Vodní mlýn - Jóga pro děti

Pohádková jóga (2)
Jaké jógové prvky lze cvičit se staršími předškoláky? Zvládají dobře koordinaci pohybu a dechu?
Lze rozvíjet jemnou motoriku pohybu?
V prvním vyprávění jsme se zaměřili na mladší předškoláky, nyní se budeme věnovat józe
s pohádkou pro předškoláky starší. Budou zde trochu obtížnější prvky než v předchozí pohádce,
avšak přiměřené šikovnosti starších předškoláků. Povídání lze využít i u menších dětí, jen některé
techniky je vhodné zjednodušit přiměřeně možnostem malých dětí.
Stejně jako v první pohádce je vyprávění v uvozovkách skloněným písmem a instrukce s popisem
jsou psány běžným kolmým písmem.
Příprava
Děti si mohou předem namalovat výkres na některý z námětů: Vodní mlýn, koňský povoz, řeka,
vaření, obilí, jabloň, srnka, kachny, labutě, stromy... a ty dětem ukazujeme vždy, když je to při
vyprávění aktuální. Dále si každý z papíru vyrobí špičatou čepici a jakékoliv 2 další výrobky různé
velikosti, například lodičku a parníček. Pokud můžeme, připravíme pro každého nějakou poddajnou
neklouzavou zátěž, nejlépe plátěný nebo froté sáček se sypkým materiálem (osvědčené jsou žínky,
ve kterých je zašitý písek, čočka, kuličky, kaštany nebo obilná zrna). Dále nachystáme jemnou
nevtíravou pro děti vhodnou relaxační hudbu. Pro cvičení na tvrdé podlaze připravíme podložky, na
koberci nejsou třeba. Děti cvičí bez obuvi, na teplé podlaze nejlépe i bez ponožek. Nelze-li mít
zátěžové sáčky a papírové výrobky, v závorce je popis varianty cvičení bez pomůcek.
Vodní mlýn
„Dnes si budeme vyprávět o
životě ve mlýně a v jeho
okolí.“
Lehneme si do lehu na
zádech, papírové výrobky
mají děti po ruce a hlavu si
podloží zátěžovým sáčkem.
(Bez sáčku je hlava na zemi.)
„Na úplné samotě kousek za vsí stál u řeky starý mlýn. Bydleli v něm mlynář s mlynářkou a protože
byla ještě noc, oba ještě spali. Leželi celí uvolnění, oči měli zavřené a přirozeně dýchali. Při
nádechu se jim bříško nafukovalo jako balónek a při výdechu se uvolňovalo.“
Děti si položí největší výrobek na pupek, menší na dolní část hrudníku a nejmenší na oblast klíčních
kostí. Méně šikovným pomůžeme a
zkorigujeme umístění. Děti
pozorují dechové pohyby
prostřednictvím pomůcek. (Jednu
dlaň položíme na pupek a druhou
na střed hrudníku.)
„Jak tak dýchali,teplá peřina se na nich při nádechu zvedala a při výdechu klesala a protože se
začali pomaloučku probouzet, dýchání se jim prohlubovalo až se začali protahovat.“
Pomalu vzpažíme, při
nádechu se protahujeme a
s výdechem uvolňujeme –
- třikrát v rytmu dýchání.
Spadnou-li pomůcky,
nevadí.
„Když se oba v ranním chladu pořádně protáhli, z pod teplé peřiny se jim ještě nechtělo a
převalovali se ze strany na stranu.“
Sáček dáme stranou, ve vzpažení se pomalu převalujeme
z boku na bok, pomůcky sklouznou. Nakonec zastavíme
v lehu na jednom boku.
„Vstávat už ale museli, pomalu se posadili pěkně rovně,
opřeli se za tělem o ruce a protahovali střídavě jednu a
druhou nohu.“
Opřeme se dlaní horní ruky o podložku, posadíme se
s nohama nataženýma a s oporou o ruce za tělem střídavě
protahujeme nohy.
„Pak ještě několikrát protáhli trup a ruce vzhůru ke stropu vždy při nádechu, při výdechu napětí
uvolňovali, ale nehrbili se v zádech.“
Vzpažíme ruce a s rovnými zády se dle vyprávění třikrát protahujeme.
„Pomalu se postavili a šli se umýt. Nabrali vodu do dlaní, polili se a roztírali ji po sobě. To celé
několikrát dokud nesmyli všechen pot.“
Postavíme se, s propnutými koleny se s výdechem předkloníme a
spojíme malíkovou hranu dlaní. Do misky z dlaní nabereme pomyslnou
vodu, s nádechem se narovnáváme a zvedáme misku a s vrchu se jakoby
polijeme. S výdechem vodu po sobě roztíráme.
