stáhnout - Správa CHKO Broumovsko

Transkript

Plán péče
o
NPR Broumovské stěny
na období 2009–2015
návrh na vyhlášení
Ekologická projekce s.r.o.
Na zábraní 17, Olomouc, 772 00
OBSAH
1. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ A POPISNÉ ÚDAJE....................................................................4
1.1. EVIDENČNÍ KÓD ZCHÚ, KATEGORIE, NÁZEV A KATEGORIE IUCN .....................................4
1.2. PLATNÝ PRÁVNÍ PŘEDPIS O VYHLÁŠENÍ ZCHÚ....................................................................4
1.3. ÚZEMNĚ-SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ A PŘEKRYV S JINÝMI ZCHÚ ....................................................4
1.4. VYMEZENÍ ÚZEMÍ PODLE SOUČASNÉHO STAVU KATASTRU NEMOVITOSTÍ ..........................5
1.5. VÝMĚRA ÚZEMÍ A JEHO OCHRANNÉHO PÁSMA ....................................................................5
1.6. HLAVNÍ PŘEDMĚT OCHRANY ................................................................................................5
1.6.1.
PŘEDMĚT OCHRANY PODLE ZŘIZOVACÍHO PŘEDPISU .....................................................5
1.6.2.
HLAVNÍ PŘEDMĚT OCHRANY – SOUČASNÝ STAV ...........................................................5
1.7. DLOUHODOBÝ CÍL PÉČE........................................................................................................6
2. ROZBOR
STAVU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT A CÍL
OCHRANY .........................................................................................................................8
2.1. STRUČNÝ POPIS ÚZEMÍ A CHARAKTERISTIKA JEHO PŘÍRODNÍCH PODMÍNEK......................8
2.2. HISTORIE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ A ZÁSADNÍ POZITIVNÍ I NEGATIVNÍ VLIVY LIDSKÉ ČINNOSTI
V MINULOSTI .......................................................................................................................37
2.3. SOUVISEJÍCÍ PLÁNOVACÍ DOKUMENTY, SPRÁVNÍ ROZHODNUTÍ A PRÁVNÍ PŘEDPISY ........42
2.4. ŠKODLIVÉ VLIVY A OHROŽENÍ ÚZEMÍ V SOUČASNOSTI ......................................................42
2.5. SOUČASNÝ STAV ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ A PŘEHLED DÍLČÍCH PLOCH ..................50
2.5.1.
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O LESÍCH .........................................................................................50
2.5.2.
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚTVARECH NEŽIVÉ PŘÍRODY ........................................................55
2.5.3.
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O OSTATNÍCH POZEMCÍCH ...............................................................55
2.6. ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PŘEDCHOZÍ PÉČE A DOSAVADNÍCH ZÁSAHŮ DO ÚZEMÍ A ZÁVĚRY
PRO DALŠÍ POSTUP ..............................................................................................................55
2.7. STANOVENÍ PRIORITNÍCH ZÁJMŮ OCHRANY ÚZEMÍ V PŘÍPADĚ JEJICH MOŽNÉ KOLIZE....56
3. PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ .............................................................................................57
3.1. VÝČET, POPIS A LOKALIZACE NAVRHOVANÝCH ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ V ZCHÚ................57
3.1.1.
RÁMCOVÉ ZÁSADY PÉČE O ÚZEMÍ NEBO ZÁSADY JEHO JINÉHO VYUŽÍVÁNÍ ..................57
3.1.2.
PODROBNÝ VÝČET NAVRHOVANÝCH ZÁSAHŮ A ČINNOSTÍ V ÚZEMÍ .............................66
3.2. ZÁSADY HOSPODÁŘSKÉHO NEBO JINÉHO VYUŽÍVÁNÍ OCHRANNÉHO PÁSMA VČETNĚ
NÁVRHU ZÁSAHŮ A PŘEHLEDU ČINNOSTÍ............................................................................67
3.3. ZAMĚŘENÍ A VYZNAČENÍ ÚZEMÍ V TERÉNU ........................................................................67
3.4. NÁVRHY POTŘEBNÝCH ADMINISTRATIVNĚ-SPRÁVNÍCH OPATŘENÍ V ÚZEMÍ.....................67
3.5. NÁVRHY NA REGULACI REKREAČNÍHO A SPORTOVNÍHO VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ VEŘEJNOSTÍ 67
3.6. NÁVRHY NA VZDĚLÁVACÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ..........................................................................71
2
3.7. NÁVRHY NA PRŮZKUM ČI VÝZKUM ÚZEMÍ A MONITORING ................................................71
4. ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE.........................................................................................................74
4.1. GARANT PÉČE O NPR A OP NPR........................................................................................74
4.2. PŘEDPOKLÁDANÉ NÁKLADY HRAZENÉ ORGÁNEM OCHRANY PŘÍRODY .............................74
4.3. REALIZACE NAVRŽENÝCH ZÁSAHŮ ....................................................................................75
4.4. KONTROLA REALIZACE PLÁNU PÉČE..................................................................................75
4.5. ODBORNÉ SLEDOVÁNÍ ZMĚN V SOUVISLOSTI S PROVEDENÝMI ZÁSAHY ............................75
5. POUŽITÉ PODKLADY A ZDROJE INFORMACÍ....................................................................76
5.1. SEZNAM MAPOVÝCH LISTŮ .................................................................................................78
5.2. SEZNAM POUŽÍVANÝCH ZKRATEK ......................................................................................79
5.3. PLÁN PÉČE ZPRACOVAL ......................................................................................................80
3
1. Základní identifikační a popisné údaje
1.1. Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN
Kód v ústředním seznamu ochrany přírody: 2430
Kategorie: NPR – Národní přírodní rezervace
Název: Broumovské stěny
Kategorie IUCN: III. – přírodní památka
1.2. Platný právní předpis o vyhlášení ZCHÚ
Vydal:
Číslo:
Ze dne:
1.3. Územně-správní členění a překryv s jinými ZCHÚ
Kraj:
Královehradecký
Obce s rozšířenou působností třetího stupně:
Broumov
Obec:
Božanov, Křinice, Martínkovice
Katastrální území:
Božanov, Křinice, Martínkovice
Chráněná krajinná oblast:
Broumovsko
Natura 2000
Ptačí oblast:
Broumovsko (CZ0521014 )
Evropsky významná lokalita:
Broumovské stěny (CZ0520518)
Příloha:
Příloha č.1/1: Orientační mapa s vyznačením území
4
1.4. Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí
Parcelní vymezení území a ochranného pásma (zdroj údajů: katastr nemovitostí).
Příloha:
Příloha č.3/1a: Parcelní vymezení ZCHÚ
Příloha č.3/1b: Parcelní vymezení ochranného pásma ZCHÚ
Příloha č.1/2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma.
1.5. Výměra území a jeho ochranného pásma
Druh pozemku
lesní pozemky
ZCHÚ
plocha v 0,0000 ha
562,5798
OP
plocha v 0,0000 ha
Způsob využití
pozemku
ZCHÚ
plocha v 0,0000 ha
0,0034
zamokřená plocha
rybník nebo nádrž
vodní tok
vodní plochy
trvalé travní porosty
orná půda
zemědělské
pozemky ostatní
neplodná půda
ostatní plochy
0,4947
0,7003 ostatní způsoby využití
0,4947
zastavěné
0,0969
plochy a nádvoří
plocha celkem dle
katastru nemovitostí
plocha celkem dle
hranic S-JTSK ve
výnosu
558,8482
0,8006
558,4186
0,8487
1.6. Hlavní předmět ochrany
1.6.1. Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu
Výnos ministerstva kultury č. 55.763/55 ze dne 5. 3. 1956 nebyl dohledán. Předmět
ochrany stanovený v tomto dokumentu není možno určit.
1.6.2. Hlavní předmět ochrany – současný stav
Hlavním důvodem ochrany je uchování geomorfologicky vysoce zajímavého území
kvádrových pískovců svrchní křídy a na ně vázaných specifických přirozených
a polopřirozených rostlinných a živočišných společenstev. Skalní reliéf ve výškovém rozpětí
440–740 m n. m. vykazuje pestrou škálu makro-, mezo-, a mikroforem povrchových
pseudokrasových jevů a tvarů. Z povrchových tvarů oblast vyniká značným množstvím tzv.
skalních hřibů. Významný je i výskyt podzemních forem reliéfu – pseudokrasových jeskyní.
K nejvýznamnějším z nich patří jeskyně Pod Luciferem, která je dlouhá přes 400 m.
V poměrně rozsáhlých plochách vertikálního i horizontálního členění reliéfu se nacházejí
5
skalní města až se 40 m převýšením jednotlivých skalních věží a pilířů. Díky takto
dynamickému reliéfu vykazují zdejší skalní města výraznou teplotní inverzi. Vlhké a chladné
mikroklima kaňonů, soutěsek a jeskyní umožňuje výskyt i glaciálních reliktů (někteří
pavoukovci). Z přirozených lesních společenstev se v území dochovaly fragmenty původních
smrkových borů, jedlových a klenových bučin, smrkových bučin a jedlin.
A. přírodní společenstva
Biotop
(Katalog biotopů ČR)
Název společenstva
Podíl plochy
v ZCHÚ (%)
Festuco altissimae-Fagetum,
Dentario enneaphylli-Fagetum
květnaté bučiny
Luzulo-Fagetum avenelletosum,
Calamagrostio villosaekyselé bučiny
Fagetum
Dryopterido dilatatae-Fagetum
společenstva s Dryoptetris
štěrbinová vegetace
dilatata, Polypodium vulgare,
silikátových skal a drolin aj., společenstva mechorostů,
lišejníků a řas
boreokontinentální bory
Betulo carpaticae-Pinetum
brusnicová vegetace skal
a drolin
Vaccinion
Popis charakteru výskytu
12,2
zejména svahy kuesty, většinou
opukový podklad s balvanitými
rozpady kvádrových pískovců, místy
i staré, velmi kvalitní porosty
10,2
zejména svahy kuesty, místy i staré
velmi kvalitní porosty
5,4
z velké části v mozaice s kulturami
jehličnanů,
zejména smrku
0,7
ve srovnání s Adršpašsko-teplickými
skalami velmi maloplošný,
fragmentální výskyt
< 0,1
B. útvary neživé přírody
útvar
geologické podloží
skalní reliéf s pestrou škálou povrchových
a podpovrchových pseudokrasových jevů
a tvarů (např. skalní plošiny a města,
kaňony, soutěsky, skalní pilíře a věže,
skalní hřiby, skalní útvary a izolované
skalky typu „tors“, jeskyně)
kvádrové pískovce svrchní křídy
popis výskytu útvaru
celé území NPR Broumovské
stěny
1.7. Dlouhodobý cíl péče
Lesní ekosystémy
Stěžejními úkoly přírodě blízké péče o lesní ekosystémy se všemi jejich složkami je:
- management v lese v ekosystémovém pojetí, tj. přechod od výlučné péče o lesní
dřeviny a jejich porosty na péči o celé lesní ekosystémy (flóru, faunu i neživou
přírodu – geofaktor),
- přeměny a rekonstrukce poškozených či jinak nevyhovujících (např. z hlediska
druhové skladby) částí lesa; u porostů s převahou SM zajistit výchovou
a způsobem obnovy změnu dřevinné skladby ve prospěch přirozené
- zvýšení stability lesních porostů
- vytvoření optimální struktury lesních ekosystémů (druhové, genetické, prostorové,
věkové) diferencovaně podle stanovištních poměrů a cílů rekonstrukčního
managementu,
- přechod od plošného ke skupinovitému až individuálnímu způsobu managementu,
6
-
maximální využívání a podpora spontánních procesů, zejména pak přirozené
obnovy žádaných dřevin, kompetice i dalších principů autoregulace,
záchrana genových zdrojů lokálních populací buku lesního, javoru klenu, jedle
bělokoré, borovice lesní i dalších dřevin pomocí vyhledání vhodných stromů
a porostů ke sběru semen.
Tyto stěžejní prvky trvale udržitelné péče o lesní ekosystémy platí pro lesy NPR
Broumovské stěny obecně, ale jejich důležitost se výrazně zvyšuje v ochranných lesích
a zejména pak na ekotopech reliktních borů, kde řada specifických druhů přežívá na hranicích
existenčního minima.
Vodní ekosystémy
Přírodě blízkou péčí o vodní ekosystémy usilovat o zachování jejich přirozeného
charakteru a v partiích narušených erozními vlivy pomocí nápravných opatření dosáhnout
jejich revitalizace.
Skalní ekosystémy
Dlouhodobým cílem péče o skalní ekosystémy je maximálně eliminovat možná
poškození biologických složek a geofaktoru, a to zejména preventivními opatřeními.
7
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět
a cíl ochrany
2.1. Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních podmínek
Broumovské stěny patří geomorfologicky k nejhodnotnějším částem území CHKO
Broumovsko. Tvoří přirozený předěl mezi oblastí polickou a broumovskou a často jsou
považovány i za historickou hranici. Broumovské stěny jsou budovány převážně kvádrovými
pískovci středního turonu. Pískovcové souvrství je ukloněno jihozápadním směrem.
V závislosti na tomto úklonu vrstev jsou svahy směrem do Polické pánve mírné (NPP Polické
stěny), k SV do rovinaté Broumovské kotliny spadá hřeben příkrými skalními stěnami
a prudkými svahy s převýšením i přes 300 metrů (NPR Broumovské stěny).
Geomorfologicky představují Broumovské stěny nejvýraznější část vnějšího pásma
kuest Polické vrchoviny. Hřeben Broumovských stěn je orientován ve směru SZ–JV a je
dlouhý cca 12 km. Na severu je tvořen jednoduchým asymetrickým hřebenem a na jihu
skupinou strukturních plošin. Shodný terén pokračuje českou a polskou částí Stolových hor
za sedlem Machovského kříže.
Erozí i dalšími procesy postupné denudace terénu byl odkryt skalní masív, na kterém
vznikl velice členitý a pestrý pseudokrasový reliéf skalních hřebenů, kaňonů, roklí a soutěsek,
skalních stěn, věží a útvarů, jeskyní i propastí. Četné hřebenové vyhlídky (např. Hvězda, Supí
hnízdo, Koruna, Božanovský Špičák) poskytují výhledy nejen na blízký skalní terén, okolí
Policka a Broumovska, ale i k dalekým obzorům Krkonoš, Orlických hor, Králického
Sněžníku a Hrubého Jeseníku. Nejzajímavější skalní partie a vyhlídky jsou proto zpřístupněné
hustou sítí značených turistických cest a stezek, které umožňují průchod jinak těžko
průstupným terénem. Broumovské stěny pro svoji vysokou krajinnou atraktivitu jsou častým
cílem turistů, horolezců a ostatních milovníků přírody.
Klimatologie
Z dlouhodobých klimatických charakteristik (průměr z let 1901–1950), měřených na
meteorologické stanici Broumov (410 m n. m., 50° 35′ s.š. a 16° 30′ v.d.) vyplývá, že
průměrná roční teplota je 7,3 °C, délka vegetačního období je 152 dnů a průměrná teplota ve
vegetačním období je 13,3 °C. Nejchladnějším měsícem je leden s průměrnou teplotou
−2,7 °C a nejteplejším je červenec s průměrnou teplotou 17,2 °C. Díky inverzním zvratům
a vyšší nadmořské výšce jsou však teplotní poměry ve skalních městech výrazně extrémnější.
V hlubokých stinných skalních roklích průměrné roční teploty kolísají i kolem 4 °C. V NPR
se však v globálu průměrná roční teplota pohybuje kolem 6 °C. Roční úhrn srážek kolísá
okolo 685 mm, z toho ve vegetačním období 427 mm (Božanov 782 mm, Police n. Met. 735
mm). Srážkové minimum (36 mm) bývá v březnu a maximum (89 mm) v červenci. Sněhová
pokrývka trvá v průměru 100–130 dnů v roce. Podobně jako teplotní jsou i srážkové poměry
skalních měst specifické. Například sněhová pokrývka v hlubokých, stinných skalních roklích
místy leží až 7 měsíců. Langův dešťový faktor je 125 – perhumidní.
Průměrná roční teplota vzduchu za období 1961–1990 byla 6,1–7 °C, normála ročních
srážkových úhrnů za stejné období byla 800–1000 mm (www.chmi.cz).
Průměrné údaje teplot a úhrnů srážek (1901–1950)
Stanice
Broumov
Božanov
Police n. Metují
Nadmoř.
výška
410
450
450
Průměrná teplota
o
C
roční
IV–IX
7,3
13,3
Průměrné srážky
mm
roční
IV–IX
685
427
782
480
735
442
8
Vegetač.
doba dnů
152
Langův
faktor
94
Výškové rozpětí území samotné NPR Broumovské stěny mezi nejvyšším vrcholem
(Božanovský Špičák 772,7 m, NPP) a nejnižší částí rezervace (na lokalitě „U buku“
v Božanově – Na veverce 486,0 m) činí 286,7 m. V důsledku značného výškového rozpětí
a různé expozice ke světovým stranám je NPR podle klimatické rajonizace ČR (Quitt 1971)
členěna do dvou klimatických oblastí a rajonů. Převážná část hřebene a jihozápadní svahy,
s divokým skalním reliéfem krytým lesními porosty, jsou řazeny do chladné oblasti a rajonu
CH7. Pouze nejnižší svahy a úpatí spadající k SV–JV (do Broumovské kotliny) náleží do
oblasti mírně teplé a rajonu MT 2.
MT 2 – krátké léto, mírné až mírně chladné, mírně vlhké, přechodné období krátké
s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá s mírnými teplotami, suchá
s normálně dlouhou sněhovou pokrývkou.
CH 7 – velmi krátké až krátké léto, mírně chladné a vlhké, přechodné období je
dlouhé, mírně chladné jaro a mírný podzim. Zima je dlouhá,mírná,mírně vlhká s dlouhou
sněhovou pokrývkou.
Klimatické oblasti (Quitt 1971)
CHARAKTERISTIKY
Počet letních dnů
Počet dnů nad 10°C
Počet mrazových dnů
Počet ledových dnů
Prům. teplota v lednu
Prům. teplota v červenci
Prům. teplota v dubnu
Prům. teplota v říjnu
∅ dnů srážek nad 1 mm
Úhrn srážek ve veg.době
Úhrn srážek v zimě
Srážky celkem
Počet dnů se sněhem
Počet dnů zamračených
Počet dnů jasných
MT2
20–30
140–160
110–130
40–50
−3–4
16–17
6–7
6–7
120–130
450–500
250–300
700–800
80–100
150–160
40–50
CH7
10–30
120–140
140–160
50–60
−3–4
15–16
4–6
6–7
120–130
500–600
350–400
850–1000
100–120
150–160
40–50
V celé oblasti převládá vítr západních až severních směrů. Na horských hřebenech
bývají velmi časté mlhy.
Klimatické zvláštnosti
Inverzní charakter mezoklimatu vykazují části NPR, kde je skalní terén v husté
frekvenci vertikálních puklin a rozsedlin kvádrovitě členěn na pískovcová skalní města
s výškovým rozpětím minimálně 10–20 m. Tento silně diferencovaný geomorfologický
charakter terénu pokrývá četné hřebenové partie Broumovských stěn. V zastíněných částech
hlubokých roklí, v rozsedlinách a četných pseudokrasových jeskyních i propastech dochází
k výrazné klimatické inverzi. Ta umožňuje, aby v těchto chladných a extrémně vlhkých
prostorách setrvával firn a led až do počátku letního období.
Na vyhraněné chladné mikroklima pískovcových pseudokrasových jeskyní (např.
jeskyně Pod Luciferem), propastí a mohutných blokových sutí je vázán výskyt řady vzácných
nižších rostlin a bezobratlých živočichů (někdy i glaciálních reliktů).
Souběžně s hřebenem Broumovských stěn ve směru SZ–JV probíhá hranice výrazného
klimatického předělu mezi „českou“ a „slezskou“ (kontinentálnější) klimatickou oblastí. Toto
rozhraní se v daném směru polohově mění od linie hřebene Jestřebích hor po linii hřebene
9
Broumovských stěn, kde probíhá nejčastěji. Častý rozpad nízké oblačnosti na tomto rozhraní
přináší zvýšenou imisní zátěž a tím negativní ovlivnění lesních ekosystémů, především
v návětrných hřebenových partiích Broumovských stěn. Tyto polohy vykazují i vyšší počet
dnů s mlhou, v zimě s jinovatkou a námrazou, které mechanicky a chemicky poškozují
zejména labilní smrkové porosty.
Mikroklima
Přestože mikroklima je ve skalních oblastech Broumovských stěn významným
přírodním činitelem, bylo dosud měřeno jen příležitostně při speleologických aktivitách
zaměřených na výzkum, evidenci a dokumentaci pseudokrasových jeskyní. Místní jeskyňáři
(Česká speleologická společnost – základní organizace 5–03 Broumov) řeší problematiku
mikroklimatu jednak v rámci dokumentace každé jeskynní lokality, a to zejména
ambulantním jednorázovým měřením teploty, vlhkosti a dynamiky jeskynní atmosféry
podzemní lokality a porovnáním stejných veličin prostředí před jeskyní. Modelově byla
provedena i náročnější studie mikroklimatu v trvání 24 + 1 hodina, za sledování všech
snímaných veličin na několika staničkách v jeskynním systému (teplota vzduchu v 0,2 m
a v 1,5 m nad dnem jeskyně a 0,2 m pod jeskynním stropem, vlhkost vzduchu a směr
proudění jeskynní atmosféry, teplota vody v jeskynním toku) a na několika staničkách na
povrchu nad jeskyní (teplota a vlhkost vzduchu v 0,2 m a 1,5 m nad zemí, proudění vzduchu,
atmosférický tlak, oblačnost, teplota vodního toku pod vývěrem z jeskyně). Pozornost byla
věnována zejména systému pseudokrasové jeskyně Pod Luciferem, a to v letním období
(Kopecký 1992, Cílek, Kopecký 1998).
Imisní situace
Průměrné roční koncentrace SO2 se podle údajů ze stanice na hájovně u obce Hony
pohybovaly v letech 1984–2001 v rozmezí 5–64 µg.m−3. Podstatně nižší byly ve vegetačním
období, kdy kolísaly okolo 2–36 µg.m−3. Průměrné koncentrace přesahující hygienickou
normu se vyskytovaly v 1–9 % dnů v roce. K výraznému poklesu koncentrací SO2 došlo od
r. 1993. Ve srovnání s lety 1984–1993 se v následujících letech např. čtvrtletní průměrné
koncentrace SO2 snížily 2,4–4,3krát.
Průměrné koncentrace SO2 (µ
µg. m−3) ze stanice Hony (510 m n. m.)
Rok
1984
1985
1986
1987
1988
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
I.
65
49
76
125
83
51
38
48
63
75
25
18
47
27
15
8
4
8
12
Čtvrtletí
II.
III.
22
14
8
10
9
15
36
22
21
14
14
9
12
8
11
13
12
7
16
6
10
5
8
3
8
4
6
2
3
2
4
2
2
2
2
1
6
1
IV.
24
46
53
72
99
43
42
41
33
22
17
23
16
13
5
5
4
6
1
Roční průměr
31
28
38
64
54
29
25
28
29
30
14
16
19
12
6
5
2,3
4,4
5,0
Měsíc
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
Měsíční průměr
47
64
31
18
8
8
6
7
10
19
39
43
10
Geologie, paleontologie, geomorfologie, speleologie a hydrologie
a) Geologická stavba území
Území NPR Broumovské stěny je součástí Polické vrchoviny. Přibližně 1/3 její plochy
orograficky odpovídá Broumovské vrchovině.
Vnitrosudetská pánev je budována kontinentálními sedimenty a vulkanity
svrchněkarbonského a permského stáří, dále kontinentálními uloženinami spodního triasu
a mořskými uloženinami svrchní křídy. Na obvodu pánve z větší části již na území
sousedního Polska, vystupují krystalinické masívy proterozoického a staropaleozoického
stáří: krkonošsko-jizerské krystalinikum, orlicko-kladské krystalinikum a krystalinikum
Sovích hor. Tyto masívy tvoří podloží vnitrosudetské pánve.
Složitá brachysynklinála vnitrosudetská pánve má osu orientovanou severozápadně, tj.
sudetským směrem. V ose pánve vystupují sedimenty svrchní křídy, dílčí strukturu polické
vrchoviny, která na svém podloží leží diskordantně. Na JV jsou na permokarbonské
sedimenty nasunuty spodnotriasové sedimenty.
Rozdílné litologické povahy jednotlivých formací, které se podílejí na geologické
stavbě vnitrosudetské pánve, mají zásadní význam pro tvorbu půd a projevují se také
v krajině.
Vnitrosudetská pánev se formovala po hlavních fázích variského horotvorného
procesu jako vnitrohorská deprese, omezená poklesovou tektonikou. Sedimenty vystupují
v nadloží přeměněných hornin poklesových částí okrajových masívů (krkonošsko-jizerského,
orlicko-kladského krystalinika a krystalinika Sovích hor).
V české části vnitrosudetské pánve na krystalinikum nasedá žacléřské souvrství
svrchního karbonu. Sedimentace žacléřského souvrství se vyznačuje cyklickým střídáním
slepenců, pískovců a aleuropelitů s uhelnými slojemi. Je doprovázena karbonskéým
vulkanismu. Opakují se zde výlevy bazaltů (melafyrů) a ryolitů, byly zde popsány ryolitové
tufy.
Svrchnokarbonské odolovské souvrství tvoří pestrá paleta sedimentů aluviálních
plošin (aleuropelity s uhelnými slojemi), které jsou prokládány sedimenty říčních koryt
(pískovce a arkózy). V epizodických vodních nádržích dochází k sedimentaci vápenců.
V klastických sedinetech se výrazně uplatňují minerály z granitoidních masívů zejména při
sedimentaci arkóz, které jsou typické pro tuto jednotku.
Chvalečské souvrství je přechodem karbonu do permu. Převládají zde červeně
zbarvené sedimenty rozlehlých aluviálních plošin, místy vznikají jezera s karbonátovou
sedimentací a vrstevnatými aleuropelity s faunou mlžů. Pozvolna zaniká tvorba uhelných
slojí.
V broumovském souvrství se střídají jemnozrnné psamity a aleuropelity červeného
zbarvení. Na bázi vystupují prachovito-jílovité sedimenty s karbonáty a fosilními zbytky.
Přibližně uprostřed tohoto cyklu dochází k silné vulkanické činnosti s mohutnými výlevy
bazaltových (melafyrových) a ryolitových láv a sedimentují pyroklastika. Na vznikající
vulkanické pohoří jsou vázány specifické proluviální horniny, vulkanodetritické facie
a jezerní uloženiny (walchiové lupky a vápence) s obsahem rostlinných i živočišných fosilií.
Po sedimentaci broumovského souvrství dochází k výrazným tektonickým pohybům,
které značně pozměnily sedimentární prostor celé vnitrosudetské pánve variská tektogeneze).
Následující cyklus trutnovského souvrství sedimentuje s úhlovou diskordancí. Na bázi
vystupují slepence, na ně nasedají červené aleurity s vložkami psamitů.
Bohuslavické souvrství je tvořeno pískovci a arkózami s karbonátovým tmelem
a čočkami dolomitu a aleuriticko-psamitickými sedimenty.
Nadložní bohdašínské souvrství je již řazeno do spodního triasu. Sedimentací pestrých
pískovců, slepenců, arkóz a arkózových pískovců končí v pánvi kontinentální sedimentace. Po
11
uložení bohdašínského souvrství bylo území tektonicky modelováno. Tektonické pohyby
měly za následek denudaci terénu. Denudace končí mořskou transgresí, které pravděpodobně
zaplavila celou pánev. Tato vývojová etapa je již řazena do křídy. Geologickou situaci
permokarbonskýchu a triasových sedimentů zobrazuje příloha č. 2/1.
Sedimenty křídového moře vystupují podél osy polické křídové pánve. Na bázi
cenomanu leží korycanské vrstvy (glaukonitové a křemenné pískovce a konglomeráty
a aleurity se silicity). Následné bělohorské souvrství (spodní turon) tvoří rozpadavé slínovce.
Ve středním a svrchním turonu sedimentovaly aleurity, opuky s vložkami vápenců
s prachovou příměsí a přechody od prachovitých po hrubozrnné pískovce. Ze severovýchodní
strany do pánve klínovitě zasahuje facie kvádrových pískovců.
Maximální mocnost křídových sedimentů je větší než 500 m. Mořský charakter
křídové sedimentace dokazují nálezy mořských mlžů a amonitů, jehlic mořských hub
a ježovek a přítomnost glaukonitu. Ve svrchnokřídových sedimentech nalézáme stopy
z geologické historie, jako např. vliv bouří a hurikánů na mořském dně. Po regresi křídového
moře se celá vnitrosudetská pánev již trvale stává souší.
b) Tektonická stavba území vnitrosudetské pánve
Výrazné tektonické pohyby v období variské tektogeneze i během mezozoika, před
sedimentací ve svrchní křídě, způsobily diskordance mezi stratigrafickými jednotkami, a to
zejména při okrajích pánve, kde byly pohyby nejintenzivnější. Nerovnoměrnost pohybů
v prostoru a čase má za následek dnešní nesymetrickou stavbu vnitrosudetské pánve (příloha
č. 2/2).
Dnešní osa pánve je výrazně asymetrická vzhledem k jejímu tvaru. Původně vznikla
při saxonské tektogenezi a je v podstatě totožná s osou současného rozsahu křídových
uloženin ve směru SZ–JV. Vzhledem k rozšíření karbonských a permských souvrství je místy,
a to zejména v jižní časti posunuta k JZ.
Intenzita tektonických deformací je závislá na vzdálenosti od okraje pánve. Obecně je
nejvíce porušený okraj pánve, a směrem do jejího středu se stavba pánve zjednodušuje. Na SZ
je dobře patrný brachysynklinální uzávěr pánve. Tento hlavní uzávěr přechází směrem k JV
ve dvě křídla pánve. Severovýchodní křídlo je vrstvami skloněno k JZ a jihozápadní (české
křídlo) k SV. Přitom jihovýchodní uzávěr pánve není vzhledem k transgresnímu překrytí
horninami svrchní křídy dobře patrný.
Severovýchodní monoklina (polské křídlo pánve) je vůči krystalinickému bloku
Sovích hor omezena výraznou tektonickou poruchou ve směru SZ–JV zvanou lugika.
Jihozápadní monoklina (české křídlo pánve) je v podstatě severovýchodním ramenem velké
směrné překocené vrásy s osou směru SZ–JV. Její vrchol byl denudován a JZ rameno bylo
redukováno velkým přesmykem, nazvaným hronovsko-poříčský přesmyk. Hlavní přesmyk na
obou stranách doprovázejí velké dislokace v podobě strmých poklesů i přesmyků, které se
souborně nazývají hronovsko-poříčskou poruchovou zónou. Nyní tvoří hranici mezi
vnitrosudetskou pánví a východní části podkrkonošské pánve (příloha č. 2/3 a 2/4).
Intenzita tektonického porušení vnitřních částí vnitrosudetské pánve se mění podle
stáří dané jednotky. Nejméně postiženy jsou přitom svrchní souvrství. Pánevní výplň je
porušena zlomy radiálního i přesmykového charakteru všech hlavních směrů. Poruchy směru
SZ–JV jsou označovány za podélné. Patří k nim nejvýznamnější poruchy v celé pánvi, jako
jsou např. velké dislokace hronovsko-poříčské poruchové zóny nebo zlomy v SV křídle
pánve. Poruchy ve směru S–J a Z–V jsou málo četné a patří ke staršímu (variskému) systému.
Osa samotné polické křídové pánve, nejsvrchnější části výplně vnitrosudetské pánve,
je v podélném směru SZ–JV příčně zprohýbána antiklinálními pásy přibližně směru VSV–
ZJZ a V–Z. Podélné (SSZ–JJV až SZ–JV) a příčné poruchy (VSV–ZJZ až SV–JZ) porušují
vrásové struktury.
