SANAČNÍ NOVINY – PROČ NE?

číslo 1 – ročník 2007
1 / 2007
SANAČNÍ NOVINY – PROČ NE?
Obsah:
Jednoduchá odpověď na otázku, proč jsme se rozhodli vydávat Sanační noviny, jejichž
prvé číslo jste právě obdrželi, by mohla znít: „Proč ne?“. Informacemi všeho druhu se
dnes, zejména s možnostmi internetu, nešetří a v obecném slova smyslu je výměna
informací jistě prospěšná věc. Na druhou stranu jsme si dobře vědomi, že čeho je
moc, toho je příliš, že přemíra pošty ve Vaší e-mailové schránce může obtěžovat.
Jak na stavbu
mostu
1
Editorial
Odpařování
vody z betonových povrchů
Adhezní můstky,
jejich význam
a užití
Normy pro sanace betonových
konstrukcí
Kde nás můžete
potkat
Editorial
Proto dovolte uvést několik důvodů, „Proč ano!“.
Proč bychom rádi vydávali pravidelně internetový titul
věnovaný právě sanacím stavebních objektů.
Prvým důvodem je, že nám osobně takový titul, odborné periodikum věnované oboru na pomezí chemie,
stavebního inženýrství, fyziky i dalších oborů chybí. Možná leckdo namítne, že prostor sanacím je poskytován
v řadě komerčních i nekomerčních periodik. Nepochybně
ano, nám však přijde, že se bez výjimky jedná o jednorázové kampaně, „teď připravíme jedno číslo věnované
sanacím“. A to je přesný opak toho, co bychom chtěli
dělat my. Méně, ale pravidelně.
Druhým důvodem je, že každodenní kontakt s laiky
i odborníky nás utvrzuje v přesvědčení, že takový titul
chybí i Vám, potenciálním čtenářům. Čtenářům – odborníkům, kteří se setkávají se sanacemi spíše příležitostně
než pravidelně a nemají čas ani prostor se po informacích
z této oblasti pídit. Přitom je přirozeně zajímá jaký je
pokrok v oblasti materiálové, co nového přinášejí normy,
na příkladech z praxe se mohou inspirovat vhodným řešením, nevhodným či riskantním se naopak vyhnout.
Třetím a neméně významným důvodem je naše
každodenní zkušenost, vycházející zejména z dotazů
v naší e-mailové schránce, z četných telefonátů, osobních rozhovorů na stavebních veletrzích. Řadě laiků, ale
i odborníků chybí elementární povědomí o tom, co je
v oblastí sanací možné. Podléhají velmi často pocitům,
že složité problémy mají jednoduchá řešení, že existují
zázračné jednoduché technologické postupy či zázračné hmoty, které umožňují snadno a jednoduše vyřešit
problém netěsných hydrotechnických staveb, trhlinami
narušených podlah, zatékání do teras, balkónů i lodžií
atd. Proto bychom se rádi dotkli i těchto „jednoduchých“
problémů a ukázali, že řešit lze všelijaké poruchy a defekty staveb, málokdy však jednoduše. Sanační noviny
by v tomto ohledu měly být prostorem pro osvětu
v oblasti sanací.
Neposledním důvodem, který nás vede k předsevzetí
vydávat Sanační noviny, je obecná zkušenost, že pokrok
v jakémkoli oboru lidské činnosti je možný pouze širokým sdílením zkušeností a to nejen těch pozitivních, ale
možná především zkušeností negativních. Bez dialogu,
tj. vzájemné výměny informací, je zlepšení stavu jakéhokoli oboru obtížně představitelné a sanace v tomto
ohledu nejsou žádnou výjimkou. Sanační noviny by
měly být právě takovou platformou, kde na jedné
straně informace nabídneme, ale budeme rádi, pokud
informace obdržíme, přinejmenším pokud nám sdělíte,
co Vás zajímá nebo trápí. Sanace jsou a do značné míry
jistě ještě dlouho zůstanou oborem do značné míry
empirickým, tak se těšíme, že se s námi o své poznatky,
empirie podělíte.
Zkuste tedy „prolistovat“ prvé číslo Sanačních novin,
pokud Vás zaujme, budeme rádi. Pokud budete vědět
o někom z Vašich kolegů a známých, komu bychom je
měli posílat, kdo by o ně stál dejte nám vědět, rádi to
uděláme. Pokud o jejich zasílání nebudete mít zájem,
sdělte nám to a my to budeme respektovat.
