Brepta č. 8/zima 2010

Editin editorial
PF 2011
Foto
(Regina
U.) bylo a je
Mým– linoryt
dospČlým
snem
posilovat myšlenku komunitního
života. Nejsem pĜíznivcem životního
stylu „vše konþí za dveĜmi mého bytu“
a Nová Trojka je v tomto ohledu pro
mČ i lidi podobnČ naladČné tím
pravým místem k životu.
DĤkazem budiž toto þíslo Brepty, ve
kterém vás Breptoušek poinformuje,
co všechno jsme prožili spoleþnČ. Na
jaĜe jsme se v hojném poþtu sešli na
ýarodČjnicích v ZahradČ, na podzim
jsme jako jeden muž (a nejedna žena)
mokli na Dracích v peci a užili si
spoleþnČ s dalšími neziskovkami
Prahy 3 Fajn den na ParukáĜce.
V pohodlíþku a teple Nové Trojky jsme
si poprvé zahráli hru Jeseniova –
Dobrá adresa a nesmím zapomenout
ani na tradiþní žižkovské burzovní
šílení. Mezitím jsme se po nČkolik
veþerĤ uþili, jak respektovat své dČti a
muže (a proboha jak dosáhnout toho,
aby alespoĖ nČkdy respektovali oni
nás), pekli jsme, opČt spoleþnČ, hory
martinských rohlíþkĤ a pak je
rozdávali
žižkovským
patriotĤm
na Martinských svČtýlkách. Naše dČti
spoleþnČ zažily, jak vypadá Nová
Trojka v noci pĜi historicky prvním
Pyžámkovém
veþírku
a dospČlí
posilovali komunitní soužití a dobré
sousedské vztahy pĜi ochutnávání
ušlechtilých
francouzských
vín.
V prĤbČhu
toho
všeho
jsme
samozĜejmČ
relaxovali
tancem,
zvyšovali si kondici na bodystylingu,
chodili na „Klímu“ a vodili dČti na Pány
kluky.
A abych nezapomnČla: ještČ jsme
stihli utužovat mezinárodní vztahy
s rodinami šíĜící komunitní myšlenky
ve Francii a Izraeli. Žižkovská
komunita prostČ vzkvétá! Jen se mi
nČkdy stává, že když zavĜu oþi,
nemĤžu si pĜesnČ vybavit, jak vypadá
náš byt. Zato o Nové Trojce se mi
þasto i zdá… Ŷ
Edita Janeÿková
Brepta jménem Nové Trojky dčkuje za letošní pĝízeė všem svým ÿtenáĝĥm,
návštčvníkĥm Nové Trojky, úÿastníkĥm kurzĥ a podporovatelĥm.
Do roku 2011 vám pĝeje, aģ se vám, s pĝispčním Nové Trojky, daĝí zabydlovat svĥj
prostor radostí, zábavou, krásou, hrami, kamarády, uspokojením z dobĝe
stráveného ÿasu, relaxací, pozitivní energií, kreativitou, nápady, dobrou náladou a
vším, s ÿím si sami pĝejete bydlet.
Z celého srdce Brepta dčkuje všem zamčstnancĥm, spolupracovníkĥm, lektorĥm,
dobrovolníkĥm a pomocníkĥm Nové Trojky za jejich práci, ÿas, ochotu a nasazení
pro dobrou včc. To, že Nová Trojka dobĝe mete a Brepta má o ÿem psát, je zejména
jejich zásluhou! A v neposlední ĝadč Brepta dčkuje Ále Bartošové za to, že se díky
ní ocitl v Nové Trojce a mĥže vymetat zákoutí (nejen) Žižkova.
Brepta byl pői tom
-2-
NA ÿARODĚJNICE
ÿarodějné ZPRÁVY z őeditelny
PĜipravovat se zaþalo snad dva mČsíce pĜedem. Když jsem mČla 6. dubna dopoledne volno, stavila jsem se v Trojce, abych namalovala
pČtimetrovou þarodČjnici. Jolþa shánČla barvy, Mirka s Mílou papír, Rejka fotila a dČti koukaly. Nakonec z toho vyšla þarodČjnice asi tĜímetrová.
V dalších týdnech jsme si s Mirkou posílaly mejly, jak co bude, já psala texty, které rozdávala Edita u vstupu, shánČla po kamarádech kostým a
IKEA krysky.
Sraz jsme mČly až ve þtvrtek pĜed dnem D. Kopírovalo se, dolaćovaly se detaily, Mirka teprve zaþínala s nápady na þarodČjný kabinet (kde byl
k vidČní napĜ. prototyp vČštecké koule nebo pravá tváĜ bývalé Ĝeditelky) a Vašík protestoval proti použití jeho stanu na þarodČjné doupČ.
30.4. v hrozném vedru pĜicházím do IC Zahrada - Kamila, Zuzka a další zrovna dávají chlapĤm dohromady þarodČjnici. Mám necelou hodinu
na to vyzdobit si kabinet a metr ode mČ Ĝeší Vašek elixír mládí – pivo, protože moc pČní.
To už do Zahrady zaþali vcházet, pĜijíždČt, vbíhat a veskakovat malé i velké þarodČjnice a þarodČjové.
Hned u vchodu dostalo každé dítko obrázek, do kterého mČlo nasbírat pČt razítek a rodiþe zjistit nČco o tradici pálení þarodČjnic… Na prvním
stanovišti jsme se dali do boje proti þerné magii s levandulí a do výroby škapulíĜe. Dále nás þekala výuka o kouzelných tvorech. Naši netopýĜi spí
zásadnČ hlavou dolĤ, ale dalo se jim pomoci a všichni to zvládli, stejnČ jako pomoct žabce KuĖkalce, aby se neutopila. Mnozí také pĜekonali
strach a navštívili krysí doupČ. U nápisu ŠMÁTRIKULUS vám byla podána plechovka a vy jste bez koukání mČli poznat, co je jejím obsahem.
Na písku se lítal slalom na koštČti, skákalo se pĜes oheĖ a proskakovalo obruþemi. A posledním stanovištČm bylo vČštČní. Kdo chtČl vČdČt, co ho
þeká, pĜistoupil a udČlal si obtisk v logru, vybral kartu, hodil kamínkem a dal dohromady i hrady, na kterých þarodČjnice žila.
A kdo mČl všechno hotovo, mohl bČžet do Ĝeditelny pro výuþní list, amulet a buĜt. Ŷ
Kikÿa Rudišová
Jak to bylo s ÿARODĚJNICEMI
doopravdy aneb Naléhavé otázky
p.s. dĤvČryhodný zdroj, jakých má Trojka plno, zjistil, že tČmto
nevinnČ vypadajícím babiznám je již dvČ stČ let (pravda, dohromady),
takže porušení zákona se nekonalo.
Ale ano, bylo to tak. ýarodČjnice byly vyhlášeny, realizovány, paní
Ĝeditelka rozdávala razítka, dobrovolníci buĜty, dČti plnily úkoly... Ale
ve svČtČ kouzel nic není, jak se zdá.
Odhalení první
Na koho stĜílí pan Ĝídící? Co má za lubem? Jestlipak víš, þtenáĜi, co þi
kdo bydlí nedaleko stĜelnice? K þemu má být využita bezelstnost
nevinného dítČte, jež jde v otcových šlépČjích? Brepta to ví, ale
nepoví... No, možná, že to pĜece jenom vykecáme o kus vedle, þtČte,
þtČte...
Odhalení tőetí
Odhalení druhé
Kde þarodČjnice vzaly svĤj nápoj? Kolik jim je let? Je pivo alkohol,
nebo zdravý tekutý chléb? Co si o tom myslí myslivec?
Je tato dáma pĜímou
delegátkou ýarodČjnického kongresu
nebo þestnou
hostkou? Je jejím
oborem péþe
o kouzelné tvory nebo
o pec? Co používá
za pleĢový krém? Kdo
nebo co je to vlastnČ
zaþ? Neproniknul
na slet ježibab nČjaký
ježibab? Jak je to
vlastnČ s pĜechylováním? Ŷ
Jolÿa Kurzweilová
Brepta byl pői tom
-3-
Byl to FAJN DEN!
NA PARUKÁŐCE I V ZAHRADĚ
Malý MYSLIVEÿEK
Už mČ mají… Dobrovolniþím. Pár let jsem odolávala, ale znáte to, tČm
výhodám se odolat nedá. Už mám také za sebou svou první
„trojkovou“ akci. Získala jsem po tČžkém souboji s jinými dobrovolníky
motýlí stanovištČ na Fajn dni na ParukáĜce.
Už když jsem se s dČtmi dodrápala na kopec zvaný ParukáĜka, byla
jsem opocená. Bohužel pĜíþinou nebyla nervozita, jak bych se
pĤvodnČ domnívala, bavíme se pĜeci jen o mé první veĜejné akci
za N3. Jen ten kopec z Olšanského námČstí na dané místo byl
nad moji souþasnou, léty mateĜské dovolené zanedbanou, kondiþku.
No a dvČma dČtmi, hromadou svaþin, pití, pĜevleþení, zbyteþností
a hraþek nacpaný koþárek mi také moc nepĜidal.
aneb JaneĀkovi a kozy / JaneĀkový kozy
/ ŐeháĀkovy (3) kozy
(Je tady snad ještČ nČkdo, kdo si myslí, že v þeštinČ gramatika není
dĤležitá???)
Brepta mystifikuje, anebo to myslí vážně?
ÿtěte, hádejte a hlaste se!
Malý mysliveþek je jedna ze strategických vizí Nové Trojky. Takový
malý pĜírodovČdný koutek. Možná v hudebnČ, možná v zázemí...
NČkde ale pĜece vznikne tzv. Koutek živé pĜírody, takové oživení
a pouþení pro mČstské dČti. Prozatímní poboþka se nalézá v ZahradČ
– tam, kde žijí þarodČjnice. Zatím tedy funguje Koutek pouze
v omezené formČ – pĜes týden patĜí zvČĜ ZahradČ, o víkendech nám,
Trojce. Je to taková železná zásoba, kdyby nČco. TĜebas, kdyby byl
hlad. Tu by pĜišel ke slovu právČ on, náš Malý mysliveþek. NeboĢ
kdybyste snad mČli o myslivcích nesprávné pĜedstavy, je to právČ tak:
myslivci, znalci zvČĜe, se nejprve o ni starají, krmí ji, peþují o ni...
A teprve pak... A po dĤkladném výcviku (viz stránka k ýarodČjnicím
v ZahradČ)... Ale dosti pĜedjímání. Už to musíme Ĝíci: ona železná
zásoba jsou kozy, živé, þerné, nefalšované – a hlad mají zatím
pokaždé ony. Kupodivu, víkendy nevyjímaje. A jsme u toho. Krmitelé
koz jsou, jak jinak, prapĤvodci vize živého koutku v Trojce – pan a
paní Janeþkovi. StĜídají se o tuto poctu s ěeháþkovými.
A nyní je tu pőíležitost! Vypisujeme konkurz:
Zpoþátku jsem byla zaskoþena malým množstvím lidí, kteĜí se pĜišli
podívat. Zdálo se, že jsou tam snad jen poĜadatelé z neziskovek
Prahy 3. No pravda, poþasí nebylo nic moc. Tak jsem se postavila
ke stoleþku, obhlídla si pomĤcky, dokonale pĜipravené podklady
o postupu výroby motýlka s lízátkem a þekala jsem. Mirka
organizátorka pobíhala kolem a rozdávala s úsmČvem poslední
pokyny a obhlížela stánek. Odbyla tĜetí, akce byla zahájena.
Najednou se zaþali objevovat dČti a rodiþe, opravdu netuším odkud.
Stánek N3 byl v obležení a moje stanovištČ taky. Ani Vám nepovím,
jak ty cca 2 hodinky utekly. Byla jsem jak zaseknutá gramofonová
deska – tady máte barevný papír, nĤžky, lepidlo… A nakonec
to lízátko. Jo, abych nezapomnČla, taky závČreþné razítko do malého
pasu.
Snad jen moje milované dČti nadšení nesdílely. Ondra (ten starší)
možná na zaþátku pocítil jistý druh neoþekávané svobody – jdu, si
kam chci, také si dČlám, co chci, a nikdo mi není v patách? Jenže ono
se to pĜejí a po chvilce byl trochu zmatený a nejistý a þekal, co se
mnou bude. Jenže se mnou nebylo nic! VČnovala jsem se nekonþící
frontČ zájemcĤ o lízátko v motýlku. NaštČstí mČ super suplovali hoši
ýerní a brali ho všude s sebou. Tomík (ten mladší) mČl z poþátku
mnohem vČtší výhodu, usnul v koþárku. ýást akce (naštČstí pro nČj
nebo vlastnČ možná pro mne) prospal. Po probuzení to pro nČj byl
lehký šok a snad i jemné rozladČní, ale lízátko spolehlivČ zabralo.
Na chvilku. Pak už se jen z koþárku ozývalo: „deme domĤĤĤĤĤ“
ve zkracujících se intervalech. NaštČstí se blížil konec akce.
Nechápala jsem to, ale tĜetí lízátko nezabralo. Naplnil se mĤj þas,
stanovištČ jsem pĜedala do spolehlivých rukou a s omluvou
a výþitkami z nedokonþené práce prchala domĤ.
Ale stejnČ, byl to FAJN DEN! Ŷ
Hanka Hemerková
Prosperující a úspČšná
poboþka Nové Trojky
doplĖuje tým zodpovČdných víkendových krmiþĤ
koz. Ukažte dČtem kus
pĜírody!
Vážní zájemci, hlaste se
na tel.: 777 650 759 nebo
na e-mail:
[email protected].
Ŷ
þeká na chutné sousto,
nebo na osud?
Jolÿa Kurzweilová,
znalkynč koz
P.S. Na toho, kdo úspČšnČ
projde konkurzem,
zácvikem a zkušební
lhĤtou, þeká odmČna.
O podobČ odmČny rozhodla Rada o.s. na mimoĜádném zasedání.
OdmČnou bude dobrý pocit ze zodpovČdnČ vykonávané práce.
N3 je na Facebooku
Jste-li na Facebooku zaregistrovaní, zadejte si do vyhledavaþe „Nová
Trojka“. Máme mČsíþnČ 41 aktivních uživatelĤ, 66 fanouškĤ, 20
fotoalb s více než 200 fotkami, 5 událostí, 5 odkazĤ a tato þísla
stoupají, díky vám.
DČkujeme za každý palec nahoru! :-) Ŷ
O Facebook N3 se stará Kikÿa Rudišová.
Brepta byl pői tom
-4-
V DEŠTI I ZA TMY
Propršená drakiáda
Martinská světýlka
Novou Trojku ani Ulitku déšĢ v pátek 15. Ĝíjna odpoledne neodradil,
aby se akce Draci v peci konala opravdu na Židovských pecích. Mirka
se sice ze zaþátku snažila Boha pĜemlouvat, prosila, ale nebylo nám
to nic platné, zapisovací, informaþní i razítkovací papíry byly pČknČ
promoþené. DČti ale elán neztrácely a bČhaly od stanovištČ
ke stanovišti – hasily z draka šlehající „oheĖ“ pomocí balónkĤ,
vyrábČly zapichovátka ve tvaru drakĤ, bČhaly slalom, kreslily
na chodník, pĜenášely draþí vejce a když mČly vše hotovo, pĜesunuly
se do draþí jeskynČ, kde našly poklad.
Po ukonþení stanovišĢování se všichni zasmáli u Trojkového
divadélka v podání Zuzky a Mirky o drakovi, kterého bolel zub.
Nakonec se pouštČli i praví papíroví draci a Ulitka vyhlašovala vítČze
v kategoriích jako Drak, který vylétne nejvýše, Nejhezþí doma
vyrobený drak a jiné. Ŷ
Na recepci všechny vítala
usmČvavá a trpČlivČ vysvČtlující
Helenka. Já s kamarádkou,
kterou jsem si zavolala
na pomoc, jsme v malé hernČ
radily, jak si vyrobit lampionek.
Nabízely jsme dva druhy –
s nalepovacími fleky nebo se
strašidelným
obrázkem.
Ti nejkreativnČjší obČ metody
zkombinovali. Vedle v keramice
vyrábČla Jolþa s návštČvníky
veselá strašidýlka na špejli
a v tČlocviþnČ probíhalo vázání
krepákĤ a stĜíhání kartonu
na martinské konČ pod velením
Mariky a Markéty. Poslední
dílniþka byla ve velké hernČ –
zdobení perníkových podkov
s Pavlou.
Když mČli všichni vyrobeno, pĜesunuli jsme se do tČlocviþny, kde jsme
se zasmáli i zabáli u Mirþina divadýlka O tĜech martinských
prasátkách. Následoval organizovanČ chaotický odchod ven,
kde už Sv. Martin zapaloval svČtýlka, která krásnČ svítila ve špalíru
na schodech. Pak Martin pĜijel na koni a pĜedvedl nám, jak to vlastnČ
bylo s tím dobrým skutkem. A když jsme koneþnČ dorazili
na ParukáĜku, všichni ochutnali domácí martinské rohlíþky
a vypouštČli jsme balony štČstí. Ŷ
Kikÿa Rudišová
Anketka z Pyžámkového veĀírku
První víkend v Ĝíjnu se konal historicky první trojkový Pyžámkový
veþírek s podtitulem „Užijte si veþer, o vaše dČti se postaráme my“.
S dČtmi v Nové Trojce nocovali a dobrodružnou akci sdíleli Janka
a Honza RĤžiþkovi. V listopadu se o 14 dČtí staraly Mirka ýerná
a Zuzka Sadílková.
Akce se osvČdþila a bude se konat každý první pátek v mČsíci.
Pro dČti pĜipravujeme program, dostanou studenou veþeĜi i snídani
a ani pohádku na dobrou noc
nevynecháme…
Brepta pĜináší anketku, co
na Pyžámkový veþírek Ĝíkají
zúþastnČné dČti.
Jak se ti líbil Pyžámkový
veÿírek?
KOLETKA: „DobĜe“
MADLENKA: „Jóó“
VOJTA: „Hezky“
ELISKA: „Moc krásnČ“
Co se ti líbilo úplnč nejvíc?
