Mesicnik informaci(archiv)

5-6
2009
TCHAJ-WAN
Měsíčník
informací
o Tchaj-wanu
KULTURA • POLITIKA • PŘÍRODA • EKONOMIKA • SPOLEČNOST • CESTOVÁNÍ
Obsah:
Tchaj-wan získal statut
pozorovatele ve WHO
2 Hodnota a přínos tchajwanské účasti
ve WHO
2 Tchaj-wan odstartoval nový pracovní
a státní důchodový systém
3 Vládní opatření proti viru prasečí
chřipky
3 Příběh čaje na Tchaj-wanu
4 Moderní doba a tradiční cesta
ke zdraví
5 Ke světlejším zítřkům
6 Návrat k Prameni broskvových květů
7 Tajemství císařské truhly
8 Aktuality
Dne 28. dubna 2009 byl Tchaj-wan, který
žádal o členství ve WHO od roku 1997,
oficiálně přizván jako pozorovatel na nastávající shromáždění WHA, které se
uskutečnilo v Ženevě 18. května. V rámci
kampaně Tchaj-wanu za jeho významnější účast v mezinárodních organizacích
jde o velmi významný krok vpřed. Podle
prezidenta Ma letošní získání statutu pozorovatele představuje zcela konkrétní
výsledek flexibilní diplomacie vlády
a symbolizuje pozitivní vývoj čínskotchajwanských vztahů.
(strana 2)
Ke světlejší zítřkům
Tchaj-wan využívá cenné zkušenosti
z výroby polovodičů a panelových displejů k rozvoji solárních systémů k výrobě
elektrické energie. Tchajwanská vláda má
již připravený návrh zákona O využití obnovitelných zdrojů energie, který by měl
prosadit využívání alternativních zdrojů
energie doma na Tchaj-wanu. (strana 5)
Začátek léta s Tchaj-wanem
V Čechách se na folklorních slavnostech
představil tchajwanský perkusový soubor
Deset bubnů a Karlovy Vary uvedou filmový debut tchajwanské režisérky Fu
Tien-yu. (strana 6)
Po l i t i k a
Hodnota a přínos
tchajwanské účasti
ve WHO
SU, Jun-pin
Ministr GIO (Government Information
Office), mluvčí tchajwanské vlády
Dne 28. dubna 2009 byl Tchaj-wan oficiálně přizván jako pozorovatel na nastávající shromáždění WHA, které se uskutečnilo v Ženevě 18. května. V rámci kampaně Tchaj-wanu za jeho významnější
účast v mezinárodních organizacích jde
o velmi významný krok vpřed.
Tchaj-wan, coby příklad úspěšného
fungování demokracie v Asii, dlouho doufal, že bude moci využít enormní vitalitu
své ekonomiky a svou vyspělou občanskou společnost prosazující lidská práva,
a tím se odvděčit mezinárodní komunitě.
Vypjaté vztahy mezi Pekingem a Taipejí
vedly v minulých letech k bezohlednému
soupeření o diplomatické spojence a zabraňovaly Tchaj-wanu přispívat větší měrou ve prospěch mezinárodního společenství.
Prezident Ma Ying-jeou po nástupu do
své funkce v březnu roku 2008 vyzval
Peking k ukončení vzájemné nevraživosti,
upustil od předchozí patové politiky
a jménem vytvoření přátelštějších čínskotchajwanských vztahů se aktivně zasazuje
o zlepšování bilaterálních vztahů s pevninskou Čínou. USA, Japonsko, EU a sousedící státy nám vyjadřují vřelou podporu
a chválí nás za naše úsilí v prosazování
míru v oblasti.
WHO je nejdůležitější platformou pro
problematiku související se zdravotní bezpečností. Tchaj-wan žádal o členství ve
WHO od roku 1997. Kvůli různým geopolitickým faktorům tehdejší doby naše žádosti zůstávaly neúspěšné. Avšak Tchajwan se svého ideálu nikdy nevzdal. S postupně se zlepšující situací čínsko-
tchajwanských vztahů výrazně slábl
i nesouhlas s tchajwanskou účasti na
WHA. Touha tchajwanské veřejnosti zapojit se do této organizaci je konečně respektována.
