MODUL č. IV

MODUL č. IV
Mikrobiologie
OBECNÁ BAKTERIOLOGIE
Stavba bakteriální buňky
Základní tvary bakterií
Shlukování bakterií
Průkaz bakterií
mikroskopické vyšetření bakterií (barvení dle Gramma):
mikroby Grammpozitivní (Gramm +) - barví se modře
mikroby Grammnegativní (Gramm -) - barví se červeně
kultivace bakterií
Jednou z typických vlastností bakterií je schopnost
růst a množit se na neživých kultivačních půdách,
které mohou být pevné nebo tekuté.
Rozdíl: viry lze kultivovat pouze v živé buňce!
Půdy mohou být přirozené(krev), umělé (agar) nebo
smíšené (krevní agar).
Existují půdy universální (rostou na nich všechny
bakterie), selektivní (potlačují růst některých
druhů) a diagnostické (podporují růst některých
druhů).
pokus na zvířeti
Princip působení bakterií
‰
‰
‰
přímo pronikají do tkání
kolují v krevním oběhu
zaplavují organismus:
exotoxiny (vylučovány bakteriemi navenek) a
endotoxiny (uvolňují se po rozpadu bakterie)
Bakterie v krevním oběhu
•
•
•
•
Bakteriemie
Sepse
Pyemie
Toxemie
Bakteriemie
= stav, při které v krvi kolují bakterie, nikoli
však jejich toxiny
Příklady: po vytržení zubu, při běžných
zraněních
Imunitní systém je vychytává a ničí.
Výjmečně se mohou se zachytit a pomnožit na
některých místech (srdeční chlopně, moč).
Sepse
(lidově „otrava krve“)
= v krvi kolují bakterie a
toxiny, obranyschopnost organismu
je podlomena
Důsledky sepse: septický šok,
smrt, sklon ke krvácivosti,
metastatické hnisání (bakterie se
uchytí jinde, kam je donese
krev).
Pyemie
bakterie nekolují v krvi jednotlivě,
nýbrž ve shlucích a v úlomcích
infikovaných trombů (krevních
staženin)
Rozdělení pyemie:
• Centrální
• Periferní
• Portální
• Umbilikální
Toxemie
9 čistá = v místě vstupu infekce
nejsou změny (botulismus,
stafylokoková enterotoxikoza),
9 malé změny v místě vstupu infekce
(tetanus),
9 vážné lokální změny a navíc
toxin: např. plynatá sněť.
Vztah mikroba
k makroorganismu
saprofytičtí mikrobi - nepoškozují, žijí
z odpadů
symbiotičtí mikrobi - jsou s
makroorganismem ve vzájemně prospěšném
vztahu: žijí z odpadů, ale jejich
odpady využívá makroorganismus
(Escherichia colli ve střevě
syntetizuje vitamin K a některé
vitaminy B, u býložravců rozkládá
střevní mikroflora celulozu)
paraziti - ochuzují makroorganismus o
živiny a mohou poškozovat i svými
toxiny, enzymy apod., jedním z druhů
parazitismu je patogenita.
Patogenita je dána
1. vnímavostí napadeného makroorganismu
(vnímavost je odlišná rasově i druhově),
2. vstupní bráně,
3. bakteriální adherenci (schopnosti přilnout na
povrchu sliznic nebo buněk),
4. infekční dávce = množství bakterií, které
musí proniknout do organismu, aby nastalo
onemocnění (záleží na virulenci mikroba),
5. stavem imunitního systému napadeného
makroogranismu ve smyslu snížení i
zvýšení očkováním,
6. virulencí mikroba, tedy jeho nebezpečností
Virulence mikroba
se odvíjí od:
INVAZIVITY (schopnosti pronikat do tkání
a množit se v nich),
TOXIGENITY (schopnosti produkovat toxiny
a typem účinku toxinu),
REZISTENCE (schopnosti odolávat zevním
vlivům a léčebným prostředkům).