KOLETKA: „Divný divadlo o Perníkové chaloupce, a že jsme si pustili
hudbu.“
MADLENKA: „Jak jsme spali.“
VOJTA: „Že byly divadla ráno i v noci.“
ELISKA: „Jak jsem hlídala Šimona.“
Nestraší v Nové Trojce v noci?
KOLETKA: „Ne.“
MADLENKA: „Ne.“
VOJTA: „VĤbec. To by sem Ĝek Zuzce a ona by to vyĜešila.“
ELISKA: „Jó – vlkodlak a upír a kousli mČ do ruky. Ale já se vĤbec
nebála, ale Šimon jo.“
Pĥjdeš na Pyžámkový veÿírek zase pĝíštč?
KOLETKA: „Ano a Anika navíc vĤbec neplakala a nestýskalo se jí,
když mČla Mirku.“
MADLENKA: „Jo, já bych chtČla, aby byl každý den.“
VOJTA: „Jó, jó!“
ELISKA: „UrþitČ. HroznČ mČ to bavilo.“
Ptala se Edita Janeÿková
Kikÿa Rudišová
Jak se v Nové Trojce ochutnává…
Zprvu to vypadalo jako pĜíprava na strategické plánování þi setkání
valné hromady. Do velké herny se stČhovaly židle, flipchart, na stole
byly pĜipraveny tužky a formuláĜe (že by excelové tabulky naší
finanþní Ĝeditelky?). Situace se však radikálnČ zmČnila po pĜíchodu
dvou sympatických mužĤ, kteĜí v náruþí nesli nČkolik nadČjnČ
cinkajících krabic. Ale také objemnou knihu o vínech, sýry, olivový
olej… Okolo stolu zasedli naši dobrovolníci a dobrovolnice (abych se
vyjadĜovala genderovČ správnČ), dychtiví a pĜipravení se vzdČlávat
v tak sympatickém oboru, jako jsou vína a vinaĜství. A víte, co je
úžasné? Že tahle akce pĜivedla k jednomu stolu jak naši nejmladší
dobrovolnici Kikþu (samozĜejmČ pod bedlivým dohledem maminky),
tak nestora dobrovolníkĤ pana Hájka (tentokrát pro nás nezvykle
v doprovodu velmi sympatické manželky).
A pak už se poctivČ ochutnávalo, zapisovalo, hovoĜilo o vínech
a chutích. A výsledek? 11 vzorkĤ a znalosti hodné zkušených vinaĜĤ.
Všichni už víme, co je enolog, barrique a kde leží Alsasko. Nejlepšími
teoretickými znalostmi se však blýskla Míla, která v soutČži dokonce
vyhrála apartní zástČrku. No a ani naše rodina se nenechala zahanbit
a v soutČžní ochutnávce naslepo získala jasné prvenství a stylovou
vývrtku k tomu. Nutno podotknout, že nČkteré ženy jásaly možná
o nČco více než nad víny nad toskánským olivovým olejem, který byl
v kombinaci se solí a þerstvou bagetkou skuteþnČ famózní! Po pĤlnoci
jsme se rozešli. NČkteĜí lehce ovínČní, všichni snad v dobré náladČ. A
nČkteĜí ještČ netušili, jak tČžké ráno je þeká. I po dobrých vínech bolí
hlava, toĢ mĤj zásadní poznatek z tohoto veþera… Ŷ
Edita Janeÿková
Brepta byl pői tom
-5-
Poslední drobné pĜípravy. Vylepit ještČ
jeden plakát. Srovnat keramické
figurky ve tvaru panáþkĤ Nové Trojky.
Naleštit kostky a zkontrolovat, zda
nejsou náhodou „cinknuté“. Srovnat
sklenky na sekt… Tak. Vše je hotovo.
Bum! Korek letí z láhve. První hráþi
vchází do herního sálu, usedají na
polštáĜe kolem obrovské mapy, na
které se klikatí žižkovské ulice.
V oþích pĜítomných je vidČt oþekávání.
DospČlí i dČti usrkávají šampaĖské,
pánové si povolují kravaty a týmy se
pĜehlušují pomocí kastanČt, bubínkĤ,
tamburín a vuvuzel, aby si dodali
kuráže. Jde pĜeci o hodnČ. Každý
chce být nejúspČšnČjším žižkovským
rentié-rem, který dnes odpoledne
zkoupí nejvíce domĤ, cukráren,
laviþek i žižkovských šneþkĤ… A již
poprvé vylétají kostky z dlanČ paní
Edity Janeþkové! Dopadají na herní
plán. JeštČ chvíli neposednČ poskakují a zastavují se… Dvakrát
trojka! Jak symbolické! Zaþíná první hráþské setkání v Nové Trojce!
Hráþské týmy (tentokrát v nich pozorujeme pĜevážnČ rodinnou
provázanost) se vrhají do boje a zaþíná smršĢ akvizicí všeho, co je
ke koupi. Figurky se rozbíhají smČrem k ParukáĜce a volí si rĤzné
cesty. VýkĜiky uspokojení z prvních plateb za návštČvníky v þerstvČ
poĜízených nemovitostech stĜídá napČtí, pokud se figurka zastaví
na kartČ šance þi finance. Bleská fotoaparát. Tuto výjimeþnou událost
si nenechal ujít ani místní tisk. Paní žurnalistka se taktéž na chvíli
zapojuje do hry. Kamila MatČjková, srdce, mozek i úsmČv celého
projektu – netradiþní možnosti pĜispČt na vodu a toaletní papír v Nové
Trojce – oznamuje, že se dnes hraje opravdu o hodnČ. PĜedstavte si
to: Opojné odpoledne v žižkovské cukrárnČ. Nezapomenutelný veþer
na premiéĜe v divadle Ponec. Hlavní cena – nikdy nekonþící noc
ve Venda baru. Je to vážnČ silný kalibr. Všem se pĜi pĜedstavČ
úspČchu zatoþí hlava.
Jak hra pokraþuje, vČtšina týmĤ již chápe pravidla. Koncentrovaní
pánové zaþínají vymýšlet nové a nové herní strategie. První týmy
dosahují závČreþné þásti herního plánu. Poþet kartiþek s poĜízenými
nemovitostmi se množí a je již témČĜ jasné, že zde jsou týmy, kterým
se opravdu daĜí a týmy, které s každým hodem kostkou þeká další
pohroma. Na þelo se jednoznaþnČ dostává kvintet Dr. Vokrouhlíka,
kterého na dnešním setkání doprovází tĜi z jeho þtyĜ pĤvabných dam.
Figurka tohoto týmu získává neuvČĜitelný náskok. PĜedbíhá panáþka
sleþny Rozálie MatČjkové a vbíhá do Jeseniovy ulice. Nová Trojka –
zaþátek i cíl hry je již na dosah. Poté, co je pan Janeþek nucen svého
keramického reprezentanta opČt pĜesunout na druhý konec Žižkova
a šance tohoto týmu na výhru se dle názoru všech blíží nule,
atmosféra ještČ graduje. NČkteĜí hráþi opouští místnost v slzách, jiní
hráþi se koušou do rtĤ a zarytČ mlþí ...
V tuto chvíli se v našem vyprávČní zastavme a povšimnČme si
dvou nenápadných dam sedících tak trochu inkognito a osamocenČ
ve vzdálenČjším a ménČ osvČtleném rohu herní plochy. Tou první je
jistá sleþna Lišková, která opravdu dČlá þest svému jménu. Podšitá je
tato liška tedy poĜádnČ. Drží se stranou a tváĜí se, že jí jde jen
o zvíĜátka. Do hry již pĜišla s ĜádnČ živenou kozou a bČhem
odpoledne mohutnČ rozšíĜila svĤj zvíĜetník. Její šance na dobré
umístČní je však objektivnČ mizivá. Druhou osobou je pak Leona
Poletínová, o které jen málo kdo ví, že za stále usmČvavou tváĜí
a pĜedstíranou citlivostí se skrývá nevypoþitatelná osobnost, která
s pokrovým klidem a zdánlivou bezelstností za okamžik ovlivní
NA DOBRÉ ADRESE
Dětský pláĀ
a skandální vydírání v N3
nezvratnČ prĤbČh celé hry. Dnes odpoledne hraje zatím velmi
pasivnČ.
Pan Vokrouhlík již 9 kol þeká na správnou kombinaci þísel na kostce,
aby mohl vejít do Nové Trojky a získat 10 000 Kþ – prémii urþenou
pro hráþe, který je první „v domeþku“. Mezitím jej neohroženČ dobíhají
další. Druhý dech nabrala sleþna MatČjková. K cílové pásce se blíží
i tým Novákových. Nyní je jen otázkou náhody, koho z nich políbí
šĢestČna a první projde cílem. Edita Janeþková hází. Padají jí opČt
dvČ trojky a stoupá na kartu finance, která jí tentokrát umožĖuje
prodej vlastnČné nemovitosti jakémukoli hráþi. Nikdo však tomu pĜíliš
nevČnuje pozornost, jelikož všichni þekají, kdo první projede cílem.
Najednou se však dává do pohybu zcela neþekaná událost. Hráþi
pochopili, že právČ v tento moment se rozhoduje o absolutním vítČzi
dnešního odpoledne a zaþíná prudká licitace o nabízenou nemovitost,
která vyhání cenu domu do astronomických výšek. Jednotliví licitující
pĜepoþítávají své bankovky a pomalu se z boje stahují. Ve hĜe
zĤstává pouze Poletínová skrytČ podporovaná Liškovou. Nabízejí
Janeþkovým 25 000,- Kþ a katapultují tento tým do þela jen pár minut
pĜed finálním kolem. Bude to však na celkovou výhru opravdu staþit?
Poslední hody kostkou a první tĜi týmy projíždČjí cílem v poĜadí
MatČjková, Vokrouhlík a Novákovi. Hra konþí a jednotlivé skupinky
sþítají hotovost i cenu poĜízeného majetku. Na všech je vidČt napČtí.
Jen Poletínová a Lišková se uvolnČnČ smČjí. Vše je seþteno. VítČzí
Janeþkovi! Druzí MatČjkovi, tĜetí Vokrouhlíkovi. Probíhají gratulace
a všichni vítČzové se radují! Zniþeho nic však pĜichází Poletínová
a Lišková k Janeþkové a nastavují ruce. Janeþková dobrovolnČ
odevzdává poukaz na nekonþící noc ve Venda baru do jejich dlaní...
Šokované výkĜiky pĜihlížejících je však nechávají v klidu a rozesmáté
odchází na flám. Jen zaslechneme: „Tak to vyšlo. Dáme si tataráka
a pČknČ to rozjedem...“ Snad nejvíc v šoku je finanþnice Nováková,
jejíž propoþty tentokrát selhaly.
Bylo vše pĜedem domluvené? Rodina právníkĤ Janeþkových si jistČ
vše pĜedem dobĜe smluvnČ zajistila. Co za odevzdání výhry však
Janeþkovi obdrželi? Nebo snad na nČ dvojice Poletínová a Lišková
nČco vČdí?
Adrenalin všech zúþastnČných pomalu vyprchává a skupinky hráþĤ se
zvolna rozchází do svých domovĤ.
S odstupem þasu mohu jako nezávislý pozorovatel konstatovat, že
žádná konspiraþní teorie nebyla prokázána. Jisté však je, že jsem se
stal svČdkem pĜíjemného odpoledne s opravdu velkolepou
spoleþenskou hrou plnou napČtí a neþekaných zvratĤ. Odpoledne
s hrou, o které v Nové Trojce jistČ ještČ uslyšíme. Ŷ
Jakub Matčjka
Brepta poodhaluje
-6-
Podzimní BURZA 2010
Nedávno mČ oslovila Markéta s výzvou, zda bych nenapsala þlánek
o burze. ýlánek nČkoho, kdo zajistí hlídání svých dČtí babiþkou
ze západního konce republiky, zajistí si volný pracovní den ve své
výdČleþné þinnosti a pracuje dva dny pro neziskový sektor.
Ani nevím, kdy jsem byla na burze poprvé. MatnČ si vybavuji, že jsem
s sebou mČla malého, ani ne roþního Toníka. Další burzu jsem
si Ĝekla, že jestli mám být užiteþná, tak musím být bez dČtí a zaþala
tak tradice jarních a podzimních burzovních dvoudenních odskokĤ.
Zpoþátku jsem s radostí odskakovala jen od rodiny. DČti vyrostly,
chodí do školy a do školky a já s radostí odskakuji jak od rodiny,
tak i od výdČleþné þinnosti.
Co mČ vede k tČmto odskokĤm? Nemohu si pĜeci nechat ujít Ĝadu
vČcí! Jedineþnou atmosféru burzovní Nové Trojky nacpané
k prasknutí. ěadu lidí, se kterými se vídám jen na burze.
Sedmipísmenné kódy prodávajících. Dopolední páteþní mumraj
nakupujících ve všech prostorách Nové Trojky. Plnou chodbu
koþárkĤ. Veþerní páteþní úlevu, že to nejhorší máme za sebou.
Veþerní páteþní posezení ve Venda baru, které pĜechází v noþní
posezení u Markéty. Sobotní obČd, aĢ jej pĜipraví kdokoliv. Odpolední
sobotní mumraj pĜi výdeji penČz a tržeb. Veþerní sobotní úlevu, když
po seþtení všech možných þísel a penČz je výsledek v první ĜadČ
kladný. PĜíjemné pĜekvapení nad koneþným výsledkem burzy.
Letošní podzimní burza byla jubilejní, a to desátá. PĜedþila ve všech
ukazatelích pĜedešlou jarní burzu – poþet prodávajících 154, poþet
kupujících 233, rukama nám prošlo neuvČĜitelných pĜijatých
4 305 kusĤ a 1 904 prodaných kusĤ. Prodáno bylo zboží v celkové
hodnotČ 138 514 Kþ, prodávajícím bylo vyplaceno 124 670 Kþ
(o témČĜ 47 % více, než pĜi jarní burze). Na konci burzy byl zisk
pro Novou Trojku 29 289 Kþ, doprodejem darovaných vČcí se vyšplhal
na 30 100 Kþ. Pro srovnání – zisk z historicky první burzy v roce 2007
byl 4 500 Kþ.
Na organizaci a zdárném prĤbČhu podzimní burzy se podílelo celkem
53 dobrovolníkĤ, bylo odpracováno 507,5 dobrovolnických hodin,
což pĜedstavuje výdČlek témČĜ 60 Kþ na hodinu.
Je to úspČch? Vzhledem k tomu, jak složité je v dnešní dobČ získat
jakékoliv peníze „navíc“ pro provoz neziskové organizace, to úspČch
je a velký. A úsilí všech zúþastnČných stojí za to.
Takže v bĜeznu 2011 na 11. burze se znovu tČším na shledanou! Ŷ
Dana Klepalová
DOBROÿINNOST pro Rybku
Milé rodinky z Nové Trojky, moc ráda bych vám všem podČkovala
za ochotu, se kterou jste pĜispívali pĜi dobroþinném bazaru, který
probČhl v rámci burzy ve prospČch Azylového domu Rybka v Husinci.
Také bych se chtČla podČlit o krásný dopis, který mi poslala paní Eva
DvoĜáková, pĜedsedkynČ Obþanského sdružení Rybka, která je
v Azylovém domČ již sedmým rokem Ĝeditelkou.
Potkala jsem se s ní letos v létČ a okamžitČ mČ oslovila. Zaujalo mČ,
s jak nezmČrnou silou a vytrvalostí a bez jediné známky vyhoĜení se
stará o každodenní fungování Azylového domu. Nejvíce se mi ale
líbilo, jak hezky a s láskou mluvila o nČm a hlavnČ o lidech, kteĜí tam
žijí. Mluvila o nich jako o SVÝCH maminkách a SVÝCH dČtech a já
jsem si uvČdomila, jak velká pomoc to musí být pro þlovČka, který je
v tČžké životní situaci, když mu nČkdo jiný nejen nabídne praktickou
pomoc, ale navíc s ním jeho starost sdílí a bere ji jako svou.
Tenhle lidský pĜístup je velice dobĜe cítit i z dopisu, jehož þást
pĜikládám:
„Azylový dĤm Rybka je jediné zaĜízení tohoto druhu v celé ýR,
DOBROÿINNOST
neboĢ ubytovává celé rodiny s dČtmi, i cizince. To z toho dĤvodu, aby
se rodina nerozpadla.
Jsme nestátní nezisková organizace, ne tedy charita. O to je
to všechno složitČjší. Naší prioritou je poskytnout náhradní bydlení
rodinám, které se ocitly v tČžké životní situaci. Je to velmi obtížné,
neboĢ rodiny pĜicházejí z celé ýR a nemají s sebou vĤbec nic. Vše jim
tedy musíme poskytnout – obleþení, kompletní vybavení pokoje,
koþárek, kárku, vČci do školy, kuchyĖské vybavení, ložní prádlo, deky
atd. A na všechno si musíme sehnat peníze sami.
Žijeme na malém mČstČ a je moc tČžké Ĝešit vČci bez penČz a nČjaké
moci. NČkdy je to velmi složité, protože pro mnohé je Azylový dĤm
pĜímo strašákem, kde je „ špína“ a samí „grázlíci“. Ale to není pravda.
U nás musí každý tatínek a maminka, pokud nejsou na mateĜské
dovolené, pracovat, byĢ by to byly jen brigády. Pokud práci seženeme
a lidé do práce nenastoupí z dĤvodu nechuti, musí od nás odejít, byĢ
by byli v nouzi. Pro nás je tento postoj signálem, že když nepracují,
nepotĜebují peníze a tudíž ani naši pomoc.
Dalším naším malým úspČchem je „školiþka Medvídek“, kterou vede
bývalá Ĝeditelka MŠ a zároveĖ logopedka. PĜipravuje si pro každé
pĜicházející dítČ zvláštní plán, protože každé dítČ má jiný vČk od 2 – 6
let a jiné problémy, napĜ. s Ĝeþí atd. Školku jsem zĜídila z toho dĤvodu,
že se našim dČtem smáli ve státní školce, že nic neumí. A já si
pĜísahala, že mým dČtem se již nikdo nikdy nebude smát.