Pojďme tedy společně prolistovat prvé číslo a u druhého nashledanou….?
Ing.Václav Pumpr,CSc.
1 / 2007
JAK NA STAVBU MOSTU
Počátkem roku jsem navštívil stavbu nového mostu přes řeku Bečvu
u elektrárny v Přerově. Most nebyl ještě zcela hotov, ale na první
pohled bylo zřejmé, že tady bude
s výsledkem spokojen jak dodavatel, tak investor. Firma Firesta
- Fišer zde vybudovala mostní
objekt, rovnoběžný se stávajícím
starým mostem, který bude rovněž v průběhu léta rekonstruován.
Nový most by měl ulehčit dopravě
ve městě Přerově. Subtilní oblý
tvar předpjaté nosné konstrukce,
který upoutá především z větší
vzdálenosti, je doplněn vkusným
barevným řešením silnice a chodníku, s kterým se často při realizaci
mostu nesetkáme.
Společnost Betosan s.r.o. také
přispěla svými materiály ke stavbě
tohoto díla. Uplatnění zde našly
nejen tradičně používané reprofilační malty řady MONOCRETE, ale
byla zde využita i vysokopevnostní
nesmrštivá malta SUPERFIX a epoxidová pryskyřice BETOLIT EP 0-1
DC. Nesmrštivá malta SUPERFIX
byla v tomto případě využita k
podlévání svodidel a sloupů veřejného osvětlení mostu.
Malta svou schopností nesmršťovat se, ba dokonce mírně
nabývat na objemu, umožňuje
ustanovení konstrukcí do požadované polohy, nebo vyplnění
pracovních otvorů nutných k výstavbě mostní konstrukce. Stejně
tak byly s pomocí tohoto materiálu
vybudovány bloky pro nová ložiska
mostu, kde je také využitelná vyšší
konečná pevnost prefabrikované
malty SUPERFIX.
Epoxidová pryskyřice BETOLIT
EP 0-1 DC byla použita s plnivem
BETOFIL FH DSH ve formě plastmalty např. k vybudování odvodňovacího kanálku. Reprofilační
malty MONOCRETE byly použity
lokálně např. při provádění tzv.
křídel mostu.
Kvalitní provedení konstrukcí
mostů je vázáno na dobrý projekt,
použité materiály, kvalitu provedení a pracovní kázeň realizační
firmy. Přejeme firmě Firesta - Fišer
ještě mnoho podobně zdařilých realizací a doufáme, že naše přispění
dodavateli ulehčilo a zpříjemnilo
jeho práci a že se sejdeme u dalšího podobného projektu.
Ing. Zdeněk Vávra
2
1 / 2007
3
Vážení kolegové. V rámci našeho nového periodika bychom
Vám, kromě jiného, chtěli ušetřit trochu času a přiblížit Vám
zajímavosti, které jsou publikovány v zahraničí a to přeložené
do naší mateřštiny. V Sanačních novinách Vám budeme přinášet detailnější anotace článků, které pokládáme za zajímavé
a souvisí s prováděním betonových konstrukcí, jejich sanací,
nebo technologií betonu. Celý článek pak bude uveřejněn na
našich webových stránkách www.novinybetosan.wz.cz .
V tomto úvodním čísle se budeme věnovat problematice
odpařování záměsové vody z povrchu betonové konstrukce
resp.možnosti tento stav předvídat, popsat a určit množství
a rychlost odpařování vody z povrchu konstrukce s přihlédnutím k podmínkám panujícím v daném prostředí.
Odpařování vody z betonových povrchů
KENNETH C. HOVER – ACI MATERIALS JOURNAL, TITUL Č. 103-M43
Problematika vlivu prostředí na chování
betonu v počátcích hydratace je všeobecně známa a je na ní kladen důraz, který si
zaslouží. Dříve nebo později je při odhadu
rychlosti a míry odpařování vody z betonu
jako pomůcky použito vzorců a nomogramů odvozených Kohlerem v letech 1950 a
1951 u jezera Hefner v Oklahomě a jejich
doplnění Menzelem (1954) o podmínky
měření.
Článek se zabývá vznikem a vývojem
těchto nomogramů, který sahá do 18.
století, a stejně tak jejich konečnou podobou, která umožňuje provést kvalifikovaný odhad tak, aby odpařování vody
z povrchu konstrukce nemělo negativní
vliv na výsledné vlastnosti betonu. V neposlední řadě jsou v článku shrnuty faktory ovlivňující odpařování vody a to jak v
otevřených, tak v uzavřených prostorech.
