Trvale udržitelný rozvoj a jeho indikátory na příkladu

Česká zemědělská univerzita v Praze
Institut tropů a subtropů
Katedra ekonomického rozvoje
TRVALE UDRŢITELNÝ ROZVOJ A JEHO INDIKÁTORY
NA PŘÍKLADU SPOJENÝCH STÁTŮ MEXICKÝCH
Diplomová práce
Diplomantka:
Bc. Martina Drašarová
Vedoucí práce:
Prof. Ing. Vladimír Jeníček, DrSc.
Studijní obor:
Trvale udrţitelný rozvoj v tropech a subtropech
Praha
duben 2010
Prohlášení:
Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma „Trvale udrţitelný rozvoj a jeho indikátory
na příkladu Spojených států mexických“ vypracovala samostatně pod vedením a dohledem
Prof. Ing. Vladimíra Jeníčka, DrSc. z katedry ekonomického rozvoje Institutu tropů
a subtropů. Čerpala jsem z pramenů, které cituji a uvádím v přiloţené bibliografii.
Podpis: ………………………….…..
V Praze dne: 28. dubna 2010
Martina Drašarová
I
Poděkování:
Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucímu této diplomové práce Prof. Ing.
Vladimíru Jeníčkovi, DrSc. za odborné vedení a rady, které mi poskytl v průběhu
vypracovávání.
II
Obsah
1.
Úvod ....................................................................................................................................... - 1 -
2.
Literární rešerše ..................................................................................................................... - 2 2.1
Historický náhled............................................................................................................ - 2 -
2.2
Přírodní podmínky Mexika ............................................................................................. - 4 -
2.2.1
Klima....................................................................................................................... - 6 -
2.2.2
Fauna - Flóra........................................................................................................... - 7 -
2.2.3
Vegetační zóny ....................................................................................................... - 8 -
2.2.4
Fauna ...................................................................................................................... - 8 -
2.3
Hospodářství .................................................................................................................. - 9 -
2.4
Populace ....................................................................................................................... - 10 -
2.5
Jazyk ............................................................................................................................. - 12 -
2.6
Náboženství.................................................................................................................. - 12 -
2.7
Trvale udržitelný rozvoj ................................................................................................ - 13 -
3.
Cíl práce a metody zpracování ............................................................................................. - 21 -
4.
Výsledky práce a diskuse ...................................................................................................... - 22 4.1
Indikátory trvale udržitelného rozvoje ......................................................................... - 22 -
4.2
Sociální indikátor .......................................................................................................... - 31 -
4.2.1
4.3
Postavení ženy ve společnosti.............................................................................. - 51 -
Přírodní indikátor ......................................................................................................... - 56 -
4.3.1
Atmosféra............................................................................................................. - 56 -
4.3.2
Půda ..................................................................................................................... - 67 -
4.3.3
Oceány, moře, pobřeží ......................................................................................... - 69 -
4.3.4
Sladká voda .......................................................................................................... - 72 -
4.3.5
Biodiverzita........................................................................................................... - 74 -
4.4
Ekonomický indikátor ................................................................................................... - 76 -
4.4.1
Ekonomická struktura .......................................................................................... - 76 -
4.4.2
Spotřeba, produkce a odpady .............................................................................. - 79 -
4.5
Institucionální indikátor ............................................................................................... - 81 -
5.
Závěr..................................................................................................................................... - 86 -
6.
Seznam tabulek .................................................................................................................... - 89 -
7.
Seznam grafů, obrázků ......................................................................................................... - 90 -
8.
Seznam použitých zkratek .................................................................................................... - 91 -
9.
Seznam použité literatury a dalších zdrojů .......................................................................... - 93 -
III
Abstrakt
V úvodu je nastíněn důvod, proč je daná problematika aplikovaná na Mexiko, tj.
charakteristiky země, včetně definic a cílů trvale udrţitelného rozvoje. Posléze navazuje
zamyšlení nad aktuálními problémy lidstva a planety Země. Další část řeší rozdíl mezi
pojmem slabá a silná udrţitelnost. Dále navazuje na Agendu 21 identifikující indikátory
různých úrovní, a řešící jejich rozpracování do několika kategorií a podkategorií. Sociální
indikátory se zabývají otázkou rovnosti, zdraví, vzdělávání, bydlení, bezpečnosti
a obyvatelstva. Přírodní indikátory řeší problémy atmosféry, půdy, sladké vody,
biodiverzity, oceánů a pobřeţních zón. Ekonomické indikátory zkoumají výkonnost
ekonomiky, obchod, finanční status, vyuţívání energií a odpadový management. Zatímco
institucionální indikátory pojednávají o strategické implementaci, mezinárodní spolupráci,
přístupu k informacím, komunikační infrastruktuře, havarijní připravenosti, vědě
a technologii. V závěru jsou shrnuta pozitiva a negativa zkoumané problematiky, včetně
navrţení vhodných řešení organizacím i obyvatelům.
Klíčová slova: Spojené státy mexické, udrţitelnost, indikátory, chudoba, pitná voda,
deštné pralesy, oteplování
Abstract
In the introduction, there is written the reason why is this problematical issue applied to the
state Mexico. Following section shows brief introduction related to the basic characteristics
about Mexico, including definitions and objectives of sustainable development. Another
chapter is dealing with those problems which are influencing the whole planet and its
population. Other part defines goals and metodology of this thesis. In another chapter,
there are evaluations of four indicators. Social indicators solve questions of gender
equation, health, education, living standard, safety and population. Nature indicators solve
problems with atmosphere, soil, freshwater, biodiversity, oceans and coastlines. Economic
indicators describe economic structure, consumption and production. While institutional
indicators deal with institutional connection and institutional capacities. In conclusion,
there are evaluated all positives and negatives of investigated issues, as well as designed
resolutions to the organizations and its inhabitants.
Key words: United States of Mexico, sustainability, indicators, poverty, freshwater,
tropical forests, warming
IV
1.
Úvod
V rozpětí let 1996 - 2007 jsem Mexiko navštívila celkem devětkrát, a to v téměř
kaţdoročních intervalech. V hlavním městě Ciudad de México a v druhém největším městě
Guadalajaře jsem strávila dohromady jeden rok a dva měsíce. Za onu dobu jsem velmi
dobře pronikla do tamní kultury. Seznámila se nejenom s moţnostmi cestovního ruchu, ale
i mexickou kulturou, obyvateli i jejich všedními problémy. Měla jsem dokonce moţnost
strávit několik týdnů v rodinách různého sociálního zařazení, coţ mi pomohlo nahlédnout
do leckdy neřešené sociální problematiky. Tato země mě velmi zaujala. Mexiko mně
v průběhu proţitých měsíců plných nezapomenutelných záţitků přirostlo k srdci. Z tohoto
důvodu jsem se rozhodla pro zúročení svých poznatků v diplomové práci zaměřené na
trvale udrţitelný rozvoj a jeho indikátory. Diplomová práce je tedy zaměřena na uceleně
zpracované indikátory problematiky sociální, přírodní, ekonomické i institucionální.
Nechtěla jsem se omezit pouze na některé oblasti indikátorů. Chci nabídnout jejich shrnutí
a porovnání vývoje v rozmezí několika desítek let pomocí tabulek a grafů, neboť kaţdá
země se potýká s podobnými problémy, a je zajímavé statisticky dokazovat, jsou-li jiţ
vyřešené či v jaké fázi se přesně nacházejí.
Cílem této práce je popsání, analyzování a zhodnocení trvale udrţitelného rozvoje a jeho
indikátorů na příkladu Spojených států mexických. V prvé řadě je nastíněn důvod výběru
tématu a zaměření na problematiku indikátorů. Následuje charakteristika Mexika včetně
stanovení definic a určení cílů trvale udrţitelného rozvoje. Nastíněna je téţ celosvětová
problematika oteplování, extenzivního kácení deštných pralesů, rozrůstání chudinských
čtvrtí, obtíţné dostupnosti pitné vody, zdravotní péče atd. Dále jsou definovány cíle práce
– analýza statistických dat indikátorů a metody zpracování. Další část se zabývá rozdíly
mezi pojmy slabé a silné udrţitelnosti. Okruhy problémů dále identifikuje Agenda 21,
hrající podstatnou roli v definování indikátorových propojení a jejich konkrétních dílčích
částí do tabulek. Výsledky práce s diskusí se zaměřují na uceleně zpracované indikátory
předchozích desetiletí i jejich současný stav, pokud to bylo moţné, statisticky
zdokumentovatelné a údaje dohledatelné. Cílem práce je tedy zpracování všech indikátorů
a navrţení moţných zlepšených řešení organizacím i obyvatelům.
Věřím, ţe tato práce v určitém směru přispěje k vyjasnění potřebných cílů a stane se tak
vyuţitelným pramenem pro další práci v terénu.
-1-
2.
Literární rešerše
2.1
Historický náhled
„Mexiko je zemí tisícileté kultury, v níţ se svérázným způsobem slily a promíchaly jak
proudy americké, tak i evropské“.
Země nám Středoevropanům tak vzdálená a přece v mnoha ohledech velmi blízká vţdy
probouzela ţivý zájem českého člověka. První doklady tohoto zvláštního jevu najdeme jiţ
v polovině 16. století. Tehdy, konkrétně v roce 1554, dostává český čtenář poprvé zprávu
ve svém vlastním jazyce o tom „velikomocném městě Temixtitamu“, tj. aztéckém
Tenochtitlánu, na jehoţ troskách později vyrostlo dnešní Ciudad de México. Nachází ji
v Kosmografii české, zajímavém tisku, zpracovaném Zikmundem z Púchova na základě
latinské předlohy Sebastiana Münstera. Mexiku a jeho obyvatelům věnoval svoji pozornost
velký český pedagog, theolog, filosof a humanista Jan Amos Komenský.
Nesmazatelné stopy, patrné na mnoha místech dodnes, zanechaly v Novém Španělsku, jak
byla tehdy oblast rozlehlejší neţ dnešní Mexiko nazývána, více neţ tři desítky jezuitů
z českých zemí, kteří zde působili koncem 17. a v první polovině 18. století.
Také 19. století má svá zajímavá údobí v dějinách česko-mexických vztahů. Uţ na jeho
samém počátku se objevují v našich obrozeneckých časopisech překvapivé články
a informace o této vzdálené a svým způsobem dodnes exotické zemi. Nesporně největší
událostí v tomto ohledu však bylo neslavné a tragické dobrodruţství „mexického císaře“,
rakouského arcivévody Maxmiliána v šedesátých letech. Jeho ohlas si našel cestu aţ do
české písně kramářské.
Na počátku tohoto tisíciletí, byť zastíněna první světovou válkou, přitahovala pozornost
českého publika mexická revoluce let 1910 - 1917. Stejně tak v Mexiku vzbuzovaly o něco
později ţivý zájem nejen okolnosti nečestné mnichovské dohody, ale i události německé
okupace českých zemí během druhé světové války. Konkrétní výsledky najdeme dodnes.
A San Gerónimo de Lidice, jedna ze čtvrtí hlavního města, či Avenida Masaryk ve stejném
místě jsou toho ţivým dokladem.
-2-
Mexiko je dnes moderní dynamickou zemí, přestoţe se potýká s mnoha převáţně
ekonomickými a sociálními problémy. Přesto má svou budoucnost jedna z nejbohatších
zemí Latinské Ameriky stále ještě před sebou“1.
Střední Amerika byla a dodnes je povaţována za jakýsi „pevninský most“ mezi Amerikou
Jiţní a Severní, do níţ spadají státy: Mexico, Guatemala, Honduras, El Salvador, Belize,
Nikaragua a Panama. Přibliţně před třemi tisíci lety se stala domovem mnoha velkých
civilizací, např. Olméků, Mayů, Toltéků, Aztéků, Mixtéků nebo Čičiméků. Téměř všechny
zmiňované civilizace čekal obdobný průběh existence a to vzniku, rozkvětu a zániku
nejčastěji v krvavých bojích se Španěly v čele jak to např. proţili r. 1521 samotní
Aztékové, kdyţ byli poraţeni španělskými konquistadory, kteří v Mexiku hledali zlato.
Nicméně o zlato bojovali vskutku tvrdě aţ do zániku všech říší, coţ trvalo téměř dvě stě let
neţ připadlo území nynějšího Mexika do rukou Španělů. I přesto se dodnes dochovaly
kulturní poklady těchto civilizací v podobě typických indiánských jazyků, zvyků, knih
a monumentálních staveb, které dodnes řadu lidí do Mexika lákají. O jejich kráse
a mystičnosti přitahující davy turistů z celého světa hovoří následující ukázka, která zde
sice popisuje zříceniny starého města Copán nacházejícího se ve státě Honduras, ale
podstata vyjádření a popisu jakéhokoli dalšího města tehdejší doby zůstává stejná.
„Posadili jsme se na samý okraj zdi a ze všech sil jsme se marně snaţili pochopit tajemství,
které nás obklopovalo. Kdo postavil toto město? V rozvalinách egyptských měst, dokonce
v dávno zmizelé kultuře Petry, známe příběh civilizací, jejichţ pozůstatky nás obklopují.
Historie praví, ţe Amerika byla osídlena divochy. Ale ţádný divoch nikdy nepostavil
podobné stavby, divoch by takto neopracoval tyto kameny… S tímto místem nás nespojuje
ţádná známá historie, se kterou si spojujeme Řím, Athény či egyptskou Káhiru. Nicméně
v této bující dţungli vzkvétala architektura, sochařství, malba – veškerá umění, která činí
ţivot krásným. Ţili zde řečníci, válečníci a státníci, krása, ctiţádost a sláva, o kterých však
nikdo nevěděl a nikdo nemůţe vyprávět o jejich minulosti.“
John L. Stephens2, D. Carrasco3
1
Kašpar, O. a Mánková, E., 1999: Dějiny Mexika. Nakladatelství Lidové noviny, Praha, s. 5, ISBN 80-7106269-3
2
Stephens, J. L., 1844: Incidents of Travel in Central America, Chiapas and Yucatan. London, s. 82-83.
3
Carrasco, D., 1999: Náboţenství Mezoameriky (Kosmovize a obřadní centra), Nakladatelství Prostor,
Praha, s. 128-129.
-3-
2.2
Přírodní podmínky Mexika
Mexiko se nachází ve Střední Americe. Je zemí dramatických kontrastů směřujících
od pouští na severu aţ po tropické pralesy v jiţní části země. Pokrývá téměř 2 miliony
čtverečních kilometrů, přičemţ celých 7 338 km zaobírá pobřeţní pás Pacifického oceánu.
Východní pás táhnoucí se podél Mexického zálivu lemuje pobřeţní pásmo vod Karibského
moře ve své šíři 2 805 km i Atlantský oceán. Zdá se aţ velikostně neuvěřitelné, ţe např.
z města Tijuana do známého letoviska Cancún je přímočará vzdálenost 3 500 km, autem
pak po silnici 4 600 km. Absolvovat cestu autobusem od severních hranic s USA znamená
strávit v něm jeden den překonáním vzdálenosti 1 850 km do hlavního města Ciudad de
México (dále jen Evropany pouţívaný název Mexico City) - D.F. (Distrito Federal).
K jiţním hranicím do města Ciudad Cuauhtémoc je cesta kratší cca 1 200 km. Mexické
hranice na severu s USA (3 300 km) tvoří řeka Río Bravo del Norte (Rio Grande). Na jihu
Guatemala (960 km) a jihovýchodě Belize (250 km).
Země je velice rozdílná. Zapříčiňují to odlišné přírodní podmínky. Jedním z důkazů můţe
být Kalifornský poloostrov, který ve své délce 1 300 km nabízí pestrou paletu přírodních
podmínek v podobě nedostupných hor, kouzelných pouští, planin i výborných pláţí
vyhledávaných především milovníky vodních sportů. Je jen spoře porostlý rostlinstvem ve
skalních pouštích. Na druhé straně jihovýchod omývá Karibské moře věhlasné svojí
tyrkysově průzračnou vodou, bělostnými pláţemi i bohatým korálovým ţivotem. Tichý
oceán pak se svojí „divokostí“ pláţí ţlutého i černého písku, tajemných zátok, skotačících
delfínů nebo několikrát za rok moţno pozorovatelných kytovců směřujících od
Kalifornského poloostrova na jih, také nabízí své.
Topografie státu je více neţ rozmanitá, neboť 60 % tvoří pohoří. Povrch Mexika lze
rozdělit na dvě výchozí části - pohoří Sierra Madre a Centrální Altiplano. Aglomerace
Mexiko City se nerozkládá ani v jedné zmiňované části, nýbrţ na jakýchsi planinách, které
jsou z jihu i severu obklopeny horskými pásmy nazývanými Sierra Madre Oriental a Sierra
Madre Occidental. Obě pohoří mají krystalické (ţulové) jádro překryté vápenci, příkrovy
láv a sopečných tufů.
-4-
Abychom získali ucelený topografický pohled na celé území Mexika, je třeba si jej
podrobněji rozpracovat do jednotlivých územních částí. Na západním pobřeţí s relativně
suchými pobřeţními planinami od severu aţ do státu Nayarit k městu Tepic se rozprostírá
rozeklaná Sierra Madre Occidental, kterou je moţno projet pouze dvěma hlavními tahy.
Známější je vyhlídková, ţelezniční trasa z Chihuahuy do Los Mochis, poté aţ
vysokorychlostní dálnice 40 z Duranga do Mazatlánu.
Centrální Altiplano je rozděleno na severní a centrální část, přičemţ ještě navíc rozčleněno
do menších horských oblastí mnoha variací různých nadmořských výšek (na severu do
1 000 m n. m., ve středu do více neţ 2 000 m n. m.). Toto pásmo lze spatřovat
i v samotných Spojených Státech Amerických např. ve státě Texas nebo ve státě Nové
Mexiko.
Sierra Madre Oriental sahá převáţně do státu Puebla nacházejícího se nedaleko hlavního
města, lemuje vrcholy i vyšší neţli 3 700 metrů. Veliký kontrast lze na druhou stranu
spatřovat v pobřeţním pásmu Mexického zálivu, resp. v blízkosti města Veracruz a jeho
stejnojmenného státu, vyznačujícím se typickými údolími porostlými tropickou vegetací
pouze s několika metry nad mořem.
Pohoří Cordillera Neovolcánica se setkává v místech vzájemně se dotýkajících
jednotlivých horských pásem obou Sierra Madres a Centrálního Altiplana. Jedná se o pás
vulkanického původu táhnoucího se východozápadním směrem skrze střed Mexika. Mezi
nejznámější vulkanické velikány tohoto pásu patří vulkán Popocatépetl (5 452 m),
sousedící Ixtlaxihuatl (5 286 m), vulkán La Malinche (pojmenovaný po indiánské dívce,
která pomohla Cortésovi dobýt Mexiko) či v dnešní době nejaktivnější sopka - Volcán de
Fuego de Colima (3 960 m) a Volcán Nevado de Colima (jsou dvojčata) nebo nejmladší
vulkán Parikutín (2 800 m), který explodoval jen jedinkrát v roce 1943. Bezpochyby
nejvyšším vrcholem je Pico de Orizaba (5 744 m n. m.) taktéţ hora vulkanického původu.
Jih země (západně od Guadalajary) pokrývá pohoří Cabo Corrientes a Pacifická níţina.
Dominantním pohořím v této části Mexika je Sierra Madre del Sur procházející státy
Guerrero a Oaxaca klesající k Tehuantepecké šíji.
-5-
Obdobný ráz krajiny lze aplikovat i opačným směrem k Mexickému zálivu, kde je dostatek
sladké vody v podobě řek i říček nejrůznější velikosti. Na jihu je stát Chiapas měnící svoji
podobu. Je pokryt tropickými deštnými pralesy, které porůstají vrchovinu Sierra Madre de
Chiapas. Severní cíp Yucatánského poloostrova pokrývá tropická savana s řidší říční sítí.
Spíše zde figurují jako hlavní zásobárny vody podzemní sladkovodní říčky, které zde místy
vytvářejí tzv. cenote tj. sladkovodní laguny.
Nejznámější jezera jsou v centrální části i jihovýchodní. Příkladem je největší sladkovodní
jezero Chapala, nacházející se jiţně od druhého největšího města v Mexiku – Guadalajary.
Je dlouhé 80 km a v nejširším místě široké 20 km. Mezi další zajímavá jezera patří např.
jezero Pátzcuaro v sousedním státě Michoacán. Na jihu ve státě Chiapas je to pak Laguna
de Monte Bello a další. Nejznámější řekou vlévající se do Mexického zálivu je Rio
Grande. Následně řeka Sonora, Yaqui a Fuerte jsou typickými řekami, které ústí do
Kalifornského zálivu. V centrální části jsou ty největší řeky: Balsa, Moctezuma a Lerma.
V jihovýchodní části řeka Grijalva a Usumacinta tvoří přírodní státní hranici mezi
Mexikem a Guatemalou, přičemţ obě řeky vyúsťují v zálivu u města Campeche. Na
vodních tocích jsou často budovány elektrárny slouţící pro získávání ekologicky čisté
energie.
2.2.1 Klima
Klima do určité míry ovlivňuje ráz krajiny. Mexiko je charakteristické dvěmi hlavními
obdobími, kterými jsou období deště a sucha. Tento fenomén lze pozorovat na charakteru
rostlinstva v různých částech země. Například v severní části (zahrnující i Kalifornský
poloostrov) převaţuje období sucha. Tyto části země tudíţ pokrývají především rostliny
suchomilné a kaktusovité. Nejvíce sráţek v období dešťů (květen aţ říjen) spadne
v níţinatých oblastech táhnoucích se podél Mexického zálivu směrem na jih aţ po
Yucatánský poloostrov, kde převaţuje rostlinstvo tropické, resp. deštné pralesy. Obratník
raka zasahující do Mazatlánu a Tampica je typický tím, ţe se na planinách v jeho okolí
vyskytuje počasí spíše horkého aţ vlhkého subtropického rázu.
-6-
Ve vnitrozemí okolo největších měst, jimiţ je hlavní město Mexico City a Guadalajara, je
klima ještě sušší a teplotní výkyvy během roku výraznější. Obzvláště v horských pásmech
převaţují extrémnější teplotní podmínky, na některých místech dokonce sněţí a sněhová
pokrývka se zde drţí i několik měsíců (např. tzv. „mrtvé“ sopky).
Nejteplejšími měsíci v Mexiku jsou červen, červenec, srpen a září. Kolísavost teplot
ovlivňuje mnoţství napadaných sráţek v daných oblastech, coţ můţe zapříčinit například
to, ţe v přímořských oblastech jsou teploty pro člověka poměrně příznivé, ale ve
vnitrozemí tomu můţe být díky horám přesně naopak. Ovšem tohle všechno svědčí
o zkušenostech pozorování počasí, jimiţ člověk nejlépe prochází během celoročního
pobytu v dané zemi.
2.2.2 Fauna - Flóra
Mexiko je jedna z nejvíce biologicky polymorfních zemí světa. Je domovem více neţ tisíce
druhů ptactva, pěti set druhů savců, devíti set druhů obojţivelníků a hadů, a zhruba 26 tisíc
druhů rostlin (buganvílie, ibišky, mandloně, vánoční růţe, orchideje, oleandry, palisandry,
africké tulipány aj.), z nichţ je celých 10 % uznáváno za jedinečné na celé zeměkouli.
Většina mexických druhů rostlin i ţivočichů jsou endemická, zahrnující převáţně plazy
a obojţivelníky. Stát Chiapas na jihu země je největším domovem těchto vzácných druhů
(10 000 rostlin, 600 ptáků, 1 200 motýlů). Je zřejmé, ţe na většinu druhů lze jen obtíţně
narazit pouhým průjezdem automobilem přírodou. Za návštěvu stojí místně spravované
miniaturní zoo-botanické zahrady (Tuxtla Gutiérrez – stát Chiapas, La Venta – stát
Tabasco), v nichţ jsou tyto exemplární druhy vystavovány na obdiv návštěvníkům.
Postupně rozvíjející se eko-turistické farmy také nabývají na významu.
-7-
2.2.3 Vegetační zóny
Poušť Sonoran (západ pohoří Sierra Madre Occidental) a poušť Chihuahuan dominují
severní části země. Rozprostírají se v Centrálním Altiplanu. Je jistě známo, ţe pouště jsou
vegetované zejména kaktusy, agávy, jukami, klečí a travinami. Pozoruhodností je např.
údolí Cuatrociénegas ve státě Coahuila, kde se v místní poušti nachází i oáza se stovkami
endemických druhů ryb a ţelv. Přes hranice s USA pak sahá poušť Sonoran
v severozápadním cípu Mexika. Zde se vyskytuje přibliţně tisíc druhů kaktusů (agáve,
nopály a další) celého Mexika. Písčité sloţení půdy jim zde blahodárně prospívá.
Následující pozornost je věnována oblastem jehličnatých lesů pohoří Sierra Madre
Occidental a Oriental, včetně Cordillera Neovolcánica, kde se z důvodu nehostinných
podmínek lidé příliš neusazovali. Zemědělská činnost zde nebyla perspektivní obţivou.
I přesto zde v dnešní době spatřujeme desítky izolovaných vesnic přeţívajících v horách
pouze díky chovu skotu.
V niţších polohách je vegetace bohatá. Nabízí nespočet moţností druhů obţivy. Ať uţ se
to týká oblastí podél Mexického zálivu, Yucatánského poloostrova nebo pobřeţního pásu
táhnoucího se podél Tichého oceánu. Všude jsou palmové háje, ovocné stromy
(mangovníky, papajovníky, banánovníky), kapradiny, listnaté dřeviny, cukrová třtina,
artyčoky, kaučukovníky, kávové plantáţe i kakaové. Nejrozsáhlejším pralesem na celém
území Mexika je prales Lakadonský (východní část státu Chiapas), který mizí v důsledku
činnosti člověka – přeměňováním tropického deštného pralesa v úrodná políčka postupným
vypalováním země. Je to také asi největší ekologická katastrofa poslední doby.
2.2.4 Fauna
V horách ţijí pumy, kojoti, vlci, jeleni, hadi, králíci, skunkové, američtí mývalové,
netopýři v hlubokých jámách i jeskyních ţivící se krví dobytka a koní. V pralesních
houštinách pak nalezneme stromovité opice, jaguáry, oceloty, tapíry, prasata pekary,
ještěry, škorpiony, moskyty i tropické plazy (korálovce, chřestýše, hroznýše).
-8-
Co se týká mořské fauny, tak podél Yucatánského poloostrova chodí klást svá vejce karety
obrovské, které je na tamějších pláţích zahrabávají několik desítek centimetrů do písku.
Malé ţelvičky jsou pak zdejšími obyvateli chovány v rezervacích a po několika týdnech
vpouštěny do moře, z čehoţ dělají jakousi turistickou atrakci, při níţ lidé stavějí ţelvy
z písku a pak jich pár za odměnu do rukou dostanou a vypustí na svobodu. Korálové útesy
pak patří k absolutním špičkám v pozorování podmořského světa. Delfíni bývají viděni
zejména na Pacifickém pobřeţí, včetně kajmanů ţijících v mangrovníkových porostech.
Kalifornský poloostrov je známý pozorováním velryb, plejtváků obrovských a lvounů.
Ptactvo je velmi pestré, neboť se na území Mexika nachází mnoho lagun, ústí větších řek,
ostrovů, ostrůvků, mangrovníkových porostů. Téměř v kaţdém koutu lze pozorovat
mořské orly, plameňáky, kachny (níţinaté oblasti), káňata, jestřáby, poštolky, supy (horské
oblasti). Tropickými raritami jsou pak papoušci ara, tukani, quetzacoatlové (bájní ptáci
Mayů) a sklípkani. Víceméně, celý Yucatán je domovem kolonií (hnízdiště Celestún)
vzácných růţových plameňáků.
2.3
Hospodářství
Obecně vzato země Mexiko je jedna z nejvíce prosperujících zemí Latinské Ameriky.
Továrny zaměstnávají okolo 20 % pracovní síly a produkují zhruba třetinu hrubého
národního produktu a většinu pak exportního. Automobily, ocel, cement, potravinářský
průmysl, chemikálie, papír a textil plní stejně důleţitou poloţku v konečném státním
rozpočtu jako čirok, káva, cukrová třtina, zinek, stříbro nebo měď. I přes všechny tyto
zmiňované poloţky své prvenství drţí ropné rezervace koncentrované podél Mexického
zálivu v čele se světoznámým vládou vlastněným monopolem Pemex. Výjimečnými
oblastmi pro zpracování surovin a bezkonkurenčního spojení i kontaktu se světem jsou
oblasti na severu – stát Nuevo León a Baja Kalifornia, které jsou stále více populární
a nabývají na významu. Jejich výhodou jsou blízké hranice s USA, tudíţ je moţno
vyuţívat i bezcelního styku, jazyková bariéra je menší, majitelé místních filiálek jsou
většinou cizinci obchodující se zahraniční klientelou. Mexiko se stalo jedním z největších
světových producentů ropy na světě a jeho zásoby jsou řazeny na druhé místo na světě po
Saúdské Arábii.
-9-
Těţební průmysl byl v koloniální době podstatným zdrojem příjmů, tvořil 3 % národního
produktu. Do současné doby drţí primát v těţbě stříbra. Kolem 30 % pracovní síly je
zaměstnáno v tomto horním průmyslu dominujícím v horských městech Taxco
a Guanajuato.
Turismus je pochopitelně jeden z těch nejpodstatnějších způsobů obţivy místních obyvatel,
tak i příjmu pro státní rozpočet. Přibliţně 23 milionů zahraničních turistů ročně navštěvuje
Mexiko. Ke sníţeným počtům turistů došlo v tomto roce díky potvrzeným případům tzv.
mexické chřipky. Toto by moţná nebylo aţ tolik překvapující jako to, ţe třikrát více je
provozován domácí cestovní ruch.
V zemědělském sektoru pracuje 25 % obyvatelstva, které však produkuje pouhých 8 %
národního produktu. Nejčastěji pěstovanými plodinami jsou kukuřice, pšenice, bavlník,
kávové boby, fazole a rýţe. Jelikoţ jsou to suroviny základní a nezbytné pro ţivot, jsou
vládou finančně podporovány. Prvotní farmářství probíhající od osídlování země indiány
můţe být viděno i v dnešních dnech zejména v úrodnějších níţinatých oblastech
Mexického zálivu, pobřeţního pásu Tichého oceánu či Yucatánského poloostrova.
Dále se v početném mnoţství těţí síra, rudy mědi, olova, zinku a dalších kovů. I přes
pokračující industrializaci zůstává hlavním hospodářským odvětvím zemědělství, které
dnes zaměstnává zhruba čtvrtinu obyvatel. V roce 1994 se Mexiko připojilo
k Severoamerické dohodě o zóně volného obchodu (NAFTA), která umoţňuje propojit
kanadský a americký kapitál, technologii a odborné znalosti s mexickými přírodními zdroji
a pracovní silou, a tak zajistit další rozvoj hospodářství.
2.4
Populace
Před několika desetiletími, tedy r. 1940 sčítala pouhopouhých 20 miliónů obyvatel, jejichţ
počet vyšplhával v průměru o 13 miliónů obyvatel výše za kaţdých dalších dvacet let. Na
konci 20. století, zhruba v letech 1996 a 1997 byla mexická populace odhadována na 93,7
miliony obyvatel. Dnes ţije v celém Mexiku 107 milionu obyvatel. Okolo 2/3 obyvatel ţije
ve městech s vyšším počtem neţ-li 5 000 obyvatel. Největší městem je Mexiko City
(25 milionů), Guadalajara (6 milionů) a Monterrey (3,5 milionu).
- 10 -
Kromě těchto největších měst dosahuje ještě několik z nich počtu obyvatel našeho
hlavního města Prahy, jimiţ je např. Puebla, Tihuaja a Ciudad Juárez. I tak je nejrychleji
rostoucím a nejvíce se rozvíjejícím státem stát Estado de México v čele se svojí
aglomerací.
V Mexiku ţije mnoho etnických skupin. Jsou rozděleny do tří hlavních uskupení: mestici,
kreolové a indiáni. Mestiky lze defininovat jako míšence Španělů a původních mexických
indiánů, třebaţe je dobré brát v úvahu i kombinaci Evropana s africkým otrokem. V drtivé
většině tito míšenci tvoří 80 % mexického obyvatelstva. Asi 12 % obyvatelstva tvoří
kreolové, potomci španělských přistěhovalců, kteří se jiţ narodili v Mexiku a 8 % populace
jsou indiáni.
Vědci zabývající se problematikou etnických skupin v Latinské Americe tvrdí, ţe je
Mexiko nejbohatší Latinsko-americkou zemí co se etnických skupin týče. Sedm milionů
