Fakta o Chucku Norrisovi - Centrum pro výzkum kolektivní paměti

Centrum kolektivní paměti
UK FSV
Workshop
(26.-27. června 2014)
Rytířská 31, 2. patro, místnost číslo 201
Čtvrtek 26. června 2014
9.30-10.30
Daniela Kolenovská (IMS FSV UK), Sovětizace jako ruský koncept českých dějin
10.45-11.45
Karel Svoboda, Ruská historická politika v letech 2000-2014
13.00-14.00
Karel Černý (FHS FSV UK), Recyklace idey předislámské dţahilíje v kontextu nerovnoměrné
modernizace arabského světa
14.15-15.15
Jan Šír (IMS FSV UK), Místa paměti v Turkmenistánu: státní svátky
15.30-16.00
We Won a GAČR – Now What? Situating Collective Memory in Transatlantic Relations
Kryštof Kozák & György “George” Tóth
Pátek 27. června 2014
9.00-10.00
Martin Hájek (ISS FSV UK), „Big Data“ a výzkum kolektivní paměti
10.00-11.00
Radim Hladík (IKSŢ FSV UK), Výzkumy paměti jako interdisciplinární pole
11.15-12.15
Alena Zelená, "Erinnerungsliteratur" a kolektivní / kulturní paměť
12.15-13.00
Jiří Nekvapil
Peter Auer, Jazyková interakce - informace k překladu knihy (Nakladatelstvi Lidove noviny
2014), na jejímţ překladu se podílelo několik členů UNCE.
Abstrakty
Karel Černý
Recyklace idey předislámské dţahilíje v kontextu nerovnoměrné modernizace arabského světa
Dţahilíja odkazuje na před-islámskou historii. Je spojována s negativními představami
v kontrastu s dokonalou společností prvních generací muslimů: evokuje rozpad řádu, boj všech
proti všem, erozi hodnot a společenské soudrţnosti, pozapomínání, odklon či překrucování
náboţenských pravd seslaných předchozími proroky. Současný politický islám znovu-nalezl
koncept a pouţívá ho ke kritice soudových arabských společností (Sajjid Qutb, Maudúdí).
Popularita tohoto konceptu pro interpretaci sociální reality vyplývá z nerovnoměrného charakteru
sociální změny v arabském světě: rychlý socio-demografický rozvoj, pomalý a nestabilní
ekonomický rozvoj, rigidní aţ neměnný politický systém. Současné arabské společnosti tak
mohou připomínat společnosti v éře barbarské dţahilíje. Bude demonstrováno na příkladu
blízkovýchodní urbanizace, případně autoritářských reţimů.
Radim Hladík
Výzkumy paměti jako interdisciplinární pole
Příspěvek se zaměří na reflexi výzkumů paměti jako svébytného fenoménu ve vývoji
akademických oborů. Dosavadní snahy o reflexi výzkumů paměti mají převáţně podobu
případových studií a věnují se především konceptuálním otázkám. Jako alternativní přístup bude
představena teorie interdisciplinárních vědeckých polí, která čerpá z bourdieovské sociologie a
byla rozvinuta v sociálních výzkumech vědy. Cílem příspěvku je ukázat, ţe výzkumy paměti jsou
vhodným kandidátem právě pro tento typ analýz.
Čtení:
Brian, Éric, Marie Jaisson, and S. Romi Mukherjee. 2011. “Introduction: social memory and
hypermodernity.” International Social Science Journal 62(203-204):7–18; Panofsky, Aaron.
2011. “Field Analysis and Interdisciplinary Science: Scientific Capital Exchange in Behavior
Genetics.” Minerva: A Review of Science, Learning & Policy 49(3):295–316.
Martin Hájek
„Big Data“ a výzkum kolektivní paměti
V příspěvku představím moţnosti vyuţití tzv. velkých dat pro výzkum kolektivní paměti. Ukáţi,
jak lze prostřednictvím analýzy velkého mnoţství různorodých a stále přibývajících dat
pozorovat kolektivní paměť v jejím zrodu i zachytit její proměny. V první části příspěvku tento
typ dat charakterizuji. V dalších částech se budu věnovat třem moţným aplikacím: analýze
chování čtenářů (kamenných i elektronických) knihoven; pozorování provozu vybraných
internetových stránek jako specifických míst paměti (např. Wikipedia); sociálním
kvaziexperimentům generujícím velké mnoţství různorodých dat (70. výročí konce 2. světové
války).
