek. Při přírodovědné procházce s nezapomenutelným botanikem Václavem Chánem, kterou pořádala v červnu
2004 strakonická ZO ČSOP spolu se Šmidingerovou knihovnou, jsme
zde našli i vzácný druh šípkové růže s voňavými listy.
Mineme maličký rybníček a pokračujeme směrem k borovému lesu. Ještě
se rozhlédneme po krajině, protože výhled stojí za to. Jsou vidět necelých deset kilometrů vzdálené Strakonice a za nimi na obzoru táhlý
hřeben Zámek, dále směrem doprava Kuřidlo, Tisovník, Holý vrch,
Šibeniční vrch, Trubný vrch a Hradec. Také v lese se vyplatí zapomenout
na čas. Rostou tu houby, borůvky a různé lesní květiny. Poblíž je křížek
a o kousek dál je schovaný židovský hřbitov. Kdysi byl celý zarostlý šípkovými keři, takže v červnu byl ozdobený a provoněný jejich květy. Při
opravě hřbitova byly růže odstraněny a některé náhrobky byly přeneseny
z prostředka do krajů ke zdi. Vyskytuje se zde například rulík zlomocný
(na Strakonicku vzácný), potměchuť nebo svízel okrouhlolistý. Ten je
ukazatelem jedlin a bučin, a to i na místech, kde dříve jedle a buky
rostly a nyní už tam nejsou.
Jihočeský občasník o životním prostředí
IV
Na cestě od hřbitova do Hoštic se nám otevře pohled na Volyni a okolní
kopce. Z nichž nejlépe se dá poznat Mářský vrch (podle vysílače). Na
obzoru je vidět Libín, Bobík a Boubín. V sedle pod Bobíkem láká k dalšímu výletu barokní poutní kostel sv. Vojtěcha. Na mapě bychom ho
našli u vesnice Lštění. Projdeme kolem stavení, které je na samotě a dříve bylo pohodnicí, a už jsme skoro v Hošticích. Při procházce po vsi
musíme počítat s tím, že železniční zastávka je ještě kousek dál, nejsou
to ale ani dva kilometry a cesta vede s kopce. Dá se ale také jít opačným
směrem do Milejovic, podívat se na Dobrou vodu ke kostelíku se
studánkou a zastaveními křížové cesty a oklikou doputovat až do Volyně.
ALENA HRDLIČKOVÁ, Šmidingerova knihovna
Židovský hřbitov. Foto Vilém Hrdlička
Jestli jste ještě nezažili bouřku na Šumavě,
Kresba
Jaroslav Kerles
tak si ji snad ani nebudete umět představit.
Obrovská černá mračna se přiženou většinou bez varování. Najednou je tma
a vypadá to, jako by si ta hrozivá černá obloha chtěla sednout na zem. Z ničeho nic se přiřítí vichr, stromy se ohýbají až k zemi a všichni se snaží co
nejrychleji schovat, než začne to nejhorší. Z mračen se začnou valit proudy
vody, padají kroupy velké jako slepičí vejce a ulamují stromům větvičky.
Do toho uhodí blesk a ozáří okolí tak děsivým způsobem, že je snad tma
lepší. A po blesku přijde hrom, který nejenže rachotí oblohou, ale duní i v zemi. A další blesky a další hromy, že už ani nestíháte sledovat, kde zrovna
uhodilo. Ovšem většina lidí to stejně nesleduje a schovávají se pod peřinou se
zacpanýma ušima a třesou se strachy. Jako třeba Anežka z Horské Kvildy.
Bydlí v malém domku u lesa docela sama, muž jí zemřel a dcera se vdala do
ciziny. Maminku si chtěla vzít s sebou, ale kdepak Anežka a cizina. Za celý
život nebyla dál než v Kašperských Horách.
„Tady jsem se narodila a tady i umřu, co budu někam rajzovat. Kdyby Pán
Bůh chtěl, abych lítala po světě, tak by mi dal křídla," říkávala. Bydlela ve
své malé chaloupce, malovala skleněné obrázky, chodila po rozlehlých pláních a lesích, sbírala houby a borůvky, občas zašla k sousedovi řezbářovi
a pochvalovala si: „Vždyť žiju na nejkrásnějším místě na světě, tak kampak
na mě s cizinou."
To ale jen než se přiblížila bouřka. Najednou se ze spokojené ženské stala vystrašená hromádka neštěstí. Rychle dala do okna svíčku – hromničku, v ruce
žmoulala sošku Panenky Marie z lipového dřeva, modlila se k dřevěnému
kříži na stěně a jak zaslechla první hrom – šup, už byla pod peřinou. Hned
po bouřce se vydala s sousedovi řezbáři.
„Tak ta lipová, Karle, nefunguje," podává mu sošku Panenky Marie, „bála
jsem se víc než kdy předtím. Nezkusíme třeba švestku?" „Jistě, vyřežu ti jí ze
švestky," souhlasí soused a vybírá si špalíček šveskového dřeva. Sice moc nevěří, že by to Anežce mohlo proti strachu pomoct, ale proč by jí neudělal radost. Na druhou stranu – švestkové dřevo opravdu uklidňuje, tak proč to
nezkusit. „Ale ten křížek, cos mi udělal z jabloně, skutečně pomáhá," pochvaluje si Anežka, „ledviny už skoro necítím." „Hm, a mám tu pro tebe další, ten
je z buku, pomůže ti s tím dýcháním..." Povídání jim pěkně utíká, a než se
Anežka začne loučit, podává jí Karel čerstvě vyřezanou švestkovou sošku.
Jenže po další bouřce je Anežka zpátky jako na koni. „Tak já ti nevím, co to
se mnou je, ale na mě nefunguje ani švestka," postěžuje si hned ve dveřích.
„A copak máte za problém?" překvapil Anežku Karlův bratr Vašek, který
přijel z města na návštěvu. „Ale, Anežka se hrozně bojí bouřky," vysvětluje
Karel. „Dneska se už bouřky přece nikdo nebojí," zasmál se Vašek. „Jakpakto
že ne, to jsem jediná?" diví se Anežka. „Asi už jo. Ve městě už všichni ví, že
při bouřce stačí udělat okolo sebe kruh z léčivých kamenů a jako byste byla
na ostrově bezpečí. Strach hned odejde." „Já nikdy o léčivých kamenech
neslyšela, to jsou z potoka nebo z lesa?" „Ale ne, to jsou drahé kameny. Třeba
tygří oko, smaragd nebo tyrkys. Když máte těch kamenů dvanáct, uděláte
kolem sebe kruh a je po strachu." „I co to plácáte, drahé kameny, kdepak
bych je vzala?!" „Víš co," usmál se Karel, „já je udělám z léčivých dřev. Místo
tygřího oka budeš mít buk, smaragd nahradíme tisem a tyrkys hrušní. To by
bylo, aby to nešlo, viď, Vašku." „No jistě, dřevo je ještě lepší, na šumavskou
bouřku platí nejvíc šumavské dřevo."
A tak Anežka dostala dvanáct léčivých kamenů. Už když se blížila další
bouřka, zůstala klidná. Přece je dobře vybavená, stejně jako všichni ti lidé ve
městě, kteří se dávno bouřky nebojí. Sedla si na podlahu a udělala kolem
sebe kruh z kamenů. Strach opravdu nepřišel – Anežka seděla uprostřed
kruhu a poslouchala dumění hromů a šumění deště a říkala si: „Tak, teď
uhodilo na Jezerní slati, tohle vypadá na Filipovu Huť..."
„Ty, Vašku," usmál se Karel, když také poslouchali s bratrem bouřku, „s těma
kamenana to není pravda, viď?" „No, že jsou léčivé, to pravda je, to víš stejně
dobře jako já, že dřevo léčí. Ale Anežce pomůžou i proti strachu z bouřky,
protože věří, že má konečně osvědčený recept, který pomáhá. A to je dobře."
BÁRA STLUKOVÁ, z knihy Pohádky z jižních Čech a Šumavy
TÉMA
VODA V RŮZNÝCH
Voda SOUVISLOSTECH
v souvislostech
Voda vzniká prudkým až explozivním slučováním vodíku s kyslíkem (hořením bezbarvým plamenem) podle rovnice: 2H2 + O2 → 2H2O.
Od dětství slýcháváme o vodě živé a mrtvé, někteří hned na začátku potkali vodu svěcenou, bohužel vzdálenou máme vodu mořskou,
naopak bez té pitné nepřežijeme... Mnohé o její důležitosti nám napoví používání slůvka „voda" v běžném jazyce i v mudrosloví: roste
jako z vody, je bystrý jako vodička, spí, jako když ho do vody hodí, a řítí se jako velká voda. Chorý člověk spí jako na vodě a taky žaludek má jako na vodě. Chudý vaří z vody a ani na vodu nevydělá, zatímco bohatý je za vodou a jiní jak takž drží se nad vodou. Lhář má
řečí jako vody, a když je usvědčen, zčervená jako by ho vřelou vodou polil. Pro blízkého člověka jsme ochotni skočit do vody, ale špatný
nestojí za to, abychom mu vodu podali. Úkoly píšeme často z jedné vody načisto a v nových šatech honíme vodu. Intrikán kalí vodu,
sobecky žene vodu na svůj mlýn a spolehlivý je jako voda v pytli, takže ho klidně pustíme k vodě. Ostatně život plyne jak voda... A tak
se nad tématem VODA v tomto čísle zamýšlíme, a to z různých úhlů pohledu.
Světový
Světový
den
den vody
vody
Hana GABRIELOVÁ, [email protected]
Tématem letošního mezinárodního svátku vody, který připadl na
22. března, byla společná odpovědnost za využití vodních zdrojů.
Voda je bezesporu jedním z nejcennějších zdrojů planety. Dopady
klimatických změn však v posledních letech působí, že zásoby vody
v mnoha regionech světa ubývá.
Matouš ŠIMEK, [email protected]
Když taje sníh, povodně nehrozí na Vltavě a Otavě, ale na Dyji,
Lužnici a Nežárce! Proč? Na první pohled překvapivé – řeky, které
tečou z hor, kde je víc sněhu, mají při tání méně vody, než jejich
kolegyně, které sbírají vodu hlavně z pahorkatin a vrchovin. Když se
trochu zamyslíme, překvapivé to vůbec není.
