plán péče 2012 - 2021 - Správa CHKO Pálava

Transkript

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky
SPRÁVA CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI
PÁLAVA
Plán péče o
Národní přírodní rezervaci
Lednické rybníky
na období
2012–2021
1. Základní údaje o zvláště chráněném území
1.1 Základní identifikační údaje
evidenční číslo
kategorie ochrany
název území
druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno
orgán, který předpis vydal
číslo předpisu
datum platnosti předpisu
datum účinnosti předpisu
208
národní přírodní rezervace
Lednické rybníky
výnos
MŠVU ČSR
49.004/52/VII–3
9. 1. 1953
9. 1. 1953
1.2 Údaje o lokalizaci území
kraj:
okres:
obec s rozšířenou působností:
obec s pověřeným obecním úřadem
obec:
katastrální území:
Jihomoravský
Břeclav
Břeclav, Mikulov
Břeclav, Mikulov
Břeclav, Hlohovec, Lednice, Sedlec
Charvátská Nová Ves, Hlohovec, Lednice na Moravě, Sedlec u Mikulova
Zákres NPR Lednické rybníky je uveden v příloze M1a (Orientační mapa s vyznačením území NPR
Lednické rybníky) a příloze M1b (Ortofotomapa s vyznačením území NPR Lednické rybníky).
1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí
Národní přírodní rezervace Lednické rybníky:
Katastrální území: 639435 Hlohovec
Číslo parcely
(KN)
Druh pozemku dle KN
Způsob využití pozemku dle KN
Číslo LV
1717/14
1738/18
1738/19
1738/20
1738/21
1738/22
1738/23
1738/24
1738/25
1739/3
1740/5
1838/11
1838/12
1839/3
1839/4
1876/7
1876/8
1876/9
1876/10
ostatní plocha
vodní plocha
vodní plocha
vodní plocha
vodní plocha
vodní plocha
vodní plocha
vodní plocha
vodní plocha
vodní plocha
ostatní plocha
ostatní plocha
ostatní plocha
vodní plocha
vodní plocha
vodní plocha
vodní plocha
vodní plocha
vodní plocha
zeleň
rybník
rybník
rybník
rybník
rybník
rybník
rybník
rybník
koryto vodního toku umělé
zeleň
jiná plocha
jiná plocha
rybník
rybník
rybník
rybník
rybník
rybník
60000
1358
60000
10001
60000
10001
10001
60000
60000
1385
1385
1385
1385
1385
11000
1358
60000
60000
60000
Výměra parcely Výměra parcely
celková (m²)
v ZCHÚ (m²)
987
649319
2734
610
1789
400
2520
139
16293
104
582
175990
17004
1140090
4041
148177
10036
3228
9192
987
649319
2734
610
1789
400
2520
139
16293
104
582
175990
17004
1140090
4041
148177
10036
3228
9192
2183235
Plán péče o Národní přírodní rezervaci Lednické rybníky 2012–2021
Katastrální území: 650684 Charvátská Nová Ves
Číslo parcely
(KN)
Druh pozemku dle KN
vodní plocha
ostatní plocha
ostatní plocha
vodní plocha
rybník
jiná plocha
jiná plocha
vodní nádrž umělá
1950
1951
1952
2062
Číslo LV
2345
2345
2345
2345
celková (m²)
v ZCHÚ (m²)
593067
619
1075
212537
593067
619
1075
212537
807298
Katastrální území: 679828 Lednice na Moravě
Číslo parcely
(KN)
Druh pozemku dle KN
1892
1893
2362/18
2363/4
2398/8
2399/21
2400/3
vodní plocha
vodní plocha
vodní plocha
ostatní plocha
vodní plocha
vodní plocha
ostatní plocha
rybník
zeleň
rybník
rybník
zeleň
Číslo LV
525
525
5034
5034
5034
5034
5034
celková (m²)
v ZCHÚ (m²)
239253
34825
476991
2387
132714
372788
2581
239253
34825
476991
2387
132714
372788
2581
1261539
Katastrální území: 746789 Sedlec u Mikulova
Číslo parcely
(KN)
Druh pozemku dle KN
914/1
914/2
914/4
914/8
914/9
vodní plocha
vodní plocha
vodní plocha
vodní plocha
vodní plocha
rybník
rybník
rybník
rybník
rybník
Číslo LV
720
60000
60000
686
720
celková (m²)
v ZCHÚ (m²)
1743473
513
2160
29
1032
1743473
513
2160
29
1032
1747207
Grafické vymezení katastrálních parcel NPR Lednické rybníky je uvedeno v příloze M2 (Katastrální
mapa s vyznačením území NPR Lednické rybníky).
1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma
Druh pozemku
V ZCHÚ
plocha v ha
ostatní plocha
20,1225
vodní plocha
579,8054
plocha celkem
599,9279
OP
plocha v ha
Způsob využití
pozemku
zeleň
jiná plocha
rybník
koryto vodního toku umělé
ZCHÚ
plocha v ha
0,6537
19,4688
531,1335
0,0104
48,6615
599,9279
Rozdíl ve výměře v porovnání s vyhlašovacím předpisem je způsoben změnami v katastru nemovitostí
od doby vyhlášení NPR a k jeho odstranění je nutné nové vyhlášení rezervace.
Ochranné pásmo NPR Lednické rybníky nelze doložit, je tedy dáno ustanovením § 37 zákona
č. 114/1992 Sb. a je vyznačeno v příloze M1a (Orientační mapa s vyznačením území NPR Lednické
rybníky) a příloze M1b (Ortofotomapa s vyznačením území NPR Lednické rybníky).
-3-
1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími
Natura 2000
evropsky významná lokalita (EVL)
ptačí oblast
Mokřad mezinárodního významu – Ramsar site
RS4
Biosférické rezervace UNESCO
Biosférická rezervace
CZ 0620009 Lednické rybníky, CZ 0623803 Bezručova alej,
CZ 0624099 Niva Dyje, CZ0624102 Slanisko u Nesytu
CZ 0621028 Lednické rybníky
Lednické rybníky
Dolní Morava
EVL a PO jsou zakresleny v příloze M1 (Orientační mapa s vyznačením území NPR Lednické rybníky).
1.6 Kategorie IUCN
kategorie IUCN
IV. řízená rezervace
1.7 Předmět ochrany
1.7.1 Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu
Předmětem ochrany je ptactvo a jiná zvířena, květena a krajinný ráz.
1.7.2 Hlavní předmět ochrany – současný stav
A. Ekosystémy
název ekosystému
podíl plochy v
ZCHÚ
4 % (výměra
M2.3 Vegetace obnažených den teplých
závisí na kótě
oblastí
letnění)
V1 Makrofytní vegetace přirozeně
eutrofních a mezotrofních stojatých 5–10%
vod
< 1%
T7 Slaniska
popis ekosystému
Na dně letněných rybníků s písčitým a bahnitým
substrátem.
Přirozeně eutrofní a mezotrofní stojaté vody,
substrát je často pokryt silnou vrstvou organického
bahna a nerozloženého opadu
Louky na slaných střídavě vlhkých půdách
B. Druhy rostlin
název druhu
blešník úplavičný
(Pulicaria dysenterica)
merlík slanomilný
(Chenopodium chenopodioides)
solenka Valerandova
(Samolus Valerandi)
šťovík bahenní
(Rumex palustris)
šťovík úzkolistý
(Rumex stenophyllus)
aktuální početnost nebo vitalita
populace v ZCHÚ, zhodnocení stavu
stovky jedinců,
stovky jedinců, do roku 2007
považován v ČR za vymizelý,
při letnění Nesytu se objevily na
obnaženém dně bohaté porosty
na několika hektarech plochy
stovky jedinců, výrazně spjata s
realizací letnění od r. 2007
desítky jedinců, výrazně spjat s
realizací letnění od r. 2007
desítky až stovky jedinců,
-4-
stupeň ohrožení
CR
EX
KO, CR
CR
CR
C. Druhy živočichů
název druhu
bahnivka lužní
(Bithynia troschelii)
bahnivka nadmutá
(Bithynia leachii)
břehouš černoocasý
(Limosa limosa)
bukač velký
(Botaurus stellaris)
bukáček malý
(Ixobrychus minutus)
husa běločelá
(Anser albifrons)
husa polní
(Anser fabalis)
husa velká
(Anser anser)
husice liščí (Tadorna tadorna)
chřástal malý
(Porzana parva)
křepčík obroubený
(Cybister lateralimarginalis)
kuňka obecná
(Bombina bombina)
kvakoš noční
(Nycticorax nycticorax)
lžičák pestrý
(Anas clypeata)
populace v ZCHÚ, zhodnocení
dlouhodobého trendu
stupeň ohrožení
vzácně
RE, -
vzácně
CR, -
velmi vzácně; dříve pravidelné
hnízdění a jarní průtah, patrný je
dlouhodobý pokles početnosti (v
devadesátých letech se prakticky
neobjevovali), hnízdění nebylo
v posledních třiceti letech
prokázáno, v posledních
několika letech zastiženi na tahu
na letněných rybnících
velmi vzácně, ojedinělá
doložená hnízdění
nehojně hnízdí, vázán na dobrý
stav litorálů
tisíce jedinců (jarní i podzimní
tah), od roku 2000 patrný nárůst
početnosti
tisíce jedinců (jarní tah desítky
až stovky ex., podzimní tah
stovky až tisíce jedinců,
početnost závislá na více
aspektech)
až 30 párů (hnízdění), tisíce
jedinců na tahu a na letním
shromaždišti, nárůst početnosti
v posledních letech
vzácně; poprvé pozorována
v roce 1972, poprvé zahnízdila
v roce 2008 (3 páry) na letněném
Hlohoveckém rybníku, od té
doby stoupající trend
vzácně hnízdí
vzácně
CR, KO
CR, KO
CR, KO
-,-
-,-
EN, -
VU, -
CR, KO
CR, -
relativně hojně
max. 250 párů, počet hnízd
v kolonii se dlouhodobě
pohybuje kolem 200, kolísání
zejména kvůli zánikům/vznikům
jiných kolonií v okolí
stovky jedinců; dříve běžně
hnízdil, v posledních třiceti
letech pouze ojedinělá
zahnízdění; pravidelně na jarním
tahu (vyrovnané počty kolem
200 ex.) a silném podzimním
tahu (časté výkyvy cca 500-1000
ex.), hnízdění v OP v r. 2010
-5-
EN, SO
EN, SO
CR, SO
název druhu
páchník hnědý
(Osmoderma eremita s.l.)
pijavka lékařská
(Hirudo medicinalis)
pisila čáponohá
(Himantopus himantopus)
polák velký
(Aythya ferina)
potápka černokrká
(Podiceps nigricollis)
potápka malá
(Tachybaptus ruficollis)
rákosník velký
(Acrocephalus arundinaceus)
rybák obecný
(Sterna hirundo)
slavík modráček
(Luscinia svecica)
sýkořice vousatá
(Panurus biarmicus)
tenkozobec opačný
(Recurvirostra avosetta)
tesařík obrovský
stupeň ohrožení
velmi vzácně
CR, SO
velmi vzácně
CR, -
vzácně, ojedinělá pozorování
jednotlivých ex. zejména na jaře
a v létě v posledních letech, v r.
1958 doloženo z Nesytu
výjimečné zahnízdění
stovky jedinců; dříve letní
pelichaniště tisíců jedinců, po
roce 1990 se stavy udržují na
nižší, ale v podstatě vyrovnané
úrovni, pravidelně poměrně
hojně hnízdí
vzácně, jednotlivé páry; prudký
pokles početnosti v
devadesátých letech, dnes již jen
nepravidelná hnízdění
jednotlivých párů s mírně
vzestupným trendem výskytu v
posledních letech
jednotlivé páry; dlouhodobě
poměrně nízká, ale vyrovnaná
početnost, výjimečný byl rok
2008 kdy po letnění na Nesytu
zaznamenány desítky ex., druh
je schopen rychle reagovat
zvýšením početnosti na
zvýšenou potravní nabídku
pravidelně hnízdí desítky párů
jednotlivé páry – desítky párů,
početnost kolísá v závislosti na
vhodných stanovištích na
letněných rybnících případně
technických úpravách hnízdního
ostrova
páry; zřejmě pravidelně hnízdí
několik párů od roku 1988, na
letněném Nesytu v roce 2007 v
rákosinách odchycena mláďata
(17 ex.) prokazující úspěšnost
hnízdění
jednotlivé páry – desítky párů;
typické je výrazné meziroční
kolísání početnosti
vzácně, po cca 50 letech bylo
v roce 2007 na letněném Nesytu
opět prokázáno hnízdění 2 párů,
ačkoli předtím byla evidována
jen ojedinělá pozorování
protahujících exemplářů
vzácně, vázán spíše na staré
-6-
VU, -
-,-
EN, O
VU, O
VU, SO
EN, SO
EN, SO
EN, SO
VU, KO
EN, SO
název druhu
(Cerambyx cerdo)
vodouš rudonohý
(Tringa totanus)
volavka červená
(Ardea purpurea)
volavka popelavá
(Ardea cinerea)
vznášivka slanomilná
(Arctodiaptomus bacillifer)
zrzohlávka rudozobá
(Netta rufina)
stupeň ohrožení
duby v OP zejména Zámeckého
rybníka
vzácně; pravidelně se objevuje
v malých počtech na jarním
tahu, dochází k meziročním
výkyvům početnosti, s maximem
v roce 2007, kdy na letněném
Nesytu také zahnízdily 2-3 páry
vzácně, jednotlivé páry; skrytě
žijící druh, který zde zřejmě
nepravidelně v několika párech
hnízdí
desítky až stovky párů; kolonie
na Zámeckém rybníku od r.
1932, v posledních třiceti letech
je patrný mírný nárůst počtu
hnízd, který se dlouhodobě
pohybuje kolem 200
vzácně, v 90. letech vymizela, v
posledních letech opět vzácně
ale pravidelně zjišťována
desítky párů; tradiční hnízdiště
(do r. 1950 jediné v ČR),
s meziročními výkyvy stabilně
hnízdí cca 20-30 párů,
v některých letech jsou rybníky
vyhledávány jako pelichaniště,
pak zastiženy stovky jedinců
CR, KO
CR,KO
NT, -
EN, -
EN, SO
V tabulkách hlavního předmětu ochrany jsou uvedeny druhy zařazené do soustavy Natura 2000 jako
evropsky významné druhy, nejvýznačnější druhy patřící do vyhlášky č. 395/1992 Sb. a druhy, jejichž
výskyt je v rámci této lokality nadregionálního či národního významu. Aktuální početnosti druhů byly
stanoveny z botanických a zoologických šetření prováděných pracovníky AOPK ČR, střediska Brno a
Správy CHKO Pálava, u některých druhů též z mapování druhů pro soustavu Natura 2000 a z údajů
získaných od externích pracovníků. Stupeň ohrožení byl stanoven dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. a dle
kategorie Červeného a černého seznamu cévnatých rostlin, Červeného seznamu ohrožených druhů
obratlovců ČR a Červeného seznamu ohrožených druhů bezobratlých ČR.
1.8 Předmět ochrany EVL, se kterou je ZCHÚ v překryvu
A. Typy přírodních stanovišť
podíl plochy v
ZCHÚ
kód a název typu přírodního stanoviště
3130 Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného
až subalpínského stupně kontinentální a alpínské
oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací
tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea
1340 Vnitrozemské slané louky
-7-
popis biotopu typu přírodního stanoviště
4 % (výměra Na dně letněných rybníků s písčitým
závisí na kótě a bahnitým substrátem.
letnění)
< 1%
Louky na slaných střídavě vlhkých
půdách.
B. Evropsky významné druhy
název druhu
bobr evropský
(Castor fiber)
husa velká
(Anser anser)
kuňka obecná
(Bombina bombina)
kvakoš noční
lesák rumělkový
(Cucujus cinnaberinus)
lžičák pestrý
(Anas clypeata)
ohniváček černočárný
(Lycaena dispar)
páchník hnědý
roháč obecný
(Lucanus cervus)
tesařík obrovský
(Cerambyx cerdo)
(Netta rufina)
vrkoč útlý
(Vertigo angustior)
populace v ZCHÚ
stupeň
ohrožení
popis biotopu druhu
jednotlivé rodiny
VU, SO
rybník a jeho okolí
až 30 párů (hnízdění),
tisíce jedinců na tahu
EN, -
rybníky a jejich okolí
nehojně
EN, SO
rybník a jeho okolí
max. 250 párů
EN, SO
rybníky a navazující příbřežní
vegetace
nehojně
EN, SO
porosty v okolí rybníka
stovky jedinců
CR, SO
jarní a především podzimní tah,
velmi vzácně i hnízdí, rybníky
nehojně
-, SO
ruderální porosty v okolí rybníků
velmi vzácně
CR, SO
staré stromy v okolí rybníka
běžně
EN, O
staré stromy v okolí rybníka
relativně hojně
EN, SO
duby v okolí rybníka
desítky párů
EN, SO
hnízdění i tah (stovky jedinců),
rybníky
vzácně
VU
vlhké louky, příbřežní vegetace
1.9 Cíl ochrany
Hlavním cílem ochrany a péče je zabezpečení odpovídajících stanovištních a potravních podmínek pro
vodní a mokřadní ptáky a zvýšení početnosti především zvláště chráněných druhů, včetně zvýšení
úspěšnosti jejich hnízdění. Nedílnou součástí tohoto cíle je udržení a zlepšení stavu mokřadních
ekosystémů mělkých rybníků, na ně vázané flóry a fauny i celkového stavu krajinného rázu.
-8-
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany
2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů
Základem národní přírodní rezervace je soustava čtyř průtočných rybníků na toku Včelínek, kterými
jsou Nesyt (do r. 2005 3 až 5 ostrovů, v současnosti 5 až 7 ostrovů – dle výšky hladiny), rybník
Hlohovecký (dříve se 2 ostrovy, nyní 1 ostrov, 1 poloostrov), Prostřední (2 ostrovy) a Mlýnský (též
Lednický nebo Apollo; 1 ostrov, 1 poloostrov), a dále rybník Zámecký (16 ostrovů s parkovou
úpravou, které nejsou součástí ZCHÚ; pouze 5 ostrovů je v současnosti přístupných – v západní části).