12
Příčné poruchy představují úzká až různě široká i paprsčitá poruchová pásma.
Nejvýznamnější příčnou poruchou je skalský zlom, který probíhá ve směru Horní
Vernéřovice–Skály–Teplice nad Metují–Bohdašín. Podle tohoto zlomu jižní část pánve
poklesla až o 65 metrů. Tento zlom rozděluje pánev na dvě části s odlišnou tektonickou
stavbou.
Z podélných dislokací poklesového rázu je významný polický zlom, který probíhá ve
směru Lachov–Police nad Metují–Machov a způsobuje pokles kvádrových pískovců na
severovýchodním okraji Hejdy a Ostaše (např. pískovcová kra Kočičích skal je vůči masívu
Ostaše pokleslá o 80–100 metrů). Zlom je morfologicky velmi výrazný v celém svém
průběhu. Obdobný charakter má i další významný podélný zlom bělský, probíhající ve směru
Hony–Pěkov–Hlavňov–Suchý Důl–Bělý–Machovská Lhota. Tvoří další poklesový stupeň
v jv. křídle polické křídové pánve a také zde odděluje vnitřní a vnější pásmo křídových kuest.
Tvoří tím rovněž západní omezení masívu Broumovských stěn. Zlom pak z našeho území
pokračuje na JV do terénu Gór Stolowych v Polsku. Tento batorowský zlom ze západu
ohraničuje území, jehož česká část (západně a jihozápadně od obce Božanov a osady Studená)
je součástí NPR Broumovské stěny. Další podélné dislokace východně od bělského zlomu,
v prostoru mezi Machovem, Božanovem a osadou Studená Voda, se vzájemně protínají.
Výrazně od sebe oddělují jednak Broumovské stěny od Stolových hor a navíc člení terén
jihovýchodní části Broumovských stěn, i východní českou část Stolových hor na dílčí
horninové bloky (příloha č. 2/4).
Tektonickými poměry celé horninové výplně vnitrosudetské pánve se zabývala řada
autorů. Tyto práce byly zaměřeny převážně na výzkum stavu a porušení uhlonosných vrstev
v permokarbonské části pánve nebo na možnosti využívání a ochrany podzemních zásob
pitných vod ve vodonosných horizontech svrchněkřídových hornin polické křídové pánve. Na
obecnější práce (Malkovský & al. 1974; Tásler & al. 1979) navazují práce, podrobně se
zabývající poměry v horninách svrchní křídy (Havlena & Pešek 1983). Významné poznatky
z geologie a tektoniky křídových hornin přinesla rozsáhlá kolektivní studie zaměřená na stav
a perspektivy ochrany podzemních zásob vod v polické pánvi (Krásný & al. 1996).
Mladší tektonické pohyby ve vnitrosudetské pánvi proběhlé po sálské tektogenezi
nelze exaktně prokázat pro nedostatek mladotřetihorních a kvarterních uloženin. Můžeme je
však předpokládat na podkladě zemětřesných pohybů, které jsou v této oblasti podchycené jak
historicky, tak i současným seismickým sledováním na systémech seismických stanic v ČR
i sousedních zemí. Nejbližší českou seismickou stanicí je Úpice a nejbližší polskou je
Walbrzych-Ksiaz.
c) Vývoj křídových sedimentů
Oblast polické křídové pánve (geomorfologicky = Polická vrchovina) je řazena do
hejšovinské oblasti české křídové pánve (Zahálka 1921). Sedimenty svrchní křídy v polické
pánvi vznikaly v intervalu od svrchního cenomanu do coniaku, přibližně před 97 až 88
miliony let. Jejich mocnost se pohybuje od 400 metrů až přes 500 metrů (Vejlupek 1986).
Vlivem horotvorných pohybů a vlivem zvýšení mořské hladiny byly souše zaplaveny
mělkým křídovým mořem. Nad hladinu křídového moře vystupovaly dva ostrovy.
Západosudetský ostrov, který tvořily Jizerské hory a Krkonoše a východosudetský ostrov
odpovídající širší oblasti Sovích hor a Králického Sněžníku. Oba ostrovní celky poskytovaly
hojnost zvětralin potřebných pro vznik svrchnokřídových sedimentů. Dokladem transportu
a přemývání písku v moři je dnešní šikmé zvrstvení pískovců. V průběhu sedimentace se
vytvořily tři hlavní vrstvy kvádrových pískovců: dolní – glaukonitové, střední – živcové
a horní – křemenné. Mocnost jednotlivých pískovcových vrstev se pohybuje mezi 30–100
metry. Pískovcové polohy jsou od sebe oddělena vrstvami opuk, tj. prachovců, vápenců
a slínovců, místy s rohovci. Vrstvy slínovců sedimentovaly dále od břehů, pískovce
13
odpovídají příbřežním sedimentům pláží a delt. Souvrství pískovců a slínovců tvoří celý
komplex Polické vrchoviny i hejšovinské facie Stolových hor (Čech & Gawlikowska 1999).
Souvrství budující polickou křídovou pánev (včetně české části Stolových hor) se
podle Čecha & al. (1980) člení na:
I.) Perucko-korycanské souvrství – střední až svrchní cenoman
Sedimentace počíná od svrchního cenomanu. Svrchnocenomanské korycanské vrstvy byly
identifikovány v celé polické pánvi. Mají stabilní faciální vývoj a málou proměnlivou mocnost.
Vrstevní sled začíná slepenci s jílovito-písčitou příměsí, který vyplňují menší terénní nerovnosti
předcenomanského reliéfu. V nadloží slepenců dominují šedé, laminované pískovce (s četnými
stopami bioturbační činnosti). Ve střední části korycanských vrstev převažují nezelenale šedé
glaukonitové pískovce až prachovito-písčité jílovce, místy i s koprolity a s hojnou ústřičnou
faunou. Nejvyšší část korycanských vrstev tvoří glaukonitového jílovitého pískovce. Mocnost
korycanských vrstev dosahuje až 56 m.
II.) Bělohorské souvrství – spodní turon až raný střední turon
Bázi bělohorského souvrství tvoří poloha žlutavého až šedozeleného silně bioturbovaného
glaukonitového jílovce, místy až slínovce nebo glaukonitového jílovce s fosfátovými konkrecemi
a koprolity. Ve svrchní části bělohorského souvrství se vyskytují písčito-jílovité pískovce, které do
nadloží přecházejí do prachovitých slínovců. Mocnost tohoto souvrství kolísá okolo 25 metrů.
III.) Jizerské souvrství – střední až svrchní turon.
V jihovýchodní části pánve jizerského souvrství dominují hrubozrnné kvádrové pískovce.
Tyto budují kru Broumovských stěn a východní části Stolových hor. V západní, severozápadní
a centrální části pánve je jizerské souvrství tvořeno šedavými, pevnými, jílovitými spongilitickými
prachovci s polohami písčitých spongilitických slínovců a jemnozrnným, rozpadavých pískovců.
Pro
litologický
vývoj
jsou
charakteristické
vápnité
konkrece
nebo
polohy
prachovito-spongilitických vápenců.
Sedimentace v polické pánvi byla pravděpodobně ukončena tektonickými pohyby
v průběhu svrchního santonu až campanu. Jejich vliv vedl k regresi křídového moře.
d) Geologické poměry NPR Broumovské stěny
Geologické poměry NPR Broumovské stěny (Broumovské stěny a česká část
Stolových hor) souvisí s lokalizací daného území. Budují jihovýchodní okraj polické pánve.
Terén je zde tvořen tektonicky rozčleněnou vnější kuestou, jejíž jednotlivé části mají příkřejší
či mírnější úklon geologických souvrství ve směru k JZ, tj. ke středu a ose pánve. Západní
hranici protáhlého území omezuje bělský zlom, který má komplikovaný, ale geomorfologicky
výrazný průběh. Systém více směrných tektonických poruch, v prostoru mezi Machovem
a Božanovem, pak od sebe odděluje geologicky shodnou, ale geomorfologicky však výrazně
rozčleněnou nejjižnější část Broumovských stěn a nejvýchodnější úsek české části Stolových
hor.
Z geologických řezů sestavených Čechem a Valečkou (Čech & Valečka 1996) je
patrný prstovitý charakter spodní hranice výskytu kvádrových pískovců Broumovských stěn
i dané české části Stolových hor. Tím jsou odděleny od ostatních částí celého pásma vnějších
kuest polické pánve. Pískovcovou facii zde reprezentuje hrubozrnný křemenný pískovec,
lokálně přecházející až do arkózového pískovce.
Kvádrové pískovce jsou rozděleny na dvě tělesa: spodní těleso o mocnosti až 110 m
vytváří vlastní Broumovské stěny. Svrchní těleso kvádrových pískovců dále zasahuje do
pánve jejíž mocnost dosahuje okolo 15–20 m. Svrchní těleso je od spodního odděleno slínovci
o mocnosti cca 30–60 m (příloha č. 2/5).
e) Paleontologie
Horniny vnitrosudetské pánve jsou vesměs chudé na zkameněliny. V sousedství NPR
Broumovské stěny jsou občasné nálezy hlášeny při dobývání v lomu Božanov.
14
f) Geomorfologie NPR Broumovské stěny
NPR Broumovské stěny jakož i NPP Polické stěny zaujímají nejen přírodovědecky
nejhodnotnější část Broumovských stěn, ale i nejvýchodnější partie českého dílu Stolových
hor. Právě pro rozdílný charakter reliéfu jednotlivých částí geomorfologického okrsku
Broumovské stěny (IVB-1B-b) i okrsku Stolové hory (IVB-1B-c) bylo přistoupeno
k podrobnějšímu rozdělení těchto terénů na menší geomorfologické části – podokrsky (příloha
č. 2/11).
Podokrsek Supí hřbet (4b-1b-b2), který zaujímá severní a střední část Broumovských
stěn. Velmi výrazná, silně rozčleněná kuesta, která se v jižní části již neopakuje. Terén je
tvořen jednoduchým a poměrně úzkým asymetrickým hřbetem, který se táhne od obce Hony
(sedlo Pasa 591,4 m). Od výrazného Honského Špičáku (652,2 m) dále pokračuje na JV přes
Strážnou horu (688,4 m), Hvězdu (671,0 m), Supí hnízdo (702,1 m), Modrý kámen (685,8 m)
a Loučnou horu (646,7 m) do ploché sníženiny u obce Slavný, kde hraničí s dalšími
podokrsky Broumovských stěn. K západnímu ohraničení upadá mírným vnitřním svahem
kuesty, často shodně s úklonem geologických vrstev až do nejnižších částí svahu na kontaktu
s linií hraničního Bělského zlomu. K východu svah upadá velmi příkře, nejvyšší část je
v mnoha partiích tvořena kolmou nebo i převislou skalní stěnou vysokou 15–40 metrů.
Východní hranicí je úpatí svahu na kontaktu s Broumovskou kotlinou. Celá vrcholová partie
asymetrického hřbetu je selektivními zvětrávacími procesy a gravitačními svahovými pohyby
načleněna na hustou síť rozvodních hřbítků, skalních defilé i izolovaných skalních věží,
oddělených ve stejně husté frekvenci roklemi a rozsedlinami. Ostatní terén je kryt četnými
skalisky typu tors a různě rozměrnými bloky a balvany místy i hodně mocného
zvětralinového pláště. Zejména příkré východní svahy jsou v horní polovině kryté tříděnými
i netříděnými blokovými akumulacemi se skalními bloky i značných rozměrů (i o hranách
větších než 10 m). Mírně ukloněné svahy k JZ jsou erozně (ale s tektonickou predispozicí)
zahloubené sítí hlubokých a nepříliš širokých kaňonů, jejichž skalní stěny jsou rovněž
rozčleněné až do samostatných skalních věží. Některé rokle jsou až 60 m hluboké, jako např.
Kovářova rokle náležející k NPP Polické stěny.
V blokových akumulacích se nacházejí pseudokrasové jeskyně (suťové j.), protékané
podzemním tokem. V silně rozčleněných skalních stěnách rokle se nacházejí i další typy
pseudokrasových jeskyní.
Svahy k SV jsou perforované skalními roklemi se stejně divokou modelací. Vzhledem
k prudkým svahům roklí však mají jen krátký průběh a navíc se vyskytují pouze v jejich
svrchních částech. Je to např. Zaječí rokle a rokle pod Luciferem, jejichž vodoteče patří
k zdrojnicím Martinkovického potoka. V jejich dnech zahlcených mocnými blokovými
sutěmi se nacházejí podzemní systémy pseudokrasových suťových jeskyní. Svahy
Broumovské kotliny jsou řekou Stěnavou (prostřednictvím Křinického a Martinkovického
potoka) a dále Odrou odvodňovány do pomoří Baltského moře. Naproti tomu jsou odlehlé
(vnitřní) svahy jsou přes řeku Metuji a dále Labe odvodňované do Severního moře. Rozvodí
prochází po celé délce přímo ostrým hřebenem kuesty.
Další pokračování Broumovských stěn od sníženiny hřebenu u obce Slavný směrem
k JV výrazně mění svůj morfologický charakter. Dosavadní forma lineárního asymetrického
hřbetu v celém průběhu předchozího podokrsku se mění. Úklon vnitřního svahu kuesty se
téměř vyrovnává na subhorizontální. Nejvyšší partie mají charakter strukturních plošin
a plocha terénu krytého pseudokrasovou skalní modelací se rozšiřuje ve směru k JZ na šíři
větší než 3 km. Terén těchto plošin stoupá od SZ k JV, kde kulminuje. Strukturní plošiny jsou
podélně odděleny tektonickými zlomy v řádu metrů až desítek metrů.
Prvním podokrskem této části Broumovských stěn je Božanovký hřbet (4b-1b-b3),
který zaujímá nejvýchodnější část. Geomorfologicky je tvořen velmi výrazným blokem
15
křídových hornin ostře ohraničených po celém obvodě. Podélnou tektonickou poruchou je
rozdělen na dvě nestejné části. Strukturní plošina mezi vrcholy Velké kupy (708,4 m)
a Koruny (769,3 m) výrazně vystupuje příkrými a vysokými srázy nad plochou Broumovskou
kotlinou, především k S a SV nad obcí Martínkovice a k V až J nad obcí Božanov
s převýšením přes 300 m. Po celém obvodu je hrana plošiny lemována skalními stěnami (až
40 m vysokými) i jednotlivými skalními věžemi. Skalní věže a skaliska typu tors pokrývají
i silně rozčleněné temeno plošiny i vyšší části svahu. Poblíž vrcholu Loučné hory se nachází
i atraktivní skalní brána známá jako Kamenná brána. Svahy až k úpatí jsou vykryté rozsáhlým
a souvislým pláštěm blokových, balvanitých i drobnějších zvětralin.
Podokrskem Božanovského hřbetu je strukturní plošina Božanovský Špičák. Její terén
se zvedá od SZ k JV, kde stejnojmenným vrcholem ve výšce 772,7 m Broumovské stěny
kulminují. Tektonicky podmíněnou zvláštností této plošiny je, že je mírně ukloněna a také
odvodňována k SV, tj. probíhá po západním okraji celého tohoto podokrsku v linii souběžně
či v blízkosti lesní silničky mezi obcí Slavný a lokalitou Pánův kříž. Plocha od Pánova kříže
k severu (Pod Zeleným hájkem, Pelovka, Zálesí) je odvodňováno hluboce zaříznutou
a velkými blokovými akumulacemi zahlcenou Třešňovou roklí. Jižní část plošiny (samotného
Božanovského Špičáku) je odvodňována soustavou roklí a strží ve směru k severu. Zde se
odvodnění podél výrazné tektonické linie stáčí k východu a je jednou ze zdrojnic
Božanovského potoka. Plošně jen malá a snížená část skalního terénu tohoto podokrsku
v prostoru mezi Pánovým křížem a Machovským křížem (Polická stráň 696 m) je
odvodňována k JZ na potok Stekelnice. Jen ve střední části plošiny v oblasti od Zeleného
hájku (713,8 m) je ploché, tektonicky podmíněné sedlo, kde se strukturní plošiny
Božanovského Špičáku a plošiny Loučná hora–Koruna kontaktují, i když v tektonickém
stupni s výškovým rozdílem přes 50 metrů.
V celém okrsku má skalní terén výrazný charakter. Okraje strukturních plošin,
okrajové partie roklí i některé části temen plošin frekvencí i denivelací členění skalního
masívu přecházejí až do formy skalních měst. Terén plošin je hustě pokryt skalisky typu tors.
NPR Broumovské stěny a především samotný Božanovský Špičák jsou unikátní výskytem
velice atraktivních, tzv. skalních hřibů. Členitá geomorfologie při uplatnění celé škály makro-,
mezo- a mikroforem pseudokrasové modelace podmiňuje i početný výskyt podzemních
prostor jeskynního (subhorizontálního) nebo propasťovitého (vertikálního) charakteru. Po
speleologické stránce patří tento podokrsek k velmi atraktivním územím.
Paprsčitým charakterem tektonických poruch na rozhraní mezi Broumovskými
stěnami a Stolovými horami je masív podokrsku rozčleněn na několik samostatných dílčích
plošin. Ty jsou odděleny suchými sufozními nebo erozními (odvodňovanými) roklemi. Od
východu je to nejprve rozsáhlá plošina jihozápadně od asfaltové svážnice Slavný–Pánův kříž.
V severní části je rozbrázděna hlubokými roklemi a balvaništi.
NPR Broumovské stěny přechází přes jižní okraj Broumovských stěn a sedlo
Machovský kříž (669,0 m) do nejvýchodnější části Stolových hor. Podrobným členěním
geomorfologického okrsku české části Stolových hor je tato část označena jako podokrsek
Lopotské stupně (4b-1b-c1). Ten začíná sedlem Machovský kříž a po česko-polské státní
hranici zhruba v linii hřebenové hrany kuesty směřuje k jihovýchodu až na výraznou skalní
elevaci Bílá skála (720,0 m). Zde se její směr lomí k severovýchodu a sestupuje příkrým
vnějším svahem kuesty až do údolí pod osadou Studená (část obce Božanov). Na průsečíku
potoka Studená a státní hranice je nadmořská výška 405,7 m.
V severním vymezení podokrsku jeho hranice sestupuje od sedla Machovský kříž do
údolního zářezu mezi Polickou strání (696 m) a Suchým vrchem (719,6 m). Zdejší vodoteč je
pak hranicí až po úpatí a kontakt křídových hornin s jejich podložím. Od Božanovského
potoka pak hranice podokrsku přechází okrajem lesa na lokalitu „U buku“ (Na veverce),
16
k samotám Červený vršek a dále podle drobného vodního toku Studená sestupuje až k státní
hranici.
Celý podokrsek je geomorfologickým i geologickým pokračováním křídové
hejšovinské facie ze sousedních Broumovských stěn. Geomorfologicky zaujímá terén od
hřebene kuesty přes svahy s expozicí k SV až na úpatí, na severní části ve směru k toku
Božanovského potoka, v ostatních částech k toku Studená.
Státní hranice od sedla Machovský kříž k JV lokálně přestupuje přes silně rozčleněný
hřeben kuesty do plochého terénu, intenzivně krytého skalními věžemi, skalními tory
a výchozy. Prochází především v oblasti elevace Lopota (715,7 m), v oblasti kóty 716 m, kóty
705,8 m a v oblasti skalní elevace Bílá skála (její vrchol je těsně za státní hranicí). Vnější
terén hřbetu kuesty je silně přemodelován a rozčleněn skalními stěnami, skalními pilíři
i věžemi. Mohutný zvětralinový plášť tvořený pískovcovými skalními bloky, balvany
i drobnými zvětralinami pokrývá celý svah až po úpatí.
Severní část, východně od sedla Machovský kříž, je jednou ze zdejších výrazných
tektonických poruch geomorfologicky oddělených od ostatního masívu elevace Suchého
vrchu (719,6 m). Skalnaté temeno vrchu je rozčleněno na soustavu skalních hřbítků
i izolovaných skalních věží a torů, zbytek terénu i svahy až k samotnému úpatí kryje mocný
zvětralinový plášť. Tatáž tektonická porucha v pokračování k východu (má směr VJV),
prochází v úhlové výseči i svahem kuesty pod vrchem Lopota. Tento svah přerušuje
neširokým subhorizontálním spočinkem, který příkrý svah rozděluje na dvě části. Zajímavostí
je, že výchoz zlomové poruchy, vycházející do svahu a donedávna krytý silnou vrstvou
zvětralin, byl nyní lomovou činností ve zdejším lomu odkryt.
Také v této části Stolových hor je plně vyvinut pískovcový reliéf za intenzivního
uplatnění všech forem pseudokrasové modelace a vzniku povrchových i podzemních makro-,
mezo- i mikroforem. Přírodní a krajinářské prostředí tohoto geomorfologického podokrsku
i terénu NPR je silně narušeno činným lomem na pískovec (lom Božanov), který se nachází
ve střední části svahu kuesty pod vrcholem Lopoty, ze 3/4 obklopené terénem rezervace.
V blízkosti lomu se na malé terénní elevaci nachází archeologická lokalita
Raubenschloss, která byla dosud podrobena jen nejzákladnějšímu výzkumu, který stanovil její
středověké zařazení (13. a 14. století).
g) Pseudokrasový reliéf
Pro terény s výskytem specifických forem povrchového i podzemního reliéfu se ustálil
pojem kras či pseudokras. Kras a krasové jevy vznikají především chemickými procesy –
rozpouštěním vodou lehce rozpustných hornin. Za pseudokras a pseudokrasové jevy jsou
považovány tvary povrchového nebo podzemního reliéfu vzniklé především
fyzikálně-mechanickými procesy v horninách vodou málo rozpustných či nerozpustných.
Právě zcela ojedinělý pseudokrasový reliéf je i v NPR jedním z hlavních
chráněných přírodních fenoménů.
Podmínkou pro vývoj různých forem pseudokrasového reliéfu jsou: litologická povaha
horniny, faciální změny ve vrstevním sledu horniny i forma a rozsah její tektonické
narušenosti. Vývoj reliéfu je pak ovlivněn těmito podmínkami při tvorbě jednotlivých
specifických tvarů – morfologická charakteristika těchto tvarů je pak základem pro
geomorfologickou typizaci pseudokrasových jevů i tvarů. Za uplatnění procesu především
mechanického a částečně i chemického zvětrávání, odnosu, svahovými pohyby, řícením
a akumulací skalních bloků a sutí, sufozí, menší měrou i fluviální a eolickou erozí a dalšími
geomorfologickými procesy jsou původní souvislé masívy hornin přetvářeny na širokou škálu
povrchových i podzemních tvarů pseudokrasové modelace. Z karsologického hlediska je
proto možno hovořit přímo o pseudokrasovém reliéfu ve všech pískovcových
morfostrukturách s celou stupnicí konkávních i konvexních makro-, mezo- i mikroforem.
17
Na podkladě současných poznatků jsou nyní pseudokrasové jevy děleny na tyto základní typy:
- Základní morfostruktury:
- stupňoviny: strukturně denudační plošiny, tabulové plošiny, kuesty
- hřbetoviny: strukturní hřbety, antiklinální hřbety, „kozí hřbety“ a hrástě.
- Dílčí morfostruktury:
a) konkávní (vhloubené),
b) konvexní (vypouklé).
- Makroformy:
a) soutěsky, kaňony, rozsedliny,
b) rozvodní plošiny a hřbety, skalní pilíře a věže.
- Mezoformy:
a) jeskyně (všech typů),
- závrty (sufozní i řícené),
- skalní perforace : skalní brány, skalní okna, skalní tunely, skalní mosty,
b) skalní útvary (typu tors): skalní hřiby ap.
- Mikroformy:
a) skalní dutinky a výklenky (i tafony),
- skalní voštiny,
- škrapy (všech typů),
- skalní mísy,
b) skalní lišty a hroty (převážně železivce),
- pisolity a další formy sekundární mineralizace.
Na mapové příloze č. 1/5 jsou rozlišeny tři zóny. Každá z těchto zón se liší nejen
charakterem svého reliéfu, ale i predispozicí pro rozdílné uplatnění široké škály
geomorfologických prvků povrchové či podzemní pseudokrasové modelace, a tím
i potenciální pestrosti biologického prostředí:
1. Zóna odnosem méně narušená, s plochým nebo oblým povrchem terénu pokrytém
zvětralinami a nebo jen nízkými a řídkými skalními výchozy minimálně modelovanými
mikrotvary pseudokrasové modelace. Tato zóna je v nejsevernější části hřebene
Broumovských stěn od sedla Pasa a Honského Špičáku k úpatí Strážné hory, Jen v malých
dílčích částech vnitřních svahů podokrsků Supí hřbet a Božanovský hřbet.
2. Zóna rozčleněná roklemi a rozsedlinami a kryté skalními věžemi a skalními útvary typu tors
(příloha č. 2/6). Toto pásmo plošně převažuje ve všech částech terénu NPR.
3. Zóna skalních měst s výrazným vertikálním členěním hřebenové partie podokrsku Supí hřbet,
vysokých okrajových partií strukturních plošin, roklí a kaňonů ve všech částech NPR. Skalní
stěny, pilíře i izolované skalní věže dosahují výšky až 50 metrů a na jejich temenech i stěnách
se plně uplatňují mikrotvary pseudokrasové modelace (příloha č. 2/7). Zdejší relativně menší
celky charakteru skalního města i zde dynamikou reliéfu dosahují všech kritérií včetně
inverzního zvratu teplot a tím i charakteristického mezo- a mikroklimatického režimu ve
dnech roklí a rozsedlin, v blokových akumulacích ve dnech roklí i v četných podzemních
lokalitách (jeskyních a propastech).
V 2. a 3. zóně se vedle povrchových jevů vyskytují také podzemní pseudokrasové jevy.
Pseudokrasové makroformy nahrubo člení základní morfostrukturní tvary a vytváří tak
základ pro další uplatnění pestré škály mezo- i mikroforem pseudokrasu. Vyhloubené
makroformy (soutěsky, kaňony, rokle) vznikají destrukcí výrazných puklinových zón,
zejména vlivem mrazového zvětrávání a svahovou modelací i zpětnou erozí v místech
zvětšené frekvence tektonických puklin.
Vypouklé makroformy jako rozvodní plošiny a hřbety nebo skalní pilíře jsou svojí
svrchní úrovní nejblíže původní výšce terénu. Při intenzivnějším pravoúhlém rozčlenění podél
hlubokých svislých puklin až do izolovaných skalních věží dostává terén charakter skalního
města.
18
Také pseudokrasové mezoformy lze dělit na konkávní a konvexní. Mezi vhloubené
jsou řazeny především jeskyně a propasti, závrty a větší skalní perforace (skalní brány, okna
a tunely), mezi vypouklé skalní útvary jsou řazeny především skalní útvary typu tors. Jsou to
skalní tvary, které vedle divokých kaňonů a vyhlídkových skalních elevací tvoří největší
atraktivitu těchto pískovcových skalních terénů.
Izolované skalky typu tors (příloha č. 2/8) tvoří nejběžnější skalní útvary
v pseudokrasových terénech, a přitom to jsou velmi zajímavé přírodní objekty. Jak naznačuje
i jejich název, jsou zbytkovým torzem původní úrovně masívu, který v okolí podlehl procesu
denudace a proto bývají často velmi bizardně modelované tvary výběrového zvětrávání.
Nezřídka je na nich vyvinuta celá pestrá škála pseudokrasových mikroforem. K morfologicky
nejzajímavějším a i turisticky atraktivním skaliskům typu tors patří i skalní hřiby (příloha
č. 2/9). V NPR se vyskytují buď izolovaně nebo i v celých skupinách, např. na Božanovském
Špičáku, v různých velikostech i formách a také i v různých fázích vývoje od embryonálního
stavu až po stav destrukce. Proto je jim věnována pozornost jak ze z hlediska výzkumu
geofaktoru, tak i z hlediska praktické ochrany přírody.
Široká škála pseudokrasových mikroforem vytváří nejpodrobnější modelaci veškerého
obnaženého skalního masívu. K tvarům vhloubeným patří skalní dutiny a výklenky, skalní
mísy a škrapy; k nejmenším pak skalní voštiny. K vypouklým tvarům jsou řazeny skalní lišty
a hroty (z valné části železivce) a rovněž pisolity a další formy sekundární mineralizace.
Všechny mikroformy se velmi intenzivně podílejí v nejrůznějších tvarových variantách na
pseudokrasové modelaci skal.
Na mapě neživé přírody (mapová př. č. 1/5) je vyznačena lokalizace nejdůležitějších
a morfologicky nejzajímavějších jevů z typologického zastoupení makro- a mikroforem
pseudokrasové modelace v terénu NPR Broumovské stěny.
h) Podzemní pseudokrasové jevy a speleologie
Ve všech skalních oblastech Polické vrchoviny se v široké škále pseudokrasové
modelace vyskytují i podzemní jevy: pseudokrasové jeskyně a propasti. Svým rozsahem,
významem i širokou přírodovědnou problematikou patří k největším zajímavostem zdejších
skalních oblastí a jsou rovněž středem pozornosti speleologů i dalších odborníků, včetně
orgánů státní ochrany přírody. Všechny přírodní dutiny jsou totiž ze zákona chráněné.
Ve zdejších terénech byl výskyt jeskyní, jejich geneze i vazba k ostatním
pseudokrasovým jevům studován a zpracováván až v 80. a 90. letech (Vítek 1979; Demek &
Kopecký 1997). Pro geomorfologickou i speleologickou praxi evidence a dokumentace
podzemních pseudokrasových jevů byla i na výsledcích zdejších zkušeností vypracována
typologie jeskyní a později i komplexní metodika jejich mapování (Hromas & Weigel 1986).
Podle typologie jsou pseudokrasové jeskyně děleny do těchto 6 skupin:
typ jeskyně
- jeskyně puklinová
- jeskyně vrstevní
- jeskynní výklenek
- jeskyně rozsedlinová
- jeskyně suťová
- jeskyně kombinovaná – např.
index
01
02
03
04
05
12 = puklinovo-vrstevní jeskyně
45 = rozsedlinovo-suťová jeskyně atd.
V celé oblasti NPR Broumovské stěny a NPP Polické stěny bylo k r. 2001 evidováno
13 podzemních prostor (jeskyní a propastí). Speleologický průzkum a evidence zde však
dosud nejsou ukončené a celá tato oblast je z hlediska dalších i významných objevů velmi
19
perspektivní. V mapě neživé přírody (mapová př. č. 2/5) jsou všechny uvedené jeskyně
lokalizovány.
Speleologický výzkum oblasti Polické vrchoviny, tedy i NPR Broumovské stěny je
prováděn základní organizací České speleologické společnosti 5–03 Broumov, a to již od roku
1979. Činnost této jeskyňářské skupiny je speciálně zaměřena na problematiku pískovcového
pseudokrasu. ZO ČSS provádí nejen výzkum, evidenci a dokumentaci pseudokrasových
jeskyní, ale i studium mikroklimatu a dynamiky jeskynní atmosféry, studium a dokumentaci
minerálních i biogenních výplní jeskyní i podmínek geneze pseudokrasových jevů obecně.
Veškerá speleologická aktivita zdejších jeskyňářů i jejich amatérských i profesionálních
partnerů a její výsledky jsou významným příspěvkem pro poznání a evidenci přírodního
prostředí CHKO Broumovsko i jednotlivých maloplošných zvláště chráněných území. Je to
aktivita, která je v plné její šíři naprosto totožná se zájmy ochrany přírody a krajiny.
i) Geomonitoring
V Polické vrchovině k největšímu skalnímu řícení došlo ve svahu Boru (JV od
Machova) v roce 1921, kdy se rozpadl vysoký skalní pilíř (tzv. Sypací skály) v okraji
vrcholové plošiny (ve výšce cca 820 m n. m.). Došlo při tom k zničení lesních porostů
a lesních komunikací v dráze řícení delší než 1 km a dokonce i k poškození několika
obytných stavení v okrajové části obce. Skalní řícení menšího rozsahu jsou však známá
i z nedávných let, např. z oblasti Adršpašsko-teplických skal v kaňonu Anenského údolí, nebo
z Broumovských stěn, kde došlo k vyřícení skalních bloků a zničení pruhu lesa pod Strážnou
horou. Tyto skutečnosti vedly k sledování těchto nebezpečných oblastí i procesů i k budování
systému jejich monitorování, např. v Labských pískovcích (Zvelebil 1982).
