Analýza araneocenóz vybraných rašelinišť CHKO Orlické hory

ACTA MUSEI REGINAEHRADECENSIS S. A., 35 (2015): 35-51
ISSN: 0231-9616
Analýza araneocenóz vybraných rašelinišť
CHKO Orlické hory
Analysis of araneocenoses of peat bogs of protected
landscape area Orlicke hory
Martin Čapek
Brocná 14, CZ – 517 03, Skuhrov nad Bělou, e-mail: [email protected]
Abstract: The spider fauna of four peat bogs (NR Jelení lázeň, NM U Kunštátské kaple, NM Rašeliniště pod Pětirozcestím and NR Kačerov) was investigated
in the Orlické hory during 2009 – 2012. New data have completed existing knowledge about other sites spider communities of Orlické hory. Basic ecologically –
faunistic characteristic studied araneocenoses and structure araneocenoses of all still charted peat biotepes in the Orlické hory was effected.
Key words: Orlické hory, protected area, peat bogs, spiders, pitfall traps
Úvod
CHKO Orlické hory byly ještě v nedávné době z araneologického hlediska dosti opomíjeným regionem v rámci
českých pohraničních hor. V roce 1973 se zde uskutečnila
sběrná exkurze katedry systematické zoologie PřF UK pod
odborným vedením prof. RNDr. Jana Buchara, DrSc. konaná
pod záštitou Muzea Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou.
Výsledkem této exkurze byl odchyt 168 druhů pavouků z 19
čeledí. Zvlášť významná byla dokumentace druhů Pardosa
sphagnicola (Dahl, 1908) a Pirata uliginosus (Thorell, 1856)
(BUCHAR, 1977). Ve dnech 17. – 18. 6. 1996 (tedy téměř po
dvaceti letech) provedl KŮRKA (1996) jednorázové sběry
na 12 lokalitách Orlických hor. Jedním z hlavních cílů tohoto
průzkumu bylo ověření výskytu vzácného tyrfobiontního
druhu slíďáka Pardosa sphagnicola na rašeliništích, prameništích a rašelinných loukách v této oblasti. Během tohoto orientačního monitoringu byl potvrzen výskyt výše zmíněného
druhu na lokalitách PR Jelení lázeň a PP U Kunštátské kaple.
Výskyt na těchto dvou lokalitách svědčí o pravděpodobném
plošném rozšíření tohoto druhu na vrchovištích Orlických hor
v minulosti (HÁJEK, 1998). Z dalších bioindikačně významných druhů sesbíraných KŮRKOU (1996) lze zmínit např.
vzácnou rašeliništní skákavku horských poloh Heliophanus
dampfi Schenkel, 1923 (PR Jelení lázeň, PR Kačerov a PP
Velká louka), tyrfobiontního slíďáka Pirata uliginosus (PP U
Kunštátské kaple) a dokonce i velmi vzácného slíďáka preferujícího klimaxové biotopy Alopecosa pinetorum (Thorell,
1856) (PR Hraniční louka). Výskyt tohoto druhu v Orlických
horách doplňuje řetězec výskytu uvedeného druhu v našich
severních pohraničních horách. Další orientační průzkum
byl realizován 15. 6. 2000 na 9 lokalitách v CHKO Orlické
hory (DOLANSKÝ & KUBCOVÁ, 2000). Mezi nejvýznamnější nálezy patřily: vzácný druh slíďáka horských suťových
polí Acantholycosa norvegica (Thorell, 1872) (Koruna),
glaciální relikt Semljicola faustus (O. P.-Cambridge, 1900)
(NPR Trčkov) a Pardosa sphagnicola (PR Jelení lázeň).
Z dalších ulovených významných druhů lze jmenovat např.
vzácný reliktní druh plachetnatky Oedothorax gibbifer
(Kulczynski, 1882) (PP Velká louka), vzácný relikt Robertus
scoticus Jackson, 1914 (NPR Trčkov), Araniella alpica
(L. Koch, 1869) (NPR Trčkov), Centromerus pabulator
(O. P.-Cambridge, 1875) (NPR Bukačka, NPR Trčkov), vzácný horský relikt Coelotes atropos (Walckenaer, 1830) (NPR
Bukačka), Hilaira excisa (O. P.-Cambridge, 1871) (NPR
Trčkov) a Obscuriphantes obscurus (Blackwall, 1841) (NPR
Trčkov). V roce 2010 byl v CHKO Orlické hory uskutečněn
celosezónní monitoring – koleopterologický, lepidopterologický a araneologický průzkum lokalit PR Hraniční louka, PR
Trčkovská louka a PP Velká louka pro účely návrhu vhodných
managementových opatření (JELÍNEK & KŘIVAN, 2010a,
2010b, 2010c). Na lokalitě PR Hraničí louka se podařilo
potvrdit výskyt vzácného a chráněného druhu Alopecosa
pinetorum (VU) a sesbírat další bioindikačně významné
druhy jako např. Agyneta ramosa Jackson, 1912 (NT) nebo
Nusoncus nasutus Schenkel, 1925 (VU) (JELÍNEK &
KŘIVAN, 2010a). Z PR Trčkovská louka uvádějí JELÍNEK
& KŘIVAN (2010b) např. druhy preferující klimaxové biotopy Agyneta cauta (O. P.-Cambridge, 1902) a Ceratinella brevipes (Westring, 1851). Na lokalitě PP Velká louka JELÍNEK
& KŘIVAN (2010c) zaevidovali např. významný druh
Erigonella ignobilis (O. P.-Cambridge, 1871) nebo vzácný
reliktní druh Porrhomma campbelli Cambridge, 1871 (NT).
Koleopterologický, lepidopterologický a araneologický průzkum pro účely návrhu vhodných managementových opatření
v CHKO Orlické hory pokračoval i v roce 2011 na lokalitách
PR Pod Zakletým, PR Neratovské louky, PP Rašeliniště
pod Pětirozcestím a na PP Rašeliniště pod Předním vrchem
(JELÍNEK & KŘIVAN, 2011a, 2011b, 2011c, 2011d). K nejvýznamnějším nálezům JELÍNKA & KŘIVANA (2011a)
na PR Pod Zakletým patří zejména lokální druh preferující
klimaxové biotopy Drepanotylus uncatus (O. P.-Cambridge,
1873) a vzácný křižák Gibbaranea omoeda (Thorell,
1870) (NT). Na lokalitě PR Neratovské louky JELÍNEK &
35
Obr. 1. PR Jelení lázeň, otevřená část vrchoviště s vrchovištním šlenkem
Fig. 1. NR Jelení lázeň, open part of the raised bog with bog hollow (Foto/Photo M. Čapek, 31. 8. 2010)
zpracovanou JELÍNKEM & KŘIVANEM (2011d) je PP
Rašeliniště pod Předním vrchem, kde byl např. zjištěn
výskyt klimaxových druhů Sintula corniger (Blackwall,
1856) a Walckenaeria alticeps (Denis, 1952) a velmi vzácné
skálovky rašelinných luk Gnaphosa nigerrima L. Koch, 1877
(NT). Na výsledky uvedených průzkumů navazuje výzkum
realizovaný v letech 2009 až 2010 a 2012, jehož cílem bylo
doplnit poznatky o araneofauně orlickohorských rašelinných
biotopů údaji o pavoučích společenstvech dalších rašelinišť
jako jsou vrchoviště PR Jelení lázeň, PP U Kunštátské kaple
a komplex rašelinných biotopů na lokalitě PR Kačerov či
přechodové rašeliniště PP Rašeliniště pod Pětirozcestím.
Výsledkem shrnutí všech nálezových dat je druhový seznam
pavouků CHKO Orlické hory (tabulka č. 1, aktuální k 31. 12.
2012). Druhový seznam z monitoringu araneocenóz (2009
až 2010 a 2012) viz. tabulka č. 2.
Obr. 2. PR Jelení lázeň, přechod do rašelinných smrčin
Fig. 2. NR Jelení lázeň, transition to bog spruce forest
(Foto/Photo M. Čapek, 31. 8. 2010)
KŘIVAN (2011b) sesbírali např. nehojný druh preferující
klimaxové biotopy Silometopus elegans (O.P.-Cambridge,
1872), křižáka Gibbaranea gibbosa (Walckenaer, 1802) nebo
vzácného slíďáka lesostepních biotopů Arctosa lutetiana
(Simon, 1876). Z lokality PP Rašeliniště pod Pětirozcestím
uvádí JELÍNEK & KŘIVAN (2011c) např. druhy Agyneta
cauta, Gonatium rubellum (Blackwall, 1841) a Gnaphosa
montana (L. Koch, 1866). Poslední lokalitou araneologicky
36
Charakteristika studovaných lokalit
PR Jelení lázeň (5664) leží na planině v horském sedle
mezi vrcholy Velká a Malá Deštná v nadmořské výšce 1063
– 1075 m.n.m., s rozlohou 8,24 ha. Předmětem ochrany je
hřebenové rašeliniště typu vrchoviště s charakteristickou
ohroženou florou, faunou a typickými rašelinnými jevy.
Vlastní vrchoviště zaujímá plochu 0,2 ha, která je bezlesá
a přechází do okolních vrchovištních, podmáčených a zakrslých smrčin (ZÁLIŠ, 2008). Převážnou část bezlesého
Obr. 3. PP U Kunštátské kaple, JZ část vrchoviště s vrchovištním šlenkem
Fig. 3. NM U Kunštátské kaple, SW part of the raised bog with bog hollow (Foto/Photo M. Čapek, 28. 8. 2010)
Obr. 4. PP U Kunštátské kaple, stojící a na zem spadlá torza stromů,
které z velké části uhynuly při imisní kalamitě v 80. letech 20. století
Fig. 4. NM U Kunštátské kaple, standing and fallen to the ground torsos
of trees, which largely died when air pollution calamity in the 80s
of the 20th century (Foto/Photo M. Čapek, 28. 8. 2010)
vrchoviště a úzkého okraje rašelinných šlenků tvoří asociace
Eriophoro vaginati – Sphagnetum recurvi a Andromedo
polifoliae – Sphagnetum magellanici (HADAČ & KUČERA,
2001). Polokulturní smrkové porosty s běžnými druhy smrčin
v podrostu značně poškozené imisemi a přechodové rašelinné
smrčiny jsou reprezentovány asociacemi Calamagrostio
villosae – Piceetum a Sphagno – Piceetum. Při okrajích
otevřeného vrchoviště lze nalézt zástupce rostlin z asociace
Sphagno recurvi – Vaccinietum uliginosae. Mikroplošky
šlenků a jejich tenké okraje kromě výše zmíněných asociací
osídlují ještě rostliny z asociací Drepanoclado fluitantis –
Caricetum limosae a Drepanoclado fluitantis – Vigneetum
cinereae (ZÁLIŠ, 2008).
Vrchoviště PP U Kunštátské kaple (5764), na dohled
od vrcholu Tetřevec, má podle zřizovacího výnosu rozlohu
2,86 ha. Otevřená část vrchoviště se nachází jen na malé
ploše v nadmořské výšce 1035 m.n.m. Smrkové porosty
podmáčených a horských klimaxových smrčin rozkládající
se okolo otevřené části vrchoviště odumřely v 80. letech 20.
století při imisní kalamitě. Nejzajímavější a nejhodnotnější
je flóra a vegetace v jihozápadní části Přírodní památky s výskytem otevřeného vrchoviště. Vegetace odpovídá asociacím
Eriophoro vaginati – Sphagnetum recurvi a Andromedo
polifoliae – Sphagnetum magellanici. Vegetace šlenků odpovídá asociaci Drepanoclado fluitantis – Caricetum limosae
(GERŽA, 2010a).
PP Rašeliniště pod Pětirozcestím (5764) je svahové
rašeliniště s pramennými vývěry, s vegetací charakteristickou
především pro přechodová rašeliniště, nachází se v lesním
komplexu na svazích hlavního hřebene Orlických hor
v pramenné oblasti toku Říčky. Přírodní památka má plochu
0,54 ha a leží v nadmořské výšce 895 – 907 m.n.m. (GERŽA,
2010b). Převažujícím typem vegetace na lokalitě je vegetace přechodových rašelinišť s nízkými ostřicemi asociace
37
Carici Echinatae – Sphagnetum. Mechové patro je na ploše
rašeliniště zpravidla silně vyvinuto s pokryvností blížící se
až 100 %. Na menší ploše má vegetace charakter mezotrofní
rašelinné louky s ostřicí obecnou, asociace Caricetum nigrae
neboli nevápnité mechové slatiniště (GERŽA, 2010b).
