10. Architektura 20. století od moderny po funkcionalismus

10. Architektura 20. století od moderny po funkcionalismus

10. Architektura 20. století od moderny po funkcionalismus
- purismus a funkcionalismus: dva póly jedné koncepce
- do 1927 mluvíme o purismu - architektura odhmotnělých krychlí
- od 1927 spíš o funkcionalismu, spolu s konstruktivismem = klasická meziválečná moderna
PURISMUS
- úsilí o stylovou čistotu ve tvorbě, zejména architektonické
- z latinského purus čistý
- architektonický purismus reprezentují dva odlišné směry:
1.) historický purismus 19. století
2.) moderní purismus
1.) HISTORICKÝ PURISMUS 19. STOLETÍ
- směr v historizující architektuře a v obnově historických staveb v 19. století
- je pro něj charakteristické přísné lpění na tzv. čistém slohu a nekompromisní odstraňování pozdějších úprav
(např. barokního vybavení gotických chrámových interiérů, barokních helmic gotických věží,
renesančních štítů gotických domů ap.)
- historické stavby byly tedy „očišťovány“ do původního stavu, v některých případech i bez jasných dokladů a
dokumentace
- nerespektováním pozdějších architektonických doplňků byla někdy narušena organičnost stavby
- proti metodám purismu byla zaměřena analytická metoda památkové péče
2.) MODERNÍ PURISMUS
- hlavní je HARMONIE barev a tvarů
- purismus uvádí do architektury nové barvy: sienu pálenou, ultramarín, světle zelenou
- umělecký směr v období 1918 - 1925, založený francouzským malířem A. Ozenfantem a architektem Le
Corbusierem, kteří vydali manifest Apré le cubisme (1918, Po kubismu) a nový směr propagovali v revui
L'Ésprit Nouveau (Nový duch, 1920 - 1925)
- v protikladu k syntetickému kubismu jeho představitelé usilovali o návrat ke kubistickým počátkům
(zpočátku v malířství; u Le Corbusiera lze předstupně nalézt již asi od roku 1910)
- podle teorie purismu má být výsledného účinku architektonického díla dosaženo co nejmenšími
prostředky, důraz je kladen na konstrukci a tvarové oproštění architektury (uplatnění primárních
geometrických těles) v celku i v detailu
- symbolem nového umění se stal stroj jako výraz dokonalosti a odstranění všeho, co nevyplývá z jeho
funkce
- puristické principy byly přejaty a dotvořeny funkcionalismem
- absence zdobnosti a geometrická střízlivost puristických staveb však neznamená opuštění estetického zřetele,
ten byl naopak ve srovnání s eklektickou architekturou spíše vystupňován vysokými nároky na kompozici a
proporce plných a prázdných ploch a na jejich vzájemné kompoziční vztahy; charakteristické jsou precizní
detaily, uvolněné vnitřní prostory, transparentní a plné světla, soulad architektury s nábytkem z kovových
chromových trubek
- významnými představiteli puristických tendencí byli kromě Le Corbusiera a A. Ozenfanta zejména
architekti sdružení v holandské skupině De Stijl (J. J. P. Oud)
- do českého prostředí uvedl purismus svými studiemi J. Chochol (některými studiemi z roku
1914 purismus dokonce anticipoval), významnými představiteli byli zejm. členové Puristické
čtyřky;
1
ADOLF LOOS 1870 - 1933
Při vyslovení jména Adolf Loos (1870 Brno –1933 Kalksburg) se drtivé většině průměrně
informované širší veřejnosti, a zejména pak čtenářům poloodborných magazínů o bydlení,
vybaví buďto jméno jedné z jeho nejslavnějších realizací, totiž „Müllerova vila“ a nebo
název jeho slavného pojednání nazvané „Ornament a zločin“ (1908). V obecném povědomí
je Loos vnímán jako radikál stojící proti secesi a jejím dekorům a potažmo tedy jako
výstředník neváhající zařadit užívání ornamentu do zmiňované kategorie zločinného jednání.