Do oblasti Broumovský stěn zasahuje spojovací geodetická síť Ostaš–Hejšovina
(Szczeliniec), jejíž geodetické body jsou rozloženy vně i uvnitř linií Polického zlomu a
Bělského zlomu v úseku od státní hranice na jihu do úrovně Ostaše na severu. Pouze dva
geodetické body „východní řady“ (východně od linie Bělského zlomu) se nacházejí v hřebenu
Broumovských stěn, z nichž severnějším je bod 7. u Supího hnízda a jižněji je bod
8. Božanovský Špičák.
Na všech těchto bodech se vedle klasického terestrického geodetického zaměřování
(pomocí elektrooptických dálkoměrů) provádí zaměřování satelitární a také měření
gravimetrická. Poskytuje tak důležité informace o stavu i změnách v přírodním i životním
prostředí této oblasti, umožňující zpřesňovat managementové zásahy ve zdejších chráněných
územích.
Pedologické poměry
Po pedologické stránce kvádrové pískovce, určující typický charakter oblasti, dávají
všeobecně vzniknout chudým, nepříliš hlubokým půdám převážně typy kambizemí
a kryptopodzolů. Kambizemě se vyskytují v terénně příznivějších, nepříliš skalnatých a méně
kamenitých lokalitách a dále v celém převažujícím zbytku oblasti. Kambizemě jsou nejvíce
zastoupeny typické oligotrofní. Na podloží bohatších slinitých a vápenitých pískovců,
slínovců a hlinitých deluviích humusem obohacených se vytvářejí mezotrofní a v malé míře
i eutrofní kambizemě.
Ve vyšších plochách na kambizemě navazují kryptopodzoly a v nejvyšších partiích se
ojediněle vyskytují podzoly. Na sutích jsou zastoupeny litozemě, rankery a pararendziny.
V plošším terénu se nacházejí illimerizované půdy, pseudogleje, gleje a organozemě. Podél
vodotečí se nacházejí i fluvizemě. Z hlediska půdních druhů převažují půdy lehké, písčité
a hlinitopísčité.
20
Flóra a vegetace
Vegetace Broumovských stěn je celkově značně narušena lesnickým hospodařením.
Většina území je v současné době porostlá jehličnatými, zejména smrkovými kulturami,
nahrazujícími původně zde rozšířené jedlové a smrkové bučiny, popř. jedliny. Specifickým
fenoménem jsou porosty s vysokým zastoupením břízy, která zde v době kalamit byla
i dosévána. I přes všechny historické i současné negativní vlivy jsou zde na velkých plochách
dochována cenná společenstva. Na rozdíl od Adršpašsko-teplických skal se na Broumovských
stěnách ve významné míře dochovaly bučiny, zejména na svazích kuesty nad Broumovskou
kotlinou, kde příznivé mezoklimatické podmínky umožňují dobré zmlazování buku. Jedná se
jednak o acidofilní bučiny (asociace Luzulo-Fagetum avenelletosum, Calamagrostio
villosae-Fagetum a Dryopterido dilatatae-Fagetum), jednak o bučiny květnaté, rozšířené zde
na podkladech typu opuky. Úživný substrát bývá obvykle částečně překryt balvanitými
rozpady kvádrových pískovců, které osídlují acidofilní druhy. Květnaté bučiny lze řadit do
asociací Festuco altissimae-Fagetum a Dentario enneaphylli-Fagetum. V mozaice
s květnatými bučinami jsou místy zastoupeny i fragmenty suťových lesů asociace
Mercuriali-Fraxinetum. Výskyt (sub)montánních reliktních borů asociace Betulo
carpaticae-Pinetum je zde ve srovnání s Adršpašsko-teplickými skalami pouze fragmentální,
avšak z fytogeografického hlediska významný vzhledem k návaznosti na sousední území
Stolových hor, kde je tento typ borů vyvinut v ještě vyšších nadmořských výškách. Jedním
z hlavních chráněných fenoménů je zde skalní vegetace, včetně místy vyvinutých keříčkových
společenstev svazu Vaccinion. Většina skal v NPR je v přirozeném stavu kryta lesem.
Mikroklimatické podmínky vytvářené tímto zástinem jsou nezbytným předpokladem pro
existenci sciofilní štěrbinové vegetace (zejména kapraďorostů – společenstva s Dryopteris
dilatata, Polypodium vulgare atd.) i různých společenstev kryptogamů porůstajících plochy
skal a balvanů. Tato společenstva jsou jedním z předmětů ochrany v území, bez ohledu na to,
že lesní porosty, které skály obklopují, mají často silně změněnou druhovou skladbu.
Podmáčené smrčiny (Mastigobryo-Piceetum, Equiseto-Piceetum) se vyskytují jen
maloplošně, jsou silně narušené lesnickým hospodařením. Pozornost dále zasluhují fragmenty
přirozených smrčin asociace Anastrepto-Piceetum, které lze nalézt na balvaništích
v inverzních polohách některých roklí. Na malých plochách v okrajových částech území jsou
vyvinuty údolní a prameništní luhy.
Charakter vegetace i květeny je ovlivněn poměrně vysokou nadmořskou výškou
a výskytem inverzních poloh. Přehled významných společenstev a druhů je uveden
v tabulkách.
Invazní druhy bylin
Výskyt invazních druhů bylin je v území minimální a nepředstavuje ohrožení. Pod
chatou Hvězda se nad pěšinou nachází mikrolokalita křídlatky japonské (Reynoutria
japonica).
Přírodní společenstva a biotopy
Biotop
Podíl plochy
v ZCHÚ (%)
květnaté bučiny
Festuco altissimae-Fagetum,
Dentario enneaphylli-Fagetum
12,2
zejména svahy kuesty, většinou
opukový podklad s balvanitými
rozpady kvádrových pískovců, místy
i staré, velmi kvalitní porosty
kyselé bučiny
Luzulo-Fagetum avenelletosum,
Calamagrostio villosaeFagetum
Dryopterido dilatatae-Fagetum
10,2
zejména svahy kuesty, místy i staré
velmi kvalitní porosty
21
Biotop
Podíl plochy
v ZCHÚ (%)
štěrbinová vegetace
silikátových skal a drolin
společenstva s Dryoptetris
dilatata, Polypodium vulgare,
aj., společenstva mechorostů,
lišejníků a řas
5,4
z velké části v mozaice s kulturami
jehličnanů,
zejména smrku
boreokontinentální bory
Betulo carpaticae-Pinetum
0,7
ve srovnání s Adršpašsko-teplickými
skalami velmi maloplošný,
fragmentální výskyt
údolní jasanovo-olšové
luhy
Carici remotae-Fraxinetum
Piceo-Alnetum
0,2
maloplošně na prameništích a podél
vodotečí
suťové lesy
Mercuriali-Fraxinetum
0,1
fragmentálně v mozaice s bučinami
podmáčené smrčiny
Mastigobryo-Piceetum,
Equiseto-Piceetum
< 0,1
narušené fragmenty
brusnicová vegetace skal
Vaccinion
< 0,1
a drolin
horské třtinové smrčiny
Anastrepto-Piceetum
< 0,1
fragmenty v roklích
lesní prameniště bez
velmi maloplošně v bučinách
Cardaminion amarae
< 0,1
tvorby pěnovců
i druhotných smrkových kulturách
lesní kultury
57,7
převážně smrkové porosty
s jehličnatými dřevinami
lesní kultury s převahou
4,7
břízy
holiny
8,6
(sestaveno na podkladě výsledků mapování pro soustavu NATURA 2000)
Přehled významných druhů cévnatých rostlin (podle znalostí k r. 2006)
název druhu
jedle bělokorá
(Abies alba)
stupeň ohrožení
stupeň
aktuální početnost
podle vyhlášky ohrožení
nebo vitalita populace č. 395/1992 Sb.
podle
v ZCHÚ
červeného
seznamu
dnes už jen místy
C4a
vtroušená
papratka horská
objevena v r. 2002 na
(Athyrium distentifolium)
jediné lokalitě
ostřice převislá
několik lokalit
(Carex pendula)
čarovník alpský
větší počet lokalit
(Circaea alpina)
prstnatec Fuchsův
na 1 lokalitě v okrajové
(Dactylorhiza fuchsii)
části
lýkovec jedovatý
vzácně
(Daphne mezereum)
kyčelnice devítilistá
několik lokalit
(Dentaria enneaphyllos)
kapraď podobná
zatím známo několik
(Dryopteris expansa)
lokalit
zatím nalezeno několik
kapraď rezavá
desítek rostlin na
(Dryopteris affinis)
několika lokalitách
−
ohrožený
22
popis charakteru výskytu
(biotopu druhu)
vysoce významný výskyt
v relativně nízké nadmořské
výšce na dně skalní
rozsedliny, snad primární
bezlesí
C4a
lesní prameniště
C4a
prameniště, květnaté bučiny
C4a
olšina
C4a
květnaté bučiny
C4a
květnaté bučiny
C4b
rokle, balvaniště, smrčiny
i bučiny
C3
bučiny
stupeň ohrožení
stupeň
aktuální početnost
podle vyhlášky ohrožení
nebo vitalita populace č. 395/1992 Sb.
podle
(biotopu druhu)
v ZCHÚ
červeného
seznamu
ohrožený
druh vyšších poloh, v území
zatím známy
C3
zvl. na balvaništích v
2 mikrolokality
chladnějších polohách
1 lokalita v okrajové
ohrožený
C3
olšina
části
ohrožený
několik lokalit
C4a
bučiny
název druhu
vranec jedlový
(Huperzia selago)
bledule jarní
(Leucojum vernum)
lilie zlatohlavá
(Lilium martagon)
plavuň pučivá
zatím známy
(Lycopodium annotinum)
3 mikrolokality
kapradina laločnatá
několik lokalit
(Polystichum aculeatum)
čípek objímavý
zatím znám pouze na 2
(Streptopus
lokalitách
amplexifolius)
rozrazil horský
více lokalit
(Veronica montana)
uváděná kdysi
violka dvoukvětá
německými autory
(Viola biflora)
(Sterngerbirge),
nezvěstná
ohrožený
C3
C4a
C4a
C4a
balvaniště (ve smrkových
porostech
skeletovitá stanoviště na
opuce (bučiny a suťové lesy)
horský druh, v území na
balvaništích v kulturních
smrčinách
prameniště, bučiny
C4a
Přehled druhů dle Červeného seznamu mechorostů ČR souhrnně pro NPR a NPP
(Gutzerová 2005)
aktuální početnost nebo vitalita
kategorie
populace v ZCHÚ*
podle Červ. seznamu
Bazzania tricrenata
Ověřen
VU
Brachydontium trichodes
Nalezen
LC-att
Calliergon gigantem
Nalezen
VU
Campylopus fragilit
Nalezen
LC-att
Cephalozia catenulata
Neověřen
VU
Cephalozia leucantha
Neověřen
VU
Chiloscyphus pallescens
Nalezen
LC-att
Jungermannia caespiticia
Neověřen
VU – navržen na změnu
Isothecium myosuroides
Nalezen
LC-att
Kurzia sylvatica
Neověřen
LC-att
Plagiothecium latebricola
Nalezen
DD – navržen na změnu
Pohlia elongata
Nalezen
VU – návrh změny na LR-nt
Polytrichum pallidisetum
Nalezen
LC-att
Trichocolea tomentella
Nalezen
LR-nt
Tritomaria exsectiformis
Neověřen
LR-att
*Stav v r. 2005: ověřen – druh uváděný v literatuře a během IP znovu nalezen,
neověřen – druh uváděný v literatuře a během IP nenalezen,
nalezen – prvonález.
název druhu
Stupeň ohrožení:
VU – ohrožený,
LR-nt – blízký ohrožení,
LC-att – neohrožený zasluhující pozornost,
DD – nedostatečně znám.
23
Významné druhy řas souhrnně pro NPR a NPP
(Hauer 2004)
název druhu
Geitleribactron perifyticum
Orthoseira cf. roseana
Radiococcaceae
Dactylothece braunii
popis charakteru výskytu a charakteristika
druhu
drobná sinice velmi čistých a chladných vod,
zvláště pramenů
taxonomicky problematická centrická rozsivka,
dosud uváděná pouze z teplých oblastí ČR
taxonomicky problematická čeleď zelených řas
hojná na lokalitě
zelená řasa chladných aerických stanovišť, na
území ČR byla tato řasa dosud známa pouze
z Krkonoš
Významné druhy lišejníků souhrnně pro NPR a NPP
(Halda 2004)
název druhu
Agonimia allobata
Anaptychia ciliaris
Arthonia arthonioides
Arthonia endlicheri
Arthonia fuliginosa
Arthonia lapidicola
Arthonia vinosa
Bryoria implexa
Calicium corynellum
Calicium salicinum
Caloplaca chrysodeta
Cetraria sepincola
Chaenotheca brunneola
Chaenotheca chlorella
Cladonia cenotea
Cladonia cervicornis
Cladonia pleurota
Eiglera flavida
Fellhanera subtilis
Graphis scripta
Haematomma ochroleucum
Icmadophila ericetorum
Hypogymnia vittata
Lecania dubitans
Lecanora hagenii
Lecanora rugosela
Lecanora swartzii
Lecidea tesselata
Lecidella anomaloides
Micarea bauschiana
Opegrapha herbarum
Pannaria pezizoides
Parmelia acetabulum
Parmelia glabra
Peltigera aphtosa
Peltigera didactyla
kategorie
V
Ex
V
Ex
Ex
V
V
Ex
Ex
Ex
V
Ex
V
V
Ex
Ex
Ex
Ex
V
V
Ex
Ex
Ex
Ex
Ex
Ex
V
Ex
Ex
V
V
Ex
Ex
Ex
Ex
Ex
24
kategorie
Peltigera venosa
Ex
Pertusaria leioplaca
Ex
Pertusaria pertusa
Ex
Pertusaria pupillaris
V
Physcia aipolia
Ex
Physcia adscendens
V
Physcia tenella
V
Physconia distorta
Ex
Physconia enteroxantha
Ex
Placynthium nigrum
Ex
Ramalina farinacea
Ex
Ramalina pollinaria
V
Schismatoma pericleum
Ex
Sphaerophorus melanocarpus
Ex
Sphinctrina anglica
Ex
Thelotrema lepadinum
E
Trapeliopsis glaucolepidea
V
Vulpicida pinastri
V
Xanthoria candelaria
V
Xylographa paralella
Ex
Vysvětlivky: Ex [extinct] – vyhynulé či nezvěstné druhy
E [endangered] – ohrožené
V [vulnerable] – zranitelné
název druhu
Fauna
Díky geomorfologické pestrosti a rozmanitosti utváření terénu se zde vytvořil rozsáhlý
soubor různě extrémních stanovišť, která skýtají vhodné podmínky pro rozvoj a přežívání
ekologicky odlišných skupin organismů. Od teplomilných a suchomilných ekotypů na nejvíce
exponovaných stanovištích (vrcholcích skal a skalních plošinách), přes přechodová stanoviště
stěn a úbočí skal až po chladnomilné a vlhkomilné ekotypy v zastíněných a hlubokých
(inverzních) roklích. Ty často přecházejí až do extrémních stanovišť suťových jeskyní,
hluboko pod povrchem terénu, kde se během roku minimálně mění mikroklima. V těchto
podmínkách je předpoklad rozvoje a přežívání různých výjimečných druhů, často
i glaciálních reliktů, převážně ze skupiny bezobratlých živočichů. Rezervace je genofondovou
základnou, která díky svým dosud zachovalým přírodním podmínkám a dostatečné rozloze
skýtá záruku uchování genofondu různých druhů živočichů.
Přesto, že poznání území Broumovských stěn byla věnována značná pozornost,
systematicky zde fauna dosud nebyla studována. Zejména o bezobratlých se toho dosud ví
málo. Ucelený obraz je pouze o výskytu ptáků.
Přehled významných druhů živočichů
název druhu
kategorie
podle vyhlášky
č. 395/1992 Sb.
aktuální početnost nebo
vitalita populace v ZCHÚ
ŽIVOČICHOVÉ – měkkýši
vrásenka pomezní
(Discus ruderatus)
plž - vlahovka
(Monachoides vicinus)
žije ve dřevě věkovitých
padlých kmenů
obývá vlhká úpatí skalních
svahů
ojedinělý
ojedinělý
25
název druhu
kategorie
podle vyhlášky
č. 395/1992 Sb.
ŽIVOČICHOVÉ – pavoukovci
Bathyphantes simillimus
významný představitel
glaciálních reliktů, obyvatel
inverzních poloh
a pseudokrasových jeskyní
relikt
ŽIVOČICHOVÉ – dvoukřídlí
Peripsychoda fusca
vzácný
Saraiella rotunda
vzácný
nový druh pro Čechy, do
připravované vyhlášky návrh
zařazení mezi kriticky ohrožené
druhy
druh vyšších poloh našich hor,
návrh na zařazení jako kriticky
ohrožený druh do připravované
vyhlášky, obývá svahová
prameniště
ŽIVOČICHOVÉ – chrostíci
Synagapetus
iridipepennis
vzácnější druh s ohledem
k vazbě na specifický biotop
ojedinělý
ŽIVOČICHOVÉ – síťokřádlí
mravkolev obecný
(Myrmeleon formicarius)
na vhodných lokalitách po
celém území Broumovských
stěn například na osluněných
okrajích lesních cest
častý
ŽIVOČICHOVÉ – blanokřídlí
Formica sp.
častý
ohrožený
hnízda mravenců rodu Formica
se vyskytují na celém území
Broumovských stěn
v okrajových a osluněných
lesních partiích
ŽIVOČICHOVÉ – brouci
Amara erratica
vzácný
Pterostichus rufitarsus
vzácný
Trechus amplicollis
vzácný
Agyrtes bicolor
vzácný
Atrecus longiceps
vzácný
pozoruhodný nález
dokumentující inverzní
charakter lokalit (druh
subalpinského klečového
pásma)
vzácný, lokální, reliktní druh,
známý především z horských
bukových porostů; dokresluje
přírodní zachovalost a inverzní
charakter míst výskytu
lokální reliktní druh rašelinišť
a podmáčených půd v horách
a podhůří
lokálně nalézaný druh, hlavně
z vyšších poloh
velmi vzácný horský druh,
známý ze Šumavy, Krkonoš
a Beskyd
26
název druhu
kategorie
podle vyhlášky
č. 395/1992 Sb.
Zyras haworthi
vzácný
Ampedus suecicus
vzácný
Ctenicera virens
vzácný
Danosoma fasciata
vzácný
Sericus subaeneus
vzácný
Ipidia binotata
vzácný
Phloestichus denticollis
vzácný
Cisidus dentatus
vzácný
Xilita laevigata
velmi vzácný a lokální
vzácný druh, nalézán spíše jen
na jednotlivé kusy, často
v souvislosti s různými druhy
mravenců
relikt přirozených smrkových
porostů nižších poloh; známý
též ze Šumavy (Stožec)
a Beskyd (Smrk,Staré Hamry,
Bumbálka)
bývá nalézán v náplavech;
známý z Krkonoš, Orlického
podhůří, Hrubého Jeseníku
a Beskyd
relikt přirozených smrkových
porostů nižších poloh; známý
též ze Šumavy, Beskyd,
Krušných hor, Novohradských
hor, Orlických hor a Králického
Sněžníku
v ČR známý spíše z hraničních
pohoří (starší nálezy), nyní
České Švýcarsko, Český Ráj,
Podyjí
relikt zachovalých horských
bukových až smrkových lesů
reliktní druh horských lesů
horský druh (bukový až
bukosmrkový stupeň)
v Čechách známý pouze
z Králického Sněžníku, ze
zachovalých jehličnatých
porostů a horských smrčin
rozšířen v severské tajze,
indikuje původní horské
smrčiny, pozoruhodný nález na
Broumovsku
Xylechinus pilosus
ŽIVOČICHOVÉ – motýli
Drepana curvatula
vzácný
Drymonia obliterata
vzácný
Cryphia ereptricula
lokální vzácný
lokální
motýl bukových, nebo
dubových lesů, různověké
porosty
druh typický pro teplá skalnatá
stanoviště, ve východních
Čechách dosud jen ojedinělé
nálezy
teplomilný druh, ve východních
Čechách se rozšířil teprve
v druhé pol. 90. let
lokálně rozšířený druh teplých
lokalit
druh vlhčích listnatých lesů
druh typický pro skalnatá
stanoviště
Pseudeustrotia candidula
Elaphria venustula
nehojný
Agrochola lota
nehojný
Polymixis xanthomista
lokální, vzácný
27
název druhu
Photedes minima
kategorie
podle vyhlášky
č. 395/1992 Sb.
vyskytuje se na vlhkých
travnatých porostech
nehojný lokální druh
ŽIVOČICHOVÉ – obojživelníci
čolek horský
(Triturus alpestris)
čolek obecný
(Triturus vulgaris)
mlok skvrnitý
(Salamandra
salamandra)
skokan hnědý
(Rana temporaria)
ropucha obecná
(Bufo bufo)
ojedinělý výskyt
silně ohrožený
výskyt v mokřadních biotopech
ojedinělý výskyt
silně ohrožený
výskyt v mokřadních biotopech
výskyt velmi vzácný
silně ohrožený
prameniště
častý výskyt
výskyt v okrajové části NPR
ojedinělý výskyt
ohrožený
výskyt v okrajových částech
MZCHÚ, většinou se zde
nerozmnožuje
ŽIVOČICHOVÉ – plazi
zmije obecná
(Vipera berus)
ještěrka obecná
(Lacerta agilis)
ještěrka živorodá
(Lacerta vivipara )
slepýš křehký
(Anguis fragilis)
ojedinělý výskyt
kriticky ohrožený
častý výskyt
silně ohrožený
častý výskyt
silně ohrožený
ojedinělý výskyt
silně ohrožený
ojedinělý výskyt i uvnitř
MZCHÚ
spíše v přechodových partiích
a při okrajích MZCHÚ
na vhodných osluněných
lokalitách po celém území
Broumovských stěn
spíše při okrajích NPR
ŽIVOČICHOVÉ – ptáci
Avifauna je zpracována v samostatném oddílu.
ŽIVOČICHOVÉ – savci
rejsek horský
(Sorex alpinus)
veverka obecná
(Sciurus vulgaris)
plch velký
(Glis glis)
plšík lískový
(Muscardinus
avellanarius)
významný živočich,
v celosvětovém červeném
seznamu IUCN jako zranitelný
druh
vzácný
silně ohrožený
častý výskyt
ohrožený
častý výskyt v lesích NPR
častý výskyt
ohrožený
ojedinělý výskyt v NPR
častý výskyt
silně ohrožený
v okrajových partiích starších
listnatých porostů po celém
území Broumovských stěn
Avifauna
Broumovské stěny jsou významnou lokalitou pro avifaunu. Vzhledem k přirozené
mobilitě ptáků až na nepatrné výjimky nelze striktně rozdělit na ptáky vyskytující se v NPR
a ptáky v NPP, kterážto území spolu úzce souvisí. Mezi tyto výjimky je možno počítat
například výra velkého, jehož výskyt je převážně orientován do NPR. Také sokol stěhovavý
dosud hnízdí pouze v části vymezené pro NPR, potenciálně je možno s ním však počítat i pro
NPP. Například v Kovářově rokli jsou vhodné hnízdní příležitosti pro tento druh. Terénním
monitoringem v celém území Broumovských stěn bylo v hnízdním období zjištěno cca 96
druhů ptáků, z toho cca 51 druhů hnízdících. Zvláště chráněných ptáků se zde vyskytuje 28
28
druhů, z toho 7 hnízdících. Z ostatních ptáků je to dalších cca 68 druhů, z nichž můžeme
z významnějších upozornit na přirozená stanoviště poštolky obecné na skalách. Od
poválečného období z území zcela vymizelo 5 druhů ptáků. Byli to sokol stěhovavý, tetřev
hlušec, tetřívek obecný, jeřábek lesní a kavka obecná a nově se rozšířil krkavec velký. Nyní se
po dlouhé absenci opětovně vrací i sokol stěhovavý.
Uvedené druhy ptáků, jejich populace, stanoviště a hnízdiště jsou na území rezervace
negativně ovlivňovány více druhy lidských činností. Podle závažnosti dopadů se jedná o lesní
hospodářskou činnost, turistický ruch, horolezectví, cykloturistiku, konání sportovních akcí,
těžbu pískovce, elektroenergetiku, myslivost, letecké aktivity, sběr lesních plodů, stavební
údržba a některé další vlivy.
Přehled zvláště chráněných druhů ptáků vyskytujících se v hnízdním období
A) kriticky ohrožené druhy
název druhu
sokol stěhovavý
Falco peregrinus
luňák červený
Milvus milvus
doložené hnízdění
1 páru; trend – mírný
nárůst
nehnízdí, zaletuje
z Broumovské kotliny,
0–1 pár; trend – mírný
nárůst
stupeň ohrožení
podle vyhlášky
č. 395/1992 Sb.
kriticky ohrožený Skalní stěny, nerušené partie
kriticky ohrožený zaletuje
B) silně ohrožené druhy
název druhu
čáp černý
Ciconia nigra
drozd cvrčala
Turdus iliacus
holub doupňák
Columba oenas
chřástal polní
Crex crex
jeřábek lesní
Tetrastes bonasia
kavka obecná
Corvus monedula
krahujec obecný
Accipiter nisus
krutihlav obecný
Jynx torquilla
křepelka polní
Coturnix coturnix
kulíšek nejmenší
Glaucidium passerinum
nehnízdí, 0–1 pár; trend –
stabilní stav
možné hnízdění, početnost
neznámá; trend neznámý
doložené hnízdění, 15–20
párů; trend – mírný nárůst
nehnízdí, početnost
neznámá; trend neznámý
nehnízdí, ojedinělý výskyt
v posledních letech,
1 ex.; trend – mírný nárůst
nehnízdí, vymizela
doložené hnízdění, 10
párů; trend – stabilní stav
možné hnízdění, početnost
neznámá, vzácný výskyt;
trend neznámý
nehnízdí, početnost
neznámá; trend – mírný
nárůst
pravděpodobné hnízdění
10 párů; trend – stabilní
stav
stupeň ohrožení
podle vyhlášky
č. 395/1992 Sb.
silně ohrožený
zaletuje z hnízdiště v Božanově
silně ohrožený
ojedinělý
silně ohrožený
silně ohrožený
výskyt vázán na zbytky
bukových porostů
možný výskyt na holinách
a rozsáhlých pasekách
silně ohrožený
odlesněné řídce porostlé partie
s břízou
silně ohrožený
hnízdiště v bukových
porostech; zanikla před 20
lety; zaletuje při potulkách
a migracích
silně ohrožený
hustší i smrkové porosty
silně ohrožený
silně ohrožený
možný výskyt na holinách
a rozsáhlých pasekách
silně ohrožený
jehličnaté porosty s podrostem
29
název druhu
lejsek malý
Ficedula parva
ostříž lesní
Falco subbuteo
sýc rousný
Aegolius funereus
včelojed lesní
Pernis apivorus
možné hnízdění, vzácný
druh, početnost odhadem
do 5 párů; trend – neznámý
nehnízdí, řidký druh; trend
– mírný nárůst
doložené hnízdění, 5–7
párů; trend – stabilní stav
pravděpodobné hnízdění
2 páry, řidký výskyt; trend
– stabilní stav
stupeň ohrožení
podle vyhlášky
č. 395/1992 Sb.
silně ohrožený
silně ohrožený
silně ohrožený
silně ohrožený
výskyt vázán na staré bučiny
a smíšené porosty
vzácně zaletuje a pravidelně
zaletuje při migracích
výskyt vázán na doupné
skupiny buků
k hnízdění vybírá starší porosty
a hnízdí vysoko v korunách
C) ohrožené druhy
název druhu
čáp bílý
Ciconia ciconia
hýl rudý
Carpodacus erythrinus
jestřáb lesní
Accipiter gentilis
krkavec velký
Corvus corax
lejsek šedý
Muscicapa striata
nehnízdí, 0 párů; trend –
v r. 2005 pokles
doposud nezjištěn; trend
neznámý
2–3 páry; trend – mírný
úbytek
2 páry a cca 5 až 10
nehnízdících jedinců; trend
– silný nárůst
pravděpodobné hnízdění,
početnost neznámá; trend
neznámý
moták pochop
Circus aeruginosus
nehnízdí, běžný druh; trend
– mírný úbytek
ořešník kropenatý
Nuctifraga caryocatactes
pravděpodobné hnízdění,
početnost do 10 párů; trend
– stabilní stav
rorýs obecný
Apus apus
běžný druh; trend – stabilní
stav
sluka lesní
Scolopax rusticola
ťuhýk obecný
Lanius collurio
vlaštovka obecná
Hirundo rustica
možné hnízdění, řídký
druh; trend neznámý
možné hnízdění běžný
druh; trend neznámý
nehnízdí, běžný druh; trend
– mírný pokles
doložené hnízdění,
4 obsazená teritoria; trend
– stabilní stav v letech
1985 až 2006
výr velký
Bubo Bubo
stupeň ohrožení
podle vyhlášky
č. 395/1992 Sb.
ohrožený
pouze na přeletu při potulkách
a migracích
ohrožený
možný výskyt podél vodotečí
v JV části NPR
ohrožený
starší, hustší i smrkové porosty
ohrožený
hnízdění na skalách, výskyt
plošně v celém MZCHÚ
ohrožený
ojedinělý
ohrožený
zaletuje nad svahy
z Broumovské kotliny
a přeletuje při migracích
ve smrkových porostech
mladších tříd
ohrožený
ohrožený
možné hnízdění na skalách,
zaletuje při lovu potravy
a migracích
ohrožený
pravidelný výskyt v JV části
NPR
na styku MZCHÚ
s zemědělskými kulturami
zaletuje na lov z okolních obcí
a při migracích
ve skalách při úpatí i ve stěnách
skal
ohrožený
ohrožený
ohrožený
30
Komentář k jednotlivým druhům
Sokol stěhovavý (Falco peregrinus)
Oblast Broumovských stěn byla v minulosti význačným stanovištěm sokola stěhovavého v rámci celé
ČR (Hudec 1997). Hnízdily zde patrně 2 až 3 páry současně. Již v r. 1920 bylo doloženo hnízdění v masívu
Koruny. Dravci zde hnízdili pravidelně každý rok. Lokalita byla obsazena až do r. 1968 (Volf in verb.).
V r. 1947 bylo nalezeno hnízdo se 2 mláďaty na skalách v oblasti Supího koše a v letech 1952–1953 na Velké
kupě u Martínkovic. Začátkem osmdesátých let pozoroval pár sokolů p. Kurtak (in verb.) v oblasti Lopoty.
V letech 1980–2000 sokol v Broumovských stěnách nehnízdil. V letech 1995–2000 byla v rámci Programu na
záchranu sokola stěhovavého a raroha velkého v ČR na území NPR v masívu Koruny provedena reintrodukce 16
mladých sokolů (11× M, 5× F). Vypouštěcí proces byl koordinován AOPK ČR, pracovištěm Havlíčkův Brod.
Na jaře r. 2000 se v JV části NPR utvořil první pár, který však nezahnízdil. Důvodem byla patrně skutečnost, že
byl tvořen ptáky ve druhém roce života. V roce 2003 pár zahnízdil, avšak hnízdění skončilo po inkubaci
neúspěchem, a následující rok z hnízda vylétla 3 mláďata. V r. 2005 sokoli obsadili krkavčí hnízdo, z kterého
patrně vylétlo jedno mládě. Do roku 2008 pravidelně sokoli terény Broumovských stěn obsazují.