PR Kačerov (5764) je zachovalý komplex lesních
a nelesních biotopů ležící v nadmořské výšce 660 – 700
m.n.m. o ploše 4,83 ha. Na území Přírodní rezervace začíná
Liberský potok, který ústí do říčky Kněžná. V centrální části
se nachází uměle udržované bezlesí lemované smíšenými
lesními porosty tvořené skupinami vzrostlých olší a náletových vrb s vtroušeným smrkem, javorem a jasanem. Bezlesí
je bohatá mozaika přechodových rašelinišť, nevápnitých
mechových slatinišť, pramenišť, mezotrofních rašelinných
luk a tužebníkových lad, které zarůstá nálety mokřadních
vrbin a olšemi v důsledku přirozených sukcesních pochodů,
ale také v důsledku částečně narušeného vodního režimu
(HÁJEK, 2010). V prostoru rezervace se také nachází sedm
tůní vyhloubených v roce 1996. Nelesní vegetace centrální
jádrové části je tvořena vegetací přechodových rašelinišť sv.
Sphagno – Caricion canescentis, mezotrofních rašelinných
luk sv. Caricion fuscae, až porosty vysokých ostřic sv.
Caricion rostratae s prameništi sv. Cardamino – montion.
Lesní porosty uzavírající jádrovou rašeliništní část (s místy
mezernatým charakterem) jsou představovány různě starými
jasanovo – olšovými luhy podsv. Alnenion glutinoso –
incanae a podmáčených smrčin sv. Piceion excelsae asociace
Equiseto – Piceetum s hojnými prameništi (HÁJEK, 2010).
Metodika
Na každé z výše popsaných lokalit byly dle převládajícího
charakteru biotopu stanoveny 3 charakteristická stanoviště
(Šlenky, Bezlesí, Okraj) a v každém byly instalovány tři zemní
formalínové pasti. Zemní pasti byly vybírány zhruba jednou
za tři týdny. Na lokalitách PR Jelení lázeň a PP U Kunštátské
kaple probíhal výzkum araneocenóz v letech 2009, 2010
a 2012. Na lokalitách PP Rašeliniště pod Pětirozcestím a PR
Kačerov probíhal monitoring araneocenóz po dobu jedné
sezóny v roce 2012. Materiál ze zemních pastí byl vyhodnocen podle kvalitativních, kvantitativních a strukturálních
znaků araneocenóz. V rámci kvalitativních znaků araneocenóz byl použit index preference fytogeografické oblasti
(dle BUCHARA & RŮŽIČKY, 2002), stupeň původnosti
stanovišť (dříve stupeň reliktnosti druhů) (BUCHAR 1983,
1993, BUCHAR & RŮŽIČKA, 2002) a stupeň hojnosti
(BUCHAR & RŮŽIČKA, 2002). Kvantitativní znaky araneocenóz v této práci reprezentuje dominance čeledí a druhů,
použita klasifikace dle TISCHLERA (1949). Nomenklatura
a taxonomické řazení čeledí bylo sjednoceno dle The World
Spider Catalog, Version 13.5 (PLATNICK, 2013).
Výsledky a diskuze
Za tři roky sběru na vrchovištích PR Jelení lázeň a PP U
Kunštátské kaple a za rok sběru na svahovém přechodovém
rašeliništi PP Rašeliniště pod Pětirozcestím a na rašeliništi
PR Kačerov bylo sesbíráno a determinováno 1620 jedinců
pavouků spadajících do 81 druhů a 13 čeledí. Z tohoto souhrnného počtu bylo 194 pavouků juvenilních (1426 adultních
jedinců). Na lokalitě PR Jelení lázeň bylo za 3 roky sběrů
získáno metodou zemních pastí 528 jedinců reprezentujících
38
48 druhů, dále na lokalitě PP U Kunštátské kaple bylo za
stejné období uloveno 622 ex. ze 47 druhů. Na lokalitě PP
Rašeliniště pod Pětirozcestím bylo za jeden rok sběru získáno
metodou zemních pastí 141 ex. determinovaných do 27 druhů
a na lokalitě PR Kačerov bylo za stejné období uloveno 135
ex. spadajících do 32 druhů.
Pokud přičteme výše zmíněných 81 druhů ke druhům
zjištěných při sběrech BUCHARA (1977), KŮRKY (1996),
DOLANSKÉHO & KUBCOVÉ (2000) a JELÍNKA &
KŘIVANA (2010a, 2010b, 2010c, 2011a, 2011b, 2011c,
2011d) získáme na území CHKO Orlické hory druhové spektrum 223 druhů pavouků z 23 čeledí (aktuální k 31. 12. 2012).
V rámci jednodenních orientačních sběrů, jednosezónních
sběrů či vícesezónních sběrů (ČAPEK, 2013) bylo prozkoumáno, i když někdy jenom pouze částečně, 18 orlickohorských lokalit (většinou se jedná o lokality rašelinného rázu).
Seznam prozkoumaných lokalit a druhový seznam pavouků
pro CHKO Orlické hory (aktuální k 31. 12. 2012) je uveden
v tabulce č. 1. Pokud druhy zjištěné během tohoto výzkumu
na lokalitách PR Jelení lázeň (48 druhů), PP U Kunštátské
kaple (47 druhů), PP Rašeliniště pod Pětirozcestím (27 druhů)
a PR Kačerov (32 druhů) přičteme k druhům zjištěným na
těchto lokalitách BUCHAREM (1977), KŮRKOU (1996),
DOLANSKÝM & KUBCOVOU (2000) a JELÍNKEM &
KŘIVANEM (2011c), zvýší se počet druhů na jednotlivých
lokalitách: PR Jelení lázeň 63 druhů, PP U Kunštátské kaple
47 druhů, PP Rašeliniště pod Pětirozcestím 67 druhů a PR
Kačerov 44 druhů. Ve srovnání s ostatními studovanými
lokalitami v CHKO Orlické hory jsou výše zmíněné studované lokality středně druhově bohaté. Celkový počet 223
druhů pavouků na všech studovaných převážně rašelinných
biotopech v Orlických horách lze například srovnat s rašelinnými lokalitami v Jizerských horách, kde KŮRKA (1999)
zaznamenal 270 druhů. Nicméně v jeho práci je analyzováno
37 lokalit, což je o mnoho více než analyzovaných 18 lokalit
na území CHKO Orlické hory. I tak je tento počet vcelku
nízký neboť jak KŮRKA (1999) poznamenává, na jediném
šumavském rašeliništi Chalupská slať bylo zaznamenáno 241
druhů a na všech šumavských vrchovištích byl roku 1997
prokázán výskyt 305 druhů pavouků (KŮRKA, 1997a). Dále
lze počet druhů pavouků zjištěných v CHKO Orlické hory
porovnat například s počtem druhů zjištěným SVATONĚM
(2006) na 30 lokalitách CHKO Žďárské vrchy, kde bylo
zjištěno 291 druhů. Na druhou stranu na rašeliništích české
strany Krkonoš bylo do roku 2008 zjištěno jen 144 druhů
(KŮRKA & VANĚK, 2008). Ve skutečnosti 223 zjištěných
druhů na území CHKO Orlické hory odpovídá 25,86 %
z celkového počtu druhů (866 druhů) z celé České republiky.
Během tříletého monitoringu araneocenóz na výše zmíněných čtyřech lokalitách bylo zaznamenáno 16 bioindikačně
významných druhů, které potvrzují význam, zachovalost
a biotickou hodnotu studovaných lokalit. Většina z těchto
druhů se na našem území vyskytuje v podmínkách Oreofytika.
Jedná se o tyto, převážně vzácné druhy preferující klimaxové
biotopy: Robertus truncorum (L. Koch, 1872), Agyneta
subtilis (O. P.-Cambridge, 1863), Bolyphantes luteolus
(Blackwall, 1833), Centromerus arcanus (O. P.-Cambridge,
1873), Centromerus pabulator (O. P.-Cambridge, 1875),
Dicymbium tibiale (Blackwall, 1836), Drepanotylus uncatus,
Gongylidiellum vivum (O. P.-Cambridge, 1875), Notioscopus
sarcinatus (O. P.-Cambridge, 1872), Walckenaeria kochi
(O. P.-Cambridge, 1875), Walckenaeria vigilax (Blackwall,
1853), Acantholycosa lignaria (Clerck, 1757), Pardosa
sphagnicola, Pirata uliginosus, Clubiona kulczynskii Lessert,
1905 a Drassyllus praeficus (L. Koch, 1866). Z dalších
zajímavých druhů lze jmenovat zejména tyto: Zelotes
clivicola (L. Koch, 1870), Antistea elegans (Blackwall,
1841), Cybaeus angustiarum L. Koch, 1868, Alopecosa
taeniata (C. L. Koch, 1835) a Pardosa riparia (C. L. Koch,
1833). Druhy Robertus truncorum, Pirata uliginosus,
Clubiona kulczynskii a Drassyllus praeficus byli odchyceni
pouze na lokalitě PR Jelení lázeň. Druhy Dicymbium tibiale
a Acantholycosa lignaria se vyskytovali ve sběrech pouze
na lokalitě PP U Kunštátské kaple a druh Walckenaeria
vigilax pouze na lokalitě PR Kačerov. Během analyzování
výsledků obsažených v pracích BUCHARA (1977), KŮRKY
(1996), DOLANSKÉHO & KUBCOVÉ (2000) a JELÍNKA
& KŘIVANA (2010a, 2010b, 2010c, 2011a, 2011b, 2011c,
2011d) bylo zjištěno, že během tohoto tříletého výzkumu
bylo na lokalitách PR Jelení lázeň a PP U Kunštátské kaple
zaznamenáno 7 nových druhů pro CHKO Orlické hory. Jedná
se o tyto druhy: Robertus truncorum na PR Jelení lázeň,
Agyneta subtilis na PR Jelení lázeň a PP U Kunštátské kaple,
Bolyphantes luteolus na PR Jelení lázeň a PP U Kunštátské
kaple, Acantholycosa lignaria na PP U Kunštátské kaple,
Xerolycosa nemoralis (Westring, 1861) na PR Jelení lázeň,
Agroeca brunnea (Blackwall, 1833) na PP U Kunštátské
kaple a Drassyllus praeficus na PR Jelení lázeň.
Významným a vzácným druhem preferujícím klimaxové
biotopy s těžištěm výskytu v Oreofytiku je Robertus truncorum (PR Jelení lázeň 1♀). Výskyt tohoto vzácného druhu je
například udáván z Jizerských hor, kde byl zjištěn na lokalitě
Rašeliniště Jizery (KŮRKA, 1999). KŮRKA & VANĚK
(2001) sbírali tento druh v tundrové vegetaci mezi Hančovým
a Vrbatovým monumentem a Labskou boudou (Krkonoše)
v nadmořské výšce 1370 m.n.m. BRYJA et al. (2005) uvádějí
nález tohoto druhu z Pavlovských vrchů na Jižní Moravě
a GÁBOVÁ (2011), z Venušiny sopky na Bruntálsku. Obecně
tento druh nejčastěji osídluje podmáčené smrčiny, rašeliniště
i subalpínská stanoviště nad horní hranicí lesa, stanoviště
s klečí a subalpínskými bylinnými porosty v nadmořské výšce 600 – 1400 m.n.m. Společně s tímto druhem se vyskytuje
v Orlických horách ještě vzácný Robertus scoticus sbíraný
DOLANSKÝM & KUBCOVOU (2000) na lokalitě NPR
Trčkov a BUCHAREM (1977) na NPR Bukačka.
Dalším pozoruhodným druhem je Agyneta subtilis. Jedná
se o středně hojný druh Mezofytika upřednostňující klimaxové biotopy. Tento druh obecně osídluje vlhká až velmi
vlhká, otevřená stanoviště s bylinnou vegetací. Těžištěm
výskytu jsou rašeliniště, podmáčené smrčiny, podmáčené
louky, slatiny, rákosiny a podobně. Na lokalitách Orlických
hor se vyskytuje na PR Jelení lázeň (2♀) a PP U Kunštátské
kaple (7♀, 1♂). Tento druh se například v Jizerských horách
podle KŮRKY (1999) vůbec nevyskytuje a je zde zastoupen
druhy Agyneta cauta a Agyneta conigera (O. P.-Cambridge,
1863), přičemž tyto dva druhy se vyskytují i v Orlických
horách. Dalším zástupcem rodu Agyneta sp., který se vyskytuje na území CHKO Orlické hory je vzácný druh preferující klimaxové biotopy Agyneta ramosa s výskytem na PR
Hraniční louka (JELÍNEK & KŘIVAN, 2010a). RŮŽIČKA
(2006) udává výskyt druhu Agyneta subtilis z lokality NPR
Brouskův mlýn a SVATOŇ (2006) tuto plachetnatku sbíral
na území CHKO Žďárské vrchy (Na Velkém Černém, Babín,
Matějovský rybník).