Architekti a teoretikové architektury cení Adolfa Loose zejména pro jeho práci s prostory a
objemy, které komponoval podobně, jako když dítě staví hrady z kostek, které se ale mohou
navzájem prolínat bez ohledu na příslušnost k jednotlivým podlažím a stávat se tak součástí
velmi logické a racionální kompozice. Sám Loos mluvil o "jediném velkém vzdušném
prostoru" (o tzv. Raumplanu). Je to právě „Mullerova vila“ v Praze Strašnicích, kde je tento
raumplan použitý nejreprezentativnějším způsobem.
- největší debatu ovšem způsobil v roce 1911 svým projektem obchodního domu Goldmann a
Salatsch, kterému se kvůli jeho hladké fasádě bez jakýchkoli dekorací přezdívalo "dům bez
obočí"; císař obývající sousední Hofburg prý dokonce nechal v místnostech s výhledem na
Loosův dům - jak se dříve obchodnímu domu, dnes sídlu banky nyní říká - zatáhnout závěsy,
aby se na tu hrůzu nemusel dívat
- uvnitř strohých forem Loosovy architektury se ovšem trochu paradoxně nacházely tradičně
zařízené místnosti s perskými koberci, dekorativním nábytkem a luxusními intarzovanými či
kamenem obkládanými obklady stěn
- přesně takový je i interiér Müllerovy vily, kterou Loos vytvořil v roce 1930 jako
nejdůslednější aplikaci svého Raumplanu - prostorového konceptu založeného na plynulé
návaznosti a propojenosti jednotlivých částí lidského obydlí
- Loos málokdy navrhoval nábytek; při zařizování interiérů raději skládal a upravoval již dříve
vytvořené návrhy
- Müllerova vila ve Střešovicích 1920 - nová organizace prostoru u Loose; proč má mít WC i
obývací pokoj stejnou výšku? Plýtvání prostorem! Pouze přízemí má mít stejnou výšku úvaha ekonomická, ale i zároveň umělecký zážitek, prostor je bohatší - dům jako socha –
RAUMPLAN
2
FUNKCIONALISMUS
LE CORBUSIER 1887 – 1965 vlastním jménem Charles-Édouard Jeanneret
Původem švýcarský architekt, urbanista, teoretik a malíř. Svým radikálním dílem i výtvarným
citem výrazně ovlivnil vývoj moderní architektury. Je považován za největšího architekta 20.
století.
„Jsem samouk a jsem zvědavý. Nemám žádnou školu, nemusel jsem se tudíž pracně
odnaučovat to, co bych se v ní učil. Nechci se míchat mezi akademiky, neboť člověk nesmí
myslet akademicky. Jedinou mou školou je neustálé pozorování přírody a věcí kolem nás.“
- a u nejvýznamnějšího učitele v Paříži = Auguse Perret - u něho dospěl k poznání, že beton
je materiál budoucnosti - ekonomický a trvanlivý prostředek
- snažil se vyrovnat konflikt mezi gotickými (ovlivnil ho Violet Le‘Duc – gotika:
konstruktivní autenticita a francouzský styl) a antickými principy (humanistické ideály);
budoucnost viděl ve spojení těchto dvou
- navštívil v Toskánsku klášter Kartuziánů, kde mniši žijí odděleně a setkávají se při
práci - to ho inspirovalo: moderní bydlení = žít společně a každý zvlášť - toto ho inspirovalo
pro jeho budoucí sídliště
Pět bodů moderní architektury
Roku 1927 byl Le Corbusier přízván Miesem van der Rohe k účasti na výstavbě kolonie
Weissenhof ve Stuttgartu. Postavil zde dva domy. Při této příležitosti publikuje proslulých Pět
bodů moderní architektury (funkcionalismu). Těchto pět tezí prakticky shrnuje hlavní
vymoženosti tehdejší techniky:
•
•
•
•
•
1. Sloupy: stavět domy na sloupech, čímž se uvolní přízemí pro zeleň a volný pohyb.
2. Střešní zahrady: technika plochých střech umožňuje budovat na střechách zahrady.
Nahrazují zeleň, kterou dům místu odebral.
3. Volný půdorys: sloupy nesou síly všech podlaží, což umožňuje volné členění
prostoru nenosnými příčkami.