Letošní získání statutu pozorovatele při
WHA představuje zcela konkrétní výsledek flexibilní diplomacie naší vlády
a symbolizuje pozitivní vývoj čínskotchajwanských vztahů. Naše účast na
tomto multilaterálním mechanismu
umožní Tchaj-wanu, aby se se světem podělil o své silné stránky a zkušenosti na
poli zdravotní bezpečnosti. Podpora tchajwanské ochoty účastnit se WHA svědčí
o naplňování tzv. univerzální platnosti
zakotvené v ústavě WHO a principu globálního respektování základních lidských
práv. Status pozorovatele při WHA zajistí
obyvatelům Tchaj-wanu přístup ke zdrojům globální zdravotní bezpečnosti a informacím o ní, stejně jako zvýší tchajwanskou schopnost podstatněji přispívat
mezinárodnímu společenství.
(Zdroj: TECO in Prague)
témem jednorázových pracovních dávek
(představujících nejvýše jen něco málo
přes 1,9 milionu NTD), navíc lidé, kteří
nebyli zahrnuti do žádného z veřejných
penzijních plánů (jako např. ženy v domácnosti, lidé svobodných povolání nebo
nezaměstnaní) nepobírali vůbec žádné
důchody a byli zcela odkázáni na své
úspory. Avšak nyní, po zavedení pracovního a nově zřízeného státního důchodového systému, velká většina tchajwanských
obyvatel bude dostávat důchod po celý
zbytek svého života.
Pro ty, jimž byl důchod vyplácen podle
pracovního důchodového systému, hlavní
změna spočívá v tom, že místo jednorázové dávky získají pravidelný penzijní příjem (ti, již byli do systému již dříve zařazeni, si budou moci vybrat, jestli důchod
chtějí dostat formou jednorázové dávky
nebo pravidelného příjmu). Trvalé měsíční
příjmy jsou ve srovnání s ostatními státy
celkem dost štědré.
Zrevidovaný pracovní důchodový systém vyplácí stejných šest příspěvků (příspěvek na děti, příspěvek za zranění/nemoc atd.), které zahrnoval již starý systém, ale jednorázové příspěvky vyplácené
na základě úmrtí, pracovní neschopnosti
nebo starobní důchod byly přetransformovány do pravidelných měsíčních důchodů počítaných z platu vynásobením
odpracovanými lety koeficientem 1,55 %,
přičemž starobní důchod se v zásadě
vztahuje již na obyvatele s věkem přes
60 let, kteří alespoň 15 let figurovali
v důchodovém plánu.
Příspěvky pracovního důchodového
systému vycházejí z počtu let strávených
v penzijním systému. Člověk, který odpracoval 30 let a nevydělal si více jak 43 900
NTD měsíčně, by dostal 20 000 NTD. Čím
více let člověk odpracuje, s tím větším
příspěvkem může počítat. A není důvod
obávat se toho, že by se člověk „nedočkal
zhodnocení svých peněz“: pokud by jedinec před svou smrtí obdržel méně, než
v případě, že by se rozhodl pro jednorázovou dávku, půlka z dané částky dále
poputuje pozůstalým, tj. druhému z manželů a dětem.
Navíc podle nového státního důchodového systému zakotveném v Zákoníku
práce z roku 2005 musejí zaměstnavatelé
svým zaměstnancům přispívat na jejich
individuální důchodové účty šesti procenty (samotní zaměstnanci mohou přispívat
dalšími šesti procenty); po dovršení 60.
Po l i t i k a
2
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
Tchaj-wan
odstartoval nový
pracovní a státní
důchodový systém
Od zrevidovaného systému pracovních
důchodů, jež byl odstartován vládou
v lednu roku 2009, se očekává, že zohlední zhruba 8,8 milionů lidí. Tento
systém je doplněn nově zřízeným státním důchodovým systémem, který má
zajistit penzi pro celkem 3,5 milionů lidí, jimž nenáleží nárok na důchody státních zaměstnanců a vojenského personálu. Systém státních důchodů byl veřejnosti představen v říjnu 2008, po
patnáctiletém úsilí o jeho prosazení.
Trvalo více jak deset let než se podařilo plány doladit a uvést do provozu.
Ale jaké výhody vlastně Tchaj-wanu poskytují? A může vůbec tchajwanská vláda unést takovou fiskální zátěž?