Na území CHKO Orlické hory se dále vyskytují čtyři
zajímavé druhy z čeledi Linyphiidae (Centromerus sp.)
z nichž faunisticky nejvýznamnější je Centromerus pabulator
(na lokalitách PR Jelení lázeň 13♀ 11♂, PP U Kunštátské
kaple 4♀ 31♂ a PP Rašeliniště pod Pětirozcestím 5♀ 5♂).
Jedná se o vzácnou plachetnatku s těžištěm výskytu v klimaxových stanovištích Oreofytika. Obecně osídluje biotopy
v nadmořské výšce 800 až 1400 m.n.m., jako jsou rašeliniště,
vrchoviště, kary, jedlové pralesy a podmáčené smrčiny či
vlhké kamenité sutě. Z dalších oblastí České republiky udává
jeho výskyt KŮRKA (1999) z území Jizerských hor, kde se
vyskytuje například na lokalitách Jizera, Na Čihadle nebo
Na Smrku. SVATOŇ (2006) udává výskyt tohoto druhu
z území Žďárských vrchů z lokality Krejcarský les.
MATERNA et al. (2010) sbírali tento vzácný druh na
Studniční hoře a na jejím úpatí při okraji Úpského rašeliniště
v arkto-alpínské tundře Krkonoš na rašelinných, vyfoukávaných lišejníkových a keříčkovitých společenstvech. Další
nálezová data z Krkonoš uvádějí KŮRKA & VANĚK (2008)
z níže položených rašelinišť lesního typu jako jsou lokality
Černohorské rašeliniště, Hraniční louka nebo Slezské sedlo.
BUCHAR (1967) dále z Krkonoš uvádí výskyt tohoto druhu
na lokalitách Pančavská louka, rašeliniště pod úpatím Violíku
a z jihozápadního úbočí Vysokého kola. Mimo Krkonoše hlásí
ještě výskyt tohoto druhu BUCHAR & HAJER (1998/1999)
z lokality Prameniště Chomutovky v Krušných horách
a RŮŽIČKA & HAJER (2002) z lokality U Jezera rovněž
z území Krušných hor.
Dalším druhem hodným pozornosti je Bolyphantes luteolus. Jedná se o vzácný druh preferující klimaxové biotopy,
který se striktně vyskytuje v oblasti Oreofytika, nejčastěji
subalpínského pásma. Těžištěm výskytu tohoto druhu jsou
zejména stanoviště nad horní hranicí lesa, kleč a subalpínské
bylinné porosty, kde se vyskytuje obvykle mezi trávou
v nadmořské výšce od 800 do 1500 m.n.m. V Orlických
horách byl během tříletého výzkumu zaznamenán na lokalitách PR Jelení lázeň (4♀) a PP U Kunštátské kaple (11♀).
Z Jizerských hor publikoval KŮRKA (1999) jeho výskyt
pouze z lokality Poledník (vzrostlá acidofilní bučina s vtroušenými smrčky). V lišejníkové tundře Krkonoš na Studniční
hoře a na Úpském rašeliništi zjistili tento druh RŮŽIČKA &
VANĚK (1997). V Krkonoších byl dále zjištěn na Pančické
louce, na rašeliništích Violíku a na okraji balvanité sutě
Vysokého Kola (BUCHAR, 1967), v Pančavské a Úpské
jámě (RŮŽIČKA, 2000), na Černohorském rašeliništi a na
Brádlerových boudách (KŮRKA & VANĚK 2008), též na
jižním svahu Sněžky (KŮRKA & VANĚK, 2009). Tento
vzácný druh se dle KŮRKY & VAŇKA (2008) vyskytuje jak
na subalpínských rašeliništích, tak i na níže položených rašeliništích lesního typu a tak je umožněn výskyt tohoto druhu
i na území Orlických hor i přes to, že toto pohoří postrádá
stupeň subalpínského pásma.
Dalším druhem, který striktně preferuje a osídluje klimaxové biotopy, zjištěným během tříletého monitoringu je
Dicymbium tibiale. Těžištěm jeho výskytu jsou stanoviště jak
Mezofytika, tak i Oreofytika v nadmořské výšce 300 až 1400
m.n.m., možno jmenovat horské jedlové pralesy, klečové
porosty, na rašeliništích i nad horní hranicí lesa. V nižších
nadmořských výškách jsou refugii tohoto druhu zejména
studená místa podél vodních toků a vlhkých skalních roklin.
V Orlických horách byl zaznamenán pouze na lokalitě PP
U Kunštátské kaple (1♀) a PR Hraniční louka (JELÍNEK
& KŘIVAN, 2010a). Na rašeliništích Jizerských hor se
vůbec nevyskytuje (KŮRKA, 1999) a ze Žďárských vrchů
uvádí nálezová data SVATOŇ (2006) z lokalit na Velkém
Černém, Stará obora a Ranská bahna. Z Krkonoš hlásí výskyt
tohoto druhu pouze BUCHAR (1967) z lučních a rašelinných
stanovišť Pančické louky a rašelinišť Violíku. RŮŽIČKA &
39
HAJER (2000) nalezli tento druh na lokalitě Mokřady Lučiny
u Tisé a dále (RŮŽIČKA & HAJER, 2002) i v Krušných
horách na rozvodnicovém rašeliništi U Jezera.
Zaznamenán byl i významný druh preferující klimaxové
biotopy Drepanotylus uncatus na 3 lokalitách Orlických
hor a to na PR Jelení lázeň (1♂), PP U Kunštátské kaple
(1♀) a PP Rašeliniště pod Pětirozcestím (1♀). Dále se
v Orlických horách vyskytuje i na lokalitách PR Hraniční
louka (JELÍNEK & KŘIVAN, 2010a) a PR Pod Zakletým
(JELÍNEK & KŘIVAN, 2011a). Z Jizerských hor uvádí
KŮRKA (1999) tento druh pouze z lokality Vlašský hřeben.
SVATOŇ (2006) uvádí jeho výskyt z území Žďárských vrchů
z lokalit Dářko a Radostínské rašeliniště. Z Krkonoš tento
druh hlásí RŮŽIČKA & VANĚK (1997) z Úpského rašeliniště. Z níže položených rašelinišť Krkonoš, tzv. lesního typu
uvádějí nálezová data KŮRKA & VANĚK (2008) z lokalit
Černohorské rašeliniště a Hraniční louka. Z území Krušných
hor se uvádí výskyt tohoto druhu například z lokalit Polské
rašeliniště (BUCHAR & HAJER 2000) a Novodomské rašeliniště (BUCHAR & HAJER, 2005). RŮŽIČKA (1996) hlásí
výskyt tohoto druhu z NPR Brouskův mlýn. MAJKUS (2000)
uvádí výskyt tohoto druhu z NPR Šerák – Keprník z území
CHKO Jeseníky a KŮRKA et al. (2006) udává tento druh
z území CHKO Kokořínsko z lokalit PP Prameny Pšovky
a PR Kokořínský důl. Obecně jsou těžištěm výskytu druhu
Drepanotylus uncatus rašeliniště, slatiniště a podmáčené louky na území Mezofytika, částečně i Oreofytika v nadmořské
výšce 300 až 1400 m.n.m.
Dalším významným druhem Mezofytika preferujícím klimaxové biotopy na území CHKO Orlické hory je Notioscopus
sarcinatus. Těžištěm výskytu tohoto druhu jsou v nadmořské
výšce 200 až 900 m.n.m. porosty rákosin a ostřic, rašeliniště,
prameniště a podmáčené louky. Druh byl zjištěn na lokalitách
PP U Kunštátské kaple (1♀), PP Rašeliniště pod Pětirozcestím
(3♀) a PR Kačerov (3♀). JELÍNEK & KŘIVAN (2010a,
2011d) zaznamenali tento druh na lokalitách PR Hraniční
louka a PP Rašeliniště pod Předním vrchem. DOLANSKÝ
(2006) sbíral tuto pavučenku na Choceňsku u rybníka Malý
Karlov (Nová Ves). Na rašelinných lokalitách Jizerských
hor se teto druh zřejmě vůbec nevyskytuje (KŮRKA, 1999).
SVATOŇ (2006) uvádí nálezová data z území Žďárských
vrchů například z lokalit Dářko a Radostínské rašeliniště.
Z území Jeseníků uvádí nálezová data MAJKUS (1988)
z rašeliniště Skřítek a MILLER (1951) z rašeliniště Rejvíz.
Z Krkonoš tento druh hlásí pouze KŮRKA & VANĚK
(2008) z lokality Mokré Jámy a nakonec lze ještě zmínit
výskyt tohoto druhu z Třeboňska, kde se vyskytuje například
na přechodovém rašeliništi Červené blato u Šalmanovic
(BUCHAR, 1981).
Walckenaeria kochi, Walckenaeria vigilax a Gongylidiellum
vivum jsou středně hojné druhy s těžištěm výskytu přednostně
v Mezofytiku. V Orlických horách se vyskytují například na
lokalitách PP Rašeliniště pod Pětirozcestím a PR Kačerov.
Lze ještě doplnit, že JELÍNEK & KŘIVAN (2010c) je sbírali
i na PP Velká louka. Tyto druhy mají tolerantnější nároky než
výše popsané druhy a vyskytují se na různých mokřadech, na
podmáčených nebo rašelinných loukách, ovšem výraznější
narušení osídlovaných biotopů nesnášejí. V Orlických horách
lze vysledovat gradient výskytu bioindikačně významných
rašelinných druhů výše popsaných plachetnatek z čeledi
Linyphiidae v gradientu Mezofytikum – Oreofytikum, kdy
druhy Agyneta subtilis a zejména Notioscopus sarcinatus
i Walckenaeria kochi upozorňují na převládající podmínky
Mezofytika. Na podmínky přechodové z Mezofytika
40
do Oreofytika upozorňují v Orlických horách druhy:
Centromerus arcanus, Dicymbium tibiale, Drepanotylus
uncatus, Gongylidiellum vivum a Walckenaeria vigilax.
Podmínky Oreofytika v Orlických horách vyhovují zejména
druhům Bolyphantes luteolus a Centromerus pabulator,
které se vyskytují jen na PR Jelení lázeň a PP U Kunštátské
kaple (Centromerus pabulator i na PP Rašeliniště pod
Pětirozcestím) a do nížeji položených rašelinných lokalit
Orlických hor s největší pravděpodobností nesestupují.
Velmi významným druhem získaným během tříletého
výzkumu na studovaných lokalitách Orlických hor je vzácný,
psychrofilní a dle Červeného seznamu silně ohrožený (EN)
slíďák Acantholycosa lignaria (RŮŽIČKA, 2005). Těžištěm
jeho výskytu jsou zejména klimaxové biotopy Oreofytika
v nadmořské výšce 600 až 1200 m.n.m., kde bývá při půdním
povrchu nebo na spadlých kmenech stromů, pod kůrou
kmenů a silných větví a dále v dutinách stromů. Druh byl
sbírán na lokalitě PP U Kunštátské kaple (1♀), kde mu zřejmě
vhodné mikrostanoviště pro jeho výskyt poskytují stojící
a na zem spadlá torza stromů, které z velké části uhynuly
při imisní kalamitě v 80. letech 20. století. Další lokalitou
tohoto druhu v Orlických horách je Kounov, který však leží
už mimo hranici CHKO Orlické hory a výše zmíněný druh
zde sbíral DOLANSKÝ (1997). Výskyt druhu Acantholycosa
lignaria hlásí i BUCHAR (1995) ze Šumavy. Dle ústního
sdělení Kůrky je Acantholycosa lignaria v posledních letech
na Šumavě velmi hojný druh, který obsazuje např. i poválkové turistické chodníky na rašeliništích, místy masově na
spadlých kmenech po polomech. Byl zjištěn i na Třeboňsku
na lokalitách NPR Červené blato (MORAVEC, 2012), PR
Široké blato (JELÍNEK & KŘIVAN, 2010d) a na PR Losí
blato u Mirochova (JELÍNEK & KŮRKA, 2009).
Velmi významným reliktním, tyrfobiontním druhem striktně preferujícím klimaxové biotopy Oreofytika je Pardosa
sphagnicola. Těžiště tohoto druhu je v nadmořské výšce
300 až 1200 m.n.m. v mechu na vrchovištích a rašeliništích.
