Haldy na území města Doněck: městotvorná kompoziční a estetická

Haldy na území města Doněck: městotvorná kompoziční a estetická

Haldy na území města Doněck:
městotvorná kompoziční a estetická role
Slag heaps of Donetsk area:
their city-forming composition and aesthetic role
Ing. arch. Alina Altukhova
ABSTRACT:
The present article is devoted to analysis of town-planning, visual and landscape
state of the Donetsk city area in order to identify city-forming composition and
aesthetic role of slag heaps in the city (slag heaps, called "terrikony" are montons –
an artificial embankments, which emerged after the extraction of coal). The special
attention is given to the role of historical preconditions of emergence and townplanning stages in the formation of modern urban environment, as well as spatial and
compositional connections and architectural dominants in a visual scene of the cit.
Nature of perception of a city landscape is also considered. The article emphasizes
on the importance of social and economic value of slag heaps as the post-industrial
areas with prospect of their further use for city structure.
ABSTRAKT:
Tento článek je věnován urbanistické a vizuálně-krajinářské analýze území města
Doněck s cílem identifikace urbanisticko-kompoziční a estetické role hald ve městě
(haldy, nazývané „terrikony“, jsou odvaly hornin – umělé kopce, které se objevily po
těžbě uhlí). Hlavní pozornost je věnována roli historických předpokladů vzniku města
a urbanistickým etapám jeho vývoje během formování moderního městského
prostředí a také prostorově-kompozičním vazbám a architektonickým dominantám ve
vizuální scéně města. V článku také jde o povahu vnímání městské krajiny a na
význam sociální a ekonomické hodnoty hald jako post-průmyslových území s
perspektivou jejich dalšího využití ve struktuře města.
1. Vymezení problematiky
Jedním z nejpalčivějších problémů Donbasu, a zejména města Doněcku, jsou
odvaly hornin – haldy, zvané též terrikony1. Jsou historicky podmíněnou součástí
krajiny města Doněcku. Haldy vznikly v procesu těžby černého uhlí a dodnes
představují významný článek v technologickém řetězci tohoto typu prací, tj. proces
formování hald pokračuje. Veškeré studie o haldách docházejí ke stejnému závěru,
totiž že představují vysoké riziko pro životní prostředí. To souvisí s procesy oxidace a
hoření, k nimž v haldách dochází. Environmentální aspekt tohoto problému je dobře
1
Terrikon (z fr. Terri – odval horniny, Conique – kužel) – halda, umělé navršená hromada
hlušiny vzniklá jako důsledek hlubinné těžby uhlí a dalších nerostných surovin.
11
zpracován, avšak opatření k nápravě, jako jsou terénní úpravy, odstraňování
vrcholků hald, recyklace atd. se nijak aktivně neprovádějí.
Podíváme-li se na budoucí vývoj hald jako post-průmyslových území, je třeba
poznamenat, že mohou mít velký sociální a hospodářský význam v případě jejich
správného budoucího využití. Hlavní nové funkce, které mohou haldy získat v
případě jejich renovace a přeměny: rekreační a kulturní (krajinný park, skanzen atd.).
Doněcké haldy jsou nedílnou součástí krajiny, jsou již dávno považovány za
jakousi vizitku města a zahrnují celé území městské aglomerace. Pro obyvatele
města je tento krajinný prvek, tj. haldy, naprosto běžným jevem, avšak ti, kteří
navštíví Donbas poprvé, se jim nikdy nepřestanou podivovat. Okolo 600 umělých
návrší v Donbasu a asi 130 na území Doněcku jednou a navždy změnilo krajinný
vzhled regionu. Některé z nich svých vzhledem připomínají sopky nebo pyramidy,
jiné nedostupné vrcholy. Nejvyšší z nich je 110 m vysoká halda dolu Čeljuskinců.
Cílem tohoto článku je podívat se na haldy nejen z ekologického hlediska,
nýbrž ze zcela jiné perspektivy. Jde nám o vypracování urbanistické a vizuálněkrajinářské analýzy území města s cílem identifikace urbanisticko-kompoziční a
estetické role hald ve městě.
obr. 1 – Kartografické schéma lokalizace hald města Doněck
2. Základní materiál
2.1. Dějiny vzniku města
Doněck je město na východní Ukrajině a administrativní centrum Doněcké
oblasti, rozsáhlé průmyslové centrum. V roce 1978 překročil počet obyvatel hranici
jednoho milionu. Na rozdíl od mnoha velkých měst, jejichž vznik byl předurčen
přednostmi dopravní a zeměpisné polohy, Doněck vznikl a rozvíjel se na základě
těžebního průmyslu, díky bohatým zásobám nerostných zdrojů. Za vznik města
Doněcku lze označit rok 1869, kdy zde byla zahájena výstavba hutí a dolů. Okolo
vznikla dělnická osada, která byla na počest anglického průmyslníka John Hughes
/rusky čti Juz/ nazvána Juzovka (nové jméno Doněck město získalo až v roce 1961).