4. Pásová okna: systém sloupů nám umožňuje vést dlouhá okna mezi sloupy.
5. Volné průčelí: konzolovitě vyvedené stropy uvolňují průčelí pro naprosto volné
řešení oken a průčelí.
Měnící se doba s koncem první světové války mění přístup architektů k projektování.
Výrazný sociální aspekt v této době můžeme nalézt i u Le Corbusiera. Příklon k prefabrikaci a
sériové výrobě můžeme vidět například u projektu s názvem Citronan (1921). Zde se
pojevuje jeho klasická koncepce bytu: přední vyšší část je vyhrazena obydlí, nižší zadní část
přízemí kuchyni, v patře ložnici.
3
Vila Savoy u Poissy
Mariánská kaple v Ronchamp
- Vila Savoy u Poissy (1929 - 1931)
- Mariánská kaple v Ronchamp (1951-55) překvapila Le Corbusierovy přívržence hned
dvakrát – jednak proto, že Corbusier se nijak zvlášť netajil odstupem ke katolické církvi,
jednak svým novátorstvím, které obrátilo naruby rané Corbusierovy zásady o racionalitě.
Skořepina střechy byla jako křídlo letadla vytvořena ze dvou rámů a obalu; nosnou část tvoří nezávislé zdi
oddělené úzkým meziprostorem od skořepiny střechy a pilíře ze železobetonu, zevnitř i zvenčí omítnuté. Jižní zeď
je navíc silnější a nakloněnější než ostatní. Le Corbusiera při návrhu ovlivnil nejen krabí krunýř, ale i jiné,
úplně odlišné vzory.
V době, kdy Le Corbusier sní o Soudobém městě pro tři miliony obyvatel (1922), které je
tvořeno čtyřiadvaceti puristickými mrakodrapy rozestavenými na pravidelném rastru, staví
však nanejvýš rodinné vily, dochází v Československu k realizaci stavby Veletržního paláce
podle projektu Oldřicha Tyla, a Josefa Fuchse (1925-29), který je vystavěn na ploše 140x80
m. Původně se dokonce mělo jednat o tři paláce a hotel, realizován byl však pouze jeden blok,
v němž dnes sídlí část expozice Národní galerie.
- kolektivního domu Unité d’habitation v Marseille (1946-52). Nedokonalou strukturu
„betonu brut“ Le Corbusier okomentoval slovy: Cožpak ani u mužů a u žen nevidíte vrásky a mateřská
znaménka, křivé nosy, nesčetné zvláštnosti?… Chyby jsou lidské, ony samy jsou našimi každodenními životy.
Unité d’habitation představuje jednu z nejpozoruhodnějších staveb 20. století, a to jak z
hlediska výtvarné formy, tak z hlediska sociálního programu. Dům byl objednán francouzskou
vládou a měl se stát modelem pro bytovou výstavbu v dalších francouzských městech
poničených válkou. Le Corbusier do něho vložil 337 bytů ve 23 rozmanitých typech –
převážně dvoupodlažních. Sedmým a osmým patrem probíhá obchodní ulice, na střešní terase
jsou umístěny jesle, školky, tělocvična a bazén. Typy této budovy se pak ještě opakuje, ač v
okleštěné podobě, ještě v Nantes (1952-55), Meaux (1956), Berlíně (1956), Briey-en Foret
(1957) a ve Firminy (1960-68). /Teplice – „desetipatrák“ v Řetenicích/
4
BRUTALISMUS
Brutalismus je moderní architektonický styl, který rozkvétal od roku 1954 do roku 1970.
Název vychází z francouzského betón brut, („drsný beton“). K hlavním brutalistickým
tvůrcům patří Le Corbusier, v jehož díle se náznaky brutalismu objevovaly od třicátých let.
Architekt tím reagoval na přílišnou jednotvárnost funkcionalistických staveb.