obyvatel dnes hovoří více neţ 140 indiánskými jazyky - dialekty. Největší indiánská
skupina je Nahua (potomci Aztéků) hovořící jazykem Nahuatl ve státech Puebla, Hidalgo,
Guerrero a Veracruz. Dále pak 1 milion Mayů ţijících na poloostrově Yucatan; 500 000
Mixtéků (Oaxaca, Puebla, Querrero); 500 000 Zapotéků (Oaxaca); 150 000 Purepechů
(Michoacán), 150 000 Mazahů (Mexický stát), Huicholové (Jalisco, Nayarit). Dále bylo
registrováno dalších 43 odlišných indiánských kultur. Všichni dokázali přeţít pouze díky
značné izolovanosti od kultur ostatních.
Mexiko je zemí nejen překrásné přírody, ale i hodnot v podobě neocenitelných kultur,
jazyků, náboţenských rituálů, fascinujících náboţenských kultů, artefaktů, kostýmů. Dnes
tento unikátní „ţivý skanzen“ pod širým nebem můţeme obdivovat na akcích v samotných
srdcích měst, městeček i vesniček obzvláště při slavnostních příleţitostech, v nichţ nadále
dýchá ta prastará atmosféra.
- 11 -
2.5
Jazyk
Mexičané hovoří španělským jazykem. Španělský jazyk je z 98 % podobný čisté evropské
španělštině, ale občas se v něm můţe vyskytnout slovní zásoba odlišného rázu.
Domorodých jazyků nyní přeţívá téměř zázrakem nemalé mnoţství. Je zajímavé, ţe si lidé
v dnešní době vystačí s těmito jazyky a nepotřebují španělštinu. Údajně aţ 15 %
obyvatelstva se s vámi nedokáţe ani španělsky domluvit, natoţ pak anglicky, kde se uţ
jenom stěţí někoho na cokoli doptáte.
2.6
Náboženství
Celkem 90 % populace vyznává katolické náboţenství převaţující v posledních dvou
staletích pod evropským vlivem. Před dvěma sty lety neměli lidé v Latinské Americe
ponětí, v čem zmiňované náboţenství spočívá. Prapředci hlásali „náboţenství“ různého
charakteru. Nebyla nikterak specifická, nýbrţ šlo víceméně o uznávání polytheismu
v různých formách. Indiáni vzývali např. boha deště, aby jim přinesl vláhu nebo boha
kukuřice, aby měli úrodu. Jednalo se pokaţdé o specifické „osoby“, které byly uctívány
a upřednostňovány před ostatními. V té době jim byly stavěny velkolepé chrámy,
překrásné svatyně či mystická místa, na nichţ vykonávali slavnostní obětní rituály na jejich
počest a vzývali je. Lidé od té doby neznali nic jiného. Ţádné láskyplnější náboţenství
oproti jejich hrubému (usmrcování lidí, zvířat) nepoznali. Kostely jako svatostánky Světla
Evropy k nim byli „dovezeny“ aţ v průběhu dobývání Mexika. Dá se říci, ţe poté nastal
jakýsi „boom“ v podobě stavění těchto převzatých napodobenin chrámů a kostelů v celé
zemi, díky nimţ docházelo ke sjednocování mexické společnosti. Typizace spočívala
v soudrţnosti a sounáleţitosti lidských bytostí k víře v jednoho Boha ve stanovených
„místnostech“ (kostel, chrám, katedrála apod.). Téměř kaţdý patřil k tomuto duchovnu,
poněvadţ se veškeré náboţenské objekty v čele s kláštery staly centrem duchovního růstu,
rozvoje, poznání i vzdělání. V prvé řadě Jezuité byli ti, kteří byli hlavními administrátory
zakládajícími osady duchovního rozvoje, včetně vedení jednotlivých náboţenských misií
v celém Mexiku. Jejich vypovězení ze španělského impéria v 18. století bylo označováno
jako počátek prudkých náboţensko-státních konfliktů. V 19. a 20. století mexický stát
prošel nespočtem různých opatření omezující moc a vliv církve.
- 12 -
Peníze a majetek - tyto dvě komponenty hrály v opatřeních největší roli. Církev
shromaţďovala majetek rychleji neţ samotní generálové a političtí velikáni té doby. To se
jim moc nelíbilo, a tak r. 1917 mexická konstituce zamezila tomuto fenoménu v takové
podobě, ţe církvi byl odebírán majetek s určením ke státním účelům, zákaz vlastnění škol,
vydávání novin, nošení kněţského oděvu, hlasování a dalších restrikcí. Na samém dně se
tyto „problémy“ ocitly ve dvacátých letech dvacátého století, kdy došlo k několika
vraţdám církevních učitelů katolickými rebely, zatímco vládní jednotky vraţdily kněţí
a plenily kostely. Nakonec většina proticírkevních uzákonění byla zrušena prezidentem
Salinou ve druhé polovině dvacátého století.
Katolické náboţenství v Mexiku se váţe na nejvýraznější symbol, jímţ je Svatá Panna
Guadalupská (Nuestra Seňora de Guadalupe), která byla spatřena mladým indiánským
chlapcem na menším pahorku r. 1531 nacházejícím se nyní v samotné metropoli hlavního
města. Panna se stala rozhodujícím spojením mezi katolíky a domorodými obyvateli.
A třebaţe se neustále Mexiko rozrůstalo spíše do mestické společnosti, i tak zůstala
hlavním symbolem pro všechny. Dnes je nadále opěvovanou patronkou se svým
mírumilovným pohledem a sepjatýma rukama v sametovém plášti modré barvy. Objevuje
se na slavnostních ceremoniích, rituálech, politických projevech i kulturních akcích. Říká
se, ţe by ji měl člověk minimálně jedinkrát za ţivot přijít vyznat lásku (víru) na pahorek,
kde se lidu zjevila. Lidé se tímto řídí a opravdu tento zvyk dodrţují. Zbývajících 10 %
populace se hlásí k ostatním křesťanským církvím či k judaismu.
2.7
Trvale udržitelný rozvoj
Termín trvale udrţitelný rozvoj (TUR) představuje pozvolný rozvoj lidské společnosti,
jenţ je zákonitě ovlivněn společenským i hospodářským pokrokem – vše uvádějíce
v soulad a nenarušení ţivotního prostředí. Jedná se o propojení tří sfér a to sféry
ekologické, sociální a technologické se společným směřováním k soustavné udrţitelnosti.
Klíčovým cílem trvale udrţitelného rozvoje je ponechání ţivotního prostředí v co nejméně
narušené formě nastupujícím generacím. Definic trvale udrţitelného rozvoje existuje
několik desítek, proto si uveďme některé z nich.
- 13 -
Evropský parlament definoval udrţitelný rozvoj následovně:
„Udrţitelný rozvoj znamená zlepšování ţivotní úrovně a blahobytu lidí v mezích kapacity
ekosystémů při zachování přírodních hodnot a biologické rozmanitosti pro současné
a příští generace.“
K neméně zajímavým se řadí i následující definice oblíbená v akademickém prostředí,
znějící takto:
„Trvale udrţitelný rozvoj je komplexní soubor strategií, které umoţňují pomocí
ekonomických nástrojů a technologií uspokojovat sociální potřeby lidí, materiální
i duchovní při plném respektování přírodních limitů. Aby to bylo v globálním měřítku
současného světa moţné, je nutné nově redefinovat na lokální, regionální i globální úrovni
jejich instituce a procesy.“
Jedna z dalších definic udrţitelného rozvoje poukazuje na dva důleţité aspekty aneb co je
nutné, aby se udrţovalo i rozvíjelo4. Otázka udrţování se v tomto případě váţe k přírodě
(země, biodiverzita, ekosystémy), ţivotu (zdroje, ţivotní prostředí), společenství (kultura,
skupiny, místa); a rozvoje k lidem (očekávaná doba doţití, úmrtnost dětí, vzdělání,
rovnost, stejné příleţitosti), ekonomii (bohatství, produktivita sektorů, spotřeba),
společnosti (instituce, státy, regiony).
Trvale udrţitelný rozvoj je také občas pozorován jako sociální hnutí skupin lidí, kteří
společnou ideologií směřují k dosaţení určitých udrţitelných cílů. Hlavním úsilím je
povzbuzení udrţitelného rozvoje. United Nations Conference on Environment and
Development (UNCED) byla první mezinárodní konferencí, na níţ se setkal vysoký počet
různých mezivládních organizací a dalších reprezentantů majoritních skupin (farmáři,
domorodé skupiny, obchodníci ad.), povzbuzujících tuto myšlenku5.
4
U.S. National Research Council, Policy Division, Board on Sustainable Development, Our Common
Journey, 1999: A Transition Toward Sustainability. National Academy Press, Washington DC.
5
Haas, P. a kol., October 1992: “Appraising the Earth Summit: How Should We Judge UNCED’s Success?”
Environment, pp. 6–11, pp. 26–33.
- 14 -
Závěrem zmiňuji ukázku od p. V. Hály (Strana zelených, Pardubický kraj), tvrdící
následující:
„Trvale udrţitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím
generacím zachovává moţnost uspokojovat jejich základní ţivotní potřeby a přitom
nesniţuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.“
Tuto definici také do našeho právního řádu – zákona č. 17/1992 Sb. prosadil
p. J. Vavroušek (první československý ministr ţivotního prostředí, zakladatel Společnosti
pro trvale udrţitelný ţivot).
Historie trvale udrţitelného rozvoje sahá do šedesátých let, kdy byl zaloţen tzv. Římský
klub, řešící celosvětové problémy právě v otázce „udrţitelnosti“. Hlavním smyslem tohoto
sdruţení bylo zaměření se na stanovení kroků k jistým omezením. Jiţ dříve bylo vědcům
jasné, ţe na přelomu dvacátého a jedenadvacátého století dojde k několika katastrofám:
úbytku pitné vody, nedostatku úrodné půdy, znečištění či nedostupnosti energetických
zdrojů. Tyto všechny předpoklady byly téměř stoprocentně naplněny.
Důleţitým mezníkem v historii trvale udrţitelného rozvoje (TUR) byla konference
Spojených národů (UN), zabývající se tématem vlivu prostředí na člověka a naopak. Právě
zde roku 1972 vyvstala myšlenka zaměřená na problematiku udrţitelnosti, která byla taktéţ
později svým způsobem „podpořena“ několika katastrofami (havárií – Černobyl, tankeru
Exxon Valdez). Rovněţ zde byl poprvé zmiňovaný a přesně definovaný termín „rozporu“
mezi severem a jihem. Rozvinuté země začaly být povaţovány za bohaté, proto si osvojily
spojení – bohatý sever neboli globální sever patrně ovlivňující širší okolí, a naopak země
rozvojové zastaly pojem chudý jih.
Z tohoto rozdělení je na první pohled patrné, ţe úroveň vyspělého severu byla a pořád je
zaloţena na nešetrném vyuţívání přírodních zdrojů nehledě na jejich následný dopad.
Moţná destrukce ekosystémů zde můţe vést ještě k větší degradaci biosféry, neţ ke které
docházelo doposud. Je třeba mít na paměti, ţe nikdy nemůţeme cíleně zvýšit ţivotní
standart chudého obyvatelstva nebo ho poměřovat se zeměmi vyspělými. Do určité míry
zde k ovlivnění a malému zlepšení můţe dojít, nicméně procentuálně nepůjde o velká čísla.
- 15 -
Hlavními úkoly TUR by mělo být definování konceptů, které by vedly k omezení
negativních vlivů lidské populace na ţivotní prostředí. Obnovitelné zdroje by měly být
v zásadě čerpány takovou rychlostí, aby se stačily obnovovat. Naopak vyčerpatelné zdroje
by měly být čerpány rychlostí, jíţ by stačily budovat záměny, na které by se dalo plynule
přejít. Současné technologie by měly investovat do redukce znečištění a sníţení plýtvání
zdrojů.
Vůbec poprvé byla stanovena definice trvale udrţitelného rozvoje v tzv. Brundtland report,
kde se jednalo o propojení tří sfér: sociální, ekonomické a přírodní.
Cílů trvale udrţitelného rozvoje existuje několik stejně tak jako jeho definic. Nejznámější
cíl pochází přímo z World Commission on Environment and Development (WCED):
„Trvale udrţitelný rozvoj je takovým rozvojem, který naplňuje potřeby přítomných
generací, aniţ by ohrozil schopnost naplňovat je i generacím budoucím“. Dále je přesněji
myšleno, ţe za „potřeby“ se povaţují základní potřeby v těch nejchudších koutech světa.
Kdyby se takto nečinilo,
docházelo
by ke špatným
statistickým
výsledkům
a dezinterpretaci nasbíraných dat. Za základní potřebu lze povaţovat moţnost bydlení
v odpovídajících podmínkách, dostatek jídla, pitné vody a zajištěný přístup ke
zdravotnické péči i k základnímu vzdělání.
Zamyslíme-li se nad pojmem trvale udrţitelný ţivot, je toto téma i v dnešní době velice
aktuální. Vzhledem k nynější době jakési „samo-likvidace“ lidstva, zdá se, ţe jde jiţ nyní
opravdu jen o přeţití, nikoliv o udrţení trvalého rozvoje příštím generacím. Zde je třeba
upozornit na základní principy, resp. souhru mezi lidmi a přírodou. To, ţe s přírodou
nespolupracujeme, jak bychom měli, je patrné z několika následujících ukázek6.
Příkladem můţe být celkové oteplování, které má za následek tání ledovců, zvyšování
průměrné výšky hladiny moří, vymírání ţivočichů v důsledku oteplování mořských
proudů, velké teplotní výkyvy, sniţující se ozónovou vrstvu. Na základě studií emisí CO2
vzrostly z 22 460 milionu metrických tun v roce 1990 na 24 238 milionu v roce 2000.
6
Horký, O. a kol., 2007: Rozvojové tisíciletí. Manuál globálního rozvojového vzdělávání, Nakladatelství
Educo, 3. vydání, s. 22-27.
- 16 -
Vzhledem k narůstajícímu počtu lidí na Zemi došlo k nepatrnému poklesu emisí na
jednoho člověka v rozvinutých zemích, na druhé straně k 42 % nárůstu emisí v zemích
rozvojových. Během 20. století stoupla průměrná teplota o 0,6 stupně Celsia vzhledem
ke globálně zvýšené koncentraci látek způsobující skleníkový efekt. Hlavním zdrojem
nárůstu jsou emise oxidu uhličitého. V roce 2005 vstoupil v platnost Kjótský protokol,
zavazující některé skupiny rozvinutých států ke sníţení emisí do roku 2012 o 5,2 %.
Ovšem nutno podotknout, ţe se na rozvojové státy nevztahuje, třebaţe se za největšího
znečišťovatele ovzduší povaţuje Čína společně s Indií. Dokonce ani Spojené státy
americké tento protokol doposud neratifikovaly. Přestoţe se celý svět snaţí o eliminaci
skleníkových plynů a dodrţení klimatické dohody, u těchto největších gigantů
znečišťování dohoda „vázne“. Jistou zárukou budoucnosti měl být dokument podepsaný
v Kodani v prosinci roku 2009, navazující na Kjótský protokol, jehoţ platnost končí rokem
2012. Do té doby by měla vstoupit v platnost od 1. ledna 2013 Kodaňská smlouva. Ta by
měla kodifikovat víceméně stejné závazky, vedoucí k odpovědnosti za zdravé ovzduší,
zapojující navíc USA, Čínu, Indii a další země.
V zemích střední a východní Evropy byl pokles emisí zaznamenán o 38 %. Byl způsobený
ekonomickou transformací postkomunistických zemí v roce 1990, sice poklesem
průmyslové výroby. V ostatních hospodářsky rozvinutých státech (Kanada, USA, Nový
Zéland, Austrálie) naopak emisí přibylo o celých 11 %. Zaměříme-li se do budoucích
desetiletí, rozvojové země (v čele s Indií a Čínou) se stanou hlavními producenty
skleníkových plynů. Bylo by asi nadmíru překvapivé, kdyby méně rozvojové země začaly
investovat právě do rozvoje obnovitelných zdrojů energie (pozn. Čína se jiţ zapojuje).
Z tohoto důvodu je zapotřebí, aby se rozvinuté země se svojí praxí podělily se zeměmi
méně vyspělými. Poskytly jim finanční prostředky na výzkum a vývoj alternativních
zdrojů energie a ukázaly vyuţití moţností z dostupných energetických úspor.
Nedílnou součástí problému oteplování ovzduší je i téma týkající se kácení deštných
pralesů. Na základě údajů Food Agriculture Organization (FAO) tvořila v roce 2000
celková rozloha lesů zhruba 3,9 miliardy hektarů, tedy 30 % z rozlohy pevniny, přičemţ se
téměř polovina nacházela v oblastech tropického či subtropického pásma a zbytek v pásmu
mírném. Podle údajů posbíraných organizací FAO došlo ke ztrátě 94 milionu hektarů
zalesněných částí, coţ je cca desetkrát velká rozloha České republiky.
- 17 -
Velkou část tvoří právě tropické deštné pralesy, jeţ jsou káceny pro své vzácné dřevo
hojně vyuţívané v nábytkářském průmyslu, po němţ je neutuchající poptávka na
americkém i evropském kontinentě. Slibné výsledky zde přináší Forest Stewardship
Council (FSC) podporující plantáţní pěstování vzácných stromů, které výrazně napomáhá
k eliminaci jejich kácení mimo specializované plantáţe. FSC působí na tomto poli jakoţto
hlavní organizace udělující certifikace, a zároveň dohlíţí na kvalitu i kvantitu dřevařských
surovin, představující tímto legální komerční kácení. Dalším problémem obyvatelstva je
nedostatek prostoru umoţňující pěstování zemědělských plodin z důvodu obţivy. Přestoţe
došlo v 90. letech ke ztrátě 5 % původního porostu, téměř 2 % byla zalesněna přirozeným
i umělým způsobem. Je samozřejmé, ţe úbytek lesů významně přispívá ke skleníkovému
problému, ztrátě přirozené biologické druhové bohatosti (vymírání rostlinných
i ţivočišných druhů) a v nepatrné míře i desertifikaci. Proto je zde na místě zamyslet se
a koncepčně podporovat udrţitelný lesnický management, podporující ochranu
rozmanitosti druhů, lesních zdrojů i socioekonomické funkce lesa, dopadající na celé
lidstvo.
Podstatným problémem je zajištění přístupu k nezávadné pitné vodě, základní
hygienické a zdravotnické péči. Jak je známo, nejvíce ohroţeným kontinentem je Afrika
a po ní se řadí další rozvojové země, nevynechávajíce v pozadí i Mexiko. V celosvětovém
měřítku je celkově zejména na venkově kvalita vody problematická. Dle Programu
lidských sídel OSN (UN-HABITAT) v roce 1990 vyuţívalo kvalitních zdrojů pitné vody
77 % obyvatelstva a na začátku 21. století jiţ 85 % obyvatelstva. Největšího pokroku bylo
docíleno na černém kontinentě a Indii, posléze i v Číně. Čína je všeobecně stále pod
tlakem udrţitelnosti pitné vody, neboť v čínských aglomeracích dochází pravidelně ke
zvyšování spotřeby vody průmyslem i neregulovatelnou imigrací do velkých měst.
Zatímco na venkově její zdroje rostou, ve městech ubývají. Neřešitelným problémem bývá
často přečerpání podzemních vod, přičemţ dochází k vyčerpávání vodních zdrojů a jejímu
poklesu vlivem vysoké spotřeby. Tímto ustupují zásoby pitné vody aţ o několik metrů
níţe, tudíţ zde hrozí moţná kontaminace vodou mořskou, na coţ v tomto případě nejsou
lidé připravení. Vůbec nejméně dostupných zdrojů pitné vody je evidováno v Oceánii
(52 %) a ostatních rozvojových státech jako v Latinské Americe, oblasti Karibského moře,
západní Asii a severní Africe se blíţí k 90 %. Jak zemím pomoci?
- 18 -
Celkově by bylo dobré zavést vodovodní i kanalizační sítě a získat finanční podporu od
vyspělých zemí. Jakým způsobem tyto země ovšem zainteresovat do nezajímavých lokalit
trpících tímto fenoménem? Je jisté, ţe investory neláká chudá ekonomicky nezajímavá
půda, kde nemohou očekávat ani několika málo procentní návratnost svých investic.
Ohroţené komunity bývají často velmi slabým článkem, čekajícím na spásu v podobě
projektů podporovaných např. Mezinárodním měnovým fondem (IMF) či Světovou
bankou (WBG). Nedostatek pitné vody je také problémem ve vysoce rozvinutých trţních
ekonomikách, kdy se s ní nedbale zachází a její spotřeba je ve výši 41 litr/den na
obyvatele.
Jakým způsobem ovšem tuto problematiku řešit, kdyţ neustále narůstá a zvyšuje se počet
obyvatel planety? Dnes je nás přes šest miliard, ale otázkou je, kdy se nárůst populace
zastaví? Je to moţné? Předpoklady jsou dle výzkumů nepředstavitelné. V roce 2050 má
dojít aţ ke třetinovému nárůstu a překonání devítimiliardového počtu obyvatel. Jakým
způsobem všem lidem zajistit obţivu, dostatek pitné vody i dostupnou, kvalitní, zdravotní
péči? Zdá se nemoţné dosáhnout pozitivního cíle. Jedinou naší volbou, i kdyţ ne zcela
pozitivní je přirozený, popř. „podpořený úbytek“ obyvatelstva na planetě Zemi nemocemi,
objevujícími se právě v pitné vodě. Ta jediná je zdrojem veškeré síly a ţivota.
Dle UN-HABITAT (United Nations Human Settlements Programme) s narůstajícím
počtem obyvatelstva souvisí i problematika lidí ţijících v chudinských čtvrtích7. Jejich
počet neuvěřitelně stoupá. Ke všemu přispívá nadprůměrná imigrace lidí z venkova do
měst. Ti si často neuvědomují překáţky a nástrahy, které město přináší, protoţe nic
takového ve svých ţivotech dříve nepoznali. Mnozí očekávají od měst příliv bohatství,
získání práce, lepšího bydlení, ale opak bývá pravdou. Tímto většina z nich přichází o své
poslední ţivobytí - ztrácí půdu, na níţ mohli pěstovat základní plodiny. Co lidi k tomuto
kroku vede? Sociální jistota? Soudrţnost? Nárůst o 28 % (za posledních deset let) lidí
ţijících v chudinských čtvrtích i ve slumech mluví za své. Většina tohoto obyvatelstva není
zaměstnaná, je početnější a závislá na vnější pomoci.
7
The Challenge of slums: Global Report on Human Settlements 2003. United Nations Human Settlements
Programme, UN-HABITAT, Earthscan Publications Ltd. London and Sterling, VA.
- 19 -
Komplexně se dá říci, ţe tito lidé chudinských čtvrtí postrádají přirozený ţivotní prostor,
nemají přístup k základnímu hygienickému zařízení, pitné vodě, dostatečné výţivě
i pracovním příleţitostem z důvodu nedostatku pracovních pozic a nízkého stupně
vzdělanosti. Tímto roste zdravotní riziko a dochází ke snadné nákaze mezi obyvatelstvem.
Demografické odhady UN-HABITAT ukazují, ţe do roku 2020 stoupne počet lidí ţijících
ve slumech na 1,5 miliardy a do roku 2030 dokonce na rovné dvě, coţ je alarmující. Je
patrné, ţe se jen obtíţně podaří zvýšit úroveň lidí v těchto čtvrtích, aniţ by došlo
k zefektivnění zdravotnického systému, poskytnutí základního všeobecného vzdělání pro
všechny rovnoměrně a tím k nárůstu vzdělanějšího obyvatelstva a vzniku pracovních míst.
Je zapotřebí napřít sílu i do méně rozvinutých venkovských oblastí, odkud právě míří do
chudinských čtvrtí stále noví lidé. Zabezpečení základního prostoru ve venkovských
oblastech by mohlo být také klíčovou otázkou a řešením pro vlády. Kdyby byl venkov
finančně podporován a existovala v něm návaznost na města, ať uţ v otázce přímého
obchodování či barterového obchodu, podpořila se a realizovala výstavba infrastruktury,
vše by bylo usnadněné. Existoval by plynulý „tok“ konečných produktů (surovin,
zemědělských plodin, výrobků) a tím se podporoval region po regionu v čele s tím, čeho
mají největší dostatek (např. zaměření na pěstování rýţe, kukuřice apod.). Zde mluvíme
o poskytování pomoci na regionální úrovni, která je zkoncipovaná a provázaná s úrovní
vyšší. Zejména je nutné zaměřit se na strategické plánování rozvoje měst a venkova.
V případě chudých - a co do produkce nesoběstačných zemí - či jednotlivých regionů, by
měla být přehodnocena politika omezování subvencí, týkající se především zemědělského
sektoru.
Příkladem můţe být řada zemí zejména subsaharské Afriky, kdy je jinými státy
podporovaný a dotovaný vývoz tamních plodin, přičemţ samotná produkce stačí pouze
k uspokojení potřeb místního obyvatelstva. Neexistují-li stanovená pravidla, je načase vše
přehodnotit. Tento jev negativně působí na prostředí a podepisuje se na ţivotech lidí, coţ
kromě toho přispívá i k jejich stěhování se do chudinských čtvrtí.
- 20 -
3.
Cíl práce a metody zpracování
Cílem této diplomové práce je popsání, analyzování a zhodnocení trvale udrţitelného
rozvoje a jeho indikátorů na příkladu Spojených států mexických. Důraz je kladen na čtyři
různé indikátory trvale udrţitelného rozvoje (ekonomické, institucionální, přírodní,
sociální). Práce se zabývá analýzou statistických dat indikátorů, a jejich názorným
porovnáváním v tabulkách nebo grafech. Cílem práce je zpracování všech indikátorů
a v závěru navrţení moţných řešení dané situace pro obyvatele i instituce.
Metody zpracování měly nejčastěji formu grafů a tabulek. Vzhledem ke statistickým
údajům dokázaly vystihnout problematiku v časových úsecích, např. desetiletích. Snadno
se z nich dalo vyvodit, zda-li jsou v budoucnu moţná pozitivní řešení či nikoliv. Pouţité
údaje byly získávány zejména ze Statistického úřadu sídlícího v hlavním městě Mexico
City. Vycházela jsem především ze zpracovaných údajů Statistického úřadu, neboť
poskytovaly ověřená data se zřetelným určením pozitivního či negativního dopadu na
celou zemi i její obyvatelstvo. Odborné články časopisů poskytovaly hlubší vhled do
zkoumané problematiky. Organizace FAO, UNICEF, UN-HABITAT, WHO aj. byly
zdrojem podrobnějších informací a aktivním článkem působícím v prostředí Mexika.
Ostatní publikovatelné odborné články, výzkumy i rešerše Univerzity Salzburg z Rakouska
a Univerzity UNAM (Universidad Nacional Autónoma de México) v Mexico City
potvrdily správnost dat a nabídly informace konkretizované a názorně systematicky
provedené do tabulek a grafů.
- 21 -
4.
Výsledky práce a diskuse
4.1
Indikátory trvale udržitelného rozvoje
V dnešní době jsou rozlišovány dva pojmy trvalé udrţitelnosti – slabá a silná. Pojem slabá
udrţitelnost předpokládá nahraditelnost ostatních zdrojů v neomezeném rozsahu. Tímto
pak nedochází „ke ztrátě“ produktu či zdroje, natoţ k ovlivnění celé ekonomiky. Hodnota
zdrojů i produktů zůstává zachována, případně je nahraditelná. Z tohoto faktu vyplývá, ţe
neobnovitelné zdroje jsou vyčerpatelné, a tak z nich nelze donekonečna čerpat.
Na druhé straně existuje tzv. silná udrţitelnost, kladoucí důraz na zachování, podporu
i obnovu „zdravého“ prostředí. Je registrována v delším časovém horizontu. Z praktického
hlediska se povaţuje za obtíţně realizovatelnou, poněvadţ se zde zavazuje k pouhému
čerpání obnovitelných zdrojů, jeţ jsou brány za konečné. O moţnosti vyuţití
neobnovitelné energie se v tomto případě vůbec neuvaţuje.
Indikátory umoţňují zjišťovat informace o dané zemi. Popisují komplexní chování a odraz
lidské společnosti ve vztahu k přírodnímu prostředí a dalším důleţitým sledovaným
oblastem. Poskytují pohled na učiněná rozhodnutí i na způsoby řešení problémů. Jsou
schopné zaznamenávat progresi směřující k udrţitelně rozvojovým cílům. Dokáţí předem
varovat ve smyslu případnému zabránění sociální či přírodní krize. Kromě toho jsou
důleţitými nástroji ve formě spojení komunikace idejí, myšlenek a hodnot ve společnosti.
V Agendě 21, odstavci 40, je konstatováno, ţe je podstatné identifikovat indikátory trvale
udrţitelného rozvoje na různých úrovních (národní, mezinárodní). Navíc Agenda 21
vyzývá k harmonizaci společného úsilí, aby dosáhla indikátorů trvale udrţitelného rozvoje
na všech výše zmiňovaných úrovních, zahrnující posléze i úroveň globální. Mimo jiné se
snaţí o začlenění vhodných pravidel indikátorů uţívaných v běţné formě i ve formě
takové, která je široce vyuţitelná v globálním měřítku. Na takové úrovni pak dochází
k porovnávání zemí skrz publikované zprávy a databáze.
- 22 -
Roku 1992 se konal Earth Summit, kde byla poprvé definována podstatná role indikátorů.
Toto zjištění bylo implementováno do kapitoly 40 Agendy 21. O tři roky později se jím
podrobněji začala zabývat Komise udrţitelného rozvoje, stojící pod záštitou Spojených
národů (UN), která roku 1995 odsouhlasila speciální program indikátorů udrţitelného
rozvoje Work Programme on Indicators of Sustainable Development (CSD Work
Programme), a snaţila se o zkoordinování klíčových elementů. Hlavním cílem tohoto
programu bylo sestavení indikátorů na příslušných úrovních, rozpracované do
metodologických tréninkových a dalších aktivit. Jejich pouţitelnost byla nevídaná.
Devatenácté speciální sezení řídícího orgánu UN (General Assembly) probíhalo roku 1997,
kde se UNCED doţadoval přehledu důleţitosti programu na indikátorech. Zde byla snaha
o zkompletování informací a praktické vyuţití ve specifických podmínkách, které mělo být
dále pouţito pro monitorování rozvoje na národní úrovni ostatních států.
Na základě této skutečnosti byly vyhodnoceny indikátory udrţitelného rozvoje
(1995 – 2000), které dodnes poskytují detailní popis klíčových rozvojových témat. Zpráva
CSD Work Programme on Indicators of Sustainable Development souhlasí s uţíváním
indikátorů jakoţto měřítek vycházejícím vstříc všem zemím. Za stěţejní indikátory jsou
povaţovány čtyři typy: ekonomický, přírodní, sociální a institucionální. Ty jsou následně
rozpracovány do několika kategorií a pod-kategorií na základě klasifikace jejich síly,
charakteristiky a konceptuálního přístupu viz tab. 1. Tyto všechny typy nabízejí prioritně
skóre indikátorů slouţící uţivatelům, národním expertům, skupinám z civilní společnosti
a dalším lidem, kteří jsou odpovědní za monitorování trvale udrţitelného rozvoje8.
8
UN Department of Economic and Social Affairs, April 1999: Work Programme on Indicators of Sustainable
Development of the Commission on Sustainable Development, Division for Sustainable Development, New
York.
- 23 -
Tab. 1
Rámcová struktura koncepce indikátorů trvale udržitelného rozvoje
Dimenze
Kapitola
Hnací
Státní
Odezvové
Agenda 21
síla indikátorů
indikátory
indikátory
Ekonomická
Environmentální
Sociální
Institucionální
Zdroj: Disano, J., April 1999: CSD Work Programme on Indicators of Sustainable Development Progress
Report. Background Paper No. 7, Commission on Sustainable Development, Seventh Session, UN
Department of Economic and Social Affairs, New York.
Výše uvedená tabulka ilustruje význam pouze rámcové struktury. Pojmenování „hnací síla
indikátorů“ reprezentuje lidskou aktivitu, procesy a zákonitosti dopadu na udrţitelný
rozvoj z pozitivní i negativní stránky. Státní indikátor poskytuje náhled na kondice
udrţitelného rozvoje, zatímco „odezvový“ reprezentuje společenské akce cílené ke hnutí
TUR. Tato organizační struktura byla důleţitou součástí při sestavování identifikace
a vybírání indikátorů. Byla předběţně pouţita v publikaci Spojených národů - Indicators of
Sustainable Development: Framework and Methodologies9.
Toto rámcové provedení poslouţilo k metodice a sestavení archů pro 134 indikátory
vypracované pověřenými agenturami Spojených národů jako přednostní pracovní list
k testování na národní úrovni. V letech 1996 aţ 1999 bylo do testování dobrovolně
zapojeno dvaadvacet zemí z celého světa10. Přihlášené země měly moţnost získat
zkušenosti ze zkoumaných indikátorů a mít přístup ke snadnějšímu rozhodování, jakým
způsobem se lépe dopracovat k udrţitelnosti. Testování dovolilo zhodnotit přiměřenost
hnací síly státních indikátorů; uţití alternativních indikátorů, a dodatkových vhodných pro
národní poměry; případně navrhnout jejich doplnění.
9
United Nations, Indicators of Sustainable Development: Framework and Methodologies, New York, 1996.
Austria, Barbados, Belgium, Bolivia, Brazil, China, Costa Rica, Czech Republic, Finland, France,
Germany, Ghana, Kenya, Maldives, Mexico, Morocco, Pakistan, Philippines, South Africa, Tunisia, United
Kingdom, and Venezuela.
10
- 24 -
Úhrnně lze konstatovat, ţe testované země reagovaly kladně na tuto zkušenost
a povaţovaly ji za velmi pozitivní. Avšak některé z nich doplnily výzkum o návrhy
vedoucí ke zlepšení, výstiţnější zaměření indikátorů i lépe propracovanou metodologii.
Země se shodly na tom, ţe ono propojení „státní hnací síly“ nemá potřebné podklady pro
tématiku udrţitelnosti. Z tohoto důvodu zde nebyla zpozorována vyhovující návaznost pro
sociální, ekonomickou i institucionální dimenzi. Kromě toho došlo k nenavazujícím
prolukám bránícím ve výběru národních indikátorů. Toto bylo obzvlášť viditelné, včetně
zpětné reakce na její odezvy. Dalším problémem byl příliš dlouhý pracovní list, který
znemoţňoval testování a rozvoj všech indikátorů v národní kontextové souvislosti.
Na základě pozadí národního testování a dalším zkušenostem došlo k přehodnocení
orientace na hlavní „rozhodovací potřeby“. Experti skupin zabývající se trvale udrţitelným
rozvojem, doporučili změnu indikátorové struktury. Zaměřili se na politickou tematiku
ovlivňující udrţitelný rozvoj11. Posléze proběhly rozsáhlé studie dávající dohromady různé
faktory, které měly být brány v úvahu. Jelikoţ měla být naplněna tato doporučení, muselo
dojít k radikálnějším zásahům na základě různých individuálních studií. Závěry těchto
studií byly specifikovány přesnějšími faktory podporující rozvoj zemí. Začal se klást důraz
na:

Doporučení jednotlivých zemí.

Zaměření na prioritní politiku směřující k trvalé udrţitelnosti a její progresi.

Potřebu komplexnosti a rovnováhy skrze spektrum trvale udrţitelného rozvoje
reflektované Agendou 21.

Limitovaný počet indikátorů.
V úvahu se dále brala budoucí moţná ohroţení – rizika, korelace (souvztaţnost) mezi
tématy, udrţitelné cíle a základní sociální potřeby. To, co bylo adresované budoucím
rizikům se stalo proaktivním nástrojem k podpoře schopnosti samorozhodování převáţně
tam, kde byly známy hranice. Tyto udrţitelně rozvojové výzvy reflektovaly globální
hodnocení, regionální i národní. Jedním z příkladů je UNEP’s GEO-2000 report12.
11
Disano, J., April 1999: Report “Fifth Expert Group Meeting on Indicators of Sustainable Development”.
UN Department of Economic and Social Affairs, Division for Sustainable Development, New York.
12
UN Environment Programme, 1999: GEO-2000 UNEP’s Millennium Report on the Environment. Earths
and Publications.
- 25 -
Úspěšné propojení jednotlivých sfér mělo ve světě kladné ohlasy. Ty měly bezpodmínečně
zrcadlit cíle udrţitelného rozvoje, aby došlo k sociálnímu posunu; institucionálnímu
rozvoji; zachování ekologické integrity a zajištění ekonomické prosperity. Ony cíle
pomyslného „vyššího řádu“ se staly nástavbou základních lidských potřeb souvisejících
s dostupností potravy, vody, bydlení, bezpečí, zdraví, vzdělání i dobré vlády.
Tabulky 2, 3 uvádějí rozdělení indikátorů do čtyř hlavních skupin. Můţeme si povšimnout,
ţe tyto skupiny nepojmou problematiku všech témat spjatých s trvale udrţitelným
rozvojem, proto jsou zde zmiňována jen ta nejpodstatnější témata. Navíc témata
specifikovaná pod pojmem turismus, kvalita podzemní vody, biotechnologie ještě nejsou
dostatečně propracovaná. Chybí jim jasný indikátor i dobrá metodologie k uţívání na
národní úrovni.
Tab. 2
Klíčová témata hlavních indikátorů – testování CSD
Sociální indikátor
Přírodní indikátor
Vzdělání
Zaměstnanost
Zdraví / Přístup k vodě i zdravotním zařízením
Bydlení
Kvalita ţivota, sociální péče
Kulturní dědictví
Chudoba, distribuce příjmů
Kriminalita
Obyvatelstvo
Sociální a etnické hodnoty
Podzemní voda, sladká voda
Zemědělství, bezpečnost dodávky jídla
Urbanizace
Pobřeţní zóny
Ochrana korálů, moří, oceánů
Rybářství
Biodiverzita / biotechnologie
Udrţitelný lesní management
Znečištění ovzduší a ozónová díra
Globální klimatické změny,
rostoucí nadmořská výška
Udrţitelnost uţívání přírodních zdrojů
Udrţitelný turismus
Přísnost přepravních kapacit
Vyuţívání a změny půdy
Role ţeny
Přístup k půdě a jejím zdrojům
Struktura komunit
Sociální exkluze
Zdroj: UN Department of Economic and Social Affairs. Report of the Consultative Group to Identify Themes
and Core Indicators of Sustainable Development.
- 26 -
Tab. 3
Klíčová témata hlavních indikátorů – testování CSD
Ekonomický indikátor
Institucionální indikátor
Ekonomická závislost / zadluţenost / ODA
Energie
Znaky spotřeby a produkce
Odpadový management
Doprava
Těţba
Ekonomická struktura a rozvoj
Obchod
Produktivita
Integrované rozhodovací procesy
Kapacita stavby / budovy
Věda a technologie
Veřejné povědomí a informace
Mezinárodní úmluvy a spolupráce
Vláda / Role místních společností
Institucionální a legislativní propojení
Havarijní připravenost
Veřejná spoluúčast
Zdroj: UN Department of Economic and Social Affairs. Report of the Consultative Group to Identify Themes
and Core Indicators of Sustainable Development.
Výsledkem tohoto procesu došlo ke konečnému rozdělení do patnácti témat a 38 podtémat,
slouţící jakoţto „indikátorový průvodce rozvojem“ v roce 2001. Tento výsledek pokrýval
témata všeobecného charakteru, která mohla být bez problému vyuţita všemi zeměmi
i regiony celého světa. Celek reprezentoval to nejlepší z vybraných indikátorů a jejich
rozdělení. To ovšem neznamenalo, ţe byla témata pojata v celé své šíři. Například sociální
téma týkající se chudoby nezasahuje jednoznačně pouze do problematiky sociálního
charakteru, nýbrţ i do těch ostatních. Vše je sumarizováno v tabulkách 4 – 7.
Pro celou implementaci CSD Indikátorového programu bylo nutné pomoci zemím, které se
snaţily o adaptaci a revitalizaci indikátorových témat. Bylo důleţité najít podobnosti
i rozdíly témat, zabývajících se otázkou „státní hnací síly“ určité země. Zde byl kladen
důraz na:
 Politicky orientovaná témata a jejich rozhodovací procesy.
 Čtyři primárně vytipované a ponechané indikátory.
 Propojení s Agendou 21 ovšem nikoli striktně dodrţovanou (Tab. 4 - 7; odkaz *).
 Přímé sepjetí se „státní hnací silou“ a jeho návazností na indikátory i kategorie.
* Kontext Agendy 21 poskytuje bliţší popis témat a pod-témat.
- 27 -
Sociální indikátorová propojení (9)
Tab. 4
Téma:
Pod-téma:
Indikátor:
Rovnost
Chudoba (3)
Procento populace ţijící pod hranicí chudoby
Gini Index – příjmová nerovnost
Sociální indikátorová propojení
Procento nezaměstnaných
Zdraví (6)
Nerovnost pohlaví (24)
Průměrná mzda muţe i ţeny
Nutriční hodnota
Nutriční hodnota příjmu potravy u dětí
Úmrtnost
Úmrtnost dětí do pěti let
Hygienická,
% Populace s přístupem ke kanalizačnímu vybavení
zdravotnická zařízení
Pitná voda
% Populace mající přístup k nezávadné pitné vodě
Dostupnost
% Populace s přístupem k základní zdravotní péči
zdravotnických zařízení
Očkování proti infekcím a dětským nemocem
Tempo (rychlost) antikoncepční prevalence
Vzdělání (36)
Úroveň vzdělání
Děti dosahující vzdělání 5. třídy základní školy
Úroveň středoškolského vzdělání u dospělých
Gramotnost
Početnost gramotných dospělých
Bydlení (7)
Ţivotní podmínky
Obytná plocha na osobu
Bezpečnost
Kriminalita (36, 24)
Počet evidovaných přestupků na 100 000 obyvatel
Obyvatelstvo (5)
Změna obyvatelstva
Nárůst počtu obyvatel
Plocha městských formálních a neformálních dohod
Zdroj: United Nations Department of Economic and Social Affairs, Testing the CSD Indicators of
Sustainable Development: Interim Analysis: Testing Process, Indicators and Methodology Sheets, Technical
Paper prepared by the Division for Sustainable Development, 25 January 1999; and United Nations
Department of Economic and Social Affairs, UN CSD Theme Framework and Indicators of Sustainability,
Final Draft, PriceWaterhouseCoopers for Division for Sustainable Development, November 18, 1999.
Čísla v závorkách označují příslušné kapitoly v Agendě 21.
- 28 -
Přírodní indikátorová propojení (9)
Tab. 5
Téma:
Pod-téma:
Indikátor:
Atmosféra (9)
Změna klimatu
Emise, skleníkový efekt
Úbytek
Spotřeba látek poškozující ozónovou vrstvu
ozónové díry
Přírodní indikátorová propojení
Půda (10)
Kvalita vzduchu
Koncentrace znečištění v urbanistických místech
Zemědělství (14)
Obdělávaná a stálá půda
Pouţívání umělých hnojiv
Uţívání pesticidů
Lesy (11)
% Velikost lesů
Intenzita těţby dřeva
Desertifikace (12)
Půda ovlivněná desertifikací
Urbanizace (7)
Plocha městských formálních a neformálních dohod
Oceány,moře,
Pobřeţní zóna
Koncentrace vodních řas v pobřeţních vodách
pobřeţí (17)
Rybářství
Roční odchyt hlavních druhů
Sladká voda (18)
Kvantita vody
Roční vyúčtování podzemní a povrchové vody
v % z celkového dostupného (objemu) vody
Biologická spotřeba kyslíku
Kvalita vody
Koncentrace fekálních bakterií ve sladkovodní vodě
Biodiverzita (15)
Ekosystém
Místa vybraných klíčových ekosystémů
Chráněná území - % v poměru s celkem
Druhy
Vybraná zvířata, květiny
Zdroj: United Nations Department of Economic and Social Affairs, Testing the CSD Indicators of
Sustainable Development: Interim Analysis: Testing Process, Indicators and Methodology Sheets, Technical
Paper prepared by the Division for Sustainable Development, 25 January 1999; and United Nations
Department of Economic and Social Affairs, UN CSD Theme Framework and Indicators of Sustainability,
Final Draft, PriceWaterhouseCoopers for Division for Sustainable Development, November 18, 1999.
Čísla v závorkách označují příslušné kapitoly v Agendě 21.
- 29 -
Ekonomická indikátorová propojení (9)
Tab. 6
Téma:
Ekonomická
Ekonomická indikátorová propojení
(2)
struktura
Pod-téma:
Indikátor:
Ekonomická
GDP per Capita (HDP na člověka)
výkonnost
Investiční podíl na GDP
Obchod
Bilance obchodu, zboţí a sluţeb
Finanční
Zadluţenost – GNP Ratio
status (33)
(poměr hrubého národního produktu)
Celková ODA (Official Development Assistance)
přijata jako % poměr hrubého národního příjmu
Spotřeba
Spotřeba materiálu
Intenzita uţívání materiálu
a produkce (4)
Vyuţití energií
Roční spotřeba energie na osobu
Podíl spotřeby na obnovitelných zdrojích
Intenzita vyuţívání energie
Odpadové
Produkce průmyslového a tuhého komunálního
generování
odpadu
management
Produkce nebezpečných odpadů
(19-22)
Produkce radioaktivních odpadů
Recyklace a opětovné vyuţití odpadu
Ujetá vzdálenost na jednoho obyvatele
Transport
Zdroj: UN Department of Economic and Social Affairs, 25 January 1999: Testing the CSD Indicators of
Sustainable Development: Interim Analysis: Testing Process, Indicators and Methodology Sheets.
Institucionální indikátorová propojení (9)
Téma:
Pod-téma:
Indikátor:
Institucionální
Strategická
Národní trvale udrţitelná strategie
propojení
implementace SD (8)
(38, 39)
Mezinárodní spolupráce
Implementace ratifikovaných globálních dohod
Přístup k informacím (40)
Počet uţivatelů internetu na
propojení
Institucionální indikátorové
Tab. 7
Institucionální
1000 obyvatel
Komunikační infrastruktura (40)
kapacita (37)
Hlavní telefonní spojení na
1000 obyvatel
Věda a technologie (35)
Výdaje na výzkumy a rozvoj - % GDP
Havarijní připravenost
Ekonomické
a lidské ztráty způsobené katastrofami
Zdroj: UN Department of Economic and Social Affairs, 25 January 1999: Testing the CSD Indicators of
Sustainable Development: Interim Analysis: Testing Process, Indicators and Methodology Sheets.
- 30 -
4.2
Sociální indikátor
Mexiko je povaţováno za zemi s vysokým ratingem, tj. ohodnocením investic. Dle
makroekonomických ukazatelů patří k největším obchodním velmocím. Řadí se na sedmé
místo po Evropské unii (Německu, Velké Británii, Francii, Itálii), Číně, Hong-Kongu,
Japonsku, Kanadě a Spojených státech amerických. V současné době je Mexiko
povaţováno za nejvyspělejší zemi Latinské Ameriky, třebaţe se potýká s nízkou ţivotní
úrovní nejméně poloviny obyvatel.
Mexické obyvatelstvo je suţováno chudobou jiţ po staletí (graf 1). Má kolem 107 milionů
obyvatel, přičemţ téměř 50 milionů (cca 50+ %) ţije v chudobě, z toho 20 milionů
(cca 20 %) v chudobě extrémní (údaje Světové banky z roku 2002). Navíc zhruba
50 milionů obyvatel patří ke střední třídě. Sociální rozdíly jsou markantní. OSN řadí
Mexiko na třinácté místo s největšími propastnými diferenciacemi. Národní sdruţení
ekonomů, Mexická síť volného obchodu (Mexican Free Trade Action Network – RMALC)
i NAFTA (the North American Free Trade Agreement) uvádějí, ţe polovina národa ţijící
v chudobě vyprodukuje sotva pětinu HDP a zároveň na ni připadá zhruba čtvrtina
veškerých výdajů13. Další zajímavý fakt současné doby je, ţe desetina nejbohatší mexické
populace soustřeďuje 42 % národního bohatství. Kromě toho stoupl v posledním desetiletí
počet nejchudších, ţijících v extrémní chudobě ze 17 na 25 milionů, přičemţ museli tito
lidé hospodařit pouze s necelými 2 USD denně (údaj z roku 1994). Navíc polovina z nich
je stále nucena přeţívat s méně neţ jedním dolarem za den14.
Dvě třetiny nejchudších Mexičanů (cca 25 milionů) ţijí na venkově. Chudým státem je
Puebla, Veracruz, Oaxaca, Guerrero, Hidalgo a ekonomicky nejslabší stát Yucatánského
poloostrova Chiapas. Odtamtud lidé odcházejí do velkoměst za vidinou lepšího ţivobytí.
Ovšem to je mylná iluze, neboť ţádné velkoměsto se nedokáţe najednou vypořádat s tak
velkým počtem přistěhovalců. Zdaleka není tomuto problému konec, rozrůstající se
chudinské čtvrti na okraji velkoměst se rozšiřují den za dnem. Lze jim těţko zabránit.
13
Williams, D.: „Mexico's NAFTA experience - North American Free Trade Agreement“. [online].
[cit. 2010-01-02]. Available from: http://findarticles.com/p/articles/mi_m3723/is_1_16/ai_114328142/
14
Statistický úřad v Mexiku, Instituto Nacional de Estadística y Geografía, México (INEGI). [online].
[cit. 2009-12-12]. Available from: http://www.inegi.org.mx/inegi/default.aspx
- 31 -
Graf 1
Počet obyvatel (v milionech) žijících v chudobě, rok 1895 - 2005
Zdroj: INEGI. Censos de Población y Vivienda.
Graf vystihuje počet chudých obyvatel v jednotlivých desetiletích v Mexiku. Největší
nárůst o 18,6 milionu obyvatel je zaznamenán mezi lety 1970 aţ 1980.
Graf 2
Ukazatel závislosti od roku 1950 - 2010
- 32 -
Na křivce předchozího grafu 2 jsou ukázány závislosti osob neaktivního věku
(0 - 15 a 65+) na osobách ekonomicky aktivních (15 – 65 let). Je patrné, ţe se tento proces
mění s přírůstky obyvatelstva, jehoţ silné ročníky se začnou ekonomicky projevovat
v období let 2010 - 2030, kdy kaţdých 100 osob aktivního věku bude ekonomicky
podporovat méně neţ-li 50 osob neaktivního věku. Tento jev znázorňovaný pomocí křivky
poukazuje na důleţitost a ekonomickou závislost všech osob daného státu, směřující k
ideálním podmínkám a zachování zdravého rozvoje ekonomiky. Vrchol křivky byl v 70.
letech 20. století, kdy byl poměr 50:100+ (aktivní osoby : neaktivní osoby) a minimální ve
20. letech 19. století s poměrem 100:38. Prognóza na období 2010 - 2030 je 100:50.
S chudobou je spjato mnoho dalších problémů – vzrůstající kriminalita v obytných
částech města i v obchodech provozovaná za bílého dne; dále pak rozšiřující se
organizované i neorganizované brutální zločiny, proměňující se v noční můru snad všech
vrstev Mexičanů. Velmi obávané jsou únosy dětí všech věkových kategorií do zahraničí
k adopci (v tom lepším případě) či unášené za účelem sexuálního zneuţívání nebo zabité
pro výnosný obchod s orgány. Nejohroţenější bývají děti ze sociálně slabších rodin.
V leckterých případech je policie bezradná, nevyhlašuje pátrání, neboť je těmito případy
zahlcena.
Mimo jiné v Mexiku fungují skupiny partyzánské, teroristické i drogové. Třebaţe oficiální
zprávy ukazují, ţe procento kriminality za poslední léta pokleslo, dostupné statistiky
zůstávají nespolehlivé. Většině z nich totiţ není věnována ani minimální pozornost, a tak
se lehce ztrácejí před zraky zodpovídajících orgánů. Studie, kterou vedla nevládní
organizace Institut pro bezpečnost (ICESI) ukazuje, ţe se ze vzorku 100 tisíc lidí dostalo
do styku se všední kriminalitou v průměru 16 tisíc lidí a to v časovém období 1999 aţ
2004, přitom pouze ¼ těchto případů byla vyšetřována. V Mexiko City jsou největším
problémem krádeţe aut (40 %), na které se specializují vycvičené gangy. Avšak hlavní
město není jediným místem, kde je nejvyšší stupeň kriminality; studie ICESI dokazují, ţe
v roce 2004 všech 53,8 % zaznamenaných případů proběhlo v dalších třinácti mexických
městech. Chybějící věrohodné statistické údaje jsou v Mexiko City problémem, proto je
velkoměsto i nadále povaţováno za jedno z nejnebezpečnějších v Latinské Americe. Podle
Attorney General's Office z hlavního města, došlo k mírnému zlepšení veřejné bezpečnosti
od roku 1997.
- 33 -
Na základě oficiálních statistik klesly kriminální incidenty z počtu 700 za den v roce 1997
na 483 za den v roce 2000 a následně na 444 v roce 2004. Faktory přispívající k vysoké
kriminalitě ovlivňuje policejní korupce; nedostatek odpovídajících vyšetřovacích technik,
trénování lokální policie; nedostatek kvalitních a zkušených zaměstnanců F.D.A. Office
ad. I kdyţ se Mexiko City potýká s vysokou mírou kriminality, předčí jej mnohá velká
města ve Spojených státech amerických i v Jihoafrické republice (graf 3).
Co je hlavní příčinou tak obrovského nárůstu kriminality? Zejména nezvladatelná situace
s příchody chudého obyvatelstva, které se koncentruje na velmi malém území
v neutěšených podmínkách. Hledání pracovního uplatnění je mnohdy bezvýsledné, neboť
všem venkovanům chybí základní vzdělání. Ani migrace do měst jim není schopna
poskytnout ţádné sociální jistoty. Naopak dochází k nekončícímu prohlubování chudoby.
Imigrace venkovanů do měst je bezvýchodná. Lidé často opouštějí špatně placenou práci
v zemědělském sektoru. Podmínky skýtající moţnosti práce v primárním sektoru jsou sice
stabilní, nýbrţ málo výdělečné. Doposud nebyla přiznána práva domorodému obyvatelstvu
k vlastnictví jimi obhospodařované půdy. Dodnes zde lze hledat příčiny neshod
a konfliktů, jeţ v posledních desetiletích vyvstávají se stále větší naléhavostí.
Počet vražd na 100 tisíc obyvatel
Graf 3
20
New York
15
London
10
Shangai
Mexico City
5
Johannesburg
0
Kriminalita - počet vražd na 100 tisíc obyvatel
Berlin
Zdroj: Sudjic, D. and Burdett, R., 2007: The Endless City. Phaidon, New York, ISBN: 9780714848204
Etnická mapa Mexika poukazuje na desítky různých etnických skupin, které se
dobyvatelům španělské národnosti postupně podrobovaly. Jiţ během několikasetleté
historie začaly problémy vyúsťující v konflikty současnosti. V průběhu dlouhých staletí
představovalo domorodé obyvatelstvo nejniţší vrstvu společnosti a podle toho s ním bylo
také necitlivě zacházeno. Domorodí lidé, ať uţ farmáři nebo dělníci, byli diskriminováni
a byla jim odepírána základní lidská práva. Tímto postupně docházelo k hlubokým
změnám, které doléhaly na neutěšenou sociální situaci.
- 34 -
Lidé se stáhli do ústraní. Sami se tak postarali o zachování své kmenové identity, například
„ţivoucího“ jazyka; přírodě přirozeného obdělávání půdy či neměnné konzumace
specifických plodin různých oblastí (placky tamales, chili papričky, chilaquiles ad.).
V Mexiku dnes ţije desetina domorodého obyvatelstva, která hovoří více neţ šedesáti
jazyky. Většina z nich je soustředěna v jiţní části Mexika. Aţ od dob kolonizace se zdejší
ţivotní podmínky indiánů ani jejich vyhlídky příliš nezlepšily. V místech, kde ţije největší
počet domorodých lidí, jsou patrné hluboké sociální rozdíly. Nejmarkantnější příčinou je
nerovnoměrné rozdělení půdy. Domorodí zemědělci nejsou zpravidla jejími vlastníky.
Z toho důvodu jsou nuceni k neustálému stěhování, aby uţivili své početné rodiny. Často
se setkáváme i s prací malých dětí, coţ je z hlediska jejich ochrany nepřijatelné. Důvodem
tohoto jevu jsou celkově velmi nízké příjmy rodiny. Špatné je, ţe děti svojí prací vylepšují
finanční situaci rodiny namísto toho, aby jim byl umoţněn přístup k základnímu
vzdělávání. Ve škole by se naučily číst a psát a získaly by tak lepší vyhlídky do budoucího
ţivota a byly by lépe schopny se později postarat o svoji rodinu – docílit zlepšení
celkových sociálních podmínek.
Z historického hlediska byla urbanistická segregace v hlavním městě Mexiko City
zapříčiněna topografií a koloniálním vyuţíváním půdy. Ti nejchudší se usídlili
v mokřadních územích s kanály ve východní části města. Obzvlášť s příchodem největší
imigrace v průběhu dvacátého století, kdy rapidně stoupl počet příchozích obyvatel.
Odhadem 60 % z těchto příchozích bylo povaţováno za ekonomicky slabé. V rozmezí
19. aţ 20. století došlo k extenzivnímu vzrůstu rozsahu osídleného území z 23 km2 na
neuvěřitelných 154,710 km2. S průměrnou obytnou plochou 17 m2 na osobu oproti
evropskému průměru 35 m2. Do intravilánu města byly zahrnuty i některé okolní vesnice,
obydlené kopce i slumy. Zpočátku prudce vzrostla poptávka po tzv. vecindades – dvoupokojích (pronajímatelné slumy), poskytujících přístřeší bytových jednotek pro niţší
sociální vrstvu (dnes tvořící cca 10 %). Po roce 1940 se zvedla společně s intenzivní
industrializací popularita těchto obydlí, které se začaly postupem času stavět svépomocí
z nejrůznějších materiálů. Výhodou byla koncentrace několika set tisíc lidí na jednom
místě a levná výstavba.
- 35 -
Nevýhodou pak byly problémy s neudrţitelností vznikajících kolonií, rizikem sesuvů půd,
inundací, nedostačujícími sluţbami, dále pak alkoholem, drogami, násilnostmi i vysokou
kriminalitou. Tím byla zasazena rána těmto provizorním, avšak dostačujícím bytovým
jednotkám. Výsledkem byl deficit urbanistických sluţeb, nereálný rozvoj infrastruktury
i destrukce půdy. Počet legalizovaných vecindades klesl, zato do obřích rozměrů vyrůstala
nevkusná obydlí těch, kteří si nemohli podnájmy dovolit. Situace se ve hlavním městě
poprvé vymkla z rukou. Do dneška nedošlo ke stanovení řádné urbanistické koncepce.
Dalším typem obydlí jsou tzv. cuartos de azotea, slouţící jako pokoje sluţebnic. Tvoří jen
nepatrnou část na bytovém trhu (0,4 %). Nejčastěji je najdeme v dobře situovaných částech
města. Kolem 15 % současné populace ţije v bytech postavených z vládních projektů.
Většina nájemníků jsou jejich vlastníky. Pouze 7 % je pronajímáno. V centrální části pak
nalezneme tradiční vecindades, které stále více a více podléhají půdním erozím,
zemětřesením a záměrným bouráním. V posledním desetiletí začala vláda financovat
projekty a podporovat státní subvence, jako například zavedení školních snídaní, zajištění
prevence kriminality, rozdělování kreditů na bydlení15 aj. Hustota osídlení je stále poměrně
nadprůměrná (graf 4). Cena za nájem v centru měst je obvyklá (graf 5).
Hustota osídlení
Graf 4
10000
New York
8000
London
6000
Shangai
4000
Mexico City
2000
Johannesburg
0
Hustota osídlení (lidí na kilometr čtvereční)
Berlin
Zdroj: Sudjic, D. and Burdett, R., 2007: The Endless City. Phaidon, New York, ISBN: 9780714848204
15
Kofi, A. a kol., 2003: „Summary of City Case Studies“. The Challenge of Slums, Global Report on Human
Settlement 2003. Earthscan Publications Ltd. London, IV part, pp. 195–228.
- 36 -
Cena za nájem v centru měst
Graf 5
2500
New York
2000
London
1500
Shangai
1000
Mexico City
500
Johannesburg
0
Berlin
Cena za nájem v centru v dolarech za měsíc
Zdroj: Sudjic, D. and Burdett, R., 2007: The Endless City. Phaidon, New York, ISBN: 9780714848204
Osídlení venkovského a městského charakteru se za posledních 50 let velice změnilo.
Městské osídlení od roku 1950 narostlo o 33 % na 76 %. Naproti tomu došlo ve
venkovském osídlení k rozptýlení obyvatel. V roce 1950 bydlelo na venkově 57 %
obyvatelstva; v roce 2005 se cifra sníţila na téměř 24 % viz tab. 8.
Tab. 8
Zástavba od roku 1950 do roku 2005 v %
Rok
1950
1960
1970
1990
2000
2005
Městská zástavba
42,6
50,7
58,7
71,3
74,6
76,4
Venkovská zástavba
57,4
49,3
41,3
28,7
25,4
23,5
Zdroj: INEGI. Estadísticas por tema.
Migrace probíhá v Mexiku na různých úrovních: vnitrostátní (a - v rámci jedné federace,
muţi: 48,2 %, ţeny 51,8 %), státní (b - mezi jednotlivými federacemi, muţi: 49,3 %, ţeny
50.7 %) a internacionální (c, muţi 59,4 %, ţeny 40,6 %) viz tab. 9. Nejvíce emigrantů
(věková skupina 15 – 24 let, graf 6) míří do Spojených států amerických (26 % Kalifornie,
19 % Texas, 5 % Illinois, 4 % Florida, 4 % Arizona, 42 % ostatní státy). Celkem 84,5 % se
při přestěhování z USA zpátky do Mexika nevrací, naopak 14,6 % ano. Mění-li v Mexiku
osoba své místo trvalého bydliště vícekrát za pět let, je povaţována za „vystěhovalce“ bez
kořenů. Důvody pro stěhování jsou různého charakteru: pracovní 25,2 %; rodinné 24,9 %;
vzdělávací 3,6 % a jiné 13,9 %.
- 37 -
Tab. 9
a)
Ukázka forem migrace (vnitrostátní, státní, internacionální)
b)
c)
Zdroj: INEGI. Estados Unidos Mexicanos. Perfil Sociodemográfico. Censo de Población y Vivienda, 2000.
Graf 6
Ukázka (v %) věkových skupin mířících do zahraničí
Zdroj: INEGI. Estados Unidos Mexicanos. Perfil Sociodemográfico. Censo de Población y Vivienda, 2000.
Dnešní obydlí domorodých etnik nejsou zásobována pitnou vodou ani elektřinou, ačkoliv
mnohá z nich stojí na okrajích velkých měst16. Nesplňují standardní hygienické poţadavky
a jejich obyvatelé nemají přístup k základní zdravotnické péči. V roce 1990 mělo jenom
80 % mexické populace přístup k nezávadné pitné vodě viz tab. 10. V posledním desetiletí
ovšem země zaznamenala pozoruhodný vývoj v pokrytí zdrojů pitné vody, kterého se
dočkalo aţ 88 % populace. Do roku 2015 je snahou pokrýt 90 % obyvatelstva, které bude
mít přístup k nezávadné pitné vodě.
16
Connolly, P., 2003: Case study of Mexico City. Understanding Slums: Case Studies for the Global Report
on Human Settlements 2003. Universidad Autonoma Metropolitana – Azcapotzalco, Tlalpan, Mexico D.F.
- 38 -
Celkově je třeba pomoci 18,3 milionu lidí ve městech a 1,6 milionu lidí na venkově.
Průměrný odhad nákladů je USD 3,4 miliardy; s průměrnými ročními investicemi
USD 227 milionů v období let 2000 – 201517. Standardním poţadavkům dále nevyhovují
hygienická zařízení, kterým je věnována maximální pozornost Světovou zdravotnickou
organizací (WHO) provozující ve světě „Global Water Supply and Sanitation Assessment
2000“ a Demographic Health Survey (DHS), dále pak UNICEF „Multiple Indicator Cluster
Survey (MICS)“ a WBG „Living Standard Measurement Survey (LSMS)“.
Tab. 10
Přístup k nezávadné pitné vodě / kanalizačnímu vybavení
Stav
Rok 1990
Rok 2000
Město
Venkov
Total
Město
Venkov
Total
90
52
80
95
69
88
87
26
71
88
34
74
Přístup v %
k nezávadné pitné
vodě
Přístup v % ke
kanalizačnímu
vybavení
