19/2015

DPH
VERLAG
DASHÖFER
ON-LINE
ON-LINE
Novinky z legislativy a praxe pro plátce DPH
Praha
18. září 2015
Odborné nakladatelství daňové a účetní literatury
O L G A H O L U B O VÁ A KO L E K T I V A U T O R Ů
19/2015
Vážení a milí čtenáři,
Aktuální informace z oblasti DPH
2015 až 2016
Ing. Olga Hochmannová
A) BRUSEL – NÁVRHY NA ZMĚNY
SYSTÉMU DPH
Evropská komise již od roku 2011 avizuje práci na novém systému DPH,
který by měl být podle vyjádření
Komise
jednodušší,
efektivnější
a odolnější k daňovým podvodům.
Komise přislíbila jednak provést několik
dílčích opatření, kterými by stávající
systém DPH zjednodušila pro podnikatele, a dále revidovat pravidla intrakomunitárního obchodu tak, aby byl
vytvořen tzv. konečný režim pro intrakomunitární obchodování (dosavadní
pravidla obchodování mezi subjekty
z členských států byla vytvořena jako
tzv. „přechodná úprava zdanění obchodu mezi členskými státy”, viz např.
čl. 28a Šesté směrnice Rady – pozn.
aut.). Kromě toho Komise opakovaně
vyjadřuje záměr napomáhat členským státům v boji proti daňovým
podvodům v oblasti DPH.
Základní obrysy zamýšlených změn
v oblasti DPH jsou následující:
– zjednodušit pravidla DPH a lépe sladit jejich uplatňování v členských
státech,
– zefektivnit výběr DPH,
– napomáhat boji proti daňovým
podvodům v oblasti DPH.
1. Jednodušší pravidla DPH – snadnějšímu uplatňování DPH by měly dle
Komise napomoci následující kroky:
– sjednocení pravidel DPH do jednoho právního předpisu, tím by měl
být „Kodex DPH“,
– rozšíření principu jednoho správního
místa (one stop shop) tak, aby osoby povinné k dani mohly jednat se
zástupci daňové správy jen z jednoho členského státu,
– lepší sladění právní úpravy DPH
a sjednocení povinností v oblasti
DPH v jednotlivých členských státech, a to i v oblasti vybraných procesních pravidel,
– podpora elektronického podání
k DPH,
– vypracování jednotného formuláře
daňového přiznání k DPH (standardizované daňové přiznání).
2. Ke zefektivnění výběru daní by dle
Komise mělo dojít rozšířením daňového základu a omezením uplatňování
snížené sazby DPH (ve skutečnosti se
tedy nejedná o vyšší efektivitu výběru
daní, ale o vyšší výběr DPH a zdanění
dosud osvobozených plnění).
B) ZMĚNY ZÁKONA O DPH
1. Změny již přijaté
V roce 2016 vstoupí v účinnost několik
změn zákona o DPH (ZDPH) již přijatých zákonem č. 360/2014 Sb., kterým se novelizoval ZDPH a jehož větší
část již vstoupila v účinnost k 1. 1.
2015.
Jedná se o následující změny:
– Nové znění § 56, které přinese další
omezení pro osvobozený převod
pozemků, novou definici stavebního pozemku a vybrané nemovité
věci a možnost, aby se plátce sám
rozhodl, zda při převodu nemovité
věci uplatní daň na výstupu. (V ta-
toto vydání Vás informuje o novinkách
v oblasti DPH. Aktualitu pro Vás napsala
Ing. Olga Hochmannová.
Konec vydání zodpovídá Vaše
dotazy.
V příštích dvou vydáních se můžete těšit na dokončení seriálu
k nemovitým věcem a také se již
začneme věnovat kontrolnímu
hlášení.
Existuje nějaká oblast DPH, která
Vám dělá problémy? Napište nám
na [email protected] a naši odborníci zpracují seriál o problematice, která Vás zajímá.
Obsah
Aktuální informace z oblasti
DPH 2015 až 2016 .......................... 1
Dotazy
Poskytnutí služeb
francouzskému plátci .................. 2
Platba za zboží jiné firmě
než dodavateli ............................. 3
Dodávka sportovního areálu
neziskové organizaci ................... 4
DUZP při poskytnutí odměny
insolvenčnímu správci ................. 4
Prodej traktoru do Polska ............ 5
Nákup náhradního dílu z Itálie ..... 5
Nákup zboží ve Velké Británii ...... 5
Dětské herní automaty
a sazba DPH ................................. 5
Montáž detektoru plynu
a sazba DPH ................................. 6
Sazba DPH při prodeji bonbónů ... 6
Poskytnutí skladovacích
prostor plátci z EU.......................... 6
Automobil a odpočet DPH ......... 7
Prodej obchodního závodu ........ 7
Pořádání konference
pro německého klienta ............... 8
kovém případě však bude podléhat převod nemovité věci režimu
přenesení daňové povinnosti.)
– Nový § 92d, který obsahuje rozšíření
režimu přenesení daňové povinnosti (RPDP) na dodání nemovité
věci, pokud se plátce rozhodne
u dodání uplatnit daň.
– Zrušení odst. 3 – 5 § 92a, ve kterých
jsou obsažena základní pravidla pro
podávání výpisu z evidence pro
účely DPH u plnění podléhajících
v tuzemsku RPDP. Nově bude evidenci pro účely DPH i u RPDP zastávat kontrolní hlášení, které jsou od
roku 2016 povinni podávat všichni
plátci.
– Nové § 101c – 101i, podle nichž je
plátce povinen podávat ve stanovených případech kontrolní hlášení. Obsah kontrolního hlášení však
není v ZDPH vymezen, ten vyplývá
pouze z metodické informace, kterou vydalo GFŘ.
2. Navržené další změny ZDPH
V roce 2015 byly podány zatím 2 návrhy na novelizaci ZDPH. Jedná se
o tyto návrhy:
1) Změna ZDPH je navržena ve vládním návrhu zákona o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona
o ukončení důchodového spoření
(sněmovní tisk 494, od září 2015
bude ve druhém čtení v PS).
Tento návrh obsahuje jen technické změny § 54a ZDPH, související
s ukončením dosavadního důchodového spoření.
2) Další návrh na změny ZDPH je obsažen ve vládním návrhu zákona
o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb (sněmovní tisk 514, od září 2015 bude ve
druhém čtení v PS). Nejdůležitější
z tohoto návrhu jsou:
– nové ustanovení § 101a – elektronická forma podání,
– zařazení stravovacích služeb (s výjimkou podávání alkoholických
nápojů) do snížené sazby DPH.