Obecná virologie
Rozdělení virů
• dle buněk, které napadají: BAKTERIOFÁGY, ŽIVOČIŠNÉ
VIRY, ROSTLINNÉ VIRY,
• dle nukleové kyseliny, kterou obsahují: RNA-viry,
DNA-viry
• dle vstupní brány: VIRY PŘENOSNÉ RESPIRAČNÍ CESTOU,
ALIMENTÁRNÍ CESTOU, SLIZNIČNÍ CESTOU (např. i
VENERICKY), PORANĚNÍM,
• dle výstupní brány: VIRY VYLUČOVANE HLENY, SLINAMI,
KAPÉNKAMI, STOLICÍ, ODLUPOVÁNÍM KŮŽE, MOČÍ,
• dle velikosti (20 až 300 nm), byly objeveny i
VIROIDY s vlastnostmi samotných NK,
• dle přežívání mimo hostitelskou buňku (velké
rozdíly, např. viry přenosné krví nejsou schopny
dlouhého přežití, viry přenosné kapénkově a
alimentárně naopak),
• dle stálosti antigenní struktury,
• dle komplikovanosti struktury (bakteriofág složitější).
Stavba viru
Průkaz virů
™ ELEKTRONOVÁ MIKROSKOPIE
™ SVĚTELNÁ MIKROSKOPIE:
- imunofluorescencí (světélkování po navázání
fluorescenčních protilátek na virus),
- průkaz virových inkluzí v buňkách.
™ RENTGENOVÁ KYSTALOGRAFIE (po zahuštění - kondenzaci
virových částic dojde k jejich krystalizaci,
krystaly se podrobí RTG počítačové analýze, která
může určit přesný tvar a strukturu viru).
™ KULTIVACE VIRŮ
v živých buňkách (např. kuřecí embrya),
ve zvířatech (sající myšky),
ve tkáňových kulturách,
v bakteriích (bakteriofágy).
™ SEROLOGICKÉ VYŠETŘENÍ.
Replikace viru v buňce
Patogenita
= schopnost vyvolat onemocnění
Reakce buňky na virus
• zánik buňky,
• nádorová transformace buněk,
• autoimunní choroby - po změně Ag-struktury
napadené buňky (organismus proti ní počne
produkovat protilátky),
• oslabení imunity (HIV - napadá T-lymfocyty
pomahače),
• “pomalé virozy“ = dlouhodobá inkubace (virus
roztroušené sklerozy),
• “návratné virozy“ = onemocnění se vrací při
oslabení organismu (herpes simplex, herpes
zooster - po varicelle)
Šíření virových infekcí
*LOKÁLNÍ VIROVÉ INFEKCE - brána vstupu i cílový
orgán jsou stejné
(např.respirační
infekce), krátká inkubace, krátkodobá imunita,
*ORGANOTROPNÍ VIROVÉ INFEKCE - brána vstupu
odlišná od cílového orgánu, po vstupu se šíří
krevně (viremie) či lymfaticky, množí se a
nakonec a
infikuje cílový orgán, např.
poliomyelitis - obrna, klíšťová
encefalitis, virová parotitis, pravé neštovice
- do kůže,
*POSTUP NERVOVÝMI VLÁKNY:
A)z kůže či sliznic do CNS (vzteklina,
poliomyelitis),
B)z CNS do periferie (herpes simplex, herpes
zooster),
*TRANSPLACENTÁRNÍ PŘENOS (rubeola,
cytomegalovirus).
Speciální mikrobiologie
Rozdělení infekcí dle průběhu
MONOCYKLICKÉ:
infikace -- onemocnění –- vyléčení nebo
smrt.
POLYCYKLICKÉ:
např. vznik zánětu mozkových blan po
banálním zánětu v krku – meningokok se
přenesl do cílového orgánu, kterým je
v tomto případě plena mozková
Rozdělení infekcí dle přenosu
• Respirační infekce
• Alimentární infekce
RESPIRAČNÍ
NÁKAZY
Chřipka (influenza)
Vysoce nakažlivé onemocnění, inkubace: 1-4 dny, zdroj:
nemocný člověk, přenos: přímý (aerogenní) i nepřímý
(předměty), výskyt sezónní.