Vysloužilí vojáci, penzionovaní vládní
zaměstnanci a učitelé dlouho dostávali
štědrých 70-90% svého měsíčního platu,
zatímco ostatní si museli vystačit se sys-
roku, v případě, že zaměstnanec byl začleněn do systému minimálně 15 let, dostává od vlády měsíční důchod určený
množstvím peněz z jeho důchodového
účtu rozdělený na 22 ročních částek (22
let je průměrná délka života po zahájení
čerpání důchodu). Spojením Pracovního
penzijního a nového Pracovního důchodového systému mohou lidé získat až
70% svého někdejšího platu.
(Zdroj:
Taiwan Launches New Labor Pension
and National Pension Systems,
Taiwan Panorama Vol. 34 No. 3
March 2009)
výskyt viru ptačí chřipky a jeho šíření
v rámci menších komunit. Yeh Chingchuan ve svém projevu informoval, že
obdobná situace velice pravděpodobně
nastane i na Tchaj-wanu, ale současně
veřejnost ubezpečil, že vláda podnikne
všechny nezbytné kroky, aby zabránila
dalšímu rozšíření nákazy.
Tchajwanská vláda již nechala zřídit
centrum pro kontrolu nákazy. Hlavním
úkolem střediska je shromažďovat informace a přijímat potřebná opatření. Již na
svém prvním setkání středisko kontroly
nákazy jednohlasně odsouhlasilo následující postup: V případě potřeby vláda zajistí
dostatečné množství bezpečnostních roušek pro všechny obyvatele. Bude-li to situace vyžadovat, vláda požádá místní
farmaceutické firmy, aby vyráběly větší
množství Tamilu, léku, který se ukázal být
účinný v boji s prasečí chřipkou, odborně
označovanou jako H1N1. V současné do-
bě má Tchaj-wan zásobu 2.3 milionů dávek Tamiflu a Relenzi. Bude-li to nezbytné, větší množství tohoto léku může být
připraveno již během jednoho měsíce. Za
krizové situace mají státy, v nichž se nacházejí hlavní farmaceutické firmy, právo
zakázat vývoz vakcín do zahraničí. Ale jak
potvrdil ředitel centra v Taipei, Tchaj-wan
by za takových okolností měl možnost
žádat o udělení licencí k výrobě potřebného antivirového séra.
Třetí přijaté opatření se týká důsledného informování osob cestujících do zahraničí. Na stupnici barev signalizujících
stupeň nebezpečí má Mexiko již červený
kód upozorňující, že by se do této země
nemělo vstupovat, není-li to nezbytně
nutné. Kanadě a Spojeným státům byl
zvýšen varovný kód na žlutou nabádající
osoby, které do země vstupují, aby dbali
zvýšené opatrnosti.
(Zdroj: Taiwan Journal)
Po l i t i k a
Vládní opatření
proti viru prasečí
chřipky
Jak potvrdil ministr zdravotnictví Yeh
Ching-chuan, Tchaj-wan k 11. červnu nezaznamenal koncentrovaný výskyt prasečí
chřipky (H1N1). Do dnešního dne je na
Tchaj-wanu potvrzeno 36 individuálních
výskytů tohoto onemocnění, z nichž
14 případů prodělalo nákazu již v Thajsku
a 15 ve Spojených státech amerických.
Světová zdravotnická organizace v souvislostí s prohlubující se závažností situace ve světě vyhlásila stupeň 6, který varuje před šířením epidemie. WHO však zároveň zdůraznila, že situace nedosahuje
kritických mezích a není třeba panikařit.
Na Tchaj-wanu je platný stupeň obecného ohrožení 2. Mnoho států již ohlásilo
Kultura
Příběh čaje
na Tchaj-wanu
Tři podoby čaje.
produkce čaje se na Tchaj-wanu rozvinula
v době, kdy byl ostrov pod nadvládou
čchingské dynastie (1683-1895). Úřady
podporovaly zakládání spolků sdružující
3
Jak ukazují záznamy vedené Tchajwanskou Asociací Výrobců Čajů spotřeba
čaje na jednoho obyvatele Tchaj-wanu
stoupla z 0,344 kg v roce 1980 na 1,3 kg
v roce 1998 a v roce 2007 dosáhla rekordního čísla 1,54 kg.
Pěstování a výroba čaje má na Tchajwanu tradici dlouhou již několik staletí.
První odrůdy pěstovaného čaje byly na
Tchaj-wan dovezeny kolem roku 1700
z čínské provincie Fuťien. Místní komerční
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
Lidé říkají, že čaj pomáhá při trávení,
očišťuje tělo a uvolňuje mysl. Pití čaje
s přáteli je navíc velice příjemnou společenskou záležitostí. Někteří dokonce
prohlašují, že není nic radostnějšího než
miska dobrého čaje.
obchodníky s čajem a čaj s názvem
Formosa byl vyvážen do Číny a jihovýchodní Asie. Díky své vynikající chuti
a vůni se tchajwanské oolongy brzy proslavily po celém světě.