Zdroj: WHO, Coverage data for 1990 was taken from the 1994 Water Supply and Sanitation Sector
Monitoring Report; WHO, Coverage data for sanitation for 2000 was directly taken from the Assessment
2000 regional report.
17
Global Water Supply and Sanitation Assessment and National Survey on demography and health, 2000.
- 39 -
Tato neutěšená situace pak vede k nejasným vyhlídkám spojeným s vysokou úmrtností,
střevními infekcemi a dalšími nemocemi (cholera, ţloutenka, břišní tyfus) objevujícími se
zvlášť u mladší generace. Za poslední desetiletí se situace v Mexiku zlepšila viz tab. 11.
Očekávaná délka doţití se vyšplhala od 38,8 let (údaj z roku 1940) na 75,3 let k roku 2000
(graf 7). Dokonce poklesla i dětská úmrtnost díky vakcinačnímu programu pokrývajícímu
95 % populace. V nedávné době se ještě Mexiko potýkalo s problémy ve zdravotnictví,
kdy celých 10 % populace, tj. 10+ milionů nemělo přístup k základním zdravotním
sluţbám. V roce 1999 se tento počet sníţil na pouhých 1,5 milionu podle Pan-American
Health Organization.
Základní zdravotní péče s sebou přináší výhody. Mexický „Second Basic Health Care
Project“ pod vedením Světové banky byl započat v roce 1996 v 11 státech, 850 městských
čtvrtích a 36 995 venkovských lokalitách. Jeho výzvou bylo zlepšení přístupu ke zdravotní
péči co nejširšímu spektru populace ţijící v méně výhodných geografických podmínkách.
Nehledě na celková zlepšení a jejich dopad, existují ještě značné rozdíly v kvalitě
a kvantitě poskytovaných zdravotních sluţeb od různých veřejných či soukromých
subjektů. Mexický systém zdravotní péče je charakteristický rozličnými plátci
a poskytovateli ve veřejných i privátních sektorech. V roce 2000 bylo zhruba 60 %
uţivatelů pojištěno. Zpravidla i část nepojištěné populace měla přístup k ošetření ve
zdravotních zařízeních pod vedením „Secretariat of Health“ anebo IMSS-Solidarity.
Většinou se jednalo o obyvatele zemědělských oblastí, kde jim stále chybí jakákoli zařízení
podobného typu a nemající disponibilní příjem.
V červenci roku 1997 proběhla v Mexiku reforma zaměřující se na zdravotní péči.
Soustředila se na restrukturizaci financování IMSS sníţením prémií doktorům ve prospěch
rozpočtových zdrojů a jejich následné alokaci. Výsledkem byla privatizace penzijního
systému, z níţ směly být dále podporovány programy zdravotní péče IMSS. Touto
reformou došlo také k zaloţení nového, dobrovolného, rodinného, zdravotního pojištění
pro nepojištěné, s pomocí částečné dotace federální vlády. S podporou Světové banky
a mexické vlády došlo k rapidnímu zlepšení veřejných zdravotních sluţeb, zvýšení
spotřeby vody na obyvatele (graf 8) i celkové zlepšení sociálního blahobytu viz tab. 12.
- 40 -
Průměrný věk obyvatel v letech (rok 1930)
Graf 7
50
New York
40
London
30
Shangai
20
Mexico City
10
Johannesburg
0
Berlin
Průměrný věk obyvatel v letech
Zdroj: Sudjic, D. and Burdett, R., 2007: The Endless City. Phaidon, New York, ISBN: 9780714848204
Spotřeba vody na obyvatele za den v litrech (1997)
Graf 8
2000
New York
1500
London
1000
Shangai
Mexico City
500
Johannesburg
0
Berlin
Spotřeba vody na obyvatele za den i litrech
Zdroj: Sudjic, D. and Burdett, R., 2007: The Endless City. Phaidon, New York, ISBN: 9780714848204
Tab. 11
Zdravotní péče a jeho výchozí indikátory
Očekávaná délka doţití
Dětská
Počet
úmrtnost
nemocničních
Doktoři a)
Zdravotní
výdaje b)
MUŢI
ŢENY
Celostátní
72,8
77,3
0,9
78,8
117,0
1.386
Mexico City
74,8
79,1
0,6
189,2
257,0
4,182
Nuevo León
74,4
78,6
0,5
99,5
123,2
1,316
Oaxaca
69,8
74,4
1,6
48,6
86,2
411
Chiapas
69,6
74,4
1,3
43,9
88,2
390
lůţek a)
Zdroj: Mexico, Secretariat of Health, 2001.
a) na 100 tisíc osob
b) USD na osobu
- 41 -
Tab. 12
Indikátory sociálního blahobytu, 1940 – 2000
1940
1950
1960
1970
1980
1990
1993
1996
1999
2000
Negramotnost v %
53,9
43,4
34,6
25,1
17,8
12,2
10,9
9,9
8,9
…
Ø délka vzdělávání
1,7
2,1
2,8
3,7
5,4
6,3
…
…
…
7,6
159,5 126,6
94,5
79,0
53,0
23,9
17,5
16,9
14,5
…
…
…
…
…
3,4
2,3
1,3
1,2
0,9
…
Očekávaná délka ţivota
38,8
46,9
57,5
60,9
66,8
70,0
72,3
74,0
75,0
75,3
% Pokrytí vakcinace
…
…
…
…
…
…
75,3
91,8
93,9
95,2
Vzdělání *
Zdraví
Novorozenecká
úmrtnost
(na 1000 narození)
Úmrtnost dětí do 5 let
(na 1000 dětí)
(v prvním roce ţivota)
* Populace starší 15 let
Zdroj: Lustig and Székely, 1997: Illiteracy rate for 1940-60; Average years of formal education for 1940-94;
Infant mortality rate for 1940-80. Statistical Office (INEGI), Mexico.
Vše zmiňované vytvořilo v průběhu staletí začarovaný kruh. Kruh, ze kterého není snadné
najít dlouhodobě udrţitelné a vhodné východisko. Dlouhodobě nedořešená situace
sociálního i ekonomického charakteru vyvolala spoustu nevole a nenávisti mezi
jednotlivými etniky. Docházelo ke konfliktům, úspěšným ozbrojeným povstáním
(rok 1994 Chiapas) i četným protestům namířeným proti politice státu. Nejznámějším
revolucionářem a nejradikálnějším rolnickým vůdcem byl Emiliano Zapata (1879 - 1919),
bojující za navrácení půdy rolníkům. Roku 1910 zahájil revoluci proti vládě prezidenta
Díaze, k čemuţ ho vedly důvody sociální i politické. Jeho stěţejním cílem byla agrární
reforma, naplňující poselství předání půdy těm, kteří ji obdělávají. Ţel jeho cíle nebyly
naplněny, jelikoţ byl na Carranzův rozkaz unesen a v roce 1919 zavraţděn.
- 42 -
I přesto se dodnes setkáváme s jeho myšlenkami, podporující jednotlivá hnutí
v prosazování sociálních zájmů. Roku 1989 vzniklo v nejchudším státě Chiapas hnutí –
Zapatova armáda národního osvobození (Ejército Zapatista de la Liberación Nacional),
které se hlásilo k odkazu slavného generála mexické revoluce. Seskupení si pro plnění
svých cílů získalo překvapivou důvěru a podporu indiánských zemědělských kmenů.
Společně s jejich účastí potom 1. ledna 1994 vyhlásili „válku“ vládě Spojených států
mexických. Jaké byli poţadavky povstalců? Cílem bylo zajistit zlepšení situace
hospodářské i politické ve státě Chiapas a především uskutečnění pozemkové reformy,
o kterou jiţ marně usilovali představitelé mexické revoluce. Situace byla značně sloţitá,
neboť někteří indiánští rolníci dokonce prodávali svou úrodu, aby mohli nakupovat zbraně,
jiní opouštěli své domovy, protoţe se bojů nechtěli zúčastňovat. Tímto docházelo
k přetrhávání vazeb, násilí bylo na denním pořádku a stalo se hlavním znakem střetu mezi
dvěma skupinami přívrţenců (zapatistů a antizapatistů). Do uzavření příměří v lednu roku
1994 přišlo o ţivot téměř tisíc domorodců.
Roku 2000 došlo v Mexiku k veliké změně. Tehdy skončila vláda Institucionální revoluční
strany (PRI - Partido Revolucionario Institucional), která se drţela u moci od roku 1929.
Teprve na počátku 21. století byla vystřídána Stranou národní v čele s Vincentem Foxem,
jehoţ volební kampaně jsem byla svědkem. Tato strana přinesla lidem svým přístupem
a rozdílnými zájmy ve volební kampani naději na lepší budoucnost.
Z ekonomického hlediska v Mexiku zaujímají z celé populace 72 % ekonomicky slabé
rodiny. Ty dosáhnou na koupi základního koše potravin18 (26,7 mexických pesos –
cca 3 USD/den/osoba). Z toho vyplývá, ţe dvě třetiny Mexičanů mají peněţní prostředky
pouze ke koupi a uspokojení základních ţivotních potřeb. Jsou díky minimální mzdě
odkázaní na základní surovinu – kukuřici, ze které připravují kukuřičné placky nazývané
„tortillas“. Chudší rodiny si nemohou s minimální mzdou dovolit nákup mléčných ani
masných výrobků. Asi čtvrtina Mexičanů z chudých vrstev trpí podvýţivou, zejména lidé
z vesnic a z pouštních oblastí. Vše má své důsledky a vliv na dětskou úmrtnost i zkrácení
průměrného lidského věku této ohroţené skupiny obyvatelstva.
18
Pesquera, A. L., Agosto 2000: „Horas extra en la fábrica de pobres“. El Financiero: Expediente, p. 7
(Nacional).
- 43 -
Zhruba polovina dětí mladších 17 let ţije v nevyhovujících podmínkách. Jedná se
především o děti ze slabších sociálních vrstev, tj. rodin indiánských zemědělců, kde pracují
od samého dětství.
V roce 2000 provedl hlavní zdravotní ústav v Mexiko City testy sloţení krve dětí do pěti
let. Cílem bylo zjištění příjmu vitamínů a mnoţství vápníku. Testu se zúčastnil vzorek
dvou set dětí v dané věkové kategorii vybrané industriální části Xalostoc a rezidenční části
Tlalpan (vţdy po 100 dětech). Metoda byla jednoduchá, matky vyplnily dotazník ohledně
příjmu potravy svých dětí a celkovém ţivotním stylu. Výsledkem byl zjištěný údaj
o nedostačující výţivě malých dětí, které jsou díky nedostatku vitamínů a kalcia
ohroţovány nemocemi a ztrácí imunitní ochranu (naměřená hodnota krve: 9.93 μg dl-1 ,
přičemţ 1 je minimální a 31 maximální)19. Nutriční hodnota potravin je velmi špatná,
neboť hlavní pokrm – mexická tortilla má energetickou hodnotu 685 kJ a obsahuje 0 g
tuku, bílkovin i sacharidů. Přestoţe je nedílnou součástí mexické kuchyně, nesplňuje
základní poţadavky výţivové hodnoty.
V roce 2007 bylo Statistickým úřadem Mexika (INEGI) registrováno 514 milionů úmrtí,
z toho bylo 284 000 910 muţů a 229 000 336 ţen, jejichţ očekávaná délka doţití se
v posledních letech stabilizovala viz tab. 13. To znamená, ţe na kaţdých 100 zemřelých
ţen připadalo 124 zemřelých muţů. V rozmezí let 1998 aţ 2007 narostl počet úmrtí o 4 %
s diabetes. Úmrtnost dětí předškolního věku je také znatelná. Nejčastěji bývá spojená
výslovně s příleţitostnými nebezpečími, např. se střety s dopravními prostředky
(9,1 % chlapci), selháním oběhového ústrojí (8,9 % dívky) anebo infekčními střevními
onemocněními (8 % chlapci, 7,9 % dívky). Celkově je dle statistik smrtí ohroţeno 17,9 %
chlapců a 14,2 % dívek ve věku prvního aţ čtvrtého roku ţivota.
19
Lacasna, M. a kol., December 2000: Blood lead levels and calcium intake in Mexico City children under
five years of age. International Journal of Environmental Health Research, pp. 331–340.
- 44 -
Tab. 13
Očekávaná délka dožití v letech 2006 – 2010
Očekávaná délka doţití
Rok
Celkem
Muţi
Ţeny
2006
74,8
72,4
77,2
2007
75,0
72,6
77,4
2008
75,1
72,7
77,5
2009
75,3
72,9
77,6
2010
75,4
73,1
77,8
Zdroj: CONAPO. Indicadores demográficos básicos 1990-2030. [online]. [cit. 2010-01-11]. Available from:
www.conapo.gob.mx
Ze všeobecného pohledu by mělo být jistou podporou znovuprosazování veřejných
i politických zájmů společně s bojem proti chudobě, na níţ by měla pamatovat státní
rozpočtová politika. Ze státního rozpočtu by měly být neustále finančně podporovány
sociální programy (plošné příspěvky na kukuřici, mléčné i masné výrobky), o jejichţ
radikální zredukování na čtvrtinu se zaslouţil prezident Ernest Zedilla. INEGI totiţ
zaznamenal, ţe kupní síla třetiny Mexičanů rapidně klesá a přitom dochází z pohledu
spotřebitele zcela nevhodně k mírnému zdraţování základního spotřebního koše.
Mezinárodní organizace UNICEF (United Nations Children's Fund) zpřístupnila statistiky
zaměřené na „pohyb“ mexických dětí mladších 17 let (věková hranice umoţňující vstup do
legálního pracovního poměru). Při sledování sto tisíc dětí, došlo ke znepokojujícímu
zjištění. Většina dětí vyrůstá v tzv. „šedé ekonomice“ tj. ekonomice, kde rodiče nelegálně
pracují a neodvádějí daně. Předchozí prezident Vicente Fox jako reakci zvolil nesystémové
řešení a zvýšil daň z přidané hodnoty (DPH), na kterou doplatili poctiví pracovití lidé.
Z dokumentu zabývající se mexickou ekonomikou je zřejmé, ţe dnes kaţdý třetí mexický
občan pracuje v tomto terciálním sektoru, jehoţ roční produkce naplňuje roční cca 13 %
DPH státu20. Dále byl zjištěn procentuální počet pracujících dětí, který stále narůstá aţ
k 4 milionům. Děti pracují na směny přes deset hodin denně po celý týden za méně neţ
minimální mzdu z různých důvodů (graf 9). Jsou ekonomicky aktivní (graf 10). Pohybují
se na ulicích, ţiví se prodejem sladkostí, mytím automobilů, ţebráním apod. Ty šťastnější
děti bez vzdělání končí kdesi u pásu v továrnách, kam často dojíţdějí několik hodin denně.
V roce 2007 výzkum INEGI zjistil, ţe do práce chodí 33 % dívek a 67 % chlapců.
20
Banco de México: „The Mexican Economy“. México, D.F., 2001, s. 287
- 45 -
Důvody, proč jsou děti nucené pracovat
Graf 9
29 % dětí potřebuje zaplatit základní výlohy na školné;
28 % dětí přispívá do rodinného rozpočtu z existenčních důvodů;
18 % dětí chodí do zaměstnání, aby se naučily uţivit;
11 % dětí přispívá k lepší ekonomické situaci rodině, kde to není zdaleka nutné;
8%
dětí má jiné důvody;
6%
dětí nechce navštěvovat školní zařízení.
Zdroj: INEGI-STPS. Resultados del Módulo de Trabajo Infantil. Encuesta Nacional de Ocupación y Empleo, 2007.
Graf 10
Odvětvové oblasti, ve kterých jsou děti (5 - 17 let) ekonomicky aktivní
29 % hospodářství (zemědělská, ţivočišná výroba);
25 % obchodování;
24 % sluţby;
14 % průmyslová výroba;
6%
stavební průmysl;
2%
nespecifikována.
Zdroj: INEGI-STPS. Resultados del Módulo de Trabajo Infantil. Encuesta Nacional de Ocupación y Empleo, 2007.
- 46 -
Zlepšení ţivotní úrovně lze měřit pomocí Giniho koeficientu21 (definovaný hodnotami
poměru 0-1), kdy nízký Giniho koeficient signalizuje stejnoměrné rozdělení příjmu či
distribuce majetku, na druhé straně vysoký poukazuje na nestejnoměrnost. Z grafu 11 se dá
vyčíst mnohé. Vodorovná osa zachycuje desetiletí od roku 1950 do roku 2000; vertikální
osa rozpětí 100 bodové škály (zde vytyčená do 70), kdy 0 znázorňuje vhodné rozdělení
a redistribuci příjmů a maximální hodnota 100 (dle GINI indexu = 1) pravý opak. Na
základě grafu dosáhlo Mexiko v roce 1976 nejvyšší naměřené nerovnosti.
Graf 11
GINI INDEX a příjmová nerovnost od konce druhé světové války
Zdroj: López, F. A., 2006: Decomposing inequality and obtaining marginal effects. The Statual Journal 6,
Universidad de Guanajuato. Mexico, pp. 106-111.
Distribuce příjmů je v Mexiku charakterizovaná vysokým stupněm nerovnosti. Příjmová
nerovnost je vyšší, neţ průměr v Latinské Americe. V roce 1992 byl Giniho koeficient
(GK) 0,57 podle získaných dat z Deininger and Squire (1998). V porovnání s GK 90. let
v OECD a vysoce příjmovými zeměmi byl v průměru 0,34 a v Latinské Americe 0,49.
21
Giniho koeficient měří nerovnost odvozenou na základě tzv. Lorenzovy křivky, znázorňující hodnoty mezi
nulou a jednou. Čím je bliţší k hodnotě nula, tím je rovnější distribuce příjmů (nebo spotřeba / výdaje); čím
je bliţší k hodnotě jedna, tím je distribuce nevyváţenější.
- 47 -
Zatímco některé státy a regiony sniţovaly příjmovou nerovnost, u Mexika došlo ke
zvyšování. Stejně jako v dalších ekonomikách Latinské Ameriky, mexická nerovnost
příjmů ovlivnila spoustu faktorových investic do lidských zdrojů a kapitálovou formaci
zahrnující faktory půdy, přírodní zdroje, fyzický kapitál, těţší přístup ke vzdělávání
a zdravotnické péči. Je evidentní, ţe nízká i vysoká úroveň nerovnosti má dopad na
celkovou ekonomiku státu. Latinská Amerika je svojí nerovností proslulá oproti zbytku
světa (London, J. L., and Székely, M., 1997).
Konkrétně v Mexiku jenom ta nejbohatší vrstva společnosti má přístup ke vzdělání, které
se často na školách draze platí. Běţná základní školní docházka bývá ukončována sedmým
ročníkem. Ti movitější potom pokračují ve studiu na prestiţních soukromých školách,
nabízejících širší uplatnění. Ekonomicko sociální jistota je jakýmsi začarovaným kruhem,
který přináší jistou budoucnost vyšším vrstvám a téměř nulovou perspektivu vrstvám
niţším. Ovlivnit determinaci jednotlivců je téměř nemoţné. Vše je podmíněno
společenskou vrstvou, do níţ se člověk narodí a dle toho se vše následující odvíjí. Je takřka
nemoţné se z tohoto bludného kruhu chudoby vymanit.
Příjmová nerovnost v Mexiku má důleţitou urbanistickou a venkovskou dimenzi.
Průměrný příjem urbanistických zón v bohatších částech zůstává vyšší oproti částem
chudším. GK obou oblastí reflektuje relativně vysokým stupňem homogenity. Například
kalkulace z roku 1994 učiněné Ekonomickou komisí pro Latinskou Ameriku a Karibskou
oblast (Economic Commission for Latin America and the Caribbean – ECLAC) ukazují, ţe
Mexiko mělo urbanistický GK 0,41 a venkovský 0,33 dokazující nerovnost mezi těmito
oblastmi. Graf 12 nám zřetelně ukazuje různou ţivotní úroveň obyvatel ve světě.
Názorným příkladem je časový úsek, za který je člověk schopen si vydělat na 1 kg chleba.
V roce 1997 roční zpráva United Nations Conference on Trade and Development
(UNCTAD, 1997) argumentovala, ţe nestejnost vzrostla mezi industrializovanými
a rozvíjejícími se státy i mezi bohatými a chudými zeměmi.
- 48 -
Životní úroveň obyvatel
Graf 12
60
50
New York
40
London
30
Shangai
20
Mexico City
10
Johannesburg
Berlin
0
Životní úroveň - za kolik minut si průměrný obyvatel vydělá na 1 kg chleba
Zdroj: Sudjic, D. and Burdett, R., 2007: The Endless City. Phaidon, New York, ISBN: 9780714848204
Přestoţe je Mexiko zemí, kde je povinná základní školní docházka a síť základních
a středních škol skoro ve všech oblastech, řeší problémy negramotnosti. Existují oblasti, ve
kterých neumějí lidé (především indiánského původu) číst ani psát. Týká se to věkové
skupiny obyvatelstva 6 – 14 let (údaj z roku 2005). V Mexiku klesl v období posledních
třiceti let počet negramotných ze 25,8 % (rok 1970) na 8,4 % (rok 2005). Procento
negramotných se sníţilo v průměru o 6 % konkrétně mezi lety 1990 – 2000 (graf 13). Co
se pohlaví týče, roku 2005 provedl Statistický úřad průzkum, kde bylo zjištěno, ţe kaţdý
sedmý ze sta muţů je nevzdělaný a kaţdá desátá ze sta ţen starší patnácti let je také
nevzdělaná.
Graf 13
Procento negramotných obyvatel starších 15 let (1990, 2000, 2005)
Zdroj: INEGI. XI Censo General de Población y Vivienda, 1990. INEGI. XII Censo General de Población y
Vivienda, 2000. INEGI. II Conteo de Población y Vivienda, 2005.
- 49 -
El Conteo de Población y Vivienda 2005 registruje v Mexiku 19 milionů dětí ve věku 6 aţ
14 let. V celostátním měřítku 94 dětí ze sta navštěvuje povinnou školní docházku. Procento
dětí, které absolvuje základní vzdělávání je rozdílné v kaţdé federaci, např. v hlavním
městě je to 97 dětí ze sta v porovnání se státem Chiapas, kde je to pouze 90 dětí ze sta.
Procento dětí věku 6 aţ 14 let navštěvující školní zařízení se zvýšilo za posledních třicet let
o 28 %, i tak zůstává velký počet negramotných viz tab. 14. Jsou tací, kteří jiţ ze
zmiňovaných důvodů školní zařízení nenavštěvují, anebo jim chybí vzdělávací instituce
v blízkosti vesnic, ve kterých ţijí. Neúčast na školní docházce se nejvíce projevovala
v primární úrovni vzdělávání ve státě Guerrero, Oaxaca, Chiapas a v sekundární úrovni
vzdělávání ve státě Michoacán de Ocampo, Guerrero a Zacatecas. Mladiství starší patnácti
let (53 %) pokračují dále ve studiu. V roce 2004 byly registrované skoro dva miliony
studujících na univerzitách, zahrnujíce 51 % muţů a 49 % ţen. Většina studentů se
pohybuje v oblasti společenských věd, technologie a administrativní sféře. Vzdělávání
domorodého obyvatelstva zaznamenalo nebývalý rozkvět. V roce 1990 navštěvovalo
školní zařízení 70 dětí ze sta, dnes je to 83 dětí ze sta. Některé komunity indiánů ţijí na
vzdálenějších místech, neovládají španělský jazyk. Neznalost je jim následně překáţkou
v případném sekundárním vzdělávání. I tak je pro ně základní škola pilířem, na němţ staví
svoji kariéru a ţivot. Přesto je pro některé základní vzdělání nedosaţitelné a bývá
nesplněným ţivotním snem.
Tab. 14
Věk
6
7
8
9
10
11
12
13
14
Celostátní
Negramotné obyvatelstvo věku 6 – 14 let
Chlapci
694 276
242 240
100 566
48 805
34 349
20 421
20 207
17 531
17 945
1 196 340
Dívky
663 566
211 129
82 128
38 282
25 668
15 339
15 430
14 258
14 909
1 080 709
Zdroj: INEGI. II Conteo de Población y Vivienda, 2005.
- 50 -
Celkový počet
1 357 842
453 369
182 694
87 087
60 017
35 760
35 637
31 789
32 854
2 277 049
Procenta
66 %
22 %
9%
4%
3%
2%
2%
1%
2%
12%
4.2.1 Postavení ženy ve společnosti
Nyní bychom se měli dotknout tématu, poukazujícímu na nerovné postavení ţeny ve
společnosti. Národní statistický a geografický úřad (INEGI), Národní institut ţen (Instituto
Nacional de las Mujeres „Inmujeres“) i Fond Jednotného rozvoje (el Fondo de Desarrollo
de las Naciones Unidas - UNIFEM), se zabývají aktuální situací ţen v Mexiku.
Zpracovávají systém indikátorů zvaný SISESIM. Jeho cílem je sestavení všeobecných
indikátorů z let 2001 – 2006 (PROEQUIDAD), zaměřených na základní témata spjatá
s moţnostmi uplatnění ţen i jejich nediskriminací ve sférách sociálních, politických,
civilních a dalších. Za účelem zodpovězení otázek, SISESIM integroval důkladný soubor
kvantitativních i kvalitativních indikátorů obsahujících základní tematiku, která
identifikuje převládající situace. Zahrnuje plánování, sledování i evaluaci občanských práv
ţen s moţnostmi zapojení do pracovních procesů. Zmiňovaný systém dovoluje snáze
registrovat problematiku chudoby i nabízet pomoc22.
Na dnešní svět dopadá celosvětová ekonomická krize, stále rostoucí nezaměstnanost
a s tím spjatá chudoba. Nepotřebujeme zde rekapitulovat běţná hlediska, kdy ţeny
samoţivitelky trpí nejvíce nedostatečným příjmem finančních prostředků. Jelikoţ i ony
potřebují zajistit chod domácností a postarat se o děti, jsou ochotné nasazovat pro
sebemenší výdělek i své ţivoty. Často se ţiví příleţitostnou prostitucí či pouličním
prodejem drobností v provizorních stáncích nebo vařením pokrmů v neodpovídajících
podmínkách. Některé vypomáhají s běţnými rutinními pracemi finančně zajištěnějším
rodinám. Práce uklízečky či vychovatelky dětí je velmi špatně placená, nedosáhne často
ani na minimální mzdu. Špatné je, ţe jsou tyto práce prováděny nelegálně, tedy aniţ by
jejich provozovatelé odváděli daně. Celkovému rozvoji ekonomiky státu nikterak svým
způsobem nepřispívají. Stejný jev je registrován v celé Latinské Americe, kdy tři čtvrtiny
nezaměstnaných tvoří ţeny. Třebaţe se v posledních desetiletích počet ambiciózních
a zaměstnaných ţen zvýšil, nedochází k jejich rovnoprávnému postavení ve společnosti.
Jako všude jinde ve světě mají ţeny větší problémy se získáním stabilní pracovní pozice
oproti muţům i přesto, ţe dosahují vyššího vzdělání. A kdyţ uţ přeci jenom naleznou
vhodnou pozici, bývají podhodnocovány.
22
INEGI. Sistema Nacional de Información Estadística y Geográfica.
- 51 -
Dle průzkumu OECD se průměrná mzda muţů pohybuje okolo 700 – 900 euro měsíčně
v závislosti na odvětví, v němţ se pohybují, lze průměrné platy srovnávat i s jinými
zeměmi viz tab. 15. Mzda ţen je v průměru o 15 % niţší. Co se týče míry nezaměstnanosti,
dle CIA World Factbook stoupá: rok 2000 – 2,2 %; rok 2002 – 3 %; rok 2004 – 3,2 %; rok
2007 – 3,7 %; rok 2009 – 6,2 %. Distribuce příjmů a nezaměstnanost je v Mexiku různá.
Záleţí, ve kterých oblastech se osoba pohybuje viz tab. 16.
Tab. 15
Výše průměrné měsíční mzdy ve světě (za rok 2008)
Výše průměrné měsíční mzdy
v národní měně
v euro
3 662 EUR
3 662
3 391 EUR
3 391
3 221 EUR
3 221
418 843 JPY
3 164
2 789 GBP
3 127
5 032 AUD
3 117
29 063 SEK
2 831
2 736 EUR
2 736
3 405 USD
2 290
3 591 CAD
2 277
2 175 EUR
2 175
3 919 NZD
1 933
23 542 CZK
925
6 706 MXN
345
Země
Německo
Belgie
Rakousko
Japonsko
Velká Británie
Austrálie
Švédsko
Francie
USA
Kanada
Řecko
Nový Zéland
Česko
Mexiko
Zdroj: OECD, Tax Database, Table 1.5. Average personal income tax and social security contribution rates
on gross labour income; UNECE – Statistics – Gross Monthly Wales.
Tab. 16
Distribuce příjmů a nezaměstnanost ve třech oblastech v %
Národní
Městská
Venkovská
Muţi
4,7
5,7
3,2
Ţeny
3,5
3,9
2,9
Zdroj: Inter-American Development Bank (2001).
- 52 -
Situace v Mexiku je sloţitá i pro matky malých dětí, které potřebují mít neustálý dohled.
Z kapacitních důvodů se nevejdou do předškolních zařízení, proto s nimi zůstávají aţ do
školních let v domácím prostředí. V těchto případech jsou finančně závislé na svém
manţelovi, mají-li to štěstí. I dnes převaţuje u nejniţší sociální vrstvy názor, ţe ţena se má
starat o svého muţe a navíc má plodit a vychovávat děti. Tato vrstva mívá početné rodiny,
coţ je v jistém smyslu zapříčiněné absencí sexuální výchovy. Většina národa se hlásí ke
katolické církvi, která vyuţívá svůj vliv na obyvatelstvo a podporuje plánované
rodičovství23.
Současnou situaci v Mexiku zabývající se mimo jiné sociálními indikátory lze sledovat
na oficiálním portálu pro podnikání a export, kde je publikován článek „Mexická vláda
usiluje o hlubší reformy“24. Dále citováno: dne 8. září 2009 předloţil mexický prezident
Felipe Calderón Kongresu federace návrhy formulující ekonomickou strategii země na rok
2010. Kromě předpokladu získání fiskálních zdrojů i zvýšení daňového zatíţení, usiluje
o další úsporná opatření ve výši cca 1,4 % HDP, coţ by dovolilo posílit příjmy státního
rozpočtu na rok 2010 v celkové výši 2,1 % HDP. Mexiko je na posledním místě ze zemí
OECD v daňových výnosech v poměru k HDP (12,5 %).
Je patrné, ţe za této situace potřebuje Mexiko především hlubokou fiskální reformu, kterou
lze provést jedině s dalšími nutnými reformními kroky. Zaměříme-li se do budoucna na
období příštích třech let (rok 2010 – 2012), prezident F. Calderón usiluje o:

Potřebný program na potírání extrémní chudoby.

Všeobecné zdravotní pojištění dostupné pro všechny občany.

Kvalitní vzdělání.

Reformu veřejných financí.

Hospodářskou reformu veřejnoprávních podniků působících v energetice.

Reformu telekomunikací s větší nabídkou sluţeb, technologií a také konkurencí.

Pracovně právní reformu, jeţ by usnadnila přístup k zaměstnání.
23
INMUJERES-FNUAP-OPS/OMS-PNUD-UNICEF-UNIFEM-INEGI, Diciembre 2001: “El enfoque de
género en la producción de las estadísticas sobre trabajo en México. Estadísticas en Género. México, p. 11
24
Oficiální portál pro podnikání a export. [online]. [cit. 2010-01-02]. Dostupný z:
http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/mexiko/mexiko-reformy-opatreni-ekonomika/1000581/55391/
- 53 -

Deregulaci, která by odstranila formality, jeţ nejsou opodstatněné.

Politickou reformu.

Hlubší a širší boj s organizovaným zločinem.
Úspory se soustřeďují nejenom na sniţování vládních výdajů. Mělo by zaniknout
ministerstvo turistiky (jeho náplň a funkce by převzalo ministerstvo hospodářství)
a ministerstvo veřejné správy (místo něho bude vytvořen Kontrolní úřad federace, jenţ
bude podléhat přímo prezidentovi). Návrh rozpočtu počítá i s omezením počtu vedoucích
pracovníků, se sníţením mezd, včetně zredukování výkonných míst středního
managementu. Sníţeny budou také náklady na provoz mexických ambasád a ostatní
zastoupení v zahraničí. Totéţ se týká zastoupení federálních orgánů v jednotlivých státech
mexické federace. Tyto úspory by měly přinést cca 1,4 % HDP Mexika.
V rámci boje s chudobou budou nejpozději do roku 2012 podpořeny rozpočty programů
Příleţitosti a Potravinová podpora z dosavadních 49,5 mld. pesos (13 pesos = 1 USD) na
74,5 mld. pesos. Příjemci dávek z programu Příleţitosti dosáhnou cca 33 milionů osob, coţ
je téměř třetina celkové populace. O 20 % se zvýší rozpočet na národní pojištění, které by
mělo sdruţit 10,4 milionu rodin. Zvýšení příjmů státního rozpočtu v celkové výši 2,1 %
HDP (pokud bude Calderónem navrhovaná reforma Kongresem schválena) se však neopírá
pouze o výše uvedené úspory. Jejich zdrojem je rovněţ zvýšení daňového zatíţení:

3 pesos na kaţdý litr alkoholického nápoje.

0,8 pesos na kaţdou krabičku cigaret.

Z 20 % na 30 % by se mělo zvýšit daňové zatíţení u her a loterií.

Daň z příjmu by se měla zvýšit pro fyzické i právnické osoby z 28 % na 30 %.

Daň z hotovostních vkladů by se měla zvýšit ze 2 % na 3 %.
Kromě výše uvedených opatření by další fiskální zdroje měly zajistit dvě nové daně:

2 % na prodej zboţí a sluţeb včetně potravin a léků
(příspěvek na potírání chudoby).