Čtení
Michela Ferron and Paolo Massa (2014) Beyond the encyclopedia: Collective memories in
Daniela Kolenovská
Sovětizace jako ruský koncept českých dějin
Současný domácí historický výklad československého vývoje po únoru 1948 vychází z
přesvědčení, ţe československý stát a společnost byly komunistickou stranou kontrolovanou
sovětskými poradci násilně proměněny k sovětskému obrazu. Celý proces je označován z ruštiny
převzatým pojmem sovětizace, který prvně k prostému označení změny systému cizího státu
podle svého vzoru pouţila sama předválečná Moskva v Pobaltí. V pozdější kritické literatuře,
která zdůraznila nepřirozenou a brutální stránku tohoto procesu, získala sovětizace záporné
konotace. Soudobý ruský narativ československých poválečných dějin tento termín proto odmítl a
místo něho zkonstruoval koncept, v němţ o střední Evropě rozhodovaly v druhé polovině 20.
století tři vlivy: sovětský, americký a místní. Příspěvek porovnává míru rozšíření zmíněných
dvou přístupů a zjišťuje, jak dnešní společnost distribuuje odpovědnost za poúnorový vývoj
Československa.
Kryštof Kozák&George Tóth
We Won a GAČR – Now What? Situating Collective Memory in Transatlantic Relations
This presentation will outline the theoretical background, the research questions, and the
methodological tool kit used by a multidisciplinary research team in the ongoing project titled
“The Role of Collective Memory in Post-Cold War Transatlantic Relations,” financed by a
GAČR grant. Conducted by a team of four researchers from the Institute of International Studies
at the Faculty of Social Sciences of Charles University in Prague, the project aims to both map
out the various actors in the manifestations of collective memory in Transatlantic Relations and to
establish how the themes and forms of collective memory have been used in a haphazard or more
calculated and coherent strategic fashion to support the goals of Transatlantic Relations in the
post-Cold War period. Our team brings to this project a variety of methodologies ranging from
performance analysis, discourse analysis, interviewing, ethnographic observation, visual analysis
of architecture, and archival research. Our theoretical backgrounds include cultural politics,
Transnational American Studies, the Copenhagen school of International Relations Theory,
Cultural Geography, and Policy Studies. After outlining the conceptual framework, the presenters
will also make some predictions about their project’s challenges, and its contributions to
collective memory research. The team would be grateful for any feedback from the participants
on how to strengthen our project.
Readings:
Eric Langenbacher and Yossi Shain, “Introduction: Twenty-First Century Memories” (1-12); and
Eric Langenbacher, “Collective Memory as a Factor in Political Culture and International
Relations” (13-50). In Eric Langenbacher and Yossi Shain, eds., Power and the Past: Collective
Memory and International Relations. Washington, D.C.: Georgetown University Press, 2010.
Karel Svoboda
Ruská historická politika v letech 2000-2014
Historická politika v Ruské federaci se proměnila od relativního nezájmu v době Jelcinova
prezidentství k postupnému formování kolektivní paměti se středobodem ve Velké vlastenecké
válce za Vladimira Putina. Stát během jeho vlády, ať jiţ jako prezidenta, či jako premiéra,
zasahoval do interpretace historických událostí a aktivně se ji snaţil formovat. Jednotný výklad
byl kodifikován i prostřednictvím zákonů či vládních komisí, jako byla Komise proti falšování
historie v neprospěch Ruska. Změna zasáhla veřejný prostor od státních symbolů, jako je hymna,
učebnic, ale i filmů. Stát stále více směřoval k historické politice jako mobilizačnímu prostředku
celé společnosti. V některých případech nicméně prosazování historických osobností neuspělo (P.
Stolypin). Historická politika se následně promítala i do praktického ţivota, například v podobě
boje proti „fašismu“, a to jak ve vnitřní, tak i v ruské zahraniční politice. Příspěvek se tak zabývá
motivem historie jako mobilizačního faktoru pro ruskou politiku.
Jan Šír
Místa paměti v Turkmenistánu: státní svátky
Rozpad Sovětského svazu a vyhlášení nezávislosti Turkmenistánu na sklonku roku 1991
znamenaly v duchovním vývoji turkmenské společnosti mezník. Na místo komunistického
internacionalismu přišel ke slovu specifický model rozvoje, spojený s retradicionalizací prakticky
všech sfér veřejného ţivota. Výrazem tohoto „návratu ke kořenům“ je - spolu se zapomínáním - i
oprašování starých tradic a utváření nových. Příspěvek sleduje proměnu institutu státních svátků
coby svérázných míst paměti a jejich role v procesu budování národní identity v Turkmenistánu
po roce 1991. Ukazuje, nakolik je tato institucionalizace paměti navázána na budování kultu
osobnosti presidenta.