Klinický průběh: horečka, celkové příznaky, katarální
zánět dýchacích cest.
Původce: RNA virus, který má na svém povrchu antigeny
H a N a který existuje ve třech typech (A,B,C)
Označování dle WHO: typ viru, místo izolace, pořadové
číslo, rok, typ antigenu.
Příklad: A (Taiwan) 1/86 (N1 H1)
Vzácné formy: střevní, plicní, srdeční, mozková.
Možnost sezonní vakcinace.
Rýma
Virus infikují lidi, koně a hovězí
dobytek, existuje asi 100 typů, takže
není možné očkování.
Zdroj: nosní sekret nemocného
Streptokokové respirační nákazy
Způsobují: hnisavé neohraničené záněty a sepsi
Neohraničenost je způsobena tím, že produkují
STREPTOKINÁZU (fibrinolyzin), která štěpí
fibrinovou síť, takže se zánět nemůže ohraničit;
streptokináza se využívá i léčebně, neboť rozkládá
krevní sraženiny.
Produkce ERYTROGENNÍHO TOXINU
způsobuje “spálu”.
Nejčastější streptokoková onemocnění: spálová angina,
růže, flegmona, impetigo
Akutní zánět ledvinného klubíčka (glomeruloneflitis)
díky zkřížené imunitě (antigenní podobnost pouzder
streptokoků s ledvinným klubíčkem – glomerulem)
Pozdní sterilní následky: revmatická horečka s pozdním
postižením srdečních chlopní (dnes, v období
antibiotik již vzácností).
TBC - epidemiologie
Původce: MYKOBACTERIUM TUBERCULOSIS (Kochův bacil)
Zdroj: nemocný jedinec.
Přenos: aerogenní, perkutánní při pitvě, vzácně jiný
Diagnoza: anamneza, klinický obraz, vyšetření sputa,
kultivace.
Výskyt: všechny věkové skupiny, třetina lidské populace je
infikována, 8 milionů lidí onemocní ročně manifestn a
ročně umírá 3 miliony osob, v ČR umírá asi 100 osob ročně.
Incidence v ČR asi 20 nových onemocnění na 100 tis obyvatel.
Příčiny vzestupu: nástup AIDS, šíření rezistentních kmenů,
neplnění národních TBC programů, sociálně ekonomické
vlivy, migrace obyvatel, bezdomovectví, chudoba.
Jiná respirační onemocnění
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Legionelloza
Záškrt
Černý kašel
Meningokoková meningitis
Respirační forma antraxu a moru
SARS
Pneumokoky
Respirační chlamydiozy (psitakoza, ornitoza)
Jiné
ALIMENTÁRNÍ
NÁKAZY
Přirozená bakteriální flóra
v trávicím traktu
™ v tlustém střevě jako „přirozená bakteriální flóra“
(jsou zde aerobní bakterie – např. známá
Escherichia coli), 99% flory však tvoří bakterie
anaerobní; přirozená flóra je zde v symbiotickém
vztahu s organismem (pomáhá dokončit proces
rozkladu potravy a produkuje i některé vitaminy).
Mimo střevo jsou tyto bakterie nebezpečné (infikace
ran, močových cest), při perforaci trávicí trubice
pak způsobí smrtelný zánět pobřišnice.
™ v žaludku některý osob se vyskytuje HELICOBACTER
PYLORI; je prokázán jeho vztah ke vzniku vředů i
rakoviny žaludku.