„Mlynářka šla chystat k snídani meltu, nejprve ji však namlela
v ručním mlýnku krásnými krouživými pohyby.“
Sedneme si do sedu na patách,
jedna ruka drží pomyslný mlýnek a
druhá provádí vodorovné kruhovité
pohyby ve směru hodinových
ručiček a pak v protisměru. Po
chvíli ruce vystřídáme.
„Mlynář zatím zvedl stavidlo a
pustil tak vodu na mlýnské kolo. To
se pomalu těžkopádné roztočilo jak
ho voda svým proudem poháněla“
V sedu natáhneme nohy a předpažíme, tělo se předklání a
zaklání, ruce malují veliké svislé kruhy a napodobují tak pohyb
mlýnského kola. Pohyb provádíme i v opačném směru.
„Ve mlýně ležely pytle s obilím, které bylo nutné namlít na mouku
a hromady pytlů měl mlynář roztříděné podle druhů obilí,
v jedněch byla pšenice, v jiných žito, v dalších ječmen a
v některých i oves.“
Ležíme v libovolném příjemném lehu a odpočíváme.
„Pytel musel vždy mlynář zvednout a vysypat obilí do násypky.
Prázdný pytel podal mlynářce a vysypával další a další.“
Přejdeme do dřepu nejlépe na celých chodidlech, rukama
obejmeme pomyslný pytel, s nádechem se napřímíme do stoje a
s výdechem provedeme úklon na jednu stranu jako bychom pytel
vysypávali. S nádechem se narovnáme a s výdechem klesáme zpět do dřepu. Celkem čtyřikrát,
strany úklonů střídáme.
„Mlynářka si zavázala šátek a šla s prázdnými pytli k výsypkám, položila je
na zem a první navlékla na výsypku pro hladkou mouku, druhý na výpust
polohrubé mouky, třetí byl pro hrubou mouku a poslední na otruby. Pak si
šátek sundala a šli s mlynářem snídat.“
V dřepu si nasadíme papírové čepice, vezmeme do obou rukou zátěžový
sáček, při nádechu se postavíme a jdeme chvilku v kruhu. S výdechem opět
klesáme a pokládáme sáček na zem, s nádechem jej zas zvedáme a
narovnáváme se a opět popojdeme – pracujeme s pytli podle vyprávění.
Čepice odložíme. (Provádíme pohyby bez pomůcek.)
„Měli na snídani dostatek času, mlýn teď pracoval sám. Zatím se k mlýnu
blížil vůz tažený koňmi. Sedlák přivážel z vesnice další obilí. Na cestě bylo
mnoho kamenů a koníci v krásných ozdobných chomoutech museli vysoko
zvedat nohy aby kameny překračovali.“
V poloze na čtyřech si děti položí zátěžový
sáček pod lopatky. S nádechem vždy zvedáme
jednu končetinu, s výdechem pokládáme zpět.
Postupně jsou v pohybu všechny končetiny
jedna po druhé alespoň dvakrát. (Stejně
provádíme bez zátěže na zádech)
„Povoz jel pomalu, těžkopádně, kola se mu
otáčela pomalu a jak poskakovala po
kamenech, vůz se kolébal ze strany na
stranu.“
Odložíme zátěž, lehneme si na záda, rukama i
nohama pomalu šlapeme na kole a zároveň se
kolébáme ze strany na stranu.
„U mlýna vůz zastavil, sedlák ho zabrzdil,
vypřáhl koně a nechal je pást. Sklopil
postranici vozu a šel dovnitř za mlynářem.“
Chviličku zůstaneme ležet bez pohybu.
„Sedlák s mlynářem vyšli a překládali pytle z vozu na vykládací plošinu mlýna. Z několika
děravých pytlů vytrousili pár zrníček.“
Postavíme se a na vrcholek hlavy si položíme zátěžový sáček. Napodobujeme překládání pytlů trup provádí zkruty ve své ose. (Vytáhneme se za temenem hlavy a pracujeme stejným způsobem.)
„Vysypaná zrníčka později vyklíčila a pomalu z nich vyrůstaly nové stonky obilí, které bylo delší a
delší s krásnými klasy na vrcholcích.“
V sedu na patách se předkloníme a položíme čelo na zátěžový sáček.
Pomalu se zvedáme do sedu, zátěžový sáček držíme mezi dlaněmi a pomalu ho zvedáme vysoko
nad hlavu a protahujeme se za ním. (Čelo je na zemi, ze sedu pak zvedáme sepnuté dlaně rukou.)
„Začal vát větřík, u mlýna se tvořily větrné víry a obilí malovalo v prostoru malinkaté kroužky v
jednom a pak i ve druhém směru.“
V rovném sedu a protažení za rukama celým trupem provádíme jemné krouživé pohyby, propnuté
ruce vysoko nad hlavou opisují kružnici.