4 % na veškeré spektrum telekomunikací (mobilní telefony, internet, televize).
- 54 -
Ekonomický balíček počítá pro rok 2010 s následujícím vývojem makroekonomických
ukazatelů viz tab. 17.
Tab. 17
Prognóza makroekonomických ukazatelů pro rok 2010
HDP
3%
Inflace
3,3 %
Běţný účet v milionech USD
-16 800
Deficit státního rozpočtu v milionech pesos
60 000
Průměrná cena ropy (v USD za barel)
53,9
Těţba ropy denně v milionech barelů
2,5
Zdroj: Banco de México; INEGI.
Na návrhy prezidenta obsaţené v předloţeném ekonomickém balíčku jsou uţ první reakce.
Zpochybňovány jsou především mimořádné daně na telekomunikace ve výši 4 %
a na zboţí a sluţby ve výši 2 %, resp. zahrnutí potravin a léků do této daně. U zdanění
telekomunikací zaznívají výhrady i s ohledem na zapojení Mexika do globální ekonomiky
a nutnost tento trend rozvíjet; a také s obavou na dopad do rodinných rozpočtů. U zatíţení
spotřeby 2 % daní experti vítají, ţe zasáhne i šedou ekonomiku. V září roku 2009 bylo
prezidentovi Calderónovi na mimořádné schůzce s prezidentem Konfederace mexických
průmyslových komor Salomónem Presburgerem vytýkáno, ţe dojde k neblahému zasaţení
podnikatelského sektoru zvýšením daně z příjmu, která tuto činnost ovlivní. Konfederace
i další představitelé podnikatelské sféry preferují zvýšení spotřebních daní a vyvíjí tlak na
reformu organizací jako jsou PEMEX, CFE, Luz y Fuerza. Mají také výhrady k dani
z hotovostních vkladů (obava, aby nedocházelo k domácí tezauraci peněz), na druhé straně
opatření chápou jako součást boje s praním špinavých peněz.
Informace poskytnuty Zastupitelským úřadem České republiky v Mexico City (Mexiko).
- 55 -
4.3
Přírodní indikátory
4.3.1 Atmosféra
Vzduch v Mexiko City patřil na začátku dvacátého století k jednomu z nejčistších na světě.
Během následujících desetiletí došlo k výrazným změnám. Novelista Carlos Fuentes ve své
knize „Where the air is clear“ popisuje čistotu mexického prostředí z roku 1959. Tehdy
byla průměrná dohlednost 100 km, v současnosti klesla na 1,5 km. I spatření zasněţených
vulkánů (Popocatepetl, Ixtlacihuatl, Paricutin) je dnes vzácné.
Atmosférické znečištění Mexika, zejména pak hlavního města, patří k nejzávaţnějším na
světě viz tab. 18. Aglomerace rozprostírající se na ploše cca 1 300 km² s populací cca 28
milionů obyvatel, je nejohroţenější. Riziková je poloha hlavního města Mexiko City
s 2 240 m n. m. a hustotou 5 950 lidí na km², vše konspiruje s lidskou aktivitou k produkci
„jedovatého scénáře“. V posledních letech se tato aglomerace potýká s nadprůměrnými
čísly znečištění, které je hodnoceno základními standardy měřící ozón a další plyny (HC,
NOx). Ve skutečnosti dochází k permanentnímu nenaplňování mezinárodních standardů,
a to oxidu dusičného (NO2) v trojnásobném měřítku a ozónu (O3) v měřítku dvojnásobném.
Tyto škodlivé látky způsobují opakované narušování imunitního systému, zdravotní potíţe
(bronchiální, astma, bolesti hlavy, podráţděnost očí, riziko rakoviny) a mají vliv na růst
vegetace. Spousta faktorů přispěla k těmto okolnostem, kdy národní politika podporovala
růst a koncentrovala veškerý blahobyt, včetně zaměstnaneckých pozic do hlavního města.
Navíc vše podpořil populační boom i velká závislost na motorizované dopravě.
Mexiko City patří k nejrozlehlejším urbanizovaným aglomeracím na světě. Lidé ţijí
v údolí Valle de Mexico, které je ohraničené z východní a západní strany horami vysokými
1000 m (obr. 1). Metropolitní oblast Mexiko City je také nazývána Zona Metropolitana de
la Ciudad de México (ZMCM), leţí v seismicky aktivní oblasti ve vysoce poloţené pánvi
obklopené horami i vulkány. Celkově více neţ 20 % populace Mexika ţije ve Valle de
Mexico, kde se soustřeďuje 30 % průmyslu celé země. Třebaţe je jedním z největších
velkoměst, zvětšuje se v průměru o 3 % ročně, a více neţ tři miliony dopravních
prostředků denně vyjíţdí na místní komunikace25.
25
Mage, D. a kol., 1996: Urban Air Pollution in Megacities of the world. Atmospheric Environmnent Vol.30,
No.5, UNEP and WHO, Elsevier Science, United Kingdom, pp. 681-686.
- 56 -
Obr. 1
Demonstrativní ukázka pánve položené aglomerace Mexiko City
Zdroj: Yip, M. And Madl, P., December 2000: Mexican aglomeration. [online]. [cit. 2009-11-11]. Available
from: http://www.sbg.ac.at/ipk/avstudio/pierofun/mexico/air-scan/day-air.jpg
Tab. 18
Nejznečištěnější města na světě
Zdroj: Mage, D. a kol., 1996: Urban Air Pollution in Megacities of the world. Atmospheric Environmnent
Vol.30, No.5, UNEP and WHO, Elsevier Science, United Kingdom, pp. 681-686.
- 57 -
Výše znečištění v Mexiko City je pravidelně nad hranicí standardů. Aktuálními primárními
znečišťovateli jsou fosilní paliva, zdroje z průmyslu a uţívaných technologií (spalování
automobilů, vypouštění chemických a oxidačních látek). Jsou nebezpečné a přispívají ke
globálnímu oteplování. Většina z nich reaguje a ovlivňuje intenzitu slunečního záření.
Produkty z těchto fotochemických reakcí jsou sekundárními zdroji znečištění. Z nich
vznikají tzv. aerosoly, které jsou suspendované v částicích, např. vodních kapkách, prachu,
sazích a ty způsobují viditelné zbarvení smogu. V důsledku velké nadmořské výšky
aglomerace, rozdílným teplotám vzduchu a škále toxických plynů vzniká škodlivá směs.
Vzhledem k topografické situaci města zde dochází k tzv. „trojfázovému“ dění (obr. 2).
Brzy z rána jsou hodnoty vysoce konstantní, je chladno a pokrývka znečišťujících plynů se
drţí při zemi, cirkuluje (klasická inverzní vrstva). V poledne vystoupí slunce nad horizont,
dochází k vertikálnímu i horizontálnímu přenosu tepla (rozbíhání vzduchu), mixuje se jeho
energie i energie větrná. V pozdním odpoledni se masy větru zdvihnou, dosáhnou vrcholu
okolních hor a putují do troposféry (výšky aţ 15 km), kde dochází k částečnému
rozptylování škodlivých látek. Kdyby tímto způsobem probíhala kaţdodenní přirozená
očista velkoměsta, byla by situace snesitelná, ovšem mnohokrát přetrvává první naznačený
stav především v zimních měsících.
Obr. 2
Cirkulace vzduchu a tvorba škodlivých látek
Zdroj: Yip, M. and Madl, P., December 2000: Air Pollution in Mexico City. Project-Study paper, University
of Salzburg, Austria (Dr. W. Hofmann), Department of Biophysics and in Cooperation with the Afro-Asian
Institute (Salzburg, Austria) and International Laboratory for Air Quality and Health at QUT (Australia),
[online]. [cit. 2009-11-11]. Available from: http://www.sbg.ac.at/ipk/avstudio/pierofun/mexico/air-scan/dayair.jpg, vlastní překlad.
- 58 -
Ve velké míře ke znečišťování přispívá doprava (výfukové plyny z motorových vozidel),
mající za následek vysoký nárůst emisí. Teprve roku 1989 došlo poprvé k radikálnímu
řešení. Zavedla se opatření26, která nařizovala přesná pravidla pro všechny aktivní
vlastníky dopravních prostředků. Cílem bylo omezení dopravy jednoho dne v týdnu, a to
podle čísla státní poznávací značky. Například automobil s jedničkou na začátku státní
poznávací značky nesměl být pouţíván v pondělí, s dvojkou v úterý atd. Toto řešení se
stalo mezi lidmi populární, jelikoţ v něm viděli jistou úlevu od svých potíţí. Zpočátku
vzrostl zájem o veřejnou dopravu, ale i tak se někteří nedokázali přizpůsobit. Bohatší
vrstva obyvatelstva si začala pořizovat nové automobily s jinými státními poznávacími
značkami. Navíc docházelo k jejich častějšímu odcizování, uţivatelé si je vyměňovali dle
potřeby.
Navzdory své popularitě se regulace ukázala jako nedostačující a neefektivní. Některé
indikátory dokonce poukazovaly na nárůst emisních látek v ovzduší v období zavádějící
tato opatření. Dalším zkušebním krokem ke sníţení emisí bylo zvýšení cen benzínu, vše
reagujíce na příjmovou elasticitu poptávky. Data získaná od ledna roku 1987 do prosince
roku 1992 doloţila podstatnou změnu v poptávce po benzínu i naftě27. Tato zjištění
indikovala aktuální regulaci s pozitivním dopadem na spotřebu paliva. Ovšem i to nebylo
rozhodující. Zkušenost z hlavního města Mexika byla neúspěšná. Regulace ignorovala
hlavní principy efektivity a přehlíţela ekonomické iniciativy.
V zájmu Mexika i Spojených států amerických je zlepšování kvality ovzduší v Mexiko
City i podél americko-mexických hranic28. V posledních dvaceti letech mají tyto oblasti
nelichotivé privilegium patřit mezi nejrizikovější na světě. Z geografického hlediska máme
úlohu lehce vysvětlitelnou. Problémová situace je v pánvích ohraničenými horami, čímţ je
Mexico City důkazem v podobě, např. termální inverze, atmosférické situace
charakterizované nízkými i vysokými teplotami či narušováním ozónové vrstvy. Vzhledem
k těmto skutečnostem se mexická vláda začala problémy zabývat a podpořila zavedení
kontrolních zařízení do nových automobilů (katalytický konvertor sniţující obsah paliva),
i tak bezvýsledně.
26
Eskeland, Gunnar, S., Feyzioglu, Tarhan, December 1995: The 'Day Without a Car' in Mexico. World
Bank Policy Research, Working Paper 1554.
27
Eskeland, and Gunnar, S., December 1992: Attacking Air Pollution in Mexico City. Finance and
Development, pp. 28-30.
28
United States-Mexico Border Health Commission. [online]. [cit. 2009-11-11]. Available from:
http://www.borderhealth.org/healthy_border_2010.php?curr=program
- 59 -
Kvalita vzduchu nemůţe být výrazněji změněna jenom progresivními přístupy
k automobilovému průmyslu a provozu na pozemních komunikacích, neboť je třeba tyto
kroky propojit i s dalšími klíčovými oblastmi.
Region hranice Spojených států amerických a Mexika definuje oblast 100 km severně
a jiţně od mezinárodní hranice na základě dohody La Paz. Oblast zabírá přibliţně 2000 mil
a odhad populace činí 12 milionu obyvatel s očekávaným dvojnásobným navýšením do
roku 2025. Jedná se o dynamicky rozvíjející se region, který je ovlivňovaný ztěţujícími
zdravotními i sociálními podmínkami: vysokou mírou migrace, zdravotními indispozicemi
i výší chudoby. Hranice se skládá ze čtyřech amerických států a šesti států mexických. Má
44 okresů v USA a 80 městských úřadů v Mexiku. Americká hispánská populace dnes
patří k největší minoritní skupině. Dle U.S. Census Bureau (2000) statistiky indikují, ţe
25–30 % zdejší populace si neplatí zdravotní pojištění, její roční příjem činí 14,560 USD.
Celkově vzato, výsledky vzdělání jsou nejniţší v porovnání se zbytkem Spojených států
s výjimkou San Diega. Do této oblasti spadají tři nejchudší okresy z deseti USA a všech
jedenadvacet je povaţovaných za ekonomicky narušené. Díky rychlé industrializaci jsou
municipality na mexické straně hranic omezeny přístupem k pitné vodě a základním
hygienickým podmínkám.
Program mexicko-americké hranice „US-Mexico border 2010“ řeší problémy vzdálenosti
100 km na sever i na jih od hranic. Hlavním cílem je zlepšení a prodlouţení délky ţivota,
a eliminace zdravotních indispozic v důsledku špatného ovzduší. Je první zprávou
publikovatelnou v roce 2003. Poskytuje základní data od roku 2000 s cíli do roku 2010. Je
dokumentem, který eviduje zdravotní statistiky oblasti, hodnotí výsledky a usiluje
o konkrétní cíle. Problém nízké kvality ovzduší je velkým tématem mexicko-amerického
území, resp. území Mexika a Arizony. Města Nogales i Sonora obdrţela půjčku na rozvoj
infrastruktury $8.83 milionů od North American Development Bank (NADB) na
financování rozvoje chodníků. Cílem programu je vydláţdění 3.2 milionu km² veřejných
chodníků. V roce 1992 popsalo United Nations ovzduší v hlavním městě Mexika za
nejznečištěnější na planetě Zemi. O šest let později si svoji reputaci nepolepšilo. Bylo
prohlášené za zdravotně nejnebezpečnější město. Těchto viditelných dopadů si snadno
všímali i obyvatelé, neboť nebylo vidět na vzdálené budovy několika set metrů, začala
mizet sněhová pokrývka vulkánů (Popocatepetl, Ixtlacihuatl, Paricutin) a vyskytovalo se
mnoho respiračních potíţí.
- 60 -
Faktory, které přispěly ke špatnému ovzduší: nárůst obyvatel (r. 1950 3 miliony, dnes cca
28 milionů); industriální rozvoj; rozšiřování dopravních prostředků o více neţ 3,5 milionu,
z nichţ je více neţ 30 % dvacet a více let starých. Posledním nejhrůzostrašnějším faktem je
přírůstek aţ o 600 motorizovaných vozidel denně!
Tento problém řešila Metropolitní ekologická komise (MEC - Metropolitan Environmental
Commission). Úsilí přineslo výsledky. Například v roce 1990 zavedla mexická vláda
zlepšovací programy PIICA a PROAIRE, které zakázaly jeden den bez aut příslušné
poznávací značky. Navíc bylo nutné vozit kaţdých šest měsíců registrovaná auta do
servisů, kde byla následně po naměření výše výfukových plynů certifikována.
Program PROAIRE byl završen roku 2000, odkud veškerou iniciativu převzal program
PIICA pro rok 2002 – 2010. Ten se zaobíral kvalitou ovzduší, dopady na zdraví,
zavedením kontrolních strategií. Navíc vyvstala spousta otázek, které si ţádaly odpovědi,
př. Jakým způsobem si lidé všímají rozdílů kontaminací v ovzduší? Jakým způsobem je
ovlivňuje? Jak jsou schopní se zapojit do zlepšování kvality ovzduší? Jak mohou být
stimulováni?
Těmito i jinými odpověďmi se zabývala mexická vláda společně s Canada’s International
Development Research Centre (IDRC) a Netherlands Trust Fund skrze World Bank a Pan
American Health Organization.
Výzkumní pracovníci zkoumali zdravotní rizika, způsobující nejvíce nebezpečné zplodiny
jako je PM10 tzv. polétavý prach a ozón. PM10 pochází hned z několika zdrojů a to
z odpadu, prachu unášeným větrem, výfuků dieselových souprav a lesních poţárů. Velká
míra těchto látek dopadá na oční ústrojí, způsobuje dýchací potíţe i kardiovaskulární
onemocnění.
Z oddělení sekretariátu ţivotního prostředí biolog Roberto Muňoz Cruz tvrdí:
„Není to pouze vzduch, který lidi usmrcuje, ale je jedním z největších adeptů, poněvadţ
délka ţivota se díky němu v průměru o osm let zkracuje“.
- 61 -
Sekretariát spolupracuje na projektech s Národním centrem pro hygienu prostředí,
nevládními organizacemi i Institutem ţen v Mexiko City. Vědci a výzkumníci z osmi
akademických, vládních, donátorských i neziskových organizací v Holandsku, Mexiku,
Spojených státech amerických, přispívají ke zdravotním studiím ozónu a PM10. Studie
monitorující vzduch a výši znečistění odhadují, ţe bude kvalita vzduchu v roce 2010
podobná jako ke konci devadesátých let, kdy byly standardy ozónu téměř 90 % a PM10
překročil standard v případě 30 - 50 % dní.
Zdravotní náklady společně s narůstající výší znečišťování rostou (léky, pobyty
v nemocnicích). Výzkumný tým v čele s Muňezem se zabýval vyuţíváním benefitů lidí,
kteří si pravidelně platí zdravotní pojištění. Zjistil, ţe jej vyuţívají lidé převáţně nemocní
s respiračními problémy, ale i matky dětí, které jimi trpí. Kdyby došlo ke sníţení PM10,
mělo by to pozitivní zdravotní i finanční dopady. Sníţení ozónu a PM10 jenom z 10 % by
přineslo úspory v průměru 760 USD milionů ročně, sníţilo akutní onemocnění i menší
bolestivé utrpení. Tyto informace poskytl program PROAIRE 2002 - 2010, který vyuţil 15
USD bilionů finančních prostředků veřejných i soukromých investic do projektů
směřujících k „rovnováze“ ovzduší.
Další program, který je ve velké míře v Mexiku vyuţívaný je ALOHA (Areal Location of
Hazardous Atmospheres) a CALINE-3.
ALOHA je specializovaným programem řešící toxikologické i fyziologické struktury
exhalátů, charakterizuje je např. v atmosférických podmínkách. Zkoumaný balíček
obsahuje hlavní vlastnosti zhruba 700 látek, snaţí se o jejich výsledky a simulaci. Tento
program uţívá dvou rozdílných modelů tzv. Gaussův model „lehkých plynů“ a model
„těţkých plynů“ Spicera a Havense (1989). Předpokládá rovný terén, bez chemických
reakcí, bez ohně, nehybné-neměnné emisní podmínky, zkrátka konstantní model látek
v ovzduší. Hlavním rysem modelu je výpočetní rychlost.
CALINE-3 je modelem pro předpovídání výše znečištění v blízkosti dálnic a hlavních
silničních tepen, měřící se v rozdílných podmínkách. Vychází z modelu Gausse, ale navíc
začleňuje moţnost výskytu nánosu sedimentů.
- 62 -
Ve většině případů jsou energetické poţadavky v Mexiko City závislé na derivátech
fosilních paliv. Je to komplex organických sloţek, především uhlovodíků s malým
mnoţstvím dalších organických látek (dusík, síra, kyslík), který je hojně vyuţívaný do
motorů vozidel nebo vyhřívacímu systému v domácnostech. Národní naftovou produkci
zaujímá společnost PEMEX (Petróleos Mexicanos), reprezentující hlavní energetickou
produkci Mexika a 4,5 % světové produkce. Skladba petrolejových frakcí (nafty) zahrnuje:
LPG (liquefied petroleum gas), automobilový benzín, motorovou naftu a palivový olej. Je
třeba zmínit, ţe je nafta hlavní vývozní komoditou. K soukromému uţívání se zjistila
spotřeba 78 %, 9 % taxi doprava, 7 % příměstská doprava, 4 % veřejné autobusy, 1 %
metro a méně neţ 1 % tramvajová doprava. Počet vozidel v Mexiko City si vyţaduje
důmyslný systém dopravního spojení. Samozřejmě se zde vyskytuje tzv. „tráfico“ –
přetíţené ulice auty stojících v několika kilometrových frontách. Právě ony jsou největšími
nositeli škodlivých látek do ovzduší.
Stejně jako v ostatních velkých městech je potřeba zredukovat příčiny znečišťování. Dle
různých studií byl rozpoznaný hlavní zdroj v dopravě, a tak vznikly různé strategie s cíli
sníţit a kontrolovat výši hodnot v atmosféře.
Vzniklo několik speciálních programů v dopravě, které se aplikovaly v ZMCM:

Implementace (vládní nařízení) jednodenního zastavení aut „Hoy no circula“.

Dále tzv. „Stopping days“ zakazovaly uţívání automobilů k soukromým účelům,
podporovala se forma veřejné dopravy.

Kontrolovaly se vozy a měřily unikající výfukové látky z motorů.