Na horách taje sníh pomaleji a hlavně postupně – nejprve v podhůří,
až poté na svazích horských údolí, později na vysoko položených
vrchovištích a až v pokročilém jaru nahoře na hřebenech. Situace se
může zhoršit, jen pokud do tajícího sněhu i intenzivně prší, nebo nastane extrémní obleva s delším oteplením z nuly na více než 15°C, což
je výjimečné.
Naproti tomu v třeboňské pánvi a okolních pahorkatinách (Lišovský
práh, Kardašořečicko, Kamenicko, Strmilovsko, Novobystřicko, Waldviertel) taje sníh téměř současně. Ráz naráz. Když tedy leží souvisle
sníh, oteplí se a začne tát, obávat se mohou více jihočeši bydlící v záplavovém území Lužnice a zejména jejího přítoku Nežárky i dalších
přítoků (Skřemelice, Dračice, Černovický, Kozský potok, Smutná).
A také v povodí Moravské Dyje na Dačicku.
Povodeň z tání v roce 2006 i ta menší letošní potvrdila, že nejrizikovějšími toky v ČR jsou v těchto situacích Dyje, Jihlava, Sázava,
Lužnice a jejich přítoky. Obávat se příliš nemusí jihočeši u Vltavy
a Otavy, trochu může pozlobit Malše a Stropnice, Blanice a Volyňka,
či Lomnice a Skalice.
Literatura:
Vlasák T. (2006): Přehled a klasifikace povodní na Lužnici In: Vlasák, T. (ed.), Hodnocení
vlivu změn přírodního prostředí na vznik a vývoj povodní, PřF UK, Praha, s. 19-26.
Vlasák T. (2007): Povodňové režimy Otavy a Lužnice, ČHMÚ České Budějovice, 9 s.
Brádka, J. a kol. (1961): Počasí na území Čech a Moravy v typických povětrnostních
situacích. ČHMÚ, Praha
Vodní stavy a průtoky na webu Povodí Vltavy www.pvl.cz/portal/sap/cz/index.htm
Autor pracuje v ČNF pro vydru.
Podle tiskové zprávy centra OSN.
Foto Krasec
13
Jihočeský občasník o životním prostředí
Ledovce se zmenšují, srážky jsou méně předvídatelné a záplavy
a sucha stále extrémnější. Stále rostoucí počet obyvatel Země zvyšuje
i spotřebu vody a je proto důležité, aby lidé na ochraně vodního
bohatství co nejvíce spolupracovali.
Celkový objem vody na Zemi je přibližně 1,4 miliardy km3. Z toho je
35 milionů km 3 – přibližně 2,5 procenta – sladké vody. Sedmdesát
procent zásob sladké vody se vyskytuje ve formě ledu nebo trvalé
sněhové pokrývky na horách a oblastech Antarktidy a Arktidy. Přibližně 30 procent sladké vody je ukryto v zemi, sladkovodní jezera
a řeky obsahují 0,3 procenta. Jen necelé jedno procento zásob vody je
využitelné pro ekosystémy a lidstvo. Přibližně 70 procent zásob sladké
vody je využíváno na zavlažování, 22 procent v průmyslu a osm v domácnostech.
V průběhu minulého století rostla spotřeba vody dvakrát rychleji v porovnání s nárůstem počtu obyvatelstva Země. Téměř čtvrtina lidské
populace nemá přístup ke kvalitní pitné vodě a polovina trpí jejím nedostatkem k sanitárním účelům. Ročně tak umírá na nemoci přenosné
vodou 5 milionů lidí, což je 10x více než ve válkách. Ačkoliv člověku
stačí 2 až 4 litry vody denně, produkce jednoho kilogramu rýže
vyžaduje jeden až tři tisíce litrů vody a kilogram hovězího masa 13 až
15 tisíc litrů!
Do roku 2025 se podle odhadů zvýší úbytek zdrojů vody v rozvojových
zemích o 50 procent, v zemích vyspělých o 18 procent. Podle předpokladů OSN bude do roku 2025 1,8 miliardy lidí žít v zemích a regionech s absolutním nedostatkem vody a až dvěma třetinám populace
může nedostatek vody hrozit. Objem sněhu a ledu v Himalájích, jenž
je z velké části zásobárnou vody pro zemědělskou výrobu v jižní Asii,
se do roku 2030 zmenší díky probíhající klimatické změně až o 20 procent.
Na celém světě bylo dodnes uzavřeno více než 300 mezinárodních
smluv o vodě, a to často i mezi stranami, které mají rozepře. Přestože
sdílení omezeného množství vody může být katalyzátorem násilných
konfliktů mezi státy či jednotlivými složkami společnosti, nejčastějším
řešením přístupu ke zdrojům vody je vždy spolupráce.
paradox
Povodňový
paradox?
TÉMA
Povodně a sucha
– co tůňky
na to tůňky
Lužnice
v nivě Lužnice?
MATOUŠ ŠIMEK, [email protected]
V souvislosti s častějším výskytem povodní i velmi suchých
period v posledních patnácti letech (pravděpodobně
v důsledku klimatických změn) začíná být čím dál častěji
skloňován termín retence vody – rozumí se tím zadržování
vody s efektem zmírňování povodní i such. Pro tento účel
se na našich tocích vybudovala řada přehrad. A mají se
stavět další. Je to nutné?
Lužnice po jarním tání 2006. Foto autor
Jihočeský občasník o životním prostředí
14
Je nutné stavět drahé přehrady a zaplavovat cenné biotopy v údolích
řek? Plochý terén v okolí řeky, který je s řekou velmi těsně provázán,
zvaný říční niva, poskytuje totiž službu retence na velmi slušné úrovni.
Právě v jednom z nejzachovalejších úseků přírodní říční nivy ve střední
Evropě na Lužnici mezi rakouským Gmündem a rybníkem Rožmberk
na Třeboňsku jsem zpracovával diplomovou práci, která k posouzení
retence v nivě využívala tůní, které se v nivě hojně nachází. Z hlediska
biodiverzity i retence vody jsou důležitou součástí nivy stojaté vody –
slepá říční ramena a fluviální jezera. Ta podlouhlého tvaru (většinou
do U) jsou mrtvá ramena a vznikají změnou trasy řeky v rámci nivy.
Kruhové a oválné bývají tůně. Vznikají vířivým dynamickým účinkem
vody v nivě (zejména při povodních). Některé jsou periodické, jiné
stálé. Ty mají vzhledem k ploše často překvapivě velkou hloubku.
V říční divočině nivy Lužnice mezi Novou Vsí a Dvory nad Lužnicí (v PR
Horní Lužnice) bylo vybráno místo s větším počtem stálých tůní. Na
šesti z nich byl zjišťován pomocí instalovaných vodočetných latí pohyb vodní hladiny. Stejně tak na řece v jejich blízkosti. Nyní je sledování již zčásti zautomatizováno. Předtím bylo třeba se na místo dostat
co nejčastěji. Zejména při změnách průtoků po deštích to znamenalo
třeba každý den, jindy stačilo jednou týdně. Pohyb hladiny v jednotlivých tůních se podle očekávání lišil. Překvapivě výrazně i na tůních, které spolu bezprostředně sousedí. Pohyb vody v některých tůních téměř kopíroval pohyb hladiny v řece, u jiných nikoliv. Zejména
v suchých obdobích klesala voda v některých tůních výrazně pomaleji,
než v řece. Celá lokalita byla zmapována pomocí totální stanice. Zaznamenával jsem i úrovně hladiny, kdy se z řeky začíná vylévat voda
do nivy, délku trvání rozlivů, výšku hladiny vody v tůních, kdy z nich
přestává povrchově vytékat aj. Mohla pak být ověřena korelace mezi
retenčními projevy tůní a některými jejich parametry vyplývající
z jejich umístění v terénu apod.
Jedním z nejdůležitějších výsledků práce je získání zkušenosti, že posuzování retence v nivě při povodni a během sucha je třeba oddělit.
Tůně, ve kterých klesá hladina oproti řece a jiným tůním pomalu, jsou
při suchu rezervoárem vody pro své okolí a zřejmě podzemní cestou
zmírňují pokles vody i v samotné řece (pohyby vody pod povrchem
nivy jsou pro svou podstatnost nyní zkoumány systémem vrtů). Při
nástupu povodně pak ale poskytují menší retenční prostor, než stejně
velké tůně, ve kterých voda předtím klesla rychleji. Suma sumárum:
některé tůně retenčně fungují více za sucha, jiné naopak při povodních. A to je v pořádku. Diverzita vlastností tůní podporuje retenci při
obou extrémech. Souvisí s prostorovou heterogenitou (rozrůzněním)
nivy. Tu je třeba podporovat a neodstraňovat např. všechny padlé
kmeny, u nichž často vznikají víry hloubící tůně (to jsem pozoroval při
povodni v červenci 2006 a září 2007). Vodohospodáři a obce mají
často snahu porosty v nivě prořezávat, zkrátka „odstraňovat ten bordel". To by se mělo dít jen na místě, kde je to skutečně nutné a hrozí
zde při povodni ucpání řeky a okolí unášeným materiálem.
V případě povodní je třeba zdůraznit, že větší význam než tůně (které
vzhledem ke své velikosti neposkytují moc velký retenční objem) mají
mrtvá ramena a různé ploché deprese, které se v nivě zaplňují, až když
voda opustí koryto řeky (v nivě Lužnice se tak děje ještě před vyhlášením prvního, nejslabšího povodňového stupně). U naprosté většiny
povodní dochází na uvedeném úseku Lužnice k výraznému zpomalení
postupu povodňové vlny (o více než den oproti sousedním tokům)
a jejímu postupnému zplošštění, čili snížení extremity povodně. Díky
tomu se může pomoci Veselí nad Lužnicí. V jednom případě ale může
říční niva situaci za povodně ještě ztížit, a to když se do vody zde
rozlité přiřítí brzy následující druhá povodňová vlna. Pro ni už nejsou
volné žádné retenční prostory a vody pak vystoupí velmi vysoko (k tomu došlo v srpnu 2002).
Retence tůně při suchu je pozitivně korelována s výškou hladiny, kdy
z této tůně přestává unikat voda po povrchu, nebo také s rozsahem
občasně zaplavovaných mělkých močálů, které na tůň navazují. Zdá
se, že vliv má také umístění tůněk vzhledem k vlnící se hlavní říční terase, jejíž 4-20 metrů vysoký svah jasně ohraničuje plochou nivu.
Vzdálenost tůně od řeky naopak není určující.
Pomocí tůní určitě nemůžeme přesně popsat retenci vody v celé nivě.