V Azylovém domČ máme také malou kapli, kde mohou vČĜící každý
den meditovat. Je zde i malá ZOO s papoušky, rybiþkami, kĜeþkem.
To proto, aby se dČti nauþily lásce ke zvíĜatĤm a zároveĖ povinnosti
se o nČ starat. Máme vybavenou i zahradu s bazénem, na který jsme
dostali peníze.
Vzhledem k tomu, že k nám pĜichází hodnČ klientĤ, stále nám chybí
obleþení, hlavnČ hraþky, ale i vybavení pro domácnost všeho druhu.
Od talíĜĤ, hrneþkĤ, hrncĤ, ubrusĤ atd.
Pocházím z Týna nad Vltavou a každý den jezdím do práce do Rybky
minimálnČ 100 km. V TýnČ nad Vltavou nejsou žádné sociální služby
tohoto druhu. Proto jsme zde na vlastní náklady zĜídili tzv. „Šatník“,
kam lidé nosí vše, co doma nepotĜebují a jiným to poslouží. Stále ale
moc vČcí chybí. Nejhorší okamžik pro mne asi byl, když k nám pĜišly
dvČ maminky z dĤvodu domácího násilí a holþiþky nemČly nikdy
panenku þi koþárek a kluci nemČli nikdy auto. Zdá se to neskuteþné,
ale byla to pravda. Já se dennČ setkávám s touto „bídou“ nejen
fyzickou, ale i duševní. Nejhorší je, že jsou v tom nevinné dČti...
V našem Azylovém domČ se každoroþnČ narodí hodnČ dČtí a my je
musíme do porodnice kompletnČ vybavit. Jsme neskuteþnČ vdČþní, že
jste se nás ujali a vzali pod svá kĜídla. DČkuji vám všem, že máte
srdíþka na tom správném místČ a že naše „volání“ slyšíte. Pro nás je
to obrovská pomoc. Z pČkných hraþek jsme již zaþali dČlat balíþky,
abychom mČli dárky pod stromeþek. UpotĜebíme opravdu všechno,
protože nás kontaktují i jiné sociálnČ slabé rodiny, které sice u nás
nebydlí, ale pomoc moc potĜebují. VČĜte, že jste nám udČlali
obrovskou radost...“
JeštČ jednou moc dČkuji, a kdybyste se chtČli dozvČdČt ještČ více
o Azylovém domČ Rybka, podívejte se na www.rybka-az.cz. Ŷ
Jitka Koldová
NovoroĀní pozdrav pro Rybku
Nevíte co s vČcmi, které by mohly ještČ dobĜe posloužit nČkomu
jinému? V pátek 21. 1. 2011 poĜádá Nová Trojka sbírku potĜebných
vČcí s názvem Novoroþní pozdrav pro Rybku. MĤžete pro rodiny
v azylovém domČ pĜinést šatstvo (obzvlášĢ v souþasné dobČ chybí
zimní odČvy – kombinézy, þepice, rukavice…), hraþky, zaĜízení
do domácnosti þi koþárky. Vše þisté a funkþní. Bližší informace vám
podá Míla na tel. 774 644 974 nebo v kanceláĜi. Ŷ
-mk-
Brepta poodhaluje
-7-
Klucí, dem si hrát jako páni!
NOVÝ KURZ PÁNI KLUCI
ANKETA – PÁNI KLUCI
Naše reportérka vstoupila do jámy lvové – vlastnČ klukové – a
nebojácnČ položila vybraným mužĤm nČkolik otázek:
1. Jsi pán nebo kluk? Podle ÿeho se to pozná?
2. Co na kroužku dčláte?
3. A co pan uÿitel? Je pán nebo kluk?
A páni odpovídali:
VAŠEK ýERNÝ
1. Kluk. Pozná se to podle pinćoura, hlasu, vlasĤ...
2. Stavíme z lega a dneska jsme dČlali divadlo.
3. Pan uþitel je pán, protože je to PAN uþitel.
VOJTA ýERNÝ
1. Kluk. Pozná se to, protože jsem malej.
2. Divadlo a stavČli jsme z lega.
3. Pán, protože je velkej. Je hodnej.
Dostalo se mi pĜíležitosti uþit v Nové Trojce zaþínající kurz. Nová
zkušenost? Zajímavá a zĜejmČ i Ĝízená osudem. No, vezmČte to se
mnou: Šerá chodba pedagogické fakulty, veþer se blíží, stíny se
protahují a z uvažování o koneþných vČcech þlovČka a svČta vás
najednou vytrhne nenápadný letáþek uprostĜed záplavy jiných,
mnohem kĜiklavČjších a neurvale ramenatých. Prosím pČknČ,
jak to bylo možné, nevím.
Ujala se mČ Jolana Kurzweilová s dobrotivostí matiþky slepice
a všemožnČ mČ opeþovávala (a opeþovává). To, že se takto
nestydatČ chlubím její starostlivostí, je zpĤsobeno pĜesvČdþením,
že podobnČ jsou na tom všichni lektoĜi a že „matiþek slepic”
(odpusĢte, dámy, už toho nechám) je plná Nová Trojka. Dodnes se mi
stĜídavČ pozdává, že si N3 vydupaly, vybudovaly, „vysedČly”
maminky. A proþ vlastnČ nepĜiznat, že v kanceláĜi þlovČk nepotká
jediného chlapa? O to vČtší potČšení mu pĤsobí nechat se chválit
svými nadĜízenými.
I dostal jsem pČt klukĤ do zaþáku: Bratry Vaška a Vojtu, kluky o nČco
starší než ostatní, kteĜí se po N3 pohybují s jistotou. Jejich maminka
zde pracuje jako lektorka. Dále tu je Martin, neustále v dobré náladČ
a pĜekvapující, jako onehdá pĜi výrobČ deskových her; tichý Honza už se mČ snad tak nebojí - a upovídaný MatČj. A pĜišli další: Honza si
pĜivedl bratra Vojtu, MatČje už máme taky dva, aþ mimo jména nic
spoleþného nemají, a ještČ Tadeáš, z toho kluka jednou nČco bude.
Asi pán. Tak to snad ze všech, doufám!
Co vlastnČ dČláme a s þím si hrajeme? Na první otázku jsem si
odpovČdČl, tedy hrajeme si. Máme k dispozici lego, Merkur a sadu
náĜadí. Vedle toho mĤžeme samozĜejmČ využívat spoleþnou
materiálovou základnu Nové Trojky. Vedle toho vymýšlíme hry
a program z alternativních zdrojĤ. Co má þlovČk dČlat? Chce si hrát a
nemá s þím? DČti jsou v tomhle vynalézavé, mnohem vynalézavČjší
než my s tou spoustou zkušeností. SamozĜejmČ, že to není hratelné
vždy. Ale v pĜípadČ hry dČtí se vytváĜejí i samotná pravidla a bČda mi,
kdybych do toho zkusil montovat svĤj vlastní rozum! Ten tĜeba rovnou
pĜedpokládá, že budou vítČzové a poražení, a pak zĤstává nechápavČ
stát nad MatČjovým herním plánem. A to se pak uþí být klukem pán. Ŷ
Pepa Vencl
VOJTA BOROVIýKA
1. (zaváhal) Kluk. Protože nechodím na pány, ale na kluky...
Podle toho, že jsem malej.
2. Povídáme si, co jsme dČlali, když bylo léto.
3. Máme paní uþitelku a je hodná, ale nČkdy i ne.
TADEÁŠ JANTAý
1. Kluk. Pozná se to podle toho, jestli je malej, podle vlasĤ...
2. RĤzný vČci. Stavíme tĜeba z lega. A ještČ jsme hráli hry,
když jsem tu byl poprvý.
3. Je pán, protože je velkej. A je hodnej.
MARTIN ŠÍMA
1. Kluk. Nevim, jak se to pozná.
2. Vyrábíme tĜeba draka, z kostek...
3. Je pán, protože je velkej. Je zábavnej a veselej.
HONZÍK BOROVIýKA
1. Kluk, jsem ještČ malej.
2. Pan uþitel nás uþí vyrábČt. A dneska zpíváme.
3. Je pán, je velkej. A veselej.
MATċJ BENTENARI
1. Pán, protože dČlám jako dospČlí, ležim pod autem v garáži,
opravuju auta. Jednou mi vytek taky olej do obliþeje, když
jsem tam dával hever...
2. DČláme plány mČsta, kartony, stavíme auta z lega...
3. Taky pán, protože Ĝíká, co máme dČlat. Je hodnej. Ŷ
Ptala se Kikÿa Rudišová
Poznámka nadőízené
Pan lektor je pán na svém místČ, tož mu musíme odpustit urþité
zkreslení situace. Jako pravý intelektuál se vyzná v postmodernČ více
než domácím zvíĜectvu. Je nám tedy jasné, že nechtČl napsat slovo
„SLEPICE”. ChtČl napsat „KVOýNA”. Toto slovo ale bylo zcela jasnou
onomatopoickou zámČnou za autorem pĤvodnČ zamýšlené slovo
KOýKA. UþiĖte si prosím tedy každý ve svém výtisku Brepty drobnou
opravu a nezapomeĖte: Nová Trojka je plná KOýEK, a to zejména
tČch, které jsou již matiþkami! Ŷ
-JK-
Brepta vyzvídá
-8-
PSYCHOLOGICKY
Výchova není velká věda, návody neexistují
Rozhovor s PhDr. Petrem Klímou, ĝeditelem Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 3 a 9
a dlouholetým spolupracovníkem a poradcem Nové Trojky
Jaké to je pro dceru a syna dČtského psychologa mít tatínka, který
je má tak prokouknuté?
NestČžujou si. Asi jim pĜece jenom lépe rozumím. Mám skoro
þtyĜicetiletého syna a nedávno nám Ĝekl, že s námi byl a je spokojený.
Dcera, které je 35 let, vzpomíná, jak jsem jednou prásknul prázdnou
síĢovkou (to bývala taška) o zem. Tak jí to utkvČlo v pamČti, že to asi
nebylo moc þasté.
Když dítČ Ĝve, jeþí na vás, patĜí to skoro vždy nČkomu jinému, nČco se
nedaĜí þi právČ se nepovedlo. Snažím se jít po pĜíþinČ, zajímám se,
co je za tím. Myslím si ale, že profesi domĤ nosím jen lehounce.
A co vnouþata? Ptají se vás vaše dČti, jak na nČ?
S vnouþaty to je luxusní.
Ale dČti se mČ ptají jen
obþas, dČlají to po svém.
To víte, že výhrady mám,
ale jako správný prarodiþ
je musím spolknout.
Všichni v sobČ nosíme
svoje dČtství. Když dČláme
chyby, uloží se to. Ukládá
se ale naštČstí a mnohem
více i to dobré! Vždycky
Ĝíkám rodiþĤm pĜi jejich
pocitech selhávání, že
všechno dobré, co dČtem
dali, se neztratí a v pravý
þas se zúroþí. Také Ĝíkám
mladým lidem: „Než se
vezmete, podívejte se
do rodiny vašeho nastávajícího, jak se tam k sobČ
chovají, jak to u nich
chodí. A podle toho si také
mimo jiné i vybírejte
budoucího partnera.“
Ale kde takovou dobrou
rodinu vzít? Když se
dívám
kolem
sebe,
z okruhu našich kamarádĤ
jsme skoro poslední
nerozvedení...
To je problém. DČti by se
v rodinČ mČly nauþit, že
toho tČžkého je v ní spíše
víc než toho bezproblémového, krásného. Že žít v manželství a udržet rodinu, to je práce,
ústupky, tvrdá dĜina, starosti, ale ty pČkné chvilky za to stojí - nČkam
patĜit, o nČkoho se starat, mít místo jistoty, lásky, bezpeþí,
sounáležitosti.
Rozvody jsou pro dČti moc špatné. PĜitom skuteþných dĤvodĤ
ke zniþení rodiny, fakticky ztrátČ rodiþe, je jen pár, možná þtyĜi: násilí,
neléþená závislost (gamblerství, alkohol), nezájem o rodinu,
hysterická osobnost jednoho z partnerĤ – to je tak všechno. DČtem je
jedno, co rodiþe dČlají nebo nedČlají v ložnici, ale pĜijít o jednoho
z rodiþĤ je pro nČ hrozné. Nesou si to velmi intenzivnČ do života.
Zajímavé je, že když se s rodiþi (právČ s tČmi, kteĜí se nutnČ museli
rozvádČt z takových „nepodstatných“ dĤvodĤ, jako jsou pouhé
neshody þi rozdílnost povah) sejdu tĜeba za pČt let, Ĝíkají, že by
do toho s dnešními zkušenostmi nešli, že to byla chyba. Ale bohužel,
v okamžiku, kdy mají pocit, že se rozvést musejí, kdy napČtí
kulminuje, je každá rada drahá.
DČti rozpady rodin strašnČ nechtČjí. Nejlépe to vidím na rodinách,
které jsou tĜeba i nefunkþní, které mají i vážné existenþní problémy.
I dČti z takových rodin, možná zvláštČ ony, za zachování té rodiny
urputnČ bojují. Dokážou dČlat neuvČĜitelné vČci, jen aby rodina, i když
tĜeba z našeho pohledu nevalná, zĤstala pohromadČ. Odpustí
rodiþĤm skoro všechno, tak se bojí, aby nebyli odebráni. Bojují
za rodiþe a za zachování rodiny tak, že bychom se to od nich mohli
my dospČlí uþit.
Myslíte, že trend dneška –
modely, kdy za rodinu je
považováno rĤzné soužití
rĤzných lidí, je perspektivní?
Myslím, že tradiþní rodina
zĤstává poĜád jako nejlepší
ze všech modelĤ. DítČ
ve skuteþnosti chce jednu
mámu a jednoho tátu, a to ty
svoje vlastní. Nové modely
soužití, nové modely rodiny
už tu byly v 60. letech – a
selhaly. Je tu stále snaha
najít
Ĝešení
problémĤ
partnerství rĤznými cestami
– ale nakonec se to vrátí
zase ke klasické rodinČ.
Jak se díváte na návrat
trendu: „DČti do jeslí!“?
Myslím, že jesle nejsou moc
dobrý nápad. Je to návrat
zpČt. Myslím si dokonce, že
ani školka nemusí být
pro každého. Ale ano, jsou
i dČti, které jesle dobĜe
snášejí. Tak jedno z padesáti?
NČkterým z nás dorĤstají dČti
do životní etapy, která nás
svou silou zaþíná trochu
zaskakovat...
Ano, ale tu etapu, patrnČ
myslíte pubertu, je dobré považovat za pĜírodní úkaz. PĜijde a zcela
urþitČ zase odejde. Je dobré respektovat odlišnosti dČtí (tady je škola
proti nim – chce, aby se projevovaly spíš uniformČ). A ani v pĜípadČ
opravdu vážných problémĤ s dČtmi není dobré zpĜetrhat všechny
vazby. NČkdy je dokonce nutné v krajních pĜípadech dítČ i vykázat
z domova, ale je dobré zachovat alespoĖ nČjakou nit, která nás
s dČtmi spojuje. A ono málokdy jde o život. Když jde o život, to teprve
þlovČk vidí, co je opravdu dĤležité.
Rozhoduje biologie nebo výchova? Nebo jinak: mĤže se stát, že
aþkoliv rodiþe dČlají, co mohou, nedopustí se žádných závažných
chyb, opravdu se snaží – a stejnČ se dítČ nevyvede, dostane se tĜeba
do vČzení. MĤže být dítČ beznadČjný pĜípad?
Brepta vyzvídá
-9-
BeznadČjné pĜípady nediagnostikuji – jednak nemohu vČdČt, zda
pĜece jen nČjaká nadČje není, jednak to rodiþĤm ani neĜíkám. Oni
to totiž vČtšinou stejnČ vČdí sami. Mohu jim jenom Ĝíci, zda udČlali
všechno, co mČli a mohli. Ale ano, stane se, že se s takovým dítČtem
setkám. VČtšinou ale lze najít nČjaké podobné rysy buć pĜímo
v rodinČ (citlivým, vĜelým rodiþĤm se obvykle nestává, že by vychovali
bezcitné dítČ), nebo i v pĜedchozích generacích. Genetika je velmi
silná. MĤže jít nČkdy i o nČjaké poškození v tČhotenství, pĜi porodu.
Jak se díváte na rĤzné nové metody ve výchovČ, napĜíklad
Respektovat a být respektován?
Myslím, že žádné jednotné návody neexistují. NapĜíklad trend nikdy
za žádných okolností dČti tČlesnČ netrestat – ale víme, že jsou dČti,
pro které je (malé) plácnutí pĜes zadek jediný úþinný signál. RodiþĤm
pomáhá zjištČní, že problém, který složitČ Ĝeší, je þasto bČžný, že
v tom nejsou sami. Obavy mnohých jsou, aby nebyli hodnoceni jako
nenormálnČ reagující, proto jsou výmČny zkušeností tĜeba i v parku
na pískovištích tak vítané.
Ano, zkušenosti ostatních opravdu pomáhají. Dlouho jsem se trápila
tím, že na dČti obþas jeþím – dokud jsem nezjistila, že v tom nejsem
sama. Ale to neznamená, že mČ to mé jeþení netrápí. Jak se mĤže
þlovČk vyrovnat s tím, že byl ve slabých chvílích (a že jich nebylo
málo) na dČti hnusnej? Nenechá to v nich ty stopy, navždycky,
o kterých jste mluvil?
To není tak složité. Všichni dČláme chyby, dĤležité je, že si to
uvČdomíme. V dČtech sice zĤstane všechno, co jste do nich vložili,
to dobré i to špatné. Ale pokud je mezi vámi silný vztah, pokud je
máte opravdu rádi, dČti to dobĜe vČdí a na podobné scény rychle
zapomenou. Milujícímu rodiþi dČti dobĜe odpouštČjí. Je samozĜejmČ
dobré umČt se dČtem i omluvit.
Máte mezi psychologickými školami a smČry nČjakou, o jejíž koncept
se ve své práci opíráte?
Preferuji spíše rogersovské smČĜování – respektovat, akceptovat,
pĜijímat, nabízet nedirektivní alternativy, možnost výbČru. Nechci se
nechat vmanévrovat do pozice toho, že bych mČl odpovČć na vše. Já
jen mohu ukázat možnosti, rĤzné cesty a zbytek je na klientovi.