Stafylokoková enterotoxikoza
- vzniká po požití potravy, v níž se předtím
pomnožili stafylokoky a vytvořili toxiny
(často cukrovinky, zmrzlina, žloutek),
- příznaky: schvácenost, nevolnost, zvracení,
bolesti břicha,
- většinou odezní bez následků
Salmonelozy
Břišní tyfus (salmonella typhi)
•
•
alimentární přenos (zejména ve špatných hygienických
podmínkách)
vředy a perforace střeva, sepse, často smrtící průběh
„Salmoneloza“ (salmonella enteridis)
•
•
•
při nedostatečně tepelně zpracované potravě dojde k
pomnožení salmonel v potravě (zejména kuřecí maso, vejce),
zánět žaludku a střev s prudkým průběhem (zvracení,
průjem, horečka, schvácenost)
odezní bez následků, nebezpečí u dětí a starých osob
Shigelozy
Shigelly vyvolávají úplavici - bacilární
dyzenterii; zdrojem je nemocný člověk, mohou
vznikat endemie či epidemie (významné za
válek)
Projevy: katarální zánět až ulcerace na střevě
(průjmy, koliky), po letech často vznik
karcinomů.
Cholera
CHOLERU vyvolává vibrio cholerae
produkující enterotoxin způsobující
silný průjem a zvracení vedoucí
k dehydrataci
Smrt na dehydrataci (50% osob zemře do
24 hodin).
Přenos: voda, potraviny, mléko, ovoce,
zelenina
Prevence: osobní hygiena, hygiena
životního prostředí.
Hepatitis „A“
= celkové onemocnění s teplotou, nevolností,
nechutenstvím a žloutenkou, mortalita 0,1%,
chronická infekce a nosičství nejsou známy.
Dětská obrna (poliomyelitis)
Virus napadá motoneurony míchy, dochází k poruše
inervace svalů – a k obrnám.
Záleží na:
• Výši postižení (dýchací svalstvo – udušení)
• Rozsahu postižení
Prionové nákazy
Priony jsou „infekční bílkoviny“, které se naváží na
gangliové buňky mozku, pokud má člověk na těchto
buňkách příslušný receptor (kdo ho nemá,
neonemocní), na navázaný protein se nabalují další
bílkoviny až dojde k zániku gangliových buněk,
ztrátě osobnosti, demenci – a ke smrti
(CREUTZFELDTOVA-JAKOBOVA NEMOC).
Formy C.J.nemoci:
‰
infekční forma, přenos při chirurgických výkonech
(infikované nástroje) nebo tam, kde došlo
k narušení přirozeného potravinového řetězce (nemoc
KURU - kanibalové na Nové Quinei, BSE - nemoc
šílených krav),
‰
neinfekční forma – sklon k produkci prionů na
základě metabolického defektu.
Mor (yersinia pestis)
Výskyt: dříve pandemie, dnes endemicky v přírodních
ohniscích nákazy (stepi a lesy).
Pozn.: Mor z Evropy vymizel ještě před zjištěním důležitosti hygieny;
dávno po skončení poslední pandemie ještě decimovala Evropu
cholera ! Uvažuje se i o významu změny stavebního materiálu
obydlí: dřevo vystřídal kámen, který snížil kontakt člověka
s nakaženými hlodavci.
Přenos:
a) hmyzími vektory (krysí blechy) z hlodavců,
b) kapénkově z nemocného člověka
Projevy: inkubace 1-3 dny, endotoxin způsobí
hemoragické nekrozy (z poškození cév), mohou
vznikat různé formy:
- uzlinová = zduření uzlin a jejich provalení, sepse,
- plicní = rozpad plicní tkáně,
- septická = smrt ještě před vytvořením lokálních změn,
- kožní = krvácení do kůže, hemoragické pustuly, vředy.
Weilova choroba (leptospiroza)
Přenos: krysy - moč - člověk.
Klinicky: sepse, petechie, purpury, žloutenka,
smrt či rekonvalescence.