Luňák červený (Milvus milvus)
V minulosti patrně hnízdil a byl několikrát střelen. V období let 1982 až 2005 nebyl jako hnízdič
zjištěn. Jednotliví ptáci se pravidelně vyskytovali v období migrací s tendencí nárůstu četnosti pozorování
v posledních letech. V letech 2004 a 2005 se v okolí předmětné rezervace zdržoval pár, který jevil známky
teritoriálního chování.
Čáp černý (Ciconia nigra)
V osmdesátých letech minulého století hnízdil v Pískové rokli na smrku. Hnízdiště zaniklo z důvodu
vymýcení porostu. Další staré hnízdo se nacházelo na silném buku v porostu 223B17, avšak časem se rozpadlo.
V r. 2000 obsadil pár čápů hnízdo v oddělení 212 náhradou za poškozené stanoviště u obce Božanov. Toto
hnízdo se nachází nedaleko hranice NPR. V r. 2005 se pár opětovně vrátil na hnízdiště v malém lesíku
v intravilánu obce Božanov v Broumovské kotlině.
Holub doupňák (Columba oenas)
Výskyt holuba doupňáka je vázán na zbytky bukových porostů severovýchodního svahu, kde hnízdí
v dutinách po datlu černém. Stálá stanoviště se nalézají např. v těchto porostech: 209C16a, 215D16, 215C19,
220C15a/5b, 223B17.
Jeřábek lesní (Bonasia bonasia)
V minulosti býval jeřábek lesní běžným druhem. V letech 1980–2000 nebyl v oblasti Broumovských
stěn zastižen. Opětovně byl pozorován v JV části NPR v r. 2004.
Kavka obecná (Corvus monedula)
V r. 1980 hnízdilo na území Broumovských stěn asi 15 párů kavky obecné. Jednalo se o dvě kolonie ve
starých bukových porostech v SV svahu. Na Lopotě v porostu 209C16 hnízdilo 6 párů a mezi Hvězdou
a Strážnou horou v porostu 223B17 hnízdilo dalších 9 párů. Obě kolonie zanikly v letech 1983–1984. Hnízdění
na skalách nebylo doposud prokázáno.
Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum)
Výskyt kulíšků nejmenších byl zjištěn v porostu 209C16c/3a a 209C16b na Lopotě, v 215D6 mezi
Korunou a Božanovským Špičákem a v porostu 220B8 pod Supím košem. Mimo NPR byl zjištěn v porostu
268A10b a 267D12 na S svahu Lhotského Šefelu, kde na jaře 1991 a později tokal celý pár. Další výskyt byl
potvrzen na Machovsku na Boru.
Lejsek malý (Ficedula parva)
Druh je uváděn z okolí Studené (Kult in verb.), z bučin nad Křinickými rybníčky (Hromádko in verb.)
a ze svahu pod chatou Hvězda (Diviš v tisku).
Sýc rousný (Aegolius funereus)
Výskyt druhu je v hnízdním období vázán na zbytky starých bukových porostů, kde obsazuje dutiny po
datlu černém. Pravidelná hnízdiště byla nalezena v těchto porostech: 209C16a na Lopotě, v 215C19b na Koruně,
v 217E12 u Zaječí rokle, v 219B15/1a/0a a v 220C15a mezi Ovčínem a Supím košem. Další páry se vyskytují ve
starých jehličnatých porostech se vzrostlými buky.
Včelojed lesní (Pernis apivorus)
Hnízdění jednoho páru včelojedů lesních bylo doloženo na východním úbočí Božanovského Špičáku
v letech 1998 a 1999. Další pár byl pozorován mezi Hvězdou a Strážnou horou v porostu 223B17.
Jestřáb lesní (Accipiter gentilis)
Jestřáb lesní je význačný a pravidelně hnízdící dravec Broumovských stěn. Hnízdící páry byly zjištěny
pouze na SV svahu, v porostech na hranicích rezervace. Hnízdiště se střídavě nacházejí převážně ve stoletých
31
smrkových porostech těchto lokalit – svah Strážné hory, svah pod vyhlídkou Supí koš, svah Modrého kamenu
a svah mezi Korunou a Velkou kupou. Druh patří k nejvíce pronásledovaným dravým ptákům.
Krkavec velký (Corvus corax)
Krkavec velký se na území České republiky rozšířil až v 80. letech minulého století. Broumovské stěny
byly obsazeny jako jedna z prvních lokalit ve východních Čechách. V r. 1981 a 1982 se vyskytoval pár na
Božanovsku v okolí Studené. V současnosti hnízdí v NPR 2 páry na skalách masívu Koruny a na Slavenských
skalách. Další dva páry zaletují do NPR ze sousedních Stolových hor.
Výr velký (Bubo bubo)
Výr velký je význačným a pravidelně hnízdícím druhem. Jeho hnízda byla nalezena výhradně na
skalách, na římsách a v dutinách stěn, a to ve všech případech jen na území NPR. V osmdesátých letech hnízdil
pár na Lopotě v porostu 209C16b, v J stěně masívu Koruny, ve svahu nad Martínkovicemi v porostu 217A11a
a u Hvězdy v porostu 223C12. Jednotliví ptáci se vyskytovali v porostu 219B15/1a/0. V r. 2006 byla akusticky
zjištěna 4 obhajovaná teritoria (Vrána, vlastní šetření).
Ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes)
Ořešník kropenatý hnízdí pravidelně ve vrcholové části hřbetu a v severovýchodním svahu. Vylétaná
mláďata byla pozorována v porostech 209B6 a 211B6.
Přehled ostatních druhů ptáků vyskytujících se
v hnízdním období
název druhu
brávník obecný
(Turdus viscivorus)
brhlík lesní
(Sitta europaea)
budníček lesní
(Phylloscopus sibilatrix)
budníček menší
(Phylloscopus collybita)
budníček větší
(Phylloscopus trochilus)
čečetka zimní
(Acanthis flammea)
červenka obecná
(Erithacus rubecula)
čížek lesní
(Carduelis spinus)
datel černý
(Dryocopus martius)
dlask tlustozobý
(Coccuthraustes coc.)
Drozd zpěvný
(Turdus philomelos)
Holub domácí
(Columba livia f. domes.)
Holub hřivnáč
(Columba palumbus)
hrdlička divoká
(Streptopelia turtur)
hrdlička zahradní
(Streptopelia decaoc.)
hýl obecný
(Pyrrhula pyrrhula)
Jiřička obecná
(Delichon urbica)
kachna divoká
(Anas platyrhynchos)
V: 4, H:3
V: 4, H:3
V: 3, H:1
V: 4, H:3
V: 4, H:3
V: 2, H:1
V: 4, H:3
V: 3, H:1
V: 3, H:3
V: 3, H:1
V: 4, H:3
V: 4, H:0
V: 4, H:3
V: 2, H:1
V: 3, H:0
V: 4, H:3
V: 4, H:1
V: 3, H:1
32
název druhu
kalous ušatý
(Asio otus)
káně lesní
(Buteo buteo)
konipas bílý
(Motacilla alba)
konipas horský
(Motacilla cinerea)
konopka obecná
(Acanthis cannabina)
kos černý
(Turdus merula)
králíček obecný
(Regulus regulus)
králíček ohnivý
(Regulus ignicapillus)
Křivka obecná
(Lixia curvirostra)
kukačka obecná
(Cuculus canorus)
kvíčala obecná
(Turdus pilaris)
Lejsek černohlavý
(Ficedula hypoleuca)
linduška lesní
(Anthus trivialis)
mlynařík dlouhoocasý
(Aegithalos caud.)
pěnice černohlavá
(Sylvia atricapilla)
pěnice hnědokřídlá
(Sylvia communis)
pěnice pokřovní
(Sylvia curruca)
pěnice slavíková
(Sylvia borin)
pěnkava obecná
(Fringilla coelebs)
pěvuška modrá
(Prunella modularis)
poštolka obecná
(Falco tinnunculus)
Puštík obecný
(Strix aluco)
racek chechtavý
(Larus ridibundus)
rehek domácí
(Phoenicurus ochruros)
rehek zahradní
(Phoenicurus phoenicur.)
sedmihlásek hajní
(Hippolais icterina)
skřivan polní
(Alauda arvensis)
sojka obecná
(Garrulus glandarius)
V: 3, H:3
V: 4, H:3
V: 4, H:3
V: 4, H:3
V: 3, H:2
V: 4, H:3
V: 4, H:3
V: 4, H:3
V: 3, H:1
V: 3, H:1
V: 4, H:3
V: 3, H:3
V: 4, H:1
V: 3, H:1
V: 4, H:3
V: 4, H:3
V: 4, H:3
V: 3, H:3
V: 4, H:3
V: 4, H:3
V: 3, H:3, P:3
V: 3, H:3, P: 3-5
V: 4, H:0
V: 4, H:3
V: 4, H:3
V: 3, H:1
V: 4, H:1
V: 4, H:3
33
název druhu
stehlík obecný
(Carduelis carduelis)
Straka obecná
(Pica pica)
strakapoud malý
(Dendrocopos minor)
strakapoud velký
(Dendrocopos major)
Strnad obecný
(Emberiza citrienella)
střízlík obecný
(Troglodytes troglod.)
sýkorka babka
(Parus palustris)
sýkorka koňadra
(Parus major)
sýkora lužní
(Parus montanus)
sýkora modřinka
(Parus caeruleus)
sýkorka parukářka
(Parus cristatus)
sýkora uhelníček
(Parus ater)
šoupálek dlouhoprstý
(Certhis familiar.)
špaček obecný
(Sturnus vulgaris)
volavka popelavá
(Ardea cinerea)
vrabec polní
(Passer montanus)
Vrána o. šedá
(Corvus c. cornix)
zvonek zelený
(Carduelis chloris)
zvonohlík zahradní
(Serinus serinus)
žluna šedá
(Picus canus)
žluna zelená
(Picus viridis)
V – výskyt
H – hnízdění
P – počet párů
V: 3, H:1
V: 3, H:0
V: 2, H:3
V: 3, H:3
V: 4, H:3
V: 4, H:3
V: 3, H:3
V: 4, H:3
V: 4, H:3
V: 4, H:3
V: 3, H:3
V: 4, H:3
V: 3, H:3
V: 3, H:3
V: 3, H:0
V: 2, H:0
V: 2, H:2, P: 1–2
V: 4, H:3
V: 4, H:3
V: 2, H:1
V: 3, H:3
Ex: vyskytoval se v minulosti, vymizel
0: nevyskytuje se
S: sporadický nepravidelný výskyt
1: velmi vzácný pravidelný výskyt
2: vzácný pravidelný výskyt
3: řídký pravidelný výskyt
4: běžný pravidelný výskyt
N: neklasifikováno (pro všechny sloupce)
Ex: hnízdil v minulosti, vymizel
0: nehnízdí
1: možné hnízdění
2: pravděpodobné hnízdění
3: prokázané hnízdění
číselný údaj
34
Přehled zvláště chráněných druhů ptáků vyskytujících se v období migrací a potulek
A) kriticky ohrožené druhy
název druhu
kategorie
podle vyhlášky
č. 395/1992 Sb.
jeřáb popelavý
(Grus grus)
M: 3, T: N
častější při jarní migraci;
v r. 2005 se zdržovali v letním
kriticky ohrožený
období 3 ex. v Broumovské
kotlině
koliha velká
(Numenius arquata)
M: 3, T: N
kriticky ohrožený
luňák červený
(Milvus milvus)
M: 2, T: +
v letech 2000 až 2005 se
kriticky ohrožený zvyšuje frekvence pozorování
v období tahu
luňák hnědý
(Milvus migrans)
M: 1, T: N
kriticky ohrožený
orel křiklavý
(Aguila pomarina)
M: S, T: N
orel mořský
(Haliaeetus albicilla)
orlovec říční
(Pandion haliaetus)
ostralka štíhlá
(Anas acuta)
sokol stěhovavý
(Falco peregrinus)
M: 1, T: +
zcela ojedinělý migrant, oblast
kriticky ohrožený leží mimo tahový koridor
severoněmeckých populací
protahuje v období září, říjen
kriticky ohrožený
a únor běžného roku
M: 2, T: +
kriticky ohrožený
M: 3, T: N
kriticky ohrožený
M: 2, T: +
kriticky ohrožený
B) silně ohrožené druhy
název druhu
bělořit šedý
(Oenanthe oenanthe)
čáp černý
(Ciconia nigra)
drozd cvrčala
(Turdus iliaceus)
dudek chocholatý
(Upupa epops)
holub doupňák
(Columba oenas)
chřástal polní
(Crex crex)
jeřábek lesní
(Bonasia bonasia)
kavka obecná
(Corvus monedula)
krahujec obecný
(Accipiter nisus)
krutihlav obecný
(Jynx torquilla)
kulíšek nejmenší
(Glaucidium passerinum)
křepelka polní
(Coturnix coturnix)
kategorie
podle vyhlášky
č. 395/1992 Sb.
M: 3, T: N
silně ohrožený
M: 3, T: +
silně ohrožený
M: 3, T: N
silně ohrožený
M: 1, T: N
silně ohrožený
M: 4, T: +
silně ohrožený
M: 4, T: +
silně ohrožený
M: 1, T: N
silně ohrožený
M: 3, T: -
silně ohrožený
M: 4, T: S
silně ohrožený
M: N, T: N
silně ohrožený
M: N, T: N
silně ohrožený
M: 3, T: N
silně ohrožený
35
průtah od první dekády března
pouze za přeletu, v okolních
obcích nehnízdí
název druhu
lejsek malý
(Ficedula parva)
moták lužní
(Circus pygargus)
pilich šedý
(Circus cyaneus)
ostříž lesní
(Falco subbuteo)
sýc rousný
(Aegolius funereus)
včelojed lesní
(Pernis apivorus)
kategorie
podle vyhlášky
č. 395/1992 Sb.
M: N, T: N
silně ohrožený
M: 2, T: S
silně ohrožený
M: 3, T: +
silně ohrožený
M: 3, T: +
silně ohrožený
M: N, T: N
silně ohrožený
M: 3, T: N
silně ohrožený
C) ohrožené druhy
název druhu
bramborníček hnědý
(Saxicola rubetra)
brkoslav severní
(Bobycilla garrulus)
čáp bílý
(Ciconia ciconia)
hýl rudý
(Carpodacus erythrinus)
jestřáb lesní
(Accipiter gentilis)
kormorán velký
(Phalacrocorax carbo)
krkavec velký
(Corvus corax)
kategorie
podle vyhlášky
č. 395/1992 Sb.
M: 3, T: N
ohrožený
M: 3, T: N
ohrožený
M: 3, T: S
ohrožený
M: 3, T: N
ohrožený
M: 3, T: S
ohrožený
M: 3, T: +
ohrožený
M: 4, T: +
ohrožený
lejsek šedý
M: 3, T: N
ohrožený
(Muscicapa striata)
ořešník kropenatý
M: 3, T: +
ohrožený
(Nucifraga caryocatactes)
pochop rákosní
M: 4, T: +
ohrožený
(Circus aeroginosus)
rorýs obecný
M: 4, T: S
ohrožený
(Apus apus)
sluka lesní
M: 3, T: ohrožený
(Scolopax rusticola)
ťuhýk obecný
M: 3, T: N
ohrožený
(Lanius collurio)
ťuhýk šedý
M: 3, T: +
ohrožený
(Lanius excubitor)
vlašťovka obecná
M: 4, T: N
ohrožený
(Hirundo rustica)
výr velký
M: 3, T: N
ohrožený
(Bubo bubo)
M – migrace
S: sporadický nepravidelný migrant
1: velmi vzácný migrant
2: vzácný migrant
36
v zimním období 2004−2005
a 2005−2006 ve zvýšeném
počtu
v období pohnízdních potulek
výskyt zejména tohoročních
ptáků, pronásledovaný druh
v období pohnízdních potulek
ve zvýšeném počtu, často i více
jak 10 ex. v hejnu
v období jarního tahu podél
vodotečí
3: řídký migrant
4: běžný migrant
N: neklasifikováno
T – trend změny výskytu
--: silný úbytek
-: mírný úbytek
S: stejný stav po celé sled. období
+: mírný nárůst
++: silný nárůst
N: neklasifikováno
2.2. Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti
v minulosti
Zdejší krajina, byla na přelomu 1. a 2. tisíciletí našeho letopočtu pokryta lesem, který
byl součástí českého pohraničního hvozdu a náležel panovníkovi. Později na neobydleném
území při hranicích česko-kladských jako kolonisátoři působili břevnovští řeholníci. Újezd
polický s přilehlým územím daroval Břevnovu Král Přemysl Otakar I. Klášterní panství se
pak rozšiřovalo dále na sever, do dnešního Broumovska. Zde byla tvrz, kde sídlil fojt,
ustanovený českým panovníkem. Toto fojtství r. 1266 koupil břevnovský opat Martin za 220
hřiven stříbrných. Později byl klášter povýšen na opatství, avšak zůstal ve spojení
s mateřským klášterem břevnovským. Opat břevnovský byl zároveň opatem broumovským.
Během doby musel řád často hájit svá vlastnická práva i příslušnost k Čechám, neboť čeští
panovníci mnohdy dávali klášterní majetky do zástavy světským pánům a byly snahy
o odtržení Broumovska od Čech. V majetku benediktinského řádu zůstal broumovský
velkostatek do r. 1948, kdy při pozemkové reformě byly jeho lesy převzaty státem a bylo
zřízeno ředitelství státních lesů v Broumově.
Na mapových přílohách č. 1/6–1/9 je hranice NPR zanesena do podkladu Müllerovy
mapy Čech a I.–III. vojenského mapování.
a) ochrana přírody
Pro zachování přírodních hodnot území byla v r. 1956 nejcennější část Broumovských
stěn o rozloze 638 ha vyhlášená státní přírodní rezervaci (nyní NPR). Cílem její ochrany je
uchování především všech prvků neživé přírody a reliéfu jako nezbytného základu pro
zdárnou existenci všech zdejších ekosystémů vázaných na pískovcový pseudokrasový terén.
b) lesní hospodářství
Historie poměrně rozsáhlého panství broumovského byla spojena po celou dobu
s benediktinským řádem. Na tomto území se počátkem historické doby rozkládal hluboký les,
který byl součástí českého pohraničního hvozdu, chránícího zemi proti nepřátelským vpádům.
Kraj byl tehdy neobydlený, v lesích bylo mnoho zvěře, včetně medvědů a vlků. Obyvatelstvo
sem pronikalo pozvolna z nynějšího Náchodska. Koncem 12. stol. získal část zdejšího území
včetně Broumovských stěn benediktinský řád, který v duchu svých tradic začal území
kolonizovat, kácet lesy a přeměňovat je na zemědělskou půdu. Koncem patrimonijního
období v 1. pol. 19. stol. byla celková výměra broumovského a polického panství 41.015 jiter
(= 15 023 ha), z čehož připadalo na dominikální půdu 11.567 jiter (= 4 237 ha) a na rustikál
(půdu poddanskou – selskou) 29.448 jiter (= 10 787 ha). Z této výměry připadalo na lesy
celkem 14.327 jiter (= 5 248 ha), z toho bylo 8.755 jiter (= 3 207 ha) rustikálních lesů.
Lesní hospodářství se až do poloviny 18. stol omezovalo na těžbu dříví, hlavně pro
potřeby kláštera a režijního hospodářství, částečně i na prodej. Kromě pivovaru a několika pil
však nebyly nalezeny záznamy o žádných průmyslových podnicích, které by měly větší
37
nároky na dodávky dříví pro svůj provoz. Dříví bylo těženo hlavně na blízkých a snadno
přístupných místech, což mělo za následek ústup lesa v nižších polohách a udržení lesů
v polohách vyšších.
Od poloviny 18. století docházelo k intenzivnějšímu lesnímu hospodářství, a to jednak
z hlediska plánování, tak i z hlediska stanovení těžeb tak, aby rozsah lesů nebyl zmenšován.
Proto byly využívány i lesy odlehlé a nesnadno přístupné, čímž byly šetřeny lesy v nižších
a přístupnějších polohách. V té době se začalo s obnovou síjí na těch místech, kde
z jakýchkoliv důvodů nedošlo k přirozenému zmlazení. Při tom již asi od poloviny 18. stol.
byl do zdejších lesů zaváděn modřín. Podle údajů z konce 17. a počátku 18. stol byly na
území NPR hlavními dřevinami jedle, smrk, buk, místy borovice a bříza.
K prvé hospodářské úpravě výnosů broumovských lesů dochází v r. 1827. Elaborát Fr.
Oppela byl po 20 letech vystřídán zařízením Tomáškovým; a od 70. let 19. stol. pak byly
konány pravidelné revize stavu porostů.
S prováděním prvé úpravy lesního hospodářství na panství broumovském, včetně
Broumovských stěn bylo započato v r. 1827 Františkem Oppelem. Jeho dílo je v pozdější
době označováno za provizorium, poněvadž svoji úpravu provedl na základě plošných údajů
daňové regulace z r. 1787 (josefiánský katastr).
Dochované písemné zprávy o stavu broumovských lesů začínají od počátku 17. stol.
O přítomnosti různých druhů dřevin nás poučují dochované popisy hranic, v nichž jsou
zaznamenány stromy, na kterých byl vyznačen průběh majetkové hranice. V r. 1699 byly
obnovovány hranice mezi broumovským majetkem a Kladskem jižně od Božanova. Jako
hraniční stromy se tehdy uvádí dvakrát buk, jinak byla hranice vyznačena kameny. V r. 1710
byly popsány hranice mezi broumovským majetkem u Božanova a městem Vünschelburg
(Nowa Ruda), kde se velmi často uvádí jedle, několikrát borovice, dále smrk, bříza, buk, vrba.
S prováděním umělé obnovy se na broumovském majetku začalo kolem roku 1750 a jelikož
za hraniční stromy byly obvykle vybírány již odrostlejší kmeny. Proto můžeme na dřeviny,
zaznamenané v hraničních popisech, pohlížet jako na dřeviny přítomné i v lesích s přirozenou
skladbou, tedy ještě ne příliš ovlivněnou lidskou činností.
Na základě uvedených údajů z popisů hranic a účtů můžeme říci, že broumovské lesy
byly do poloviny 18. stol., kdy se zde začíná s umělou obnovou, lesy smíšenými. Hlavními
dřevinami zde byla jedle a smrk s příměsí buku a borovice, která se vyskytovala ve všech
revírech. Borová kmenovina však byla vykazována a účtována zvlášť, odděleně od ostatního
měkkého dříví, z čehož lze usuzovat, že byla poměrně vzácnější. U ostatních druhů dřevin se
výslovně mluví o olši, bříze a jilmu.
Nové směry hospodaření v broumovských lesích se začínají uplatňovat v polovině
18. století. Z jedné z instrukcí z r. 1732 vyplývá, že za třicetileté a prusko-rakouské války
byly broumovské lesy ruinovány a proto musí být kultivovány. Z lesů mělo být především
vyklizeno ležící dříví a odstraněny pařezy i s kořeny. Na tuto práci se mělo z obcí povolat 50
pracovitých mužů za denní plat, poněvadž roboty jsou vykonávány nepořádně. Také měly být
odklizeny palisády, jichž bylo mnoho tisíc a vojenské polní chatrče. Vstup do lesů byl
zakázán pro lidi i dobytek. Po důkladné inventarizaci lesů bylo navrženo, kde a jak budou
založeny nové obnovní seče pro přirozenou obnovu.
Bylo přikázáno, že při těžbě stavebního dříví se má brát ohled na šetření a uchování
dobrého stavu lesů. Kůra se měla hned oloupat, dříví otesat a uložit pod nějakým přístřeškem,
kam by byl přístup slunce a větru, nikoliv však deště a tak bylo dřevo zabezpečeno před
hnilobou. Pařezy a kořeny měly být přikryty zemí a výhonky přivedeny k novému obrostu.
Po vyčištění lesů a srovnání válečných jam se měla zajistit obnova lesa ze semene,
které se mělo brát ze stromů 15 až 20 loket vysokých. Semeno jehličnanů se sbíralo zralé; tj.
sběr v říjnu a listopadu a hned provedena síje a překopáním půdy motykou. V případě
mokrého a chladného počasí se mělo semeno uschovat na jaro. Obnově se mělo také
38
napomáhat přesazováním náletu do jamek asi 3–4 couly velkých, a to jak u jehličnanů, tak
i u buku.
K zakládání porostů tvrdých dřevin se mělo používat žaludů a bukvic, které měly být
těžké, suché a čerstvé. Měly se uskladnit v sudu a ve vrstvách prosypat vlhkým pískem, když
na jaře začnou klíčit, dát je do země (– těžší na 1 coul, lehčí půl coulu hluboko). Do
takovýchto míst pak neměl být pouštěn dobytek, ani se zde nesměly zakládat ohně, nýbrž
místa měla být obehnána ochrannými tyčemi.
V r. 1741 byla vydána instrukce pro lesního inspektora, který byl ustanoven z řad
mnichů a měl dozírat na lesy a také na správné vykonávání funkce polesného. Mimo jiné
povinnosti měl dbát, aby bylo prováděno vyznačování dříví cejchovačkou, měl dohlížet na
zpracování větrných polomů, aby byly lesy udržovány zdravé, čisté a aby stromy mohly lépe
růst. Vyznačené dříví mělo být včas káceno a řádně zpracováno a srovnáno do sáhů;
zužitkovat se měly i vrchy a větve. Dříví mělo být před koncem zimy odvezeno z lesa, aby na
jaře nebyly mladé stromky ničeny, zvěř rušena a nedělaly se škody. Mimo určený čas ke
kácení v zimě neměl být nikdo v lese trpěn a kdyby se nalezlo v lese neodvezené dříví, mělo
se zabavit, ať bylo zaplaceno. Pastva dobytka byla zakázána, pokud nebylo dáno úřadem
povolení. Dřevaři nesměli v lese rozdělávat ohně. Při těžbě se neměl skácet celý kus lesa
najednou, nýbrž stromy měly být tu a tam vybírány, kde byly husté a překážely si navzájem
v růstu. Některá místa v lesích měla být hájena, kde se nesměl pást dobytek.
Další instrukce pak opakují a doplňují nebo rozvádějí tato ustanovení. Tak např.
instrukce z r. 1798 pro vrchního myslivce nařizuje, aby paseky vyznačoval dle stavu lesa a to
během září až do poloviny října. Stavební dříví se mělo kácet jen v prosinci a lednu, kdy není
míza. Pustá a prázdná místa, která potřebují osetí semenem, se měla osít v příhodném čase tím
druhem, který je přiměřený té které krajině. Personál si měl obstarat zásobu lesních semen –
tak jako dosud vlastním sběrem; každý měl nasbírat určité množství zralých šišek, nechat je
vyluštit a semeno vyset. Semeno v revíru nasbírané, mělo být zase v témž revíru vyseto.
Kultury a mlaziny měly být chráněny před pastvou a travařením.
Na ochranu lesa byl kladen důraz i v instrukci pro nově ustanoveného lesmistra
z r. 1799. Měl bránit všemu, co by poškozovalo mlází, jako travaření, pastva dobytka,
ořezávání větví, hrabání steliva a mechu. Přistižený hovězí dobytek v lese měl být zabrán,
dokud by majitel nezaplatil náhradu, kdežto kozy a ovce v lese měly být na místě zastřeleny.
Cesty a stezky zabíraly mnoho místa, proto se přebytečné měly zalesnit. Poněvadž semenné
roky ve zdejších lesích byly jednou za 6–7 roků, proto měl lesmistr dbát, aby byla dostatečná
zásoba semene.
V této době se již také hlásá snaha a šetření dřívím, jak se dovídáme z písemností
z r. 1887, jíž opat opravuje poměr mezi hospodářským a lesním úřadem. Praví se zde, že
u dvorů jsou vysazovány vrby, olše a jiné podobné dřeviny, které obhospodařuje šafář
a tohoto dříví se mělo užívat pro potřeby hospodářství a topení ve dvorech. Tím se měl ušetřit
klest z lesů i náklady na jeho dovoz. Toto dříví mělo být vykazováno a dodáváno v řádných
tloušťkách, neboť se tím nic neušetří, když je použito slabé dříví a stavba pak podlehne
mnohem dříve zkáze. Na topení (hlavně pro pivovar) se mělo dodávat suché dříví, neboť při
mokrém jsou větší náklady i větší spotřeba; proto měla být pořízena zásoba na 2 roky, aby
dříví řádně vyschlo. V pivovaře se mělo používat také pařezů, aby se ušetřilo štěpinového
dříví. Pro režijní hospodářství a vrchnostenskou potřebu se mělo dříví vytěžovat v blízkých
lesích, kdežto ve vzdálenějších a nesnadno přístupných (v horách) na prodej pro cizí, aby
nebyly vrchnostenské povozy zdržovány od jiné potřebné práce.
Podobné pokyny a poznámky k návrhům těžby jsou i z dalších let, např. z r. 1802
a 1808. Především se z lesa měly vybírat suché, poškozené a nahnilé stromy. Paseky se všude
měly dělat úzké, a ne tak široké jako dosud, aby mohlo semeno dobře nalétnout, zvláště na
kamenitých stanovištích, kde je obtížné nebo dokonce nemožné zakládat kultury. Kácet se
39
měly úzké pruhy kolem dřívějších pasek, které jsou již dobře osemeněny. Na jižní nebo
západní straně paseky se měly nechat semenné stromy, poněvadž větry vanoucí z těchto stran
roznesou semeno. Měl se dát pozor na to, aby odstraněním okrajových stromů na západní
a severní straně nebyly porosty otevřeny větrům. Na ochranu proti větru se měly dělat paseky
s přímými pasečnými stěnami; polomová místa měla být zarovnána, aby byly opět přímé
okraje a vítr nemohl příště tak snadno působit škody. Vrchní myslivec měl dobře znát lesy,
které patří k obrannému vojenskému pásmu; mělo-li tam být káceno, musil to ohlásit
vrchnímu úřadu a ten to oznámit na krajský úřad. Při těžbě bukového dříví se mělo nejlepší
srovnat do zvláštních sáhů na nářaďové a podobné dříví a prodat jako výběr za vyšší ceny než
stanovila taxa. Ve všech lesích mělo zůstat dříví, které se dá snadno bez vynášení odvézt,
reservované pro vrchnostenskou potřebu a na deputáty. Borové dříví se nesmělo kácet na
palivo; pokud by však vítr zlomil nebo vyvrátil nějaké borovice a tyto se na jiné nehodily,
mělo se borové sáhové dříví vykazovat ve zvláštní rubrice, poněvadž jeho cena je větší než
u ostatního měkkého dříví. V roce 1802 poznamenává lesní inspektor kláštera, že tento rok se
dá kácet více dříví než lesy dle svého stavu mohou každoročně produkovat. Došel totiž
k poznatku, že zásoby lesů v horách jsou dosud značné a že i přes zvýšenou těžbu nebude
v budoucnosti nedostatek dřeva k těžbám.
V prvém desítiletí 19. stol. byla každoročně určována těžba tak, že bylo zjištěno
množství sáhového dříví pro vlastní potřebu a určeno množství k prodeji na základě
předchozích let; toto množství pak bylo rozděleno k těžbě do jednotlivých revírů.
Lesní semena se získávala většinou buď vlastním sběrem, který prováděl lesní
personál, nebo se kupovala od poddaných. Luštírna na lesní semena v této době na
broumovském majetku asi ještě nebyla, neboť k r. 1797 je zaznamenáno, že bylo luštěno 32
korců borových šišek u pekaře v Broumově. Semeno modřínu bylo kupováno z Horního
Slezska, např. v r. 1797 bylo koupeno 5 liber (2,8 kg) modřínového semene po 4 zl.
z Johanesthalu. Tak jako v dřívějších letech, byl i po roce 1800 hlavní úkol umělé obnovy
napomáhat síjí tam, kde byl slabý nálet, případně zalesňovat místa bez přirozené obnovy.