Nemluvím lidem do života, na to je moc pestrý a složitý.
Nemám ani žádný návod, jak to udČlat, aby pĜípad dobĜe dopadl.
Snažím se, abych nebyl ten moudrý, protože nejsem – ale mohu Ĝíci,
co je možné, jaké jsou zkušenosti, a mám jen pár pravidel, co dČti
potĜebují – hlavnČ bezpeþí, jistoty, lásku a zájem. To je celá vČda
o výchovČ, a pokud to nechybí, je perspektiva obvykle dobrá.
Jak to dČláte, abyste z práce v poradnČ, kde se setkáváte þasto
s opravdu tČžkými pĜípady, nemČl tČžkou hlavu i doma?
NČkdy, vlastnČ docela þasto, musím zaujmout divácký postoj – nejde
si vzít každé dítČ domĤ. To Ĝíkám i uþitelĤm. Lidí, kteĜí chtČjí pomoci,
a kterým také pomoci lze, je ve skuteþnosti pomČrnČ málo. Musí být
motivovaní, a to je problém. Nerad je posílám nČkam dál, radši s nimi
pracuji sám, pokud to jde.
Co je dobré pro rodinu vím, ale nČkdy už ve dveĜích vidím, že je
návštČva zbyteþná. TĜeba se stává, že rodiþe Ĝeší opravdu zásadní
problémy, nemají kde bydlet, nemají práci – a škola pošle dítČ
do poradny, že zlobí nebo že dČlá chyby pĜi diktátech. Aby nezlobilo,
když je tĜeba rodina v opravdovém ohrožení. Tady by to chtČlo více
soudnosti a tolerance.
Máte nČjakou metu, nČco, þeho byste chtČl ve své profesi dosáhnout?
Nemám. Jsem rád za každého klienta, který se ozve a Ĝekne: „DČkuji“.
Procento úspČšnosti naší práce se urþit nedá, to vlastnČ ani není
možné. ZjišĢovali jsme svého þasu procento spokojenosti s našimi
službami, neboli subjektivní pocit klientĤ, zda návštČva mČla smysl.
To bylo pĜíjemnČ vysoké. NČkdy i jedna návštČva vČci posune.
DČkujeme za rozhovor. Ŷ
Jolÿa Kurzweilová a Míla Kramná
PSYCHOLOGICKY
JAK ŠLO O ŽIVOT
aneb Co jsme to panu doktorovi provedly
Pan doktor Klíma – no to je pĜece ten psycholog, co s ním už dlouhou
dobu, prakticky od založení Nové Trojky, spolupracujeme. Nejen že je tak
hodný a chodí k nám na besedy a pĜednášky, konzultuje s námi problémy
Nové Trojky, dává nám krásná doporuþení pro granty, ale hlavnČ –
mnohým z nás už pomohl pĜi Ĝešení problémĤ s našimi vlastními dČtmi.
Není þlovČka z Trojky, aby pana doktora Klímu neznal a nemČl ho rád…
Jaké bylo tedy jednou naše pĜekvapení, když jsme se z dĤvČryhodného
zdroje dozvČdČly, že je pan doktor nemocný. „Víte“, Ĝíká zdroj, „já ho
vždycky zvu na pivo, a on Ĝíká, víš, já nemĤžu, já jsem unavenej... Ale
pĜes den pracuje a vypadá, jako by se nic nedČlo, to víte, ta práce, ta ho
drží. Ale jinak je na tom moc špatnČ...“
Byly jsme tenkrát smutné a skleslé – tak takhle je to! A my ho, pana
doktora Klímu, otravujeme s našimi podružnostmi, my po nČm chceme
doporuþení a besedu... NevČdČly jsme, kam s oþima a co s tím. Zrušit
pĜednášku? Když ho ta práce tak drží? To nejde. Tahat ho k nám, když je
na tom tak špatnČ? To taky není to nejlepší. Nakonec jsme se rozhodly
dČlat jako že nic a život šel dál, až jednou…
PĜedstavte si, že pĜijdete do kanceláĜe a tam sice nevisí þerné prapory,
ale nálada – jako by visely. A zpráva následuje – Edita se právČ
dozvČdČla od našeho známého zdroje, že pan doktor Klíma umĜel, zrovna
vþera. Tak, a je to tady! Ticho a smutek si dĜeply na naší minikanceláĜiþku
jako víko na... No, to je blbé pĜirovnání. I na slzy došlo, a na žehrání na
osud. A tak dobĜe pĜese všechno poĜád vypadal! NezĤstalo u kanceláĜe,
kolegynČ zprávu sdČlila dČtem, které pana doktora znaly osobnČ, naši
muži museli veþer utČšovat, co to šlo a zprávu dostaly i kolegynČ
v kanceláĜi nepĜítomné.
Druhý den jsem lovila na internetu na stránkách poradny nekrolog, že ho
dám na náš web s dojemnou vzpomínkou – nebudete tomu vČĜit, oni tam
nic nemČli! Šlendrián a zloþin, Ĝíkala jsem si, jak se mohou takhle chovat?
Najdu si nČco o panu doktorovi sama. A Edita to Ĝekne ve školce a Mirka
ve škole, aby aspoĖ tam vČdČli...
UbČhly tĜi dny – a tu zvoní telefon. Edita. A rovnou k vČci: „Tak pĜedstav
si, ten Klíma není mrtvej! Mirce to právČ potvrdili ve škole!“ Jejda.
Radostná úleva se mísí s pocitem – No, s pocitem strašlivé osudy –
vypadá to, že jsme nČco pĜíšerného vyvedly! Dámy ze školy to
nevydržely, na rozdíl od nás, dĤvČĜivých, volaly do poradny – a tam
zavládlo zdČšení. Pan doktor totiž dlel právČ na jakési konferenci, takže
urþitá možnost, že to tam s ním seklo, byla – a protože v poradnČ nejsou
zloþinci a mají pana doktora rádi, upĜímnČ je to vydČsilo a ihned ovČĜovali
pravdivost zprávy (teć už víme, že kdybychom tento krok my
neopomenuly... ale ne, nebudu to dál... však my už nikdy...).
Inu ano, pan doktor je živ, ba zdá se, že ani s tou smrtelnou chorobou to
není tak horké (tĜikrát zaklepat na naše dĜevČné hlavy), to jenom Nová
Trojka po celém ŽižkovČ rozkecala, že... no propána. Propána.
Propáníþka, co budeme dČlat? Zítra je beseda, jak se jenom
nepropadnout? Kupujeme kytku – dlouhovČkou bonsaj – a sumírujeme
si omluvnou tirádu, nic nám nepĜipadá dost dobré a dost silné pro omluvu.
(A jsme v tom pĜece vlastnČ nevinnČ, to ten Šikl!) Pan doktor je za dveĜmi,
zvoní – pane Bože, dej nám pytel, abychom mČly kam schovat hlavu –
pan doktor vchází a smČje se na celé kolo – on se na nás nezlobí – je
neuvČĜitelnČ skvČlý! Slibujeme mu minimálnČ sto let za plného zdraví, to
je takové pravidlo, víte, když vás nČkdo pohĜbí – vypadá to, že nejen my,
ale i pan doktor bude mít nakonec veselou pĜíhodu z natáþení k dobru.
Tak pĜinejmenším do sta let, pane doktore, a dČkujeme! Ŷ
Jolÿa Kurzweilová
P.S. Ale co ten náš informaþní zdroj a jeho známý, psycholog, doktor
Klíma? Inu ano, je to tak, jsou – þi byli – dva psychologové, dva doktoĜi,
dva Petrové, dva Klímové – oba v Praze, oba spolupracující s Trojkou
(pravda, každý s jinou) – Ĝeknu vám, to by ani autorky Rodinných pout
nevymyslely!
Brepta zaostőuje na
- 10 -
Zcela subjektivní OKÉNKO
do objektivní historie Nové Trojky
ROK 2008
Kolik probíhalo v Trojce v roce 2008 programĤ, kolik dČtí, dospČlých,
jednotlivcĤ a celých rodin se zde ocitlo – to si mĤžete snadno zjistit
ve výroþní zprávČ. Tak na ochutnání jenom nČco a jenom letem
svČtem:
x Otevíráme nové prostory – zrekonstruovala je pĜekrásnČ
Mý Praha 3, za což jí patĜí veliké a stálé díky.
x PĜibylo více než dvacet aktivit pro dČti i dospČlé, hlavnČ cviþení
pro rodiþe a dČti a odpolední cviþení pro dČti bez rodiþĤ.
x Rozbíhá se spolupráce s LOMem – organizací to pro muže,
projekt Táta v centru. (Na zaþátku roku 2008 se Rút Kolínská
posmívá Nové Trojce, že se jmenuje MateĜské a OTCOVSKÉ
centrum – prý se bojíme toho, že mateĜská centra jsou pro matky.
V prĤbČhu roku pak SíĢ rozjíždí kampaĖ Táta dneska frþí, projekt
Nové Trojky Táta v centru je v tu dobu již v plném proudu,
probíhají semináĜe jen pro muže i pro celé rodiny.)
x Uvádíme do provozu nový web.
x Netušených a velikých rozmČrĤ nabývá projekt pĜednášek
pro rodiþe, dopolední jsou s hlídáním dČtí – z projektu DČti
s sebou se tak staly Rodiþovské inspirace.
x Získáváme akreditaci Dobrovolnického projektu u Ministerstva
vnitra.
x Nastoupila odpolední koordinátorka, recepþní a provozní v jedné
osobČ, Iva Dolejší. LektoĜi mohou ménČ bČhat ke zvonku a více
lektorovat.
x Úþastníme se komunitního plánování na Praze 3 – na setkáních
pracovních skupin Rodiþe s dČtmi a ýistota ulic i v Ĝídící skupinČ.
x Probíhá projekt BezpeþnČ nejen do školy.
x Spolupracujeme s Magistrátem hl. m. Prahy na podkladech
pro koncepci rodinné politiky hl. m. Prahy – nakonec z toho nic
nebylo a po zmČnách na MagistrátČ se zaþínalo od nuly (zbyteþná
práce).
x Zahajujeme rekonstrukci zahrádky.
x AVT dosahuje hvČzdné návštČvnosti 14 dČtí.
x Objevují se noví návštČvníci z nových domĤ Jeseniovy ulice –
na cviþení k Mirce chodí Edita Janeþková s malinkým Vojtou -.
x Spolupracujeme se Zuzanou Vlþinskou, vede nadpozemské
Hudební dílny.
x Cviþení Miminka jede jako divé, má 2 skupiny.
x Spolupracujeme se Še3silem – pokus pĜejmenovat jej
na Obþanskou platformu ztroskotal na velkolepých možnostech
pĜetváĜení tohoto jména (Opiþí Pantofel?)
x Po letech práce v RadČ odchází z Rady (ale nikoliv z Trojky!)
Martina Matušková a nastupuje, drtivou vČtšinou þlenĤ sdružení
zvolená, Markéta Vokrouhlíková. ýlenĤ sdružení je 14, pĜijati byli
4 noví, 2 naopak rezignovali.
NOVÁ TROJKA prostč JEDE!
Ale co se dčlo ještč?
x Celým rokem se vine zoufalá snaha dostat k nám tČhotné –
na pĜedporodní kurzy, na poradenskou skupinu Klubíþko…
tČhotné ale nejradČji chodí ke Karin Adámkové na úplnČ obyþejné
tČhotenské cviþení -.
x Mezi nČkterými þleny týmu (jmenovitČ byla postižena autorka
tohoto þlánku) Ĝádí hrozná únava a pĜepracování, blbá nálada –
jen Leonka Poletínová drží hlavu vzhĤru a svým nádherným
úsmČvem rozhání chmury.
HISTORII
x Setkáváme se poprvé s procesem mediace. NemĤžeme se
shodnout, jak budou využity nové prostory. NČkteĜí (opČt
ta zatracepená autorka) se domnívají, že bez poĜádného skladu
to tady prostČ nepĤjde. Jiní mají spíše pĜedstavu útulných
pokojíþkĤ s kobercem a kĜesílky. Mediace pomĤže – alespoĖ
doþasnČ. Souþasný pomČr skladových prostor ku relaxaþním
nechĢ nezúþastnČný pozorovatel posoudí sám -.
ROK 2009
Kdo chce, ten si opravdu na ten náš nový, krásný web klikne
a výroþku si pĜeþte. Pochlubit se ale pĜece jen mĤžeme. V roce 2009:
x Zahajujeme „projekt domeþek“ neboli nový herní prvek do velké
herny – ještČ nevíme, že jeho zdánlivČ jednoduchá realizace bude
trvat skoro celý rok.
x Miminka jsou již kurzem o tĜech skupinách (kdybychom vČdČly, že
bude i þtvrtá!).
x Dobráci a dobrajdy Nové Trojky dostávají parádní trika.
x Je schválen Komunitní plán Mý, práce v Ĝídící skupinČ trvá.
x Náš nový, vypiplaný a krásný web získal vynikající osmé místo
v soutČži webĤ neziskovek.
x Nová grafiþka Hedvika Marešová vidí Novou Trojku novČ.
x Otevíráme Zahrádku, na narozeninové párty ji kromČ
koordinátorky Míly pĜedstavují bájeþné malé kvČtinové víly.
x Oslovujeme Petru Malou – opČt se snažíme natáhnout k nám
tČhotné, tentokrát na „tanec pro tČhotné“ – marná snaha.
x Od záĜí zahajujeme plný provoz v nových prostorách.
x Probíhá velké rozšiĜování programĤ: další hodiny cviþení rodiþĤ
s dČtmi, další miminka, další volné herny.
x SkvČle fungují nedČlní herny s domácím divadlem.
x Probíhá první velkolepá akce zvaná Wellness Day – takovou péþi
na vlastní tČlo dobrovolníci ještČ nezažili (o duši bylo vždy
peþováno pĜíkladnČ!).
x Získáváme titul Uznaná organizace MPSV.
x Nová Trojka se ani nyní nestydí za svou lásku k mužĤm a rozjíždí
velký projekt - Chlapi friendly! – Martinská SvČtýlka jako první
akce tohoto typu oplývají autíþky na dálkové ovládání a tatínky
s chlapeþky.
x AVT ubývají dČti – zĜejmČ se složení ŽižkovanĤ a tČch, kteĜí
k nám chodí, mČní.
x SkvČlá lektorka Zuzana Sadílková vede spoustu kurzĤ, hraje
s Mirkou divadlo.
x Snažíme se vypracovat smČrnice – práce se daĜí pouze þásteþnČ
-.
NOVÁ TROJKA MÁ zkrátka TÁTY RÁDA!
Brepta zaostőuje na
- 11 -
A co se dčlo ještč?
x Ve sdružení to vĜelo! Vývoj organizace opisuje stejné peripetie,
o jakých se mĤžete doþíst v každé uþebnici – od volného sdružení
kamarádĤ k suché profesionalizaci.
x ProbČhl pokus o volbu nového þlena rady, na níž nakonec
na první valné hromadČ tomu vČnované nedošlo.
x Martina oznamuje, že bude v Trojce konþit a odjede s mužem
do ciziny. Probíhá konkurz na Ĝeditelku s dramatickou závČreþnou
volbou 10. 6. , která závisela na rozhodnutí þtyĜþlenné rady, neboĢ
Martina Pojarová z rozhodování z dĤvodu svého odchodu
odstoupila – pomČrem 3:1 byla zvolena Edita Janeþková.
x Odchod ze sdružení oznamují 2 þlenové, pĜijati jsou tĜí noví –
sdružení má nyní 15 þlenĤ.
x Irenka, koordinátorka tradiþních akcí, odjíždí s rodinou žít krásný
život plný vČtru a moĜe do Francie, na její místo nastupuje Mirka
ýerná a rozjíždí tradiþní akce ve velkém stylu (její Vánoce
pro trojkové dČti jsou nezapomenutelné a od teć až na vČky
vyžadované každý rok).
x Role koordinátorky MOC se po odcházející Danþe Volejníkové
ujímá po mateĜské pauze opČt Míla Kramná.
x Martina Pojarová odjíždí s rodinou žít život plný netušených
zážitkĤ do Izraele, její Ĝeditelské funkce se ujímá Edita Janeþková,
statutární zástupkyní a pĜedsedkyní obþanského sdružení je
Vendula Nováková, revizorkou sdružení Míla Kramná.
x Je zvolena nová radní, Kamila MatČjková.
x Od záĜí 2009 jsme šĢastné jako blechy, že máme Editu (i nČkteĜí
muži jsou toho názoru, že je – no, „jako by tu s vámi byla
od zaþátku“).
x V záĜí probíhá brainstorming tzv. Krizového plánu – jedním
z návrhĤ je nafotit nahatý kalendáĜ. Dalším z návrhĤ je, aby
na nČm byli muži…Ŷ
Vypracovala subjektivní pozorovatelka Jolÿa Kurzweilová
LouĀíme se s AVT
Po letech úspČšné spolupráce, po mnoha pondČlcích, po nesþetných
obrazech, linorytech, hovorech a pobytech v dílnČ pĜišel nový þas.
DČti, které roky navštČvovaly Ateliér výtvarných technik, vyrostly.
Místo, kam mohly chodit, aniž by po nich nČkdo chtČl pĜihlášku
þi peníze, splnilo svĤj úþel. Nové dČti mají nové zájmy, okolo Trojky
rostou nové domy, roli ateliéru, aþ jinak, stále více pĜebírají okolní
nízkoprahové kluby – Husita, Teen Challenge, R–Mosty…
Nová Trojka se proto s Ateliérem louþí a za všechny ty roky a práci
v nČm dČkuje skvČlým a obČtavým lektorĤm, kteĜí se v nČm v prĤbČhu
let vystĜídali: Jarmile Kynþlové, EvČ PotmČšilové, OndĜeji Skovajsovi,
Adamovi Houskovi, ZuzanČ Joskové, ReginČ Uharþekové, Marii
Bromové, MagdalenČ Zelenkové, MagdalenČ DvoĜakové.