12
obr. 2 – Začátek 20 století. Juzovka a okolí (některé názvy osad obyvatelé Doněcké oblasti
užívají dosud), (zdroj: http://ukrstor.com/ukrstor/donezkfoto.html)
obr. 3 – Centrální ulice. Pohled na obec Juzovka ze severu, z vrcholku haldy Centrálního
dolu [1]
2.2. Analýza urbanistických etap rozvoje města
Osídlení vznikají zpravidla v okolí dolů a podniků spontánně a neplánovaně.
Soukromé vlastnictví půdy vedlo k tomu, že se dělníci usazovali na pozemcích
vlastníka podniku, tedy v bezprostřední blízkosti pracoviště. Zvyšování počtu dělníků
vedlo k rozrůstání obce, jejímu teritoriálnímu rozšiřování. Vznik nového dolu nebo
továrny byl provázen vytvářením osad, izolovaných od ostatních obydlených míst.
Tím se z Donbasu, zejména v místech těžby uhlí, stala hustá síť jednotlivých
průmyslových osad, které nemají jasnou dispoziční strukturu. S rozvojem průmyslu
rostly i jednotlivé osady, slučovaly se dohromady a někdy tak vytvořily poměrně
rozsáhlé obce. Touto cestou vznikl i Doněck.
Proces formování plánované struktury Doněcka započal až v porevolučním
období. Rozvoj města probíhal především formou zvětšování již stávajících čtvrtí
13
dříve existujících jednotlivých hornických a dělnických městeček. Nejčastějším
projevem byla zástavba nízkopodlažními obytnými budovami typu panských
usedlostí. První projekt územního plánu Doněcku byl vypracován až v roce 1932.
Základem se stala pravoúhlá síť ulic s drobnými odchylkami v podélném západním
směru, a to s ohledem na reliéf stavebních parcel, jejichž směr byl určen směrem
uhelných slojí [2, 3].
V Doněcku, který se zrodil jako průmyslová osada okolo obrovské ocelárny, se
po celou dobu jeho rozvoje, od konce 19. století do současnosti, vyvíjely průmyslové
podniky v rámci struktury bytové výstavby. V důsledku toho prakticky ve všech z
devíti plánovaných čtvrtí Doněcku fungují objekty těžkého i lehkého průmyslu
(strojírenství, hutnictví a chemický průmysl), obrovský počet dolů (některé z nich již
nefungují), které jsou umístěny přímo uprostřed struktury bytové výstavby
plánovaných čtvrtí města.
Následky chaotického plánování města jsou vidět dodnes. Stačí opustit
centrum města a hned jsou zřetelné výrazné rozdíly mezi zástavbou okrajových čtvrtí
města. Tyto městské obvody byly kdysi dělnickými městečky, která se rozrostla a v
průběhu doby se mezi sebou propojila. Vzhledem k tomu, že k tomu docházelo
náhodně, je velmi obtížné nalézt v urbanistickém plánu nějaký systém nebo řád. Mezi
čtvrtěmi jsou stále dochovány mezery. Proluky (mezery) jsou vyplněny poli,
záhumenky, fungujícími nebo již nefungujícími doly, průmyslovými objekty a
samozřejmě haldami, které se neoddělitelně propletly s městským prostředím a staly
se nedílnou součástí krajiny města Doněcku. Tyto vizuální mezery mohou nepříznivě
ovlivňovat duševní a psychický stav obyvatel města a vyvolávat pocit nepohodlí.
Člověk může mít pocit, že se přesunuje z jednoho města do druhého. Při přechodu z
jedné čtvrti do druhé chybí pocit integrity urbanistického celku, neboť mezi
okrajovými městskými obvody existuje pouze dopravní spojení.
2.3. Analýza průmyslových siluet ve vizuální scéně města
Vzhledem k velkému počtu těžebních podniků v Doněcku byly výškové budovy
původně projektovány s omezeními, ale v současné době je prováděna aktivní
výstavba výškových budov jak pro obytné, tak pro sociální a komunální účely.
Výrazná odvětvová specifika města vtiskla jeho architektuře neopakovatelné rysy,
vytvořila jakési svébytné vizuální prostředí.
Siluety hald jsou integrální součástí panoramatu města, ať se jedná o jeho
centrální část, nebo o okrajové části. Kombinace moderních výškových budov a hald
je velmi neobvyklá, zároveň však každý na pozadí druhého působí harmonicky.