?
dotazy
Poskytnutí služeb
francouzskému plátci
Česká firma M (plátce DPH v ČR)
a francouzská firma B (plátce DPH ve
FR) spolu obchodují následujícím způsobem: Firma B zajistí dopravu vlastního materiálu do ČR firmě M, která ale
materiál nekupuje ani nevlastní, materiál pouze zpracuje (svaří, smontuje
apod.) na finální výrobek. Ten se nevrací zpět firmě B, ale rovnou se dopravuje zákazníkům. V tuto chvíli nevíme přesně, jestli půjde o zasílání
koncovým zákazníkům, tj. plátcům
i neplátcům nebo o větší dodávku zaslanou partnerské firmě, plátci DPH,
která pak následně prodává koncovým zákazníkům. S největší pravděpodobností se však bude jednat
o plátce v zemích EU. Ani ještě není
dohodnuté, kdo a jakým jménem bude zajišťovat dopravu z ČR. Firma M
fakturuje firmě B pouze za poskytnuté
služby – jednak za uskladnění přivezeného materiálu na výrobu + za samotné poskytnuté výrobní služby, firma B
však fakturuje svým zákazníkům, příp.
partnerské firmě dodání zboží. Rádi
bychom požádali o rozklíčování jednotlivých transakcí z pohledu všech
subjektů ve vztahu k DPH a fakturaci
s případným upozorněním na možné
problémy. (Např. může firma B fakturovat plátci ze Slovenska dodání zboží
do EU, když z FR odejde materiál, chvíli
se zdrží v ČR, kde se na něm pracuje,
a výsledný výrobek pak teprve putuje
z ČR na Slovensko?)
Ing. Martina Matějková
2
Pro správnou aplikaci daně z přidané
hodnoty je vždy klíčové správné stanovení místa plnění, a tím určení státu, podle jehož právních předpisů se
bude při zdanění (případně při osvobození od DPH či při uplatňování dalších práv a povinností) výhradně postupovat. V souladu s tuzemským
zákonem o DPH se postupuje pouze
v těch případech, kdy se místo plnění
nachází v České republice.
Co se týče služeb poskytnutých tuzemským plátem (M) osobě registrované k dani ve Francii (B), které
spočívají v uskladnění materiálu
a v poskytnutí výrobní služby, jedná se
o plnění, u kterého se místo plnění stanoví v souladu se základním pravidlem vymezeným v ustanovení § 9
odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani
z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
o DPH”). Ve smyslu tohoto zákonného
ustanovení platí, že místem plnění při
poskytnutí služby osobě povinné k dani je místo, kde má tato osoba sídlo.
Místo plnění se tedy v daném případě nachází ve Francii (vycházím
z předpokladu, že firma B má ve
Francii sídlo a dále že služba nebyla
poskytnuta provozovně firmy B, která
by se nacházela v jiném státě než ve
Francii). Při uplatnění daně z přidané
hodnoty je tak třeba vycházet z právních předpisů platných v tomto členském státě. Pokud tuzemský plátce
poskytne službu s místem plnění mimo
tuzemsko, má podle ustanovení
§ 24a odst. 1 písm. a) zákona o DPH
povinnost přiznat uskutečnění tohoto
plnění ke dni uskutečnění plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu
dni, který nastane dříve.
Pokud plátce poskytne službu, u které
se místo plnění stanoví ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o DPH a zároveň pokud je příjemcem služby
osoba registrovaná k dani v jiném
členském státě, která je povinna přiznat z tohoto plnění daň, plátce plnění vykáže na ř. 21 daňového přiznání. Plátce je zároveň povinen toto
plnění vykázat ve smyslu § 102 odst. 1
písm. d) zákona o DPH v souhrnném
hlášení. Jen pro úplnost uvádím, že
v jakémkoliv jiném případě (např. pokud příjemcem plnění je osoba povinná k dani v jiném členském státě,
která není osobou registrovanou
k dani, nebo pokud se místo plnění
stanoví ve smyslu jiného ustanovení
než § 9 odst. 1 zákona o DPH) plátce
plnění vykáže na ř. 26 daňového přiznání. Do souhrnného hlášení se takováto plnění již neuvádí.
Ve svém dotazu se dále ptáte na situaci, kdy firma B (osoba registrovaná
k dani ve Francii) fakturuje svým zákazníkům z EU dodání zboží, které bylo vyrobeno v tuzemsku z materiálu
dodaného z Francie. Správné určení
místa plnění je opět klíčové, řada informací pro jeho určení však v dotazu
chybí. Pokud je dodání zboží uskutečněno bez odeslání nebo přepravy, je
ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 zákona o DPH místem plnění místo, kde se
zboží nachází v době, kdy se dodání
uskutečňuje. Pokud je při dodání zbo-
DPH on-line
19/2015 – vyšlo 18. září 2015
ží toto zboží odesláno nebo přepraveno osobou, která uskutečňuje dodání zboží, nebo osobou, pro kterou
se uskutečňuje dodání zboží, nebo
zmocněnou třetí osobou, místem plnění je ve smyslu § 7 odst. 2 zákona
o DPH místo, kde se zboží nachází
v době, kdy odeslání nebo přeprava
zboží začíná. Pokud by tedy přeprava zboží začínala například v České
republice, místo plnění by se nacházelo v tuzemsku a firmě B by s největší
pravděpodobností vznikla ve smyslu
§ 6c odst. 2 zákona o DPH povinnost
registrovat se v naší zemi jako plátce.
Pokud by se firma B stala tuzemským
plátcem, pak by při uplatnění daně
záleželo na tom, komu by zboží dodávala. Při dodání zboží do jiného
členského státu je povinen český
plátce přiznat daň na výstupu, pokud
se na dodání zboží nevztahuje osvobození ve smyslu § 64 zákona o DPH.
Dodání zboží do jiného členského
státu, které je osvobozeno od daně,
plátce vykáže v daňovém přiznání
na ř. 20. Pokud by nebyly podmínky
pro osvobození od daně splněny,
osvobození by nebylo možné uplatnit
a plátce by měl povinnost přiznat
daň z tohoto plnění ve smyslu § 108
odst. 1 písm. a) zákona o DPH standardním způsobem. Takové zdanitelné plnění by plátce vykázal na ř. 1,
popř. 2 daňového přiznání. Pokud by
plátce splnil podmínky vymezené
v § 72 a násl. zákona o DPH, byl by
zároveň oprávněn k odpočtu daně
na vstupu, který by vykázal na ř. 40,
popř. 41 daňového přiznání.