Doufáme, že nČjakou další formu spolupráce s dČtmi, které nemají
tolik štČstí jako vČtšina, v budoucnu opČt najdeme. Pracujeme na tom
už nyní! Ŷ
HISTORII A KURZY
Vyberete si tanec, poctivou dőinu
nebo pilates?
Je vaším šálkem kávy relaxaþní hudba, muzikál Chicago þi VČra
Špinarová? Oslovují vás následující pĜedstavy: tČlo nedĜe, užívá si
pohyb, vnímáme tČlo zevnitĜ... Impuls vychází z paže, paže pokraþuje
pĜes koneþky prstĤ do nekoneþna, zbytek tČla se poddá pohybu…
Tanec vleže, slastné protahování, tanec ve stoje, scénický tanec…
UvolnČní psychiky, zvýšení pohyblivosti páteĜe a kloubĤ..? ýekáte
od lektorky, že vám pohyb ukáže, ale netrvá na dokonalém provedení
a nechá vás si vše prožít dle svého? Pokud ANO, vyzkoušejte
relaxaÿní tanec v pondČlí s Lenkou Krenkovou. A pokud si domĤ
odnesete lehkost a vnitĜní usebranost, jste adepty na to, pĜihlásit se
na celý kurz.
Nevadí vám monotónní rytmická hudba tuc-tuc-tuc? Chodíte si
zacviþit s tím, abyste se poĜádnČ zapotily(i), daly(i) si do tČla,
zaposilovaly(i) si, zvýšily(i) si fyziþku a otestovaly(i) si svoje hranice,
co ještČ zvládnete? Nevadí vám opakovat stejný pohyb osmkrát
þi šestnáckrát po sobČ a ještČ si nahlas odpoþítávat, kolik tČch
opakování máte pĜed sebou nebo za sebou? Lehce se pĜenesete pĜes
to, když se vám vĤbec nepodaĜí napodobit pohyb, který v provedení
lektorky vypadá úplnČ snadnČ? Vyznáte se v anglických termínech
„double knee“ nebo vám jsou úplnČ lhostejné? Vyhovuje vám lektorka,
která vás bude hecovat? Pokud ANO, pak jste to právČ vy, pro koho
jezdí Vlaćka ýermáková každé úterý veþer do Nové Trojky, vede
tu bodystyling a nČkdy zaĜadí i tae-bo. A jelikož její cviþení má být 60
minut, tak neubere ani minutu…
PotĜebujete se protáhnout, uvolnit svalové napČtí, posílit hluboko
uložené svaly? Bolí vás záda? Vidíte v zrcadle ohnuté nebo
asymetrické tČlo? Chcete zlepšit držení svého tČla, svoji ohebnost,
prohloubit dýchání? Baví vás pĜi cviþení ležet þi sedČt, cviþit dĤkladnČ
a plynule? Líbí se vám, když nemusíte každý cvik mnohokrát
opakovat? TČšíte se na vlídnou lektorku, která vám v pĜípadČ
problémĤ mĤže leccos poradit díky své profesi fyzioterapeutky?
Pokud ANO, tak není lepší volby, než pĜijít na pilates! Buć ve stĜedu
dopoledne k Zuzce Sadílkové (Nová Trojka pro vás zajišĢuje i hlídání)
nebo ve þtvrtek veþer ke Karin Adámkové (v tomto pĜípadČ pĜijćte bez
dČtí). A co hudba? ObČ lektorky nedají dopustit na relaxaþní hudbu
a Zuzka se navíc dopouští hudební rockové osvČty (ráda cviþí na U2,
Davida Bowieho, Nicka Cavea a další).
Jolÿa Kurzweilová
KERAMIKA A MUZICÍROVÁNÍ
nové programy pro rodiĀe s dětmi
Chcete trávit þas se svými dČtmi aktivnČ, tvoĜivČ a v Nové Trojce?
Máte þas v pondČlí nebo ve stĜedu odpoledne? Pak právČ pro vás od
února 2011 otevíráme 2 nové programy – v pondČlí odpoledne
Keramický ateliér a ve stĜedu odpoledne Muzicírování. PĜijćte si
s dČtmi vytvoĜit keramický výrobek nebo si spoleþnČ zazpívat! Bližší
informace získáte na telefonu 774 644 974. Ŷ
Míla Kramná
Pokud jste si z pohybových kurzĤ Nové Trojky vybrali, užijte si je!
Pokud ne a ani nejste tČlocviþnové typy, choćte alespoĖ na dlouhé
procházky. VždyĢ pohyb je základním projevem života…
Jo, a chlapi jsou vítáni všude…
Míla Kramná
Brepta šmíruje
- 12 -
Trojkové ženy mnoha profesí
Všichni moc dobĜe víme, že naše dobrovolnice jsou maminky, které si
opeþovávají svoje dČti a pomáhají i s tČmi ostatními. Co však dČlaly,
než zaþaly „budovat“ kariéru matky?
Mgr. Aniÿka Bartoszewska: vystudovala þeštinu na FF UK, pĜi studiu
hlídala dČti a pronajímala byt svého pĜítele v PaĜíži, pracovala ve dvou
amerických internetových firmách, kde m.j. tvoĜila polské stránky a
v polské škole v Praze vyuþovala þeštinu a angliþtinu.
Ing. VlaĈka þermáková, DiS.: absolvovala Obchodní Akademii,
Vyšší odbornou školu MPB, obor Finanþní poradenství a ýeskou
zemČdČlskou univerzitu, obor podnikání a administrativa. Brigádnicky
pracovala jako recepþní a naplno pak v trade marketingu ve firmČ
RECKITT BANCKISER. Má profi licenci jako instruktorka aerobiku
(silové formy, bodystyling) a licenci Basic European TAE-BO.
Ing. Hanka Hemerková: vystudovala gympl a vysokou školu
ekonomického zamČĜení, brigádniþila jako praktikantka letních
a zimních táborĤ, organizovala ochutnávky, pracovala jako asistentka
v Triole, nákupþí a zástupce vedoucí nákupu v Kauflandu a Sparu,
mČla na starosti prodej a servis pro Mont Blanc.
Péģa Kupková: má StĜední zahradnickou školu v MČlníku,
brigádnicky napĜ. stĜíhala rybíz a angrešt nebo toþila pivo na OkoĜi,
patnáct let pracovala u své ex-tchýnČ v kvČtináĜství v MČlníku. Nyní si
pĜivydČlává v kvČtináĜství v BiskupcovČ ulici a odbornČ dohlíží
na zahrádku pĜed N3. Jejím snem je být floristkou na volné noze.
Eva Kadleÿková: je vystudovaná zubní laborantka, brigádnicky
pracovala jako hosteska a dČlala kanceláĜské práce, živila se jako
zubní laborantka a i na rodiþovské dovolené jako zubní laborantka dle
možností vypomáhala.
Marika Pithartová, DiS.: je diplomovaná všeobecná zdravotní sestra,
brigádniþila v þajovnČ, pracovala jako sanitárka a ošetĜovatelka.
V souþasné dobČ má þásteþný úvazek na JIPu v Nemocnici
Na Františku, je ve specializaþním studiu na ošetĜovatelskou péþi pro
resuscitaci, anesteziologii a intenzivní péþi, dále zpívá v kapele PZS
(Pro zmČnu stejnČ) a ochotnČ zauþuje v nošení dČtí v šátku. A k tomu
všemu je tČhotná.
MUDr. Petra Ĝeháÿková: je absolventkou 2. lékaĜské fakulty UK.
Brigádnicky rozdávala letáþky, myla schody, uþila angliþtinu,
prodávala na KarlovČ mostČ, pracovala jako ošetĜovatelka
v nemocnici Milosrdných sester, pomocná síla v pitevnČ a na stavbČ
dČtského hospicu. Díky ochotnické roli milencĤ se sblížila se svým
mužem Martinem. V souþasné dobČ pracuje jako praktická lékaĜka.
Zuzka Sadílková, DiS.: vystudovala gymnázium a VOŠ obor
diplomovaná fyzioterapeutka, studovala také na FTVS, což však
po þtyĜech letech ukonþila. Pracovala na ambulanci a v nemocnici
ve Vrchlabí. V souþasné dobČ si pĜivydČlává prodejem kosmetiky
Oriflame, masírováním a jako lektorka kurzĤ v N3.
CO DĚLÁME MIMO N3
Kristýna Šubrtová: má polygrafickou školu, vedla dČti v turistickém
oddílu, brigádniþila v þokoládovnČ Orion, pracovala v obchodČ jako
vedoucí pokladní a v oddČlení reklamací. Nyní v N3 pomáhá
s hlídáním dČtí.
Markéta Vlasáková: absolvovala Masarykovu stĜední školu
chemickou (naproti hospodČ U FlekĤ :-) a tak rozumí analytické
chemii. Brigádnicky roznášela poštu a doplĖovala zboží v potravinách.
Pracovala jako laborantka v toxikologické laboratoĜi a posléze pĜešla
do banky, kde se bČhem sedmi let propracovala až k vedení jedné
malé poboþky. Ráda jezdí na motorce (svou Transalp Enduro 650
sice prodala, ale až našetĜí, koupí si novou). PĜi rodiþovské dovolené
si pĜivydČlává hlídáním dČtí.
… o dalších dobrovolnicích a dobrovolnících pĜíštČ …Ŷ
Mirka þerná a Míla Kramná
HráĀ konající dobré skutky
NČkteĜí z nás si stanovují lehce dosažitelné cíle a jsou spokojeni
z jejich dosažení. NČkteĜí z nás mají potĜebu mít cíl hodnČ vysoko,
a i když ho úplnČ nenaplní, jsou spokojeni z toho, že se o to alespoĖ
pokusili. Ti druzí urþitČ dojdou dál než ti první, a Vašek ýerný k nim
urþitČ patĜí.
Vašek rád soutČží. A když už soutČží, tak mu nejde o to, jen tak
to zkusit, ale zacílí na první cenu a pro její získání udČlá maximum.
Tak tĜeba letos v Ĝíjnu. V Makru nakupoval croissanty v bednách
po stovce, doma je otevíral, vyndaval z nich výherní kódy,
ty pĜepisoval a zasílal do soutČže 7days. Brzy po té, co þokoládovými
a marmeládovými croissanty nakrmil svoje syny, širší rodinu a známé,
je zaþal rozdávat - nČkolik beden skonþilo na akcích Nové Trojky,
další poslal po Mirce do školy a do školky, nabízel je ve svém baru –
zkrátka všude, kde se to jen trochu hodilo. Posílal i poštou. Od jeho
nevlastní tchýnČ mu prý pĜišla SMSka: „DvČ krabice došly v poĜádku,
víc už neposílej!“
„O prachy mi nejde, ale o dovolenou v Karibiku,“ Ĝíká zasnČnČ Vašek
a už se vidí v plavkách na pláži se svou milovanou ženou Mirkou,
na jejíž vnadách mĤže oþi nechat.
Vašek do této akce investoval 20 tisíc korun, 50 hodin þasu a práci
3 lidí, kteĜí pĜepisovali kódy. Vyhrál 3 notebooky, které obratem prodal
a za výtČžek opČt nakupoval croissanty. Týden pĜed uzavĜením
soutČže mČl 3000 kódĤ a svoje šance na vítČzství tipoval 50:50.
Vašek bohužel dovolenou nevyhrál, i když jsme mu všichni drželi
palce a pomáhali konzumovat croissanty.
A jak se dívá na svoji anabázi z odstupu? „Je tČžký soutČžit, ale mČ
to baví. Rozdal jsem 3 tisíce croissantĤ, to považuju za dobrý skutek.
PoĜád pĜemýšlím, jaká je hranice, za kterou bych už nešel.“
Gamblery nemá rád, ve svém baru nechce žádné automaty.
Se spotĜebitelskými soutČžemi to má ale jinak, ty si užívá. V soutČži
se zmrzlinami Twister vyhrál zájezd pro 6 osob do Legolandu
a notebook. V soutČži s tatarkou Hellman´s vyhrál 200 tisíc
na zájezdy. Jen s tyþinkami DELI se mu moc nedaĜilo, i když
za 1 týden poslal 550 kódĤ a investoval do toho 4000 Kþ, tak
nevyhrál, pĜebil ho nČkdo ze Slovenska. Ale tyþinky prý byly moc
dobré.
„V baru þekám na lovce mozkĤ, ale oni nepĜichází. Zatím. PĜedstavuju
si, že se mČ firmy budou bát tak, že mČ samy budou dávat nČco za to,
že do jejich soutČží nepĤjdu. Nebo bych se moc rád dostal
ke Krausovi do UvolnČte se, prosím...,“ pouští Vašek na špacír svou
fantazii…Ŷ
Míla Kramná
Pozn. V Breptovi þ. 6 je zaznamenán VaškĤv výrok: „Vzal jsem si TČ
(myšleno Mirku, pozn. Brepta) s tím, že tČ budu živit. Pracovat nemusíš, pĜes
tČhotenství mĤžeš pĜejít rovnou do pĜechodu.“ Jestli tím myslel, že bude
Mirku živit tyþinkami DELI, zmrzlinou Twister, tatarkou Hellman´s a croissanty
7days, není se co divit, že Mirka o další tČhotenství zrovna moc nestojí…
Brepta šmíruje
- 13 -
U MIRKY A U ZUZKY
SrdeĀní záležitosti…
Mirka
Jak to tehdá vlastnČ bylo…
Moment zrodu této srdeþní záležitosti je opĜeden mnohým tajemstvím.
Zuzka si živČ pamatuje tČhotnou Mirku na ParukáĜce. To už Mirka
mČla dva kluky (Vašíka a Vojtu) a vČdČla, že þeká Vilíka. Zuzka ji
v duchu obdivovala a litovala, nechápala, jak nČkdo mĤže být tak
veselý a šĢastný, když þeká tĜetího kluka.
Mirka ovšem tvrdí, že si na nČjaké prvotní setkání na ParukáĜce
vĤbec nepamatuje. Hmmm…
Poprvé to prý podle Mirky bylo, když už byl Vilík dávno na svČtČ.
„Zuzka mČla tenkrát na sobČ takovou þernou halenku s bílými
puntíky.“
Toto tvrzení však Zuzka rezolutnČ odmítá slovy: „To je pČkná blbost!“
HMMM…
A tak to tehdá tedy bylo…
A aĢ už to bylo, jak chtČlo, pravdou zĤstává, že se narodilo výjimeþné
pĜátelství plné srdeþních záležitostí.
JAK SI SPOLU HOLKY JEDNOU POVÍDALY
Mirka se Zuzkou se sešly, aby spolu pohovoĜily v duchu „zeptej se mČ
na cokoliv, odpovím ti na co budu chtít.“
Z: Proþ myslíš, že jsme v srdeþních záležitostech?
M: Protože si rozumíme, jsme naladČny na stejnou strunu.
Z: Jaké jsou tvé zájmy (vyjma dČtí a N3)?
M: U niþeho dlouho nevydržím. VlastnČ mou velkou vášní je úklid.
Ve skĜíních mám jeden komínek vedle druhýho. DĜív jsem furt byla
v divadle nebo v kinČ, teć aspoĖ po nocích tanþím. Pustím si hudbu,
lítám po bytČ a vymýšlím si rĤzný choreografie.
M: A co baví tebe?
Z: Klasická trojice, Ĝekla bych, má svatá trojice – hudba, film,
literatura. Taky pozoruju pĜírodu, baví mČ zpČvné ptactvo, urþuju
druhy a tak.
M: Co bys dČlala bez N3?
Z: To bych asi skoþila z balkónu.
Z: Co budeš dČlat na starý kolena?
M: Budu s Vaškem jezdit po svČtČ nebo sedČt doma a sledovat
seriály.
Z: Proþ se mnou kamarádíš?
mezi dvěma ženami
M: Máme podobný pohled na výchovu.
A vĤbec jsme si tak nČjak podobný,
veselý a šikovný.
M: Jaký by mČl být tvĤj ideální den?
Z: To bych radši nerozebírala. Ale moh´
by to bejt tĜeba den v lázních.
M: Jaké tĜi vČci by sis vzala na pustý
ostrov?
Z: Bibli, poĜádnou hudbu a telefonní
þíslo na leteckou dodávku pizzy.
A mohla bych ještČ ten telefon?
Z: A co tvĤj ideální den, Miruš?
M: Abych ráno vedla dČti s úsmČvem
do školy, abych se celý den usmívala.
Nebo bych si doma uvaĜila þaj, natáhla
teplý ponožky a þetla si (doma bych
byla sama).
Z: Jéžiš marjá, tak díky za rozhovor.
M: Ahoj. Ŷ
Mirka oĀima Zuzky
Mirka je výborná. Je veselá a vtipná. Mám ji moc ráda, protože mám ráda
vtipný lidi. A ráda ji mám za její obČtavost. Je spolehlivá, šikovná, hodná,
skvČlá kamarádka.
Mirka úžasnČ vychovává své tĜi roztomilé kluky a s manželem Vaškem
má harmonickej vztah. UrþitČ se moc milujou.
Mirka je taky krásná, energická, organizaþnČ schopná žena. Umí hezky
zpívat, má bezvadný nápady, je rozená divadelnice, je oblíbená, dČti ji
prostČ milují.
Mirka je pĜimČĜenČ upovídaná, zvČdavá, do všeho by strkala nos a
všechno chce mít pod kontrolou.
Mirce nevadí, když ji þlovČk kritizuje, umí sama sebe shodit, udČlat si
ze sebe legraci.
Mirka je talent, koþka, STAR.
Zuzka oĀima Mirky
„Zuzanóóó… chci Ti jenom…“
NČkdy mám pocit, jestli všechny ty písniþky o Zuzanách nejsou právČ
o ní. Když slyším nebo vidím Zuzku pĜicházet do Trojky, tak mĤj barometr
nálady ihned stoupá. Nová Trojka mi prostČ pĜinesla jedno velké
pĜátelství, které doufám pĜetrvá i pĜes dČtství našich dČtí…
A co Ĝíct o Zuzce?
x Zuzka je krásná a chytrá – vražedná to kombinace. Nezkazí žádnou
legraci, ba naopak ještČ nČjaký ten vtípek pĜihodí.
x Zuzka miluje svoje dČti – a to na ní obdivuju. Nenechá se nikým
zviklat, a i když to urþitČ obþas není jednoduché, tak si jde za svým.
