antropogeneze - Bi
Transkript
antropogeneze - Bi
ANTROPOGENEZE A. METODY DATOVÁNÍ PALEONTOLOGICKÝCH NÁLEZŮ přímé metody = RADIOKARBONOVÁ METODA - vysoko v atm. dochází ke srážkám atomů dusíku s neutrony z kosmického záření a vnikají radioaktivní izotopy uhlíku s poločasem rozpadu1/2= 5730 let: + + je zabudován do organismů pomocí fotosyntézy a dále se šíří potravními řetězci – poměr uhlíku a v živých organismech je stálý - po smrti se poměr izotopů mění ve prospěch stálého , je tedy možné vypočítat pomocí poločasu rozpadu dobu smrti (tedy stáří nálezu). - vzorky nesmí být starší než 40 tis. let – pak je množství příliš malé a nelze detekovat nepřímé metody - datují doprovodnou horninu - metoda U/Pb (1/2(U)= 713 mil. let) - metoda K/Ar (1/2(K)= 1,3mld. let) – nevhodné pro vzorky mladší 0,5mil. let, kdy je rozpadlého K příliš málo relativní metody - biostratigrafie (studium doprovodné fauny a flóry); artefakty; analýza pylu; fluorový test (kosti a zuby přijímají F z okolní horniny, lze tedy porovnat stáří nálezů z téhož místa) - B. SYSTEMATICKÉ ZAŘAZENÍ ČLOVĚKA Říše: ŽIVOČICHOVÉ (ANIMALIA) kmen: Obratlovci (Vertebrata) Třída: Savci (Mammalia) Řád: Nehetnatci (Primates) Podřád: Vyšší primáti (Anthropoidea) Nadčeleď:Hominoidea Čelčeleď: gibonovití (Hylobatidae) Hominidae Podčeleď: Dryopithecinae Dryopithecus Ramapithecinae Ramapithecus Ponginae orangutan (Pongo) Homininae gorila (Gorilla) šimpanz (Pan troglodytes) bonobo (Pan paniscus) člověk (Homo) C. EVOLUCE ŽIVOČIŠNÝCH PŘEDKŮ ČLOVĚKA - 70 – 60 mil. let (druhohory – svrchní křída) – první teplokrevní savci – placentální hmyzožravci, první primáti velikosti krysy - podřád poloopice(Prosimie; řád Primates) – před 60 – 30mil let; pohyb ve stromovém patře - před 30mil. let (poč. oligocénu)– začíná éra opic (podřád Anthropoidea) – 2 skupiny: o ploskonosé opice - Amerika; tzv. opice Nového světa o úzkonosé opice – opice Starého světa, Afrika, Evropa a Asie - miocén (22-5,5mil. let) – rozlomení pevninské desky → rozestup Africké a Somálské desky → Východoafrická příkopová propadlina = rift (délka cca 6000 km od Libanonu až po Mosambik) – dočasné zaplavení zlomu → dodnes se dochovala Velká africká jezera (Turkana, Viktoriino, Tanganika...) - podél zlomu sopečná činnost, zemětřesení, vznik pohoří → oddělení společných předků opic, lidoopů a lidí: o opice – na západě s vlhkými tropickými lesy o předchůdci lidoopů a lidí – v okolí jezer na východě změna způsobu života bipedie (větší rozhled?) postupná hominizace - před 5-6mil. lety výrazné ochlazení pralesy nahrazeny řídkými lesy a savanou definitivní oddělení lidoopů a lidí několik linií čeledi Hominidae 1 ANTROPOGENEZE PŘEDCHŮDCI ČLOVĚKA AEGYPTOPITHECUS - před 32 mil. let v Egyptě; cca 5–6 kg, nálezy z Fayumu PROCONSUL AFRICANUS - předchůdce šimpanzů a možná také goril; cca před 19 mil. let (terciér); východní Afrika, polostepi a okraje pralesa, býložravci; nemá ocas - blízký lidoopům - velké opice z vých. Afriky, Evropy, severní Indie a Číny; před 20 až 8 mil. let nevyvíjel se směrem k člověku, ale přežíval v nezměněné podobě velmi dlouho (12mil.). - před 14 miliony let z dryopithéka (současníci), ve vých. Africe, jižní Asii a asi i v Evropě dodnes známy pouze nálezy čelistí a zubů - podle opotřebované zubní skloviny a širokých stoliček jedl ořechy, semena, kořínky a další pevnou stravu chybná rekonstrukce fragmentů čelistí → zubní oblouk podobný lidskému (parabolický). 