Autor nezapomněl čtenáři připomenout
fakt, že nomogramy byly odvozeny v určitých konkrétních podmínkách a s určitým
uspořádáním měření. K tomu je potřeba
přihlédnout při aplikaci nomogramů na danou konstrukci. Původní měření byla prováděna na tzv.BPI (Bureau of Plant Industry)
pánvích, jejichž parametry jsou rovněž v
článku diskutovány. Příspěvek upozorňuje
také na to, že je potřeba měření provádět v
místě realizace konstrukce. Příkladem jsou
měření rychlosti větru, relativní vlhkosti a
teploty na stavbě a dvou blízkých letištích.
Je zřejmé, že se nelze spokojit s nepřesnými
podklady.
V současnosti je samozřejmé, že odvozené vzorce k nomogramům jsou vhodným podkladem pro počítačové simulace
i konkrétní řešení, která usnadní navrhnout
správný postup a míru ošetřování konstrukce v době jejího zrání.
Klíčová slova:
vzlínání záměsové vody; chladné
počasí; tuhnutí;
odpařování; horké
počasí; plastické
smršťování.
Celý článek naleznete na www.novinybetosan.wz.cz
1 / 2007
4
Adhezní můstky, jejich význam a užití
AUTOR: PAVEL DOHNÁLEK MSCE
Ve stavební praxi se často setkáváme s problémy
adheze nejrůznějších nových vrstev (reprofilací, dobetonávek atp.) k původnímu betonovému, ale i jinému,
podkladu.
Adheze nových vrstev je vždy ovlivněna několika hlavními faktory a to především přirozeným reliéfem podkladu nebo reliéfem podkladu jako výsledkem předúpravy
původního povrchu, způsobem nanášení nové povrchové
úpravy a fyzikální kompatibilitou původních a nových
vrstev.
Z oblasti fyzikální kompatibility vrstev jsou nejdůležitější shodnost nebo podobnost objemových změn, teplotní
roztažnosti a modulu pružnosti. Přestože předchozí seznam faktorů není nikterak dlouhý, je v mnoha případech
v praxi velice obtížné nebo dokonce nemožné všechny
faktory skloubit a dosáhnout tak kvalitní adheze nové
vrstvy odpovídající standartním požadavkům pro daný
typ aplikace. Tyto požadavky jsou nejčastěji stanovovány
na následujících úrovních:
• vnitřní omítky 0,1 MPa
• vnější omítky 0,2 MPa
• keramické obklady 0,5 až 0,6 MPa
• nátěrové systémy 0,8 až 0,9 MPa
• reprofilační vrstvy 1,1 až 1,5 MPa.
Tyto hodnoty jsou pak v praxi ověřovány pomocí odtrhové zkoušky prováděné přímo in-situ.
Výše uvedené standardní požadavky na adhezi nových
vrstev jsou moderními stavebními materiály, jako například reprofilačními maltami řady Monocrete, běžně dosahovány nebo překračovány a proto použití adhezních
můstků není nutností, ale je spíše otázkou speciálních
požadavků na adhezi (konstrukční spojení) či podmínek
stavby. Adhezní můstky by se měly použít vždy v aplikacích kdy požadovaná soudržnost není dosažitelná a to ani
zlepšením předúpravy povrchu nebo sladěním fyzikální
kompatibility vrstev.
Adhezní můstky jsou tradičním způsobem zlepšení adheze reprezentované historicky cementovým špricem. Ze
současných typů adhezních můstků můžeme jmenovat
především:
• polymerní (Densocrete 222 – jednosložkový disperzní)
• cementopolymerní (Densocrete 111)
• epoxidové (Betolit EP 0-1 DC – dvousložkový
a křemičité plnivo Betofil FH)
Do této kategorie je ale nutné také zahrnout mechanické prokotvení nové vrstvy s neúnosným odkladem
pomocí ocelové síťky (Armobet) mechanicky kotvené
trny hluboko do podkladní vrstvy, což je způsob sice
pracnější, ale ekonomicky výhodný a v případě silně degradovaného podkladu jediný postup zaručující trvale
kvalitní adhezi nové vrstvy ke konstrukci.