Výroba čaje orientovaná na vývoz pokračovala i během japonské koloniální
vlády (1895-1845). Čaj byl určen především pro evropské a americké trhy, kterým
vévodil déle oxidovaný černý čaj. Japonci
zřídili specializované školy a výzkumné
instituty zabývající se pěstováním a zpracováním čaje. Jejich úsilím byly rozvinuty
nové výrobní metody a rovněž představeny nové kultivary černého čaje z Indie
a Thajska.
Po skončení 2. Světové války, v níž bylo
Japonsko poraženo, začala tchajwanská
vláda vedle černého čaje podporovat
i produkci zeleného nefermentovaného
čaje. To znamenalo začátek zlaté éry
tchajwanského čaje, kdy bylo téměř 7585 % domácí produkce exportováno do
více než 60 zemí světa.
Spolu s industrializací země v 70. a 80.
letech, vzrůstem ceny půdy a mezd pra-
covníků, tchajwanský čaj začal ztrácet na
své konkurenceschopnosti a do popředí se
dostaly velké čajové velmoci jako Indie
a Srí Lanka. Mnoho čajových plantáží bylo opuštěno a nebo přeměněno na obilná
pole. A tak se stalo, že zatímco import
čaje v roce 2007 činil 25 000 metrických
tun, export čaje z Tchaj-wanu dosahoval
pouhých 2 004 tun. Z důvodu slábnoucího exportu obrátila většina pěstitelů spoji
pozornost od černých a zelených čajů
a soustředila své síly na vysoce kvalitní
polofermentované čaje jako oolong a baozhong, které jsou oblíbené u domácí populace. Kultivace čaje byla znovu rozšířena po celé zemi, a to doslova od severu
až na jih, obzvláště pak do oblastí
Centrálního horského masivu, kde je příhodné klima pro pěstování čaje. Kraje
Nantou, Chiayi a Taipei dnes patří mezi
největší dodavatele čaje.
V současnosti se více než 16 000 tchajwanských domácností věnuje pěstování
čaje, o čajové keře se starají malé skupiny
farmářů a jejich plantáže nejsou větší než
jeden hektar. Toto pěstování v malém drží
výrobu cenově a kvalitativně nahoře
a producenti nejsou nuceni soupeřit o své
místo v masové produkci průměrných čajů.
Mezi speciality tchajwanských čajů patří vysokohorské čaje a oolongy. Čaje mají
bohaté aroma a medovou chuť, která zůstává i po několika zalitích. Velice slavný
je čaj Gui Fei někdy též označovaný jako
Medový oolong pro svoji nezaměnitelnou
chuť způsobenou napadením čajových
lístků muškou Jacobiasca Formosana
Paoli. Jedinečnou chuť tchajwanským čajům dodává i fakt, že jsou lístky ručně
sbírány.
Na Tchaj-wanu dnes čaj můžeme najít
v plastových lahvích, v plechovkách i tetrapakových baleních. Každý rok jsou na
trh uvedeny nové značky nealkoholických
nápojů, z nichž 107 představují čaje, 85
značek zastupuje ovocné džusy a zeleninové šťávy a 20 karbonové nápoje. Časy
se mění, ale láska k čaji zůstává
(Zdroj:
Taiwan´s enduring brew,
Taiwan Review May 2009)
Kultura
4
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
Moderní doba
a tradiční cesta
ke zdraví
Rozvoj tradiční čínské medicíny na
Tchaj-wanu může být sledován od dob
vlády dynastie Ming (1368-1644), kdy na
Tchaj-wan přicházely první velké vlny čínských imigrantů. Tito lidé s sebou přinášeli i několik tisíc let staré znalosti tradiční čínské medicíny a čínských bylinek. Bez
ohledu na to, jak moc se politické a společenské prostředí na Tchaj-wanu od těch
dob změnilo, čínská medicína v tchajwanské kultuře hluboce zakořenila.
Jediná věc, která je dnes přeci jen jiná,
je proces zpracování bylinek a výsledná
forma podávání léků. Dříve si lékař či nemocnice provozující tradiční čínskou medicínu musely samy obstarat příslušný
zdroj bylinek. Pacienti od lékařů dostávali
„syrový materiál“, který si doma museli
sami vyvařit, aby tak získali léčivý odvar.