Zámecký rybník se od ostatních liší zdrojem vody (rameno Dyje), výrazně členitým břehem i tím, že
je i v porovnání se soustavou na Včelínku velmi mělký.
Geologické podloží území tvoří fluviální písčito-hlinité sedimenty, místy s roztroušenými valouny
(povodňové hlíny) a sedimenty umělých vodních nádrží. Z terciérních mořských usazenin se vyplavují
rozpustné soli, které zasolují jak povrchové vrstvy půdy, tak i vodu ve vlastních rybnících. Lednické
rybníky tak mají specifický chemismus, spočívající ve vysoké koncentraci rozpuštěných látek a
projevující se i jejich vysokou původní přirozenou produkcí. Přítomností zasolené půdy je podmíněn
výskyt cenných halofytních společenstev při západních březích Nesytu.
Z geomorfologického hlediska je území Lednických rybníků součástí celku Dolnomoravský úval.
Zámecký rybník náleží do jeho nejnižší části – podcelku Dyjsko-moravská niva, který zde představuje
akumulační rovinu podél Dyje, tvořenou čtvrtohorními usazeninami. Zbylé čtyři rybníky jsou součástí
západní části Dolnomoravského úvalu, kterým je podcelek Valtická pahorkatina, a v jeho rámci patří
do okrsku Nesytská sníženina, jíž charakterizují protáhlé sníženiny v neogenních usazeninách.
Zájmové území náleží do povodí Dyje. Soustava rybníků leží na pravostranném přítoku Dyje – potoku
Včelínek (Mikulovský potok). Rybník Zámecký je napájen vodami řeky Dyje. Část území je součástí
chráněné oblasti přirozené akumulace vod – Kvartér řeky Moravy.
Klimaticky se toto území řadí do oblasti teplé, s létem velmi dlouhým, velmi teplým a velmi suchým, s
přechodným obdobím velmi krátkým, zima je krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá, s velmi
krátkým trváním sněhové pokrývky (Quitt, 1971). Vegetační období 175 dní, dlouhodobý úhrn srážek
za veg. období je 342,2 mm, průměrný roční úhrn srážek je 516,6 mm, suma aktivních teplot 2800 °C.
Lednické rybníky náleží do 1. vegetačního stupně (dubový). Z hlediska fytogeografického členění se
jedná o termofytikum, fytogeografický obvod Panonské termofytikum (Pannonicum), fytochorion 18.
Jihomoravský úval.
Širší okolí soustavy 4 rybníků tvoří rozlehlé plochy agrocenóz s malým podílem trvalých vegetačních
formací. Jižním směrem se rozprostírá rozsáhlejší lesní komplex na píscích. Rybníky mají většinou
víceméně souvislý lem vrb, ale i jiných dřevin, které někdy sestupují do mělkých, zejména
přítokových částí rybníků. Porosty okolí Zámeckého rybníka mají výraznější parkový charakter.
V parkových úpravách okolí rybníků se uplatňuje solitérně či ve skupinách řada dekorativních
dřevinných taxonů včetně exotů. Dřevinné porosty jsou v záměrné kompozici střídány s volnými
plochami travino-bylinných porostů.
Oblast Lednických rybníků je pestrou mozaikou fytocenóz, řazených do svazů Salicion albae,
Phragmition communis, dále zde roste pobřežní vegetace svazu Humulo-Polygonion dumetorum,
společenstva vysokých ostřic (především svaz Caricion gracilis), společenstva plovoucích rostlin
(svaz Lemnion minoris), ponořených rostlin (Potamion), vegetace obnažených den (svaz
Nanocyperion), vyskytují se zde rovněž druhy jednoletých plevelných společenstev (svaz Bidention
tripartiti a Agropyro-Rumicion), společenstva v prostoru od snížené pobřežní čáry směrem do vody
(svaz Scirpion maritini, v hlubší vodě Oenanthion aquaticae).
Z významných zástupců vodních makrofyt u Nesytu lze uvést lakušník trojdílný (Batrachium baudotii;
KO) a lakušník Rionův (B. rionii; KO), z druhů obnažených den např. solenku Valerandovu (Samolus
valerandii), merlík slanomilný (Chenopodium chenopodioides). Na plochách slaniska v západní části
Nesytu (jeho podstatná část je vyhlášena jako NPR Slanisko u Nesytu) byla potvrzena sítina
slanisková (Juncus gerardii; SO), hadí mord maloúborný (Scorzonera parviflora; KO), pampeliška
besarabská (Taraxacum bessarabicum; KO).
Území je jedinečnou ornitologickou lokalitou mezinárodního významu, pro mnohé druhy ornitofauny
je významným hnízdištěm, pelichaništěm, tahovou zastávkou, nocovištěm (rákosiny).
-9-
A. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin
název druhu
Kriticky ohrožený druh (KO)
bahenka šášinovitá
(Heleochloa schoenoides)
hvězdnice slanistá panonská
(Aster tripolium subsp.
pannonicus)
jitrocel přímořský brvitý
(Plantago maritima subsp.
ciliata)
kuřinka solná
(Spergularia salina)
lakušník Baudotův
(Batrachium baudotii)
lakušník Rionův
(Batrachium rionii)
merlík slanomilný
(Chenopodium chenopodioides)
pampeliška besarabská
(Taraxacum bessarabicum)
prorostlík nejtenčí
(Bupleurum tenuissimum)
solenka Valerandova
(Samolus valerandii)
vstavač bahenní
(Orchis palustris)
Silně ohrožený druh (SO)
ostřice žitná
(Carex secalina)
růžkatec bradavčitý
(Ceratophyllum submersum)
sítina Gerardova
(Juncus gerardii)
populace v ZCHÚ
popis biotopu druhu
stovky jedinců
na dně letněných rybníků
místy
západní část Nesytu, slanisté louky
roztroušeně
slanisté louky, západní část Nesytu
desítky až stovky jedinců
výjimečně
Valtická zátoka Nesytu
desítky jedinců
vodní makrofyt
desítky jedinců
vzácně
slanisté louky, západní část Nesytu
místy
stovky jedinců
kolem 10 ks
jižní břeh Nesytu
stovky jedinců
místy
Prostřední rybník, u východního břehu
roztroušeně
B. Přehled zvláště chráněných druhů živočichů
název druhu
Kriticky ohrožený druh (KO)
břehouš černoocasý
(Limosa limosa)
bukač velký
(Botaurus stellaris)
bukáček malý
(Ixobrychus minutus)
chřástal malý
(Porzana parva)
jeřáb popelavý
(Grus grus)
koliha velká
(Numenius arquata)
kolpík bílý
(Platalea leucorodia)
morčák velký
(Mergus merganser)
populace v ZCHÚ
popis biotopu druhu, další poznámky
velmi vzácně
na tahu, především letněné rybníky
velmi vzácně
hnízdění, rákosiny v litorálu rybníků
nehojně
vzácně
velmi vzácně
na tahu, rybníky a jejich okolí
velmi vzácně
velmi vzácně
jedinci – desítky jedinců
na tahu, rybníky
- 10
1 -
název druhu
netopýr brvitý
(Myotis emarginatus)
orel mořský
(Haliaeetus albicilla)
orlovec říční
(Pandion haliaetus)
ostralka štíhlá
(Anas acuta)
polák malý
(Aythya nyroca)
rybák černý
(Chlidonias niger)
skokan skřehotavý
(Rana ridibunda)
tenkozobec opačný
(Recurvirostra avosetta)
vodouš rudonohý
(Tringa totanus)
volavka červená
(Ardea purpurea)
Silně ohrožený druh (SO)
bekasina otavní
(Gallinago gallinago)
bobr evropský
(Castor fiber)
čírka modrá
(Anas querquedula)
hohol severní
(Bucephala clangula)
chřástal kropenatý
(Porzana porzana)
chřástal vodní
(Rallus aquaticus)
kuňka obecná
(Bombina bombina)
kvakoš noční
ledňáček říční
(Alcedo atthis)
lesák rumělkový
(Cucujus cinnaberinus)
lžičák pestrý
(Anas clypeata)
netopýr rezavý
(Nyctalus noctula)
netopýr vodní
(Myotis daubentonii)
ohniváček černočárný
(Lycaena dispar)
páchník hnědý
pěnice vlašská
(Sylvia nisoria)
populace v ZCHÚ
kolonie cca 600 jedinců
loví v okolí rybníků, kolonie sídlí v půdních
prostorách Rybničního zámečku
jedinci
zimování, rybníky a jejich okolí
jedinci
na tahu, rybníky a jejich okolí
jedinci či malé skupiny
především při jarním tahu, rybníky
jedinci
rybníky
jedinci – desítky jedinců
především jarní tah, rybníky a jejich okolí
hojně
litorální část rybníků
vzácně
hnízdění, na obnažených dnech letněných
rybníků
vzácně
pravidelně při jarním tahu, vzácně i hnízdí
velmi vzácně
vzácně hnízdí v souvislejších rákosinách
jedinci
především podzimní tah, rybníky a jejich
okolí
jednotlivé rodiny
litorální části rybníků a jejich okolí
desítky jedinců
především jarní tah, rybníky
desítky jedinců
zimování, rybníky
vzácně
možné hnízdění, rákosiny v litorálu rybníků
vzácně
hnízdění jednotlivých párů, rákosiny v
litorálu rybníků
nehojně
max. 250 párů
rybníky a navazující příbřežní vegetace
(zejména Zámecký rybník – největší kolonie
v ČR)
jedinci
rybníky
nehojně
staré stromy na hrázích a v okolí rybníků
stovky jedinců
jarní a především podzimní tah, velmi vzácně
i hnízdí, rybníky
běžně
rybníky (loviště) a příbřežní porosty
běžně
rybníky (loviště)
nehojně
ruderální porosty v okolí rybníků
velmi vzácně
max. 10 párů
keřové porosty v okolí rybníků
- 11 -
název druhu
pisík obecný
(Actitis hypoleucos)
potápka rudokrká
(Podiceps grisegena)
rákosník velký
(Acrocephalus arundinaceus)
ropucha zelená
(Bufo viridis)
rosnička zelená
(Hyla arborea)
rybák obecný
(Sterna hirundo)
skokan štíhlý
(Rana dalmatina)
skokan zelený
(Rana esculenta kl.)
strakapoud jižní
(Dendrocopos syriacus)
sýkořice vousatá
(Panurus biarmicus)
škeble rybničná
(Anodonta cygnea)
tesařík obrovský
(Cerambyx cerdo)
vodouš kropenatý
(Tringa ochropus)
volavka bílá
(Ergetta alba)
volavka stříbřitá
(Ergetta garzetta)
vydra říční
(Lutra lutra)
zdobenec měnlivý
(Gnorimus variabilis)
(Netta rufina)
Ohrožený druh (O)
cvrčilka slavíková
(Locustella luscinioides)
čírka obecná
(Anas crecca)
kopřivka obecná
(Anas strepera)
kormorán velký
(Phalacrocorax carbo)
moták pochop
(Circus aeruginosus)
potápka černokrká
(Podiceps nigricollis)
potápka malá
(Tachybatus ruficollis)
potápka roháč
(Podiceps cristatus)
roháč obecný
(Lucanus cervus)
populace v ZCHÚ
jedinci
na tahu, možné hnízdění (Nesyt 2007),
jedinci
vzácně na jarním i podzimním tahu
desítky párů
pravidelné hnízdění, rákosiny
hojně
rozmnožování v litorální části rybníků
hojně
litorální část rybníků, vegetace v okolí
rybníků
jednotlivé páry – desítky
párů
hnízdění, rybník a příbřežní vegetace
běžně
okraje rybníků a tůně – v době rozmnožování
hojně
max. 5 párů
porosty v okolí rybníků
až 100 párů
hnízdění, rybník a příbřežní vegetace
nehojně
rybníky
relativně hojně
staré duby na hrázích a v okolí rybníků
jednotlivě
jedinci až desítky jedinců rybníky a jejich okolí
jedinci
jedinci
vzácně
desítky párů
hnízdění i tah (stovky jedinců), rybníky
desítky párů
až tisíce jedinců
až stovky jedinců
pravidelné hnízdění, rybník a okolní
vegetace
na tahu (především podzimní), možné
hnízdění
na tahu, nepravidelné hnízdění na Zámeckém
rybníku
rybníky a jejich okolí, hnízdění jednotlivých
párů
jedinci
pravidelné hnízdění, rákosiny
na tahu, nepravidelné hnízdění jednotlivých
párů
desítky jedinců
rybníky a rákosiny
desítky jedinců
pravidelné hnízdění až desítek párů, rybníky
a rákosiny
běžně
- 12
1 -
název druhu
ropucha obecná
(Bufo bufo)
strakapoud prostřední
(Dendrocopos medius)
užovka obojková
(Natrix natrix)
veverka obecná
(Sciurus vulgaris)
vlaštovka obecná
(Hirundo rustica)
populace v ZCHÚ
běžně
rybníky (v době rozmnožování)
max. 10 párů
porosty v okolí rybníků
běžně
běžně
porosty okolo rybníků
až desetitisíce jedinců
nocoviště, porosty okolo rybníků
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti
v minulosti
a) Ochrana přírody
Částečně chráněny byly rybníky již v době, kdy patřily Liechtensteinům. Ptactvo se zde vždy lovilo
jen zřídka, lokalitu majitelé chránili formou jakési „lovecké rezervace“ snad již od 17. stol. Ve
dvacátých letech minulého století byla v Rybničním zámečku zřízena biologická stanice s cílem
studovat rybniční biotu. Od roku 1932 se datuje zákaz vstupu na ostrůvky Zámeckého rybníka,
následně zde vznikla početná kolonie kvakoše nočního (Nycticorax nycticorax) a volavky popelavé
(Ardea cinerea) (ochranné pásmo). V roce 1953 bylo území vyhlášeno státní přírodní rezervací (SPR).
Od roku 1990 je území Lednických rybníků zařazeno mezi mokřady mezinárodního významu –
Ramsar site RS4. V roce 1992 došlo k zařazení SPR mezi národní přírodní rezervace. V roce 1996 byl
Lednicko-valtický areál, jehož je NPR Lednické rybníky součástí, zapsán do Seznamu světového
kulturního a přírodního dědictví UNESCO a od roku 2003 je NPR Lednické rybníky součástí
Biosférické rezervace Dolní Morava. V roce 2004 byla nařízením vlády ČR č. 601/2004 Sb. ze dne 27.
10. 2004 vyhlášena Ptačí oblast Lednické rybníky (CZ0621028). Nařízením vlády č. 132/2005 Sb.
byla vyhlášena Evropsky významná lokalita – Niva Dyje (CZ0624099) a Evropsky významná lokalita
Bezručova alej (CZ0623803), které z části zasahují do území NPR Lednické rybníky. Nařízením vlády
č. 301/2007 Sb., byla na území rybníků Nesyt, Hlohovecký rybník, Prostřední rybník a Mlýnský
rybník vyhlášena Evropsky významná lokalita Lednické rybníky (CZ0620009).
V devadesátých letech 20. stol. bylo v území řešeno několik studií zaměřených zejména na
optimalizaci rybářského hospodaření.
V roce 1994 byl částečně letněn Mlýnský rybník s jednoznačně pozitivním dopadem (zvýšená míra
průtahu bahňáků, zahnízdění druhů v posledních letech výjimečné – částečné letnění se na rybnících
realizuje od počátku 90. let nepřetržitě.
Od roku 2002 je v zámeckém parku v Lednici zaznamenávána výrazná činnost bobra evropského
(Castor fiber; SO) s negativním dopadem na stabilitu břehů Zámeckého rybníka a jeho ostrovů a na
dendrologicky a krajinářsky cenné dřeviny v parku. Vlivem stupňujícího se tlaku populace bobrů na
dřeviny v této lokalitě došlo k výraznému zhoršení stavu dřevin na ostrovech s hnízdními koloniemi
volavek popelavých (Ardea cinerea) a kvakošů nočních (Nycticorax nycticorax). U části hnízdních
stromů došlo vlivem okusu bobrem k předčasnému odumření a téměř úplně bylo potlačeno zmlazení a
odrůstání náhradních dřevin v podrostu stávajících hnízdních stromů. V kombinaci s dalšími faktory je
tak velmi pravděpodobné, že kolonie na tzv. volavkových ostrovech postupně zaniknou pro nedostatek
vhodných hnízdních příležitostí. Náhradou je přesun části hnízdících ptáků na tzv. Ovčí ostrov.
Od roku 2004 je Zámecký rybník ponechán bez obsádky. V prvních letech se ukázal pozitivní vliv
takového přístupu na rybniční ekosystém, avšak v současnosti se projevují negativní vlivy spojené s
postupným zahušťováním obsádky. V prvních letech došlo k výraznému zvýšení počtu zde hnízdících
ptáků i k rozvoji vodní a mokřadní vegetace, v následujících letech však tento pozitivní trend
nepokračoval.
V zimě 2004/2005 byla provedena úprava sklonu břehů dvou starých deponií (ostrovů) v západní části
Nesytu a jejich rozdělení na čtyři izolované ostrovy, přičemž na jižní straně severní deponie byla
- 13
1 -
navezena vrstva štěrku – oblázků jako vhodný povrch pro hnízda rybáků. Ve stejném období došlo
také k rozčlenění rákosin v jihozápadní části Nesytu soustavou vybagrovaných kanálů.
V roce 2007 byl částečně letněn rybník Nesyt, a to na počáteční kótě letnění 173,00 m n. m.
s postupným zaklesnutím hladiny až na zbytkovou plochu cca 30 ha.
V roce 2008 byl částečně letněn Hlohovecký rybník. U obou se prokázal jednoznačně pozitivní efekt
na biotu rybníků (podrobně viz např. Sychra a kol. 2008).
b) Zemědělské hospodaření
Do druhé poloviny 20. století nebyl pravděpodobně vliv zemědělské činnosti na území stávající NPR
podstatný. Následně však jeho vliv na ekosystémy rybníků stoupal. V padesátých letech v důsledku
scelování pozemků došlo ke zvýšení eroze okolní půdy a k následnému splavování půdy do rybníků a
jejich zanášení. Vlivem zavádění intenzivních technologií, používání prostředků chemické ochrany
rostlin a průmyslových hnojiv došlo ke zhoršení kvality vody a výrazné eutrofizaci rybníků, jejíž
důsledky se projevují dosud. Na obnažených dnech letněných rybníků se v minulosti také zemědělsky
hospodařilo, pěstovala se zde kukuřice, příp. jiné zemědělské plodiny, příp. byl na rybnících pasen
dobytek, což bránilo rozvoji společenstev obnažených den.