Haldy jsou tvarotvornými prvky nejrůznějších panoramat a pohledů na město
Doněck. V některých případech může halda působit jako architektonická dominanta,
jako vizuální orientační bod. V jiných případech může halda nebo skupina hald hrát
roli součásti pozadí vizuální scény města. Samostatné haldy mohou vytvářet vizuálně
prostorový obraz tvořený souhrnem různých pohledů. Siluety hald se také aktivně
využívají v symbolice města a celého průmyslového regionu. Zobrazení hald je
14
uznáváno a více než deset let využíváno na emblémech města, poštovních
známkách atd. To vše naznačuje vysokou estetickou roli hald.
obr. 4 – Doněcká krajina. Pohled na haldy (zdroj: http://annet.dn.ua/donetsk/show/?s=55)
obr. 5 – Nejmalebnější haldy v Doněcku podobající se sopkám a vesmírným vulkánům
(zdroj: http://serg-klymenko.narod.ru/Other_World/Ukraine.Donetsk.htm)
2.4. Vizuálně-krajinářska analýza
Na konkrétním příkladu haldy dolu Gorkého a k němu přilehlých skládek si
proveďme vizuálně-krajinářskou analýzu městského prostředí, abychom identifikovali
nejen urbanisticko-kompoziční, ale i estetickou roli hald ve městě. Za základní
vizualizační bod byl zvolen hlavní vstup do parku Ščerbakova z bulváru Puškina. Na
začátku mostu přes První městský rybník se otevírá panoramatický výhled na park a
na Leninský a Kujbyševský obvod. Vizuální dominantou v tomto panoramatu je halda
dolu Gorkého, a rovněž neméně vysoká sousední halda zvaná Horník. Na
fotografiích z roku 1947 a 1962 (obr. 6, 7) můžeme ze stejného úhlu na panoramatu
vidět stejnou haldu. V roce 1947 byl most přes První městský rybník ještě dřevěný,
15
na fotce z roku 1962 je již vidět modernější most a nové atrakce v parku. Za více než
50 let došlo, pochopitelně, ve vizuální scéně ke změnám: vyrostly nové budovy, důl
Gorkého je částečně uzavřen, i vzhled samotné haldy se změnil. Halda byla osazena
zelení a její vrcholek byl odebrán, aby se zabránilo výbuchu nebo hoření haldy.
Halda se změnila, stejně jako vizuální scéna, v níž se nachází, ale přesto neztratila
svou roli vizuálního orientačního bodu. V daném panoramatu je halda tvarotvorným
prvkem – dominantou, která formuje jedinečný a svérázný vizuálně prostorový obraz,
který vytváří prostorově kompoziční vazby (obr. 8-9).
obr. 6, 7 – Most přes První městský rybník (dřevěný). Park Postyševa (nyní Ščerbakova).
Pohled směrem do centra parku. Halda dolu Gorkého (fotografie rok 1947, rok 1962), [4]
obr. 8 – Rok 1962. Hlavní vchod do parku Ščerbakova přes most, [7]
Shrneme-li to, můžeme říci, že vizuální orientační body a architektonické
dominanty mají v městském prostředí vysoce estetický význam. Jsou znakem image
města, jeho charakteru, rozpoznatelnosti. Na celém světě mají různá města své
„vizitky“, symboly. V Paříži je to Eiffelova věž, v Praze Pražský hrad a Karlův most, v
Římě Koloseum a v Doněcku jsou to haldy.
16
obr. 9 – Vizuálně-krajinářska analýza haldy dolu Gorkého, Doněck
Závěr
Na základě urbanistické a vizuálně-krajinářské analýzy byla identifikována.
Článek připomíná roli historických předpokladů vzniku města a urbanistických etap
jeho vývoje během formování moderního městského prostředí a urbanistickokompoziční a estetickou roli hald ve městě Doněcku. Haldy se často stávají
vizuálními orientačními body, vytvářejí prostorově kompoziční vazby, a rovněž
představují architektonické dominanty a formují obraz města.
Vedoucím tohoto článku byl Doc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc.
LITERATURA:
[1]
http://www.dntsk.net/photo/showyear/index.php?year=1912 (on-line 9.4.2012).
[2]
http://infodon.org.ua/uzovka/794 (on-line 16.4.2012).
[3]
Stěpkin V. P. Íllustrýrovanaja istorija Juzovki – Stalíno – Doněcka. — Doněck:
Alěks, 2007. — 560 ss. — ISBN 966-8242-55-6.
[4]
http://www.dntsk.net/photo/index.php (on-line 18.4.2012).
17