Trendem moderní doby však je, že nemocnice jsou napojené na specializované firmy, které zajišťují dodávku bylinek a léků,
Poklady čínské medicíny.
a k pacientům se dostává koncentrát
z bylinek již ve formě kapslí, pilulek či
prášků. Kliniky zajistí pro individuální léčbu i odvaření z bylinek a pacientům tak
všeobecně šetří práci. Nové nemocnice
nabízejí dokonce dodávku léků přímo do
domu.
Mnoho lékařů pracujících dnes na těchto klinikách má lékařské vzdělání západního i východního typu. Tradiční medicína
na Tchaj-wanu měla oproti Číně tu výhodu, že se jí podařilo uchovat původní znalosti a receptury, které byly v Číně zničeny
během běsnění Velké kulturní revoluce.
Život v moderní společnosti je mnohem
komplexnější než dříve a důvody, proč lidé přicházejí na kliniky tradiční medicíny,
jsou různé. Kromě lidí, kteří skutečně trpí
nemocemi, jsou zde i lidé, kteří přicházejí
proto, že si chtějí zlepšit kondici a životosprávu.
Rostoucí poptávka po přírodních léčivech a produktech podporuje zájem lidí
o tradiční čínskou medicínu. Podle pana
Peng I-chuna, lékaře působícího na klinice Ming Xin, se západní medicína snaží
potlačit viry a bakterie, které nemoc způsobují. Problémem je, že mnoho škodli-
vých látek v těle stále zůstává. Podle
Penga lze však použít daleko přirozenějšího způsobu léčení nemoci. Např. má-li
pacient chřipku či rýmu, měl by pít teplou rýžovou polévku se zázvorem a hnědým cukrem. Tělo se začne potit a v potu
se z těla odplaví jak příčiny nemoci, tak
všechny jedy. Navíc taková to polévka posílí tělo nemocného a vrátí mu energii.
Podle Penga je jídlo a bylinky tou nejlepší
cestou, jak regulovat procesy našeho těla.
Pro jedny je tradiční čínská medicína
pouze alternativní formou léčby, pro jiné
je nadějí tam, kde západní věda selhala.
Alespoň na Tchaj-wanu tedy platí tvrzení:
„Možná jí nevěříte, možná s ní nesouhlasíte, ale není možné ji ignorovat.“
(Zdroj:
Modernizing a Traditional Path
to Healing, Taiwan review,
April 2009)
Lékař na moderní klinice čínské medicíny měří pulz.
Ekonomika
články si stále vede dobře. Dalším nezanedbatelným faktorem je, že vybudování
továrny na solární články je po finanční
stránce mnohem méně nákladné.
Průmysl fotočlánků se začal rozvíjet již
před dvaceti lety v zemích jako je
Japonsko a Německo, plný rozkvět však
přichází až s novým tisíciletím. Z více než
sedmdesátky tchajwanských společností
fungujících na poli solárních systémů byla většina založena po roce 2000 a velice
rychle nastoupila úspěšný vývoj. V roce
2008 solární články vyráběné na Tchaj-
Zařízení na výrobu el. energie ze slunečního záření.
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
Přestože bylo hospodářství Tchaj-wanu
stejně jako jiných zemí postiženo ekonomickou recesí, tchajwanský sektor výroby
fotoelektrických zařízení získává čím dál
tím větší podíl na světové produkci elektřiny ze slunečního záření.
Tchaj-wan, jenž má velice malé naleziště ropy, uhlí a zemního plynu, má v poslední letech velký zájem na rozvoji technologií sloužících k výrobě solární energ i e . Po d l e s t a t i s t i k Tc h a j - w a n
v současnosti získává více než 98% energie z dovezených zdrojů ze zahraničí,
čímž je ponechán na libovůli geopolitiky
a trhu. Tchajwanská veřejnost a soukromé
podniky proto v posledních letech obracejí pozornost k alternativním zdrojům
energie.
Tuto skutečnost dále podporují již delší
dobu pozorovatelná fakta: boj o fosilní
paliva je stále citelnější; objevy nových
nalezišť ropy, uhlí a zemního plynu jsou
vzácnější; možnosti pro ukládání jaderného odpadu jsou stále limitované a názory
spojující jadernou energii s potencionálním nebezpečím zůstávají silné. Průzkumy
provedené Univerzitou Rice ve Spojených
státech amerických uvádějí, že závislost
na fosilních palivech by měla být snížena,
co nejdříve, neboť hrozí, že ropa bude vyčerpána do 40let a zemní plyn do 60let.