KONTAKTNÍ NÁKAZY
Rozdělení kontaktních nákaz
• Parenterální nákazy (přenos krví)
(transfuze, injekční stříkačky a jehly,
mikrotraumata)
• Dětské virové kontaktní nákazy
• Nepohlavní kontaktní nákazy
• Pohlavní kontaktní nákazy
PARENTERÁLNÍ NÁKAZY
Nejčastější parenterální nákazy
• Hepatitis typu B a C
• HIV
DĚTSKÉ VIROVÉ NÁKAZY
Nejčastější dětské virové
kontaktní nákazy
•
•
•
•
Plané meštovice (varicella)
Zarděnky (rubeola)
Příušnice (parotitis)
Spalničky (morbilli)
NEPOHLAVNÍ
KONTAKTNÍ NÁKAZY
Bakteriální nepohlavní
kontaktní nákazy
• nákazy stafylokoky (často nemocniční, značně
rezistentní a smrtící)
• nákazy streptokoky (nepřenáší se pouze
respiračně, např. i při průchodu plodu
infikovanými porodními cestami, mohou napadat
rány, šířit se v močových cestách apod.)
• lepra
Virové nepohlavní
kontaktní nákazy
• HPV virozy kůže (verruka vulgaris)
• kožní puchýřnaté virozy:
‰ neštovice (variola) a vaccinia
‰ pásový opar (herpes zooster)
‰ opar (herpes simplex)
• nepohlavní chlamydiozy:
¾ trachom (chlamydia trachomatis)
¾ zánět okulogenitátu (chlamydia okulogenitalis)
POHLAVNÍ
KONTAKTNÍ NÁKAZY
Kapavka (gonorrhoe)
Původce: neisseria gonorhoae
Přenos: jen přímým kontaktem díky
neisserií k zevním vlivům.
malé odolnosti
Projevy:
¾
kapavka (zánět sliznic pohlavních orgánů a
močových cest, který se může šířit vzestupně na
vaječníky nebo varlata),
¾
zánět spojivek novorozenců po porodu,
¾
hematogenní rozsev (záněty kloubů, srdečních
chlopní, mozkových plen).
Příjice (syfilis, lues)
Původce: Treponema pallidum (spirocheta)
Může být získaná nebo vrozená.
ZÍSKANÁ SYFILIS:
•
Za 10-15 dní po styku se vytvoří PRIMÁRNÍ KOMPLEX, což je tvrdý
vřed (ulcus durum) v místě průniku infekce (pohlavní orgány,
dutina ústní) a zduření regionální mízní uzliny (indolentní bubo)
– toto stadium je infekční.
•
Za 5-6 týdnů: zvýšená teplota, bolesti hlavy, generalizovaný
zánět mízních uzlin, angina, exanthem (s následnými bílými
skvrnami po odeznění infekce), květákovité výrůstky kolem genitálu
(kondytomata); toto stadium je též infekční.
•
Za 8-25 let:
Gumma – v játrech, kůži, kostech, svalech i jinde, jedná se o ložiska
rozpadu podobná TBC,
Vaskulární syfilis: postižení cév, často vzestupná část aorty,
výdutě, ruptury, ischemické změny.
Metasyfilitické projevy:
o Tabes dorsalis: degenerace a demyelinizace zadních míšních provazců
–
chůze o široké bazi.
Progresivní paralýza: postižení mozku, demence.
Slizniční HPV - virozy
(Human Papilloma Viry)
nezabíjejí, nutí je k nádorovým procesům, které
mohou být v oblasti sliznic pohlavních orgánů
BENIGNÍ nebo MALIGNÍ (záleží na typu HPV).
Místa kontaktu: pohlavní orgány, anální kanál,
spojivka, dutina ústní.
Rakovina děložního čípku je pohlavní choroba !
V současné době probíhají první pokusy
s očkovací látkou proti HPV.
Trichomoniaza
Původcem je bičíkovec (bičenka poševní) se 4mi bičíky, hruškovitého tvaru,
Průkaz mikroskopický i kultivační,
40% žen, muži přenašeči.