Brutalismus, stejně jako modernismus, minimalismus a internacionalismus je architektonický
styl bohatý na opakování a pravidelnost. Brutalismus ovšem tuto základní koncepci obohacuje
autorskými prvky, zpravidla mohutně formovanými a často také nepravidelnými
betonovými plochami. Použitý beton má strukturu získanou odléváním do záměrně
drsného a hrubého dřevěného bednění (tzv. „pohledový beton“).
Častým brutalistickým prvkem, použitým mj. na Unité d'Habitation jsou mohutné betonové
rozšiřující se betonové pilíře, na nichž celá budova stojí.
Na rozdíl od funkconalismu, na který navazuje, není brutalismus mechanicky aplikovatelným
systémem pravidel. Brutalistické stavby jsou naopak vždy výrazně autorským, tvůrčím
počinem a mají proto známky jistého exkluzivismu. Brutalismus nikdy nedosáhl takového
rozšíření, jako klasický funkcionalismus a jeho deriváty.
Brutalismus je výrazně dominantní a záměrně působí ohromující jednoznačností a pádností
svého projevu. Brutalistické stavby proto byly často kritizovány pro ignorování
architektonických či historických okolní zástavby. Zatímco architekti brutalistickými
stavbami byli fascinováni, široká veřejnost je vždy spíše odmítala.
Česká podoba brutalismu - Hotel InterContinental Praha
5
F. L. WRIGHT A ORGANICKÁ ARCHITEKTURA
FRANK LLOYD WRIGHT 1869 – 1959
"Televize - žvýkačka pro oči." F.L. Wright
- cílevědomě rozpracoval organickou architekturu programovým návratem k přírodě
- na rozdíl od architektonického purismu Wright nevycházel z abstraktně geometrických
forem, ale snažil se vycházet vstříc potřebám určitého člověka a určitého prostředí
- v šesti bodech formuluje požadavky:
1) jednoduchost a klid
2) tolik druhů domů, kolik druhů lidí
3) dům má vypadat, jakoby bez obtíží vyrůstal z krajiny, harmonie s přírodou - velký důraz na horizontalitu
4) barevnost má odpovídat okolí
5) každý materiál se má ukazovat ve své specifické struktuře + materiál má být místní a má se ukázat
6) dům s charakterem stárne časem do krásy, přibývá na hodnotě
- chtěl zrušit krabici - půdorys kříže; uprostřed kříže je krb, hala; víc světla - okna ze tří stran
- Vila na vodopádu - Kaufmannova vila na řece Bear Run 1936; zdůrazňuje víc než kterákoli
jiná stavba možnosti organické architektury; tvarová redukce - postup mezinárodního stylu;
stavbu dramaticky začlenil do krajiny, vodopád je přímo její součástí
- Guggenheimovo muzeum v NY 1956-59 - spirálová konstrukce
- souběžně s revolučními novinkami Wrightovými se rozvíjely pokus s prefabrikátovými
domy, prototyp dvoupatrového domu za velmi nízkou výrobní cenu díky výhodám nových
syntetických materiálů
ORGANICKÁ ARCHITEKTURA
- charakterizuje ji zodpovědnost vůči okolnímu prostředí a snaha o adaptaci lidským
potřebám; navrhování od půdorysu, od funkce, z níž se odvodí vnější vzhled
- velké mostní stavby se přizpůsobily přírodním liniím hor
- vedle Wrighta byli stoupenci organické architektury např. P. Soleri, R. Neutra, H. Häring, H.
Scharoun a A. Aalto
6
- v českých zemích uplatňoval organickou architekturu Scharounův žák L. Šlapeta (rodinné
domky na severní Moravě, např. vila zvěrolékaře v Hlučíně u Ostravy; 1933 - 1934)
JÖRN UTZON (utson)
- dánský umělec, inspirující se organickou architekturou
- Opera v Sydney - estetika letících střech
ALVAR AALTO 1898 - 1976
- Protituberkulózní sanatorium v Piamu ve Finsku 1929 - 1933 - krajina je součástí návrhu a
součástí stavby jsou i otevřené terasy a slunce; velké balkóny a okna
- toužil po integrované architektuře; vřadit stavbu do kontextu krajiny, klimatu, materiálových
zdrojů a strukturálních technik + přizpůsobit ji lidským potřebám
7