Se Zuzkou se také skvČle hraje divadlo, protože na sebe hezky
slyšíme a když nám zrovna nČco nevyjde, tak pĜijde hned nápad
s nČjakou „vtipnou“ improvizací.
x Zuzka je lektorka profesionálka. Vždy se na svoje svČĜence a jejich
rodiþe usmívá. Se všemi pohovoĜí a všímá si jejich malých úspČchĤ i
nezdarĤ.
x Zuzka to nemá ve svém životČ jednoduché, a i pĜesto se vždycky
tváĜí bezstarostnČ a jakoby nic. A když potom poodkryjete tu pevnou
slupku a zjistíte úplnou pravdu o jejím osudu, tak… Zkrátka je to
stateþná žena s velkým Ž.
x Zuzka je prostČ moje MOJE KAMARÁDKA.
Tak Zuzko, kdy zas pĤjdeme na to pivo? V prosinci nebo v bĜeznu?
Vlastnoruÿnč napsaly Mirka þerná a Zuzka Sadílková
Brepta polemizuje
- 14 -
Moje zkušenost s Respektováním
Když se narodila moje dcera Eliška, první rok jsem o ní peþovala
hodnČ intuitivnČ. Byla þasto chovaná, nošená, první mČsíce jsme se
od sebe takĜka neodtrhly. Nikdy jsme ji nenechávali plakat nebo
dokonce vyplakat, spinkala s námi, vždy nás mČla nablízku a také
jsme ji nosili v šátku. PĜibližnČ okolo toho prvního roku se ale výchova
zaþala ponČkud komplikovat. Dítko se zaþalo prosazovat, vymezovat,
mít o vČcech vlastní pĜedstavu a samozĜejmČ pĜišel i první vztek a
vzdor. PĜibližnČ v téže dobČ jsem se dostala ke knížce Respektovat a
být respektován. Knížka mi moc pomohla v tom, že mi naznaþila
smČr, kterým se chci ve výchovČ ubírat a hlavnČ mi dávala praktický
návod, jak konkrétní vČci realizovat.
Na kurz jsem se chystala od chvíle, kdy jsem knížku pĜeþetla, takže
jakmile jsem zjistila, že jej Nová Trojka pĜipravuje, nebylo co Ĝešit.
Možná si Ĝíkáte, proþ jsem platila za drahý kurz, když mám
nastudovanou knížku. Jenže ona ta praxe není tak jednoduchá.
Respektovat a být respektován, to je pĜedevším opravdu nesnadná
práce se sebou samým. Nedávat dítČti ve výchovČ pouze najevo, kdo
je tady pánem situace, není vĤbec snadné. A nechat se strhnout je
pĜitom tak snadné. ýlovČk se ve výchovČ dítČte stává bezradným
témČĜ dennodennČ.
Na druhou stranu, respektování má být vzájemné. Nejde tedy o to, že
si dítČ v podstatČ mĤže dČlat, co chce, ale spíše o to, jak s ním
komunikujeme. VČĜím, že dítČ potĜebuje pevnČ stanovené hranice a
pravidla. A že je lze urþovat s respektem vĤþi všem zúþastnČným. Ŷ
Marika Pithartová
Zţstanu „neefektivní matkou“
Hned na prvním semináĜi „Respektovat a být respektován“ dostalo mé
mateĜské sebevČdomí zásadní ránu. Tématem byly neefektivní
zpĤsoby komunikace, lektorkami familiérnČ nazývané „neefektivky“.
SamozĜejmČ, že si jsem vČdoma toho, že vyþítat, urážet nebo citovČ
vydírat se nemá. Netušila jsem ovšem, že mezi „neefektivky“ patĜí
napĜíklad mnou tolik používané pokyny („UdČlej….“) a v pĜípadČ
vytrvalé resistence adresáta také pĜíkazy („OkamžitČ bČž a
udČlej….!“) þasto spojené s vyhrožováním („Jestli neudČláš, tak……“).
I nČkteré další probírané zpĤsoby neefektivní komunikace mi byly
velice povČdomé. S podivem jsem se napĜíklad dozvČdČla, že
pochvala, kterou jsem doposud považovala za jeden z vrcholĤ mých
mateĜských dovedností, se také Ĝadí k „neefektivkám“. Na konci
druhého semináĜe jsem mČla velice vtíravý dojem, že moje pĤsobení
na naše dČti je jedna velká „neefektivka“.
Aþkoliv paní lektorky dČlaly co mohly, aby nás pĜesvČdþily o tom, že je
tĜeba neefektivní zpĤsoby nahradit tČmi efektivními a uvádČly
konkrétní pĜíklady, jak na to (dozvČdČli jsme se napĜíklad, že místo
zmiĖovaných pokynĤ je dobré poskytnout informace, tedy použít
oznamovací vČtu a to zásadnČ v první nebo tĜetí osobČ, nikdy v osobČ
druhé), stále více jsem nabývala pĜesvČdþení, že tato metoda zní sice
úžasnČ, ale vzhledem k mému temperamentu a temperamentu mých
dČtí, zejména toho staršího, je v praxi neaplikovatelná.
Jsem ráda, že jsem kurz „Respektovat a být respektován“
absolvovala. Jeho téma mČ urþitČ vedlo k zamyšlení nad tím, jak naše
dČti doma vychováváme. Na druhou stranu si myslím, že metody
probírané na kurzu nefungují globálnČ a v každé situaci, ale že jejich
použití, resp. jejich pozitivní efekt závisí na osobnosti toho vĤþi komu
smČĜují. DospČla jsem k závČru, že ne každý má dostatek odhodlání,
vĤle a trpČlivosti tyto metody systematicky aplikovat. A k takovým
osobám patĜím zcela jistČ i já, takže budu i nadále místo správného a
údajnČ efektivního „vidím, že na zemi jsou hraþky…“ používat zcela
nesprávné a neefektivní „uklićte si ten svinþík!“ Ŷ
Martina Krumlová
RESPEKTOVAT ÿI NE…?
DOMÁCÍ HRÁTKY dle pravidel
Respektování
aneb Jak nás naše rodiny pouÿují o tom, kde jsou trhliny
ve východiscích, metodách a dĥsledcích pĝístupu Respektovat a
být respektován
Jednoaktovka ÿ. 1 „Dopĝáváme dítčti svobodu“
Osoby a obsazení: 3,5 leté dítČ, které baví být dítČtem; rodiþ, který
dává dítČti vybrat v duchu doporuþení Respektování, dnes už popáté.
R: Obleþeš si dneska na procházku ten þervený nebo ten modrý
svetĜík?
D: Na plocházku? …
R: Ano. Tak þervený nebo modrý?
D: Maminko, ktelý mi vybeleš, ten si vezmu…
R (v duchu): Jak to, že si nechce vybrat sama? Co dČlám špatnČ?
Pouþení: DítČ chce být respektováno ve své roli dítČte, které nemusí
poĜád o nČþem rozhodovat a ještČ za to nést zodpovČdnost.
Jednoaktovka ÿ. 2 „Projevujeme upĝímný zájem“
Osoby a obsazení: 15-letý teenager, který se vrací z oslavy plný
dojmĤ; rodiþ, který pĜetéká zvČdavostí, co se dČlo, ale snaží se držet
pouþky z kurzu Respektování, která zní: nevyptávat se.
T: Ahóóój….
R (po chvíli mlþení): Vidím, že se tváĜíš spokojenČ…
T: Co…??? Co máme k jídlu?
R: V lednici je spousta jídla.
T: Tak já si nČco vezmu a pĤjdu si lehnout.
T: (v duchu): Jak si mĤže myslet, že jsem vodvaĜenej z toho, že jsem
musel jít domu? Ostatní tam ještČ mohli zĤstat. Jestli kámoš sbalí
tu holku, do který jsem celej veþer dČlal, tak budu fakt nasranej.
R: (v duchu): Jak to, že tahle jednoduchá taktika vĤbec nefunguje a
nic jsem se nedozvČdČla? Mám snad pĜíštČ mlþet déle? Nebo Ĝíct:
„Vidím, že mi chceš vyprávČt, co všechno se dČlo a jak ses mČl…???“
Pouþení: Pokud od dČtí chceme upĜímná sdČlení, není ostudou
vyslovit upĜímné normální otázky. Naše mlþení nebo nevýstižný popis
toho, co vidíme, mohou pĤsobit jako nezájem, a pokud se nestrefíme,
(a kdo do tČch puberĢákĤ vidí, že?) tak naši komunikaci posunou
nČkam úplnČ jinam a my se dostaneme úplnČ mimo mísu.
Jednoaktovka ÿ. 3 „Empaticky reagujeme“
Respektování není jen pro dČti. Mnohou tezi této metody lze použít
i pĜi komunikaci mezi manžely. Jedna z pouþek napĜ. zní: Když je
nČkdo v obtížné pozici, cesta ke správné komunikaci je tzv. empatická
reakce – naše explicitnČ vyjádĜené pochopení mĤže pĜi Ĝešení situace
významnČ pomoci.
Osoby a obsazení: M1 - Manžel, který hledá po tisícípadesáté klíþe
od auta, M2 - manželka, která mu je tisícþtyĜicetdevČtkrát pomáhala
hledat.
M1: Kde jsou zase ty klíþe? Už musím jet, ta schĤzka je od tĜí!
M2: (dává prostor k vyjádĜení): Vidím, že nemĤžeš najít klíþe…
M1: No to je hezký, že to vidíš! To mi pomĤže!
M2: (dává vybrat): Kde asi mohou být? Nepoložil sis je nČkam? Nebo
nejsou snad ztracené?
M1: Ježiš tak kam jsem je mohl dát? To nestihnu, sakra, to bude
malér… Jsou v háji…
M2: (empaticky reaguje): To nasere, vić?
M1: TĜíská pĜipravenou aktovkou o zem, taška se otevírá, papíry se
sypou po pĜedsíni…
Pouþení: Empatická reakce je skvČlá. Ale když se v konkrétní situaci
nezmĤžeme na to, co se nazývá pĜesná empatie, radši si ji nechme
od cesty. Ŷ
Míla Kramná a Jolÿa Kurzweilová
Brepta polemizuje
- 15 -
„Dogmatici“ versus „empirici“
Pavla FrĖková, která provádČla výzkum mezi úþastníky kurzu
Respektovat a být respektován, se snažila zjistit, zda a jaké zmČny
ve svém zpĤsobu výchovy vnímají rodiþe po jeho absolvování. Ocituji
zde ze závČru její bakaláĜské diplomové práce (Masarykova
Univerzita, Brno 2009, s. 56-57), kterou na dané téma napsala:
„Rodiþe po absolvování kurzu Respektovat a být respektován vnímají
ve svém zpĤsobu výchovy urþité zmČny. Podle vČtšiny rodiþĤ se
zlepšil jejich emoþní vztah k dítČti. To znamená, že v chování rodiþĤ
pĜibylo pĜátelských projevĤ vĤþi dítČti, zejména naslouchání,
porozumČní a zájmu o nČj, a ubylo nepĜátelského chování rodiþe
k dítČti, což rodiþe pĜisuzovali pĜedevším lepšímu zvládání svých
emocí. Se zlepšením emoþního vztahu poté do jisté míry souvisela
i zmČna ve výchovném Ĝízení rodiþĤ, kde ubylo trestĤ
a pĜi stanovování pravidel zaþali rodiþe brát vČtší ohled na pĜání
a potĜeby dítČte. V urþitém ohledu však kurz pĤsobil na rodiþe
nejednotnČ, neboĢ jedna skupina rodiþĤ uvádČla, že jim kurz pomohl
stanovit dČtem urþitá pravidla a dbát na jejich dodržování, kdežto
druhou skupinu rodiþĤ kurz vedl k tomu, aby svým dČtem poskytli
co nejvČtší volnost v rozhodování.
Z výzkumu dále vyplynulo, že se rodiþe lišili ve zpĤsobu, jímž
aplikovali získané poznatky do své výchovy. Na základČ toho jsem
rozlišila a popsala dva typy rodiþĤ – „dogmatiky“ a „empiriky“.
Tato typologie má pĜitom zĜejmČ urþitou obecnou platnost týkající se
pĜístupu rodiþĤ k rodiþovskému vzdČlávání. „Dogmatici“ se vyznaþují
tím, že informacím z expertního zdroje pĜikládají vČtší váhu než svým
vlastním zkušenostem a vnímají jej jako návod, jak správnČ
vychovávat. V jejich výchovČ se pak tento postoj þasto promítá
do urþité rigidity v uplatĖování nauþených výchovných technik. Za
nebezpeþí tohoto pĜístupu pokládám snížení pĜirozenosti
a spontánnosti rodiþĤ ve výchovČ a to, že se pĜi výchovČ Ĝídí spíše
teoretickými poznatky než reakcí dítČte na jednotlivé výchovné
metody. Druhý typ rodiþĤ, „empirici“, vnímají získané poznatky spíše
jako možnost obohacení své dosavadní výchovy a pĜi rozhodování,
zda používat nové techniky, se Ĝídí tím, jak na nČ reagují jejich dČti…
ZmČna zpĤsobu výchovy vyvolaná kurzem byla u obou typĤ rodiþĤ
nejspíše podobná. ZmČnu „dogmatikĤ“ však na rozdíl od „empirikĤ“
provázela znaþná tenze a rigidita v uplatĖování poznatkĤ.“ Ŷ
Rešerši provedla Klára Boumová
MARTINSKÉ ROHLÍÿKY
Kdo z vás dospČlých nedostal na závČr trojkového martinského
prĤvodu odvahu sáhnout svatému Martinovi do košíþku a ochutnat
sladký rohlíþek pracovní skupiny HeKrPe (ilustraþní foto þ.1) nebo
voĖavý rohlíþek pracovní skupiny MaMaKr (ilustraþní foto þ.2),
popĜípadČ nemá to štČstí a po dopoledních nechodí vysedávat
do kanceláĜe Nové Trojky, kde se rozdávaly rohlíþky nikoli z košíku
a nikoli od sv. Mar. (rozumČj svatého Martina), ale od sv. Mar.
(rozumČj svaþináĜky Markéty, bez ilustraþního fota), tomu nezbývá,
než si poþkat napĜesrok, získat odvahu a infiltrovat se do skupiny dČtí
obklopujících sv. Martina, pĜípadnČ se infiltrovat do týmu Nové Trojky
a þekat na správný okamžik vysedáváním v kanceláĜi. A ten, komu
odvaha chybí, si bude muset svĤj rohlíþek upéci sám!
Já osobnČ jsem fanda do kynutého tČsta. Vyzkoušela jsem rohlíþky
podle Helenky, a to hned tĜi veþery za sebou! Senzace! TČsto je
bleskovČ hotové a krásnČ se s ním pracuje. Rohlíþek podle Zuzky
jsem pouze ochutnala, byl bájeþný. Zaslechla jsem dokonce skrz
dveĜe kanceláĜe, že mužská þást jedné trojkovČ angažované rodiny
prý bude vyžadovat tyto rohlíþky místo všech obvyklých druhĤ
vánoþního cukroví! Tak s chutí do toho! Ŷ
Markéta Vokrouhlíková
RESPEKT NEBO RECEPT?
Recept podle HelĀi Kováőové
Suroviny: 50 dkg hladké mouky, 25 dkg másla nebo Hery,
1 a ½ kostky droždí, 1 vejce, špetka soli, 1 vanilkový cukr, 100 ml
mléka, trochu cukru do kvásku, trochu rumu do tČsta, vejce na potĜení
Pracovní postup: ohĜejeme mléko, rozdrobíme do nČj droždí,
pĜidáme cukr a trochu mouky a necháme vzejít kvásek. Do mísy
nasypeme mouku, pĜidáme vajíþko, špetku soli, vanilkový cukr, rum
a rozehĜátý tuk. Zapracujeme dohromady s kváskem. TČsto
se nenechá kynout. RozdČlíme ho na 4 díly, u nichž postupnČ
vyválíme pĜimČĜenČ kulatou placku, kterou rádýlkem rozkrojíme
na 8 pĜimČĜenČ stejných dílĤ. Na širší okraj každého dílu dáme náplĖ
a srolujeme smČrem ke stĜedu placky. Ohneme do tvaru rohlíþku,
položíme na plech pokrytý peþícím papírem a pomažeme
rozšlehaným vajíþkem. Peþeme pĜi 170 ºC. Po upeþení posypeme
mouþkovým cukrem. Z této dávky vytvoĜíme 32 rohlíþkĤ. Ŷ
Recept podle Zuzky Ježkové
Suroviny: 40 dkg hladké mouky, 25 dkg Hery, 250 ml šlehaþky,
špetka soli, ½ lžiþky prášku do peþiva, 1 žloutek a 1 lžíce smetany
na potĜení, mouka na podsypání, mouþkový cukr, 1 vanilkový nebo
skoĜicový cukr
Pracovní postup: v míse smícháme mouku, Heru, sĤl, prášek
do peþiva a neušlehanou šlehaþku. TČsto se dost lepí, nenecháme se
odradit, po hodinČ odpoþinku v lednici se tČsto zklidní a je povolné.
TČsto rozdČlíme na pomouþeném válu na 6 dílĤ. Dále postupujeme
obdobnČ jako u prvního receptu, pouze s tím rozdílem, že rohlíþky
potíráme žloutkem smíchaným se lžící smetany a ihned po upeþení
obalujeme v mouþkovém cukru smíchaném s cukrem vanilkovým
nebo skoĜicovým. Z této dávky vyrobíme 48 rohlíþkĤ, ale jak Ĝíká
Zuzka – ani to vČtšinou nestaþí! Ŷ
Náplně
Maková náplė: nejlepší je krátce povaĜit þerstvČ umletý mák v mléce
s trochou rozdrcených piškotĤ, skoĜice, cukru a rumu. Druhou
možností je koupit mák již namletý a možností tĜetí je koupit již
hotovou makovou náplĖ. Na 1 dávku rohlíþkĤ potĜebujeme 2 hotové
náplnČ. Nebojte se tĜetí varianty, není to zbabČlost!
Oĝechová náplė: smícháme 3 lžíce horkého mléka a 1 lžíci medu,
pĜidáme 15 dkg strouhaných vlašských oĜechĤ, 3 lžiþky cukru, trochu
rumu a rozinek.