Jejich sledování je však materiálově a finančně jednoduchou metodou
k orientačnímu posouzení této retence. Získá se přehled o tom, jak se
tůňky liší a tedy i o tom, jak rozrůzněná je okolní niva.
Literatura:
Matouš Šimek (2008): Hydrologická funkce fluviálních jezer v nivě Horní Lužnice
(diplomová práce, ÚŽP, PřF UK Praha)
Pithart, D., Pechar, L., Černý, R. a kol. (2003): Vodní ekosystémy v nivě.
In: Prach, K., Pithart, D. a Francírková, T. (eds.), Ekologické funkce a hospodaření
v říčních nivách, Botanický ústav AV ČR
Pokorný, J. (1998): Povodně a sucha, následek lidské činnosti, In: Krajina, voda,
povodeň, Sborník Správy chráněných krajinných oblastí ČR, Ročník 2, Praha 1998
Guth, J., Prach, K. (1996): Scenarios of possible future floodplain development.
In: Prach, K., Jeník, J., Large A.R.G. (eds.), Floodplain ekology and management.
SPB Academic publishing, Amsterdam, 1996
Schützner, J. (1998): Paleogeografický vývoj povodí a hydrografické sítě.
In: Havlová, J. (ed.), Ekologická studie Lužnice, Hydroprojekt a.s., Praha
Autor pracuje v ČNF pro vydru.
TÉMA
Nenechme
Šumavu
Šumavu
žíznit
žíznit…
Oldřich SYROVÁTKA, [email protected]
S každým jarem přichází doba, kdy na horách roztají zásoby sněhu. Snadno se nad velkou vodou mávne rukou:
„Jarní povodně vždy byly a budou". Není však škoda vody,
jež se přes zimu na horách nashromáždila? Zatím si u nás
málokdo láme hlavu nad skutečností, že významná část
lidstva jen s obtížemi získává pitnou vodu; a přece i na
nás začínají dopadat důsledky nerozumného nakládání
s krajinou.
Ráno na Rokytské slati. Foto Jan Kavale/NPŠ
Ve vztahu ke změnám klimatu je nutné upozornit i na dosud
nepochopený význam odvodňování půdy, orby a následné dekompozice organické hmoty v půdě, a to i v globálním měřítku. V rovnovážném systému se CO2 spotřebuje na produkci biomasy. Nevhodné
nakládání s půdou však může globální rovnováhu mezi produkcí
biomasy a půdním dýcháním narušit. Podle dvou současných odhadů
toto narušení rovnováhy způsobuje zvýšení koncentrace CO2 v atmosféře odpovídající 20-30 % současné produkce CO 2 ze spalování
fosilních paliv!
Co přinesou klimatické změny?
Cesty k budoucnosti
Již nyní jsou velmi intenzívně řešeny otázky prevence škod působených oteplováním klimatu. Možné scénáře dopadu klimatických změn
na vodní režim v ČR již máme k dispozici. Podle studií Výzkumného
ústavu vodohospodářského TGM v Praze se na našem území nepředpokládá zásadní změna v ročních srážkových úhrnech; z hlediska odtoku je však významnou skutečností předpokládaná změna ročního
chodu srážek. Výrazné má být postupné zvýšení srážkových úhrnů
v zimních měsících (prosinec-březen) o 20 až 50 % a stejně tak jejich
snížení v letních měsících (červen-září) v rozmezí 20 až 50 %. V zimě
vlivem oteplení nebude docházet k významnému zadržení vody ve
sněhové pokrývce, což se projeví ve zvýšení odtoku nad současné
hodnoty. Naopak drasticky klesá odtok v měsících duben-listopad pro
všechny uvažované scénáře. Hrozí tak nebezpečí, že průtoky nebudou
dosahovat minimálních zůstatkových průtoků.
V tomto kontextu je třeba vidět i krajinu Šumavy. Zde byly ve druhé
polovině minulého století prováděny velmi nevhodné plošné úpravy
půdy, jež měly zintenzivnit zemědělství. V několika vlnách byly zlikvidovány meze a zamokřené louky, krajina byla zbavena nezbytné přirozené „drsnosti", odvodněna, malé toky zahloubeny, napřímeny a často
i svedeny pod zem. Podzemní drenážní systémy neodvádějí jen vodu
gravitační, ale podchycují i četné prameny a malé toky. Nevhodné
úpravy se dotkly i niv toků, v nichž byly budovány hluboké odvodňovací příkopy.
Negativní důsledky jsou mnohačetné; dominantním z nich je rozkolísání odtoků a vysychání krajiny. Navazují negativní dopady nejen na
biologickou rozmanitost, ale i ekonomické a sociální. Uzavírání Vltavy
nad Lipnem pro vodáky je jen špičičkou ledovce.
Na území ČR dopadá obrovské množství energie, uvádí se 9.4 x 1010
MWh/rok. Rostliny transpirací aktivně ochlazují své orgány i okolní
vzduch a omezují průnik tepla do půdy; jsou nejen chladičem, ale i regulátorem místního klimatu. Voda pro transpiraci je odebírána z půdy.
Fungování tak zvaného malého či uzavřeného vodního cyklu je
podmíněno dostatkem půdní vody.
Stále naléhavějším problémem je revitalizace krajiny, čímž se rozumí
realizace opatření, jež odstartují proces obnovy a stabilizace vodního
režimu povodí a obnovu narušené půdy. Podpora rozšíření vhodných
zemědělských kultur a rozvoj přírodě blízkých ekosystémů zároveň
znamená zahájení procesu stabilizace místního klimatu. Globálními cíli
plošné revitalizace krajiny, jež by měly být diskutovány a přijaty i na
nadnárodních úrovních, je co nejdůslednější plošné navracení organické hmoty do půdy, podpora obnovy biologických, chemických
a fyzikálních vlastností půdy, plošné zadržení vody v půdní nádrži
krajiny a zlepšení podmínek pro infiltraci vody do podzemních
rezervoárů.
V případě rozsáhlých hladkých odvodněných svahů v povodí Vltavy
nad Lipnem by bylo rozhodně vhodné vytvoření širokých pásů
porostů dřevin, jež by mohly být využívány k energetických účelům.
Tyto pásy, orientované po vrstevnici, by účinně zpomalily povrchový
odtok a podpořily vsakování vody do půdy.
Je taková změna managementu krajiny na Šumavě možná? Snad ano,
shodnout se na tom však musí vlastníci půdy, zemědělci, místní samosprávy i orgány CHKO a NP Šumava. Vytvoření klastru (sítě) producentů, zpracovatelů, distributorů a spotřebitelů energie z místních
zdrojů biomasy by zřejmě bylo významným přínosem nejen v lokálním, ale i nadregionálním rozsahu. Podobné přístupy ovšem mohou
volit i jiné mikroregiony v horských a podhorských oblastech (např.
Česká Kanada, Blanský les aj.).
Pro další čtení: Kutílek M., 2001: Půda a bilance CO2 v ovzduší.
Rezervoár organického uhlíku VESMÍR 80 (3): 153 – 155.
Novický O., Vyskoč P., Vizina A., Kašpárek L. a Picek J., 2008: Klimatická změna
a vodní zdroje v povodí Vltavy. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka,
ISBN 978-80-85900-79-8, 30 str.
http://jeseniky.ecn.cz/Herminovy/Studie/Syrovatka.htm
http://www.hydromeliorace.cz/Drenaz/diskuse.html#Syrovátka
Autor je proděkanem Fakulty managementu v Jindřichově Hradci, VŠE v Praze.
15
Jihočeský občasník o životním prostředí
Krajiny Evropy jsou ovlivňovány člověkem po tisíce let. V řadě projevů
lidské činnosti vyniká značný rozsah odlesnění a odvodnění krajiny.
Jen v České republice bylo odvodněno 1.081.836 ha (25,4 %) zemědělské půdy a 72,2 % z toho zorněno; z 90.959 km vodních toků bylo
u nás upraveno plných 36.527 km (40,2 %) a délka toků byla zkrácena
o jednu třetinu. Nebezpečným faktorem je i rozsáhlé zakrývání („zapečetění") půdy výstavbou na zelené louce. Omezení ekologické stability
krajiny má řadu negativních dopadů místního, regionálního i nadregionálního významu.
TÉMA
Vodní
rezervace
rezervace
jižních
Čech
jižních Čech
Matouš ŠIMEK, [email protected]
Přinášíme vám stručný výběr z pestré mozaiky maloplošných chráněných území v jižních Čechách, která jsou
nerozlučně spjata s vodou. Jejich početnější výčet a popis
můžete najít ve stejnojmenném článku na www.krasec.cz.
Pozorovatelna na rybníku Řežabinec. Foto autor
Vrbenské rybníky (Přírodní rezervace, 246 ha) – Soustava rybníků
v bezprostřední blízkosti sídliště Vltava v ČB. Díky poněkud nižší
intenzitě rybničního hospodaření, četným vhodným ostrůvkům aj.
jsou tyto rybníky rájem vodního ptactva. Dobře přístupné po hrázích
rybníků.
Zelendárky (Přírodní památka, 30,5 ha) – Soustava 11 rybníčků
začleněná do malebných mokrých luk v údolí vedoucím od Píseckých
hor k Protivínu, bohatá flóra i fauna. 12 km naučné stezky.
Řežabinec a řežabinecké tůně (Národní přírodní rezervace, 110,5
ha) – Jedna z nejcennějších mokřadních lokalit jižních Čech. Částečně
přístupné po hrázi a cestách při obvodu. Naučná stezka. Dalekohled
s sebou!
Blanice (Národní přírodní památka, 294,5 ha) – Horská niva horního
toku Blanice, která zde meandruje. V jejím štěrkovém korytě se daří
i perlorodkám říčním. Málo známé místo při hranicích boletického
prostoru, obtížně přístupné od Arnoštova či Zbytin neudržovanými
cestami či po zbytcích náspu bývalé lesní železnice.
Chalupská slať (I.zóna NP Šumava, cca 50 ha) – Jedno z nejkrásnějších vrchovištních rašelinišť na Šumavě s naším největším rašelinným
jezírkem (1,3 ha). Kleč, suchopýry, bříza zakrslá aj. Naučná stezka po
haťovém chodníku od Svinné Lady.
Jihočeský občasník o životním prostředí
16
Kaňon Světlé (I.zóna NP Šumava, cca 60 ha) – Divoká bystřina Světlá
ústící do Studené Vltavy protéká zaříznutým údolím, kterým vede
cesta. Menší obdoba Vydry či Křemelné. Při balvanitém divokém řečišti
nechybí obří hrnce.