Naleziště uhlí by měly být využitelné přinejmenším ještě dalších 190 let, ale hlavní nevýhodou uhlí je, že nejvíce znečišťuje
životní prostředí.
Peníze vložené do budování solárních
systémů se navíc zdají být daleko jistější
investicí. Významný tchajwanský výrobce
polovodičů firma Gintech Enery Corp. potvrzuje, že zatímco výroba polovodičů
poklesla v důsledku hospodářské recese,
produkce křemíkových plátů pro solární
5
Ke světlejším
zítřkům
wanu produkovaly více než 16 % celkové
světové produkce elektrické energie
a Tchaj-wan se tak umístil na 4. místě za
Čínou, Německem a Japonskem. Tchajwan při rozvoji slunečních systémů využívá cenné zkušenosti získané z výroby polovodičů a panelových displejů, která patří mezi nejsilnější odvětví ostrovního
průmyslu. Největším tchajwanským gigantem na výrobu systémů využívajících
sluneční energii je firma Motech
Industries., která je zároveň šestým největším producentem na světě. Pro tchajwanské domácnosti jsou výdaje na insta-
laci solárních systémů stále poměrně vysoké. Není tedy překvapivé, že 98%
z vyrobeného množství solárních článků
je exportována do Evropy, kde jsou státní
příspěvky pro budování a využívání alternativních zdrojů energie vyšší. Tchajwanská vláda má již připravený návrh zákona O využití obnovitelných zdrojů
energie, který by měl podpořit využívání
alternativních zdrojů energie i doma na
Tchaj-wanu. Pokud by se zákon podařilo
prosadit, stát by od soukromých osob
vlastnících solární zařízená odkupoval za
výhodné ceny přebytek generované ener-
gie. Zastánci této zelené politiky se domnívají, že stát by měl podporovat trend
využívání obnovitelných zdrojů energie
přinejmenším do té doby, než budou ceny
energie ze solárních baterií srovnatelné
s cenami z běžných zdrojů. V konečné fázi
by měla být elektřina ze solárních systému levnější. Solární panely umožní energetickou nezávislost, úsporu peněz
a vlastní podíl na ochraně životního prostředí.
Zdroj:
Toward a Sunnier Future,
Taiwan Review, March 2009
Kultura
6
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
Návrat k prameni
broskvových květů
Proměny bambusu v lidských rukou.
Zeleň rýžových polí.
Kdyby jste před třiceti lety někomu na
Tchaj-wanu řekli, že pojedete na dovolenou na venkov, dívali by se na Vás přinejmenším podivně. Doba se však změnila
a lidé již netouží po tom opustit domov
a vydat se do města za štěstím, naopak
čím dál tím více lidí odjíždí na venkov za
odpočinkem, poznáním a zábavou. V tomto návratu do lůna přírody se odráží i snaha znovu objevit základní hodnoty i přirozené místo člověka ve světě. Na Tchajwanu v posledních letech vyrůstá mnoho
tzv. rekreačních farem, které se mimo jiné
snaží návštěvníky naučit věčným řemeslům, jež úzce souvisí se vztahem člověka
a přírody, jako je práce na poli, pěstování
ovoce a zeleniny, chov slepic a dobytka,
chytání ryb, opracování dřeva, výroba nástrojů, stavba příbytků a hrází atd. Jsou to
zkrátka věci, které člověk kdysi dávno dokonale ovládal, ale v pohodlí civilizace
docela pozapomněl. Každé z těchto rekreačních středisek pořádá nejrůznější kurzy,
workshopy a výlety do okolí.
Čas na těchto místech ubíhá každým
novým dnem vpřed a přeci se znovu vrací
v opakovaných cyklech zpět: záplava květin na jaře, šťavnaté ovoce v létě, rudé
listy javorů na podzim, v zimě údolí zapadaná sněhem a pak opět přichází jaro…
Čínský básník Tao Yuanming proslul
básní v próze Pramen broskvových květů,
jež vypráví o rybářovi, který zabloudil
a otvorem v jeskyni vstoupil do světa, kde
žili všichni spokojeně a šťastně. Předkové
tohoto lidu se k Pramene broskvových
květů schovali před válečnými vřavami
a zmatky doby a po staletí toto místo neopustili. Tito lidé nevěděli nic o záležitostech vnějšího světa, žili vprostřed čisté
přírody a pilné práci a prožívali šťastný
a mírumilovný život. Pramen broskvových
květů je krásnou snovou imaginací a symbolizuje přirozenou touhu člověka po klidu a harmonii.