1977 revize → ve skutečnosti tvar písmene "U" → shoda se zubním obloukem Sivapithéků → pravděpodobně jde o 1 druh - samici (gracilnější, původně Ramapithecus) a samce (mohutnější Sivapithecus) DRYOPITHECUS SIVAPITHECUS DŘÍVE RAMAPITHECUS - D. PRVNÍ HOMINIDÉ AUSTRALOPITHECUS - před 4 - 2 mil. lety (nejmladší byli současníci rodu Homo) – velmi úspěšná skupina četné nálezy z východní a jižní Afriky (Etiopie, Tanzanie, Keňa). v řídkých lesích a lesostepích, přirozené úkryty, převážně masitá potrava a plody, asi lov větších zvířat v tlupách (např. koně, žirafy) používá nástroje (z kostí, rohů a zubů), ale cíleně je neopracovává špatná bipední chůze, na končetinách znaky šplhavosti, úzká pánev a krátké DK, výrazný pohlavní dimorfismus vystouplé čelisti bez bradového výběžku, výrazné nadočnicové oblouky 130cm, do 40kg, 450-500 cm3 Australopithecus afarensis – „Lucy“– nález cca 40% kostry, nevede k člověku, vých. Afrika, 3 mil. let Australopithecus africanus – gracilní, vyvinutější mozek, Australopithecus robustus, A. boisei – robustnější druhy, méně pokročilí, asi slepá býložravá vývojová větev - E. rod HOMO HOMINIZACE - postupné anatomické změny související se vzpřímením postavy a bipední chůzí - 4 komplexy změn: o hrudník a HK – rozšíření a předozadní zploštění hrudníku plná rotace v ramenním kloubu, zkrácení HK o vzpřímení postavy a DK – změna tvaru a prodloužení stehenní kosti, dvojesovitě prohnutá páteř, klenba nohy (odpružení nárazů), méně pohyblivé prsty na noze, miskovitá a širší pánev o ruka a lebka – větší pohyblivost prstů, zpřesnění motoriky, zvětšování mozkovny a zmenšování obličejové části, posunutí týlního otvoru dolů na spodinu lebeční, parabolický zubní oblouk, zmenšování nadočnicových oblouků o mozek – uvědomělé jednání, sdružování do skupin, spolupráce, používání a vyrábění nástrojů Rod HOMO HOMO HABILIS (ČLOVĚK ZRUČNÝ) HOMO ERGASTER (ČLOVĚK DĚLNÝ) - před 2,4 – 1,5 mil. let, Etiopie, Tanzanie (Olduvay), Keňa 120 - 130 cm, 30 – 40kg, 600cm3 čelo ploché, mohutné nadočnicové valy, bradový výběžek chybí; vzpřímená postava používal a opracovával jednoduché kamenné nástroje stavěl si přístřešky - 1,8 - 1,3mil. let stř. Afrika vytvořil pěstní klín, počátky řeči - 2 ANTROPOGENEZE před 1,25 – 100 tis. let; široce rozšířený – Afrika, Asie (Jáva, Čína), Evropa (Sicílie, Soluň, Budapešť, v ČR nálezy ohnišť) mohutné čelisti, nízké vzad ubíhající čelo, nadměrně vyvinuté nadočnicové oblouky, silné čelisti bez bradového výběžku, menší stoličky a třenové zuby (lidský chrup) mírně klenutá mozkovna, 750 – 1 250 cm3 výška 165 – 170 cm, 50 – 60kg v tlupách cca 20 – 30 jedinců, tvoří si „home base“ – v jeskyních, pod převisy …, používali oheň (→ teplo, světlo, ochrana, úprava potravy, pocit bezpečí a sociální zázemí) redukce ochlupení a větší počet potních žláz umožnil nový způsob termoregulace a tím větší aktivitu a výdej energie ve formě tepla i během dne (nevýhoda – větší závislost na zdrojích vody) mnoho poddruhů – evolučně úspěšný naleziště v ČR: Přezletice u Brandýsa (oheň, nástroje), Stránská skála u Brna (nástroje) Homo erectus pekinensis před 460 – 200 tis. lety, o uměl oheň používat ale i udržet a vytvořit o naleziště 44 km jihozápadně od Pekingu o 140 –160cm, silné lebeční kosti, ustupující brada, objem mozkovny 850 – 1300 cm3 o lovci, rybáři a sběrači, nálezy proražených lebek → částečný kanibalismus HOMO ERECTUS (ČLOVĚK VZPŘÍMENÝ) - SAPIENTACE - změny v NS, chování a prožívání o rozvoj rozumových schopností → abstraktní myšlení a řeč o složitý sociální život, kultura – pohřbívání mrtvých, kulty, tradice, rituály o jemná motorika ruky o změny na lebce související s řečí – bradový výběžek, rty, místa pro úpon jazylky a jazyka … - následující druhy jsou často řazeny k Homo sapiens jako jeho poddruhy – fylogenetické vztahy nejsou zcela jasné a existuje mnoho vývojových linií a názorů - HOMO HEIDELBERGENSIS (ČLOVĚK HEIDELBERSKÝ) - - HOMO NEANDRTHALENSIS (ČLOVĚK NEANDRTÁLSKÝ) vyvinul se asi z H. ergaster, rozšířen před 800 – 300 tisíci lety – poprvé v Heidelbergu, ale nejvíc nálezů ze španělského krasu Sierra de Atapuerca z „Jámy