Během tříletého výzkumu byl tento druh zjištěn v Orlických
horách na lokalitách PR Jelení lázeň (53♀, 12♂) a PP U
Kunštátské kaple (80♀, 12♂). Byl tak potvrzen výskyt tohoto
bioindikačně významného a vzácného tyrfobiontního reliktu
na těchto lokalitách, kde ho v minulosti sbírali KŮRKA
(1996) a DOLANSKÝ & KUBCOVÁ (2000). Na obou uvedených vrchovištích na území CHKO Orlické hory vytvářel
druh Pardosa sphagnicola eudominantní a stabilní populace,
což poukazuje na významnost, zachovalost a biotickou
hodnotu studovaných lokalit. Značně rozšířené populace
tohoto druhu jsou také na území Jizerských hor, kde KŮRKA
(1999) zaznamenal výskyt druhu Pardosa sphagnicola na
lokalitách Černá jezírka, Klikvová louka, Malá Klečová
louka, Rašeliniště Jizerky, Rašeliniště Jizery a Tetřeví louka.
SVATOŇ (2006) sbíral tento druh ve Žďárských vrších na
lokalitách Dářko a Matějovský rybník. Z rašelinišť Dokeska
v Ralské pahorkatině udává tento relikt KŮRKA (1997b),
jedná se asi o nejnížeji položenou lokalitu s výskytem tohoto
druhu v nadmořské výšce okolo 270 m.n.m. Z Hrubého
Jeseníku z rašelinišť Rejvízu uvádí nálezová data MILLER
(1951). V Krušných horách se Pardosa sphagnicola vyskytuje na PR Polské rašeliniště (BUCHAR & HAJER, 2000) a na
NPR Novodomské rašeliniště (BUCHAR & HAJER, 2005).
KŮRKA & VANĚK (2008) uvádějí, že Pardosa sphagnicola
je typickým druhem lesních rašelinišť, který neproniká do
subalpínských poloh a v místě svého výskytu bývá často
eudominantním druhem. Což platí pro rašeliniště Orlických
hor i Krkonoš, kde ho KŮRKA & VANĚK (2008) sbírali na
lokalitách Černohorské rašeliniště, Hraniční louka a Slezské
sedlo. Tento psychrofilní slíďák může poukazovat na gradient
přechodu vegetace z lesních rašelinišť do subalpínských
rašelinišť, kam již svým výskytem nezasahuje a kde ho
alternuje druh Pardosa saltuaria (L. Koch, 1870), který
naopak nesestupuje ze subalpínských rašelinišť do rašelinišť
lesního typu. Reliktní charakter druhu Pardosa sphagnicola
dobře ilustruje skutečnost, že se nevyskytuje na některých
zachovalých rašeliništích jako je například NPR Mrtvý luh
(KŮRKA, 1990), kde se v hojném počtu vyskytuje druh
Pardosa hyperborea (Thorell, 1872), který se u nás vyskytuje
zcela výhradně na Šumavě, často právě s druhem Pardosa
sphagnicola.
Dalším tyrfofilním druhem preferujícím klimaxové biotopy na území CHKO Orlické hory je Pirata uliginosus. Tento
druh osídluje stanoviště přednostně v oblasti Oreofytika se
schopností výskytu i v oblastech Mezofytika. Těžiště jeho
výskytu je v nadmořské výšce 400 až 1200 m.n.m. v mechu
a travinách na rašeliništích, slatiništích a vrchovištích. Pirata
uliginosus se často vyskytuje s výše popsaným druhem
Pardosa sphagnicola, což platí i pro lokality Orlických hor.
Během tříletého monitoringu araneocenóz Orlických hor
byl sbírán na lokalitě PR Jelení lázeň (6♀), kde ho sbírali
i DOLANSKÝ & KUBCOVÁ (2000). Další lokalitou jeho
výskytu je PP U Kunštátské kaple, kde ho sbíral KŮRKA
(1996). Během tříletého sběru došlo tedy k potvrzení
výskytu výše zmíněného druhu na lokalitě PR Jelení lázeň,
na PP U Kunštátské kaple zjištěn nebyl. KŮRKA (1999)
uvádí tento druh i z Jizerských hor s výskytem na lokalitách
Klikvová louka, Malá Klečová louka, Rašeliniště Jizery nebo
na Tetřeví louce. SVATOŇ (2006) výše uvedený druh sbíral
ve Žďárských vrších například na lokalitách Krejcarský
les, Na Velkém Černém, Dářko nebo na Radostínském
rašeliništi. Z Jeseníků tento druh uvádí například MAJKUS
(1988, 2000). V Krkonoších tento slíďák nebyl vůbec zjištěn
(KŮRKA 1999, KŮRKA & VANĚK, 2008). V Krušných
horách byl tento druh zjištěn například na lokalitách
Prameniště Chomutovky (BUCHAR & HAJER, 1998/1999),
NPR Novodomské rašeliniště (BUCHAR & HAJER, 2005)
nebo na rašeliništi U Jezera (RŮŽIČKA & HAJER, 2002).
Lze ještě dodat, že BUCHAR (1981) uvádí výskyt tohoto
druhu z území Třeboňska například z lokalit v oblasti rybníka
Podsedek nebo z Červeného blata u Šalmanovic.
Posledním komentovaným druhem je vzácný psychrofilní
relikt Clubiona kulczynskii. Těžiště jeho výskytu je v nadmořské výšce 400 až 1100 m.n.m. v mechu na rašeliništích
a vrchovištích Oreofytika. Tento vzácný druh zápředníka byl
nalezen na lokalitě PR Jelení lázeň (1♀). V Orlických horách
tento druh sbírali ještě JELÍNEK & KŘIVAN (2011d) na
lokalitě PP Rašeliniště pod Předním vrchem. Z Jizerských hor
uvádí nálezová data KŮRKA (1999) z lokality Rašeliniště
Jizery. Z Krkonoš je hlášen nález druhu Clubiona kulczynskii
z rašeliniště Mokré Jámy (KŮRKA & VANĚK, 2008).
V Krušných horách tento druh sbírali na lokalitě PR Polské
rašeliniště BUCHAR & HAJER (2000), kteří dále uvádějí,
že Clubiona kulczynskii nebyla doposud na Šumavě nalezena
a vyskytuje se především v rašeliništích severních Sudet.
Z hlediska preference původnosti stanoviště (BUCHAR
& RŮŽIČKA, 2002) převládají na lokalitě PR Jelení
lázeň druhy schopné výskytu jak na klimaxových, tak i na
polopřirozených stanovištích. Významné druhy se striktním
výskytem v klimaxových biotopech, které poukazují na
původnost a zachovalost lokalit jsou na tomto vrchovišti
lesního typu zastoupeny pouze v 5 druzích (10,42 %):
Robertus truncorum, Bolyphantes luteolus, Drepanotylus
uncatus, Pardosa sphagnicola a Pirata uliginosus, nicméně
tyto druhy zde reprezentuje 81 jedinců (15,34 %). Struktura
zdejších araneocenóz poukazuje především na cennost
a biotickou kvalitu vrchoviště PR Jelení lázeň. Z pohledu
reliktnosti druhů (BUCHAR 1983, 1993) na tomto vrchovišti
jednoznačně převládá reliktní složka (RI + R) v počtu 35
druhů (72,92 %) a 477 jedinců (90,34 %). Podle RŮŽIČKY
(1981) vysoký podíl počtu reliktních druhů i počtu exemplářů
druhů sledované vlastnosti (RI + R) naznačují původnost
lokality. Reliktní druhy jsou autochtonní a vytvářejí reliktní
populace. Z hlediska preference původnosti stanoviště
(BUCHAR & RŮŽIČKA, 2002) převládají na lokalitě PP U
Kunštátské kaple druhy schopné výskytu jak na klimaxových,
tak i na polopřirozených stanovištích. Významné druhy se
striktním výskytem na klimaxových biotopech, které poukazují na cennost a zachovalost této lokality jsou zde zastoupeny
v počtu 5 druhů (10,64 %): Bolyphantes luteolus, Dicymbium
tibiale, Drepanotylus uncatus, Notioscopus sarcinatus
a Pardosa sphagnicola o 106 jedincích (17,04 %). Z pohledu
reliktnosti druhů (BUCHAR, 1983, 1993) na tomto vrchovišti
jednoznačně převládá reliktní složka (RI + R) v počtu 38
druhů (76,59 %) a 563 jedinců (90,61 %). Podle RŮŽIČKY
(1981) vysoký podíl počtu reliktních druhů i počtu exemplářů
sledované vlastnosti (RI + R) naznačuje původnost lokality.
Reliktní druhy jsou autochtonní a vytvářejí reliktní populace.
Z hlediska preference původnosti stanoviště (BUCHAR &
RŮŽIČKA, 2002) převládají na lokalitě PP Rašeliniště pod
Pětirozcestím druhy se schopností osídlovat jak klimaxová,
tak i polopřirozená stanoviště v počtu 18 druhů (66,67 %)
o 103 jedincích (73,05 %). Významné druhy se striktním
výskytem v klimaxových biotopech, které poukazují na
cennost a zachovalost této lokality jsou zde zastoupeny
2 druhy (Drepanotylus uncatus a Notioscopus sarcinatus)
(7,41 %) o 4 jedincích (2,84 %). Jedinci druhů schopných
osídlovat disturbovaná stanoviště se na této lokalitě vyskytují
relativně v nízkém počtu (zhruba 21 %). Z pohledu reliktnosti
druhů (BUCHAR, 1983, 1993) na tomto přechodovém rašeliništi převládá reliktní složka (RI + R) v počtu 17 druhů (62,96
%) o počtu 102 jedinců (72,34 %). Z hlediska preference
původnosti stanoviště (BUCHAR & RŮŽIČKA, 2002) převládají na lokalitě PR Kačerov druhy se schopností výskytu
jak v klimaxových, tak i v polopřirozených stanovištích
v počtu 22 druhů (68,75 %) o 98 jedincích (72,59 %). Na této
lokalitě byl za jeden rok sběru odchycen pouze jeden bioindikačně významný druh se striktním výskytem v klimaxových
biotopech Notioscopus sarcinatus (3,13 %) zastoupený
3 jedinci (2,22 %). Z pohledu reliktnosti druhů (BUCHAR,
1983, 1993) na tomto rašeliništi převládá reliktní složka
(RI + R) v počtu 19 druhů (59,38 %) a 95 ex. (70,37 %).
Lze shrnout, že získaná data potvrzují zachovalost, původnost
a biotickou hodnotu studovaných lokalit a potřebu tyto
lokality i nadále chránit.
Z hlediska dominance epigeických druhů jsou pro lokalitu
PR Jelení lázeň reprezentativní dva druhy s eudominantním
zastoupením Pardosa sphagnicola (12,69 %) a Antistea
elegans (32,01 %). Dalšími typickými druhy s dominantním
zastoupením na této lokalitě jsou Pirata hygrophilus (6,06 %),
Cybaeus angustiarum (9,47 %) a Coelotes terrestris (9,28 %).
Pro lokalitu PP U Kunštátské kaple jsou reprezentativní
druhy z hlediska dominance Pardosa sphagnicola (14,79 %),
Pirata hygrophilus (32,64 %) a Coelotes terrestris (10,77 %).
Dalšími druhy, které překračují na této lokalitě pětiprocentní
hranici jsou Centromerus pabulator (5,63 %) a Pardosa
41
riparia (8,20 %). Pro lokalitu PP Rašeliniště pod Pětirozcestím
je charakteristický druh Pirata hygrophilus (27,66 %). Další
druhy, které na této lokalitě překračují pětiprocentní hranici
jsou Centromerus pabulator (7,09 %), Pardosa pullata
(Clerck, 1757) (5,67 %), Pardosa riparia (7,09 %) a Trochosa
terricola Thorell, 1856 (9,22 %). Pro lokalitu PR Kačerov je
z hlediska dominance typický druh Pirata hygrophilus (36,30
%). Další druhy, které na této lokalitě překračují 5% hranici
jsou Pardosa amentata (8,15 %), Pardosa pullata (5,93 %),
Coelotes terrestris (5,93 %) a Eurocoelotes inermis (5,93 %).