Pozn. Olgy Holubové:
Jen pro úplnost připomínám také
§ 13 odst. 7 písm. f) ZDPH, který stanoví podmínky pro výjimky z přemístění (tj. fikci pořízení zboží z JČS).
Vzhledem k tomu, že se zboží nevrací po úpravách zpět do Francie,
jedná se o přemístění majetku se
všemi důsledky pro francouzskou
společnost.
Platba za zboží jiné
firmě než dodavateli
Chtěla bych se zeptat na nový způsob
úhrad zaváděný některými e-shopy.
Obchod dodá zboží, vystaví fakturu,
daňový doklad, který je zároveň do-
dacím listem, ale úhrada se má provést na jiný účet jiné – zprostředkovatelské firmy, např. ABCD a. s.
Od této společnosti jsme nedostali
daňový doklad, ale pouze mailový
pokyn k úhradě. Účetní namítá, že
bankovní účet, na který má provést
platbu, není zveřejněn v registru FÚ
na IČO dodavatele zboží a naopak,
příjemce platby není dodavatelem
zboží a nemáme v podstatě žádný
dokument, proč bychom mu měli
platit. Od 1. 1. 2014 by měl příjemce
plnění před provedením úplné nebo
částečné platby za zdanitelné plnění
ve výši nad 540 000 Kč zkontrolovat,
zda účet k úhradě je účtem poskytovatele, který byl zveřejněný správcem daně na internetu. Naše platba
sice nedosahuje této výše, ale nejsme si jisti, jak by reagovala případná kontrola. Z dokumentace o firmě
ABCD na internetu jsme vyčetli, že
zřejmě dochází k postoupení pohledávky e-shopem na tuto platební firmu (v podstatě asi úvěrovou), ale
dokumentaci nemáme k dispozici.
Jak máme postupovat? Je taková
úhrada správná z pohledu zákona
o DPH, kdy vlastně máme ručit za
úhradu DPH dodavatelem a ověřovat,
zda účet, na který platíme, je registrovaným účtem dodavatele?
Ing. Zdeňka Hušáková
Předně je k uvedenému dotazu třeba
poznamenat, že zákon o dani z přidané hodnoty nijak plátcům neukládá způsob či formu úhrady za závazky vyplývající z obchodních vztahů.
Zákon o dani z přidané hodnoty pouze váže aplikaci některých institutů
na vybrané okolnosti provázející platbu. V rámci zamezení daňovým únikům byla do zákona zavedena určitá
opatření, jejichž uplatnění, resp. naplnění podmínek pro jejich aplikaci se
váže na způsob provedení platby.
Konkrétně ve vazbě na váš dotaz je
třeba probrat institut ručení. Nicméně
před jeho rozborem je nutno připomenout ustanovení § 96 zákona
o dani z přidané hodnoty, podle kterého je plátce povinen uvést čísla
svých účtů, která má u poskytovatelů platebních služeb, pokud jsou používány pro ekonomickou činnost.
Přičemž dále je oprávněn určit ty
účty, jejichž čísla budou zveřejněna.
Tudíž z toho pak vyplývá, že plátce
má možnost, ze svých účtů libovolně
vybrat, která čísla budou zveřejněna,
příp. zda vůbec nějaká budou zveřejněna. Přičemž zároveň platí, že lze
zveřejnit pouze ty účty, jejichž je plátce vlastníkem. Nelze tak jako tento
údaj uvést číslo účtu patřící jiné osobě, např. inkasní společnosti, rodinnému příslušníku apod. Pro plátce, který
údaj o svém účtu nezveřejní či využívá inkasních společností, příp. požaduje úhradu na jiný než svůj zveřejněný účet, to ze zákona takový
významný dopad nemá. Tato skutečnost dopadá zejména na jeho odběratele, který se může s ohledem na
§ 109 zákona o dani z přidané hodnoty ocitnout v pozici ručitele. Je tak
vždy na zvážení, koho si daná osoba
zvolí za svého dodavatele.
Podle § 109 odst. 2 písm. c) zákona
o dani z přidané hodnoty platí, že pokud je úhrada za zdanitelné plnění
poskytnuta zcela nebo zčásti bezhotovostním převodem na jiný účet než
účet poskytovatele zdanitelného plnění, který je správcem daně zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový
přístup, a pokud úplata za toto plnění
překračuje dvojnásobek částky podle zákona upravujícího omezení plateb v hotovosti, při jejímž překročení
je stanovena povinnost provést platbu bezhotovostně, aplikuje se institut
ručení.
Pokud tedy konkrétně pro váš případ
bude úplata za současného znění zákona upravujícího omezení plateb
hotovosti vyšší než 540 000 Kč a bude
poskytnuta na nezveřejněný účet,
budou naplněny podmínky pro aplikaci § 109 zákona o dani z přidané
hodnoty. Je třeba však uvést, že pokud by úhrada za dané plnění nedosáhla zmíněné částky, nemusí to ještě
znamenat, že nebudou naplněny
podmínky ručení uvedené v dalších
ustanoveních § 109 zákona o dani
z přidané hodnoty.
Pokud jste pro daný případ vyhodnotili, že daná transakce pro vás představuje riziko, lze více než doporučit
postupovat způsobem popsaným
v § 109a zákona o dani z přidané
hodnoty.
Zvládněte DPH levou zadní!
Ptáte se, jak vstřebat všechny nové úpravy v zákoně o DPH? Objednejte si náš on-line kurz DPH 2015.
• 14 lekcí – max. 26 hodin
• v každé lekci příklady z praxe
• kontrolní otázky k procvičení na konci každé lekce
• certifikát o absolvování kurzu
Více informací naleznete na adrese http://www.du.cz/oncdph15/.
DPH on-line
19/2015 – vyšlo 18. září 2015
3
Dodávka sportovního
areálu neziskové
organizaci
Je tak třeba v daném případě důsledně zvážit, zda areál nebude neziskové organizaci sloužit, byť i jen
z části, k ekonomické činnosti.