Rašeliniště Bobovec (Přírodní památka, 48 ha) – Zbytky lesního
rašeliniště s borovicí lesní i blatkou, olšiny, prameništní vegetace v zapadlých končinách poblíž Lipna. Konfrontace s těženou částí rašeliniště v sousedství. Přístupné po zelené značené mezi Frymburkem
a Světlíkem.
Naučnou stezkou Údolím říčky Černé (4 km) – Naučná stezka
otevřená Cassiopeiou vás provede hlubokým údolím při masivu Slepičích hor poblíž obce Soběnov. Konipas horský, skorec, ledňáček, skalnaté srázy se zříceninou Sokolčí.
Dračice (Přírodní rezervace, 8,1 ha) – Nečekaný fenomén v ploché
krajině třeboňské rybniční pánve. Zaříznuté údolí říčky Dračice, v níž
voda svižně proudí balvanitým řečištěm. Ideální pro skorce vodní
i procházku po cestě od Františkova.
Stará řeka (Národní přírodní rezervace, 745 ha) – Komplex lužního
lesa s původním meandrujícím tokem Lužnice zde zvaného Stará řeka
v samém srdci Třeboňska. Výskyt mohutných jedinců listnatých
i jehličnatých dřevin, včetně dubů na části Novořecké hráze. Těžiště
výskytu vydry říční v regionu. Přístupné po značených a lesních
cestách.
Rybníky u Vitmanova (Přírodní rezervace, 202ha) – Chrání lesní
rybníky Nový Vdovec a Ženich, které jsou díky četným ostrovům a pobřežním porostům významným hnízdištěm vodních ptáků. Na ostrovech Ženicha největší kolonie kormoránů velkých v ČR. Dobře
přístupné po hrázích.
Rybník Dědek a Velký Troubný (Přírodní památka, 2,8 + 8,2 ha) –
Malebné rybníky s výskytem četných druhů obojživelníků i planktonu.
Přístupné po naučné stezce údolím Slavonického potoka, jež vede i zaniklou středověkou obcí Pfaffenschlag a poblíž kamenné sluje, kde se
ukrýval loupežník Gresel (grázl).
Krvavý a Kačležský rybník (Přírodní rezervace, 385,5 ha) – Dva
největší rybníky v okolí Jindřichova Hradce. Hnízdiště i podzimní
a zimní shromaždiště řady druhů ptáků.
Židova strouha (Přírodní památka, 21 ha) – Menší přítok Lužnice
protéká romantickým kaňonem, jímž vede cesta, která nás však několikrát přinutí potok přeskákat či přebrodit.
Zdroje: Mapy 1:50 000 Klubu Českých turistů (Českobudějovicko, Třeboňsko a Horní
Lužnice, Česká Kanada a Slavonicko, Novohradské hory, Šumava Lipno, Šumava
Trojmezí, Pošumaví Prachaticko, Pošumaví Vimpersko, Písecko, Táborsko jih), Správa
CHKO Třeboňsko (www.trebonsko.ochranaprirody.cz), Správa CHKO Blanský les
(www.blanskyles.ochranaprirody.cz), Správa NP a CHKO Šumava (www.npsumava.cz),
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (www.nature.cz).
Terčino údolí (Národní přírodní památka, 138,5 ha) – 5,5 km dlouhá
naučná stezka vás provede krajinářsky velmi cenným parkem ve členitém údolí Stropnice nad Novými Hrady. Umělý vodopád, cizokrajné
dřeviny.
Brouskův mlýn (Národní přírodní rezervace, 138 ha) – Chrání zachovalou přírodní nivu meandrující říčky Stropnice mezi Těšínovem
a Borovany. Vhodný management území zajišťuje sdružení Calla (kosení luk, vhodné struktury na malé pískovničce). Do nivy vede jen pár
cest od Třebče či nádraží Jílovice.
Lainsitzerau, Krabonošská niva a Horní Lužnice (Přírodní rezervace, dohromady cca 600 ha) – Chrání zachovalou přírodní říční nivu
a živě meandrující řeku mezi Gmündem a Suchdolem nad Lužnicí. Ráj
vyder a ledňáčků. Výskyt vranek, mníka jednovousého, piskoře pruhovaného. Do území je výhled z teras, které jasně ohraničují rezervaci
i nivu, do ní vede jen pár cest (většinou slepých).
Rosnatka okrouhlolistá. Foto Krasec
NA NÁVŠTĚVĚ
Elektrárna
královského
královského
města
Písku
Písku
Zdenka JELENOVÁ, [email protected]
Kam jinam bychom se mohli v tomto čísle vydat, má-li to mít
úzkou souvislost s tématem VODA, než do Písku, do nejstarší
funkční vodní elektrárny v naší republice. V pronájmu od města ji
už druhým rokem mají dva podnikatelé – Marek Anděl a Robert
Turinský – kteří v souvislosti s provozováním elektrárny a muzea
založili i neziskovou organizaci, obecně prospěšnou společnost
Ekologické centrum – Elektrárna královského města Písku. Tohle
nové ekocentrum se záhy stalo členem sítě Krasec.
Do výběrového řízení na provoz elektrárny se v roce 2007 hlásil i další
člen Krasce – Regio Písek, které zdejší muzejní expozici provozovalo
předtím. Výhercem se stala dvojice podnikatelů, kteří podle výběrové
komise předložili komplexnější projekt a vyhovovali i po odborné
stránce (Robert Turinský provozuje dvě malé vodní elektrárny v nedalekém Zátaví). Za 130 tisíc korun ročně získali elektrárnu do patnáctiletého pronájmu.
Na lodičce kolem elektrárny
Nejstarší v Čechách
Elektrárna z roku 1888 je nejstarší památkou svého druhu v Čechách,
navíc již o rok dříve v Písku jako v prvním městě v Čechách zavedl
František Křižík stálé veřejné elektrické osvětlení. Zájem o prohlídku
historické expozice i funkčních turbín je zvláště v sezóně velký, jednak
ze strany individuálních turistů, ale také školních a studentských
skupin: „Je přitom zajímavé sledovat, jak se děti různě chovají – některé tu
pobíhají s notýsky a na všechno se vyptávají, jiné jen prolétnou a nezajímá je nic. Záleží hlavně na přístupu učitele."
Pokud jde o princip neziskové činnosti, je Marek Anděl poměrně
skeptický: „Mám pocit, že nezisková činnost je mnohem složitější než
podnikatelská. Třeba granty: Než si můžu zažádat o stokorunu, mám
pocit, že musím tři vydat, abych splnil všechny požadavky. Rozhodně to
platí, pokud spočítám všechen investovaný čas a trápení... Uhlídat termíny, seznámit se se složitou administrativou, sehnat všechna potvrzení,
vyplnit tisíc kolonek, zaručit spolufinancování a různá partnerství... A nakonec stejně většina žádostí z nejrůznějších, často malicherných důvodů
podpořena není! Možná by bylo jednodušší věnovat ten čas na vydělávání
peněz podnikáním, a pak je do ekologické výchovy investovat."
Kromě toho připomíná, že konkrétně některé projekty environmentální výchovy by mohly být připravovány i jako samofinancovatelné, protože například školy si mohou na jejich objednání čerpat
granty a dotace vlastní a je to pro ně jednodušší, když si mohou
kvalitní program objednat „na klíč".
„K nám přijíždí spousta tříd, které návštěvu spojí s exkurzí do Temelína.
ČEZ se snaží děti od mala přesvědčit o své pravdě, my bychom chtěli
prakticky ukazovat jakýsi protipól – význam a potenciál obnovitelných
zdrojů energie."
Rádi by proto v elektrárně zřídili expozici funkčních modelů různých
způsobů využití obnovitelné energie. „Viděli jsme něco takového nedávno na veletrhu ve Wellsu, kde předváděli eko-autobus, který objíždí
školy a takové exponáty žákům předvádí. Je o to prý obrovský zájem,
takže si to dovedu představit i u nás, přímo v objektu elektrárny," vysvětluje Marek Anděl svůj další plán: „Už tady skoro vidím velkou vitrínu
s krajinou, kde se pasou krávy, děti napumpují vodu na kopec, pustí ji
korytem na mlýn, začne se točit kolo a rozsvítí se diody... a tak dále.
Myslím, že bychom to zvládli zainvestovat i bez dotací, a školy by o to
měly velký zájem."
Ekocentrum se ovšem nesoustředí úzce „jen" na elektrárnu, ale spolupracuje na mnoha akcích ve městě – ať už jde o tradiční jarní úklid
Otavy, oslavy Dne Země, Týden mobility a Den bez aut, ale i jiné, např.
kulturní a turistické akce. Tím vším se prolíná skutečnost, že Marek
Anděl je aktivním členem městské Komise životního prostředí, takže
jej zaměstnává třeba i projekt na likvidaci černých skládek na území
města – „Myslím, že je to jeden ze způsobů, jak o sobě neziskovky mohou
dát vědět a jak si od města mohou i přivydělat nějakou korunu na svou
činnost," vysvětluje.
Kontakt a otevírací doba
Elektrárnu najdete v Písku v uličce V Podskalí. Provozní doba: duben
až červen, září až říjen od úterý do neděle 09-12 h. a 13-16 h., přes
prázdniny pak každý den 9-18 h. Mimo provozní dobu lze sjednat
prohlídku na tel. 737 605 605 – Marek Anděl, který po předchozím
objednání nabízí také (bezplatné) konzultace pro zájemce o zřízení
vodní elektrárny a průvodcovské služby po elektrárně. Vstupné 30,- Kč,
školní skupinové vstupné (nad 40 osob) 25,- Kč, děti do 6 let zdarma.
Foto Krasec
17
Jihočeský občasník o životním prostředí
Podle vítězného projektu mají nejen zrekonstruovat a provozovat památkově chráněné turbíny, ale také rozšířit muzejní expozici, zřídit tu
půjčovnu kol a lodiček, úschovnu zavazadel a ve druhé budově, která
je zatím v katastrofálním stavu, centrum ekologické výchovy.
S městem po svém vítězství svedla dvojice podnikatelů zajímavou
bitvu, v níž dokázali (ovšem bez jakéhokoli dalšího efektu), že historické výrobní zařízení elektrárny bylo zásadně poškozeno, že elektrárna nebyla Městskými službami Písek dlouhodobě řádně spravována
a město do ní zbytečně „nalévalo" statisíce korun ročně. Pokud jde
ovšem o další peníze nyní, současné vedení města zatím do svého
majetku investovat příliš nehodlá.