Chcete-li se objevit podobná místa i na
Tchaj-wanu, pro bližší informace můžete
navštívit stránky www.taiwan-farming.
org.tw.
(Zdroj:
Recreational farms,
Travel in Taiwan 3-4/2009)
Kultura
Tajemství císařské
truhly
„Tajemství císařské truhly“ byla pojmenována jedna z ústředních expozic
v Národním palácovém muzeu v Taipeii.
Výstava představuje předměty, které odráží životní styl a vkus čcchingského dvora vládnoucího čínské říši od r. 1644 až
do r. 1911. Časté buddhistické motivy
svědčí o oblíbenosti tohoto náboženství
i mezi vyššími vrstvami společnosti, oblečení a šperky se zachovaly jako působivé
symboly čchingské úřednické hierarchie,
šňupací lahvičky vypovídají o návycích císařské rodiny a žezla ru-yi jsou jedním
z příkladů extravagance a nákladnosti dar ů u d ě l o v a n ý c h č í n s k ý m d v o re m .
Vystavené objekty mnohdy nesou patrné
známky míšení čínských, japonských a západních vlivů a lakované dřevěné krabičky jsou dodnes nádherným svědectvím
důmyslnosti a umu čínských řemeslníků.
Nemalou část kolekce vytvořily předměty,
které byly do hlavního města Říše středu
zasílány jako tribut, jímž území uznávala
vládu Syna nebes.
Žezlo ru-yi Osmi nesmrtelných se zlacením a vykládáním, déla 52,8 cm.
speciální techniku, díky níž bylo možné
kombinovat vrstvy skla různých barev
a skládat je do neobvyklých vzorů.
Překládáním a zařezáváním jednotlivých
vrstev skla se vyrábělo tzv.pekingské sklo.
Mezi další techniky zdobení skla patřilo
např. nanášení emailu na bílé sklo. Na
konci dynastie se pak rozšířila malba tenkým štětcem na vnitřní stěny lahviček.
Jednalo se o velice náročnou a precizní
práci, která na nás ale působí zcela nevšedně lehkým a hravým dojem. Šňupací
flakóny i přes svoji drobnou velikost
a světské použití představují mistrovská
díla čchingských palácových dílen.
(Zdroj:
The Emperor´s Toy Chest,
Taiwan Review, April 2009)
Šnupací flakóny, dynastie Čching, velikost 4,9 – 7,7 cm.
7
Náplň do těchto lahviček byla vyráběna
ze směsi aromatických bylin a měla sloužit k probuzení a osvěžení mysli. Bohatství
bylin a koření bylo dováženo do srdce říše
již během prvních let vlády dynastie
Čching a šňupací flakóny se brzy staly
velmi oblíbenými mezi členy královské rodiny stejně jako mezi Tibeťany a Mongoly.
Malé lahvičky dříve běžně užívané
k uchovávání léků byly plněny směsí bylin
a koření, které bylo do Číny dopravováno
v obřích bednách. Designy ze zlata, stříbra, porcelánu, nefritu, achátu a dalších
polodrahokamů měly „zázračným lahvičkám“ přidat na kouzlu a přitažlivosti. Za
Čchingů však nejoblíbenějším materiálem
bylo sklo. Císařské dílny vyráběly nejrozmanitější varianty čirého i barevného skla.
Sklářským mistrů se podařilo vyvinout
Měsíčník informací o Tchaj-wanu
Šňupací flakóny
Aktualita
V Čechách zněl
tlukot
„Deseti bubnů“
Soubor „Deset Bubnů“ byl na Tchajwanu založen na jaře roku 2000. Hlavní
motivací hudebníků je šíření domácí
tchajwanské perkusové kultury, rozvoj
tradičního umění a s ním spojené specifické estetiky. Na světových jevištích
v podání „Deseti Bubnů“ vyniká čistý
tchajwanský hlas a osobitý styl hráčů na
bubny. Číslovka deset v názvu souboru,
která se v čínštině zapisuje překřížením
horizontální a vertikální čáry, odkazuje
k bubenickým paličkám, jež v tomto postavení symbolizují spojení sil deseti stran
a jednotu hudebního tělesa. „Deset
Bubnů“ se nejenom snaží skrze hudbou
vyjádřit esenci tchajwanské kultury, ale
rovněž vychovat novou generaci bubeníků. Cílem jejich práce je obrátit větší pozornost k domácí kultuře a jejím kořenům, v nichž nacházejí nevyčerpatelný
zdroj témat a inspirace.