Testovala se paliva a jejich kvalita, technologie, emise.
Je jisté, ţe se všechna opatření nesetkala s celkovou pozitivní odezvou, ale i tak získala
nové strategie, které přispěly k poklesu znečišťování. Osvědčily se různé programy a to
především povinná implementace katalytických transformátorů do nových automobilů
a omezení sirných látek v pohonných hmotách.
- 63 -
Abychom docílili sníţení dopravních prostředků na silnicích o třetinu, je podstatné věnovat
pozornost městské hromadné dopravě (obr. 3). Cílem mexické vlády je zdokonalení
a uspořádání příměstské dopravní sítě, cirkulující v mezích vnitřního pásma velkoměsta
ZMCM i městských obvodů. Jistě není překvapující, ţe podzemní dráha s 11 linkami je
jednou z největších transferových systémů na planetě Zemi. Souhrnná délka metra
v Mexiko City je dlouhá 202 km (nezapočítává se tramvajová linka na povrchu obsluhující
jiţní část města 18 stanicemi a ţeleznice). Podzemní dráha je jedna z prvních vyuţívající
symboly a barvy k identifikaci stanic metra. Má zdaleka nejekonomičtější cenu přepravy
dostupnou i pro nemajetné (1 lístek – 0,20 USD, srpen 2008). Počet přepravujících se
pasaţérů kontinuálně narůstá. Důvodem bývá nutnost přemístění do škol i zaměstnání
a zpět v hodinách tzv. „špičky“. V roce 1997 zprostředkovala vláda informaci, ţe většina
občanů D.F. (74 %) cestovala veřejnou dopravou. Privátní doprava (omezeného vzorku
obyvatelstva) zahrnuje pouze ¼ způsobu dopravy, zato uţívá téměř ¾ veškeré energie
obstarané společností PEMEX. Pro majoritní počet občanů je metro (MTS - Metropolitan
Transportation System) v rámci ZMCM tím nejdůleţitějším prostředkem, jímţ se denně
přepraví 4,5 milionu pasaţérů. Kromě metra zde existují další dva elektrické systémy
dopravy a to tramvajová síť nazývaná „light train“, která pojme zhruba 2 % lidí;
a ţelezniční systém dotovaný vládou. Dále městy jezdí příměstské autobusy poháněné
dieselovými motory. Převáţná většina je v ţalostném stavu, jsou zastaralé a chabě
udrţované. Toto je rámcový problém většiny vozidel.
Nejenom z tohoto důvodu vznikl v Mexiko City standardní index znečišťování IMECA
(ze španělštiny „Indice Metropolitano de la Calidad del Aire“) viz tab. 19.
Obr. 3 Třinácti-proudová silnice
Zdroj: vlastní fotografie
- 64 -
Je to index zjišťující kvalitu vzduchu, zkoumající hodnoty atmosférické kontaminace
a jeho účinky na zdraví v rámci jistých regionů. Imisní stupně překročující 100 bodů ve
škále stanovené IMECOU, jsou nebezpečné lidskému zdraví (graf 14).
Tab. 19
Standardní index znečišťování a jeho kritéria v Mexiku
Dobrý
IMECA
0 -100
Vhodný pro
jakékoli outdorové
aktivity
100 - 150
Znatelné pro
citlivé jedince
Nízký 0 - 4
UV -INDEX
IMECA
100
200
300
400
500
Nevhodný
PST
(24hr) µg/m³
260
546
627
864
1000
Škodlivá látka
PM10
(24hr) µg/m³
150
350
420
510
600
Mexické hodnotya
Okamţité
pozorování
Koncentrace
(časový úsek)
Ozón (O3)
Oxid siřičity (SO2)
Oxid dusičný
(NO2)
Kysličník uhelnatý
(CO)
Částice menší neţ
10 mikrometrů
(PM10)
Olovo (Pb)
Střední 4 - 7
0.11 ppm
(1 h)
0.13 ppm
(24 hodin)
0.21 ppm
(1 h)
11 ppm
(8 hodin)
150 µg/m3
(24 hodin)
-
SO2
(24hr) ppm
0.13
0.35
0.56
0.78
1
Špatný
Velmi špatný
150 - 200
Nevhodné pro
osoby
s respiračními
problémy
Vysoký 7 - 9
NO2
(1hr) ppm
0.21
0.66
1.1
1.6
2
200 - 300
Vysoké riziko a
dopad na zdraví
osob
CO
(8hr) ppm
11
22
31
41
50
Extrémní 9 -15
O3
(1hr) ppm
0.11
0.23
0.35
0.48
0.6
versus mezinárodní hodnoty
Min. prahová hodnota
Dlouhodobější
pozorování
Maximální
přípustná
frekvence
1x za tři roky
EEA
(EU)b
NAAQS
(US)c
NEPM
(AUS)d
0.12 ppm
0.12 ppm
0.10 ppm
1x ročně
0.125ppm
0.14 ppm
0.08 ppm
1x ročně
0.04 ppm
0.053ppm
0.03 ppm
1x ročně
10 ppm
9 ppm
9 ppm
1x ročně
120 µg/m3
150 µg/m3
50 µg/m3
-
0.5 µg/m3
1.5 µg/m3
0.5 µg/m3
Zdroj: Yip, M. and Madl, P., 2000: Air Pollution in Mexico City. Project Study paper. University of
Salzburg, Austria (Dr. W. Hofmann). Department of Biophysics and in Cooperation with the Afro-Asian
Institute (Salzburg, Austria) and International Laboratory for Air Quality and Health at QUT (Australia),
[online]. [cit. 2009-11-11]. Available from: http://www.sbg.ac.at/ipk/avstudio/pierofun/mexico/imeca.htm,
vlastní překlad
- 65 -
Graf 14
Statistické údaje zachycující výši znečištění (IMECA)
Zdroj: Yip M. and Madl P., Air Pollution in Mexico City; Project-Study paper, University of Salzburg,
Austria (Dr. W. Hofmann), Department of Biophysics and in Cooperation with the Afro-Asian Institute
(Salzburg, Austria) and International Laboratory for Air Quality and Health at QUT (Australia), [online].
[cit. 2009-11-11]. Available from: http://www.sbg.ac.at/ipk/avstudio/pierofun/mexico/air.htm#altitude
- 66 -
4.3.2 Půda
Na základě odlišných komponentů je půda klasifikována jako: zemědělská, lesní,
industriální a obytná. V Mexiku je největší rozmanitost půd, která zahrnuje 87 % typů půd
z celé planety; lesy, louky a pustiny nevyjímaje (viz tab. 20, 21). Odlesňováním je
v Mexiku zasaţeno 4,2 % primárního lesního porostu. Většina mexické půdy podléhá
degradačním procesům. Výsledkem je přibliţně 2 250 km2 potenciální, produktivní,
hospodářské půdy, která je bezprizorně ponechána. Mexičtí experti odhadují, ţe je 87 %
problémů způsobeno nevhodnou kultivací půdy či nadměrnou pastvou; 18 % exploatací
lesů a dřevinnou vegetací. Klimatické podmínky k produktivní půdě nikterak nepřispívají,
střídají se periody dešťů i sucha, jeţ ztrpčují tyto problémy. Přírodní a socioekonomické
dopady desertifikace se více a více rozšiřují. Lidé opouštějí degradovanou půdu a stěhují se
na úrodnější území. Commission on Immigration Reform (CIR) se věnovala studii dopadů
na migraci obyvatel v Mexiku. Došla k interesantním výsledkům, např. 900 000 osob je
ročně donuceno k migraci ze suchých a polosuchých oblastí. V důsledku desertifikačních
procesů dochází k poškozování 1 000 km2 povrchu ročně, a farmáři se vzdávají dalších
cca 400 km2 farmářské půdy.
Tab. 20
Zemědělská půda
Zemědělská produkce a její výnosnost
Mexiko
Střední Amerika
Svět
Průměrná produkce obilí (tisíc metrických tun),
rok 1999-2001
Průměrná výnosnost z pole (kg/ha), rok 1979-81
Per capita produkce (t/osoba), 1979-81
28,405
33,983
2,075,387
2,765
287
2,529
196
3,096
343
27,300
13,9%
23,8%
43,426
16,0%
19,1%
1,501,452
11,3%
18,3%
1,815
2,815
141,360
66
X
172,000
4,4%
65
X
295,669
6,1%
94
X
26,334,690
5,0%
Zemědělská půda
Obdělávaná (000 tun), rok 1999
Celková orná půda (%) rok 1998
Celková orná zavlaţovaná půda, (%) rok 1999
Zemědělské vklady
Průměrné roční uţívání umělých hnojiv
(tisíc metrických tun), rok 1999
Intenzita (kg/ha)
Uţívání pesticidů, 1994-1996 (kg/ha)
Počet traktorů, 1997
Procento GDP ze zemědělských aktivit, rok 2000
Zdroj: FAOSTAT on-line statistical service, FAO Food and Agricultural Sector. [online]. [cit. 2010-03-18].
Available from: http://prelive.earthtrends.org/pdf_library/country_profiles/agr_cou_484.pdf
- 67 -
Tab. 21
Lesy, louky, pustiny v Mexiku
Zalesněná oblast
Mexiko
Střední Amerika
Svět
Celková zalesněná oblast, 2000 (000 ha)
55,205
78,737
3,869,455
Přirozeně zalesněná oblast, 2000 (000 ha)
54,938
76,556
3,682,722
Plantáţe, 2000 (000 ha)
267
1,295
186,733
Celkem suché oblasti, 1950-1981 (000 ha)
135,680
138,063
5,059,984
Celkové, 1990-2000
-10%
-11%
-2%
Přírodní přirozená oblast, 1990-2000
-11%
-11%
-4%
Plantáţe, 1990-2000
X
0%
3%
Původní les v % celkové plochy
56%
67%
48%
Zalesněná oblast v roce 2000 jako %
celkové plochy
Typy ekosystémů:
28%
29%
29%
Celková plocha země
195,820
271,325
13,328,979
Lesy
29%
34%
24%
Křoviny, savana, pastviny
53%
41%
37%
Půda úrodné vegetace
17%
22%
20%
Urbanistická zástavba
0,1%
0,1%
0,2%
Neúrodná vegetace; sníh a led
1%
1%
16%
Mokřady a vodní ramena
1%
3%
3%
Změny:
Produkce a těţba dřeva: Roční surová produkce dřeva:
Celková, 1996-1998 (000 m3)
22,940
68,541
3,261,621
Palivo, 1996-1998 (000 m3)
15,677
59,230
1,739,504
Industriální, 1996-1998 (000 m3)
7,263
11,743
1,522,116
Dřevěné desky, 1996-1998 (000 m3)
0
715
151,390
Papír a lepenka, 1996-1998 (000 m3)
3,774
4,163
313,206
Obnovený papír, 1996-1998 (000 m3)
920
1,096
126,404
Průměrná hodnota obchodu s dřevařskými produkty:
Import, 1996-1998 (tisíc USD)
1,429,653
2,445,684
142,932,629
Export, 1996-1998 (tisíc USD)
388,105
489,628
135,313,009
Export dřevařských produktů jako %
celkové hodnoty vývozů v roce 1997
X
0,3%
2,0%
Zdroj: FAOSTAT on-line statistical service, FAO Forestry Sector. [online]. [cit. 2010-03-18].
Available from: http://earthtrends.wri.org/pdf_library/country_profiles/for_cou_484.pdf
- 68 -
4.3.3 Oceány, moře, pobřeží
Délka mexického pobřeţí je 9 219 km. Na západě je tichomořské pobřeţí, atlantské na
východě, jehoţ část omývá Mexický záliv a část Karibského moře. Středoamerický příkop
dosahující hloubek přes 6 km se táhne na jihu při pobřeţí. Více jak tři tisíce ostrovů leţí na
370 km v tzv. zóně „Zona Económica Exclusia“ (ZEE), vč. těch největších Isla Tiburón,
Isla Ángel de la Guarda a Cozumel viz tab. 22.
Pobřežní zóna a exklusivní zóna
Tab. 22
Zdroj: INEGI Geografía. Aspectos generales del territorio mexicano. Extensión territorial.
Koncentrace vodních řas v pobřeţních vodách je značná. Nezdravý růst řas Karenia brevis
se objevuje v pobřeţních oblastech USA i Mexického zálivu (Bushaw et al. 1997)29.
Některé řasy jsou uţitečné a slouţí k výrobě energie, jiné zabíjejí silnými toxiny
prostřednictvím potravinového řetězce vyšší formy ţivota. Často dochází k úmrtí milionů
ryb i otravám lidí. Mají nepříznivý dopad na kvalitu pobřeţí, rybolov, cestovní ruch
i ekonomiku.
29
Bushaw, N., 1997: Harmful Algal Blooms. NOAA's State of the Coast Report. Silever Spring, MD:
National Oceanic and Atmospheric Administration. [online]. [cit. 2010-04-03].
Available from: http://state-of-coast.noaa.gov/
- 69 -
Je-li koncentrace vodních řas cca 0,5 milionu buněk na litr, dochází k úhynu ryb
i mořských savců. Průměrná koncentrace vodních řas ve vodách se pohybuje okolo 0,1
milionu buněk na litr, tj. asi 8,6 % mnoţství vod.
I přes nepřiměřenou koncentraci vodních řas v mexických vodách, dochází k rychlé
reprodukci ryb a velkému odchytu hlavních druhů (Mexický záliv – kranas, ostnatec,
garnát; Karibské moře – kanic prouţkovaný, sněţný, červavý; škeble královská). Jelikoţ
docházelo k nepřiměřenému odchytu těchto druhů, rozhodl se úřad pro rybářství „The Gulf
of Mexico Fishery Management Council“ k eliminaci ročních odchytů.
Třebaţe jsou některé druhy schopny rychlé reprodukce, jiné jsou náchylné a zaslouţí si
určitou formu ochrany30. Rybářství se stalo populární pro skupinové gangy, a překročilo
svoji mez zdravé udrţitelnosti za poslední dvě desítky let (obr. 4). Před rokem 1960 se
zhruba v 50 % mexických rybářských oblastech lovily pro export velmi cenné druhy
(tuňáci, langusty, krevety). Odhady do roku 1970 byly vyčíslené na cca 200 000 milionu
tun/rok. Následně vzrostla ve světě poptávka po industriálních odchytech sardinek
a ančoviček, stejně tak po jiných druzích chovaných v uměle vytvořených nádrţích se
slanou vodou. Odchyt se vyšplhal na neuvěřitelných 1 400 000 milionu tun ročně. Roku
1983 byl následně zaznamenaný kolaps, jenţ byl ovlivněn přírodními a ekonomickými
faktory, které sníţily odbyt. Výnosnost klesla na 1 000 000 tun/rok. Od té doby osciluje
mezi 1,2 – 1,4 miliony tun ročně (graf 15). V roce 2001 vynesl export zisk ve výši
USD 602 090 000 (graf 16).
30
Gulf of Mexico Fishery Management Council (GFMC), March – April 2009: “Stock Assessment of Gag
Grouper in the Gulf of Mexico, SEDAR Update Assessment.” Predecisional draft copy. Report of
Assessment Workshop. Miami, Florida.
- 70 -
Graf 15
Průměrný roční odchyt mořských ryb v tunách, Mexiko 1970 – 2000
Zdroj: Country Profile of the Food and Agriculture Organization of the United Nations Fishery Sector, 2000.
[online]. [cit. 2010-04-03]. Available from: http://www.fao.org/fi/fcp/en/MEX/profile.htm
Graf 16
Obchod s rybami a jejich produkty v Mexiku v letech 1980 – 2000
Zdroj: Country Profile of the Food and Agriculture Organization of the United Nations Fishery Sector, 2000.
[online]. [cit. 2010-04-03]. Available from: http://www.fao.org/fi/fcp/en/MEX/profile.htm
Obr. 4 Rybář z Acapulca
Zdroj: vlastní fotografie
- 71 -
4.3.4 Sladká voda
V řekách a jezerech v Mexiku se soustřeďuje 63 % vody, která je vyuţívána člověkem.
Celkově mají všechny řeky 87 % vody (Grijalva-Usumacinta, Papaloapan, Coatzacoalcos,
Balsas, Pánuco, Santiago, Tonalá). Mezi nejdůleţitější jezera patří Lago de Chapala mající
1 116 km² viz tab. 23. V Mexiku bylo dokonce objeveno 653 podzemních jezírek tzv.
cenotes, z nichţ skoro všechna najdeme na Yucatánském poloostrově. Bohuţel jejich
zásoby vody se ztenčují kaţdým rokem o cca 6 km3.
Tab. 23
Nejdůležitější jezera v Mexiku
Jezera
Federativní část
Velikost km²
Chapala
Jalisco y Michoacán de Ocampo
1 116
Cuitzeo
Michoacán de Ocampo
306
Pátzcuaro
Michoacán de Ocampo
97
Yuriria
Guanajuato
80
Catemaco
Veracruz de Ignacion de la Llave
75
Nabor Carrillo
México
10
Tequesquitengo
Morelos
8
Zdroj: SEMARNAT. Estadísticas del agua en México, 2008. [online]. [cit. 2010-04-03].
Available from: http://www.semarnat.gob.mx/Pages/inicio.aspx
V Mexiku je vybudován dostatek přehrad. Přednostně jsou vyuţívány k zavlaţování
a kultivaci půdy 77 %; zásobování lidem 14 %; 5 % v teplárnách k výrobě elektřiny a 4 %
v průmyslové výrobě. Průměrná roční sráţková úhrnnost celého mexického území je 771
mililitrů s ekvivalentem 1,511 km3. Distribuce sráţek je nestejnoměrná. Tím je jejich
dostupnost v Mexiku rozdělena do několika zón. V centrální a severní části jsou pouště
a polopouště, na které dopadne v průměru 25 % dešťových sráţek s těmi téměř nejniţšími
hodnotami ve státě Kalifornie. Naopak v jiţní části (stát Chiapas, Oaxaca, Campeche,
Yucatán, Veracruz, Tabasco) spadne téměř 50 % sráţek, přičemţ nejvíce ve státě Tabasco.
V údolí Mexiko City je naopak vůbec nejniţší sráţková úhrnnost (186 m3/osoba) oproti jiţ
zmiňované jiţní části (více s neţ 24mil m3/osoba).
- 72 -
Zajímavá jsou data získaná Statistickým úřadem, kdy bylo v roce 1910: 31mil
m3/Mexičan/rok; v roce 1950: 18mil m3/Mexičan/rok; v roce 1970: 10mil m3/Mexičan/rok
a v roce 2005: 4573 m3/Mexičan/rok31.
Informace týkající se kvality vod a koncentrace fekálních bakterií ve sladkovodní vodě
nebyly v dostatečném rozsahu a zpracování k sehnání. Jediným vodítkem byla validace
a povrchové testování mikrobiálních vzorků v Mexickém zálivu nedaleko města
Veracrúz32. Výzkum se snaţil o získání dat pro identifikaci lidských zdrojů a jejich
znečištění ve vodách Mexického zálivu. Na práci se podílelo několik odborníků (Texas
A&M – DigGiovanni, Texas A&M – Mott, Nicholls State LA - Kilgen & Nathaniel). Do
zkoumaného vzorku bylo zapojeno 316 osob i několik desítek kusů dobytka a domácích
zvířat. Výsledkem bylo zjištění, ţe stolice lidí společně s výkaly psů (11 %) a drůbeţí
přispívá obsahem 96 % bakteriemi do podzemních vod, čímţ ji znatelně znečišťují. Voda
se poté stává nepoţivatelnou. Co se biologické spotřeby kyslíku týče, nebyly k ní nalezeny
ţádné důvěryhodné zdroje.
Znečištění a kontaminace vod je velkým problémem Mexika. Počet znečištěných
sladkovodních vod se od roku 1975 rapidně zvýšil. Tehdy činil jen 32, roku 2007 jiţ 101
řek nemá odpovídající kvalitu. S největšími problémy kontaminace se potýkají vody
v údolí Mexico City. Kontaminace dokáţe vyprovokovat onemocnění zaţívacího traktu.
V roce 2007 se v této zemi objevila jiţ třetí pandemie. Vyţádala si ţivoty dětí mladších
čtyř let, registrovaných bylo 1 465 úmrtí.
Vlastnosti kontaminace, která se dostává do řek, ovlivňuje zákonitě i zóny pobřeţní. Podle
ujednání SEMARMAT, došlo v rozmezí let 2003 - 2006 k monitoringu dvou set pláţí,
z nichţ naštěstí jenom pouhých 5 % nevyhovovalo standardům, nedoporučovaly se
k rekreačnímu vyţití.
31
Cortés, A. F. I. and Maravilla, E. M., 2006: National Water Commission. Insurgentes Sur No. 2416, Col.
Copilco el Bajo, 04340 Mexico D.F., Mexico.
32
Harwoodl, V. J. a kol., February 2009: Department of Biology. University of South Florida, Tampa FL,
GOMA MST Workshop.
- 73 -
4.3.5 Biodiverzita
V Mexiku bylo vybraných několik desítek rezervací a klíčových ekosystémů, které spadají
pod ochranu UNESCA33. Zde jsou dle pořadí schválení seřazena: rok 1977 – Mapimí
a La Michilía; Montes Azules (1979); rok 1986 - El Cielo a Sian Ka'an; Sierra de
Manantlán (1988); rok 1993 - Región de Calakmul, El Triunfo, El Vizcaíno, Alto Golfo de
Kalifornia; Islas del Golfo de California (1995); Sierra Gorda (2001); rok 2003 - Banco
Chinchorro a Sierra La Laguna; rok 2004 - Ría Celestún, Ría Lagartos; rok 2006 - Arrecife
Alacranes, Barranca de Metztilán, Chamela-Cuixmala, Cuatrociénegas, Cumbres de
Monterrey, Huatulco, La Encrucijada, La Primavera, La Sepultura, Laguna Madre y Delta
de Rió Bravo, Los Tuxtlas, Maderas del Carmen, Coahuila, Mariposa Monarcha, Pantanos
de Centla, Selva El Octe, Sierra de Huautla, Sistema Arrecifal Veracruzano, Volcán
Tacaná; Sierra de Alamos - Río Cuchujaqui (2007); Isla Marietas (2008); Lagunas de
Montebello (2009).
Celková plocha chráněných území v Mexiku má téměř 200 000ha viz tab. 24. Chráněná
území se zde dělí do kategorií I – V a ostatní, přičemţ si nejvyšší ochranu zasluhuje území
kategorie I. Tato klasifikace je obdobná jako u chráněných druhů zvířat a rostlin dle
Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroţenými druhy volně ţijících ţivočichů a planě
rostoucích rostlin (CITES). Z květin je chráněná, např. endemická Physalis (Solanaceae)
ze státu Jalisco; begonia (Begoniaceae) od Veracruzu; palma Trachycarpus takil
(Arecaceae) na západním pobřeţí; Pedilanthus coalcomanensis (Euphorbiaceae)
z Tehuantepecké šíje či Yucca linearifolia (Agavaceae) z pouště Chihuahuan. Mezi
vybrané chráněné druhy zvířat patří např. hroznýš Boa constrictor - ostrov Cozumel; ţelva
zelená Chelonia mydas (Cheloniidae); kareta Caretta Caretta (Cheloniidae); jeseter
Acipenser oxyrinchus desotoi (Acipenseridae) a piloun mnohozubatý Pristis pectinata
(Pristidae) - Mexický záliv; motýl Monarcha Danaus plexippus (Nymphalidae) – stát
Michoacán (obr. 5); anebo jaguár, paca paca, pelikáni (obr. 6), ocelot a další.
33
UNESCO, 2002: Man and the Biosphere Reserves Directory. Paris. [online]. [cit. 2010-04-07].
Available from: http://www.unesco.org/mab/wnbr.htm, http://www.unesco.org/mab/doc/brs/Lac.pdf
- 74 -
Tab. 24
Biodiverzita a chráněná území
Biodiverzita a chráněná území
Mexiko
Střední Amerika
Svět
Celková plocha (000 ha)
195,820
271,325
13,328,979
Chráněná území: dle kategorií IUCN (000 ha), 2003:
Přírodní rezervace, národní parky; kat. I, II
1,189
5,167
438,448
Přírodní monumenty, chráněná krajina
16
2,296
326,503
Oblasti trvale udrţitelné, neklasifikované
8,696
15,896
692,723
Celková chráněná oblast
(všechny kategorie)
Chráněná území v %
9,902
23,359
1,457,674
5,0%
8,6%
10,8%
Počet chráněných území, 2003
150
1,323
98,400
6 / 1,157
44 / 3,186
1,179/102,283
12 / 6,770
26 / 15,729
408 / 439,000
i mořská; kat. III, IV, V
Mokřady mezinárodní důleţitosti (Ramsar Sites), 2002:
Počet / celková plocha (000 ha)
Biosférické rezervace, 2002:
Počet / celková plocha (000 ha)
Zdroj: United Nations Environment Programme - World Conservation Monitoring Centre (UNEP-WCMC).
World Database on Protected Areas (WDPA) Version 6. Compiled by the World Database on Protected
Areas Consortium. Cambridge, U.K., August, 2003.
Obr. 5 Motýl Monarcha
Obr. 6 Pelikáni v zátoce Huatulca
Zdroj: vlastní fotografie
- 75 -
4.4
Ekonomický indikátor
4.4.1 Ekonomická struktura
Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj vydala v roce 1996 publikaci „Main
Economic Indicators“, která zachycuje průběţné údaje zabývající se rozvahou účtů,
industriální produkcí, zahraničním obchodem, cenovými hladinami, úrokovými sazbami
atd. Statisticky jsou údaje také zpracovávány Statistickým úřadem v Mexico City, dále pak
korigovány Mexickou bankou (Banco de Mexico) a Ministerstvem financí.
Na základě údajů tab. 25 se můţeme přesvědčit, ţe je obchodní bilance Mexika trvale
pasivní. Celkové obraty vývozu i dovozu se v letech 2001 - 2008 zvyšovaly. Dokonce
v roce 2008 vzrostlo pasivní saldo o polovinu oproti předchozímu roku. Pozitivní dopad na
hospodářskou výkonnost měl rozdíl mezi exportem a importem v roce 2009, který se sice
dostal do pasivních hodnot, ale sníţil dopady předchozího roku na přijatelnější úroveň.
Jde-li o komoditní strukturu mexického zahraničního obchodu, ve vývozu převládají
z 80 % zpracovatelské výrobky, ze 4 % zemědělské výrobky a z 15 % výrobky
petrochemického průmyslu. Další vývoj a prognózy na rok 2010 byly zmíněny na s. 53-55.
Tab. 25
Rok
Vývoz
Dovoz
Obrat
Saldo
Obchodní bilance v mld. USD (2001 - 2009)
2001
158,44
168,39
326,83
- 9,954
2002
160,76
168,68
329,44
- 7,916
2003
165,35
170,96
336,31
-5,624
2004
189,13
197,25
386,38
-8,117
2005
214,23
221,82
436,05
- 7,59
2006
250,00
256,13
506,13
- 6,13
2007
272,0
283,2
555,2
- 11,2
2008
292,6
310,1
602,7
- 17,5
2009
162,5
166,8
329,3
- 4,3
Zdroj: Banco de México. 2009: čtvrtletí I. - III.
Tabulka 26 prezentuje ekonomické ukazatele posledního desetiletí. Od počátku
osmdesátých let je zaznamenáván a sledován průběţný růst hrubého domácího produktu.
Ten se zvýšil v průměru o tři procenta ročně (r. 1975: 100 900 mil. USD, r. 2000: 300 900
USD). Pozitivně zde vstupuje sektor sluţeb 67 % HDP díky aktivního turismu. Kromě
toho došlo k prudkému růstu parity kupní síly (r. 1975: 50 000 USD, r. 2000 cca 800 000
mil. USD). I tak je zde zaznamenávána nerovnoměrná distribuce příjmů mající vliv na
ekonomickou situaci lidí ovlivňovanou také nabídkou a poptávkou (obr. 7, 8, 9, 10).
- 76 -
Tab. 26
Ekonomická struktura, výkonnost, obchod
Hrubý domácí product (HDP=GDP)
v roce 2000
GDP v mil. USD, r. 1995
Mexiko
Střední Amerika
Svět
374,141
475,273
34,109,900
GDP PPP (v mil. mezinárodních USD)
883,974
1,131,118
44,913,910
GNI PPP (v mil. mezinárodních USD)
861,284
1,097,299
44,458,520
- v USD, 1995
3,784
3,035
5,632
- v běţných mezinárodních USD
8,941
7,226
7,416
Celkový
3%
2%
3%
Per capita
2%
1%
1%
Zemědělství
4%
6%
X
Průmysl
28%
28%
X
Sluţby
67%
66%
X
GDP per capita, 2000:
Průměrný roční růst GDP, 1991-2000:
Procento GDP vydělané v:
Mezinárodní obchod v roce 2000 – Obchod se zboţím a sluţbami (mil. USD)
Import
191,499
205,169
X
Export
180,190
192,533
X
Export jako % GDP
31 %
32 %
X
Obchodní bilance (mil. USD)
-10,497
-18,999
X
Oficiální rozvojová pomoc (ODA), Finanční toky
ODA v mil. USD, 1998-2000
9
2,095
59,073
ODA per capita v USD
(mezinárodní pomoc/osoba), 1998-2000
Příjmy z aktivního cestovního ruchu
(incoming), 1995-1997 (mil. USD)
Distribuce příjmů, rok 2000
0
14
10
6,902
X
X
Giniho koeficient
53
X
X
(0 = rovnost; 100 = nerovnost)
Procento celkových příjmů nejbohatší
57,4 %
X
X
vrstvy 20 % populace
Procento celkových příjmů nejchudší
3,5 %
X
X
vrstvy 20 % populace
Procento populace ţijící za méně neţ
15,9 %
X
X
1 USD /den
Procento populace ţijící za méně neţ
37,7 %
X
X
2 USD/ den
Zdroj: Development Data Group, The World Bank. 2002. World Development Indicators 2002.
Washington, D.C.[online]. [cit. 2010-04-12].
Available from: http://publications.worldbank.org/ecommerce/catalog/product?item_id=631625
- 77 -
Obr. 7 Chudá žena
Obr. 8 Dítě prodávající manga
Zdroj: vlastní fotografie
Zdroj: vlastní fotografie
Obr. 9 Mytí nádobí
Obr. 10 Žena připravující pokrm
Zdroj: vlastní fotografie
Zdroj: vlastní fotografie
- 78 -
4.4.2 Spotřeba, produkce a odpady
V níţe uvedené tabulce 27 lze porovnat spotřebu a produkci jednotlivých zdrojů energie.
V roce 2005 si 38 % spotřeby energie vyţádala doprava, 36 % průmysl, 18 % obytné
plochy, 4 % komerční vyţití, 3 % zemědělství a 1 % ostatní. Podíl spotřeby na
obnovitelných zdrojích v roce 2005 dosáhl 6,5 % (z toho 4 % hydroelektrárny, 2,5 %
geotermální – solární – větrné zdroje). V letech 1990 – 2005 došlo ke zvýšení vyuţívání
primárních zdrojů obnovitelné energie o 29,3 %34. Navíc stoupá spotřeba energie
z obnovitelných zdrojů (bioenergie, malé hydroelektrárny, větrné elektrárny). Největší
potencionál zaznamenává solární energie. V současné době se v průměru získává 5kWh/m²
solárního záření. Do roku 2013 se očekává nainstalování fotovoltaických systémů
s výkonem 25 MW. Budou vyuţívány především ke sníţení nákladů za teplo. Společnost
FIRCO „Shared Risk Fund“ propaguje instalaci nejméně 116 000 fotovoltaických systémů
k čerpání vody v zemědělských oblastech v dalších 5 letech (obr. 11). CONAE „The
National Energy Savings Commission“ dokonce zavedla program instalace solárních
topidel s pokrytím 75 000 m² ročně.
Nedílnou součástí této kapitoly je i zaměření na generování odpadu a management spojený
s produkcí i recyklací odpadů. Mexiko produkuje 99 000 metrických tun tuhého odpadu
denně. Celkem 88 % je sesbíráno, z toho 62 % uloţeno na kontrolované skládky, zbytek je
odloţeno na smetiště bez další recyklace. Za odpadové hospodářství je odpovědná
PROFEPA (Procuraduría Federal de Protección al Ambiente). Snaţí se získat nové
investice k likvidaci nebezpečných (4 mil. tun/rok) i radioaktivních (8 - 9 mil. tun/rok)
odpadů. V roce 2006 INE (Instituto Nacionál de Estadística) odhadem zaznamenala
260 000 tun vyřazeného pouţitelného elektronického odpadu. Ročně bývá recyklováno
a opětovně vyuţito cca 50 000 tun odpadu.
34
Fact Sheet: Renewable energy targets, IEA, German Federal Environment Ministry, EC, European
Council, REN21, Merle-Beral (2007), The Library of Congress. [online]. [cit. 2010-04-12].
Available from: http://www.climate-policy-map.econsense.de/factsheets_download/factsheet-renewableenergy.pdf
- 79 -
Obr. 11 Čerpací stanice vody pomocí fotovoltaických panelů, Sonora, Mexiko
(Úspěšná implementace programů obnovitelné energie FIRCO a CONAE)
Zdroj: [online]. [cit. 2010-04-15]. Available from:
http://www.sandia.gov/media/NewsRel/NR2000/Mexrenew.htm
Tab. 27
Spotřeba energetických zdrojů
Energie a zdroje
Mexiko
Střední Amerika
Svět
Produkce energie a její spotřeba v tisících metrických tun (of oil equivalent)
Celková produkce energie, 2000
229,653
269,834
10,077,984
% změny produkce (1980-1990)
54 %
51 %
37 %
Import - energie, 1997
15,103
58,677
9,521,506
Export - energie, 1997
95,567
115,951
3,419,104
Celková spotřeba energie, 1999
148,991
205,471
9,702,786
Spotřeba elektřiny, 1999
13,040
17,193
1,040,770
Spotřeba energie na osobu, 1997
1,50
1,20
1,64
Celková fosilní paliva
130,612
169,759
7,689,047
- Uhlí a produkty z uhlí
6,489
6,773
2,278,524
- Surová nafta
84,928
113,220
3,563,084
- Zemní plyn
30,952
39,308
2,012,559
Nukleární energie
2,607
2,607
661,901
Hydroelektrická energie
2,819
4,236
222,223
Obnovitelná energie
12,908
28,821
1,097,889
- Primární biomasa
8,026
22,586
1,035,139
- Bioplyn
9
60
14,931
- Geotermální energie
4,835,8
6,129
43,802
- Solární energie
36,4
36
2,217
- Větrná energie
0,9
10
1,748
- Přílivová, vlnová, oceánská
0,0
0
53
Spotřeba energie jednotlivých zdrojů
Zdroj: IEA, Energy and Resources. [online]. [cit. 2010-04-15]. Available from: http://earthtrends.wri.org,
http://earthtrends.wri.org/pdf_library/country_profiles/ene_cou_484.pdf
- 80 -
4.5
Institucionální indikátor
V čele institucionálního propojení stojí SEMARMAT, v jehoţ kompetenci pracuje
PROFEPA (General Attorney for Environmental Protection), CNA (National Water
Commission), INE (National Institute of the Environment). Samostatný je potom institut
IMTA (Mexican Institute for Water Technologies – laboratoře, výzkumné aktivity, školící
centrum) a National Commission for Forests vytvořená bývalým prezidentem Foxem
k ochraně lesů a vodních toků. Dále to jsou státy, městské úřady a decentralizované entity.
V oblasti mezinárodní obchodní a ekonomické spolupráce jsou pro Mexiko prioritou
členské státy NAFTA (Spojené státy americké, Kanada). Z geografického hlediska státy
Karibské oblasti i latinskoamerické. Důleţité postavení taktéţ zaujímá Asijsko-pacifická
oblast sdruţení APEC (Asia-Pacific Economic Cooperation), Japonsko i členské země EU.
Rámcová dohoda o spolupráci mezi Mexikem a ES (Evropské společenství) byla
podepsána v dubnu roku 1991. Usilovalo se v ní o konsolidaci a rozšíření vzájemného
obchodu s pomocí kompletní spolupráce (finanční, ekonomické, průmyslové, investiční,
technické, vědecké ad.). Vše bylo přizpůsobeno podmínkám vzniku EU, vstupu Mexika do
NAFTA (1994) i sníţením celních sazeb. V roce 1995 byla podepsána Společná deklarace,
jejíţ snahou bylo zavést nový model vztahů zaloţený na otevření trhu a liberalizaci
obchodu. Prvotním cílem bylo vymezení zóny volného obchodu WTO (World Trade
Organization). V prosinci roku 1997 byla podepsána Dohoda o ekonomickém přidruţení,
politickém koncensu a spolupráce AAECPC (Acuerdo de Asociación Económica,
Concertación Política y Cooperación), obsahující Globální dohodu, Prozatímní i Společnou
deklaraci. Cílem bylo postupné odstranění bariér obchodu zboţí a sluţeb v souladu
s ustanoveními WTO, vedoucí k zóně volného obchodu. V březnu 2000 podepsalo Mexiko
a EU v Lisabonu Dohodu o zóně volného obchodu MEFTA (Mexico – EU Free Trade
Agreement), která vstoupila v platnost v červenci téhoţ roku. Díky dohodě se postupně
eliminovaly překáţky obchodu a investic a odstraňovala celní zatíţení na minimální mez.
- 81 -
Dalším zkoumaným indikátorem institucionálního propojení a institucionálních kapacit je
zjišťování přístupu k informacím – komunikační infrastruktuře, resp. počtu uţivatelů
internetu i telefonních spojení. Počet uţivatelů klasického internetu v Mexiku v posledních
letech stoupl o 20 %
35
. Třebaţe Mexiko patřilo k hlavním leaderům v Latinské Americe,
přístup k němu mělo v roce 2001 jen 3,7 % populace (uţivatelů v obchodu 1 608 tisíc,
v domácnosti 1390 tisíc, ve školách 354 tisíc, a 284 tisíc ve vládě). Dnes má Mexiko téměř
25 milionů uţivatelů. V současné době zaţívá obrovských nárůst poptávky po tzv.
„širokopásmových“ internetových sluţbách. Pozoruhodný je růst pro období 2001 – 2005,
kdy mělo k tomuto připojení internetu přístup 0,1 účastníka na sto obyvatel; v roce 2005 jiţ
2,2 účastníků na sto obyvatel se zaznamenaným růstem o 2 200 %. Společnost TEMLEX
de facto zaujímá monopolní postavení na poskytování ADSL připojení. Komunikační