Handrkování o každou korunu na údržbu městského majetku podnikatele neodradilo a postupně své představy naplňují. Expozice muzea
byla obnovena, v průběhu minulého roku do ní přibyly nové zajímavé
exponáty, otevřeli půjčovnu jízdních kol, na ostrůvku za elektrárnou
bude brzy zřízena půjčovna lodiček. „Pro návštěvníky, ale i pro Písečáky
bude určitě zajímavá možnost prohlédnout si starý most zespodu," říká
Marek Anděl.
Foto Krasec
ZAMYŠLENÍ
GLOSÁŘ
otec
Zemřel otec
botaniky
jihočeské botaniky
V neděli 15.2. zemřel ve věku nedožitých 80 let pan Václav Chán. Všechny, kteří znali
tuto mimořádnou osobnost, tato zpráva zaskočila. Odešel vzácný člověk, milovník a
ochránce přírody, který i ve svém věku byl stále plný energie, hýřil nápady a mnohý
mladík si z něj mohl brát příklad.
Jihočeský občasník o životním prostředí
18
Ač povoláním technik, který 40 let pracoval jako metalograf v ČZ Strakonice, od mládí
miloval přírodu a zvláště rostliny. Již od svých středoškolských studií tak botanice zasvětil
každou volnou chvilku. Za svůj život dokázal shromáždit ohromné množství materiálu
a získal odborné znalosti, kterými si dobyl respekt a úctu profesionálních botaniků. Jeho
vrozené vynikající organizační schopnosti a smysl pro pořádek byly motorem činnosti
jihočeské pobočky České botanické společnosti, kterou spoluzakládal a která se věnuje
floristickému průzkumu jižní části Čech již 50 let. Za tuto dobu se zejména jeho zásluhou
podařilo dosáhnout úctyhodných výsledků.
Systematický průzkum celého území přinesl množství významných objevů ve flóře jižních
Čech a poskytl četné cenné údaje pro přední české odborníky na kritické skupiny rostlin.
Výsledky byly publikovány v mnohých odborných článcích a v Komentovaném červeném
seznamu jižní části Čech, který lze považovat v jistém smyslu za vyvrcholení jeho odborné
i organizační práce a který i do budoucna bude základním informačním zdrojem o významných rostlinách jižních Čech.
Po roce 1989 stál Václav Chán u navázání spolupráce s hornorakouskými botaniky, a tak
vznikla tradice česko-rakouských setkání. Odborná činnost Václava Chána byla oceněna
v roce 1989 udělením titulu „Zasloužilý člen České botanické společnosti".
Václav Chán obdivoval nejen rostliny, ale také celou jihočeskou krajinu. Jeho oblíbeným
územím bylo Předšumaví, odkud pocházel jeho rod, a zejména vápence a teplomilné
stráňky, které miloval. Rostliny a přírodu nejen studoval, ale také chránil. Byl zakládajícím
členem ZO ČSOP ve Strakonicích a na jeho popud vznikla řada nových chráněných území
na Strakonicku. Do poslední chvíle se aktivně podílel na ochraně rostlin, včetně fyzické
práce při potřebných managementových zásazích na významných lokalitách. Jeho opravdový a spravedlivý hněv nad ničením přírody a úředním šimlem v ochraně přírody nám
bude stále znít v uších.
Václav Chán vždy toužil sdílet své znalosti se širokou veřejností, a tak kromě exkurzí pro
jihočeskou pobočku ČBS spoluorganizoval a vedl od roku 1997 přírodovědné vycházky
a výlety do okolí Strakonic (viz www.csop-strakonice.net a www.knih-st.cz). Do roku 2008
jich bylo téměř sto a staly se oblíbeným místem setkávání strakonických zájemců o přírodu. Dozvídali se na nich nejen poutavě podané informace z oblasti botaniky a ekologie,
ale také mnoho zajímavostí o krajině a historických památkách. Často se vyprávěly i veselé
historky, přetřásaly různé vzpomínky a panovala neopakovatelná atmosféra.
Václav Chán stál rovněž u vzniku pravidelného cyklu přírodovědných přednášek pro
veřejnost, které se konají od roku 2000 od podzimu do jara jednou měsíčně v budově
strakonického gymnázia. Svým skvělým vypravěčským uměním dokázal probudit zájem
u mnoha mladých milovníků přírody a postupně odchoval řadu svých žáků. Byl jim vždy
vzorem nejen v botanice a ochraně přírody, ale i svými kvalitami morálními. Pan Chán byl
obětavým, nezištným, spolehlivým a skromným člověkem, který neváhal vzdát se pohodlí
a podat pomocnou ruku lidem i rostlinám. Byl dobrým znalcem historie a měl rád dobrý
humor. Miloval také svou rodinu a hodně se jí věnoval i přes své velké pracovní vytížení.
Úmrtí Václava Chána je skutečně bolestnou a nenahraditelnou ztrátou pro českou botaniku
i strakonickou ochranu přírody.
Milan ŠTECH, přednášející na PřF JU v Českých Budějovicích, člen České botanické společnosti
Alena HRDLIČKOVÁ, knihovnice Šmidingerovy knihovny Strakonice, členka ZO ČSOP Strakonice
Radim PAULIČ, student Zemědělské fakulty JU v Českých Budějovicích, člen České botanické společnosti
Foto ČSOP Strakonice
Špatné zprávy dopravní
V okolních státech bují populistické „šrotovné" a v ČR ubývá cestujících ve veřejné
dopravě, především na regionálních tratích
resp. spojích. V meziročním srovnání to jsou
zatím jen jednotky procent, ale všichni
zasvěcení očekávají další pokles. Na vině prý
je rostoucí nezaměstnanost a klesající ceny
pohonných hmot. Mluvčí Jihočeského kraje
to považuje za „generační jev", ale tím se asi
přece jen aktuální úbytek v posledních
týdnech a měsících dobře nevysvětlí. Přípravy integrovaných tarifů, zlepšování
jízdních řádů a podobná lákadla přitom
v různých krajích a městech pokračují jen
velmi volným, úředně setrvačným tempem.
Připomeňme, že podle všech dostupných
podkladů má „šrotovné" (málokterý jazyk pro
ně má tak stručný a zvučný výraz) neblahé
účinky ekonomické i environmentální. Uvážíme-li roli automobilového průmyslu v současné ekonomické krizi, toto opatření lze
přirovnat k pádu zadržovanému úprkem
vpřed. Přesněji řečeno, ten pád je jen odložený. Pěkně – varovně – o tom píše Tomáš
Škrdlant v knížce Demokracie přírody. /jigu/
Otázky energetické
Do roku 2012 zmizí z trhů v Evropské unii
neúsporné žárovky, zní z Bruselu. Má se tak
ušetřit každý rok 11 miliard Eur (297 mld. Kč),
průměrná domácnost na účtech za elektřinu
ušetří ročně 25-50 Eur, a do ovzduší by se
mělo vypustit o 32 milionu tun CO2 méně než
nyní. To je dosti nadějná zpráva. Přesto mi
v hlavě hlodají dvě otázky:
1) Běžná domácnost spotřebuje méně
elektřiny, ale budou také elektrárny vyrábět
méně, aby se dosáhlo kýžených 32 mil. tun
CO2?
2) Potřebujeme další jaderné reaktory, ať už
kdekoli, když dokážeme snižovat spotřebu
(nebo alespoň nezvyšovat)?
I přes tyto nejistoty se však nepřestanu
chovat co nejšetrněji k životnímu prostředí
i své peněžence.
/JoKa/
Boletice nebo Smrčina?
Jihočeský hejtman se vyslovil po nedávném
jednání s Vojenským újezdem Boletice pro
odstoupení od záměru vybudovat v Boletickém prostoru lyžařský areál. Vedení Jihočeského kraje sice podle něj bude nadále
usilovat o vyjmutí části újezdu pod civilní
správu, ale pravděpodobně pro šetrnější
variantu rekreace – naučné a cyklistické
stezky v zatím nepřístupných územích. Zda je
to skutečným cílem, anebo pouze prázdným
slovem zastupitelů, se prokáže v nově schvalované územně plánovací dokumentaci kraje,
tzv. Zásadách územního rozvoje. Zmizí záměr
skicentra na Špičáka ze současné podoby
návrhu? Pokud ano, je třeba na druhé straně
očekávat, že poté dojde k zesílení snah o prosazení lanovky na Smrčině, a případně
i zmenšení NP Šumava...
/pm/
ODJINUD
K ochrane mokradí
na Slovensku
na Slovensku
v Karpatoch
a v Karpatoch
Mokrade vo všetkých svojich podobách majú nezastupiteľný význam pre
prírodu, biologickú a krajinnú rozmanitosť, i pre človeka. Sú dôležité pre
Rašeliniská sú významnou súčasťou Oravskej kotliny. Foto: ŠOP SR
zadržiavanie vody v krajine, dopĺňanie zásob podzemných vôd, zmierňovanie záplav, samočistiace procesy vo vodách, zachytávanie živín i sedimentov, sú zdrojom vody pre človeka, produkujú potravu pre
zvieratá i pre ľudí, poskytujú materiál, ale aj možnosti oddychu, rekreačného využitia a umeleckej inšpirácie. V poslednom čase sa často
zdôrazňuje ich význam pre stabilizáciu klímy našej planéty.
Všetky tieto aspekty mala v povedomí vláda Českej a Slovenskej
Federatívnej Republiky, keď v roku 1990 pristúpila k medzinárodnému
Dohovoru o mokradiach majúcich medzinárodný význam predovšetkým ako biotopy vodného vtáctva (známy je ako Ramsarský dohovor alebo Dohovor o mokradiach), ktorý je zameraný na ochranu
a múdre využívanie všetkých mokradí. V roku 1993, po rozdelení ČSFR
sa stala Slovenská republika samostatnou zmluvnou stranou Ramsarského dohovoru a v rámci plnenia jedného zo svojich základných
záväzkov prihlásila do Zoznamu mokradí medzinárodného významu
doteraz 14 lokalít. Slovensko je prevažne hornatá krajina s rozmanitými typmi biotopov a aj v rámci národnej sústavy chránených území,
i pre medzinárodné siete (tzv. ramsarské lokality, územia európskej
sústavy Natura 2000) zapísala rôzne najvýznamnejšie mokraďové
ekosystémy záplavových území nížinných riek (Dunaja, Moravy,
Rudavy, Latorice, Poiplia, Tisy), močiarov (Parížske močiare, Šúr),
podhorských riek (Orava a prítoky), mozaiky rozličných typov mokradí
kotlín severného Slovenska (Oravskej kotliny, Turca), ale aj poloprírodné mokrade významné pre migrujúce a hniezdiace vodné
vtáctvo (rybníky pri Sennom), či nezvyčajné podzemné krasové mokrade (jaskyňa Domica a Jaskyne Demänovskej doliny). Prehľad ramsarských lokalít prináša tabuľka.