Oproti tradovaným předpokladům je z dostupných zdrojů zřejmé, že při letnění rybníků v minulosti
zdaleka nedocházelo k obhospodařování obnažených den vždy a téměř nikdy nebyla využívána celá
plocha dna (Zapletálek, 1933, Hurt, 1960). Je to patrné také z přehledu rozvoje litorálních porostů na
Lednických rybnících (Macháček, 2009), z grafického znázornění rozsahu rákosin na Lednických
rybnících v letech 1933, 1987 a 2006 je zřejmé, že ve třicátých letech, kdy se ještě běžně praktikovalo
soukromé zemědělské hospodaření, zcela chyběly litorální porosty v místech, kde rybníky nejblíže
přiléhaly k obcím a naopak byly rozvinuté na opačných stranách rybníka. Např. u Nesytu tak zjevně
docházelo k hospodaření jen v oblasti tzv. Valtické zátoky a v severozápadním okraji u obce Sedlec.
Naopak na jihozápadním a severozápadním břehu rybníka jsou rozsáhlé rákosiny, které fakticky
potvrzují předpoklad, že v těchto místech se při letnění nehospodařilo, resp. zde mohla probíhat jen
omezená pastva.
c) Rybníkářství
Rybníky byly postupně zakládány v 15. století, v době vzestupu rybničního hospodářství. První
zmínka o Nesytu (Hurt, 1960) je z r. 1418 (vznikl někdy mezi lety 1414 až 1417). Názvy rybníků
prošly postupným vývojem: Nesyt (název vychází z náročnosti rybníku na množství násady a vody) –
dříve Fojtlsbrunský, Sedlecký, Kamenohrázský; Hlohovecký – Bischofwäther Teich, Horní; Prostřední
– Nový (byl založen ze skupiny lednických rybníků nejpozději, odtud název), Střední; Mlýnský –
Dolní, Lesní, Apollo. Rybník Nejhornější, dnes zaniklý, ležel mezi Nesytem a rybníkem
Hlohoveckým. Na jeho místě se dnes nacházejí výtažníky.
Rybníky byly využívány ke kombinovanému chovu kapra a štiky. Vzhledem k tomu, že takřka celá
produkce směřovala na vídeňské trhy, zaměřilo se rybniční hospodaření ve velké míře rovněž na
žádané candáty (zejména v 19. stol.). V roce 1869 byly rybníky v lednickém parku, podrobované
výlovu vždy v údobí 5 až 6 let, pojaty do řádného rybničního hospodářství a přiděleny rybniční správě
ve Valticích. Výnosnost rybníků stoupla zejména po r. 1896, kdy byl zaveden místo tříletého cyklu
cyklus dvouletý – podle něho se lovíval 1. rokem vždy r. Nesyt (Sedlecký) a druhým zase další tři
rybníky, které bývaly stejně jako Sedlecký po svém nasazení během 1. roku jen částečně napuštěny; v
roce, kdy se lovívaly, byly všechny naplněny úplně vodou; mimo to býval střídavě vždy jeden z
dalších rybníků letněn, a to jednou za 7 let (Hurt, 1960). O výhodnosti takového modelu hospodaření
svědčí fakt, že se jednalo o nejvýnosnější statek Lichtensteinského panství a jedná se v podstatě o
jedinou obdobně velkou rybniční soustavu na jižní Moravě, která nezanikla při masivním rušení
rybníků v první polovině 19. stol. Svou roli v tom hraje zřejmě také právě důsledné pravidelné letnění
rybníků, které bylo jedním z významných faktorů bránících zanášení, a Lednické rybníky tak na rozdíl
od mnoha jiných nebylo nutné odbahňovat resp. nebyly zrušeny pro finanční náročnost takového
opatření.
Podle správního rozdělení náležel Hlohovecký rybník před r. 1920 k okresnímu hejtmanství v
- 14
1 -
Mistelbachu, severní část byla v obvodu okres. hejtmanství v Mikulově; podle Macháčka (1997)
procházela soustavou hranice mezi Moravou a Rakouskem do r. 1919.
Liechtensteinové opustili panství v r. 1945, kdy proběhla konfiskace jejich majetku. Následně přešlo
hospodaření na rybnících do správy Státního rybářství, s. p., které zde hospodařilo až do začátku
devadesátých let 20. stol. V průběhu 80. let došlo k vystupňování velikosti rybích obsádek i intenzity
krmení, což se projevilo zřetelným zhoršením kvality ekosystémů, kterému neprospíval ani systém
kapro-kachního hospodářství provozovaný na Nesytu, ukončený až v roce 1994.
Zámecký rybník je z hlediska rybářského hospodaření zařazen do I. kategorie – extenzivní, neprovádí
se zde hnojení ani krmení ryb. V minulosti byl však využíván jako polointenzifikační rybník, včetně
aplikace krmiv.
Na soustavě se hospodaří extenzivně s dokrmováním v případě potřeby a byla pronajímána
společnostem Rybníkářství Pohořelice, a. s. (Nesyt) a APH rybníky, s. r. o. (Hlohovecký r., Prostřední
r. a Mlýnský r.). Od počátku 90. let na rybnících probíhá vždy částečné letnění (snížení hladiny)
některého z rybníků (kromě Zámeckého). Pozitivní vliv na ekosystémy rybníků má jejich postupné
částečné odbahňování a druhotně také úpravy technických zařízení rybníků, zejména výpustných
objektů, které jsou podstatné zejména pro zajištění manipulace s vodou a dobrou slovitelnost rybníků.
Celkovou údržbu rybníků lze považovat za dlouhodobě zanedbanou, což se projevuje na stavu
bezpečnostních přepadů, které vyžadují nutnou rekonstrukci. Na hrázích je patrné porušení v důsledku
zanedbání údržby, zejména neodstraňováním náletových dřevin a nerealizací drobné opravy opevnění,
což bude v budoucnu vyžadovat nemalé náklady. Silné zabahnění, zejména lovišť a stok, lze dát do
souvislosti se špatným přístupem k melioračním a udržovacím pracím v rybničních kotlinách zejména
v době hospodaření Státního rybářství. Následná opatření nebyla nikdy dostatečná a problémy spíše
jen odsouvala.
V posledních letech byly realizovány následující úpravy:
1998: částečné odbahnění Zámeckého rybníka v jeho východní části
1999: při vypouštění Mlýnského rybníka došlo k poškození vtokové části hrázové výpusti,
rekonstrukce proběhla v r. 2000
2003: na rybníku Nesyt odbahnění loviště a stoky; část těženého sedimentu byla deponována mimo
rybník, část přímo v rybníku – v té jeho části, kde se nacházela rozsáhlá proláklina (jezero), ve
které vždy zůstávala při výlovech část rybí obsádky včetně nepůvodního karase stříbřitého
(Carassius gibelio).
2004: odbahněno sacím bagrem loviště a část stoky v úseku 200 m na Hlohoveckém rybníku
2005: rekonstrukce výpustného objektu Prostředního rybníka (dotace v rámci Programového
financování – správa nezcizitelného státního majetku ve ZCHÚ) a odbahnění jeho loviště a
části stoky
2006: odbahnění části stoky a loviště Mlýnského rybníka
2009: odbahnění loviště a stoky Nesytu
2009–2010: odstranění náletových dřevin z návodních stran hrází rybníků Hlohoveckého,
Prostředního a Mlýnského
2010: při výlovu instalace slupu do vývařiště rybníka Nesyt (instaluje se pouze po dobu výlovu)
Všechny akce od roku 2003 byly hrazeny prostřednictvím AOPK ČR z dotačních a dalších finančních
zdrojů.
d) Myslivost
Území nebylo nikdy myslivecky příliš využíváno a už za vlastnictví Liechtensteinů zde platila výrazná
omezení lovu. Po vyhlášení přírodní rezervace v roce 1953 zůstala tato omezení víceméně v platnosti.
Lov husí je povolen až za hranicí padesátimetrového ochranného pásma. Problémem bývá
nerespektování tohoto omezení. Kontroly ze strany orgánu státní správy myslivosti pravděpodobně
neprobíhají.
e) Rekreace a sport
Od druhé poloviny 20. století narůstá tlak na rekreační využívání území. V šedesátých letech minulého
- 15
1 -
století byla jihovýchodní část Mlýnského rybníka v prostoru pod Apollónovým chrámem vyčleněna
k rekreačním účelům (nikoliv právně). Po roce 2000 byla po obvodu rybníků obnovena naučná stezka
a následně si vzrůstající tlak na provoz cykloturistiky vynutil také vedení několika cyklostezek v těsné
blízkosti NPR.
f) Jiné způsoby využívání
Celá oblast byla již od 15. stol. postupně krajinářsky formována, což vyvrcholilo v letech 1805–1825
zásluhou majitelů území, knížecího rodu Liechtensteinů. Samostatně ležící Zámecký rybník vznikl
podle návrhu arch. Fantiho mezi léty 1805 až 1811 na místě někdejšího barokního parku (založeného v
prostoru meandrů Dyje), a to ve dvou etapách (nejprve vznikla jižní část). Jeho břehům se dostalo
velmi členité podoby, původně byly opevněny kamennou rovnaninou a štětem z lomového kamene
(vápenec, pískovec) a pomocí ponorných haťoštěrkových válců. Počet a velikost ostrovů se v průběhu
let (zejména v 19. stol.) několikrát měnily, jejich zpřístupnění ze břehů i navzájem zajistilo
vybudování můstků. Rozsáhlé krajinářské úpravy s sebou přinesly uplatnění významných průhledů,
střídání volných ploch, zapojených porostů, solitérních dřevin. Autorem zahradnických úprav je Van
der Schott. Do okolí rybníků (a v celém LVA) byla umístěna řada romantizujících staveb. Pro výsadbu
bylo využito pestrého druhového složení okrasných dřevin, často cizokrajných, což se projevilo rovněž
při úpravě okružní cesty kolem komplexu rybníků. V roce 1969 byl areál zámeckého parku v Lednici,
jehož je Zámecký rybník součástí, zapsán jako nemovitá kulturní památka v Ústředním seznamu
kultur. památek pod č. 1365. Vyhláškou č. 484/1992 Sb. o prohlášení Lednicko-valtického areálu na
jižní Moravě za památkovou zónu, bylo celé území Lednicko-valtického areálu Ministerstvem kultury
prohlášeno za památkovou zónu a byly stanoveny podmínky pro zabezpečení ochrany a péče o
památkovou hodnotu zóny. V roce 1995 byl zámek a park v Lednici prohlášen za národní kulturní
památku (Sb. zákonů č. 262/1995) vedenou v současné době pod číslem 46546/7-1343. V roce 1996
byl celý LVA zapsán do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Od roku
1999 je prováděno pravidelné vysekávání rákosového porostu v šíři 40 m před Hraničním zámečkem
(z. břeh Hlohoveckého ryb.) z důvodu zachování původního kompozičního záměru (pohledové spojení
s Apollónovým chrámem při Mlýnském ryb.). V roce 2002 byly provedeny vegetační úpravy
(odstranění náletu, kácení, ošetření, výsadby) kolem rybníka Mlýnského, Prostředního a
Hlohoveckého dle projektu Ing. J. Machovce s finančním zajištěním Okresního úřadu Břeclav.
V letech 2008–2010 realizovala AOPK ČR na svých pozemcích v ochranném pásmu NPR (částečně
podél Hlohoveckého, Prostředního a Mlýnského rybníka) odstraňování náletových dřevin, sečení
travnatých ploch a dosadby původních dřevin tak, aby byl pokud možno co nejdéle zachován
krajinářských charakter příbřežních partií. S ohledem na to, že ostatní pozemky nejsou součástí NPR
ani nejsou v majetku AOPK ČR nelze do způsobu jejich údržby z pohledu OOP cíleně zasahovat.
V roce 2011 zahájil Národní památkový ústav realizaci projektu obnovy zámeckého parku v Lednici.
V rámci budování závlah na dolním toku Dyje od šedesátých let 20. stol. byla soustava rybníků na
Včelínku zahrnuta do systému závlahové soustavy Brod nad Dyjí – Bulhary – Valtice (B-B-V).
Rybníky v tomto systému sloužily k převádění závlahové vody z horní nádrže Vodního díla Nové
Mlýny (VDNM) a prostřednictvím čerpacích stanic závlahových (ČSZ) byla voda čerpána pro závlahy
konkrétních pozemků. Závlahová voda nesměla být z rybníků čerpána na úkor vodní bilance Včelínku
resp. rybníků samotných. Veškerá závlahová voda měla být načerpána z VDNM a to včetně krytí ztrát
odparem a převáděním vody závlahovou soustavou. Z toho důvodu bylo v podmínkách vydaného
rozhodnutí mimo jiné uvedeno, že veškeré odběry pro závlahy je nutné předem hlásit a koordinovat
s provozovatelem rybníků. Celý systém se po roce 1989 rozpadl, závlahová soustava byla po částech
privatizována a jako celek je v současnosti víceméně nefunkční. Na soustavu rybníků na Včelínku
byly napojeny tři ČSZ. ČSZ 6 na levém břehu rybníka Nesyt, je pravděpodobně funkční.
Minimálně posledních sedm let nebyl hlášen žádný odběr pro závlahy touto ČSZ.
ČZS 7 na levém břehu Hlohoveckého rybníka je v současnosti pravděpodobně funkční, k čerpání vody
z rybníka se však dle našich informací nevyužívá.
ČSZ 8 na levém břehu Mlýnského rybníka je v současné době bez technického vybavení a zcela
nefunkční.
- 16
1 -
Všechny tyto ČSZ byly projektovány tak, aby umožňovaly čerpání vody i v případě letnění rybníků.
Údržba přívodních kanálů je věcí uživatelů ČSZ.
Další odběry vázané na soustavu rybníků na Včelínku jsou:
Odběr z vývařiště rybníka Nesyt pro soustavu výtažníků mezi Nesytem a Hlohoveckým rybníkem.
Tento odběr je dle stanoviska vodoprávního úřadu, uvedeného v rozhodnutí o povolení k nakládání
s vodami, odběrem z rybníka Nesyt a na rozdíl od závlah je tento odběr na úkor celkové bilance ve
Včelínku a rybníce Nesyt.
Odběr z Hlohoveckého rybníka pro provoz sádek v Hlohovci. I zde se jedná o odběr na úkor bilance
vody v rybníce, ale vzhledem k technickému řešení sádek, se většina odebrané vody vrací zpět do
Hlohoveckého rybníka a je tak nutné brát víceméně pouze odpar.
Odběr z Mlýnského rybníka pro závlahy lesní školky LZ Židlochovice v k.ú. Lednice na Moravě.
2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy
Územní plán sídelního útvaru – Sedlec
Územní plán sídelního útvaru – Hlohovec
Územní plán sídelního útvaru – Břeclav
Územní plán obce Lednice
Územně-plánovací podklad (krajinářská studie) podle § 14 vyhl. 135/2001 Sb. s názvem Urbanistická
studie LVA (zpracovatel ZF MZLU Brno).
Studie obnovy zámeckého parku v Lednici (zpracovatel ZF MZLU Brno, 2002).
Vyhodnocení dendrologického potenciálu zámeckého parku v Lednici na Moravě (zpracovatel ZF
MZLU Brno, 1996).
Usnesení vlády č. 411 ze dne 12. dubna 2006, kterým se uděluje výjimka z ustanovení § 29 písm. a),
b), d) a h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, za účelem revitalizace Zámeckého
rybníka v Lednici. Platnost do 31. prosince 2015 (Projekt revitalizace Zámeckého rybníka
v současnosti ve fázi vydaného stavebního povolení. Investor – Národní památkový ústav, územní
odborné stanoviště v Brně. Projektant – A.KTI, s. r. o., Brno)
2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch
2.4.1 Základní údaje o rybnících
Rybníky v soustavě (Nesyt, Hlohovecký r., Prostřední r. a Mlýnský r.) se nacházejí na vodním toku
Včelínek. Mezi rybníky Nesytem a Hlohoveckým se nachází osm výtažníků (Jan, Jaroslav, Antonín,
Bohumír, Matouš, Petr, Franta a Eda), které nejsou součástí NPR a jsou v majetku Rybníkářství
Pohořelice, a. s. Zámecký rybník se nachází na toku tzv. Zámecké Dyje.