Vysvětlivky k Tab. č. 1 – 2
AU – Antoniino údolí, BU – NPR Bukačka, ČD – PR Černý důl, HL – PR Hraniční louka, JL – PR Jelení Lázeň, KČ – PR Kačerov,
KO – Koruna, LŠ – Les nad Šerlišským mlýnem, MB – Masarykova bouda, NP – Nad Polankou, NL – PR Neratovské louky,
PZ – PR Pod Zakletým, RP – PP Rašeliniště pod Pětirozcestím, RV – PP Rašeliniště pod Předním vrchem, TR – NPR Trčkov,
TRL – PR Trčkovská louka, UK – PP U Kunštátské kaple, VL – PP Velká louka
AU – Antoniino údolí, BU – NNR Bukačka, ČD – NR Černý důl, HL – NR Hraniční louka, JL – NR Jelení Lázeň, KČ – NR Kačerov,
KO – Koruna, LŠ – Les nad Šerlišským mlýnem, MB – Masarykova bouda, NP – Nad Polankou, NL – NR Neratovské louky,
PZ – NR Pod Zakletým, RP – NM Rašeliniště pod Pětirozcestím, RV – NM Rašeliniště pod Předním vrchem, TR – NNR Trčkov,
TRL – NR Trčkovská louka, UK – NM U Kunštátské kaple, VL – NM Velká louka
DYS - Dysderidae, MIM - Mimetidae, ULO - Uloboridae, THE - Theridiidae, LIN - Linyphiidae, TET - Tetragnathidae, ARA - Araneidae,
LYC - Lycosidae, PIS - Pisauridae, AGE - Agelenidae, CYB - Cybaeidae, HAH - Hahniidae, DIC - Dictynidae, AMA - Amaurobiidae,
EUT - Eutichuridae, MIT - Miturgidae, LIO - Liocranidae, CLU - Clubionidae, GNA - Gnaphosidae, SPA - Sparassidae, PHI - Philodromidae,
THO - Thomisidae, SAL - Salticidae
Famil. – čeleď, Orig. – preference původnosti stanoviště, C – pouze klimaxová stanoviště, c – klimaxová stanoviště, s – polopřirozená stanoviště,
d – disturbovaná stanoviště, a – artificiální stanoviště; Phyto. – fytogeografická oblast, T – Termofytikum, M – Mezofytikum, O – Oreofytikum;
Occur. – výskyt, VR – velmi vzácný, R – vzácný, s – středně hojný, a – hojný, va – velmi hojný; EN – ohrožený, VU – zranitelný, LR – blízko ohrožení;
E – eudominantní druh, D – dominantní druh, sd – subdominantní druh, r – recedentní druh, sr – subrecedentní druh
Famil. – family, Orig. – preference of originality of habitat, C – only climax habitats, c – climax habitats, s – secondary semi-natural habitats,
d – habitats with a high, permanent degree of disturbance, a – artificial environments of man´s settlements (relatively stable, without pronounced
disturbance); Phyto. – preference of phytogeographic district, T – Thermophyticum, M – Mesophyticum, O – Oreophyticum; Occur. – occurrence,
VR – very rare, R – rare, s – scarce, a – abundant, va – very abundant; EN – endangered, VU – vulnerable, LR – near threatened; E – eudominant
species, D – dominant species, sd – subdominant species, r – recedent species, sr – subrecedent species
Tab. 1. Údaje o výskytu pavouků na území CHKO Orlické hory (31.12.2012) z prací BUCHARA (1977), KŮRKY (1996), DOLANSKÉHO & KUBCOVÉ
(2000), JELÍNKA & KŘIVANA (2010a, 2010b, 2010c, 2011a, 2011b, 2011c, 2011d) a ČAPKA (2013)
Tab. 1. Data about the occurence of spiders in the Protected landscape area Orlické hory (31.12.2012) of work BUCHAR (1977), KŮRKA (1996),
DOLANSKÝ & KUBCOVÁ (2000), JELÍNEK & KŘIVAN (2010a, 2010b, 2010c, 2011a, 2011b, 2011c, 2011d) and ČAPEK (2013)
42
Orig.
Phyto.
Occur.
Harpactea lepida (C. L. Koch, 1838)
Ero furcata (Villers, 1789)
Hyptiotes paradoxus (C. L. Koch,
1834)
Enoplognatha ovata (Clerck, 1789)
Episinus angulatus (Blackwall, 1836)
Euryopis flavomaculata (C. L. Koch,
1835)
Neottiura bimaculata (Linnaeus,
1767)
Paidiscura pallens (Blackwall, 1834)
Phylloneta impressa (L. Koch, 1881)
Phylloneta sisyphia (Clerck, 1757)
Robertus arundineti (O. P. Cambridge, 1871)
Robertus lividus (Blackwall, 1836)
Robertus scoticus Jackson, 1914
Robertus truncorum (L. Koch, 1872)
Rugathodes bellicosus (Simon, 1873)
Theridion varians Hahn, 1833
Agyneta affinis (Kulczynski, 1898)
Agyneta cauta (O. P. - Cambridge,
1902)
Agyneta conigera (O. P. - Cambridge,
1863)
Agyneta ramosa Jackson, 1912 LR
Agyneta rurestris (C. L. Koch, 1836)
Agyneta saxatilis (Blackwall, 1844)
Lokality
Famil.
Druh
DYS
MIM
ULO
cs
cs
s
M (O)
TM
M
va
va
a
x
x
x
x
x
x
x
THE
THE
THE
csd
cs
cs
TM
TM
TM
a
a
a
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
THE
csd
TM
va
x
x
x
x
x
x
x
THE
THE
THE
THE
cs
csd
cs
csd
M
T M (O)
M (O)
(T) M
s
va
va
a
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
THE
THE
THE
THE
THE
LIN
LIN
cs
C
C
c (s)
csd
cs
cs
T M O va
O
R
O
R
MO
s
TM
va
(T) M O a
MO
s
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
LIN
cs
(M) O
s
x
LIN
LIN
LIN
C
csd
c s (d)
M
TMO
M
R
va
va
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
AU BU ČD HL JL KČ KO LŠ MB NP NL PZ RP RV TR TRL UK VL
Phyto.
Occur.
Dicymbium tibiale (Blackwall, 1836)
Diplocephalus cristatus (Blackwall,
1833)
Diplocephalus helleri (L. Koch,
1869)
Diplocephalus latifrons (O. P. Cambridge, 1863)
Diplocephalus picinus (Blackwall,
1841)
Diplostyla concolor (Wider, 1834)
Dismodicus bifrons (Blackwall, 1841)
Drapetisca socialis (Sundevall, 1833)
Drepanotylus uncatus (O. P. Cambridge, 1873)
Entelecara congenera (O. P. Cambridge, 1879)
Erigone atra Blackwall, 1833
Erigone dentipalpis (Wider, 1834)
Erigonella hiemalis (Blackwall,
1841)
Erigonella ignobilis (O. P. Cambridge, 1871)
Gonatium rubellum (Blackwall,
1841)
Gongylidiellum latebricola (O. P. Cambridge, 1871)
Gongylidiellum vivum (O. P.
Cambridge, 1875)
Orig.
Agyneta subtilis (O. P. - Cambridge,
1863)
Allomengea vidua (L. Koch, 1879)
Anguliphantes tripartitus (Miller &
Svaton, 1978)
Aphileta misera (O. P. - Cambridge,
1882)
Asthenargus helveticus Schenkel,
1936
Bathyphantes approximatus (O. P. Cambridge, 1871)
Bathyphantes gracilis (Blackwall,
1841)
Bathyphantes nigrinus (Westring,
1851)
Bathyphantes parvulus (Westrig,
1851)
Bolyphantes alticeps (Sundevall,
1833)
Bolyphantes luteolus (Blackwall,
1833)
Centromerita bicolor (Blackwall,
1833)
Centromerus arcanus (O. P. Cambridge, 1873)
Centromerus pabulator (O. P. Cambridge, 1875)
Centromerus sellarius (Simon, 1884)
Centromerus sylvaticus (Blackwall,
1841)
Ceratinella brevipes (Westring, 1851)
Ceratinella brevis (Wider, 1834)
Cnephalocotes obscurus (Blackwall,
1834)
Dicymbium nigrum (Blackwall, 1834)
Lokality
Famil.
Druh
LIN
cs
M
s
x
x
LIN
LIN
cs
C
M
(M) O
a
s
x
x
LIN
C
M
R
x
LIN
cs
M
s
x
LIN
cs
(T) M
va
x
x
LIN
csd
T M (O)
va
x
x
x
LIN
cs
T M (O)
va
x
x
x
x
x
x
x
LIN
cs
(T) M
va
x
LIN
cs
MO
va
x
x
x
x
x
x
LIN
C
O
R
x
x
LIN
csd
MO
va
x
x
x
x
LIN
cs
MO
s
x
x
x
x
x
x
x
LIN
cs
O
R
x
x
x
x
x
LIN
LIN
cs
csd
M (O)
TMO
a
va
x
x
x
x
x
x
x
x
LIN
LIN
LIN
cs
cs
cs
M
M (O)
M (O)
s
va
a
x
x
x
x
x
x
x
x
x
LIN
csd
va
x
x
x
x
x
x
LIN
LIN
C
c s (d)
(T) M
(O)
MO
M (O)
s
va
x
x
x
x
x
x
LIN
C
MO
s
x
LIN
cs
MO
va
x
x
x
x
x
x
x
x
x
LIN
cs
va
x
x
x
LIN
LIN
LIN
LIN
cs
cs
cs
C
(T) M
(O)
TMO
M (O)
M (O)
M (O)
va
va
va
s
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
LIN
cs
M
a
x
x
x
LIN
LIN
LIN
csd
csd
cs
TMO
TMO
M (O)
va
va
va
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
LIN
C
M (O)
s
x
LIN
cs
MO
va
x
x
x
LIN
cs
M (O)
va
x
x
x
LIN
cs
M (O)
s
x
x
x
x
x
AU BU ČD HL JL KČ KO LŠ MB NP NL PZ RP RV TR TRL UK VL
43
44
Phyto.
Occur.
Tapinocyba insecta (L. Koch, 1869)
Orig.
Hilaira excisa (O. P. - Cambridge,
1871)
Labulla thoracica (Wider, 1834)
Leptorhoptrum robustrum (Westring,
1851)
Linyphia hortensis Sundevall, 1830
Linyphia triangularis (Clerck, 1757)
Lophomma punctatum (Blackwall,
1841)
Macrargus rufus (Wider, 1834)
Mansuphantes mansuetus (Thorell,
1875)
Maso sundevalli (Westring, 1851)
Micrargus georgescuae Millidge,
1976
Micrargus herbigradus (Blackwall,
1854)
Microlinyphia pusilla (Sundevall,
1830)
Microneta viaria (Blackwall, 1841)
Mughiphantes mughi (Fickert,
1875)
Neriene clathrata (Sundevall, 1830)
Nereine peltata (Wider, 1834)
Notioscopus sarcinatus (O. P. Cambridge, 1872)
Nusoncus nasutus Schenkel, 1925
VU
Obscuriphantes obscurus
(Blackwall, 1841)
Oedothorax agrestis (Blackwall,
1853)
Oedothorax gibbifer (Kulczynski,
1882) VU
Oedothorax gibbosus (Blackwall,
1841)
Oedothorax retusus (Westring, 1851)
Pelecopsis parallela (Wider, 1834)
Pelecopsis radicicola (L. Koch,
1872)
Pityohyphantes phrygianus (C. L.
Koch, 1836)
Pocadicnemis juncea Locket &
Millidge, 1953
Pocadicnemis pumila (Blackwall,
1841)
Porrhomma campbelli Cambridge,
1894 LR
Porrhomma convexum (Westring,
1851)
Porrhomma montanum Jackson,
1913 LR
Saloca diceros (O. P. - Cambridge,
1871)
Semljicola faustus (O. P. Cambridge, 1900) VU
Silometopus elegans (O. P. Cambridge, 1872)
Sintula corniger (Blackwall, 1856)
Tallusia experta (O. P. - Cambridge)
Tapinocyba affinis Lessert, 1907
Lokality
Famil.
Druh
LIN
C
MO
a
x
LIN
LIN
cs
cs
MO
MO
s
a
x
x
x
LIN
LIN
LIN
cs
csd
cs
(T) M
TM
M
a
va
a
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
LIN
LIN
cs
csd
MO
M
va
va
x
x
LIN
LIN
cs
cs
T M (O)
MO
va
R
x
x
x
x
x
LIN
cs
(T) M O
va
x
x
x
x
x
x
x
x
x
LIN
csd
TMO
va
x
x
x
x
x
x
x
x
LIN
LIN
cs
C
TMO
O
va
R
x
x
x
x
LIN
LIN
LIN
cs
cs
C
TM
M
M
va
a
s
x
x
x
x
x
x
x
x
x
LIN
cs
O
VR
x
x
x
x
LIN
C
MO
s
x
x
x
x
LIN
cs
MO
a
x
x
LIN
C
M
R
x
LIN
cs
M
va
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
LIN
LIN
LIN
csd
csd
cs
(T) M
M
M (O)
va
s
a
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
LIN
cs
MO
a
x
x
x
LIN
cs
(T) M
a
x
x
LIN
cs
(T) M
a
x
x
x
x
x
x
LIN
C
MO
R
x
LIN
C
MO
R
x
LIN
C
TM
R
x
LIN
C
MO
s
x
LIN
C
M (O)
R
x
LIN
C
M
s
x
LIN
LIN
LIN
C
cs
cs
s
a
a
x
x
x
x
x
x
x
x
x
LIN
cs
(M) O
M (O)
(T) M
(O)
(T) M
a
x
AU BU ČD HL JL KČ KO LŠ MB NP NL PZ RP RV TR TRL UK VL
Occur.