Avšak v této době jsou již osévány i paseky, aniž by se čekalo na nálet.
Celkem obdobné poměry byly i v dalších dvou desítiletích – do r. 1875. Hlavní
dřevinou byl smrk, zaváděný nejen síjí proužkovou a miskovou, ale i sadbou. Dále to byla
borovice, avšak v mnohem menším množství, byla seta často s modřínem, dále pak bříza, buk
a javor. Kromě smrku a borovice byl také sázen modřín, bříza, olše, buk a javor. Modřín byl
ve větší míře zaváděn až po r. 1873. V 70. letech byly také ve větší míře zakládány nové
školky, v nichž byl pěstován smrk, borovice, modřín, buk, javor a jasan.
V té době se ve zvýšené míře provádělo vylepšování řídkých kultur. Na
Broumovských stěnách vylepšování dosahovalo až 35 %. To se odůvodňovalo tím, že dříve
nebyl správný způsob zalesňování, zejména pak bylo užíváno špatného materiálu
a zalesňování prováděno nezaškolenými pracovními silami.
Mýtné porosty byly místy v důsledku dřívějších nepravidelných a neplánovitých
toulavých sečí řídké a mezernaté. Střední porosty, pocházející většinou z hustých síjí, byly
zakrnělé, poněvadž byly zanedbávány probírky, takže některé porosty na konci IV. věkové
třídy dávaly dříví o síle slabých chmelových tyčí, což zde nebylo vzácností. Porosty I. věk. tř.
měly většinou odpovídající vzrůst, protože byly založeny převážně sadbou.
V Božanově a Křinicích byla ve větší míře zastoupena borovice, ale i zde byl hlavní
dřevinou smrk ve smíšení s jedlí, borovicí, modřínem a bukem. Borovice se uplatňovala
hlavně na suchých písčitých půdách, částečně ve stejnorodých porostech, většinou však ve
smíšených porostech s jedlí a smrkem. Na místech bohatých humusem byly vysazovány
listnáče.
Do poloviny 19. stol. zde bylo semeno hlavních dřevin – smrku a borovice získáno
většinou vlastním sběrem nebo koupí šišek od místního obyvatelstva: Nasbírané šišky byly
40
luštěny jednak v luštírně v Meziměstí a jednak je luštil personál v myslivnách sám. Během
2. pol. 19. stol. se postupně zvětšuje podíl kupovaného semene a až koncem 19. stol. je již
všechno semeno nakupováno.
Negativní vlivy lidské činnosti v minulosti
-
-
Postižení jehličnatých porostů imisemi se začalo výrazněji projevovat v 30. až
50. letech minulého století. Podpořeno bylo extrémní klimatickou situací (−36 oC)
v roce 1956. Další období výrazného poškození následovalo po teplotním zvratu na
přelomu roku 78 a 79. V následujícím období docházelo k dalšímu zhoršení jež
kulminovalo v letech 1983–1988.
Holosečný hospodářský způsob spojený se změnou dřevinné skladby – v důsledku
zvyšující se intenzity hospodaření došlo ke změně dřevinné skladby ve prospěch SM
a k vytvoření prostorově a druhově jednoduchých porostů.
Plošné provádění nahodilých (kalamitních) těžeb
Vysoké stavy spárkaté zvěře – absence velkých predátorů v součinnosti
s mysliveckým hospodařením vedla ke zvýšení populace srnčí a jelení zvěře.
Docházelo ke škodám loupáním a ohryzem. Selektivní okus znemožnil přirozenou
obnovu jedle a redukoval přirozenou obnovu buku a klenu a dalších dřevin v příměsi.
V současnosti došlo ke zmírnění škod loupáním, okus je přetrvávajícím problémem.
c) myslivost
Výkon práva myslivosti na území NPR, zejména pak lov spárkaté zvěře, je společným
zájmem lesníků a ochrany přírody. Přirozené procesy regulující stavy spárkaté zvěře
v současnosti nemohou fungovat a ani do budoucna nelze předpokládat, že by od umělé
redukce stavu zvěře mohlo být upuštěno. Důležitá je zejména redukce stavu jelení, srnčí, ale
i černé zvěře, která do značné míry limituje přirozené zmlazení a umělé výsadby listnáčů
a jedle. Na území NPR by však do budoucna neměl být povolován odlov jiné zvěře než zvěře
spárkaté, zajíce a lišky. (Je žádoucí, aby se početnosti ostatní drobné zvěre a drobných šelem
ustálily na přírodě blízkém stavu. Dosažení takové rovnováhy je u těchto druhů zvěře již při
současném stavu rezervace možné.
Krmení zvěře a podávání minerálního lizu posiluje stavy spárkaté zvěře, jejíž
početnost je ještě stále větší než by bylo vhodné z hlediska ochrany přírody, tj. z hlediska
navrácení lesů jejich přirozené druhové skladbě. Krmná zařízení způsobují vyšší koncentraci
zvěře v okolních porostech, kde se také nejvíce projevují škody zvěří, zejména při obnově
listnáčů a jedle. Stavy zvěře srnčí, jelení, černé však jsou vysoké, jak jednoznačně vyplývá ze
značných škod okusem a loupáním. Původní je zde srnčí a černá zvěř, dlouhodobě se zde
vyskytuje jelení zvěř.
d) rekreace a sport
Území NPR Broumovské stěny je tradičním cílem cest turistů a všech sportovců, kteří
své aktivity rádi provozují v přírodě. Již v osmdesátých letech 19. stol. nechala klášterní
vrchnost vyznačit hřebenovou trasu po Broumovských stěnách, která spojovala Hvězdu s
Hejšovinou.
41
2.3. Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy
Oblastní plán rozvoje lesa pro přírodní lesní oblast 24 Sudetské mezihoří, platnost od
1. 1. 2000 do 31. 12. 2019.
Lesní hospodářský plán pro LHC Broumov, platnost od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2016.
2.4. Škodlivé vlivy a ohrožení území v současnosti
a) lesní hospodářství
Imise – v oblasti Sudetského mezihoří se "na škodlivý vliv kouře poukazovalo již ve
30. až 50. letech, ale rozsah postiženého území ani velikost škod nebyly vyčísleny" (Tesař,
Nehyba & Konečný 1980). První citelnější poškození lesních porostů imisně ekologickými
vlivy bylo v západní části Broumovských stěn, zaznamenáno v r. 1956 po silných mrazech
(až −36 oC) a v důsledku působení především elektrárny v Poříčí u Trutnova. První vlna
imisní kalamity v západní části Sudetského mezihoří, zejména na Poříčském hřbetu,
Čížkových kamenech a Jestřebích horách, kulminovala v letech 1964–1966. Po zrušení
Rtyňské elektrárny (ERT) v r. 1968 a později i staré elektrárny v Poříčí u Trutnova (EPO I)
v r. 1970 zde jako jediný silný emisní zdroj zůstává EPO II. Emise EPO II (v plném provozu
od r. 1959) jsou sledovány od r. 1967. Úlet popílku činil v období 1968–1973 cca 14 až 19 tis.
t ročně, v letech 1974–1981 se výrazně zvýšil zhruba na 25–34 tis. t ročně. Později v průběhu
5 let (po výstavbě elektroodlučovačů) se úlet popílku snížil na cca 1,1–1,6 tis. t ročně. Emise
SO2 představovala v letech 1968–1978 asi 18,5–23,5 tis. t, později byla snížena na 8,2–11,0
tis. t ročně (Balcar, Vacek & Henžlík 1994). Po velkém zvratu teplot z 31. 12. 1978 na
1. 1. 1979, kdy během patnácti hodin nastal rozdíl teplot 30 oC (+8 oC až −22 oC), se dosud
latentní poškození v převážné části NPR (v západní části bylo již místy akutní poškození),
rázem změnilo v akutní poškození, a to v podobě výrazných nekróz a následné poměrně
výrazné defoliace zasažených ročníků jehličí (zejména pak smrku, jedle, ale i borovice).
Druhá vlna imisní kalamity v oblasti Sudetského mezihoří vznikla v souvislosti se
zvyšujícím se přenosem imisí ze vzdálenějších zdrojů. Kromě trutnovské elektrárny (EPO II)
jsou za nejzávažnější považovány emisní zdroje umístěné ve Walbrzychu, v okolí Žitavy,
v pardubickém okrese, u Mělníka a v severních Čechách. Od předjaří r. 1980 bylo poškození
asimilačního aparátu smrku, jedle a borovice pozorováno na řadě lokalit NPR Broumovské
stěny. Intenzita poškození kulminovala podle imisně ekologických poměrů v letech 1983–
1988. Projevilo se to zejména silně zvýšeným poškozením asimilačního aparátu smrku
i dalších dřevin a následnou kůrovcovou kalamitou. Od r. 1989 pak byly pozorovány první
regenerační projevy, směřující k postupnému zlepšování olistění dřevin.
Negativními účinky imisně ekologického zatížení vždy dochází k narušení
odolnostního potenciálu porostů. Ten je dán souhrnem vlastností, které v daných
ekologických podmínkách prostředí předurčují přirozenou schopnost porostů odolávat vlivům
abiotických škodlivých činitelů, neumožňovat nebo tlumit aktivizaci biotických škůdců
a v čase vyrovnávat poruchy vyvolané účinky vnějších faktorů. Odolnostní potenciál lesa
ovlivňují především stanovištní podmínky (půdní, klimatické a vegetační poměry), porostní
struktura (druhová, ekotypová, věková a prostorová skladba) a zdravotní stav porostů (podíl
různě poškozených stromů a jejich schopnost eliminovat náhlé a extrémní negativní účinky
faktorů ekotopu).
Zdravotní stav porostů ve studované oblasti je v současné době ovlivňován zejména
působením imisí z nedaleké tepelné elektrárny EPO II v Poříčí u Trutnova (Vacek &
Podrázský 1996). Přitom ohroženost zdejších lesních porostů imisně ekologickým zatížením
značně ovlivňuje mnohotvárná konfigurace terénu pískovcových útvarů, výrazná
exponovanost porostních skupin vůči větrům přinášejícím imise, jejich prodouvavost,
42
extrémní mikroklima a lokálně značně chudé půdy. Jde tedy o složité synergické
spolupůsobení mnoha faktorů. Zájmová oblast rezervace se nachází v pásmu ohrožení C.
Velmi ohrožené jsou především porostní skupiny ve vrcholových partiích skalních
útvarů a na svazích orientovaných vůči větrům přinášejícím imise. Ohroženost porostů
imisemi je přitom největší na velmi kyselých a extrémně sorpčně nenasycených půdách
(Podrázský & Vacek 1994a), které značně ovlivňují fyziologický stav porostů (Podrázský &
Vacek 1994b).
Koncentrace imisí v ovzduší kolísají i v závislosti na průběhu počasí a mění se podle
ročních dob. Zejména pak při vysoké vlhkosti vzduchu jsou otevřené průduchy na
asimilačních orgánech a účinek imisí je velmi intenzivní. Též půdy přehřáté slunečním
zářením urychlují pronikání imisí do půdních horizontů. K přehřívání půdy nejčastěji dochází
u mělkých půdních profilů ve vrcholových partiích skalních útvarů a při okrajích skalních
teras. K nejzávažnějším fyziologickým poruchám však dochází po stresu, do kterého se
rostlinný organismus dostává při extrémním seskupení faktorů imise, teplo a voda
v atmosférickém a půdním prostředí.
Kůrovci – v důsledku oslabení převládajících smrkových stejnověkých monokultur,
často nevhodného původu, působením imisně ekologických stresů dochází k jejich značné
predispozici napadení různými druhy kůrovců. Zejména se jedná o Ips typographus, ale
i o Ips amitinus a Pityogenes chalcographus. Zejména pak Ips typographus v průběhu 80. let
způsobil destrukci smrkových porostů na rozsáhlých plochách, dosahujících až desítek ha.
Tyto porosty se však postupně podařilo obnovit, a to především za masívní přirozené obnovy
břízy bělokoré.
Škody zvěří – k ekologicky neúnosným škodám okusem na přirozené i umělé obnově
některých listnáčů (buk, javory, lípy, jilm, osika, jeřáb atd.) a jedle dochází vlivem neúměrně
vysokých stavů spárkaté zvěře. K limitujících faktorům přestavby lesních ekosystémů směrem
k přirozené druhové skladbě se tak řadí i spárkatá zvěř (jelení, srnčí, mufloní). Velmi vysoké
škody jsou působeny i loupáním vysokou zvěří. Tyto škody nejsou dodnes objektivně
vyhodnoceny. Částečně to dokumentují i ztráty při zalesňování.
Ztráty při zalesňování a jejich příčiny v PLO Sudetské mezihoří
Charakteristika
Ztráty z nového zalesnění
Způsob hospodaření,
kvalita práce a sazenic
Zvěř
Buřeň
Sucho
Hmyz
Pramen: VÚLHM
Ztráty v %
18
Z toho příčiny nezdaru v %
22
12
38
24
3
1
Holosečné hospodaření – dosavadní uplatňování převážně holých sečí při obnově
druhotných smrkových kultur významně poškozuje skalní vegetaci. Odclonění skal vede
k prudké změně mikroklimatu a k odumírání sciofilní skalní vegetace a často i keříčkových
společenstev. Následně dochází vlivem srážek a větru k erozi humusu. Výsledkem bývají
téměř holé skály, na nichž vegetace regeneruje mnoho desítek let. Pěstování smrkových
kultur, vedoucí dnes téměř vždy k holým sečím, ať již záměrným nebo vynuceným
nestabilitou těchto porostů, má z tohoto hlediska prokazatelně negativní vliv.
Pozměněná dřevinná skladba – nízké zastoupení jedle, buku a klenu oproti přirozené
dřevinné skladbě a naopak vysoké zastoupení smrku je faktorem významně snižujícím
43
stabilitu lesních porostů a snižujícím ekologickou hodnotu území.
b) myslivost
Potenciálním rizikem souvisejícím s výkonem práva myslivosti na území NPR je
nelegální odstřel některých druhů ptáků: káně lesní, jestřáb lesní, krahujec obecný, včelojed
lesní, výr velký, kalous ušatý, puštík obecný, ořešník kropenatý, krkavec velký, volavka
popelavá a sluka lesní. Toto riziko se však jeví významnější v polních honitbách sousedících
s NPR, ve kterých je chována drobná zvěř (bažant, koroptev, zajíc), popř. vznikají škody na
domácí drůbeži či rybí násadě v potocích. V těchto honitbách může častěji docházet k odlovu
ptáků hnízdících v NPR, kteří vyletují za potravou mimo její území.
V minulosti bylo na území NPR živelně vybudováno velké množství krmelců
a posedů, které nejsou vždy ošetřeny výjimkami a někdy jsou ve špatném technickém stavu,
nebo byly nevhodně umístěny. Na plochách v okolí kazatelen jsou zřizována krmeliště
(újediště), která při vysokých krmných dávkách způsobují lokální ruderalizaci bylinného
patra.
c) rekreace a sport
Z turistického hlediska jde o území jedinečné svými možnostmi rozsáhlých výhledů
z hlavního hřebene do Broumovské kotliny a dále na pohraniční pohoří České a Polské
republiky. Řadí se bezpochyby k nejromantičtějším územím střední Evropy.
Logickým důsledkem atraktivity území je současná hustá síť značených cest. NPR
Broumovské stěny prochází sedmnáct značených cest pro pěší turisty (obr. 1). Jejich páteř
tvoří hřebenová cesta, značená od severu modře, červeně a žlutě. Od hřebenové cesty se
oddělují odbočky k jednotlivým východiskům a k vyhlídkám. Toto základní schéma je nutno
zachovat.
Kromě cest pro pěší turisty prochází NPR i síť značených cest cyklistických. Čtyři
přejezdy „Stěn“ jsou vzhledem k náročnosti sjízdné pouze na horských kolech. Obvodová
trasa je využitelná i jezdci na kolech cestovních.
Významnými východisky značených tras jsou obce Machov, Suchý Důl (Slavný),
Hlavňov, Křinice, Martínkovice a Božanov. V poslední době se významnějším východiskem
turistů i cykloturistů stává nově zřízené parkoviště nad Slavným, odkud je dále umožněn
pohodlný přístup na hřebenové vyhlídky Ovčín, Čertova Tchýně, Slavenská, popř. i dále na
Pánův kříž a komplex Koruny a Božanovského Špičáku (NPP). Důležitou křižovatkou tras je
chata Hvězda na hřebeni (patří do ochranného pásma), kde je z celé NPR také největší
turistický provoz.
K lokalitám s výrazným turistickým zatížením v NPR patří hřeben v okolí chaty
Hvězda, Kovářova rokle, Supí hnízdo a skalní útvary na Božanovském Špičáku. Nejvíce je
turisticky využívána oblast výletního místa Hvězda a přilehlá Kovářova rokle a Supí koš.
Návštěvnost je nejvyšší v měsících červen až září, zejména pak o víkendech, kdy se pohybuje
na Supím koši až okolo 50 osob/hod.
44
Obr. 1. Značené cykloturistické stezky NPR Broumovské stěny (Turistické mapy 1 : 100 000, © SHOCart).
Výčet turistických značených cest procházejících NPR Broumovské stěny/NPP
Polické stěny:
červeně značené trasy:
-
-
Machov – chata Hvězda – hřebenová trasa s řadou výhledů do Broumovské kotliny (Supí hnízdo, chata
Hvězda a další) vedoucí po tzv. „strážní stezce“ a částečně po staré poutní Vambeřické cestě, s dvěma
značenými odbočkami k rozhledovým bodům „Slavenská vyhlídka“ a nad Martínkovicemi
Hlavňov – Kovářovou roklí na Supí hnízdo – chata Hvězda (vyhlídky do Broumovské kotliny) – sestup
do Křinic (součást dálkové tzv. Jiráskovy cesty, hlavní přechod z Police nad Metují do Broumova)
Hlavňov – Hrubou roklí na chatu Hvězda, kde se napojuje na „Jiráskovu cestu“
45
modře značené trasy:
-
-
Božanov – Machovský kříž – Černý důl – Řeřišný – Slavný – rozcestí s červenou a žlutou značkou
východně od Hlavňova; cesta vedoucí podél jihozápadního okraje NPR a několikrát do NPR vstupující
kratšími úseky
Honské sedlo – Honský Špičák – chata Hvězda; trasa vedoucí po severozápadní části hřebene
Broumovských stěn a vrstevnicově po jeho SV úbočí
zeleně značené trasy:
-
U zabitého – U javora – Zelený hájek – Pelovka; cesta příčně propojující ostatní trasy v jižní části NPR
Supí hnízdo – chata Hvězda; trasa propojující obě místa jižněji od červeně značené hřebenovky
-
Řeřišný – Junácká vyhlídka – skalní bludiště na Božanovském Špičáku
Božanov – Zelený hájek – Třešňová rokle – Zaječí rokle – Nad Slavným; cesta s dvěma odbočkami
k rozhledovým bodům na Koruně a na Velké Kupě
Suchý Důl – Ovčín (vyhlídka)
Hlavňov – Pánova cesta – Pánova věž
Hony – Strážná hora – chata Hvězda; cesta po severozápadní části hřebene
žlutě značené trasy:
-
cykloturistické trasy:
-
-
-
-
červeně značená cyklostezka č. 4000, zvaná „Stěny“ je doprovázena naučnými tabulemi (viz níže).
Dotýká se hranice rezervace v její severozápadní části a dále vede po obvodu NPR mimo její hranice
modře značená obvodová trasa č. 4001, zvaná „Vyhlídková cesta“ je opět provázena naučnými
tabulemi. Vstupuje do NPR jen západně od Božanovského Špičáku, kde vede současně s červenou
turistickou trasou (Strážní stezka – Vambeřická cesta)
modře značená cyklostezka č. 4002 vede z Machova, odkud stoupá přes Černý důl a rozcestí U zabitého
na Machovský kříž
zeleně značená cyklostezka č. 4003 vede z Křinic (osady Amerika) přímo přes hřeben Broumovských
stěn okolo Pánova kamene k rozcestí u sv. Václava a napojuje se na červenou cyklostezku mezi
Hlavňovem a Suchým dolem
zeleně značená cyklostezka č. 4004 začíná na rozcestí U Božanova, vede na rozcestí s modrou
cyklostezkou Pod Velkou kupou, odtud překonává hřeben a ústí pod Pánovým křížem na rozcestí
Pelovka
zeleně značená cyklostezka č. 4005 spojuje Machovský kříž s modrou cyklostezkou č. 4001 a je dlouhá
jen půl kilometru
Dvě z výše uvedených tras (č. 4000 a 4001) jsou naučnými cyklostezkami, které tvoří
okruhy začínající a končící u správy CHKO v Polici nad Metují. Vyhlídková cesta (trasa
č. 4001) je dlouhá 23 km a vede okolo NPR Broumovské stěny. Cyklotrasa Stěny (č. 4000) je
náročnější, má 55 km a vede i přes sousední národní park Stolové hory v Polsku. Správa
CHKO se aktivně podílela na vytyčení a značení cyklostezek a na odborné přípravě
i financování naučných tabulí, které jsou umístěny na obou trasách. Tabule obsahují mapu
česko-polského příhraničí se zakreslenými cyklistickými trasami a předkládají příchozím
informace o botanice, zoologii, geologii i geomorfologii území, seznamují s architekturou
a památkami, s kulturně-historickými souvislostmi, s vývojem zemědělství, turistiky aj.
Uvedené okruhy jsou součástí širšího systému značených cyklistických tras na Broumovsku
a Náchodsku, jejichž značná část je naučnými stezkami. Technický stav cyklotras mnohdy
neodpovídá jejich zátěži a je třeba po vyhodnocení aktuálního stavu zvážit jejich pomístní
zpevnění popř. lokální přeznačení.
Turistická návštěvnost s sebou nese bohužel i negativní vlivy na stav území, které se
projevují zejména lokálně:
- Turisté se pohybují mimo značené cesty a v širším okolí vyhlídkových bodů, dochází pak
k sešlapu vegetace, zvyšování eroze, znečišťování odpadky a rušení živočichů, oblast je
navíc tradičně využívána ke sběru lesních plodů (zejm. borůvky, houby) a k nelegálnímu
táboření.
46
-
-
Bez povolení byla prováděna opatření na zpřístupnění částí území mimo turisticky
značené trasy (např. Písková rokle, kde byly na skalách instalovány řetězy a rokle byla
zprůchodněna).
Vyhlídkové lety bývají pořádány v nízké výšce nad hlavním hřebenem a dochází tak
k rušení živočichů, zejména ptáků.
Cyklisté nerespektují zákazy vjezdu na turistické trasy pro pěší, zvyšují erozní zatížení
cest a ohrožují pěší turisty.
Horolezecká činnost
Horolezecká činnost je jedním z faktorů ovlivňujících ekosystémy NPR Broumovské
stěny. Předmětné území je tradičním a velmi atraktivním horolezeckým terénem, neboť
poskytuje množství hodnotných výstupů různých stupňů obtížnosti.
Prvopočátky výstupů na zdejší pískovcové věže jsou datovány do období mezi
světovými válkami. První známý výstup, o kterém jsou dochovány informace je prvovýstup
na Mušli a Větrnou 28. 7. 1935. Další lezecký rozvoj započal až po roce 1960 a trvá dosud.
Lezecké aktivity probíhají ve vlnách, souvisejících s rozvojem prvovýstupové aktivity v té
které oblasti. Je třeba konstatovat, že popularita lezení v Broumovských stěnách nikdy
nedosahovala aktivit v Adršpašsko-Teplických skalách, je to dáno specifickým charakterem
pískovce (hrubozrnnost a slabá členitost), obtížnou dostupností a malou koncentrací cest.
Z tohoto pohledu není ani v budoucnu předpoklad většího rozvoje lezení.
Horolezectví ovlivňuje biotopy a organismy NPR následujícím způsobem; je nutno
konstatovat, že uvedená ovlivnění existují spíše v kvalitativním měřítku a pouze lokálně,
jednoznačný je vliv horolezectví na hnízdění ptáků, vliv lezení na vegetaci je v NPR
Broumovské stěny výrazně nižší než v ostatních pískovcových MZCHÚ Broumovské
vrchoviny:
- odcloňování skal, ke kterému dochází např. za účelem zpřístupnění cest. Toto odcloňování
působí změny v exponovanosti mikrolokalit; zpravidla dochází následně k ústupu
vegetačního krytu skal. O opětovné sukcesi vegetace na odcloněných skalách chybí
informace, pravděpodobně však jde o velmi dlouhodobý proces.
- odírání vegetace z povrchu skal samotným výstupem
- teoreticky možný vliv používání „magnézia“: Zvyšuje podíl bazí v lokálním prostředí,
může měnit chemismus v místech s pokryvem vegetace specializované na chudý
silikátový podklad. Užívání magnézia je dle rozhodnutí MŽP zakázáno.
- sešlap vegetace mimo značené cesty v NPR na přístupech k horolezeckým cestám
- rušení živočichů, především ptáků; v některých případech je horolezectví limitním
faktorem úspěšnosti hnízdění (sokol stěhovavý); v období hnízdění mohou být jejich
hnízda zničena zejména ve fázi inkubace vajec, opakovanými výstupy mohou být zničena
i hnízda s mláďaty, pravidelně rušená stanoviště mohou být trvale opuštěna.
- provozování horolezecké činnosti v nepovolených terénech se všemi výše uvedenými
negativními jevy i s obecnějšími negativními jevy souvisejícími s nedovoleným vstupem
mimo značené cesty uvedené výše.
d) těžba nerostných surovin
V současné době v území CHKO jsou těžena pouze ložiska kameniva, písků a štěrků.
V Broumovských stěnách a české části Stolových hor (NPR Broumovské stěny) se těžba týká
pouze lomu Božanov, který těží zdejší pískovec. Lom je situován do východního svahu
kuesty východního dílu české části Stolových hor, pod vrcholovou elevaci Lopoty (715,7 m)
těsně za hranicí NPR – celková situace lomu (příloha č. 2/10).
Lom má expozici k SV směrem do Broumovské kotliny. Prostor lomu je ze tří stran
obklopen územím NPR Broumovské stěny a svými vysokými etážemi a mohutným odvalem
47
velmi narušuje krajinný ráz této rezervace i celé přilehlé části CHKO. Pohledově narušuje
i severovýchodní území NP Góry Stolowe, jehož hranice (společně s česko-polskou hranicí
státní) probíhá méně než 0,5 km od lomu. Proto je tomuto těžebnímu objektu a prostoru
Správou CHKO Broumovsko věnována zvýšená pozornost.
Ložisko kvádrových pískovců lomu Božanov (DP Božanov a DP Božanov I.)
stratigraficky náleží ke křídovým sedimentům středního turonu. Faciálně patří do hejšovinské
oblasti české křídy. Na ložisku se vyskytují tři druhy pískovců:
•
•
•
šedobílý, mírně zažloutlý – hrubozrnný až drobně valounovitý pískovec až křemenný pískovec
s jílovitou mezerní hmotou,
rezavě žlutý, porézní – hrubozrnný pískovec až křemenný pískovec s jílovitou mezerní hmotou,
rezavě žlutý, porézní – hrubozrnný pískovec s jílovitou mezerní hmotou.
Na základě provedeného geologického průzkumu bylo schváleno vyhrazené ložisko
pískovce, které dostalo název Božanov a identifikační číslo ložiska 3 144 900. Pro
zabezpečení ochrany tohoto ložiska byly stanoveny dva dobývací prostory Božanov
a Božanov I. Podle výkazu geologických zásob GEO (MŽP) V3-01, se ke dni 1.1.2000 na
ložisku celkem nacházelo 1.373,2 tis. m3 nevytěžených těžitelných zásob.
Poslední POPD nabylo právní moci 19. 7. 2000 a předpokládá těžbu s platností do
31. 12. 2009, s maximální roční těžbou 1.500 m3 a těžbou v nejvyšší etáži lomu (při rozpůlení
horní lomové stěny) a s dalším zužitkováním enormního odvalu s množstvím kvalitní
suroviny.
Základní informací o těžbě nerostných surovin obecně, ale i včetně problematiky těžby
v Božanově podává např. Tásler & al. (1979). Další podrobnosti technického rázu podávají
terminované POPD.
Těžba pískovce s sebou nese některé negativní vlivy na předmět ochrany v NPR.
Jedná se o jediný činný lom v těsné blízkosti NPR. Do r. 1990 se jednalo o nevelký lom
s nízkou intenzitou těžby. Těžební činností postupně dochází ke zvětšení rozsahu těžené
stěny. Pracovní činnosti v lomu mají negativní dopad na JV část NPR. Je zde zvýšená
prašnost, hlučnost (odstřely), do lomu a okolí vjíždějí těžké nákladní vozy a těžká technika,
která hlukem a prachem zatěžuje i část NPR v blízkém okolí lomu a podél příjezdové cesty.
Lom Božanov je v současnosti ve vlastnictví Lesů ČR, s.p., využívá jej firma Granit
Lipnice, s.r.o., 582 33 Dolní Město 293.
V území NPR Broumovské stěny i v těsně přilehlých částech příslušných územních
celků se nachází množství malých starých selských i klášterních lomů a dobývacích prostor
pro kamenivo nebo štěrk, většinou neznámého stáří těžby. Nyní jsou tyto prostory již většinou
porostlé starším lesním porostem. Tyto lomy jsou svědectvím staré, většinou drobné a jen
občasné těžby pískovců ke stavebnímu využití, a k budování i opravám tzv. kamenných cest.
Jsou to lesní komunikace (svážnice i přibližovací cesty), které jsou v poměrně dlouhých
úsecích dlážděné z pískovcových kvádrů, převážně v těch trasách, kde by při vybudování
z drobnějšího materiálu byly neustále ohrožovány erozí. Z pískovcových kvádrů jsou
budované nejen samotné komunikace, ale i jejich ostatní zabezpečení (obrubníky,
odvodňovací žlábky a propustě, mostky, zpevněné krajní navigace ap.). Převážná část těchto
komunikací byla budována na klášterních či panských pozemcích (na polické i broumovské
straně Broumovských stěn) a vzhledem ke značnému stáří (i přes 200 let) jde již o značný
technický unikát, který by zasluhoval minimálně evidenci a dokumentaci těchto komunikací
včetně lokalit zdrojů materiálu používaného k jejich budování. V současné době je značná
část těchto kamenných cest silně poškozena těžkou těžebně dopravní technikou.
e) jiné způsoby využívání
Z hlediska negativního vlivu na krajinný ráz i na stav lesa ve svém okolí má též
negativní vliv vrchní vedení VN překračující území NPR v úseku mezi Slavným
48
a Martínkovicemi. Vedení o kapacitě 2× 35 kV je zavěšeno na ocelových stožárech a prochází
napříč rezervací podél Třešňové rokle. V blízkosti NPR se nacházejí další dvě linky, které
jsou koncovými přípojkami pro lom Božanov a GSM vysílač na Slavném. Na vedeních VN
dochází k závažným úrazům ptáků, které zpravidla končí smrtí jedince. K úrazům dochází
dvojím způsobem. Při snížené viditelnosti nárazem na vodiče s následným pádem na zem
a při dosedání na sloupy popálením nebo průchodem el. proudu. Nejvíce jsou ohrožováni
ptáci velikosti poštolky a větší druhy (dravci, sovy, volavky, labutě a čápi). Vodiče
elektrických vedení v NPR Broumovské stěny jsou uloženy tak, že jsou bezpečné z hlediska
úrazu el. proudem pro dosedající ptáky. Vzhledem k tomu, že vodiče sledují tahovou trasu
ptáků přes hřeben stěn, bude i do budoucna hrozit poranění ptáků způsobené nárazem do
vodiče. Pokud v budoucnu bude objeven způsob, jak tento vliv technickým, nebo jiným
způsobem snížit, či eliminovat, bude tento způsob přednostně uplatněn. Pokud se týká
druhové rozmanitosti je udržované bezlesí pod vodiči VN svým způsobem obohacující.