Název rybníka (nádrže)
Katastrální plocha
Využitelná vodní plocha
Plocha litorálu
Průměrná hloubka
Maximální hloubka
Normální hladina
Postavení v soustavě
Manipulační řád
Hospodářsko provozní řád
Způsob hospodaření
Intenzita hospodaření
Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva)
Parametry zvláštních povodní (u rybníků III. kategorie)
Vlastník rybníka
- 17
1 -
Nesyt
289 ha
250 ha
39 ha
1,5 m
5,2 m
174,36 m n. m.
první rybník v soustavě Lednických rybníků
není
není
Jednohorkový
extenzivní až polointenzifikační
není
netýká se
ČR – AOPK ČR
Uživatel
Rybářský revír
Zarybňovací plán
Průtočnost – doba zdržení
–
není
je věcí nájemce
-
Plocha litorálu
Průměrná hloubka
Maximální hloubka
Normální hladina
Manipulační řád
Vlastník rybníka
Uživatel
Rybářský revír
Zarybňovací plán
Hlohovecký rybník
104 ha
94 ha
10 ha
1,7 m
4,5 m
167,80 m n. m.
uvnitř soustavy (druhý rybník)
není
není
jednohorkový
polointenzifikační
není
netýká se
ČR – AOPK ČR
–
není
je věcí nájemce
-
Plocha litorálu
Průměrná hloubka
Maximální hloubka
Normální hladina
Manipulační řád
Vlastník rybníka
Uživatel
Rybářský revír
Zarybňovací plán
Prostřední rybník
52 ha
45 ha
2 ha
1,63 m
4,1 m
165,73 m n. m.
uvnitř soustavy (třetí rybník)
není
není
jednohorkový
není
netýká se
ČR – AOPK ČR
–
není
je věcí nájemce
-
Plocha litorálu
Průměrná hloubka
Maximální hloubka
Normální hladina
Manipulační řád
Mlýnský rybník
107 ha
100 ha
7 ha
1,88 m
3,8 m
163,98 m n.m.
poslední rybník soustavy
není
není
- 18
1 -
Vlastník rybníka
Uživatel
Rybářský revír
Zarybňovací plán
jednohorkový
není
netýká se
ČR – AOPK ČR
–
není
je věcí nájemce
-
Plocha litorálu
Průměrná hloubka
Maximální hloubka
Manipulační řád
Vlastník rybníka
Uživatel
Rybářský revír
Zarybňovací plán
Zámecký rybník
27 ha
27 ha
0 ha
1,15 m
2,5 m
není součástí soustavy rybníků
není
není
není rybářsky obhospodařován
není rybářsky obhospodařován
není
netýká se
ČR - NPÚ
Národní památkový ústav
není
není
-
Vymezení dílčích ploch - rybník
Managementová plocha
Stručný popis
RN
rybník Nesyt, vymezený volnou vodní hladinou
RH
rybník Hlohovecký, vymezený volnou vodní hladinou
RP
rybník Prostřední, vymezený volnou vodní hladinou
RM
rybník Mlýnský, vymezený volnou vodní hladinou
RZ
rybník Zámecký, vymezený volnou vodní hladinou
Dílčí plochy jsou zakresleny v příloze mapa M3 (Dílčí plochy NPR Lednické rybníky).
- 19
1 -
2.4.2 Základní údaje o nelesních pozemcích
Vymezení nelesních dílčích ploch
Dílčí plocha
N1 - břehové porosty
N2 - litorální porosty
N3 – ostrovy
N4 - soustava kanálů
N5 - slaništní louka
H1 – břehové porosty
H2 – litorální porosty
H3 – ostrov
P1 – břehové porosty
P2 – litorální porosty
Stručný popis
Linie břehových porostů Nesytu včetně hráze; převážně se jedná o stejnověké porosty
nepůvodního hybridu Populus × canadensis, místy jsou přimíšeny i jiné druhy měkkého a
tvrdého luhu (vrby, lípy, topol bílý, topol šedý, osika a další), na východní straně také
dřeviny exotické (dřezovec), topoly jsou již za optimem svého vývoje, postupně dochází
k rozpadu korun, místy se nacházejí i nežádoucí druhy (trnovník akát)
Litorální porosty rybníka Nesyt, bez soustavy kanálů a halofytní vegetace v jihozápadní
části rybníka;
Zásadní je štěrkový ostrov v západní části Nesytu vytvořený z deponií materiálu
vyhrnutého při budování kanálů a dále 4–6 (dle stavu hladiny) obdobných ostrovů
porostlých vegetací
Soustava kanálů v rákosinách v jihozápadní části Nesytu
Slaništní louka tvořená z části halofilním lučním společenstvem slanců asociace
Puccinellietum limosae a subhalofilními nitrofilními trávníky asociací Loto–Potentilletum
anserinae a Meliloto-Caricetum otrubae v z. části Nesytu
Linie břehových porostů Hlohoveckého rybníka včetně hráze; jedná se o dřeviny
měkkého a tvrdého luhu s příměsí exotických dřevin neinvazního charakteru a invazních
druhů (trnovník akát a pajasan žláznatý), keřové patro je relativně chudé
Litorální porosty v západní části Hlohoveckého rybníka
Ostrov porostlý stromy v východní části rybníka
Linie břehových porostů Prostředního rybníka včetně hráze; jedná se o dřeviny měkkého
a tvrdého luhu s příměsí exotických dřevin neinvazního charakteru a invazních druhů
(trnovník akát a pajasan žláznatý), keřové patro je relativně chudé
Litorální porosty Prostředního rybníka;
P3 – ostrovy
Dva ostrovy v jihozápadní části rybníka
Linie břehových porostů Mlýnského rybníka včetně hráze; jedná se o dřeviny měkkého a
tvrdého luhu s příměsí exotických dřevin neinvazního charakteru a invazních druhů
(trnovník akát a pajasan žláznatý), keřové patro je relativně chudé, místy přechází do
rákosových a litorálních porostů rybníka
M2 – litorální porosty
Litorální porosty Mlýnského rybníka;
M3 – ostrov a poloostrov Ostrov přibližně ve středu rybníka a bývalý ostrov při severním břehu rybníka, součástí
kterého je malý objekt pohraničního opevnění
M1 – břehové porosty
2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do ZCHÚ a
závěry pro další postup
Hlavní předmět ochrany, společenstvo vodních a mokřadních ptáků, v posledních několika letech
nachází v NPR Lednické rybníky příznivější podmínky, než tomu bylo zejména v devadesátých letech
minulého století, a to především díky realizaci některých managementových opatření, jako je letnění a
nižší obsádky. Zejména se projevil pozitivní dopad letnění a to jak na početnosti protahujících druhů
(populační hustoty protahujících bahňáků a dalších ptáků dosahovaly při letnění Nesytu v roce 2007
nezvykle vysokých hodnot včetně některých historických maxim pro ČR), ale došlo také k zahnízdění
nebývalých počtů druhů vázaných na obnažená dna (kulík říční, čejka chocholatá, ale i např.
tenkozobec opačný). Komplexní zhodnocení vývoje početnosti jednotlivých druhů ptáků na
Lednických rybnících je možné najít v knize Ptáci Lednických rybníků (Macháček, 2009) a ve
zprávách z monitoringu Lednických rybníků za roky 2008 až 2010 (Sychra, Danihelka, Kopp a spol.,
2008 - 2010). Konkrétní zkušenosti z jednotlivých rybníků jsou rozvedeny dále v textu.
- 20
2 -
Nesyt:
V letech 1986 až 1990 byla v severozápadní části Nesytu radikálním způsobem vyhrnuta část
rákosových porostů se zeminou na ploše 15,89 ha. Z vyhrnutého materiálu vzniklo pět protáhlých
valů, následně zarostlých ruderálními porosty. Jednalo se o nevhodný zásah z hlediska ochrany
přírody. Silně eutrofní bahno zůstalo v rybníku a bez další péče, stabilizace a kosení zde byl prostor
pro invazní druhy, vodní ptáci zde nemohli úspěšně hnízdit, postupně docházelo k uvolňování bahna
do rybníka a jeho opětovnému zanášení.
V roce 2003 proběhlo odbahnění loviště a stoky tohoto rybníka; část těženého sedimentu byla
deponována mimo rybník, část přímo v rybníku – v té jeho části, kde se nacházela rozsáhlá proláklina
(jezero), ve které vždy zůstávala při výlovech část rybí obsádky včetně nepůvodního karase stříbřitého
(Carassius gibelio). Tento zásah měl pozitivní vliv, přispívající k řešení problému s tímto druhem.
Na konci roku 2004 proběhlo také rozčlenění rákosin v západní části Nesytu vytvořením sítě kanálů o
šířce 10 m (hlavní kanály, celková délka 600 m) a 5 m (spojovací kanály, celková délka 750 m),
hloubce 1 m. Efektem zásahu bylo zvýšení atraktivity pro ptáky. Sklon břehů kanálu je 1:3. Vytěžená
zemina byla deponována v blízkosti kanálů ve vrstvě o mocnosti 50 cm. Kanály vyúsťující na volnou
hladinu rybníka byly prodlouženy směrem ke stoce tak, aby nemohly při výlovu působit jako
neslovitelná refugia nežádoucích druhů ryb.
Vzhledem k tomu, že břehy starých deponií (ostrovů) v západní části Nesytu byly příliš strmé a silně
zarostlé ruderálními porosty, byla v zimě 2004/2005 provedena úprava jejich sklonu. Výsledný sklon
břehů se pohybuje mezi 1:3 až 1:10. Na severní deponii bylo navezeno kamenivo ve vrstvě průměrně
20 cm na ploše ca 700 m2. Účelem bylo vytvoření optimálních hnízdních podmínek pro ptáky,
zejména pro rybáky. Obě deponie byly navíc rozděleny na celkem čtyři izolované ostrovy. I přes
provedené zásahy ostrovy silně zarůstají ruderální vegetací.
V roce 2007 byl částečně letněn rybník Nesyt, a to na počáteční kótě 173,00 m n. m. Vlivem
výrazných srážkových deficitů zejména v dubnu a zřejmě také pro nevyjasněnou manipulaci s vodou
pro níže položené výtažníky došlo následně k zaklesnutí hladiny na kótu 172,20 m n. m. a v červnu k
jejímu opětovnému navýšení na 172.90 m n. m. Vlivem tohoto kolísání muselo být přikročeno k
odlovu obsádky. Při odlovu bylo zjištěno, že v rybníce zůstalo nezanedbatelné množství (cca 4500 kg)
tržních kaprů o kusové hmotnosti 4–6 kg. Slovena byla asi polovina nasazené obsádky. Z pohledu
zájmů ochrany přírody se jednoznačně projevila všechna známá pozitiva letnění. Masivní byl rozvoj
vegetace obnažených den včetně přítomnosti dlouhodobě nezvěstných druhů a druhů kriticky
ohrožených. Populační hustoty protahujících bahňáků a dalších ptáků dosahovaly nezvykle vysokých
hodnot včetně některých historických maxim pro ČR (vodouš bahenní – Tringa glareola, vodouš šedý
– T. nebularia, racek malý – Larus minutus). Zastiženy zde byly pisily čáponohé (Himantopus
himantopus), jespáci rezaví (Calidris canutus), jespáci píseční (C. alba), kolihy malé (Numenius
phaeopus), kameňáček pestrý (Arenaria interpres), kulíci bledí (Pluvialis squatarola), břehouš rudý
(Limosa lapponica) a další. Z hnízdních druhů stojí za zmínku hnízdění dvou až tří párů tenkozobců
opačných (Recurvirostra avosetta) po více než 40 letech, vodoušů rudonohých (T. totanus), kulíků
říčních (Charadrius dubius), pisíků obecných (Actitis hypoleucos), čejek chocholatých (Vanellus
vanellus). Přes nízký stav vody vyhnízdilo také šest párů husy velké (Anser anser). Nebyl zaznamenán
pokles početnosti hnízdících rákosinových ptáků , došlo pouze ke změnám ve druhovém složení, které
se však v následujícím roce vrátily k původnímu stavu. Z 19 odchycených slavíků modráčků
středoevropských (Luscinia svecica cyanecula) bylo 17 mláďat. Zajímavostí je u nás první prokázané
hnízdění cvrčilky slavíkové (Locustella luscinioides) v suchých rákosinách. Tradiční letní pelichaniště
husí velkých zůstalo zachováno, o čemž svědčí přítomnost více než 6000 jedinců. Z delšího sledování
poměrně jednoznačně vyplývá zanedbatelný dlouhodobý vliv na faunu vodních bezobratlých, jejich
schopnost adaptace na podmínky spojené s letněním je dostatečná pro přežití ve vlhkých místech a
znovuosídlení, případně došlo k dočasnému přesunu jinam (podrobně viz např. Sychra a kol. 2008;
Sychra a kol. 2011). Přestože z celkové plochy dna zarostlé vegetací byla posečena a odklizena jen
poměrně malá část a zárusty byly místy opravdu masivní (vegetace dosahovala výšky více než 2m a
byla téměř neprostupná) nedošlo v zimním období ani v další sezóně k žádným významným
negativním projevům pro rybniční ekosystém. Naopak masivní rozvoj zoobentosu (především
permanentní složka) v následující sezóně potvrdil dostupné literární údaje a projevil se jak zvýšenou
- 21
2 -
produkcí ryb, tak významným nárůstem abundancí ptáků, zejména potápivých kachen v sezóně 2008.
V dalších letech již nebyl vliv letnění na ptačí populace zásadním způsobem patrný a rybník fungoval
obdobně jako před letněním. Asi 30 ha vrbových a topolových porostů, které přežívaly ještě v sezóně
2008, po třech letech od letnění zcela odumřelo bez negativního dopadu na ekosystém rybníka nebo
hospodářská opatření. I po třech letech od částečného letnění je ve dně Nesytu patrný vliv stabilizace
sedimentu na plochách, které byly při částečném letnění vysušené. Tento sediment je výrazně
stabilnější než části, které zůstaly při částečném letnění pod vodou a zřejmě nedochází k jeho
výraznějšímu posouvání v rybniční kotlině. Ani při největším poklesu hladiny nebyly zatopené plochy
dna menší než 30 ha.
Závěry:
- Letnění se ukázalo jako jednoznačně pozitivní opatření, a to nejen z pohledu ochrany přírody, ale
také z pohledu produkce rybníků a jejich dobrého stavu.
- Pozitivní efekt letnění pro ochranu přírody se výrazně projevuje v následující sezóně, v dalších letech
již není příliš významný, avšak může být zajímavý např. z pohledu produkce dravých ryb.
- Realizace částečného letnění v roce 2007 nepřinesla žádná dlouhodobá negativa, jež by byla jeho
přímým důsledkem, a to ani z pohledu ochrany přírody ani z pohledu rybářského hospodaření.
- V sezóně po letnění je třeba zohlednit zvýšenou produkci rybníka.
- Z důvodu potlačování invazních druhů ryb a zároveň vytvoření podmínek pro bahňáky je vhodné
letnit tak, aby na začátku letnění byla vodní plocha rybníka na cca 1/3 s možným postupným
zaklesnutím během vegetační sezóny až na úroveň úplného letnění, aby nedocházelo k množení
těchto ryb v částečně letněném rybníce.
- V sezóně po letnění je možné při dostatečném množství vody rybník nasadit obsádkou, a to z části na
podzim po letnění a z části na jaře následujícího roku. V případě nedostatku vody event. při příznivé
situaci s invazními druhy je možné zařadit po letnění dvouhorkový cyklus hospodaření s postupným
naháněním rybníka a nasazením upravené obsádky.
Hlohovecký rybník:
Od r. 1999 je prováděno pravidelné vysekávání rákosového porostu v šíři 40 m před Hraničním
zámečkem (západní břeh Hlohoveckého ryb.) z důvodu zachování původního kompozičního záměru
(pohledové spojení s Apollónovým chrámem při Mlýnském rybníku) – bez negativního efektu pro
biotu. V r. 2004 bylo odbahněno sacím bagrem loviště a část stoky v úseku 200 m na Hlohoveckém
rybníku, odčerpaný materiál byl deponován na pozemek severozápadně od Prostředního rybníka (za
hranici ochranného pásma). V ochranném pásmu byly provedeny krajinářské úpravy.
Závěr:
- Odbahňování loviště a stoky a potlačení nepůvodních druhů má pozitivní vliv na stav NPR.
- Vysekávání průhledu v rákosinách nemá negativní vliv.
V roce 2008 byl částečně letněn Hlohovecký rybník, při částečném letnění byla zaznamenána obdobná
pozitiva jako u Nesytu, avšak v menším rozsahu. Především v západní části byla díky letnění
zaznamenána významná regenerace litorálních emerzních porostů. Pozitivní vliv letnění v dalších
sezónách byl potlačen přemnožením invazního karase stříbřitého (Carassius gibelio). Ke kalamitnímu
přemnožení tohoto druhu došlo v roce 2009 kombinací několika faktorů. V rybníce zůstala před
částečným letněním poměrně velká iniciální obsádka karasů vzniklá jednak nedolovením, jednak
možným přepuštěním z Nesytu (toto není zcela přesvědčivě doložitelné). Při č. letnění 2008 nebyl
rybník nasazen hospodářskou obsádkou. Množství vody v rybníce bylo při kótě částečného letnění cca
166,70 m n. m. asi 750.000 m3, již zde se tedy odolný druh jako je karas stříbřitý (Carassius gibelio)
mohl rozvíjet. Rybník následně nebyl po částečném letnění sloven, ale jen dopuštěn na plný stav a
dosazen obsádkou kapra cca 120 kg/ha a dravou rybou. Výsledkem byl výlov cca 79 t karasa
stříbřitého (Carassius gibelio) z Hlohoveckého rybníka v r. 2009.
- 22
2 -
Závěry:
- Letnění ať už částečné či úplné není samo o sobě příčinou přemnožení karase stříbřitého (Carassius
gibelio).
- Letnění mělo pozitivní vliv na obnovu litorálních porostů
- Pro potlačení invazních druhů ryb je vhodnější úplné letnění než částečné.
- Za všech okolností platí, že je potřeba snažit se o důsledné dolovování rybníků včetně použití dalších
technicko-hospodářských opatření a postupů k potlačení invazních druhů.
- V případě částečného letnění je žádoucí, při výskytu invazních druhů, rybník před dalším nasazením
slovit.
- Obsádka v roce po letnění by měla vycházet z aktuálního stavu nikoliv určena šablonovitě.
- Nevhodné je snižování obsádky, byl-li rybník částečně letněn a neloven. Je-li následně na plném
stavu, je třeba obsádku naopak zvýšit.