ANAEROBNÍ
INFEKCE
ANAEROBNÍ INFEKCE
Anaerobní mikrobi (mikrobi nesnášející kyslík) mohou být:
ENDOGENNÍHO PŮVODU (normálně se vyskytující v trávicím
traktu, v respiračním traktu, na sliznicích pohlavních
orgánů); tyto se uplatní při: oslabení organismu,
v ranách, při perforujících onemocnění (např. zánět
apendixu s perforací, rozpadající se tumory střeva a
podobně).
EXOGENNÍHO PŮVODU = zejména KLOSTRIDIA
U klostridií se uplatňují jejich bílkovinné toxiny, které
jsou nesmírně účinné; klostridia jsou též odolná vůči
zevnímu prostředí, neboť dokáží vytvářet odolné „spory“
Nejznámější klostridia
• Klostridium tetani - tetanus
• Klostridium Welchi – plynatá sněť
• Klostridium botulini - botulinismus
Tetanus
Klinicky: drobné poranění se zdánlivě zahojí,
přetrvávající infekce zaplavuje organismus
toxiny (tetanospasmin), které působí na
gangliové buňky předních rohů míšních (snižují
jejich práh dráždivost) a vznikají křeče
(typická obloukovitá poloha), zlomeniny kostí,
ruptury svalů, udušení.
Léčba: odstranění ložiska, antisérum,
protikřečová terapie, řízená ventilací,
Prevence: očkování.
Botulismus
- botulotoxin v konzervách, v nichž již nemusí
být bakterie, jedná se tedy o „čistou
toxemii“,
- mechanismus účinku: poškození periferního
nervového systému,
- projevy: sucho v ústech a svalové obrny
(polykací potíže, poruchy výslovnosti, dvojité
vidění, obrna dýchacích svalů)
- léčba antisérem.
ZOONOZY –
NEMOCI PŘENÁŠENÉ
ZVÍŘATY
Bakteriální zoonozy
• LISTERIOZA (domácí zvířata obecně, transplacentárně
– poškození plodu)
• VOZHŘIVKA (malleus, lichokopytníci, vředy, pyemie)
• TULAREMIE (zaječí nemoc, projevy dle formy vstupu)
• BRUCELOZA (Bangova choroba, hovězí dobytek)
Virové zoonozy
• VZTEKLINA (lyssa)
• SLINTAVKA, KULHAVKA
• NEMOC Z KOČIČÍHO ŠKRÁBNUTÍ
(chlamydioza)
Toxoplasmoza
Původce: Toxoplasma Gondi (prvok)
Zdroj: kočka
Klinicky:
„ VROZENÁ - vrozené vývojové vady mozku plodu
„ ZÍSKANÁ - zvětšení krčních uzlin
NÁKAZY VYVOLANÉ
ČLENOVCI
Členovci jako původci chorob
Nejčastější chorobou, kterou členovec přímo způsobuje
je SVRAB; samičky zákožky svrabové se zavrtávají do
kůže a vytvářejí chodbičky, v nichž kladou vajíčka.
Vzniká svědivý zánět kůže zejména v partiích, kde
je kůže měkčí (zápěstí).
Jiným onemocněním je TROMBIDIOZA způsobená sviluškami;
projevem je tak zvaná „podzimní vyrážka“.
Členovci jako přenašeči chorob
Členovci mohou choroby přenášet, a to buď pasivně
mechanicky (například běžné mouchy), popřípadě
aktivně (biologický přenost), kdy mikroorganismy
procházení ve členovci určitým vývojem, nebo se
v něm množí.
Nejznámější přenašeči: KLÍŠTĚ, KOMÁR, BLECHA, MOUCHA
Nákazy přenášené klíšťaty
KLÍŠŤOVÁ (Lymská) BORRELIOZA (spirochetoza)
Původce: Borrelia burgdorferi (spirálovitě stočená bakterie)
Přenašeč: klíště
Průběh onemocnění vzdáleně připomíná jinou spirochetozu –
syfilis
1. stadium: mapovité zarudnutí se zvětšenými uzlinami,
bolesti hlavy, únava, bolesti kloubů a svalů,
2. stadium: disseminace Borelií krví, drobná kožní ložiska
erythemu, zánět mozkových plen, zánět srdeční svaloviny,
záněty kloubů,
3. stadium: atrofie (zmenšování) koncových partií končetin
díky postižení periferních nervů, záněty velkých kloubů
s poškozením chrupavek, záněty mozkových plen a mozku.