kostí“, další nálezy z Afriky a jižní Asie předpokládaný společný předek neandrtálců a moderních lidí ♂ 180cm, 100kg – mohutně osvalení; ♀160cm, 50-70kg, mozkovna 1150 – 1250 cm3 africká a evropská větev byly ve čtvrtohorách na čas izolovány - mezitím se v Evropě vyvinuli z H. heidelbergensis neandrtálci a v Africe před 200-100 tis. lety Homo sapiens (k definitivnímu rozštěpení obou druhů došlo zhruba před 370 000 lety) kamenné a dřevěné nástroje, zřejmě první z rodu Homo pohřbívající své zemřelé a do hrobů dával pohřební dary altruismus – péče o handicapované 2 vývojové linie: - protoneandrtálci (před 150 tis. – 120 tis. lety) – v době meziledové (riss/würm) o starší, ale modernější než klasický neandrtálec, nálezy např. z Palestiny o bradový výběžek - klasičtí neandrtálci (před 100 tis. – 30tis. lety) – v období doby ledové (würm) o přizp. drsnému podnebí pleistocénu → robustní kostra, silné svalové úpony, široký hrudník o masivní lebka, široký nos, mohutné zuby, ustupující čelo, nadočnicové oblouky o 160 - 165cm, mozkovna 1350 – 1725cm3 o řeč – díky vysoko postavenému hrtanu a nedokonalým svalům (špatná artikulace) řeč na úrovni batolat o dokonalé úštěpové nástroje, oštěpy s kamennými hroty, nože, bodce … o nejčastěji jeskyně, složitá kultura s pohřby a používáním přírodní medicíny, rodová společnost … o slepá vývojová větev – vymírají před cca 40 – 35tis. lety o první nález r. 1856 ve Feldhofské jeskyni v údolí Nendertal (poblíž Düsseldorfu) o naleziště v ČR/SR: Gánovce u Popradu, jeskyně Šipka u Štramberka, Moravský kras 3 ANTROPOGENEZE - HOMO SAPIENS (ČLOVĚK ROZUMNÝ) - - 1886 první nález v Cro-Magnonu při stavbě železnice (5 koster) V Africe již před 130 000 lety (v Levantě spolu s neandrtálci) řada migračních vln → celosvětové rozšíření: o před 70 000 lety – jižní Asie o před 40 000 lety – Sibiř a Dálný Východ o před 50 000 lety – Austrálie o před 30 000 lety – Amerika (spojená se Sibiří ledovým mostem přes Beringovu úžinu); asi 3 migrační vlny (v Americe 3 jazykové skupiny): Mexiko, Chile před 30 tis. lety; Aljaška, USA - nálezy staré 12-15 tis. let o před 35 000 lety – Evropa ♂ 175cm, ♀ 160cm, mozkovna 1450 cm3 – postupně se zmenšuje a dochází i ke gracilizaci postavy, rozvoj řeči rodové uspořádání (matriarchát), doba dožití 30 let; lovecko-sběračská společnost, postupný přechod od kočování k životu na 1 místě (zemědělství, trvalá obydlí) dokonalé nástroje – pilky, šídla, vrtáky, nože; leštění pískovcem výroba nádob, lžic, oděvů lovci mamutů (vých. Evropa), koní (Španělsko), sobů a jelenů (záp. Evropa) rituální pohřby, šamanismus, jeskynní malby a rytiny (jeskyně Altamira - Španělsko), výroba sošek, dekorace předmětů … nálezy v ČR: Mladeč u Litovle (6 lebek); Předmostí u Přerova (hromadný hrob - 20 koster, soška mamuta, 5 figurek z článků prstů mamutů); Brno (3 kostry, soška muže z mamutoviny); Dolní Věstonice (Venuše) … 4 ANTROPOGENEZE GEOLOGICKÉ ÉRY PREKAMBRIUM PRVOHORY PALEOZOIKUM PRAHORY (ARCHAIKUM) STAROHORY (PROTEROZOIKUM) 2,5 mld - 545 mil. Starší prvohory KAMBRIUM ORDOVIK SILUR DEVON 545 - 510 mil. 510 - 435 mil. 435 - 410 mil. 410 - 355 mil. Mladší prvohory KARBON PERM 355 - 290 mil. 290 - 245 mil. TRIAS JURA KŘÍDA 245 - 205 mil. 205 - 145 mil. 145 - 65 mil. Starší (paleogen) PALEOCÉN EOCÉN OLIGOCÉN 65 - 23 mil. Mladší (neogen) MIOCÉN PLIOCÉN 23 - 16 mil. DRUHOHORY MESOZOIKUM TŘETIHORY TERCIER 4,5 mld. - 2,5 mld. Starší pleistocén PLEISTOCÉN 1,6 - 0,01 mil. ČTVRTOHORY KVARTER; ANTROPOZOIKUM Střední pleistocén Mladší pleistocén HOLOCÉN 0,01 mil. souč. Doba poledová POSTGLACIÁL 1. doba ledová GÜNZ interglaciál GÜNZ / MINDEL 2. doba ledová MINDEL interglaciál MINDEL / RISS 3. doba ledová RISS Interglaciál RISS / WÜRM 4. doba ledová WÜRM Mezolit Neolit Doba bronzová Doba železná 5