Walckenaeria vigilax (Blackwall,
1853)
Metellina mengei (Blackwall, 1870)
Metellina merianae (Scopoli, 1763)
Metellina segmentata (Clerck, 1757)
Pachygnatha clercki Sundevall, 1823
Pachygnatha degeeri Sundevall, 1830
Pachygnatha listeri Sundevall, 1830
Tetragnatha extensa (Linnaeus, 1758)
Tetragnatha nigrita Lendl, 1886
Tetragnatha pinicola L. Koch, 1870
Aculepeira ceropegia (Walckenaer,
1802)
Araneus alsine (Walckenaer, 1802)
Araneus angulatus Clerck, 1757
Araneus diadematus Clerck, 1757
Araneus marmoreus Clerck, 1757
Araneus quadratus Clerck, 1757
Araneus sturmi (Hahn, 1831)
Araniella alpica (L. Koch, 1869)
Araniella cucurbitina (Clerck, 1757)
Araniella opisthographa (Kulczynski,
1905)
Argiope bruennichi (Scopoli, 1772)
Gibbaranea gibbosa (Walckenaer,
1802)
Gibbaranea omoeda (Thorell, 1870)
LR
Hypsosinga sanguinea (C. L. Koch,
1844)
Larinioides cornutus (Clerck, 1757)
Phyto.
Walckenaeria atrotibialis (O. P. Cambridge, 1878)
Walckenaeria cucullata (C. L. Koch,
1836)
Walckenaeria dysderoides (Wider,
1834)
Walckenaeria furcillata (Menge,
1869)
Walckenaeria kochi (O. P. Cambridge, 1872)
Walckenaeria nudipalpis (Westring,
1851)
Walckenaeria obtusa Blackwall, 1836
Orig.
Tenuiphantes alacris (Blackwall,
1853)
Tenuiphantes cristatus (Menge, 1866)
Tenuiphantes flavipes (Blackwall,
1854)
Tenuiphantes mengei (Kulczynski,
1887)
Tenuiphantes tenebricola (Wider,
1834)
Thyreosthenius parasiticus (Westring,
1851)
Tiso vagans (Blackwall, 1834)
Trematocephalus cristatus (Wider,
1834)
Walckenaeria alticeps (Denis, 1952)
Walckenaeria antica (Wider, 1834)
Lokality
Famil.
Druh
LIN
cs
MO
a
x
x
x
x
x
x
LIN
LIN
cs
cs
M (O)
TM
va
va
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
LIN
cs
TMO
va
x
x
x
x
LIN
cs
MO
va
x
x
x
x
x
x
x
LIN
csa
MO
a
x
x
x
LIN
LIN
csd
cs
M (O)
(T) M
a
a
x
x
x
x
x
x
LIN
LIN
C
cs
a
va
x
x
x
x
x
LIN
cs
M
(T) M
(O)
TMO
va
x
x
x
x
LIN
cs
M (O)
a
x
x
LIN
cs
(T) M
va
x
x
LIN
cs
TM
s
x
LIN
cs
M
s
x
x
x
x
x
x
LIN
cs
MO
a
x
x
LIN
cs
a
x
x
x
x
LIN
cs
s
x
x
x
x
TET
TET
TET
TET
TET
TET
TET
TET
TET
ARA
cs
csa
csd
csd
csd
cs
cs
cs
cs
csd
(T) M
(O)
(T) M
(O)
TMO
TMO
TMO
TM
T M (O)
(T) M
(T) M
(T) M
TM
(T) M
va
va
va
va
va
va
a
a
va
va
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
ARA
ARA
ARA
ARA
ARA
ARA
ARA
ARA
ARA
cs
cs
csa
cs
cs
cs
cs
csd
cs
M
M
TMO
M
(T) M
TM
MO
(T) M
TM
s
s
va
va
va
va
s
va
s
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
ARA
ARA
csd
cs
TM
TM
a
s
x
x
ARA
cs
M
R
x
ARA
cs
(T) M
a
x
x
x
x
ARA
cs
M
s
x
AU BU ČD HL JL KČ KO LŠ MB NP NL PZ RP RV TR TRL UK VL
45
46
Phyto.
Occur.
Cryphoeca silvicola (C. L. Koch,
1834)
Dictyna arundinacea (Linnaeus,
1758)
Dictyna pusilla Thorell, 1856
Amaurobius fenestralis (Ström, 1768)
Callobius claustrarius (Hahn, 1833)
Cheiracanthium erraticum
(Walckenaer, 1802)
Zora spinimana (Sundevall, 1833)
Agroeca brunnea (Blackwall, 1833)
Apostenus fuscus Westring, 1851
Clubiona diversa O. P. - Camridge,
1862
Clubiona kulczynskii Lessert, 1905
Clubiona lutescens Westring, 1851
Clubiona neglecta O. P.-Cambridge,
1862
Orig.
Larinioides patagiatus (Clerck, 1757)
Mangora acalypha (Walckenaer,
1802)
Parazygiella montana (C. L. Koch,
1834)
Acantholycosa lignaria (Clerck,
1757) EN
Acantholycosa norvegica (Thorell,
1872)
Alopecosa cuneata (Clerck, 1757)
Alopecosa pinetorum (Thorell,
1856) VU
Alopecosa pulverulenta (Clerck,
1757)
Alopecosa taeniata (C . L. Koch,
1835)
Arctosa lutetiana (Simon, 1876)
Aulonia albimana (Walckenaer, 1805)
Pardosa amentata (Clerck, 1757)
Pardosa lugubris (Walckenaer, 1802)
Pardosa prativaga (L. Koch, 1870)
Pardosa pullata (Clerck, 1757)
Pardosa riparia (C. L. Koch, 1833)
Pardosa sphagnicola (Dahl, 1908)
Pirata piraticus (Clerck, 1757)
Pirata uliginosus (Thorell, 1856)
Piratula hygrophilus (Thorell, 1872)
Piratula knorri (Scopoli, 1763)
Piratula latitans (Blackwall, 1841)
Trochosa ruricola (De Geer, 1778)
Trochosa spinipalpis (Cambridge,
1895)
Trochosa terricola Thorell, 1856
Xerolycosa nemoralis (Westring,
1861)
Dolomedes fimbriatus (Clerck, 1757)
Coelotes atropos (Walckenaer, 1830)
Coelotes terrestris (Wider, 1834)
Histopona torpida (C. L. Koch, 1837)
Inermocoelotes inermis (L. Koch,
1855)
Tegenaria silvestris (L. Koch, 1872)
Cybaeus angustiarum L. Koch, 1868
Antistea elegans (Blackwall, 1841)
Lokality
Famil.
Druh
ARA
ARA
cs
csd
M
TM
s
va
x
x
x
x
ARA
cs
O
R
x
LYC
cs
O
R
x
LYC
C
R
x
LYC
LYC
csd
C
(T) (M)
O
T M (O)
O
va
R
x
x
x
LYC
csd
TMO
va
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
LYC
cs
MO
a
x
x
x
x
x
x
x
LYC
LYC
LYC
LYC
LYC
LYC
LYC
LYC
LYC
LYC
LYC
LYC
LYC
LYC
LYC
C
cs
csd
csd
csd
csd
cs
C
cs
C
cs
C
cs
csd
cs
R
a
va
va
va
va
a
R
va
s
va
s
va
va
va
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
LYC
LYC
csd
cs
T (M)
TM
TMO
TMO
TM
TMO
TMO
O
TMO
(M) O
TMO
M
TM
TM
(T) M
(O)
T M (O)
TMO
va
va
x
x
x
x
x
x
x
x
x
PIS
AGE
AGE
AGE
AGE
cs
C
cs
cs
cs
M (O)
O
(T) M O
M (O)
MO
s
R
va
va
va
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
AGE
CYB
HAH
cs
cs
cs
a
a
va
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
HAH
cs
M (O)
MO
(T) M
(O)
MO
a
x
x
x
x
DIC
csd
(T) M
va
x
x
DIC
AMA
AMA
EUT
cs
cs
cs
cs
M
MO
MO
(T) M
a
va
a
a
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
MIT
LIO
LIO
CLU
csd
cs
cs
C
T M (O)
TM
TM
TMO
va
va
a
a
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
CLU
CLU
CLU
cs
csd
cs
O
(T) M
(T) M
R
a
va
x
x
x
x
AU BU ČD HL JL KČ KO LŠ MB NP NL PZ RP RV TR TRL UK VL
Orig.
Phyto.
Occur.
Lokality
Famil.
Druh
CLU
Clubiona reclusa O. P. - Cambridge,
1863
CLU
Clubiona stagnatilis Kulczynski,
1897
CLU
Clubiona subsultans Thorell, 1875
CLU
Clubiona trivialis O. P. - Cambridge,
1843
Drassodes cupreus (Blackwall, 1834) GNA
GNA
Drassyllus lutetiaus (L. Koch, 1866)
Drassyllus praeficus (L. Koch, 1866) GNA
GNA
Drassyllus pusillus (C. L. Koch,
1833)
GNA
Gnaphosa montana (L. Koch, 1866)
Gnaphosa nigerrima L. Koch, 1877
GNA
LR
GNA
Haplodrassus signifer (C. L. Koch,
1839)
GNA
Haplodrassus silvestris (Blackwall,
1833)
GNA
Micaria pulicaria (Sundevall, 1831)
GNA
Zelotes clivicola (L. Koch, 1870)
GNA
Zelotes latreillei (Simon, 1878)
Micrommata virescens (Clerck, 1757) SPA
PHI
Philodromus aureolus (Clerck,1757)
PHI
Philodromus collinus C. L. Koch,
1835
Tibellus oblongus (Walckenaer, 1802) PHI
THO
Diaea dorsata (Fabricius, 1777)
THO
Misumena vatia (Clerck, 1757)
THO
Ozyptila atomaria (Panzer, 1801)
THO
Ozyptila trux (Blackwall, 1846)
THO
Xysticus audax (Schrank, 1803)
cs
MO
va
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
cs
M
s
x
cs
cs
M
M (O)
a
s
x
x
x
x
cs
csd
cs
csd
M
(T) M
TM
TM
s
a
a
a
x
x
x
x
x
x
x
x
cs
C
O
M
s
R
x
x
csd
TMO
va
x
x
x
x
cs
(T) M
a
x
va
a
va
va
va
va
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
s
va
va
s
va
va
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
va
x
x
x
x
va
a
a
va
va
va
R
va
a
s
a
R
x
x
x
x
42
x
38
6 78
x
x
63
x
x
x
44
x
x
x
x
x
27
11
x
4
x
x
x
5 68
x
x
x
55
x
x
x
67
x
x
x
76
x
x
x
x
35 65
Xysticus bifasciatus C. L. Koch, 1837
THO
Xysticus cristatus (Clerck, 1757)
Xysticus kochi Thorell, 1872
Xysticus ulmi (Hahn, 1831)
Aelurillus v–insignitus (Clerck, 1757)
Evarcha arcuata (Clerck, 1757)
Evarcha falcata (Clerck, 1757)
Heliophanes damfi Schenkel, 1923
Neon reticulatus (Blackwall, 1853)
Sibianor aurocinctus (Ohlert, 1865)
Sitticus caricis (Westring, 1861)
Sitticus floricola (C. L. Koch, 1837)
Sitticus terebratus (Clerck, 1757)
Celkem (dr.)
THO
THO
THO
SAL
SAL
SAL
SAL
SAL
SAL
SAL
SAL
SAL
cs
cs
csd
cs
csd
cs
TMO
M (O)
(T) M
M
TM
(T) M
(O)
cs
TM
cs
TM
cs
TM
cs
TM
c s (d) M (O)
cs
(T) M
(O)
csd
(T) M
(O)
c s d T M (O)
csd
TM
cs
(T) M
cs
TM
cs
TM
cs
(T) M
C
O
cs
(T) M
cs
TM
M
cs
M
cs
ca
MO
AU BU ČD HL JL KČ KO LŠ MB NP NL PZ RP RV TR TRL UK VL
x
x
x
x
x
x
47 78
47
48
Phyto.