Co se týče výběru vhodného adhezního můstku, je
třeba především poukázat na praktické výhody epoxidových adhezních můstků, které nejsou všem odborníkům
známé. Hlavní výhodou epoxidových adhézních můstků
je, že vytvářejí vysoce únosný konstrukční spoj. Další
výhody epoxidových adhezních můstků jsou: funkčnost
na podkladech s jen minimální předúpravou, použitelnost do vlhkosti podkladu 8% a od teploty 0o C. Oproti
cementopolymerním adhezním můstků je možné je
připravovat časově nezávisle od nanášení nové vrstvy,
což je nutnost v případech kde nelze efektivně koordinovat nanášení adhezního můstku a finální vrstvy. Velmi
častým problémem u cementopolymerních můstků, je
nutnost pokládat novou vrstvu takzvaně „do živého“
a především v letních měsících za vysokých teplot a při
přímém slunci či větru adhezní můstek velice rychle zaschne a místo zlepšení adheze vytváří separační vrstvu
snižující úroveň adheze.
Co nám tedy adhezní můstky mohou skutečně
nabídnout? Především zajistí dlouhodobě přijatelnou
přídržnost i ve složitých podmínkách jako v případě
méně fyzikálně kompatibilních vrstev. Důležité je ale
také vědět co adhezní můstky neumí, co nám nedokáží
nabídnout. Adhezní můstky nedokáží zlepšit mechanické vlastnosti podkladu jako je tahová pevnost, učinit
z nemrazuvzdorného podkladu podklad mrazuvzdorný a tudíž odvrátit problémy s odmrzáním nové vrstvy, eliminovat základní požadavky na technologickou
kázeň.
Z výše uvedeného lze pro projektanty vyvodit následující doporučení: vždy je nezbytná přesná znalost
tahové pevnosti podkladu zjištěná odtrhovou zkouškou, která nemusí nutně korelovat s pevností v tlaku
například kvůli alkalické reakci kameniva nebo síranové korozi. Při exteriérových aplikacích je nutná znalost
mrazuvzdornosti podkladu, při větších a riskantnějších
aplikacích je užitečná i znalost modulu pružnosti spojovaných vrstev. Projekt sanace by měl definovat způsob
předúpravy povrchu, předepsat kontrolní zkoušky a
úroveň požadované soudržnosti.
Pro prováděcí firmy je třeba doporučit v každém
individuálním případě zvážit výhody a nevýhody
jednotlivých typů adhezních můstků. Také je třeba
pečlivě vybrat vhodný typ adhézního můstku s ohledem na rychlost a možnost koordinace postupu prací
a klimatické podmínky.
1 / 2007
NORMY PRO SANACE BETONOVÝCH
KONSTRUKCÍ
ING. PETR TŮMA, PH.D.
Kloknerův ústav ČVUT, tel. 724 080 924, e-mail: [email protected]
Základem jsou tzv. požadavkové normy EN 1504-1 až EN 1504-10 „Definice,
požadavky, kontrola kvality a hodnocení shody“. Jejich velmi důležitým
doplňkem pak jsou zkušební normy,
protože definují postupy, kterými by
mělo být kontrolováno splnění jednotlivých požadavků. Vzhledem k šíři
záběru souboru zkušebních norem
je velmi pravděpodobné, že některé
normy budou využívány nejen pro sanační a ochranné materiály a práce, ale
i v dalších stavebních oborech.
V systému českých technických norem nebyly před těmito evropskými
normami zavedeny žádné normy pro
sanace betonových konstrukcí. Důvodem je skutečnost, že tento obor je relativně mladý a jeho rozvoj u nás začal
až v 90. ledech 20. století. V té době začaly na trh přicházet první zahraniční a
tuzemské sanační materiály a spektrum
metod sanačních prací se velmi výrazně
rozšířilo. Absenci norem se snažilo řešit
Sdružení pro sanace betonových kon-
strukcí vydáním Technických podmínek
pro sanace betonových konstrukcí, které
shrnují nejčastěji používané zkušební metody diagnostiky konstrukcí a hodnocení
kvality sanačních prací a definují obvyklé
požadavky. Mimo to uvádí ještě široký
přehled účelů, strategií, předpokladů a
metodik provádění sanačních prací [2].
Kapitoly zabývající se touto problematikou mají také technické podmínky
vydané některými velkými investory a
vlastníky betonových konstrukcí (např.
ŘSD, České dráhy, ČEZ).
Příspěvek, který je v plném znění
k dispozici na www.betosan.cz popisuje aktuální stav evropské normalizace
v oblasti sanací betonových konstrukcí.
Soubor norem, který je přehledně uveden níže v tabulce lze rozdělit na skupinu
„Definice, požadavky, kontrola kvality a
hodnocení shody“ a skupinu zkušebních
norem. V příspěvku je uveden stav
přípravy, případně procesu přejímání
do ČSN, jednotlivých norem a detailně
popsán způsob jejich tvorby.