Stavební firma, plátce DPH, dodává
neziskové organizaci (zájmové sdružení, které není veřejnoprávním subjektem) sportovní areál. Nezisková
organizace uskutečňuje i ekonomickou činnost a je také plátcem DPH.
Sportovní areál bude využívat výhradně ke sportovní činnosti, která je
jejím posláním, a nebude v souvislosti
s tímto areálem uskutečňovat žádné
plnění, ať už osvobozené nebo zdanitelné. Bude stavební firma fakturovat
výstavbu sportovního areálu jako
zdanitelné plnění s daní na výstupu
(tzn. ne v režimu přenesené daňové
povinnosti)?
Zároveň podotýkám, že pro aplikaci
režimu přenesení daňové povinnosti
je irelevantní, zda v konečném důsledku je plnění, které je předmětem
daně, plněním osvobozeným či zdanitelným. Na tuto skutečnost upozorňuji v souvislosti s ustanovením
§ 61 zákona o dani z přidané hodnoty, kde je zakotveno osvobození
pro neziskové subjekty v případě
činností souvisejících se sportem.
Kdyby totiž nezisková organizace
aplikovala u svojí sportovní činnosti
toto ustanovení, pak by již byla bezesporu v předmětu daně a režim
přenesení daňové povinnosti by se
uplatnil.
Ing. Zdeňka Hušáková
Pro aplikaci režimu přenesení daňové
povinnosti ve stavebnictví je rozhodující, že se jedná o plnění s místem plnění v tuzemsku, kdy objednatel
i zhotovitel jsou plátci a jde o práce
zařazené do kódu CZ-CPA 41-43.
Ve vašem případě je tak klíčové, v jaké pozici daná nezisková organizace
vystupuje, tj., zda bude v pozici plátce, jež dané plnění použije pro svou
ekonomickou činnost.
V případě neziskových organizací je
třeba uvést, že nelze pro účely DPH
k nim přistupovat v tom smyslu, že
hlavní činnost, pro kterou jsou zřízeny,
je automaticky mimo předmět DPH.
Je tak u nich irelevantní, zda dle zřizovací listiny se jedná o hlavní či vedlejší
činnost, je nutno vždy jednotlivé činnosti neziskové organizace posoudit
ve světle definice ekonomické činnosti a předmětu daně podle zákona
o dani z přidané hodnoty.
Ovšem pokud by nezisková organizace ve sportovním areálu veškeré svoje činnosti poskytovala výhradně
bezúplatně, tj., daná činnost by nebyla předmětem daně, pak by nebyla v pozici osoby povinné k dani a režim přenesení daňové povinnosti by
se neuplatnil.
Je tak v daném případě třeba řádně
posoudit, zda zmíněná hlavní činnost
nenese znaky ekonomické činnosti
provozované za úplatu, tak aby byla
předmětem daně, příp. zda další činnosti, které bude v souvislosti s areálem uskutečňovat, dané taky nenaplní. Jak jsem již uvedla, je pak
lhostejné, zda daná ekonomická činnost bude ve světle zákona zdanitelným nebo osvobozeným plněním.
Zároveň i podotýkám, že pro to, aby
nezisková organizace v souvislosti
s areálem byla v pozici osoby povinné k dani, postačí, aby alespoň zčásti
byl areál použit pro ekonomickou
činnost.
Zároveň v souvislosti s Informací k režimu přenesení daňové povinnosti,
kterou zveřejnilo GFŘ, je třeba uvést,
že pokud by nezisková organizace
poskytla svoje DIČ, může stavební firma mít za to, že pro dané plnění nezisková organizace vystupuje v pozici
osoby povinné k dani. Nicméně pro
neziskovou organizaci to pak znamená, že by musela z daného plnění přiznat daň, avšak z pohledu odpočtu
daně by musela posoudit, zda dané
plnění použije pro ekonomickou činnost a dále i jakou. Tudíž i kdyby nezisková organizace poskytla svoje DIČ
a přiznala daň, pak to pro ni automaticky neznamená, že si může nárokovat plný odpočet daně.
DUZP při poskytnutí
odměny insolvenčnímu
správci
Prosím daňové řešení určení DUZP
při poskytnutí odměny insolvenčnímu správci, fyzické osobě, plátci
DPH, při výkonu jeho činnosti. Správce vede daňovou evidenci. V průběhu insolvenčního řízení insolvenční správce podává na soud
konečnou zprávu s vyúčtováním
své odměny a následně soud vydá
usnesení o schválení konečné zprávy a odměny insolvenčního správce. Dále soud vydá další usnesení
o zrušení konkurzu, kde u některých
řízení je součástí opětovně přiznání
odměny insolvenčního správce
a následně soud vydá usnesení
o zproštění funkce insolvenčního
správce po skončení řízení. Právní
moci výše uvedených usnesení jsou
soudy vyznačovány ve značném
časovém odstupu a není možné
v době vydání usnesení znát přesné
datum právní moci. Pravidelně se
stává, že právní moc je zveřejněna
Kontrolní hlášení – největší změna pro rok 2016
Od roku 2016 je zavedena povinnost podávat kontrolní hlášení. Cílem kontrolního hlášení je
umožnit správci daně, aby mohl analyzovat podrobnější údaje o prováděných transakcích
a identifikovat tak daňové úniky, zejména ty organizované.
Povinnost podat kontrolní hlášení má plátce:
? který uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v ČR nebo přijal úplatu přede dnem
uskutečnění tohoto plnění,
? pro kterého bylo uskutečněno zdanitelné plnění s místem plnění v ČR nebo který poskytl
úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění,
? který uskutečňuje plnění ve zvláštním režimu pro investiční zlato.
Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu zákonná povinnost
uhradit pokutu až ve výši 50 000 Kč.
Připravujeme pro Vás seriál článků ke kontrolnímu hlášení
s autorkou Ing. Miroslavou Novákovou již v říjnu 2015.
4
DPH on-line
19/2015 – vyšlo 18. září 2015
zpětně, aniž by bylo zřejmé, kdy
(přesné datum) byla právní moc
vůbec zveřejněna. De facto je nám
sdělováno, že není vyznačena doložka právní moci usnesení, a tudíž
nemůžeme brát usnesení jako pravomocné, a po nějaké době nám
je sděleno (nebo na stránkách soudu zjistíme), že usnesení nabylo
právní moci již mnohem dříve.