Prehľad mokradí medzinárodného významu
(ramsarských lokalít) na Slovensku:
Názov mokrade
Parížske močiare
Senné rybníky
Šúr
Dunajské luhy
Latorica
Moravské luhy
Alúvium Rudavy
Mokrade Turca
Mokrade Oravskej kotliny
Rieka Orava a jej prítoky
Poiplie
Domica
Tisa
Jaskyne Demänovskej doliny
Rok zapísania
1990
1990
1990
1993
1993
1993
1998
1998
1998
1998
1998
2001
2004
2006
Na zabezpečenie plnenia záväzkov vyplývajúcich z Dohovoru o mokradiach a jeho Strategického plánu vláda Slovenskej republiky schvaľuje Program starostlivosti o mokrade. Jeho posledná aktualizácia na
roky 2008-2014 bola schválená v roku 2007 a spolu so svojím Akčným
plánom vytvára rámec pre podporu ochrany zapísaných ramsarských
lokalít, trvalo udržateľného využívania a starostlivosti o ostatné mokrade, pre ochranu mokradí prostredníctvom chránených území,
medzinárodnej spolupráce, pre podporu kapacít, výchovy, vzdelávania, výskumu a manažmentu mokradí.
Viaceré významné mokrade Slovenska sú cezhraničného charakteru
(napr. Dunajské luhy, Poiplie s Maďarskom, jaskyňa Domica je prepo-
Ján KADLEČÍK, Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky, Banská Bystrica
Zuzana KADLEČÍKOVÁ, Český nadační fond pro vydru, Třeboň
Rieka Turiec (súčasť ramsarskej lokality Mokrade Turca). Foto: Z. Kadlečíková
19
Jihočeský občasník o životním prostředí
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
jený jaskynný systém s Baradlou v Maďarsku, Tisa s Maďarskom
a Ukrajinou, Latorica s Ukrajinou, mokrade Oravy s Poľskom) a zachované mokrade na sútoku Moravy, Dyje a Dunaja sú predmetom spoločného záujmu a spolupráce Českej republiky, Slovenska a Rakúska
v tzv. Trilaterálnej ramsarskej platforme. Po viacerých rokoch
spoločného úsilia a ochrany jednotlivo vyhlásených ramsarských
lokalít v tomto cezhraničnom území dostali od Sekretariátu Ramsarského dohovoru oficiálny štatút trilaterálnej ramsarskej lokality a koncom marca 2009 sa koná už 10. zasadnutie tejto platformy spolupráce
štátnych orgánov ochrany prírody, správy povodí i mimovládnych
organizácií, smerujúce ku konkrétnym opatreniam a spoločným
postupom. V roku 2002 získali iniciátori tejto spolupráce z mimovládnych organizácií všetkých troch krajín ramsarskú Cenu za ochranu
mokradí, udeľovanú počas zasadnutí konferencie zmluvných strán
Dohovoru o mokradiach.
Aj vďaka dobrej spolupráci s Ministerstvom životného prostredia
Českej republiky sa sľubne rozvíja aj širšia kooperácia v rámci celého
karpatského oblúka v takzvanej Karpatskej iniciatíve pre mokrade, čo
je regionálna ramsarská iniciatíva, koordinovaná slovenskou Štátnou
ochranou prírody na podporu Memoranda o spolupráci medzi sekretariátmi Ramsarského dohovoru o mokradiach a Rámcového dohovoru o ochrane a trvalo udržateľnom rozvoji Karpát. Oficiálne uznanie
tejto regionálnej iniciatívy sa očakáva na najbližšom zasadnutí Stáleho
výboru Ramsarského dohovoru v máji 2009, keď už predtým ju zaradili do svojho programu karpatské krajiny na zasadnutiach konferencie zmluvných strán Karpatského dohovoru.
Ďalší rozvoj spolupráce a koordinácie pri ochrane mokradí Slovenskej
a Českej republiky sa predpokladá tiež po podpísaní dohody o spolupráci medzi Štátnou ochranou prírody SR a Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR v tomto roku.
Mokrade patria k najohrozenejším a najviac ubúdajúcim ekosystémom sveta, preto spoločné úsilie susedných krajín môže významne
prospieť k udržaniu ich funkcií a krás aj v stredoeurópskom priestore.
PANORAMA
TIPY ZE SÍTĚ – k tématu voda
http://www.mokrady.cz/
Stránky projektu Síť center pro péči o mokřady a vodu v krajině,
který by měl přispět k lepšímu pochopení pohybu vody v krajině,
vlastností různých typů vodních útvarů i možností jejich pozitivního ovlivnění nejen u odborníků, ale i u co nejširší veřejnosti.
http://www.zmenaklimatu.cz
Má pravdu Václav Klaus? Nebo ji mají klimatologové? V sekci
dokumenty/přednášky tohoto webu nově přibyla prezentace
z přednášky RNDr. Jana Pokorného a RNDr. Libora Pechara, která
ukazuje, jak je možné levnou cestou zmírnit dopad klimatických
změn. V zásadě se jedná o plošné opatření se zadržením vody
v krajině a využití klimatických schopnosti stromů v malém vodním cyklu.
http://vodovoda.cz
Hodnocení restaurací z hlediska ochoty přinést vodu z vodovodu
zdarma k objednanému jídlu. Cílem webu je: Šířit a posilovat
obecné povědomí o tom, že pití obyčejné vody je ekonomické,
ekologické a zdravé. Informovat o „vodní" situaci v českých
restauracích. Opakovaným požadováním obyčejné vody vytvořit
tlak na provozovatele restaurací – voda k objednanému jídlu je
samozřejmostí. Stránky byly spuštěny 12.12.2008., počet
hodnocených restaurací již překročil stovku!
amphibia.webzdarma.cz
Stránky Jaromíra Maštery o obojživelnících. Na podstránce Fotogalerie-Galerie 1 najdete fotografie dospělců, snůšek i larev
většiny našich druhů obojživelníků, doplněné popisy hlavních
determinačních znaků larev a snůšek.
Dýchat s ptáky
Autor: Václav Cílek. Podtitul: Obyčejné texty o světle paměti, pravdě oblaků a útěše míst. Vydalo nakl. Dokořán 2008, 248 stran.
Jihočeský občasník o životním prostředí
20
Kdo rád čte eseje Václava Cílka, jistě už svou knihovničku o tuto knihu
rozšířil. Ostatním ji doporučujeme. Autor se v ní přiznává nejen k tomu, kdo jsou jeho učitelé umění eseje, ale také sděluje, že kniha vyšla
jaksi mimoděk, že její sepsání nebylo „v plánu".
Kniha navazuje na předchozí Cílkovy tituly, především na knihu Krajiny
vnitřní a vnější a Makom, kniha míst, a to hlavně v první části, nazvané
Místa z druhé strany. Mimo jiné si můžete přečíst o tom, proč by bylo
obtížné být prokletým básníkem v Českých Budějovicích, ale i o zimním Českém Krumlově, a také o Adamovi Michnovi z Otradovic, který
prožil téměř celý svůj život v Jindřichově Hradci.
Další část knihy – Právo na klimatickou svobodu – nahlíží na téma klimatu a jeho změny z různých (a mnohdy velmi neobvyklých) úhlů
pohledu. Na poměrně často kladenou otázku, zda je víc ohroženo
klima, nebo svoboda, V. Cílek odpovídá, že „tím, že je ohroženo klima,
je bohužel ohrožena i naše svoboda", což dokládá na několika příkladech.
V závěrečné kapitole
(Svět je rychlejší než
my) se autor zamýšlí
např. nad tím, jak by
mohla vypadat Evropa za dvacet let,
jak by vypadala ekonomika, která by
byla součástí přírodních a nikoliv spoleVáclav Cílek a Jaroslav Dušek v českobudějovické Solnici. čenských věd, jaký
Foto Jan Voběrek je rozdíl mezi ságou
a dynastií a co to znamená „být úspěšný jako asfalt". V samém závěru
knihy autor sděluje: „Myslím, že v příštích letech o hodně přijdeme, ale
také nám toho hodně krásného zůstane. Třeba voda a ptáci. Soustřeďuji se na to, co zůstává, a snažím se nelitovat toho, co odchází. Pokud
v této dost obyčejné knize, kterou jsem neplánoval a vlastně ani neměl v úmyslu psát, je něco hodnotného, je to právě čin pozorování
a smiřování".
Publikaci doplňují černobílé fotografie a velmi zajímavé kresby Olgy
Karlíkové.
LIBUŠE JOZKOVÁ
Radioaktivní
odpad:
kam s ním?
Calla ve spolupráci s Hnutím
DUHA vydaly novou informační skládačku "Radioaktivní
odpad: kam s ním?" rozebírající možnosti nakládání s vyhořelým jaderným palivem, jeho
rizika, českou cestu k vyhledávání hlubinného úložiště a její
alternativy. Publikaci je možno
zdarma stáhnout na
www.calla.cz.
Stromy a hmyz
Calla, březen 2009, zdarma ke stažení nebo k objednání na www.calla.cz
Kácení stromů patří k častým předmětům správních řízení v obcích
a městech. Až dosud se při jeho povolování zohledňoval především
zdravotní stav stromu a bezpečnost lidí, kteří kolem stromů procházejí.
Staré a mrtvé stromy však jsou mimo jiné i útočištěm řady vzácných,
chráněných a ohrožených druhů hmyzu a dalších živočichů.
Sdružení Calla proto vydalo
brožuru „Stromy a hmyz – praktický rádce pro účast ve správních řízeních". Publikace se
věnuje právní problematice
ochrany hmyzu vázaného na
staré stromy a nabízí různé
možnosti jeho ochrany. Obsahuje také úplný výčet zvláště
chráněných druhů vázaných na
dřeviny mimo les, včetně možností rozpoznání jejich přítomnosti v zimním období.