Tvarohová náplė: 2 mČkké tvarohy (kostky v alobalu) smícháme
s cukrem, vajíþkem, rozinkami a trochou rumu. Ŷ
Breptovy inspirace
- 16 -
FEJETONKY
C´est pas grave!
PODZIM v Tel Avivu
̖ je vČta, kterou se ve Francii nauþíte už na letišti. Vyslovuje se
[sepagrrráv] a pĜidává se milý úsmČv. Znamená nČco jako: to nevadí
(doslova „to není vážné“). Používá se þasto a musíte ji Ĝíkat za všech
okolností, když se vám nČkdo omlouvá (napĜ. vysvČtluje, proþ postel,
kterou jste si objednali pĜed 8 týdny - dodací lhĤta mČla být týdny 3 ještČ není vyrobená), jinak vás budou Francouzi považovat za barbary
z východu. PĜízvuk vás sice stejnČ prozradí, ale když uslyší, že jste
z Prahy, jsou o poznání vĜelejší. VČtšina FrancouzĤ Prahu zná
a považuje ji za perlu východní Evropy (marnČ se je snažíte
pĜesvČdþit, že na východ od ýeska je dalších deset státĤ EU).
Dále vás nesmí vyvézt z míry, že skoro každý obchod má minimálnČ
hodinovou polední pauzu – na obČd. Ve Francii se totiž témČĜ
všechno toþí kolem jídla a pití. Rychle si zvyknete na nepĜeberné
množství jejich dobrĤtek (zapomeĖte na Májku, Hermelín a Nivu –
tady máte možnost vyzkoušet originál), nauþíte se nezabloudit mezi
regály s vínem v Carrefouru (dáte si s manželem jasné pravidlo, že
pĜed desátou ranní se nebude pít) a pomalu sbíráte odvahu ochutnat
moĜské plody, které se vám mrskají na talíĜi (poté, co dČti honí humra
po kuchyni, se radši vrátíte k mušlím na vínČ).
MoĜe… Na to si suchozemec asi nikdy úplnČ nezvykne. Vždycky vám
vyrazí dech, když se zpocení po 15 km na bruslích v protivČtru vĜítíte
do poslední zatáþky a pĜed vámi je modré nekoneþno. NejdĜív si
myslíte, že je studené (Atlantický oceán je kolem Evropy ohĜátý
Golfským proudem na 18 stupĖĤ), ale po dovolené v Bretani (kde
ve vodČ vydržíte 10 vteĜin, než se vám zastaví srdce) se houpete
na vlnách jako rodilí Normanćané. Ani nepotĜebujete ruþník, osuší
vás vítr, který fouká 300 dní v roce. Mezi oblíbené zábavy patĜí
pouštČní Ĝiditelných drakĤ. Když jich 5 synchronizovanČ kĜižuje
oblohu, vzpomenete na vylodČní spojencĤ.
Na pláži je také jediná možnost vidČt ženu kojit a vČĜte, že to bude
na 99 % liberální cizinka. Francouzky totiž nekojí vĤbec. Vrací se
do práce vČtšinou pĤl roku po porodu, a tak mají malí Francouzi
nejdĜív flaštiþku a pak klidnČ do 5 let dudlík. Obleþeni jsou ale podle
poslední módy (vþetnČ nagelované ofinky).
Takže je jasné, že ve Francii žádná mateĜská centra nenajdete,
a proto se rádi vracíte na Žižkov.
Pourrez-vous partir pour Prague si c´est toujours la grève en France ?
̖ c´est pas grave! Ŷ
Všichni tu mluví o podzimu. A aþkoli teploty ve mnČ vyvolávají spíš
pĜedstavu vrcholného léta nČkde u Mácháþe, opravdu je cítit
ve vzduchu zmČna. Fotky z výletĤ mají pĜíjemný zlatavý nádech,
þlovČk už se nekoupe permanentnČ ve vlastním potu, dokonce jsem si
zase po pĤl roce vytáhla ze skĜínČ deku a nespím už jen
pod povlakem. Když jsem si pĜed pár týdny snažila v kavárnČ vybrat
nČco k jídlu, nabídla mi servírka polívku. „No je vidČt, že je po létČ,
ubezpeþila mČ zkušenČjší kamarádka – starousedlice.“
V ýechách by mČ asi opravdu nenapadlo dát si ve tĜiceti stupních
polívku, ale ty místní, stejnČ jako vynikající saláty, které dostanete
v každé kavárnČ, hýĜí barvami a chutČmi.
Obþas to tu celé pĜipomíná jeden velký zeleninový salát s pĜísadama
pro nás neobvyklými a bizarními. Pejzatí židé, jak je známe
z Buberových Chasidských vyprávČní, vedle vydesignovaných
mladíkĤ s tČly pĜíslušníkĤ elitních jednotek. Ortodoxní maminky s
neuvČĜitelnČ promyšlenČ obtoþenýma šátkama okolo hlavy a kupou
dČtí okolo koþárku, etiopští židi, tmaví a víc etiopští než židovští,
spoustu rusky mluvících Galin a IgorĤ, kteĜí sem pĜišli ve velkém
hlavnČ po rozpadu SovČtského svazu a kteĜí využili práva návratu.
ýasto jsou to právČ takoví židé, jako já, jen na rozdíl ode mČ mluví
plynnČ hebrejsky, protože to je jediný zpĤsob, jak najít práci a
opravdu se tu usadit natrvalo. Do toho všudypĜítomné filipínské
peþovatelky, které pĜed sebou tlaþí koleþková kĜesla se staĜeþky.
Ráno je pČknČ vyvezou do parku, samy popíjejí kafíþka z termosek,
hrají karty nebo jen tak klábosí. Tenhle salát (u nás by se asi Ĝeklo
guláš) nakonec opravdu nČjak funguje, stejnČ jako se tu dá jíst silný
kuĜecí vývar s Ĝapíkatým celerem a þerstvou kapií v poledním vedru.
Zaþínáme si koneþnČ naplno užívat té hojnosti barev, vĤní i pĜíbČhĤ.
Je podzim a na zahradČ nám dozrávají citrony, datle už opadaly.
Na polích u americké školy, kam dČti každý den vozíme, za chvíli
zaþnou kvést jahody.
Minulý týden dostal Eliáš od své školkové paní uþitelky za úkol
nasbírat barevné listy. Tenhle americký vzdČlávací systém je vlastnČ
jediným pojítkem se známým kalendáĜem. Vsadím se, že jinde než
v téhle škole se ani na podzim listy nelisují, ostatnČ není to taková
legrace nČco opadaného najít. Nakonec se nad námi smiluje
eukalyptus a... Oslava Halloweenu tu i pro nás, notorické nepĜátele
amerikanizace þeských tradic, pĜedstavuje nČco známého a vlastnČ
blízkého. DČti se ochotnČ pĜevlíkají do masek (masopust) a jdou
koledovat po domech jedné skoro americké ulice v naší diplomaty
prošpikované Herzliyi (velikonoce).
Nakonec se ohlásí podzim i z ýech. Volá tatínek a prosí, abych s ním
ten jeho podzim pĜijela prožít a dovedla ho do zimy. Louþím se
s moĜem a dČtmi, snažím se do sebe vpít místní slunce i klid moĜské
hladiny. Budou se hodit. Ŷ
Irena Rubešová
Martina Pojarová
Pozn. 1: Martina Pojarová i Irena Rubešová patĜí do kategorie
„veteránky Nové Trojky“. Martina Pojarová je spoluzakladatelka Nové
Trojky, její dlouholetá Ĝeditelka a matka tĜí dČtí, která t.þ. pobývá
s rodinou v Izraeli. Irena Rubešová je lékaĜka, prvorozená dcera
„dČdy“ Petra Hájka, matka tĜí dČtí, donedávna trojková dobrovolnice
a posléze i koordinátorka tradiþních akcí, t.þ. pobývající s rodinou ve
Francii.
Pozn.2: La grève = stávka.
……………………..
Výzva psavcţm a psavkyním!
Máte-li v zásuvce svého stolu nebo své mysli literární poþiny þi
nápady, které by byly hodny publikování, neváhejte a pošlete je
Breptovi. Psát do Brepty není výsadou vyvolených, šanci mají
všichni. ObzvlášĢ jsou žádáni autoĜi polemik a vtipných pĜíspČvkĤ!
Breptovy inspirace
- 17 -
Babyboxing v Nové Trojce
aneb Z deníĀku matky tőí dětí
Pondčlí
Nejmladší synek se zase þtyĜikrát v noci probudil. Jeþí a vyžaduje
mlíko. Fakt, vážnČ, opravdu má žízeĖ?
Poptávám vlnitý papír na výtvarnou dílnu v doporuþeném obchodČ.
Jdu na cviþení rodiþĤ s dČtmi, zamlouvám babiþku na veþerní hlídání,
manžel touží po návštČvČ kina.
Objednávám vánoþní dárky v Tchibu.
Úterý
Objednávka z internetového obchodu Tchibo je v þudu. Ne, není,
Je nČkde úplnČ jinde. Volám telefonistce a snažím se vše uvést
na pravou míru. Nechci þtyĜi dĜevČné železnice, na noþní hraní
synkovi staþí jedna! Rozhovor trvá hodinu.
Dojednávám akci s výtvarnou dílnou, e-mailová adresa nefunguje.
Usínám v kinČ.
Chlapeþek se v noci opČt budí. PČtkrát.
Stĝeda
Píše paní uþitelka ze školy. Trvá na návštČvČ rodiþĤ (matky)
na konzultaþních hodinách. Co se stalo, vím, jak z toho ven, ne. Není
nad vlastnictví dcery ve vČku zaþínající adolescence.
Hošíþek je o pĤlnoci vzhĤru…
Posílám všechny mejly z manželovy adresy.
ProstĜední dcera si našla novou hraþku, krásné rolniþky na zápČstí.
Ukazuje mi ji už tĜetí hodinu.
þtvrtek
Vlnitý papír potĜebný k sobotní akci je pĜedražený, zadarmo ho dát
nechtČjí. Musím sehnat jiný. Nejbližší velkoobchod je v BerounČ.
PĜichází balíþek z Tchiba. Jsou v nČm dvČ železnice.
Je jedna v noci, synek pije mlíko.
Rolniþky hrají…
Pátek
Vyrábím si rakviþku z vlnitého papíru. Ŷ
Na základč skuteÿných událostí sepsala JK
Osoby ani události nejsou smyšlené, žádné shody þi podobnosti nejsou
náhodné. Kdo uhodne, jaká, která, þí matka prožila tento krásný týden, nechĢ
napíše na adresu [email protected]. První volající dostane cenu!
FEJETONKY
Zhubni 1 kg během jednoho dne
Nedávno nám pĜišla e-mailem bČhem jednoho dne nČkolikrát nabídka
na jakési WAKAME, které zaruþenČ pomáhá pĜi hubnutí. Nedalo mi to,
a autorce jsem poslal svĤj recept na ýESKÉ WAKAME:
Návod je úplnČ prostý: vypij bČhem krátké doby, v Ĝádu desítek minut,
0,5 - 1 litr destilátu. Pij dál od domova. BČhem následujícího þasu destilát
vydráždí tvĤj žaludek, ale tvé tČlo již není schopno pojmout pevnou
stravu, dochází k pití tekutin, které je ale pouze momentálním
zavodĖováním. Po té, co se hladový a podnapilý(lá) zavodníš, odcházíš
domĤ – cesta domĤ ti však trvá nČkolikrát déle, neboĢ tápeš a bloudíš.
PĜi této zdravé procházce spaluješ pĜebyteþné tuky, je noc a tudíž chlad
(nezahĜívá tČ sluneþní svit), což má další pozitivní dopad na energetický
výdej – tČlo na své ohĜívání vydá nemalé joule (možná i megajoule).
Po pĜíchodu domĤ se vyzvracíš – obsah žaludku je v Ĝádu decilitrĤ, tím
okamžitČ ubydeš na váze nČkolik dekagramĤ. NČkteĜí ménČ hubnoucí
jedinci tuto þást vynechávají.
Dalším úþinkem je zvýšený krevní tlak, který zpĤsobí prokrvení tvých
pohlavních orgánĤ, þímž dochází ke vzrušení. Snažíš se proto o pohlavní
styk, tvá nervová spojení jsou však otupČlá etanolem, to má blahodárný
vliv na energetický výdej, neboĢ receptory pĜedávají vzruchy pomaleji,
þímž se styk prodlužuje. Soulož, jak jistČ víš, je velmi nároþná
na energetický výdej, jejím nČkolikanásobným prodloužením tento výdej
znásobíš. NČkteĜí dietáĜi nenajdou vhodný protČjšek, proto zkouší
autoerotiku, což je ovšem z hlediska výdeje mnohem horší, proto
doporuþuji svĤj protČjšek v rámci hubnutí pĜemluvit, nakonec vytČží z toho
i on. U mužĤ konþí styk ejakulací, což v nČkterých pĜípadech mĤže
znamenat i nČkolika dekagramovou ztrátu tekutin a tím i hmotnosti.
Usínáš.
Ráno tČ þeká další podstatná þást této kúry, z lékaĜského hlediska zatím
nevysvČtlitelný úkaz – tvé tČlo dobrovolnČ odmítá stravu, pozĜe-li ji,
neudrží ji. Tím ztrácíš další drahocenné dekagramy.
Veþer kúra konþí spánkem, další den už probíhá normálnČ, þímž se kúra
stává jednodenní. Ŷ
dietolog, badatel amatér Václav þerný
Pozn. 1: PĜi klinických testech nebyla zranČna ani týrána žádná zvíĜata
ani nedošlo k jejich úmrtí.
Pozn. 2: Testy na vybraném vzorku osob probíhaly se souhlasem
dotyþných, bez jakéhokoli nátlaku.
Pőedstavování Procházkovic rodiny pokraĀuje
Honzík. Když se nám po dvou holþiþkách narodil Honzík, musela jsem nesþetnČkrát vstĜebat vČtu „Tak se vám to k-o-n-e-þ-n-Č podaĜilo!" Nechápala
jsem dost dobĜe, co se nám podaĜilo, ale obvykle jsem kývala hlavou, jako že jo, podaĜilo se. Co se však trošku vymklo zdaĜilému procesu, byla jeho
reikarnace ze psa v þlovČka. Nikdo nás nepĜipravil na soužití s klouþkem, který své emoce projevuje kousáním, kopáním, vrþením a dalšími ryze psími
projevy. Soužití takto vyhranČného dvouletého chlapeþka naráželo na konvence nejen mé, ale i širokého okolí. HodnČ jsme spolu bojovali, hodnČ jsme
plakali oba dva, on mČ kousal, já ho plácala po zadku, oba jsme vrþeli a þas plynul. Pomalounku se ten zvíĜecí prapĤvod upozaćoval lidskému rozmČru,
až jsem nedávno zaslechla z jeho pusinky neopakovatelnou vČtu: „Tak dobĜe, maminko, já to udČlám." NechtČl, to jsem vČdČla, ale rozumem se
rozhodl, že poslechne. Na chvilku se mi zastavilo srdce a jeden obrovský balvan spadl na zem.
MĤj Honzík, který tak nerad poslouchá, co se mu Ĝíká, který si žije ve svém pĜesnČ zmapovaném svČtČ a nesnáší jeho promČny, se rozhodl, že mi dá za
pravdu.
Dva roky vyþerpávajících každodenních bojĤ se pĜetavily v ještČ neokoukané souznČní, kdy jsme se schopní dohodnout a být „kamajádi". Takže teprve
dnes jsem ochotná pĜipustit, že se to opravdu podaĜilo a my máme úžasného syna, který je „svĤj" a zároveĖ se dokázal vþlenit do naší lidské smeþky.
Vojtčch. Moje þtvrté tČhotenství tentokráte pĜekvapilo i mne. Neplánovanost je pĜesnČ to slovo, které nás zachvátilo, když jsme s manželem zírali
na dvČ þárky. Život nabral na obrátkách a pĜíchod dalšího þlovíþka se blížil. TradiþnČ jsme si nenechali prozradit pohlaví miminka a tČšili se na
pĜekvápko.
Vojtíškem do našeho života vstoupilo sluníþko, které krásnČ vyrovnalo pomČry sil jak v pohlaví, tak v barvČ oþí. Jsme rozdČlení na dva týmy, na kluky a
holky, na tmavooké a modrooké. Vzhledem k pĜetlakovosti mých starších dČtí nemá zatím Vojta moc šancí se projevit A tak nadále zĤstává na postu
rodinného miláþka a kašpárka, kterému lze pomČrnČ snadno vyhovČt, není ani pĜecitlivČlý, ani nemá mocenské ambice prvorozeného. Zatím se
projevuje jako dokonalá kompilace svých sourozencĤ, a to se pĜiznám, že mČ velmi baví. Protože jednoduše a zkrátka koneþnČ vím, jak na jedno
Eva Procházková
ze svých dČtí. Ŷ
Breptova nostalgie
- 18 -
POPRVÉ DO N3
Objevování N3
Trojkování od batolecího věku
Asi tak v dubnu 2010, nemĤžeme se jednoznaþnČ rozpomenout, jak
se to stalo, že jsme se dozvČdČli o cviþení pro miminka. Dost možná,
že to bylo cestou za štrĤdlem. PovČst žižkovského mouþníku se mi
donesla, o místČ kde se peþe, jsem nevČdČla. PĜi procházkách
s Alexou jsem si domýšlela, kde by to tak mohlo být... Až jednou, pod
ParukáĜkou se pĜekvapenČ dívám na štít s nápisem „ŠtrĤdl“.
N3, místo se zvýšenou koncentrací koþárkĤ, bylo o pár krokĤ dál.
ýetla jsem si venku v nabídce kurzĤ a o pár dní pozdČji jsem se
dívala na web N3. Co tak miminka tĜí až šestimČsíþní mĤžou dČlat
v kurzu? První kontakt byla telefonická domluva. Je možné pĜijít
nezávaznČ se podívat. Potom vlídné pĜijetí a pĜátelsky zaĜízený
prostor. PĜipojili jsme se a o pátcích chodíme velmi rádi, jsme
frekventanti dalšího kurzu, podzimních Miminek II.