Prostřední rybník:
V roce 2005 bylo provedeno rozsáhlejší odbahnění loviště. Zároveň byla v tomto roce provedena
oprava výpustného objektu. V roce 2005 byl ponechán uživatelem až do července zcela bez násady,
což způsobilo nebývalý nárůst početnosti vodních ptáků a submerzní vegetace. V červenci byla
dosazena snížená obsádka kapra, bez prokázaného negativního nebo pozitivního efektu. V ochranném
pásmu byly provedeny krajinářské úpravy. V roce 2008 nebyl rybník nasazen kaprem a byla zde také
nízká obsádka dravých ryb. V průběhu roku nedošlo k dosazování, navíc pravděpodobně byla část
karase stříbřitého (Carassius gibelio) z Hlohoveckého rybníka přepuštěna do Prostředního při
manipulaci. Výsledkem byl výlov 19 tun plevelné ryby převážně karasů. V roce 2009 měl být rybník
částečně letněn, avšak snížená hladina byla pouze od března do dubna. V červnu 2009 byl již na
normální hladině. Nicméně byl téměř bez hospodářské obsádky, což se projevilo výrazně pozitivně jak
na průhlednosti (více než 1 m až do srpna), tak na masivním rozvoji submerzní vegetace (z pohledu
dobrého fungování rybníka – manipulace s vodou, lovení atd. bylo množství subm. vegetace příliš
velké a vedlo k problémům) a množství ptáků včetně potápivých kachen a potápek. Došlo zde sice k
rozvoji populace karase stříbřitého (Carassius gibelio), avšak vzhledem k velkému počtu rybožravých
ptáků (zejména potápka roháč) zůstávala tato obsádka soustředěna v hlubší vodě a okraje rybníka tak
byly pod minimálním vyžíracím tlakem ryb. Vlivem toho zde zůstával výrazně zastoupen hrubý
zooplankton ještě v polovině července. Navíc kombinací více faktorů jako dosazení dravých ryb a
kapra v polovině sezóny, přítomnost rybožravých predátorů a hlavně optimální nasazení na sezónu
2010 vedlo k tomu, že zde nedošlo, přes minimální obsádku kapra v roce 2009, ke kalamitnímu
přemnožení karase stříbřitého (Carassius gibelio) a hospodářský výsledek za rok 2010 byl tak velmi
slušný včetně nezvykle velkého množství tržních dravých ryb zejména štiky.
Závěry:
- Ponechání rybníka jednu sezónu bez obsádky kapra je možné i za přítomnosti invazního karase
stříbřitého (Carassius gibelio), avšak za předpokladu, že nebyl rybník v předcházející sezóně letněn a
byl řádně sloven. Zároveň je třeba nasadit rybník v roce bez obsádky kapra dostatečným množstvím
vhodné dravé ryby (optimálně štika). Možné a vhodné je dosazení v polovině vegetační sezóny
kaprem z odlovů případně posílení populací dravé ryby. V následujícím roce je nutné rybník dosadit
kaprem na běžnou obsádku a dosadit také maximální množství dravé ryby. Tento postup byl v
případě NPR dosud aplikován jen na Prostředním rybníce.
- I přes výskyt karasa stříbřitého lze konstatovat, že obecně platí, že snížení rybích obsádek
v posledních letech má na Lednických rybnících pozitivní efekty na rybniční ekosystémy (viz např.
Sychra a kol. 2011). V určitých sezónách na jednotlivých rybnících jde především o větší
průhlednost vody, rozvoj submerzní vegetace, více hrubého zooplanktonu, výskyt citlivějších taxonů
bezobratlých i zvýšená početnost vodních ptáků (např. ve srovnání s jinými jihomoravskými
rybníky).
- 23
2 -
Mlýnský rybník:
V roce 1994 byl částečně letněn s jednoznačně pozitivním dopadem – zvýšená míra průtahu bahňáků,
zahnízdění druhů v posledních letech ve výjimečném počtu. Při částečném letnění v r. 2002 zahnízdilo
min. 103 párů rybáků obecných. V roce 1999 došlo při vypouštění Mlýnského rybníka k poškození
vtokové části hrázové výpusti, rekonstrukce proběhla v r. 2000 – zlepšení možnosti rybářského
hospodaření. V roce 2006 bylo odbahněno loviště a stoka. V roce 2008 a 2009 došlo k přemnožení
karase stříbřitého (Carassius gibelio). U tohoto rybníka hraje zřejmě podstatnou roli přepouštění ryb z
výše postavených rybníků. Zároveň se snížené obsádky nepodařilo nastavit tak, aby byly dostatečným
regulátorem karase. Využití sumce k potlačení velkého množství malých karasů se zdá jako málo
efektivní. V roce 2010 měl být rybník částečně letněn, avšak rozhodnutím nájemce o převažující
nutnosti zachycovat zvýšené průtoky k částečnému letnění nedošlo. Rybník však byl nasazen jen
minimální obsádkou a nebyl sloven. Při odpouštění vody ze soustavy uniklo do vývařiště rybníka blíže
nezjištěné množství ročních ryb. Na sezónu 2011 byl částečně dosazen jak dravou rybou, tak kaprem.
Závěry:
- U Mlýnského rybníka se dosud nepodařilo nastavit podmínky tak, aby zde mohl být alespoň
příležitostně aplikován přístup vyzkoušený na Prostředním rybníce s ponecháním v první polovině
vegetační sezóny na minimální obsádce.
- Pro běžné hospodaření je obsádka do 150 kg/ha nedostatečná pro regulaci karase stříbřitého
(Carassius gibelio) s ohledem na stávající stav a populační potenciál tohoto druhu v NPR.
- Pro potlačování plevelných ryb typu karase stříbřitého (Carassius gibelio) nasazováním dravé ryby
se jeví vhodnější štika než sumec.
Realizace letnění je v současnosti komplikována sporem o schválení manipulačních řádů, kde AOPK
ČR jako zástupce vlastníka napadla žalobou u Správního soudu rozhodnutí Ministerstva zemědělství
potvrzující rozhodnutí vodoprávního úřadu, které považuje realizaci letnění za nevhodný zásah
z pohledu některých ustanovení vodního zákona a souvisejících vodoprávních předpisů. Pro realizaci
letnění v dalších letech je nutné toto do vyřešení sporu zohlednit.
Zámecký rybník:
Ostrovy v Zámeckém rybníce jsou součástí ochranného pásma, avšak jsou na nich situovány
významné hnízdní kolonie, a proto jsou detailně popsány v této i dalších kapitolách.
V roce 1998 proběhlo částečné odbahnění Zámeckého rybníka v jeho východní části kvůli zlepšení
možnosti rybářského hospodaření. Rybářský hospodář však nedodržoval extenzivní způsob
hospodaření a docházelo k poškozování bioty a rybník rychleji stárnul.
Od roku 2002 je v zámeckém parku v Lednici zaznamenávána výrazná činnost bobra evropského
(Castor fiber; SO) s negativním vlivem – ničení hnízdních stromů, poškození estetického vzhledu
parkové úpravy. Situace byla řešena odchytem a přemístěním jedinců na jiné lokality.
V roce 2004 byl Zámecký rybník ponechán bez obsádky, voda celoročně průhledná, přes léto
přechodný výskyt vláknitých řas, později okřehku, vysoká početnost vodních ptáků v pestré druhové
skladbě. Stejná situace z pohledu absence rybí obsádky i v roce 2005 vedla k dalšímu nárůstu
početnosti hnízdících vodních ptáků, především potápky malé a potápky roháče.
V prosinci 2006 proběhla oprava mostu na Ovčí ostrov. Při této příležitosti došlo k vypuštění rybníka
včetně obsádky do Dyje a následně k jeho opětovnému napuštění. V následující sezóně se opět
projevil pozitivní efekt postupného přirozeného obsazování rybníka obsádkou z přítoku.
Od roku 2007 nebyl Zámecký rybník loven ani vypuštěn což má již negativní dopad na stav jeho
bioty. Přehuštěná obsádka velkých ryb působí silným vyžíracím tlakem, brání rozvoji submerzní
vegetace a zooplanktonu, nadále se zvyšuje zabahnění atd.
V posledních letech se v koloniích volavek začínají objevovat hnízda kormoránů velkých a v sezóně
2010 došlo také k významnému nárůstu počtu hnízdících čápů bílých, u nichž se pravděpodobně jedná
o přesun části ptáků z kolonie v Přírodní památce Květné jezero. V zimních měsících nocují
kormoráni ve velkých počtech také na stromech na Ovčím ostrově a dochází k jejich významnému
poškozování trusem.
- 24
2 -
Závěry:
- Zámecký rybník lze provozovat bez cíleného rybářského hospodaření avšak je nutné jeho pravidelné
slovování v nejdéle tříletém intervalu.
- Nocoviště kormoránů velkých v zimním období není zcela žádoucí jak z pohledu OP, tak z pohledu
ochrany parku jako kulturní památky.
- Zimování rybníka se jeví jako vhodné, je však třeba zvážit riziko vymrzání kořenového systému
dřevin.
2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize
Prioritními zájmy v pořadí důležitosti jsou:
1. zachování možnosti hnízdění a tahové zastávky prioritních druhů ptáků (zejména druhy uvedené v
předmětu ochrany, prioritní druhy PO a ZCHD) a dalších vodních a mokřadních druhů ptáků,
včetně biotopů, na něž jsou vázáni
2. zachování společenstev obnažovaných den rybníků, včetně halofilních druhů
3. zachování krajinářsko-estetické hodnoty území
Režim hospodaření na rybnících v soustavě by měl být uzpůsoben tak, aby prioritně vytvářel vhodné
podmínky pro hnízdění a vyvádění mláďat ptáků, eventuálně v případě letnění poskytoval vhodnou
tahovou zastávku s dostatečnou potravní nabídkou a zřejmě také mírou bezpečí (patrně ovlivněna
velikostí obnažených ploch, čím větší, tím lépe). Chov ryb a rybí společenstva jsou nedílnou součástí
péče o rybníky, avšak je třeba je v tomto případě chápat výhradně jako prostředek k dosažení
optimálního stavu rybničního ekosystému, nikoliv jako cíl lidského konání v tomto území.
V případě letnění převažuje krátkodobě zájem na podpoře populací bahňáků a rostlin obnažených den
nad zájmy na ochraně všech dalších vodních a mokřadních druhů. Nelze tedy argumentovat proti
letnění např. nemožností hnízdění vodních ptáků, neboť pro ně by měly být vhodným hospodařením
vytvořeny odpovídající podmínky na ostatních rybnících NPR.
Zásahy a opatření na ostrovech Zámeckého rybníka je nutné provádět jak s ohledem na potřebu
zachování hnízdních příležitostí, tak na záměry památkové péče (k výrazným střetům dosud nedošlo),
proto je nutné stanovit pro jednotlivé ostrovy priority a limity, podle kterých budou opatření
prováděna. Na této lokalitě je třeba uplatňovat také zájmy ochrany přírody z hlediska druhů vázaných
na staré stromy, a to i stromy doupné, příp. zcela suché. I na tyto je vázána řada živočichů, často
zvláště chráněných či ohrožených (např. netopýři, xylofágní hmyz).
Ač silně ohrožený druh, není bobr evropský (Castor fiber) v tomto území prioritním druhem. Bobr se
vyskytuje v širokém okolí Lednických rybníků téměř ve všech vodních plochách, výrazné škody však
zatím působí pouze v Zámeckém rybníku, kde vážně ohrožuje na ostrovech stromy hnízdních kolonií.
V roce 2004 bylo započato s jeho odchytem a přemisťováním na jinou lokalitu, avšak tento postup se
ukázal jako neúčinný. Možným řešením je zabránit bobrům v přístupu do parku, a to zejména instalací
technických opatření.
Hnízdění kormoránů velkých na ostrovech zámeckého parku je třeba věnovat stálou pozornost s
ohledem na jejich možný vliv na hnízdní kolonie kvakošů nočních a zejména volavek popelavých.
Zimní nocoviště kormoránů velkých není v prostoru Zámeckého rybníka obecně příliš žádoucí ani z
pohledu ochrany přírody. Je vhodné pokusit se mu v prvé řadě zamezit cílenou manipulací s vodou v
Zámeckém rybníce jejím vypuštěním v období příletu tažných ptáků, což lze realizovat v letech, kdy je
rybník loven.
- 25
2 -
3. Plán zásahů a opatření
3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ
3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání
Rybniční ekosystémy jsou z části uměle vytvořená stanoviště, kde je jistá forma managementu
(hospodaření) nutná pro jejich dlouhodobé fungování. Jedná se o velmi dynamické přírodní systémy
ovlivněné velkým množstvím faktorů. Zejména při požadavku na naplňování více rozmanitých funkcí,
jako je tomu právě u rybníků v chráněných územích, je nutné systém hospodaření stále pružně
upravovat dle aktuálního vývoje, zkušeností a výsledků výzkumu. Níže uvedené zásady je nutno
chápat tímto způsobem.
a) Zásady péče o rybníky
Název rybníka
Manipulace s vodní hladinou
Způsob letnění nebo zimování
Způsob odbahňování
Způsoby hnojení a desinfekce
Způsoby regulačního přikrmování
Způsoby použití chemických látek
Rybí obsádky
Název rybníka
Rybí obsádky
Nesyt
jednohorkový nebo dvouhorkový rybník
nemanipulovat v období od 15. 3. do 15. 7. daného kalendářního roku s
výjimkou mimořádně zvýšených nebo snížených průtoků viz dále
zimování úplné nebo částečné
letnění úplné nebo částečné viz dále
doporučená kóta č. letnění 173,40 m.n.m
možné je odbahňování sacím bagrem na plné vodě
podmínky ev. plošného odbahňování viz níže
v odůvodněných případech je možný postřik hladiny rozpuštěným
superfosfátem v max. dávce 2 kg/ha (k prevenci kyslíkového deficitu);
aplikace chlorového vápna 3x10 kg/ha na doporučení veterináře nebo při
desinfekci loviště vápněním (pálené vápno, chlorové vápno nebo chloramin)
na mokré bahno
regulační přikrmování obilím je možné pouze v odůvodněných případech na
základě udělení výjimky orgánu ochrany přírody do RKK2
použití chemických látek je možné pouze na základě výjimky dle § 43 zák.
č. 114/1992 Sb. a v souladu s ustanoveními zákona o vodách nebo na
základě udělené výjimky z nich
viz dále
Hlohovecký
na mokré bahno
základě udělení výjimky orgánu ochrany přírody do RKK2
viz dále
- 26
2 -
Název rybníka
Rybí obsádky
Název rybníka
Rybí obsádky
Prostřední
na mokré bahno
základě udělení výjimky do RKK2
viz dále
Mlýnský
na mokré bahno
základě udělení výjimky do RKK2
použití chemických látek je možné pouze na základě výjimky dle § 43 zák. č.
114/1992 Sb. a v souladu s ustanoveními zákona o vodách nebo na základě
udělené výjimky z nich
viz dále
- 27
2 -
Název rybníka
Rybí obsádky
Zámecký
bez pravidelného hospodaření
extenzivní
viz dále
bez pravidelného letnění, zimování úplné nebo částečné
sacím bagrem na plné vodě, vyhrnutím a odvozem sedimentu
aplikace chlorového vápna (pálené vápno nebo chloramin) 3x10 kg/ha na
doporučení veterináře nebo při desinfekci loviště vápněním na mokré bahno
bez přikrmování
viz dále
Vodní režim a letnění
Vodní režim Lednických rybníků vychází především z optimalizace podmínek pro populace vodních a
mokřadních ptáků a udržení kvality porostů obnažených den, submerzní vegetace a litorálů.
Optimalizace podmínek pro hnízdění, průtah a letní shromažďování ptáků spočívá v každoročním
celosezónním zajišťování maximální stanovištní pestrosti a s tím související dostatečné potravní
nabídce.
Vodní režim soustavy na Včelínku (Plochy RN, RH, RP, RM) předpokládá kombinaci hospodářského
roku s provozováním rybníků na normální hladině nebo snížené hladině v prvním roce v případě
dvouhorkového systému hospodaření a letnění v sedmiletém intervalu (v textu není rozlišováno letnění
úplné a částečné, podrobnější popis viz dále). Letnění by z důvodu bránění expanzím nepůvodních
druhů ryb mělo být realizováno jako úplné, optimálnější z pohledu zájmů ochrany přírody je varianta
částečného letnění. Letnění je běžným, historicky doloženým způsobem obhospodařování a má
zásadní vliv jak na prioritní druhy a společenstva, tak na funkčnost a produkci rybníků.
V mezidobí je možné hospodařit jednohorkově nebo s ohledem na stav invazních druhů ryb resp.
celkovou udržitelnost hospodaření dvouhorkově viz dále. Vodní režim předpokládá pravidelné
zimování rybníků optimálně vždy před letněním.
Vodní režim Zámeckého rybníka (RZ) předpokládá trvalé udržování hladiny stálého nadržení s
periodickým lovením minimálně jednou za tři roky. Po slovení rybníka je možné jej zimovat.
Zásady hospodaření na soustavě Lednických rybníků (RN, RH, RP, RM):
- Rybníky budou obhospodařovány jako jednohorkové nebo dvouhorkové.
- Jako optimální z pohledu zájmů ochrany přírody se jeví dvouhorkový systém hospodaření. Jedná se
však o na této soustavě dlouhodobě nepraktikovaný přístup a je třeba realizovat jej postupně, nejlépe
nejprve na některém z menších rybníků, s průběžným sledováním a vyhodnocováním jak z pohledu
OP tak z pohledu rybářského hospodaření. Jedná se však o způsob v minulosti na Lednických
rybnících osvědčený a dlouhodobě využívaný.
- Výrazným limitem pro dvouhorkový systém hospodaření je stav populací invazních druhů zejména
karase stříbřitého a zvládnutí jejich regulace. V případě problémů s invazními druhy ryb není
dvouhorkový systém vhodný.
- Nebude-li možné realizovat dvouhorkový cyklus hospodaření budou rybníky provozovány
jednohorkově. V případě jednohorkového hospodaření by měla po letnění následovat meliorační
obsádka.
- Každý rybník bude jednou za sedm let letněn. Je možné stanovit na začátku letnění (z praktických
důvodů se za počátek letnění považuje 15. březen daného roku) nutnost nadržení určitého objemu
vody (z důvodu vytvoření optimálních podmínek pro bahňáky, kteří vyžadují alespoň částečně
zavodnělou plochu) a následně ponechání rybníka k postupnému zaklesávání. Do 15. července
daného roku nebude na letněném rybníce manipulováno (zejména nebude akumulována voda) s
výjimkou dodržování minimálního zůstatkového průtoku a případných mimořádných průtoků, o
kterých však musí být OOP příslušný k péči neprodleně informován.
- 28
2 -
- S ohledem na stávající platná povolení k odběru vody z rybníků je nutné realizaci letnění upravit tak,
aby tyto závazky mohly být naplněny, avšak je nutné vést jednání s odběrateli vody o úpravách
odběrných objektů případně o omezení odběru v době letnění. Nové odběry lze povolovat jen
s podmínkou respektování nutnosti úplného či částečného letnění případně zimování rybníků.