Occur.
Eru furcata (Villers, 1789)
Enoplognatha ovata (Clerck, 1757)
Episinus angulatus (Blackwall, 1836)
Euryopis flavomaculata (C. L. Koch, 1836)
Robertus arundineti (O. P. - Cambridge, 1871)
Robertus lividus (Blackwall, 1836)
Robertus truncorum (L. Koch, 1872)
Agyneta subtilis (O. P. - Cambridge, 1863)
Bathyphantes nigrinus (Westring, 1851)
Bolyphantes alticeps (Sundevall, 1833)
Bolyphantes luteolus (Blackwall, 1833)
Centromerita bicolor (Blackwall, 1833)
Centromerus arcanus (O. P.-Cambridge, 1873)
Centromerus pabulator (O. P.-Cambridge, 1875)
Centromerus sellarius (Simon, 1884)
Centomerus sylvaticus (Blackwall, 1841)
Cnephalocotes obscurus (Blackwall, 1834)
Dicymbium nigrum (Blackwall, 1834)
Dicymbium tibiale (Blackwall, 1836)
Diplocephalus latifrons (O. P.- Cambridge, 1863)
Diplostyla concolor (Wider, 1834)
Drepanotylus uncatus (O. P. - Cambridge, 1873)
Gonatium rubellum (Blackwall, 1841)
Gongylidiellum vivum (O. P. - Cambridge, 1875)
Lophomma punctatum (Blackwall, 1841)
Maso sundevalli (Westring, 1851)
Micrargus herbigradus (Blackwall, 1854)
Neriene clathrata (Sundevall, 1830)
Notioscopus sarcinatus (O. P. - Cambridge, 1872)
Oedothorax gibbosus (Blackwall, 1841)
Pelecopsis radicicola (L. Koch, 1872)
Tallusia experta (O. P. - Cambridge, 1871)
Tenuiphantes alacris (Blackwall, 1853)
Tenuiphantes cristatus (Menge, 1866)
Tenuiphantes flavipes (Blackwall, 1854)
Tenuiphates tenebricola (Wider, 1834)
Thyreosthenius parasiticus (Westring, 1851)
Walckenaeria antica (Wider, 1834)
Walckenaeria atrotibialis (O. P. - Cambridge, 1878)
Walckenaeria cucullata (C. L. Koch, 1836)
Walckenaeria dysderoides (Wider, 1834)
Walckenaeria kochi (O. P. - Cambridge, 1872)
Walckenaeria obtusa Blackwall, 1836
Walckenaeria vigilax (Blackwall, 1853)
Pachygnatha degeeri Sundevall, 1830
Pachygnatha listeri Sundevall, 1830
Aculepeira ceropegia (Walckenaer, 1802)
Araneus diadematus Clerck, 1757
Araneus marmoreus Clerck, 1757
Araneus quadratus Clerck, 1757
Acantholycosa lignaria (Clerck, 1757) EN
Alopecosa cuneata (Clerck, 1757)
Alopecosa pulverulenta (Clerck, 1757)
Alopecosa taeniata (C. L. Koch, 1835)
Pardosa amentata (Clerck, 1757)
Pardosa lugubris (Walckenaer, 1802)
Orig.
Druh
Famil.
Tab. 2. Údaje o výskytu pavoků na území PR Jelení lázeň, PR Kačerov, PP Rašeliniště pod Pětirozcestím a PP U Kunštátské kaple z práce
ČAPKA (2013)
Tab. 2. Data about the occurence of spiders in the territory of NR Jelení lázeň, NR Kačerov, NM Rašeliniště pod Pětirozcestím and NM
U Kunštátské kaple of work ČAPEK (2013)
MIM
THE
THE
THE
THE
THE
THE
LIN
LIN
LIN
LIN
LIN
LIN
LIN
LIN
LIN
LIN
LIN
LIN
LIN
LIN
LIN
LIN
LIN
LIN
LIN
LIN
LIN
LIN
LIN
LIN
LIN
LIN
LIN
LIN
LIN
LIN
LIN
LIN
LIN
LIN
LIN
LIN
LIN
TET
TET
ARA
ARA
ARA
ARA
LYC
LYC
LYC
LYC
LYC
LYC
cs
csd
cs
cs
csd
cs
C
cs
cs
cs
C
csd
cs
cs
cs
csd
cs
csd
C
cs
cs
C
cs
cs
cs
cs
cs
cs
C
cs
cs
cs
cs
cs
cs
cs
csa
cs
cs
cs
cs
cs
cs
cs
csd
cs
csd
csa
cs
cs
cs
csd
csd
cs
csd
csd
TM
TM
TM
TM
(T) M
TMO
O
M
T M (O)
MO
O
MO
MO
O
(M) O
TMO
M (O)
(T) M (O)
MO
MO
TMO
M (O)
MO
M (O)
M
T M (O)
T M (O)
TM
M
M
M (O)
M (O)
MO
M (O)
TM
MO
MO
(T) M (O)
TMO
M (O)
(T) M
M
(T) M (O)
(T) M (O)
T M (O)
(T) M
(T) M
TMO
M
(T) M
O
T M (O)
TMO
MO
TMO
TMO
va
va
a
a
a
va
R
s
va
a
R
va
s
R
a
va
a
va
s
a
va
s
va
s
a
va
va
va
s
va
a
a
a
va
va
va
a
va
va
a
va
s
a
s
va
va
va
va
va
va
R
va
va
a
va
va
Lokality
JL
UK
RP
KČ
sr
sr
sr
sr
sr
sr
r
r
sd
sd
sr
sr
sr
sd
sr
sr
sr
sr
sr
sr
sr
sr
sr
sr
sr
sr
sr
sr
sr
sr
sr
sr
sr
r
sr
r
r
sr
sr
D
sr
sr
sr
sr
sr
sr
sr
r
sr
sr
sr
sr
sr
sr
sr
sr
sr
sr
sr
sr
sr
r
r
r
D
r
sr
r
sd
sd
r
sd
sr
sr
r
sd
sr
sd
sd
sr
sr
sr
sr
sd
sd
sr
sr
sr
sr
sr
sd
sd
r
r
sd
sr
r
sr
sr
sr
r
D
Orig.
Phyto.
Occur.
Pardosa pullata (Clerck, 1757)
Pardosa riparia (C. L. Koch, 1833)
Pardosa sphagnicola (Dahl, 1908)
Pirata uliginosus (Thorell, 1856)
Piratula hygrophila (Thorell, 1872)
Pirata latitans (Blackwall, 1841)
Trochosa ruricola (De Geer, 1778)
Trochosa spinipalpis (Cambridge, 1895)
Trochosa terricola Thorell, 1856
Xerolycosa nemoralis (Westring, 1861)
Coelotes terrestris (Wider, 1834)
Inermocoelotes inermis (L. Koch, 1855)
Cybeus angustiarum L. Koch, 1868
Antistea elegans (Blackwall, 1841)
Agroeca brunnea (Blackwall, 1833)
Clubiona kulczynskii Lessert, 1905
Drassyllus lutetianus (L. Koch, 1866)
Drassyllus praeficus (L. Koch, 1866)
Drassyllus pusillus (C. L. Koch, 1833)
Micaria pulicaria (Sundevall, 1831)
Zelotes clivicola (L. Koch, 1870)
Zelotes latreillei (Simon, 1878)
Ozyptila atomaria (Panzer, 1801)
Ozyptila trux (Blackwall, 1864)
Xysticus cristatus (Clerck, 1757)
Celkem (dr.)
Famil.
Druh
LYC
LYC
LYC
LYC
LYC
LYC
LYC
LYC
LYC
LYC
AMA
AMA
CYB
HAH
LIO
CLU
GNA
GNA
GNA
GNA
GNA
GNA
THO
THO
THO
csd
cs
C
C
cs
cs
csd
cs
csd
cs
cs
cs
cs
cs
cs
cs
csd
cs
c s (d)
cs
cs
csd
cs
c s (d)
csd
TMO
TMO
O
O
TMO
TM
TM
(T) M O
T M (O)
TMO
(T) M O
MO
MO
(T) M (O)
TM
O
(T) M
TM
TM
TMO
M (O)
(T) M
TM
M (O)
T M (O)
va
a
R
s
va
va
va
va
va
va
va
va
a
va
va
R
a
a
va
va
a
va
va
va
va
Lokality
JL
UK
RP
KČ
sd
r
E
r
D
sr
sr
sr
sr
D
D
E
sr
sr
sr
sr
sr
sr
sr
48
sd
D
E
E
sr
sr
r
E
sd
sr
sr
sr
sr
sr
sr
sr
r
47
D
D
E
sd
sd
D
sd
sr
27
D
E
r
sd
D
D
r
sr
r
32
Závěr
Literatura
V letech 2009, 2010 a 2012 byl proveden na lokalitách PR
Jelení lázeň, PP U Kunštátské kaple, a pouze v roce 2012 v PP
Rašeliniště pod Pětirozcestím a v PR Kačerov monitoring
společenstev epigeických druhů pavouků. Metodou zemních
pastí byl ve sběrném období získán araneologický materiál
obsahující 1426 ex. adultních pavouků, který byl determinován do 81 druhů ze 13 čeledí. Získané údaje významně
doplňují dosavadní znalosti o araneofauně CHKO Orlické
hory. Mezi faunisticky významné nálezy patří například druhy Robertus truncorum, Bolyphantes luteolus, Centromerus
pabulator, Acantholycosa lignaria, Pardosa sphagnicola či
Clubiona kulczynskii. Získaná data potvrzují zachovalost,
původnost a biotickou hodnotu studovaných lokalit a potřebu
tyto lokality i nadále chránit.
BRYJA V., SVATOŇ J., CHYTIL J., MAJKUS Z., RŮŽIČKA V.,
KASAL P., DOLANSKÝ J., BUCHAR J., CHVÁTALOVÁ
I., ŘEZÁČ M., KUBCOVÁ L., EKHART J. & FENCLOVÁ
I. (2005): Spiders (Araneae) of the Lower Morava Biosphere
Reserve and closely adjacent localities (Czech Republic). – Acta
Musei Moraviae, Scientiae biologicae, 90: 13–184. Brno.
BUCHAR J. (1967): Pavoučí fauna Pančické louky a blízkého okolí.
Die Spinnenfauna der Pančická louka und der nahen Umgebung.
– Opera corcontica, 4: 79–93 (in Czech, German summary).
Vrchlabí.
BUCHAR J. (1977): Pavoučí zvířena. In: ROČEK Z. (eds.): Příroda
Orlických hor a Podorlicka. Okresní muzeum Orlických hor
Rychnov nad Kněžnou, Státní zemědělské Nakladatelství, Praha,
443–467.
BUCHAR J. (1981): Pavouci Třeboňska ze sbírky gymnaziálního
profesora J. Martínka. Die Spinnen der Třeboň-Umgebung aus
der Sammlungvon Gymnasial-Professor J. Martínek. – Sborník
Jihočeského Muzea v Českých Budějovicích, Přírodní Vědy, 21:
1–12 (in Czech, German summary). České Budějovice.
BUCHAR J. (1983): Klasifikace druhů pavoučí zvířeny Čech,
jako pomůcka k bioindikaci kvality životního prostředí. Die
Klassifikation der Spinnenarten Böhmens als ein Hilfsmittel für
die Bioindikation der Umwelt. – Fauna Bohemiae Septentrionalis,
8: 119–135 (in Czech, German summary). Ústí nad Labem.
BUCHAR J. (1993): Komentierte Artenliste der Spinnen Böhmens
(Araneida). – Acta Universitatis Carolinae – Biologica, 36
(1992): 383–428. Praha.
BUCHAR J. (1995): Bohemian Wolf Spider (Araneida: Lycosidae).
– Acta Universitatis Carolinae – Biologica, 39: 3 – 28. Praha.
Poděkování
Děkuji RNDr. Zdeňku Majkusovi, CSc. za pomoc při
determinaci nasbíraného materiálu. Dále děkuji správě
CHKO Orlické hory se sídlem v Rychnově nad Kněžnou za
laskavé svolení k mému výzkumu, monitoringu pavoučích
společenstev na lokalitách v její správě.