Prosím o sdělení, jak správně určit
DUZP. Je to datum vydání usnesení,
které ještě nenabylo právní moci
nebo datum právní moci usnesení
(velmi komplikované, zveřejňuje se
zpětně), nebo datum připsání schválené odměny na účet insolvenčního
správce ?
Ing. Martina Matějková
Obecně podle ustanovení § 21
odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
o DPH”) platí, že plátce je povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty,
a to k tomu dni, který nastane dříve,
pokud zákon o DPH nestanoví jinak.
Ve smyslu ustanovení § 21 odst. 4
písm. a) zákona o DPH dále platí, že
při poskytnutí služby se zdanitelné
plnění považuje za uskutečněné
dnem jejího poskytnutí nebo dnem
vystavení daňového dokladu s výjimkou splátkového nebo platebního kalendáře, nebo dokladu na přijatou
úplatu, a to tím dnem, který nastane
dříve. Za den poskytnutí služby se
obecně považuje poslední den, kdy
byla předmětná služba poskytována.
Při striktním výkladu výše uvedených
zákonných ustanovení by bylo tedy
správné postupovat tak, že si insolvenční správce spočítá odměnu sám
s tím, že z ní přizná daň ke dni poskytnutí služby, resp. ke dni poskytnutí posledního úkonu, pokud tento den
předchází dni přijetí úplaty a dni vystavení daňového dokladu. Následně, pokud je odměna po vydání
soudního usnesení odlišná od té, kterou si insolvenční správce stanovil,
opraví základ daně ve smyslu ustanovení § 42 zákona o DPH.
Prodej traktoru
do Polska
Budeme prodávat starý traktor, který
máme v majetku firmy. Odběratel je
z Polska. Nyní zjišťujeme, zda je
v Polsku plátcem DPH. Pokud bude
plátcem, tak vystavím daňový doklad
bez DPH. Pokud nebude plátcem
DPH, bude daňový doklad s DPH.
Nejsem si jistá, jestli to chápu dobře.
Ing. Eva Krekulová
Ano, dodání zboží do jiného členského státu je podle § 64 zákona o DPH
osvobozené s nárokem na odpočet,
pokud jsou splněny dvě podmínky.
Zboží musí být přepraveno do jiného
členského státu plátcem nebo pořizovatelem, případně zmocněnou třetí osobou, a odběratelem je osoba
registrovaná k dani v jiném členském
státě. Pokud jedna z těchto podmínek nebude splněna, musíte fakturovat s daní jako tuzemské zdanitelné
plnění.
Nákup náhradního dílu
z Itálie
Objednali jsme náhradní díl z Itálie
dne 18. 6. 2015. Proforma faktura
byla vystavena 19. 6. 2015 na částku 165,50EUR – uhrazena 22. 6. 2015.
Náhradní díl dopraven 3. 7. 2015.
Faktura od dodavatele vystavena
30. 6. 2015, předána odběrateli 3. 7.
2015. Faktura je vystavena na celkovou částku za náhradní díl 165,50
EUR. Bez zaúčtování zálohové platby. Vedeme účetnictví a používáme denní kurz ČNB. Ke kterému dni
vzniká povinnost přiznat DPH?
Ing. Eva Krekulová
Při pořízení zboží z jiného členského
státu vzniká podle § 25 zákona o DPH
povinnost přiznat daň k patnáctému
dni v měsíci, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno. Pokud
však byl daňový doklad vystaven
před patnáctým dnem měsíce, který
následuje po měsíci, v němž bylo
zboží pořízeno, vzniká povinnost přiznat daň ke dni vystavení daňového
dokladu. Ve Vašem případě tedy testujete 15. den měsíce následujícího
po měsíci pořízení, tedy 15. 8. 2015
a datum vystavení daňového dokladu, tedy 30. 6. 2015. Dříve tedy nastal
den vystavení daňového dokladu,
proto přiznáte daň k datu 30. 6. 2015.
Nákup zboží
ve Velké Británii
Jsme plátci DPH v ČR a obdrželi jsme
fakturu za zboží od osoby povinné
k dani ve Velké Británii, která ovšem
zatím není k DPH registrována (na
faktuře není britské DIČ). Zboží bylo
dodáno z Británie do ČR. Do kterého
řádku přiznání DPH máme takovou
fakturu vykázat?
Ing. Eva Krekulová
Tato faktura nebude v přiznání k DPH
nikde uvedena, nejedná se o předmět daně. O pořízení zboží z jiného
členského státu se podle § 16 zákona
o DPH jedná pouze v případě, že je
zboží pořízeno od osoby registrované
k dani v jiném členském státě.
Dětské herní automaty
a sazba DPH
Provozujeme dětské herní automaty:
autíčko, hokej, hasičské auto. Jsou to
automaty na mince. Jaká se použije
sazba DPH?
Ing. Martina Matějková
Ve smyslu ustanovení § 47 odst. 4 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „zákon o DPH”) se
u služeb uplatňuje základní sazba daně, pokud zákon o DPH nestanoví jinak. Zákon o DPH stanoví jinak u služeb uvedených v příloze č. 2
k zákonu o DPH (dále jen „příloha”).
Tato příloha obsahuje seznam služeb
podléhajících první snížené sazbě
DPH. První snížené sazbě DPH podlé-
Na Zákaznickém portálu 24 naleznete:
•
•
•
•
•
•
•
úplné znění zákona o DPH k 1. 1. 2015
nový tiskopis přiznání k DPH
informace o skupinové registraci
formuláře a tiskopisy ke stažení
aktuality z oblasti DPH
odpovědi na dotazy
celý ročník DPH aktuálně 2014
ke stažení
DPH on-line
19/2015 – vyšlo 18. září 2015
http://zakaznik.dashofer.cz
5
hají služby, které odpovídají současně
číselnému kódu klasifikace produkce
CZ-CPA platné od 1. 1. 2008 a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části přílohy.
Podle vysvětlivek ke klasifikaci produkce spadá pod kód CZ-CPA 77
pronájem mincovních hracích automatů. Provoz mincovních herních automatů spadá pod kód CZ-CPA
93.29.22. Vzhledem k tomu, že v dotaze popsaná služba není službou
uvedenou v příloze č. 2 k zákonu
o DPH, měla by být v daném případě
uplatněna základní sazba daně. Pro
úplnost uvádím, že podle ustanovení
§ 47b ve vazbě na § 47a zákona
o DPH vydá Generální finanční ředitelství na základě žádosti závazné
posouzení určení sazby daně u zdanitelného plnění.