Závěrečné kapitoly jsou věnovány druhům červeného
seznamu a dřevinám důležitým
pro ochranu hmyzu.
JIŘÍ ŘEHOUNEK
Vydří novinky
Eko-obchůdek
Na webových stránkách Českého nadačního fondu pro vydru si můžete zakoupit zajímavé předměty s tematikou živočišné říše a zároveň
svou koupí finančně přispět na handicapované živočichy v záchranné
stanici. Čerstvou novinkou jsou různě barevná trička s motivy puštíka
obecného, potápky roháče a kvakoše nočního. K nim brzy přibude rys
ostrovid, ropucha obecná a roháč velký. Jako předlohy na trička jsou
použity linoryty Václava Bartušky z Třeboně.
Nové výukové programy
Český nadační fond pro vydru nově nabízí za podpory sítě ekologických středisek Pavučina zábavné poznávání přírody prostřednictvím
programů pro děti všech věkových kategorií. V pohádkách pro
nejmenší, v programech pro ZŠ, ale i v „Malování se zvířaty" pomáhají
liška Agáta, poštolka Pája, fretka Pišta a ježek Bodlina. Výukové hodiny
probíhají v Krčínově
domě v Třeboni, kde
je také možnost zhlédnout zajímavé expozice sladkovodních ryb.
S většinou programů
můžeme po domluvě
přijet do všech škol
v jižních Čechách.
Informace:
www.vydry.org
Foto ČNFV
PANORAMA
Voda z pohledu evropského
Na českém informačním portálu o dění v Evropské unii
http://www.euractiv.cz najdete mimo jiné i zajímavé články
o problémech s vodou z globálního hlediska, vybíráme např.:
Světové fórum uznalo vodu jako „základní potřebu"
a ne jako „lidské právo" (24.03.2009)
Světové fórum uznalo vodu jako „základní potřebu" a ne jako
„lidské právo". Uprostřed zvyšujícího se tlaku mezinárodních
organizací, expertů a nevládních organizací, odmítli v neděli
22. března ministři světa uznat vodu jako jedno ze základních
lidských práv. Místo toho ji označili jako „základní potřebu".
Svět se v řadě oblastí brzy ocitne bez vody (06.02.2009)
Trvalý ekonomický růst, lidská bezpečnost a politická stabilita
závisí v následující dvou desetiletí na tom, jak budeme nakládat
s vodou, varuje Světové ekonomické fórum ve zprávě, která
naléhá na vlády a podniky, aby přestaly plýtvat a příliš využívat
vodní zdroje. Zpráva o řízení budoucích potřeb vody, která byla
projednávána minulý týden v Davosu, ukazuje, že v současné
době jsme v celé řadě oblastí na pokraji zhroucení vodních
zásob a neexistuje způsob, jak najít cestu zpět.
Evropa si není vědoma nadměrné spotřeby
vody (19.02.2009)
Vodní záznam (Water Footprint) je celkový objem vody, který
každá země potřebuje pro své obyvatelstvo a průmysl. Evropa
má dostatek vody, ale využívá vodu i z jiných oblastí prostřednictvím obchodu se zemědělskými produkty. Podle Barlow
je třeba monitorovat pohyb vody a zjistit, kolik která země
spotřebovává. Británie prý dováží dvě třetiny svých vodních
zásob, a to především z Afriky a Jižní Ameriky, tedy z oblastí,
které nemají vody dostatek.
Hormonální akvárium
Dokument, ČR 2007, režie Tereza Tara, 20 min.
Podporováno má být:
zateplení obálky rodinných a bytových domů
l
kvalitní zateplení vybraných částí rodinných a bytových domů
(stěn, oken, krovu, využití rekuperace apod.)
l
výstavba nových rodinných a bytových domů v pasivním
energetickém standardu
l
výměna neekologického vytápění v rodinných a bytových domech
(kotle na tuhá a kapalná fosilní paliva, elektrické vytápění)
za účinné nízkoemisní zdroje na biomasu a tepelná čerpadla
l
pořízení kotlů na biomasu a tepelných čerpadel
do nízkoenergetických novostaveb
l
instalace solárně-termických kolektorů na obytné budovy
l
komplexní
Vybrané opatření musí provést certifikovaná firma. Je připravováno
zapojení finančních institucí do administrace programu. O dotaci
mohou žádat vlastníci rodinných a bytových domů: fyzické osoby,
bytová družstva, sdružení vlastníků, města a obce i podnikatelé.
Smutní asi zůstanou obyvatelé panelových bytových domů, protože
„Zelená úsporám" se jich netýká. Více informací najdete na
www.sfzp.cz nebo v ekoporadnách sítě KRASEC.
EDVARD SEQUENS
KOMENTÁŘ: Zelená sporná?
Dotační program pro úspory energií v domácnostech a pro využití obnovitelných zdrojů energie tamtéž budí velkou pozornost kladnou i zápornou. Největší zklamání přitom jako obvykle pramení v přehnaných
očekáváních. Prý je to předvolební tah zelených (těch Bursíkových). Možná
i je, ale jednak není jisté, jestli opravdu může „zabrat", jednak to jeho
obsahu (efektu pro spotřebu energií a ochranu klimatu) nijak neubližuje.
Lze důvodně spekulovat, že kvůli dohodě o předčasných volbách byl také
vyhlášen poněkud „předčasně". Skutečná (ne-)připravenost (seznam
dodavatelů, výrobků a technologií, kontaktní místa pověřených bank atd.)
tomu napovídá.
Jak moc je „korupcevzdorný"? Podle zveřejněných dokumentů soudím, že
ne méně než jiné dotační programy v ČR. Stanovisko Národního památkového úřadu z 23. dubna upozorňuje na jiná vážná, ale snad
překonatelná rizika: ohrožení „historické a umělecké podstaty chráněných
staveb" a druhotně znevýhodnění majitelů takových staveb resp. špatné
vnímání orgánů památkové péče (jako překážek získání dotací).
Nesporné je, že program přitáhl skutečně masovou pozornost k otázkám,
které byly dosud spíše doménou ochranářů a nevelkých přímo zainteresovaných zájmových skupin (úspory, OZE). Toto vidím jako skutečně
politický (v širokém, ne stranickém chápání) úspěch. Určitě je to lepší než
nic. Ba dokonce je to lepší než jedna z vážně navrhovaných alternativ,
totiž budování podzemních zásobníků oxidu uhličitého.
JIŘÍ GUTH
ÚLET
Velká voda jménem Miloš
Jako velká voda vtrhl do Jihočeského kraje vysloužilý politik Miloš Zeman. Zakroužil si bez povolení vrtulníkem nad
Šumavou, pohovořil fundovaně se svými obdivovateli. Nepochybuji, že to pro pana Zemana byl příjemně strávený
čas. Slunečně jarní počasí mu hrálo do noty, i nálada občanů byla hřejivá.
Proč tedy velká voda? Každá povodeň za sebou zanechá stopy. Stalo se tak i v tomto případě. Nezbyly rozbořené
domy, vyvrácené stromy, nikdo nepřišel o život. Přesto ale Zemanův pobyt v jižních Čechách napáchal značné
škody. Jeho výroky na účet státní ochrany přírody na Šumavě byly vskutku nevybíravé až urážlivé, aniž by pro ně
měl solidní podklady.
Kresba Václav Morava
Pan Zeman je naštěstí (jak častokrát opakuje) důchodce. Za svou dlouholetou politickou kariéru se však mohl
naučit, že není dobré stavět na jednostranných informacích. Možná kdyby se obtěžoval sestoupit i mezi vědce a vyslechl si názory a fakta
„z opačné strany", mohl by šumavské přírodě pomoci. Stačí se jen zblízka podívat dovnitř šumavského (na první pohled mrtvého) lesa, aby
každý viděl, kolik nového života se v něm za relativně krátkou dobu vyklubalo a jaký potenciál skýtá do budoucna. To je ovšem z vrtulníku
zhola nemožné.
SOŇA FRANCOVÁ, ČNFV
21
Jihočeský občasník o životním prostředí
Dokument o hormonálním znečištění životního prostředí, jehož
následkem je změna pohlaví rybích samečků. Jaké změny budou
následovat?
Podle nejnovějších výzkumů mohou za to, že rybí samci přicházejí
stále častěji o svou „mužnost", takzvané endokrinní disruptory. Tyto
látky se dostávají do vody z moči žen užívajících hormonální antikoncepci. „Ačkoliv měla být antikoncepční pilulka symbolem sexuální
svobody žen, činí je závislými na syntetických hormonech, masově
produkovaných a propagovaných nejen farmaceutickým průmyslem,
ale i samotnými lékaři. Ženské tělo je vinou pilulek překladištěm látek,
které se dále vylučují do prostředí a znečišťují naše okolí..."
V hravém a vtipně sestříhaném
černobílém dokumentu studentky
FAMU zavítáme nejen mezi gynekoložky, vášnivé rybáře či mladé
dívky, ale také mezi biology milující cyklistiku či básně Christiana
Morgensterna. Film získal cenu časopisu Vesmír na 43. ročníku dokumentárního filmu Academia film
Olomouc.
(zaj)
Zelená úsporám
Drahá energie nám vytahuje spoustu peněz z kapes, vytápění našich
příbytků se podílí na vysokých českých emisích skleníkových plynů
a rusko-ukrajinská plynová krize nám připomněla riziko závislosti.
Východiskem je snížení naší spotřeby energie pro topení či ohřev vody, zateplení domu a/nebo čerpání části energie z místně dostupných
obnovitelných zdrojů. Ale i na to potřebujeme peníze a ne málo. Státním fondem životního prostředí (SFŽP) byl proto vyhlášen rozsahem
unikátní dotační program pro domácnosti „Zelená úsporám". Do konce
roku 2012 by na něj mělo být k dispozici až 25 miliard korun z prodeje
přebytku tzv. emisních kreditů v mezinárodním obchodování.
ZE ŠUPLÍKU
ZE ŠUPLÍKU FRANTIŠKA LANGMAJERA
Na dobrou noc
Břízo bílá
Přeji já Ti dobrou noc,
spi jak kotě celou noc.
Ach břízo, břízo,
břízo bílá.
Proč jenom jsi mi
tolik milá?!
Tak už děvče zavři víčka
pošlu já Ti Večerníčka
Tvé bílé stíny
v rozednění.
Tvých větví něžná
pohlazení.
A hříbeček s broučkem k tomu,
buď jen pokoj Tvému domu.
Měsíček Tě vezme s sebou,
i když nožky trochu zebou.