„Když mlynář se sedlákem měli pytle s obilím složené, posadili se a napili se
ze džbánu s příjemně chladnou vodou, aby se osvěžili.“
Pokrčujeme ruce a spustíme zátěž před ústa. Zakláníme se a napodobujeme
pití. (Stejně pracujeme bez zátěžového sáčku.)
„Oba chvilku odpočívali a pozorovali
skupinku děti, které si hrály na břehu
mlýnského náhonu, smály se a někteří
kluci si vyrobili malinkatý dřevěný
mlýnek, který se jim ve vodě pěkně
otáčel.“
Odložíme zátěž a spojíme konečky
souhlasných prstů, dlaně jsou
oddálené. Sledujeme prsty a napodobujeme mlecí pohyby
nejprve palci, pak ukazováčky, prostředníčky, prsteníčky a
nakonec malíčky.
„Mlynářka šla za mlýn natrhat jablka
na štrůdl a všimla si u lesa srnky,
která se pásla, pomalu popocházela a
pozorně se rozhlížela.“
Lehneme si na břicho, opřeme lokty a
bradu položíme do dlaní. Pokrčíme
jednu nohu v koleni, narovnáváme ji a
zároveň pokrčujeme druhou jako
bychom kráčeli. Později přidáme ještě
pohyb hlavy, vždy za pokrčovanou
nohou se ohlížíme.
„K mlynářce se seběhly kachny a ta jim hodila několik hrstí zrní. Kachny kolébavé chodily sem a
tam a všechna zrníčka sezobaly.“
Jdeme v dřepu s koleny do stran kolébavou kachní chůzí.
„Jabloň byla vysoká s dlouhým kmenem a mlynářka se musela hodně natahovat, aby na nějaká
jablíčka dosáhla a mohla je natrhat.“
Postavíme se, vzpažíme a napodobujeme trhání jablíček nejprve na celých chodidlech a pak se
zvedáme i do výponu na špičkách.
„Když měla jablíček plný košík, vracela se do mlýna pomalým opatrným krokem. Někde je dokonce
zvykem nosit břemeno na hlavě.“
Zvedneme zátěžový sáček a položíme si jej na temeno hlavy. Jdeme opatrnou chůzí, aby zátěž
nespadla. (Položíme na hlavu dlaně rukou.)
„Mlynářka si s radostí všimla v okně mlýna čerstvě rozevřených
květů kytiček, které krásně voněly daleko po okolí a lákaly k sobě
včeličky.“
Stále se zátěží na hlavě se pomalu posadíme a zkřížíme nohy.
Upažíme ruce pokrčmo do svícnu a v ose trupu provádíme zkruty
jako bychom se rozhlíželi, vytahujeme se za zátěží (za temenem
hlavy).
„Z květu na květ kromě včeliček poletovali krásní různobarevní
motýlci, vždy si sedli a ochutnali nektar z kalichu a zase letěli dál.“
Stále se zátěží na hlavě dáme chodidla na sebe,
propleteme prsty rukou, podsuneme je pod malíkovou
hranu chodidel a narovnáme záda. Pohybujeme oběma
koleny dolů a nahoru jako motýl křídly.
„Sedlák zatím zapřáhl koně a jel s povozem zpátky do
vsi. Podél cesty rostlo mnoho nehybných košatých stromů,
které cestu pěkně stínily.“
Odložíme zátěž a postavíme se na jednu nohu, druhou
pokrčíme a komu to půjde, opře chodidlo o stehno druhé
nohy. Ruce upažíme nebo šikovnější spojí dlaně vysoko
nad hlavou. Totéž obráceně.
„Kousek za vsí bylo malé jezero, na jehož hladině plavaly
krásné sněhobílé labutě, jen tak v klidu, téměř bez
znatelných pohybů.“
Ve stoji na pravé noze levou pokrčíme vzad, levou rukou
uchopíme nárt a pravou ruku vzpažíme. Šikovnější se
mohou naklonit vpřed. Pozici zopakujeme zrcadlově
obráceně.
„Mlynář si zatím lehl do trávy, zavřel oči a zasnil se. Vůbec se už nehýbal a
měl uvolněné obě nohy, obě ruce, celé tělo a také hlavu. Přirozeně pomalu
dýchal snil o tom, že má malou lodičku, která s ním pluje po jezeře a vlnky tou lodičkou jemně
kolébají ze strany na stranu. Lodička pomalu dopluje ke břehu a mlynář si v tom snu pomalu lehá
na písečný břeh, vyhřátý od sluníčka a vysoko na modré obloze pozoruje bílé obláčky, jak
pomaloučku plují ke sluníčku a představuje si, jak na jednom z těch hebkých obláčků vyhřátém od
slunečních paprsků leží jako v peřince a putuje po obloze. Ale to už se mlynář pomalu probíral
z dřímoty a pohnul prsty na rukou, prsty na nohou, zhluboka se nadechl a zhluboka vydechl, otevřel
oči, pořádně se protáhnul a pomalu se posadil.“