49
BUCHAR J. & HAJER J. (1998/1999): Arachnofauna navržené
přírodní rezervace „Prameniště Chomutovky“. Spiders of the
projected natural reserve “Prameniště Chomutovky”. – Sborník
Okresního muzea v Mostě, řada přírodovědná 20/21 (1998/1999):
23–32 (in Czech, English summary). Most.
BUCHAR J. & HAJER J. (2000): Arachnofauna přírodní rezervace
Polské rašeliniště (Boh. bor. Occ.). Spiders of the natural reserve
Polské rašeliniště (Boh. bor. Occ.). – Sborník Okresního muzea
v Mostě, řada přírodovědná, 22: 19–27 (in Czech, English
summary). Most.
BUCHAR J. & HAJER J. (2005): Arachnofauna národní přírodní
rezervace Novodomské rašeliniště (Boh. bor. Occ.). Spiders of
the natural reserve Novodomské rašeliniště (Boh. bor. Occ.). –
Sborník Oblastního muzea v Mostě, řada přírodovědná, 27: 3–9
(in Czech, English summary). Most.
BUCHAR J. & RŮŽIČKA V. (2002): Catalogue of spiders of the
Czech Republic. Peres, Praha, 351 pp.
ČAPEK M. (2013): Analýza araneocenóz vybraných rašelinišť
CHKO Orlické hory (Characteristics of araneocenoses of peat
bogs of Orlické hory). Msc. Thesis, University of Ostrava, 156 pp.
DOLANSKÝ J. (1997): Nález slíďáka dřevomilného Acantholycosa
lignaria (Clerck, 1757) (Araneida: Lycosidae) v Orlických horách. Find of wolf spider Acantholycosa lignaria (Clerck, 1757)
(Araneida: Lycosidae) in Orlické hory Mts. – Východočeský
sborník přírodovědný – Práce a studie, 5: 185 (in Czech, English
summary). Pardubice.
DOLANSKÝ J. (2006): Pavouci (Araneae) ostřicových porostů
a litorálního pásma rybníka Malý Karlov ve východních Čechách.
Spiders of sedge beds and littoral zone of Malý Karlov pond in
Eastern Bohemia. – Východočeský sborník přírodovědný – Práce
a studie, 13: 227–230 (in Czech, English summary). Pardubice.
DOLANSKÝ J. & KUBCOVÁ L. (2000): Seznam druhů nalezených
v CHKO Orlické hory v roce 2000. Depon.: Správa CHKO
Orlické hory, Rychnov nad Kněžnou.
GÁBOVÁ M. (2011): Analýza araneocenóz vybraných chráněných
území Bruntálska (Analysis of araneocenoses of the protected
localities of Bruntálsko). Msc. Thesis, University of Ostrava, 86 pp.
GERŽA M. (2010a): Plán péče o Přírodní památku U Kunštátské
kaple na období 2011 – 2020. Depon.: Správa CHKO Orlické
hory, Rychnov nad Kněžnou.
GERŽA M. (2010b): Plán péče o Přírodní památku Rašeliniště pod
Pětirozcestím na období 2011 – 2020. Depon.: Správa CHKO
Orlické hory, Rychnov nad Kněžnou.
HADAČ E. & KUČERA J. (2001): Příspěvek k poznání rašeliništních rostlinných společenstev Orlických hor. – Acta Musei
Reginaehradecensis S. A., 28: 113 – 118. Hradec Králové.
HÁJEK J. (1998): Inventarizační průzkum vybraných skupin hmyzu
a pavouků v CHKO Orlické hory. – Acta Musei Richnoviensis
Sect. Natur., 5: 56 – 59. Rychnov nad Kněžnou.
HÁJEK J. (2010): Plán péče o Přírodní rezervaci Kačerov na období
2011 – 2016. Depon.: Správa CHKO Orlické hory, Rychnov nad
Kněžnou.
JELÍNEK A. & KŘIVAN V. (2009): Entomologický inventarizační
průzkum vybraných skupin hmyzu v PR Losí blato u Mirochova,
23 pp. Depon.: ZO ČSOP Kněžice; Správa CHKO Třeboňsko,
Třeboň.
JELÍNEK A. & KŘIVAN V. (2010a): Zoologický průzkum PR
Hraniční louka. Depon.: Správa CHKO Orlické hory, Rychnov
nad Kněžnou.
JELÍNEK A. & KŘIVAN V. (2010b): Zoologický průzkum PR
Trčkovská louka. Depon.: Správa CHKO Orlické hory, Rychnov
nad Kněžnou.
JELÍNEK A. & KŘIVAN V. (2010c): Zoologický průzkum PP Velká
louka. Depon.: Správa CHKO Orlické hory, Rychnov nad Kněžnou.
50
JELÍNEK A. & KŘIVAN V. (2010d): Entomologický inventarizační
průzkum vybraných skupin hmyzu v PR Široké blato, 22 pp.
Depon.: ZO ČSOP Kněžice; Správa CHKO Třeboňsko, Třeboň.
JELÍNEK A. & KŘIVAN V. (2011a): Zoologický průzkum PR Pod
Zakletým. Depon.: Správa CHKO Orlické hory, Rychnov nad
Kněžnou.
JELÍNEK A. & KŘIVAN V. (2011b): Zoologický průzkum PR
Neratovské louky. Depon.: Správa CHKO Orlické hory, Rychnov
nad Kněžnou.
JELÍNEK A. & KŘIVAN V. (2011c): Zoologický průzkum PP
Rašeliniště pod Pětirozcestím. Depon.: Správa CHKO Orlické
hory, Rychnov nad Kněžnou.
JELÍNEK A. & KŘIVAN V. (2011d): Zoologický průzkum PP
Rašeliniště pod Předním vrchem. Depon.: Správa CHKO Orlické
hory, Rychnov nad Kněžnou.
KŮRKA A. (1990): The arachnofauna of Bohemian peat bogs.
Spiders (Araneida) of the State Nature Reserve Mrtvý Luh,
Šumava Mts. – Acta Musei Nationalis Pragae, Serie B, 46:
37–77. Praha.
KŮRKA A. (1996): CHKO Orlické hory. Arachnofauna rašelinišť
(Výsledky orientačního průzkumu konaného ve dnech 17. – 18. 6.
1996). Depon.: Správa CHKO Orlické hory, Rychnov nad
Kněžnou.
KŮRKA A. (1997a): The spider fauna of Bohemian peatbogs.
Check-list of spider species found in the peatbogs of the Šumava
Mts. Region. – Acta Musei Nationalis Pragae, Serie B, 53: 11–35.
Praha.
KŮRKA A. (1997b): Arachnofauna vojenského výcvikového prostoru Ralsko (Pavouci – Araneida). The spider fauna (Araneida) of
the military area Ralsko. – Bezděz, 5: 237–268 (in Czech, English
and German summary). Česká Lípa.
KŮRKA A. (1999): Pavouci (Araneida) Chráněné krajinné oblasti
Jizerské hory. Spiders (Araneida) of the Jizerské hory Mts.
Protected Landscape Area. – Sborník Severočeského Muzea
– Přírodní Vědy, 21: 119–136 (in Czech, English summary).
Liberec.
KŮRKA A., BUCHAR J., KUBCOVÁ L. & BRYJA V. (2006):
Pavouci (Araneae) CHKO Kokořínsko. Spiders (Araneae) of
Kokořínsko Protected Landscape Area. – Bohemia centralis,
27: 91–135 (in Czech, English summary). AOPK ČR, krajské
středisko Praha a Střední Čechy.
KŮRKA A. & VANĚK J. (2001): Spiders (Araneae) of shaded and
non-shaded sites in the tundra of the western Giant Mountains
(Czech Republic). – Opera corcontica, 38: 219–233. Vrchlabí.
KŮRKA A. & VANĚK J. (2008): Pavouci (Araneae) krkonošských
lesních rašelinišť. – Opera Corcontica, 45: 125 – 149. Vrchlabí.
KŮRKA A. & VANĚK J. (2009): Fauna pavouků (Araeae) jižního
svahu Sněžky (Krkonoše). – Opera Corcontica, 46: 149 – 158.
Vrchlabí.
MAJKUS Z. (1988): Fauna pavouků (Araneida) Státní přírodní
rezervace Rašeliniště Na Skřítku. Die Spinnenfauna (Araneida)
des Naturschutzgebiets Moosweichten (Na Skřítku). – Acta
Facultatis Paedagogicae Ostraviensis, Serie E, 17 (1987):
85–102 (in Czech, German summary). Ostrava.
MAJKUS Z. (2000): Arachnofauna NPR Šerák – Keprník. Správa
o biomonitoringu pro potřeby CHKO Jeseníky. Depon.: Správa
CHKO Jeseníky, Jeseník.
MATERNA J., VANĚK J., KŮRKA A. & VONIČKA P. (2010):
Epigeičtí pavouci (Araneae), sekáči (Opiliones), a střevlíci
(Coleoptera: Carabidae) vybraných rostlinných společenstev
krkonošské a skandinávské tundry. – Opera Corcontica, 47:
187 – 210. Vrchlabí.
MILLER F. (1951): Pavoučí zvířena vrchovišť u Rejvízu v Jesenících.
Araneous-Fauna of the Peat-Bogs near Rejvíz (High-Jeseník).
– Přírodovědecký sborník Ostravského kraje, 12: 202–247
(in Czech, English summary). Ostrava.
MORAVEC J. (2012): Slíďák dřevomilný na Třeboňsku. – Pavouk
– Zpravodaj České arachnologické společnosti, 32: 13 – 14.
Přerov.
PLATNICK N. I. (2013): The world spider catalog, version 13.5. –
American Museum of Natural History, online at http://research.
amnh.org/iz/spiders/catalog
RŮŽIČKA V. (1981): Analýza arachnocenóz luk Třeboňské pánve.
An analysis of spider communities in the meadows of the Třeboň
basin. PhD thesis, Charles University, Praha, 164 pp. (in Czech).
RŮŽIČKA V. (1996): Pavouci (Araneae) národní přírodní rezervace
Brouskův mlýn. Spiders (Araneae) of the Brouskův Mlýn National
Nature Reserve (South Bohemia). – Sborník Jihočeského Muzea
v Českých Budějovicích, Přírodní Vědy 36 (2): 101–107
(in Czech, English summary). České Budějovice.
RŮŽIČKA V. (2000): Spiders (Araneae) of two valleys in the
Krkonoše Mts. (Czech Republic). – Ecology, 19, Supplement
3/2000: 235–244. Bratislava.
RŮŽIČKA V. (2005): Araneae (pavouci). In: FARKAČ J., KRÁL D.
& ŠKORPÍK M. (eds), Červený seznam ohrožených druhů České
republiky. Bezobratlí. Red list of threatened species in the Czech
Republic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny,
Praha, pp. 76–82 (in Czech, English summary).
RŮŽIČKA V. (2006): Pavouci a ochrana přírody v České republice.
Spiders and the nature conservation in the Czech Republic. –
Ochrana přírody, 61: 69–73 (in Czech, English summary). Praha.
RŮŽIČKA V. & HAJER J. (2000): Pavouci (Araneae) mokřadů
Lučiny u Tisé (Boh. bor. Occ.). The spiders (Araneae) of
wetlands Lučiny near Tisá (Boh. bor. Occ.). – Sborník Okresního
muzea v Mostě, řada přírodovědná, 22: 13–18 (in Czech, English
summary). Most.
RŮŽIČKA V. & HAJER J. (2002): Pavouci rašeliniště „U jezera“
v Krušných horách. Spiders of the peat bog “U Jezera” in Krušné
Hory Mts. (North Bohemia). – Sborník Okresního muzea v Mostě,
řada přírodovědná, 24: 5–10 (in Czech, English summary).
Most.
RŮŽIČKA V. & VANĚK J. (1997): Pavouci (Araneae) Úpské
rašeliny a Studniční hory. Spiders (Araneae) of the Úpská rašelina
peatbog and Studniční hora mountain. – Opera corcontica, 34:
179–187 (in Czech, English summary). Vrchlabí.
SVATOŇ J. (2006): Pavouci (Araneae) Žďárských vrchů.
Faunisticko-ekologická studie. Spiders (Araneae) of the Žďárské
vrchy Mts. Faunistic and ecology study. Parnassia 1. AOPK
ČR, Správa CHKO Žďárské vrchy, Žďár nad Sázavou, 100 pp.
(in Czech, English summary).
TISCHLER W. (1949): Grundzüge der terrestrischen Tierökologie.
Braunschweig: Vieweg
ZÁLIŠ Z. (2008): Plán péče o Přírodní rezervaci Jelení lázeň na
období 2009 – 2019. Depon.: Správa CHKO Orlické hory,
Rychnov nad Kněžnou.
51
52