Dalším faktorem, který může působit v hnízdním období rušivě zejména na ptáky
hnízdící ve vrcholových partiích skalních stěn je létání na kluzácích a závěsných padácích.
Biotopy NPR ovlivňují i některé údržbové práce na stavbách na jejím území. V OP
NPR se nalézá soustava rekreačních objektů - lokalita Hvězda. Ve svahu pod chatou Hvězda
je silně nitrofilizovaná plocha jako důsledek vypouštění odpadů. Lovecké chaty se nalézají
v prostorech 250B1c u Pánovy cesty a v porostu 215B7a u Kamenné brány. V lokalitě
Machovský kříž a Honský špičák je instalován přístřešek pro turisty, pod Supím košem je
instalováno odpočivadlo pro turisty (lavičky, stůl).
V NPR je vybudována síť lesních a účelových komunikací. Státní silnice územím
neprocházejí. Účelové komunikace mají v některých případech asfaltový povrch, mnohde
jsou zpevněny kamenivem rozličného původu (nevhodně lom Rožmitál, vhodně lom
Božanov).
Údržbové stavební práce prováděné v hnízdním období a pohyb techniky ohrožují
ptáky hnízdící na zemi, v bylinném a keřovém patru. Úpravy toků ohrožují druhy a stanoviště
hnízdící v okolí potoků a mokřadních lokalit.
49
2.5. Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch
2.5.1. Základní údaje o lesích
Všeobecné údaje o lesích
Přírodní lesní oblast
Lesní hospodářský celek/
zařizovací obvod
Výměra LHC v ZCHÚ (ha)
Období platnosti LHP (LHO)
Organizace lesního hospodářství
Nižší organizační jednotka
č. 24 – Sudetské mezihoří
Broumov
558
1. 1. 2007–31. 12. 2016
LČR, LS Dvůr Králové
Revír Hony, Martínkovice
Přehled výměr a zastoupení LT v NPR
Lesní typ
(LT)
ON1
0Y9
3L2
4K1
4K7
4S1
5A1
5A3
5A4
5D4
5J3
5J9
5K1
5K7
5K9
5N0
5N1
Název SLT (LT)
BALVANITÝ
BUKOSMRKOVÝ BOR
borůvkový
SKELETOVÁ-ROKLINOVÁ
BOROVÁ SMRČINA
JASANOVÁ OLŠINA
prameništní
KYSELÁ BUČINA
metlicová
KYSELÁ BUČINA
metlicová se šťavelem
SVĚŽÍ BUČINA
šťavelová
KLENOVÁ BUČINA
bažanková
KLENOVÁ BUČINA
kapradinová
KLENOVÁ BUČINA
s kostřavou nejvyšší
OBOHACENÁ JEDLOVÁ
BUČINA
kapradinová
SUŤOVÁ JILMOVÁ
JAVOŘINA
kapradinová
ROKLINOVÁ JAVOŘINA v
potočních zářezech
KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA
metlicová
metlicová se šťavelem
svahová
KAMENITÁ KYSELÁ
JEDLOVÁ BUČINA
s očky sutí
KAMENITÁ KYSELÁ
JEDLOVÁ BUČINA
Přirozená dřevinná skladba
Výměra
(ha)
Podíl (%)
BO 4 SM 3 BK 2 (BŘ JD) 1 JŘ
0,07
0,013
SM 5 BO 2 BŘ 2 (BK JD) 1 JŘ
4,80
0,86
OL 7 JS 3 SM DBL JV
1,03
0,18
BK 7 JD 2 DB 1 SM
1,70
0,30
BK 7–8 JD 2 DB+–1
0,06
0,01
BK 8 JD 2 LP JV DB HB
0,66
0,12
BK 6 JV 2 JD 2 JL LP JS
4,70
0,84
BK 5 JV 2 JD 3 JL LP
8,61
1,55
BK 5 JV 2 JD 3 LP JL
99,20
17,81
BK 6 JD 3 JV 1 JL LP (JS)
0,67
0,12
JV 3 JL 1 BK 4 JD 2 JS SM LP
0,68
0,12
JV 3 BK 3 JL 1 JD 2 JS 1 SM LP
1,02
0,18
14,84
2,66
3,80
0,68
BK 5 JD 4 SM 1
10,86
1,95
BK 5 JD 3 SM 2 BŘ BO
46,39
8,33
BK 5 JD 4 SM 1 BŘ JV
15,39
2,76
BK 5 JD 4 SM 1
BK 5 JD 4 SM 1 (LP)
50
Lesní typ
(LT)
5N3
5S1
5S6
5S9
5V2
5V3
5Y3
6G3
6K1
6K3
6K4
6M3
6M4
6N0
6N6
6P1
6Q1
6Y1
6Y2
6Y3
6Y9
Název SLT (LT)
s kapradí osténkatou
KAMENITÁ KYSELÁ
JEDLOVÁ BUČINA
se šťavelem
SVĚŽÍ JEDLOVÁ BUČINA
šťavelová
ochuzená
svahová
VLHKÁ JEDLOVÁ BUČINA
papratková
VLHKÁ JEDLOVÁ BUČINA
devětsilová
SKELETOVÁ JEDLOVÁ
BUČINA
metlicová
PODMÁČENÁ SMRKOVÁ
JEDLINA
třtinová
KYSELÁ SMRKOVÁ
BUČINA
metlicová
KYSELÁ SMRKOVÁ
BUČINA
borůvková
KYSELÁ SMRKOVÁ
BUČINA
třtinová
CHUDÁ SMRKOVÁ
BUČINA
borůvková
CHUDÁ SMRKOVÁ
BUČINA
hasivková
KAMENITÁ KYSELÁ
SMRKOVÁ BUČINA
s oky balvanišť
KAMENITÁ KYSELÁ
SMRKOVÁ BUČINA
hasivková
KYSELÁ SMRKOVÁ
JEDLINA
třtinová
CHUDÁ SMRKOVÁ
JEDLINA
SKELETOVÁ SMRKOVÁ
BUČINA
skalnatá
SKELETOVÁ SMRKOVÁ
BUČINA
borová
SKELETOVÁ SMRKOVÁ
BUČINA
metlicová
SKELETOVÁ SMRKOVÁ
BK 6 JD 3 SM 1 JV LP
Výměra
(ha)
Podíl (%)
57,09
10,25
0,85
0,15
14,03
2,52
BK 7 JD 3 JV LP SM
9,22
1,66
BK 5 JD 4 JV 1 JL OL JS SM
0,05
0,008
BK 4 JD 4 JV 1 (JS JL) 1 OL SM
2,78
0,50
BK 6 JD 3 SM 1 BŘ BO
23,96
4,30
JD 4 SM 5 OLŠ 1 BŘ BK
0,27
0,049
BK 5 SM 3 JD 2 JŘ
1,14
0,20
BK 4 SM 4 JD 2 JŘ BO
0,96
0,17
BK 4 SM 4 JD 2 JŘ
7,04
1,26
BK 4 SM 4 BO 1 JD 1 BŘ JŘ
0,38
0,07
BK 4 SM 4 BO 1 JD 1 BŘ JŘ
3,72
0,67
BK 4 SM 4 JD 2 BO BŘ
60,14
10,80
BK 2 SM 4 JD 2 BO 1 BŘ 1
15,26
2,74
JD 5 SM 4 BK 1 BŘ (OLŠ)
0,86
0,16
JD 5, SM 4, BK 1, BO, BRP
2,06
0,37
BK 4 SM 4 BŘ 1 BO 1 JD
26,30
4,72
BK 3 SM 4 JD 1 BŘ 1 BO 1
44,43
7,98
BK 5 SM 3 JD 1 (BŘ BO) 1
42,15
7,57
BK 4 SM 4 JD 1 (BŘ BO) 1
23,38
4,20
BK 7 JD 3 JV LP SM
BK 7 JD 3 SM JV
51
Lesní typ
(LT)
7T1
7Y9
Název SLT (LT)
BUČINA
roklinová
CHUDÁ PODMÁČENÁ
JEDLOVÁ SMRČINA
rašeliníková
SKELETOVÁ BUKOVÁ
SMRČINA
roklinová
Výměra
(ha)
Podíl (%)
SM 8 JD 1 (BŘ BO) 1 JŘ
4,61
0,83
SM 7 BK 2 JD 1 BŘ BO JŘ
1,89
0,34
Celkem
557,00
100,00
Pozn.: výměra LT zjištěna planimetricky
Výrazně převládající SLT v NPR je 6Y (24,46 %), 5N (21,34 %), 5A (20,20 %), 6N (13,54 %), což
představuje 79,54 % z celkové rozlohy. Zbývajících 18 SLT zaujímá jen malé plošné výměry v mozaikovitém
uspořádání. Z hlediska vegetační stupňovitosti se převážná část území (56,40 %) nachází v 5. (jedlobukovém)
lesním vegetačním stupni (LVS), 40,95 % v 6. (smrkobukovém) LVS, 1,17 % v 7. (bukosmrkový) LVS, 0,87 %
v 0. (borovém) LVS, 0,43 % ve 4. (bukovém) LVS a 0,18 % ve 3. (dubobukovém) LVS. Z typologické mapy
(příloha č. 1/4) a uvedeného přehledu souborů lesních typů je patrné velmi rozmanité zastoupení různých
stanovišť. Celkově převládá řada kyselá (42,88 %), značně je rozšířená řada extrémní (29,97 %) a řada
obohacená humusem (20,63 %), méně pak živná (4,44 %). Jen ojediněle se nachází řada podmáčená (0,88 %),
obohacená vodou (0,69 %) a oglejená (0,52 %). Z řady kyselé převládá kategorie N – kamenitá (svahová)
(34,89 %), hojně je zastoupena kategorie K – normální (7,25 %) a podstatně méně se vyskytují kategorie M –
chudá (0,74 %). Z řady extrémní je zastoupena pouze kategorie Y – skeletovitá (29,96 %). Z řady obohacené
vodou se vyskytuje zejména kategorie V – vlhká (podmáčená) – (0,51 %), ale i L – lužní (0,18 %). Z řady živné
je přítomna kategorie S – středně bohatá (4,44 %). Z řady oglejené se nachází kategorie Q – chudá (0,37 %) a P
– kyselá (0,16 %). Z řady obohacené humusem dominuje kategorie A – kamenitá (20,20 %), vyskytuje se i J –
javorová (0,31 %) a D – deluviální (0,12 %). Z řady podmáčené se nachází kategorie chudá – T (0,83 %) a G –
středně bohatá (0,05 %).
Porovnání přirozené a současné skladby lesa
Zkratka
Název dřeviny
BO
DG
JD
MD
SM
borovice
douglaska
jedle
modřín
smrk
BK
BR
DB
JL
JR
JS
KL
LP
buk
bříza
dub
jilm
jeřáb
jasan
klen
lípa
OL
olše
Celkem
Současné
Současné
zastoupení (ha) zastoupení (%)
jehličnany
0,70
0,13
0,45
0,08
0,04
0,01
8,78
1,59
404,43
73,42
listnáče
78,00
14,16
52,18
9,47
0,00
0,00
0,10
0,02
0,28
0,05
0,16
0,03
5,05
0,92
0,12
0,02
Přirozené
zastoupení
(ha)
Přirozené
zastoupení
(%)
11,91
0,00
147,10
0,00
103,46
2,14
0,00
26,41
0,00
18,58
208,83
15,86
0,06
11,07
1,43
7,20
35,89
5,72
37,49
2,85
0,01
1,99
0,26
1,29
6,44
1,03
0,56
0,10
8,44
1,51
550,85
100,00
556,98
100,00
52
•
Přibližná přirozená skladba lesa v ZCHÚ byla stanovena na základě výměr lesních
typů a jejich předpokládané přirozené skladby (dle OPRL PLO 24). LT byl získán
z digitální vrstvy typologie poskytnuté SCHKO Broumovsko.
NPR Broumovské stěny - porovnání přirozené a současné skladby lesa
80
Současné zas toupení
70
Přirozené zastoupení
Zastoupení (%)
60
50
40
30
20
10
0
BO
DG
JD
MD
SM
BK
BR
DB
JL
JR
JS
Název dřeviny
Zastoupení HS v NPR Broumovské stěny
Číslo směrnice (HS)
01 – mimořádně
nepříznivá stanoviště
28 – olšová stanoviště
podmáčených půd
42 – kyselá stanoviště
středních poloh
50 – exponovaná
stanoviště vyšších poloh
52 – kyselá stanoviště
vyšších poloh
54 – živná stanoviště
vyšších poloh
56 – oglejená stanoviště
vyšších poloh
58 – podmáčená
stanoviště vyšších poloh
Výměra v ZCHÚ (ha)
Zastoupené LT
v ZCHÚ
168,66
0N1, 0Y9, 5J3, 5J9, 5Y3,
6Y1, 6Y2, 6Y3, 6Y9,
7Y9
1,03
3L3
1,73
4K1, 4K7
326,86
31,87
5A1, 5A3, 5A4, 5K9,
5N0, 5N1, 5N3, 5S9,
6N0, 6N6
5K1, 5K7, 6K1, 6K3,
6K4, 6M3, 6M4
29,52
5D4, 5S1, 5S6 (4S1)
5,75
5V2, 5V3, 6P1, 6Q1
4,88
6G3, 7T1
53
KL
LP
OL
Příloha č.1/3: Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů znázorňuje rozdělení porostů
do stupňů přirozenosti podle následující tabulky.
Stupně přirozenosti
lesních porostů
Druhová
skladba dřevin
přítomnost
stanovištně a
geograficky
nepůvodních
dřevin
(%)
1. Les původní
0–5
2. Les přírodní
0–5
3. Les přírodě blízký
0-10
4. Les přírodě vzdálený
0–50
5. Les nepůvodní
6. Holina
Přípustné způsoby
ovlivnění
lesních porostů
přítomnost
všech
hlavních
stanovištně a
geograficky
původních
dřevin*)
+
1. mýtní těžba jednotlivých stromů
(toulavá t.) před více než 100 lety,
2. odvoz odumřelého dříví před více
než 50 lety,
3. pastva domácích zvířat nebo chov
spárkaté zvěře v minulosti, přičemž
tyto vlivy na druhovou skladbu,
strukturu a texturu dřevinné složky jsou
v současnosti zanedbatelné
+
1. obnovní (těžba, umělá obnova)
a výchovné
zásahy
sledující
hospodářské cíle v minulosti na méně
než 1/4 plochy (v současnosti ne),
mýtní těžba s následnou sekundární
sukcesí lesa v minulosti,
2. zásahy sledující cíle ochrany
přírody v minulosti (v současnosti ne),
3. odvoz odumřelého dříví v posl. 50
letech (v současnosti ne)
+
1. obnovní (těžba, umělá obnova)
a výchovné
zásahy
sledující
hospodářské cíle v minulosti na více
než 1/4 plochy (v současnosti ne),
2. v současnosti pouze zásahy sledující
cíle
ochrany
přírody
(zásahy
managementové),
3. nahodilá těžba živých stromů
nalétnutých kalamitními druhy hmyzu
a odvoz tohoto dříví v současnosti
-
Barva
v
mapě
zelená
hnědá
žlutá
modrá
51–100
-
-
červená
-
-
-
bílá
*) přítomnost všech hlavních geograficky a stanovištně původních druhů dřevin, tj. druhů
s předpokládaným původním zastoupením více než 20 %, se zastoupením reprodukce
schopných jedinců
Výchozí podklad členění:
Vrška T. & Hort L. (2003): Základní kriteria a parametry pro hodnocení
“přirozenosti” lesních porostů. – AOPK ČR, Brno.
54
2.5.2. Základní údaje o útvarech neživé přírody
V oblasti NPR Broumovské stěny je současný stav evidence jeskyní a propastí:
- v geomorfologickém okrsku Broumovské stěny:
Poř. číslo
01.
02.
03.
04.
05.
-
Jméno jeskyně
pod Luciferem
pod Korunou
Tunel
pod Kamennou bránou
V rokli
typ jeskyně
5
45
4
15
15
v geomorfologickém okrsku Stolové hory (česká část):
Poř. číslo
06.
Jméno jeskyně
Jelení
typ jeskyně
05
V oblasti NPR Broumovské stěny je dosud evidováno 6 podzemních prostor (jeskyní
a propastí). Speleologický průzkum a evidence zde však dosud nejsou ukončené a celá tato
oblast je z hlediska dalších i významných objevů velmi perspektivní. V příloze č.1/5 „Mapa
neživé přírody“ jsou uvedené jeskyně lokalizovány.
2.5.3. Základní údaje o ostatních pozemcích
Jak bylo uvedeno v kapitole 2.4. bodu e), územím NPR v úseku mezi Slavným
a Martínkovicemi (216E105, 216D105 a 216A105) prochází elektrovod (2× 35 kV) o délce
800 m, šířce 36 m a výměře 2,88 ha (dle databáze LHP). Porost pod elektrovodem a v jeho
ochranném pásmu je pravidelně dle požadavků provozovatele odstraňován.
Příloha č. 3/2: Přehled dílčích ploch a objektů na ostatních pozemcích a výčet
plánovaných zásahů v nich
2.6. Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry
pro další postup
Od vyhlášení NPR Broumovské stěny v r. 1956 nebyl v dotčeném území vyjma
posledních let aplikován systematický cílený management, směřující k obnovení přirozeného
charakteru ekosystémů. Ochrana území sestávala zejména z omezení či zákazů vybraných
lidských činností. Tato ochrana trvá i nadále a je určena zejména základními ochrannými
podmínkami NPR dle § 29 zákona 114/1992 Sb. Cílený management lesních ekosystémů je
uplatňován od r. 1999 (opatření z programu péče o krajinu MŽP ČR) – zejména opatření na
podporu zvýšeného zastoupení listnáčů a jedle odpovídajících přirozené druhové skladbě lesa;
do té doby byla prováděna zejména opatření k usměrnění pohybu návštěvníků. Pokračuje
financování údržby turistických cest a usměrňování návštěvníků (naučné tabule na
cyklostezkách). K určitým pozitivním jevům došlo pouze v lesním hospodářství po obnově
LHP (s platností od 1. 1. 1997), zejména pak z hlediska výrazného omezení zavádění
geograficky nepůvodních druhů dřevin a používání biocidů. I nadále však v lesním
hospodářství přetrvává řada nepřiměřených způsobů hospodaření, poškozujících přírodní
prostředí (používání těžké mechanizace, plošných způsobů obhospodařování, neakceptace
původního genofondu dřevin, nedodržování ekologicky únosných stavů zvěře atd.).
55
2.7. Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize
V případě možných střetů zájmů, zejména pak v oblasti lesního hospodářství, turistiky
či horolezectví, jsou prioritní zájmy ochrany přírody legislativně podpořené statutem NPR
a I. zóny CHKO.
56
3. Plán zásahů a opatření
Principy péče a ochrany vymezeného území vycházejí především z posouzení míry
antropogenních zásahů do jednotlivých lesních, skalních a vodních ekosystémů. Smyslem
stanovení hlavních směrů řízení vývoje území je jednak snaha o zachování stávající hodnoty
území (především pak acidofilních bučin, podmáčených smrčin a jedlin, reliktních borů,
suťových a roklinových lesů) a jeho ekologickou stabilizaci s maximálním využitím přirozené
obnovy (v přírodě blízkých ekosystémech) a jemnějších způsobů managementu. Cílem řízení
vývoje lesních porostů v NPR je tedy především integrovaná ochrana a vytvoření druhově,
prostorově a věkově diferencované skladby lesa s vysokým odolnostním potenciálem, blízké
přírodním ekosystémům, které budou výhledově (za cca 1–4 generace lesa) schopné
samovolného vývoje. K dosažení tohoto cíle je nezbytný racionální stanovištně diferencovaný
hospodářský způsob výběrný, podrostní a násečný. Realizací opatření dojde k postupnému
vylučování dřevin introdukovaných (smrkových, borových aj. exot) i redukci využití
zdomácnělého modřínu. Cílem managementu ve skalních i vodních ekosystémech je jednak
minimalizace lidských aktivit narušujících jejich přírodní prostředí a jednak jejich účelová
revitalizace, spočívající v nastartování autoregulačních procesů.
3.1. Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ
3.1.1. Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání
a) péče o lesy
• V NPR Broumovské stěny je nezbytné integrovaným a systematicky genekologickým
hospodařením pečovat o porosty tak, aby v nich byl uchován a rozšiřován genetický
potenciál pro co největší množství kvalitního reprodukčního materiálu a zachována
přirozená lesní, skalní a vodní společenstva.
• Druhová skladba lesních porostů je nejzávažnějším východiskem typologického
průzkumu a nejcitlivěji reaguje na rozdíly v podmínkách prostředí. Obnova v porostech
NPR musí respektovat přirozenou druhovou skladbu (kap. 2.5.1.). Introdukované
dřeviny budou postupně eliminovány. Nejrozšířenější introdukovanou dřevinou byla
v minulosti vejmutovka. Vzrostlé stromy budou asanovány odkorněním, popř.
chemicky, semenáčky vytrhat popř. vyřezat.
• Hlavním způsobem reprodukce by měla být řízená přirozená obnova, směřující
k dosažení přirozeného stavu lesa nebo alespoň jeho podstaty, a to zejména z hlediska
druhové skladby. Tam, kde to z ekologického nebo genetického hlediska nebude
možné, bude používán kvalitní reprodukční materiál místního původu pro umělou nebo
kombinovanou obnovu (příloha č. 3/5). Kromě autochtonního buku lesního se jedná
zejména o původní jedli bělokorou a smrk ztepilý z inverzních poloh, dále i o javor
klen, borovici lesní, břízu bělokorou, břízu pýřitou, břízu skalní, lípu velkolistou, lípu
srdčitou, osiku obecnou, jilm horský, javor mléč, jasen ztepilý, olši lepkavou a šedou
i vrby.
• Podle stanovištních podmínek, skladby porostů a cíle zásahu se volí hospodářský
způsob výběrný, podrostní, násečný popř. i holosečný (ve formě předsunutých kotlíků).
Hospodářský způsob výběrný, respektive výběrný princip je vhodný aplikovat
zejména v porostních skupinách se stupněm přirozenosti lesních porostů 3, při
podpoře jedinců potenciálně připravovaných k fruktifikaci uvolněním koruny, pro
lokální podporu přirozené obnovy (uvolnění náletu žádaných dřevin),
prosvětlování porostů v ekologicky nejexponovanějších, resp. nejextrémnějších
57
•
•
•
•
•
partiích. Cíleně je využíván v bukových porostech s jednotlivou či skupinovou
příměsí smrku k jeho redukci a podpoře přirozené obnovy. Lze kombinovat
jednotlivě i skupinovitě výběrnou seč.
Hospodářský způsob násečný – je vhodné používat zejména při přeměně
smrkových monokultur.
Hospodářský způsob podrostní – maloplošné clonné seče skupinové, pruhové či
okrajové budou užívány při přirozené obnově. Obnovní plocha bude úměrná
stanovištním podmínkám a charakteru obnovovaného porostu.
Hospodářský způsob holosečný – bude užíván ve formě skupinová seče holé
(kotlíková seč) jako předsunuté obnovní prvky pro jedli.
Celkový management a zejména pak hospodářský způsob musí být volen tak, aby
v průběhu vývoje lesního ekosystému nenastala celoplošná fáze rozpadu. Porostní
struktura musí být proto značně diferencovaná jak z hlediska druhové tak i prostorové
a věkové skladby, plně odpovídající daným přírodním podmínkám tak, aby porosty
postupně směřovaly k samovolnému kontrolovanému procesu řízené autoregulace.
V místech, kde není možné očekávat přirozenou obnovu v dostatečné hustotě a vhodné
druhové skladbě, bude obnova zajišťována nebo doplňována uměle. Jedná se zejména
o rozsáhlé smrkové monokultury nevhodného původu. V porostech převážně
smrkových monokultur s víceméně pravidelně sníženým zápojem na 30–50 % budou
prováděny podsadby, zejména pak stinných dřevin (buku a jedle). V porostech
skupinovitě prosvětlených bude aplikována kotlíková obnova do světlin. Kotlíková
umělá obnova bude realizována v předstihu před obnovou (již od 70 let). Při obnově
budou preferovány zejména BK, JD, KL, JM, JV, LP. Výsadbu provádět do obnovních
prvků, mezer kultur (vylepšení) a podsadby do ředin – následná ochrana (inidividuálně,
repelenty, oplocenka). Ochrana přirozeného zmlazení těchto dřevin.
Vnější i vnitřní prostorová úprava musí zabezpečovat stabilitu porostů hlavně proti
větru, sněhu a imisím. Za tímto účelem je třeba zakládat a pěstovat odolné okraje
porostů a předsunuté zpevňovací pásy, zejména pak na návětrné straně exponované
nejen vůči větru, ale i imisím. Vytváření stabilních okrajů porostů se předpokládá do
hloubky zhruba 20 m.
Komplexní opatření integrované obnovy lesa včetně maximálního snížení stavů vysoké
zvěře,oplocování nejhodnotnějších obnovovaných ploch a individuální ochrana sazenic
či vybraných vtroušených náletových dřevin jsou rovněž nezbytnými opatřeními pro
úspěšnou obnovu lesa a zdárnou záchranu genofondu významných lokálních populací
dřevin.
Uchování přirozených rostlinných a živočišných společenstev v co nejširší druhové
rozmanitosti v celém lesním komplexu Broumovských stěn je kromě výše uvedených
základních předpokladů z hlediska integrované ochrany přírody vázáno i na několik
dalších podmínek:
− Na uchování, respektive zvyšování rozsahu polopřirozených lesů, zejména pro
přežívání živočichů s většími nároky na životní teritorium. Zjištěné hnízdění
ohroženého nebo vzácného ptačího druhu s vysokými nároky na velikost
hnízdního teritoria a klid při hnízdění, musí být operativně řešeno vyloučením
managementových zásahů, popř. horolezecké činnosti na dané lokalitě. K citlivým
druhům patří zejména výr velký, sokol stěhovavý, ostříž lesní, sýc rousný a kulíšek
nejmenší. Nároky na specifické přírodní podmínky budou v případech některých
významných druhů uplatňovány při managementu
− Na udržení, respektive zvyšování podílu přirozené druhové skladby dřevin, která
je úzce provázána se zachováním a případně i zvýšením druhové rozmanitosti
58
−
−
−
−
−
−
−
−
bezobratlých živočichů, obratlovců, nižších i vyšších rostlin, včetně druhů
vzácných a ohrožených.
Na prostorovou (horizontální a vertikální) a věkovou rozrůzněnost porostů, která
do určité míry simuluje přirozené vývojové cykly lesa a tudíž generuje i uchování
dynamického potenciálu druhové rozmanitosti organismů.
Na plochy, které po určitých intervencích do druhové skladby budou ponechány
bez zásahu (perspektivně samovolnému vývoji). Jsou mimo jiné nezbytné
i z hlediska zachování populací některých bezobratlých živočichů. Zejména
odumřelé exempláře letitých borovic, javorů, buku, jilmů, olší a osik jsou důležité
z hlediska vývoje larev některých významných druhů brouků, např. zdobenců
a tesaříků.
Na přítomnost určitého minimálního podílu odumřelých stromů různých druhů
dřevin ve všech porostech NPR. Zvyšuje to nejen druhovou rozmanitost zejména
bezobratlých živočichů, některých druhů ptáků a četných druhů nižších rostlin
(hub, sinic apod.), ale přispívá to i ke spojitosti četných přirozených
biogeochemických cyklů (ovzduší – půda – rostliny – živočichové). Tato opatření
se však nevztahují na likvidaci aktivních kůrovcových stromů v porostech smrku.
Na ponechání doupných starých stromů roztroušeně po celém území NPR.
Na zachování skupin osik a vrb, které jsou živnými rostlinami pro některé
významné druhy brouků a motýlů (např. kovaříků, kozlíčků, bělopásků, batolců
a baboček).
Na zachování přirozeně prosvětlených ploch (části porostů se sníženým zápojem),
kde se vyskytují kvetoucí byliny, které jsou důležité pro zdárný vývoj imág většiny
fytofágních a xylofágních druhů hmyzu.
Na absenci těžebních zásahů v bezprostředním okolí pseudokrasových jeskyní, aby
nedošlo k jejich poškození.
Na maximální šetrnost při lesnickém managementu z hlediska možného poškození
pískovcových útvarů (směr kácení pokud možno směrem od skalních útvarů,
těžební zbytky neházet do inverzních skalních roklí, do výrazných terénních
sníženin a vstupních otvorů do pseudokrasových jeskyní). Nesmí rovněž docházet
k výraznějšímu odclonění skalních útvarů, neboť změna mikroklimatu vede
zpravidla k destrukci rostlinných společenstev skal.
• Přibližování dřeva provádět maximálně šetrným způsobem za použití techniky
minimálně narušující půdní povrch. Při výběru přibližovacích tras je nezbytné pokud
možno se vyhýbat prameništím i rašeliništím. Podpora malých vyvážecích souprav
a plnozávěsové lanovkové technologie.
• Maximální pozornost věnovat ochraně lesa proti škodám spárkatou zvěří.
• Sanace kůrovcového dříví (SM) zejména v těžko přístupných partiích, pod hřebeny skal
apod. (chemická i mechanická) po dohodě se správou CHKO.
• Další principy péče, upřesnění a lokalizace nezbytných zásahů budou vždy dohodnuty
při přípravě nového LHP.
Zásady diferencovaného managementu podle potřeb řízení vývoje a stupňů
přirozenosti lesních porostů
•
Území NPR s 3. stupněm přirozenosti lesních porostů
Intenzivní uplatňování účelných výběrů k usměrnění druhové skladby směrem
k přirozené druhové skladbě.
59
•
•
-
-
-
-
-
-
-
Maximální snaha o nastolení rovnovážného stavu mezi potravní nabídkou a stavy
spárkaté zvěře.
Maximální pozornost věnovat péči o genofond autochtonních dřevin, tj. zajistit
dostatek generativního, popř. i vegetativního reprodukčního materiálu.
Fáze reprodukční:
přirozená obnova dřevin přirozené druhové skladby má přednost před obnovou
umělou, lze ji pomístně stimulovat účelným výběrem,
umělou obnovu soustředit především na vnášení nedostatkových dřevin přirozené
druhové skladby. Stinné dřeviny (buk a jedli) vnášet podsadbami přednostně do
přirozeně prosvětlených partií, poloodrostky do vhodných mezer raných stadií
přirozené obnovy smrku a vhodných stadií pionýrských dřevin (zejména břízy),
kombinací přirozené a umělé obnovy dosáhnout přiblížení druhové skladby dřevin
přirozenému stavu,
holiny, resp. plochy větší než 0,1 ha se pro účely obnovy nevytvářejí záměrně, ale
vznikají pouze v důsledku nahodilých těžeb.
Fáze mladých porostů:
ve vhodných porostech se provádí zejména citlivé uvolňování přimíšených
a vtroušených dřevin přirozené druhové skladby,
odstraňování sukcesních dřevin včetně keřů je nepřípustné, aplikuje se pouze při
uvolňování příměsi chybějících dřevin (jedle, buku, klenu, borovice apod.),
úpravou počtu jedinců a péčí o vývoj korun se dbá o dosažení mechanické stability
porostů.
Fáze dospívání:
uplatňuje se účelový výběr zaměřený na podporu přimíšených a vtroušených dřevin
přirozené druhové skladby,
pokud se s nástupem fruktifikace objeví přirozená obnova, je již v této fázi žádoucí její
doplnění nedostatkovými stinnými dřevinami (jedlí a bukem), s jejich uvolňováním
postupovat strukturovaně a velice pomalu.