Poprvé v Trojce? To mi
tenkrát byly tak tĜi roky,
Trojka sídlila na Prokopáku
a chodila jsem k Martince
na keramiku. V pĜízemí sedČl
pan vrátný, který mi jednoho
dne dal malého, zeleného
plyšového slona, kterého
dodnes nČkde pod postelí
mám. V roce 2002 se mi
narodila sestĜiþka a ta po pár
letech zaþala chodit do Nové
Trojky v Jesenince k Mirce
na dramaĢáþek a Mirka
zas s Vašíkem
k mamce
na cviþení… až se z nich
staly kamarádky. V roce 2009 už jsem tak nČjak Mirku znala i já a Ĝíkala
nám, že shání nČkoho na podzimní burzu na hlídání dČtí a já to vzala.
Když jsem pĜišla do Jeseniovy – správné adresy, vĤbec jsem nevČdČla,
kde co je. Sice jsem v téhle Nové Trojce už byla, ale pĜed rozšíĜením,
takže tĜeba to, že místo keramiky je nČjaké zázemí mČ velice zmátlo.
Ale hlídání jsem zvládla a Mirka si mČ vzala další mČsíc na Martinská
svČtýlka, a na další TA (Tradiþní akce) jsem podepsala s Mílou
dobrovolnickou smlouvu… Po roce mĤžu Ĝíct, že mám Novou Trojku þím
dál tím radši, poznávám nové úžasnČ milé maminky, tatínky a jejich
hodné dČti, zažila jsem pyžámkový veþírek, sprejovala chodníky…
A doufám, že toho ještČ hodnČ bude. Ŷ
Kikÿa Rudišová
N3 oĀima anonymní maminky
The above is Alice’s recollection. My way of remembering it is
appearing one day at the New3 and finding a place running
nicely – without direct rules. I didn’t second guess visiting this
„new“ place and, by the way, make the best of it. So I did. I took
off my shoes and shuffled about, made me some coffee in a
plastic cup and checked out photos on the wall. About a week
later we dropped in from the street because we were in the
neighborhood and baby Alexa needed a diper change. No
problem. After we signed up for the baby lessons I learned how
to use a ceramic cup instead of the plastic one and how to
wash it, too. I also found out I can borrow a change of shooes,
read Brepta and the Zizkovske Listy. I think I will feel like I´m
home again.Ŷ
Alice Ĝiháÿková a Mike Ivsin
Pĝeklad pro ty, kteĝí nevládnou angliÿtinou: „To, co jste právČ
doþetli, je o tom, jak si to pamatuje Alice. Já si pamatuji, že jsem se
jednoho dne ocitl v Nové 3 a vidČl místo, kde všechno hezky bČží bez explicitních pravidel. Neváhal jsem blíž se seznámit s “novým”
místem a mimochodem, udČlat to nejlépe, jak umím. Zul jsem si boty
a klouzal v ponožkách po chodbách, udČlal si kafe do plastového
kalíšku a prohlížel fotky na stČnách. PĜibližnČ o týden pozdČji jsme jen
tak zaskoþili, protože jsme byli nedaleko, když Alexa potĜebovala
pĜebalit. V pohodČ. PozdČji, když jsme se zapsali do Miminek I, jsem
se nauþil, jak si udČlat kávu do porcelánového šálku místo kelímku
a taky jak ho umýt. Zjistil jsem, že si mĤžu pĤjþit pantofle, pĜeþíst
Breptu a Žižkovské listy. Myslím, že brzy se tu budu cítit jako doma.“
Jsem jednou z tČch, které byly požádány, aby se podČlily o první
zkušenost s Novou Trojkou. No, nechtČlo se mi, spíš ze studu
než z neochoty a tak jsem si vymínila alespoĖ anonymitu – viz podpis
autora ſ.
Situace, která mne zavedla do N3 (tak si ji znaþím v kalendáĜi),
je v podstatČ banální a dle mého si nezaslouží širšího popisu. Co však
mČ pĜi první návštČvČ zaujalo, þi spíše v dobrém šokovalo, byl pĜístup.
Plno lidí, aþkoliv jsem je neznala, mne pozdravilo, a nČkdo, už sice nevím
kdo, ale byla to jedna z dobrovolnic, mi neskuteþnČ mile a podrobnČ
vysvČtlovala, kde se co odehrává, kde co najdu a jak se obþerstvím,
pokud budu chtít. PoĜád jsem mČla pocit, že už ji musím zdržovat a
snažila jsem se jí zprostit služby, ale ona v klidu doĜekla, kde jsou
záchody a kam házet pleny.
Do N3 jsem pak zaþala s dČtmi dost brzy chodit pomČrnČ þasto.
MĤj manžel veþer musel poslouchat, jak je to tam pČkné, co je všechno
skvČlé a taky hlubokomyslné úvahy o tom, jak je možné, že to tak dobĜe
funguje, co je zde ten hlavní princip a kde vČzí úspČch. MĤj muž veþer
stejnČ nemluví, tak poslouchal… No a teć budete tyhle úvahy „muset“
poslouchat Vy.
V Trojce funguje všechno tak nČjak hladce. Tedy, tak se to jeví jejímu
uživateli. Vím, že za tím stojí plno práce a jistČ i sporĤ a dohadĤ, ale
výsledek se mi jeví perfektní. Profesionalita je nepĜehlédnutelná vlastnost
N3. A kde vĤbec berete dobrovolnice? Já vím, že dobrovolnice je od
slova ´dobrovolnost´, ale ony jsou tak opravdové. No a jako matka oceĖuji
vychytávky v podobČ náhradních plen pod pĜebalovákem (to že nemusím
chodit škemrat od maminky k mamince, když mám zrovna zapomnČtlivý
den) a taky náhradní ponožky v šatnČ. A že mĤžu, ale nemusím pít kafe
z automatu, když se mi zdá, že potĜebuji víc kofeinu.
A pro to všechno chovám k Trojce vĜelé pocity a velkou úctu. A možná i
vdČk, že tak pČknČ zabaví naše dČtiþky!
Milé dámy (a pár pánĤ), co Vy jste za milou „sektu“?! No, nebýt já skoro
asociální, pĜidám se k Vám :o). HodnČ štČstí. Ŷ
A.M. (anonymní maminka)
Malá Anežka v objetí Velké medvědice
Dne 19.11.2010 jsme si pĜipomnČli smutné první výroþí úmrtí
devítileté Anežky, žákynČ ZŠ Lupáþova, kterou srazilo nákladní auto
na pĜechodu kĜižovatky Rokycanovy a Prokopovy ulice. Tato tragická
událost vedla dokonce k pojmenování jedné z hvČzd souhvČzdí Velké
medvČdice po Anežce.
Takže Anežko, obracíme naše pohledy k noþní obloze a slibujeme, že
se všichni budeme snažit, aby se TvĤj nešĢastný osud již nikdy
neopakoval. Ŷ
Petr Hájek
Pőecházíme s dědou Petrem
Vážení rodiþe,
pĜedkládáme vám naši DOPRAVNÍ TROJKU Nové Trojky, která si
klade za cíl vzbudit v dČtech obezĜetnost a utvrdit návyky
pĜi pĜecházení ulice:
PĜed pĜecházením ulice se s dČtmi vždy zastavíme a donutíme je
ukonþit vše, co nesouvisí se sledováním silniþního provozu
(tzn. rozhovor, jídlo, dovádČní, skotaþení, zaujetí hraþkou atp.).
PĜi zakrytém výhledu, povČtšinou to jsou parkující auta, dČtem
ukazujeme, jak je nutno opatrnČ vyhlížet do ulice, než-li mĤžeme
pĜejít.
S menšími dČtmi otáþíme hlavami i hlaviþkami na obČ strany
a sledujeme, zda se rychle nepĜibližuje dopravní prostĜedek.
Se staršími dČtmi sledujeme nejprve levý smČr, posléze pravý (je zde
pĜíležitost opakovat si, kde je levá a pravá). Toto vše provádíme též
na pĜechodech Ĝízených svČtly a starší dČti zde upozorníme,
že vzhledem k odboþujícím autĤm, nestaþí sledovat jen zelené svČtlo
na semaforu.
PĜi vlastním pĜecházení ulice spolu s dČtmi kontrolujeme pravou
a levou stranu. Po bezpeþném pĜejití ulice upozorníme dČti, že mohou
pokraþovat v pĜerušené zábavČ.
Že to takto se svými dČtmi vždy dČláte ?!? Potom je všechno
v poĜádku a my si dovolíme pĜidat ještČ dČtskou DOPRAVNÍ TROJKU
Nové Trojky.
Pokud chceš pĝejít pĝes ulici,
zamkni si pusinku na petlici.
A když se rozsvítí zelená,
dívej se DOLEVA, dívej se DOPRAVA.
Pĝechod aģ trvá ti jen pouhou chvilinku,
však stále otáÿej tu svoji hlavinku.
Na druhém chodníku zas odemkni pusinku. Ŷ
Zdraví Petr Hájek
MENU
O Āem vás tentokrát BREPTA pouĀí a poinformuje, Āím vás pobaví, inspiruje Āi snad dojme?
- 19 -
Naše MENU aneb
Brepta struĀně
Breptova titulní strana
Editin editorial
Brepta byl pĝi tom
ýarodČjné zprávy z Ĝeditelny
Jak to bylo s þarodČjnicemi doopravdy
aneb Naléhavé otázky
Byl to fajn den!
Malý mysliveþek
N3 je na Facebooku
Propršená drakiáda
Anketa z pyžámkového veþírku
Martinská svČtýlka
Jak se v Nové Trojce ochutnává…
DČtský pláþ a skandální vydírání v N3
Brepta poodhaluje
Podzimní Burza 2010
Dobroþinnosti Rybku
Novoroþní pozdrav pro Rybku
Kucí, ´dem si hrát jako páni
Anketa - PÁNI KLUCI
Brepta vyzvídá
Výchova není velká vČda, návody neexistují
Jak šlo o život aneb Co jsme panu doktorovi provedly
Brepta zaostĝuje na
Rok 2008 a 2009
Louþíme se s AVT
Keramika a Muzicírování nové programy pro R+D
Vyberte si tanec, poctivou dĜinu nebo pilates?
Brepta šmíruje
Trojkové ženy mnoha profesí
Hráþ konající dobré skutky
Srdeþní záležitosti …mezi dvČma ženami
Jak si spolu holky jednou povídali
Mirka oþima Zuzky x Zuzka oþima Mirky
Brepta polemizuje
Moje zkušenosti s Respektováním
ZĤstanu „neefektivní matkou“
Domácí hrátky dle pravidel Respektování
„Dogmatici“ versus „empirici“
Reportáž z peþení martinských rohlíþkĤ + recepty
Breptovy inspirace
C´ est pas grave!
Podzim v Tel Avivu
Babyboxing v Nové Trojce aneb Z deníþku matky tĜí dČtí
Zhubni 1 kg bČhem jednoho dne
PĜedstavování Procházkovic rodiny pokraþuje
Breptova nostalgie
Objevování N3
Trojkování od batolecího vČku
N3 oþima anonymní maminky
Brepta struÿnč
Malá Anežka v objetí Velké medvČdice
BreviáĜ pĜecházení komunikací
Menu
Tiráž
Fotoeditorial
Adventní vČnce v Nové Trojce
BREPTA, Āasopis pőátel Rodinného a kulturního centra Nová Trojka, vychází 2-3 krát roþnČ v Praze.
Evid.þ. period. tisku: MK ýR E 18531. Vydavatel: o. s. Nová Trojka, Jeseniova 19, 130 00 Praha 3, Iý: 26594161. Vydavatele zastupuje Edita Janeþková.
Brepta poprvé spatĜil svČtlo svČta v roce 2007 díky AlenČ Bartošové, jeho tvĤrkyni a šéfredaktorce.
ýíslo 8 vychází v prosinci 2010.
Breptu þ. 8 koordinovala Míla Kramná. Do jeho tvorby se zapojili tito pĜispČvatelé a pĜispČvatelky: Edita Janeþková, Jolþa Kurzweilová, Dana Klepalová, Míla Kramná, Martina
Pojarová, Irena Rubešová, Kikþa Rudišová, Markéta Vokrouhlíková, Vašek ýerný, Petr Hájek, Jakub MatČjka a další oslovení. S Wordem si pĜi sazbČ hrála Ivana Kuþerová.
Pro Breptu fotila Rejka Balcarová, Hanka Hemerková a další. Chyby a pĜeklepy odstraĖovaly KateĜina Ondroušková, Edita Janeþková a Jolþa Kurzweilová. Titulek vytvoĜila
Hedvika Marešová.
Vážení þtenáĜi, nakládejte prosím s Breptou ekologicky. Pokud jste už doþetli, možná najdete nČkoho, kdo se vašeho Brepty rád zmocní. A pokud vás náhodou osmé þíslo
nudí, odložte ho prosím do tĜídČného odpadu. AutoĜi své þlánky píší bez nároku na honoráĜ. PĜedem dČkujeme za vaše dobrovolné pĜíspČvky na Breptu do breptovské kasiþky.
PĜedchozí þísla najdete na webu www.novatrojka.cz v sekci „ke stažení“. Vaše e-maily oþekáváme na adrese [email protected] nebo [email protected].
TČšíme se s vámi na breptovskou poþtenou i v roce 2011!
Breptţv, JolĀin nebo RejĀin?
- 20 -
ADVENTNÍ VĚNCE v Nové Trojce
(Drama v pčti dčjstvích s dobrým koncem)
Expozice (úvod):
Akce se rozjíždí.
FOTOEDITORIAL
metodou) – šetĜíme chvojí a ještČ to krásnČ vypadá – metoda
je úspČšná – chvojí je najednou nČjak moc. Je dovázáno, jedenáct
hodin veþer – zbývá STRAŠNċ moc chvojí. Kdo to poþítal, kdo toho
tolik koupil? Hrdinka myslí na to, jak do narvané dodávþiþky vecpala
ještČ pár balíkĤ vČtví navrch, pro jistotu… Kam teć s tím?
O pár týdnĤ dĜíve. Hrdinka suší pomeranþe a jablka, vykrajuje
hvČzdiþky, louská oĜechy, zlatí a stĜíbĜí, poþítá pĜihlášené vazaþe
a jejich plánované vČnce a pĜesvČdþuje osvČdþeného Ĝidiþe, aby s ní
a s JEJICH malou dodávþiþkou zajel do velkotržnice pro materiál…
Kolize (moment prvního napčtí): Kdy má tržnice
otevőeno?
Sobota první. Hrdinka si zjišĢuje otevírací dobu tržnice. SkvČlé,
v sobotu mají otevĜeno od pČti ráno… ěidiþ je vzbuzen v šest, ani
moc nenadává, hrdinka tiskne k srdci taštiþku s hotovostí na nákup
chvojí, hlavního to materiálu. JeštČ korpusy, bodce, svíþky, mašle a
další ozdoby a je hotovo… Tržnice otevírá svou hostinnou náruþ,
krámky uvnitĜ však nikoliv – zavĜen je jeden vedle druhého. ěidiþ tiše
zuĜí („tiše“ je pojem relativní)… A do tržnice jede opČt v pondČlí.
Dodávþiþka pĜetéká chvojím po okraj (150 kilo!), Ĝidiþ se mČní
v závozníka a vykládá spolu s hrdinkou všecek náklad na místo –
adresa U andČlĤ (viz níže).
Krize (akce vrcholí): Tavné pistole a já.
Katastrofa (koneÿný obrat v dčji): Objeví se bţh
ze stroje?
NedČle. Je potĜeba zpracovat zbylé chvojí. BalíkĤ je snad dvanáct,
nebo þtrnáct? Víme ale, co s nimi: navážeme krásné vČnce na prodej
(jeden trvá cca dvacet minut, to nic není), nastĜíháme vČtve na prodej
do vázy a na ozdobu. Hrdinka po pozdním obČdČ spČchá na místo
þinu, kde je vše tak, jak to v sobotu zĤstalo a vije a vije… vyje??
Jak tohle všechno dopadne?
Deus ex machina̅ se zjevil v nedČli v sedm hodin veþer. Dokonce se
tĜemi plavovlasými andČlíky. Odcházel (spolu s hrdinkou) v jednu
v noci (nebešĢánci už spali o vchod a o patro výše), tČlocviþna byla
uklizena, vyluxována, vytĜena, balíky témČĜ všechny zpracovány
do kytic a vyloženy na prodej, zbylé vČnce navázány a nazdobeny,
vyvČšeny v recepci, pentle uklizeny… co bychom si bez nČj, božstva
výkonného, poþali?
Tak pĜíští rok ve stejnou dobu, na stejném místČ! Ŷ
Jolÿa Kurzweilová
̅Termín Deus ex machina pochází z antického divadla. Je to zpĤsob, kterým
antiþtí dramatici Ĝešili zdánlivČ neĜešitelnou situaci, do které se dostal hlavní
hrdina. V takovém momentČ byl na jevištČ prostĜednictvím mechanického
zaĜízení (stroje) spuštČn nČjaký bĤh (þasto v podobČ sochy) a situaci rozĜešil.
Pátek. Lidi chodí, dobrovolníci stĜíhají vČtviþky, jedna z nich, dokonalá
floristka (dobrovolnice, ne vČtviþka), uþí vázat vČnce novou, revoluþní
metodou – ušetĜíme spoustu chvojí! – navázané vČnce zaþínají
vypadat sváteþnČ – zbrusu nové tavné pistole se rozjíždČjí – haprují –
nefungují – vyhazují pojistky – pĜestávají se tavit – hrdinka zuĜí
(nahlas) – fotografka, bojující s novým objektivem, je z ní zdČšena –
dobrovolníci vytahují vlastní tavné pistole – MáĢa, Terezka i David
jsou úplnČ v pohodČ – situace spČje k zenitu – zítra je taky den.
Peripetie (moment posledního napčtí): Bude dost
chvojí?
Sobota druhá. Noví lidé, nové korpusy, nové nápady, další svíþky
a smíĜení s potvorami pistolemi (poĜád nefungují, ale už to o nich
víme), neúnavná a úžasná floristka uþí další vazaþe (novou, revoluþní