- Před letněním by měl být rybník zimován na kótě výlovu.
- Zimování lze dle potřeby zařadit i mimo cyklus letnění.
- Na neletněných rybnících bude v době hnízdění vodních a mokřadních ptáků v období od 15. 3. do
15. 7. udržována hladina stálého nadržení s případným kolísáním pouze v důsledku povětrnostních
vlivů (vysokých srážek – průtoků, deficitů). Hladina rybníků bude v tomto směru pod trvalým
dohledem, aby bylo možné včas reagovat zvýšením nebo snížením výtoků.
- Hladina stálého nadržení bude pro daný rok zastavena na kótě dle stavu k 15. 3. daného roku, toto
datum může být případně upraveno v návaznosti na začátek hnízdní sezóny na základě vyhodnocení
aktuální situace v dané sezóně orgánem ochrany přírody.
- Podzimní vypouštění a výlovy rybích obsádek budou prováděny dle vhodných klimatických
podmínek v období srpen–listopad. V nutných případech lze realizovat vypouštění a výlovy i v
jiných termínech avšak se zřetelem k dobrému hospodaření s vodou.
- Je žádoucí udržovat průhlednost vodního sloupce v hodnotě alespoň 75 cm (u Nesytu alespoň 60 cm)
u výpustného objektu nejméně do 15. července.
- Podle potřeby budou prováděny sanace neslovitelných proláklin ve dnech rybníků.
- Nutné je průběžné odbahňování lovišť a stok všech rybníků v soustavě (N, H, P, M) v intervalu
alespoň tří let, toto opatření lze z pohledu ochrany přírody považovat za běžnou údržbu rybníků,
sediment lze využít k sanaci proláklin. Nenastane-li taková potřeba, je nutné jeho uložení mimo
plochu rybníka. Pro uložení sedimentu z plochy N je vhodné využít prostor tzv. „Koňského
pastviska“ při jihovýchodním okraji Nesytu.
- V žádném případě nelze sediment vyhrnovat, deponovat v litorálním pásmu rybníků, vytvářet valy a
jiné deponie podobného typu při březích rybníků, zasahovat do litorálních porostů!
- Sediment je možné využít k opravě stávajících nebo vybudování nových ostrovů, konkrétní umístění
a řešení není předmětem tohoto plánu péče.
- Prevencí rozsáhlejšího odbahňování, které je technicky i finančně náročné a představuje výrazný
zásah do biotopu rybníka, by mělo být pravidelné letnění. S ohledem na dlouhodobou absenci tohoto
opatření by bylo vhodné podle možností přistupit k rozsáhlejším odbahňovacím zásahům nejvíce
zabahněných ploch jednotlivých rybníků za účelem odstranění sedimentů nejvíce zasažených
znečištěním. Plošné odbahnění nelze realizovat na více než 1/3 plochy daného rybníka v horizontu
platnosti tohoto plánu péče.
- Průběžně bude prováděna údržba, opravy, případně rekonstrukce výpustných objektů a
bezpečnostních přepadů (přelivů).
- Podle potřeby bude průběžně prováděna údržba a opravy hrází.
- Rybníky na Včelínku budou udržovány v plné funkčnosti, aby bylo možné realizovat řízený vodní
režim a efektivně je slovovat.
Schéma doporučeného režimu letnění rybniční soustavy na Včelínku
2012
Nesyt
Hlohovecký
Prostřední
2013
2014
2015
2016
2017
2018
L
2019
2020
2021
L
L
L
L
Mlýnský
L
L – letnění;
Změna pořadí letnění je možná v případě „havarijní“ situace nebo z jiných objektivních důvodů
- 29
2 -
2022
Zásady hospodaření na Zámeckém rybníku:
Vodní režim Zámeckého rybníka předpokládá trvalé udržování hladiny stálého nadržení s periodickým
lovením minimálně jednou za tři roky.
- Výlovy s úplným vypuštěním budou realizovány podle potřeby v případě nutnosti efektivní regulace
rybí obsádky.
- Výlovy jsou předběžně uvažovány během druhé poloviny října až začátku listopadu, s ohledem na
meteorologické podmínky.
- Dle potřeby lze provádět zimování rybníka (frekvenci zvolit s přihlédnutím k nutnosti dodržet
podmínky pro zachování fauny dna).
b) Zásady péče o nelesní pozemky
Ostrovy (dílčí plochy N3, H3, P3 a M3)
Údržba deponií na Nesytu za účelem podpory hnízdění ptáků bude prováděna mimo dobu hnízdění.
Výjimečně je v případě nutnosti možná likvidace vegetace již v hnízdním období, vždy však po
konzultaci s příslušným orgánem ochrany přírody. Stávající situace na ostrovech na Hlohoveckém,
Prostředním a Mlýnském rybníku je stabilizovaná avšak je třeba jejich stav sledovat. Ostrovy (bývalé
deponie) v severozápadní částí Nesytu je možné ponechat samovolnému vývoji, s výjimkou tzv.
štěrkového ostrova sloužícího ke hnízdění rybáků. Na tomto je nutné eliminovat nárůst veškeré
vegetace zejména mechanickými prostředky a technickými opatřeními (nutné podložit odpovídajícími
správními úkony – výjimky apod.). Vhodné by bylo přikročit k realizaci náročnějšího opatření, které
by výrazněji omezilo zarůstání „štěrkového“ ostrova, např. instalací nepropustné folie pod štěrkové
lože, betonovými panely apod. Poloostrov v Mlýnském rybníce je žádoucí opět oddělit pročištěním
litorálního pásma a terénní deprese tak, aby vznikl opět ostrov. Pročištěnou terénní depresi je však
žádoucí technicky oddělit od vodní plochy rybníka propustnou hrázkou tak, aby se ryby z rybníka
nedostávaly do této části.
Kanály (dílčí plocha N4)
V případě zarůstání vyhloubených kanálů v severozápadní části rákosin na Nesytu bude nutné jejich
mechanické kosení motorovou žací lodí, případně ručně či lehkou mechanizací mimo vegetační
sezónu za snížené hladiny.
c) Zásady péče o rostliny
Slaništní vegetace (zejména dílčí plocha N5)
Plochy s výskytem halofytní vegetace je nutné udržovat pravidelným kosením, případně pastvou, tak,
aby docházelo k pravidelným disturbancím a bylo potlačeno nežádoucí šíření zejména rákosu do
těchto ploch. Tato problematika je podrobně řešena v plánu péče pro NPR Slanisko u Nesytu, která
s NPR Lednické rybníky bezprostředně sousedí.
Invazní a nepůvodní druhy rostlin (zejména plochy N1, H1, P1 a M1)
V celém ZCHÚ je vhodné likvidovat nepůvodní a invazní druhy rostlin, zejména dřevin, odstraněním
semenných jedinců a následným průběžným odstraňováním náletu a semenáčků. S ohledem na
kulturně-krajinářské hodnoty území je nutné potlačovat pouze druhy invazní a z ostatních je pak
vhodná postupná (v řádu cca 20 let) přeměna stejnověkých porostů nepůvodního hybridu Populus ×
canadensis v břehových porostech Nesytu. Přednostně je potřeba uvolnit ty části břehových porostů,
které navazují na stávající luční nebo keřové porosty, v těchto místech je vhodné odstranit větší část
břehových stromových porostů bez náhrady.
Rákosiny (dílčí plochy N2, H2, P2 a M2 na ploše RZ omezeně)
Je žádoucí podporovat rozšíření stávajících litorálních porostů, a to především na Mlýnském rybníku,
ale také v dílčích partiích Prostředního a Hlohoveckého rybníka. V případě Nesytu je nutné
stabilizovat stávající litorální porosty a udržovat je na rozloze 40–45 ha. Celková plocha rákosin by se
na všech rybnících soustavy měla pohybovat v rozmezí 15–30 % katastrální plochy rybníka. Vhodným
nástrojem pro podporu a regeneraci těchto litorálních porostů je úplné či částečné letnění případně
- 30
3 -
vícehorkové hospodaření se snížením hladiny v prvním horku. Vysoké rybí obsádky a především
vysoká vodní hladina jejich obnově brání. Při péči o regenerované rákosiny po letnění by tedy byl
vyhovující dvouhorkový cyklus hospodaření s postupným naháněním rybníka v průběhu následující
sezóny. Naopak příliš vysoká vodní hladina po celou sezónu není pro tento účel vhodná.
V případě ploch N2 a H2 je možné realizovat kosení rákosin v zimním období pruhovou sečí tak, aby
ponechané pruhy byly alespoň tak široké jako pruhy pokosené. Každoročně lze tímto způsobem
pokosit cca 1/3 celkové plochy stabilních rákosin. Neměly by být koseny nově se obnovující rákosiny
nebude-li jejich plocha stabilní alespoň po dobu 4 let.
Na ploše RZ není z hlediska krajinářského významu rybníka možný rozsáhlejší rozvoj litorálních
porostů. Přesto je žádoucí alespoň v některých segmentech břehů rybničních ostrůvků nebo rybníka
udržovat a případně podporovat rozvoj drobných rákosin (např. segment rákosiny u SZ břehu rybníka,
naproti tzv. Volavkovým ostrovům).
Kosení rákosin z důvodů „pohledových“ na stavby v LVA je možné, podléhá však posouzení OOP a
případnému udělení příslušných výjimek.
Ponořená (submerzní) vegetace
Ve srovnání s některými dřívějšími názory považujeme větší rozvoj ponořené vegetace za žádoucí,
především v souvislosti s potravní nabídkou pro vodní ptactvo.
Pouze v případě nadměrného rozvoje, který není zcela vyloučen, kdy souvislý zárůst přesáhne 25 %
vodní plochy, bude pravděpodobně nutný radikálnější zásah spočívající v jejím částečném
mechanickém odstranění, případně eliminaci rybí obsádkou (viz bod III). V případě, že bude hrozit
v dalším roce kyslíkový deficit, bude lepším způsobem nechat rybník přes zimu vyzimovat.
Vegetace obnažených den
Vegetace rozvinutá po letnění může být ponechána na dně letněného rybníka a při napouštění
zaplavena, aniž by bylo nutné ji jakkoli před napouštěním odstraňovat, kosit a pod. Kosení a odvoz
části takové vegetace je však možný, a to ve druhé polovině vegetační sezóny.
d) Zásady péče o živočichy
Péče o vodní a mokřadní ptactvo, které je v NPR prioritní, je zajištěna také realizací zásad uvedených
v jiných bodech této kapitoly. Zejména pak části týkající se letnění a manipulace v období od 15.3. do
15.7. Pro podporu hnízdění rybáků a dalších druhů vázaných na obnažené štěrkové plochy je nutná
pravidelná údržba štěrkového ostrova v západní části Nesytu. Vhodná je také instalace plovoucích
ostrovů pro rybáky zejména na ploše RN, RH a RM, a to alespoň do doby, než bude uspokojivě
vyřešena problematika zarůstání „Štěrkového“ ostrova eventuálně vybudování dalších obdobných
ostrovů.
Pro podporu výskytu obojživelníků a dalších organismů vázaných na vodní prostředí je vhodné
realizovat vybudování tůní a průseků v rákosinách při jihozápadním okraji Nesytu.
V prostoru Zámeckého rybníka není bobr evropský prioritním druhem a možné kolize se zájmy
ochrany přírody budou řešeny realizací technických opatření (výstavba plotu kolem zámeckého parku,
elektrický ohradník, česla, mechanická ochrana dřevin apod.). Z důvodu nedostatku vhodných lokalit
je odchyt a přemístění mimo prostor zámeckého parku možný pouze výjimečně v případě, kdy se přes
realizovaná technická opatření jedinci bobra do prostoru zámeckého parku dostanou. Nebude-li
z různých důvodů možný odchyt, je nutné nalézt řešení konkrétního případu širší dohodou příslušných
odborníků. Tato řešení nelze v plánu péče konkretizovat.
V celém území NPR Lednické rybníky je nežádoucí jakékoliv jeho myslivecké využívání.
Rybářské využívání
Zásadním předpokladem pro dobré rybářské hospodaření v NPR Lednické rybníky je přijetí faktu, že
rybářské hospodaření je nedílnou součástí péče o rybniční rezervace, avšak je zde v prvé řadě
prostředkem k dosažení mimoprodukčních cílů souvisejících s ochranou cenných přírodních
společenstev a druhů rostlin a živočichů. Ekonomický přínos rybí produkce zde nemůže být
prvořadým cílem.
- 31
3 -
Rybářské hospodaření na rybniční soustavě na Včelínku musí vycházet především z přirozené
produkce, s průběžnou regulací nepůvodních ryb s důrazem na invazní druhy a s případnou redukcí
rozvoje ponořené vegetace.
S ohledem na značnou složitost vzájemných vazeb a ovlivňování biotických i abiotických faktorů
v rybničních ekosystémech nelze stanovit jednoznačný a neměnný režim rybářského využívání území.
Je proto vždy nutné reagovat na aktuální vývoj v daném roce a z něj vycházet také pro nadcházející
sezónu.
I. Hospodářské obsádky – obecné zásady
1. Jako hospodářských obsádek využívat zejména kapří násady. V jednohorkovém systému o
kusové hmotnosti min. 0,50 kg/ks. Je možný i odchov lína případně dalších u nás původních
druhů ryb.
2. Nasazováno bude na podzim 60 % základní obsádky (viz dále) a dosazeno na jaře podle aktuální
úrovně hladiny k 15. 3. ve vztahu k normální hladině rybníka: -20 cm = -15 % základní
obsádky, -40 cm = -30 %, -60 cm = -40 %. (příklad: Nesyt, normální hladina 174,36 m.n.m.,
stav k 15.3.: 174,16 m.n.m. = -15% tzn. celkové nasazení max. 85% základní obsádky tj. 238kg
K2/ha tj. 59.500kg K2, tj. 119.000ks K2 o prům kusové hm. 0,5kg)
3. Odchov kapří násady K2 provádět výhradně jednohorkovým systémem. Po jarním dosazení vždy
koncem vegetační sezóny zcela slovit.
4. V případě dvouhorkového hospodaření lze využívat jiné věkové kategorie ryb avšak
ekvivalentně k jednohorkové základní obsádce uvedené níže, tak aby tlak hospodářské obsádky
nebyl zejména ve druhém roce větší než v případě jednohorkového hospodaření.
5. Z důvodů výzkumných lze ponechat dočasně některý z rybníků nebo jeho oddělenou část zcela
bez obsádky nebo s kontrolovanou obsádkou v různé velikosti a druhovém složení, a to včetně
např. obsádky nepůvodního druhu. V takovém případě však musí být hospodaření na daném
rybníce pod trvalým dohledem a zajištěno tak, aby nemohlo dojít k šíření nepůvodních druhů a
zásadnímu negativnímu ovlivnění ostatních rybníků v soustavě či území mimo NPR.
II. Doplňkové druhy ryb
1. Je žádoucí, aby v rybnících bylo zastoupeno co nejrozmanitější společenstvo původních bílých
ryb.
2. Vhodné je ponechávání přiměřeného množství generačních bílých ryb v obsádkách rybníků
trvale.
3. V případě výrazného úbytku původní bílé ryby je vhodné vysazování.
4. Nepůvodní ryba musí být důsledně regulována průběžně a cíleně dostatečně velikými obsádkami
dravých ryb zejména štiky a výběrovým odstraňováním dospělých ryb při výlovech rybníků
s maximálním možným odstraňováním nežádoucích druhů ryb. K regulaci početnosti bílé ryby
slouží i obsádky kapra (mezidruhová konkurence). Jako hlavní dravá ryba bude využívána štika
obecná (Šr, Š1, Š2), candát obecný (Ca1, Ca2) – zejména v případě nadměrného výskytu
střevličky východní, oba druhy včetně generačních jedinců. Násady sumce (Su1, Su2) budou
podle situace pro jeho vysokou dravost využívány zejména v případech masových invazí
nežádoucích druhů ryb.
5. Na všech rybnících budou při výlovech činěna efektivní opatření všemi dostupnými prostředky
v neprospěch spontánního pronikání bílé ryby (zejména nežádoucích druhů) do níže položených
rybníků, případně mimo soustavu Lednických rybníků.
III. Regulace případného rozvoje ponořené vegetace býložravými druhy ryb
1. Regulace ponořené vegetace je možná cílenými obsádkami býložravého amura bílého (Ab2 a
Ab3), k regulaci ponořené vegetace by nemělo být využíváno obsádek tzv. těžkého kapra;
2. Obsádky amura budou nasazovány na podzim dle posouzení rozvoje ponořené vegetace v
uplynulé vegetační sezóně.
3. Násady amura musí být vždy kompletně sloveny.
4. Velikost obsádek amura bude v každém z případů stanovována na základě rozsahu rozvoje
- 32
3 -
ponořené vegetace.
5. Orientačně se předpokládá spotřeba 30 kg rostlinstva (měkkých porostů) na 1 kg přírůstku.
V případě odchovu Ab2 na Ab3 jde o přírůstek zhruba 0,50 kg/ks, v případě odchovu Ab3 na
Ab4 jde o přírůstek zhruba 1,50 kg/ks.
6. Nasazování amura bílého je možné jen po udělení příslušných souhlasů a výjimek dle ustanovení
zákona o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.).
IV. Aplikace látek závadných vodám
Aplikace je možná pouze v plně odůvodněných případech a po vydání příslušných výjimek, a to
následovně:
1. Regulační přikrmování obilím maximálně do RKK 2.
2. Příležitostné hnojení postřikem hladiny rozpuštěným superfosfátem v max. dávce 2 kg/ha
k prevenci kyslíkového deficitu (aktivizaci asimilační činnosti fytoplanktonu).
3. Aplikace chlorového vápna 3x10 kg/ha na doporučení veterináře nebo při desinfekci loviště
vápněním (pálené vápno, chlorové vápno nebo chloramin) na mokré bahno.
V. Obsádky
Každoročně (s výjimkou prvního horka u dvouhorkových rybníků) bude koncem vegetační sezóny
upřesněna rybí obsádka pro následující sezónu:
1. Obsádka kapra na základě celkového vyhodnocení uplynulé vegetační sezóny.
2. Obsádka bílé ryby zejména na základě vyhodnocení výlovu a také početnosti rybožravých druhů
ptáků v uplynulé sezóně.