Soubor odehrál více než 300 představení doma i v zahraničí. Mezi nejvýznamnější patří: vystoupení na Olympiádě
v Sydney v roce 2000 a na Světovém poháru FIFA v Jižní Koreji v roce 2002. V roce 2004 bylo „Deset Bubnů“ zapsáno do
Guinessovy knihy rekordů, poté, co na
městském stadionu v Tainanu hrálo 1899
lidí po dobu třiceti minut na 1951 bubnů.
Soubor má také bohaté zkušenosti s pořádáním Mezinárodního festivalu v bubnů. V roce 2007 byly nahrávky souboru
nominovány na cenu Nejlepšího alba národní hudby „Cenu Zlaté Melodie“.
V Čechách se tchajwanský perkusový
soubor „Deset bubnů“ představil na našich dvou nejkrásnějších folklorních slavnostech: 13. Mezinárodním folklorním
festival v Plzni CIOFF (http://mff.souborjiskra.eu/) a na 21. ročníku Čermenských
slavností v Dolní Čermné (http://slavnosti.jitrenka.eu/)
(Zdroj:
TECO in Prague)
jenž se živí zametáním ulic, věčně hudrující babičkou a bratrancem, gayem. Ale
svět, který se dětskýma očima jevil jako
bezstarostné a s ohledem na hrdinčinu
vadu zraku paradoxně pitoreskní barvité
místo, postupně bledne během dívčina
dospívání. Teprve jako teenager si začne
uvědomovat, že ona i její blízcí jsou sice
výjimeční, ale na druhou stranu také outsideři. Úzkostlivě se začne upínat k příběhu o ostrově barvoslepých, který jí vyprá-
věl její bratranec. Film využívá schémata
dětských filmů, aby ukázal kontrast mezi
dětstvím, kdy člověk vnímá především sebe a své bezprostřední okolí, a dospíváním, během něhož si uvědomuje svou pozici ve společnosti a ve světě. Tvůrcům se
tak podařilo na základě již mnohokrát
užitých motivů vytvořit svébytné dílo
oslovující diváky napříč generacemi.
(Zdroj: Oficiální stránky festivalu,
www.kviff.com)
Aktualita
Tam, kde jsme
ještě nikdy nebyly
Na 44. Mezinárodním Filmovém
Festivalu Karlovy mladá tchajwanská režisérka Fu Tien-yu uvede svůj celovečerní
debut Tam, kde jsme ještě nikdy nebyli
(Dai wo qu yuan fang, 2009). Barvoslepá
holčička žije obklopena líbeznými figurkami svých blízkých. Otcem prosťáčkem,
TCHAJ-WAN, Měsíčník informací o Tchaj-wanu
Vydává Tchajpejská hospodářská a kulturní kancelář, Informační oddělení, Emma Tai, Evropská 33c, 160 00 Praha 6, tel: 233 320 720, fax: 233 322 944,
www.taiwanembassy.org/cz, e-mail: [email protected], [email protected], odpovědná redaktorka Adriana Dolejší.
Vychází 15. dne každého měsíce, reg. č. MK ČR E 6756
Informace o Tchaj-wanu na Internetu: www.gio.gov.tw, www.mofa.gov.tw, www.taiwan.net.tw, www.taiwanheadlines.gov.tw, www.taipeitimes.com, www.chinapost.com.
tw, taiwanjournal.nat.gov.tw, etaiwannews.com, investintaiwan.nat.gov.tw/en/
Obyvatelé Tchaj-wanu hovoří čínsky. Nepoužívají však mezinárodně kodifikovanou transkripci čínských znaků do latinky, ale nedůsledně aplikovanou transkripci
anglickou. V této publikaci je použita u jmen a místních názvů podoba, která se běžně na Tchaj-wanu užívá v anglicky psaných materiálech. Výjimkou jsou jména,
kde se již vžila česká transkripce (Tchaj-wan, tchajwanský, Čankajšek…).