V prvých dvou stadiích je onemocnění léčitelné antibiotiky !
KLÍŠŤOVÁ ENCEFALITIS
Původce: virus klíšťové encefalitidy.
Přenos: nakažené klíště.
Projev: zánět mozkových buněk s různými následky.
Nákazy přenášené komáry
ŽLUTÁ ZIMNICE
MALARIE
Malarie
MALARIE (původcem je prvok plasmodium)
Nejčastější infekční onemocnění na světě.
Přenos: komár rodu Anpheles (probíhá v něm pohlavní fáze
biologického cyklu pasmodia).
Formy malarie:
„ malaria terciana - množení ve třídenních cyklech,
„ malaria quartana - množení ve čtyřdenních cyklech,
„ maligní terciana – třídení těžká malarie s postižením
CNS.
Koloběh:
KOMÁR
ČLOVĚK – napadení červených krvinek
KOMÁR
ČLOVĚK – napadení orgánů RES
Patogenetické momenty: rychlost ničení erytrocytů, anemie,
poškození orgánů RES, obstrukce cév sraženinami
obsahujícími parazity a krvinky (následkem jsou ischemické
změny například mozku), poškození ledvin, horečka.
Onemocnění přenášené
mouchou
SPAVÁ NEMOC (africká, trypanosomiaza)
Přenašeč: moucha tse-tse,
Množení: v periferní krvi,
Projevy: zvětšení uzlin, chronický zánět mozku.
ONEMOCNĚNÍ
VYVOLANÁ ČERVY
Biologický cyklus červů
Definitivní hostitel: v něm žijí dospělí červi, kteří
kladou vajíčka, z vajíček se líhnou RABDIFORMNÍ
LARVY (RL).
Vajíčka nebo RL opouští hostitelovo tělo a ve vnějším
prostředí dozrávají na INFEKČNÍ LARVY (vznik po
„svléknutí RL); toto stadium může proběhnout
v MEZIHOSTITELI, v němž vzniká BOUBEL s larvami
Infekční larvy se musí dostat do definitivního
hostitele, aby z nich vznikly dospělí červi.
Průnik do definitivního hostitele: potravou, kůží,
prostřednictvím bodavého hmyzu.
Opuštění definitivního hostitele: análně, kůží,
orálně.
Škulovec
Nejdelší a pro člověka nejnebezpečnější
tasemnice (odnímá vitamin B-12).
Vyskyt: Finsko, jezernaté kraje
Má 2 mezihostitele, ve kterých je „boubel“ KORÝŠE BUCHANKU a RYBU, která korýše pozřela;
pokud člověk pozře maso ryby s boubelí,
vyroste v něm dospělý červ délky až 12 m, se
4000 články. Člověk vyločuje vajíčka do vody –
a proces se opakuje.
Tasemnice
bezbranná a dlouhočlenná
TASEMNICE BEZBRANNÁ (taenia saginata)
Výskyt: celý svět.
Mezihostitel: skot.
Vzhled: 4-10 m, nad 1000 článků, skolex se 4
přísavkami a žádnými háčky.
Články se vzájemně oplodňují, před oplozením
mají obé orgány - po oplození se zvětší
děloha s vajíčky.
TASEMNICE DLOUHOČLENNÁ (taenia solium)
Mezihostitel: vepř, vzácně i člověk
(CYSTICERKOSIS - boubele ve svalech, myokardu,
mozku)
Měchožil
Původce: (taenia echinococcus)
Mezihostitel: člověk, ovce, vepř, skot.