3. Obsádka dravé ryby na základě předchozího vyhodnocení situace s bílou rybou.
4. Obsádka amura na základě vyhodnocení rozvoje ponořené vegetace v uplynulé sezóně.
Poznámka:
Úpravy obsádek by však měly být, bude-li to možné, činěny také s ohledem na hospodářské možnosti,
aby nevznikaly hospodařícím subjektům nepřiměřené škody. Např. vyloučení (nebo výrazná úprava)
obsádky z důvodů vědeckého výzkumu (zpravidla v kombinaci s důvody OP), které bude plánované, by
mělo být s hospodařícím subjektem dohodnuto dostatečně předem (2 roky), aby mohl adekvátně
upravit obsádkový plán.
Dílčí plocha RN:
Na Nesytu je uvažováno o rybářském hospodaření s pravidelným odchovem kapří násady, účelovými
obsádkami dravců a příležitostnými obsádkami amura bílého. Za jednohorkovou základní obsádku K2
se považuje množství 280kg/ha využitelné vodní plochy (viz kap. 2.4.1).
Maximální obsádka K2 nesmí v případě jednohorkového systému hospodaření přesáhnout 300 kg/ha
využitelné vodní plochy.
Dílčí plochy RH, RP, RM:
Na Hlohoveckém, Prostředním a Mlýnském rybníku je uvažováno o rybářském hospodaření
s nepravidelným odchovem kapří násady. Do cyklu běžného hospodaření je vhodné zařazovat
hospodaření se sníženou obsádkou či zcela bez hospodářské obsádky. Zejména zde by bylo vhodné
zaměřit se mimo běžné rybářské hospodaření také na výzkumné projekty vedoucí následně
k případným úpravám hospodaření na celé soustavě ve prospěch priorit ochrany přírody.
Za jednohorkovou základní obsádku K2 se považuje množství 250kg/ha využitelné vodní plochy (viz
kap. 2.4.1), to je zároveň maximální možná obsádka.
Dílčí plocha Plocha RZ:
Na Zámeckém rybníku nebude provozováno klasické rybářské hospodaření.
Nebude záměrně nasazován jakýkoliv kapr a na přítoku do rybníka bude prostřednictvím mříže
bráněno přístupu velkých ryb ze Zámecké Dyje. Podle potřeby je možné dosazování dravé ryby (za
účelem průběžné regulace bílé ryby) nebo slovování rybníka (za účelem radikální regulace obsádky),
- 33
3 -
takové zásahy by měly být ze strany vlastníka konzultovány s OOP. V případě nadměrného rozvoje
ponořené vegetace je možné dosazování meliorační obsádky amura bílého s jejím následným slovením
koncem vegetační sezóny, a za předchozího udělení příslušných souhlasů a výjimek dle ustanovení
zákona o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.)..
e) Zásady jiných způsobů využívání území
Podstatným problémem je navštěvování volných, odkrytých ploch v průběhu částečného letnění
jednotlivých rybníků. V tomto případě je žádoucí striktně trvat na zákazu vstupu – využít především
strážní služby a informačních tabulí se zdůvodněním zákazu.
Žádoucí je realizace projektu revitalizace Zámeckého rybníka, která by měla zahrnovat částečné
odbahnění rybníka, rekonstrukci břehů rybníka i ostrovů a rekonstrukci technických zařízení. Alespoň
1/3 břehů by měla být ponechána bez zásahu. Úprava břehů Zámeckého rybníka, jako důležitý
předpoklad pro jejich stabilizaci a zamezení další degradace břehových porostů, musí být prováděna
pouze mimo hnízdní období.
3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území
a) Zásahy a činnosti na rybnících
Dílčí plocha
Zásahy (druhy prací a stručný popis)
Stručné odůvodnění
údržba a odbahňování loviště a
odvodňovacích stok na všech rybnících,
prováděno sacím bagrem na volné vodě,
variantně možno použít zemních strojů
(realizace XI., XII., I.); vytěžený
RN, RH, RP,
sediment
lze po odsouhlasení OOP
RM
využit k vyrovnání proláklin dna
rybníků, nenastane-li tato potřeba, je
nutné veškerý vytěžený sediment
deponovat mimo rybník (viz. Kap. 3.1.1
bod a)
RN, RH, RP, Údržba hrází, odstraňování náletových
RM
dřevin zejména z návodní strany hrází,
údržba kamenného opevnění.
zajištění dobré
slovitelnosti a
funkčnosti rybníků
Zajištění funkčnosti a
bezpečnosti hrází
Rok provedení
pravidelně
optimálně
v intervalu
3–4 let
1x,
VIII. – X.
každoročně
VIII. – III.
- 34
3 -
Počet opakování za
rok, přibližné
termíny (měsíce)
b) Zásahy a činnosti na nelesních pozemcích
Dílčí plocha
Výměra
ošetřené
plochy
(ha)
N1 –
břehové
porosty
-
N1 –
břehové
porosty
-
N2 –
litorální
porosty
15
N3 – ostrovy
N4 –
soustava
kanálů
N5 –
slaništní
louka
N1, H1, P1,
M1 –
břehové
porosty
H2 –
litorální
porosty
M3 – ostrov
a poloostrov
H1, P1, M1
– břehové
porosty
0,5
1
2
0,5 –
2,5
3
0,5
-
Zásahy
(druhy prací a stručný popis)
Stručné odůvodnění
Počet opakování
Termín
Naléhaza rok, přibližné
provedení
vost
termíny (měsíce)
Instalace 2–3
ornitologických
pozorovatelen v příbřežní
části rybníka
opatření je navrženo pro
2012
zajištění lepšího
monitoringu této části
rezervace a
zprostředkování přírodních
hodnot území veřejnosti
podpora původní přirozené
přeměna břehových
vegetace, zamezení
porostů Populus ×
2012
nežádoucího křížení
canadensis na porosty
s původními druhy dřevin s původními druhy
Sečení rákosových
Rozčleňování souvislých
každoporostů pruhově, mimo
rákosin a jejich regenerace.
ročně
vegetační sezónu.
potlačení zarůstání
2012–
štěrkového ostrova
zamezení zarůstání
2021
vegetací, mechanicky sečí štěrkového ostrova
křovinořezem příp.
vegetací a tím k podpoře
chemicky
hnízdění ptáků
vysekávání kanálů lodí
Dle
s žací lištou, příp.
zamezení zarůstání
potřeby
křovinořezem v době
rákosem na podporu
spuštění rybníka
hnízdních a potravních
příležitostí ptáků
sečení travního porostu, udržení současného stádia
2012–
šetrná pastva ovcí nebo
sukcese, vytvoření nových
2021
skotu, pomístně narušení ploch bez souvislého veg.
půdního povrchu
krytu
likvidace invazních druhů podpora původní přirozené 2012–
nepůvodních dřevin
vegetace
2021
(trnovník akát, pajasan
žláznatý, javor
jasanolistý), mechanická
likvidace s chemickým
ošetřením k potlačení
zmlazování
Sečení rákosových
Rozčleňování souvislých
každoporostů pruhově, mimo
rákosin a jejich regenerace. ročně
vegetační sezónu.
Obnova ostrova ze
Vtvoření hnízdní
jednostávajícího poloostrova
příležitosti a vodní plochy
rázově
pročištěním terénní
bez ryb
za
deprese a mech. oddělení
období
od plochy rybníka
platnosti
Instalace ornitologických opatření je navrženo pro
2012–
pozorovatelen
zajištění lepšího
2021
monitoringu této části
rezervace a
zprostředkování přírodních
hodnot území veřejnosti
1x
2
2
1x-2x,
VII-XI
1
1x,
VIII-X
1
1x
V-VI
IX-X
1
1x,
VII-XI
1
2
IX – II.
1
1x
3
- 35
3 -
2
3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma, včetně
návrhu zásahů a přehledu činností
Pro ochranné pásmo soustavy rybníků na Včelínku platí následující zásady:
a) V případě nutnosti se provede odstranění nepůvodních (neplatí pro krajinářsky upravené části
břehových porostů) nebo invazních druhů rostlin.
b) Vhodné je odstranění stromových a keřových porostů v OP v místech, kde na rybník navazují
plochy s travino-bylinnou vegetací (např tzv. Koňské pastvisko, Slanisko u nesytu apod.) případně
tam kde je možné takové plochy současně vytvořit.
c) Odumřelé stromy a dřevní hmota budou zejména v krajinářsky upravených částech OP v maximální
míře ponechány na místě jako stanoviště entomofauny a druhotné stanoviště pro vodní ptáky.
d) Pravidelné sečení lokalit s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin.
e) Na místech výskytu mokřadní a slanomilné vegetace provádět jednorázový i opakovaný
management.
f) Vhodné je provádět sečení přilehlých břehových porostů v OP 1x až 2x ročně, vždy s ohledem na
momentální přírodní podmínky.
g) Na účelových komunikacích zejména v okolí Prostředního a Mlýnského rybníka zvážit, po cíleném
zhodnocení stavu, instalaci zábran pro zamezení vjezdu dvoustopých vozidel.
h) V ochranném pásmu je nežádoucí provozování myslivosti.
i) S ohledem na kulturně-estetickou hodnotu území a jeho další funkce, zejména z pohledu památkové
ochrany, je možné vysazovat v krajinářsky upravených partiích OP Hlohoveckého, Prostředního a
Mlýnského rybníka nepůvodní druhy rostlin jen, pokud tím nedojde k narušení přirozených biotopů
OP rybníků.
Některé návrhy uvedené v dalších kapitolách se týkají také ochranného pásma, avšak z praktických
důvodů se neuvádějí zde.
Pro ochranné pásmo Zámeckého rybníka platí následující zásady:
a) S ohledem na kulturně-estetickou hodnotu území a jeho další funkce, zejména z pohledu památkové
ochrany, je možné vysazovat v ochranném pásmu Zámeckého rybníka nepůvodní druhy rostlin jen,
pokud tím nedojde k narušení přirozených biotopů ochranného pásma rybníka.
b) Na tzv. volavkových ostrovech Zámeckého rybníka je vhodné na základě širšího zhodnocení včetně
stanoviska památkové péče zvážit možnosti podpory obnovy stromové vegetace.
c) Při zahradnicko-krajinářských obnovách porostů na ostrovech Zámeckého rybníka postupovat tak,
aby vybrané suché stromy vytipované jako stabilní zůstaly ponechány. Ostatní suché stromy mohou
být skáceny, protože by případným pádem mohly ohrozit stávající stabilní stromy i nové výsadby.
Část z těchto suchých skácených stromů bude ponechána jako ležící mrtvé dřevo. V každém
jednotlivém případě je mimo jiné nutná konzultace s orgány ochrany přírody příslušnými k péči o
území NPR.
d) Nežádoucí je další zpřístupňování ostrovů zejména Ovčího ostrova a jakýkoliv zásah do porostů
v hnízdních koloniích kvakošů a volavek na ostrovech s výjimkou dosazování vhodných druhů
dřevin, které je možné po předchozí konzultaci s OOP.
3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu
a) Stávající označení NPR je vhodné pouze udržovat a doplňovat chybějící označníky, a to zejména na
exponovaných místech (příjezdové cesty, okolí cyklostezek, turisticky značených tras apod.).
b) Vzhledem k tomu, že průběh hranice je v terénu většinou zřejmý, není nutné celý obvod vytyčovat.
c) S ohledem na připravovaný záměr přehlášení stávajícího ZCHÚ v nových, již zaměřených hranicích
a v nové kategorii (NPP), nejeví se účelné provádět změny a úpravy stávajícího zaměření a
značení.
- 36
3 -
3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území
a) Zcela zásadní je dopracování, projednání a schválení manipulačních řádů pro všechny rybníky
v NPR Lednické rybníky.
b) Pro umožnění regulačního přikrmování je nutné udělení výjimky dle § 39 odst. 7 zákona č.
254/2001 Sb., o vodách, v platném znění.
c) Ve střednědobém horizontu realizovat nové vyhlášení území, a to tak že dojde k rozdělení na NPP
Zámecký rybník zahrnující vodní plochu rybníka a ostrovy Volavkový I. a II. a Ovčí ostrov. A NPP
Lednické rybníky zahrnující rybníky Nesyt, Hlohovecký, Prostřední a Mlýnský do jejichž
ochranného pásma budou včleněny přilehlé břehové porosty.
d) Pro realizaci managementových a hospodářských zásahů je v případech jejich rozporu s bližšími
nebo základními ochrannými podmínkami NPR nutné udělení výjimky dle ustanovení § 43 zákona
č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
e) Zajistit aktualizaci platných povolení o nakládání s vodami pro rybníky soustavy.“
3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností
Zvláštní opatření se nenavrhují.
3.6 Návrhy na vzdělávací využití území
Je vhodné instalovat na hranici území informační panely.
3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring
Pro celou NPR se navrhuje:
a) Monitoring stavu rybničního ekosystému:
- výlovy se statistickými záznamy,
- nasazování ryb se statistickými záznamy,
- průhlednost vodního sloupce,
- rozsah rozvoje ponořené vegetace
− početnost mokřadních ptáků (vodních druhů potravně závislých na zooplanktonu, bentosu nebo
ponořené vegetaci, rybožravých druhů potravně závislých na početnosti bílé ryby).
- dalšími důležitými atributy jsou:
= obsah kyslíku,
= pH
= další chemické parametry (chlorofyl, dusičnany, obsah vápníku atd.) a
= rozvoj fyto a zooplanktonu.
b) Ostatní monitoring:
- Nadále pokračovat v ornitologickém monitoringu lokality v dosavadním rozsahu.
- Průběžně monitorovat výskyt a hnízdění ptáků a druhové složení a vývoj makrofytní vegetace na
upravených deponiích a kanálech vytvořených v letech 2004 a 2005 v západní části Nesytu.
- Průběžně sledovat výskyt vodních makrofyt, příp. halofytů na kanálech a rozhrnutých deponiích.
- Sledovat činnost bobra v rámci celé NPR.
- Pro zajištění kvalitního monitoringu ornitofauny je nezbytná výstavba alespoň dvou jednoduchých
pozorovatelen na severozápadním a jihovýchodním břehu Nesytu.
- V případě změny ve způsobu hospodaření zajistit odpovídající monitoring umožňující srovnat různé
způsoby hospodaření.
c) Výzkum:
- S ohledem na neexistenci srovnatelně hodnotné a rozsáhlé lokality v majetku státu a s ohledem na
devadesátiletou historii cíleného vědeckého výzkumu na Lednických rybnících je žádoucí
podporovat v této lokalitě další výzkum rybničního ekosystému. Za tímto účelem je žádoucí a
vhodné v odborně odůvodněných případech přistoupit také k cílenému ovlivňování např.
- 37
3 -
stanoveného hospodaření, avšak vždy za předpokladu vyloučení nevratného poškození
dochovaného přírodního prostředí.
- Přednostně podporovat výzkum mající jednoznačně dopad a přínos přímo pro území NPR Lednické
rybníky, včetně např. dopadů na změny hospodaření.
- Aktualizovat a doplňovat inventarizační průzkumy.
Monitoring a výzkum by měli zajišťovat jak pracovníci AOPK ČR (Správy CHKO Pálava), tak externí
odborníci.
Za účelem ornitologického monitoringu je žádoucí instalace ornitologických pozorovatelen při březích
rybníků Nesyt, Hlohovecký, Prostřední a Mlýnský.
- 38
3 -
4. Závěrečné údaje
4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle
jednotlivých zásahů (druhů prací)
druh zásahu
(práce)
odhad množství
(např. plochy)
Jednorázové a časově omezené zásahy
instalace ornitol. pozorovatelen
vybudování tůní
údržba značení
instalace plovoucích ostrovů
úprava poloostrova
celkem
Opakované zásahy
údržba hrází
sečení rákosu
pastva
vysekávání kanálů
údržba štěrkového ostrova
sečení travních porostů
odstranění invazních druhů
celkem
Náklady celkem
orientační
náklady za rok
(Kč)
6 ks
500 m3
26 km
3 ks
2500 m3
1200 m
20 ha
5 ha
1 ha
0,5 ha
10 ha
1,5 ha
orientační náklady za
období platnosti
plánu péče (Kč)
900.000,180 000,40 000,120 000,900 000,2.140 000,120 000,500 000,100 000,30 000,20 000,15 000,45 000,2 030 000,-
1 200 000,5 000 000,1 000 000,60 000,200 000,150 000,450 000,8 060 000,10 200 000,-
4.2 Použité podklady a zdroje informací
Faina, R. (2003): Lednické rybníky – doplněk k hospodářskému a provoznímu řádu, depon in.
SCHKO Pálava
Faina, R. (2006): Znalecké posouzení stavu rybářského hospodaření a stanovení nájemného na
rybnících Lednické soustavy, Vodňany
Faina, R. (2006): Rozbor situace na rybníku Nesyt v roce 2006 a hydrobiologická prognóza na rok
2007, depon in. SCHKO Pálava
Faina R., Přikryl I. (1994), Studie rybářského hospodaření část 1. a 2., VÚRH Vodňany, depon in.
SCHKO Pálava
Faina R., Přikryl I. (1997), Vliv některých činitelů prostředí na diverzitu rostlinných a živočišných
společenstev vybrané rybniční soustavy NPR Lednické rybníky - studie, Vodňany, depon in.
SCHKO Pálava
Heralt P., Kmet J. (2007): Plán péče pro národní přírodní rezervaci Lednické rybníky na období 2007 –
2011, Mikulov
Hurt R. (1960): Dějiny rybnikářství na Moravě a ve Slezsku. 1–2 díl. Ostrava.
Husák, Š., Šumberová, K. (1997): Botanický průzkum NPR Lednické rybníky s návrhem na
management chráněného území. Botanický ústav AVČR, Hydrobotanické odd. Třeboň, Katedra
botaniky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, Brno.
Lázničková, S. (1993): Plán péče na období 1994–1999. Lednické rybníky, Brno.
Macháček P. (2009): Ptáci Lednických rybníků. Regionální muzeum v Mikulově.