Montáž detektoru plynu
a sazba DPH
v instalaci detektoru plynu v dokončené stavbě pro bydlení, která je
obytným prostorem, uplatní se první
snížená sazba daně. Stejně tak se
uplatní první snížená sazba daně při
poskytnutí předmětných montážních
prací při výstavbě obytného prostoru
pro sociální bydlení.
Práce spočívající v přezkoušení (revizi) detektoru plynu po ročním provozu a jeho kalibrace již nejsou stavebními a montážními pracemi ve
smyslu § 49 zákona o DPH ani stavebními a montážními pracemi ve
smyslu § 48 zákona o DPH. Stejně tak
se nejedná o službu vymezenou
v příloze č. 2 k zákonu o DPH. Jedná
se tedy o plnění podléhající základní
sazbě daně.
Sazba DPH při prodeji
bonbónů
Jaká sazba daně se uplatní při montáži detektoru plynu (hlásiče úniku)
v bytové jednotce a jeho následného
(po roce) přezkoušení a kalibrace?
V rámci maloprodeje prodáváme
zákazníkům čokoládové bonbóny
buď volně, nebo za příplatek navázané do „kytice“. Nejsem si jistá, jakou sazbu DPH u položky bonbóny
a u položky vazba uplatnit.
Ing. Martina Matějková
Ing. Martina Matějková
Ve smyslu ustanovení § 49 zákona
č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „zákon o DPH”) se při poskytnutí stavebních a montážních
prací spojených s výstavbou stavby,
která je stavbou pro sociální bydlení,
uplatní první snížená sazba daně
(15%). Stavbou pro sociální bydlení se
pro účely daně z přidané hodnoty ve
smyslu § 48 odst. 5 písm. c) zákona
o DPH rozumí obytný prostor pro sociální bydlení. Obytným prostorem pro
sociální bydlení se pro účely zákona
o DPH rozumí obytný prostor, jehož
podlahová plocha nepřesahuje
120 m2. První snížená sazba daně se
ve smyslu ustanovení § 48 zákona
o DPH uplatní také při poskytnutí stavebních nebo montážních prací provedených na dokončené stavbě,
pokud se jedná o stavbu pro bydlení
nebo stavbu pro sociální bydlení.
Stavbou pro bydlení se pro účely zákona o DPH rozumí také obytný prostor. Pokud jsou tedy například prováděny montážní práce spočívající
Pro správné uplatnění sazby daně je
důležité vždy přesně vymezit, o jaké
konkrétní plnění se jedná, zda o dodání zboží či o poskytnutí služby.
U zboží se podle ustanovení § 47
odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani
z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH”)
uplatňuje základní sazba daně, pokud
zákon o DPH nestanoví jinak. U zboží,
které je uvedeno v příloze č. 3 k zákonu o DPH, se uplatňuje první snížená
sazba daně. U zboží uvedeného v příloze č. 3a se uplatňuje druhá snížená
sazba daně.
První snížené sazbě daně (resp. druhé snížené sazbě daně) podléhá
zboží, které odpovídá současně kódu nomenklatury celního sazebníku
a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části
přílohy č. 3 v případě první snížené
sazby daně (resp. přílohy č. 3a v případě druhé snížené sazby daně).
Kódem nomenklatury celního sazeb-
níku se pro účely zařazení zboží do
příslušné sazby daně rozumí číselný
kód popisu vybraných výrobků uvedený v celním sazebníku v platném
znění.
V příloze č. 3 k zákonu o DPH jsou pod
kódy nomenklatury celního sazebníku
01-05, 07-23, 25 uvedeny mj. „Potraviny
včetně nápojů (vyjma nápojů alkoholických, vymezených zvláštním předpisem)...”. Pod kódem nomenklatury
1704 jsou v celním sazebníku uvedeny
„Cukrovinky (včetně bílé čokolády),
neobsahující kakao” a dále pak pod
kódem 1806 „Čokoláda a ostatní potravinové přípravky obsahující kakao”.
Čokoládové bonbony jsou tedy potravinou, která podléhá první snížené sazbě daně, a to bez ohledu na způsob
jejich balení.
Pokud je však plátcem poskytováno
plnění, které spočívá v poskytnutí služby „vázání čokoládových bonbonů
do kytice”, jedná se již o plnění, u kterého se uplatní základní sazba daně,
jelikož se v daném případě nejedná
o službu vymezenou v příloze č. 2
k zákonu o DPH. Pouze u služeb uvedených v příloze č. 2 k zákonu o DPH
se totiž uplatní první snížená sazba
daně. U všech ostatních služeb se
uplatní základní sazba daně.
Pozn. Olgy Holubové:
Pro doplnění uvádím, že v drtivé
většině případů bude balení (ať už
„do kytice” nebo jiné) vedlejším nákladem při dodání zboží – čokolády. Vzhledem k tomu, že do základu daně při dodání zboží se dle
§ 36 odst. 3 písm. c) ZDPH zahrnou
i vedlejší náklady, bude příplatek za
zabalení ve stejné sazbě jako samotné čokoládové bonbóny, i kdyby bylo samostatné poskytnutí této
služby v sazbě základní.
Poskytnutí skladovacích
prostor plátci z EU
Poskytujeme v ČR místo pro skladování zboží plátci DPH z EU. Sami máme nemovitost pronajatou a uplatňujeme si nárok na odpočet DPH.
V jakém režimu DPH máme tuto službu fakturovat?
Ing. Eva Krekulová
NAPIŠTE SI O SVŮJ ČLÁNEK
Máte téma na zajímavý článek?
Chtěli byste v časopisu seriál článků na Vaše téma?
Napište nám na [email protected] a my zpracujeme článek přesně podle Vašich představ.
6
DPH on-line
19/2015 – vyšlo 18. září 2015
Místo plnění u skladovacích služeb
stanovuje většina členských států EU
podle základního pravidla, které je
v zákoně o DPH zakotveno v § 9.
Pokud je příjemce služeb osobou povinnou k dani, přechází místo plnění
podle tohoto ustanovení do státu, ve
kterém má příjemce sídlo. Pokud by
byl ve smlouvě zakotven požadavek
poskytovat skladovací služby v nějaké specificky uvedené nemovitosti
(např. z důvodu udržení kvality zboží
apod.), mohlo by se jednat i o službu
vztahující se k nemovitosti, pak by bylo místo plnění podle § 10 zákona
o DPH v tom členském státě, ve kterém se nachází nemovitost. Kloním se
osobně k tomu, že ve vašem případě
se bude jednat o službu s místem plnění v jiném členském státě podle §9
odst. 1 zákona o DPH. Nárok na odpočet u služby nájmu si můžete uplatňovat v tomto případě v plné výši.