infrastruktura je v tomto směru vytíţenější, neboť zde má 20,5 milionu (19 %) lidí spojení
na pevnou linku a 75,3 milionu (70 %) mobilní zařízení.
Dále se do institucionálních kapacit řadí okruh vědy a technologie. Indikátor zde průběţně
podává informace o výdajích na výzkum a rozvoj v procentech. Dle údajů OECD dosáhly
výdaje v roce 2001 ve vědě a technologii, na výzkum a rozvoj částky 3 565,1 USD
36
.
Podíl plateb za dovoz technologických sluţeb na celkových výdajích na výzkum
a rozvoj v roce 2006 činil 17 % (OECD, MSTI 2008/1). Novější informace nejsou dosud
k dispozici.
Do institucionálních kapacit patří i problematika tzv. havarijní připravenosti s cílem určení
indikátoru ekonomických a lidských ztrát způsobené katastrofami. Bylo shledáno, ţe
připravenost Mexika je na mimořádné události či ţivelné katastrofy na dobré úrovni.
Humanitární pomocí se zabývá Ministerstvo sociálního rozvoje i Červený kříţ sídlící na
území státu Chiapas, kam pomoc nejčastěji přichází. Ve výjimečných případech zasahuje
armáda. V případě mimořádných katastrof poskytují pomoc i ostatní zahraniční instituce.
Z organizací s celosvětovou působností zde pracují např. UNDP či UNICEF.
35
Estimated Internet Users in Mexico. General Directorship of Rates and Corporate Statistics. [online].
[cit. 2010-08-23]. Available from: http://www.cft.gob.mx/html/5_est/Graf_internet/estiminternet_01.html
36
OECD, Main Science and Technology Indicators 2004/1; ČSÚ, VRT 5-01; Eurostat, New Cronnos
database; Statistics Office Estland; Central Statistical Bureau of Latvia a vlastní dopočty ČSÚ.
- 82 -
Ekonomické a lidské ztráty způsobené katastrofami jsou dále rozpracovány (tab. 28).
Největší ekonomické ztráty zapřičinilo počasí (hurikány, smrště, bouře) ze 62 %,
geologická činnost ze 30 % a lidská činnost z 8 %.
Mexiko prošlo několika otřesnými katastrofami, jmenujme např.:
-
rok 1982: vulkanická erupce:
3 000 mrtvých
-
rok 1985: zemětřesení:
25 000 mrtvých
-
rok 1988: hurikán Gilbert:
250 mrtvých
-
rok 1982: exploze plynu:
250 mrtvých
(zdroj PAHO/WHO)
Tab. 28
Ekonomické ztráty způsobené katastrofami v letech 1980 - 2005
(v milionech dolarů)
Typ katastrofy
Počasí
Geologická činnost
Lidská činnost
Celkem
Přímé ztráty
9 276
4 044
1 150
14 430
Nepřímé ztráty
145
517
134
796
Celkové ztráty
9 421
4 561
1 284
15 226
Celkové v %
62
30
8
100
Zdroj: CENAPRED-ECLAC (2006), Guy Carpenter (2006), SEGOB (2003) and CENAPRED (2001).
Centro Nacional de Prevención de Desastres (Cenapred, 2001): Diagnóstico de peligros e
identificación de riesgos de desastres en México. Atlas nacional de riesgo de la República Mexicana,
México.
- 83 -
Zhodnocení trvale udrţitelného rozvoje a jeho indikátorů na příkladu Spojených států
mexických nabídlo zajímavé poznatky.
Sociální indikátory s pozitivním dopadem:
- Novorozenecká úmrtnost se sníţila ze 159,5 % (rok 1940) na 14,5 % (rok 1999);
- Úmrtnost dětí do pěti let byla 3,4 % (rok 1980) a 0,9 (rok 1999), dnes je téměř 0;
- Přístup lidí k základní zdravotnické péči vyšplhal na 98,6 % (rok 1999); (90 % rok 1990);
- Očekávaná délka ţivota se dostupnou lékařskou péčí zvýšila v průměru na 75,3 let
(rok 2000) z průměrného věku 38,8 (rok 1940); muţi 73,1 let a ţeny 77,8 let (rok 2000);
- Na pokrytí vakcinace dosáhlo 95,2 % (rok 2000); (75,3 % rok 1993);
- Přístup lidí k nezávadné pitné vodě se zvýšil z 80 % (rok 1990) na 88 % (rok 2000);
- Přístup lidí ke kanalizačnímu vybavení se zvýšil ze 71 % (rok 1990) na 74 % (rok 2000);
- Dětí dosahující vzdělání do 5. třídy základní školy stoupá v průměru o 1 % ročně;
- Zájem o vyšší vzdělání a úroveň středních škol nabývá na významu i na venkově;
- Počet gramotných dospělých se zvýšil ze 75,4 % (rok 1990) na 83,4 % (rok 2005).
Sociální indikátory s negativním dopadem:
- Procento lidí ţijící pod hranicí chudoby stoupá – 40 % (rok 2003, CIA World Factbook);
- Procento lidí ţijící za méně neţ 1 USD na den je 15,9 %;
- Procento lidí ţijící za méně neţ 2 USD na den je 37,7 %;
- Příjmová nerovnost Giniho koeficientu je neustále nad přijatelnou hranicí, rok 1992: 0,57
- Procento nezaměstnaných narůstá, (rok 2000: 2,2 %, rok 2009: 6,2 %);
- Průměrná mzda muţe a ţeny je nerovnoměrná
(muţi Ø 700 – 900 eur/měsíc, ţeny Ø o 15 % niţší za stejné pozice);
- Nutriční hodnota příjmů u dětí je velmi nízká, strava není pestrá
(99 % chudých rodin má kukuřici jako základní surovinu všech pokrmů);
- Obytná plocha na osobu je nízká 17 metrů čtverečních;
- Počet evidovaných přestupků na 100 000 obyvatel stoupá; v průměru 16 000 lidí ročně;
- Počet obyvatel nekontrolovaně stoupá (rok 1985: 12,6 milionů, rok 2009: 107 milionů).
Zhodnocení institucionálních indikátorů:
- Počet uţivatelů internetu vzrostl ze 3,7 % (rok 2001) na 23,7 % (rok 2009)
- Počet uţivatelů pevných linek je 19 % a 70 % mobilních zařízení (rok 2009)
- 84 -
Přírodní indikátory s pozitivním dopadem:
- Velká rozmanitost typů půd 87 % celé planety;
- Rychlá reprodukce ryb a velký odchyt hlavních druhů (kranas, garnát, kanic ad.);
- Velká koncentrace sladké vody v jezerech, řekách i podzemních jezírkách cenotes 87 %;
- 40 klíčových ekosystémů bylo zapsáno na seznam UNESCO od roku 1977 do roku 2009;
- Z celkové plochy 195 820 000 ha zabírají chráněné oblasti všech kategorií 9 902 000 ha;
- Bohatá biodiverzita: endemické druhy rostlin (1 500) a ţivočichů (např. 2 500 ptáků).
Přírodní indikátory s negativním dopadem:
- Vysoká spotřeba látek poškozující ozónovou vrstvu (3x vyšší výskyt oxidu dusičného,
2x vyšší měřítko ozónu oproti mezinárodním standardům);
- Vysoká koncentrace znečištění v urbanizovaných místech zejména v údolí Mexico City;
- Pokles přirozené zalesněné plochy o 11 % v letech 1990 – 2000;
- Odlesňováním je zasaţeno 4,2 % primárního lesního porostu;
- Degradační procesy z 87 % způsobeny nevhodnou kultivací půdy či nadměrnou pastvou,
18 % exploatací lesů a dřevinnou vegetací;
- Vyšší koncentrace vodních řas ve vodách 0,1 milionu buněk/litr, tj. 86 % mnoţství vod;
- Zvýšení znečistění sladkovodních vod (rok 1975: 32 řek, rok 2007: 101 řek);
- 5 % pláţí nevyhovovalo standardům a hygienickému zázemí rekreačního vyţití;
- Překročení meze zdravé udrţitelnosti odchytů ryb 200 000 mil. tun/rok (rok 1970-1990).
Zhodnocení ekonomických indikátorů:
- Usilování o posílení příjmů do státního rozpočtu rok 2010 v celkové výši o 2,1 % HDP;
- Nutná fiskální reforma v letech 2010 – 2012 s přínosem úspor ve výši cca 1,4 % HDP;
- Podpoření programů Příleţitosti a Potravinová podpora 74,5 mld. pesos (potírání bídy);
- Změny v daňovém zatíţení (př. 3 pesos na litr alkoholického nápoje);
- Implementace dvou nových daní: 2 % na prodej zboţí a sluţeb, 4 % na telekomunikace;
- Zvyšování HDP v průměru o 3 % ročně;
- Růst parity kupní síly (diferenciace sociálních vrstev);
- Nárůst uţívání primárních zdrojů obnovitelné energie o 29,3 % (1990–2005);
- Potenciál v solární energii (čerpání vody ze studní, sníţení nákladů za topení);
- Vysoká spotřeba průmyslového i tuhého odpadu 99 000 mt denně, chybí recyklace;
- Vysoký počet pouţitelného elektronického odpadu 260 000 tun (odhad INE, 2006).
- 85 -
5.
Závěr
Problém chudoby byl analyzován jako nejzávaţnější nevyřešený problém. Dalšími velmi
sloţitými problémy jsou narušení ţivotního prostředí (vysoké emisní hodnoty), pomalý
ekonomický a technologický rozvoj zemědělského sektoru, s čímţ souvisí i neefektivní
vyuţívání půdy a obtíţné ţivotní podmínky v Mexiku všech oblastí bez výjimky.
Doposud nebyly nalezeny vhodné nástroje k eliminaci chudoby. Aţ v září roku 2009 přišel
návrh prezidenta Felipe Calderóna s mírným povzbuzením v podobě navýšených rozpočtů
programů Příleţitosti a Potravinová podpora. I to je, zdá se, částečným řešením, nikoli
definitivním a dopadajícím na všechny vrstvy obyvatelstva. Dle mého názoru by se mělo
na chudobě pracovat komplexně a systémově. Měla by se věnovat pozornost zejména
nejmladší generaci v oblasti vzdělávání, ze kterého pramení do jisté míry „začarovaný kruh
chudoby“. Je třeba boj proti chudobě určit jako jednu ze stěţejních priorit s přesně
definovanými a sestavenými programy zaměřenými na děti předškolního věku, které jsou
budoucí hnací silou národa. Postavit předškolní zařízení a umoţnit jejich návštěvu všem
bez rozdílu sociálního zařazení. Tím si rodiče postupně navyknou, ţe děti do školky patří
a ţe potom mají automaticky pokračovat dále ve vzdělávání. Smyslem jejich mladého
ţivota přeci není od útlého věku tvrdě pracovat na poli s vědomím nutného zajištění
rodiny. Dále je třeba začlenit všechny děti do vzdělávacích programů, aby získaly alespoň
minimální povinné vzdělání. Poté by mohlo být umoţněno absolvování bezplatného
navazujícího vzdělávání, které je v současné době dostupné pouze vyšším vrstvám
obyvatelstva. Vše by mohlo být podporováno malými peněţními dávkami od státu
z daňového systému. Podmínkou by bylo závazné přihlášení dítěte k nástupu do
předškolního a pak i školního zařízení. Tím by rodiče od státu dostávali peněţní příspěvek
či formu určitého kreditu, např. příspěvek na bydlení, na mléčné i mastné výrobky
umoţňující zdravý vývoj dětí, získání pracovního místa, moţnosti bezplatné základní
zdravotnické péče apod. Zkrátka vytvořit tzv. „sociální cyklus“ zaloţený na těch
nejmenších; zahrnující výdajovou část (zpočátku investice do dětí ze státního rozpočtu)
i příjmovou část pro stát, neboť mladí lidé budou po dosaţení plnoletosti zemi přinášet
ekonomické hodnoty a budou koupěschopní, nikoli ţebrající!
- 86 -
Je zapotřebí začít od nejniţšího věku a do tohoto procesu zapojit co nejširší segment
obyvatelstva. Pracovat nejprve s lidmi středních vrstev v jednotlivých státech a přitom
zapojovat a iniciovat i ty méně výdělečné skupiny. Jakmile uvidí výsledky ve svém okolí
a budou státem řádně motivováni, zapojí se. Potřebují získat důvěru a mít jasně stanovený
cíl.
Dle osobních rozhovorů a získaných zkušeností z různých komunit si nejchudší vrstvy
obyvatelstva s mnoha věcmi neví rady. Stěţejní jsou chybějící elementární znalosti
odlišných regionů; přirozená schopnost se svobodně rozhodovat a tím dokázat čelit
sociálním nerovnostem. Snadno se spokojí se svým postavením, ţe se právě oni zrodili do
té či oné vrstvy, ze které není východisko. Vhodné je zaktivovat a zainteresovat i vládní
neziskové organizace a další subjekty snaţící se o podporu chudých a zlepšení jejich
podmínek. Nevládní organizace by zde měly být od toho, aby jim pomohly ono
východisko naznačit a malými krůčky uskutečňovat nesplněná přání – mít na základní koš
potravin, dopřát si vyšší vzdělání, najít lépe placenou práci atd. Rozvojové programy by
měly být zárukou naplňování všech stanovených cílů.
Lze oprávněně předpokládat, ţe jakmile by došlo k naplnění výše zmiňovaných kritérií,
sníţilo by se procento lidí ţijících pod hranicí chudoby. Giniho koeficient by se pohyboval
na rozumné hranici distribuce příjmů. Netřeba zde zdůrazňovat sníţení rozdílů mezi
bohatými a chudými vrstvami obyvatelstva a posílení střední třídy. Procento
nezaměstnaných by se sníţilo a došlo by k poklesu kriminality. S vyšším vzděláním by se
zvýšil i počet gramotných uchazečů o práci a vznikala by nová pracovní místa. S vyšším
platem by se zákonitě zlepšila bytová situace rodin i zájem o zdravý ţivotní styl. Lidé by
měli finanční prostředky ke koupi nejenom základního koše potravin.
Příznivý dopad by se projevoval i v zemědělském sektoru, týkající se zejména efektivnější
kultivace půdy. Mohla by vzrůst i poptávka po obnovitelných zdrojích energie
(fotovoltaických článcích, domácích hydro-elektrárnách ad.). Kdo by měl problém se
získáváním příjmů či nalezením vhodného pracovního uplatnění, mohl by se obrátit na trhu
na nabízené produkty mikrofinancí. Zde vidím moţnou příznivou budoucnost. Jejich
hlavní efekt tkví v pomoci těm nejchudším.
- 87 -
Jedná se o finanční podporu „v začátcích“, např. na provoz drobného podnikání, které
nejčastěji zakládají skupiny ţen. Ty potom ručí vzájemně mezi sebou v rámci jedné
komunity (vesnice apod.). Tyto produkty nabývají v Mexiku na významu a měla by se jim
věnovat náleţitá pozornost.
Se zvyšující se úrovní země, by o ni vzrůstal zájem. Po turistické stránce je velmi
atraktivní, má co nabídnout. Kdyby se Mexičané ještě více zajímali o své ţivotní prostředí,
které ovlivňuje i ostatní indikátory a veškerou činnost, vedlo by to jistě i k oţivení
ekonomiky. Zde by našly uplatnění mimo jiné například firmy zabývající se likvidací
ekologických zátěţí. Dle mého názoru byl velkým posunem pro Mexiko vstup do NAFTA
i do zóny volného obchodu MEFTA, kterým se eliminovaly překáţky obchodu a odstranila
celní zatíţení, coţ vedlo ke zjednodušení a oţivení mezinárodních transakcí.
Je zapotřebí, zamyslet se nad všemi zmiňovanými problémy a začít podnikat kroky k jejich
odstraňování. Je jistě patrné, ţe by měl nejprve kaţdý z nás začínat u sebe a poté
pokračovat dále jako celek – lidstvo. Je jisté, ţe globálně a celistvě pojmout tyto
skutečnosti není v silách jednotlivců, nýbrţ je zde nutné zapojit „do boje o přeţití planety
Země“ i vlády všech zemí. Vlády by měly být schopny a ochotny přijímat opatření.
Chybou je, ţe politici bývají voleni pouze na krátká časová období, v nichţ nelze ony cíle
z praktického důvodu naplňovat a často k jejich nepopulární realizaci schází i politická
vůle. Jedná se o cíle dlouhodobého charakteru, potřebující jasné vize a konkrétní oporu
lidí, politiků i vlád. Kdyby se lidé spojily a vytvořily jednotně smýšlející systém s jasným
souborem cílů, snadněji by se dosáhlo řešení problematiky trvale udrţitelného rozvoje.
- 88 -
6.
Seznam tabulek
Č. 1
Rámcová struktura koncepce indikátorů trvale udrţitelného rozvoje……..............24
Č. 2
Klíčová témata hlavních indikátorů – testování CSD……………………………..26
Č. 3
Klíčová témata hlavních indikátorů – testování CSD……………………………..27
Č. 4
Sociální indikátorová propojení…………………………………………………...28
Č. 5
Přírodní indikátorová propojení…………………………………………………...29
Č. 6
Ekonomická indikátorová propojení………………………………………………30
Č. 7
Institucionální indikátorová propojení…………………………………………….30
Č. 8
Zástavba od roku 1950 do roku 2005 v %..............................................................37
Č. 9
Ukázka forem migrace (vnitrostátní, státní, internacionální)……………………..38
Č. 10 Přístup k nezávadné pitné vodě / kanalizačnímu vybavení……………………….39
Č. 11 Zdravotní péče a jeho výchozí indikátory………………………………………...41
Č. 12 Indikátory sociálního blahobytu, 1940 – 2000……………………………………42
Č. 13 Očekávaná délka doţití v letech 2006 – 2010…………………………………….45
Č. 14 Negramotné obyvatelstvo věku 6 – 14 let………………………………………...50
Č. 15 Výše průměrné měsíční mzdy ve světě (za rok 2008)…………………………….52
Č. 16 Distribuce příjmů a nezaměstnanost ve třech oblastech v %...................................52
Č. 17 Prognóza makroekonomických ukazatelů pro rok 2010………………………….55
Č. 18 Nejznečištěnější města na světě…………………………………………………...57
Č. 19 Standardní index znečišťování a jeho kritéria v Mexiku………………………….65
Č. 20 Zemědělská půda………………………………………………………………….67
Č. 21 Lesy, louky, pustiny v Mexiku……………………………………………………68
Č. 22 Pobřeţní zóna a exklusivní zóna…………………………………………………..69
Č. 23 Nejdůleţitější jezera v Mexiku……………………………………………………72
Č. 24 Biodiverzita a chráněná území…………………………………………………….75
Č. 25 Obchodní bilance v mld. USD (2001 - 2009)……………………………………..76
Č. 26 Ekonomická struktura, výkonnost, obchod………………………………………..77
Č. 27 Spotřeba energetických zdrojů…………………………………………………….80
Č. 28 Ekonomické ztráty způsobené katastrofami v letech 1980–2005(v mil. dolarů)….83
- 89 -
7.
Seznam grafů, obrázků
Grafy
Č. 1
Počet obyvatel (v milionech) ţijících v chudobě, rok 1895 – 2005……….……...32
Č. 2
Ukazatel závislosti od roku 1950 – 2010................................................................32
Č. 3
Počet vraţd na 100 tisíc obyvatel…………………………………………………34
Č. 4
Hustota osídlení…………………………………………………………………...36
Č. 5
Cena za nájem v centru měst……………………………………………………...37
Č. 6
Ukázka (v %) věkových skupin mířících do zahraničí…………………………...38
Č. 7
Průměrný věk obyvatel v letech (1930)…………………………………………..41
Č. 8
Spotřeba vody na obyvatele za den v litrech (1997)……………………………...41
Č. 9
Důvody, proč jsou děti nucené pracovat………………………………………….46
Č. 10 Odvětvové oblasti, ve kterých jsou děti (5 - 17 let) ekonomicky aktivní………...46
Č. 11 GINI INDEX a příjmová nerovnost od konce druhé světové války……………...47
Č. 12 Ţivotní úroveň obyvatel…………………………………………………………..49
Č. 13 Procento negramotných obyvatel starších 15 let (1990, 2000, 2005)…………….49
Č. 14 Statistické údaje zachycující výši znečištění (IMECA)…………………………..66
Č. 15 Průměrný roční odchyt mořských ryb v tunách, Mexiko 1970 – 2000…………..71
Č. 16 Obchod s rybami a jejich produkty v Mexiku v letech 1980 – 2000……………..71
Obrázky
Č. 1
Demonstrativní ukázka pánve poloţené aglomerace Mexiko City……………….57
Č. 2
Cirkulace vzduchu a tvorba škodlivých látek…………………………………….58
Č. 3
Třinácti-proudová silnice…………………………………………………………64
Č. 4
Rybář z Acapulca…………………………………………………………………71
Č. 5
Motýl Monarcha…………………………………………………………………..75
Č. 6
Pelikáni v zátoce Huatulca………………………………………………………..75
Č. 7
Chudá ţena………………………………………………………………………..78
Č. 8
Dítě prodávající manga…………………………………………………………...78
Č. 9
Mytí nádobí……………………………………………………………………….78
Č. 10 Ţena připravující pokrm………………………………………………………….78
Č. 11 Čerpací stanice vody pomocí fotovoltaických panelů, Sonora, Mexiko…………80
- 90 -
8.
Seznam použitých zkratek
AAECPC
Acuerdo de Asociación Económica, Concertación Política y Cooperación
ALOHA
Areal Location of Hazardous Atmospheres
APEC
Asia-Pacific Economic Cooperation
CALINE 3
A Dispersion Model for Predicting Air Pollutant Levels Near Highways and Arterial Streets
CENAPRED
Centro Nacionál de Prevención de Desasters
CIA
CIA World Factbook
CIR
Commission on Immigration Reform
CITES
Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora
CONAE
Mexican National Commission for Energy Savings
CFE
Comisión Federál de la Electricidad
CNA
National Water Commission
CSD
Work Programme on Indicators of Sustainable Development
D.F.
Distrito Federal
DHS
Demografic Health Survey
ECLAC
Economic Commission for Latin America and the Caribbean
ES
Evropské Společenství
FAO
Food Agricultural Organization
FIRCO
Mexican National Commission for Energy Savings
FSC
Forest Stewardship Council
GDP
Gross Domestic Product
GK
Gini Koeficient
GNI
Gross National Income, Hrubý národní důchod
HDP
Hrubý domácí produkt
IEA
International Energy Association
ICESI
Institut pro bezpečnost
IDB
Inter-American Development Bank
IDRC
International Development Research Centre
IMECA
Indice Metropolitano de la Calidad del Aire
IMF
International Monetary Fund
IMMS
Insurance Marketing and Management Services
IMTA
Mexican Institute for Water Technologies
INE
National Institute of Environment, Instituto Nacionál de Estadística
INEGI
Instituto Nacional de Estadística y Geografía, Národní statistický a geografický úřad
IUCN
International Union for Conservation of Nature and Natural Resources
LPG
Liquid petroleum gas
LSMS
Living Standard Measurement Survey
MEC
Metropolitan Environmental Commission
MEFTA
Mexico – EU Free Trade Agreement
- 91 -
MICS
Multiple Indicator Cluster Survey
MTS
Metro Transportation System
NADB
North American Development Bank
NAFTA
North American Free Trade Agreement
OECD
Organization for Economic Cooperation and Development
ODA
Official Development Assistance
OSN
Organizace spojených národů
PAHO
Pan American Health Organization
PEMEX
Petróleos Mexicanos
PPP
Purchasing Power Parity, Parita kupní síly
PRI
Partito Revolucionaro Institucional
PROEQUIDAD Programa nacional para la igualdad de oportunidades y no discriminación contra mujeres
PROFEPA
Procuraduría Federál de Protección al Ambiente,
General Attorney for Environmental Protection
RMALC
Mexican Free Trade Action Network
SEGOB
Secretaría de Gobernación
SEMARMAT
Secretaría de Medio Ambiente y Recursos Naturales
SISESIM
Sistema de Indicadores para el sequimiento de la situación de la mujer en México
TUR
Trvale udrţitelný rozvoj
UNAM
Universidad Nacional Autónoma de México
UNCED
United Nations Konference on Environmental and Development
UNCTAD
United Nation’s Conference on Trade and Development
UNEP
United Nations Environmental Programme
UNESCO
United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization
UNICEF
United Nation’s Children Fund
UNIFEM
United Nations Development Fund for Women
UNDP
United Nations Development Programme
UN-HABITAT United Nations Human Settlements Programme
WBG
World Bank Group
WCED
World Commission on Environment and Development
WDPA
World Database on Protected Areas
WHO
World Health Organization
WTO
World Trade Organization
ZEE
Zona Económica Exclusia
ZMCM
Zona Metropolitana de la Ciudad de México
- 92 -
9.
Seznam použité literatury a dalších zdrojů
Monografie, články:
Carrasco, D., 1999: Náboţenství Mezoameriky (Kosmovize a obřadní centra),
Nakladatelství Prostor, Praha, s. 128-129.
Cenapred, 2001: Centro Nacional de Prevención de Desastres. Diagnóstico de peligros
e identificación de riesgos de desastres en México. México.
Connolly, P., 2003: Case study of Mexico City. Understanding Slums: Case Studies for the
Global Report on Human Settlements 2003. Universidad Autonoma Metropolitana –
Azcapotzalco, Tlalpan, Mexico D.F.
Cortés, A. F. I. and Maravilla, E. M., 2006: National Water Commission. Insurgentes Sur
No. 2416, Col. Copilco el Bajo, 04340 Mexico D.F., Mexico.
Disano, J., April 1999: Work Programme on Indicators of Sustainable Development of the
Commission on Sustainable Development. UN Department of Economic and Social
Affairs, Division for Sustainable Development, New York.
Disano, J., April 1999: Report “Fifth Expert Group Meeting on Indicators of Sustainable
Development”. UN Department of Economic and Social Affairs, Division for Sustainable
Development, New York.
Disano, J., April 1999: CSD Work Programme on Indicators of Sustainable Development
Progress Report. Background Paper No. 7, Commission on Sustainable Development,
Seventh Session, UN Department of Economic and Social Affairs, New York.
Disano, J., 1996: Indicators of Sustainable Development - Framework and Methodologies.
United Nations, New York.
Disano, J., April 1999: Report of the Consultative Group to Identify Themes and Core
Indicators of Sustainable Development. UN Department of Economic and Social Affairs,
New York.
Deininger, K. and Squire, L., 1998: New Ways of Looking at Old Issues: Inequality and
Growth. Journal of Development Economics, Vol. 57, pp. 259-287.
Drašarová, M., 2007: Potenciál cestovního ruchu v Mexiku s důrazem na mayskou a
aztéckou civilizaci. Bakalářská práce, Univerzita Hradec Králové, Hradec Králové, s. 7-25.
Eskeland, Gunnar S., Feyzioglu, Tarhan, December 1995: The 'Day Without a Car' in
Mexico. World Bank Policy Research, Working Paper 1554.
Eskeland, and Gunnar, S., December 1992: Attacking Air Pollution in Mexico City.
Finance and Development, pp. 28-30.
- 93 -
Haas, P. a kol., October 1992: “Appraising the Earth Summit: How Should We Judge
UNCED’s Success?” Environment, pp. 6–11, pp. 26–33.
Harwoodl, V. J. a kol., February 2009: Department of Biology. University of South
Florida, Tampa FL, GOMA MST Workshop.
Havens, J. and Spicer, T., 1990: LNG Vapor Dispersion Prediction with the DEGADIS
Dense Gas Dispersion Model. Topical Report. Gas Research Institute, Chicago, p. 32.
Horký, O. a kol., 2007: Rozvojové tisíciletí. Manuál globálního rozvojového vzdělávání,
Nakladatelství Educo, 3. vydání, s. 22-27.
Kašpar, O. a Mánková, E., 1999: Dějiny Mexika. Nakladatelství Lidové noviny, Praha,
s. 5, ISBN 80-7106-269-3
Kofi, A. a kol., 2003: The Challenge of slums. Global Report on Human Settlements 2003.
United Nations Human Settlements Programme, UN-HABITAT, Earthscan Publications
Ltd. London and Sterling, ISBN 1-84407-037-9
Kofi, A. a kol., 2003: „Summary of City Case Studies“. The Challenge of Slums, Global
Report on Human Settlement 2003. Earthscan Publications Ltd. London, IV part,
pp. 195–228.
Lacasna, M. a kol., December 2000: Blood lead levels and calcium intake in Mexico City
children under five years of age. International Journal of Environmental Health Research,
pp. 331–340
Londoňon, J. L. and Székely, M., March 1997: Distributional Surprises after a Decade of
Reforms in Latin America in the Nineties, Seminar “Latin America after a Decade of
Reform: What are the next Steps?,” Inter-American Development Bank. Barcelona, Spain.
López, F. A., 2006: Decomposing inequality and obtaining marginal effects. The Statual
Journal 6, Universidad de Guanajuato. Mexico, pp. 106-111.
Lustig and Székely, 1997: Illiteracy rate for 1940-60; Average years of formal education
for 1940-94; Infant mortality rate for 1940-80. Statistical Office (INEGI), Mexico.
Mage, D. a kol., 1996: Urban Air Pollution in Megacities of the world. Atmospheric
Environmnent Vol.30, No.5, UNEP and WHO, Elsevier Science, United Kingdom,
pp. 681-686.
Noble, J. a kol., 2000: Lonely Planet Mexico, Lonely Planet Publications Pty Ltd., 7th
Edition, Australia, ISBN 1-86450-089-1
Pesquera, A. L.: Agosto 2000: „Horas extra en la fábrica de pobres“. El Financiero:
Expediente, p. 7 (Nacional).
Stephens, J. L., 1844: Incidents of Travel in Central America, Chiapas and Yucatan.
London, s. 82-83.
- 94 -
Sudjic, D. and Burdett, R., 2007: The Endless City. Phaidon, New York,
ISBN: 9780714848204
Unlisted author, March 30 – April 2 2009: “Stock Assessment of Gag Grouper in the Gulf
of Mexico - SEDAR Assessment.” Gulf of Mexico Fishery Management Council (GFMC),
Predecisional draft copy. Report of Assessment Workshop, Miami, Florida.
Unlisted author, 1999: UNEP’s Millennium Report on the Environment. UN Environment
Programme, Earths and Publications.
Unlisted author, 1999: Our Common Journey - A Transition Toward Sustainability. U.S.
National Research Council, Policy Division, Board on Sustainable Development,
Washington, DC: National Academy Press.
Unlisted author, 2001: World Population Prospects. The 2000 revision. Vol. 1.
Comprehensive Tables. New York, United Nations, p. 326.
OECD, Tax Database, Table 1.5. Average personal income tax and social security
contribution rates on gross labour income; UNECE – Statistics – Gross Monthly Wales.
UN Environment Programme, August 2003: World Conservation Monitoring Centre
(UNEP-WCMC). World Database on Protected Areas (WDPA), Ver. 6. Cambridge, UK.
OECD, Main Science and Technology Indicators 2004/1; ČSÚ, VRT 5-01; Eurostat, New
Cronnos database; Statistics Office Estland; Central Statistical Bureau of Latvia a vlastní
dopočty ČSÚ.
INMUJERES-FNUAP-OPS/OMS-PNUD-UNICEF-UNIFEM-INEGI, Diciembre 2001:
“El enfoque de género en la producción de las estadísticas sobre trabajo en México.
Estadísticas en Género. México, p. 11
Internetové zdroje:
Bushaw, N., 1997: Harmful Algal Blooms. NOAA's State of the Coast Report. Silever
Spring, MD: National Oceanic and Atmospheric Administration. [online]. [cit. 2010-0403]. Available from: http://state-of-coast.noaa.gov/
Country Profile of the Food and Agriculture Organization of the United Nations Fishery
Sector. [online]. [cit. 2010-04-03]. Available from: http://www.fao.org/fi/fcp/en/MEX/profile.htm
CONAPO. Indicadores demográficos básicos 1990-2030. [online]. [cit. 2010-01-11].
Available from: www.conapo.gob.mx
Development Data Group, The World Bank. 2002. World Development Indicators 2002.
Washington, D.C.[online]. [cit. 2010-04-12].
Available from: http://publications.worldbank.org/ecommerce/catalog/product?item_id=631625
- 95 -
Estimated Internet Users in Mexico. General Directorship of Rates and Corporate
Statistics. [online]. [cit. 2010-08-23]. Available from:
http://www.cft.gob.mx/html/5_est/Graf_internet/estiminternet_01.html
FAOSTAT on-line statistical service, FAO Food and Agricultural Sector. [online]. [cit.
2010-03-18]. Available from:
http://prelive.earthtrends.org/pdf_library/country_profiles/agr_cou_484.pdf
FAOSTAT on-line statistical service, FAO Forestry Sector. [online]. [cit. 2010-03-18].
Available from: http://earthtrends.wri.org/pdf_library/country_profiles/for_cou_484.pdf
Fact Sheet: Renewable energy targets, IEA, German Federal Environment Ministry, EC,
European Council, REN21, Merle-Beral (2007), The Library of Congress. [online]. [cit.
2010-04-12]. Available from:
http://www.climate-policy-map.econsense.de/factsheets_download/factsheet-renewable-energy.pdf
IEA, Energy and Resources. [online]. [cit. 2010-04-15]. Available from:
http://earthtrends.wri.org, http://earthtrends.wri.org/pdf_library/country_profiles/ene_cou_484.pdf
Oficiální portál pro podnikání a export. [online]. [cit. 2010-01-02] Dostupný z:
http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/mexiko/mexiko-reformy-opatreni-ekonomika/1000581/55391/
SEMARNAT. Estadísticas del agua en México, 2008. [online]. [cit. 2010-04-03].
Available from: http://www.semarnat.gob.mx/Pages/inicio.aspx
UNESCO, 2002: Man and the Biosphere Reserves Directory. Paris. [online]. [cit. 2010-0407]. Available from: http://www.unesco.org/mab/wnbr.htm, http://www.unesco.org/mab/doc/brs/Lac.pdf
United States-Mexico Border Health Commission. [online]. [cit. 2009-11-11]. Available
from: http://www.borderhealth.org/healthy_border_2010.php?curr=program
Statistický úřad v Mexiku, Instituto Nacional de Estadística y Geografía, México (INEGI).
[online]. [cit. 2009-12-12]. Available from: http://www.inegi.org.mx/inegi/default.aspx
Yip, M. And Madl, P., December 2000: Mexican aglomeration. [online]. [cit. 2009-11-11].
Available from:
http://www.sbg.ac.at/ipk/avstudio/pierofun/mexico/air-scan/day-air.jpg
http://www.sbg.ac.at/ipk/avstudio/pierofun/mexico/imeca.htm
http://www.sbg.ac.at/ipk/avstudio/pierofun/mexico/air.htm#altitude
Williams, D.: „Mexico's NAFTA experience - North American Free Trade Agreement“. [online].
[cit. 2010-01-02]. Available from: http://findarticles.com/p/articles/mi_m3723/is_1_16/ai_114328142/
Internetové stránky:
http://www.sandia.gov/media/NewsRel/NR2000/Mexrenew.htm
http://www.borderhealth.org/healthy_border_2010.php?curr=program
http://www.who.dk/
- 96 -