V závanu větru
šepot listí,
natrpklá vůně
duši čistí.
Povede Tě po hvězdách,
spi už, ať to stihneš v snách.
Ach břízo, břízo,
břízo bílá,
zůstaň jen navždy
moje milá!
Kdo jsem?
Nevím, zda jsem skřítek, elf, anebo Kelt. Ale jsem. Jsem a krev mi vaří v žilách. Mým tělem proudí síla pramenící ze všech stromů, rostlin a kořenů
kolem. Vrůstám do Země a ony se stávají prodlouženou částí mého těla.
Cítím kouř z obětních ohňů. Vůni pálících se bylin. Slyším divoký zpěv a
řinčení mečů. Kolem tančí skřítci a víly a mezi nimi šťastní lidé...
Proč svůj domov zahlédnu vždy jen na okamžik, a sotva se ho dotknu,
zmizí?! Někdy se cítím jak odsouzenec za mříží. Srdce naplněno zoufalým
steskem... Jak velké muselo být moje provinění?!
František LANGMAJER je čtenářem a přítelem Krasce, žije v Katovicích u Strakonic,
kde si zrekonstruoval malý historický domeček a v něm, v soukromé tajemné
čajovně, připravuje za pomoci přírodních bytostí k vydání knihu pohádek (nejen)
pro děti.
Ilustrační fotografie Zdenka Jelenová
Jihočeský občasník o životním prostředí
22
FEJETON Ireny Vackové
O vetešnících
Když se řekne vetešník, představí si většina společnosti člověka zarostlého,
se slepeným plnovousem, v otřepeném oblečení nevábného vzhledu a zápachu obklopeného všelikým haraburdím. Naopak vetešník vidí sebe jako
zachránce věcí, udatného rytíře bojujícího za znovuvyužití věcí krásných,
leč mírně poškozených a neoprávněně vyhozených. Já se tak vidím také.
Mé ekologické srdce trpí, když někdo vynáší k vyhození staré věci jen
proto, že už vyšly z módy nebo se okoukaly, mé zelené srdce stísněně tepe
i ve chvíli, kdy někdo vynáší věc nefunkční, leč vhodnou k opravě.
Rozbité věci opravuji a pokud je nepotřebuji, posílám je za cenu opravy
dál do světa. Nevěřili byste například, jaký je zájem o staré dřevěné sáňky
s pěkným novým potahem. A kolik saní leží opuštěných při sběrných
dnech na hromadách. Nemám nákladní vůz, abych zachránila všechny,
ale kdybych to udělala, pomohu světu dvakrát. Vlastně čtyřikrát. Čalouník
na konci ulice, co už skoro musel zavřít provozovnu, získá práci, na
skládkách bude méně odpadu, při výrobě se naopak ušetří nové materiály
a rodinám s malými dětmi zbude víc peněz třeba na biopotraviny nebo
fair-trade výrobky.
Druhý aspekt vetešnictví se již nezdá tak přínosný. Totiž, vetešníci jsou i ti,
kteří doma schovávají a schraňují po léta, na co přijdou – „To by se mohlo
hodit …". A tak své domovy plní krabičkami, vymytými kelímky, sklenicemi, šroubečky bez matek, drátky, krátkými provázky, protékajícími vázami, odstřižky látek, starým textilem. Možná vám to připomene známou
Hrabalovu postavu z filmu Slavnosti sněženek, kterou krásně ztvárnil
Jaromír Hanzlík.
Další typickou skupinku tvoří šetrné babičky. Ty také nikdy nic nevyhodily,
dá se to pochopit, bída je naučila, schovávají, na co přijdou, a děti či
vnoučata jim to mají za zlé. Buďte k nim, prosím, shovívaví. A jestli si
myslíte, že nikdo nemůže být většími střadateli než ony, mýlíte se. Proti
mně jsou tyto babičky slabý odvar! Jen namátkou: pro náš klub maminek
schovávám kulaté krabičky od sýrů, zátky od piva, korky od vína, prázdné
plechovky, polystyren, krabice, zbytky látek, roličky od toaletního papíru...
Pro své známé v zemědělství schovávám krabičky od vajec, sklenice od
okurek, krabičky od Ramy; na přírodní kroužek zase síťky od ovoce, pírka,
kulaté kamínky, staré punčochy, papíry popsané z jedné strany…Když
k tomu připočítám svých devět kategorií tříděného odpadu, vychází, že
celý můj byt musí být jedno velké skladiště. Když někdo z návštěv u nás
něco použije, skoro se bojí, zda to může vyhodit.
Vetešníci jsou lidé citliví, chtějí věci využít nejen proto, že v nich vidí cenný
materiál, ale i lidskou práci a pot, a dokonce i ve věcech totálně k nevyužití tuší jejich budoucí užitečnost. Chci volat do všech světových stran:
„Staňte se vetešníky taky!" Je to stoprocentně ekologické, smysluplné
a užijete přitom hodně legrace!
Autorka je spolupracovnicí Krasce.
TIPY Z KALENDÁŘE KRASCE:
10. června: Pískovny za humny
(tentokrát nejen v pískovnách)
Pedagogická exkurze, pořádá: Calla a CEGV Cassiopeia.
Sraz v 9:30 ve Veselí n. Lužnicí, před železniční stanicí.
V plánu je návštěva Přírodní rezervace Borkovická blata,
pískovny u Borkovic, vápencového lomu v Přírodní rezervaci
Kladrubská hora a možná i překvapení.
AKTUALIZOVANÝ KALENDÁŘ PŘEDNÁŠEK,
SEMINÁŘŮ A DALŠÍCH AKCÍ PRO
VEŘEJNOST NAJDETE NA
www.krasec.cz/kalendar
18. června od 18:00 Zelený čtvrtek:
Zelená opona
Akci pořádá Rosa, od 18 h. v galerii Měsíc ve dne,
Nová ul. 3, České Budějovice.
22. září: Evropský den bez aut
Akce pro veřejnost v Č. Budějovicích na náměstí
Přemysla Otakara II. a ve většině dalších měst.
Spolupořádají ekoporadny Krasce.
13. října: Konference Mrkvička
Konference pedagogů z mateřských škol – Č.Budějovice,
pořádá CEGV Cassiopeia.
10. listopadu: Konference MRKEV ZŠ
Konference pedagogů ZŠ – Č.Budějovice,
pořádá CEGV Cassiopeia.
11. listopadu: Konference MRKEV SŠ
Konference učitelů SŠ – Č.Budějovice,
pořádá CEGV Cassiopeia.
Na internetových stránkách www.krasec.cz je provozována on-line ekologická poradna,
v níž je nejširší veřejnosti nabízena možnost zeptat se na otázky z následujících tematických oblastí:
- Ochrana přírody - Přírodní zahrada - Biopotraviny a místní potraviny - Energetika - Ekologické stavění - Odpady - Zelená kancelář - Správní řízení / účast veřejnosti - Zvířata - Zákony - Komunitní a místní rozvoj - Ekologická výchova (školní i mimoškolní) - Šetrná domácnost - Zemědělské alternativy - Jiné
Mám zájem
o objednání publikace:
INZERCE V ČASOPISU
KRASEC
Soukromá řádková inzerce
- do 3 řádků sloupce
(musí být uveden kontakt)
- 50 Kč
Komerční plošná inzerce
- celá strana A4: 3 000,- Kč
- 1/2 strany:
1 800,- Kč
- 1/4 strany:
1 000,- Kč
- 1/8 strany:
600,- Kč
- inzerce na obálce
(vpředu, vzadu): + 50 %
Slevy pro opakované zveřejnění
inzerce:
- 2 x zveřejnění sleva 10%
- 3 x a více zveřejnění sleva 15%
o informace k akcím
(seminář, přednáška, výstava aj.):
Jméno:
Kontakt (adresa, telefon nebo e-mail):
KONTAKT:
[email protected]
Dne:
Podpis:
Svým podpisem vyjadřujete souhlas se zpracováním Vašich osobních údajů uvedených na kupónu
Krascem, o.s., Senovážné nám. 9, České Budějovice, po dobu neurčitou za účelem poskytování služeb
EVVO a jejich evidence. Dále vyjadřujete souhlas se zpřístupněním údajů MŽP, Jihočeskému kraji
a kontrolním orgánům. Veškeré údaje jsou poskytovány dobrovolně.
Po vyplnění formuláře je otázka odeslána specializovanému poradci, který tazateli odpoví.
Otázky a odpovědi, které mají širší platnost, jsou zároveň zveřejněny na internetu.
TÉMA PŘÍŠTÍHO ČÍSLA:
OHROŽUJÍ KLIMATICKÉ ZMĚNY I NÁS?
„Již jsme se ocitli vysoko nad bezpečnou úrovni koncentrace skleníkových plynů. Věci se začínají hroutit;
taje mořský led v Arktidě, bublinky metanu unikají z permafrostu, mizejí horské ledovce.
Během několika málo příštích let musíme nastoupit cestu jiným směrem, abychom se vyhnuli tomu, že planetu přivedeme
na cestu urychlujících se změn klimatu, s nimiž už nebude možné nic dělat..."
Z textu Jamese Hansena, ředitele Goddardova institutu pro vesmírné studie NASA
Jihočeský občasník o životním prostředí
Nebo má pravdu Václav Klaus, nic nám nehrozí a pokud přece, tak s tím stejně nic nezmůžeme?
Pokud máte k tomuto tématu co sdělit ostatním, ozvěte se nám do redakce nebo do kterékoliv z ekoporaden Krasce.
Kde můžete získat časopis Krasec?
l
České Budějovice
Kavárna Měsíc ve dne, Nová ul. 3
Obchod Slunečnice, Chelčického 21
l
Jindřichův Hradec
Galerie Inspirace, Nám. Míru 138/I
l
Strakonice
Zdravá výživa JEČMÍNEK,
Velké nám. 219
Šmidingerova knihovna, Husova 380
Městské infocentrum, Velké nám. 2
KRASEC, o.s.
l
Vodňany
Městské muzeum, Nám. Svobody 18
Senovážné náměstí 9
l
Písek
Prodejna NATURAL, Budovcova ul.
l
EKOPORADNY sítě KRASEC
ČESKÉ BUDĚJOVICE
l
SÍŤ kanceláří Pohádkového království
l
Krajský úřad JČ. kraje – odbor ŽP
l
knihovny v jižních Čechách
3
7
0
0
1
l
školy zapojené do sítě MRKEV
l
objednat na www.krasec.cz