Pozn. Olgy Holubové:
O místě plnění nelze v daném případě s jistotou rozhodnout, protože údaje, které tazatel sděluje, nejsou úplné. Z otázky není zřejmé,
zda jde o skladovací službu či nájem nemovitosti. Autorce odpovědi proto nezbylo než odpovědět
jen v obecné rovině – orientačně.
Automobil
a odpočet DPH
Fyzická osoba zdaňovaná paušálem
dle daně z příjmu, plátce DPH, má
své vozidlo v osobním vlastnictví, ale
používá ho výhradně k podnikání,
může si uplatnit DPH z pohonných
hmot do odpočtu?
Ing. Jiří Vychopeň
Pokud plátce v rámci svého podnikání používá vozidlo výhradně pro uskutečňování plnění uvedených v § 72
odst. 1 ZDPH (tj. zejména zdanitelných plnění s místem plnění v tuzemsku a plnění osvobozených od daně
s nárokem na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku), pak je podle
Prodej obchodního
závodu
uvedeného ustanovení oprávněn
k odpočtu daně na vstupu u přijatých zdanitelných plnění týkajících se
používání vozidla pro podnikání, mimo jiné i u pohonných hmot apod.
Okolnost, že podnikatel pro účely daně z příjmů fyzických osob uplatňuje
výdaje v procentní výši z dosažených
příjmů (tzv. výdajový paušál), tudíž
pro účely daní z příjmů nemá vozidlo
v obchodním majetku, nemá na
uplatňování odpočtu DPH na vstupu
u tohoto vozidla žádný vliv. Pro účely
DPH je v daném případě vozidlo
v obchodním majetku plátce, neboť
mu slouží k uskutečňování ekonomických činností [viz § 4 odst. 4 písm. c)
ZDPH], přičemž podle ustanovení
§ 100 odst. 3 písm. b) ZDPH je plátce
povinen mít toto vozidlo uvedeno
v přehledu obchodního majetku
v rámci evidence pro účely daně
z přidané hodnoty.
Pozn. Olgy Holubové:
Upozorňuji na určitý nesoulad
ZDPH a Směrnice č. 2006/112/ES,
pokud jde o množinu obchodního
majetku. Podle ZDPH je obchodním majetkem vše, co se používá
pro ekonomickou činnost. Podle
Směrnice lze používat pro ekonomickou činnost i soukromý majetek, aniž by se tento dostal do
kategorie majetku obchodního.
Záleží tedy navíc ještě na tom, zda
plátce daný předmět do obchodního majetku vloží. V některých případech může hrát tato skutečnost významnou roli, např. při
prodeji majetku. Doporučuji ke
studiu rozhodnutí SDEU C-415/98
Bakczi.
Prodej obchodního závodu proběhl
dne 31. 7. 2015. Prodávající obdržel
v 02/15 zálohové platby od klientů na
období po prodeji, tj. po 1. 8. 2015.
Odvedl z nich DPH a klientům vystavil
daňové doklady z titulu úhrady zálohy. Služby poskytne a zúčtování záloh provede již kupující obchodního
závodu. Zálohy budou na kupujícího
prodávajícím převedeny (je to účet
324) v závazcích. Prodávající má u FÚ
odvedenou DPH ze záloh, ale daňové
závazky a pohledávky dle daňového
řádu jsou nepřenositelné. Prodávající
převede na kupujícího zálohy bez
DPH, kterou odvedl na FÚ. Kupující
musí klientovi zúčtovat zálohu včetně
DPH. Jak má být při koupi závodu vypořádána DPH ze záloh mezi prodávajícím, kupujícím, klienty a finančním úřadem?
Ing. Jana Kolářová
Pro řešení uvedené situace jsou klíčové tyto okolnosti: kontinuita v uplatňování DPH u majetku a způsob, jakým se přiznává DPH s použitím
plateb před uskutečněním zdanitelného plnění.
Prodej obchodního závodu je převod souhrnu majetku, který by neměl
být v duchu Směrnice k DPH zatížený
touto daní, a měla by být zachována
kontinuita v uplatňování DPH. To se
projevuje mj. tím, že nabytí obchodního závodu od plátce činí z kupujícího plátce DPH, i kdyby jím doposud
nebyl (§ 6b odst. 1 zákona o DPH).
Dále pak je z plnění podléhajících
dani vyloučena samotná transakce
v § 13 odst. 8 písm. a), § 14 odst. 5
písm. a) zákona o DPH. Nabyvatel
obchodního závodu navazuje na sledování nároku na odpočet a jeho
úpravy u dlouhodobého majetku
podle § 78c odst. 1 písm. b) zákona
o DPH apod. Nelze si proto myslet, že
kupující začíná aplikovat DPH „znovu” bez ohledu na to, jaké povinnosti
či práva měl prodávající.
Přinášíme Vám seriál
NEMOVITÉ VĚCI A DPH
od autorek Ing. Dany Langerové a Ing. Miroslavy Novákové.
Můžete se těšit na články na tato témata:
1. Výstavba a změny staveb z hlediska sazby daně (11–13/2015)
2. Zdanění a možnosti uplatnění osvobození u dodání nemovitých věcí (14/2015)
3. Nárok na odpočet daně při pořizování nemovitých věcí (18/2015)
4. Změny použití nemovitých věcí a vyřazení nemovité věci z obchodního majetku (20/2015)
5. Nájmy nemovitých věcí (21/2015)
DPH on-line
19/2015 – vyšlo 18. září 2015
7
Podle § 21 odst. 1 zákona o DPH vzniká povinnost přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke
dni přijetí platby, pokud byla přijata
před uskutečněním plnění. Taková situace měla nastat u prodávajícího
obchodního závodu, který daň
z platby předem přiznal a odvedl.
Následně pak po uskutečnění plnění
vzniká povinnost přiznat daň jen z rozdílu mezi celkovým základem daně
a doposud přiznaným základem daObdobí
Únor 2015
Srpen 2015
Skutečnost
ně (ze záloh). Pokud by záloha byla
100%, nevzniká pak povinnost přiznat
daň už z žádné částky. „Zúčtovací”
daňový doklad pak obsahuje rekapitulaci, ze které plyne, že základ daně
u tohoto dokladu je 0, neboť daň již
byla odvedena z přijaté platby.