Fáze dospělosti:
účelným výběrem, případně v kombinaci se skupinovou sečí se stimuluje přirozená
obnova,
provádí se pomístný účelový výběr k nezbytnému uvolnění přirozené obnovy
a podsadeb,
při absenci přimíšených dřevin a jejich přirozené obnovy (zejména jedle a buku) se
tyto dřeviny v časovém předstihu pomístně v hloučcích vnášejí výsadbou do kotlíků či
podsadbou do prosvětlených skupin a provádí se jejich ochrana proti škodám zvěří,
zásadně se nedomycují zbytky starých mateřských porostů – vzhledem k velmi
nízkému zastoupení tohoto typu porostů v rámci celé NPR budou veškerá opatření
směřována jen k zajištění přirozené obnovy buku s případným doplněním dalšími
dřevinami (JD, KL, JL). Jednotlivým či skupinovým výběrem mohou být vytěženy
smrky (příp. modřín), buk bude ponechán bez zásahu.
v porostech, v nichž byly v minulosti ukončeny úmyslné obnovní zásahy, se dřevo
vzniklé postupným rozpadem mateřského porostu již ponechává na místě; v případě
nebezpečí namnožení kůrovců se však asanuje.
60
Území NPR se 4. stupněm přirozenosti lesních porostů
•
•
•
-
-
-
-
-
-
Intenzivní uplatňování účelných výběrů k usměrnění druhové skladby směrem
k přirozené druhové skladbě.
Maximální snaha o nastolení rovnovážného stavu mezi potravní nabídkou a stavy
spárkaté zvěře.
Maximální pozornost věnovat péči o genofond autochtonních dřevin, tj. zajistit
dostatek generativního, popř. i vegetativního reprodukčního materiálu.
Fáze reprodukční:
přirozená obnova dřevin přirozené druhové skladby má přednost před obnovou
umělou, lze ji stimulovat účelným výběrem,
umělou obnovu soustředit především na vnášení nedostatkových dřevin přirozené
druhové skladby. Stinné dřeviny (buk a jedli) vnášet podsadbami přednostně do
přirozeně prosvětlených partií, poloodrostky do vhodných mezer raných stadií
přirozené obnovy smrku a vhodných stadií pionýrských dřevin (zejména břízy),
kombinací přirozené a umělé obnovy dosáhnout přiblížení druhové skladby dřevin
přirozenému stavu,
násečný a podrostní způsob, při holosečném holiny do velikosti 1 ha, předsunuté
obnovní prvky (kotlíky s JD a BK) o velikosti 0,03–0,05 ha.
Fáze mladých porostů:
ve vhodných porostech se provádí zejména citlivé uvolňování přimíšených
a vtroušených dřevin přirozené druhové skladby,
odstraňování sukcesních dřevin včetně keřů je nepřípustné, aplikuje pouze při
uvolňování příměsi chybějících dřevin (jedle, buku, klenu, borovice apod.),
úpravou počtu jedinců a péčí o vývoj korun se dbá o dosažení mechanické stability
porostů.
Fáze dospívání:
uplatňuje se účelový výběr zaměřený na podporu přimíšených a vtroušených dřevin
přirozené druhové skladby,
pokud se s nástupem fruktifikace objeví přirozená obnova, je již v této fázi žádoucí její
doplnění nedostatkovými stinnými dřevinami (jedlí a bukem), s jejich uvolňováním
postupovat strukturovaně a velice pomalu.
Fáze dospělosti:
účelným výběrem, maloplošnou clonnou sečí, případně v kombinaci se skupinovou
sečí se stimuluje přirozená obnova,
provádí se pomístný účelový výběr k nezbytnému uvolnění přirozené obnovy
a podsadeb,
při absenci přimíšených dřevin a jejich přirozené obnovy (zejména jedle a buku) se
tyto dřeviny v časovém předstihu pomístně v hloučcích vnášejí výsadbou do kotlíků či
podsadbou do prosvětlených skupin a provádí se jejich ochrana proti škodám zvěří,
jednotlivá příměs buku, jedle či klenu bude ponechána bez zásahu.
v porostech, v nichž byly v minulosti ukončeny úmyslné obnovní zásahy, se dřevo
vzniklé postupným rozpadem mateřského porostu již ponechává na místě; v případě
nebezpečí namnožení kůrovců se však asanuje.
61
Základní technologické postupy podle hospodářských souborů
Rámcové způsoby managementu diferencovaně podle HS a v rámci nich i druhové
skladby podle SLT jsou uvedeny v příloze č. 3/3: Rámcové směrnice péče o les podle SLT.
Tento diferencovaný management, vycházející ze stanovištních a porostních poměrů,
má společné základní výše uvedené technologické postupy.
1. Způsob obnovy:
Snaha o maximální využití přirozené obnovy autochtonních populací dřevin. Umělá
obnova v případě přestavby lesních ekosystémů (přeměny, rekonstrukce), nezdaru přirozené
obnovy a při doplňování přirozené obnovy z hlediska druhové skladby. Použití pouze
autochtonního sadebního materiálu (příloha 3/6). Na živných a kyselých stanovištích bude
používán převážně prostokořenný materiál. Na extrémních stanovištích (řada Y a Z) je
vhodné užití krytokořenného sadebního materiálu. Výsadba se bude provádět do jamek
35 × 35 cm, na silně zabuřenělých lokalitách do jamek 50 × 50 cm. Při výsadbě je nutno
simulovat přirozené bioskupiny a sazenice umísťovat zejména k pařezům a na vyvýšená
místa.
Podsadby je třeba uplatňovat na silně kamenitých a balvanitých lokalitách s absencí
přirozené obnovy a při doplnění stinných dřevin chybějící přirozené druhové skladby
(především jedle a buku). Pro podsadby se vyhledávají přirozené světlinky a je třeba se
vyhnout místům pod okapem stromů (nebezpečí poškození sazenic opadávající ledovkou
apod.).
Na nejextrémnějších stanovištích reliktních borů řady Y lze použít síji do štěrbin. Na
těchto stanovištích je lokální cíleně umísťovaná síje několikanásobně úspěšnější než výsadba,
a to zejména u borovice, buku a klenu.
2. Péče o kultury a nálety:
Ochrana proti zvěři plocením, individuální ochrana na strmých svazích i repelenty.
Jako nejúčinnější se však jeví maximální snížení stavů spárkaté zvěře.
Ochrana proti buřeni ožínáním minimálně 1× ročně podle potřeby. Použití
chemických prostředků je zakázáno.
Ochrana proti hlodavcům – podpora biologické regulace a intenzivní ožínání. Doba
zajištění kultur 10–15 let.
3. Prořezávky:
S výchovou porostů začít v cca 10 letech a pokračovat v ní až do období probírek.
Přibližně v pětiletých intervalech podle druhové skladby aplikovat zejména negativní výběr.
U jehličnanů převážně silnější podúrovňový zásah zaměřený na maximální péči o tvorbu
nízko nasazené zelené koruny s dostatečným množstvím asimilačního aparátu. U listnáčů
převážně úrovňový a nadúrovňový výběr. V přirozených nárostech úprava druhové skladby
ve prospěch chybějících dřevin (např. buku, klenu, jedle, jilmu, lípy, místy i borovice).
S přibývajícím věkem snaha o vytváření vertikální prostorové struktury porostů, spočívající
v ochraně vitální podúrovně i u jehličnanů. V plošně rozsáhlých porostních skupinách
vytváření rozčleňovací sítě, ponechání materiálu z prořezávek v porostu. Při výchovných
zásazích z hlediska druhové skladby je nutné nejprve odstraňovat smrkové a borové exoty
(eliminace případných pozůstatků vejmutovky) a lokálně snižovat podíl pionýrských dřevin
břízy, modřínu a dále i smrku ve prospěch méně zastoupených dřevin přirozené druhové
skladby. V porostech se sníženým zápojem obrostlíky, předrostlíky a jedince s tvarovými
deformacemi neodstraňovat, ale aplikovat jen nezbytný sanitární výběr.
4. Probírky:
Jsou zaměřené na cílovou druhovou skladbu a prostorovou i věkovou strukturu
porostu. Pozitivní výběr zaměřený na strukturální diferenciaci porostů s intervaly 5–10 let. Při
62
zásazích se plně využívají zákonitosti přirozeného vývoje porostů a především pak
prořeďování. V zájmu prostorové diferenciace šetřit spodní etáž. Ve smrkových porostech
silně poškozených loupáním vysokou zvěří maximální péče o stabilitu porostu, resp. postupné
uvolňování nepoškozených jedinců v úrovni a doprovodný sanitární zásah. Z hlediska
stability porostů podporovat vytváření bohatých korun. Na extrémních stanovištích se vybírají
pouze nemocné stromy (zejména pak aktivní kůrovcové stromy).
Mechanizační prostředky: kácení – motorová pila, přibližování – kůň, Terri aj. půdu
a porost šetřící prostředky.
5. Obnova porostů:
Obnovní způsoby byly definovány výše v principech managementu. V následujícím
textu jsou proto uvedeny jen některé další důležité zásady.
Okraj náseků by neměl být rovný, ale vlnitý (nepravidelný). Na násecích podporovat
výstavky (zejména borovice, buku a klenu). Vzdálenost východisek obnovy se řídí obnovní
délkou (ca na výšku porostů) ve smrkových porostech ohrožených větrem i možností založit
je na chráněných místech. Nikdy by neměly být menší než 3 výšky porostu, aby se netvořily
kulisy v nichž jsou zhoršené ekologické podmínky.
Směr kácení je nutno volit s ohledem na ochranu nárostů i ponechaných stromů
mateřského porostu a na možnost přibližování kmenů při respektování zásad bezpečnosti
práce v obtížném terénu.
Na nepřístupných lokalitách, vzhledem ke snadnějšímu vyklízení dřeva (např.
lanovkou) využít maloplošné prvky podrostního způsobu, kombinované s úzkým násekem za
efektu pozitivního clonění.
Vkládání skupinovitých obnovních prvků pro jedli ve smrkových porostech se
doporučuje v minimálně 20letém předstihu před počátkem obnovy. Optimální velikost
bukových a jedlových skupin cca 3–5 arů (nutnost jejich oplocení), jejich rozestup na
cca 1,5 výšky porostu. Tento způsob obnovy přispívá k prostorové a věkové diferenciaci
porostu, je však velmi náročný na těžební technologii při dotěžování porostů v okolí
odrůstajících bukových a jedlových skupin.
V obnovních prvcích ponechávat buky, jedle, popř. javory, lípy a jilmy jednotlivě
i skupiny. Cílem je ponechání 30–50 m3/ha stromů určených na dožití či stávajícího mrtvého
dřeva.
Z mechanizačních prostředků pro přibližování dřeva je vhodné používat lanovky
s plným závěsem a traktorové lanové systémy, koně, Terri, v omezené míře speciální lesnické
traktory.
b) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky
V celé NPR je nezbytné snížit vodní erozi na minimum zejména na lesních cestách,
turistických stezkách a v jejich bezprostředním okolí. Všechny cesty a turistické stezky
vybavit příčným odvodněním tak, aby nedocházelo k urychlenému odtoku vody a následné
vodní erozi.
Pro ochranu vodních toků a mokřadů je nezbytné vytvořit systém protierozivních
opatření a zpracovat zásahy ochrany a managementu, resp. údržby toků včetně břehových
porostů.
c) péče o rostliny
-
K ochraně rostlinných společenstev skalních stanovišť je nutno především:
zamezit strhávání mechorostů, keříků, narušování zmlazení dřevin, rozšlapávání vegetace
okolo skal s následnou erozí,
63
-
-
odlesňování okolí skal při těžbě omezit na míru, která neohrozí existenci skalních
rostlinných společenstev (vysychání osluněných stěn), rovněž tak zabránit odlesňování
okolí skal podél turistických cest s cílem zvýšit jejich pohledovou atraktivitu (ke
zmíněnému účelu dostačuje pouze prokácení úzkých průhledů z určitých výhledových
míst),
zabránit narušování pramenišť při těžbě, jejich okolí (mimo přirozené smrčiny)
nezalesňovat smrkem,
zásahy v porostech s výskytem významných druhů konzultovat na místě s botanikem
Správy CHKO (nebezpečí náhodného poškození při neznalosti přesného místa výskytu),
likvidace invazních druhů, obvykle za pomoci herbicidu ROUNDUP (křídlatka japonská).
d) péče o živočichy
-
-
-
-
-
K ochraně ohrožených druhů fauny (zejména ptáků) je nutno především:
Úmyslné těžby, výchovné zásahy i péči o nezajištěné kultury provádět zejména mimo
období hnízdění ptáků, (tj. od 1. 8. do 31. 1.).
Omezit vyžínání na jaře v době hnízdění (jsou dokázány největší ztráty na ptácích na zemi
hnízdících).
Pro stahování a vyklízení vytěžené hmoty používat lehkou techniku, lanovky nebo koně.
Mimo hnízdní období je možná i doprava vrtulníkem. Dopravu vrtulníkem v lokalitách
hnízdění zvláště chráněných druhů ptáků v době hnízdění a také mimo tuto dobu, nutno
pečlivě uvážit.
V obnovovaných porostech vyloučit těžbu doupných a hnízdních stromů, na
obnovovaných plochách nebo při nahodilých těžbách ponechávat vybrané listnáče popř.
souše jako potenciální doupné stromy. Výběr provedou pracovníci ochrany přírody,
revírníci, případně i další lesní pracovníci, kteří neočekávaně takový strom zjistí, aby
nedošlo ke zbytečným ztrátám na zvláště chráněných druzích i hnízdních příležitostech,
kterých je obecně v porostech nedostatek. Tyto stromy budou označeny dohodnutým
způsobem (modrý pruh ve 150 cm nad zemí).
Zajistit dodržování minimální letové výšky pro větroně, rogala apod. v období hnízdění
ptáků (od 1. 2. do 31. 7.) a vyžadovat dodržování minimální letové výšky pro stroje
s motorovým pohonem po celý rok
Management pro klíčové druhy ptáků ptačí oblasti NATURA 2000:
zamezit vzniku holin v těsné blízkosti hnízda výra velkého,
podporovat listnaté stromy včetně pionýrských druhů ve smrkových porostech,
ponechat části lesa obývané výrem velkým, přirozenému vývoji vč. ponechání stojících
i ležících odumřelých stromů,
omezovat horolezecký a turistický tlak na hlavní stanoviště výra velkého a sokola
stěhovavého,
vzhledem k prokazatelnému přirozenému nárůstu divoké populace sokola stěhovavého
v Broumovské vrchovině je žádoucí ukončit repatriaci (reintrodukci) sokola stěhovavého,
každoročně provádět monitoring divokých hnízd sokola stěhovavého a v případě nutnosti
(nebezpečí krádeže, rušení) zabezpečit hnízda divokých sokolů celodenním dozorem
a dalšími opatřeními k jejich ochraně i k podpoře jejich populace; při tom jakékoliv
manipulace a kontroly na hnízdech divokých sokolů omezit na minimum nebo zcela
vyloučit, zásahy konzultovat s vedoucím republikového projektu na záchranu druhu,
časově limitovat hospodářské zásahy v lesích v blízkosti hnízdišť sokola stěhovavého
s ohledem na citlivost v době hnízdění,
pro podporu populací sýce rousného a kulíška nejmenšího je vhodné zvyšovat podíl
listnatých stromů v porostech, podporovat olši, vrbu a břízu podél toků, ponechat části
64
lesa přirozenému vývoji včetně ponechání stojících i ležících odumřelých stromů a omezit
turistický a horolezecký tlak na jejich hlavní stanoviště.
Velký význam má rovněž zachovaní reliktních stanovišť. V případě Broumovských
stěn, jsou to například vrcholové a okrajové partie lesa na skalnatých stanovištích. Zde se
dosud místy dochovaly reliktní bory. Velkou genofondovou zásobárnou všech živých složek
v tomto území jsou staré bukové porosty na severovýchodních svazích Broumovských stěn
tzv. jádrové porosty (viz Příloha č. 1/10: Vymezení trvalých fytocenologických ploch
a jádrových porostů – bučin). Tyto porosty jsou v území vedle geomorfologických přírodních
podmínek největší hodnotou.
Proto oba tyto fenomény budou maximálně šetřeny a budou vedeny v režimu tak
zvané bezzásahové zóny. Jakýkoliv pěstební, nebo jiný zásah do těchto území, pokud by pro
něho byly významné důvody, bude předem projednán a bude schválen ochranou přírody. To
platí i pro ponechání padlé dřevní hmoty v těchto porostech na místě k samovolnému
rozpadu. Jelikož v těchto výjimečných porostech již lokálně nastal stav připomínající
pralesovitý charakter – například různověkost stromů, není žádoucí provádět dosadby
(výjimečně do porostního okraje). K cíli samostatné obnovitelnosti porostů je třeba postupně
přivést i další bučiny, jelikož celková výměra těchto cenných porostů je v porovnání
k ostatním víceméně hospodářským lesům v tomto chráněném území dosud nepoměrně malá.
Bučiny, a to i porosty mladší a stejnověké jsou jako takové dalším významným
biotopem v tomto chráněném území, který využívá celá řada živočichů. Ti by v ostatních
lesních porostech jen stěží nalézali podmínky vhodné jak ke svému životu a rozvoji, tak
i k získávání potravy. Z ptáků je na bukové porosty vázána například většina druhů pěvců na
Broumovských stěnách se vyskytujících, kteří zde hnízdí i získávají potravu. Na tyto ptáky
jsou pak vázáni predátoři: kulíšek nejmenší, sýc rousný, puštík obecný, výr velký. Neměli
bychom zapomenout ani na datla černého a další příbuzné šplhavce a nakonec ani na čápa
černého, kteří také bučiny upřednostňují.
Za účelem ochrany bezobratlých živočichů je třeba neponechávat ve vegetačním
období vytěženou dřevní hmotu delší dobu na skládkách. Odumírající dříví je atraktivní pro
různé druhy hmyzu včetně vzácných i chráněných druhů. Samičky některých vzácných
brouků (bývají to například velcí tesaříci, roháčci, krasci ap.) nakladou do dříví vajíčka a poté
je příští generace těchto živočichů zlikvidována při zpracovávání dříví na pilách apod.
Těžební zbytky budou ponechány na místě k samovolnému rozpadu. Připouští se nakupení
do valů, v žádném případě není možno na území NPR tyto likvidovat pálením.
Poněkud jiná je situace v případě záměrně pokládaných lapáků na kůrovce. Z pohledu
ochrany přírody je to sice také způsob, který působí ztráty i na významnějších druzích hmyzu,
avšak v případě ochrany lesa před kalamitním napadením kůrovcem, nejspíš bude i tento
způsob mít přednost. V citlivějších oblastech NPR – například v bezzásahových částech
a v oblastech odkud je znám výskyt významného a vzácného druhu, bude případná ochrana
lesa za pomoci kůrovcových lapáků předmětem projednání mezi ochranou přírody a správou
lesa.
Kácení za účelem odclonění skal je žádoucí pouze v odůvodněných výjimečných
případech. například na místech, kde je to potřebné kvůli hnízdění sokola stěhovavého, nebo
z důvodu zlepšení podmínek pro přežívání jiných zvláště chráněných druhů. Jinak je to jev
nežádoucí. Zvláště by se tak nemělo dít v místech navštěvovaných turisty a horolezci, kde jim
tato místa nebyla vyhrazena výjimkou a odcloněné terény by lákaly k zakázanému
sportovnímu využívání.
Obecně budou přijímána a podporována taková opatření, která v chráněném území
pomohou odstraňovat negativní vlivy a podpoří populace významných druhů živočichů.
Například budou zejména pěstební postupy projednávány s příslušnými vlastníky, případně
65
nájemci pozemků. Podkladem pro tato jednání budou výsledky monitoringů
a inventarizačních průzkumů. Dále budou zjišťovány i ostatní související vlivy, které
spolupůsobí na stavy populací významných druhů. Je to například nabídka hnízdních
příležitostí, nabídka potravní, nabídka úkrytových možností i případné další vlivy (predační
tlak ap.). Za tímto účelem bude prováděn výzkum, průzkum i monitoring, k čemuž budou
využívány mimo jiné i aktivity vysokých škol, vědeckých pracovišť, studentů i hrazení
z grantů.
e) péče o útvary neživé přírody
Je důležitá maximální opatrnost při kácení i transportu dřeva z hlediska otloukání
a oděru skal, dřevním odpadem nezahazovat a nezakrývat vchody do pseudokrasových
jeskyní i propastí a deprese v blokových závalech, které převážně kryjí systémy suťových
jeskyní, prameny, vodní toky a jejich nivy, rašeliniště, rašelinná jezírka, volbou vhodných
technologických postupů minimalizovat narušování půdního povrchu a poškozování vegetace
i skalních tvarů.
Je vhodné sledovat stav sítě značených turistických cest i vyhlídek a navrhnout
dlouhodobá i krátkodobá opatření z hlediska optimalizace turistických komunikací i vyhlídek,
zajistit ochranu proti erozi, sesuvům i sešlapům, provádět boční omezení cest a stezek
(zábradlí, kameny, dřevěné pozemní ohrazení apod.), v rašelinných a podmáčených místech
vést turistické cesty po povalových chodnících či můstcích, v písčitých svažitých sedimentech
po zemních žebřících.
Povolování horolezecké činnosti by mělo být podmíněno geobotanickým
zhodnocením stavu a nastalých změn jednotlivých lezeckých oblastí (okrsků). Jde nejen
o hlediska stavu samotného lezeckého objektu (obecně destrukce povrchu skal: olámané chyty
a vstupy, „skalní lišty“, „hodiny“, hrany apod., obrus od lan pod slaňovacími a jistícími kruhy
i místy zakládání jištění), ale i o stav přístupových cest k nástupu do lezecké cesty či sestupu
od slanění (sešlap vegetace. narušování drnového krytu a stability povrchu pískových osypů,
rozdupané břehy vodních toků a podmáčených ploch). Je třeba spolupracovat s ČHS na
nápravných opatřeních (hatě, zemní žebříky, můstky) a další protierozní opatření včetně
zadrnování a výsadby zeleně.
3.1.2. Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území
Návrh managementu podle porostních skupin je v příloze č. 3/4: Popis lesních porostů
a výčet plánovaných zásahů v nich. Vychází z podkladů zpracovaných v říjnu 2002 VÚLHM
VS Opočno a terénních šetření a je zpracován na podkladu LHP pro LHC Broumov na léta
1997–2006.
Označení dle LHP – označení porostních skupin je provedeno dle LHP pro LHC
Broumov na léta 1997-2006, číslo skupiny označuje věkový stupeň (např. 3 označuje porost
o věku 21–30 let). Pod označením porostní skupiny je uvedena její plocha dle LHP.
Dílčí plocha – označení dílčí plochy v porostní skupině. Vymezena je na základě
odlišného stavu či návrhu opatření. Vylišuje se ve vybraných případech např. holina,
zalesněná holina apod.
Výměra dílčí plochy (ha) – plocha dle LHP (v případě nově vylišených dílčích ploch
v rámci porostní skupiny plocha zjištěna planimetricky).
SLT – soubor lesních typů.
Zastoupení SLT (%) – zjištěno planimetricky pro danou dílčí plochu.
Číslo směrnice/porostní typ – označení RSH příslušné dané dílčí ploše.
Dřeviny – zkratka dřeviny vyskytujících se v dílčí ploše.
Zastoupení dřevin – dle odhadu v terénu.
66
Věk – označuje věk porostu – stav k 1. 1. 2005.
Plánovaný zásah – stručné slovní upřesnění navrhovaných zásahů (termín podmíněný
zásah znamená, že jeho vykonání je podmíněno budoucím stavem v daném porostu a nelze na
základě současného stavu přesně naplánovat zda a v jaké intenzitě bude zásah proveden.
Jedná se o předpokládaný zásah, jeho realizace je podmíněna budoucím stavem.
Naléhavost – 1. stupeň – zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování
předmětu ochrany), 2. stupeň – zásah potřebný, 3. stupeň – zásah odložitelný.
Poznámky – další potřebné údaje využitelné pro management lesních ekosystémů,
např. poznámka k technologii, ke škodám zvěří, výskyt významných druhů, rozpracovanost
ve skupině apod.
3.2. Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu
zásahů a přehledu činností
NPP má vyhlášené ochranné pásmo (Hvězda a přístupová cesta). V ochranném pásmu
je provozována restaurace. Je třeba zamezit poškozování okolních ZCHÚ (NPR, NPP)
například únikem odpadních vod či jevy doprovázejícími větší koncentraci návštěvníků.
Těžba nerostných surovin
-
v lomu Božanov zajistit komplexní vyhodnocení stavu současné figury lomu vůči
stávajícím dobývacím prostorům s návrhem dalšího postupu s ohledem na zajištění
stability území NPR v sousedství lomu i na zajištění dlouhodobé přístupnosti lesních
celků nad ním
- v dobývacích prostorech Božanov a Božanov I. pomocí příštích plánů otvírky
a postupů dobývání ukončit těžbu v lomu a ve figuře lomu vhodné pro vyhovující
rekultivaci celého prostoru (více nižších etáží, využití odvalu ap.) a odepsat zbylé
zásoby
- do budoucna vyloučit jakoukoliv těžbu kameniva na území NPR nebo v kontaktu s její
hranicí
- v území či v kontaktu s územím NPR provést evidenci všech starých lůmků a zemníků
včetně pořízení záznamu o jejich někdejší těžbě a využití, držbě apod.
Pozn.: Lom Božanov není v území NPR či ochranného pásma NPR, je však v kontaktu
s její hranicí.
3.3. Zaměření a vyznačení území v terénu
Správa CHKO zajistí vyznačení hranic NPR v terénu podle vyhlášky MŽP ČR
č. 395/1992 Sb. Rovněž budou v terénu osazeny sloupky s označníky NPR, případně
s dopňkovými informacemi o režimu území (popř. piktogramy).
3.4. Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území
Při případné chemické asanaci aktivních kůrovcových stromů (HS 01 – mimořádně
nepříznivá stanoviště) vyžádat souhlas MŽP.
3.5. Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností
Lze konstatovat, že stávající síť turistických a cyklistických tras v NPR Broumovské
stěny zcela postačuje pro zpřístupnění všech atraktivních partií území široké veřejnosti. Tato
hustá síť stezek je také argumentem pro striktní dodržování zákazu vstupu mimo značené
cesty v NPR. Výhledově není vhodné počítat s rozšiřováním této sítě a je třeba se soustředit
především na její zkvalitnění a údržbu tak, aby tato síť byla jednak bezpečná pro uživatele
a jednak aby nebyla zdrojem poškozování přírody v NPR. Základním předpokladem regulace
67
návštěvnosti je údržba pásového značení a sloupků s označníky NPR. Mimo označníky NPR
je vhodné u významných vstupů do ZCHÚ (popř. na záchytných parkovištích Hvězda,
Hlavňov, Slavný, Křinice-Amerika) podat informaci o pravidlech návštěvnosti (např.
informační tabule, sloupek s piktogramy apod.).
Negativní působení turistiky na přírodu NPR lze omezovat důsledným usměrňováním
pohybu turistů vlastním kvalitním značením tras (popř. lokální úpravou trasování),
budováním povalových chodníků v zamokřených a těžko prostupných stanovištích, kde by
jinak „obcházkové“ trasy neschůdných míst poškozovaly vegetaci, budováním zábradlí
a hrazení v místech, kde je vhodné omezovat přílišné rozptylování turistů podél trasy.
Pro jednotlivé úseky zpevněných turistických cest a jejich hrazení lze využívat
dřevěných povalových chodníků, ležatých fošen, schodů kamenných i dřevěných, v nutných
případech tesaných do skály; jako kamenický materiál je nutno využívat pískovec místní
provenience křídového stáří (lom Božanov). V případě jinak konstrukčně obtížně řešitelných
nebo nebezpečných úseků cest lze výjimečně využít železné materiály pro zábradlí nebo
plochu cesty. Správa CHKO se na opatřeních regulujících pohyb návštěvníků podílí
z finančních prostředků Programu péče o krajinu. V tradičních rozhledových bodech na
značených turistických trasách nebo jejich tvarových odbočkách je vhodné obnovovat výhled
odtěžením jednotlivých stromů.
V minulosti bylo vybudováno několik zastřešených odpočinkových ploch (altánů)
v NPR či na jejím okraji na místech turisticky významných (na důležitých rozcestích).
Budování dalších přístřešků je možné na vhodných místech u turistických přístupových cest
při okrajích rezervace, v jejím centru pouze ve výjimečných případech. Tyto objekty musí být
vhodně esteticky řešeny, aby nenarušovaly krajinný ráz, a nesmí být umísťovány v blízkosti
hnízdišť ptáků. Je třeba se soustředit zejména na údržbu stávajících zařízení a na zajištění
toho, aby se nestala zdrojem rušivých vlivů, odpadů a znečištění.
Některé lokality v NPR Broumovské stěny je velmi vhodné využít k výchovným
účelům. Pro případný vznik dalších turistických naučných stezek nebo umístění jednotlivých
informačních bodů je nutno využít stávající značené turistické trasy. Vlastní konstrukční
řešení případných naučných stezek je nutno volit co nejstřídmější a minimalizovat jejich vliv
na krajinný ráz.
Svébytnou problematikou jsou v Broumovských stěnách v souvislosti s turistikou staré
dlážděné lesnické cesty vystavěné správou benediktinského panství, které jsou památkou na
zručnost našich předků. Je barbarské tato díla poškozovat, zejména těžkou lesnickou
technikou, když se přímo nabízí jejich využití pro turistické cesty.
V mnoha případech jsou tyto cesty zároveň i jedinou využitelnou lesnickou odvozní
cestou. Pohyb turistů i přibližování dřeva po těchto cestách je mnohem šetrnější k okolním
biotopům než pohyb po cestách nezpevněných. Proto je zachování dobrého technického stavu
těchto cest v původní štětované, nebo dlážděné podobě společným zájmem lesníků i ochrany
přírody z hlediska regulace turistiky.
Síť cyklostezek je dostatečná. Cykloturistika v Broumovských stěnách není masového
rázu a nepředstavuje ohrožení zájmů ochrany přírody. Je však nutno sledovat, zda některé
úseky cyklostezek nejsou zdrojem přílišné eroze a v takovém případě situaci řešit buďto
zpevněním stezky, nebo jejím pomístním přeznačením.
V NPR vede také část tradiční trasy každoročního významného závodu horských kol
„Rallye Sudety“, kterého se účastní až tisíc závodníků. V případě tohoto závodu je důležité
monitorovat vliv pohybu diváků a závodníků na okolí trasy. Trasu závodu je bezpodmínečně
nutno v NPR stabilizovat a neměnit. Tato trasa má vlastní specifické značení, které však může
být zaměňováno s cykloturistickým značením. Je proto vhodné na rozcestích před nájezdem
na tuto trasu umístit upozornění na to, že se jedná o značně obtížnou závodní trasu,
nevhodnou pro amatérské využití.
68
Mohou případně vzniknout situace, kdy bude nutno některé úseky značených tras pro
veřejnost uzavřít; typicky tato situace může nastat v důsledku hnízdění některých ptáků,
zejména druhů, pro které je vyhlášena ptačí oblast (SPA) Broumovsko, součást soustavy
evropsky významných chráněných území přírody Natura 2000. V takových případech je
důležité vhodným způsobem seznámit návštěvníky území s důvody uzavření úseku (např.
informačními tabulkami apod.)
K úkolům souvisejícím s pohybem návštěvníků mimo značené cesty patří likvidace
nelegálních přístřešků, objevujících se místy v NPR. Tyto přístřešky jsou obvykle zcela skryty
v členitém terénu mimo turistické cesty, v celé NPR se jejich počet v současné době může
pohybovat kolem deseti. Jsou zdrojem odpadu v NPR, jsou důvodem k pohybu mimo
značené stezky, k rušení živočichů a sešlapu vegetace. Nezanedbatelně zvyšují riziko lesních
požárů v NPR.