Definitivní hostitel: pes, kočka
Boubele: HIDATIDOSIS (játra, plíce, peritoneum),
až velikost hlavy, někdy postiženmí kostí a
mozku
Ankylostomiaza a strongiloidáza
ANKYLOSTOMIAZA (měchovec, ankylostoma duodenale)
Nemoc tunelářů a cihlářů.
Filariformní larvy pronikají přes dermatitidu do
oběhu, do dýchacích cest a po spolknutí do GIT:
Ve dvanáctníku polyká natrávenou sliznici - anemizace.
Po vzniku dospělého jedince: produkce vajíček, z nich
vznikají RL.
STRONGILOIDASIS (strongiloides stercoralis, háďátko
střevní)
Koloběh stejný jako u ankylostomiazy.
V GIT může vzniknout pohlavní generace a kopulovat.
Nebezpečný je předčasný vznik FL ve střevě PERITONITIS.
Askariaza (škrkavka)
Cyklus:
Pozření vajíček s FL -- líhnou se ve dvanáctníku
-- pronikají sliznicí do oběhu -- do plic -do průdušek –- spolykáním do GIT -- v GIT červ
12 cm produkující vajíčka.
Komplikace: kopřivka, eosinofylie, ileus, průnik
do žlučových cest, pankreatu, stehu,
embolizace jaterní žilou.
Enterobiaza (oxiuriaza, roup)
Spolykání vajíček, larvy kopulují v tenkém
střevě a samičky kladou vajíčka kolem řiti.
Děti: svědění, appendicitis, collitis.
Trichinoza (svalovec)
Koloběh: krysa - prase - člověk: smrt za
vzniku mnohočetných boubelí
ONEMOCNĚNÍ
VYVOLANÁ
PLÍSNĚMI
Plísně obecně
Plísně mohou vytvářet VLÁKNA (nebo-li HYFY, nebo-li
mycelia) a KVASINKY.
Rozmnožování plísní se děje pohlavními nebo
nepohlavními spory,
Mykozy lze dělit na povrchové a hluboké; povrchové
mykozy na slizniční a kožní.
Hlubobé mykozy se dělí na sekundární a primární.
Povrchové slizniční mykozy
CANDIDOZA (neboli soor, moniliaza)
Často novorozenci v dutině ústní, ale mohou být i jiné
lokalizace (jícen, zevní pohlavní orgány).
Vzhled: bílý povlak
ASPERGILOZA
Aspergilus produkuje nebezpečny aflatoxinu, u dětí má tato
plíseň zhoubný průběh.
Existuje sklon této plísně vyplňovat různé dutiny (vedlejší
dutina nosní, střední ucho, plicní kaverny) – tyto útvary
nazýváme ASPERGILOM.
MUKORMYKOZA
Bývá často u diabetu, u leukemií, při popáleninách.
Má tendenci ucpávat cévy a šířit se pak cévním systémem.
GEOTRICHOZA je podobná kandidoze.
Povrchové kožní mykozy
I. SAPROFYTICKÉ (nevirulentní plísně se uplatní
při změněné hygieně, pocení)
Příklady: „otruba měntlivé barvy“ (pytiriasis
versicolor), erythrasma
II. TINEA (virulentní plísně + špatná hygiena)
Příklady: meziprstí na nohou, inquina
III. PARAZITÁRNÍ MYKOZY (virulentní plíseň +
normální hygiena)
Příklady: MIKROSPORIA (kštice dětí), FAVUS (až
alopecie), TRICHOFYCIE (vousy)
Primární hluboké mykozy
jsou takové, které napadají vnitřní struktury
organismu bez „povrchové fáze“.
Některé příklady:
BLASTOMYKOZA (evropská toruloza, inhalací prachu,
postihuje plíce)
HISTOPLASMOZA (střed USA, Italie, inhalací trusu
drůbeže, netopýrů, podobné jako TBC).
SPOROTRICHOZA - sporadicky v Evropě, chronický hnisavý
ulcerující zánět kůže s kolikvací regionálních
uzlin.
COCCIDIOMYCOSA (vysoce nakažlivé, postihuje plíce.