Macháček, P. (1997): Ornitologický průzkum NPR Lednické rybníky a NPP Pastvisko s návrhem
managementu chráněných území.
Macháček, P. (1986): Inventarizační průzkum. SPR Lednické rybníky.
Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Studia geographica 16. Geografický ústav
ČSAV, Brno.
Skácelová, O. (1996): Inventarizační algologický výzkum NPR Lednické rybníky a NPP Pastvisko.
Moravské zemské muzeum, Brno.
Sychra J. et al. (2011): Monitoring Lednických rybníků 2008 – 2010, Depon in. SCHKO Pálava
Sychra J., Danihelka J., Heralt P., Horal D., Horsák M., Chytil J., Kubíček F., Květ J., Macháček P.,
- 39
3 -
Přikryl I., Roleček J. (2008): Letnění rybníka Nesyt v roce 2007. Živa 4, str. 189
Zapletálek J. (1993): Květena Lednicka, dipl. práce. Brno, Depon in. SCHKO Pálava
Ostatní podklady:
- rezervační kniha NPR Lednické rybníky – depon. in AOPK ČR, Správa CHKO Pálava
- návrh plánu péče o NPP Lednické rybníky na období 2006–2013, zpracovatel AOPK ČR, středisko
Brno
- návrh plánu péče o NPR Lednické rybníky na období 2006 – 2011, zpracovatel Jihomoravská
pobočka ČSO
- vlastní terénní průzkum
4.3 Seznam používaných zkratek
V textu plánu péče jsou použity následující zkratky:
zkratka
obsah zkratky
Ab
amur bílý
AOPK ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
AV ČR
Akademie věd České republiky
BBV
Závlahy Brod nad Dyjí – Bulhary - Valtice
Ca
candát obecný
CR
critically endangered (kriticky ohrožený druh)
ČSAV
Československá akademie věd
ČSO
Česká společnost ornitologická
ČSZ
Čerpací stanice závlahová
EN
endangered (ohrožený druh)
EVL
evropsky významná lokalita
EVL
evropsky významná lokalita – Natura 2000
CHKO
chráněná krajinná oblast
IUCN
International Union for Conservation of Nature (Světový svaz ochrany přírody)
K
kapr obecný
KČT
Klub českých turistů
KN
katastr nemovitostí
KO
kriticky ohrožený druh
MŠVU ČSR
Ministerstvo školství, věd a umění České socialistické republiky
MŽP
Ministerstvo životního prostředí
NPP
národní přírodní památka
NPR
národní přírodní památka
NT
near threatened (téměř ohrožený druh)
O
ohrožený druh
OOP
orgán ochrany přírody
OP
ochranné pásmo
PO
ptačí oblast - Natura 2000
PP
plán péče
RKK
relativní krmný koeficient
- 40
4 -
zkratka
obsah zkratky
SCHKO
Správa chráněné krajinné oblasti
SO
silně ohrožený druh
SPR
státní přírodní rezervace
Su
sumec velký
Š
štika obecná
TTP
trvalý travní porost
VDNM
Vodní dílo Nové Mlýny
ZF MZLU
Zahradnická fakulta Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity
ZCHD
zvláště chráněný druh
ZCHÚ
zvláště chráněné území
- 41
4 -
5. Obsah
1. Základní údaje o zvláště chráněném území
1.1 Základní identifikační údaje
1.2 Údaje o lokalizaci území
1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí
1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma
1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími
1.6 Kategorie IUCN
1.7 Předmět ochrany
1.7.1 Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu
1.7.2 Hlavní předmět ochrany - současný stav
1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu
1.9 Cíl ochrany
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany
2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti
v minulosti
2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy
2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch
2.4.1 Základní údaje o rybnících
2.4.2 Základní údaje o nelesních pozemcích
2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do ZCHÚ a závěry
pro další postup
2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize
3. Plán zásahů a opatření
3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ
3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání
3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území
3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně
návrhu zásahů a přehledu činností
3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu
3.4 Návrhy potřebných administrativně správních opatření v území
3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností
3.6 Návrhy na vzdělávací využití území
3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring
4. Závěrečné údaje
4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle
jednotlivých zásahů (druhů prací)
4.2 Použité podklady a zdroje informací
4.3 Seznam používaných zkratek
5. Obsah
- 42
4 -
2
2
2
2
3
4
4
4
4
4
8
8
9
9
13
17
17
17
20
20
25
27
27
27
35
37
37
38
38
38
38
39
39
39
40
42
Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy:
Protokol o způsobu vypořádání připomínek, kterým se zároveň plán péče schvaluje
Mapy
M1.a – Orientační mapa s vyznačením území NPR Lednické rybníky
M1.b – Ortofotomapa s vyznačením území NPR Lednické rybníky
M2 – Katastrální mapa s vyznačením území NPR Lednické rybníky
M3a – Dílčí plochy NPR Lednické rybníky (rybník Nesyt)
M3b – Dílčí plochy NPR Lednické rybníky (rybník Hlohovecký)
M3c – Dílčí plochy NPR Lednické rybníky (rybník Prostřední)
M3d – Dílčí plochy NPR Lednické rybníky (rybník Mlýnský)
M3e – Dílčí plochy NPR Lednické rybníky (rybník Zámecký)
- 43
4 -
čj.: 81733/ENV/12 - 2680/620/12
Praha, dne 20. září 2012
PROTOKOL
o vypořádání připomínek a schválení plánu péče
NPR Lednické rybníky
na období 2012 - 2021.
Ministerstvo životního prostředí jako ústřední orgán státní správy ochrany přírody podle
ustanovení § 79 odst. 1 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), projednalo v souladu s ustanoveními § 38 odst. 3
a § 38 odst. 4 zákona návrh plánu péče o Národní přírodní rezervaci Lednické rybníky
na období 2012 – 2021 předložený ke schválení Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR.
Protože návrh plánu péče o Národní přírodní rezervaci Lednické rybníky vyhovuje po věcné
i odborné stránce a splňuje požadované náležitosti podle ustanovení § 1 až 2 vyhlášky
č. 64/2011 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně
přírody a krajiny, Ministerstvo životního prostředí jej podle § 38 odst. 4 zákona
s c h v a l u j e.
Tím se plán péče o Národní přírodní rezervaci Lednické rybníky na období 2012 - 2021 stává
podkladem pro jiné plánovací dokumenty, zejména lesní hospodářské plány a územně
plánovací dokumentace. Zároveň se tento plán péče stává odborným podkladem
pro zajišťování péče o Národní přírodní rezervaci Lednické rybníky, zejména pak pro
povolování a provádění praktických zásahů v něm uvedených, zaměřených na zachování nebo
zlepšení stavu předmětu ochrany v něm z hlediska jeho ochrany.
Schválený plán péče je podle § 38 odst. 5 zákona a § 6 a § 7 vyhlášky č. 64/2011 Sb., kterou
se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, uložen v ústředním
seznamu ochrany přírody vedeném Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (Kaplanova
1931/1, Praha 4 - Chodov).
RNDr. Alena Vopálková
ředitelka odboru
zvláštní územní ochrany přírody a krajiny
Příloha:
- Vyhodnocení připomínkového řízení k návrhu plánu péče - tabulka
- Plán péče o NPR Lednické rybníky na období 2012 – 2021 (CD a text)
Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, 100 10 Praha 10, (+420) 26712-1111, www.mzp.cz, [email protected]
Příloha Protokolu o vypořádání připomínek a schválení plánu péče
o NPR Lednické rybníky na období 2012 – 2021:
Vyhodnocení připomínkového řízení k návrhu plánu péče
o NPR Lednické rybníky
na období 2012 – 2021
Návrh plánu péče rozeslán do připomínkového řízení dne: 22. května 2012
Lhůta pro sdělení připomínek: 24 pracovních dnů
Závěrečný termín pro sdělení připomínek: 25. června 2012
Připomínkující
místo
Krajský úřad
Jihomoravské
ho kraje
Obsah připomínky
Stanovisko MŽP
Navržený
plán
péče
je
v rozporu
s platným
rozhodnutím
k povolení
nakládání s vodami pro rybník
Nesyt, Mlýnský a Hlohovecký,
č. j. JMK 28551/2005 ze dne 6.
11. 2006, kde je určena pro
předmětné rybníky minimální
provozní hladina, která by
v roce částečného letnění a při
udržování hladiny v rybnících
v hnízdním období nebyla
dodržena. S plánem péče by
bylo možné souhlasit za
předpokladu, že by byl
v souladu s platným povolením
k nakládání
s vodami
pro
rybník Nesyt, Mlýnský a
Hlohovecký.
Neakceptováno. Schválení plánu péče o
NPR není podmíněno změnou povolení
nakládání s vodami. Plán péče navrhuje
konkrétní opatření na zachování či
zlepšení stavu předmětu ochrany a je
odborným podkladem pro zajišťování
péče o NPR, zejména pak pro povolování
a provádění praktických zásahů v něm
uvedených. Jedním z opatření je zajistit
aktualizaci
povolení
k nakládání
s vodami tak, aby bylo možno zajistit
částečné letnění rybníků, které je
nedílnou součástí odborně zdůvodněné
optimální péče o předmět ochrany NPP.
Text kapitoly 3.4 Návrhy potřebných
administrativně-správních opatření je
doplněn následovně: „Zajistit aktualizaci
platných povolení o nakládání s vodami
pro rybníky soustavy.“
2/2
Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, 100 10 Praha 10, (+420) 26712-1111, www.mzp.cz, [email protected]
Plán péče NPR Lednické rybníky 2012 - 2021 - příloha M1a
Orientační mapa s vyznačením území
Národní přírodní rezervace
Lednické rybníky
hranice NPR Lednické rybníky
hranice ochranného pásma NPR Lednické rybníky
EVL Bezručova alej
EVL Lednické rybníky
EVL Niva Dyje
EVL Slanisko u Nesytu
Ptačí oblast Lednické rybníky
1:35 000
0
350
700
1 400
2 100
souřadnicový systém - JTSK
Tématický obsah: © AOPK ČR, Ministerstvo Životního prostředí
Mapový podklad: © Zeměměřičský úřad, ZABAGED
Datový sklad: © AOPK ČR, Ministerstvo životního prostředí
Kartografické zpracování: © Správa CHKO Pálava, Mikulov, 2011
2 800
m
Plán péče NPR Lednické rybníky 2012 - 2021 - příloha M1b
Ortofotomapa s vyznačením území
Lednické rybníky
1:35 000
0
350
700
1 400
2 100
Mapový podklad: © GEODIS Brno, s. r. o.
2 800
m
0
1
2
8
3
4
10
5
6
62
68
63
70
65
76
67
89
91
100
102
101
103
104
106
97
99
105
107
111
116
83
96
98
110
81
82
93
95
75
80
79
92
94
74
77
78
85
87
71
117
118
140
142
148
150
114
120
119
141
143
149
151
144
146
152
154
145
147
153
155
158
164
166
159
165
167
131
136
135
157
129
130
133
156
55
128
127
134
53
54
125
132
123
52
51
126
121
122
49
124
115
46
47
50
113
Katastrální mapa s vyznačením území
Lednické rybníky
44
43
48
39
112
41
42
37
38
109
40
31
36
35
108
29
30
33
34
73
28
27
32
23
72
25
26
21
22
69
24
15
20
19
Plán péče NPR Lednické rybníky 2012 - 2021 - příloha M2
13
14
17
18
61
12
11
16
7
60
9
138
160
137
139
161
klad listů
162
163
1:30 000
0
168
170
169
171
262,5
525
1 050
1 575
2 100
m
Mapový podklad: Katastrální mapa © ČÚZK Praha
75
110
111
Lednické rybníky
81
116
117
klad listů
1:2 990
83
0
118
25
50
100
150
200
m
119
110
111
114
Lednické rybníky
116
117
120
klad listů
1:2 990
118
0
119
25
50
100
150
200
m
122
81
116
117
Lednické rybníky
83
118
119
klad listů
1:2 990
97
0
140
25
50
100
150
200
m
141
116
117
120
Lednické rybníky
118
119
122
klad listů
1:2 990
140
0
141
25
50
100
150
200
m
144
111
114
115
Lednické rybníky
117
120
121
klad listů
1:2 990
119
0
122
25
50
100
150
200
m
123
114
115
126
Lednické rybníky
120
121
132
klad listů
1:2 990
122
0
123
25
50
100
150
200
m
134
117
120
121
Lednické rybníky
119
122
123
klad listů
1:2 990
141
0
144
25
50
100
150
200
m
145
120
121
132
Lednické rybníky
122
123
134
klad listů
1:2 990
144
0
145
25
50
100
150
200
m
156
125
128
129
Lednické rybníky
127
130
131
klad listů
1:2 990
133
0
136
25
50
100
150
200
m
137
128
129
172
Lednické rybníky
130
131
173
klad listů
1:2 990
136
0
137
25
50
100
150
200
m
174
115
126
127
Lednické rybníky
121
132
133
klad listů
1:2 990
123
0
134
25
50
100
150
200
m
135
126
127
130
Lednické rybníky
132
133
136
klad listů
1:2 990
134
0
135
25
50
100
150
200
m
138
121
132
133
Lednické rybníky
123
134
135
klad listů
1:2 990
145
0
156
25
50
100
150
200
m
157
132
133
136
Lednické rybníky
134
135
138
klad listů
1:2 990
156
0
157
25
50
100
150
200
m
160
127
130
131
Lednické rybníky
133
136
137
klad listů
1:2 990
135
0
138
25
50
100
150
200
m
139
130
131
173
Lednické rybníky
136
137
174
klad listů
1:2 990
138
0
139
25
50
100
150
200
m
175
133
136
137
Lednické rybníky
135
138
139
klad listů
1:2 990
157
0
160
25
50
100
150
200
m
161
40
41
44
Lednické rybníky
42
43
46
klad listů
1:2 990
48
0
49
25
50
100
150
200
m
52
41
44
45
Lednické rybníky
43
46
47
klad listů
1:2 990
49
0
52
25
50
100
150
200
m
53
42
43
46
Lednické rybníky
48
49
52
klad listů
1:2 990
50
0
51
25
50
100
150
200
m
54
48
49
52
Lednické rybníky
50
51
54
klad listů
1:2 990
124
0
125
25
50
100
150
200
m
128
43
46
47
Lednické rybníky
49
52
53
klad listů
1:2 990
51
0
54
25
50
100
150
200
m
55
64
65
76
Lednické rybníky
66
67
78
klad listů
1:2 990
84
0
85
25
50
100
150
200
m
92
63
70
71
Lednické rybníky
65
76
77
klad listů
1:2 990
67
0
78
25
50
100
150
200
m
79
70
71
74
Lednické rybníky
76
77
80
klad listů
1:2 990
78
0
79
25
50
100
150
200
m
82
65
76
77
Lednické rybníky
67
78
79
klad listů
1:2 990
85
0
92
25
50
100
150
200
m
93
76
77
80
Lednické rybníky
78
79
82
klad listů
1:2 990
92
0
93
25
50
100
150
200
m
96
77
80
81
Lednické rybníky
79
82
83
klad listů
1:2 990
93
0
96
25
50
100
150
200
m
97
80
81
116
Lednické rybníky
82
83
118
klad listů
1:2 990
96
0
97
25
50
100
150
200
m
140
66
67
78
Lednické rybníky
84
85
92
klad listů
1:2 990
86
0
87
25
50
100
150
200
m
94
67
78
79
Lednické rybníky
85
92
93
klad listů
1:2 990
87
0
94
25
50
100
150
200
m
95
78
79
82
Lednické rybníky
92
93
96
klad listů
1:2 990
94
0
95
25
50
100
150
200
m
98
92
93
96
Lednické rybníky
94
95
98
klad listů
1:2 990
100
0
101
25
50
100
150
200
m
104
79
82
83
Lednické rybníky
93
96
97
klad listů
1:2 990
95
0
98
25
50
100
150
200
m
99
82
83
118
Lednické rybníky
96
97
140
klad listů
1:2 990
98
0
99
25
50
100
150
200
m
142
93
96
97
Lednické rybníky
95
98
99
klad listů
1:2 990
101
0
104
25
50
100
150
200
m
105
96
97
140
Lednické rybníky
98
99
142
klad listů
1:2 990
104
0
105
25
50
100
150
200
m
148
Plán péče NPR Lednické rybníky 2012 - 2021 - příloha M3a
Dílčí plochy
Lednické rybníky
(rybník Nesyt)
RN
N1, břehové porosty
N2, litorální porosty
N3, ostrovy
N4, soustava, kanálů
N5, slaništní louka
1:12 000
0
100
200
400
600
800
m
Mapový podklad: Státní mapa odvozená © ČÚZK Praha
Plán péče NPR Lednické rybníky 2012 - 2021 - příloha M3b
Dílčí plochy
Lednické rybníky
(rybník Hlohovecký)
RH
RP
H1, břehové porosty
H2. litorální porosty
H3, ostrov
1:12 000
0
100
200
400
600
800
m
Plán péče NPR Lednické rybníky 2012 - 2021 - příloha M3c
Dílčí plochy
Lednické rybníky
(rybník Prostřední)
RH
RP
RM
P1, břehové porosty
P2, litorální porosty
P3, ostrovy
1:12 000
0
100
200
400
600
800
m
Plán péče NPR Lednické rybníky 2012 - 2021 - příloha M3d
Dílčí plochy
Lednické rybníky
(rybník Mlýnský)
RP
RM
M1, břehové porosty
M2, litorální porosty
M3, ostrov a poloostrov
1:12 000
0
100
200
400
600
800
m
Plán péče NPR Lednické rybníky 2012 - 2021 - příloha M3e
Dílčí plochy
Lednické rybníky
(rybník Zámecký)
RZ
1:12 000
0
100
200
400
600
800
m

plán péče 2012 - 2021 - Správa CHKO Pálava

Transkript

Podobné dokumenty

PDF verze časopisu ke stažení

Po stopách technických památek Po stopách

Rozbory Chráněné krajinné oblasti Pálava

Průzkum pavouků (Araneae) evropsky

Ptáci Lednických rybníků.

Vířivé vany ceník 2015

Rybářský týdeník

Fotografická příloha