NPR Broumovské stěny je velmi atraktivním územím, které by mohlo být významně
poškozeno turistickými aktivitami, pokud by došlo k jejich masovému nárůstu při
nedostatečné kontrole. Z tohoto důvodu je vhodné zkvalitňovat strážní službu v NPR
a směřovat k její budoucí profesionalizaci tak, aby korektní přístup strážců jako osvětových
pracovníků pomáhal vytvářet obecné povědomí o hodnotách NPR, pravidlech pohybu
a smyslu těchto pravidel a napomáhal zlepšovat přírodní prostředí i pověst státní ochrany
přírody. Je třeba odstraňovat nelegálně umístěné technické prvky sloužící ke zvýšení
průchodnosti terénu mimo značené cesty (např. Písková rokle aj.).
Opatření k regulaci horolezectví v NPR Broumovské stěny:
Lze konstatovat, že rozsah území v NPR, ve kterých je horolezecká činnost povolena,
je dostačující vzhledem k zajištění rovnováhy mezi veřejným zájmem sportovního využití
území a zájmy ochrany přírody; proto není obecně žádoucí zvětšovat území vymezená
k horolezecké činnosti, průběh hranice jednotlivých horolezeckých terénů však nelze
považovat za dogma a je možné je v detailu upravovat s ohledem na zajištění předmětu
ochrany.
-
-
-
-
Jednotlivec je povinen dodržovat Pravidla sportovního lezení na pískovcových
skalách.
Český horolezecký svaz provede označení lezeckých terénů na území NPR (šipka–
křížek) v souladu s vydaným rozhodnutím o vyhrazení území pro horolezeckou
činnost (příloha č. 2/12).
U hlavních přístupů do skal a parkovišť (Amerika, Slavný, Hvězda, popř. Hlavňov,
Řeřišný) budou umístěny orientační tabule povolených lezeckých terénů
s vícejazyčným doprovodným textem.
Jakýkoliv obvod, v kterém bylo rozhodnutím o vyhrazení povoleno lezení, může být
neprodleně uzavřen, z důvodů zájmů ochrany přírody (zejména z důvodu zahnízdění
zvláště chráněných ptačích druhů) nebo v případě porušování výjimky. V takovém
případě budou uzavřené věže, stěny nebo okrsky označeny přímo v terénu a uzavření
bude písemně oznámeno ČHS, který je dále zveřejní. Bude prováděna ostraha hnízd
ohrožených druhů (např. sokola).
Při soustavném porušování ochranných podmínek NPR a podmínek rozhodnutí
o vyhrazení terénů k horolezectví, mohou být vybrané vymezené oblasti zrušeny.
V NPR nelze provozovat horolezeckou podnikatelskou činnost (školy lezení apod.).
V rozporu s výjimkou, která povoluje organizovat výcvik pro nečleny ČHS max. 5
osob na člena (nevztahuje se na děti do 6 let). Horolezecké akce jen pro členy po
dohodě se Správou.
69
-
-
Vstup ke skalám bude prováděn pouze po vyznačených cestách a pěšinách
vyhrazených se souhlasem orgánu ochrany přírody, a to pouze pěšky. Vjezd na kolech
je do terénu zakázán.
Lezení je možno povolovat pouze za denního světla, aby nedocházelo k rušení zvířat.
Lezení v zimních měsících a na ledu není možno povolovat z důvodu nutnosti
eliminovat mechanické poškozování skal.
Horolezecké jistící prvky a schránky na vrcholové knížky umístěné na skalách
nevymezených k horolezectví budou průběžně odstraňovány.
Ve vyjmenovaných a podrobně popsaných oblastech v NPR, kde bude povoleno
provádění horolezeckého sportu, je tato činnost povolena s takovým sezónním
omezením, aby bylo zajištěno nerušené vyhnízdění chráněných ptačích druhů.
Regulace myslivosti
Z prostoru NPR by měla být odstraněna myslivecká zařízení sloužící k přikrmování
zvěře.
Co se týče drobných mysliveckých staveb a zařízení určených k lovu zvěře, neměl by
se do budoucna zvyšovat celkový počet kazatelen, ale případně pouze počet posedů, tj.
žebříků s nekrytou sedačkou. Umisťování posedů, které již nejsou drobnou stavbou, ale spíše
mysliveckým zařízením, je činnost, která není v rozporu se zájmy ochrany přírody. Naopak
může podpořit snižování stavů spárkaté zvěře.
Jelení zvěř je nutné v NPR silně redukovat a udržovat na stavech minimálních ve
smyslu vyhlášky č. 491/2002 Sb. (tj. 10 kusů/1000 ha). Snižování stavů této zvěře je též
vhodné provádět v bezprostředním okolí NPR. Stavy srnčí a černé zvěře je pak nezbytné
přizpůsobit úživnosti a ekologické únosnosti území, aby škody zvěří nepřesáhly ekologicky
únosnou mez. Srnčí zvěř je tedy nutné v NPR silně redukovat a udržovat na stavech
minimálních ve smyslu vyhlášky č. 491/2002 Sb. (tj. 25 kusů/1000 ha).
Na základě výsledků sčítání zvěře (i vlastních nezávislých výsledků) požadovat
snížení stavů zvěře v souladu se zákonem o myslivosti tak, aby bylo dosaženo únosných
stavů. Jen tak bude možno dosáhnout přírodní rovnováhy spárkaté zvěře v území.
Je žádoucí prosazovat přírodě blízká opatření na podporu drobné zvěře tj. zejména
prosazovat a vytvářet podmínky pro postupný návrat tetřívka obecného a jeřábka do oblasti
Broumovských stěn. Lovit je zde žádoucí pouze zvěř spárkatou, geograficky nepůvodní druhy
zvěře, lišku, pytlačící psy a kočky, v případě uspokojivých či zvýšených stavů i zajíce. Není
vhodné na území NPR povolovat mimořádný lov krkavce velkého. Krkavec je schopen jako
jediný druh vystavět vynikající hnízdní příležitosti na skalách pro sokola stěhovavého.
Je důležité prosazovat pravidla zamezující ostatním negativním vlivům souvisejícím
s výkonem práva myslivosti:
• zabránit přikrmování zvěře mimo krmná zařízení,
• zabránit výstavbě drobných mysliveckých staveb (kazatelny) v pohledově
exponovaných místech z důvodu ochrany krajinného rázu a v místech
zvýšeného zájmu ochrany přírody (významné biotopy, lokality s výskytem
zvláště chráněných druhů apod.),
• požadovat průběžné odstraňování zchátralých mysliveckých staveb a zařízení
po uživatelích honitby, v případě jejich založení předchozím uživatelem
honitby takové akce podporovat z fondů Programu péče o krajinu, přitom klást
důraz na zákonnou likvidaci přitom vzniklých odpadů,
• zamezit případnému kladení masitých újedí u posedů v NPR a okolí,
70
3.6. Návrhy na vzdělávací využití území
Nejsou
3.7. Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring
Vzhledem k dosud značné neprobádanosti území pokračovat v započatých
průzkumech: geofaktoru, botanických, zoologických, mikroklimatických a ve výzkumu či
monitorování lesních, skalních i vodních ekosystémů jako podkladů pro komplexní
ekosystémovou péči o tato přírodovědně unikátní území.
Aby bylo možné zajistit nezhoršení stavu a nesnížení rozlohy přírodních stanovišť,
která jsou předmětem ochrany připravované evropsky významné lokality sítě Natura 2000, je
důležité provádět jejich pravidelný monitoring.
Pro možnost promítnutí dosavadních poznatků z výzkumu a monitoringu v NPR do
managementu je důležité:
- zpracovat přehled o všech dosavadních výzkumných a monitorovacích aktivitách
včetně nezbytné literární rešerše,
- provést lokalizaci monitorovacích a výzkumných prací (zákres do obrysových map
v měřítku 1 : 10 000, případně do podrobnějších),
- získané poznatky z výzkumu i monitoringu ekosystémů NPR zpracovat v podobě
databáze pro možnost její chronologické i tématické diferenciace podle konkrétních
stanovištních a porostních podmínek,
- provést syntézu získaných poznatků jako podklad pro posouzení priorit dalších
projektů výzkumu a monitoringu ekosystémů v NPR a zejména pak pro potřeby
nezbytné péče o tyto ekosystémy,
- vytvořit odbornou přílohu rezervační knihy jako informační základ veškerých činností
v NPR.
Monitoring geofaktoru
Vzhledem k významu geofaktoru mezi předměty ochrany NPR je důležité se cíleně
věnovat následujícím okruhům monitoringu s ním souvisejících:
Klimatické poměry
Prostřednictvím spolupráce s ČHMÚ Hradec Králové zajistit údaje
o hydrometeorologické situaci včetně dat o dynamice a zatížení imisemi v prostoru NPR.
Zajistit pokračující sledování mezo- a mikroklimatických poměrů v pseudokrasovém terénu
NPR (jeskyně, inverzní části terénu ap.). V rámci sledování klimatu zajistit propojení
a koordinaci těchto aktivit s dalšími partnery (NP Góry Stolowe, KRNAP ap.).
Geologie
Koordinovat všechny aktivity, týkající se geofaktoru na území NPR, nebo v území
bezprostředně na ní navazující. Zejména se jedná o:
- podrobné geologické mapování v měřítku 1 : 25 000 nebo 1 : 10 000,
- podrobné tektonické mapování v měřítku 1 : 10 000, které má prioritu v jižní části
NPR (v hraniční oblasti mezi Broumovskými stěnami a Stolovými horami),
- zřízení a vedení evidence významných prvků v NPR a na přilehlém území
geologického bloku Broumovských stěn a východní části Stolových hor z hlediska
geologických problematik: geologie obecně, stratigrafie křídových hornin,
sedimentologie, mineralogie ap.; k tomu je vhodné vést i evidované sběry fyzického
materiálu (geologické, mineralogické sbírky).
71
Paleontologie
Ve spolupráci s vědeckými pracovišti a místními muzei vést evidenci, dokumentaci
i sbírkové sběry paleontologického materiálu z území NPR a přilehlého geologického bloku
Broumovských stěn a východní části Stolových hor. Tento fond je potřebné využívat
i k osvětové a ochranářsko-výchovné činnosti (stálá expozice případného Informačního centra
správy CHKO, přednášky, výstavy, propagační materiály).
Geomorfologie a speleologie
Na úseku geomorfologie čeká správu CHKO nejvíce úkolů z celé problematiky
geofaktoru, neboť ta je značně široká (týká se celé škály makro-, mezo- i mikroforem
podzemních i povrchových tvarů modelace pseudokrasového reliéfu). K nejdůležitějším
úkolům zde patří:
- zajistit podrobnou prověrku terénu za účelem založení komplexní geomorfologické
evidence a dokumentace významných terénních prvků, a to jak z hlediska
geomorfologických okrsků a podokrsků či dalšího podrobnějšího dělení terénu, tak
i z hlediska jednotlivých jevů (tvarů) dle příslušné geomorfologické typologie
- zajistit podrobné geomorfologické mapování celého území NPR (s vazbou na nejbližší
navazující terén geomorfologického okrsku) v měřítku 1 : 10 000 nebo 1 : 5000
s upřednostněním mapování terénu s vazbou na NP Góry Stolowe
- koordinovat speleologické aktivity v území NPR, neboť její terén je v této
problematice unikátní a dosud málo probádaný. Z hlediska speleologie je nutné
zaměření na základní výzkum a evidenci povrchových i podzemních pseudokrasových
jevů, dokumentaci povrchových pseudokrasových jevů (makro-, mezo- i mikrotvarů),
speleologickou dokumentaci podzemních pseudokrasových jevů (jeskyní a propastí),
výzkum, evidenci a dokumentaci biotických i abiotických výplní pseudokrasových
jeskyní a skalních převisů a jejich úložných poměrů (kořenové tvary, kvartérní výplně
s archeologickými, paleontologickými a ostatními obsahy ap.), výzkum, evidenci
a dokumentaci primární i sekundární mineralizace a její podílnosti na pískovcovém
pseudokrasovém reliéfu, výzkum a dokumentaci mezo- a mikroklimatu
v pseudokrasových podzemních lokalitách a v inverzních částech pískovcových
skalních měst, podrobnou geomorfologicko-speleologickou dokumentaci a profilování
vybraných (morfologicko-krajinářsky důležitých) částí pseudokrasového terénu
(v měřítku 1 : 50 až 1 : 200 dle potřebných podrobností)
- významné podklady by mohl poskytnout monitoring vývoje reliéfu v pískovcových
skalních oblastech. Na vytipovaných reprezentativních plochách by bylo vhodné zřídit
a zaměřit trvalá monitorovací zařízení („půdočetné“ body na skalních stěnách), které
by do budoucna podávaly informace o změnách na půdním horizontu. Největší
význam toto bude mít v lokalitách se silnějším a dynamickým vývojem (např.
Kovářova rokle apod.). Poznatky pak bude možno využít pro stanovení následného
managementu a opatření v těchto konkrétních lokalitách. To znamená zajišťování
stability břehů vodotečí a protierozních opatření, výsadby dřevin, technická řešení
lávek, povalů.
-
-
Geomonitoring
spolupodílet se na mezinárodních aktivitách spojených s geodynamickým
monitoringem „malé“ geodetické sítě na Ostaši, spojovací geodetické sítě Ostaš –
Hejšovina (Szczeliniec) a systému terčových měřidel TM-71, které se týkají
i geodetických bodů v terénu NPR Broumovské stěny.
spolupracovat na problematice tzv. Geochronologického bodu Broumovsko, který je
tvořen soustavou
samostatných objektů
(sond
palynologického
nebo
paleontologického charakteru) v různých částech CHKO Broumovsko. Do úvahy
72
připadá i realizace podpůrných sond ve vhodných částech terénu NPR Broumovské
stěny (humolity, osypy ap.).
Zoologie
Aby bylo možné splnit podmínku povinného hlášení o předmětech ochrany v Ptačí
oblasti Broumovsko, tj. o nezhoršení stavu populací těchto živočichů, je důležité provádět
jejich pravidelný monitoring, průzkum i výzkum. To se týká i všech složek živé a neživé
přírody, které by mohly mít na tyto populace vliv. Pro zoologický průzkum (inventarizační
a monitoring) zejména bezobratlých živočichů, budou využívány trvalé monitorovací plochy
založené v letech 2004–2005. Podle možností a na základě aktuálních potřeb bude síť těchto
ploch rozšířena.
-
Botanika
monitorovat stav populací významných rostlinných druhů
v cca 10letých intervalech provádět fytocenologické snímkování na trvalých plochách
založených v letech 2004–2005, případně podle možností síť rozšířit
provádět průběžně floristické inventarizační průzkumy vybraných částí NPR
přispívat k řešení taxonomické problematiky rodu Betula v pískovcových oblastech.
73
4. Závěrečné údaje
4.1. Garant péče o NPR a OP NPR
Garant péče (Správa CHKO Broumovsko) o toto ZCHÚ odborně koordinuje realizaci
plánu péče za součinnosti s jeho tvůrci, usiluje o zajištění dostatečného množství finančních
prostředků pro specifický management, uzavírá smlouvy na realizaci doplňkových
managementových činností, provádí jejich nezbytnou dokumentaci a hotové práce
protokolárně přejímá.
4.2. Předpokládané náklady hrazené orgánem ochrany přírody
Orientační
náklady za rok
(Kč)
Druh zásahu (práce) a odhad množství
(např. plochy)
Jednorázové a časově omezené zásahy
Orientační tabule s pokyny pro návštěvníky
(např. s vyznačením povolených horolezeckých
terénů )
Obnova označníků a pruhového značení
C e l k e m (Kč)
Opakované zásahy
Úprava současné druhové skladby
Dřeviny přirozené druhové skladby – výsadba
a ochrana
Vnášení druhů přirozené druhové skladby na
extrémní stanoviště
Bezpečné ponechávání odumřelého dříví v lese
Opatření k regulaci návštěvnosti (opravy tur.
chodníků, zábradlí, závor apod.)
Podpora moderních šetrných technologií
přibližování dříví (lehká vyvážečka,
plnozávěsové lanovky)
C e l k e m (Kč)
Orientační
náklady za období
platnosti plánu
péče (Kč)
60 000
-------------------
150 000
210 000
150 000
250 000
1 050 000
1 750 000
15 000
105 000
80 000
300 000
560 000
2 100 000
100 000
700 000
895 000
6 475 000
Předpokládá se pouze hrazení zvýšených nákladů a případné financování ztráty, a to
zejména v porostech se stupněm přirozenosti 2 pro nastartování autoregulačních procesů.
Jedná se především o náklady na:
-
úpravu současné druhové skladby ve prospěch skladby přirozené pomocí citlivého
vnášení vtroušených a přimíšených dřevin (ročně na cca 5 ha podle obtížnosti terénu),
předpokládané náklady na 1 ha – v průměru cca 30 tisíc. V této části je zahrnuta
i úprava a asanace vytěženého materiálu.
-
vnášení chybějících dřevin přirozené druhové skladby (zejména buku, klenu, jedle,
borovice) výsadbou a jejich nezbytná ochrana. Ročně cca 5 ha podle obtížnosti –
předpokládané náklady na 1 ha v průměru 50 tisíc. V této částce je zahrnuta i nezbytná
individuální ochrana výsadeb.
74
-
vnášení chybějících dřevin (zejména buku, klenu a borovice) v nejextrémnějších
stanovištních podmínkách lokálním výsevem do štěrbin. Ročně se předpokládá
aplikovat na cca 1 ha, náklady cca 15 tisíc na ha.
-
bezpečné ponechávání odumřelého dříví v lese (roční náklady 80 tisíc).
-
opatření k regulaci návštěvnosti (tur. chodníky, zábradlí, závory apod.), jejich oprava
a údržba. Ročně cca 300 tisíc.
-
podpora moderních šetrných technologií přibližování dříví (lehká vyvážečka,
plnozávěsové lanovky), v ročních nákladech cca 100 tisíc.
Z tohoto rámcového výčtu minimálně nezbytných managementových činností vyplývá
rámcový odhad finančních prostředků na cca 895 000 Kč ročně. Před zadáváním jednotlivých
činností se jeví účelné zpracovávat běžný roční plán činnosti pro jednotlivá území, na jehož
základě bude vypsáno výběrové řízení a po něm bude upřesněna potřeba finančních
prostředků.
Podrobné zhodnocení finančních nákladů pro obhospodařování lesů NPR Broumovské
stěny by si vyžádalo samostatnou studii.
4.3. Realizace navržených zásahů
K realizaci navržených zásahů lze přistoupit od r. 2009 po schválení plánu péče
orgány OP a po dohodě s Lesy ČR.
4.4. Kontrola realizace plánu péče
Kontrola minimálně 1× ročně v terénu. Provádění kontroly by bylo vhodné spojit
s instruktážemi dílčích způsobů managementu.
4.5. Odborné sledování změn v souvislosti s provedenými zásahy
Doporučuje se organicky spojit s kontrolou realizace plánu péče. Každoročně alespoň
rámcově vyhodnocovat kvalitu a účinnost pravidelných zásahů. Podrobnější vyhodnocování
vykonávat v rámci grantů MŽP, zabývajících se managementem ekosystémů ve ZCHÚ.
75
5. Použité podklady a zdroje informací
BALATKA, B. & SLÁDEK, J. 1984. Typizace reliéfu kvádrových pískovců české křídové
pánve. Praha: Academia, Rozpravy ČSAV, ř. MPV 94, seš. 6.
BALCAR, V., VACEK, S. & HENŽLÍK, V. 1994. Dynamika poškození lesních porostů
v horských oblastech. In: Stav horských lesů Sudet v České republice, p. 73–100, Opočno.
BUČEK, A. & LACINA, J. 1999. Geobiocenologie II. Brno: Mendelova zemědělská
a lesnická univerzita.
ČECH, S. & GAWLIKOWSKA, E. 1999. Góry Stołowe a Adšpašsko-teplické skály mapa.
Warszawa.
ČECH, S., KLEIN, V., KŘÍŽ, J. & VALEČKA, J. 1980. Revision of the Upper Cretaceous
stratigraphy of the Bohemian cretaceous Basin. Věstník Ústředního ústavu geologického, 55
(5): 277–296.
DEMEK, J. & KOPECKÝ, J. 1997. Geomorfologické poměry Králického Sněžníku.
Geografie, 8: 7–30.
GUTZEROVÁ, N. 2005. Inventarizační průzkum NPR Broumovské stěny z oboru bryologie.
Ms. [Depon. in: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha].
HÁJEK, A. & KAILOVÁ, J. 2003: Průvodní zpráva k podrobnému mapování Natura
2000. H0096BR. Broumovské stěny. Ms. [Depon. in: Agentura ochr. přír. a krajiny
Čes. republ., Praha].
HALDA, J. & ZELINKOVÁ , J. 2004. Inventarizační lichenologický výzkum NPR
Broumovské stěny z oboru lichenologie. Ms. [Depon. in: Agentura ochrany přírody a krajiny
ČR, Praha].
HAUER, T. 2004. Inventarizační průzkum NPR Broumovské stěny z oboru algologie. Ms.
[Depon. in: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha].
HAVLENA, V. & PEŠEK, J. 1983. Geologie ložisek nerostných surovin: Kaustobiolity.
Praha: SPN.
HROMAS, J. & WEIGEL. J. 1986. Základy speleologického mapování. Archiv ČSS.
HUDEC, K. 1997. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 1985–1989. Jinočany:
H&H.
KRÁSNÝ, J. & al. 1996. Optimalizace využívání a ochrany podzemních vod – Polická pánev.
Praha: ČGÚ Geofond.
MALKOVKSÝ, M & al. 1974. Geologie české křídové pánve a jejího podloží. Praha:
Academia.
MÍCHAL, I. & PETŘÍČEK, V. 1999. Péče o chráněná územ – II. Lesní společenstva. Praha:
Agentura ochrany a přírody krajiny ČR.
MŽP ČR 2000. Zásady pro kategorizaci chráněných území na základě managementu. Edice
Planeta 2001.
76
MŽP ČR 2004. Osnova plánů péče o národní přírodní rezervace, národní přírodní památky,
přírodní rezervace a přírodní památky a jejich ochranná pásma.
NOVÁK, J.V. 1914. On the forms of thick-bedded sandstones in Bohemia. Rozpravy král.
Spol. Nauk, Tř. II 23(19), 1–26.
PODRÁZSKÝ, V. & VACEK, S. 1994. Decline of pine forests in the Protected Area
Broumovsko and their nutrition status. In: Matějka K. (ed.), Investigation of the forest
ecosystems and of forest damage, pp. 176–183. VÚLHM Jílovistě-Strnady.
PODRÁZSKÝ, V. & VACEK S. 1994a. Ohrožení lesních ekosystémů na pískovcových
útvarech CHKO Broumovsko. I. Stav lesních půd. Příroda, 1: 137–143.
PODRÁZSKÝ, V. & VACEK, S. 1994b. Ohrožení lesních ekosystémů na pískovcových
útvarech CHKO Broumovsko. II. Stav výživy borovice lesní a smrku ztepilého. Příroda, 1:
145–151.
QUITT, E. 1971. Klimatické oblasti Československa. Stud. Geogr., Brno, 16.
ÚHÚL 2000. Oblastní plán rozvoje lesa pro přírodní lesní oblast 24 Sudetské mezihoří.
Platnost 2000–2019, nepubl., ÚHÚL Brandýs nad Labem, pobočka Hradec Králové.
VACEK, S. & PODRÁZSKÝ, V. 1996. Ohrožení lesních ekosystémů na pískovcových
útvarech CHKO Broumovsko. III. Dynamika poškození reliktních borů. Příroda, 5: 111–124.
VACEK, S. & PODRÁZSKÝ, V. 1997a. Ohrožení lesních ekosystémů na pískovcových
útvarech CHKO Broumovsko. IV. Struktura a vývoj reliktních borů. Příroda, 10: 125–141.
VACEK, S. & PODRÁZSKÝ, V. 1997b. Ohrožení lesních ekosystémů na pískovcových
útvarech CHKO Broumovsko. V. Vegetační změny v reliktních borech. Příroda, 11: 171–182.
VRŠKA, T. & HORT, L. 2003. Základní kriteria a parametry pro hodnocení “přirozenosti”
lesních porostů. Brno: Agentura ochrany a přírody krajiny ČR.
TÁSLER, R. & al. 1979. Geologie české části vnitrosudetské pánve. Praha.
TESAŘ, V., NEHYBA, J. & KONEČNÝ, M. 1980. Demonstrační objekt pro hospodaření
v lesích postižených imisemi na LZ Broumov. Ms. (Průvodce – VČSL Hradec Králové).
TOMANOVÁ, R. 1998. Facie a architektury pískovců u Broumovských stěn, Polická
pánev. MSc Thesis, Charles University, Prague.
VÍTEK, J. 1979: Pseudokrasové tvary v kvádrových pískovcích sv. Čech. (Pseudokarst
phenomena in block sandstones in north-east Bohemia). Rozpr. Českosl. Akad. Věd, ř. MPV,
89. Praha.
VÍTEK J. 1982a. Typy pseudokrasových tvarů v pískovcích České křídové pánve.
Geomorfologická konference UK. Sbor.: 201–214.
VÍTEK, J. 1982b. Typy škrapů v pískovcích české křídové pánve. Československý kras, 32:
41–51.
ZAHÁLKA, Č. 1921. Východočeský útvar křídový : část severní s Kladskem a Slezskem.
Roudnice, Min. školství a nár. osvěty.
77
ZLATNÍK, A. 1963. Lesnická botanika. Část 1–4. Praha: SPN.
http://www.chmi.cz/meteo/ – Český hydrometeorologický institut, odbor klimatologie.
http://www.geogr.muni.cz/vyuka/FyzGeogrCR/ – Katedra Geografie MU Brno, předmět
Fyzická geografie České Republiky.
http://www.oldmaps.geolab.cz – mapy I. a II. vojenského mapování.
Podklady plánu péče poskytnuté SCHKO Broumovsko (materiál VÚLHM VS Opočno)
a vlastní terénní šetření provedená v letech 2005 a 2006.
5.1. Seznam mapových listů
a) katastrální mapa:
V.S.XX-8-7; V.S.XX-8-8; V.S.XX-8-11; V.S.XX-8-12; V.S.XX-8-16;
V.S.XXI-8-13; V.S.XX-8-20; V.S XXI-8-17; V.S.XXI-9-1;V.S.XXI-8-15;
V.S.XXI-9-5; V.S.XXI-9-6; V.S.XXI-9-9; V.S.XXI-9-10; V.S.XXI-9-11;
V.S.XXI-9-15;
b) Státní mapa 1 : 5000 – odvozená
brou_0_5; brou_0_6; brou_0_7; brou_1_3; brou_1_4;
brou_2_1; brou_2_2; brou_2_3;
c) Základní mapa České republiky 1 : 10 000
04-31-24;04-31-25;04-33-05;04-33-10;04-34-06;
78
brou_1_5; brou_1_6;
5.2. Seznam používaných zkratek
AOPK ČR – Agentura ochrany a přírody krajiny České republiky
ČHMÚ
– Český hydrometeorologický ústav
ČHS
– Český horolezecký svaz
DD, LC-att, LR-nt, VU – stupeň ohrožení dle Červeného seznamu: VU – ohrožený,
LR-nt – blízký ohrožení, LC-att – neohrožený zasluhující pozornost, DD –
nedostatečně znám
DP
– dobývací prostor lomu
E, Ex, V – stupeň ohrožení dle Červeného seznamu: E – ohrožený, Ex – vyhynulý či
nezvěstný, V – zranitelný
EPO I, EPO II – tepelné elektrárny v Poříčí u Trutnova
ERT
– Rtyňská elektrárna
ex
– exemplář
F, M
– označení pohlaví jedince: M=samec, F=samice
GSM
– globální systém mobilní komunikace
HS
– hospodářský soubor
CH 7
– rajon 7 chladné oblasti dle Quitta (1971)
CHKO
– chráněná krajinná oblast
IUCN
– Světový svaz ochrany přírody a přírodních zdrojů
KN
– katastr nemovitostí
KRNAP – Krkonošský národní park
kV
– kilovolt
LČR
– Lesy České republiky, sp.
LHC
– lesní hospodářský celek
LHP
– lesní hospodářský plán
LS
– lesní správa
LT
– lesní typ
MT 2
– rajon 2 mírně teplé oblasti dle Quitta (1971)
MZCHÚ – maloplošně zvláště chráněné území
MŹP
– Ministerstvo životního prostředí
NP
– Národní park
NPP
– národní přírodní památka
NPR
– národní přírodní rezervace
OP
– ochranné pásmo rezervace
OPRL
– oblastní plány rozvoje lesa
PLO
– přírodní lesní oblast
POPD
– plán otvírky přípravy a dobývání
RSH
– rámcová směrnice hospodaření
SCHKO – Správa chráněné krajinné oblasti
SLT
– soubor lesních typů
– oxid siřičitý
SO2
SPA
– ptačí oblast dle NATURA 2000
VN
– vysoké napětí
VS
– výzkumná stanice
VÚHULM – Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti
ZCHÚ
– zvláště chráněné území
ZO ČSS – základní organizace České speleologické společnosti
79
Seznam zkratek lesních dřevin:
Vědecký název
Abies alba Mill.
Abies grandis Lindl.
Acer platanoides L.
Acer pseudoplatanus L.
Alnus glutinosa (L.) Gaertner
Alnus incana (L.) Moench
Betula pendula Roth.
Betula „petraea“
Betula pubescens Ehrh.
Carpinus betulus L.
Cerasus avium (L.) Moench
Fagus sylvatica L.
Fraxinus excelsior L.
Larix decidua Mill.
Picea abies (L.) Karsten
Pinus sylvestris L.
Pinus strobus L.
Populus tremula L.
Pseudotsuga menziesii Franco
Quercus petraea Liebl.
Quercus robur L.
Salix fragilis L.
Sorbus aucuparia L.
Tilia platyphyllos Scop.
Tilia cordata Mill.
Ulmus glabra hudson
Český název
jedle bělokorá
jedle obrovská
javor mléč
javor klen
olše lepkavá
olše šedá
bříza bělokorá
bříza skalní
bříza pýřitá
habr obecný
třešeň ptačí
buk lesní
jasan ztepilý
modřín opadavý
smrk ztepilý
borovice lesní
borovice vejmutovka
topol osika
douglaska tisolistá
dub zimní
dub letní
vrba křehká
jeřáb ptačí
lípa velkolistá
lípa malolistá
jilm horský
Zkratka
JD
JDO
JV
JV, KL
OLL
OLŠ
BŘ
BŘ
BŘ
HB
TŘ
BK
JS
MD
SM
BO
VJ
OS
DG
DB
DB
VR
JŘ
LP
LP
JL
5.3. Plán péče zpracoval
Ekologická projekce s.r.o.
Na zábraní 17, 772 00 Olomouc
tel: 604 50 10 38
e-mail: [email protected]
www.ekologickaprojekce.ic.cz
Ing. Michal Servus, Mgr. Petr Zifčák
autoři speciálních statí:
RNDr. Aleš Hájek, Správa CHKO Broumovsko (botanika)
Jiří Kopecký, Správa CHKO Broumovsko (geologie, geomorfologie)
Ing. Petr Kuna, Správa CHKO Broumovsko
Mgr. Věra Plná, Správa CHKO Broumovsko
Jiří Spíšek, Správa CHKO Broumovsko (zoologie)
Prof. RNDr. Stanislav Vacek, DrSc. (lesnické podklady)
Josef Vrána (ornitologické podklady)
datum: 15. listopadu 2006
Upraveno na základě projednání (AOPK ČR, Správa CHKO Broumovsko, říjen 2008).
Katastrální podklady doplněny o výstupy proběhlé digitalizace v katastrálních
územích Suchý Důl a Slavný.
80

stáhnout - Správa CHKO Broumovsko

Transkript

Podobné dokumenty

Geologie pro stavební inženýry

stáhnout - Správa CHKO Broumovsko

Oko Kocky

EMPLA AG, spol. s ro Hradec Králové

Vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb., ze dne 11. června 1992, kterou se

Celé číslo letních novin Broumovska si můžete

White Power - Národně vzdělávací institut

MAXIMALIZACE POTENCIÁLU CHRÁNĚNÝCH KRAJINNÝCH O…