Celý článek naleznete na www.novinybetosan.wz.cz
Norma
Název
1504-1
Definice
1504-2
1504-3
1504-4
1504-5
1504-6
1504-7
1504-8
Systémy ochrany povrchu betonu
Opravy se statickou funkcí a bez statické funkce
Konstrukční spojování
Injektáž betonu
Kotvení výztužných ocelových prutů
Ochrana výztuže proti korozi
Kontrola kvality a hodnocení shody
1504-9
Obecné zásady pro používání výrobků a systémů
1504-10
Použití výrobků a systémů a kontrola kvality provedení
5
Obor sanací betonových konstrukcí
prošel v poslední
době bouřlivým
rozvojem. Přitom se
prokázala nezbytnost
všeobecně respektovaných norem, které
by definovaly požadavky na celou škálu
sanačních materiálů
a na výsledky sanačních prací. Evropské normy vydané
v nedávné době by
tuto mezeru měly
vyplnit. Evropské
normy s jednotným
názvem „Výrobky a
systémy pro ochranu
a opravy betonových
konstrukcí“, které
v současné době postupně vznikají a jsou
přejímány do systému českých norem, si
kladou za cíl vytvořit
směrnici pro návrh a
provádění sanačních
prací a prací směřujících k preventivní
ochraně betonových
prvků [1].
Stav
vydána 6.1999
revize 1.2006
3.2006
8.2006
3.2006
7.2005
5.2007
4.2007
7.2005
předběžná norma
vydaná 5.2000
6.2005
[1] MAYS G., DAVIES H: Progress towards European standards for concrete repair products, Concrete, January 2003
[2] DROCHYTKA R., DOHNÁLEK J., BYDŽOVSKÝ J., PUMPR V: Technické podmínky pro sanace betonových konstrukcí TP SSBK II, Brno 2003, ISBN 80-239-0516-3
1 / 2007
6
Kde nás můžete potkat
lezobetonu, k sanaci vlhkého zdiva i při realizaci
novostaveb, kde se uplatňují především naše hydroizolační hmoty a nátěrové systémy.
Pro bližší informace o našich produktech navštivte internetové stránky www.betosan.cz, kde jsou
rovněž kontakty na naše pracovníky, kteří Vám rádi
odborně poradí při realizaci Vaší stavby od projektu
až po samotnou rekonstrukci.
Ing. Zdeněk Vávra
Firma Betosan s.r.o. se pravidelně účastní také významných stavebních veletrhů pořádaných na našem území i
v sousední Slovenské republice. Jedná se o veletrhy Coneco v Bratislavě, IBF v Brně a ForArch v Praze. Máme za
to, že veletrh je nejenom příležitostí pro setkání s našimi
partnery a zákazníky a jejich problémy, ale také k osobním konzultacím nad problematikou sanací stavebních
konstrukcí obecně.
V našich řadách je možné najít zkušené pracovníky
s dlouholetou praxí v oboru, stejně jako mladé kolegy
věnující se výzkumu a vývoji nových materiálů a technologických postupů. V této souvislosti se věnujeme rovněž
zkušebnictví a naše poznatky jsou v průběhu roku a po
dosažení konkrétních výsledků publikovány v odborných
časopisech a na vědeckých konferencích týkajících se betonových a zděných konstrukcí a jejich sanací (Sanace
v Brně, Betonářské dny v Hradci Králové).
Aktivně je firma Betosan s.r.o. zapojena i do činnosti
několika organizací, které se věnují problematice sanací
betonu a železobetonu (SSBK, ICRI), opravě památek
(STOP), nebo sanaci staveb obecně (WTA).
Pro nedostatek některých témat na odborných konferencích, firma Betosan s.r.o. pořádá vlastní semináře
pro zájemce především z řad projektantů, kde je možné
získat ucelené informace týkajících se jednotlivých témat. V minulosti byly pořádány semináře např. s tématy
„Hydroizolace staveb“ a „Zesilování konstrukcí pomocí
kompozitních materiálů“. Na našich webových stránkách
je možné se informovat o konání těchto seminářů.
Myslíme si, že není neskromné tvrdit, že naše poznatky
získané výzkumem a praktickými zkušenostmi, se odráží
ve vysoké kvalitě našich materiálů, které jsou používány
k sanaci bytových i inženýrských staveb z betonu a že-