Uvedu na zjednodušeném příkladu:
V situaci prodeje obchodního závodu a např. 50% zálohy na plnění
o celkovém základu daně 200 000 Kč
v základní sazbě daně by prodávající
a kupující postupovali např. takto:
Základ daně
bez daně
Přijetí zálohy 100 000 Kč
DPH
Povinnost
21 000 Kč
Uskutečnění 100 000 Kč
plnění
21 000 Kč
Prodávající odvede na FÚ
DPH a vystaví zákazníkovi
daňový doklad z titulu
přijetí platby.
Kupující odvede na FÚ
DPH a vystaví zákazníkovi
daňový doklad pouze na
rozdíl mezi celkovým
základem daně (200 000
Kč) a již zdaněnou
částkou (100 000 Kč),
tj. na 100 000 Kč.
Vzhledem k tomu, že přiznání daně
z platby a z uskutečnění plnění mají
samostatný okamžik uskutečnění, nemusí se kupující nijak vracet a přehodnocovat to, co již odvedl prodávající.
Ve vztahu k FÚ tedy odvede pouze
daň z případného rozdílu mezi zálohou a hodnotou plnění.
Ve vztahu k zákazníkům vystaví daňový doklad pouze na tuto rozdílovou
částku. Nepožaduje tedy celou DPH
z poskytnuté služby.
Pořádání konference
pro německého klienta
Pokud jde o vyrovnání při samotném
prodeji obchodního závodu, pak zde
žádný rozdíl ve výši DPH nespatřuji.
Předpokládám (zjednodušeně), že
nastaly tyto skutečnosti a bylo účtováno zhruba následovně (v duchu
předchozího příkladu):
Skutečnost
Přijetí zálohy
prodávajícím
do banky
Odvod DPH
Částka
121 000 Kč
Pozn. Olgy Holubové:
I když zákon o DPH uvedenou
problematiku vůbec neřeší, lze
výše uvedené závěry dovodit
z čl. 19 a 29 Směrnice Rady
č. 2006/112/ES, podle nichž se
nabyvatel podniku považuje pro
účely DPH za právního nástupce
převodce.
Aktivní účty
221 (banka)
Pasivní účty
100 000 Kč
324 (závazek vůči zákazníkovi)
21 000 Kč
343 (závazek odvést DPH na FÚ)
21 000 Kč
343 (úhrada závazku) 221 (banka)
rence. Které činnosti jsme povinni fakturovat klientovi s DPH?
Ing. Ivana Langerová
Pro německého klienta budeme zajišťovat pořádání konference v České
republice. Zajišťovat a následně fakturovat klientovi budeme zejména
pronájem prostor pro pořádání konference, jejich ozvučení, tisk pozvánek,
catering, ubytování účastníků konfe-
Výsledkem je tedy u prodávajícího
navýšení aktiv o 100 000 Kč (peníze
v bance) a pasiv rovněž o 100 000 Kč
(závazek provést služby). Obojí převezme kupující v rámci prodeje obchodního závodu. Rozdíl na DPH zde
nevzniká a není potřeba ho nějak
mezi prodávajícím a kupujícím vyrovnávat.
Místo plnění v ČR podléhající zdanění
bude mít určitě stravování a ubytování;
pronájem prostor jako takový by měl
mít také místo plnění v tuzemsku, ale
jakmile je podstatou zajištění konference, pak dle mého názoru nejde o ná-
jem nemovitosti jako takový a zbylé
služby lze posoudit podle § 9 odst. 1
jako službu s místem plnění mimo tuzemsko, které zdaní příjemce služby.
Pozn. Olgy Holubové:
Doporučuji vzít v úvahu i § 89 (cestovní služba) a posoudit jeho případné povinné uplatnění. V dotazu nejsou okolnosti relevantní pro
posouzení popsány.
DPH ON-LINE
Copyright © 2004–2015 by Dashöfer Holding, Ltd. & Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o.
Vydává Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o., Evropská 423/178, P. O. Box 124, 160 41 Praha 6 / IČ: 45245681 / tel.: 222 539 333,
fax: 222 539 400 / www.dashofer.cz, www.du.cz, www.zakaznik.dashofer.cz, e-mail: [email protected] / Vedoucí redaktor: Ing.
Marek Běhal, odborný redaktor: Miroslav Růžička, hlavní autorka: Olga Holubová / Sazba: SV, spol. s r. o., Praha / Tisk: Poly+, s. r. o.,
Praha / Vychází 2⫻ měsíčně. / Cena: Pololetní předplatné 1 880 Kč + DPH, balné a poštovné / Předplatné na další období není třeba
objednávat, je automaticky prodlouženo na dalších 12 měsíců. Předplatné je možné zrušit písemně, nejpozději 6 týdnů před uplynutím ročního předplatného, jinak se prodlužuje o další rok. / Všechna práva, zejména právo na titul (název), licenční právo a průmyslová ochranná práva jsou ve výhradním vlastnictví Dashöfer Holding, Ltd., a jsou chráněna autorským zákonem. / Všechna práva
jsou vyhrazena, zejména právo na rozmnožování, šíření a překlad. Žádná část díla nesmí být jakoukoliv formou (tiskem, jako fotokopie, elektronicky nebo jiným způsobem) bez předchozího písemného souhlasu nakladatelství reprodukována anebo s použitím elektronických off-line nebo on-line systémů ukládána do paměti, zpracovávána či šířena. / Informace obsažené v tomto díle byly zpracovány na základě nejlepších poznatků v okamžiku zveřejnění, kvůli neuceleným výsledkům ve výzkumu a jurisdikci však není možno
zaručit absolutní bezchybnost. / Za obsah příspěvků ručí jejich autoři. / Redakce zajistí zodpovězení případných dotazů předplatitelů
zaslaných pouze přes formulář na www.du.cz. Vybrané odpovědi budou uveřejněny v některém z čísel tohoto newsletteru. /
Vydávání tohoto periodika povoleno rozhodnutím Ministerstva kultury, evidenční č. MK ČR E 15179, dne 30. 3. 2004. / Redakční uzávěrka:
9. 9. 2015 / ISSN 1214-7540.
8
DPH on-line
19/2015 – vyšlo 18. září 2015